O čem je tato kniha ……………………………………………………………………………………………………… 4 Předmluva Dr. Romero ………………………………………………………………………………………………… 6

Kapitola 1. Objev …………………………………………………………………………………………………………. 7 Příběh o cestě do pralesa kde dělníci dostali malárii a následný základní objev léčby maláríe.

Kapitola 2. Další vývoj ………………………………………………………………………………………………… 13

Jak Afričané v Tanzanii zdokonalili Zázračný minerální doplněk (MMS) prostřednictvím internetu a e-mailové komunikace.

Kapitola 3. Stabilizovaný kyslík, MMS a smlouva ………………………………………………………… 19

0 nefunkční smlouvě a úvod do technických podrobností ohledně MMS. Co vlastně je „stabilizovaný kyslík".

Kapitola 4. Africký bylinkář Dr. Moses Flomo Sr…………………………………………………………… 24

Dr. Flomo zakládá se svolením Guinejské vlády firmu a úspěšně vyléčí více než 2000 případů maláríe.

Kapitola 5. Kenia, východní Afrika ………………………………………………………………………………. 26

0 autorově cestě do Keni, kde léčí přes 1000 případů maláríe a mnoho dalších nemocí

Kapitola 6. Uganda, východní Afrika …………………………………………………………………………… 29 Více než 500 pacientů vyléčených z maláríe a dalších nemocí v misijní nemocnici Life Link Medical Clinic.

Kapitola 7. Příběh MMS pokračuje ……………………………………………………………………………… 33 Autor jedná se Světovou zdravotnickou organizací a Chino léčí přátele a sousedy jeho rodiny v Sierra Leone.

Kapitola 8. Malawi, východní Afrika ……………………………………………………………………………. 38

Úspěšné klinické testy léčení ve vězeňské nemocnici v rámci Nadace pro léčbu malárie. Kapitola 9. Co je MMS …………………………………………………………………………………………………. 45

Jak a proč MMS účinkuje.

Kapitola 10. Podpora při léčení nemocí, příklady aplikací ……………………………………………. 48

Kapitola 11. Ošetřování popálenin ………………………………………………………………………………. 68

Kapitola 12. MMS a dlouhověkost ……………………………………………………………………………….. 73

Kapitola 13. Intravenózní použití MMS ………………………………………………………………………… 73

Kapitola 14. Chlordioxid a krevní chemie …………………………………………………………………….. 77

Kapitola 15. Domácí příprava MMS ……………………………………………………………………………… 81

Kapitola 16. Několik podrobností o MMS …………………………………………………………………….. 83 Kapitola 17. O příčině infarktů a FDA …………………………………………………………………………... 86 Humanitární projekt Další výzkum Několik podrobností ohledně MMS

Kapitola 18. Mechanismus okysličování oxidu chlóru – celkový přehled …………………….. 104 MUDr. Thomas Lee Hesselink Příloha 1. Několik podrobností ohledně MMS ……………………………………………………………. 121 O vitamínu C a pomeroch v lekárskej vede Projekt MMS v ČR a SR ………………………………………………………………………………………………..124

http://truthbooks.blogspot.com

M M S Zázračný minerální doplněk pro 21. století

Díl 1.

1. vydání v českém jazyce

Jim V. Humble

Všechny popsané způsoby a rady v této knize nejsou míněny jako náhrada lékařské péče.

O čem je tato kniha Doufám, že si teď nemyslíte, že se zde dočtete pouze cosi o dalším velmi zajímavém

doplňku, který může pomoci některým lidem po několikaměsíčním užívání. Tak to není. Tento zázračný minerální doplněk zabírá už během několika málo hodin.

Zabijákem lidstva číslo 1 je dnes malárie, nemoc, kterou použitím tohoto doplňku ve většině případů obvykle udoláte během několika hodin. Prokázaly to odborně testy ve východoafrickém Malawi. Při hubení původce malárie v lidském těle nedošlo k ani jedinému selhání. Zázračný minerální doplněk užilo více než 75 000 obětí malárie, a všichni tito lidé nyní opět žijí produktivním životem.

Po aplikaci „zázračného minerálního doplňku" jsou pacienti s AIDS často zbaveni nemoci během tří dnů a i další choroby a špatné zdravotní stavy prostě zmizí. Pokud by pacienty v nejbližší nemocnici ošetřili tímto opravdu zázračným doplňkem, více než 50% z nich by bylo opět doma během jednoho týdne.

Kliniky a nemocnice po více než 100 let používaly aktivní složky tohoto doplňku k sterilizaci nemocničních podlah, stolů, zařízení a dalších věcí. Dnes můžeme stejného zabijáka patogenů spolupracujícího s imunitním systémem, použít k bezpečné likvidaci choroboplodných zárodků v lidském těle.

Nakolik to může být udivující, při správném použití může imunitní systém využít tohoto zabijáka k útoku pouze na ty bacily, bakterie a viry, které tělu škodí a přitom v těle nijak neovlivnit přátelské bakterie a ani žádnou zdravou buňku. V této knize se podle svých nejlepších schopností snažím držet faktů a přesně sdělit, co se kolem zázračného minerálního doplňku událo.

Tato kniha vypráví příběh o objevu a dalším vývoji nejúžasnějšího posílení imunitního systému, které kdy bylo nalezeno. Tím se stává nejvýznamnějším řešením všech doposud známých nemocí a onemocnění lidstva, i když nejde o lék. Věřím, že pokud budete sledovat mé snahy o rozšíření těchto poznatků, o jejich veřejné zpřístupnění, pomůže vám tento příběh pochopit realitu, a přesvědčí vás, abyste to zkusili sami. Pro tento účel zde poskytuji veškeré informace o tom, jak si tento doplněk připravit doma v kuchyni a jaké přísady si za tímto účelem opatřit. Je docela možné, že pak zachráníte něčí život, nebo možná i svůj.

Protože zázračný minerální doplněk působí jako „supernabíječ" imunitního systému, není zamýšlen k léčbě nějaké konkrétní nemocí, ale spíš na posílení imunitního systému do té míry, že pak udolá mnoho nemocí často do 24 hodin.

Tuto knihu jsem napsal proto, že to, co chci sdělit, je příliš důležité, než aby nad tím získala kontrolu nějaká osoba či skupiny. Jde o informace, které by měl mít volně k dispozici celý svět. Po pěti letech, během nichž jsem s rostoucím rozladěním sledoval tým lidí, který mohl udělat obrovský kus práce, ale neudělal prakticky nic, jsem nakonec dospěl k rozhodnutí, že tyto poznatky musím rozšířit mezi co nejvíce lidí, protože jinak by tu vždy byl někdo, k němuž by se nedostaly informace, které mu možná mohou zachránit život. Stalo se pravidlem, že obrovský počet důležitých zdravotnických informací, které by mohly zachránit mnohé životy, je před veřejností utajen. Mým záměrem je zabránit tomu, aby se tak stalo i v případě MMS.

Předmluva Dr. Romero

MUDr. Hector Francisco Romero G. vede velmi úspěšnou kliniku ve státě Sonora v Mexiku, kde se zabývá léčbou rakoviny a mnoha dalších nemocí považovaných za nevyléčitelné. Používá nejen MMS, o němž je tato kniha, ale i řadu dalších neinvazivních léčebných procedur. V Sonoře je velmi dobře znám kvůli nezištné pomoci mexickým indiánům. Dr. Romero zde ze mne dělá mnohem významnějšího člověka, než jsem, ale jinak jsem jeho před-mluvu nemohl získat.

Dr. Romero píše: Můj starý dobrý a vzácný přítel, respektovaný filozof, učitel, dříč a vynikající člověk říkával: „Svou stopu na tomto světě zanechají jen lidé, kteří žijí ' univerzitou života'."

Jen málokdo si sedne a sepíše knihu plnou vlastních myšlenek, jako můj přítel Jim Humble. Neklidný duch putující světem, plný obava pokory, ale současně i zvídavosti, který se svým celoživotním bádáním snažil o to, aby po sobě zanechal něco prospěšného lidstvu. A jak lze vyčíst z této knihy, to, co vám dává je pozoruhodné. Trpěl malárií, která ohrozila jeho život, a ukázal lékařské vědě nové alternativní léčby, které umožní lepší život lidem v „endemických zónách", jak Jim říká jistým zeměpisným šířkám v Africe, Asii a Jižní Americe. V těchto oblastech je vysoký výskyt malárie a virových infekcí jako třeba HIV, což způsobuje, že statistiky úmrtí na tyto choroby jsou zde v porovnání s jinými místy na světě mnohem, mnohem vyšší

Jeho přípravek vyzkoušely a nadšeně přijaly zdravotnické orgány jedné z afrických zemí. MMS nabízí naději a zlepšení životní kvality zejména těm, kteří jsou vystaveni tamním pustošivým chorobám. Také zde, v Mexiku, kde pomocí MMS léčíme některá onemocnění, mezi něž patří nakažlivé horečnaté infekce, zánětlivé degenerativní nádory, rakovina prostaty a další zhoubné nádory, máme dobré zkušenosti a velmi nadějné výsledky.

Za všechny uzdravené se modlím k Bohu, aby Jim byl ještě hodně dlouho čilý a mohl pomáhat všude tam, kde dnes už není žádná naděje, jen světem zapomenutí lidé a obzvlášť děti, které si zaslouží naši pozornost, ale především život a lepší budoucnost.

Pro další informace týkající se rakovinové kliniky Dr. Romero volejte prosím na

následující čísla: Z USA volejte: 011 52 662 242-0422 - to je mexické číslo. Z USA můžete volat také 1-937 558-5703. To je americké číslo, ale dovoláte se do Mexika. Poznámka o autorských právech Zázračný minerální doplněk 21. století - díl I a II Autor Jim V. Humble Copyright © 2006 Jim V. Humble Citace až do délky jedné celé stránky lze použít s uvedením autora.

Možné zrušení autorských práv V případě, že autor z jakékoliv příčiny zemře nebo bude-li z libovolného důvodu zatčen na

více než 60 dní v průběhu jakéhokoli šestiměsíčního období, nebo bude-li nezvěstný po více než 60 dní poté, co byl nahlášen jako nezvěstný na kterékoli policejní stanici ve státě Nevada, se autorská práva autora Jima V. Humble ruší a tato kniha se stává veřejným majetkem.

Autor tímto navíc uděluje jakékoliv osobě, skupině nebo právnické osobě povolení šířit

tuto knihu, ať už volně či za účelem zisku, naplní-li se kterákoli z podmínek uvedených v předchozím odstavci.

Elektronická adresa autora je jim@jimhumble.com. Přes spamový filtr serveru se ale

dostane pouze pošta, kde bude v předmětu uvedeno „Stories of Succes". Všechny e-maily, které projdou spamovým filtrem budou přečteny. Pokud tedy chcete z nějakého důvodu komunikovat, uveďte do kolonky Předmět „Stories of Succes".

Doporučte prosím tuto knihu svým přátelům. ISBN - 13: 978 - 0 - 9792884 - 4 - 9 ISBN - 10: 0 - 9792884 - 4 - 4 Poděkování Děkuji Billu Boyntonovi za pomoc s chemií chlordioxidu. Za inspiraci a pomoc s angličtinou

jsem vděčný paní Clara Tate z Hawthorne v Nevadě.

Kapitola 1 Objev V odlehlé části domu vytrvale zvonil telefon. Byl to malý, ale protáhlý dům plný nábytku,

jemuž se člověk musel vyhnout a nakonec ještě hala, ale vzdor překážkám jsem to ještě stihl. Na druhém konci byl starý přítel z Chicaga, Bili Denicolo. domluvili jsme dlouho „o počasí" a po chvíli se zeptal: „Jime, ty víš něco o hledání zlata, že ano?"

Nikdy jsem v tomto směru neoplýval skromností, takže jsem mu řekl pravdu (svou pravdu). „Jistě," povídám, „patřím k nejlepším, pokud nejsem ten nejlepší vůbec." Spokojil se s tím. Ostatně byl to dlouholetý přítel a o mé dřívější práci v těžařství věděl, jen si to ověřoval. A tak povídá: „Mám tady lidi, kteří chtějí těžit zlato kdesi v jihoamerickém pralese. Uvítali bychom tvou pomoc. Platíme samozřejmé všechny cestovní výlohy a navíc dostaneš podíl na zisku."

A bylo to. Souhlasil jsem, že odjedu asi za měsíc. Chtěli použít i mou těžební technologii. To ovšem vyžadovalo, abych zařízení poslal napřed. Přípravy na cestu do pralesa zabraly celý měsíc. Jednou z nejdůležitějších věcí, kterou jsem přibalil, a kterou začala celá tato historie, byl balík lahví se stabilizovaným kyslíkem (ale nemyslete si, že ten je tím zázračným řešením, o němž tady píši). V pralese totiž není voda, kterou by člověk mohl bez obav pít. Voda v potocích proudících v Severní Americe je obvykle nezávadná, ale v pralese nezáleží na tom, jak rychle teče, pít se prostě nedá. V podstatě se dá téměř vždy zaručit, že obsahuje zárodky

jedné nebo hned několika nebezpečných nemocí. Přestože jsem to věděl, kdysi jsem skončil tak, že jsem si pitím vody z pralesních bystřin pořídil tyfus… To jsem nemínil zopakovat.

Řada lidí mi řekla, že kyslík ve stabilizované formě vyčistí vodu tím, že zahubí případné patogeny, zejména nechá-li se takto ošetřená voda ustát přes noc. Takže jsem jednou ošetřil stabilizovaným kyslíkem odpadní vodu, poslal vzorek do laboratoře a výsledky ukázaly, že všechny patogeny byly skutečně po smrti. Takže jsem věřil, že si vodu k pití dokážu vyčistit i v pralese.

Ve skutečnosti jsem se stabilizovaným kyslíkem už nějaký čas zabýval. Můj přítel, který žil nedaleko od Las Vegas ho totiž celkem často používal u svých zvířat. Někdy jsem se u něj zastavil, abych se podíval, jak se mu daří a viděl, že ho dává ho do vody kuřatům, aby byla zdravá a používal to i u psů. Těm ho dokonce vstřikoval přímo do žil, když onemocněli. Za pár hodin už zase běhali, jakoby se nic nedělo.

Bili Denicolo mi mezitím poslal smlouvu domů do Las Vegas, kde jsem byl na odpočinku poté, co jsem zavřel svůj důl. Byla celkem velkorysá. Měl jsem dostávat rozumný plat a za předpokladu, že zlato najdu, mi plynul 20% podíl. Podepsal jsem kopii, poslal ji zpět a obratem přišla letenka. Bylo mi tehdy 64 let, ale byl jsem ve skvělé formě a s navigací v pralese jsem neměl problémy.

Zemí do níž jsem měl letět, byla Guyana. Přejmenovali se před několika lety z Britské Guyany prostě na Guyanu. Je to země při jižní hranicí Venezuely, na východním pobřeží Jižní Ameriky. Možná si na ni vzpomenete v souvislosti s kultem Jima Jonese, jehož příslušníci spáchali sebevraždu, lépe řečeno, několik lidí spáchalo sebevraždu poté, když předtím zavraždili spoustu dětí a dospělých členů sekty kyanidem. Přežila to jen hrstka lidí.

Do Guyany jsem dorazil jednoho deštivého dne zhruba uprostřed roku 1996. Na letišti na mne čekalo několik místních, kteří se měli zúčastnit těžebních prací. Protáhli mne kolem fronty ostatních cestujících, takže to bylo bez průtahů. Jeli jsme pak asi 30 mil do Georgetownu, největšího a zároveň hlavního města Guyany. Zavedli mne do penzionu, kde jsem měl pobývat, dokud neodjedeme na průzkum do deštných pralesů ve vnitrozemí.

V penzionu na mne čekal Mike, jeden z partnerů v tomto podniku, místní vlastník územního záboru ohromné části pralesa. Dalším z partnerů uvedených na smlouvě, byl nějaký Joel Kane z východu USA. Ten ale hodlal přijet až dva týdny předtím než vyrazíme. Byl tu ještě jeden partner, který měl pravděpodobně dorazit až poté, kdy my už budeme na cestě. Říkali mu Beta a byl to příbuzný vysokého vládního představitele, říkejme mu Moses Nagamotoo, tehdy prvního ministra tamní vlády. Byl tedy druhou nejvyšší osobou po premiérovi. (Betovo skutečné jméno bylo Satkumar Hemraj, ale dával přednost přezdívce Beta.)

Beta tam nebyl, ale protože se stal naším partnerem, byl jsem hned druhý večer pobytu pozván do domu premiéra Nagamotoo na večeři. Premiér si při té příležitosti postěžoval na problémy se zády, které mu téměř bránily v práci. Pověděl jsem mu, že někdy lidem takové věci napravuji, a možná bych mu mohl s jeho zády nějak pomoci. Po večeři mi tedy dovolil, abych mu srovnal krk, což jsem dělal velmi delikátně a snažil se s ním příliš neškubat, abych mu něco neudělal. Bolest v zádech začala polevovat už po několika minutách a všichni se podivovali, když se začal křepče procházet po domě.

Druhý den mi volal jeden z jeho sluhů a ptal se, zda bych se nemohl podívat i na záda Mosesově dceři, která má také vážné problémy. Souhlasil jsem, takže mne večer třetího dne pobytu vyzvedli k další večeři, po níž jsem se jí věnoval. Jmenovala se Angela. Měl ještě jednu dceru, Adilu, ale ta byla v pořádku. Byl jsem rád, že i Angela se brzy pohybovala uvolněně a

zdálo se, že i její problémy se zády zmizely. Ne vždy jsem měl tak dobré výsledky, ale někdy se to stávalo. Byl jsem rád, že jsem si kdysi dal tu práci a naučil se lidem napravovat záda. Udělat si přítele z někoho jako byl Moses, bylo velmi důležité. Tehdy jsem ještě netušil, jak důležité to bylo, ale později mne to nepochybně zachránilo před uvězněním.

(Kdyby po tom někdo pátral, premiérem ve skutečnosti byl Sam Hinds. Ministerstvo pro těžbu vedl Jim Punwasee, s nímž jsem se často setkával a příležitostné jej navštěvoval i doma.)

Vláda měla laboratoř, v níž vykupovala zlato od místních těžařů. Měli však problém, protože všechno tamní zlato bývá pokryto rtutí. Dávali ho proto pod poklop a užívali plamene, aby rtuť před vážením cenného kovu odpařili. Jak jistě každý ví, rtuťové páry jsou extrémně jedovaté. Výpary z laboratoře přitom stoupaly do komína a odtud ven na dvůr a do celého komplexu vládních budov. Mnozí si na tuto praxi stěžovali a zmínili se o tom, když mne prováděli svým zařízením. Navrhl jsem, že jim postavím jednoduchou a lacinou pračku na výpary, což rádi přijali. Na dokonalou rafinaci měli příliš málo peněz, takže jsem navrhl pračku na výpary ze dvou 55 galonových sudů. Náhodou jsem měl ve skladu v Las Vegas uloženo několik tisíc pingpongových míčků. Nechal jsem si je zaslat do Guyany, kde pak byly použity v pračce. Když dorazily, byl jsem už v pralese, ale stačilo je prostě nacpat do připravených sudů a spustit vodní rozprašovač. Když jsem se vrátil, už to fungovalo. Dobrá práce.

Jak to při štěstí bývá, po téhle pračce a pomoci premiérovi a jeho dceři jsem a několika vládními představiteli vycházel velmi dobře. Měl jsem přítele, který se chtěl přestěhovat do Guyany z Ruska, a zmínil se o tom ministru pro těžbu. Za pár dni mi volali z Ministerstva pro imigraci a řekli, že mohu zavolat příteli a říct mu, aby navštívil guyanský konzulát v Moskvě. Řekli mi, že tam už na něj čekají doklady, které mu umožní přistěhování. Jak je vidět, měl jsem dokonce i cosi jako vliv. Zmiňuji se o tom jen proto, abych ukázal, jaké jsem měl štěstí.

Na první expedici do pralesa jsme s sebou vzali osm mužů, kteří se měli starat o zásoby a zřizovat tábořiště. Říkali jsme jim drogeři. Najal je Mike a dorazili asi týden před balením zásob a zařízení.

Konečně nadešel čas vyrazit, ale Joel ani Beta dosud nedorazili, čekat jsme na ně nemohli, ti muži sice vydělávali jen 6 dolarů denně, ale byly to přece jen peníze, a také jsme chtěli, aby se věci konečně daly do pohybu. Takže se tým nakonec skládal z majitele pozemků Mika, osmi drogerů a mne.

Cesta do vnitrozemí trvala asi dva dny. Nejdřív nás čekala asi hodinová jízda z Georgetown do města Parika na řece Mazaruni Cuyuni. Naložili jsme zásoby na velký náklaďák a čtyři taxíky. Do Parika jsme dorazili asi v 9 dopoledne a uložili zásoby do několika velkých rychlých člunů. Řeka je v tomto místě široká něco přes pět mil. Další etapa cesty si vyžádala asi čtyři hodiny v rámci něčeho, co lze nazvat „vysokorychlostní vyjížďkou po řece".

Takto jsme dorazili do cíle další etapy, města Bartica považovaného za bránu do vnitrozemí Guyany. Tam jsme dokoupili většinu zásob potravin. Je tam spousta obchodů či spíše obchodních skladů, které z větší části zásobují expedice do vnitrozemí. Nás nákupčí nakoupil hlavně fazole a rýži. Normálně na takové výpravy kupuji jen rýži, ale kvůli mně přidali i pár pytlíků fazolí. Při dalších cestách se mi je podařilo přimět, aby nakoupili o něco pestřejší zásoby.

Pak jsme naložili všechny zásoby do několika lodí a přeplavili se asi míli přes řeku do přístavu na druhé straně, kde jsme vše přeložili na dva skutečně+ obrovské náklaďáky. Aby mohly jezdit po převážně blátivých pralesních cestách, měly kola o průměru přes šest stop.

Ale ani na nich nemohly projet místy, kde už nebyly žádné cesty. Zásoby byly pečlivé upevněny a většina mužů se pak k mému údivu rozhodla jít k dalšímu odrazovému bodu v džungli jakousi zkratkou pěšky. Brzy mi došlo proč. Cesta byla tak hrbolatá a náklaďáky sebou házely takovým způsobem, že se člověk musel nepřetržitě něčeho držet. Po celých pět hodin, až na místo odkud nás čekala poslední říční etapa cesty, jsem nezamhouřil oko.

Dorazili jsme už po setmění, protože v pralese blízko rovníku se stmívá vždy v 6 večer a svítá v 6 ráno. Té noci jsme spali, kde se dalo. Já spal venku na lavičce u malého obchodu. Ráno jsme opět naložili veškeré zásoby do lodí a pokračovali proti proudu jednoho z ramen řeky Cuyuni. Čluny jsou na této řece obvykle naloženy až po kormidlo, jak se říká. Okraje lodí byly tak deset centimetrů nad vodou. Díky tomu jak byla loď přecpána, by nebylo potřeba příliš velké vlny, abychom šli ke dnu. Nicméně, jak tomu na takových řekách bývá, žádné takové vlny tam nebyly. V pralesích nikdy nebývají žádné velké bouře. Sice opravdu lije jako z konve, ale fouká jen slabý vítr. Bouřky jak je známe odjinud, tu jednoduše neznají. V této části světa nedochází v podstatě žádným přírodním katastrofám! Nebývají tu žádné bouře, hurikány, lesní požáry ani zemětřesení.

Pluli jsme proti proudu asi čtyři hodiny, a dorazili jsme ke skutečně poslednímu odrazovému bodu. Když vyložené lodě odpluly, začali na sebe muži nakládat zásoby. Drogeři nosili náklad na zádech, ale většina jeho váhy spočívala na hlavě. Tvrdili, že to je nejméně únavný způsob jak nosit náklad. Přes pralesy a hory tak nosili až 80 liber. Bylo asi 10:30 dopoledne a před námi byla cesta pralesem na druhou stranu hory. Tedy, říkali jsme tomu hora, ale v této oblasti se kopce za hory nepovažuji, pokud nejsou vysoké aspoň 1000 stop. Náš kopec měl asi 997 stop, ale než jsme se vydrápali nahoru, byli jsme si jistí, že to hora je…

Kopec byl úplně porostlý pralesní vegetací. V této oblasti, kde je vlhkost vzduchu 100%, vůbec nezáleží na tom, jestli prší nebo ne. Člověk je v mžiku promočený na kost, protože pot se nemůže odpařovat. Všechno, co máte na sobě je promočené. Ti, co si vezmou kožené boty, je budou mít brzy plné vody, protože je naplní buď déšť, anebo pot. Vysoké kožené boty sice poskytují jistou ochranu před hady, ale jsou zakrátko nepoužitelné, protože je naplní pot. Tak jsem se jednoduše rozhodl, že si budu na hady dávat velký pozor.

Než dostali všechny zásoby na druhou stranu, museli někteří muži přejít horu několikrát. Cesta na tábořiště zabrala téměř dva dny. To pro představu jak hluboko v pralese jsme byli.

Několik dní poté pak dva z našich mužů dostali malárii a velmi jsme se o ně báli. Byli jsme předtím ujišťováni, že v této oblasti se malárie nevyskytuje, takže jsme ani nepomysleli na příslušné léky. Okamžitě jsem poslal dva muže, aby pospíchali do nejbližší hornické osady v naději, že tam malárii určité něco mají. Byla to asi dvoudenní cesta, a pokud tam žádné léky mít nebudou, bude trvat nejméně šest dní, než se vrátí. Museli jsme se s tím smířit, protože to bylo nejlepší, co jsme mohli udělat. Kdybychom měli vysílačku, mohli jsme se pokusit zavolat vrtulník, ale nebyla tam. Vysílačky v džungli stejně nefungují, s výjimkou velmi krát-kých vzdáleností.

Když jsem si tak probíral v hlavě všechno, co jsem tehdy věděl o stabilizovaném kyslíku, přišlo mi, že když zabiji patogeny ve vodě, mohlo by je to zabít i v lidském těle. Přisedl jsem tedy k nemocným a zeptal se, jestli by chtěli vyzkoušet „nápoj zdraví" z Ameriky. Byli na tom zle a značné trpěli. Třásli se zimou v houpacích sítích a měli vysokou horečku. K dalším příznakům patřily bolest hlavy, bolesti svalů a kloubů, nevolnost, průjem a zvracení. Byli ochotní vyzkoušet cokoli a souhlasili.

Dal jsem oběma pořádnou dávku stabilizovaného kyslíku v malém množství vody, kterou naráz vypili. Pomyslel jsem si, že více pro ně zatím nemohu udělat; budeme zkrátka muset

počkat, až se vrátí naši pralesní běžci. Za hodinu ale třas přestal. Neznamenalo to moc, protože ten přichází a odchází, ale vypadali o trochu lépe. O čtyři hodiny později už seděli a dělali si legraci z toho, jak jim předtím bylo zle. Vylezli z pelechů a posadili se ke stolu k večeři. Příští ráno měli malárii další dva muži. Dostali tedy stejnou dávku stabilizovaného kyslíku, a v poledne se již cítili v pořádku. Všichni jsme nad tím stáli v úžasu.

Pustil jsem se do hledání zlata. Používal jsem přitom celkem jednoduchou prubířskou metodu (k určení množství zlata v hornině), kterou jsem kdysi sám vyvinul. Mohl jsem tak testovat sám přímo na místě, aniž bych musel posílat vzorky do laboratoře a týdny čekat na odpověď. Brzy jsem našel několik slibných ložisek a začali jsme plánovat stavbu zpracovatelského zařízení. Ale není to příběh o zlaté, takže to zkrátím.

Během dalších prací a průzkumu jsem se dost nachodil pralesem. A ať jsem přišel kamkoli, léčil jsem lidi z malárie (a někdy i tyfu). Ačkoli se stabilizovaný kyslík osvědčil asi jen u 70% případů, stačilo to, abych se stal široko daleko poměrně slavným šamanem.

Při zpáteční cestě z této první výpravy do džungle jsme cestou do měst narazili na jiné naleziště, kde měli právě dovolenou. Byla tam řada mužů, kteří čekali, až se začne opět pracovat. Jeden z nich seděl na stole a vypadal velmi nemocný. Zeptal jsem se ho, co mu je a on, že čeká na loď, která ho má vyzvednout. Povídal, že má tyfus společné s malárií. Zmínil jsem se o stabilizovaném kyslíku, jemuž jsem už mezitím říkal „nápoj zdraví", a byl ochoten to vyzkoušet. Když jsme se pak vraceli z města, přiběhl mi vstříc. Pumpoval mi rukou nahoru dolů a nadšené vyprávěl, že se mu udělalo lépe už pár hodin poté, co jsme odešli, takže nakonec vůbec nemusel do města. Nechal jsem mu malou láhev přípravku, stejné jako na mnoha jiných místech v džungli.

Příběhů jako je tento, byla spousta, ale mnohým to bohužel také nepomohlo. Ale tato léčba měla přesto mnohem lepší výsledky než s léky na malárii, které tam používali. Lidé v malarických oblastech nemohou brát malarika preventivné, protože se časem vždy projeví vedlejší účinky. Návštěvníci si to obvykle mohou dovolit, protože je berou jen krátce. Místní však prevenci proti malárii nikdy neberou. Jsou závislí na tom, že pokud onemocní, ošetří je standardními léčivy, vůči nimž však malárie časem vyvinula odolnost. Ale ani návštěvníci nemohou brát antimalarika dlouho. Zjistil jsem, že několik mých společníků bylo později hospitalizováno právě kvůli dlouhodobému preventivnímu užívání antimalarik.

Mimo jiné jsem navštívil jednu misionářskou kliniku u jedné z pralesních hornických vesnic. Pokud si pamatuji, měli tam asi čtyři lůžka. Nabídl jsem jim „nápoj zdraví", ale říkali, že lidé v pralese onemocní malárií kvůli svým hříchům a že nevěří, že Bůh chce, aby na to dostali lék. Nevěděl jsem jak jejich názor změnit. Cítil jsem se strašně, když jsem viděl, jak tam lidé trpěli, ale musel jsem odejít. Nechci se zmiňovat, o kterou církev šlo, protože mám dojem, že od té doby názor na pomoc obětem malárie změnili.

Zpět v Georgetown jsem zavolal Boba Tateho a povídal mu o léčbě malárii stabilizovaným kyslíkem. Okamžité přiletěl do Guyany. Prodiskutovali jsme to a rozhodli se zjistit, zda bychom nemohli stabilizovaný kyslík v Guyaně prodávat. Dali jsme do místních novin reklamu, v níž jsme uvedli, že náš roztok léčí malárií A to byla velká chyba. Místní stanice za námi okamžité poslala reportéry, a my o našem léku vyprávěli v televizi. Pak dorazili reportéři z rádií a od novin. Byli jsme asi tři dny slavní. Pak nám vláda hodila přímo pod nohy bombu. Předvolala s nás ministryně zdravotnictví, která nám mimo jiné sdělila, že pokud to prodám! byť i jediné další osobě, skončíme ve vězeni, a tam se nám vůbec nebude líbit. Jejich vězení jsem viděl a věděl jsem, že mluví pravdu.

Později jsem na to jednoho večera zavedl řeč se svým mocným přítelem, předsedou vlády, který mi vysvětlil, že ministryni zdravotnictví tehdy zavolaly hned dvě farmaceutické společnosti a pohrozily, že pokud s osobou, která tvrdí, že umí vyléčit malárii, něco neudělá, přestanou dodávat léky do místních nemocnic. Vysvětlil mi, že vláda pro mne momentálně nemůže nic udělat, ale zmínil, že požádal ministryni zdravotnictví, aby vůči mně byla shovívavá.

A tehdy jsem udělal další, ještě větší chybu. Ačkoliv jsme stáhli reklamu z novin, pokračoval jsem v prodeji roztoku dalším potřebným. Můj partner Bob mezitím odletěl domů, ale já ještě stále plánoval těžit zlato v pralesích. Zásoby byly už téměř připraveny, když se mi doneslo, že se mne chystají obvinit z nějakého zločinu, a že by pro mne bylo lepší, kdybych se začal vyskytovat někde jinde. Věděl jsem, že lidé z Georgetown se pralesa bojí více, než lidé z Las Vegas. Zřídkakdy do něj někoho pronásledují. Okamžitě jsem tedy vyrazil proti proudu řeky a muži se zásobami následovali za pár dní.

To je tedy příběh jak došlo k objevu, že stabilizovaný kyslík někdy dokáže vyléčit malárii. To je ovšem jen začátek. To ještě nebyl „zázračný doplněk". Zůstal jsem nahoře na řece něco málo přes půl roku a pracoval ve zlatém dole. Tuto část operace už jsem financoval sám, protože Joel Kane, se sem nijak nehrnul a nikdy nám neposkytl žádné další peníze. Když nakonec dorazil, protože předtím viděl část zlata, které produkoval můj důl, chtěl shrábnout všechno a nabídl mi 3 namísto 20% podle kontraktu. Když jsem nesouhlasil, donutil Mika a drogery, které najal, strhnout mé těžební zařízení a jeho zbytky poházet v pralese. Vím, že to udělal, protože mi to řekl. Podle smlouvy mi totiž nemusel dát 20%, pokud nepoužije mou technologii. Pak pro něj ale nastal problém, protože nové vybavení, které obstaral Mike, bylo prostě nefunkční. Takže jsem o investice nepřišel jen já. Byl to ale milionář a moc ho to netrápilo, zato pro mne to bylo drsnější.

Když jsem se po asi šesti měsících vrátil do města, problémy s Ministerstvem zdravotnictví již odezněly a odletěl jsem bez potíží do USA. Přišel jsem o investované peníze, ale získal znalosti o tom, co dokáže stabilizovaný kyslík, a to bylo hodně povzbuzující. Zapomněl jsem na zlato. Nemohl jsem se dočkat, až budu doma a začnu zkoumat, proč stabilizovaný kyslík někdy nezabírá.

Do Guyany jsem se vrátil po několika měsících, když si mne najala jiná společnost, abych jim zefektivnil těžbu zlata. Stále jsem se zabýval stabilizovaným kyslíkem. Jedné noci jsem si nedal pozor a vrhly se na mne stovky komárů. Skutečně jsem to neplánoval, ale když už s tím komáři začali, prostě jsem je nechal. Po několika dnech se skutečně projevila malárie. Prvním příznak je, že vám to prosté hůř tráví. Nic výrazného, jen slabý pocit nevolnosti, který se opakuje asi v patnácti-minutových intervalech. Až do dalšího dne nepocítíte opravdovou nevolnost. Když už jsem onemocněl, rozhodl jsem se, že okusím vlastní medicínu. Takže jsem se rozhodl se začátkem jakékoli léčby počkat dokud nebudu mít v ruce krevní testy z nemocnice v Georgetown. To byla málem fatální chyba. Autobus jezdící pralesem do Georgetown tehdy nedorazil a já věděl, že lidé, kteří příliš otálejí s léčbou většinou umírají. Na autobus jsem marně čekal ještě pár dni, ale nedorazil, začal jsem být vážné nemocný. Přesto jsem se chtěl pomocí krevních testů ujistit, že mám opravdu malárii. Už brzy jsem měl jet domů a v USA bych na takový test neměl šanci.

Že na sobě provádím pokus, jsem neřekl samozřejmě nikomu. Ale když mí zaměstnavatelé viděli, jak vážně jsem nemocen, cítili zodpovědnost dostat mne do města. Když jsem nabídl, že uhradím část nákladů za letadlo, okamžitě s tím souhlasili. Měli tam rádio a poblíž přistávací plochu. Letadlo přiletělo hned druhý den (čtvrtého dne mé nemoci). Na přistávací

plochu jsem ještě dojel na kole, ale tehdy už jsem byl velmi nemocný. Když jsem dorazil do Georgetown, strčili mne hned do taxíku a vzali rovnou do nemocnice.

Na krevní test v nemocnici jsem čekal několik hodin. Evidentně jsem měl při znaky malárie. Pak mi doktor řekl, že výsledek je pozitivní. Byl jsem ambulantní pacient, takže mi dal malou lahvičku s prášky, a to bylo vše. Samozřejmě jsem je nevzal a namísto toho vypil velkou dávku vlastní medicíny. Po několika hodinách už jsem se cítil lépe. Patřil jsem tedy k těm, u nichž to účinkovalo. Abych to završil, vrátil jsem se do nemocnice a nechal si znovu udělat krevní zkoušku, která se ukázala jako negativní. Byl jsem na sebe řádné hrdý! Byl jsem první pacient, u nějž byl proveden krevní test před a po léčbě stabilizovaným kyslíkem. Teď už jsem věřil, že jsem objevil léčbu malárie.

Hned poté, co jsem obdržel negativní testy, jsem plánoval odjezd domů. Jezdil jsem ještě městem na Hondě, kterou jsem koupil, když jsem do Guyany při jel poprvé. Jak jsem pojížděl ulicemi, narazil jsem na starého přítele, Kanaďana který tam byl kvůli nějaké těžbě diamantů. Zastavil jsem, potřásli jsme si rukama a posadili se do kavárny na chodníku a dali se do řeči. Náhle zpozoroval, že se kolem po ulici šourá jeden jeho známý. Zavolal na něj, pozval ho k nám a představil nás. Ten chlapík vypadal jako velmi nemocný. Zeptal jsem se ho, co se děje a řekl jen: „Malárie." Povídal, že léky, které mu dali v nemocnici, očividně nezabírají. Nato povídám: „Měl jste štěstí člověče. Přišel jste na správné místo."

Vysvětlil jsem mu, co jsem právě zjistil o léčení malárie a řekl: „Když tady pár minut počkáte, zajedu domů a přinesu vám něco na užití." Souhlasil. Když jsem se vrátil, namíchal jsem mu to ve sklenici z kavárny a dal vypit. Pak jsme si dáli povídali, a on asi po půlhodině najednou povídá: „Sakra, cítím se o trochu lépe. Ale to se mi musí jen zdát." Celkem jsme tam od doby, co si vzal ten roztok, seděl asi dvě hodiny. Mezitím u něj zmizely všechny symptomy. Dal jsem mu ještě malou láhev s roztokem a později večer si ke mně přišel pro ještě jednu láhev.

A tehdy jsem pojal plán dokončit výzkum, a pak tyto informace rozšířit do celého světa. Byl jsem si jist, že se mi to tak či onak podaří.

Kapitola 2 Další vývoj MMS Do USA jsem se vrátil koncem roku 1997 a nastěhoval se k Walker Lake v Nevadě, kam

můj partner Bob mezitím přesunul mou pojízdnou dílnu a laboratoř. Měl jsem totiž v plánu spustit výrobu a prodej mého osvědčeného těžebního zařízení, abych se něčím živil, a současně dále zkoumat stabilizovaný kyslík, který jsem používal v pralese. Než jsem Guyanu opustil, nechal jsem se k vlastní smůle pěkně obrat při výměně guyanských peněz za americké, protože jsem neměl žádné zkušenosti s tamním finančním systémem. Naše zdroje pro investice do výroby těžebních zařízení tedy byly velmi omezené. Prodal jsem tehdy pod cenou svůj dvanáctimetrový mořský hausbót, a to nám značně pomohlo.

Obchod s těžebním zařízením jsme provozovali asi rok, ale pak se u Boba začala projevovat strašlivá choroba známá jako nemoc Lou Gehriga a už nebyl schopen skoro nic dělat. Prodej zařízení začal slábnout i z jiných důvodů. Časopis, ve kterém jsme inzerovali, udělal velkou chybu v naší reklamě, kterou pak odmítl kompenzovat, a jen to nás stálo tisíce dolarů. Nakonec už jsem žil jen ze svého pojištění v nezaměstnanosti. Občas jsem ale udělal jeden či dva rozbory zlatonosných rud, a to vždy na chvíli pomohlo.

Za pomoci syna, který mne vybavil počítačem a díky internetu jsem začal korespondovat s různými lidmi v Africe. Nakonec jsem se spřátelil s jedním průvodcem z Tanzanie, který vodil lidi na safari k hoře Kilimandžáro. Jmenoval se Moses Augustino. Bylo zřejmé, že se chce přátelit s lidmi v Americe hlavně proto, že doufá v nějakou příležitost. Na jeho místě bych dělal totéž. Brzy mé požádal o 40 dolarů. Zjistil jsem, že je to pro něj spousta peněz, ale ve skutečnosti to tehdy nebyla zanedbatelná částka ani pro mne. Ale protože jsem chtěl vyzkoušet stabilizovaný kyslík na případech malárie v Tanzanii, ty peníze jsem mu poslal. Vyplatilo se to, protože pak můj roztok začal dávat nemocným ve svém okolí podle mých instrukcí. Mnozí z těch lidi se pak brzy začali cítit lépe, ale opět ne všichni. Měl tam přítele, lékaře, kterému o tom řekl (tehdy jsme tomu říkali „Humblův nápoj zdraví"). Poslal jsem tomu lékaři dvě láhve a dostal od něj e-mail, v němž se podivoval, že nevidí způsob, jak by slaná voda mohla pomáhat obětem malárie. Odpověděl jsem mu, že nejlepší bude, když to vyzkouší a posoudí sám. Opravdu to vyzkoušel a výsledkem byl ohromen. Začal pak tím roztokem léčit všechny své malarické pacienty. Chybou bylo, že v této konkrétní oblasti malárie příliš neřádila. Kdyby jí tam bylo tolik jako jižné od Tanzanie, vyléčil by stovky lidí a všechno mohlo být jinak, ale on měl jen několik případů malárie týdně. Ošetřili mnoho lidí, takže jsem získal mnoho dalších cenných údajů ohledy použití stabilizovaného kyslíku (HHD).

Mezitím jsem se snažil zjistit, jakou chemikálii stabilizovaný kyslík vlastně obsahuje, z čeho se skládá. Chtěl jsem také zjistit, proč neúčinkuje na 100%. Zjistil jsem, že jako první s tímto roztokem začal pracovat Dr. William F. Koch v Německu, někdy okolo roku 1926. Používal ho u mentálně retardovaných ve víře, že stabilizovaný kyslík produkuje netoxický kyslík, identický s kyslíkem potřebným k dýchání. Dr. Koch užíval tento přípravek 10 let a věřil, že nějak zvyšuje hladinu kyslíku v mozku retardovaných dětí. Tak to ale nebylo. Problém by vtom, že chemie buď nebyla dostatečné pokročilá, aby pochopil, jak to vlastně působí nebo chemii jednoduše moc nerozuměl.

Přípravek se pak okolo roku 1930 dostal do USA. Tam jej začali přidávat různých produktů v domnění, že obsahuje formu kyslíku zužitkovatelnou v těle. Od těch dob výzkumníci podléhali stále stejnému omylu. Skutečností je, že to čemu se dodnes a už 80 let říká „stabilizovaný kyslík", neobsahuje vůbec žádni kyslík, který by mohlo tělo zužitkovat. Aby byl tělu prospěšný, musí být kyslík v základním stavu. To znamená, že nesmí nést žádný náboj. Jinými slovy, nesmí být jeho iontová forma. Stabilizovaný kyslík ovšem má iontovou formu s nábojem mínus dva. Tvrdit, že tělo může zužitkovat kyslík ve stabilizované formě je totéž jako tvrdit, že může využít kyslík vázaný v kysličníku uhličitém. Chápete? Kysličník uhličitý má dva ionty kyslíku se stejným nábojem mínus dva. Pokud ovšem budete dýchat pouze kysličník uhličitý, zemřete. Kyslík ve stabilizované formě se stává pouze součásti vody v těle. Voda se skládá z kyslíku a vodíku, a v tomto stavu v ní obsažený kyslík žádné patogeny neničí. Později mne překvapilo zjištění, že stejnou chybu dělají i mnohé univerzity. Zpočátku jsem to samozřejmě také nevěděl. Bylo mi ale jasné, že roztok musím nějak zdokonalit.

Při nadechnutí vtahujeme do plic milióny atomů kyslíku. Vydechujeme kyslík vázaný do kysličníku uhličitého. Množství vydechovaného kyslíku je stejné jako to, které vdechujeme. Ale vydechujeme kysličník uhličitý. Kysličník obsahuje kyslík, ale v něm obsažený kyslík je opotřebovaný. Kyslík udržuje tělo naživu tím, že v něm okysličuje různé látky. Princip této oxidace spočívá v tom, že atom kyslíku přijme - stáhne na sebe - elektrony, a to ničí struktury jedů a neutralizuje chemikálie při současném uvolňování tepla. V rámci tohoto procesu vzniká kysličník uhličitý, kysličník uhelnatý či jiné kombinace. Poté co kyslík přijme cizí elektrony, přestává být atomem kyslíku a stává se z něj kyslíkový iont s nábojem mínus dva.

Pokud tedy náboj minus dva má už předem, jako ve stabilizovaném kyslíku, nemůže nic zoxidovat, a proto nemá pro tělo žádný význam.

Pokud to tedy není kyslík, jaká složka takzvaného „stabilizovaného kyslíku“ vlastně zabijí původce malárie? Zjistit chemické složení stabilizovaného kyslíku bylo ještě v roce 1998 těžké, zejména při mých omezených možnostech chemické analýzy. Kdo to věděl, ten o tom nechtěl nic říct a složení nebylo dokonce ani na nálepce běžné u všech prodávaných produktů. Nenašel jsem jedinou firmu, která by uváděla obšírnější návod k použití. Dozvěděl jsem se pak jen tolik, že když dáte pár kapek do sklenice s vodou, stává se roztok nestabilním a nesmíte čekat déle než hodinu než upravenou vodu vypijete. To bylo zajímavé. Dal jsem tedy do sklenice s vodou 10 kapek, počkal asi osm hodin, a pak přičichl, jak to často dělají chemici. Zdálo se mi, že cítím chlór. Zjistil jsem, že voda dělá stabilizovaný kyslík nestabilním proto, že se stává méně zásaditým (neutralizuje se). Používal jsem 10 kapek, ale v té době už se rodila myšlenka, že musím používat více. Když jsem pak jednou dal do sklenice s vodou 20 kapek, napadlo mne přidat trochu octa, protože obsahuje kyselinu octovou, která roztok neutralizuje mnohem rychleji, než voda. Tentokrát jsem čekal více než den, a pak byl pach chlóru mnohem silnější.

Tehdy už mi přátelé v Africe věřili natolik, že to byli ochotni vyzkoušet. Začali používat vylepšené složení, 20 kapek stabilizovaného kyslíku do plné sklenice vody a do toho čajovou lžičku octa. Počkali 24 hodin a pak roztok dali několika lidem, u nichž původní dávka nepomohla. S použitím octa to zabralo u všech případů.

Abych mohl novou směs nějak testovat, koupil jsem tyčinky užívané k měření hladiny chlóru v bazénech. A vida. Už po několika hodinách jsem ve směsi naměřil mírný obsah chlóru a po 24 hodinách ho bylo už nejméně 1 ppm (part per milion). To sice ještě pořád nebyla definitivní odpověď, ale pokročil jsem o kus blíže k řešení. Zprvu mi to nedošlo, ale ty tyčinky měřily chlordioxid.

V dalším kroku jsem sklenici se směsí přikryl a zjistil, že v ní pak už po dvou hodinách bylo stejné množství chlóru, jako po 24 hodinách bez zakrytí. Samozřejmě jen tehdy, když jsem použil ocet. Chlór z roztoku prostě nevyprchal tak rychle. Předal jsem nové údaje do Tanzanie, kde začali nový postup hned používat. Přidali lžičku octa, roztok přikryli a než ho podali nemocnému, počkali dvě hodiny. Zabralo to pokaždé. Neselhalo to nikdy.

Teď už všechno vypadá ohromně jednoduše, ale než jsem na to přišel, musel jsem provést více než 1000 různých testů a trvalo celý rok, než jsem na tyhle „jednoduché věci" přišel. Měl jsem tak omezené zdroje, že i prosté zkušební bazénové tyčinky představovaly značnou položku, nehledě na nějaké ty chemikálie, které jsem k tomu potřeboval. Připouštím, že jsem neudělal nic extra geniálního, jen jsem něco bastlil na základě svých znalostí omezených na metalurgickou chemii. Pravdou je, že jsem asi 25 let pracoval jako inženýr ve výzkumu pro letecký průmysl. Vymýšleli jsme i testy pro jaderné pumy a podobné věci. S metodikou testování jsem tedy měl určitou zkušenost. Vyzkoušel jsem přes tucet kyselin a stovky různých kombinací.

Dvouhodinová čekací doba lékaři vyhovovala, ale pro Mosese Augustina příliš praktické nebylo. Byl stále na cestách, kde se setkával s případy malárie. Potřeboval způsob, jak by lidem mohl poskytnout potřebnou dávku během pár minut, protože zkrátka nemohl pokaždé čekat celé dvě hodiny. Stabilizovaný kyslík je stabilní, protože je velmi zásaditý. (To je opak kyselosti.) Když ho dáte pár kapek do vody ve sklenici, voda jeho zásaditost zvolna neutralizuje, ionty v kapkách se stávají nestabilními a začne se uvolňovat chlór. Alespoň jsem si to tehdy tak představoval. Otázkou tedy bylo, jak celý proces urychlit.

Výzkum pak musel počkat, dokud jsem nemohl nakoupit a otestovat různé kyseliny, což se mi nakonec povedlo. Poté, co jsem vyzkoušel všechny minerální a různé organické kyseliny jsem zjistil, že ze všech nejlépe fungoval ocet, což je 5% organická kyselina octová. Pak se mi ale podařil malý průlom. Bylo to jednoduché: vynechal jsem vodu. Prostě jsem dal 20 kapek stabilizovaného kyslíku do čisté, suché sklenice a přidal 3 čajové lžičky octa a zavířil s tím, abych to promíchal. Fungovalo to za pouhé tři minuty! Při kontrole směsi pomocí tyčinek jsem už po třech minutách naměřil hodnotu 5 ppm, a když jsem pak sklenici doplnil vodou, zředilo to směs na méně než 1 ppm, nicméně chuť byla příšerná. Než se uvolni chlór nechutná směs stabilizovaného kyslíku s octem a vodou nijak hrozně, ale pak je to opravdu hnusné. Někomu ta pachuť nevadí, ale většině lidí ano hlavně dětem, a ty to budou potřebovat především.

Vyzkoušel jsem tedy různé ovocné šťávy, abych zjistil, která z nich pachuť chlóru překryje nejlépe. Byly tu ale dva problémy. Předně jsem potřeboval něco, co by dobře chutnalo, ale muselo to být současně něco, co by neměnilo obsah chlóru. Po vyzkoušení mnoha šťáva ochutnávkách spousty nápojů, jsem nakonec zůstal u staré dobré jablečné šťávy nekonzervované vitamínem C. Předal jsem nové informace přátelům v Tanzanii, a ti to pak takto používali několik měsíců.

Pak se muselo něco stát a už jsem o nich nikdy neslyšel. Obávám se, že přítel Moses měl nějakou nehodu při jednom z výstupů na Kilimandžáro nebo prostí přestal komunikovat. Doktor mi pak napsal, že ani on o něm nic neví a současní se zmínil, že se musí stěhovat. Pak už jsem o nikom z nich neslyšel, bezpočet e-mailů zůstalo bez odpovědi. Obrovsky mi pomohli a korespondence s nimi mi chybí.

Určitě vás teď už zajímá, jaké je skutečné chemické složení takzvaného „stabilizovaného kyslíku". Po letech jsem to nakonec vyšťoural. Jsem si jist, že byť každý chemik zjistil nejdéle za 2 hodiny, ale člověku s omezeným příjmem žijícími u jezera v poušti to prostě trvá chvíli déle. Dnes už si kdokoli může najít potřebný k informaci, ale toho hledání vás ušetřím. Vzorec použité chemikálie je NaClO2. Říká se jí natrium chlorit (chloritan sodný). Zní to jako sůl (natrium chlorid), ale ne tak docela. Kuchyňská sůl je NaCI a je to chlorid sodný. Všimněte si rozdílu u dvou posledních písmen. Jednou je to chlorit a podruhé chlorid, (dále jen chlo-ritan sodný; pozn. překl.) Teď mi ale dovolte poukázat na něco, čeho si, zdá se, jiní výzkumníci nikdy nevšimli.

Nad roztokem jsem cítil chlór, ale v roztoku žádný volný chlór nebyl. Zjistil jsem, že se jedná o chlordioxid, a to je něco úplně jiného než chlór.

Roztok chloritanu sodného („stabilizovaný kyslík") je vysoce zásaditý. Když jej neutralizujeme kyselinou, stává se nestabilním a začíná se z něj uvolňovat plyn. Není to ovšem kyslík, ale chlordioxid. A tady přichází na scénu aktivní kyslík. Vzorec chlordioxidu je CI02. To znamená jeden iont chlóru a dva ionty kyslíku, který ale tělo nemůže využít, protože v této vazbě nemá schopnost cokoli oxidovat. Nicméně iont chlordioxidu má ohromnou oxidační schopnost. Chlordioxid je explozivní plyn. Nemůže být skladován, protože by mohlo dojít k explozi. (Směs 8% chlordioxidu se vzduchem je výbušná. Pozn. překl.) Protože ho nelze přepravovat, musí se proto vyrábět vždy až v místě spotřeby. Svým způsobem pak takto „exploduje" i každý iont chlordioxidu, pokud v těle narazí na něco, co je kyselejší než tělo - konkrétně na patogen nebo cokoli jiného.

Exploze není nic jiného než rychlá chemická reakce, při níž se uvolňuje energie, a je to obvykle nějaký druh oxidace. Když iont chlordioxidu narazí na patogen, přijme od něj náboj pěti elektronů, čímž dojde k okamžité oxidaci, a to je ta exploze. Výsledkem této exploze

(chemické reakce) je úplná neutralizace iontu chlóru. Neutrální jsou i oba ionty kyslíku, které předtím byly součástí chlordioxidu, což u kyslíku znamená stav mínus 2. iont kyslíku pak už nemůže oxidovat, může se stát pouze součástí vody v těle, ale tělo už ho k žádné oxidaci použit nemůže. lont chlóru se stává chloridem poté, co se naváže na sodík, a vznikne běžná kuchyňská sůl (NaCI). Kyslík ani chlór pak už nemají žádný náboj, který by mohl vyvolat nějakou oxidaci. Jak vidíte, účinnou složkou je iont chlordioxidu (kombinace chlóru a kyslíku), který je stokrát účinnější než samotný kyslík.

O nesprávném výkladu funkce stabilizovaného kyslíku svědčí i následující fakt: několik hlubokých nádechů dodá lidskému tělu více kyslíku, než se dá očekávat od stabilizovaného kyslíku. Kdyby přípravek vytvářel v těle stejný kyslík, jako je ten, který do těla dostaneme dýcháním, nestačilo by se místo jeho užívání párkrát pořádně nadechnout? Skutečností je, že se tu děje něco úplné jiného než to, co si výzkumníci dosud mysleli. Kyslík by se prostě stal součástí vody v těle nebo možná součástí iontu kysličníku uhličitého, ale tělo ho už nemůže nijak využít.

Chlordioxid nedodává kyslík, ale přemisťuje elektrony. V podstatě je tedy okysličovadlem iont chlordioxidu, ne kyslík. Podívejte se do učebnice chemie. Kyslík není jediné okysličovadlo. Za oxidaci je považována každá reakce, při níž dochází k výměně elektronů. Kdyby se výzkumníci, kteří pracovali se stabilizovaným kyslíkem, věnovali moderní chemii, mohli být mnohem úspěšnější. Je toho ještě mnohem více než lze obsáhnout v tomto stručném vysvětlení, ale snažil jsem se to podat tak, aby to pochopil každý.

V tu dobu jsem se přestěhoval o několik mil blíže k nevadskému městu Mina, odkud jsem pokračoval v elektronické korespondenci s dalšími lidmi v Africe.

Třicet mil od místa kde jsem žil je městečko Hawthorne. Tam jsem se setkal s J. Andrew Nehringem, mužem provozujícím malý krámek pro kutily. Právě se vrátil z kliniky Mayo, kde mu operovali rakovinu slinivky. Chodil na testy do nemocnice v sousedním městě. Ty však bohužel byly stále pozitivní a za nějaké dva měsíce proto měl jít na sondážní operaci na Mayo. Navštěvoval našeho společného přítele a zaslechl mne mluvit o mém roztoku. Ptal se, co to je a zajímal se, zda by mu to nějak nepomohlo u rakoviny. Protože už mnozí, a zdálo se úspěšně, vyzkoušeli na rakovinu stabilizovaný kyslík, věřil jsem, že přípravek by po přidání octa mohl být u rakoviny ještě mnohem účinnější, stejně jako u malárie.

A tak jsme si řekli, proč to nezkusit. Zatím jsem nikdy nezaznamenal žádné vedlejší účinky a nejde o lék. Začal tedy brát roztok aktivovaný octem. Už po dvou týdnech začaly hodnoty rakovinových testů klesat. Na počátku byl nejvyšší údaj 82, ať už to znamenali cokoli. Při další návštěvě nemocnice to bylo 71. Měsíc poté to bylo 55. O dva měsíce později už jen 29, a tak dále, dokud to nebylo méně než pět. Lékaři v nemocnici vůbec netušili, co se děje, ale jakmile hodnoty začaly klesat, zrušil plánovanou operaci na klinice. Chtěli vidět, co se bude dít. Když údaj dosáhl tři, řekli, že další testy jsou už zbytečné. To je jen jeden z případů rakoviny za posledních 10 let. Rakovina po užívání MMS prosté zmizela.

Tehdy už jsem uvažoval jak dostat tyto informace do světa. Plánoval jsem rozšířit část tohoto příběhu po světě na internetu. Chtěl jsem shrnout informací k distribuci do e-mailu a rozšířit ho stejné jak jsou nezřídka šířeny viry nebo spam Informace o MMS měly obsahovat prográmek, který by adresátovi umožnil rozeslat je na všechny adresy, které má v počítači. Samozřejmě, že by nad tím mé naprostou kontrolu. Člověk by musel vědomě použít jedno tlačítko a kompletní informace ohledně užívání a přípravy MMS by se rozletěly na každou e-mailovou adresu z adresáře v jeho počítači.

