Click here to load reader

MÝTY SEVERNÍ AMERIKY

  • View
    28

  • Download
    4

Embed Size (px)

DESCRIPTION

MÝTY SEVERNÍ AMERIKY. Severoameričtí šamani: jeden ze severoamerických arktických šamanů popsal cestovateli Knudu Rasmussenovi, v co jako šaman věří: - PowerPoint PPT Presentation

Text of MÝTY SEVERNÍ AMERIKY

  • MTY SEVERN AMERIKY

  • Severoamerit amani: jeden ze severoamerickch arktickch aman popsal cestovateli Knudu Rasmussenovi, vco jako aman v: Vm vmocnost, kter kme Sila a kterou nen mon popsat. Je to velmi siln duch, Dritel vesmru, kter udruje vechen ivot na zemi. Je to tak mimodn mocnost, e klovku nemluv obyejnmi slovy, ale bouemi, lavinami, detm a vemi jevy, kterch se lovk boj. Ale tak slunenm svitem, klidnm moem nebo hrou malch, nevinnch dt, kter niemu nerozum. Kdy jsou asy dobr, Sila miz do nekonen nicoty, nem lidstvu co ct. Zstv daleko tak dlouho, dokud lid nezneuvaj ivota a maj ctu ped kadodenn potravou. Nikdo Silu nevidl, pebv vtajemnm mst, kter je daleko od ns a zrove vns. Pokud Sila mluv, m velmi jemn hlas, kter nepostra ani dt. k: Neboj se vesmru.

  • amanismus Severn Ameriky meme rozdlit na 2 skupiny:1) arktick amanismus: velmi se podob amanismu na severn Sibii, pro tyto amany jsou typick lety vzduchem, pi iniciaci roztrhn astrlnho tla na kousky i vlety due na dno zamrzlho moeInuit a dal arktick kmeny Sveern Ameriky (dve Eskymci) obvaj americkou Arktidu a Grnsko, kad ztchto etnik mluv vlastnm jazykemamani tchto kmen maj za kol zajistit pedevm dostatek lovn zve2) postupujeme-li jinji od arktickch oblast, dostvme se do kultovn rznorodch oblasttrans a cesty due u nemusej bt samozejmou soust amanismu, u mnoha kmen vak zachrauje aman dui nemocnho tm, e se vyd cestou dvnch pedk do zem mrtvch: u Sali (pobe Tichho ocenu na hranicch Kanady a sttu Washington) se nap. na takovou cestu amani vydvaj

  • symbolicky vknoi a tuto cestu mimicky znzoruj (elem je zskat pro nemocnho zpt jeho ochrannho zvecho ducha), ve zan vnoci, bhem kter amani zhotov obvykle dv imaginrn knoe a kad znich dr veslo nebo bidlo, knoe je symbolizovna cedrovou deskou smalbou pedstavy duchovn knoe nezbytn je i hudebn sloka obadu: za zpvu a zvuku bubn, chrasttek, ehtaek se due aman odpoutvaj od svch tl a postupn miz vzemi, kad aman pitom zpv pse svho vlastnho ochrannho ducha, jakmile zskaj vpodsvt zpt pacientova ochrannho ducha, vrt mu jej zptky a vtu chvli pacient vstane a tan m dle smrem na jih, tm jsou hlubok transy a duchovn cesty aman vzcnost a souvisej pedevm se zasvcovacmi a inicianmi obady, objevuje se tak nov prvek u arktickch kmen neznm: amansk snn, jasnozen, jasnoslyen

  • ohledn len existuj 2 druhy specialist, kte jsou rozdleni podle piny nemoc:1) lovk me onemocnt, kdy jeho dui unesou duchov, vtakovm ppad upad do bezvdom nebo se projevuj jin zvan pznaky, aman-litel mus upadnout do transu, aby se mohl vydat hledat dui do duchovnho svta a zskat ji zpt2) nebo je nemoc zpsobena zasaenm tla cizm pedmtem i kletbou, vyslanou na nemocnho arodjem takov ob trp fyzickou bolest, aman-litel vythne oarovan pedmt (za pomoci mase, sn sty, speciln slmkou, pta kost nebo jinou pomckou) a pak me pedmt nemocnmu i ostatnm ukzat (vtina aman vak odmt poutt se do arodjnictv a ern magie)