Vidíte, jak rychle by se to mohlo rozšířit po světě? Šlo by to rychle, ale má to své nevýhody. Kniha je mnohem lepší, protože do e-mailu by se vešla jen hrstka informací.

Prodal jsem pak jedinou věc, kterou jsem ještě měl, a to speciální proces získávání zlata. Dostal jsem za to 17 000 dolarů. Prohledával jsem internet a nakonec našel společnost, která tvrdila, že takový distribuční program dokáže vyvinout. Začal jsem s nimi spolupracovat na výrobě programu. Zaplatil jsem 5 000 dolarů předem, několik tisíc jak pokračovaly práce a velkou částku nakonec. Ten program nikdy nefungoval. Takže jsem přišel o peníze a nikdy nedostal funkční program. Ale abych byl spravedlivý, dovolte mi, abych vám sdělil jméno společnosti, která mi odmítla dodat funkční program poté, co jsem jí zaplatil 14 000 dolarů. Šlo o Danube Technologies, Inc. ze Seattle, ve státě Washington.

Když jsem provedl konečnou platbu, slíbili, že mi pošlou funkční program. První termín, který navrhli, byl 9. duben 2001. Poslední platbu jsem jim zaslal 11. listopadu 2001. Ten program nikdy nezačal fungovat ani náznakem. Tvrdili mi, že funguje. Pak řekli, že takový program je ilegální a už vtom nic dalšího neudělají. Nyní, o šest let později, jsem konečné tento program, díky němuž jste možná získali tuto knihu, dokončil, ale myslím na ty stovky tisíc lidí, kteří v té době už mohli MMS užívat.

Vím, že si myslíte, že kvůli takovému skvělému zázračnému minerálnímu doplňku se filantropové jako Oprah Winfrey a Bill Gates poperou o to, kdo do toho může investovat peníze, ale je to úplně jinak. Chvilku trvá, než na to přijdete, ale nakonec zjistíte, že je to vše zase jen o penězích. Oprah chce vědět, co přinese jejímu televiznímu programu největší publikum, protože to nese peníze, a Bill Gates bezvýznamným lidem nepomáhá. Jeho milióny plynou do velkých farmaceutických laboratoří, což mu na oplátku získává po světě mocné přátele. Investovat do něčeho, co sice účinkuje, ale přitom snižuje příjmy farmaceutických společností, je nemyslitelné. Po telefonu mi řekl, že to nepodpoří, dokud nebudeme mít souhlas FDA. To by stálo stamiliony dolarů a dobře věděl, že je nikdy nebudeme mít.

Poslal jsem dopisy všem těmto lidem a tuctům různých organizací. Z větší části nešlo o to, že by mi snad nevěřili. Ale lidé z medicíny a farmaceutických společností se svými miliardami dolarů už sto let společně tvoří šik využívající zákonů, které pro ně vytvořil Kongres, aby jimi mohli držet pod krkem protagonisty alternativní medicíny. Dělali a dělají z nich šílence a šarlatány, ale faktem je, že milióny Američanů už objevili, že to tak není. Přes všechna varování a očerňování zástupců „moderní" medicíny nachází každoročně více lidí odpovědi na svá strádání v oblasti alternativní medicíny. Nyní už jsou v sázce stamiliardové obchody. Nemůžete si prostě myslet, že milióny Američanů jsou natolik stupidní, aby dávaly přednost šílencům a šarlatánům, pokud by se jim z jejich strany nedostalo skutečné pomoci.

Po prvním vydání této knihy FDA oznámila, že má v úmyslu zavřít přinejmenším 50% oborů alternativní medicíny. Nový Kongresem schválený zákon dá FDA právo požadovat, aby byly všechny doplňky testovány na účinnost. To znamená, že FDA může kdykoli zastavit prodej jakékoli doplňku a vyžádat si u něj testy. U jednoho doplňku by náklady mohly dosáhnout až 100 miliónů dolarů. Zatímco každoročně umírá na léky vice než 900 000 lidí, průmysl produkující doplňky nemá ani jednoho mrtvého. Pokud by však někdo nahlásil, že z některého onemocněl, může ho FDA zakázat, a to také dělá. V několika případech, i když bylo všechno v pořádku, nebyl doplněk nikdy připuštěn k prodeji. Díky novému zákonu, podle toho, co řekli, je zřejmé, že úmyslem FDA je zajistit aby nemocný neměl k dispozici nic jiného, než předepsané léky (drogy).

Řekněte prosím o této knize svým přátelům.

Kapitola 3 Stabilizovaný Kyslík, MMS a smlouva Jak už jsem říkal, v roce 2001 jsem se přestěhoval do městečka Mina v Nevadě, kde jsem

zdarma bydlel v domku u bývalého zlatého dolu. Přítel Dick Jackson mi takto pomohl s výzkumem. Uvolnilo mi to dodatečné peníze, které jsem potřeboval na výzkum stabilizovaného kyslíku. Tam jsem se v prvním roce setkal s Arnoldem, mužem mnoha nadání. V tomto případě jsem změnil jméno, abych tohoto provinilce ochránil, protože o něm nemohu vyprávět moc hezkého.

Směs stabilizovaného kyslíku byla poté, kdy jsem ji poprvé namíchal v kuchyni několikrát přejmenována. Není snadné získat chloritan sodný, ale když se snažíte, nakonec se vám to podaří. Bývá k dostání v mnoha obchodech s chemikáliemi. Začal jsem z něj připravovat mnohem silnější roztok, než je prodávaný stabilizovaný kyslík, v němž není nic jiného než 3,5% chloritanu sodného. V té době už měl roztok chloritanu sodného, jemuž jsem dal název zázračný minerální doplněk (Miracle Mineral Supplement - MMS), 28% koncentraci. To znamená, že je osmkrát silnější. Když tedy cestuji do džungle, beru si s sebou osmkrát více „léčivé síly" než obsahuje původní stabilizovaný kyslík.

Dovolte mi objasnit, co se dělo. V průběhu posledních 80 let prováděli výzkumníci své testy většinou za použití 5 až 20 kapek 3,5% roztoku. Když jsem začal léčit lidi z malárie a ostatních nemocí a pár kapek nezabralo, dal jsem jim prostě víc. V rámci celého svého výzkumu, všude kde jsem se o stabilizovaném kyslíku dočetl, nikdo nepoužil více než 25 kapek, a to použilo jen velmi málo lidí. Odkud se vzala ta stará myšlenka, že pokud je 10 kapek dobrých, bude 40 čtyřikrát lepší? Vždy jsem si dával pozor a silnější dávky vždy odzkoušel nejdřív na sobě. Obecně vzato jsem pracoval s lidmi, kteří se chtěli uzdravit a souhlasili, že to vyzkoušejí poté, co to otestuji. Neskočil jsem z dávky 10 kapek na 120 kapek stabilizovaného kyslíku rovnou, ale nakonec jsem na 120 skončil a druhou dávku 120 kapek bral o hodinu později. Dávky jsem zvyšoval postupně, dokud jsem nezjistil kolik kapek je k vyléčení nemoci potřeba. Nejde o lék, ale o minerální doplněk, a já jsem badatel, ne lékař. Dokonce ani nevím, jak zni Hippokratova přísaha; nepokouším se dělat to, co lékaři. Od okamžiku kdy jsem si pomyslel, že je to možné, jsem si stanovil za cíl objevit bezpečnou léčbu malárie. A povedlo se to. Podle mého názoru jsem nikdy nikoho nevystavil žádnému riziku, a to jsem osobně ošetřil více než 2000 lidí. Celkem bylo ošetřeno přes 75 000 případů malárie, v převážné většině lidmi, které jsem vyškolil. Ti lidé byli vyléčeni a nikdy nedošlo k žádnému úmrtí. Normálně by se dalo očekávat přes 300 úmrtí, a když říkám vyléčení, myslím tím to, že se vzchopili, s úsměvem oblékli a šli něco dělat. Pokud můžeme říct, nedošlo u nich k žádné recidivě. Prováděli jsme dvoj- a trojnásobné testy naslepo? Ne. Neměli jsme na to dostatek peněz. Bill Gates nám po telefonu sdělil, že nám nepomůže, dokud to neschválí FDA. Schválení FDA stoji obvykle milióny, ale lidé v Africe, kteří se pak v plné sile vrátili do práce, se o nějaká schválení ze strany FDA nestarali. Kdy jsem FDA zavolal, řekli mi, že pokud to používám v Africe, nemají do toho co mluvit, takže se k tomu ani nebudou nijak vyjadřovat, ale pokud bych to chtěl používat k léčbě malárie v Americe, bylo by to něco jiného. Nezajímalo je, zda jde o lék či nikoli. Ale v okamžiku kdy jsem začal hovořit o léčbě nějaké nemoci, stalo se to lékem. Pak potřebujete všechny ty testy a laboratorní posudky. Jejich cena je od 50 miliónů výše.

Stát Malawi akceptoval MMS jako minerální doplněk, který lze podávat komukoli včetně nemocných. Prokázali hodně rozumu. K tomu však v USA pravděpodobně nikdy nedojde,

protože doktoři a farmaceutické společnosti lobovaly a rozdaly miliardy dolarů v Kongresu, aby uvedl v platnost zákony v jejich prospěch zákony, které jim mají vydělávat peníze. V USA zemře každoročně přes 900 000 lidi v souvislosti s užíváním léků. Když ovšem zemřela v průběhu jediného roku jediná osoba v důsledku znečištěné aminokyseliny prodávané jako potravinová doplněk, FDA nařídila, aby tato aminokyselina byla stažena z prodeje v celých USA navzdory faktu, že lidem pomáhala více než léky. Dnes, o několik let později ten zákaz ještě platí. FDA je vždy připravena vrhnout se na cokoli, co by mohlo ujídat ze zisků farmaceutických společností. V tomto konkrétním případě nahrazovala poměrně levná aminokyselina drahé léky. A to připravovalo farmaceutické společnosti o zisky.

Dokud se minerální doplněk používá v rámci pokusu umožnit lidem cítit se lépe, je to v pořádku. Dokud se minerální doplněk používá v rámci snahy učinit lidi zdravějšími, je to také v pořádku. Ale v okamžiku, když se pomocí některého z těchto doplňků někdo pokusí léčit nějakou konkrétní nemoc, začne to být úplně o něčem jiném. Musíte být lékař a musíte provést klinické testy, a musíte mít 100 mil. dolarů na dvojité a trojité slepé testy a na tucty dalších požadovaných činností. Nikdo vám ty peníze nenabídne, jen vám řeknou, co musíte udělat. Jak si jen můžete opovážit pokoušet se někoho vyléčit z nějaké nemoci! To je jen pro doktory a farmaceutické společnosti.

V Americe existuje mnoho lidí, kteří zjistili, že léky pouze potlačují symptom, ale nemocí nevyléčí. Proč se vůbec nějaká společnost zabývá jen výzkumem symptomů nějaké nemoci, místo aby se ji pokusila vyléčit? Pokládá vůbec někdo takové otázky? Mnozí z nás určitě, ale ne FDA. Odpověď zní, že dokud budete ošetřovat pouze symptomy, nemoc nevyléčíte, a můžete tak prodávat nemocnému léky dokud nezemře.

Několik bohatých lidi se nabídlo, že zaplatí za distribuci MMS na Haiti. Ale když jsme tam kontaktovali více než 15 klinik, zjistili jsme, že jsou pod kontrolou lékařů z USA. Tito američtí lékaři byli plní odhodláni za každou cenu zamezit tomu, abychom náš minerální doplněk podali byť i jediné osobě. Haiti tak ostalo bez doplňku a malárií nadále trpí tisíce lidí.

V každém případě je pro první dávku pro malarického pacienta zapotřebí pouze 15 kapek zázračného minerálního doplňku, a o hodinu později další dávka 15 kapek. Je to proto, že MMS je osmkrát silnější než klasický stabilizovaný kyslík. Pokud byste používali klasický stabilizovaný kyslík, potřebovali byste pro každou z dávek 120 kapek.

Utrpěl někdo nějakou újmu? Ne. Z tisíců pacientů se staly tisíce šťastných a zdravých lidí, aniž by kdokoli z nich hlásil nějaké přetrvávající vedlejší účinky. Ve skutečnosti existuje minimum okamžitých reakcí, asi u jednoho člověka ze sta, ale nejde o vedlejší účinky. Tato reakce trvá obvykle méně než 30 minut. Podívejte se na to do lékařských knih nebo na internetu. Vedlejší účinky jsou následky toho, že lék ovlivňuje zdravé buňky, které nejsou součástí nemoci. Okamžité reakce na MMS nastávají v důsledku přizpůsobování těla, protože MMS působí (výhradně) na nemocné buňky nebo patogeny zapříčiňující danou nemoc. K žádnému dopadu na zdravé buňky nedochází.

Víme, že MMS (28% chloritan sodný), po smíchání s octem uvolňuje chlor- dioxid (CI02). Dochází k tomu proto, že kyselina octová (obsažená v octu) roztok neutralizuje, lépe řečeno činí ho mírně kyselým. Roztok MMS je za normálních okolností vysoce zásaditý. Když se přidáním octa okyselí, stane se mírné nestabilním a začíná uvolňovat chlordioxid. Díky měření dávkování u kapek a kyseliny octové víme, že se během tří minut vytváří asi 3 mg chlordioxidu. Když pak přidáme jablečnou šťávu (nebo jinou, bez vitamínu C), roztok to naředí, takže ve výsledném koktejlu je přibližně 1 ppm chlordioxidu. Roztok MMS vytváří chlordioxid dále, ale nyní již mnohem menší měrou.

Chlordioxid: Chlór a chlordioxid byly používány k čištění vody a zabíjení patogenů v nemocnicích, a v rámci dalších antiseptických aplikací, po více než 100 let. Později byl chlordioxid používán stále častěji, obzvláště k čištění vody. FDA ho schválila k ošetřování drůbežího a hovězího masa a dalších potravin. Průzkum prokázal, že chlordioxid je mnohem bezpečnější než chlór, protože ve vodě selektivně zničí patogeny a nevytváří žádné sloučeniny s dalšími ve vodě obsaženými složkami jako plynný chlór. Chemie nám říká, že ke stejné situaci dochází i uvnitř těla. Je prokázáno, že chlór z pitné vody vytváří po vstupu do těla přinejmenším tři karcinogenní sloučeniny, zatím co u chlordioxidu takové sloučeniny nalezeny nebyly. Americká společnost analytických chemiků v roce 1999 uvedla, že chlordioxid je nejúčinnějším zabijákem patogenů, který lidstvo zná.

Je-li tomu tak, a ono to tak je, pak byste si mohli myslet, že si farmaceutické společnosti mohly říct: „Hm, je-li chlordioxid tak mocný zabiják bakterií, virů a dalších patogenů, a protože se používá k jejich hubení v potravinářském průmyslu, možná, jen možná by mohl být použitelný i k hubení těch věcí v lidském těle." Ale ne, oni chtějí jen lék, po němž se máte cítit jen o trochu lépe, a mohou ho tak prodávat do nekonečna. Nestojí o nic, co by mohlo někoho úplně vyléčit už první dávkou. Farmaceutické společnosti to měly objevit už před 100 lety, ale neobjevily. Mohli byste si říct, že je to jen můj názor, moje pravda, ale budu to nazývat faktem, protože je to velice očividné. Pro zanedbání výzkumu roztoku, který je už 100 let používán k hubení patogenů, neexistuje žádná omluva. A navíc, farmaceutické společnosti nejenže zanedbaly výzkum, ale ve skutečnosti mnohokrát odmítly otestovat stabilizovaný kyslík.

Co se stane poté, když se stabilizovaný kyslík dostane do těla? Nejdřív jde do žaludku. Existují tucty vědeckých studií, které odhadují, že poté když vstoupí do kontaktu se silnými žaludečními kyselinami, okamžité se rozloží na kyslík. Nicméně nejsou uváděny žádné testy, které by to potvrdily. Použil jsem žaludeční kyseliny ve zkumavce a k ničemu takovému nikdy nedošlo. Dokonce ani tehdy, když jsem k chloritanu sodnému přidal kyselinu o trojnásobné koncentraci, než se vyskytuje v žaludku, nikdy ho to okamžitě nerozložilo. Ve skutečnosti nikdy ani nedošlo k zvýšení tvorby chlordioxidu o více než setinu miligramu za hodinu, jinými slovy, nedělo se prakticky nic. Při rozkladu chloritanu sodném se samozřejmě vytvoří chlordioxid a nevýznamné množství sodíku, a to je vše k čemu může dojít. Nic jiného nevzniká. Nic víc tam není. Molekula chlordioxidu při kontaktu s různými složkami s vyšší kyselostí, než mají zdravé tělesné buňky, prostě exploduje s obrovskou energií a přijme čtyři elektrony. Téměř vždy od něčeho, co je pro tělo škodlivé. Od zdravých buněk se prostě odrazí. Později v knize o tom uvedu více; viz kapitola 14. Takže opakuji, jako okysličovadlo zde působí chlordioxid, ne kyslík.

Bez použití octa, citronu či limetky nebo kyseliny citrónové, se nevytvoří víc, než malé množství chlordioxidu. Jakékoliv účinky stabilizovaného kyslíku jí třeba spojovat s malým množstvím chlordioxidu, protože tam mimo bezvýznamného množství sodíku už nic dalšího není. Protože stabilizovaný kyslík skuteční do určité míry účinkuje, víme, že to musí být kvůli chlordioxidu. Kyslík, který si z chlordioxidu po reakci uvolní, není pro tělo nijak použitelný. Protože veškerý dnes prodávaný stabilizovaný kyslík je slabý roztok chloritanu sodného, nelze z něj vyzískat žádný použitelný kyslík.

Po přidání octa se podmínky dramaticky změní. Po smíchání 20 kapek a 1/4 až 1/2 čajové lžičky neředěného octa, obdrží tělo dávku asi 3 miligramů chlordioxidu ve směsi s jablečnou šťávou, která byla k dávce přidána. Roztok pak pokračuje v tvorbě chlordioxidu v těle asi 12 hodin.

Červené krvinky, které běžně roznášejí kyslík po těle, nemají schopnost rozlišovat mezi chlordioxidem a kyslíkem. Pokud se ve stěnách žaludku, odkud krev čerpá všemožné živiny, setká iont chlordioxidu s červenou krvinkou, přijme ho, jakoby to byl kyslík. Je-li přítomen původce malárie, je okamžitě zničen a současné dojde k rozpadu chlordioxidu. Pokud tam nejsou žádní paraziti, přenesou ho červené krvinky až na nějaké místo v těle, kde by za normálních okolností byl pro oxidaci jedů a dalších nezdravých věcí použit kyslík, a tam ho uvolni. Chlordioxid má asi stokrát větší oxidační schopnost než kyslík, ale i tak je víc než prav-děpodobné, že nepoškodí žádné zdravé buňky, protože je pod kontrolou imunitního systému.

Tady bych rád přirovnal iont chlordioxidu k tasmánskému čertu a patogeny k teroristům. Tasmánský čert je malý tvor, ale známý pro svou divokost. Červená krvinka je jako autobus běžně převážející pány kyslíky. Řidiče nezajímá, koho veze, takže klidně sveze i tasmánského čerta. Chlordioxid je pak červenou krvinkou vypuštěn tam, kde by obvykle vypustila kyslík. Lotříci, kteří se zde povalují, z něj nemají žádný strach. S panem kyslíkem se mohou vypořádat. Ale tentokrát dojde k překvapení. Chlápci vystupující z autobusu jsou zuřivci. Mnohem horší než skoro dobrácký kyslík, který tu obvykle vystupuje. Vyskočí ven a každý z nich zabije jednoho z teroristů, kteří tu tělu škodí. Pak se rozplyne, aniž by teroristi stihli zjistit, co to bylo a měli čas uvažovat nad tím, jak se před tím bránit.

Pokud chlordioxid nenarazí na nic, co by mohl zlikvidovat, začne se jeho stav postupně zhoršovat a postupné získá jeden či dva elektrony. To mu umožní spojit se s dalšími látkami a vytvořit velmi důležitou látku, kterou imunitní systém potřebuje k produkci kyseliny chlorné. Kyselina chlorná patří k asi nejdůležitějším zbraním imunitního systému. Zabíjí tím patogeny, rakovinné buňky a dokonce i vlastní zabijácké buňky. Pokud má tělo nedostatek kyseliny chlorné, jedná se o tzv. nedostatek myeloperoxidázy. Tímto nedostatkem trpí mnoho lidí a tento nedostatek se může ještě zvýšit v průběhu nemoci, protože tehdy jí imunitní systém potřebuje mnohem větší porci.

Zde existují některé domněnky. V každém případě s konečnou platností víme, že z chloritanu sodného se v těle vytváří chlordioxid, který pak z nemocí vyráží duši. Má ale v těle ještě další funkci. Umí neutralizovat jedy. Téměř veškeré pro tělo jedovaté látky jsou do jisté míry přirozeně kyselé nebo se nachází pod úrovní jeho neutrality. Chlordioxid neutralizuje mnohé z těchto jedů. Věřím, že to je jediné vysvětlení proč se malarický pacient tak rychle dostane z vážného stavu nemoci a uzdraví se do čtyř hodin. Chlordioxid zabije parazity a pak neutralizuje malárii vytvořené jedy. Dal jsem dávku psovi, kterého kousl chřestýš. Dával jsem mu roztok pít co 2 hodiny. Zdálo se, že ví, že mu to pomůže a pokaždé to hned vypil. Po několika hodinách byl zase chlapík, což naznačuje, že hadí jed byl pravděpodobně neutralizován.

Když jsem žil v Mině, mohl jsem si konečně objednat první padesátikilový soudek chloritanu sodného. V podstatě ho koupil stejný přítel, který mi nabídl domov v Mine. Zastavil se pak a vzal si pár kilo, aby ho měl vždy k dispozici. Pro záznam, byl to Richard Johnson. Začal jsem pak ve městě léčit pár lidí a pár lidí si koupilo roztok, který jsem plnil do lahví v kuchyni. Ve městě dnes žije řada lidí, kteří používají MMS již několik let. Posílal jsem láhve do celého světa a mnozí ho použili k léčbě rakoviny a všech nemocí, na které si jen vzpomenete, které mohou být způsobeny bakteriemi, viry, plísněmi, kvasinkami nebo jakýmkoliv jiným patogenem.

Jak jsem se už zmínil, nakonec mne kontaktoval Arnold, obchodník, který žil v Reno a vlastnil v Mine nefunkční linku na zpracování zlata. Požádal mě, abych mu udělal několik

zkoušek ryzosti. Dali jsme se pak do řeči, a když jsem zmínil, že mám léčbu na malárii, udělalo to na něj mimořádný dojem. Mluvili jsme spotu několikrát a po čase jsme nakonec podepsali smlouvu. V této smlouvě se zavázal, že bude financovat rozšíření MMS a jeho dostupnost po celém světě. Chtěl založit internetovou stránku v Budapešti a prodávat MMS do světa odtamtud. Zjistil jsem však, že je stejný, jako mnozí další bohatí lidé, kteří si myslí, že MMS je super. Chtějí však, aby peníze investovali jiní, sami investovat nechtějí. Začal pak o MMS mluvit se spoustou lidí a byl schopen zainteresovat mnoho „humanitárních" skupin. Volal a povídal mi o každé skupině, s níž už ohledně investic do léčby malárie v Africe jednal.

Arnold je velký humanista. Pomáhá bezdomovcům v Reno. Vždy zastaví, když se na dálnici někomu něco stane. Každoročně dodává celé náklaďáky oblečení a dalšího zboží do sirotčinců v Mexiku. Když do Miny dorazili bezdomovci nebo nějací nešťastníci, buď jim dal práci sám, anebo jim ji nějak zařídil u někoho jiného. Pomáhal také na různých místech v Reno, včetně toho, že o Vánocích rozvážel bezdomovcům jídlo. Byl mi nápomocen mnoha způsoby a v posledních šesti letech pracoval na tom, aby se MMS dostal do Afriky.

Problémem ovšem spočíval v tom, že v rámci smluvních dohod nikdy nic nedodržel. Místo toho jen neustále hledal lidi, kteří by „potenciálně" mohli distribuci MMS v Africe a léčbu obětí malárie financovat. Do okamžiku získání peněz na distribuci MMS v Africe nebo peněz na klinické testy, po nichž bychom pak mohli ukázat světu, že to funguje, pořád chybělo „už jen několik týdnů nebo měsíců“.

Arnold začal MMS sám používat k léčbě lidí, protože ve vztahu k nemocným byl vždy velmi soucitný. Osobně dal MMS mnoha lidem, když se přesvědčil, že vědí, jak ho správně užívat. Našel veterány trpící malárii a poskytl jim MMS. To byl jeden ze způsobů, jakým sám sobě dokázal, že to účinkuje. Vypozorovat jsem ale, že mne nechce seznámit s žádnou z těch skupin, které zainteresoval do financování distribuce MMS po světě. Nevím, jaký k tomu měl důvod, ale zdá se, že v jednání s lidmi není tak dobrý, jak si myslí. Skupina po skupině ztrácela o MMS zájem a prostě se jím a jeho nápady nehodlali dále zabývat. Všichni se postupně kamsi poztráceli.

Žil jsem v poušti a nikdy jsem se žádným s těch lidí ani skupinou nemluvil. Vždy mi o nich povídal, ale nikdy mi neumožnil s nimi promluvit. Nebyl o tom ochoten diskutovat, ani když jsem požádal, abych s těmi lidmi mohl promluvit. Tak to pokračovalo pět let a udělal mnoho chyb, jako když najal nějakého mladíka, aby nám vytvořil internetovou stránku, a ten nás pak zažaloval proto, že jsme trvali na tom, aby ta stránka vypadala tak, jak jsme chtěli. Ten mladík nás dostal k soudu a zaslal vládním agenturám dopisy, v nichž tvrdil, že jsme podvodníci, a že náš MMS je podfuk. Kvůli tomu jsme nedostali povolení od IRS (Daňový úřad - pozn. překl.), který jsme žádali o udělení statutu neziskové organizace. Dnes, když píšu tuto knihu (1.10.2006), jsme 5 let poté, co ji měl vytvořit a o tisíce dolarů chudší, tu stránku stále ještě nemáme. I další čtyři lidi, které najal na její vytvoření, nás také podvedli, sebrali peníze a neudělali nic. Kdybych tehdy mohl ty ztracené peníze použít, mohl jsem dokončit klinické testy v Keni. Arnold také najal velkého spisovatele, který se pak rovněž obrátil proti nám. Arnold neuměl jednat s lidmi, ačkoli si vždy myslel, že je v tom mimořádně zdatný. Zmiňuji všechny ty negativní zážitky jen proto, abych vypíchl, proč musím napsat tuto knihu. Je to také součást příběhu a mým záměrem bylo a je dostat informace do světa.

Musím zdůraznit, že Arnolda nepovažuji za zlého člověka. Ale nakonec jsem zjistil, že pokud s ním zůstanu, budu se mu muset podřídit a nebude z toho nic. Pokud jsem chtěl tyto informace dostat do světa, musel jsem z tohoto partnerství vystoupit. Arnoldovým

způsobem to nešlo a nedovolil, aby se to dělalo jinak. Takže jsem toho musel nechat a udělat to způsobem, o němž jsem věděl, že fungovat bude.

Psal se rok 2006 a já už jsem nemohl déle ospravedlňovat zadržování těchto informací před světem. Existovaly a existují miliony lidí, kteří MMS potřebují. Jak bychom mohli připustit, aby umírali, když mohou být zachráněni? Tehdy jsem si řekl, že to nemohu připustit. Takže jsem sbalil svých pět švestek a v polovině roku 2006 odjel. Ale to už v rámci příběhu trochu předbíhám. Ještě než jsem odjel, došlo k několika dalším důležitým událostem.

Kapitola 4 Dr. Flomo Smlouvu s Arnoldem jsem podepsal v roce 2001. Arnold ohledné MMS (který jsme

nazývali OS-82) a léčby malárie v Africe mluvil s řadou lidí. Vždy měl někoho, o kom věřil, že by nám mohl pomoci poskytnout prostředky, abychom světu mohli poprvé dokázat, že MMS funguje, a pak jej vyzvat aby nám pomohl s léčbou v Africe. Zůstal jsem v Mině a pokračoval v psaní e-mailů lidem do Afriky, z nich mi mnozí nevěřili a někteří mne požádali, abych jim už nepsal.

Asi někdy v červenci 2003 se moje korespondence s Afrikou vyplatila. Konečně jsem se dostal do kontaktu s lékařem v Guineji. Byl to Dr. Moses Flomo Sr. Vyprávěl jsem mu o výsledcích v Tanzanii. Měl o to zájem. Zaslal jsem mu láhev MMS a on ho vyzkoušel na jednom z malarických pacientů, který se zotavil během pouhých hodin. Okamžitě šel na úřad Ministerstva zdravotnictví. V té době tam byl náměstkem ministra zdravotnictví dr. Gamy.

Dr. Flomo dokázal vyjednat s jedním z lékařů Ministerstva zdravotnici dohodu, kterému umožnila autorizované testování přípravku na 25 lidech. MUSÍ na těchto lidech provést bezplatné testy, a teprve když MMS bude opravdu účinkovat, mohl začít za léčbu malárie pomocí MMS vybírat od lidí peníze.

Dr. Flomo umístil před svou kliniku velkou ceduli, kde bylo napsáno „bezplatná léčba malárie". Během několika hodin se přihlásilo více než 25 lidí, které ještě tentýž den ošetřil. Dohodl s nimi, že se druhý den vrátí na testy. Další den byli všichni lidé, kteří se vrátili na testy, bez malárie. Začal lidem léčit malárii od 1. října 2003, za 5000 fg (75 US centů).

Před jeho ordinaci se brzy začal tvořit zástup. Pokračoval pak s léčbou ještě několik týdnů. Naneštěstí nedokázal docenit skutečnou hodnotu MMS. Věřil, že může vydělat spoustu peněz prodejem bylinných přípravků v tobolkách. Věc s malárií dělal jen proto, aby mne přiměl k pomoci s jeho bylinkami. Chtěl, abych mu poslal pár prázdných tobolek a nějaké knihy o bylinách a plničku tobolek plus další věci. Když jsem mu poslal baliček s nějakými knihami a malou poloautomatickou plničkou tobolek, tamní pošta to zadržela. Tak se na ně naštval, že zavřel svou kliniku. Mě to moc smyslu nedávalo, snad mimo toho, že nebyl z Guineji a mohl a myslet, že s ním proto jednali špatně. Později jsme zjistili, že balíček převzal poštmistr a dal si ho na stůl. Následující den onemocněl a baliček zůstal na stole dva týdny. Došlo k nehodě a balíček byl zničen deštěm.

Dr. Flomo se rozhodl, že zajde k společnosti America Bauxite, největší společnosti v té části světa. Znal tam na firemní klinice jednoho z lékařů. Takže mu vzal něco MMS a vysvětlil mu, jak to funguje. Začali s MMS léčit dělníky s malárií. Celkem ošetřili na 2000 lidí. Za tu dobu snížili nemocnost o víc než 50%. Dr. Flomo s nimi pak začal jednat o prodeji 150 láhví

MMS za 60 000 amerických dolarů. To bylo 400 dolarů za láhev. Nikdy jsem neměl v úmyslu prodávat láhev za více než 26 dolarů, ale Flomo trval na tom, že peníze můžeme použít k založení kliniky. Protože jsme se nikdy nedohodli na přesné ceně, nakonec jsem souhlasil. Konec konců to, představovalo stále méně než jeden dolar za ošetření.

Tehdy Arnold ještě neměl nad malarickým roztokem plnou kontrolu. Ještě nezjistil jak jí získat. Ještě stále jsem měl do způsobu, jakým se věci budou ubírat, co mluvit. Později Arnold řekl, že lidé, kteří do toho chtějí vložit peníze, chtějí, aby nad tím měl naprostou kontrolu. Tehdy jsem ale ještě mohl povolit, aby Dr. Flomo MMS prodal. Později už byly takové věci mimo můj dosah.

S transakcí s bauxitovou společností byly nějaké problémy, ale uběhlo teprve málo času. Zjistil jsem, že hlavním problémem jsou výlety Dr. Flomo kamsi, kde pracoval na svém plánu s bylinkami. Šlo o celkem rozsáhlý podnik. Chtěl osázet několik akrů různými bylinkami. Dr. Flomo mi s lékaři na klinice bauxitové společnosti mluvit nedovolil. Vše jsme museli dělat přes něj, ale on měl práci jinde.

Rozhodl jsem se o možném obchodu říct Arnoldovi. Byla to chyba. Arnold se pak pokusil zavolat na kliniku společnosti America Bauxite, ale nepodařilo se mu získat telefonní číslo. Takže kontaktoval americkou společnost, která bauxitovou společnost v Guineji vlastnila. Prezident řekl, že náš MMS (OS-82) používat nebude, dokud nějaká univerzita nezveřejní studii uvádějící, že MMS otestovala, a že účinkuje. Tím skončila akce s prodejem láhvi klinice bauxitové společnosti a šedesátitisícový obchod, protože lékaři dostali příkaz, že MMS používat nesmí. Kdybychom se nepokoušeli jít přes sídlo společnosti, lékaři mohli v používání MMS pokračovat (to zpackal Arnold - já jsem do toho hlavní sídlo firmy zatahovat nechtěl, protože jsem věděl, že jde o velmi delikátně rozjetou věc.) Kdyby MMS používali tak šest měsíců a nemocnost v té době by klesla o 50%, nikdo by to nezarazil. Jak tomu bývá, nebyla centrála nikdy informována o tom, že tím už vyléčili 2000 lidi.

Pokračoval jsem ve spolupráci s Dr. Flomo a poslal mu 10 000 prázdných tobolek a řadu malých plniček k jejich plnění. Malárií už se pak opravdu nezabýval. V Guineji je jí přitom plno, a kdyby pokračoval v ošetřování lidí po 75 centech (částka, kterou si tam lidé mohou dovolit), stal by se na tamní poměry brzy boháčem. Stal by se nejvěhlasnějším lékařem v této části světa. Chtěl ale pokračovat v pokusu obchodovat s bylinkami. Dodali bychom mu neomezené množství MMS a mohl změnit celou zemi, ale on prostě musel prodávat své bylinky.

Až si přečtete osmnáctou kapitolu, pochopíte jeho omyl. Byl tak zaměstnán vlastními cíli, že prostě nedokázal korigovat svůj pohled na věc a vidět to v širší souvislosti. Nezajímal se o pomoc lidem v té zemi; zajímal se jen o vydělávání peněz. Žil ve vlastním světě. Ale přesto bylo díky jeho snahám vyléčeno z malárie přes 2000 lidi.

MMS je k dostání okamžitě. Nemám žádný finanční zájem na firmách, které ho prodávají.

Kapitola 5 Keňa, východní Afrika Arnold se nějakou šťastnou náhodou seznámil s šéfem misionářské organizace Faith

Christian Fellowship International či FCF Int. Před několika měsíci jsme se rozhodli, že budeme za dávku MMS účtovat 5 dolarů. Nezáleželo na tom, že si Afrika takovou částku nemohla dovolit, měli jsme v plánu získat peníze z humanitárních zdrojů. Ale stále to nikam nevedlo. Nakonec mě to dohnalo k myšlence, že při ceně 5 dolarů vlastně poskytneme FCF Int. značný dar. Řekl jsem to Arnoldovi a ten uznal, že je to schůdná myšlenka.

Arnold jim nabídl, že jim předá MMS v ceně 200 000 dolarů, pokud mi zaplatí mi cestu na jejich misii, kde vyškolím lidi jak používat OS-82 (Tehdy jsme tak MMS nazývali. Název se změnil mnohokrát.) Protože jsme určili cenu za dávku na 5 dolarů, přišel by nás dar za 200 000 dolarů na asi 50 dolarů. Musím podotknout, že to byl můj nápad. Bydlel jsem v poušti, ale 2000 vyléčených lidí v Guineji, 5000 v Sierra Leone a 75 000 lidí ošetřených v Ugandě a Keni, to vše byly přímé důsledky mých nápadů. Ano, Arnold pomáhal, ale nikdy nepřišel s žádným nápadem, ani nekontaktoval lidi v Guineji nebo v Sierra Leone. Udělal jsem to všechno bez jakéhokoliv financování z Arnoldovy strany. A přesto muselo být všechno po jeho, protože, samozřejmé, všichni dárci chtěli, aby to tak bylo. (Alespoň mi to vždy tvrdil.) Nevadilo by mi dělat to po jeho, pokud by to skutečně k něčemu vedlo, ale nevedlo.

Nabídka na ně skutečné udělala dojem. Rozhodli se jí využít a poslat mé do Keni a Ugandy. Arnold mi z nějakého důvodu jako obvykle nedovolil promluvit s šéfem FCF, ani s jinými lidmi, kteří by mohli pomoci financovat cesty do Afriky. Musel mne však do Afriky poslat, jelikož pro aplikaci MMS neměl kvalifikaci, a to věděl. Ale neoblomně trval na tom, že věci musí jít podle něho, a tak tomu také vždy bylo. To je také důvod proč píši tuto knihu. Uběhlo pět let a dle mého názoru jsme se oproti tomu, kde jsme měli a mohli být, nedostali nikam. Arnold se snažil, ale nadělal spoustu chyb.

To vše se odehrálo v roce 2003. Příští rok mne FCF Int. konečně poslala do Afriky. Doma v kuchyni jsem za pomoci kuchyňského nádobí a velmi přesných laboratorních vah plnil stovky láhví MMS. K 1/10/2006 jsem byl v podstatě jediný člověk, který plnil lahve MMS a naplnil jsem jich spoustu. Při 650 dávkách na láhev to dohromady byly už dobré 2 milióny dávek. V době úprav knihy pro druhé vydání už tady byly 4 nebo více firem připravujících MMS. Lahvičky, které jsme nakonec použili, byly čtyřuncové vysoké a tmavě zelené (cca 1,2 dcl – p.p.) kapátkovým uzávěrem, takže bylo možné dávkovat kapky, dokud byl v lahvičce nějaký roztok. Byl jsem si celkem oprávněně jist, že v Africe žádné takové lahvičky k dispozici nebudou, a měl jsem pravdu. Láhev s protimalarickým roztokem byla rozpoznatelná přes celou ulici, protože tam nic podobného neexistovalo.

Do Kakamega v Keni jsem dorazil 31. ledna 2004. Na letišti mě čekali čtyři lidé a všichni mne postupně objali. Byl tam šéf tamní misie Javan Ommani, Gladis Ayugu, druhý nejvyšší člověk na misii Hezron Juma a ještě Beatic Iadeche. Byli velmi rádi, že mé vidí, a byli velmi laskaví. Odvezli mě na misii, kde pro mé připravili velmi hezký pokoj vybavený moskytiérou a vším, co bych mohl potřebovat. Doktor Isaac Opondo mne toho večera přišel navštívit, protože byl zodpovědný za misijní nemocnici a bylo mu řečeno, že budu provádět léčbu malarických pacientů. Byl ustaraný. Skutečně potřeboval vědět, co jim budu dávat. Zjistil jsem, že kdybych se mu nelíbil, či by se mu nezamlouval MMS, mohl vše ukončit a nedělo by se nic. Jednoduše bych odjel zpátky domů s prázdnýma rukama. Takže jsem začal přesně vysvětlovat, co MMS je a jak funguje. Chlordioxid znal, protože měl dobré znalosti o

čistírnách vody a desinfekci. Řekl jsem mu většinu věcí, které jsem již zmínil v této knize, a další údaje navíc. Měl zájem. Zjistil jsem, že přesná fakta účinkuji mnohem lépe, než cokoliv jiného a přesně ta jsem mu poskytl.

Nakonec dr. Opondo řekl: „Zhruba jsem to pochopil, a pokud skutečně dokážete dostat chlordioxid do těla, věřím, že bude dělat přesně to, co říkáte“. Jakmile dostal představu o chlordioxidu do hlavy, byl o úspěchu přesvědčen. A to natolik, že řekl: „Má žena trpí malárii. Mohu ji přivést hned?" Řekl jsem: „Jistě“. Dorazila asi za 20 minut. Namíchal jsem pro ni nápoj s MMS a použil jsem pouze 5 kapek. Za standardní jsem tehdy považoval dávku 15 kapek a nepamatuji se přesně, proč jsem tehdy použil pouze pět kapek. Tuším, že jsem se obával, abych jí nezpůsobil nevolnost. Takže žena Dr. Opondo byla první osobou, kterou jsem v Africe léčil na malárii. Příští ráno se cítila trochu lépe, ale úplné zdravá nebyla, a já jí řekl, že bude. A toho rána jsem měl začít s léčbou v nemocnici.

Byl tu skutečně problém, ale ne takový, jak byste si mohli myslet. Doktor mému vysvětlení ohledně chlordioxidu věřil a zdálo se, že mi věří. Problém byl v tom, že zdejší kmen malárie byl mnohem odolnější, než v Jižní Americe. Když jsem viděl, že se doktorové ženě daří o něco lépe, věděl jsem, že to zabírá, ale dávka prostě nebyla dostatečně velká. Řekl jsem doktorovi, že jeho žena potřebuje další dávka a on souhlasil.

Toho rána kdy jsem měl začít v misijní nemocnici ošetřovat lidi, jsem si oblékl svůj bílý laboratorní plášť s nápisem „Nadace pro řešení malárie", vyvedeným zlatým písmem na hrudi. Měl jsem na sobě klobouk, lehké kalhoty a bílé boty. W dal jsem jako doktor. Dorazil jsem do nemocnice asi v 8 ráno a Dr. Opondo mě posadil do své ordinace. Já jsem lidem samozřejmě vysvětloval, že nejsem doktor. Ale vůbec je to nezajímalo. Byl jsem jediný běloch v okruhu 100 kilometrů a všichni měli k bílému muži velký respekt.

Probíral jsem s doktorem počet kapek, které měly být podány každému z pacientů. Zdůraznil jsem, že kmen malárie se zde jeví být silnějším, než v jižní Americe. Rozhodli jsme se používat při jedné dávce 15 kapek hned poté, co přišla jeho žena. Dostala 15 kapek a šla domů. Dávali jsme pacientům 15 kapek celý den, ale nazítří se většina vrátila a cítili se lépe, ale ne zdrávi. Bylo rozhodnuto. Rozhodl jsem se zvýšit dávku na 30 kapek, protože jsme potřebovali, aby léčba proběhla v rámci jedné dávky. Bylo zde příliš mnoho obětí malárie, než abychom si mohli dovolit zabývat se všemi dvakrát.

Nemocniční laboratoř byla přetížená. Nemohli jsme kontrolovat na malárii krev každé osoby. V této oblasti ovšem není příliš pochybností, zda někdo má malárii nebo ne. Běžně se doktorům stačí na pacienta jen podívat, a hned u něj malárii rozpoznají. Odebírali jsme tolik krevních vzorků, kolik se zdálo praktické. Všechny osoby, u nichž předtím byly krevní vzorky pozitivní na malárii, po druhé dávce či po 30 kapkách u opakovaného testu nevykazovaly žádné známky malárie. Obyčejně trvalo čtyři hodiny, než všechny symptomy malárie vymizely. V několika málo případech to trvalo 12 hodin. Ačkoliv mnozí měli kromě malárie i další nemoci, ohledné malárie jsme nikdy nezaznamenali selhání. Nemůžeme to garantovat s naprostou jistotou, protože ne všichni podstoupili krevní test, ale podle toho co víme, co se týče zahubení původce malárie, nedošlo k žádnému selhání.

Ošetřili jsme ty, kteří se stále cítili špatně, a když se druhý den vrátili, byli všichni v pořádku. Dr. Opondo souhlasil, že bychom měli zvýšit dávku na 30 kapek. A začalo to fungovat po jediné dávce. Byl to osminásobek toho, co jsem používal v Jižní Americe. Odpovídalo by to 240 kapkám stabilizovaného kyslíku prodávaného v obchodech s potravinovými doplňky. V nemocnici mi byl představen každý pacient s malárií a ti, kteří mluvili anglicky, mohli trochu popsat své příznaky. Dal jsem dávku každému. Nepokoušel

jsem se ji dávat jen malarickým pacientům. Věděl jsem, že MMS je dobrý na většinu problémů, které měli. Někteří vyloučili červy a mnozí další řekli, že u nich došlo k zlepšení u různých potíží.

Reverend Ommani také vypadal trochu unaveně. Řekl mi, že od své nehody neměl s malárií problém. Chodil o holi a měl v noze nějaké kovové svorky. Řekl, že reakci v jeho krvi, která zabíjí původce malárie, možná způsobuje to železo. Podíval jsem se mu zblízka do očí a do tváře. Vidět jsem mimořádnou únavu. Byl nemocný a nevěděl to. Zeptal jsem se ho, jestli bere tabletky proti bolesti a připustil, že jich bere několik denně. Řekl jsem: „Reverende, udělejte mi prosím laskavost a nechte si otestovat krev na malárii." Z ničeho nic mu to došlo; zjistil, jak se skutečné cítí.

Vlastně jsem po něm chtěl, aby si nechal otestovat krev hned další den, ale on se na mne znovu podíval a šel probudit laboratorního technika. Asi za hodinu se vrátil s ohromující zprávou. Průměrný malarický pacient, který se přihlásil v nemocnici k ošetření, měl hodnotu plus šest. Reverend Ommani měl hodnotu 120. Mohl každým okamžikem padnout mrtev k zemi. Dal jsem mu největší dávku, o níž jsem si myslel, že bude bezpečná. 30 kapek. Normálně by osoba, která by měla tak vysoké hodnoty, ležela v posteli a nemohla se ani hýbat, ale prášky proti bolesti v některých případech symptomy zamaskují.

Následujícího rána se reverend Ommani cítil mnohem lépe, ale kolem poledne byl opět nemocen. Měl hodnoty plus šest, což bylo normální pro nemocného malárií. Dal jsem mu dalších 18 kapek a druhý den zrána prohlašoval, že se cítí báječné. Vypadal dobře. Krevní zkouška na původce malárie vykazovala nulovou hodnotu. Byl šťasten, že to tak dopadlo. Stává se často, že si lidé vezmou prášky proti bolesti, aby přehlušili bolesti zapříčiněné malárií. Netuší, že jde o malárii, stejné jak to netušil reverend Ommani, ale ten mi uvěřil. Lidé si berou čím dál více analgetik, protože se bolesti hlavy a kloubů stále zhoršují. Je to velmi nebezpečný stav, protože mohou chodit světem s dostatečně těžkou malárií, aby je zabila. Když se něco takového stane, člověk prostě náhle padne, což se také děje.

Reverend Ommani pak začal v okolí organizovat mše, aby lidé s malárií mohli přijít k ošetření. Každé ráno nás asi osm nastoupilo do mikrobusu místního pastora. Jmenoval se Peter Mwangi a byl to jeho mikrobus. Byl asi 20 let starý, vlastně už jen kastle s motorem. Vše ostatní bylo pryč. Závěsy dveří byly víc než opotřebované. Prosté nějakým způsobem držely a dveře neodpadly ani za otřesů. Protože jsem byl jediný bílý muž, musel jsem sedět vpředu, ale stejně tak tam seděli další tři lidé. Peter byl něco jako mechanik, takže udržoval autobus v chodu. Aj vše v tom busu bylo extrémně opotřebované. Když se auto dostane do takového stavu a něco přestane fungovat, jednoduše to vyndáte a zahodíte. Nakonec, vše, co vlastně potřebujete, je motor, karoserie a kola.

Peter nás během dne zavezl k několika kostelům a pomáhal mi fotografovat. Obvykle tam bylo asi 50 až 200 lidí. Představili mě publiku a požádali mě, abych něco řekl. Mluvil jsem asi tak minutku a říkal jim, že je mi potěšením být tady, a že doufám, že se potom budou cítit lépe. Pak se postavili do fronty a já začal plnit sklenice.

Když tam bylo několik set lidí, požádal jsem o více sklenic a nějakým způsobem se jim je vždy podařilo sehnat. Pak jsme postavili asi 20 nebo 30 sklenicí řady a začal jsem míchat roztok. Měl jsem malou odměrovou lžičku, do které se vešlo přesné správné množství roztoku (30 kapek). Pak jsem přidal do každé sklenice ocet. Nakonec byla každá sklenice doplněna asi do dvou třetin ananasovým džusem. Dávali jsme tyto dávky každému. (Vždy jsme po přidání octa a před podáním čekali potřebné tři minuty.)

Když shromáždění na několika místech zaslechlo, že je nebudu očkovat, bylo cítit zklamání. Měli pocit, že když nebudou očkováni, lék nebude dostat účinný, aby pomohl. Ale jak den v každé z farností ubíhal, lidé se začínali cítit lépe. Bolesti hlavy byly pryč, zmizela nevolnost a bolesti kloubů. Vždy mě těšilo pozorovat, jak se lidé cítí stále lépe.

Když jsme byli v Kakamega, Javan chtěl, abychom navštívili jednu soukromou kliniku. Jméno této kliniky bylo Bukura Community and Maternity Home. Když jsme tam dorazili, byl tam zástup lidí, kteří potřebovali vyléčit malárii. Strávili jsme tam většinu dne a nechali jim pro jejich potřebu několik láhví MMS. Šéf se jmenoval Vincent Orimba. Ošetřoval mnoho lidí a zaznamenával krevní hodnoty jak před, tak po požití MMS. Naneštěstí byla jeho klinika jednou z těch, kde došlo k stažení MMS poté, když mne začali považovat za dábla.

V Kakamega jsem neviděl žádné jiné bělochy. Nějaká dáma mě zastavila na ulici a potřásla mi rukou. Řekla, že chce říct svému muži, že si dnes potřásla rukou s bílým mužem. Pravděpodobné největší výbuch smíchu, který se mi u stolu podařilo vyvolat, se ozval poté, když jsem jim řekl, že mou největší obavou u těchto konvertovaných kanibalů bylo, že by se pro jednou mohli rozhodnout raději dobře poobědvat, než se dostat do nebe. Všichni po třicítce tam tvrdili, že jsou konvertovaní kanibalové, ale pochybuji, že je to pravda. Prostě jen rádi přehánějí.

Kapitola 6 Uganda, východní Afrika Když jsem opustil Kakamegu v Keni, odletěl jsem do Nairobi, kde jsem přednášel Wadu

Porterovi a jeho skupině lékařů a sester. Přednáška byla lékaři a sestrami přijata dobře; rozmlouvali se mnou potom asi hodinu. Bylo tam mnoho potřásání rukou a přátelských slov, ale pak Wade a jeho žena z nějakého důvodu rozhodli, že jsem ďábel a to ukončilo jejich plány léčit vesničany v blízkém buši. Nebyli ochotni o tom hovořit, takže se jim to nedalo nijak rozmluvit. Ještě podivnější bylo, hlavního šéfa FCF Int. v USA propustili z místa několik týdnů poté, kdy jsem se vrátil. Byl to on, kdo v této organizaci učinil rozhodnutí mne tam poslat. Možná, že tu není žádná spojitost, ale zdá se podivné, že byl vyhozen a nikdy jsem se nedozvěděl důvod. No, příběh v každém případě pokračuje.

Z Nairobi jsem letěl do Kampaly v Ugandě. Na letišti mě čekal Solomon Mwesige, hlavní pastor tamní misie a vlastník na misii napojené kliniky. Odvezl mne do svého domu. Připravili mi tam malý pokoj. Zde, v této oblasti, si každý kdo přijde do domu, zouvá boty. Zprvu jsem to nezaregistroval, ale jakmile jsem si toho všiml, omluvil jsem se a boty si zul. Byli to velmi laskaví hostitelé. Večeře se podávala každý večer a u stolu seděli všichni. Jídlo bylo velmi dobré. V Ugandě se nebojuje a mají tam spoustu jídla. Pozorovatel by ji skoro mohl nazvat zemí hojnosti.

Salomon mi pak řekl, že ráno mohu na klinice začít používat MMS. Nemohl jsem se dočkat, protože to byl další test v rámci ověřování MMS. Dorazil jsem na Solomonovu kliniku, když jsem předtím u něj doma posnídal, asi v 8 ráno, 14. února 2004. Pacienti už přicházeli, protože Solomon v kázání oznámil, že tam budu.

Účtovali si za dávku MMS malý poplatek (v té době bylo na nálepkách lahviček OS-82, ale tak jsem tomu přestal říkat už předtím v Keni, protože tomu tam lékaři a sestry říkali „roztok proti malárii". A protože to tak pojmenovali sami Afričané, začali jsme tomu nakonec tak říkat. Když jsem zavolal Arnoldovi, sdělil jsem mu nový název a on okamžité souhlasil.)

Začal jsem využívat zkušenosti získaných na misii v Kakamega v Keni. Používal jsem 30 kapek a téměř každému se po požití této dávky udělalo špatně a začali zvracet. Další den nebo už o pár hodin později, byli samozřejmé v pořádku, aj to zvracení moc populární nebylo. U zdejší malárie bylo opět něco jinak, než na ostatních místech. Všichni lidé s malárií tu měli zvětšenou slezinu. Kapky s tímto kmenem malárie reagovaly nějak jinak a mělo to pravděpodobně co dělat se zvětšenou slezinou, protože oběti malárie v Kakamega zvětšenou slezinu neměly. Nezvraceli všichni a tak jsme pokračovali několik dní, ale pacienti se přestávali dostavovat.

Nakonec jsem se rozhodl, že s tím musím něco udělat. Dal jsem každému pacientovi pouze 15 kapek, ale musel se za několik hodin vrátit pro druhou stejnou dávku. To už fungovalo perfektně. 15 kapek nikomu zvracení nezpůsobilo a pacienti brzy opět stáli frontu přede dveřmi. Malé problémy byly opět překonány. Všechny tyto drobnosti přispěly do sbírky informací, které byly nezbytné pro řádné zaškolení dalších pomocníků.

Když zmiňuji dávky 15 nebo 30 kapek, u všech těchto dávek je samozřejmě třeba přidat 1/4 až 1/2 čajové lžičky octa nebo citrónové či limetkové šťávy nebo roztoku kyseliny citrónové. Bez jedné z těchto potravinářských kyselin je působnost roztoku zanedbatelná. Potravinové kyseliny fungují jako aktivátor, který zvyšuje účinnost roztoku. Než se dávka doplní čímkoli jiným k vypití, musí se počkat tři minuty. Po těchto třech minutách lze dolít 1/2 sklenice džusu, aby se částečně přehlušila chuť. Džus nesmí obsahovat žádný přidaný vitamin C. To je důvod, proč se používá čerstvá šťáva. Člověk si pak může být jistý, že v tom není žádný přidaný vitamín C. Téměř ve všech džusech v krabicích nebo plechovkách je navíc vitamin C jako antioxidant. Ačkoliv vitamín C je jinak velice prospěšný, v tomto případě blokuje účinnost MMS. Používejte tedy jen vodu nebo čerstvou šťávu.

Potravinové kyseliny zde hrají velmi důležitou roli. Způsobují, že se z roztoku chloritanu sodného lineárně uvolňují ionty chlordioxidu a současné zabrání tomu, aby chloritan sodný uvolňoval příliš mnoho iontů najednou. To je důležité, protože nikdo nechce, aby se uvolnil veškerý chlordioxid poté, jakmile se roztok dostane do žaludku. Aby roztok v těle působil správné, musí se použít kyselina octová nebo citrónová. Ocet vždy obsahuje kyselinu octovou, zatímco citrony a limetky kyselinu citrónovou. Jedna z nich je nezbytnou přísadou MMS.

Solomonova klinika nese název „The Life Link Medical Centre", adresa je P.O.Box 15081 Kampala, Uganda, tel. 077 479017. Měl tam mikroskop a laboranty, kteří uměli detekovat původce malárie v krvi. V době, kterou jsem tam strávil, jsme ošetřili nejméně 50 pacientů, kteří byli před léčbou pozitivní na malárii. Po ošetření byly jejich krevní vzorek negativní. To ovšem většinu z více než 500 takto ošetřených pacientů vůbec nezajímalo. Chtěli se jen cítit lépe. A také se tak vždy po požití obou dávek cítili. Skutečností je, že nejméně 95% mělo malárii, jen jsme neměli dostat času otestovat krev každému. Přesto jsme měli 50 ověřeni u pacientů, kteří byli původce malárie zbaveni. Krátce po příjezdu do Life Link Medical Centre jsem se setkal s jedním zvláštním pastorem z DRC Kongo. Jmenoval se John Tumuhairwe. Zajímal se o MMS a poté, co si sám vzal dávku, nám okamžitě začal pomáhat s ošetřováním příchozích. MMS ho velice nadchl a dlouze se mnou hovořil o cestě do DRC Kongo, jenže já neměl peníze ani jinou podporu, abych to mohl realizovat. Navštívil řadu míst v Kampale a téměř se mu podařilo zařídit, abych mohl navštívit armádu v severní Ugandě, kde právě probíhaly boje. Byl jsem ochoten tam zajet, protože v armádě řádila malárie a byl to značný příspěvek k uklidnění bojů. Byla by to v té době pro MMS vynikající reklama. Ale John nedokázal za mého pobytu dotáhnout tuto věc do konce.

Když jsem odjížděl, nechal jsem mu svou poslední lahvičku s roztokem MMS, což stačilo na ošetření asi 180 lidi. Pokud si přečtete Johnův dopis, který mi pak napsal, uvidíte, že v Kongu ošetřil pěknou řádku lidí. O několik měsíců později jsem mu zaslal 10 lahviček, které opravdu využil. V dopise se zmiňuje, že ty 10 lahviček spotřeboval. I John, stejně jako většina lidi zmíněných v této knize, může být kdykoli kontaktován. K10/10/2006 jsem mu zaslal dalších 10 láhvi.