  • Nboensk pedstavy a mty jako projev svtla a tmy: vppad Ameriky je pozoruhodn, jakm zpsobem ivotn podmnky (pedevm vzhledem k pomru svtla a tmy), vnich dan kultura existovala, utvely nejen podobu mt, ale i povahu obadnho kmenovho ivota: vmstech nehostinnho severu, voblastech blzkch polrnmu kruhu od Beringova prlivu a po Grnsko (kam adme nejen kmeny ijc za touto hranic, kter upadaly bhem obdob polrn noci do neutuchajcho temna, ale i kmeny hustch les v Kanad a Aljace) nebyla tendence obtovat dobrm duchovnm silm ani je uctvat, protoe tito obyvatel nectili potebu uctvat a pedchzet si dobro: Bylo toti dobr, take pro n nepedstavovalo nebezpe zato zlch sil se obvali: ctili se ohroovni zlem a nebezpem, je na n halo ve tm, vmoskch hlubinch, vhustch a tko proniknutelnch lesch, vpodob snhovch vnic i bou atd.

  • a proto zlo rituln odhnli ze sv blzkostioproti tomu kultury ijc na jinjch zemch (USA a Mezoamerika) uctvali duchovn sly dobr povahy, provdli rituln kony k jejich oslav a uctn (by nkter zpsoby obt vysplejch kultur Mezoameriky se nm znaeho kulturnho hlediska jev jako nepochopiteln krut) u kmen ijcch vpermanentn potemnlosti amazonskch prales, kam hustmi stromy rznch velikost dopad na zem jen nepatrn zlomek slunenho zen (veker slunen svtlo se sna listy strom a kovin zachytit a zuitkovat) nachzme opt tendence klst draz na rituln odhnn temnch, neptelskch sil avak zdaleka ne vtakov me jako voblastech nehostinnho severu, nebo etn toky ek a mtiny vpralese i osady a pole spstovanmi plodinami umouj zde ijcm kmenm aspo obasn styk se slunenm svitem (oproti pllet period polrn noci, kdy je jedinm monm svtlem svit ohn a hvzd)

  • kultury ijc pi hornatm zpadnm pobe Jin Ameriky, kde nebyly vlda tmy zsadn, pak opt mly tendenci uctvat pedevm dobr sly

    polrn den

  • polrn kruh (polrn den vs. polrn noc)

  • Mty pvodnch obyvatel Ameriky: nevme, kdy lid pili do Ameriky (pokud tam pili) nejnovj nlezy pozstatk lidskho osdlen tohoto kontinentu lze zaadit a do doby ped 30 tisci lety, a se jet nedvno tvrdilo, e tam pes Beringovu inu pili nanejv ped 1015 tisci letynalezit Monte Verde vChile je o 5.000 let starho pvodu ne nejstar nalezit Severn Ameriky, podle nkterch archeolog je jeho st a 30.000 let vdomorodch mytologich Severn Ameriky se objevuj 2 zkladn samostatn modely: loveck a zemdlsk li se pedevm vpojet stvoen lidstva:zemdlsk kmeny vtinou v, e lid vzeli znitra zem (zem je pro n zdrojem obivy, tedy i pramen ivota a zrozen)loveck kmeny obvykle vyprv o pchodu lidstva zhvzd nebo z oblohy

  • mnoh kmeny vak kombinovaly lov se zemdlstvm a jejich mytologick pojet stvoen lid le nkde mezi obma systmy, nebo se jim zcela vymyk nap. siouxt Lakotov (v dvnch dobch byli usedlmi zemdlci, pstovali kukuici, sklzeli divokou ri a zskvali javorov sirup, bhem 16.18. stol. vak proli pechodem kloveckmu zpsobu ivota, avak dl se ivili tak sbrem plodin, a teprve na sklonku 18. stol. je koloniztoi zahnali do pln na Z, kde se vhradnm zdrojem jejich obivy stala stda bizon):jejich mytit pedci sice pili na zem zpodzem (zemdlsk narace), kde vak byli stvoeni na popud posvtnch bytost zoblohy (loveck narace) a nsledn zpodzem vyvedeni na zemnavc posvtn bytost zvan Sla dv kadmu lovku pi narozen ivotn slu (dui), kter podle lakotskch aman pochz zhvzdA nkter prvky lakotsk mytologie vykazuj t zeteln vliv evropskho mylen (vliv styku s koloniztory)