Více než polovinu pacientů s malárií tvořily děti. Některé z nich by bez dávky MMS už brzy zemřely. Ačkoliv přímé reakce nebyly časté, bylo to na této klinice, kde jsem si povšiml, že jsou často podobné. Jak čas běžel, příležitostně jsem je zaznamenával: (1) Závratě. Někteří lidé hlásili několik hodin po požití dávky závratě. Nikdy ale netrvaly déle, než hodinu. (2) Nevolnost. Nevolnost se obvykle projevila asi 10 až 15 minut po požití dávky a zřídkakdy trvala déle než 15 minut. (3) Zvracení. Občas někdo po požití přiměřené dávky MMS zvracel, ale jen zřidla a ne více než jednou.

(4) Únava. Únava byla naprostá a „padla" na celé tělo. Bylo celkem překvapivé, když jsem to sám před několika lety zažil poté, co jsem si vzal MMS, abych zdolal malárii, kterou jsem chytil v džungli. Člověk je naprosto letargický a není schopen se pohnout. Není to nijak nepříjemné, je to jen podivný pocit, který vás mírně znepokojí. Trvá to 1 až 4 hodiny, ne déle. (5) Kombinace několika nebo všech těchto reakcí. K tomu dochází ojediněle, ale jednou či dvakrát se to stalo. U všech těchto reakcí skutečné není třeba dělat nic. Všechny brzy pominou.

Zdejší klinika měla šest lůžek. Bylo zde několik pacientů, kteří se po požití MMS uzdravili. Zdejší lékař byl černoch, který měl ohromný soucit s dětmi. Jednal s nimi neuvěřitelně laskavě a zdálo se, že pro ně má slabost. Když jsem tam byl, zachránil několik životů jen proto, že byl schopen učinit správnou diagnózy. Velmi často se mne podrobné vyptával na MMS. Nakonec jsem mu řekl o příteli, který používal „stabilizovaný kyslík" tak, že ho vstřikoval do žil svých zvířat. A zmínil jsem se, že ho několikrát vstřiknul i mě. Během rozhovorů jsem mu prozradil, že v roztoku, který používal můj přítel u zvířat, bylo 15 neaktivovaných kapek ve 20 ml injekčního roztoku.

Ke konci svého pobytu jsem si povšiml, že doktor občas rozmlouvá se skupinkou lidí, kteří se s ním setkávali mimo kliniku. Zeptal jsem se ho na to. Řekl, že byli pacienti s pokročilým AIDS a jejich příbuzní. Už jsem se ho na nic neptal, protože se mi to zdálo neslušné. Nicméně v den kdy jsem odjížděl, si mě vzal stranou a řekl, že se chystá léčit některé pacienty s AIDS, a že bude používat injekce. Řekl, že má napojení na velmi velkou nemocnici v Kampale a že bude mít přístup k pacientům, které posílají domů zemřít. Měl bych v tomto okamžiku mít nějaké obavy, ale přítel v Las Vegas mi už dal několik injekci. Nejdřív jsme použili jednu kapku, pak několik kapek a pak v různých případech dvakrát plnou dávku. Nikdy nedošlo k nějaké negativní reakci, ale injekce se snadno vypořádaly s těžkými případy chřipky. O pacienty s AIDS jsem se nebál; jen mne mimořádně rozesmutnilo, že jsme mohli léčit jen pacienty s AIDS, které už poslali umřít a ne všechny ty pacienty v nemocnici.

I v tomto případě MMS uvolňuje v do těla chlordioxid. Chlordioxid je nejsilnější zabiják patogenů všeho druhu, jaký lidstvo má. Neexistuje důvod, proč by neměl zabít virus, který způsobuje nemoc AIDS. Při používané nízké koncentraci MMS lidské tělo nepoškodí. Když se použije MMS nitrožilně, nemůžete použít aktivátor. Krev má totiž stejnou neutralizační schopnost jako voda, takže MMS zředí a způsobí uvolňování chlordioxidu i bez použití octa, s tím rozdílem, že to zabere několik hodin.

Toho lékaře jsem tehdy nijak nepovzbuzoval, ani jsem mu to nerozmlouval. Neviděl jsem způsob, jakým by vpíchnutí mohlo tyto lidi s AIDS poškodit, a naopak měl dojem, že to spíš pomůže. Když jsem se vrátil domů, udržoval jsem s tím lékařem úzký kontakt. Ošetřil během 8 měsíců 390 pacientů s AIDS. Byli to lidé, které posílali z nemocnice v Kampale domů s tím, že brzy zemřou. Ve svých e- mailech mi sdělil, že se 6 z 10 případů AIDS cítí dobře a těší se, že se do tří dnů vrátí zpět do práce nebo prostě k svému životu. Zbývajících 40% se zotavilo během 30 dnů. U žádného z těchto případů, o kterých si vedl záznamy, nedošlo k recidivě. Z 390 zemřeli jen dva lidé. Ti, kteří se zotavili už za 3 dny, potřebovali ještě nějaký čas na rekonvalescenci, ale zdálo se, že se jen zotavovali z extrémního vysílení. Jméno tohoto lékaře bohužel je jedním z těch, které musím držet v tajnosti. Ale jak vidíte, měli jsme velmi dobré výsledky, protože všichni tito pacienti měli během několika týdnů po propuštění z nemocnice v Kampale zemřít.

Nemám důvod nevěřit jeho zprávám, protože neměl žádnou příčinu mi lhát. Nic jsem mu neplatil, neposílal mu MMS zadarmo. Dokázal jsem pak vyléčit řadu pacientů s AIDS i osobně. A můj přítel, který provozuje firmu v Malawi, pak ošetřil několik zaměstnanců, kteří už byli kvůli AIDS natolik nemocní, že nemohli chodit do práce. Teď už jsou všichni zpátky v práci.

Vlastník kliniky byl pastorem v místním kostele. Jeho farnost patřila k členům misijní skupiny FCF Int. v Africe. Ukázalo se, že měl velmi podobný problém jako pastoři v Keni. Solomon Mwsegi také bral prášky, aby zmírnil bolesti způsobené malárií. Jak on, tak jeho žena se myšlence, že mají malárii, prostě vyhýbali. Prášky proti bolesti malárii často překryjí, sice nepříliš dobře, ale udrží vás na nohou. Začít je brát je ale mimořádné nebezpečné, protože malárie vás může zabíjet, aniž byste to cítili. I

Když jsem se ho na to přímo zeptal, řekl: „Já vím, že je to malárie, jen jsem odkládal s tím něco udělat." Řekl: „Hned teď si vezmu dvojitou dávku." Zeptal jsem se ho, zda si tím je jist a zmínil, že mu to může způsobit nevolnost. Řekl: „Já vím, ale chci se z toho dostat a chci si být jist, že to malárii zlikviduje." Pečlivě sledoval, co dělám a jak upravuji počet kapek. Takže si vzal dvojitou dávku (samozřejmě s octem coby aktivátorem a standardní prodlevou tří minut). Později mi řekl, že chtěl, aby mu bylo po kapkách špatně, protože měl pocit, že to bude důkaz o tom, že se v těle skutečné něco děje.

Zde je slovo od slova co jsem si v té době zapsal do svých poznámek: „Během 20 minut se mu udělalo nevolno. Během hodiny nedokázal řídit auto. Měl průjem. Doma se cítil naprosto unavený a nechtělo se mu ani hnout, pouze když musel na stranu. Začalo to asi kolem 11 dopoledne, a když se ve 4 odpoledne dostal domů, cítil se už lépe. V 8 večer ležel na gauči. Řekl, že veškerá nevolnost zmizela, ale že se cítí hodné slabý. Druhý den ráno měl ještě mírné závratě, ale jinak se cítil dobře." Od počátku do konce tohoto nepříjemného zážitku byl velmi nadšený. Když se mu udělalo špatně, byl nadšený, protože věřil, že MMS funguje. Když bylo následujícího dne po všem, řekl mi, že nemůže uvěřit tomu, jak skvěle se cítí.

Jeho žena celé jeho utrpení sledovala s velkými obavami, ale také měla strach neudělat nic, protože si byla velmi dobře vědoma, že její prášky proti bolesti zakrývají také malárii. Když přistoupila na to, že si také vezme dávku, její manžel s ní zůstal. Nebylo jí sice tak špatné jako Solomonovi, ale po většinu následujícího dne jí bylo trochu nevolno. Nakonec byla mimořádně šťastná z toho, jak báječně se cítí. Řekla, že to je po více než roce první den, kdy se opět cítila ve své kůži. Je-li malárie překryta prášky proti bolesti, očividné se velmi zhorší, a tak je MMS mimořádné reaktivní. Této reakci se ovšem mohli snadno vyhnout tím, že by několik dní brali menší dávky, místo toho, aby se to pokoušeli zvládnout naráz.

Problém byl vtom, že měli pořád spoustu práce a měli dojem, že si nemohou dovolit delší nečinnost.

Zdálo se, že vůbec nezáleží na tom, s kým jsem se při svém pobytu v Africe zapletl; lidé mi chtěli věřit. Myslím, že dokázali cítit nebo nějakým způsobem věděli, že bych neudělal nic, co by šlo proti jejich zájmům. Čas strávený na Solomonově klinice byl velmi produktivní a dozvěděl jsem se o MMS mnohé. Můj řidič, Peter Mwangi, odjel do Kampaly a vrátil se o den později, než já. Solomon mu také poskytl pokoj ve svém domě. Petr byl na klinice skvělým pomocníkem. Pomáhal mi namíchávat dávky MMS. Fotil a získal ohledně MMS tolik informaci, kolik jich jen získat mohl.

Za několik měsíců Solomon mého řidiče Petera obvinil ze znásilnění jedné z jeho služebných. Ta dívka byla těhotná. Peter řekl, že to není možné. Nic takového neudělal. Vzhledem k tomu, že jsem bydlel ve stejném domě, bude to asi pravda, protože bych jinak zaslechl nějaký hluk nebo bych si povšiml, že ta dívka brečí nebo něčeho podobného. Při tamním pobytu jsem si povšiml, že Peter je velmi čestný člověk, takže když říkal, že nic takového neudělal, věřil jsem spíše jemu. Jevilo se mi jako velice prazvláštní, že Solomon z kliniky vyhazoval jednoho člověka za druhým, a to i v době kdy jsem tam byl. Pracoval jsem s lidmi, které pak vyhodil, a zdálo se, že všichni odváděli dobrou práci. Nikdy jsem nepochopil, proč je vyhodil, takže když prohlásil, že Peter znásilnil jeho služebnou, v mysli jsem toto obvinění zpochybňoval, ale do Solomonova způsobu vedení kliniky jsem nezasahoval.

V každém případě jsme v době, kdy jsem tam byl, ošetřili více než 500 lidí. Salomon mé požádal o pomoc a chtěl, abych byl přítomen, protože příchozí lidé očekávali bílého muže. Tamní lidé pak měli v MMS mnohem větší důvěru, protože je léčil běloch. Dokonce, i když jsem lidem přestal roztok podávat sám, měli větší důvěru už jen proto, že jsem tam byl. Salomon slíbil, že tam bude bílý muž a pacienti, kteří tam přišli, měli mnohem větší důvěru, dokonce i když jsem jen stál venku na verandě.

Nakonec jsem z Kampaly odjel 27. února 2004 a odletěl zpět do Reno a pak jel domů, do Mina.

Kapitola 7 Historie MMS pokračuje Z Mina jsem pokračoval v zasílání e-mailů každému, na koho jsem si vzpomněl. Napsal

jsem prezidentovi, Billu Gatesovi, různým lidem, kteří dělali humanitární věci, všem entertainerům televizních pořadů, které se zabývaly humanitární pomoci, jako Oprah. Pokračoval jsem v bezplatném zasílání láhví s MMS a prodával čtyřuncové lahvičky s 325 dávkami po 20 dolarech za kus, nebo za 5 dolarů každému kdo žil ve městě. Když jsem později zdvojnásobil koncentraci, prodával jsem čtyřuncové lahvičky s 650 dávkami za stejnou cenu.

Jak čas běžel, a lidé se mnou mluvili o různých problémech, nacházel jsem pro MMS stále nová použití. Mně schází už většina zubů a používám umělý chrup. Dásně mi změkly a zbylé zuby v nich byly nějak uvolněné. Protože mi otékaly a tehdy začaly bolet a pomyslel jsem si, že budu muset nechat jeden nebo dva vytrhnout. Nakonec jsem se rozhodl, že si zkusím čistit zuby MMS. Použil jsem 6 kapek MMS a 1/2 čajové lžičky octa, smíchal to ve sklenici, počkal 3 minuty, pak dal 1/3 sklenice vody a použil tok čištění zubů. A opět jsem byl ohromen. Za pár hodin zmizela infekce a všechny bolesti. Do týdne se opět zpevnily dásně. Když jsem nakonec

jeden zub přece jen musel nechat vytrhnout, trvalo zubaři celou hodinu, než ho dostal ven. Dásně byly tak pevné a zuby tak dobře seděly v čelisti, že ho prostě nemohl jen tak vzít do kleští a vytrhnout. Nešel ven. Nejsem si jist, zda jsem ho vůbec měl nechat vytrhnout. Když byl konečně venku, vypadal úplni zdravě. Zubař byl překvapen ještě víc než já.

Dnes už používá MMS při ústní hygieně spousta dalších lidí. Všichni mají stejné výsledky a mnohem zdravější ústa. Řadě lidí se podařilo vyléčit zub s váčkem pouze tím, že si ho čistili MMS.

Jsem si jist, že Arnold těžce pracoval, aby získal peníze na další cestu do Afriky. Vedli jsme stále stejný spor. Říkal jsem, že pokud mi sežene dostatek peněz na zpáteční letenku a výdaje, pojedu kamkoliv a budu jednat s různými vládními úřady a nemocnicemi, dokud nenajdu nějaké místo pro klinické testy. Arnold argumentoval tím, že nemůžeme jet jen tak někam do Afriky, dokud nebudeme mít pozvání. Podle Arnolda byl vždy k dispozici dostatek peněz, ale jeho trvání na tom, že potřebujeme pozvání, nás drželo při zemi celé roky. Peter Mwangi zajistil pozvání od nemocnice v Keni, kam jsem mohl zajet provést klinické testy. Vzpomínáte, Peter byl můj řidič v Keni a Ugandě, jehož jsem naučil dávkování MMS. Mohli jsme provést klinické testy u stovky malarických pacientů, s odebráním krevních vzorků před a po léčbě, a to za méně než 20 000 dolarů, včetně mých cestovních výloh. Peníze prý k dispozici byly, ale Arnold mne do Keni nepustil. Místo toho chtěl pomoct Floydu Hammerovi a jeho ženě, kteří měli různé projekty v Tanzanii, ale klinické testy z nich nebylo možné dostat celé měsíce, až se nakonec ukázalo, že nikdy žádné neprovedli. Klinické testy byly tím, co jsme tehdy chtěli a mohli jsme je mít díky Peterovi, ale museli jsme to holt dělat podle Arnolda, bez ohledu na výsledek.

Naše Nadace pro řešení otázky malárie znovu a znovu více než rok poskytovala Floydu Hammerovi peníze a on nám nikdy nedal žádné informace o jejich využití. Pomohli jsme jim koupit pickup a poslali do Tanzanie velký kontejner se zásobami, a když pak Floyd psal hlášení svým lidem v USA, nikdy nepřiznal, že jsme mu někdy nějak pomohli. Mluvil o léčení malarických pacientů, ale nikdy nepřiznal, že k léčbě používá MMS. Arnold nakonec prostě řekl, že už mu žádné peníze nepošle. Ale pokud bych tyto peníze měl k dispozici já, mohl jsem provést klinické testy v Keni a v ruce přesně ten důkaz, který po mně všichni chtěli.

Další věci, k níž jsem chtěl Arnolda přimět, bylo prosté najmout Petera Mwangi, který věděl, jak má kdy namíchat správnou dávku, aby pokračoval v léčení a rozdával MMS. Mohl cestovat po církvích, sirotčincích, nemocnicích a klinikách. Věřili mu a mnozí byli ochotni roztok používat. Za tu dobu, co jsme planě šaškovali kolem Floyda, mohl Peter ošetřit tisíce lidi a MMS by se používal na tuctech míst. Nic z toho, co jsem navrhoval, bohužel nebylo takřka nikdy zohledněno. Najmout Petera coby místního, místo někoho z USA, by bylo neskutečně levné. Nemuseli bychom platit za letenky a pracoval by za méně než 100 dolarů měsíčně. Museli bychom platit jen benzín a některé provozní výdaje a posílat mu spoustu MMS. Jeho výdaje byly oproti libovolnému cizinci nebo misionáři desetinové. Udělal by přesné to, co bychom chtěli. Arnold však Peterovi nevěřil, i když se s ním nikdy nesetkal, zatímco já s ním pracoval každodenně po celý měsíc. Když jsem odjížděl, byli jsme dobří přátelé. Na druhé straně bral naše peníze Floyd a šlo o tisíce, a neřekl ani díky. Za peníze vyplacené Floydovi se neudělalo naprosto nic.

Arnold dělal chybu za chybou, zatímco po celou dobu trval na tom, že vše se musí dělat podle něj. Byl to on, kdo najal toho mladíka, který nám nakonec způsobil takové problémy a zabránil tomu, abychom pro Nadaci pro řešení malárie získali legální status neziskové organizace. Arnold najal několik lidí, aby vytvořili naši internetovou stránku, a i když na tom

dělali již skoro rok, vypadala pořád mizerné. Pak najal dalšího chlápka, aby ji udělal, zaplatil mu předem, nikdy za své peníze nic neviděl a naše stránka stále nebyla hotová. Od doby, kdy Arnold řekl, že zařídí internetovou stránku, uplynulo šest let a dodnes od něho žádnou nemáme. Posílal tisíce dolarů Floydu Hammerovi a nikdy se nám nedostalo žádného uznání nebo údajů o malarických pacientech ošetřených našim MMS. S penězi, které Arnold neustále promrhával, jsem mohl dokončit řadu klinických testů v Keni a měl bych důkazy, které potřebujeme ukázat ostatním. I když vše neustále mrvil, neústupně trval na tom, že vše musí být po jeho. Neustále tvrdil, že lidé, kteří se nás chystají podpořit tak učiní jen tehdy, když bude mít všechno pod kontrolou. Arnold v podstatě distribuci MMS blokoval a celou dobu prohlašoval „Už to bude."

Arnold mi neustále připomínal, že i když jsem v představenstvu Nadace řešení malárie, bude fungovat jako korporace. V podstatě tím chtěl říct, že prezidentem je on a věci půjdou tak jak určí. Arnold i John neustále říkali, že do těch věcí nemám vůbec co mluvit. Nebyla s nimi možná jakákoli diskuse, a pokud k nějaké ohledně událostí minulého týdne nebo roku došlo, oba se sčuchli a tvrdili, že mi neslouží paměť. Když jsem se pokusil něco říct, začali na mne jednoduše křičet. Nemohl jsem prosadit vůbec žádný nápad. Byl klid, dokud jsem držel hubu. Mohl jsem odejít, a měl jsem, ale pořád tu byl ten příslib, že budou mít brzy peníze na to, abych se dostal do Afriky a dokázal funkčnost MMS tak, aby to svět přijal. To mi drželo ústa pod zámkem, protože tento slib přede mnou po celou tu dobu visel jako mrkev. Abych byl úplně spravedlivý, když jsem se posledně vrátil z Afriky, Arnold mi zavolal ohledně několika otázek k tomu, jak udělat některé věci. Říkal, že chce slyšet můj názor, ale jak se věci dál odvíjely, dělal to opět po svém, bez ohledu na můj názor. Do toho okamžiku byl pro mě Arnold jediným hráčem ve městě. A pak jsem pochopil, že mohu napsat knihu.

Kontaktoval jsem Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) Před cestou do Keni a Ugandy jsem napsal celkem pěknou řádku dopisů Světové

zdravotnické organizaci, která evidentně nechtěla, aby to vypadalo, že nejeví zájem. Na jeden z dopisů mi odpověděli s tím, že mají program, v jehož rámci testují různé léky, které by mohly nějak zabírat na malárii. Měli zájem i o MMS, alespoň to psali. Po nějakých domluvách mi zaslali k podpisu smlouvu. Trochu jsme vyjednávali, pozměnili pár bodů, a nakonec jsem tu smlouvu s nimi podepsal. Zaslal jsem jim láhev MMS. Asi po roce a půl, právě když jsem se vrátil z Afriky, jsem od nich konečné dostal dopis, v němž uváděli, že testují můj roztok ve zvláštní laboratoři. Uzavřeli prý na tyto testy smlouvu s jedním lékařem. Rozplýval jsem se, když jsem zjistil, že ten doktor testy skutečné provádí. Ale testoval to na myších a oznámil, že to jednoduše nefunguje. Byl jsem udiven, ale on uvedl, že to myši nedokáže vyléčit a ani zlepšit jejich stav. Nemohl jsem k tomu mnoho říct, protože jsem u těch testů nebyl. Takže v terénu tou dobou bylo navráceno zdraví 35 000 lidským pacientů, a nedokázalo to vyléčit myši? Je mi líto, ale tomu nevěřím.

V Africe existuje země, která nikomu z WHO dokonce ani nedovolí překročit hranice. Připadá mi, že pokud by WHO skutečně měla zájem o pomoc světu, jak tvrdí, provedla by u MMS přinejmenším komplexní test. Obzvlášť poté, co byli informování o úspěchu v Keni a Ugandě. V té době už bylo přímo v terénu úspěšně vyléčeno přes 35 OOO lidí, a bylo to založeno na zprávách, že každý odešel po svých a cítil se zdráv. Informoval jsem o naší práci v terénu toho lékaře, ale to ho nezajímalo. Kdyby měli sebemenší zájem, pozvali by mne, abych jim s testováním pomohl. Doktor, který testy prováděl, neměl nejmenší tušení o čem MMS vlastně je. Nerozuměl tomu. Nechápal aktivaci octem a nechápal, o jaké chemikálie

jde. A ani to nechtěl vědět. Chtěl používat můj roztok beztoho, aby věděl, o co jde. Jeho nezájem jsem vyhodnotil tak, že prosté chtěl dokázat, že to nefunguje, a tak to asi i bylo. Dovolte mi zopakovat: fakt, že bylo v terénu úspěšné vyléčeno 35 000 malarických pacientů, ho absolutně nezajímal. Mluvil jsem s ním dlouze po telefonu, ale opět z něj čišel naprostý nezájem. Je evidentní, že jediné, co WHO chtěla a potřebovala, byl jeho podpis na papíru pod tím, kde stálo, že MMS neúčinkuje.

Byl zde také jeden izraelský lékař, který MMS také testoval, a i ten prohlásil, že to nemůže účinkovat. A hádejte, co? Prostě odmítal pro aktivaci MMS použít ocet. Řekl, že octan je totéž a používal pouze a jen octan. Faktem samozřejmě je, že octan není totéž co ocet. Chemicky jde o něco úplně odlišného, ale on prosté nebyl ochoten použít ocet, protože si zjevně myslel, že tomu rozumí nejlépe.

Možná, byste chtěli vidět smlouvu, kterou jsem tehdy uzavřel s WHO. Má několik stránek a opravdu tu není dost místa, abych ji mohl reprodukovat, ale (WHO) mi spolu se smlouvou poslala dopis. Kdybyste tu smlouvu chtěli opravdu vidět, jednoduše mi napište a pošlu vám kopii. Můžete se u mé dokonce zastavit a prohlédnout si originál.

Arnold tehdy začal protlačovat své nápady ohledně MMS. Řekl, že už nesmím nikomu nic dát. To jsme řešili téměř neustále. Chtěl mít kontrolu nad každou láhví. Jsem si jist, že Arnold ze svého pohledu věří, že byl tím mužem, který v Africe vše rozjel. Pokračoval ve schůzkách s lidmi a skupinami, které by už už mohly profinancovat naši cestu do Afriky. Já žil nadále v poušti a Arnold mi nepřestával zakazovat setkání s lidmi, kteří by nás v Africe mohli financovat. Tento odstavec jsem dnes napsal jednoduše proto, že jsem dal dvěma místním po láhvi MMS. Arnold to zjistil a vypukla dlouhá diskuse o tom, že bych v důsledku toho mohl jít do vězení. Před chvíli volal, protože právě odjížděl ze San Franciska, kde jednal s jedním případným dárcem. Dalším, s nímž jsem se nesměl nikdy setkat.

Z pouště jsem od března 2004, jen díky e-mailům do Afriky, dokázal ošetřit a vyléčit z malárie přes 5000 lidí, jen proto, že jsem si v Africe udělal přátele. V této době neudělal Arnold nic, kromě toho, že neustále mluvil o tom, co v Africe udělá.

Nestalo se nic. Podle něj měl pro Afriku k dispozici takřka neomezené prostředky (nejméně milióny) a já pouze šek od svého sociálního pojištění.

Jednoho dne, asi rok poté, co jsem se vrátil z Ugandy, jsem opravoval cosi na střeše, spadl dolů a zlomil si krční obratel. Odvezli mě do nemocnice do města, ale tam neměli potřebné vybavení, takže mě letadlem přepravili do Reno. Nakonec to museli otevřít a dát do druhého krčního obratle titanový šroub (byl to stejný obratel, který si zlomil herec, který hrál supermana). Ten šroub byste měli vidět. Vypadá jako 5 centimetrový vrut do dřeva. Současně jsem si zlomil lopatku. Ta se hojila celkem rychle, ale krk se hojit odmítal. Doktor kosti dostatečně nespojil. Šroub měl být dotažen o další dva závity. Uběhlo šest měsíců a stále se to nehojilo. Doktor trval na tom, že mi krk znova otevře a dá tam dva další šrouby. V nemocnici pro veterány mi také řekli, že musím podstoupit ještě jednu operaci, ale chtěli to udělat jiným způsobem. Nicméně se k tomu neměli dalších šest měsíců. Měl jsem se asi bud oběsit, anebo žít se zlomeným krkem.

Nakonec mi Michael Haynes, přítel z Kanady, doporučil, abych se podíval na magnetismus. Při hledání na internetu jsem našel několik klinik, které používaly novou teorii magnetismu a měly opravdu vynikající výsledky. Náklady ovšem byly značné. Když jsem získal dostatek důkazů a informaci o této nové technice koupit jsem si ty nejsilnější magnety, které jsou k dostání. Jsou tak silné až jsou nebezpečné. Mohou vám klidně rozdrtit nebo odštípnout prst, pokud s nimi nezacházíte opatrně. Nová technologie funguje na základě konceptu, že

magnetizmus musí mít okruh uzavřený přes tělo, aby se dosáhlo maximálních léčebných účinků.

Po celou tuto dobu jsem pokračoval v komunikaci s co nejvíce lidmi v Africe a k tomu rozesílal e-maily různým organizacím. K zakoupeným magnetům jsem udělal ocelový přípravek ve tvaru oblouku, který umožňoval uzavřít magnetický okruh skrze můj krk tak, aby jižní pól byl co nejblíže k zlomené kosti. Usadil jsem magnety na místo, a to mi zabralo pět dní a probdělých nocí, než jsem si byl jist, že jsou přesné na svém místě. Po pěti dnech začal krk otékat. Šel jsem znovu za doktorem a nechal udělat další rentgen. Kost byla úplně zhojená. Doktor mi odstranil nákrčník a řekl, že ho už nepotřebuji. Řekl, že je rád, že se rozhod počkat, než mě pošle na další operaci. Neuvědomoval si, že jsem používal magnety a nezajímalo ho to. V podstatě mohl dát přednost operaci. Nerozhodl se s ní počkat. Na operaci jsem nešel jen proto, že jsem ji odmítl. Pokud by bylo po jeho, tak bych na ní šel.

Nevím, co ty magnety všechno dělají, ale vím, že mimořádně silné magnety způsobí, že se daná oblast zaplaví krví a zčervená. Není pochyb, že tato dodatečná krev nějak napomáhá uzdravení. Rentgen před a po prokázal, že se kosti zhojily za těch pět dní, kdy jsem držel magnety na místě. Především mne uklidnilo, že pokud se naskytne příležitost k nové cestě do Afriky, mám zdravý krk a můžu tam odjet. Pokud máte problémy s hojením kostí, projděte si magnetickou metodu léčby.

Jak šel čas, zavolal mi člověk z Guineje a chtěl, abychom tam přijeli léčit lidi. Řekl, že je přítelem první dámy a může zajistit schválení vládou. Řekl o nás první dámě a dychtili po tom, abychom tam přijeli. Arnold mne konečné vzal na schůzku a promluvili jsme si. Věci se měly pohnout kupředu. Zavolal jsem toho muže z Guineje a pak vypuklo peklo, protože mi Arnold řekl, že s tím mužem už nikdy nesmím mluvit. Nikdy mí nedovolil mluvit s nikým, koho považoval za svůj kontakt. Řvali jsme na sebe, což nenávidím. Pak se ukázalo, že tento člověk rozhodl diktovat podmínky každého našeho kroku v Guineji, a to bylo prostě něco, co jsme nemohli přijmout. Alespoň mi to Arnold tak řekl. Takže jsme do Guineji nejeli. Neumím vylíčit jak je ponižující, když vám někdo řekne, že s někým nesmíte byť jen mluvit. A psal se počátek roku 2005.

Chino jede do Sierra Leone v západní Africe Kontaktoval mne velmi aktivní mladý muž jménem Chino, který mi sdělil, že by se rád o

MMS věděl něco víc (tehdy jsme tomu říkali „roztok proti malárii"). Setkal jsem se s ním v Beatty v Nevadě někdy v březnu 2005. Vysvětlil jsem mu, jak MMS funguje a jak se namíchávají dávky a jednu mu dal sebou.

Chino mi vysvětlil, že jeho rodina v Sierra Leone vlastní koncesi na těžbu zlata u tamní řeky. Vyprávěl mi, že malárie u nich řádí tak, že ji mají všichni v jeho rodině, a že tam na to zemřela už spousta lidí. Řekl, že potřebuje tolik MMS, kolik mu toho jsem schopen poskytnout. Řekl jsem, že se pokosím dát mu toho co nejvíce. Rozhodli jsme se účtovat cenu, kterou si v té době mohl dovolit každý Afričan, což bylo asi 10 centů. Odůvodnil jsem mu cenu a on řekl, že ty peníze může sehnat. Vybavil jsem ho 20 láhvemi, z čehož mohlo být léčeno 450 osob na láhev. Dal jsem mu je zadarmo, ale on trval na tom, že mi to brzy zaplatí.

Asi po dvou měsících mne navštívil v poušti. Mezitím byl v Sierra Leone a ošetřil asi 1000 lidí ve vesnici a v oblasti, kde žila jeho rodina. Řekl, že tam na něj čekají další lidé, a těší se, že přiveze další láhve s MMS. Vysvětlil mi, že za dávky, které lidem dal, nebylo možné účtovat nic. Řekl, že v okamžiku, kdyby začal dávky prodávat, za jakoukoliv částku, zasáhly by úřady a zabavily peníze i MMS. Tak to ve východní Africe chodí. Vláda chce mít pod dozorem všechny

peníze a veškerý obchod. Když dáváte něco zadarmo, nejsou vtom žádné peníze a vláda nemá zájem. Jediný způsob jak to udělat je přijet do země a rozdávat to zadarmo.

Jinak to vláda zabaví a začne prodávat pouze těm, kteří si mohou dovolit zaplatit za ošetření velkou částku. Vyhodnotil situaci tak, že rozdávat to zadarmo je jediný způsob, jak se lidé v Sierra Leone mohou k MMS vůbec dostat. Ale řekl, že má v USA lidi, kteří by peníze poskytli. Nechtěl jsem po něm peníze, i když znovu slíbil, že zaplatí.

Dal jsem dohromady 100 láhví po 450 dávkách. Pak jsme spolu odjeli Reno a poslali je do Sierra Leone. Zaplatil poštovné kreditní kartou. Nechtěl jsem žádné peníze, jen aby mi dal podepsaný dopis od každé osoby, která bude ošetřena a vyléčena z malárie. Pak odjel zpět do Sierra Leone, aby tam mohl léčit více lidí. Později se vrátil poté, co tam ošetřil dalších 5000 obětí malárie. Tato cesta trvala asi tři měsíce. Měl sebou fotoaparát a jeho bratranec pořídil během celého procesu spoustu snímků lidí. Když se vrátil, neměl sice žádné podepsané dopisy, ale obrázky. Později požádal o další láhve. Nikdy jsme žádný z jeho požadavků na další láhve neodmítli, i když nepřivezl žádné podepsané dopisy.

John stále mluvil o poskytnutí peněz, abychom konečně mohli odjet do Afriky. Arnold zase řekl, že nemůžeme nikam jet, dokud nebudeme mít pozvání. Protože měli peníze a stále hovořili o financování cesty do Afriky, kde bychom mohli provést klinické testy, byl jsem raději zticha. Spoléhali na mé přání vidět v Africe vyléčené lidi. To jim umožnilo mít v hrsti můj léčebný postup, neponechat mi žádné slovo a neplatit mi vůbec nic, mimo výdajů na cestu, což samozřejmě dohromady nic nebylo. Ujišťovali sponzory, že nikdo (tedy já) za tento léčebný postup nedostane žádné peníze. Říkali, že sponzoři požadují, aby všechny jejich peníze šly na léčbu lidí v Africe. Proti tomu jsem skutečně nemohl nic namítat. Jak bych mohl být takový blázen, abych chtěl, abych za svůj postup vyžadoval nějakou odměnu. Nicméně faktem je, že jsem se nikdy nedozvěděl, kdo jsou Arnoldovi sponzoři.

Nakonec jsem zjistil, že přestože ujišťovali, že peníze půjdou na léčbu lidí v Africe, použili můj postup k tomu, aby si udělali obchodní kontakty v Malawi. Pracovali tam na zakládání několika firem, včetně těžebních a firmy s novou technologií pro zpracování rýže, která měla dodávat rýžový protein do celého světa. V žádné se mnou nepočítali. A ani bych to nechtěl. Tušil jsem, že pokud se budu nadále snažit dostat informace o MMS do světa, nakonec si ke mně najdou cestu i potřebné peníze. Pokud ne, pak alespoň vím, že tyto informace jsou příliš důležité na to, aby je měl kdokoli pod kontrolou, a nepřipustím, aby k tomu došlo. Dohlédnu nato, aby s nimi bylo seznámeno co nejširší publikum, k němuž dokážu dosáhnout.

Kapitola 8 Malawi východní Afrika My, myslím tím Nadaci pro řešení malárie, kterou jsem s Arnoldem vytvořil, jsme konečně

dostali pozvání, sice ne od vlády v Malawi, ale od tamního obchodníka. Jmenoval se Zahir Shaikh. Je to velký humanista. Jakmile se o nás dozvěděl, chtěl pomoci svým lidem. Takže s jeho pozváním a penězi, které dodal John, jsme s Arnoldem v únoru 2006 odletěli do Malawi společné s dalšími dvěma lidmi, které sebou vzal Arnold.

Večer před odletem do Malawi mi John na večeři na rozloučenou řekl, ale tak aby to všichni slyšeli: „Chci jen, abys věděl, že musíš dělat vše přesně tak, jak Arnold řekne, nebo nebudou žádné peníze, za které bys mohl v Malawi existovat. Jsi jak utržený z řetězu a nemůžeme si dovolit, abys to tam zpackal." Řekl jsem jen: „Dobrá, budu se řídit podle

Arnolda." Mluvil z cesty, všechno ohledné Malawi ve východní Africe se dělalo podle Arnolda. Už si zajistili, že do toho nebudu moci mluvit. Opakoval mi to pořád dokola a John si prostě jen musel zas jednou rýpnout, aniž by k tomu kdy měl sebemenší důvod.

Byla tady ale spousta věcí, které nešlapaly podle Arnolda, ale to měl časem poznat na vlastní kůži. Zcela určitě by mi nebyl ochoten naslouchat.

Měl jsem chuť z celé té věci vycouvat. Nemám rád, když se mnou někdo takto zachází. (Pravdou je, že kdybych tehdy odešel, mise by skončila nezdarem.) Ano, umožnily ji Johnovy peníze, ale umožnily to také léta mé práce, kdy jsem prosazoval tuto myšlenku a postup. Netušil jsem, že mě považují za neřízenou střelu, protože jsem vždy souhlasil s jejich příkazy. Když jsem se asi po měsíci vrátil, John se mi za to omluvil, protože mu jeho přítelkyně řekla, že by měl, ale to opravdu už vůbec nic neměnilo. Spousta lidí má sklon nerespektovat lidi bez peněz. Peníze však šly vždy mimo mě. Strávil jsem 50 let a utratil statisíce dolarů studiem spirituálních filosofií a náboženství. Mám něco, co John a Arnold nikdy mít nebudou a nepochopí. Mé studium spirituality mi umožnilo být vnímavým vůči novým možnostem, a především tak jsem mohl přijít na MMS.

Zahir Shaikh byl obchodník, který nás pozval do Malawi. Pochází z východní Indie a jeho předkové přesídlili do Malawi už před mnoha lety. Protáhl nás hlavním městem Malawi, vzal nás do mnoha vládních úřadů a pomohl nám získat schválení MMS (jemuž jsme tehdy říkali „roztok proti malárii"). Úspěšné schválení použití MMS v Malawi zařídil Zahir. Každý den nás vozil po městě svým autem a navštěvovali jsme s ním různé představitele, jako šéfa policie, generálního inspektora, ministra zdravotnictví, a tak dále.

Vždy když jsme navštívili kancelář nějakého představitele, Zahir nás představil, Arnold promluvil o našem poslání přinést MMS do Afriky, a pak navrhl, abych jim řekl podrobnosti o tom, jak MMS skutečné funguje. Pak jsem strávil 10 až 20 minut vysvětlováním základní chemie MMS. Čas, který mi to zabralo, většinou závisel na tom, kolik měli otázek. Pomyslel jsem si, že to je zajímavé, protože než jsme se vydali na tuto cestu, Arnold velmi neoblomně trval na tom, že bychom v Malawi neměli nikomu říkat, jak ten roztok funguje. To byl jeden z důvodů, proč mé nazvali neřízenou střelou. Pokoušel jsem se zdůraznit, že náš program nebude přijatelný, pokud těm lidem neřekneme, jak MMS funguje. To bylo hlavní příčinou sporů.

Bylo mi zakázáno někomu sdělit, jak to funguje, a hle, u úplně prvního člověka, jehož navštívíme, tentýž Arnold prohlásí: „Toto je vynálezce a poví vám, jak to funguje." Takže Arnold měsíce lpěl na tom, že nemám nikomu vysvětlovat, jak to funguje, ale když jsme byli skutečně na místě, okamžitě zjistil, že jim budeme muset říct i podrobnosti. Byl to jen jeden z mnoha příkladů, jak mi ukázat, že Arnold musí mít naprostou kontrolu.

Ve skutečnosti jsem nikdy moc neprotestoval, protože jsem věděl, že lékaři a vědecky vzdělaní představitelé nás tak či tak nikdy nenechají udělat cokoli, aniž bychom jim předem vysvětlili, jak MMS přesně funguje. Jednou mi Arnold dokonce řekl: „Jestli jim začneš povídat o tom, jak to funguje, odtáhnu tě do letadla a pošlu domů!" (To bylo tehdy, kdy byla řeč o cestě do Guineji..)

Dalším předmětem sporu bylo, že Arnold neústupně trval na tom, že bychom MMS neměli distribuovat sami, že bychom měli pouze vyškolit lidi a nechat je podávat MMS malarickým pacientům. Ale to prostě nebylo proveditelné. Ani v tom jsem neprotestoval, protože jsem věděl, že až budeme na místě, bude Arnold opět muset změnit názor. Když přinesete nějaký lék, musíte být připraveni podat ho lidem. Pokud to neuděláte, nikdo vám nebude věřit a neuvěří ani vašemu léku. A ukázalo se, že dávky musíme vždy podávat sami.

Arnold byl dostatečně inteligentní, aby pochopil, že to tak musí být. Předat lék místním a říct jim „tak, a teď to někomu dejte", to v Africe prostě nejde. Přijdou k závěru, že se jim bojíte podávat vlastní lék.

Takže když jsem coby vynálezce dorazil na různá místa, zajistil jsem, abychom dávky podávali my. Arnold rychle rozpoznal, jakou to má výhodu. Když jsme šli navštívit nějakého představitele, namíchal jsem dávku pro každého, včetně toho představitele, a věřte nebo ne, každý z těch představitelů to byl ochoten vypít. Takže tou úplně první věcí, kterou jsme v Malawi udělali, bylo to, že jsme osobně dávali lidem jejich dávky MMS. Pak jsme se konečně dostali do věznic nebo na další místa, kde jsme dávky podávali opět osobně. Po celou tu dobu naší přítomnosti si nepamatuji případ, že by nějakou dávku podával nějaký Malawan. V podstatě vše probíhalo tak, jak jsem předpověděl, ale za to se mi nedostalo žádného uznání. Spíš naopak, panovalo větší odhodlání dělat všechno tak, jak to nařídil Arnold.

Věci se tam mění rychle. Když vidí, že jste ochoten lék podávat, a že ten účinkuje, pak vás najednou začnou žádat, aby s lékem mohli nakládat sami a byli tak pány situace. Člověk v žádném případě nesmí dát najevo, že se zdráhá lék podat.

Když jsme byli v Malawi, Arnold vyhodil ty dva, které si sebou vzal. Jeden z nich byl fotograf jménem James Hackbarth, ten druhý, Arnoldův přítel, se jmenoval John Wyaux. Nebudu popisovat podrobnosti, jen v hlavních bodech. To nejnepříjemnější se odehrálo v asi nejdražší restauraci ve městě. Všichni tam byli v oblecích a kravatách a byli jsme tam jediní běloši. Arnold náhle vyskočil, a začal křičet na Johna Wyauxe. Nikdy jsem se nedozvěděl proč. Když Arnold začal křičet, celá restaurace ztichla tak, že by bylo slyšet dopadnout špendlík. Já jen seděl a hleděl si svého talíře, protože mne to příliš zarazilo, než abych od něj vzhlédl. Nakonec Arnold vztekle vyběhl z restaurace, situace se zklidnila a zvuková kulisa se vrátila do normální úrovně mumlavého hovoru. Druhý den jsem zjistil, že John měl cosi říct Zahirovi, našemu obchodníkovi-pomocníkovi, ale Zahir nikdy neslyšel, co bylo řečeno. A neslyšel jsem to ani já. Vlastně to neslyšel nikdo kromě Arnolda a dokonce ani John nevěděl, co že to řekl, a co mohlo Arnolda tak rozlítit. Dodnes nevím, co John řekl, takže stále nemám potuchy, proč byl vyhozen.

Po tři další večery byl Arnold mírně pod vlivem alkoholu. Vešel do pokoje Jamese Hackbartha a vyhodil ho, protože podle Arnolda nedělal ty správné fotografie. Připouštím, že některé z nich se mi nelíbily, ale zjistil jsem, že jediné, co bylo potřeba, bylo pořádně mu vysvětlit, co vlastně chceme. V každém případě, po těchto událostech Arnold oběma řekl, aby se sbalili a mazali domů. Během těch několika dní, které jim zbývaly do odletu byl Arnold mimořádné nerudný pokaždé, když je uviděl. Možná jsem se s nimi měl vrátit domů, protože takové zacházení si nikdo nezaslouží, ale chtěl jsem tak moc aby projekt v Malawi uspěl, že jsem se byl ohledně zacházení s mými známými ochoten zapřít. Veškerá má rozhodnutí tehdy, a dodnes, jsou předvídatelná, protože jsou založena na tom, že chci, aby se MMS široce používal po celém světě.

V Malawi se ukázal podobný problém jako v Keni. Prví namíchané dávky byly příliš slabé. Když jsme v rámci našich klinických testů ve věznici poprvé ošetřili vězně, druhý den se vraceli a ačkoliv se cítili lépe, nebyli zcela vyléčeni. Takže jsem začal zvyšovat dávky. A byl zde ještě další problém. Nakoupili jsme džus, který obsahoval přidaný vitamin C jako antioxidant. Přidaný vitamin C snižuje účinnost MMS asi o 75%. Tento fakt jsem již prokázal, ale zpočátku jsem si toho nevšímal, protože jsem s tím nikdy předtím neměl žádný skutečný problém. Jakmile jsem ale zjistil, že v nakupovaném džusu je vitamin C, začal jsem používat pouze čerstvě vylisovanou šťávu a zvýšil jsem dávky. Pak jsme začali mít u malárie 100% úspěch.

Kdosi navrhl, že nejjednodušší by bylo provést klinické testy v místních věznicích, a že pro tato místa bude nejsnazší získat povolení. Rozhodli jsme se to zkusit. Navštívili jsme místní věznici Maula ve městě Lilongwe, což je hlavní město Malawi. Ředitel věznice nám dovolil promluvit si s lékařským laborantem. Pomocný laborant se jmenoval S. S. Kamanja. Ačkoli to byl jen pomocník, byl vždy jediným, kdo byl přítomen. Zajistil pro nás provádění klinických testů. Při několika různých příležitostech jsme mu šoupli pár dolarů a byl celkem ochotný. Vlastně by bylo spravedlivé zmínit, že byl celkem ochotný dokonce i předtím, než jsme mu ty peníze šoupli, ale byl to tak příjemný člověk, že jsme si mysleli, že bude hezké mu trochu vypomoci.

Když jsme z vězení odešli, snažili jsme se najít laboratoř nebo nemocnici, kde by byli schopni provést krevní testy vzorků. Bylo velmi důležité, aby to byla nezávislá organizace. Nakonec jsme se usadili v nemocnici MARS, patřící mezinárodní organizaci. MARS je zkratka pro Lékařskou leteckou záchrannou službu. Ředitelem tam byl Dr. Joseph Aryee a byl velmi vstřícný. Vysvětlili jsme mu, oč nám jde, a co náš MMS skutečné umí. Namíchali jsme mu náš běžný koktejl, abychom mu to předvedli. Odhodlal se a vypil ho, stejně jako většina ostatních představitelů v Malawi. Přidělil nám lékařského laboranta jménem Paul Makaula. Dr. Aryee řekl, že jediné, co budeme muset udělat, je převzít na dobu spolupráci Paulův plat. Dohodli jsme se na 300 dolarech za šest dní, plus platby za benzín a další jeho výdaje. Dr. Aryee laborantovi umožnil používat laboratoře MARS a mikroskop pro krevní testy vzorků z věznice zdarma, což jsme považovali za velmi velkorysé. Chtěl nám aspoň nějak pomoci.

Všichni vedoucí představitelé Malawi vypili plnou dávku MMS. Pokud by šlo o lék, pravděpodobně by si ho nevzali. Pokud by si nebyli ochotni MMS vzít, je to pouhý minerální doplněk, nebyli by ochotni umožnit, abychom to dávali jejich lidem. Podle mého názoru byli velmi kurážní a pomohli nám v pomoci jejich lidem. Byli ochotni vzít si dávku MMS jen na základě našich slov.

Věřím, že hlavním důvodem, proč potom Rada pro medikamenty, léky a jedy tak rychle přijala náš MMS jako minerální doplněk, bylo to, že ho bez zdráhání vypilo tolik představitelů poté, když jsme jim řekli, že nejde o lék. Spousta těch lidí opravdu chtěla, aby MMS pomohl jejich zemi. Chtěli, aby to účinkovalo a byli ochotní spolupracovat tak, aby to bylo možné uskutečnit.

Druhého rána přivedl S. S. Kamanja ve věznici prvních 10 mužů. Každý z nich dostal 6 kapek se 1/4 čajové lžičky octa, počkali jsme tři minuty a pak přidali ananasový džus. Arnold každému z nich změřil teplotu. To první, co jsme zjistili, bylo, že ušní teploměry v Africe jednoduše nefungují. Myslím, že je to proto, že 1 lidé v Africe, obzvláště ve vězení, čistí uši odlišným způsobem, pokud vůbec.

Naštěstí jsme měli i páskové plastové teploměry, které stačí přiložit na čelo. Teplota se na nich ukáže asi za 10 vteřin. Arnold nakonec používal plastové teploměry u každého. Fungovaly dobře a dokázaly změřit teplotu každého pacienta, a ta byla všeobecné poměrně dost vysoká. Pak náš laborant Paul každého pacienta píchl do prstu, odebral mu vzorek krve a dal si ho do pouzdra s jeho jménem. Pouzdra pak byla převezena do laboratoře MARS a Paul každý vzorek zkontroloval pod mikroskopem. Po odebrání krevních vzorků jsme si pečlivé zaznamenali údaje všech 10 pacientů. Pak jsem namíchal do plastových pohárků dávky a Arnold je podal pacientům.

Když jsme s tím skončili, zeptali jsme se, zda by nebyli k dispozici i další vězni, kteří si stěžují na malárii. Kamanja řekl, že tam má ještě 19 dalších. Řekli jsme mu: „Přiveďte je všechny a každému dáme dávku." Vrátili jsme se ve 3 odpoledne zkontrolovat výsledky, ale

nebyly nijak zářné. Většina mužů říkala, že se cítí lépe, ale ještě stále měli teplotu. Poklesla pouze u jednoho. Viděl jsem, že něco je špatně. Dali jsme každému další dávku, tedy jak těm 10, kteří byli v testu, tak i zbývajícím 19, kteří dostali dávku bez odběru krve. Použili jsme opět pouze šest kapek.

Možná už tušíte, že příští den byli všichni stále pozitivní na malárii. Teprve pak jsem si připomněl, že jsem v Keni používal 15 kapek. V USA jsme jich používali jen 6 kapek, pro „údržbu". A začínal jsem také tušit, co je špatné. Vzpomněl jsem si na své experimenty, které prokázaly, že vitamin C snižuje účinnost chlordioxidu. Večer jsem začal pracovat na tom, abych příští den dostal správný džus, bez přidaného vitamínu C.

Věznice v Malawi připomínají spíš koncentrační tábory. Vězení je uzavřeno pouze plotem s ostnatým drátem nahoře. V rozích jsou v malých strážnicích ozbrojené stráže. Když už jsme tam byli, ptali se nás, zda bychom chtěli vidět i ženské oddělení. Samozřejmě jsme neodmítli. Ženy tam spí na holé podlaze, pod jednou či dvěma dekami. Arnold řekl, že ženám přinese pěnové matrace, aby měly na čem spát. Ženy, které měly děti, si je braly s sebou do vězení. Většinu jídla ve vězení rozkradou a rozprodají stráže. Vězni proto mají jen málo jídla. Pěstuji si nějakou zeleninu, jako třeba brambory. Pro celou ženskou sekci byl jediný záchod s ustavičně protékající vodou. Vyjma holé podlahy je ve věznici celkem cisto. Ženy se myjí venku pod kohoutkem, mimo dohled mužů.

Ve věznici byl jeden muž s vysokou horečkou, ale jeho krev byla negativní (neměl malárii). Protože vykazoval symptomy malárie, podezřívali jsme ho, že simuluje. Nicméně poté, když jsme mu dali MMS, teplota poklesla na normální úroveň a symptomy zmizely. Paul, řekl, že jeho krev zkontroloval ještě jednou, ale žádné původce malárie nenašel. V každém případe se mu udělalo lépe, i když to nebyla malárie. Byl tam i jeden vězeň, který léčbu odmítal. Ale protože tam byl, zapsali jsme si jeho jméno a teplotu. Když o několik dní později viděl, že se všem ostatním vězňům dobře daří a nemocný je jen on, rozhodl se, že chce být také ošetřen. Takže jsme mu dali dávku a druhý den byl rovněž v pořádku.

Nakonec jsem zjistil, že ananasový džus z obchodu, obsahuje přidaný vitamin C. Nakoupili jsme ananasy a odšťavovač a u dělali si džus sami. Kromě toho jsme zvýšili dávku na 18 kapek. Dalšího rána, než jsme začali používat 18 kapek, jsme pacienty opět zkontrolovali.

Z 10, u nichž jsme předtím odebrali krevní vzorky, se cítil dobře jen jeden, který nebyl pozitivní na malárii. Zbylých devět říkalo, že cítí mnohem lépe, ale ne docela zdravě. Provedli jsme druhý krevní test. Ukázal, že původci malárie ještě stále byli v krvi, ale v několika případech už byli deformovaní. Pak jsme dali každému dávku 18 kapek a použili přitom náš čerstvý džus. Totéž dostali i ostatní malaričtí pacienti.

Všechny krevní testy, které druhého rána provedl náš laborant, byly negativní a všichni pacienti se cítili dobře. Dobře se cítilo i zbývajících 19. Pak jsme vybrali dalších 10 případů, nechali jsme Paula, našeho laboranta, vzít jim krev a otestovat ji. Dali jsme jim 18 kapek MMS a k dávce přidali čerstvý ananasový džus. Arnold byl velmi nápomocný a pomáhal, kde se dalo. Podával pacientům dávky a měřil teplotu, zatímco jsem míchal dávky a zaznamenával údaje. Dalšího dne (o 24 hodin později) byly všechny krevní testy na malárii negativní. Navíc se všichni naši „staří" pacienti cítili pořád lépe.

V Ugandě jsem zjistil, že nejjistější způsob jak naprosto zničit parazita malárie je použít dvě dávky po 15 kapkách s odstupem jedné až čtyř hodin. Pokud bychom začali takto, neměli bychom zde žádné problémy. Na svou obhajobu musím říct, že už jsem starý a paměť už mi tak moc neslouží. Od pobytu v Ugandě uběhly dva roky. Prostě jsem zapomněl podrobnosti a musel jsem to zjistit znovu. V USA obvykle používáme šest kapek na „údržbu", ale při léčbě

některých nemocí jich často musíme použit víc. Zapomněl jsem, že jsme v Ugandě podávali dvakrát 15 kapek. Tu chybu už nikdy neudělám, a možná, že ji příště stejně udělá i někdo chytřejší, než já.

Po ukončení testů ve věznici Dr. Aryee v nemocnici zkontroloval Paulovy laboratorní krevní testy a předal nám velmi pozitivní vyhodnocení. Každý původně na malárii pozitivní pacient byl po ošetření MMS negativní a cítil se v pořádku. U prvních 10 bylo zapotřebí několika dávek navíc, ale nakonec byly všechny testy negativní. Dovolte mi to zopakovat: nakonec byly všechny testy negativní, což byla 100% účinnost, i když nám léčení první skupiny zabralo den navíc. Když už jsme byli v Malawi, navštívili jsme několik vesnic z trávových chatrčí. Léčili jsme tam všechny možné nemoci, které si dovedete představit.

Dávali jsme vesničanům dávky hned, jakmile k nám přišli, a řekli, jaké mají potíže. Neodmítli jsme nikoho. Proč nevyléčit tolik lidí, kolik je jen možné, jde přece jen o minerální doplněk. Většina z lidí ve vesnici trpěla nějakým onemocněním. Neměli tam čistou vodu a teplé počasí podporuje všemožné choroby. Chodí bosí a tráva a vodní toky obsahují nemoci, které se vstřebávají kůží. Když jsme se do vesnice vrátili na druhý den, byla už většina chorob minulostí. Řada lidí vyzvracela červy a někteří měli mrtvé červy ve stolici. Doufáme, že se sem v budoucnu budeme moci vrátit s dostatkem roztoku, aby se všem vesničanům dostalo toho, co potřebují.

Dovolte mi se zmínit, že poté, co Arnold vyhodil ty dva lidi, které si sebou vzal, byl velmi aktivní. Dal věcem spád. Od té chvíle jsem se spíš vezl. Do toho, jak se co bude dělat, jsem neměl co mluvit. Arnold nařizoval a pracoval na tom. Takže jsem ve věznici jen pomáhal a dával mu návrhy. Staral jsem se jen o technickou stránku věci. Ale všechny fáze operace kontroloval Arnold. Opravdu jsem tam nemusel být, vyjma toho, abych zjistil, proč roztok zpočátku nefungoval a poté provedl náležitou nápravu. Faktem je, že Arnold udržoval celou operaci v chodu, a byla úspěšná.

Arnold se mě jednou zeptal: „Jak jinak bys to mohl udělat?" No, udělal bych jinak spoustu věcí, jednoduše proto, že dva nikdy nedělají totéž. Ale zeptal se, jestli snad se způsobem jak to dělá, nesouhlasím….. no, cítil jsem, že není vhodná doba pro hnidopišství. Souhlasil bych se vším, kromě způsobu jakým vyrazil ty dva pracovníky, které si sebou přivezl, a faktu, že se pokoušel udržovat tak striktní a naprostou kontrolu nad láhvemi s roztokem MMS. V jedné z vesnic jsem chtěl ponechat u náčelníka jednu láhev, ale Arnold trval na tom, že se sem druhý den vrátíme a dáme potřebným druhou dávku. Ale nikdy jsme se tam nevrátili a pokaždé, když jsme nedodrželi slib, mé to štvalo.

Doufám, že chápete můj záměr. Nechci zkrátka pomáhat jen některým lidem v některých vesnicích. Je to skvělé a těšilo nás to, ale mým skutečným záměrem je nejdříve dokázat účinnost MMS do té míry, že svět ho bude ochoten používat a pomůže tak zlikvidovat nemoci v Africe, včetně malárie a AIDS. Až se to stane, nebude svět muset poskytovat Africe tolik peněz. Dnes do Afriky proudí neskutečné miliardy dolarů. Největší příčinou chudoby v Africe je sama malárie. Malárii každoročně onemocní 500 000 000 lidi, kteří pak nemohou pracovat, a další milióny trápí AIDS a jiné nemoci. K péči o tyto nemocné je potřeba dalších miliónů lidí. Kamkoliv v Africe přijdete, vidíte neziskové humanitární organizace pomáhající tamním lidem. V rámci snah pomoci Africe se utrácejí miliardy a miliardy dolarů, ale to stále nestačí. Nebylo by to potřebné, pokud by zdejší nemoci byly pod kontrolou či dokonce vymýceny. Pak by tyto peníze bylo možné použít na jiné účely.

V Malawi jsme dosáhli hodné. Přiměli jsme několik vládních agentur akceptovat náš MMS jako minerální doplněk, což bylo důležité, ale vyléčili jsme tam méně než 100 lidi. Poté, co

jsme obdrželi souhlas tamní vlády a provedli pár klinických testů s 10 pacienty, jsme odjeli domů. V podstatě jsme provedli jen tři kompletní klinické testy. O šest měsíců později jsme také zjistili, že klinické testy provedené Výborem pro malárii také vyústily v 100% úspěšnost, jako naše testy ve věznici. Přislíbili jsme, že ošetříme lidi v celé této zemi a doufám, že to budeme moci udělat. Arnold odvedl velmi dobrou práci. Věnoval se tomu, dokud jsme neměli své údaje. Ale ani zdaleka jsme se nepřiblížili tomu, co jsme tam přišli udělat. Chystali jsme se strávit spoustu času ve vesnicích a vyškolit náčelníky a ostatní v používání MMS. Nakonec jsme zajeli jen do tří vesnic a nevyškolili nikoho. A to byl skutečně důvod, proč jsme tam jeli. Předpokládám, že jsme odjeli proto, že nám došly peníze, ale nikdy jsem nevěděl proč. Chtěl jsem zůstat a dělat svou práci. Bylo mi pouze řečeno, že jedeme domů, takže jsme jeli. Původním záměrem bylo vyléčit několik tisíc lidí, ale odjeli jsme už po třech klinických testech.

Z Malawi jsme do USA odcestovali 27. dubna 2006. Skončil jsem opět v poušti v Mina. Od té doby se v Malawi nic nestalo, pouze spousta slibů. Pracoval jsem pro Arnolda jako předák skupiny, která opravovala jeho úpravnu rud. Byla to pro mě šance vydělat pár dolarů, zatímco jsem psal tuto knihu. V tom závodě financuje většinu prací John. (Nejde o stejného Johna, který byl vyhozen v Malawi. Je to Arnoldův přítel, který nám jistou dobu pomáhal s financemi.) Investoval do úpravny a těžby stovky tisíc dolarů. Stále mluví o návratu do Afriky, ale nepřipadá mi, že k tomu v dohledné době dojde, protože Arnold tu musí řídit práce, jinak přijdou o peníze. Mým jediným cílem je dostat MMS do světa, a proto tato kniha.

Arnold mi dodnes nedovolí, hovořit s nikým kdo má zájem pomáhat naší věci. Asi si myslí, že jsem v jednání s lidmi stejné nešikovný, jako on. Není snad běžně, že lidé vidí vlastní chyby u druhých? (Věci se změnily, viz aktualizovaný odstave níže.)

Mým velkým přáním je vidět Malawi zbavené malárie. Arnold a John pořád říkají, že poskytnou peníze, ale Arnold mi nevěří a nepustí mne do Malawi samotného, a v době kdy tohle píši, nemůže nikam odjet. Ale dokonce, i kdyby vyléčili všechny lidi v Malawi a šli do další země, mají v úmyslu držet MMS v tajnosti. Chtějí uzdravit celou Afriku, ale chtějí to udržet v tajnosti. Musím se postarat o to, aby svět dostal všechny informace. I když organizace a lidé po celém světě budu znát tajemství MMS, nemělo by to nám či někomu jinému bránit v tom, aby celá Afrika byla vyléčena ze všech nemocí, s nimiž si MMS poradí. A to snad každý pochopí. Poskytl jsem vám tolik informací, kolik bylo v rámci této knihy možné, takže teď i vy, čtenáři, můžete zachraňovat životy. Skutečně můžete; zkuste to prosím.

Abych vám poskytl aktualizaci k dnešnímu datu (10/8/2007): S Arnoldovou činností jsem se rozloučil uprostřed roku 2006, odjel do Mexika a vydal vlastním nákladem první vydání této knihy. Od té doby si ji přečetlo více než tisíc lidí a několik tisíc začalo brát MMS. Mnozí jsou dnes už zdraví a zachránili si život. Dnes se chystá do tisku druhé vydání, a ve stejnou dobu vyjde španělská verze. Doufám, že mi druhé vydání přinese dostatečný příjem, abych mohl začít s projektem na boj s malárií v Malawi. Doposud jsem knihu vydával jen vlastním nákladem a prodával přes internet, ale jak jde čas a kniha je úspěšná, jsem si jist, že se o ni začne zajímat nějaký vydavatel a vydá ji k distribuci v širším měřítku.

Kapitola 9 Co je MMS Aby člověk pochopil, co je MMS, musí pochopit, co je chlordioxid, protože to je účinná

složka, která vzniká a působí v těle. Chlordioxid je vysoce explozivní, a proto se musí produkovat přímo na místě. Nelze ho

přepravovat. Rychle by zničil jakoukoliv nádobu, ve které byste se ho pokusili uskladnit. Nelze ho přepravovat ani kovovým nebo plastovým potrubím. Byla vymyšlena řada metod produkce chlordioxidu a k tomuto účelu jsou používány četné chlórové chemikálie. Chlordioxid se používá v mnoha průmyslových procesech. Používá se v papírnách k bělení papíru. Používá se v textilkách pro bělení prádla. Pravděpodobně nejdůležitějším použitím je čištění vody a po celém světě používá chlordioxid tisíce čistíren vody. Ve vodárenských systémech hubí patogeny a další organismy, které by mohly být pro větší zvířata a lidi škodlivé! NEVÁŽE se se stovkami složek, na něž se váže volný chlór. Volný chlór se spojuje s mnoha složkami ve vodovodních systémech a vytváří karcinogenní sloučeniny. A ačkoli jsou počáteční náklady na instalaci systémů s chlordioxidem vyšší, I z dlouhodobého hlediska jsou úspornější, o zdravotních výhodách nemluvě.

Jednou z nejoblíbenějších metod produkce chlordioxidu jsou různé postupy využívající chloritan sodný. Jde o bílou nebo mírně žlutou vločkovitou látku. Po celém světě je dnes výroba chlordioxidu z chloritanu sodného (vzorec je NaCIO2) pravděpodobně nejčastěji používaný způsob. Ze vzorce chloritanu sodného stačí pouze odstranit Na, což je sodík, a dostaneme chlordioxid, CI02. (Nemějte obavy, nemusíte rozumět chemickým vzorcům, abyste pochopili základ toho, co zde píšu.) Existuje pravděpodobně několik tuctů metod pro použití chloritanu sodného k vytváření chlordioxidu. FDA schválila pro výrobu chlordioxidu několik metod zahrnující pouze přidání kyseliny, která pak z chloritanu sodného uvolňuje chlordioxid.

Je velice udivující, že ve stovkách tisíc obchodů s potravinami v USA člověk objeví chloritan sodný ve zředěné formě známé jako „stabilizovaný kyslík". Téměř ve všech případech je stabilizovaný kyslík připravován tak, že přidá 3,5% hmotnostního podílu chloritanu sodného do destilované vody, což je 35000 ppm. Můžete to udělat i doma v kuchyni. Jen nepoužívejte žádné kovové nádoby a misky, a to ani z nerezu. Používejte jen plastové nebo skleněné nebo kameninové nádobí. Nicméně mnohem lepších výsledků při přípravě zázračného minerálního doplňku dosáhnete mou metodou nebo tím, že si ho koupíte od někoho, kdo umí namíchat správný základní roztok. Později v této knize vám povím jak to přesně udělat.

Po 80 let si statisíce lidí dávají pár kapek stabilizovaného kyslíku do vody nebo džusu a myslely si, že to tělu nějak dodá dodatečný kyslík. Nemnozí zjistili, že se uvolňuje jakási forma chlóru a zběžně se o tom zmínili, ale stejně trvali na tom, chloritan poskytuje tělu kyslík. Z nějakého důvodu se za celou tu dobu nikdo z oblasti alternativní medicíny nepostaral o to, aby se na složení podíval nějaký dobrý chemik; alespoň se o tom nikdo nikde nezmínil. Ve skutečnosti už prostý pokus ukáže, že zde nevzniká žádný kyslík, který by tělo mohlo využít. Chlordioxid je mocná chemikálie, která má mnohá využití. Je to oxidant, mnohem silnější než kyslík, ale žádný kyslík neposkytuje. Chlordioxid při kontaktu s jistými chemickými látkami doslova „exploduje" a vůči jiným se chová neutrálně. Je selektivní. Co myslí tou explozí? Exploze je rychlá chemická reakce, většinou oxidační, která uvolňuje energii. Ve vzorci, ClO2, jsou dva ionty kyslíku. Proč by se nemohly uvolnit, aby byly tělu k

dispozici? Je to proto, že mají náboj mínus dva. Než se dostaly do tohoto stavu, musely už projít oxidací. Pak už nic oxidovat nemohou. Zato chlór ano. Když se chlordioxid setká s patogenem nebo toxinem kyselé povahy, okamžitě od něj převezme pět elektronů. Zničí vše, odkud může získat elektrony, a zároveň to vytvoří teplo (tato reakce se nazývá oxidace, i když se na ní nepodílí kyslík). Pak se z chlordioxidu uvolní atomy kyslíku, ale nejde o kyslík jako prvek. Jsou to ionty kyslíku s dvěma negativními náboji. Mají stejný náboj jako kyslík v kysličníku uhličitém, plynu, v němž byste se udusili.

Kyslík se v těle spojí s vodíkem a stane se z nich voda. To je asi tak vše, co může kyslík v tomto okamžiku udělat. Stane se z něj voda nebo se může stát součástí molekuly kysličníku uhličitého. Chlór, po oxidační explozi, také ztrácí svůj náboj a stává se chloridem, což je v podstatě kuchyňská sůl, která opět nemá žádnou schopnost oxidovat, protože už nemá žádný náboj. Nezůstane nic, co by mohlo působit nějaké vedlejší účinky.

Podstatou tedy je, že kyslík a chlór musí mít náboj o správném počtu elektronů, jinak svoji práci v rámci oxidace neudělají. Když kyslík není schopen oxidace, jednoduše nemůže vykonat v těle práci, která se po něm chce. Chloritan sodný nám tedy poskytuje chlordioxid, chemikálii, která selektivně ničí téměř všechno, co do těla nepatří. Každá maličká molekula chlordioxidu tedy má neskutečnou schopnost zničit cokoli, z čeho může odčerpat elektrony.

Chlordioxid nevydrží dlouho. Má příliš mnoho energie koncentrované v malé oblasti. Začíná ztrácet část energie už v několika minutách v těle a totéž se děje ve vodovodním potrubí. Když ztratí část své energie, takže již není explozivní (není schopen oxidace), může se sloučit s jinými látkami. Existují důkazy, že pomáhá vytvářet myeloperoxidázu, chemikálii, kterou tělo používá pro tvorbu kyseliny chlorné, kterou pak využívá imunitní systém k dalšímu zabíjení patogenů, zabijáckých buněk a dalších věcí. Chlordioxid je jedinou známou chemikálií, která má tyto kvality a která se v těle může takto chovat, aniž by vznikaly vedlejší účinky. I ve vodárnách nebo při bělení buničiny v papírnách se chlordioxid vyrábí v místě použití z chloritanu sodného, a stejně tak i v těle.

Jak vytvořit chlordioxid v těle Všichni ti lidé, kteří po celá léta používali stabilizovaný kyslík, nikdy nezjistili, že obsahuje

chlordioxid, a tak se nikdo nikdy ani nepokusil uvolnit ho víc. Věřili, že tělo využívá ty miliony iontů kyslíku navázaných na chlór, takže z toho měli jen malý prospěch. Když se k několika kapkám stabilizovaného kyslíku přidá voda, začne se uvolňovat chlordioxid, ale velmi pomalu, příliš pomalu na to, aby to mohlo něco výrazněji ovlivnit. Uvolní se jen několik iontů chlordioxidu za hodinu, místo za minutu. Samozřejmě, že i to má svůj účinek, ale ne v rámci plného možného potenciálu.

Chceme-li vytvářet chlordioxid v těle, musíme to dělat asi 1000 krát rychleji než nyní. Když přidáte pár kapek stabilizovaného kyslíku do sklenice s vodou nebo džusem, získáte asi 1 ppb (part per bilion), ale to, co skutečně potřebujete, je 1 ppm (part per milion) a mnohdy i více. Někdy je potřeba i 1 ppt (tisíce). Ale nebojte se těch čísel, člověk nemusí znát všechny technické detaily, aby to mohl použít. Jen si pamatujte, že k vyléčení AIDS je zapotřebí přinejmenším tisíckrát více chlordioxidu než dává stabilizovaný kyslík.

Čističky vody, které používají chloritan sodný k produkci chlordioxidu, používají různých zařízení, která dávkují předem stanovenou rychlostí do roztoku chloritanu sodného kyselinu. V lidském těle je to větší problém, protože sice chceme uvolnit spoustu chlordioxidu, ale ne všechen najednou. Musí se tam uvolňovat několik hodin, aby mohl být transportován do všech částí těla. Chlordioxid ovšem degraduje už za několik minut a nevydrží v těle několik

hodin, pokud ho prostě jen spolknete. V těle není žádné zařízení, které by bylo možné využít k pomalému dávkování chlordioxidu z chloritanu sodného.

Význam octa nebo kyseliny citrónové Když se k chloritanu sodnému přidá jedna z těchto látek, začne se z roztoku uvolňovat

chlordioxid, a to kontinuálně po dobu asi 12 hodin. Po přidání 1/4 až 1/2 čajové lžičky kyseliny citrónové do šesti kapek roztoku 28% chloritanu sodného (tj. MMS) se za tři minuty uvolní přibližně tři mg (3 miligramy) chlordioxidu. Proto ta tříminutová prodleva. Když pak přidáte vodu nebo jablečnou šťávu a získáte 1/2 sklenice tekutiny, celý proces se dále zpomalí na 1 mg za hodinu. Tři miligramy už jsou pro tělo celkem slušná porce. Kyseliny se tedy starají o nepřetržitou dodávku chlordioxidu po dobu asi 12 hodin. Mimo to, že způsobí nepřetržité uvolňování chlordioxidu, brání i tomu, aby se chlordioxid z roztoku neuvolnil příliš rychle poté, když se smísí s žaludečními kyselinami. Když jednu z těchto kyselin nepřidáte, budete pít jen „stabilizovaný kyslík", který je sice zdravotně zajímavý, ale neumí to, co chceme po MMS.

lonty chlordioxidu jsou extrémně silné: Vážou obrovský objem energie do malé částice. Ale v tomto stavu zůstávají pouze několik minut. Obsahují příliš mnoho energie a dlouho ji neudrží. Ve světě submikroskopických energetických částic se chovají jako torpéda se selektivní hlavicí. Tyto vlastnosti chlordioxidu poskytuje jeho chemická struktura; takové vlastnosti nemá žádná jiná chemikálie.

Někteří lidé si vzali více než 20 násobek stabilizovaného kyslíku (chloritanu sodného). U naprosto zdravých lidí to může na dobu 10 nebo 15 minut vyvolat slabou indispozici, ale pokud v těle je něco škodlivého, může to způsobit déletrvající nevolnost. Několik lidí, včetně mne, vyzkoušelo 25 násobek doporučené dávky MMS, a to už nevolnost způsobí vždy, ale nezanechá žádné vedlejší účinky. (Je hodně nepříjemné to zkoušet. Nedělejte to.) Podstatné je, že chlordioxid je nejen neškodný, ale tělu značně prospěje. Nevolnost je zapříčiněna tím, že chlordioxid zaútočil na nějaké škodlivé věci v těle. V případě onemocnění jater, jako je hepatitida, se člověku udělá špatně téměř vždy. Důvod spočívá v tom, že z jater se začínají vylučovat jedy, jak je chlordioxid začíná ničit. Nemoc je pak ale vyléčena v rekordním čase.

Jedna paní s hepatitidou C udělala přesně to, co jsem jí nedoporučoval. Místo, aby si vzala nejdříve dvě kapky, chtěla být si jista, že chorobu zabije. Vzala si 30 kapek, přidala ocet, počkala tři minuty a přidala jablečný džusu. Bylo jí pak tři dny špatně. Pak se MMS ani nedotkla asi osm měsíců. Myslela si, že když se jí udělalo tak zle, že to nefunguje, ale když se konečně rozhodla zajít k doktorovi, její lékař k svému údivu zjistil, že už žádnou žloutenku nemá. Dal jsem to mnoha lidem s jedním z typů hepatitis, A, B, nebo C. Mohu zaručit, že 30 kapek každému člověku trpícímu hepatitis přivodí těžkou nevolnost, ale přitom ho to vyléčí, no ovšem není ten správný způsob, jak to udělat. Pacient s hepatitidou by nikdy neměl začínat s více než dvěma kapkami. V takovém případě žádnou nevolnost nepocítí, a pokud bude počet kapek zvyšovat postupně, dokud nebude schopen brát 15 kapek dvakrát denně bez pocitu nevolnosti, nakonec zvítězí nad jakýmkoli typem hepatitidy.

Více o tom najdete na webové stránce www.emms.cz.

Kapitola 10 PODPORA PŘI LÉČENÍ NEMOCÍ Když už se mi podařilo získat vaši pozornost, musím uvést na správnou míru pár věcí.

Předně nechci tvrdit, že tento minerální preparát něco léčí. Pravdou je, že veškeré nemoci či tělesná poškození léčí sám lidský organismus. Preparát tělo pouze vybaví zbraní, kterou může použít proti onemocněním. Skutečnost, že preparát nenapadá žádné zdravé buňky ukazuje, že kontrolu nad procesem má imunitní systém. MMS přitom zhruba stonásobně zvyšuje jeho efektivitu.

Jistě si brzy povšimnete, že v knize se mnohokrát opakuje několik podstatných věcí. Je tomu tak proto, že si mnozí často přečtou jen konkrétní, dílčí návod, a pak to, co právě zjistili, chtějí ihned použít, aniž by četli až do konce. Doufám, že jsem zde to nejdůležitější zopakoval dosti často, aby vše bylo opravdu úplně jasné.

Přesto prosím, abyste tuto knihu před prvním použitím MMS dočetli opravdu až do konce.

Velikost kapek Kapátka ve formě nástavců na lahvích existují v různých velikostech, a proto se velikost

kapek různí. Čím delší je konec nástavce, tím větší jsou i kapky. Běžné se zde odvolávám na zelenou MMS lahvičku o obsahu 156 gramů. Kapky z běžného nástavce jsou o třetinu menší, než z této konkrétní lahvičky. Použijete-li obyčejné skleněné kapátko („oční"), měli byste zde uváděné dávky násobit 1,5. U originální MMS lahvičky se prosím držte dávek uvedených v této knize. Abyste se vyhnuli špatnému dávkování, nepoužívejte prosím nic jiného než tento nástavec, anebo kapátko.

Pro případ, že by náhodou nastal konec světa: otvor nástavce má rozměry .180" x .180". Otvor běžného kapátka má průměr .125". U všech údajů o dávkování se jedná o přibližné hodnoty. Pro ty, kteří to chtějí vědět přesněji: 17 kapek z nástavce zelené MMS lahvičky odpovídá jednomu mililitru (1 ml = 1 ccm). Při 1 použití kapátka získáte 1 ml 25 kapkami. Neorientujte se prosím podle množství jiných tekutin, MMS je o 20% těžší než voda, a proto se velikost kapek i jejich počet pro mililitr liší.

Standardní dávka k podpoře těla bojujícího s nemocí je 15 kapek. To přirozeně pokaždé znamená současné použití půl čajové lžičky citrónové šťávy (nebo 10% roztoku kyseliny citrónové) a čistou suchou sklenici. Promíchejte obojí kroužením sklenicí tak, aby se obě látky dobře promísily, počkejte 3 minuty, a pak doplňte sklenici asi do jedné třetiny vodou nebo čerstvě vylisovanou jablečnou, hroznovou či ananasovou šťávou a obsah ihned vypijte. Kapky MMS bez aktivátoru, např. citrónové šťávy, neúčinkují. K doplnění je sice nejlepší voda, ale čerstvé šťávy jsou také použitelné, pokud ovšem neobsahují syntetický vitamín C (kyselinu L- askorbovou, používanou pod označením E300 jako antioxidant). Hodinu po první dávce byste měli užít dalších 15 kapek připravených stejným způsobem. Jak už ale bylo uvedeno, pro začátek je 15 kapek poměrně hodně, začněte raději s menší dávkou. V mnoha případech jsou vhodné dvě dávky s odstupem jedné hodiny. Zdá se, že účinnost prostředku se tím zvyšuje.

Odměřování čajovou lžičkou Zarovnaná čajová lžička odpovídá asi 80. kapkám. Čtvrtina lžičky citrónové šťávy je tedy 20

kapek. O něco více citrónové šťávy nebo kyseliny nevadí. Ale nepoužijte jí málo, to snižuje účinek. Na druhou stranu, předávkování MMS může vyvolat nevolnost, dávkujte tedy kapky pokud možno přesně.

Pokud si nemocný vezme více než 15 kapek, může to způsobit dočasné problémy. Imunitní systém (IS) sice používá MMS jen k boji s onemocněním a neexistují žádné náznaky, že by tento prostředek jakkoli napadal zdravé buňky. Ale když IS dostane k dispozici větší dávku, následuje silnější reakce. Ta je sice nutná, ale někdy vede až k nevolnosti a zvracení. To je znamení, že první požitá dávka byla příliš vysoká. Množství zničených virů, bakterií a parazitů je příliš vysoké a tělo tento toxický odpad nedokáže dostatečně rychle vyloučit. Proto je lepší začít u dvou, nebo dokonce s jednou kapkou a počkat si na reakci organizmu. Obsahuje-li dávka dvě kapky, musíte přidat 2x5 kapek kyseliny citrónové. První dávka vždy záleží na tom, zda se jedná o zdravého nebo nemocného člověka.

Rychlé účinky s MMS Dejte 10 kapek MMS do 2 - 2,5 dl sklenice a přidejte k nim 50 kapek citrónové šťávy nebo

desetiprocentní kyseliny citrónové. Neopomeňte sklenicí zavířit, aby se obsah dobře promísil. Počkejte obvyklé 3 minuty, a pak sklenici doplňte do poloviny vodou. Získaný roztok pak můžete dva i třikrát denně použít k čištění chrupu. Nezapomeňte přitom na dásně. Připravte si každé ráno čerstvý roztok.

MMS dodá zubní sklovině lesk a odolnost. Je tomu tak proto, že MMS na sklovině zabíjí viry, které ji obyčejně poškozují. Co se týče zubů s abscesy, infikovaných dásní a pyorrhea (hnisavého zánětu zubového lůžka) dá se očekávat, že Imunitní systém překoná bolestivý zánět asi do čtyř hodin. Všechny ústní infekce i pyorrhea se úplné ztratí asi do týdne. Ve dvou týdnech se opět pevné usadí i všechny uvolněné zuby. Úplně zdravá ústa můžete mít už za méně než tři týdny. Nezapomínejte, že roztok MMS působí jako ten nejtvrdší zabiják všech známých patogenů. Jakmile se pyorrhea a infekce vymizí, mohou se ústa vyhojit velmi rychle.

Jsou zde samozřejmě výjimky. Jestliže absces je uvnitř zubu, kde se k němu MMS nijak nedostane, nemůže s tím samozřejmé nic udělat. Takový zub musí být navrtán, anebo vytažen. Měli byste také zbavit ústa všech kovů a amalgamu. Vytvářejí tam elektrická napětí a proudy, které, ačkoli nemohou být nijak změřeny, ruinují naše zdraví. Viděl jsem lidi, kterým se znovu vrátil zrak poté, když z úst vyňali kovové implantáty. Amalgam obsahuje rtuť, která se neustále uvolňuje a usazuje hlavně v mozku. Rtuť je velmi toxická, ničí nervová zakončení v mozku, je příčinou mnoha nemocí a autismu.

Standardně užívanou dávkou v boji s onemocněními je 15 kapek. Údaj 15 kapek samozřejmě znamená, že k nim do čisté suché sklenice současné přidáte jednu čajovou lžičku citrónové šťávy nebo kyseliny citrónové. (Čajová lžička je 80 kapek.) Vše promísíte potřesením sklenicí a pak tři minuty počkáte. Pak přidáte asi do 1/3 sklenice vodu nebo čerstvý jablečný, hroznový, brusinkový nebo ananasový džus a směs ihned vypijete. Bez citrónové šťávy nebo kyseliny citrónové, to neúčinkuje. I když nejlepší je přidat jen vodu, džus je také dobrý, pokud ovšem není obohacený o vitamín C. Za normálních okolností pak po hodině následuje druhá dávka 15 kapek. Ale jak už jsem se zmínil, 15 kapek je pro začátek příliš velká, tělo si musí přivyknout a člověk by proto měl začít s menšími dávkami, Brát dvě dávky s odstupem jedné hodiny je většinou velmi účinné. Zdá se, že průraznost je pak větší.

Prostudujte si, prosím, celou tuto kapitolu, obsahuje spoustu informací. Seznamte se s návody k použití a recepty na konci kapitoly.

Při dávce 15 kapek se často projeví problémy. Když si ji vezme někdo, kdo není celkově příliš zdravý, nejspíš to u něj vyvolá nevolnost a bude mu špatně od žaludku. Imunitní systém s podporou MMS napadá jen chorobné stavy. Nikdy se nenašel žádný důkaz útoku na zdravé buňky. Ale pokud imunitní systém náhle podpoříte velkým množstvím MMS, zdá se, že pak až příliš prudce zaútočí na příčiny onemocnění. Tělo to sice potřebuje, ale občas se přitom projeví nevolnost a příležitostně i zvracení. Když k tomu dojde je to proto, že si člověk zkrátka vzal napoprvé příliš velkou dávku. Když je zahubeno hodně bakterií, virů nebo para-zitů, je spousta jedů, které obsahují, vyloučena do organizmu. Proto je radno použít jako první dávku jen dvě nebo dokonce jen jednu kapku, abyste zjistili, co to udělá.

Ať už berete dvě kapky nebo libovolnou jinou dávku, musíte pro každou kapku MMS vždy použít 5 kapek citrónové šťávy nebo zředěné kyseliny citrónové, v nouzi i vinný ocet. V této kapitole se dozvíte více o použití kyseliny citrónové namísto citronu nebo octa, který jsem používal zpočátku. Jakou dávku může člověk použít, záleží na okolnostech; čím zdravější člověk, s tím větší dávkou může začít. Někdo velmi churavý začne s dvěma nebo dokonce s jednou kapkou MMS a hned v další dávce přidá další kapku, když mu po první dávce nebylo nevolno. Vyčkejte vždy pár hodin a zvyšte dávku o jednu kapku. Jestliže se projeví náznaky nevolnosti, na chvíli přerušte. Velmi nemocní lidé by přes den měli brát nějaké přiměřené dávky co čtyři hodiny, v některých případech i každou hodinu, ale dávky musí být velmi malé. Nemocný se pak téměř vždy začne cítit během 24 hodin mnohem lépe. Když imunitní systém použije MMS k uvolnění jedů, člověk může pocítit slabou nevolnost. Ale nevzdávejte to. Přechodně snižte počet kapek na každou dávku na množství, při němž vám není nevolno. Postupně zvyšujte počet kapek v každé dávce tak dlouho, dokud nedosáhnete hranice, za níž už vám začíná být nevolno. Postupujte tímto způsobem až do dosažení 15 kapek bez projevů nevolnosti. Pak berte dvě dávky po 15 kapkách s odstupem dvou hodin. V průběhu dne to pak zopakujte ještě jednou. Stejně postupujte každý následující den tak dlouho, dokud nebudete zdraví. Za normálních okolností se tělo uzdraví už v průběhu postupného zvyšování dávky k 15 kapkám, ale pokud se tak nestane, držte se popsaného postupu.

Dávky nad 15 kapek: Jak už jsem říkal, pokud je snesitelná dávka 15 kapek, je dávka 45 kapek možná třikrát lepší. Za normálních okolností to nikdy nedělejte. V krajních případech byste možná mohli zkusit několik dávek po 25 kapkách s odstupem dvou hodin. Pravdou je, že už mám zprávy od lidí, kteří se poté, když se jim nepodařilo dosáhnout požadovaných výsledků, uchýlili k dvěma dávkám po 25 správně aktivovaných kapkách s odstupem 2 hodin. I v tomto případě z opatrnosti použili roztok namíchaný z kapek a 1,5 čajové lžičky citrónové šťávy nebo 10% kyseliny citrónové. Pak jako obvykle vyčkali tři minuty nebo o něco málo déle. Ale opravdu nikdy, nikdy s 25 kapkami nezačínejte! Více než 15 kapek použijte opravdu jen v krajních případech. Dvě takové dávky v rozmezí dvou hodin, to je opravdu hodně. Buďte opatrní. (Jak namíchat zředěnou Kyselinu Citrónovou si povíme později.)

Přes to všechno bych měl říct, že nám bylo ohlášeno několik případů vyléčení rakoviny prostaty při dávkách až 60 kapek. Nejméně jedna osoba brala I00 kapek denně více než týden.

Výjimky zpravidla: V případě parazitů by člověk měl začít s velkou dávkou, například 15 kapek. Velká dávka MMS často pomůže i tehdy, pokud někdo požil nějaký jed nebo si přivodil otravu potravinami.

Můj soused dostal nějakou chřipku. Bolelo ho v krku a trápil ho nepřetržitý kašel a kýchání. Drželo ho to skoro tři týdny a stav se nelepšil. Pak začal brát MMS. I když po několik dnů užíval dávky z 15 kapek, neprojevila se žádná změna. Pak ze zoufalství přikročil k dávce z 30 kapek. Přidal čajovou lžičku octa, počkal tři minuty, dolil jablečnou šťávou a obsah naráz vypil. Příští ráno byl kašel pryč. Vzal si tedy druhou dávku z 30 kapek, a do příštího dne se vytratily i zbylé symptomy. Později si na zkoušku vzal několik dávek nad 30 kapek, ale po zbytek dni se nemohl zbavit kovové příchuti v ústech, takže se rozhodl nikdy nebrat více než 30 kapek. Přes to všechno ale platí, co už jsem řekl: pokud nezbytně nemusíte, nikdy hranici 15 kapek nepřekračujte.

Poslední dobou pravidelně navrhuji použití citrónové šťávy nebo 10% roztoku kyseliny citrónové místo původního octa. Všechno ostatní se nemění. Zjistil jsem, že mnozí lidé mají raději citrónovou šťávu než ocet. Ocet by v žádném případě neměl používat nikdo, u nějž je podezření z napadení kvasinkou (candida, kandidóza). Ocet kvasinky vyživuje a byly hlášeny případy zhoršení napadení kandidou po několika dnech používání octa. Vždy použijte 5 kapek citrónové šťávy nebo 5 kapek 10% kyseliny citrónové na každou kapku MMS.

Nedávný objev možnosti použití kyseliny citrónové: MUDr. Hesselink, lékař který napsal poslední kapitolu této knihy, udělal důležité zjištění ohledně kyseliny citrónové. Připravoval na cestu do Afriky přítele, který tam hodlal používat MMS. Měl dojem, že kvůli dopravě bude lepší vybavit ho láhvemi s práškovými MMS (chloritanem sodným) do nichž pak přidá vodu až na místě. Totéž se rozhodl udělat s citrónovou šťávou používanou jako aktivátor. Za tímto účelem nakoupili práškovou kyselinu citrónovou, tvořící v citrónech kyselou složku. A fungovalo to. Jeho přítel vykonal v Africe skvělou práci a vrátil mnoha nemocným zdraví.

Po této africké zkušenosti MUDr. Hesselink jinému příteli trpícímu extrémní formou lymské artritidy navrhl, aby si namíchal MMS a použil ho tak, jako jeho I kolega v Africe. Bylo to 12 kapek MMS a 60 kapek zředěné kyseliny citrónové. Udělal to, aby pak nemalému úžasu příští ráno zjistil, že příznaky artritidy zmizely, avšak ohlásil, že se znovu objevily po asi 6 týdnech, takže od té doby potřebuji každých pár týdnů opakovanou dávku.

MUDr. Hesselink nato k likvidaci lymské artritidy u několika dalších lidí použil směs MMS s kyselinou citrónovou. Do té doby jsem doporučoval použití citrónové 1 šťávy o stejné síle a fungovalo to stejně.

Zhodnocení použití kyseliny citrónové: kyselina citrónová očividné funguje jako aktivátor kapek, což se prokázalo u stovek lidí, kteří ji použili, i na artritidě přítele MUDr. Hesselinka.

Návod k použití MMS aktivovaného kyselinou citrónovou (namísto octa nebo citrónové šťávy). Pořiďte si práškovou potravinářskou kyselinu citrónovou ve formě krystalků. Používá se k

zavařování a konzervaci šťáv a je běžně k dostání v potravinářských obchodech. Rozhodně si ji nekupujte v lékárně, to byste se nedoplatili. (pozn. není to vždy pravda, záleží od lékárny) Za účelem namíchání 10% roztoku kyseliny citrónové dejte do sklenice nebo lahvičky jednu zarovnanou polévkovou lžíci krystalků ze sáčku. Zalijte je devíti zarovnanými polévkovými lžícemi čisté filtrované nebo destilované vody. Až se krystalky úplně rozpustí, budete mít 10% roztok kyseliny citrónové. Pokaždé když ji budete používat jako aktivátoru, použijte 5 kapek na každou kapku MMS. Také další postup je úplně stejný. Po smísení vyčkáte 3 minuty, přidáte vodu nebo džus a vypijete. Protože se kolem přípravy roztoku kyseliny citrónové občas objeví zmatky, ještě trochu si to objasníme. 10% roztok získáte použitím 9 dílů vody na jeden objemový díl krystalků kyseliny citrónové, není to směs 10:1, jak si mnozí mysleli. Je to směs v poměru 9:1. To společně představuje 10 dílů, jinak řečeno, 9 objemových dílů vody plus 1 objemový díl práškové kyseliny je dohromady 10 dílů. Výsledkem je 10% roztok kyseliny citrónové.

Ani při použití kyseliny citrónové jako aktivátoru nezapomínejte na všechny ostatní pokyny ohledně užívání MMS. Vždy začínejte s 2 kapkami MMS a deseti kapkami kyseliny citrónové a propracujte se k větším množstvím. (Můžete samozřejmě začít u jedné kapky MMS a 5 kapek kyseliny citrónové.)

Lymská nemoc: Když je řeč o velice nesnadno léčitelných onemocněních, které ničí různé tělesné orgány a jsou neobyčejně oslabující, patří lymská nemoc (borelióza) k nejhorším. V případě tohoto onemocnění imunitní systém MMS rozhodně potřebuje. Dosud nejlepších výsledků bylo dosaženo s MMS aktivovaným roztokem kyseliny citrónové, jak je popsáno v této kapitole. Prozatím nejlepší postup spočíval v šokování systému první dávkou 9 nebo 10 kapek, následované druhou dávkou s 12 kapkami. To zažene lymskou nemoc do remise až na 6 týdnů, ale pak je nutné použít další kapky. Každému je ale jistě jasné, že dočasné vymizení projevů nemoci není to, oč nemocnému jde, chce se přece úplně vyléčit. Zdá se to být možné, pokud člověk s MMS pokračuje. Mám zprávy od některých lidí, kterým udělalo opravdu velice dobře braní menších dávek 3, 4 až 5 krát denně.

Jestliže se váš stav nezlepšuje, je to ve většině případů tím, že pravděpodobně neberete dostatečné množství. Avšak než překonáte lymskou nemoc, může to trvat až rok. Zatím pro to nemáme v ruce důkazy, nicméně, podle informací, které dostávám, všichni lidé s lymskou nemocí, kteří berou MMS, zaznamenali zlepšení stavu.

AIDS: MMS AIDS přímo nenapadne. O to se postará imunitní systém, který ale potřebuje náležitou podporu. Jako obyčejné začneme s dvěma kapkami, ale nejméně třikrát denně. Zvyšujte počet kapek tak rychle jak jen to jde, dokud nedosáhnete dávky 15 kapek třikrát denně. Trvá to od tří dnů do tří měsíců, ale obvykle méně než 30 dnů. Některé případy lze řešit jen nitrožilním podáváním, ale to by měl dělat výhradně lékař. Viz kapitolu o nitrožilním ošetření.

Následující si prosím dobře zapamatujte: Zdraví lidé za normálních okolností mohou tyto kapky brát, aniž by jim z nich bylo špatně od žaludku, především po jídle. Nevolno se udělá jen lidem trpícím nějakým onemocněním. Nevolnost je ale současně dobrým znamení, že kapky začaly účinkovat.

Když jsme poprvé zaslechli o možnosti použít kyselinu citrónovou, změřil jsem sílu roztoku a zjistil, že hladina chlordioxidu je při jejím použití mnohem vyšší, než s octem nebo citrónovou šťávou. Také se zdálo, že se tak roztok mnohem lépe snáší, takže jsem se rozhodl zjistit, kolik je ho schopno tolerovat tělo přiměřeně zdravé osoby. Začal jsem s malou dávkou a pomalu postupoval až k 30 kapkám dvakrát denně. Po celou dobu jsem nikdy nepocítil žádnou nevolnost ani jiné negativní reakce. Vím tedy (i s ohledem na reakce stovek ostatních lidí), že pokud v těle není nic, co by mohlo být zahubeno, zničeno nebo neutralizováno, nevyvolá ani tato dávka žádnou negativní reakci.

Občas netrpí nevolností ani nemocní lidé, když si vezmou MMS, ale není žádné překvapení, když se lidé poté, co si vezmou několik kapek MMS, začnou cítit mizerně, zvedá se jim žaludek, dostanou průjem nebo dokonce zvracejí. Zkuste kapky brát nebo je podávat hned po jídle. MMS imunitnímu systému umožňuje korigovat rozličné poměry v těle, přičemž vznikají odpady a sloučeniny, které musí tělo v průběhu procesu vyloučit. To je normální. Jestliže vždy začnete jen s dvěma kapkami je nepravděpodobné, že se z nich někomu udělá špatné.

Chlordioxid je mnohem mocnější, než jakýkoli lék a efektivnější, než jakákoli jiná živina, přinejmenším v případě imunitního systému. Imunitní systém pak vybere a zaútočí na četné věci, které do těla nepatří a udělá to bezprostředně. Navíc likviduje i jedy, které se v tele nahromadily v průběhu onemocnění. To ji důvod proč mohly tisíce pacientů s malárií už po čtyřech hodinách vstát z lůžek a jít domů. Proto mohli jít mnozí pacienti s AIDS v Ugandě domů už za tři dny. Pravdou je, že už jediná včas podaná dávka poskytne imunitnímu systému dostatek munice, aby se mohl úplně vypořádat s hepatitis typu C. Je to pravděpodobné i jediný známý prostředek, který dokáže udolat absces zubu (pokud není nepřístupně ukrytý uvnitř dásně).

Při různých vzácných příležitostech může být někomu trochu nevolno už u dvou kapek, ale to jsou opravdu ojedinělé případy. Projeví se to tak jednou za 500 případů. Ovšem v případě malárie a některých jiných nemocí způsobených parazity, nestačí začít pouze s dvěma kapkami. Oběť malárie je velmi oslabená chorobou a potřebuje úlevu. K dosažení správného účinku je nezbytné použít šokové dávky 15 kapek. Podávejte v těchto případech hned 15 kapek, vyčkejte něco přes hodinu a pak podejte dalších 15 kapek. Nemocní bezprostředně pocítí obrovskou úlevu a všichni původci malárie budou zahubeni. Totéž platí i pro mnoho jiných chorob způsobených parazity. Některé nemoci se naproti tomu umí skrýt velmi hluboko a může trvat týdny nebo dokonce měsíce, než je tam imunitní systém podpořený MMS najde a vyhubí. Pravidlem ale je, že MMS obvykle účinkuje extrémně rychle. Malárie je v každé oblasti jiná. Přítel, který se právě vrátil Ugandy, používal jen 6 kapek a po hodině dalších 6 a vyléčil všechny případy malárie, s nimiž se tam setkal (70 nemocných).

Průjmům a zvracení se nedá vždy uniknout. Jinými slovy, jestliže vezmete libovolné množství MMS, můžete dostat průjem. Nedostane ho každý, ale někteří lidé zjevné potřebují tento druh pročištění. Pokud je to i váš případ, průjmu se asi nevyhnete. Zdá se, že poté, když si vezmete MMS, tělo moc dobře ví, co je potřebné. Společně s tím, jak se imunitní systém zaktivuje, začne v těle probíhat spousta věcí. Jsou zde odpady, které tělo nemůže vyloučit zažívacím traktem, a proto vyvolá zvracení. To ale ještě nikdy nikomu neuškodilo a každý se pak cítil mnohem lépe. V každém případě, když se projeví průjem nebo zvracení můžete předpokládat, že to tělo považuje za potřebné a je to dobrý indikátor probíhajícího procesu samoléčby.

Ve vzácných případech, když člověku správně nefungují útroby a potřebuje vylučovat, může z toho onemocnět nebo dostane vyrážku, protože tělo se pokouší zbavit jedů skrz kůži, V tomto případě raději použijte projímadlo. Nejlepší co znám, a vím, že ho používají tisíce lidí, je projímadlo ze sennových listů a lusků. Sennosidy vyvolají zvýšenou peristaltiku střev, rozhýbou je, a ta pak vypudí mnohem více odpadu, než při použití jakéhokoli jiného způsobu. Prodává se jako čaj - List senny nebo projímadlo v lékárně.

Použití MMS u onemocnění očí: Podle těchto pokynů postupujte EXTRÉMNĚ OPATRNĚ, jinak si můžete způsobit potíže,

Použijte jednu kapku MMS, 2 kapky kyseliny citrónové, počkejte 3 minuty a přidejte asi polévkovou lžíci destilované vody nebo očních kapek koupených v lékárně. Propláchněte si oko touto tekutinou z polévkové lžíce, aby se dostala přímo do oka. Nechte roztok působit jen 2 minuty. Nepokoušejte se ale odhadovat čas a používejte hodinky nebo stopky. Pak oko vyplachujte destilovanou nebo oční vodou tak dlouho, až si budete zcela jisti, že jste roztok úplně vypláchli. Tento postup opakujte každé dvě hodiny, dokud oční infekce nepomine. Současně berte MMS i normálním způsobem, s použitím 3 až 4 kapek každou hodinu, dokud se stav očí nezlepší. Kdybyste si nemohli dávat kapky do očí, můžete se spolehnout na dávky k vypití, jestliže je budete brát každou hodinu. PŘIPOMINÁM: NENECHÁVEJTE tekutinu s kapkou MMS v oku déle než 2 minuty. Jestliže to uděláte, může to být velmi nepříjemné.

(Jednou jsem si popálil oči použitím neaktivovaného MMS. Nechal jsem si ho v oku, protože jsem se domníval, že to není tak silné, aby to mohlo uškodit. Neaktivovaný MMS je ale hodně alkalický a pálilo to. Oko mi to sice nepoškodilo, ale pleť kolem očí ustoupila skoro o dva centimetry. Vypadalo to děsivě, jakoby mi měly vypadnout bulvy a byl jsem nemálo vyděšený, ale nakonec se to upravilo během několika dnů.)

Rakovina, včetně leukémie: Teorie je stejná. Chlordioxid poskytne imunitnímu systému téměř perfektní munici k útoku na rakovinové buňky. Věříme, že se tato domněnka potvrdila, protože nám hodně lidí, kteří trpěli rakovinou sdělilo, že rakovina zmizela nebo podstatně ustoupila poté, co brali MMS. V této oblasti ovšem dosud neproběhl dostatečný výzkum. Přesto to je mnohem lepší, než standardní léčebné postupy. Lidé často říkají, a i sami jsme si povšimli, že rakovina pokožky obvykle vyschne a sloupne se během jednoho týdne poté, když nemocný bere 15 kapek MMS dvakrát denně. Některé rakoviny jsou odolnější než jiné. V případech, kdy rakovina nezačne mizet do asi dvou týdnů poté, co člo-věk začne brát 15 kapek dvakrát denně, měl by si navíc opatřit něco indiánských bylin od jedné paní v Oklahomě (adresa na tuto paní v dalším textu…).

Aktualizace pro 3. vydání: V případě, že máte co do činění s rakovinou a stav se nelepší, převažuje názor, že nepoužíváte dostatečné množství MMS, Začněte jako vždy s 2 kapkami ráno a přikročte k 3 kapkám odpoledne. Pak 4 kapky příští ráno a poté je začněte brát každé 4, a pak každé 2 hodiny. Postupně zvyšujte dávkování i frekvenci dávek. Pokaždé, když zpozorujete, že se vám dělá nevolno, snižte počet kapek v jednotlivých dávkách. Pak pomalu opět navyšujte, Měli byste dosáhnout 10 kapek každé 2 hodiny, počínaje probuzením, až do večera. Nezapomeňte, že je musíte vždy aktivovat roztokem kyseliny citrónové a samozřejmě počkat 3 minuty před přidáním džusu nebo vody k vypití. Dnes už preferuji kyselinu citrónovou, vždy 5 kapek na 1 kapku MMS. Tajemství spočívá ve větším množství kapek a udržování hladiny MMS až do doby, než rakovina uhyne. Je potřebné nalézt vlastní cestu a zkoušet, co je pro vás nejlepší.

Hodně lidí se svěřilo, že se zbavili rakoviny poté, co brali indiánské byliny, ale opět nemůžeme tvrdit, že je to jediná správná cesta. Ta žena v Oklahomě má mnoho dopisů, které

to naznačují. Předáváme jen zprávu o tom, co jsme se doslechli od jiných. Informace kde a jak si můžete obstarat extrakt z indiánských bylin je na konci kapitoly.

Pokud je to nezbytné, neváhejte jít až na alespoň 30 kapek MMS dvakrát, nebo 15 či více kapek čtyřikrát denně. Vezměte si méně, jestliže pocítíte nevolnost, ale pak opět pokračujte v navyšování.

Když jsem psal tyto řádky, můj soused právě zvítězil nad malým melanomem na paži. Jak už jsem se zmínil, bral větší dávky po 25 kapkách. (Běžně tak vysoké dávky nedoporučuji, ale u něj to pomohlo). V každém případě měl lékařsky potvrzeno, že skutečně šlo o melanom. Po pouhém týdnu braní MMS okolí melanomu vybledlo, pak se začal zmenšovat, až nakonec po asi dvou týdnech úplné zmizel a místo přestalo být bolestivé. Na malý karcinomatózní bolák na hřbetu ruky, který se tam držel už více než rok, jsem dal jednu kapku MMS aktivovaného citrónovou šťávou a po třech minutách čekání do něj přidal 2 kapky DMSO. Po aplikaci jsem okamžitě pocítil, jakoby mi na ruku přiložili žhavé železo. Bolelo to ale asi jen 3 minuty. Pak se objevila velká hnědá skvrna, mnohem větší než původní malý bolák. Dal jsem si na to vazelínu a obvázal. Po dvou dnech hnědá skvrna odpadla a zůstala po ní velká prohlubeň. Dal jsem si nato další vazelínu, opět převázal a po čtyřech dnech se to úplně zhojilo a nezanechalo ani jizvičku. (Poznámka: Z tohoto vydání jsem vyňal upozornění ohledně použití DMSO, protože se jeho použití nejeví nijak problematické.) Řekl bych, že v tomto případě DMSO vneslo MMS hluboko do boláku a zahubilo ho během tří minut. Když bolest ustala, už nežil. Tím samozřejmě nikoho nenabádám, aby to také vyzkoušel.

Poznámka: Na konci této kapitoly jsou tři předpisy, jeden pro rakovinu, jeden standardní postup, a jeden je pro chřipku, nachlazení, zápal plic a další běžná onemocnění.

Astma: MMS často zastaví astmatický záchvat během 10 nebo méně minut, ale nefunguje to vždy. Proti astmatu nejlépe účinkuje v delší časové periodě. Jestli může nebo nedokáže zastavit astmatický záchvat okamžitě nebo za jak dlouho astma vyléčí, to závisí na stavu nemocného. MMS pomáhá vždy, ale pokud je člověk „neopravitelný", nezvládne to ani MMS. Astma se nicméně často vyléčí po dlouhodobém užívání.

Telefonovala mi jedna paní a tázala se, jestli jí MMS pomůže od astma. Řekl jsem jí, že myslím, že ano. Pak tedy začala brát MMS, ale její astma se zhoršilo. Volala mi znovu a já jí řekl: „Občas se stav může zhoršit předtím, než se začne zlepšovat, ale nepolevujte." Věřte nebo ne, ta paní pokračovala s MMS jeden a půl měsíce i za trvale zhoršeného stavu, ale nepolevila ve víře ve zlepšení. Prostě to odmítala vzdát. A pak se jí začalo dařit lépe. Stav se neustále zlepšoval a astmatické stavy nakonec úplně vymizely. Trvalo jí to celkem 2 měsíce… nevím, co k tomu dodat, ale bylo to funkční.

První den začněte s dvěma kapkami dvakrát denně a berte je po jídle. V každém případě se propracujte až k 15 kapkám dvakrát denně. Někdy může trvat měsíce, než se člověk propracuje tak daleko, aniž by pocítil nevolnost. Je to proto, že MMS v těle cosi postupně likviduje a detoxikuje ho. (Alespoň si to myslím. V reálném životě jsem měl možnost sledovat hodně lidí, kteří se uzdravili z různých onemocnění a obyčejně měli dobrý pocit přílivu energie, když už po kalikách nepociťovali nevolnost.) Astma se nedává do pořádku snadno, ale těm, kteří se nevzdali, se to nezřídka podařilo.

Arterioskleróza: Myslím, že tvrdnutí a ucpávání tělesných artérií má mnoho příčin, ale jedním z nejlépe známých důvodů se zdá být usazování cholesterolu. Pár lidí nám k dnešnímu dni ohlásilo, že užívání MMS zanášení tepen cholesterolem omezí. Jedna paní psala, že byla ve velmi špatném stavu. Řekli jí, že má žíly zanesené až z 80%. Nemohli jí říct, jak špatné to skutečně je, protože se to nedá nijak měřit. Brala pak celých 30 dnů velké dávky

po 15 kapkách třikrát denně, a když šla na další prohlídku, vykazovalo zanesení méně než 50%. To Ji po 30 dnech přímo fantastická změna. Tento případ zatím nemá pokračování, uvádím jej pouze pro představu. Připomínám, že zde stále hovoříme jen o minerálním doplňku. A uvědomte si, že jen v USA každým rokem zemře na vedlejší účinky lékařských drog na 975 000 lidí. Kvůli MMS ještě nikdo nezemřel.

Máme velké množství důkazů signalizujících, že příčinou infarktů nejsou usazeniny cholesterolu v artériích a vénách kolem srdce. Důkazy říkají, že stěny srdečních cév kolabují 70 až 80 krát za minutu; s každým úderem srdce po celý náš život. Protože stěny těchto cév posiluje vitamín C, ztrácejí svou houževnatost při jeho nedostatku. Jakmile se ve stěně cévky udělá trhlinka, zůstane zhroucená a tomu se říká infarkt. Jak říkají lékaři, cholesterol ucpávající vény se tam ve skutečnosti ukládá proto, aby nahradil nedostatek vitamínu C. Je to tedy jen přirozená sekundární obrana těla, které se snaží zabránit kolapsu stěn artérií a vén. Berte 6 až 10 gramů vitamínu C denně. Redukujte toto množství, pokud vám působí průjem. Tato fakta zkoumal německý lékař MUDr. Matthias Rath. Přečtěte si jeho knihu Why Animals do not have Heart Attacks. Hledejte na internetu. Předvedené důkazy vedou k jistotě, že je to stokrát lepší než představa, že léky pro snižování cholesterolu snižují pravděpodobnosti srdečního infarktu, což prý vyvažuje všechny jejich vedlejší účinky. Tělo následně umí artérie samo vyléčit hned poté, co odstraníme pak už zbytečný cholesterol.

Podle mého názoru by v tomto případě bylo dobré, kdyby člověk před nasazením MMS bral několik týdnů hodně vitamínu C, aby pak tělo mohlo vyčistit cholesterol. Před jeho odstraněním se ujistěte, že jsou stěny krevních cest opět dostatečně pevné. Čtěte knihy MUDr. Matthiase Ratha. Výjimečně málo lidí (2) volalo a říkali, že si poté, co začali s MMS, povšimli těžkého bušení srdce. Později volali a říkali, že bušení pominulo. Kdoví, co to způsobilo, ale, podle mého míněni, pokud byly zahubeny bakterie, které se někdy usadí na srdeční chlopni, mohla by to být pravděpodobná příčina bušení.

Všechny známé choroby a špatné zdravotní stavy: Nebudu zde vyjmenovávat choroby, s nimiž si imunitní systém poradí během několika hodin, dnů, či pouze jednoho nebo dvou týdnů, protože těch je opravdu hodně. MMS pravděpodobně pomáhá imunitnímu systému v činnosti bez ohledu na druh onemocnění. Nemoci nezpůsobené viry, bakteriemi a různými jinými choroboplodnými zárodky, MMS možná nenapadá přímo, ale jeho přínos může přijít oklikou. Téměř každá choroba vytváří v těle rozličné jedy, kvůli nimž se cítíme nemocní. Když má imunitní systém k dispozici chlordioxid, uvolňovaný z MMS může jím nezřídka neutralizo-vat právě tyto jedy. Nikdy nepředpokládejte, že MMS imunitní systém nepodpoří, bez ohledu na to jak je oslabený a bez ohledu na to, o jakou chorobu se jedná.

Budete-li MMS brát denně nebo dvakrát týdně, pomůže čistit tělo od většiny jedů a choroboplodných organizmů.

Onemocnění, proti nimž imunitní systém nemůže zasáhnout přímo: Imunitní systém může využít MMS k útoku na onemocnění způsobená bakteriemi, viry, parazity, plísněmi, kvasinkami a houbami, ale nejedna nemoc je způsobena dalšími zdravotními stavy. Snad je to proto, ale od prvního vydání této knihy podaly stovky lidí zprávu o zlepšení téměř každého známého zdravotního stavu. Zdá se, že nemoci, které nereagují na MMS, dosud NEEXISTUJÍ. K léčbě některých z nich nezbytně patří správná výživa. Imunitní systém disponující zásobou MMS téměř vždy dosáhne nějakého zlepšení i u těchto onemocnění a stavů, které s nimi souvisí.

Každý kdo nám podal zprávu, že má sžíravý vřed (lupus) a začal brát MMS, nám později oznámil návrat ke zdraví. Minimálně výrazné zlepšení stavu, ale většinou úplné vymizení

všech symptomů, hlásilo také hodně diabetiků, kteří se k MMS uchýlili. Lépe se dařilo dokonce i lidem trpícím depresemi. U jednoho dítěte s ADD vymizely všechny symptomy během čtrnácti dnů. Podpora imunitního systému zde přináší hodně zlepšení, protože tato onemocnění jsou nezřídka zapříčiněna celkovým oslabením organizmu, včetně imunitního systému. Bakterie a viry nemoc nevyvolají, ty napadají jen oslabené oblasti těla. Například zápal plic můžete s větší pravděpodobností dostat jen tehdy, když je tělo oslabeno jinak. Imunitní systém podpořený MMS se může bránit a překonat infekce nebo další stavy umožněné tělesným oslabením. To pak na oplátku pomáhá při odstranění dalších nemocí.

Lidem, kteří by rádi zvítězili nad všemi špatnými stavy nezpůsobenými bakteriemi či viry, doporučuji knihu Eat to Live, kterou napsal MUDr. Joel Fuhrman. Může vám poskytnout mnoho důležitých nahlédnutí na příčiny podobných stavů a způsoby, jak je překonat.

Uvědomte si, že chlordioxid je nejmocnější zabiják patogenů, kterého máme. Když ho imunitní systém využije, stává se tou nejmocnější zbraní proti patogenům a nejvýkonnějším detoxikačním prostředkem, který lidstvo zná. Dvoudenní zásobování imunitního systému 22 kapkami MMS denně může být stejně efektivní, jako 35 nebo více nitrožilních chelátových kapaček. (MMS může být používán i nitrožilně, buď ve formě kapaček, nebo přímými injekcemi, viz kapitola 13. Navrhoval bych, aby kliniky používající cheláty využívaly MMS společné s IV, což může přinést značné výhody.) MMS není chelátový roztok. Abychom byli korektní, chlordioxid uvolňovaný z MMS působí jako oxidační činidlo. Okysličuje těžké kovy a jedy místo chelátování.

To vše sděluji s těmi nejlepšími úmysly. Vím, že tím na sebe brousím spoustu seker, ale dělám to jen proto, abych přiměl lidstvo, aby si tento ohromující zázračný minerální doplněk osvojilo. Nic neprodávám. (Snad jen tuto knihu, ale veškerý výtěžek z ní je příspěvkem k pomoci lidem Afriky, aby vítězili nad svými nemocemi). Každému zde sdělím přesný postup, jak si připravit MMS doma v kuchyni. Navíc místa, kde můžete zakoupit potřebnou chemikálii a úplné návody, co a jak s tím udělat. Mým jediným cílem je dožít se toho, až lidstvo přijme tento objev za vlastní. Je to pro mne příliš důležité a nezbývá mi čas, abych se mohl zabývat ještě něčím jiným. Můžete MMS používat sami a dávat zprávy ostatním přes internet nebo o tom říci jen sousedům. Ale nedůležitější je, abyste to udělali a zachraňovali tak životy. Stačí se držet zde uvedených pokynů a poskytnout to každému, kdo trpí nějakou děsivou chorobou. Můžete tím pomoci mnoha, mnoha lidem. Rozhlédněte se kolem sebe, všude jsou takoví, kteří to potřebují. Můžete pomáhat starým i mladým se zdravotními problémy. Pokud MMS někomu dáte a on se uzdraví, můžete jeho příběh zveřejnit na internetu.