  • kulturn oblasti Severn Ameriky

  • jazykov oblasti Severn Ameriky

  • 2 skupiny mt: zdej tradice pitom nerozliuje jasn mezi tm, co by antropologie oznaila za mytologii a co za historii reln postavy (nap. znm znmch, kter by se asem staly soust mytologie, kdyby nebyly jejich kultury vyhlazeny i pokesantny, by to byl Geronimo, ern sokol, Osaml vlk, Tup n, Splaen k, Nelnk Josef aj.) a amani (nap. Sedc bk, ern jelen apod.), skuten ili, vystupuj vak vpbzch i vedle mytologickch totemovch postav, jako Havran, Kojot, Zajc, Bizon i duchov Glskap, Nanabu apod. u vtiny kmen lze mytologii rozdlit do 2 zkladnch skupin:1) pbhy lid (vyprvn o lidech), kter bychom u ns nazvali slovem povst:jde o pbhy, kter se udly vhistorickm obdob (mnohdy jde i o minulost znan vzdlenou), co vak nevyluuje jevy a postavy, kter bychom oznaili jako nadpirozen (u ns pohdkov),

  • vyskytuj se vnich toti mluvc zvata i lid se zzranmi schopnostmi2) nadpirozen pbhy z mytickch as, v nich vystupuj nadpirozen bytosti i hrdinov skouzelnmi schopnostmityto pbhy byly chpny asto pmo jako smylen a vyprvn pro pobaven i navozen dobr nlady, neekalo se vak, e jim budou dospl vit (tyto pbhy tedy maj mnohem bl k na pohdce), ale nebyly ureny dtem, nbr hlavn dosplm (etymologie jejich oznaen vychz ze slov nco co je star a pochz od pedk, m nabvaj hlubho vznamu ne nae pohdky) pitom nerozliovali mezi profnnm (svtskm) a sakrlnm (posvtnm) cel svt i ivot pro n byly posvtnmi, take jejich vztah kmtm byl jin ne n dnes kpohdkm zatmco se pbhy zbnho ivota vyprvly za dennho svtla vkteroukoli ron dobu, udlosti zpradvn minulosti se smly vyprvt jen po zpadu slunce a nejastji vzim

  • Mty polrnch etnik Ameriky:polrn etnika tzv. eskymci: Inuit, Nutkov aj. oznaen inuit (tj. Lid) se zaalo uvat pro skupinu vech domorodch obyvatel mongoloidnho pvodu severn sti Severn Ameriky (Kanada, Grnsko, Aljaka), hovoc eskymcko-aleutskmi jazyky (jimi se bez vtch obt dorozum, nap. Gran sAljaanem) i mty jsou zde vcemn spolen, rozen po celm severskm psu Severn Amerikydue:podobn jako i ostatn pvodn Amerian, v tak inuit vmagickou slu a v to, e nejen vlidech, ale i ve zvatech, stromech, ekch, horch aneivch pedmtech pebv due ve hmotn m toti i svou duchovn povahu (existuje svt hmotn a paraleln s nm i svt duchovn, kter se prolnaj) lid maj vcero du, kter se opotebovvaj a obnovuj jako Msc

  • dui (tarnik) a stn (tarrak) povaovali pvodn za tot (mnoz vznam obou slov zamovali)nkter kmeny ijc jinji v, e lovk m 2 due jedna se vtl do novorozente, druh pebv vsdlu dudue v noci opout tlo a vydv se na lov nebo na zbavu, co se projevuje ivmi sny jejho vlastnkanebo me due zstat doma, vyd-li se inuit na lov (souvis to pr slovcovou touhou po domov a jeho steskem)due me bt vak tak ukradena nebo se me ztratit vtakovm ppad lovk onemocn a mus bt povoln aman (angkok), aby se za du vydal a pivedl ji zpt, pokud se vak stalo netst a dui sndl Tornarsuk nkterho jinho amana, mus dotyn zemtaman vak tak me opatit novou dui odejme ji teba zajci, sobu, ptku i dtti a vymn ji za pvodnsmrtvolou dtte se pohbvala i ps hlava, aby pes mohl dui dtte ukzat cestu do e du, protoe dti jsou nerozumn a zapomtliv a mohly by zabloudit

  • nkter zinuitskch etnik vila, e lovk m 2 due stn a dech (kdy aman dchl na nemocnho, kter se ml uzdravit, dal mu novou dui), dal etnika v dokonce, e kad lovk m du mnoho, kter maj podobu malch lid a kad sdl vjin sti tla (je-li nkter znich odstranna, pslun st tla onemocn, plat to i u nkterch kmenech severn Asie)na vchod Grnska se v, e lovk m krom due jet i tzv. jmno (atekata), co je substance velk jak

Search related