Čas od času mne někdo obviní z léčení bez koncese. Někteří lékaři se vydrápali na své vysoké bílé koně, odkud prohlásili, že vydávám v ohrožení lidské životy. Vždy jsem jim odpověděl, že musí být z něčeho pekelně nervózní, když se tak kriticky staví proti prostému užívání minerálního roztoku, který nelze považovat za lék. Ale všichni lékaři jsou do jisté míry kolečky ve zdravotnickém systému. Buď přímo schvalují to, co dělá Velká FARMA, nebo se mlčky podřídí. Jen ve Spojených státech každým rokem zemře na farmaceutická léčiva více než 975 000 lidi. To je více než z jakékoliv jiné příčiny. Je to 975 000 úmrtí, k nimž nikdy nemuselo dojít.

Když hovořím o případech s lékařskými drogami, mám na mysli ty lidi, kteří zemřeli, protože v nemocnici nebo na klinice dostali nesprávný lék. Jiné předávkovali nebo podlehli ADR (alergické reakci na příslušnou drogu). Jiným předčasné přestali podávat lék, další zemřeli na vedlejší účinky podané drogy (spousty). Proč myslíte, že reklamu na nějaký lék v

televizi vždy provází mumlaná formule říkající, abyste se informovali o vedlejších účincích? Další z věcí, které k tomu říkají je, že se „mohou vyskytnout vážné nebo fatální reakce".

Skutečností je, že většině úmrtí kvůli lékům by bylo možné předejít. Přesto to rok o rok pokračuje, zatímco vládní agentury (jako FDA v USA) utrácejí milióny, aby zablokovaly jakési položky zdravé výživy, které dosud nikdy nezpůsobily, ale teoreticky by „mohly někomu způsobit újmu či smrt". Léky přinášejí peníze jak farmaceutickým společnostem, tak i lékařům. Zdravotnický personál má tudíž pocit, že musí napadat všechno, co by mohlo nahradit nějaký lék a ohrozit tak jejich příjmy.

I Státní statistický úřad USA zveřejnil ve svých statistikách příčiny úmrtí, podle nichž ročně zemře na srdeční choroby 699 697 a na rakovinu 553 251 lidí. Nezmínili se však ani o jediném případu úmrtí způsobeném léky, které získáte jen na lékařský předpis. To není předmětem jejich statistického výzkumu. Když člověk s rakovinou zemře proto, že mu dávali nevhodný lék, jednoduše se to zahrne mezi úmrtí na rakovinu. Úmrtí na léčiva ve zprávě sice je, ale ve statistikách se neobjeví. Gary Null, PhD, který prozkoumal velkou část zprávy o „úmrtí na léčiva" dokázal vynést na světlo světa ty skutečné statistiky, protože potřebné údaje jsou k dispozici a nelze je ukrýt. Odkazy jsou na konci této kapitoly.

Lidé v USA utrácejí miliardy dolarů za lékařské ošetření a mohli bychom tady mít tu nejlepší lékařskou péči na celé planetě, ale k tomu se ani nepřibližujeme. A tak jsou zde tedy lékaři, které natolik děsí myšlenka, že by je něco mohlo připravit o příjmy, že mají pocit, že musí útočit na MMS.

K tomu snad jen tolik. Protože nehovoříme o nějakém léku, proč potom ty útoky na MMS, nebo na mne? Proč si nevzít den nebo dva, a nevyzkoušet to? Zkuste to. Přesvědčte se, jestli to účinkuje. Je to velice jednoduché. Funguje to, nebo ne? Neberte za slovo mne ani nikoho jiného, zkuste to sami. Jak už jsem se zmínil, celé Haiti by dnes mohlo být bez jediného případu malárie, kdyby tam spolčení lékaři nezastavili naši práci.

Důležitá upozornění: (1) nedovolte dětem užívat MMS bez dozoru. (2) Nenechávejte MMS na přímém slunečním světle, a to ani v zbarvené láhvi, protože v ní vzniklý přetlak by mohl vést k jejímu roztržení a způsobit někomu těžká poleptání. MMS vystavené přímému slunci může způsobit velmi bolestivé popáleniny. (3) Nikdy nenechte nezředěné MMS působit na pokožku více než 20 sekund, jinak může způsobit mírná popálení.

Bodnutí hmyzem, komáry nebo pokousání obtížným hmyzem, nebývá obzvlášť jedovaté, ale způsobí podráždění. Píchnutí opravdu velkým moskytem může být velmi nepříjemné až po několik hodin. Použijte MMS stejně, jako byste je chtěli vypít. Dejte 10 kapek do sklenice a přidejte plnou čajovou lžičku kyseliny citrónové. Počkejte tři minuty; pak dejte kapky roztoku bez dalšího zředění přímo na poštípaná místa a vetřete konečkem prstu. Svědění se vytratí do 5 minut a pupínek kolem vpichu se začne ihned zmenšovat. Nemusíte to pak oplachovat. Jakmile totiž k MMS jednou přidáte ocet nebo kyselinu, už vás nemůže popálit. Přidání kyseliny zásaditý roztok neutralizuje. Kdybyste ovšem roztok chtěli použít na větší plochy těla, vždy ke směsi udělané z 10 kapek přidejte něco přes 2 dl vody.

Používání MMS na pokožce: Čtěte prosím pozorně. Pokud na pokožku použijete příliš silný roztok MMS, je možné, že to způsobí problémy. S výjimkou výše popsaných pokousání hmyzem, k šesti až deseti kapkám smísenými ve sklenici s 1 čajovou lžičkou kyseliny citrónové, před použitím na pokožku nebo do vlasů vždy přidejte přes 2 dl vody. Nikdy se nesnažte vmísit směs z 10 kapek do nějaké pleťové vody. Použití příliš silného roztoku MMS může buňky pokožky oslabit a udělat je přístupnějšími vůči bakteriím a infekcím. Když použijete dostatečně oslabený roztok, jako je jeho směs s 2 dl vody, může vám to naopak

hodně prospět. Proti svědění a podobným záležitostem můžete po použití nějaké pleťové vody nanést připravený zředěný roztok MMS špičkami prstů.

Pokožka hlavy: Dodržujte shora uvedené pokyny pro bodnutí hmyzem, ale přidejte 2 dl vody. Množství roztoku včesávaného do vlasů musí být dostatečné, aby proniklo až k pokožce hlavy. Vyléčí to většinu potíží už během několika hodin. Když to budete používat každý den, budete mít nejen zdravý skalp, ale navíc vás to udělá blond. Jinými slovy, jednou či dvakrát měsíčně je to v pořádku, ale když to budete používat denně, brzy si povšimnete, že začínáte mít plavé vlasy. (Je to velmi hezké blond zbarvení.) Když si ale po 2 až 5 minutách opláchnete hlavu pod tekoucí vodou, k odbarvení nedojde a zůstane vám velmi zdravá pokožka hlavy.

Prevence: Už jsme hovořili o tom, že MMS zdokonaluje funkce imunitního systému. Skutečností je, že MMS je výbornou prevencí vůči téměř každé známé chorobě. Je to můj názor podpořený pozorováním stovek lidí, kteří MMS užívají už dlouho. Předchází i většině forem rakoviny, včetně rakoviny prsu. Ale není to jen rakovina, můžeme předejít každé chorobě, kterou imunitní systém může napadnout, nebo prostě podpořit jejich předcházení tím, že si „nabijeme" imunitní systém.

Jsem vděčný za každý email od kohokoli, kdo je ochoten poskytnout informace ve vztahu k libovolným aspektům MMS, ať už jsou pro nebo proti. Poznámka: Jestliže si nemůžete dovolit zdravotní pojištění nebo se nacházíte někde, kde je lékařská pomoc nedostupná, měli byste rozhodně brát MMS každý den.

Když problém hned neustoupí: Mnozí lidé volají a říkají: „Bral jsem 12 kapek dvakrát denně několik týdnů, ale když jdu na 14 kapek, vždy dostanu těžký průjem." Neustále všechny upozorňuji, že chlordioxid je nejsilnější známý oxidant. A to je také vše, čím je. Umí jen okysličovat, nic víc. Jestliže tělo má v kritických oblastech celá skladiště nezdravých látek a mikroorganismů, které vás dělá nemocnými, nebo jestliže jsou tam zásoby jedů, jako jsou například těžké kovy nebo je těžce zatíženo bující kolonií bakterií čí jiným škodlivým stavem, bude den co den neustále pracovat na postupném odstranění těchto látek. Konec konců, každý den použijete jen několik málo kapek, a to málo obsahuje jen pár miligramů chlordioxidu. Můžete v sobě ale mít tisíckrát více látky, která potřebuje okysličení, než může zvládat těch několik kapek, ale přesto na tom neustále pracují. A skutečnost, že se cítíte nemocní nebo dostanete průjem poté, když vezmete větší dávku, jen dokazuje, že to tyto látky jsou okysličovány, a že jich tělo může každý den vyloučit jen určité množství. Když necháte MMS uvolnit více, než může tělo vyloučit bez násilí, je nuceno se k němu uchýlit. Udržujte proto dávku těsně pod hranicí nevolnosti. Nakonec uspějete; prozatím alespoň víte, že to funguje, když se cítíte nedobře poté, co vezmete příliš velkou dávku. Až vás to přestane dělat churavými, budete zdrávi. Některé nemoci provází velké zatížení bakteriemi a viry. Může to pak chvíli trvat. Ale nedejte se odradit a dotáhněte to do úspěšného konce.

Ptačí chřipka, pandemie a další zdroje masové hysterie: chlordioxid už více než 100 let používáme k sterilizaci nemocničních podlah, lavic a zařízení, k čištění vody a sterilizaci masa. Za celou tuto dobu proti němu nedokázal vyvinout úspěšnou rezistenci žádný patogen. Kvůli vlastnostem chlordioxidu je velmi pochybné, že se to vůbec kdy nějakému podaří. Několik lékařů uvedlo, že přirozená povaha struktury mikroorganizmů vylučuje jakoukoli možnost vzdorovat oxidačním silám chlordioxidu. Je to podobné, jako pokusit se vyvinout rezistenci nahého těla vůči ručním granátům nebo dynamitu. Exploze je příliš prudká na to, aby se jí dalo vzdorovat. Je pochybné, že by chlordioxidu, to znamená MMS, dokázala vzdorovat jakákoli z těchto nových masových hysterií nebo dokonce zbraň bakteriologické války.

Chlordioxid byl ostatně použit k likvidaci následků antraxového útoku v roce 2001. Nyní ho všichni můžete použít přímo ve vlastním těle. Mějte vždy nějaký v domácí lékárničce.

Na druhou stranu, můžete vzít jed na to, že farmaceutické společnosti brzy vynaleznou nějaké očkování proti „ptačí" či jiné chřipce. Pak budou chtít naočkovat všechny lidi na světě, zejména v USA. Přitom budou tvrdit, že nás chtějí zachránit, ale všechno, co doopravdy chtějí je shrábnout miliardy dolarů.

Cukrovka, ALS a mnoho jiných nemocí, u nichž, jak se tvrdí, nikdo nezná příčinu: Známe určitý počet virů, které jsou považovány za exotické. Ve skutečnosti takové nejsou, ale pokud právě nejste lékař, nikdy se o nich moc nedozvíte. Ale měli byste, protože jsou hojně přítomné. Virus Coxsackie B je podle převážné části tvrzení v současné lékařské literatuře příčinou až 1/3 infarktů. Způsobuje totiž zánět srdečního svalu. Zanícené srdce pak nefunguje moc dobře. Rovněž se už ví, že právě tento virus způsobuje záněty slinivky břišní, čímž vyvolá cukrovku typu 1 a 2. Když berete MMS, poskytujete správnou munici imunitnímu systému Zabití viru Coxsackie B může způsobit chvilkové bušení srdce. Začínejte proto vždy pomalu a berte jen malé dávky.

Co se týče ALS (Lou Gehrigova choroba - únavový syndrom) lékařská literatura naznačuje, že příčinou jsou nejspíš viry Echo - 6 a Echo - 7. Je-li tomu tak, pak je zde šance, že MMS může pomáhat v případech ALS. V těchto případech bych začal hned po ranním probuzení s jednou nebo dvěma kapkami každé dvě hodiny a každé dvě hodiny zvyšoval jejich počet až na 6 či 8. Samozřejmě je nutné použil jako aktivátor kyselinu citrónovou a vyčkat tři minuty před přidáním džusu nebo vody k vypití. Úmyslem je udržet tělo nasycené tak vysokou dávkou chlordioxidu jak jen je možné. Není tu samozřejmě žádná záruka, ale až dosud tu nikdy nebyl ani nepatrný záblesk naděje. Lidé diagnostikovaní s ALS mají před sebou všeho všudy 2 až 5 let nepříliš záviděníhodného života. Farmaceuti dnes samozřejmé mají jakousi látku, o níž tvrdí, že tento proces o něco málo zpomalí, a samozřejmí za ni chtějí spoustu peněz, ale nikde nejsou žádné skutečné údaje naznačující, že to opravdu účinkuje. Použití MMS možná může zabrat. Pak už nic jiného. Určitě to stojí za zkoušku.

Léčení nemocí léky. Jde to udělat? Ne. Jediné, co může tělo léčit, jsou jeho různé vlastní mechanizmy. Léčení je kontrolováno tělem. ŽÁDNÝ lék ani potrava nemůžou tělo vyléčit. VŮBEC NIC! Jsou zde sice některé věci, jichž tělo může využít jako pomoc při léčení, ale v konečném důsledku se léčí vždy samo. Léky tomuto procesu příležitostně napomáhají, ale za normálních okolností potřebuje tělo živiny namísto jedů, jimiž všechny ty drogy ve větším nebo menším měřítku jsou. Ani MMS nemůže tělo z ničeho léčit ani uzdravit. Může nebo bez tělesné kontroly možná ani nemůže zabít patogeny v těle. Nicméně-jakmile jsou bakterie, patogeny nebo jedy jednou zničeny, může léčení probíhat mnohem rychleji. To je, zdá se, důvod proč pak léčebný proces v mnohých částech těla probíhá mnohem rychleji. Není to tak, že by MMS cokoli léčil: To nemůže. Může však uvolnit cestu následujícímu léčebnému procesu.

Jak zvítězit nad rakovinou a mnoha jinými děsivými chorobami. Určitě si tento odstavec dobře přečtěte. MMS je jeví jako efektivní pomocník při většině nemocí, ale některá onemocněni vyžadují mnohem více MMS než jiná. Odpovědi obyčejně je, že pokud jste zatím nedosáhli zlepšení, berte více MMS. To znamená, že byste měli začít s 2 kapkami. Vždy použít kyselinu citrónovou a 3 minuty počkat, pak přelít džusem nebo vodou a vypít. Pokud můžete, pokračujte dvakrát denně a plynule zvyšujte počet kapek. Jděte na 3, pak na 4, potom na 6 kapek, a tak dále, až dokud nedosáhnete 15. Zůstaňte na 15 kapkách denně po několik dnů, a pak přejděte na stejné množství dvakrát denně. Jestliže nedojde k zlepšení,

nadále zvyšujte počet kapek. Vždy když pocítíte nevolnost, snižte počet kapek, ale pak nepřestávejte ve zvyšování a držte se tak těsně pod hranicí nevolnosti, jak jen můžete. Pokud se jedná o vážný stav, jděte až do 20 - 25 nebo dokonce 30 kapek dvakrát denně.

Buďte přitom ale velmi opatrní. Když pocítíte nutkání k zvracení, snižte počet kapek. Nezůstávejte na vysokých úrovních 20-30 kapek, pokud opravdu neuvidíte pokrok v stavu, který se pokoušíte zvládnout. Když nad tímto stavem zvítězíte, určité se vraťte zpět k 6 kapkám denně pro udržování. Kdyby vám bylo nevolno, přišlo na vás zvracení nebo průjem, nedělejte si s tím starosti. Tělo si častokrát potřebuje od něčeho ulehčit. Častokrát vám poradí i lékař, že byste se měli pročistit. Pokud to potřebujete, MMS to pro vás udělá. Není to špatné znamení.

Při požití přílišné dávky MMS: Když si někdo vzal velkou dávku MMS a je mu po ní špatně, může vypít sklenici studené vody. Tím může zahnat nevolnost. Když to nepomůže, vezměte si 1000 nebo až 5000 mg vitamínu C. Dobře účinkuje i zažívací soda. Dejte si do sklenice vody vrchovatou čajovou lžičku bikarbony nebo tabletu Alka-Seltzer. Pokud ale užíváte vitamín C, zažívací sodu ani Alka -Seltzer nepoužívejte. Vždy buď jedno, nebo druhé.

Nadměrná dávka chloritanu sodného: Každý kdo požil více než 1 čajovou lžičku MMS by měl ihned začít pít vodu v co největším množství jak jen je možné. Je možné vypít i několik doušků MMS přímo z láhve, ale to by udělal snad jen duševně chorý. Kdyby k tomu přece jen došlo, musí začít pít tolik vody jak jen je možné. Do každé sklenice vody je nejlepší přidat 1 plnou čajovou lžičku zažívací sody. Jistě ihned jděte s "postiženým na pohotovost a sdělte, že požil roztok chloritanu sodného. Proto na Vás apeluji - uchovávejte lahvičky s MMS mimo dosah dětí, nejlépe zamčené!

Ukázka používání: Doufám, že až dočtete tuto knihu, budete vědět jak MMS použít. ALE když připravujete roztok MMS a dáváte ho jiným lidem, MUSÍTE jim názorně ukázat, jak se správně používá. Nedomnívejte se, že se můžete spolehnout na návod na láhvi. Ne, ne, ne a ne! Lidi je nutné k používání MMS školit. Jestliže někomu dáváte láhev, posaďte se s ním a opravdu dobře mu vysvětlete, co s tím má dělat. Nechte ho, ať si sám dá dvě až šest kapek MMS do prázdné sklenice a přidá 5 kapek roztoku zředěné kyseliny citrónové na každou použitou kapku MMS. Počkejte tři minuty, přidejte dva decilitry jablečné šťávy, vypijte svou dávku, a nechte ho, ať si vypije svou.

Prosím, věřte mi, toto je jediný způsob jak to lze dělat. Lidem se to musí předvést. V uplynulých osmi letech totiž byla ve světě udělána spousta všemožných chyb, z nichž mnohé prostě brání dalším rozšíření MMS.

O paní, která začala svou kúru 30 kapkami, jsem vám už vyprávěl. Byla z toho tři dny nemocná. Jiné dámě jsem řekl, že musí dát šest kapek do prázdné sklenice, přidat k nim čajovou lžičku octa, počkat tři minuty a přidat dvě deci jablečné šťávy. Hned jak přišla domů, dala šest kapek MMS do sklenice, v níž byly 2 dl octa. Později mi vyprávěla, že než se jí to podařilo vypít, stékal jí po čele a zádech pot. Ocet jí vstoupil do očí a sotva pak viděla.

Prostě, všechno, co se dá udělat špatně, už tady bylo. Někteří si to připravovali už večer na ranní použití (nikdy nenechte projít více než hodinu mezi namícháním a vypitím), a jiní si to zkoušeli dát do kafé (nikdy to nedělejte). Bez přinejmenším jednoho předvedení to v USA neudělá správně téměř nikdo. Ono je to totiž až příliš jednoduché. Každý předpokládá, že to musí být mnohem komplikovanější, Takže prosím, prosím, zaučte každého, komu darujete lahvičku MMS. Když to neuděláte, riskujete možnost nezdaru, a to je vůči těmto lidem nehezké. Nevěřte tomu, že to většina bude umět udělat hned správně a nezvládne to jen několik málo lidí. Opak je pravdou! Většina udělá nějakou zbytečnou chybu, jestliže je to

nenaučíte. Určitě to každému předveďte, ať už půjde o dárek nebo prodej. Pro ty, kteří stojí o skutečnou výuku v používání MMS, plánuji kursy v Mexiku,

Dodržujte pokyny, můžete zachránit životy a sledovat jak se lidem daří lépe. Posledních 10 let pozoruji užitek, k němuž dochází uvnitř těla, když někdo bere MMS. Mnohé, co píši v této knize, jsou moje názory; nicméně, diskutoval jsem o všech následujících věcech s mnoha lékaři a vědci, kteří se mnou nejen souhlasili, ale obohatili naše poznatky o některé vlastní názory.

Zde tedy je souhrn toho, co se, jak se zdá, odehrává v těle poté, když spolkneme dávku MMS aktivovaného různými, v této kapitole uvedenými aktivátory.

MMS ničí především anaerobní mikroorganizmy, včetně virů, bakterií, hub, plísní, kvasinek a parazitů. Tyto organizmy provázejí choroby. Máme mnoho důvodů věřit, že se ták děje. Zpravidla k tomu dojde mezi 4 hodinami až 4 týdny, ale ve většině případu méně než týden. Zahrnuty jsou všechny formy infekčních a dalších mikroorganizmů. A také krevní onemocnění, jako například Leukémie…

Za druhé, MMS v těle okysličuje těžké kovy. Věříme tomu, protože bylo provedeno hodně testů, při nichž byly prověřeny vlasové kořínky před a po kúře s MMS. Poté byly těžké kovy pryč. Zkoumána byla rtuť, olovo a několik dalších kovů. Testování vlasových kořínků bohužel není úplně přesná metoda, ale je to dobrá indikace. Okysličování těžkých kovů není stejný proces jako chelátování, ale výsledky jsou stejné. Oxidovaný těžký kov je neutralizován a jednoduše vyplaven z těla.

Za třetí, MMS je roznášen krví po celém těle kde neutralizuje cizí, pro tělo zpravidla jedovatý materiál. Okysličením se tyto jedy neutralizují a posléze vyplavují z těla. Téměř veškerý jedovatý materiál je kyselé povahy, a to MMS umožňuje jeho rozpoznání. Všechny tyto jedy jsou vázány v rozličných lokalitách, kde blokují tělesné funkce. Jakmile oxidují, nemohou se vázat a tělo je vyloučí.

Za čtvrté, přiměřeným množstvím MMS lze oxidovat i většinu hadích jedů a jedů ostatních jedovatých tvorů, jako jsou třeba někteří pavouci. Zoxiduje i většina potravinových jedů nacházených v restauracích nebo v chladničce, a to je důvod proč by si člověk měl vzít určité množství dávek pokaždé, když pocítí účinky otravy potravinami.

Za páté, jsou neutralizovány jedy vytvářené v popáleninách, zejména třetího stupně, když popálená místa ihned nebo ještě i během následujících hodin pokryjme MMS. Nesmí zde ale působit déle než minutu. Pak se místo musí opláchnout vodou.

Shromažďuji příběhy o úspěších lidí, kteří použili MMS. Pokud máte takový příběh, zašlete ho prosím z české a slovenské republiky emailem na adresu jim@emms.cz, tyto příběhy budou zachraňovat další životy. Prosím, posílejte mi je. Udávejte prosím skutečná jména lidí, kterým nevadí, že budou jmenovaní. Někdo vám pak zavolá kvůli ověření příběhu. Potřebujeme je, svět potřebuje příběhy, které mohou být ověřeny.

Odkazy a zdroje

Indiánské byliny proti rakovině prodává jedna velice hezká dáma jménem Kathleen. Žije v Texasu. Její telefonní číslo je 806 647-1741, lékovka s extraktem stojí 60 dolarů.

Death by Medicine, Gary Null, PhD, Carolyn Dean MD, ND, a jiní. Volný výtisk si můžete stáhnout z internetu na adrese:

www.newmediaexplorer.org/sepp/Death_by_Medicine_Nov_27.doc

MMS si můžete také ihned zakoupit. Jestliže nechcete potíže a rádi byste vyzkoušeli mou přesnou formuli, můžete si ho objednat na tel. č. 775 734 829 nebo na webových stránkách www.emms.cz

Pro případ nouze si můžete koupit láhev „stabilizovaného kyslíku" v obchodě se zdravou výživou. Ujistěte se, že je připraven z chloritanu sodného. Běžný stabilizovaný kyslík má 1/8 koncentrace MMS. Pokud tedy instrukce v této knize vyžadují začít s 2 kapkami MMS, budete potřebovat 16 kapek stabilizovaného kyslíku. Pro ošetření nějakého chorobného stavu budete muset dosáhnout 120 kapek denně. Nezapomeňte na citrónovou šťávu nebo kyselinu citrónovou či ocet jako aktivátor. Taková láhev vám ovšem dlouho nevydrží. Jen k udržování zlepšené funkce imunitního systému a dobrému stavu budete potřebovat nejméně 48 kapek denně. Většina prodávaných láhví obsahuje jen 3 dl nebo i menší množství. Kupte si raději MMS hotové. Když budete užívat jen udržovací dávky po 6 kapek dvakrát týdně, vydrží vám na dva roky. Nebo ještě lépe - kupte si chloritan sodný a namíchejte si vlastní.

Kde hledat další odpovědi Co se týče MMS, odpověděl jsem už na tisíce emailů ohledné téměř všeho, co je v této

věci vůbec představitelné. Otázky a odpovědi jsou upraveny tak, abyste jich mohli využít. Najdete je na internetu pod www.jimhumbleQandA.com je tam vyhledávání, které by vám mělo umožnit nalézt téměř jakoukoli představitelnou odpověď. Kdyby bylo nejhůř, můžete poslat e-mail.

1. Recepty pro rakovinu a extrémní onemocnění Extrémně důležitá jsou zdravá ústa. Jestliže se chcete opravdu uzdravit, podívejte se

prosím na první část této kapitoly pod hlavičkou „Jak použít MMS pro vlastní zdraví". Musíte se držet uvedených pokynů.

To, co vám žádný lékař nikdy neřekne, je fakt, že už více než 25 let tu máme na 99% efektivní veřejný lékařský test na rakovinu. Je mnohem efektivnější, méně riskantní a levnější, než všechny ostatní testy na rakovinu. Jmenuje se AMAS. Nemusíte chodit k lékaři; test, který jek dispozici na internetu stojí jen 165 dolarů. Odběrová souprava, kterou vám zašlou je bezplatná, odejmete a odešlete jen stěr vlastní krve, zaplatíte až za zaslané výsledky. Tento test na specifické rakovinové protilátky najdete na www.oncolabinc.com Nemám tam žádné finanční zájmy.

O svém stavu a účinnosti MMS si můžete učinit představu podle toho, kdy se dostaví příznaky nevolnosti. Jestliže tedy začnete, řekněme jednou kapkou nebo dokonce poloviční kapkou a nebude vám nevolno, začněte zvyšovat počet kapek dvakrát denně, o jednu ráno a o jednu večer. To znamená, že pokud vám po 1/2 kapce ráno nebude nevolno, pak večer nebo později odpoledne zkuste jednu celou. Pak další ráno užijte dvě a večer 3 kapky. Dříve či později pocítíte při určitém počtu kapek slabou nevolnost. V tom případě snižte příští dávku nebo dvě o jednu nebo dvě kapky a pak opět pokračujte ve zvyšování. Vždy musíte hledat bod, kdy vám začne být nevolno, pak dávku jednou nebo dvakrát malinko snížit a vzápětí se ji pokoušet opět zvyšovat.

Když budete moci postoupit za hranici, na níž vám předtím bylo nevolno a zvýšit počet kapek, bude jasné, že vám to pomáhá. Když se dostaví nevolnost, je to znamení, že část rakoviny vzala za své a nyní je to jed, který tělo může a musí napřed vyloučit. Dokázat uklidit

tento jed je součástí léčby. Tělo to dokáže samo, ale tento proces může vyvolat trochu nevolnosti, průjem nebo dokonce zvracení. To není na škodu. Rakovina je zničena a tělo musí uklidit jedy. S tím jak rakovina zaniká, začne tělo snášet čím dál více kapek. Dá se okolnost, že tělo umí tolerovat stále více kapek, považovat za indikátor? Až nakonec zjistíte, že můžete přidávat kapky, aniž by vám po nich bylo nevolno, je to znamení, že tělo dělá, co má. V případě rakoviny, se prostě musíte pustit do práce. Začněte pomalu, ale pak rychle zvyšujte. Zpočátku byste možná měli brát kapky jen dvakrát denně, ale jakmile zjistíte, že to jde i dvakrát denně aniž by se dostavila nevolnost, pak je berte třikrát a pak čtyřikrát a možná dokonce i pětkrát denně.

Jestliže vám však způsobí nevolnost řekněme už 5 kapek, zkuste 4 nebo jen 3 a když vám po 3 nebude nevolno, držte se těchto 3 kapek, ale berte po 3 kapkách tolikrát denně, jak jen je možné. Jakmile budete snášet 4 kapky, berte po 4 kapkách několikrát denně. Zvyšujte počet kapek jak rychle, jak to můžete snášet.

Jestliže je vám ale nevolno pokaždé, když si vezmete jakkoli malou dávku nebo se zdá, že tělo nesnese žádné zvýšení dávky, aniž by vám bylo špatně od žaludku, znamená to, že se neuzdravuje. Když si můžete vzít třeba dvě kapky najednou, aniž by vás to nutilo k zvracení, ale začne vám být nevolno, když si vezmete tři, budete asi muset nevolnost na čas snášet, ale jestliže se nevolnost objeví vždy poté, kdy si vezmete tři kapky, ukazuje to, že jste za postupem rakoviny pozadu. K tomu může dojít tehdy, když rakovina roste rychleji, než ji tělo s pomocí MMS stlačí likvidovat. Nicméně je tu ještě stále naděje. Jedním ze způsobů je namísto zvyšování počtu kapek zvýšení frekvence jejich podávání v průběhu dne. Čtěte níže. Jsou zde ještě i další prostředky, které mohou pomoci, avšak v žádném případě ani na okamžik nepřestaňte brát MMS.

Při náznacích, že se zdravotní stav nezlepšuje, navrhuji následující: kupte si Indian Herb od Kathleen v Texasu. Ampulka stojí 60 dolarů a je toho v ní dost. Telefon je 806 647-1 741. Kathleen má doma nejméně tisíc dopisů od lidí, kterým to pomohlo. Společně s otcem prodávají tento indiánský lék už více než 60 let. Když ho dostanete, používejte ho společně s MMS, abyste získali co nejlepší výsledky. Shora uvedený AMAS test nabízí každému úžasnou výhodu. Můžete si udělat test, pak několik týdnů nebo měsíc užívat MMS a nato si nechat udělat další test. Porovnáním zjistíte, zda došlo k nějakému zlepšení a v jakém rozsahu.

Opět připomínám, že kdykoli se zde zmiňuji o „kapkách MMS" mám vždy na mysli směs obsahující 5 krát tolik kapek 10% zředěné kyseliny citrónové, následné tříminutové vyčkávání a nakonec přidání jednoho až dvou decilitrů vody nebo džusu k vypití. Nikdy neužívejte MMS bez aktivace přidáním citrónové šťávy či kyseliny citrónové. K překrytí pachuti používejte jen čerstvou jablečnou, hroznovou nebo ananasovou šťávu bez přidaného vitamínu C (čili kyseliny l-askorbové nebo E300).

Konec rakovinového předpisu.

2. Standardní předpis pro MMS vhodný i pro děti Extrémně důležitá jsou zdravá ústa. Jestliže se chcete opravdu uzdravit, podívejte se

prosím na první část této kapitoly pod hlavičkou „Jak použít MMS pro vlastní zdraví". Musíte se držet uvedených pokynů.

Poznámka: Při následování níže uvedených instrukcí mějte na paměti tento odstavec. Kapky MMS vždy aktivujte jednou z potravinářských kyselin, buď citrónovou šťávou, anebo kyselinou citrónovou.

Správný roztok kyseliny citrónové získáte přidáním devíti plných polévkových lžic vody do sklenice, do níž jste předtím dali jednu zarovnanou lžíci krystalků kyseliny citrónové. Uchovávejte v dobře uzavřené láhvi.

Použijte vždy 5 kapek jedné z těchto kyselin na každou kapku MMS, smíchejte vše v suché prázdné sklenici a počkejte nejméně 3 minuty, pak sklenici dolijte do jedné nebo dvou třetin vodou nebo džusem a obsah vypijte. (Můžete vyčkávat až 10 minut, a po přidání džusu nebo vody máte hodinu času na vypití.)

1. Všechny recepty ohledně použití MMS začínají jednou nebo dvěma kapkami. Nikdy nezačínejte s více. Lidé, kteří jsou velmi nemocni anebo přecitlivělí by měli začínat s polovinou kapky. Kapky aktivujte podle shora uvedeného návodu.

2. Jestliže to uděláte správně a po první dávce nepocítíte žádnou nevolnost, přidejte do druhé dávky jednu další kapku. Kdyby vám po tom bylo nevolno, snižte množství MMS v příští dávce. Berte dvě dávky denně, jednu ráno a jednu večer, nejlépe před spaním. Pokračujte a zvyšujte po kapce vždy, když budete brát novou dávku. Pokud by vám bylo špatně od žaludku, snižte příští dávku o jednu kapku, při prudkém průjmu o 2 nebo 3 kapky. Obvykle je dobré ubrat na jeden nebo dvakrát, než se opět vrátíte k množství, při kterém se vám dělalo nevolno. Poznámka: Jestliže dostanete průjem nebo budete muset zvracet, není to špatné znamení. Tělo se prostě zbavuje jedů v procesu samočištění. Všichni říkají, že se po takovém průjmu cítili mnohem lépe. Nemusíte proti tomu nic brát. Utiší se to stejně rychle, jak to přišlo. Není to nic trvalého. Není to skutečný průjem, protože tělo se jen čistí; není způsoben bakteriemi nebo viry. Když jedy odejdou, průjem ustane.

3. Pokračujte v proceduře popsané v bodě 2 tak dlouho, dokud nedosáhnete 15 kapek dvakrát denně, aniž byste cítili nevolnost. Od tohoto okamžiku začněte brát MMS 3 krát denně. Zůstaňte u toho nejméně týden, a pak omezte počet kapek na 4 nebo 6 denně u starších a 4 až 6 kapek dvakrát týdně u mladších lidí. Poznámka: Jakmile dokončíte krok 3, bude už většina zatížení viry, bakteriemi, plísněmi a kvasinkami pryč. Vaše tělo bude čisté. Už se nebude muset trápit s výživou obtížných mikroorganizmů. Tělo teď opět může využívat stravu k vlastní výživě, místo krmení nežádoucího břemene. Cukrovka zmizí, takže si už s cukrem nemusíte dělat starosti. Nebudete si muset dělat žádné starosti kvůli odezvě slinivky a obávat se inzulínových šoků. Spíše vám začne poskytovat přiměřené množství inzulínu k snížení hladiny krevního cukru na správnou úroveň (už se nebudete cítit ospalí, když sníte svůj moučník). Tělo pak bude opět snadno absorbovat vitamíny, minerály a mnohé jiné živiny, které mu do té doby mohly scházet. Časem byste se měli cítit stále zdravější. Nepřestávejte brát MMS.

Pro děti: Recept pro děti je v podstatě stejný. Obvykle je dobré začít s 1/2 kapky. Připravte jednoduše nápoj z jedné kapky a než to dáte dítěti, polovinu odlijte. Pak shora popsaným způsobem přejděte k 1, 2 a 3 kapkám, ale nepřekračujte 3 kapky na každých 12 kg tělesné váhy. U nemluvněte začněte s 1/2 kapky a postupujte až na 2 kapky, ale ne více. Takže, pokud mu dáte 1/2 kapky ráno, počkejte až do odpoledne než dáte 1 kapku a pak, ráno poté, 2 kapky. Kdyby se dítěti nebo miminu udělalo špatně, počkejte o dodatečnou hodinu nebo dvě s podáváním další, o něco menší dávky. Používejte menší dávky, dokud nemluvně nebo dítě nesnese více, ale nepřestávejte. Konec standardního předpisu.

3. Klářin recept 6+6 Extrémně důležitá jsou zdravá ústa. Jestliže se chcete opravdu uzdravit, podívejte se

prosím na první část této kapitoly pod hlavičkou „Jak použít MMS pro vlastní zdraví". Musíte se držet uvedených pokynů.

Tento recept je určen pro lidi trpící bolestmi, chřipkou, nachlazením, zápalem plic nebo jinými onemocněními, která nejsou obecné považována za nevyléčitelná a déle trvajícími fyzickými bolestmi. Velmi nemocní lidé upoutaní na lůžko by měli použít standardní postup 2 a začít s velmi malou dávkou. Nazval jsem tento nový předpis Klářin, protože byla první, kdo jej začal opravdu důsledně používat. Můžete si také prostudovat poslední kapitolu ve druhém vydání této knihy. Jistě si vzpomenete na řadu příběhů Klářiny úspěšné léčby lidí v její domovině. Protože u Kláry a její matky mám pronajatou kancelář, viděl jsem u ní ještě spoustu dalších lidí. Klára lidem vždy namíchá dávku z 6 kapek, hodinu počká, a pak jim pro jistotu podá ještě jednu stejnou. Pak lidi nechá posedět ještě pár minut nebo i hodinu, než je „propustí".

Jednou v noci v roce 2007 dorazila jedna asi 65-letá paní s manželem nakoupit něco MMS. Ta paní měla úplně ochrnutou pravou ruku a pravou nohu. Vešla o berlích, ale nemohla se na nich pořádně pohybovat, takže ji podpíral manžel. Byla to práce, než se vůbec dostali dovnitř. Klára hned dala do sklenice 6 kapek s 30 kapkami kyseliny citrónové jako aktivátoru, jako vždy počkala 3 minuty, dolila do sklenice vodu a podala to paní, kterou navíc trápil zánět sedacího nervu. Ta jen s potížemi dostala sklenici k ústům levou rukou. Už asi po 40 minutách pocítila úlevu, bolesti zad ustupovaly a cítila mravenčení v pravé ruce. Po 60 minutách už mohla trochu pohybovat několika prsty. Klára jí pak podala ještě jednou stejnou dávku. Odešel jsem do kanceláře, ale asi za hodinu mne Klára zavolala. Ta pani u ní si právě procvičovala ruku, do níž se jí vrátila plná mobilita, a navíc měla sundanou botu z pravé nohy, na níž už pohybovala prsty. Ve skutečnosti procvičovala celou nohu a mohla pohybovat prsty a svaly lépe, než většina lidí, co znám. Když odcházela, ještě se pro jistotu opírala o berle, ale manžel jí už nemusel pomáhat, a také bolesti v zádech byly zjevně pryč. Po několika dnech už jsem ji viděl chodit bez berlí. Není to nic mimořádného, stává se to často.

„Klářin recept 6 + 6" při použití MMS je jednoduchý. Účinkuje však při většině stavů, jako například chřipce, nachlazeni, zápalu plic, fyzických bolestech, jak bezprostředních tak chronických, a při většině dalších obvyklých chorob.

Krok 1. Dejte do sklenice 6 kapek MMS a přidejte 30 kapek 10% kyseliny citrónové nebo 30 kapek citrónové šťávy. Potřeste sklenicí tak, aby se kyselina a MMS smísily a počkejte nejméně 3 minuty. V případě, že jste odešli a zapomněli, 1 nějaké prodlení nevadí. I 10 nebo 15 minut je ještě v pořádku, protože účinnost 1 roztoku se téměř nezmění. Pak do roztoku

doplňte asi 1/2 sklenice vody a vypijte. Můžete použít i džus neobohacený o vitamín C. Nejlepší je jablečná, hroznová, ananasová nebo brusinková šťáva.

Krok 2. Hodinu počkejte a zopakujte krok 1. Za normálních okolností člověk pocítí jistou úlevu už dvě hodiny poté, co si vezme první dávku, ale především když pokračuje a vezme si i druhou. Není tu samozřejmě žádná záruka. Ať už se mu uleví nebo ne, měl by pak pokračovat postupem 7 + 7, to znamená 7 kapek a po hodině druhou stejnou dávku, ale to jen tehdy, pokud mu nezačne být nevolno. Nevolností míním stav, kdy kapky způsobí pocit zvedání žaludku trvající déle než 10 minut, nebo dokonce zvracíte či dostanete průjem. V takovém případě by člověk neměl navyšovat na 7 + 7, ale spíše znovu vzít jen 6 + 6. Kdyby byl hodně nemocný, bylo by dobré ucouvnout i o něco více, například na 3 + 3, ale to se stává jen zřídka. Za normálních okolností stačí vydržet u 6 + 6 až do doby, kdy to člověk začne snášet bez nevolnosti, a pak začít zvyšovat na 7 + 7, atd.

Co se týče chřipky, zápalu plic, těžkých nachlazení a dalších onemocněni, která mohou ohrozit život, dělejte totéž dva nebo i třikrát denně dokud se neuzdravíte. Nedejte chřipce šanci se usadit.

Jakmile chřipka pomine, měl by člověk začít zvyšovat dávky kapek až na 15 a 15 nebo se vrátit k shora popsanému standardnímu postupu a postupovat tak rychle jak je snesitelné k 15 kapkám, a pak zůstat u 15 kapek dvakrát nebo 3 krát denně po celý týden, jak uvádím níže.

Konečným cílem je aby každý, s výjimkou dětí, nakonec bral 15 kapek 2 nebo 3 krát denně. V případě dětí děti jsou to 3 kapky na každých 12 kilogramů tělesné váhy. 15 kapek 2x denně by bylo správné u dorůstajících s tělesnou váhou 68 kg a 15 kapek 3x denně pro dospívající děti nad tuto váhu. Není to přesné číslo. Každý by měl vyhodnotit svůj vlastní případ podle toho, jak se cítí. Toto množství kapek spolehlivé dohlédne na to, aby se tělo úplně zbavilo choroboplodných mikroorganizmů a těžkých kovů. Jakmile člověk dosáhl tohoto cíle, měl by po týdnu snížit dávku na udržovací úroveň dvou týdenních dávek po 6 kapkách.

(Ve všech případech kdy se zmiňuji o kapkách MMS, to současně znamená 5 kapek citrónové šťávy, nebo zředěné kyseliny citrónové na každou kapku MMS. Potom je nutné vyčkat 3 minuty, než přidáte vodu nebo džus a směs vypijete.)

Cílem pochopitelně není dohnat člověka k zvracení. Berte tedy 6 kapek dvakrát týdně. Kdybyste měli dojem, že dostáváte chřipku, uchylte se k výše popsanému Klářinu receptu 6 + 6. Chřipka se neudrží déle než maximálně 12 až 24 hodin, ale obvykle ustoupí za méně než 6 hodin po druhé dávce. Nikdy jí nedávejte šanci se usadit. Nejlepší způsob jak porazit chřipku je brát po celý den 2 nebo tři kapky každou hodinu, dokud nepocítíte, že chřipka odešla. 6 kapek dvakrát týdně pak udržuje imunitní systém při síle a oslabuje patogeny. Jistě si ze školy pamatujete, že tělo vždy hostí nějaké patogeny. 6 kapek je udržuje v odstupu.

Konec Klářiny receptury. Zvláštní poznámka autora: Jak už jsem zmínil na jiném místě této knihy, nejsem

„vynálezcem" této techniky. Chlordioxid v těle používali mnozí jiní už 20 a více let. Já jsem s tím nakonec přišel na veřejnost, protože jinak by se o tom nikdo nedozvěděl. Po dvanácti letech praxe jsem s tím získal dalekosáhlé a mnohočetné zkušenosti a vím o tom víc, než kdokoli jiný. Připouštím, že jsem si zpočátku myslel, že jsem našel něco úplně nového. Ano, objevil jsem to sám pro sebe a pro mne a všechny co znám, to bylo úplné nové. Ale i kdybych byl druhý, třetí desátý nebo možná snad stý, kdo na to přišel, na tom přece vůbec nesejde.

Hlavní rozdíl je v tom, že všichni ostatní to využívali ve velmi omezeném měřítku. Seznámil jsem s tím veřejnost a umožnil všeobecné použití. Pokud tedy někdo říká, že jsem nepřišel na nic nového, že nemám nárok na nějaké prvenství, plně s ním souhlasím. Nevíme, koho vlastně jako prvního napadlo použít chlordioxid přímo v lidském těle. Je to nejasné, protože s tím po léta laborovala spousta výzkumníků.

Stovky badatelů používaly chloritan sodný v těle, aniž by si přitom uvědomili, že ve skutečnosti používají chlordioxid. Nikdo z nich si patrně neuvědomil, že je to právě chlordioxid, jemuž vděčili za výsledky, s nimiž se setkávali. Jejich výzkumy se v každém případě omezily jen na několik chorob nebo druhů onemocnění. Takže, pokud jde o patenty, nemohl jsem si nárokovat první použití a tudíž ani nemohl získat nějaký patent. Samozřejmě jsem jej ani nechtěl a nechci. Vše, co jsem kdy chtěl, bylo pozorovat jak se používání zázračného minerálního roztoku šíří do celého světa, a to se dnes už opravdu děje.

Kapitola 11 Ošetřování popálenin Roztok MMS má udivující schopnosti i při léčení popálenin. V popáleninách vznikají

některé chemické sloučeniny, které MMS dokáže neutralizovat. Nejlepší je ošetřit popáleniny ihned, ale může to pomáhat ještě i o několik hodin později.

Když se někdo popálí, bez ohledu na to jak ošklivě, musí se použit MMS v plné síle a postříkat postižené místo přímo z láhve tak, aby ne rozšířil po celé popálenině. V tomto případě neužívejte žádný aktivátor. Roztok velmi jemně rozestřete prsty po postiženém místě, aby popáleninu úplně pokryl. Ponechte to na ní JEN 30 sekund až minutu. Netlačte na popálené místo prsty. Nejlepší by byl jemný štěteček, ale neztrácejte čas hledáním. Čím dřív se MMS do popáleniny dostane, tím lepší bude výsledek. Alkalický roztok MMS neutralizuje kyselé sloučeniny v popálenině. Bolest se vytratí téměř okamžitě, během sekund. Pak MMS dobře opláchněte vodou.

Při ošetřování popáleniny zajistěte, aby na ní roztok působil nejméně 30 sekund. Pomalu počítejte do 30, a pak místo důkladně opláchněte. Omytí popáleniny je absolutně nezbytné, jinak se její stav spíš zhorší. Pokud to provedete správně, popálenina se zhojí za asi polovinu obvyklé doby. Můžete ji takto ošetřit dva, tří nebo i vícekrát po sobě.

MMS musíte úplně spláchnout vodou po 30 až 60 sekundách. Pokud voda není k dispozici a nejste si jisti, že ho budete mít čím opláchnout, nikdy MMS nepoužívejte. Pokud není k opláchnutí k dispozici voda, použijte jakoukoli poživatelnou tekutinu.

Takto můžete ošetřit i popálení sluncem. Použijte kousek látky a neředěný MMS velmi lehce rozprostřete špičkami prstů po sluncem sežehnutém místě. Výborný je i rozprašovač. Použijte dostatečné množství, abyste ho mohli rychle a snadno rozprostřít. Roztok ponechte na místě 30 až 60 vteřin a pak ho spláchněte vodou. Nejlepší je se osprchovat. Na pokožce nesmí zůstat žádné zbytky. Nechat MMS působit více než asi 5 minut by mohlo znamenat značné zhoršení stavu. Jakmile místo opláchnete, bolest okamžitě zmizí.

Pokud vám tyto návody nejsou úplně jasné nebo nevíte, co míním „opláchnutím", prosím, abyste se o to vůbec nepokoušeli. Musí to z popáleniny pryč maximálně do 5 minut. Správně použitý MMS umí při popáleninách opravdové zázraky. (Zastavuje bolest, zachraňuje životy a umožní, aby se popáleniny hojily mnohem rychleji. Kdybyste to udělali špatně (jinými slovy, jestliže pak místo správně nevymyjete) dosáhnete pravý opak.

Jednou nás navštívil jeden lékař a zašel na pláž, posedět pár hodin pod slunečníkem. Jenže slunečníky nechrání před paprsky odraženými od vodní hladiny, a tak se ošklivě spálil. Ke vší smůle, v ten den už nepřišel z pláže zpět k nám, takže jsem se mu mohl věnovat až nazítří. Dal jsem nezředěný MMS do rozprašovače a postříkal všechny rudé oblasti. Byl na většině těla červený jako rak. Nechali jsme to minutu působit, a pak šel pod sprchu. Když vyšel, říkal: „Ani nemohu popsat, jak se cítím lépe." Mohl pokrčit rameny a pohybovat svaly, jimiž předtím kvůli bolesti nemohl ani pohnout.

Po několika hodinách si postěžoval, že se bolesti částečně vrátily. Postříkal jsem ho znovu, ale tentokrát jsme zajistili dokonalý kontakt s pokožkou velmi lehkým rozetřením roztoku špičkami prstů. Počkal pak se sprchováním 5 minut. Tentokrát vyšel ze sprchy a konstatoval, že nemá už vůbec žádné bolesti, a ty se pak už ani nevrátily.

Jak vidíte, dá se to ošetřit více než jednou a můžete to nechat působit i o něco déle, než minutu. Popáleniny třetího stupně si ovšem mohou vyžádat i tři nebo i více ošetřeni, ale roztok na nich rozhodně nikdy nesmíte nechat. Vždy ho dokonale spláchněte!

Kapitola 12 MMS a dlouhověkost Rád bych vám mohl odpovědně říct, že vám MMS přidá 25 let života. Dnes to sice ještě

nemohu prokázat, ale osobně v to věřím. Lidi ve stáří zabíjí chatrný imunitní systém. Jak stárneme, imunitní systém postupně slábne. MMS to mění. Když MMS někdo bere pravidelně, pak jej doslova nabíjí. Pak už mu může proklouznout jen máloco.

Co se týče aktivity bílých krvinek, mikroskopy s temným polem ukázaly, čím déle někdo MMS užívá, tím jsou na tom lépe. A imunitní systém, to jsou především bílé krvinky.

Poté, co jsem za šest let ošetřil stovky lidí, jsem dospěl k názoru, že žádná lidem známá choroba způsobená patogeny (viry, bakteriemi, parazity nebo jinými mikroorganizmy) nemůže imunitnímu systému denně doplňovanému MMS odolat. Příležitostně je třeba trochu zvýšit dávkování při extrémně špatné chřipkové sezoně, nebo když kolem obcházejí jiné nemoci.

Tělo umí rozpoznat chřipkové viry. Když chřipka uhodí, projeví se to i u člověka užívajícího MMS jako vždy, ale s jedním rozdílem: reakce obvykle trvá méně než 24 hodin, někdy, a to jen ve vzácných případech dva dny. Průběh chřipky je pak desetkrát slabší, než u lidí, kteří pod ochranou MMS nejsou. Většina chorob se nikdy neobjeví, ale některé můžeme pocítit jako mini-onemocnění, která pominou během hodin. Nachlazení se sice projeví a je plně aktivní, ale obvykle odezní po jedné až dvou hodinách.

Když berete udržovací dávky MMS, pak se vám nemocí, které starší lidi obvykle porazí, jednoduše vůbec nedostanou pod kůži. Nicméně, vaší povinností i nadále bude udržovat se i po jiných stránkách v dobrém stavu. Pokud se s vás stane gaučový povaleč, i tak nepochybně pobudete na světě o trochu déle, ale ve hře pravděpodobné stále bude dávný přírodní zákon, který říká: „Co nepoužíváš, o to časem přijdeš."

V MMS máme prostředek, s nímž můžeme žít mnohem déle, ale jen na nás zda to dokážeme uplatnit. To zahrnuje i příjem ostatních živin. I když MMS vyhubí všechny patogeny, vaše tělo ještě stále potřebuje vhodnou výživu, aby v něm bylo vhodné prostředí, které nezve na hostinu další, nové patogeny a zůstalo zdravé. To znamená správnou rovnováhu vitamínů, minerálů, bílkovin a olejů. Stárnutí způsobuje kumulace nedostatku různých živin. MMS vyhubí nákazy a neutralizuje jedy, ale mohou vás zabít jiné deficity samy o sobě. Zůstat mladí nebo prostě jen déle naživu, na tom budete muset zapracovat sami.

Kapitola 13 Intravenózní použití MMS Máme dnes k dispozici větší množství údajů ohledně nitrožilního (IV - intravenózního)

použiti MMS. Ještě před několika měsíci patrně nikdo nikdy nepoužil MMS aktivovaný kyselinou citrónovou intravenózně. V nemocnicích po celém světě už bylo podáno statisíce infuzí chloritanu sodného, jenže v těchto případech se používá neaktivovaný roztok. Ještě nikdy nikoho nenapadlo ho aktivovat.

Poté, co jsem hovořil s mnoha oběťmi lymské nemoci, které se neuzdravily poté, co užívaly MMS orálně, a po rozhovorech s několika lidmi, jimž to moc nepomohlo ani intravenózně, jsem si začal dělat opravdové starosti. Rovněž jsem se setkal s několika lidmi, kteří nedosáhli nijak zvláštních výsledků při morgellons (kožní onemocněni nejasného původu), a to mne trápilo ještě víc. Kdybychom nedosáhli na tyto dvě nemoci, pak to nebude

účinkovat ani u těch ostatních. Jsou zde doslova milióny lidi trpících na tato dvě onemocněni a počet rychle nabývá epidemických proporcí.

Veřejnost se o tom moc nedozví, protože je to buď prostě jen ignorováno, anebo úmyslně zamlčeno. Psaly a telefonovaly mi tisíce lidi. Dostávám zprávy z celých USA i ze světa. Tyto nemoci nesmíme ignorovat. Původ více než deseti obdobných onemocnění je možné vystopovat až do různých laboratoři po celém světě. Jestli si jich nebudeme všímat, pak nás vyhubí. Většinu to zatím ještě nechává v klidu, s výjimkou těch lidi, kteří tyto nemoci už mají nebo pokud jimi trpí někdo z jejich rodin nebo přátelé. Lidé si myslí, že se do nich napřed musí zakousnout klíště, ale tak to není. Je mnoho jiných způsobů jak získat tyto nemoci. Vět-šina postižených si ostatně na žádné napadení klíštětem nevzpomíná.

Tváří v tvář takové skutečnosti bylo jasné, že je nezbytné něco podniknout. Začal jsem tedy zvažovat možnost IV použití aktivovaného MMS. Jak už víte, uvolňuje se přitom až 1000-krát více chlordioxidu než z neaktivovaného roztoku. Samozřejmě známe nesmírné výhody, které poskytuje orální užívání MMS, ale ukazuje se, že choroby jako lymská nemoc, morgellons (morgellons syndrom) a další „vypěstované" choroby se tímto způsobem udolat nedají. Podle mého soudu se aktivovaný MMS vstupující do těla zažívacím traktem za normálních okolností dostává do krve průnikem žaludeční stěnou. Chlordioxid pak sesbírají červené krvinky v žaludeční sliznici a roznesou ho po celém těle. Červené krvinky jsou dobré, ale otázka, která mne dlouho trápila, zněla: „co kdybychom v těžkých případech využili i krevní plazmu?" Plazma je kapalina nesoucí mimo jiné červené krvinky a jiná krevní tělíska. Možná se chlordioxid nedostává z žaludku do krevní plazmy, a kdyby to tak bylo, mohl by to být jeden z důvodů proč MMS, jak se zdá, příliš neúčinkuje při lymské nemoci a morgellons.

Musel jsem tedy hledat odpověď na tuto, anebo přinejmenším na otázku: „Bude MMS (roztok chloritanu sodného) účinnější jako IV roztok, když ho aktivujeme?" Nemohl jsem si dovolit testy s laboratorními krysami, takže jsem se kvůli dalšímu pokroku rozhodl stát jednou z nich sám. Probral jsem to s Dr. Romero, který zpočátku váhal, ale když jsem mu řekl, že pokud to nepůjde jinak, udělám to v každém případě doma a sám, nakonec s dohledem nad pokusem souhlasil, protože věděl, že v těchto věcech nikdy nežertuji. Najal jsem si ošetřovatelku, která uměla dávat IV kapačky, a několik dnů před Vánocemi 2007 jsme začali.

První otázkou bylo, jestli se u mne projeví tytéž reakce, jako když se MMS užívá ústy nebo to bude odlišné. Doufal jsem, že budou jiné, protože kdyby byty stejné, pak by aktivovaný IV roztok zřejmě působil stejně a nebylo by to žádné zlepšení, spíš komplikace.

Abych to zkrátil; vyzkoušel jsem napoprvé 1 kapku MMS aktivovanou 2,5 kapkami 10% kyseliny citrónové v 150 ml fyziologického IV roztoku. Napřed se nestalo vůbec nic, a už to bylo zajímavé, protože mi několik lékařů shodně řeklo, že kyselina citrónová v žilách bude pekelně pálit. Ale žádné páleni ani jiné nepříjemné pocity jsem necítil, samozřejmě s výjimkou vpichu. Necítil jsem nic! Byl jsem z toho trochu zklamaný, ale kdo mohl čekat víc od jedné kapky, která ani nebyla plně aktivovaná (použil jsem jen poloviční množství kyseliny). Po hodině čekání jsem se rozhodl jít domů.

Cestou domů, asi 1,5 hodiny po infúzi, to přišlo. Začalo mi být chladněji a chladněji, a pak už jsem se začal třást zimou. Začal jsem doslova mrznout a pociťoval nevolnost. Bylo mi nevalně, ale současně na mne padla povznesená nálada. Dělo se něco neobvyklého, něco, co se předtím nikdy nestalo. Zavolal jsem příteli Dr. Hesselinkovi, který prováděl kyslíkové terapie už řadu let, a ten mi potvrdil, že to je Herxheimerova reakce. (Tělesná reakce v důsledku toho, že bylo zahubeno něco, co uvolňuje jed.) Mohlo se to stát jen proto, jelikož chlordioxid pronikl hlouběji do tělesných tkání. Předtím už jsem brával 30 kapek MMS s

absolutně bez důsledků, takže aktivovaná IV dávka musela prostoupit mnohem hlouběji do organizmu a zničit tam něco, co dosud zůstávalo skryté. Poté se dostavila Herxheimerova reakce.

A tak jsem se v tom rozhodl pokračovat. Nazítří stejné množství aktivovaného MMS nevyvolalo žádnou reakci. Zkusil jsem tedy aktivaci 1 kapky MMS 5 kapkami kyseliny. Opět se projevila Herxheimerova reakce, ale když jsem to zopakoval příště, nebyla žádná reakce. Pokračoval jsem, až jsem se dostal na 4 kapky.

Po každém zvýšení tělo vždy reagovalo a podruhé už ne. Udivilo mne, že jsem v žílách nikdy nepocítil sebemenší bolest, jen jednou mne bolel hřbet ruky po nešikovně vpíchnuté jehle. Pak do toho přišel vánoční shon a musel jsem pokusy přerušit.

Vrátil jsem se k nim až prvního února. Začal jsem zase opatrné, ale tentokrát šel na 4 kapky mnohem rychleji. A pak se projevilo to, co se často stává - zasáhl obranný mechanizmus, žíly se stahovaly a odmítaly roztok přijmout. Je tu sice běžně používaný způsob jak překlenout tento mechanismus, ale neměli jsme potřebný prostředek. Takže jsem si musel dát nucenou pauzu, dokud ho neseženeme.

Jak jsem zjistil, přípravky bránici stahování žil jsou heparin a prokain. Nepoužívejte je ale, pokud přesně nevíte kolik.

Tady jsem prozatím skončil. Patrně uveřejním toto vydání knihy dříve, než budeme mít více odpovědí, ale podle mého názoru to pravděpodobně bude účinkovat i na lyme a morgellons, a mohlo by je to i skolit. Jestliže se chlordioxid dostane tam, kde se skrývají, určitě je vyhubí. Je dokázáno, že chlordioxid účinně hubí průvodce běžných nemoci, ale jsou to právě jen tyto laboratorně vytvořené patogeny, které, jak se zdá, se umí ukrýt v místech kde na ně antibiotika ani orálně užívaný MMS nedosáhnou.

Jsou tady už i zkušenosti odjinud. Donedávna jsem o tom nevěděl, ale jedna paní, která extrémně trpěla lymskou nemoci, se rozhodla použít aktivovaný MMS IV. Smíchala 16 kapek s 75 kapkami potravinové kyseliny. Počkala tři minuty a přidala to do 200 ml fyziologického roztoku. Přítel ošetřovatel jí to pak podal v hodinové infúzi. Příští den byla velmi nemocná. Pleť na tváři jí zestarala a dostala vrásky. Později se ale kůže úplně sloupala a její tvář výrazně omládla. Lymská nemoc patrně infiltrovala pokožku, a když ji zahubila, postihlo to i kůži. Ta paní si vzala 4-krát více aktivovaného MMS než já a přežila to ve zdraví! Pak se sice cítila mnohem lépe, ale lyme se ji nepodařilo zbavit. Nicméně, bylo to jediné ošetření, a kdo ví, kolik jich je zapotřebí. (Mimochodem, ani tak velké množství kyseliny jí v žilách nepůsobilo žádnou bolest ani pálení.)

Následně si nechala podat dvě další infuze z 16 kapek s 75 kapkami kyseliny citrónové v 200 ml fyziologického IV roztoku po sobě. Tentokrát z toho byla opravdu hodně nemocná. Projevil se průjem, nevolnost a zvraceni. Pak se jí sloupala většina povrchu těla. Bylo to extrémně bolestivé, ale když utrpění skončilo, cítila se dobře. Takový postup bych nikdy nikomu nedoporučoval. Je to nebezpečné a podle mého názoru to není nezbytné. Každý by měl začít s malými dávkami a pomalu zvyšovat až na 16 nebo více kapek.

Jak vidíte zdá se, že jak výsledky této paní, tak to, co jsem na sobě vyzkoušel sám, obojí podporuje úvahu, že aktivovaný, nitrožilně podaný MMS, tyto nemoci pravděpodobně může zahubit.

To všechno můžete považovat jen za zprávy z neukončeného výzkumu při nulových nákladech. Musí se udělat. Nemělo by se to asi provádět takhle, ale pokud bych všechno dělal tak, jak by se to dělat mělo, neměli bychom ani MMS. Prosím, pochopte, nejsem z těch, kteří se chlubí, nebo si stěžuji. Mám ale pocit, že by lidé měli vědět, co naše slavná vláda

nebo jistí ohromně bohatí a nejbohatší filantropové nedělají, a ani nehodlají udělat. Často a zbytečně jsem je žádal o pomoc.

Doufám, že tušíte, co vám zde chci sdělit. Lymská nemoc a morgellons se šíří po celém světě. A je zde spousta jiných nemocí nazývaných jmény, která ani neumím vyslovit a mnoho takových, které ještě ani nemají pojmenováni. Začalo to v USA a rozšířilo se do celé Evropy, Asie a většiny ostatních zemi. Je to mnohem horší, než si kdo uvědomuje. Něčím to musíme dostat pod kontrolu. Nejsem sám, kdo to říká, je tady ještě mnoho jiných. Nechci se o tom ale příliš šířit. Nechci být považován za někoho, kdo šiří poplašné zprávy. A nechci se stát hrdinou… Raději bych šel hledat kovy do džungle, protože to se mi líbí víc. Ale jak se říká, někdo tím stromem zatřást musí.

Brzy uvidíme, jak to s tím je. Ve zbytku této kapitoly najdete, jak to dnes vypadá s IV použitím.

Dvacet ml metodou nitrožilního vstřikování Nitrožilním používáním MMS lze dosáhnout rychlých výsledků. Pro injekce bylo

připraveno vždy 6 až 18 kapek NEAKTIVOVANÉHO MMS ve 20 mililitrech sterilního injekčního roztoku zakoupeného v lékárně v jedné cizí zemi. Byl to roztok glukózy. Injekce byly podávány do žil na rukou. Injekce musí být aplikovaná rychle, 20 ml za asi 20 sekund. Kdybyste to dělali moc pomalu, popálí to žílu. Injekce byly podávány jednou nebo dvakrát denně až tři dny. Možná by více dnů bylo lepší, ale to je vše, co jsme vyzkoušeli. Všechny injekce podávaly ošetřovatelky pod lékařským dozorem. Nezkoušejte to sami či bez lékaře.

Popsaný postup byl použit u 25 lidi, jenž tvrdili, že mají AIDS. Pět z nich pak zavolalo a říkali, že mají test na AIDS opět negativní.

250 ml kapačka Pro první ošetření bylo použito sedm kapek NEAKTIVOVANÉHO MMS ve 250 ml roztoku

glukózy a 22 kapek MMS v 250 ml roztoku glukózy při druhém ošetření tentýž den. Poté po 22 kapkách nepřetržitě až 30 dnů po sobě.

Rychlost kapání byla nastavena na asi dvě hodiny pro plných 250 ml. Výsledky byly velkolepé.

Všechny infúze poskytly po poradě s lékařem ošetřovatelky zkušené v tomto postupu. Nezkoušejte to sami. Po ruce musí být přístroj na měření krevního tlaku a na počátku krevní tlak často kontrolujte. Jestliže poklesne o více než 20%, infúzi zastavte. K upravení tlaku podávejte k pití ovocnou šťávu. Pokud jste používali fyziologický roztok, přejděte příště na glukózu, abyste udrželi nahoře krevní tlak.

Krev v žilách a infuzní roztok se samy o sobě chovají jako neutralizační roztok, který upraví alkalitu MMS. V důsledku toho se chlordioxid začne uvolňovat přímo do krevního řečiště. Navíc se z roztoku chloritanu sodného uvolňuje v těle i tam, kam by se samotný chlordioxid nesený červenými krvinkami nikdy nedostal. Po přidání MMS do infuzní láhve jsme ponechávali roztok hodinu před podáním „odpočívat", aby se mohlo vytvořit něco chlordioxidu.

Při IV používání kapek musí být maximální množství nastaveno tak, aby nemocnému nepůsobilo nevolnost. Při 22 kapkách MMS v 250 ml IV roztoku glukózy lidem obvykle nebývá zle. Ale nemocni s AIDS se při této hladině kapek běžně začnou cítit velmi špatně. U nich je dobré začínat na 2 až 5 kapkách, a pak při každém dalším ošetřeni vždy pár kapek přidávat. Kdyby nemocnému začalo být v průběhu nebo ihned po ošetření nevolno, měl by příště dostat o 2 kapky méně. Pak postupně opět zvyšovat počet kapek tak dlouho, dokud nemůže dostávat 22 kapek, aniž by se dostavila nevolnost. Pak zůstaňte na 22 kapkách a

podávejte je dvakrát denně tak dlouho, dokud test na AIDS nebude negativní. Když se nemocnému během zákroku udělá nevolno, musí být okamžitě přerušen. Ale nepřerušujte léčebný postup. Jen při dalším ošetření použijte o pár kapek méně. Několik lékařů doporučilo, aby se nikdy nepoužívalo více než 250 ml roztoku najednou. Větší množství může někdy způsobit, že se objeví voda v plicích.

Ve zde udaném poměru bylo bez problémů podáno tisíce infúzi chloritanu sodného. Ještě jednou upozorňuji, že tyto infúze NEBYLY AKTIVOVÁNY žádnou kyselinou. Musíte vědět co dělat. Postupujte velmi pečlivě, aby se do hadiček nikdy nedostal žádný vzduch, protože vzduchová bublinka v žílách může člověka zabít.

Nevolnost není špatné znamení. Signalizuje, že MMS zabírá. Pokud se ošetřovaný bude cítit hodně špatně, může vypít sklenici vody, do níž mu přidáte 1000 mg vitaminu C.

Pro další informace ohledně IV podávání chloritanu sodného si prostudujte výzkumné zprávy, jejichž seznam zde uvádí Dr. Hesselink, anebo článek na webové stránce miraclemineral.org uvedený pod záložkou „Important information". Popisuje IV infúze s Dioxychlorem, což je totéž jako chloritan sodný, použitým ve stejném poměru jako MMS.

Kapitola 14 Chlordioxid a krevní chemie Aby člověk pochopil, jak zázračný minerální doplněk vlastně účinkuje, musí vědět něco o

chemických vlastnostech chlordioxidu a chemii krve. Chlordioxid je plyn, který se rozpouští v tělních tekutinách. Chlór a chlordioxid jsou používány jako dezinfekční prostředky už více než sto let. Není žádných pochyb o tom, že ničí patogeny všeho druhu. Obojí se už více než 50 let používá k úpravě vody. V posledních letech, je chlór ve vodárenství používán stále méně. Nahrazuje ho právě chlordioxid, protože má oproti chlóru značné výhody. Chlordioxid uvolňovaný z chloritanu sodného pomocí kyseliny solné je dnes ve velkém používán v úpravnách pitné vody, především v Evropě. Třebaže je trochu nákladnější, než chlór, zvýšené náklady snadno vyváží výhody při jeho použití. Ve zprávě odděleni analytické chemie American Chemical Society z roku 1998 stoji, že chlordioxid je nejmocnější a nejefektivnější bakteriostatikum jaké lidstvo zná.

Chlordioxid zabíjí patogeny okysličením. To je úplně jiná chemická reakce než u chlóru (chlorace) a po okysličení nezůstávají ve vodě žádné škodlivé sloučeniny. Už 10-ppm chlóru vypitého v džusu vyvolá u zdravé osoby několikahodinovou nevolnost, zatímco vypiti nápoje obsahujícího 10 ppm chlordioxidu nemá žádné podobné účinky, a přesto je při zabíjení patogenů účinnější, než chlór.

Chlordioxid v roztocích zředěných na 50 nebo méně ppm neovlivňuje žádnou z funkcí nebo součástí lidského těla, včetně přátelských aerobních bakterii. Naopak, zdá se, že roztoky 0,1 až 1 ppm přivodí velkolepou odezvu imunitního systému ve formě útoku na anaerobní bakterie, viry, parazity, houby, škodlivé plísně, kvasinky a další patogeny.

Aniž by to tušili, pily statisíce Američanů zředěné roztoky s chloritanem sodným už více než 100 let v rozličných zdravotních vodách. Zředěné roztoky kuchyňské soli upravované elektrickým proudem byly prodávány jako pod různými názvy, jako například dosud prodávaná „Willard Water". Většina těchto léčivých vod obsahovala malá množství chloritanu sodného, který v ní vzniká v důsledku elektrolytické úpravy roztoku kuchyňské soli (chloridu sodného). Koncentrace uvolněného chlordioxidu v takové vodě byla ovšem velmi

nízká. Nebyla nikdy dostatečná k tomu, aby mohl správně účinkovat a hubit v těle patogeny, nicméně proklamované prospěšné účinky těchto zdravotních vod můžeme s největší pravděpodobností přičíst právě chlordioxidu, jelikož v těchto vodách žádný jiný užitečný prvek nebyl. Jiné „zdravotní nápoje" naproti tomu obsahovaly různé deriváty chlóru.

Dlouho se prodává i „stabilizovaný kyslík". Tady už jde o silně zředěný roztok chloritanu sodného, který po dalším zředění vodou velice pomalu vylučuje chlordioxid.

Miracle Mineral Supplement (MMS; „zázračný minerální doplněk") je mnohem koncentrovanější roztok chloritanu sodného, než „stabilizovaný kyslík", k němuž byla navíc jako aktivátor přidána některá z poživatelných kyselin. Tyto kyseliny, běžně používané v nealkoholických nápojích, jako například ocet nebo kyselina citrónová, redukují původně alkalický roztok do kyselého stavu, ale ještě stále v potravinářském rozsahu, čímž se z něj uvolní až 1 ppm chlordioxidu. Tento stupeň koncentrace, který někdy nacházíme i v potravinářských polotovarech, představuje stonásobné množství toho, co může uvolnit „stabilizovaný kyslík".

Působením kyseliny octové nebo citrónové přidané do roztoku se z chloritanu sodného začne průběžně uvolňovat chlordioxid po dobu až 12 hodin. Působení žaludeční kyseliny toto časování nijak významné nezmění. Je vypočteno, že z tohoto množství soli a zmíněných kyselin se uvolní jeden miligram chlordioxidu za hodinu. Jedna hodina je také doba, během níž jeden miligram chlordioxidu odreaguje na kuchyňskou sůl a další neškodné sloučeniny, z nichž jedna je naopak nesmírně užitečná.

Rovnoměrná produkce chlordioxidu a jeho současný konstantní rozpad na kuchyňskou sůl a jiné sloučeniny znamená rovnoměrnou hladinu chlordioxidu v těle, přičemž veškerý chloritan sodný odreaguje po přibližně 12 hodinách, aniž by po sobě zanechal nějaké tělu cizí materiály nebo stopy. Index toxicity je tedy po této době nulový.

Nemocnice a laboratoře využívaly chlór a chlordioxid po více než sto let jako dezinfekčních prostředků. Proti chlordioxidu žádný patogen nikdy nevyvinul obranu. Vzhledem k této skutečnosti a shora popsané netoxicitě nestojí nic v cestě jeho použití v tělních tekutinách. Přitom je možné využít některých známých vlastností tělesných orgánů a krve.

Lidské tělo má velice málo mechanizmů, které mohou rozlišovat mezi kyslíkem a chlordioxidem. Červené krvinky to rozpoznat neumí. Přesvědčivé důkazy naznačují, že poté, když se MMS dostane do žaludku a začne se vylučovat chlordioxid, absorpční mechanismus v žaludečních stěnách umožní, aby ho na sebe červené krvinky upoutaly a zanesly do stejných oblastí těla, kam za normálních okolností dopravují kyslík.

Normální pH lidského těla je zhruba 7. Při pH 7 je chlordioxid za nepřítomnosti světla několik minut poměrně stálý. Patogenní organizmy, jako třeba všechny formy původce malárie (plasmodia Vivax, Ovale, Malariae i Falciparum), jsou v podstatě všechny anaerobní a mají jiné identifikační znaky, než tělu přátelské aerobní bakterie. Jak je zmíněno výše, červené krvinky ochotné vstřebávají chlordioxid a jakmile je jednou v buňce, zaútočí z ni na prvního původce malárie, s nímž se setká, protože jeho povrch má nižší pH než krev.

Jediný způsob použití chlordioxidu spočívá v jeho tvorbě a použiti přímo na místě (produkce in situ). To, co ho dělá tak efektivním je právě jeho nestálost a okamžitá reakce v okamžiku kdy se dostane do styku s kyselým patogenem. To platí jak ve vodovodním systému, tak i uvnitř lidského těla.

Jak na jiném místě této knihy zdůraznil doktor Hesselink, přirozená podstata původce malárie brání vtom, aby někdy mohl vyvinout obranu vůči chlordioxidu. Kromě toho se

domníváme, že v tom patogenům brání už jeho samotná nestálost. Je to stejné, jakoby se nazí lidé pokoušeli vyvinout rezistenci vůči ručnímu granátu, drženému těsně u těla, jak jsem již uvedl. To prostě nejde.

Běžné hladiny kyslíku v krvi nemohou zničit přemnožené patogeny, přítomné kvůli podmínkám vyvolaným vlastni příčinou onemocnění. Ale když je krvinkami společně s kyslíkem adsorbován chlordioxid, je to jiná historie. Jakmile se iont chlordioxidu dostane do kontaktu s kyselým patogenem, okamžitě od něj přijme pět elektronů. Dá se také říct, že je z něj okamžité vyrve. Tato extrémně rychlá chemická reakce je v podstatě exploze v mikroskopickém měřítku. Důsledkem ztráty elektronů na chlordioxidový iont a uvolnění energie, je okamžité zahubení patogenu, který je chlórovými ionty v podstatě zoxidován. Součástí reakce je následná vazba na sodík, přičemž vzniká neškodný chlorid sodný (kuchyňská sůl).

Oba od iontu chlordioxidu uvolněné atomy kyslíku jsou kyslíkové ionty, ale tento kyslík nemá na výběr. Může na sebe navázat vodíkové ionty, s nimž vytvoří vodu nebo ve vazbě s iontem uhlíku vytvořit kysličník uhličitý.

Proces, při němž ionty chlordioxidu okysličují patogeny nebo škodlivé chemikálie je pro tělo nesmírné úlevný. Ačkoli se rozpadem chlordioxidu uvolní dva kyslíkové ionty, nemá hladina jejich nábojů (-2) za následek oxidaci. Stejný proces postupně probíhá v celém těle, všude tam kde se ionty chlordioxidu setkají s patogeny. Nenapadají přitom užitečné bakterie ani zdravé části těla, jelikož jejich pH nikdy není pod 7. Okysličují však infekcemi nakažené chorobné nebo rakovinové buňky. Pokud se chlordioxid nesetká s patogenem nebo jinými jedy, rozloží se na kuchyňskou sůl a kyselinu chlornou, kterou tělo umí využít.

Na internetu publikované vědecké pojednání Lenntech Company (viz odkaz na konci kapitoly) popisuje mocnou oxidační reakci chlordioxidu v porovnání s mnoha jinými oxidačními činidly. Chlordioxid je ze všech nejslabší. Má však nejvyšší oxidační schopnost ze všech známých okysličovadel, protože může přijmout v reakci 5 elektronů. Podle tohoto porovnání je sice nejsilnějším okysličovadlem ze všech ozón, který okysličí všechno oxidovatelné, co mu přijde do cesty, avšak ten může přijmout jen 3 elektrony. Chlordioxid, coby velmi slabé okysličovadlo, okysličuje jen mikroorganizmy, těžké kovy a nemocné, snadno okysličitelné tělesné buňky. Nemá dostatečný oxidační (elektronový) potenciál, aby mohl okysličovat zdravé tělesné buňky nebo užitečné aerobní bakterie. Avšak v kontaktu s položkami v rozsahu svého oxidačního potenciálu, může přijmout více elektronů než jakéko-liv jiné okysličovadlo, a proto je mimořádně účinný.

Jednou z oblastí kde krev obyčejně uvolňuje kyslík k oxidaci různých jedů, jsou například lymfatické uzliny, odkud pak odnáší oxidované jedy k játrům. Jak víme, červené krvinky transportují ionty chlordioxidu stejně snadno jako kyslík, a tyto ionty jsou pak rovněž uvolněny v lymfatických uzlinách. Tam si chlordioxidové ionty nevšímají normálních buněk, ale okamžitě zničí veškeré patogeny, které tam naleznou.

Nepatrná množství chlordioxidu se v lidském těle vytváří i přirozenou cestou. Jednou z chemikálií, kterou chlordioxid při svém rozpadu pomáhá vytvořit je myeloperoxidáza, kterou nezbytně potřebuje imunitní systém. Ten ji pak dále využije k produkci kyseliny chlorné. Tělo za normální situace v širokém rozsahu používá kyselinu chlornou k zabíjení parazitů, bakterií, hub, virů, buněk tumorů i přirozených zabijáckých buněk, a také k rozložení některých odpadních produktů.

Některé tělesné stavy a onemocnění mohou způsobit nedostatek kyseliny chlorné, což je stav, jemuž se říká deficit myeloperoxidázy. U mnoha jiných onemocnění jsou k dispozici

ještě další zbraně imunitního systému, jimiž je může udolat. V případě malárie a dalších extrémních napadení organizmu ovšem imunitní systém nemá k dispozici dostatek kyseliny chlorné k hubení parazitů a žádné jiné prostředky, jimiž by s nimi mohl bojovat. Příliv kyseliny chlorné, vytvářené rozpadem chlordioxidu v těle pravděpodobné patří k mechanizmům přispívajícím k rychlé likvidaci malárie a dalších podobných nemocí.

Když oběť malárie vypije roztok chloritanu sodného aktivovaného kyselinou citrónovou, zředěný vodou nebo džusem (MMS), ustoupí v 98% všech případů veškeré symptomy nemoci, včetně nevolnosti, zimnice, horečky, bolesti svalů, kloubů a hlavy, během čtyř hodin. U zbývajících 2% se zbylé příznaky vytratí do 12 hodin. I když se některých obětí malárie drží i další choroby, ještě nikdy se nevyskytl případ, kdy by libovolný typ malarického původce nebyl zahuben.

K tomuto datu (1. července 2006) bylo uzdraveno více než 75 000 obětí malárie a nebyly hlášeny žádné podstatné vedlejší účinky. Jelikož podle statistik za normálních okolností připadají na každých 250 obětí malárie dvě úmrtí, a při 75 000 ošetřených případů nebylo oznámeno žádné, lze předpokládat, že bylo zachráněno 300 životů. MMS dělá přesně to, co má.

V únoru 2006 byly provedeny klinické pokusy ve věznici ve východoafrickém Malawi. Výsledkem bylo 100% uzdravení všech malárií trpících vězňů. Téhož roku, jen o několik měsíců později, provedla vláda Malawi vlastní nezávislé klinické pokusy. Oznámené výsledky byly stejné. Všechny ošetřené oběti malárie se uzdravily a nedošlo k žádným komplikacím.

AIDS, Neaktivovaný roztok chloritanu sodného ve formě intravenózního roztoku (IV) je v těle přenášen krevní plazmou. Uvolňovaný chlordioxid pak beze vší pochyby pohlcují červené krvinky. Ze série 390 případů AIDS, ošetřených IV v malé klinice v ugandské Kampale (v období osmi měsíců, počínaje březnem 2004), bylo 60% případů po třídenní kúře shledáno oproštěnými od AIDS. Zbývajících 40% bylo vyléčeno v rozmezí čtyř až 30 dnů. Většinu takto ošetřených obětí tvořili lidé, které z místní nemocnice poslali domů umřít, protože pro ně už nemohli nic udělat. Krevní zkoušky na AIDS bohužel nemohly a nemohou být prováděny, protože nejsou k dispozici peníze na testovací soupravy. Všichni tito lidé, předtím v nemocnici oficiálně otestovaní jako oběti AIDS, se vrátili do života bez dalších symptomů tohoto onemocnění. Ze zmíněných 390 případů lze pouze dva považovat za neúspěšné. Několik případů bylo později, v odstupu od jednoho týdne do několika měsíců, opět prohlédnuto. Bylo zjištěno, že příznaky se už nevrátily.

Myeloperoxidase deficiency, Javed Sheikh, MD http://emedicine.medscape.com/article/887599-overview

Definice ve slovníku: Myeloperoxidase deficience; nedostatek myeloperoxidázy: Nedostatek enzymu myeloperoxidase může člověka učinit náchylným k těžkým infekcím houbami. Tento ferment je rozhodující i pro hubení bakterií leukocyty (bílými krvinkami). Viz také MedicineNet.com

S důrazem na chlordioxid: The „Ideal" Biocide G. D. Simpson, R. F. Miller, G. D. Laxton, a W. R. Clements www.do2.com/reading/waste/corrosion.html Přednosti chlordioxidu www.purate.com Přednosti chlordioxidu www.epa.gov/safewater/mdbp/pdf/alter/chapt_4.pdf chlordioxid - výzkumná zpráva na www.lenntech.com/processes/disinfection/chemical/disinfectants-chlorine-dioxide.htm

Toto je jeden z nejlepších článků.

Kapitola 15 Přehled e podstatné body použiti MMS Specifikace MMS

1. MMS sestává z 28 procent práškového chloritanu sodného NaCIO2 rozpuštěného v destilované vodě. (Protože prášková forma obsahuje jen 80% chloritanu sodného, který nemůže být vyráběn ve vyšší koncentraci, činí skutečný obsah chloritanu sodného v MMS jen 22.4 %.) Práškový chloritan sodný obsahuje 80% chloritanu sodného NaCIO2, 19% kuchyňské soli (chlorid sodný, NaCI) a méně než 1% několika dalších, netoxických sloučenin sodíku. Už víte, proč je směs 28% práškového chloritanu sodného vlastně jen z 22.4% chloritan sodný? Pokud ne, přečtěte si to znovu. Prášek obsahuje jen 80% chloritanu sodného. Důležité jsou charakteristické vlastnosti chloritanu sodného. Vypadá jako bílé nebo mírně nažloutlé vločky. V menších množstvích se prodává v plastových nádobách. Přepravuje se jako nebezpečný náklad. Ve spojení s organickými materiály a jiskřením může způsobit požár.

2. Udržovací dávku MMS představuje šest kapek z originálního balení v zelené nebo hnědé lahvičce s bílým uzávěrem. Všechny „kapky" o nichž se zmiňuji v této knize i v této kapitole jsou kapky podle popisu v kapitole 10.

3. Nejvyšší nárazová dávka k překonání nemoci je 15 až 18 kapek. Za normálních okolností je každý den dvakrát po sobě podávána plná dávka v rozmezí dvou hodin, až do odeznění nemoci. Viz recepty na konci kapitoly 10.

4. Při použití standardního 3,5% „Stabilizovaného kyslíku" k namíchání MMS (s použitím kyseliny citrónové), použijte osminásobek počtu kapek předepsaných v různých receptech uvedených v této knize. Jestliže používáte standardní oční kapátko, vynásobte počet kapek specifikovaných v receptech koeficientem 1,5.

5. Jedna kapka MMS obsahuje devět miligramů chloritanu sodného 6. Po smísení 6 kapek s 1 čajovou lžičkou kyseliny citrónové v suché čisté sklenici, se ze

směsi během tří minut uvolní jeden miligram chlordioxidu. Roztok nevydá o mnoho více než jeden miligram, protože chlordioxid na povrchu kapaliny uniká do vzduchu. Můžete směs před vypitím udržet silnější přikrytím sklenice víčkem, které z větší části zabrání jeho vyprchání.

7. Po vypití směsi popsané v bodě 6 se 2 dl jablečné či hroznové šťávy nebo ananasového džusu se v těle bude v průběhu asi 12 hodin každou hodinu vytvářet jeden miligram chlordioxidu.

8. Chlordioxid uvolňovaný z MMS, je nejmocnějším známým zabijákem mikroorganizmů jakého lidstvo zná. Chlordioxid je znám a používán už více než 100 let jako sterilizační činidlo pro stovky použití v nemocnicích a potravinářském průmyslu. Podobnou účinnost nemá žádná jiná chemikálie či lék. Po přidání kyseliny citrónové nabývá chloritan sodný schopnost zabíjet mikroorganizmy přímo v lidském těle.

9. Nevystavujte MMS přímým slunečním paprskům. V lahvičce vznikne přetlak, který z ní může vytlačit víčko. Rozlitá tekutina pak vysycháním získává na koncentraci, a pokud není ihned opláchnuta vodou, způsobuje popáleniny (poleptání). V případě, že se dostane do očí, musíte je několik minut vyplachovat vodou.

10. Jakákoliv dávka MMS vyžaduje aktivaci přidáním pětinásobku 10% kyseliny citrónové, s výjimkou intravenózního použití. Bez aktivace kyselinou má roztok chloritanu jen velmi slabý účinek. Při intravenózním použití za normálních okolností nepoužívejte žádný aktivátor. Jeho funkci převezme krev, ale dělá to mnohem pozvolněji.

11. K aktivaci lze použít i libovolný ocet, ale musí obsahovat 5 - 6% kyseliny octové. 12. K přípravě MMS k ošetřování lidí lze použít jakýkoliv chloritan sodný určený k použití v

laboratoři nebo v pitné vodě. 13. Chloritan sodný je celosvětově užíván k produkci chlordioxidu k úpravě vody, bělení

buničiny, bavlny a ve stovkách dalších průmyslových procesů. 14. K ošetřování lidí chloritan sodný poprvé použil Dr. William F. Koch, MD, Ph.D. v roce

1926 v Německu. V USA se užíval až od roku 1930. 15. Okolo roku 1926 byl chloritan sodný ho považován za „stabilizovaný kyslík", látku, která

zásobuje různé části těla kyslíkem, který se z ní uvolňuje. To je mylná představa, protože chloritan sodný nedisponuje žádným použitelným kyslíkem. Chlordioxid ovšem přesto je oxidační činidlo. Je slabší než kyslík, a proto nemůže okysličit zdravé tělesné buňky, ale ve stejných množstvích jako kyslík může zoxidovat mnohem více oxidovatelného materiálu.

16. Vitamín C přidávaný do šťáv a džusů působí jako antioxidant, který funkci MMS blokuje. Nekupujte proto šťávy a džusy pokud se neujistíte, že neobsahují přídavek vitamínu C (vit. C je kyselina l-askorbová; potravinářský kód E-300). Do některých přírodních jablečných šťáv vitamín C nepřidávají. Přirozený obsah vit. C ve šťávách je bezproblémový. Nejlepší výsledky dosáhnete s čerstvě vylisovanou jablečnou šťávou.

17. Účinnost MMS blokuje i pomerančový džus obsahující složky omezující tvorbu chlordioxidu. Nepoužívejte ho.

18. Použitelné jsou čistá přírodní jablečná šťáva, brusinková a hroznová šťáva a ananasový džus. Přidávejte je až po tříminutové aktivaci MMS kyselinou. Vždy se ale přesvědčte, že v nich není přidaný vitamín C (E-300!). Vůbec nejlepší je voda a po ní vlastnoručně čerstvě vylisované ovocné šťávy. Většina jiných, než uvedených šťáv účinky MMS omezí nebo úplné blokuje. Vitamín C ve funkci antioxidantu dnes už používají téměř všichni výrobci. Studujte tedy etikety velmi pečlivě (pozor - někdy, i když výrobce vit. C používá, není na etiketě o složení výrobku uveden!!!). Výrobky obsahující vitamín C jsou pro tento účel nepoužitelné.

19. Pokud láhev s MMS nebyla vystavena přímému slunečnímu záření a roztok je ve tmavé skleněné nebo plastové nádobě, můžete ho skladovat dva až čtyři roky. Čiré sklo nebo plast jsou použitelné jen přechodně, na jeden nebo dva dny. Roztok vystavený přímým slunečním paprskům asi po hodině degraduje, i když je v tmavé láhvi.

20. Neředěný roztok k přípravě MMS je silně alkalický s pH 13. Může způsobit drobná poleptání, pokud pleť asi do minuty neopláchnete. Splachujte jej vodou. Po přidání kyseliny nebo octa k jeho kapkám se pH změní na 4,5. Když pak po třech minutách do roztoku přilijete 2 dl jablečné šťávy, pH se upraví na přibližně 4,8. Ostatní zde zmíněné šťávy a džusy se chovají podobně.

21. Kapky lze využít k spolehlivé desinfekci vody. Na každý litr vody získané v přírodě použijte 1 neaktivovanou kapku a nechte 8 hodin působit (nejlépe přes noc). Voda se pak dá bez rizika pít. Můžete také použít 3 kapky aktivované 15 kapkami kyseliny citrónové, vyčkat 3 minuty a dát do 5l vody. Voda s aktivovaným MMS je pitná už po necelé hodině.

22. Suchý chloritan sodný je nebezpečný. Nesmí se současně dostat do kontaktu s teplem a organickými materiály. To může zapříčinit požár. Roztok zhotovený z prášku už samozřejmě nebezpečný není, ale nesmíte připustit jeho vysušení. Zanedbaná vyschlá louže se po vyschnutí může stát příčinou požáru.

Kapitola 16 Domácí příprava roztoku chloritanu sodného pro MMS 0,37 l MMS 0,37l znamená více než 1412 dávek MMS. To by mělo jedné rodině vystačit na pár let.

Roztok je citlivý na světlo, takže ho musíte uchovávat ve velmi tmavé skleněné nebo plastové láhvi, v nouzi v láhvi obalené třeba neprůsvitným plastem. Vhodný je hnědý tmavozelený, modrý nebo transparentní plast. Světlo procházející tmavým filtrem už roztok nepoškodí. V takových lahvích může být i pár dnů na denním světle, kvůli tomu si nedělejte starosti. Ale nikdy láhev nevystavujte přímému slunečnímu záření. To ho zničí i v tmavé plastové láhvi během několika hodin.

Pokud chcete roztok pro MMS přesně podle mého předpisu a nechcete si s tím hrát, kupte si láhev hotového MMS.

Příprava vyžaduje jisté znalosti a tak všem doporučuji, pořídit si již hotový a profesionálně zabalený MMS pro okamžité používání.

Chloritan sodný se prodává i v ředění 25% a má tedy blízko k našemu, který má 28%. Pokud si ho koupíte, je to v pořádku a můžete použít všechny recepty a počty kapek tak jak jsou udány v této knize.

Rady jak nakoupit chloritan sodný najdete na konci kapitoly 17. Dnes se shání o něco obtížněji a v některých zemích ho dokonce neseženete vůbec.

Co budete potřebovat 1. Nejméně půllitrovou láhev. Může být i z průzračného plastu pokud v ní roztok hodláte

přechovávat jen pár dnů, než jej slijete do tmavých lahviček. Pokud láhev nemůžete uložit na úplně temném místě, určité ho v ní nenechávejte déle. Nedávejte ji ani do chladničky, tam je příliš často vystavovaná světlu.

2. Přinejmenším litr destilované vody. Jinou vodu nepoužívejte. Můžete použít demineralizovanou, ale jen pokud je jisté, že je plnohodnotnou náhradou destilované vody. Neužívejte pramenitou nebo minerální vodu pokud se nejedná o stav nouze, který nesnese prodlení.

3. Plastový džbánek nebo odměrku se zobáčkem na slévání. 4. Litrovou nebo větší nádobu, kterou lze zahřívat. Nepoužívejte kovové ani z nerezu.

Nejlepší je nádoba z varného skla nebo nová, potažená teflonem, bez škrábanců až na kov. 5. Dostatečně přesnou váhu. Měla by vážit s přesností na 1/10 gramu. Dobré jsou některé

elektronické poštovní váhy. Mechanická poštovní váha také vyhoví, pokud ovšem máte přesná závaží k nastavení.

6. Černý popisovač. Mějte ho vždy po ruce.

7. Vhodné lahvičky na hotové MMS. V lékárnách mívají malé hnědé skleněné lahvičky s kapátky. Jsou použitelné, pokud nepřipustíte, aby se roztok MMS dostal nahoru do gumičky. Lahvičku nepokládejte a kapátko občas pečlivě propláchněte vodou.

8. Budete potřebovat alespoň 100 gramů chloritanu sodného. Při nákupu chemikálie se ujistěte, že to je skutečné chloritan, že vám nenabízejí chlorid. Chlorid sodný, kuchyňská sůl, je nám samozřejmě k ničemu. Chloritan sodný vypadá jako bílé nebo mírně nažloutlé vločky. Když budete kupovat chloritan sodný, neříkejte, nač ho potřebujete. Řekněte třeba, že to používáte k úpravě vody v bazénu. První, co vám řeknou je, že jejich chemikálie není pro vnitřní použití. S tím si nemusíte dělat starosti. Takto specifikují své zdroje chloritanu sodného všichni; včetně dodavatelů, kteří svými chemikáliemi zásobují úpravny vodáren. Přidáním destilované vody navíc chemikálii hodné rozředíte, a když poté užíváte třeba 12 kapek zředěných 2 dl vody nebo džusu, je současně zředěna jakákoliv možná příměs. V natolik zředěném roztoku jsou nežádoucí příměsi vždy pod přípustnou maximální denní hodnotou. Obchodníci se vždy obávají případných žalob a budou se vám koupi chemikálie pro náš účel vždy pozkoušet rozmluvit nebo ji odmítnou prodat, když jim povíte, nač ji chcete použít. Na žádném profesionálním MMS nenajdete větu, že je určen pro vnitřní používání. Většinou je dokonce upozornění, že není určen pro vnitřní použití. Obchodníci se tak chrání proti případným právním útokům. Nikoliv ovšem ze strany lidí, kteří se chtějí zbavit svých onemocnění. Nebojte se těchto vět na etiketách MMS, jsou prostě nutné. Jak se přesvědčit, že skutečně máte chloritan sodný Může se stát, že se vás někdo pokusí oklamat prodejem nějaké jiné sloučeniny než chloritanu sodného, třeba proto, abyste tím nemohli nikoho vyléčit, nebo může dojít k přehmatu a prodají vám nesprávnou věc. Je tady ale způsob jak se přesvědčit, že máte správnou chemikálii. Předně si musíte opatřit proužky na testování obsahu chlóru v bazénu.

1. Chloritan sodný musí mít formu vloček. (Několik firem mezitím prodává chloritan sodný, který vločkovitý není. Kdyby to nebyly vločky, vždy předpokládejte, že to není chloritan sodný a budete to muset prověřit. Pokud chemikálie projde následujícími testy je to opravdu chloritan sodný, který z nějakého důvodu rozemleli.)

2. Rozdrťte trochu vloček na prášek. (Dobré je použít polévkovou lžíci a vločky v ní rozdrtit čajovou lžičkou.)

3. Dejte do prázdné sklenice čajovou lžičku nadrceného prášku a přidejte tři plné čajové lžičky destilované vody. Mírně protřásejte sklenicí, dokud se prášek úplně nerozpustí. V teplé vodě se rozpustí mnohem rychleji.

4. Pak dejte 10 kapek takto připraveného roztoku do prázdné sklenice a přidejte k tomu čajovou lžičku octa. Ocet by měl obsahovat nejméně 5% kyseliny octové. Můžete samozřejmě použít i 10% kyselinu citrónovou. Nechte kyselinu 3 minuty působit.

5. Ponořte do roztoku proužek k určování hladiny chlóru v bazénu. Měl by ukazovat přítomnost přinejmenším 1 ppm chlóru. Ve skutečnosti je to ovšem chlordioxid (měřící proužky nerozpoznávají rozdíl).

6. Namočte druhý testovací proužek do roztoku, z nějž jste předtím odebrali 10 kapek k předchozí zkoušce. Tento roztok by neměl vykazovat vůbec žádný volný chlór (není aktivovaný), anebo jen velmi málo.

Jestliže prášek neprojde testy v bodech 5 nebo 6, není to chloritan sodný. Někdo si z vás udělal legraci nebo se zmýlili. Pro jistotu zkoušku zopakujte ještě Jednou. Nepoužívejte nic,

co neprojde testem. Ale nikoho neobviňujte. Nikomu nic nevyčítejte. Jednoduše žádejte správnou chemikálii. Máte-li chloritan, pokračujte podle následujícího návodu. Příprava roztoku MMS: základem pro MMS je 28% roztok chloritanu sodného. 100 gramů je 28% z 357 gramů. Jestliže koupíte 100 gramové balení, měli byste obsah před použitím pro jistotu převážit.

Krok 1: Ověřte si, že máte 100 gramů chloritanu sodného. Krok 2: Odměřte devět US (kapalinových!) uncí destilované vody (1 US oz je 0,029 I,

potřebujete tedy 266 ml vody) a dejte ji do nádoby k ohřátí. Odměřujte pečlivě, musí to být přesné množství. (Co se laboratorní přesnosti týče, autor na jiném místě této knihy tvrdí, že lze použít i 25% roztok, aniž by bylo potřebné jakkoli měnit počty kapek v recepturách. Pozn. překl.)

Krok 3: Nasypte 100 gramů chloritanu sodného do 0,266 I vody v nádobě, postavte ji na vařič a za opatrného ohřívání míchejte směs tak dlouho, dokud se vločky úplně nerozpustí. Nádobu včas odstavte - voda se musí jen ohřát, postačí 40 - 50°C, NIKDY nesmí přejít do varu. Nikdy se nevzdalujte, zůstaňte u toho a stále míchejte až do úplného rozpuštění.

Krok 4: Tekutina by měla být nažloutlá a průzračná. Slijte ji přes nálevku nebo ze džbánku se zobáčkem do půllitrové nebo objemnější plastové láhve, zavřete ji víčkem a odstavte k ochlazení. Upozornění: pokud přitom něco rozlijete, musíte to se stolu nebo z podlahy opláchnout větším množstvím vody. Nikdy to tam nenechte vyschnout. Suchý prášek má v přítomnosti organických materiálů sklon k samovznícení.

Krok 5: Pokud není původní láhev tmavá, kupte si láhev nebo několik malých lahviček z tmavé zbarveného skla a naplňte je z původní láhve. Lahvičky opatřete etiketami s informací o použití. Roztok chloritanu sodného pro přípravu MMS vám vystačí na několik let. Štítek by proto měl obsahovat co nejvíce použitelných dat pro případ nouze. Správná informace pak může někomu zachránit život. Jinak to bude jen lahvička s jakousi neznámou tekutinou a nikdo nebude mít ani potuchy, co s tím.

Kapitola 17 Humanitární projekt Rád budu spolupracovat s každým humanitárním projektem, který k dosažení níže

uvedených cílů kdekoli, bude potřebovat mou pomoc. Jestliže něco takového chcete, prosím kontaktujte mne. Zisk z této knihy je čerpán podle potřeby na její distribuci a veškerý přebytek jde na distribuci MMS v Africe.

Něco už tedy bylo uskutečněno, ale to nestačí. Je té jako kapka vody ve vědru. Pro přeměnu Afriky je třeba udělat mnohem víc, a tak změnit náš svět. Proč Afrika? Průmyslové národy každoročně věnují nesčíslné miliardy dolarů na humanitární pomoc Africe. Nesčíslné proto, jelikož nikdo neví kolik to ve skutečnosti je, ale to číslo je každopádně ohromné. Jděte do libovolného afrického města a uvidíte kolik neziskových NGO (nevládních organizací) tam utrácí za humanitární činnost. V téměř každém africkém městě působí Červený kříž, Světová zdravotnická organizace, World Vision, USAID, Lékaři bez hranic, Global Fund, City of Hope a tucty jiných.

Proč všechny ty vyhozené peníze? Proč jsou za námi o tolik pozadu? Afrika leží na rovníku. Je tam většinou teplo, a to je vhodné prostředí pro různé choroby. Jen na malárii každým rokem po celém světě onemocní 500 000 000 lidí a milion na ni každoročně zemře. Devět z deseti úmrtí na malárii v Africe jižně od Sahary připadá na děti ve věku do pěti let. Každou minutu tam zemřou dvě…

Nemocní lidé nemohou pracovat. Nemohou pěstovat úrodu ani ji sklízet, když přijde čas. Nemohou stavět domy nebo vyrábět třeba dvoukoláky. Jinými slovy, nemocný toho moc neudělá. Ne. Není to proto, že by byli líní nebo necivilizovaní. Prostě, když někde je přes sto miliónů nemocných, je to nejen spousta lidí, kteří nemohou pracovat, ale tito nemocní navíc potřebují téměř stejný počet lidí, kteří o ně pečují. Zaopatřování nemocných odčerpává další, velkou část skrovných zdrojů.

Zamlada jsem stále slýchal, že Afrika je daleko pozadu proto, že její národy jsou necivilizované, pořád spolu bojují, nebo proto, že černoši jsou zkrátka líní. Ale jak jsem už řekl, skutečností je, že nemocní prosté nemohou pracovat. Africké země trpí problémy, jaké zbytek světa nikdy nepoznal. Jsme ale součástí lidské rasy stejně jako oni a je naší povinností pomáhat jim řešit tyto svízele. Jestliže vám jich není líto a necítíte se za ně odpovědní, nedá se nic dělat. Skutečností však je, že si je jako součást lidské rasy nemůžeme dovolit přehlížet. Možná tam už teď někde kvasí choroba, která nakonec smete celé lidské pokolení. Nebo se tam naopak právě dnes mohl narodit člověk, který lidskou rasu čímsi zachrání. Jedno je jisté; lidstvo si nemůže dovolit přihlížet se založenýma rukama. Jestliže lidská rasa chce ještě nějakou dobu přežít na této planetě, nemůže nechávat podobné problémy stranou.

Až zase někoho uslyšíte říkat, že každá země či kontinent je zodpovědný za svou vlastní situaci, měli byste se nad tím zamyslet. Protože z tohoto pohledu jsme všichni obyvateli jediného „kontinentu" - planety Země. Je tedy na nás převzít za situaci na ní plnou odpovědnost! To zahrnuje i africký problém, který musíme vyřešit, jestliže se chceme všichni cítit na Zemi bezpečně.

Vypadá to jako přitažené za vlasy, ale my opravdu můžeme odstranit většinu nouze na světě tím, že se zbavíme malárie. Nevyřeší to sice veškeré nedostatky, ale značnou část. Když potom vyléčíme i AIDS, vyléčíme tím současně i další velký kus nouze. Peníze, které jinak zbytečně proudí do Afriky, pak mohou zůstat doma, třeba na investice do kosmických programů nebo lepších silnic či vzdělání pro naše vlastní nemajetné.

Jestliže vyléčíme celou Afriku, udělá lidská rasa obrovský krok k svému přežití. Když si totiž nebudeme navzájem takto pomáhat, přestane lidská rasa na této planetě existovat. Od vzniku Země se na ní událo více než 50 nesmírných katastrof, kataklyzmat, které by zničily celé lidstvo, kdybychom tady byli, když k nim došlo. Dnes už tady jsme a dá se očekávat, že podobná katastrofa jednou nastane. Jednou z věcí, do nichž můžeme investovat prostředky, které už nebude třeba zahrabávat v africkém písku, mohou být přípravy k přežití takové katastrofy. Kdybychom to neudělali, bude lidská rasa odsouzena k extinkci. Ta katastrofa jednou nepochybně přijde. Je bláhové se domnívat, že se to nemůže stát. Otázkou je kdy. Může to být zítra nebo ode dneška za 25 000 let, ale jednou to přijde. Nebudeme-li pak připraveni, znamená to konec lidské rasy.

Je jistě mnoho důvodů proč pomáhat potřebným, ale tou pravděpodobně nejkrásnější odměnou je dobrý pocit, který to přináší. Když někdo nemá žádný důvod pomáhat jiným, je to proto, protože se stará jen o sebe, nejbližší rodinu a cíle. To ale viditelně zužuje nejen oblast jeho působnosti a zájmů, ale i schopnost správného úsudku. Nastanou-li těžké časy, bude jeho myšlení stále stejně zúžené. Nikdy nezíská široký rozhled, který může být nezbytný k přežití. A to je jen povrch problému. Pokud člověk přemýšlí o ostatních, rozšíří si mentální oblast své mysli. Bude mít potěšení z životních změn. Lépe porozumí ostatním a jeho život se stane snazším. Ten kdo se zajímá jen o svou rodinu a vlastní cíle, pozná jen ohraničenou, malou oblast života. Jeho svět je velmi maličký. V opačném případě svět, který existuje uvnitř jeho mysli, expanduje. Má více informací, jichž může využít pří řešení vlastních problémů.

Toto je důvod proč pomáhat lidstvu. Cokoli uděláte pro ostatní, je pomocí všem. Váš život se zlepší pokaždé, když něčím přispějete ve společné aréně.

Po našich zkušenostech není pochyb o tom, že MMS může vyléčit většinu afrických nemocí. Jakmile budou vyléčeny, Afrika se bude muset pustit do práce, í včetně lidí i v té nejzapadlejší vísce. Hovořil jsem s mnoha náčelníky a místními i vůdci, kteří mají za to, že postup, který jsem v roce 1956 použil v kalifornském Orange County, bude ve většině případů proveditelný i v Africe. Bude to něco stát, ale nakonec se to samo zaplatí a Afričané se vrhnou do práce. (Kdyby někdo o tomto programu chtěl vědět více, kontaktujte mne, prosím.)

Pokud v MMS ještě stále nevěříte, zkuste si to. Pořiďte si lahvičku MMS, kyselinu citrónovou a držte se instrukcí v této knize. Když se bojíte, zkuste to nejprve na svém psovi. Nic mu to neudělá a získáte odvahu si to vyzkoušet, a pak podávat jiným. Pamatuje ale, že má menší tělo než vy, takže mu dávejte menší dávky. Kdyby vážil desetinu toho, co vy, dejte mu jen desetinu množství, které byste měli brát. Ale bez ohledu na to, jak to vyzkoušíte, prosím, udělejte to. Život, který tím zachráníte, může být váš vlastní.

Doporučuji zakoupit přinejmenším jednu láhev od profesionálních dodavatelů uvedených na webové stránce www.emms.cz.

Znám společnost, která je schopna poskytnout dostatečné množství MMS k vyléčení jedné celé africké země. Dodá to podle potřeby do každé země, která to bude akceptovat. Problém ovšem spočívá v tom, že nemůže poskytnout peníze na další distribuci. Potřebujeme někoho, kdo přijde a položí potřebné peníze na stůl. V první zemi to přijde na asi tři milióny dolarů. V dalších pak už to bude jen malý zlomek této sumy, ale budou zde četné náklady, včetně instruktáži těch, kteří to pak budou dávat jiným. Bude nutné vyškolit hodně lidí. Budeme je potřebovat, protože to je ten nejlepší a nejlevnější způsob jak získat lidi, kteří pak už budou vědět jak léčit ve zbytku Afriky.

Možná se připojí a pomohou i další humanitární organizace, ale na to nemůžeme spoléhat. Až dosud odmítají byť jen připustit, že existujeme, natož že existuje něco jako MMS. Mnohokrát jsem psal Nadaci Billa Gatese, a vždy jsem se dočkal jen zdvořilého odmítnutí. V tom jsou lepší, než většina ostatních. Obvykle se nedočkám ani odmítnutí.

*Poznámka, proč odmítnul pomoct? O čem p. Jim Humble asi netuší. Bill Gates přiznal: Vakcíny mají snížit populaci! 3.březen 2010 Multimiliardář a zakládající šéf Microsoftu Bill Gates otevřeně přiznal, že vakcíny a

současná zdravotní péče mají za cíl depopulaci planety. Řekl to na únorovém setkání elitní organizace TED. "Dnešní svět čítá 6,8 miliard lidí. Spěje k devíti miliardám. Jestliže odvedeme velký kus práce díky novým vakcínám, zdravotní péči a reprodukčnímu zdravotnictví, mohli bychom to snížit možná o deset nebo patnáct procent," řekl Gates. Položil tak rovnítko mezi vakcinaci a úbytek lidské populace. V podivuhodné přednášce se Bill Gates zabýval dogmatem globálního oteplování, podle kterého emise CO2 způsobuje člověk, který je tak přímo zodpovědný za údajné oteplování zeměkoule. Gates nabízí způsob, jak snížit emise CO2 - snížit lidskou populaci. Na záběru, kde Gates popisuje neobvyklou rovnici, čistou angličtinou tvrdí, že očkovací látky mají sloužit k tomu, aby se snížil počet obyvatel, čímž se sníží i emise CO2. Stejný cíl má podle něj i současný systém zdravotní péče a reprodukčního zdravotnictví. Později v prezentaci Gates vakcíny zmínil ještě jednou. "Je to něco, co miluji," řekl o nich. - na video se podívejte zde Jeden z nejbohatších lidí na planetě je už dlouho znám coby štědrý mecenáš pro různé potratové programy, které mají omezit růst populace. Nyní přiznává, že tentýž cíl (redukci počtu obyvatel) mohou zajistit i nové vakcíny. Potvrdil tak informace a výzkumy, podle kterých vakcíny obsahují látky, které snižují plodnost, či přímo vyvolávají sterilitu, stejně jako různé nemoci typu autismu či poruch imunity. Důvod, proč byl Gates ve svém projevu tak otevřený, je dán zřejmě výběrem publika. Přednáška se totiž konala v rámci konference TED (Technology, Entertainment, Design), což je elitní nezisková nadace, která se specializuje na přednášky veřejně známých osobností. Kromě Gatese na nich vystupují například Bill Clinton, Al Gore či Gordon Brown. Běžný člověk nemá šanci se na ně dostat, účastnický poplatek za konferenci je totiž šest tisíc dolarů. Mezi sponzory organizace patří IBM a vojensko-průmyslový gigant General Electric. Ve zcela jiném světle tak vyznívají altruisticky vypadající tvrzení manželů Gatesových, kteří například před měsíce v Davosu oznámili, že v příštích deseti letech poskytnou deset miliard dolarů (až 188 miliard korun) na vývoj nových očkovacích látek. Nápady na cílenou depopulaci skrze sterilizaci obhajoval v knize Ecoscience z roku 1977 i současný poradce amerického prezidenta Obamy John P. Holdren. V Česku zatím o nebezpečí vakcín (například proti prasečí chřipce) takto otevřeně hovoří jen politik za Demokratickou stranu zelených Daniel Solis. Ten zveřejnil několik článků, ve

kterých tvrdí, že panika kolem prasečí chřipky byla vyvolána proto, aby následně podávaná vakcína posloužila dlouhodobým cílům environmentalistů, kteří se netají touhou zredukovat počet lidí na planetě. Očkovací látky podle něj obsahují nebezpečné přísady, které způsobují sterilitu.

K zahájení léčby malárie a AIDS v některé zemi, je třeba využít následující postup: Z vlastní zkušenosti vím, že převážná většina Afričanů nemá peníze, které by mohli

investovat do svého zdraví. Mnozí navíc už nevěří žádným lékům, jelikož přepokládají, že jim opět nepomohou, a nehodlají utrácet to málo, co ještě mají. Léčení tedy alespoň zpočátku musí být zdarma, jinak ho prostě nebudou chtít.

Jakmile najdeme africkou zemi, která nás bude ochotna přijmout, budeme tam muset zřídit základnu, centrálu, z níž bude řízena celá další činnost. Místní oblasti by zaopatřovalo několik ambulantních oddělení, kam by si každý mohl přijít pro dávku MMS. Bylo by nutné zakoupit několik vhodných vozidel, která by dostali k dispozici místní lidé vyškolení v podávání MMS. Ti by byli zpočátku školeni v centrále MMS. Pak by se rozjeli do vesnic, doručili MMS a vyškolili náčelníka vesnice a další vhodné osoby v jeho použití.

Afričané vydělávají 30 až 40 dolarů měsíčné. Mohli by být rychle vyškoleni jak zacházet s MMS a pak školit vesničany. Poté by bylo vhodné zřídit přípravnu MMS v každé zemi. To by opět ušetřilo mnohé náklady, protože nejvíce peněz až dosud spolyká doprava a následná distribuce přípravku. Skutečné náklady jsou menší než jeden US cent za dávku (100 dávek = 1 US dolar), ale podstatně narůstají kvůli dopravě.

Čím více lidí by bylo vyškoleno, tím více by bylo pořízeno dodávkových vozidel. Každé by mělo vlastní trasu. Při dostatku peněz by počet automobilů a vyškolených lidí rychle stoupal; úplné zaškolení v použití MMS netrvá déle, než asi tři týdny. Včetně správného vyškolení zodpovědných lidí by v žádné z afrických zemí nemělo trvat déle než rok, než se MMS dostane všude. Můžeme doufat, že po prvních dvou měsících práce s místními lidmi už budou k dispozici mimořádní jedinci, kteří budou akceptovatelní jako školitelé i v dalších zemích. Takto mohou i ostatní země rychle spustit programy, které dostanou MMS k jejich lidem.

Ano. Množství potřebných peněz je nemalé, ale je to o miliardy méně než chce různým výzkumným institucím poskytnout Bill Gates. (Ten se stará jen o své zisky a nové vakcíny na snižování světové populace. Poznámka) Tyto fondy Afrika nikdy nespatří. Tuto knihu si pravděpodobné přečtou i členové jiných organizací, a možná začnou s vlastními programy; tedy alespoň doufám. Lidstvo to určité potřebuje. Nemůžeme být neúspěšní, jestliže na tom i vy, čtenáři, budete mít svůj podíl. Přijďte do Afriky nebo třeba založte diskusní skupiny, i to může pomáhat. Anebo připravte nějaký MMS a dohlédněte na to, aby byli ošetření staří a nemocní lidé ve vašem sousedství. To samo o sobě už bude dělat rozdíl. Nebo se třeba posta-rejte o to, aby tuto knihu získalo hodně lidí. Napište mi a dejte mi vědět, jak jste to udělali.

Já nevím kolik lidí se o tom bude muset dozvědět, než bude dosaženo toho, čemu říkám „bod, z nějž už není návratu". Pokud ho ale dosáhneme, už nám nemohou přibouchnout dveře před nosem jako už tolikrát. Pokud tedy dostatek jedinců bude mít správné informace, naučí se to používat a budou vědět, že to účinkuje. A věřte mi, že nebude mnoho takových, kteří to nevyzkoušejí. A jakmile uvidí, že to účinkuje, začnou to používat milióny lidí.

Proto prosím, připojte se k nám. Používejte to buď sami, nebo prostě jen akceptujte představu, že si to veřejnost zaslouží vědět. Doporučujte lidem, aby si přečetli mou knihu a objednali MMS z internetu. Jestliže MMS už úspěšně užíváte nebo ho podáváte jiným a

pomáhá jim to, postarejte se, aby se o tom dozvědělo co nejvíc lidí. Možná na to (v USA) máme jen několik málo měsíců. Pravděpodobně méně než 12 měsíců, během nichž to můžete dostat na veřejnost. Závisí na tom likvidace a prevence utrpení, bídy a úmrtí miliónů. (Promiňte, že jsem tak dramatický, ale taková je skutečnost). Dejte vědět svým přátelům a známým, že něco tak úžasného, jako je MMS, existuje. Spousta lidí o MMS nic neví a přitom je sužují nemoci, které MMS zvládne během několika dnů či hodin dostat pod kontrolu imunitního systému.

Je 1. srpen 2007. Mnoho lidí očekávalo v červenci velké změny. Doufali, že se změní vláda a naše svoboda se vrátí. Očekávali i pomoc shora. Někteří spoléhají na Boží pomoc, jiní na pomoc vyšších bytostí, které už jsou na cestě sem. Mnozí mi volali a psali a říkali, abych si nedělal starosti. Že už brzy publikuji svou knihu a všechno bude v pořádku. Jedni říkali, že právě teď se usadila jakási cizí kosmická loď na oběžné dráze…

Je mi 75 let. Taková poselství už jsem v uplynulých 68 letech dostal mnohokrát. Takže teď mi dovolte, abych vám předal své poselství. Nosím je v sobě mnohem déle, než sahá paměť většiny z vás. Zni takto:

Lidstvo může a musí zachránit zase jen lidstvo. Žádná zázračná pomoc shůry nikdy nepřijde. Žádné bytosti světla, ani žádná jiná vyšší bytost nás zachránit nepřijde. Pokud chceme být zachráněni, musíme to udělat sami. Bůh nás zachraňovat nepřijde. Rozpomeňte se na staré přísloví: „Bůh pomáhá těm, jenž si pomohou sami." Podívejte se na to. Ve 20. století bylo zavražděno a zabito více lidí než za všechna předcházející dohro-mady. Bůh nezachránil stovky miliónů lidí, kteří byli zastřeleni, upáleni či roztrhaní na kusy. Museli jsme se nakonec zachránit sami. Zdraví a nemoc jsou v rukách lidí.

Co opravdu uděláte, záleží jen na vás. Ale slibte mi, že pokaždé, když skončíte s modlitbou, půjdete, a buď někomu darujete tuto knihu, nebo ještě lépe, prodáte mu ji, protože ten kdo si ji koupí, ten si ji i přečte. V tom případě opravdu uděláte něco pro pomoc lidstvu.

A ještě něco: Prosím, naučte se připravovat MMS a uschovejte si malou zásobu chloritanu v prášku, přinejmenším pro vlastní rodinu. Nemusí být pořád dostupný. Zatím si to uvědomuje jen málokdo, ale pokud si MMS obstará většina lidí v USA a bude to používat, bude tím zlomena takřka celá moc FDA. Většina moci FDA totiž spočívá v její kompetenci likvidovat a blokovat všechno, co snižuje příjmy velkých farmaceutických producentů. Ale jakmile lidé budou mít v rukou MMS, bude většina jejich léků nakonec nepotřebná. Může to sice chvíli trvat, ale můžeme toho dosáhnout.

Další výzkum Další výzkum je samozřejmé nezbytný a jeho výsledky budou mít hodnotu miliard dolarů.

Toto je nejúčinnější přípravek, který byl vůbec kdy vynalezen. Musíme vědět, jaké jsou nejvyšší možné dávky pro všechny druhy nemocí, které známe. Musíme se dovědět, kdy jej můžeme nebo musíme použít intravenózně, a kdy ne. Musíme rozpoznat, kdy léčí rakovinu, kdy ne, a když ne, proč. Musíme zjistit, zda jsou nějaké bakteriální choroby nebo virová onemocnění, na která to neúčinkuje, a proč. Dnes víme jen tolik, že to pomáhá léčit mnoho věcí. Ale současné vědomosti jsou jen maličký zlomek toho, co bychom o tom měli znát.

Pokud někdo má zájem o výzkum, měl by mne kontaktovat. Nejvíce zkušeností s MMS mám prozatím já, ale vůbec nepochybuji o tom, že mnozí lékaři, jak je znám, budou chtít vědět mnohem více, než tady mohu zveřejnit. Musí s tím začít pracovat lékaři a léčitelé,

protože jen tak můžeme zachránit mnoho životů a zmírnit spoustu utrpení. Jsem samozřejmě ochoten každému, kdo se chce pustit do výzkumu, říct všechno, co o tom vím.

Farmaceutické společnosti disponují spoustou technologie a mohly by MMS rychle využít. Bylo by důležité vyvinout nosiče, které by dokázaly vnést chloritan sodný hlouběji do těla předtím, než se začne uvolňovat chlordioxid. Pak by se možná uplatnil proti některé z dosud nevyléčitelných nemocí, na něž se (pokud je nám známo) prozatím nedostaneme. Ale šance, že farmaceutické společnosti něco takového udělají je mizivá. Jejich cílem vždy bylo jen to, aby se pacienti po potlačení některých či většiny symptomů cítili lépe. Takto se nikdy nikdo nevyléčí a mohou lidem trvale prodávat své „léky". Předpokládám, že kdyby se pro to roz-hodli, netrvalo by jim vylepšení dosavadního receptu nijak dlouho. Ale asi je to tak lepší, protože pak by výsledky zpeněžili a začali požadovat stovky či tisíce dolarů za nový druh léků. Víme, jak to dopadá.

Vím, že jsou takoví, kteří se výzkumu v jistém rozsahu věnují už dnes. Doufám, že jim tato snaha vydrží a nakonec přispějí nám všem zveřejněním nových informací. Nějaký výzkum provádím i sám (na sobě) a možná, že jedna z jeho fází bude uzavřena ještě předtím, než vyjde tato kniha.

Několik podrobností ohledne MMS Ze zředěného roztoku chloritanu sodného se stává „zázračný minerální doplněk" - MMS -

až poté, když ke každé jeho kapce přidáme 5 kapek nějaké potravinové kyseliny. Když hovořím o kyselinách, mám na mysli citrónovou šťávu nebo 10% roztok zředěné kyseliny citronové (nazývejme je aktivátory a proces smísení kapek chloritanu sodného a kyseliny aktivaci"). Po přidání je nutné nechat aktivátor působit na kapky roztoku chloritanu sodného minimálně 3 minuty. Prodloužení aktivační doby až na 10 minut nevadí, ale doba pro reakci by nikdy neměla být kratší. Získanou směs pak doplníme o asi 2 dl tekutiny, nejlépe vody, a tak získáme dávku k vypití. K překrytí mnohým asi nepříjemné pachuti je možné použít i některé ovocné šťávy nebo džusy. Nejlepší je vypít dávku hned, ale jakmile je doplněná o vodu nebo džus, můžete ji popíjet až hodinu.

Kyselina citronová: Dnes už jsem přesvědčen, že nejúčinnějším aktivátorem je kyselina citronová, ale přesto potřebujeme ještě více údajů.

Příprava je jednoduchá. Na každou zarovnanou polévkovou lžíci krystalků kyseliny citronové, která je běžně k dostání v obchodech s potravinami, přidejte do sklenice devět polévkových lžic destilované vody. Tak získáte roztok 10% kyseliny citronové. Používejte vždy 5 kapek této kyseliny na každou kapku roztoku chloritanu sodného. Stejný poměr platí i pro citronovou šťávu.

Ocet: Vhodný je jakýkoliv druh octa obsahujícího přinejmenším 5% kyseliny octové. Použijte 5 kapek octa na každou kapku roztoku chloritanu sodného, ale v každém případě dejte přednost kyselině citronové nebo citronové šťávě. Ocet užívejte jen v nouzi.

Šťávy a džusy: Použitelná je jablečná a hroznová šťáva nebo ananasový či brusinkový džus. V žádném z těchto nápojů nesmí být dodatečné přidaný antioxidant zabraňující aktivaci. Jde o vitamín C - kyselina l-askorbová - nezřídka maskovaný označením „E-300". Pozorné čtěte nálepky na balení v obchodě. Nejlepší ale je doma čerstvě vylisovaná jablečná šťáva.

Pomerančový džus: Nepoužívejte pomerančový džus ani džusy z jiných; citrusových plodů. Všechny obsahují složky překážející aktivaci.

Kolik použít Pokud je řeč o „kapkách MMS", jedná se vždy o dávku aktivovanou příslušným množstvím

10 % roztoku kyseliny citronové. (1) Udržovací dávka je šest kapek MMS. Mladí lidé dvakrát týdně, starší (nad 60) by měli

užívat 6 kapek každý den. (2) Při většině onemocnění, zejména jaterních chorobách a dalších potížích:

jestliže je někdo velmi nemocný, začínejte dvěma nebo méně kapkami. Podejte první dávku, hodinu vyčkejte a pak užijte druhou. Pokud přitom nemocnému nebude nevolno, můžete mu podat tři kapky o čtyři hodiny později. Nazítří ráno začněte s třemi kapkami a podejte druhou dávkou po jedné nebo dvou hodinách. Pak pokročte na čtyři kapky po poledni nebo až před spaním. Pokračujte se zvyšováním počtu kapek každé ráno, pak druhou dávkou asi po hodině a jednou dávkou odpoledne nebo večer, tak dlouho dokud nemocný nebere 15 kapek třikrát denně. Prostudujte recepty na konci kapitoly 10 a postupujte podle nich. Zvracení a průjem jsou v mnoha případech součástí uzdravování. Jestliže tělo něco z toho potřebuje, udělá to. Nicméně, je vždy velmi krátkodobé. Tělo ví, co dělat. Nepovažujte doporučený počet kapek za konečný: berte 15 kapek dvakrát denně nejméně 2 týdny, ale pokud se stav ani po těchto dvou týdnech nezačne zlepšovat, zdá se být nejlepší řešení počet kapek dále zvýšit. Když se nic neděje a nejste zdraví, přidejte více kapek MMS.

(3) Při malárii a dalších onemocněních vyvolaných cizopasníky vždy, už pro první dávku použijte 15 kapek. Počkejte pak jednu nebo dvě hodiny a podejte dalších 15 kapek. Totéž proveďte i nazítří. Pokračujte tak po 3 dny. Poohlédněte se po parazitech. Jestliže jsou stále prezentní, pokračujte v kúře. Může to trvat i tři měsíce. Ale to je extrémní případ, všichni paraziti bývají vyhubeni už dlouho před uplynutím tří měsíců. Ve většině případů, včetně hlístů, odumřou do tří dnů. Malárie se takto za normálních okolností dá uvést do pořádku během 4 nebo i méně hodin.

(4) Hadí uštknutí; berte dávky nejméně 15 kapek dvakrát po hodině, a pak každé dvě hodiny. Pokračujte každé čtyři hodiny, dokud nebudete mimo nebezpečí. V žádném případě místo s kousnutím nenařízněte! Pokud je to možné navštivte lékaře, ale nedovolte mu do toho řezat. Použití odsávačky je dobré. Jed z naříznuté rány se rozšíří příliš rychle po těle.

(5) Popáleniny, prvního, druhého nebo 3. stupně: v těchto případech KAPKY NEAKTIVUJTE! Další postup najdete v desáté kapitole.

(6) Otrava potravinami: v první dávce použijte 12 kapek a pak po 6 kapkách každou hodinu.

(7) Děti: viz předpis v kapitole 10 (8) Zvířata: Menším zvířatům dávejte tři kapky na 12 kg tělesné váhy. Pokud jde o koně a

další větší zvířata, použijte na každých 12 kg tělesné váhy jen jednu kapku. Nepoužívejte džusy, nejlepší je voda. Většina zvířat pije roztok sama, ale některým ho budete muset vnutit vstřikovačkou. V případě komplikací používejte zpočátku menší dávky.

MMS je 28%, průzračný, mírně nažloutlý roztok chloritanu sodného v destilované vodě. Malé množství se jeví jako úplné čiré, bez žlutého zabarvení.

Vločky obsahují pouze 80% chloritanu sodného. Zbytek je z největší části kuchyňská sůl, obsahující méně než 1% dalších netoxických sodíkových sloučenin. Množství sodíku v každé

dávce je velmi malé a není jej možné považovat za škodlivé. Protože vločky obsahují vždy jen 80% čistého chloritanu sodného, činí jeho skutečné množství ve výsledném roztoku MMS 22,4%.

Chloritan sodný v dávce o šesti kapkách: dávka šesti kapek MMS obsahuje 54 mg chloritanu sodného a asi 10 mg soli. Při reakci se tvoří i dioxid sodný. Zpočátku, při aktivaci, ho vzniknou jeden až dva miligramy, později jeden až dva mg za hodinu v rámci přeměny chlordioxidu na kuchyňskou sůl a vodu.

Chlordioxid: 12 aktivovaných kapek ve formě MMS vytvoří 1 až 2 mg chlordioxidu. Po zředění dvěma decilitry tekutiny roztok obsahuje méně než 1 ppm. (Do těla sice jdou stále 1 až 2 miligramy, ale 1 ppm je méně než připouštějí směrnice FDA u některých potravin). Roztok MMS v těle následně, po dobu 12 hodin, každou hodinu trvale generuje 1 až 2 miligramy chlordioxidu.

Chemický vzorec chloritanu sodného je NaCIO2. Na - sodík Cl - chlór a O2 - kyslík. Náboj kyslíku je -2 (minus dva) což znamená, že tento kyslík je v neutrálním stavu. Stejný náboj má i kyslík v kysličníku uhličitém. Není použitelný k oxidaci.

Chemický vzorec chlordioxidu je ClO2. Aby mohl vzniknout, musí být z vazby uvolněn sodík. O2 reprezentuje dva kyslíkové ionty, každý s nábojem dvou elektronů. Tyto elektrony mají záporný náboj. Cl je chlór, v tomto případě ion chlóru s kladným nábojem. V okamžiku kdy vstoupí do oxidační reakce, se rovněž nasytí záporným nábojem. Pak je to stejný chlorid jako ten v kuchyňské soli. Už nemůže dále reagovat.

Vzorec kyslíku O2 symbolizuje molekulu kyslíku, sestávající z dvou svázaných atomů kyslíku. Kyslík v elementárním skupenství vstupuje do těla za účelem okysličování. Při oxidaci v těle vzniká energie vytvářející tělesnou teplotu těla. Při procesu okysličování se atomy kyslíku nabijí na -2 (minus dva) elektrony a stanou se kyslíkovými ionty. Dosáhnou neutrálního stavu. Kyslík v neutrálním stavu (s elektronovým nábojem minus 2) následně nemůže být v těle nijak využit. V tomto stavu formuje kysličník uhličitý, který z těla odchází při výdechu. Venku je pak opět dobíjen, například zelení, stromy a dalšími rostlinami.

Oxidace: chemici si dlouho mysleli, že kyslík je jediný plyn, který může oxidovat kovy a jiné chemikálie. S přibývajícími znalostmi chemických procesů však brzy vyšlo najevo, že do stejného procesu okysličování jako kyslík může vstoupit libovolný prvek či iont nebo molekuly, které jsou schopny výměny elektronů. Kyslík přijímá elektrony od dalších elementů nebo molekul, a zároveň způsobí uvolnění nějakého množství energie ve formě tepla. To je oxidace. Totéž ale umí i mnoho dalších prvků, jejichž molekuly a ionty přijímají elektrony nebo vyvolají výměnu elektronů a uvolňují tak energii. Kyslík může přijmout jen 2 elektrony, a poté se stane neutrálním - žádné další už přijmout nemůže. Avšak, molekuly chlordioxidu mohou přijmout 5 elektronů. Tudíž rovněž okysličuji, ale mají na elektrony mnohem větší apetit.

O příčině infarktů a FDA Proč infarkt nesouvisí s cholesterolem a zanesenými artériemi, a jak mu můžete předjít. Tuto kapitolu jsem chtěl původně vynechat, protože kniha je o MMS, ale myslím, že to, co

zde vložím, by měl vědět každý, komu záleží na jeho zdraví. A je také dobré znát některá málo známá fakta o FDA.

Napřed několik údajů, které jsou mimo veškerou debatu pravdivé, prokazatelné i u soudu a potvrzené ze stovek různých zdrojů, včetně internetu. To, co vám chci říct, je naprosto nesporné, ale většina lidí si toho dosud nevšímá.

Za prvé byste měli vědět, že většina expertů FDA figuruje i na výplatních listinách farmaceutických společností. Možná si myslíte, že by to bylo proti zásadám slušnosti. Ale asi není. Zdá se, že mají nárok přivydělávat si úplně stejně jako každý jiný, dokonce i když je to kontraproduktivní. Kdybyste se chtěli dozvědět, jak to skutečně chodí, přečtěte si knihu Deadly Medicine, kterou napsal Thomas Moore.

Za druhé, FDA v roce 1992 spustila veřejnou kampaň, s cílem upřít Američanům právo kupovat vitaminy, aniž by na ně měli lékařský recept. Na prosazení této záležitosti utratili milióny dolarů z peněz daňových poplatníků, ale nepodařilo se. A co hůř, obrátilo se to proti nim. Proti tomuto podlému útoku na svou svobodu i se postavily ne tisíce, ale milióny amerických občanů a lidé napsali svým kongresmanům. V srpnu 1994 se to v Kongresu sice pokusili prosadit, ale evidentně to nebylo možné. Obé sněmovny pak jednomyslně přijaly jiný zákon, který pak hned podepsal i prezident. Vidíte? Jednomyslně a hned. Američané mohou dosáhnout všeho, pokud to ovšem opravdu chtějí.

Tomuto jednomyslně schválenému zákonu se říká DSHEA (The Dietary i Supplement Health and Education Act; 1994). Zákon se pokusil jednou provždy zajistit Američanům volný přístup k vitamínům a dalším podstatným živinám, a současně i přístup k vzdělání, které s tím souvisí. Příčina, proč bylo zahrnuto i právo na tyto informace byla v tom, že farmaceutické společnosti už předtím vedly kampaň s cílem zabránit v uveřejňování veškerých informací o účincích vitamínů na lidské zdraví. To koukáte, co? Mohli by pak bránit zveřejněni pravdy o tom, co vlastně skutečně způsobuje infarkty, a co FDA říká o vitamínech. Do těchto kampani nenacpali jen milióny, ale doslova miliardy. Teď tedy máme zákon, který by nás měl ochránit. Jistě, měla stačit Konstituce, ale dobrá je každá pomoc, kterou lze získat.

Jenže to ještě pořád nebyl konec. Spolčené farmaceutické společnosti vytvořily mezinárodní kartel. A spustily celosvětovou kampaň za celosvětový zákaz šíření veškerých informací ohledně vitamínů, minerálů a dalších přírodních substancí a jejich prospěšnosti pro lidské zdraví. Vplížili se zadními vrátky pomocí Food Standards Commission (Komise pro potravinové standardy) Spojených národů. (Viz také Codex Alimentarius. Pozn. překl.) Napadlo je, že by mohli donutit průmyslově vyspělé národy po celém světě akceptovat vitamíny jako léky na lékařský předpis. Tato koncepce byla v přestrojení za iniciativu k ochraně spotřebitelů doporučena k schválení Valnému shromáždění OSN. Každou zemi, která by odmítla klasifikovat vitamíny jako léky na lékařský předpis, by pak čekaly obchodní sankce.

Psal se rok 1997. Hlavním aktérem v rámci podpory tohoto farmaceutického vitaminového kartelu byla německá vláda. Německo vyváží více farmaceutických produktů než jakákoli jiná země. Možná, že by tehdy i uspěli, nebýt jednoho odvážného lékaře. Byl to MUDr. Matthias Rath. Ten 22. června 1997 pronesl před veřejným shromážděním v Chemnitz významnou řeč, v níž odhalil nejen tento kartel a jeho záměry, ale i jeho návaznost

na farmaceutické společnosti, které profitovaly na druhé světové válce. V důsledku tohoto a několika dalších akcí, včetně stovek tisíc rozhněvaných dopisů členům parlamentu, byla tato idea v době, kdy ji přednesli Valnému shromáždění OSN natolik kontroverzní, že s ní neuspěli. A co víc. 20. května 1999 byly nadnárodní farmaceutické společnosti donuceny přiznat k vytvoření „vitaminového kartelu" za účelem dohody o cenách surových vitamínů a s nimi spojených surovin. Touto akcí obrali stovky miliónů lidí po celém světě o více než 100 miliard dolarů. Pokuta, kterou pak museli zaplatit, ovšem činila jen jedinou miliardu dolarů, a to i přesto, že Ministerstvo spravedlnosti USA konstatovalo, že šlo o největší nelegální kartel všech dob. Zdánlivě vysoká pokuta, kterou museli zaplatit, byla vzhledem k celkové částce, o kterou okradli lidi na celém světě, směšně bezvýznamná.

Už do toho začínáte vidět? Farmaceutické společnosti nemají svědomí. Udělají cokoli, jen aby předešly možným ztrátám nebo vydělaly další peníze. Přitom je jim úplně jedno kolik úmrtí tím způsobí. Za posledních více než 50 let prostřednictvím FDA potlačily přes tucet objevů týkajících se léčby rakoviny, srdečních chorob a mnoha jiných nemocí. Vím, že si asi myslíte, že by to od nich přece bylo šílené, ale zvažte, zda shora uvedená věc není součástí téhož programu. Na všem, co jsem uvedl, není nic, co by se dalo zpochybnit nebo dokonce popřít. Je to všechno dokazatelné. Všechno se stalo tak jak jsem popsal a každý se o tom může sám přesvědčit. Důkazy o potlačování objevů léčby rakoviny a dalších nemoci se dnes už shánějí o málo obtížněji, ale stále tu ještě jsou. FDA spoléhá na to, že to, co napáchala, se jeví nevěrohodně a na nedostatek zájmu veřejnosti, který jí pomáhá dále hrát svou komedii.

Další skutečný příběh. Aminokyselina tryptofan byla k dostání v obchodech se zdravou výživou po celých USA jako pomůcka pro usínání. Opravdu to pomáhá a tisíce lidi si ho kupovaly místo prášků na spaní. Tryptofan brzy vytlačil léky za několik miliónů dolarů, které už farmaceutické společnosti stěží mohly prodat. A co se najednou nestalo…

Tryptofan zřejmé způsobil smrt jednoho člověka v USA a několika v Japonsku. A FDA ho ihned nechala stáhnout z regálů v celých USA. Tato aminokyselina se vyrábí v Japonsku. Bylo zjištěno, že se do jedné nebo několika lahviček s přípravkem nějakým způsobem dostalo jakési znečištění. Ačkoli problém byl ihned podchycen a japonská továrna zavedla velmi přísná opatření, tryptofan už v USA nikdy nebyl povolen.

Později se zjistilo, že předtím, než byl vyexpedován znečištěný tryptofan, navštívili japonskou výrobnu agenti americké FDA…

Místo tryptofanu teď farmaceutické společnosti opět prodávají Američanům prášky na spaní a vydělávají milióny dolarů prodejem chemických drog.

Ještě pořád jste neprohlédli? Když jedna osoba zemře kvůli znečištěné aminokyselině, ta už se nikdy nesmí prodávat,

ale skutečnost, že v důsledku požívání farmaceutických drog umírají statisíce lidí, je naproti tomu docela přijatelná. Jsem snad jediný, kdo vidí, že tu něco nehraje?

To všechno jen ukazuje, že se utrpení a úmrtí v důsledku zrady FDA na americkém národě nějak osobně dotýkají každého výzkumníka a každého člověka. Ještě horší je, že utajováním informací o možnostech jak vyléčit mnoho různých nemocí jsou nějakým způsobem ošizeni všichni lidé na světě. Jejich apatie z větší části vyplývá z pocitu, že člověk za současné situace nemůže udělat nic, aby to mohl změnit. Ale teď to může změnit zkrátka každý, kdo informuje své příbuzné, přátele a sousedy o této knize a MMS.

Možná si myslíte, že nás dostatečně chrání DSHEA, zákon z roku 1994, o němž jsem se už zmínil. Není to tak. Jakmile to veřejnost spustila z očí, začala FDA tlačit na Kongres, aby uzákonil normu, podle níž budou muset být veškeré doplňky před odbytem v USA schváleny

experty FDA. Ti už teď veřejně prohlašují, že po zavedení tohoto nového zákona zamýšlejí uzavřít 50% výrobních podniků a obchodů s doplňky. Takže teď, při každoročních 970 000 úmrtích souvisejících s léky a ani jedním jediným v souvislosti s libovolným doplňkem na celém poli zdravé výživy, se FDA opět chystá omezit naše právo jen na to, co sama připustí. A myslí to vážně. Uvedli, že nový zákon prosadí bez ohledu na odpor. Kongres americkou veřejnost asi opět jednou zradí. Po přijetí tohoto nového ustanovením se totiž zákon DSHEA stane zbytečným. Dobře vědí, jaké škody tím způsobí. A je zde jediný možný důvod, proč jsou poslanci a kongresmani nakloněni jeho přijetí. Zaplatí jim za to. Zákon, který už projednává parlament i senát, má vejít v platnost v roce 2010. Až dosud jsou mu všichni kongresmani i senátoři příznivě nakloněni.

Co se týče potlačování léčebných postupů FDA, vylíčím vám dva velice důležité případy a povím vám, kde si to můžete sami ověřit. Předem upozorňuji, že se dotknu jen vrcholu ledovce. Je zde spousta dalších případů, na něž teď ale není čas ani prostor. Možná pak pochopíte, proč jsem se odstěhoval do ciziny, když jsem chtěl vydat tuto knihu. Asi teď řeknete: „Ale vždyť americká ústava dovoluje publikovat cokoli." Ano, ale to je FDA úplné jedno. Zatýkají autory a vědce či vynálezce a obviní je téměř z čehokoli. A bez okolků. Klidně pak je mohou držet ve vězení na základě vymyšlených obvinění. Posuzovateli v této oblasti práva jsou soudci FDA. Drží se prosté praxe: pokud autor vezme z oběhu svou knihu nebo vědec veřejně prohlásí, že jeho léčba je omyl a neúčinkuje, stáhnou obvinění. Než by autor přišel o všechno, co má platbami právníkům, nezřídka to vzdá. Tucty léčebných kúr byly ztraceny, protože jejich tvůrci nebo autoři zhnusení tímto zápasem, podlehli náhlé srdeční slabosti nebo strávili dlouhá léta ve vězení.

Je to ještě mnohem horší. Zabavují majetky a ničí celé podniky. Nezřídka podniku zabaví všechno, co v něm je, včetně aut a bankovních účtů. Častokrát i bez příkazu k domovní prohlídce. Ničí lidem životy. Jejich soudci nepřipustí žádnou přiměřenou obhajobu. Průkopníci, kteří tráví život pomáháním lidem a pátráním po léčbě nějaké choroby, mohou skončit na dlouhá léta ve vězení. Tyto případy patří mezi zločiny proti lidskosti nejhoršího druhu. Zakážou léčbu a zničí takového člověka, jeho podnikání celý jeho život. To vše se děje ve jménu veřejné bezpečnosti a nikdo jim v tom nemůže zabránit.

Myslíte si asi: „Proč by to dělali?" Dělají to kvůli miliardám dolarů, které vydělají farmaceutické společnosti, když se nějaká úspěšná léčba nedostane do světa a k lidem. Úředníci se nezřídka bojí o zaměstnání. Kdyby byla objevena léčba na rakovinu, bylo by ztraceno tisíce pracovních míst. Skončilo by ozařování a výroba chemoterapeutických drog. Nemocnice by přišly o klientelu. Ale byly by zachráněny milióny životů a vymizelo by nevýslovné lidské utrpení. A co je milejší vám? Zachránit tyto pracovní příležitosti, nebo ukončit lidské útrapy, a pak všechny ty lidi přeškolit pro jiná zaměstnání?

Nemám dost peněz na to, abych mohl široce publikovat tuto knihu. Za to, že se tyto informace dostaly ven, vděčím lidem v USA, Mexiku a lidu Jižní Ameriky. Kdyby každý člověk poslal tuto knihu alespoň dvěma lidem nebo přinejmenším dvěma lidem ukázal, kde jí koupit, budou mít nejen Američané k ruce léčbu, která eliminuje více než 50% a možná i 80% léků, které dnes lidstvo konzumuje. Dlouhodobě to zachrání milióny životů a utrpení, které to ukončí, je nevyčíslitelné. Četli jste tuto knihu a víte, že je to pravda, a pokud o tom nejste tak docela přesvědčeni, vyzkoušejte MMS. Při správném použití pomůže vyléčit rakovinu buď sám, anebo společně s dalšími známými prostředky, jako je třeba indiánský bylinný extrakt.

A jak už jsem řekl, veškerý případný zisk z této knihy bude použit k její distribuci do celého světa nebo přinese tuto léčbu národům Afriky. Musím opatrně volit slova, protože by mne

jinak mohli zažalovat. A tak musím říct, že je to v tomto okamžiku můj záměr, a že udělám, co bude v mých silách, abych ho uskutečnil, ale teď ještě nemohu s absolutní jistotou zaručit, že všechen zisk budeme schopni uplatnit tímto způsobem. A samozřejmě, část peněz používám na vlastní živobytí.

Do pátrání po léčbě rakoviny, v rámci uznávané teorie o původu této nemoci, byly a jsou investovány miliardy a miliardy dolarů. Už více než sto let zde jsou dvě základní teorie. Mnohé ostatní byly potlačeny. Životy byly zmařeny, lidé byli zatýkáni a posíláni do vězení a pálily se jejich knihy. Každá vůbec myslitelná věc, každý hnus, který lze někomu provést, to všechno bylo učiněno proto, aby se ta druhá teorie o původu rakoviny nikdy nedostala do světla vědeckého výzkumu nebo na veřejnost. Komické přitom je, že všechny léčby, které si s rakovinou věděly rady, se opíraly o tu druhou teorii nebo obdobná pojetí. Více než dva tucty nebo ještě více těchto kůr, všechny po sobě zanechaly přes tisíc zdokumentovaných případů vyléčeni z rakoviny, některé z nich i více než 10 000 a pár přes 100 000 chorobopisů, svědčících o vyléčení.

Dovolte mi, abych vám několika neodbornými větami vysvětlil rozdíl mezi těmito dvěma odlišnými pohledy na rakovinu.

Podle současného přesvědčení se zdravé tělesné buňky z nějakého nezjištěného důvodu mění na rakovinové. Podle všeobecných představ k těmto nezjistitelným příčinám patří stárnutí, nevhodná strava, dědičnost, špatný stav pozvolna přecházející do rakoviny nebo něco v tom smyslu. Za tohoto přístupu byly vynaloženy i na výzkum miliardy dolarů a po více než 100 let dále trpěly a umíraly milióny lidí, zatímco v léčbě rakoviny nedošlo k žádnému podstatnému pokroku. To znamená 100 promarněných let bez nalezení potřebných odpovědí či nějakého skutečného zlepšení. Je tady samozřejmě spousta vědců, kteří budou mít proti takovému tvrzení námitky. Je tady něco, co považují za velký pokrok v chemoterapii, s níž přišli okolo roku 1948, ale dnes na rakoviny umírá ještě více lidí než kdy předtím. Není tu ani náznak, že chemoterapie zvyšuje šance na přežití.

Nezdá se vám to všechno jaksi ubohé? Stejná léčba už 100 let a za celou tu dobu žádná skutečná změna, pořád stejný postup, nad nímž neustále koumají, zatím co na rakoviny umírá stále více lidi.

Druhá teorie, která je pokládaná za nepřijatelnou, říká, že příčinou rakoviny je pozoruhodný virus, který umí měnit velikost a tvar (metamorfuje) z viru na bakterii a zpět na virus. Vynechám mnoho odborných výrazů a uvedu jen základní pojetí.

Tato teorie se nazývá pleomorfizmus. Zkoumat na tomto poli je nepřípustné. Můžete namítnout, že Amerika je svobodná země. Ano, je to tak, ale to neplatí pro ty, kteří by tuto teorii chtěli oficiálně zkoumat. Na takový výzkum nejsou k dispozici žádné fondy, a vědci, kteří to zkusili, jakoby narazili na neviditelný val. Nikdo s nimi nechtěl spolupracovat. Kolegové se s nimi přestali stýkat. FDA, FTC a AMA jim kladli do cesty všechno, co jen bylo možné. Ale znovu opakuji, že všechny zakázané léčby, které účinkovaly, byly založeny na této teorii zvláštního viru nebo obdobné koncepci.

Prosím, prosím, prosím nevěřte mi. Jděte na internet a starejte dostatečně hluboko, abyste pro sebe objevili fakta. Jsou tam, a pokud máte po ruce fakta, můžete si je prověřit. Někde tam najdete všechny důkazy, často utajené ale dostupné. Je třeba, aby se s nimi seznámily milióny lidí. Nemusí se stát odborníky; musí jen vědět, co se doopravdy děje. Dovolte mi, abych vám poradil, abyste si pro začátek přečetli jednu knihu. Jmenuje se The Cancer Cure that Worked (Léčba rakoviny, která účinkovala). Napsali ji Barry Lynes a John Crane. Najdete v ní další potřebné odkazy a dozvíte se jak se dostat k původním záznamům.

V této knize hovoříme o MMS. Mnoho lidí už uvedlo, že se zbavili rakoviny poté, co ho brali. MMS zabíjí viry a bakterie. Že to chlordioxid umí, se ví už 100 let. Zatím jsme nemohli prokázat, že MMS útočí na přeměněné rakovinové buňky. Ale pozorujeme, že rakovina pokožky, včetně melanomu, seschne a sloupne se z postiženého místa jako strup. Nezdá se, že rakovina je přímo napadena; vypadá to spíš, jakoby nádor přestal růst a tělo ho jednoduše vyhojilo. Totéž by se stalo, kdyby byl zahuben virus. Pořád ještě nevíte, co dělat?

A je tu ještě něco, co byste podle FDA opravdu neměli vědět. Infarkty nemají nic společného s hladinami cholesterolu v krvi. AMA, a ani další na lékařský výzkum orientované skupiny, nevyprodukovala jedinou studii naznačující, že jedinci s vysokými hodnotami trpí infarkty více než lidé s nízkými hladinami cholesterolu. Jediné, co opravdu dokázali, je prodávat léky na snižování jeho hladiny za miliardy dolarů.

Německý lékař MUDr. Matthias Rath prokázal, že hlavní příčinou infarktů je avitaminóza, zejména nedostatek vitamínu C. Sežeňte si jeho knihy. Věřte mi. On prokázal, že infarktům lze předcházet vitaminy, ne léky na snižování cholesterolu.

MUDr. Rath poukázal na skutečnost, že v našem těle jsou tisíce kilometrů žil, žilek, cévek a cév. Ty se ale cholesterolem nezanášejí a nepůsobí problémy. Kdyby cholesterol v krvi působil potíže, dělal by to v celém v těle. Ale cholesterol ovlivňuje jen těch asi 25 centimetrů vén přímo v srdci. Jak je to možné?

Srdeční žíly se smršťují s každým pulsem srdce, 70 či 80 krát za minutu. To jsou milióny tepů ročně. Nepoleví pak proto, že by byly zanesené, to jen jejich stěny ztratí pružnost a praskají. O pružnost stěn krevních cest se stará Vitamín C.

Nedostatek vitamínu C způsobuje kurděje a infarkt je součástí téhož problému. Usazenina na stěně specifických vén je tam kvůli jejich posílení. Aby bránila jejich úplnému zploštění, ne proto, aby je zanášela. Jakmile se v ní objeví trhlinka, véna zůstane zploštěná místo toho, aby se opět otevřela, a tento stav způsobí infarkt. Infarktům předchází dostatek vitamínu C. Čtěte práce a knihy MUDr. Ratha a určitě si vitamín C pořiďte. Farmaceuti pochopitelné nechtějí, abyste se poučili z jeho knih, protože pak už nebudete nakupovat jejich proticholesterolové drogy.

Usazeniny cholesterolu jsou odpověď těla, na nedostatek vitamínu C. Tělo se pokouší posílit stěny krevních cest, a chrání je před praskáním vrstvičkou cholesterolu.

Měl bych zmínit, že Dr. Rath dlouho spolupracoval s mužem jménem Dr. Linus Pauling. Ten s Rathovými poznatky souhlasil a společně pracovali na dalším ověřování a posuzování funkcí vitamínů v těle. Dr. Linus Pauling byl jediný muž v historii, který získal dvě nesdílené Nobelovy ceny na poli medicíny. Jeho souhlas a pomoc při těchto objevech jim značně přidává na věrohodnosti. (Viz interview, kapitola 17.)

Moderní medicína trvá na ošetřování symptomů a odmítá pátrat po jejich příčinách, protože kdyby byly nalezeny, stal by se daný problém vyléčitelným. Kdyby byl vyléčitelný, nemohli by donekonečna pokračovat v prodeji údržbářských léků. Je to smutné, ale pravdou je, že se zdravotnictví točí jen kolem peněz.

Prvním o kom se chci zmínit je MUDr. William Frederic Koch. Dr. Koch vyvinul bylinné léčivo, jemuž říkal glyoxylid. Svého prvního rakovinového pacienta vyléčil v roce 1917 a poté byly vyléčeny tisíce dalších lidí, když počítáme ty, které vyléčil sám a pak další lékaři používající jeho medicínu. Co myslíte, jaká byla tehdy konvenční léčba rakoviny? Léčebný postup, který už tehdy používali mnoho let, Je starý více než 100 roků. Chtěl bych se vsadit, že neuhádnete, co to před stoletím bylo. A asi vás to ohromí, protože to bylo ozařování rentgenem a radiem stejně jako dnes. Uběhlo století a ještě stále se používá stejný postup s

tím, že na rakovinu umírá stále více lidí. Nezdá se vám, že tu cosi nehraje? Nemyslíte, že by si ti, kteří tolik usilovali a usilují o to, aby jim byla svěřena odpovědnost za naše zdraví, měli jednoho dne říct: „Dost. To, co děláme, evidentně nefunguje. Neměli bychom raději vyzkoušet nějakou alternativu?" Místo toho nadále bezstarostné bádají pouze v rámci stejné výchozí domněnky. Z toho vyplývá, že farmaceutické společnosti vydělávají peníze dosažitelné takovým druhem výzkumu, o němž už předem vědí, že se při něm na nic nového nepřijde.

Dr. Koch říkal, že pokud nechceme hubit přímo rakovinové buňky; musí se odstranit virus, který je příčinou jejich onemocnění a umožnit jim tak návrat do normálního stavu.

FDA A FTC napadaly Dr. Kocha dlouhá léta. Vypudili ho z USA, a tak se přestěhoval do Brazílie, kde slavil neobyčejné úspěchy léčením pokročilých stavů revmatické artritidy, šílenství, cukrovky, případů pokročilé rakoviny a dokonce i lepry. Velmi znepokojená FDA ho žádala, aby se vrátil zpět do USA. Když to později udělal, byl zatčen na základě falešných obvinění. Proběhly dva soudy a porota Dr. Kocha v obou případech uznala nevinným. To vše navzdory skutečnosti, že soudce nepřipustil výpověď ani jediného z tisíců vyléčených pacientů. Soudy se protahovaly od roku 1942 do roku 1946 a přišly stát na více než 10 000 000 dolarů, což je 100 000 000 v dnešních penězích! Nikdy nedokázali předložit důkaz, že lék Dr. Kocha rakovinu neléčí, ale od té doby jsou byliny potřebné k jeho přípravě v USA nedostupné.

Když vedení FTC převzal plukovník Charles March, pokoušel se útoky proti Dr. Kochovi zastavit, ale potkala ho náhlá smrt za podezřelých okolností. Podobná úmrtí, jak se zdá, tehdy houfně postihovala lidí, kteří se zabývali alternativními léčebnými postupy. Tím však nemíním, že dnes už k tomu nedochází. Jeden můj velmi dobrý přítel, který objevil několik léčebných postupů pro těžká onemocnění, přišel před 5 lety domů a nálož nastražená v jeho bytě mu utrhla obé nohy. Přežil, ale představa, že dnes už se nesnaží lidi zastavit všemi prostředky je nebezpečný sebeklam.

Přestože FTC z právního hlediska nemohla Dr. Kochovi zakázat prodej jeho léčiv, zakázali mu jakoukoli publikační činnost a reklamu, aby se k lékařům nedostaly žádné informace. Neinformovaní lékaři se o léku nedozvěděli a nemohli jej použít k léčbě pacientů s rakovinou a dalšími chorobami. Odhaduje se, že od roku 1917, kdy Dr. Koch vyléčil prvního nemocného s rakovinou, do roku 1951, kdy mu FTC nařídila ukončit propagaci mezi lékaři, zbavil jeho lék rakoviny přes 100 000 pacientů. Jeho laboratoře nakonec bez prodeje léčiv nebyly schopny přežít a výroba léku byla zastavena. Jsou tady sice lidé pokoušející se obnovit jeho předpis, ale Dr. Koch i většina těch, kteří znali nezbytné detaily, dnes už nežijí. V podstatě je tato léčba rakoviny a mnoha jiných nemocí pro nás asi nenávratné ztracena.

Už chápete, proč je MMS tak důležitý? Je to přípravek, který může použít každý, a každý se může snadno naučit jeho přípravě. Jakmile se informace o MMS široce rozptýlí a veřejnost se přesvědčí o jeho účinnosti, žádná z agentur písmenkové polévky (FDA, FTC, a ve většině podobných případů insistující AMA) to nedokáže zastavit a farmaceutické společnosti se ocitnou nasuchu. To bude začátek konce obrovského odlivu finančních prostředků ze zdravotnictví do drog, které ošetřují jen symptomy. Jestli má strategie bude fungovat a MMS se dostane do povědomí široké veřejnosti, brzy se objeví spousta knih na stejné téma i od jiných autorů. Konec děsivého utrpení lidstva kvůli penězům, tak štědře rozdávaného rukou lékařské a lékárnické branže, je na dohled. Díky internetu se dnes obyčejní lidé mohou dozvědět a naučit více než na zúžený okruh „odborných informací" odkázaní lékaři. Už si nemůžeme dovolit neinformovanost o medicíně. Úsvit informačního věku už je za námi, ale

toto je počátek věku šíření zdravotních informací mezi běžnými lidmi. Alespoň v to doufám. Bude lépe, jestliže tomu napomůžete. Kdyby tehdy léčbu Dr. Kocha začali používat všichni lékaři, nemusely v bolestech a utrpení zemřít doslova milióny lidí. Mohli žít šťastným životem až do přirozeného odchodu.

Další léčbu, o níž se chci zmínit, vyvinul Royal Raymond Rife ze San Diega v Kalifornii. Začal s výzkumem o něco později, než Dr. Koch, ale prakticky za stejné éry od roku 1920. Začalo to vynálezem mikroskopu, který byl úplně jiný, než nejlepší standardní přístroje. Jeho nejlepší mikroskop měl zvětšení 30 000, ačkoli ten první ještě nebyl tak dokonalý. Potíž byla v tom, že v oblasti vědy bylo dobře známo, že nejsilnější ne-elektronový mikroskop měl jen 2 500 násobné zvětšení. Větší nedovoluje teorie světla, protože teoreticky nemůže být schopnost světelné vlny kvůli vlnové délce dále rozšířena.

Elektronový mikroskop je k pozorování živých mikroorganizmů nepoužitelný, protože vzorky musí být před zkoumáním usmrceny a vypreparovány speciální metodou. Rife, který sledoval vlastní nápad, za svůj život postavil mnoho opravdu " úžasných mikroskopů; a každý nový byl lepší než ten předchozí. Jeho mikroskopy byly kopírovány a některé existují dodnes. Byly tak silné, že jimi mohl odhalit a pozorovat živé viry, které jsou příčinou rakoviny. Mikroskopy využívají několika různých světelných zdrojů s různou frekvencí. Jeho mikroskop používal heterodynních složek světelných frekvencí. To znamená, že nějaká frekvence je převedená na jinou směšováním s dalšími. Stejný princip byl a dodnes je používán u radiofre- kvencí. Rife to dokázal udělat se světlem.

Nebyl pro to žádný rozumný důvod, ale jeho mikroskopy byly zničeny a záznamy a plány spáleny. To všechno přestože jeho mikroskopy k rozpoznávání a verifikaci rakoviny používaly doslova stovky lékařů.

Další věc, do níž se Rife pustil poté, co rozpoznal rakovinové viry, bylo vytvořit zařízení, které by je dokázalo na místě zahubit. Teorie, jíž použil, byla prostá a promyšlená. Využil při ní znalostí ze stavby antén rádiových vysílačů a přijímačů. V zásadě nejde o nic složitého. Každá frekvence vyvolá tok elektrického proudu v kovové tyči přesně odpovídající její délce nebo určitému přesnému podílu této délky. Pokud tedy máte drát, čili anténu odpovídající délky připojenou k tomu nejprimitivnějšímu přijímacímu zařízení, krystalce, můžete tím zachytit frekvenci, která v anténě vyprodukuje slaboučký elektrický proud. Takovou anténu už u moderního přijímače neuvidíte, ale přesto tam v nějaké formě stále je.

Rife uvažoval takto: „Víme, že ty malé potvůrky mohou být vodiči elektřiny, tak proč z nich neudělat cosi jako antény?" Dospěl k názoru, že všechno, co je zapotřebí je změřit jejich velikost, a pak vypočíst frekvenci, která způsobí, že jimi poteče elektrický proud stejně jako anténou rádia. Pokud by se dalo zařídit, aby jimi protékal dostatečný proud, čímž by se zvětšila síla jejich frekvence, jejich povrch by to nevydržel a muselo by je to nakonec zabít.

Až do konce třicátých let pak na jeho laboratorní činnost dohlížela zvláštní výzkumná komise z University of Southern California. Jeho úžasné výsledky ověřily klinické testy provedené v letech 1935, 1936 a 1937 pod vedením Lékařské komise U.S.C. Nezávislí lékaři užívající duplikátů Rifeho aparátu po celé zemi i v zahraničí úspěšně ošetřovali až 40 pacientů denně. Řada lékařů léčila pacienty tímto způsobem až 22 let, ale tlak se nakonec stal příliš velkým. Když úřady nalezly provozuschopný aparát, buď ho zničili přímo na místě, anebo konfiskovali jako soudní důkaz.

Rife určil přesné frekvence pro herpes, tuberkulózu a další onemocnění stejně tak jako pro rakovinu. Jeho dílo bylo publikováno ve vědeckých časopisech, lékařských žurnálech a později i v ročence Smithsonian Institution. Ve třicátých letech tak byly vyléčeny tisíce lidí,

ale pak zasáhly úřady. Rife tehdy začal spolupracovat s elektroinženýrem, jímž byl John Crane a jeho celoživotní dílo bylo shromážděno v Craneho laboratoři. A úřady zasáhly. Agenti zničili všechno, nač přišli, spálili všechny poznámky a Crane skončil ve vězení. A nepřetržité problémy s úřady pokračovaly. Univerzita už se za Rifeho netroufala postavit a musel ji pro-stě opustit.

Četní lidé po celém světě dnes opět staví Rifeho generátory. Mnohé z nich nefungují, protože jejich konstruktéři nedokázali dostatečně přesně rekonstruovat Rifeho dílo, nebo nepochopili podstatu. Ale jiné jsou funkční a opět úspěšné léčí rakovinu a další nemoci. Je zde dokonce i pár lidí, kteří vlastní jeho mikroskopy nebo jejich dobré duplikáty. Fungují dodnes.

Otázkou je, proč takto zacházeli s lidmi, kteří přece jen léčili jiné lidi? Jak je možné, že pravdu bylo možné tak snadno udusit? Existují jen dva důvody. V pozadí obou je hrabivost. Byli zde vědci, jenž nechtěli, aby byly vyvráceny jejich chybné teorie ohledně rakoviny a dalších nemocí a samozřejmě farmaceutické společnosti, které nechtěly přijít o zisky. Miliardy dolarů mají obrovskou váhu a byly to farmaceutické společnosti, kdo profiloval pravidla pro zdravotnictví této země. Investovaly miliardy dolarů do nejméně dvou právníků pro každého poslance a senátora ve Washingtonu, D.C. Všechno se scvrklo na otázku peněz a zločiny, které kvůli nim spáchali jsou neuvěřitelné. Aby mohli získat své peníze, musely dále trpět a umírat milióny lidí. A byl zde ještě jeden důvod. Mnozí vědci, kteří na poli medicíny protlačovali vlastní oblíbené představy, jimiž si vydobyli věhlas, většinou táhli za jeden provaz s farmaceutickými společnostmi. Těm tedy šlo také jen o peníze.

Ve Spojených státech jsou stovky velmi důležitých průmyslových odvětví, která ovšem nevynakládají miliardy dolarů na ovlivňování tvorbě zákonů Kongresem. Neexistuje žádný přijatelný důvod, aby farmaceutické společnosti investovaly tak obrovské částky k „podpoře" Kongresu, ale je to běžná praxe.

Můžete si snadno ověřit, že všechno, co tady říkám je pravda. Stačí jít na internet a prostudovat si jen pár z tisíců dostupných dokumentů. Použijte libovolný vyhledávač a zadejte jména lidí, o nichž jsem se zde zmínil nebo jen „FDA Suppression". Budete zavaleni konkrétními, dokumentovanými důkazy. Důkazy jsou všude. FDA to pochopitelně ráda popírá a nejsou peníze na to, aby se s nimi někdo mohl soudit. Mají k dispozici miliardy, aby vám dokázali, že se mýlíte… U soudu nemáte šanci prokázat žádný nový léčebný postup. Vždy vám předhodí články jakéhosi vhodného zákona a nikdy nedospějete k jádru věci, totiž ke skutečnosti, že současné postupy jsou špatné. Žádné přezkoušení čehokoli se jednoduše nekoná. Každý, kdo by se do toho chtěl pořádně zavrtat, může prokázat to, co zde uvádím, ale mazaní právníci nikdy nepřipustí, aby se to dostalo před soud.

Kniha o MMS by mohla na současném utrpení něco změnit a částečně oslabit moc farmaceutických gigantů. Může se to podařit, jestliže si ji přečte dostatečný počet lidí. Prosím pomozte nám a připojte se k našemu tažení. Všechno, co musíte udělat, je poslat nebo doporučit tuto knihu tolika lidem jak jen je možné. Chcete-li ji tisknout a rozdávat, nemám nic proti tomu. Naopak. Jestliže ji budete rozdávat, rozdejte jich, kolik chcete a komu chcete. Rozdejte jich klidné tisíc nebo milión, ale pokud to chcete dělat komerčním způsobem, potřebujete písemné svolení autora. Nezapomínejte, že veškerý zisk bude věnován na další šíření této knihy nebo přinese MMS do Afriky. To vše vám mohu čestně slíbit, ale nikdy jsem neměl ani nehodlám založit vlastní nevýdělečnou organizaci. Patřím k organizaci známé jako Kinnaman Foundation. Případné dary mohou být poukázány na: Kinnaman Foundation,

African/Americas project; Bill Myers, 814 Fruitdale Rd., Morgantown, Indiana 46160. Prosím připojte se k naší kampani, protože jen společně můžeme změnit svět.

Prosím, abyste prostě jen tak neuvěřili mým prohlášením, ale ověřili si je sami. Veškerá fakta jsou k dispozici a jsou ověřitelná. Najděte si na ně čas. Je to důležité pro vás i celou vaši rodinu.

Jedno byste měli mít stále na paměti: žádná nemoc není nevyléčitelná. Společně s MMS jsou tu léčby pro každou známou chorobu. Byly potlačeny a jejich existence je utajována. Mnohé byly objeveny už před mnoha lety a nepoužívají se dodnes. Používání mnoha z nich v alternativní medicíně zabránily historky a lži o „mastičkářích" a knihy a záznamy byly spáleny. Proč by asi považovali za nutné pálit knihy a ničit mikroskopy a další drahocenná zařízení, kdyby to všechno bylo k ničemu? Svými činy jen dokázali, že tu bylo něco, co je ohrožovalo, něco velice hodnotného. S podporou veřejnosti můžeme z tohoto světa udělat lepší místo, kde nebudou řádit nevyléčitelné choroby. Odpovědi už máme. Všechno, co teď potřebujeme, je dosáhnout toho, aby před námi úředníci přestali skrývat pravdu. Lid má tu moc a může toho dosáhnout. MMS není jen kúra pro mnoho nemocí, ale poskytne vám mnohem více sebedůvěry, až uvidíte, co všechno dokáže. První krok spočívá v tom ho použít a zjistit, že účinkuje. Druhým krokem je seznámit s tím sousedy a všechny lidi, které znáte. To je všechno, co potřebujeme. A pak se svět začne měnit.

Pomozte nám porazit FDA. Nemusíte tomu hned věřit, ale byla to právě FDA, kdo potlačil všechny skutečné léčby rakoviny, informaci o tom, že vitamíny předcházejí infarktům, a vůbec všechny informace či produkty, které mohly jakkoli ohrozit příjmy velkých farmaceutických společnosti z prodeje lékařských drog.

Prosím, nedejte jen na má slova; staňte se zasvěcenými, informujte se. Studujte všechno, co je dostupné na internetu. Zadejte do libovolného prohlížeče slova „FDA Suppression". Je zde dokumentace, která vás zavede až do třicátých let uplynulého století. Nahání to děs.

Pak sami zjistíte, že byly zamlčeny stovky poznatků, které by dnes mohly zachránit tisíce životů. Je tam mnoho záznamů o lidech, kteří zemřeli za velmi podezřelých podmínek poté, kdy se pokusili informovat lidi. Prosím, neodepište to jako hromadu potřeštěných teorií o spiknutí. Ve hře je váš život a život tisíců jiných lidi. Není to snad dost důležité pro to, abyste si to všechno ověřili? Věnujte tomu pár hodin.

Proč myslíte, že všechny léky na světě, a obzvláště v Americe, téměř vždy léčí jen symptomy? Že moderní léky léčí jen symptomy, není žádným tajemstvím, většina lidí už to ví nebo tuší. Zeptejte se kohokoli, kdo se o to zajímá. Lékařské drogy léčí jen symptomy a veškerý lékařský výzkum financovaný farmaceutickými společnostmi je orientován na ošetřování symptomů, nikdy ne k nalezení příčiny problému. Důvod samozřejmě spočívá v tom, že zjistíte-li příčiny choroby nebo zdravotních problémů obvykle to můžete vyléčit. V tom případě už ale nikomu nemůžete opět a znovu až donekonečna prodávat bezcenné lékárnické zboží, dokud neumře. Jde o miliardy dolarů. Ošetřování symptomů ovšem neléčí ani nijak nemění daný problém. Proč myslíte, že ani po 100 letech nedošlo k žádnému významnému posunu v postupech při léčbě rakoviny? S jednou nebo dvěmi podružnými výjimkami jsou už více než 100 let v užívání stále stejné léčebné postupy. Svět udělal fantastické pokroky téměř ve všem, mimo léčby rakovin a dalších nemocí. Zušlechťují se stále stejné léčebné postupy, dělají čistší drogy, lepší jehly, lepší rentgeny, lepší záznamy a lepší stopky měřící dobu ošetření, ale na samotném léčebném postupu se nic nemění.

Útlak byl jediný způsob, jímž mohli uchovávat tutéž léčbu po celých 100 let, museli ututlat každé nové pojetí hned, jakmile se objevilo. A dělají to dodnes. Mají nato vlastní soudce, vlastní zákony, jimiž jednoduše zablokují každý pokus o skutečné zlepšení.

Farmaceutické společnosti utrácejí miliardy dolarů na nejméně dva právníky na každého kongresmana a každého senátora a mnoho advokátních kanceláří ve Washingtonu, DC. Opět a znovu se pokoušejí znepřístupnit lidem vitamíny. Nemám čas to všechno vypsat. Prosím informujte se o tom sami. Všechny údaje a důkazy jsou dostupné. Pravda nemůže zůstat navěky zatajena. Stačí jen číst, na internetu jsou o tisíce dokladů. Utratili miliardu na ovlivnění Kongresu, aby nám „kvůli veřejné bezpečnosti" zabránil dokonce i jen číst literaturu o vitamínech. Myslíte, že budeme ve větším bezpečí, když nebudeme vědět nic o vitamínech?

Léčba pomocí MMS je tak jednoduchá, že ji není třeba přenechávat lékařům. Všichni se mají možnost léčit sami. To znamená, že FDA čekají mnohem těžší časy, pokusí-li se to opět zakázat. Všichni nemocní a trpící teď mají před sebou nakrátko otevřené okno, ale nevíme na jak dlouho. Tentokrát ale FDA nemůže, prostě jen uštvat pár lékařů nebo zatknout autora knihy. Naštěstí nejsem vázaný k nějaké nákladné laboratoři, a mohu být stále v pohybu. Ale nemusí mne najít, aby to mohli zastavit. S miliardami dolarů v pozadí se o to rozhodně pokusí, protože nakonec o velkou část svých miliard přijdou, pokud se MMS všeobecně pro-sadí.

Toto je to, na co jste se dali. Teď to spočívá i na vašich bedrech. Udělal jsem, co jsem mohl. Teď už záleží na vás, čtenářích této knihy, abyste tuto věc rozšířili do svého okolí a do celého světa. Stačí i to, když o tom řeknete přátelům. Čím více lidem to dáte číst nebo jim doporučíte tuto knihu, čím více lidí se to dozví předtím, než se o tom dozví farmaceuti, s tím větší pravděpodobností se jim to už nepodaří zastavit. Až dosud jsou natolik přesvědčeni o tom, že jsem jen jakýsi šarlatán, že mi nevěnovali žádnou pozornost. To je má jediná ochrana. Ale až začnou dostávat zprávy o lidech, kteří se uzdravují a vyléčili, bude to jiná historie.

V životě bývají okamžiky, nevím jak vy, ale já tomu říkám bod, z něhož už není návratu. Jakmile ho dosáhneme, nemohou už nám opět přibouchnout okno přímo před nosem. Jestliže se tedy k potřebným informacím dostane dost lidí, použijí to a budou vědět, že to účinkuje. Věřte mi, jen málo lidí to neudělá. Milióny lidí budou vědět, jak na to, a že to pomáhá. Prosím připojte se k nám. Buď to použijte sami, anebo jen akceptujte představu, že si to lidé zaslouží vědět. A když úspěšné použijete MMS a pomůžete tím někomu nebo sami sobě, vyprávějte o tom všem. Možná na to máme jen několik málo měsíců. Pravděpodobně máme na to, abychom to dostali mezi lidi méně než rok. Říkám vám pravdu. Možná zjistíte, že to, co tady říkám je pravda až poté, když spustí kampaň a začnou tvrdit, že fakta v této knize jsou falešná.

*/Toto už nastalo: http://www.uvzsr.sk/docs/info/hv/stanovisko_MMS.pdf Problém, proti němuž budou stát, spočívá v tom, že si to může každý sám vyzkoušet. Ale

ani to je nezastaví, protože vědí, že mohou zneužít strachu a zbavit milióny lidí samostatného uvažování. Proto potřebujeme milióny lidí, kteří to sami vyzkoušeli a vědí, že MMS pomáhá.

Možná o tom ani nevíte, ale už nyní více než 55% Američanů opustilo své domácí lékaře a začali používat alternativní léčebné metody.

Omlouvám se, že možná zním příliš dramaticky, a za to, že se často opakuji, ale je mi 74 let a po těch letech už vím, že lidé mají raději hmatatelná fakta, než aby naslouchali někomu

kdo stále jen „chodí kolem horké kaše". A co se řekne třikrát, obvykle zůstane v paměti. Řekl mi to můj učitel v základní škole.

Pamatujte, že MMS žádné nemoci neléčí, jen povzbuzuje imunitní systém. Milióny lidí dnes stále ještě natolik věří v moderní medicínu, že nejsou ochotní ověřit si

fakta. Po 40 let jsem pozoroval, jak řada mých přátel umírala na rakovinu, přičemž byli stále až do konce přesvědčeni, že jsem popletený člověk. Raději umřeli, než aby si ověřili to, co jsem jim říkal. Zemřeli tak i dva z mých blízkých příbuzných. Věnujte prosím chvilku času moderní alternativní medicíně nebo vyzkoušejte MMS sami na sobě.

Těším se na každou zprávu o použití MMS. A i když mi nenapíšete, zaznamenávejte prosím podrobné všechny případy, kdy jste léčili sami sebe nebo jiné lidi a výsledky, kterých jste dosáhli. Jednou to pro všechny může být moc důležité.

Kapitola 18 Mechanizmus okysličování oxidy chlóru - celkový přehled MUDr. Thomas Lee Hesselink OBJEV Moderní zlatokop a geolog Jim Humble musel častokrát putovat oblastmi zamořenými

malárií. Spolu se spolupracovníky se s ní příležitostně dostával do těsného kontaktu v místech, kde bylo jakékoli moderní lékařské ošetření absolutně nedostupné. Za těchto extrémních okolností při jedné příležitosti zjistil, že zředěný orálně podaný roztok prostředku běžně prodávaného k desinfekci pitné vody je vysoce účinný při léčbě matérie. Pan Humble nemá formální lékařské vzdělání, ale použil k následným experimentům s různým dávkováním a technikami podávání tohoto přípravku vlastní zdravý rozum. Z konkrétní potřeby tak vyplynul objev snadno použitelné léčby malárie, jenž byla shledána v téměř všech případech rapidně účinnou. *1+

Odkazy 1. A Possible Solution to the Malaria Problem? Humble J.; Libertarian Times, 9. květen 2005

MATERIÁLY A POSTUPY Postup užívaný panem Humblem vypadá následovně: Je připraven 28% zásobní roztok 80% (technického) chloritanu sodného (NaCIO2).

Zbývajících 20% tvoří směs obvyklých látek nezbytných při výrobě a stabilizaci práškového nebo vločkového chloritanu sodného. Jde převážně o chlorid sodný (NaCI) - 19%. Zbytek tvoří hydroxid sodný (NaOH) <1% a chlorečnan sodný (NaCIO3) <1%. Skutečný obsah chloritanu sodného v roztoku je proto 22,4%.

Obvykle podávaná léčebná dávka se pohybuje od 6 do 15 kapek, při použití kapátka s velkým kalibrem (25 kapek na ccm). V jednotkách miligramů chloritanu sodného to znamená 9 mg na kapku, neboli 54 až 135 mg pro jedno ošetření. Účinnost roztoku se podstatné zvýší tím, že kapky jsou před podáním předem smíseny s 2,5 až 5 ccm stolního octa či citrónové šťávy a ponechány jejich působení po 3 minuty. Takto okyselený roztok je pak dále zředěn přidáním vody nebo jablečného moštu a podán k vypití. Může být užit na prázdný žaludek, pro zvýšení účinnosti, ale nezřídka to zapříčiní nevolnost. Nevolnost je méně pravděpo-dobná, užije-li se přípravek například hodinu po jídle. Ocet (5% kyselina octová) nebo citrónová šťáva (6 - 9% kyselina citrónová) neutralizuje hydroxid sodný a současně

konvertuje malou část chlorečnanu sodného na chloritan (CIO2-) při konjugaci na kyselinu chloritou (HCIO2). Za těchto podmínek část kyseliny chlorité okysličí další aniony chloritanu a postupné tak vytváří chlordioxid (CIO2). Přítomnost chlordioxidu se projeví žlutým zbarvením roztoku a je cítit chlór.

PROSPĚŠNÉ ÚČINKY O tomto pozoruhodném objevu Jima Humble, jsem se poprvé dozvěděl na sklonku roku

2006. Skutečnost, že chloritan sodný, resp. chlordioxid, může zabíjet parazity in vivo, mi připadala hned zpočátku naprosto racionální. Je známo, že na okysličovadla je citlivá celá řada choroboplodných organizmů. Různých sloučenin patřících mezi kysličníky chlóru, jako například chlornan sodný a chlordioxid, už takřka od nepaměti všeobecně využíváme jako dezinfekčních prostředků. Nová a vzrušující je skutečnost, že postup pana Humble:

1. má snadné použití, 2. rapidní účinek, 3. je úspěšný a spolehlivý, 4. očividné postrádá toxicitu 5. je dostupný a levný. Pokud se tento postup jeví i nadále jako účinný, a zdá se, že tomu nestojí nic v cestě -

mohl by zbavit svět jedné z nejpustošivějších ze všech známých pohrom - malárie. *1,2+ Nesmírné soucítím s každým člověkem trpícím tímto vysilujícím horečnatým

onemocněním. Nemohu si nepřipomenout, jak hrozně se cítím, už když chytím jen chřipku. Oč horší musí být utrpení, které se každé 2 - 3 dny stále znovu vrací, jak tomu je u malárie. Trpí jí celoročně milióny a každým rokem na ni umře 1 až 3 milióny lidí, převážně děti.

Takto motivován jsem se pustil do pátrání, abych se o chemii kysličníků chlóru dozvěděl všechno, co je možné. Chtěl jsem porozumět možnému mechanizmu jejich toxicity vůči původcům malárie (plasmodiím). *3+ Prověřil jsem takřka veškerou dostupnou literaturu, abych objasnil otázku neškodnosti či rizik jejich použití u lidí.

Odkazy

1. Current status of malaria control. Tripathi RP, Mishra RC, Dwivedi N, Tewari N, Verma SS Curr Med Chem. 2005;12(22):2643-59

2. Current status and progresses made in malaria chemotherapy. Linares GE, Rodriguez JB Curr Med Chem. 2007; 14(3):289-314

3. An overview of chemotherapeutic targets tor antimalarial drug discovery. Olliaro PL, Yuthavong Y Pharmacol Ther. 1999 Feb; 81(2):91-110

OXIDANTY JAKO FYZIOLOGICKÉ ČINITELE Příkladem jsou: peroxid vodíku, peroxid zinku, různé chinony a glyoxaly, ozón, ultrafialové

záření, hyperbarický kyslík, peroxid benzoylu, artemisinin, metylénová modř, allicin, jód a manganistan draselný. Učil jsem na četných seminářích o jejich použití a objasňoval mechanismus jejich působení na biochemické úrovni. Oxidanty jsou atomy nebo molekuly, které „nasávají" elektrony. Atomům nebo molekulám, které elektrony oxidantům propůjčují, říkáme reduktanty.

Vystavení živých červených krvinek malé dávce okysličovadla u nich způsobí změnu aktivity oxyhemoglobinu (Hb-O2) takže do tělesných tkání uvolňuji více kyslíku (O2). [1]

Hyperbarické okysličení (v kyslíkové atmosféře pod tlakem): 1) účinná detoxikace v případě otravy kysličníkem uhelnatým; 2) účinkuje jako efektivní podpora přirozeného hojení popálenin, zranění rozdrcením, a ischemických mrtvicích; 3) účinně pomáhá při léčbě většiny bakteriálních infekcí. Bylo zjištěno, že mnohá okysličovadla při občasném vnitřním použiti v malých i dávkách

působí jako mocné stimulátory imunity. Podobný účinek má vystavení i živé krve ultrafialovému záření. Tyto léčebné postupy spouštějí, a využívají, přirozený fyziologický mechanismus, který přiměje periferní bílé krvinky k rychlému uvolnění cytokinů. Tyto cytokiny slouží jako varovný signál vyzývající k zmnožení buněčného útoku proti patogenům a současně potlačují alergické reakce.

Aktivované buňky imunitního systému přirozenou cestou produkují mocná okysličovadla jako součást zánětlivého procesu v místech infekce nebo rakoviny, aby tělo zbavily nákazy. Jedním z takových přirozených obranných okysličovadel je peroxid vodíku (H2O2). Dalším je peroxynitrát (-OONO), spřažený produkt superoxidu (*OO-) a radikály oxidu dusnatého (*NO). Pak je zde ještě kyselina chlomá (HOCI), odvozená z chlornanu sodného (NaClO).

Odkaz Decreased level of 2,3-diphosphoglycerate and alteration of structural integrity in

erythrocytes infected with Plasmodium falciparum invitro. Dubey ML, Hegde R, Ganguly NK, Mahajan RC Mol Cell Biochem. 2003 Apr; 246(1- 2): 137-41

OKYSLIČOVADLA JAKO DEZINFEKČNÍ PROSTŘEDKY Různá mocná okysličovadla jsou ve velkém rozsahu využívána jako dezinfekční prostředky.

*4, 11, 12, 13, 28+ Ukázalo se, že žádné bakterie se nemohou vyvíjet v prostředí, v němž množství oxidantů (stahujících elektrony) převyšuje počet reduktantů (dárců elektronů). *29+ Oxidanty tedy množení bakterií přinejmenším brání, ale většinou jsou baktericidní - bakterie zabíjejí. *27+

Některá oxidační činidla, jako třeba jód, rozličné peroxidy nebo permanganáty, jsou používána k lokálním ošetřením pokožky nebo k ochraně před infekcemi působenými bakteriemi či houbami. Podobně se používá i chlordioxid. *15+

Hypochloridy (CIO-) jsou obvykle využívány jako bělicí činidla, k desinfekci plaveckých bazénů a jako dezinfekční prostředky obecně. Chlordioxid (CIO2) stejně jako ozon (O3) jsou efektivní dezinfekční prostředky používané ve vodárnách. *9,14+ Roztoky chloritanu sodného (NaCIO2) se už dlouho používají v ústních vodách k rychlému odstranění ústních pachů a bakterií. Okyselený chloritan sodný je postřik schválený k desinfekci masa v masném průmyslu FDA. *1, 2, 8, 10, 26+ Zemědělci ho používají k omývání kravských vemen k předcházení mastitidě, *5, 6, 7+ a očistě vajíček od choroboplodných bakterií.

Chlordioxid zabíjí četné viry. *16,17,18,19, 20, 21, 22, 23, 24, 25+ Okyselený chloritan sodný je vhodný k desinfekci zeleniny. *3+ Byly provedeny i výzkumy ohledně vnitřního použití zředěných roztoků chloritanu sodného při léčení plísňových infekcí, chronické únavy a rakoviny. Publikováno o tom ale nebylo takřka nic.

Odkazy 1. Effects of Carcass Washing Systems on Campylobacter Contamination in Large

Broiler Processing Plants; M P Bashor, Master s Thesis, North Carolina State University, Dec 2002

2. Research Project Outline #4111; C N Cutter, Penn State Univ, Nov 2005 3. Review - Application of Acidified Sodium Chlorite to Improve the Food Hygiene of

Lightly Fermented Vegetables; Y Inatsu, L Bari, S Kawamoto JARC 41(1),pp 17-23,2007 4. Antiseptics and Disinfectants: Activity, Action and Resistance; G McDonnell & A D

Russell Clinical Microbiology Reviews, pp 147-179, Jan 1999 5. Efficacy of Two Barrier Teat Dips Containing Chlorous Acid Germ icides Against

Experimental Challenge; R L Boddie, S C Nickerson, G K Kemp Journal of Dairy Science, 77 (10):3192-3197, 1994

6. Evaluation of a Chlorous Experimental and Natural Acid Chlorine Dio - xide Teat Dip Under Experimental and Natural Exposure Conditions; P A Drechsler, E E Wildman, J W Pankey Journal of Dairy Science, 73 (8): 2121, 1990

7. Preventing Bovine Mastitis by a Postmilking Teat Disinfectant Containing Acidified Sodium Chlorite; J E Hillerton, J Cooper, J Morelli Journal of Dairy Science, 90:1201-1208, 2007

8. Validation of the use of organic acids and acidified sodium chlorite to reduce Escherichia coli O157 and Salmonella typhimurium in beef trim and ground beef in a simulated processing environment; Harrís K, Miller MF, Loneragan GH, Brashears MM. J Food Prot. 69(8): 1802-7, Aug 2006

9. Disinfectant efficacy of chlorite and chlorine dioxide in drinking water biofilms; Gagnon GA, Rand JL, O'leary KC, Rygel AC, Chauret C, Andrews RC Water Research, 39(9): 1809-17, May 2005

10. Decreased dosage of acidified sodium chlorite reduces microbial contamination and maintains organoleptic qualities of ground beef products; Bosilevac JM, Shackelford SD, Fahle R, Biela T, Koohmaraie M. J Food Prot. 2004 C>ct;67(10):2248-54

11. Treatment with oxidizing agents damages the inner membrane of spores of Bacillus subtilis and sensitizes spores to subsequent stress; Cortezzo DE, Koziol-Dube K, Setlow B, Setlow P J Appl Microbiol. 2004; 97(4):838-52

12. Mechanisms of killing of Bacillus subtilis spores by hypochlorite and chlorine dioxide; Young SB, Setlow P. J Appl Microbiol. 2003; 95(1 ):54- 67

13. Inactivation of bacteria by Purogene. Harakeh S, lllescas A, Matin A. J Appl Bacteriol. 1988 May; 64(5): 459-63

14. The inhibitory effect of Alcide, an antimicrobial drug, on protein synthe - sis in Escherichia coli; Scatina J, Abdel-Rahman MS, Goldman E. J Appl Toxicol. 1985 Dec; 5(6):388-94

15. Clinical and microbiological efficacy of chlorine dioxide in the management of chronic atrophic candidiasis: an open study; Mohammad AR, Giannini PJ, Preshaw PM, Alliger H. Int Dent J. 2004 Jun;54(3): 154-8

16. Degradation of the Poliovirus 1 genome by chlorine dioxide; Simonet J, Gantzer C J Appl Microbiol. 2006 Apr; 100(4):862-70

17. Inactivation of enteric adenovirus and feline calicivirus by chlorine dioxide; Thurston-Enriquez JA, Haas CN, Jacangelo J, Gerba CP Appl Environ Microbiol. 2005 Jun; 71(6):3100-5

18. Mechanisms of inactivation of hepatitis A virus in water by chlorine dioxide; Li JW, Xin ZT, Wang XW, Zheng JL, Chao FH Water Res. 2004 Mar; 38(6): 1514-9

19. Virucidal efficacy of four new disinfectants; Eleraky NZ, Potgieter LN, Kennedy MA J Am Anim Hosp Assoc. 2002 May-Jun; 38(3):231-4

20. Chlorine dioxide sterilization of red blood cells for transfusion, additional studies; Rubinstein A, Chanh T, Rubinstein DB. Int Conf AIDS. 1994 Aug 7-12; 10: 235 (abstract no. PB0953). U.S.C. School of Medicine, Los Angeles

21. Inactivation of human immunodeficiency virus by a medical waste disposal process using chlorine dioxide; Farr RW, Walton C Infect Control Hosp Epidemiol. 1993 Sep; 14(9):527-9

22. Inactivation of human and simian rotaviruses by chlorine dioxide; Chen YS, Vaughn JM Appl Environ Microbiol. 1990 May;56(5): 1363-6

23. Disinfecting capabilities of oxychlorine compounds; NossCI, Olivieri VPAppI Environ Microbiol. 1985 Nov;50(5): 1162-4

24. Mechanisms of inactivation of poliovirus by chlorine dioxide and iodine; Alvarez ME, O'Brien RTAppI Environ Microbiol. 1982 Nov; 44(5): 1064-71

25. A comparison of the virucidal properties of chlorine, chlorine dioxide, bromine chloride and iodine; Taylor GR, Butler M J Hyg (Lond). 1982 Oct; 89(2):321-8

26. The Evaluation of Antimicrobial Treatments for Pouitry Carcasses; European Commission Health & Consumer Protection Directorate - General, April 2003

27. Role of Oxidants in Microbial Pathophysiology; R A Miller, B E Britigan Clinical Microbiology Reviews, and 10(1): 1-18, Jan 1997

28. PURE WATER HANDBOOK; Osmonics, Inc. Minnetonka, Minnesota 29. OXIDATION-REDUCTION POTENTIALS IN BACTERIOLOGY AND BIO- CHEMISTRY;

L F Hewitt, 6th Ed, E. & S.Livingston Ltd., 1950

MALÁRIE JE VŮČI OKYSLIČOVADLŮM PŘECITLIVĚLÁ Od listopadu 2006 až do května 2007 jsem strávil stovky hodin vyhledáváním statí

týkajících se biochemie Plasmodia v biochemické a lékařské literatuře. U lidí jsou obvykle patogenní čtyři druhy, jmenovitě: Plasmodium vivax, Plasmodium falciparum, Plasmodium ovale a Plasmodium malariae. Našel jsem spousty důkazů toho, že plasmodia, stejné jako bakterie, jsou na oxidanty opravdu hodné citlivá. *15+

Příklady pro plasmodia toxických oxidantů zahrnují: artemisinin *16, 27, 36, 41 +, atovaquon *48+, menadion a metylénovou modř *29, 47+,

Jako v případě bakterií a buněk tumorů, přežití a růst plasmodia velice závisí na interní hojnosti thiolových sloučenin *38, 55+, Thioly jsou známé jako sulfhydrylové sloučeniny (RSH). Reagují jako redukční činidla (dárci elektronů). Jsou notoricky citlivé na okysličení a s kysličníky chlóru reagují velmi rychle. To ovšem zahrnuje i chloritan sodný (NaCIO2) a chlordioxid (CIO2), podstatné složky v roztoku pana Humble.

Produkty oxidace thiolů po použití různých kysličníků chlóru jsou: bisulfidy (RSSR), monoxidy bisulfidů (RSSOR), sulfenické kyseliny (RSOH), sulfinické kyseliny (RSO2H) a sulfonické kyseliny (RSO3H). Žádný z těchto produktů už životní procesy mikroorganismů nepodporuje. Mikroorganismy udržují naživu thioly, a proto při jejich dostatečném vyloučení oxidací mikroorganismus rychle uhyne. Na seznam thiolů (RSH), na nichž úzce závisí přežití

všech druhů plasmodia patří: lipoic acid & dihydrolipoic acid *1, 2, 3, 5, 7, 8, 10, 11], koenzym A & acyl carrier protein [6, 9, 12, 39, 43], glutathione [4, 19, 26, 32, 35, 37], glutathione reductase [33, 34, 42], glutathione-S-transferase [24, 30, 49, 50, 52, 53], peroxiredoxin [40, 56, 57, 58, 59, 60, 61, 62, 63, 65, 66, 67], thioredoxin [20, 21, 22, 25, 44, 64], glutaredoxin [31, 45], plasmoredoxin [28], thioredoxin reductase [23, 46], ornithin decarboxylase a falcipain [13, 14, 17, 18, 51, 54].

Odkazy

1. The plasmodial apicoplast was retained under evolutionary selective pressure to assuage blood stage oxidative stress; Toler S Med Hypotheses. 2005; 65(4):683-90

2. Scavenging of the cofactor lipoate is essential for the survival ot the malaria parasite Plasmodium falciparum; Allary M, Lu JZ, Zhu L, Prigge ST Mol Microbiol. 2007 Mar; 63(5): 1331-44;Epub 2007 Jan 22

3. Plasmodium falciparum possesses organelle-specific alpha-keto acid dehydrogenase complexes and lipoylation pathways. Günther S, McMillan PJ, Wallace U, Muller S Biochem Soc Trans. 2005 Nov;33(Pt 5):977-80

4. Characterization of the glyoxalases of the malaria parasite Plasmodium falciparum and comparison with their human counterparts; Akoachere M, lozef R, Rahlfs S, Deponie M, Mannervik B, Creighton DJ, Schirmer H, Becker K Biol Chem. 2005 Jan;386(1 ):41-52

5. The malaria parasite Plasmodium falciparum has only one pyruvate dehydrogenase complex, which is located in the apicoplast. Foth BJ, Stimmler LM, Handman E, Crabb BS, Hodder AN, McFadden Gl Mol Microbiol. 2005 Jan; 55(1):39-53 Comment in: Mol Microbiol. 2005 Jan; 55(1): 1-4

6. Fatty acid biosynthesis as a drug target in apicompiexan parasites. Goodman CD, McFadden Gl Curr Drug Targets. 2007 Jan;8(1): 15-30

7. The human malaria parasite Plasmodium falciparum possesses two distinct dihydrolipoamide dehydrogenases. McMillan P J, Stimmler LM, Foth BJ, McFadden Gl, Müller S Mol Microbiol. 2005 Jan;55(1):27-38 Comment in: Mol Microbiol. 2005 Jan; 55(1): 1-4

8. The human malaria parasite Plasmodium falciparum has distinct organelle-specific lipoylation pathways. Wrenger C, Müller S Mol Microbiol. 2004 Jul; 53(1): 103-13

9. Apicoplast fatty acid biosynthesis as a target for medical intervention in apicompilexan parasites. Gornicki P Int J Parasitol. 2003 Aug; 33(9):885-96

10. Apicomplexan parasites contain a single lipoic acid synthase located in the plastid. Thomsen-Zieger N, Schachtner J, Seeber F FEBS Lett. 2003 Jul 17; 547(1-3):80-6

11. Biosynthetic pathways of plastid-derived organelles as potential drug targets against parasitic apicomplexa. Seeber F Curr Drug Targets Immune Endocr Metabol Disord. 2003 Jun; 3(2):99-109

12. A type II pathway for fatty acid biosynthesis presents drug targets in Plasmodium falciparum. Waller RF, Ralph SA, Reed MB, Su V, Douglas JD, Minnikin DE, Cowman AF, Besra GS, McFadden Gl Antimicrob Agents Chemother. 2003 Jan; 47(1):297-301

13. Gene disruption confirms a critical role for the cysteine protease falcipain-2 in hemoglobin hydrolysis by Plasmodium falciparum. Sijwali PS, Rosenthal PJ Proc Natl Acad Sei USA. 2004 Mar 30;101(13):4384-9

14. Plasmodium falciparum cysteine protease faicipain-2 cleaves erythrocyte membrane skeletal proteins at late stages of parasite development. Hanspal M, Dua M, TakakuwaY, Chishti AH, MizunoA Blood. 2002 Aug 1; 100(3): 1048-54

15. Double-drug development against antioxidant enzymes from Plasmodium falciparum. Biot C, Dessolin J, Grellier P, Davioud-Charvet E Redox Rep. 2003;8(5):280-3

16. Mechanism-based design of parasite-targeted artemisinin derivatives: synthesis and antimalarial activity of new diamine containing analogues. Hindley S, Ward SA, Storr RC, Searle NL, Bray PG, Park BK, Davies J, O'Neill PM J Med Chem. 2002 Feb 28;45(5):1052-63

17. Expression and characterization of the Plasmodium falciparum haemoglobinase falcipain-3. Sijwali PS, Shenai BR, Gut J, Singh A, Rosenthal PJ Biochem J. 2001 Dec 1; 360(Pt 2):481-9

18. Characterization of native and recombinant falcipain-2, a principal trophozoite cysteine protease and essential hemogiobinase of Plasmodium falciparum. Shenai BR, Sijwali PS, Singh A, Rosenthal PJ J Biol Chem. 2000 Sep 15; 275(37):29000-10

19. Glutathione—functions and metabolism in the malaria parasite Plasmodium falciparum. Becker K, Rahlfs S, Nickel C, Schirmer RH Biol Chem. 2003 Apr; 384(4):551-66

20. The thioredoxin system of the malaria parasite Plasmodium falciparum. Glutathione reduction revisited. Kanzok SM, Schirmer RH, Turbachova I, lozef R, Becker K J Biol Chem. 2000 Dec 22;275(51 ):40180-6

21. Thioredoxin networks in the malaria parasite Plasmodium falciparum. Nickel C, Rahlfs S, Deponte M, Koncarevic S, Becker K Antioxid Redox Signal. 2006 Jul-Aug;8(7-8): 1227-39

22. Thioredoxin and glutathione system of malaria parasite Plasmodium falciparum. Muller S, Gilberger TW, Krnajski Z, Luersen K, Meierjohann S, Walter RD, Müller S, Läersen K Protoplasma. 2001 ;217(1-3):43-9

23. Thioredoxin reductase and glutathione synthesis in Plasmodium falciparum. MüllerS Redox Rep. 2003;8(5):251-5

24. Glutathione S-transferase of the malaria parasite Plasmodium falciparum: characterization of a potential drug target. Harwaldt P, Rahlfs S, Becker K Biol Chem. 2002 May; 383(5):821-30

25. Plasmodium falciparum thioredoxins and glutaredoxins as central players in redox metabolism. Rahlfs S, Nickel C, Deponte M, Schirmer RH, Becker K Redox Rep. 2003; 8(5):246-50

26. Plasmodium falciparum-infected red blood cells depend on a functional glutathione de novo synthesis attributable to an enhanced loss of glutathione. Luersen K, Walter RD, Muller S, LA1 ersen K, MA1 Her S Biochem J. 2000 Mar 1 ;346 Pt 2:545-52

27. Proposed reductive metabolism of artemisinin by glutathione transferases in vitro. Mukanganyama S, Naik YS, Widersten M, Mannervik B, Hasler JA Free Radic Res. 2001 Oct; 35(4):427-34

28. Plasmoredoxin, a novel redox-active protein unique for malarial parasites. Becker K, Kanzok SM, lozef R, Fischer M, Schirmer RH, Rahlfs S Eur J Biochem. 2003 Mar; 270(6): 1057-64

29. Methylene blue as an antimalarial agent. Schirmer RH, Coulibaly B, Stich A, Scheiwein M, Merkle H, Eubel J, Becker K, Becher H, MAIIIer O, Zieh T, Schiek W, Kouyat A B Redox Rep. 2003;8(5):272-5

30. Glutathione S-transferase from malarial parasites: structural and functional aspects. Deponte M, Becker K Methods Enzymol. 2005;401: 241-53

31. Plasmodium falciparum possesses a classical glutaredoxin and a second, glutaredoxin-like protein with a PICOT homology domain. Rahifs S, Fischer M, Becker K J Biol Chem. 2001 Oct 5; 276(40):37133-40

32. Characterization of the glyoxalases of the malaria parasite Plasmodium falciparum and comparison with their human counterparts. Akoachere M, lozef R, Rahifs S, Deponte M, Mannervik B, Creighton DJ, Schirmer H, Becker K Biol Chem. 2005 Jan;386(1):41-52

33. Glutathione reductase-deficient erythrocytes as host cells of malarial parasites. Zhang Y, König I, Schirmer RH Biochem Pharmacol. 1988 Mar 1;37(5):861-5

34. Glutathione reductase of the malaria parasite Plasmodium falciparum: crystal structure and inhibitor development. Sarma GN, Sawides SN, Becker K, Schirmer M, Schirmer RH, Karplus PA J Mol Biol. 2003 May 9;328(4):893-907

35. Glutathione synthetase from Plasmodium falciparum. Meierjohann S, Walter RD, Müller S Biochem J. 2002 May 1; 63(Pt 3):833-8

36. Effect of dihydroartemisinin on the antioxidant capacity of P. falciparum-infected erythrocytes. Ittarat W, Sreepian A, Srisarin A, Pathepchotivong K Southeast Asian J Trop Med Public Health. 2003 Dec; 34(4):744-50

37. Ceramide mediates growth inhibition of the Plasmodium falciparum parasite. Pankova-Kholmyansky I, Dagan A, Gold D, Zaslavsky Z, Skutelsky E, Gatt S, Flescher E Cell Mol Life Sei. 2003 Mar;60(3):577-87

38. Thiol-based redox metabolism of protozoan parasites. Müller S, Liebau E, Walter RD, Krauth-Siegel RL Trends Parasitol. 2003 Jul; 19(7):320-8 Comment in: Trends Parasitol. 2004 Feb; 20(2):58-9

39. Recombinant expression and biochemical characterization of the unique elongating beta-ketoacyl-acyl carrier protein synthase involved in fatty acid biosynthesis of Plasmodium falciparum using natural and artificial substrates; Lack G, Homberger-Zizzari E, Folkers G, Scapozza L, Perozzo R J Biol Chem. 2006 Apr 7;281(14):9538-46

40. Roles of 1-Cys peroxiredoxin in haem detoxification in the human malaria parasite Plasmodium falciparum. Kawazu S, Ikenoue N, Takemae H, Komaki-Yasuda K, Kano S FEBS J. 2005 Apr;272(7): 1784-91

41. Evidence that haem iron in the malaria parasite is not needed for the antimalarial effects of artemisinin. Parapini S, Basilico N, Mondani M, Olliaro P, Taramelli D, Monti D FEBS Lett. 2004 Sep 24; 575(1-3):91-4

42. Kinetic characterization of glutathione reductase from the malaria parasite Plasmodium falciparum. Comparison with the human enzyme. Bohme CC, Arscott LD, Becker K, Schirmer RH, Williams CH Jr J Biol Chem. 2000 Dec 1 ;275(48):37317-23

43. Identification, characterization, and inhibition of Plasmodium falciparum beta-hydroxyacyl-acyl carrier protein dehydratase (FabZ). Sharma SK, Kapoor M, RamyaTN, KumarS, Kumar G, Modak R, Sharma S, Surolia N, Surolia A J Biol Chem. 2003 Nov 14;278(46):45661-71

44. The thioredoxin system of Plasmodium falciparum and other parasites. Rahlfs S, Schirmer RH, Becker K Cell Mol Life Sci. 2002 Jun; 59(6): 1024- 41

45. Plasmodium falciparum glutaredoxin-like proteins. Deponte M, Becker K, Rahlfs S Biol Chem. 2005 Jan; 386(1):33-40

46. Specific inhibitors of Plasmodium falciparum thioredoxin reductase as potential antimalarial agents. Andricopulo AD, Akoachere MB, Krogh R, Nickel C, McLeish MJ, Kenyon GL, Arscott LD, Williams CH Jr, Davioud- Charvet E, Becker K Bioorg Med Chem Lett. 2006 Apr 15;16(8):2283-92

47. Recombinant Plasmodium falciparum glutathione reductase is inhibited by the antimalarial dye methylene blue. FArber PM, Arscott LD, Williams CH Jr, Becker K, Schirmer RH FEBS Lett. 1998 Feb 6;422(3):311-4

48. The multiple roles of the mitochondrion of the malaria parasite. Krungkrai J Parasitology. 2004 Nov; 129(Pt 5):511-24

49. The glutathione S-transferase from Plasmodium falciparum. Liebau E, Bergmann B, Campbell AM, Teesdale-Spittle P, Brophy PM, Lazersen K, Walter RD Mol Biochem Parasitol. 2002 Sep-Oct; 124(1-2):85-90

50. Glutathiones-transferases and related proteins from pathogenic human parasites behave as immunomodulatory factors. Ouaissi A, Ouaissi M, Sereno D Immunol Lett. 2002 May 1; 81 (3): 159-64

51. Reducing requirements for hemoglobin hydrolysis by Plasmodium falciparum cysteine proteases. Shenai BR, Rosenthal PJ Mol Biochem Parasitol. 2002 Jun;122(1):99-104

52. Plasmodium falciparum glutathione S-transferase - structural and mechanistic studies on ligand binding and enzyme inhibition. Hiller N, Fritz-Wolf K, Deponte M, Wende W, Zimmermann H, Becker K Protein Sei. 2006 Feb;15(2):281-9;Epub 2005 Dec 29.

53. Cooperativity and pseudo-cooperativity in the glutathione S-transferase from Plasmodium falciparum. Liebau E, De Maria F, Burmeister C, Perbandt M, Turella P, Antonini G, Federici G, Giansanti F, Stella L, Lo Bello M, Caccuri AM, Ricci G J Biol Chem. 2005 Jul 15;280(28):26121-8

54. Cysteine proteases of malaria parasites. Rosenthal PJ Int J Parasitol. 2004 Dec; 34(13-14): 1489-99

55. The thiol-based redox networks of pathogens: unexploited targets in the search for new drugs. Jaeger T, Flohe L, Flohe L Biofactors. 2006; 27(1-4): 109-20

56. Structural and biochemical characterization of a mitochondrial peroxiredoxin from Plasmodium falciparum. Boucher IW, McMillan PJ, Gabrielsen M, Akerman SE, Brannigan JA, Schnick C, Brzozowski AM, Wilkinson AJ, Müller S Mol Microbiol. 2006 Aug; 61(4) :948-59

57. 2-Cys Peroxiredoxin TPx-1 is involved in gametocyte development in Plasmodium berghei. Yano K, Komaki-Yasuda K, Tsuboi T, Torii M, Kano S, Kawazu S Mol Biochem Parasitol. 2006 Jul; 148(1 ):44-51

58. Plasmodium falciparum 2-Cys peroxiredoxin reacts with plasmoredoxin and peroxynitrite. Nickel C, Trujillo M, Rahlfs S, Deponte M, Radi R, Becker K Biol Chem. 2005 Nov; 386(11): 1129-36

59. Expression of mRNAs and proteins for peroxiredoxins in Plasmodium falciparum erythrocytic stage. Yano K, Komaki-Yasuda K, Kobayashi T, Takemae H, Kita K, Kano S, Kawazu S Parasitol Int. 2005 Mar; 54(1 ):35- 41

60. Crystal structure of a novel Plasmodium falciparum 1-Cys peroxiredoxin. Sarma GN, Nickel C, Rahlfs S, Fischer M, Becker K, Karplus PA J Mol Biol. 2005 Mar 4;346(4):1021-34

61. 2-Cys peroxiredoxin PfTrx-Px1 is involved in the antioxidant defence of Plasmodium falciparum. Akerman SE, Muller S, Muller S Mol Biochem Parasitol. 2003 Aug 31; 130(2):75-81

62. Expression profiles of peroxiredoxin proteins of the rodent malaria parasite Plasmodium yoelii. Kawazu S, Nozaki T, Tsuboi T, Nakano Y, Komaki-Yasuda K, Ikenoue N, Torii M, Kano S int J Parasitol. 2003 Nov;33(13): 1455-61

63. Disruption of the Plasmodium falciparum 2-Cys peroxiredoxin gene renders parasites hypersensitive to reactive oxygen and nitrogen species. Komaki-Yasuda K, Kawazu S, Kano S FEBS Lett. 2003 Jul 17;547(1- 3): 140-4

64. Thioredoxin, thioredoxin reductase, and thioredoxin peroxidase of malaria parasite Plasmodium falciparum. Kanzok SM, Rahlfs S, Becker K, Schirmer RH Methods Enzymol. 2002; 347:370-81

65. Molecular characterization of a 2-Cys peroxiredoxin from the human malaria parasite Plasmodium falciparum. Kawazu S, Komaki K, Tsuji N, Kawai S, Ikenoue N, HatabuT, Ishikawa H, Matsumoto Y, Himeno K, Kano S Mol Biochem Parasitol. 2001 Aug; 116(1):73-9

66. Isolation and functional analysis of two thioredoxin peroxidases (peroxiredoxins) from Plasmodium falciparum. Krnajski Z, Walter RD, Muller S, Muller S Mol Biochem Parasitol. 2001 Apr6;113(2):303-8

67. Thioredoxin peroxidases of the malaria parasite Plasmodium falciparum. Rahlfs S, Becker K Eur J Biochem. 2001 Mar; 268(5): 1404-9

HEME JAKO SENZIBILIZÁTOR OKYSLIČOVADEL Při léčbě malárie je obzvlášť významná ta skutečnost, že trophozoity plasmodií žijící uvnitř

červených krvinek musí využívat jako prioritní zdroj proteinů hemoglobin. [8,13] Toho dosáhnou trávením hemoglobínu v organelle známé jako „kyselinová potravní vakuola". *3,16+ V tomto případě, by vysoká koncentrace kyseliny v této organelle mohla posloužit jako další místo přeměny chloritu (CIO2-) na mnohem aktivnější chlordioxid (CIO2) přímo v nitru mikroorganismu.

Kromě toho falciparin (enzým trávící hemoglobin) hydrolyzuje bílkovinu hemoglobinu, aby z ní uvolnil nutriční aminokyseliny. *4,5,6,26,27+ Nevyhnutelným vedlejším produktem tohoto trávení je uvolnění 4 molekul heme z každé strávené molekuly hemoglobinu. [1] Uvolněný heme (rovněž známý jako ferriprotoporphyrin) působí redukčně a může reagovat s okolním kyslíkem (O2), který se v nějakém množství v červených krvinkách vždy vyskytuje. Tím vzniká radikál superoxidu (*OO-), peroxid vodíku (H2O2) a další toxicky působící okysličovadla. *2,7,9,10,11,12,14,15,20] Tato mohou mikroorganismus rychle otrávit zevnitř.

Aby se plasmodia proti tomuto nebezpečnému průvodnímu jevu při konzumaci krevního proteinu chránila, musí se heme nepřetržitě a rychle vylučovat. *18,22+ Děje se to dvěma způsoby. Za prvé, polymerací heme produkcí hemozoinu. *19,21,23,24+ Za druhé, metabolizací heme v detoxikačním procesu, vyžadujícím redukovaný glutathion (GSH). *17,25+ Libovolný způsob (včetně expozice oxidačnímu činidlu), který omezí dostupnost redukovaného glutationu, proto zapříčiní hromadění toxického heme v buňkách mikroorganismu. Protože chloritan sodný a chlordioxid glutathion rychle okysličují, je detoxikace heme potlačena. Jelikož léčebný postup pana Humble využívá přesně těchto látek, je pozorovaný efekt vyhubení Plasmodia zcela očekávatelný.

Odkazy 1. In vitro activity of riboflavin against the human malaria parasite Plasmodium falciparum.

Akompong T, Ghori N, Haldar K Antimicrob Agents Chemother. 2000 Ja ; 44(1): 88-9 6 2. Potentiation of an antimalarial oxidant drug. Winter RW, Ignaťušenko M, Ogundahunsi

OA, Cornell KA, Oduola AM, Hinrichs DJ, Riscoe MK Antimicrob Agents Chemother, 1997 Jul; 41 (7): 1449-54

3. Hemoglobin degradation. Goldberg DE Curr Top Microbiol Immunol. I 2005; 295:275-91 4. Development of cysteine protease inhibitors as chemotherapy for parasitic diseases:

insights on safety, target validation, and mechanism of action. McKerrow JH Int J Parasitol. 1999 Jun; 29(6):833-7

5. Cysteine proteases of malaria parasites: targets for chemotherapy. Rosenthal PJ, Sijwali PS, Singh A, Shenai BR Curr Pharm Des. 2002; 8(18):1659-72

6. Proteases of malaria parasites: new targets for chemotherapy. Rosenthal PJ Emerg Infect Dis. 1998 Jan-Mar;4(1 ):49-57

7. Hemoglobin metabolism in the malaria parasite Plasmodium falciparum. Francis SE, Sullivan DJ Jr, Goldberg DE Annu Rev Microbiol. 1997; 51:97-123

8. Plasmodium falciparum: inhibitors of lysosomal cysteine proteinases inhibit a trophozoite proteinase and block parasite development. Rosenthal PJ, McKerrow JH, Rasnick D, Leech JH Mol Biochem Parasitol. 1989 Jun 15; 35(2):177-83

9. Identification and characterization of heme-interacting proteins in the malaria parasite, Plasmodium falciparum. Campanale N, Nickel C, Daubenberger CA, Wehlan DA, Gorman JJ, Klonis N, Becker K, Tilley L J Biol Chem. 2003 Jul 25;278(30):27354-61

10. The redox status of malaria-infected erythrocytes: an overview with an emphasis on unresolved problems. Ginsburg H, Atamna H Parasite. 1994 Mar; 1(1):5-13

11. Redox and antioxidant systems of the malaria parasite Plasmodium falciparum. MullerS Mol Microbiol. 2004 Sep; 53(5): 1291-305

12. Origin of reactive oxygen species in erythrocytes infected with Plasmodium falciparum. Atamna H, Ginsburg H Mol Biochem Parasitol .1993 Oct; 61(2):231-41 Erratum in: Mol Biochem Parasitol 1994 Feb;63(2):312

13. Intraerythrocytic Plasmodium falciparum utilizes only a fraction of the amino acids derived from the digestion of host cell cytosol for the biosynthesis of its proteins. Krugliak M, Zhang J, Ginsburg H Mol Biochem Parasitol. 2002 Feb; 119(2):249-56

14. Oxidative stress in malaria parasite-infected erythrocytes: host-parasite interactions. Becker K, Tilley L, Vennerstrom JL, Roberts D, Rogerson S, Ginsburg H Int J Parasitol. 2004 Feb; 34(2):163-89

15. Clotrimazole binds to heme and enhances heme-dependent hemolysis: proposed antimalarial mechanism of clotrimazole. Huy NT, Kamei K, Yamamoto T, Kondo Y, Kanaori K, Takano R, Tajima K, Hara S J Biol Chem. 2002 Feb 8;277(6):4152-8

16. Acidification of the malaria parasite's digestive vacuole by a H+-ATPase and a H+-pyrophosphatase. Saliba KJ, Allen RJ, Zissis S, Bray PG, Ward SA, Kirk K J Biol Chem. 2003 Feb 21; 278(8):5605-12

17. A non-radiolabeled heme-GSH interaction test for the screening of antimalarial compounds. Garavito G, Monje MC, Maurel S, Valentin A, Nepveu F, Deharo E Exp Parasitol. 2007 Jan 23

18. Effect of antifungal azotes on the heme detoxification system of malaria parasite. Huy NT, Kamei K, Kondo Y, Serada S, Kanaori K, Takano R, Tsuima K, Hara S J Biochem (Tokyo). 2002 Mar; 131(3):437-44

19. Malarial haemozoin/beta-haematin supportshaem polymerization in the absence of protein. Dorn A, Stoffel R, Matile H, Bubendorf A, Ridley RG Nature. 1995 Mar 16;374(6519):269-71

20. Illumination of the malaria parasite Plasmodium falciparum alters intracellular pH. Implications for live cell imaging. Wissing F, Sanchez CP, Rohrbach P, Ricken S, Lanzer M J Biol Chem. 2002 Oct 4;277(40):37747-55

21. Plasmodium falciparum histidine-rich protein-2 (PfHRP2) modulates the redox activity of ferri-protoporphyrin IX (FePPIX): peroxidase- like activity of the PfHRP2-FePPIX complex. Mashima R, Tilley L, Sio- mosMA, Papalexis V, Raftery MJ, Stocker R J Biol Chem. 2002 Apr 26;277(17): 14514-20

22. Chloroquine - some open questions on its antimalarial mode of action and resistance. Ginsburg H, Krugliak M Drug Resist Updat. 1999 Jun; 2(3): 180-187

23. A physiochemical mechanism of hemozoin (beta-hematin) synthesis by malaria parasite. Tripathi AK, Garg SK, Tekwani BL Biochem BiophysRes Commun. 2002 Jan 11; 290(1):595-601

24. Histidine-rich protein 2 of the malaria parasite, Plasmodium falciparum, is involved in detoxification of the by-products of hemoglobin degradation. Papalexis V, Siomos MA, Campanale N, Guo X, Kocak G, Foley M, Tilley L Mol Biochem Parasitol. 2001 Jun; 115(1):77-86

25. Inhibition of glutathione-dependent degradation of heme by chloroquine and amodiaquine as a possible basis for their antimalarial mode of action. Ginsburg H, Famin O, Zhang J, Krugliak M Biochem Pharmacol. 1998 Nov 15; 56(10):1305-13

26. Hydrolysis of erythrocyte proteins by proteases of malaria parasites. Rosenthal PJ Curr Opin Hematol. 2002 Mar; 9(2):140-5

27. Cysteine protease inhibitors as chemotherapy for parasitic infections. McKerrow JH, Engel JC, Caffrey CR Bioorg Med Chem. 1999 Apr; 7(4):639-44

PREKONANÍ REZISTENCE VÚČI ANTIBIOTIKUM OKYSLIČOVÁNÍM Nyní se nutné musíme dostat k otázce rezistence plasmodií vůči běžně používaným

antiprozoálním (proti prvokům působícím) antibiotikum. Všechna chininová, chloroquinová, mefloquinová a další chinolinová antibiotika účinkují na bázi blokování systému detoxikace heme uvnitř trophozoite. *1, 2, 3, 4, 5+ Mnohé variety plasmodií, proti nimž byly chinoliny opakované použitý, objevily metodu jak se této léčbě přizpůsobit a získaly vůči ní odolnost. Nedávný výzkum ovšem ukázal, že mechanismus této získané odolnosti spočívá v pouhém zvýšení produkce a využití glutathione *6, 7, 8, 11, 19, 21, 22, 23+ rovněž se ukázalo, že oxidace, nebo jiná degradace glutathionu uvnitř parazita, jeho citlivost na chinolinová anti-biotika opět obnoví. *10, 12, 13, 15, 16, 18, 20+ Některé receptury kombinující použití oxidantu společné s chinoliny proto již vykazují znaky úspěchů. Z tohoto pohledu můžeme vzít v úvahu, že libovolné množství intraplasmodiálního glutathionu (GSH) nemůže nikdy odolat expozici dostatečné dávky chlordioxidu (CI02) - každá molekula CI02 může vyřadit 5 molekul glutathionu.

10 GSH + 2 CIO2 -> 5 GSSG + 4 H2O + 2 HCI

Živé bytosti mají zotavovací systémy, které jim umožňují opětovné získání oxidovaných sirných sloučenin. Fungují prostřednictvím dotace vodíkových atomů do těchto sloučenin, jako například do thiolů, čímž obnoví jejich původní stav. *9+

2 [H] + GSSG -> 2 GSH Klíčovým hráčem v tomto systému je ferment glucose-6-phosphate-dehyd-rogenase

(G6PDH). Pacienti s genetickou chybou G6PDH, známou jako choroba z nedostatku glucose-6-phosphate-dehydrogenase, jsou obzvláště citliví na oxidační činidlo a pro-oxidační léky. Jednotlivci s tímto genetickým onemocněním však mají přirozenou odolnost vůči malárii. Mohou se jí sice nakazit, ale jen v mnohem slabší formě, protože mají v těle permanentní nedostatek enzymu nezbytného k podpoře reaktivace glutathionu cizopasníky. [14,17]

G6PDH je navíc velmi citlivá na inhibici chlorečnanem sodným (NaCIO3), dalším z členů rodiny sloučeniny kysličníků chlóru. Chlorečnan sodný (NaCIO3) v současnosti tvoří jen nepatrnou složku protimalarického roztoku Jima Humble. Nějaký chlorečnan sodný by se měl vytvořit také in vivo, pomalou reakcí chlordioxidu s vodou za mírně alkalických podmínek. Plasmodia se sice mohou pokusit glutathion ztracený oxidací obnovit. To je ovšem nesnadné, přímo vyloučené, pokud je G6PDH inhibována chlorátem.

Odkazy

1. Inhibition of the peroxidative degradation of haem as the basis of action of chloroquine and other quinoline antimalarials. Loria P, Miller S, Foley M, Tilley L Biochem J. 1999 Apr 15; 339 ( Pt 2):363-70

2. Quinoline antimalarials: mechanisms of action and resistance and prospects for new agents. Foley M, Tilley L Pharmacol Ther. 1998 Jul; 79(1):55-87

3. Quinoline antimalarials: mechanisms of action and resistance. Foley M, Milley L Int J Parasitol. 1997 Feb; 27(2):231-40

4. Inhibition by anti-malarial drugs of haemoglobin denaturation and iron release in acidified red blood cell lysates - a possible mechanism of their anti-malarial effect? Gabay T, Krugliak M, Shalmiev G, Ginsburg H Parasitology. 1994 May; 108 (Pt 4):371-81

5. Chloroquine: mechanism of drug action and resistance in Plasmodium falciparum. Slater AF Pharmacol Ther. 1993 Feb-Mar;57(2-3):203-35

6. Regulation of intracellular glutathione levelsin erythrocytes infected with chloroquine-sensitive and chloroquine-resistant Plasmodium falciparum. Meierjohann S, Walter RD, Muller S, Muller S Biochem J. 2002 Dec 15; 368(R 3):761-8

7. The malaria parasite supplies glutathione to itshost cell-investigation of glutathione transport and metabolism in human erythrocytes infected with Plasmodium falciparum. Atamna H, Ginsburg H Eur J Biochem. 1997 Dec 15; 250(3):670-9

8. Is the expression of genes encoding enzymes of glutathione (GSH) metabolism involved in chloroquine resistance in Plasmodium chabaudi parasites? Ferreira ID, Nogueira F, BorgesST, do Rosario VE, Cravo P, do Rosyo VE Mol Biochem Parasitol. 2004 Jul; 136(1):43-50

9. Malaria parasite hexokinase and hexokinase-dependent glutathione reduction in the Plasmodium falciparum infected human erythrocyte. Roth EF Jr J Biol Chem. 1987 Nov 15;262(32):15678-82

10. A prodrug form of a Plasmodium falciparum glutathione reductase inhibitor conjugated with a 4-anilinoquinoline. Davioud-Charvet E, Delarue S, Biot C, Schwobel B, Boehme CC, Mussigbrodt A, Maes L, Sergheraert C, Grellier P, Schirmer RH, Becker K, Schwäbel B, Mässigbrodt A J Med Chem. 2001 Nov 22;44(24):4268-76

11. Plasmodium falciparum glutathione metabolism and growth are independent of glutathione system of host erythrocyte. Ayi K, Cappadoro M, Branca M, Turrini F, Arese P FEBS Lett. 1998 Mar 13;424(3):257- 61

12. The treatment of Plasmodium falciparum-infected erythrocytes with chloroquine leads to accumulation of ferriprotoporphyrin IX bound to particular parasite proteins and to the inhibition of the parasite's 6- phosphogluconate dehydrogenase. Famin O, Ginsburg H Parasite. 2003 Mar; 10(1):39-50

13. Deletion of the parasite-specific insertions and mutation of the catalytic triad in glutathione reductase from chloroquine-sensitive Plasmodium falciparum 3D7. GilbergerTW, Schirmer RH, Walter RD, MA1 Her S Mol Biochem Parasitol. 2000 Apr 15; 107(2): 169-79

14. Redox metabolism in glucose-6-phosphate dehydrogenase deficient erythrocytes and its relation to antimalarial chemotherapy. Ginsburg H, Golenser J Parassitologia. 1999 Sep;41(1-3):309-11

15. Potentiation of the antimalarial action of chloroquine in rodent malaria by drugs known to reduce cellular glutathione levels. Deharo E, Barkan D, Krugliak M, Golenser J, Ginsburg H Biochem Pharmacol. 2003 Sep 1; 66(5):809-17

16. Glutathione isinvolved in the antimalarial action of chloroquine and its modulation affects drug sensitivity of human and murine species of Plasmodium. Ginsburg H, Golenser J Redox Rep. 2003; 8(5):276-9

17. Plasmodium falciparum: thiol status and growth in normal and glucose- 6-phosphate dehydrogenase deficient human erythrocytes. Miller J, Golenser J, Spira DT, Kosower NS Exp Parasitol. 1984 Jun; 57(3):239-47

18. Plasmodium berghei: dehydroepiandrosterone sulfate reverses chloroquino-resistance in experimental malaria infection; correlation with glucose 6-phosphate dehydrogenase and glutathione synthesis pathway. Safeukui I, Mangou F, Malvy D, Vincendeau P, Mossalayi D, Haumont G, Vatan R, Olliaro P, Millet P Biochem Pharmacol. 2004 Nov 15; 68(10): 1903-10

19. GlutathioneS-transferases from chloroquine-resistant and sensitive strains of Plasmodium falciparum: what are their differences? Rojpibulstit P, Kangsadalampai S, Ratanavalachai T, Denduangboripant J, Chavalitshewinkoon-Petmitr P Southeast Asian J Trop Med Public Health. 2004 Jun; 35(2):292-9

20. Double-drug development against antioxidant enzymes from Plasmodium falciparum. Biot C, Dessolin J, Grellier P, Davioud-Charvet E Redox Rep. 2003;8(5): 280-3

21. Plasmodium berghei: analysis of the gamma-glutamylcysteine synthetase gene in drug-resistant lines. Perez-Rosado J, Gervais GW, Ferrer-Rodriguez I, Peters W, Serrano AE, Perez-Rosado J, Ferrer-Rodriguez I Exp Parasitol. 2002 Aug;101(4):175-82

22. GlutathioneS-transferase activity in malarial parasites. Srivastava P, Puri SK, Kamboj KK, Pandey VC Trop Med Int Health. 1999 Apr; 4(4):251-4

23. Role of glutathione in the detoxification of ferriprotoporphyrin IX in chloroquine resistant Plasmodium berghei. Platel DF, Mangou F, Tribouley- Duret J Mol Biochem Parasitol. 1999 Jan 25;98(2):215-23

ZAMĚŘENÍ NA ŽELEZO Většina dostupné literatury se odvolává na redukční nevyváženost působící vyčerpání

nezbytných thiolů. Měly by ale být zvažovány i další mechanizmy toxicity kysličníků chlóru pro plasmodia. Oxidy chlóru všeobecné rapidně reagují se železnatým železem (Fe++). To vysvětluje, proč v případě nadměrnému vystavení kysličníkům chlóru, jako například chloritanu sodnému (NaCIO2), dochází k význačnému růstu hladin methemoglobinu. Methemoglobin je metabolicky neaktivní forma hemoglobinu, v níž byl jeho železnatý cofactor železa (Fe++) oxidován železitý (Fe+++). Mnoho enzymů v živých bytostech, včetně parazitů, používá železo jako cofactor. (Cofactor je neproteinová chemická sloučenina, kterou lze považovat za „pomocnou molekulu/iont" napomáhající biochemickým transfor-macím. Pozn. překl.) *8, 9,10+ Je tedy rozumné očekávat, že každé zničení plasmodia způsobené oxidy chlóru nějak souvisí s přeměnou železnatých cofactorů na železité. *1, 2, 3, 4, 5, 6, 7]

Odkazy

1. The plant-type ferredoxin-NADP+ reductase/ferredoxin redox system as a possible drug target against apicomplexan human parasites. Seeber F, Aliverti A, Zanetti G Curr Pharm Des. 2005; 11 (24) :3159-72

2. Ferredoxin-NADP (+) Reductase from Plasmodium falciparum Undergoes NADP (+)-dependent Dimerization and Inactivation: Functional and Crystallographic Analysis. Milani M, Balconi E, Aliverti A, Mastrangelo E, Seeber F, Bolognesi M, Zanetti G J Mol Biol. 2007 Mar 23;367(2):501- 13;Epub 2007 Jan 09 ..

3. Cloning and Characterization of Ferredoxin and Ferredoxin-NADP+ Reductase from Human Malaria Parasite. Kimata-Ariga Y, Kurisu G, Kusunoki M, Aoki S, Sato D, Kobayashi T, Kita K, Horii T, Hase T J Bio- chem (Tokyo). 2007 Mar; 141(3):421-428;Epub 2007 Jan 23

4. Reconstitution of an apicoplast-localised electron transfer pathway involved in the isoprenoid biosynthesis of Plasmodium falciparum. Rohrich RC, Englert N, Troschke K, Reichenberg A, Hintz M, Seeber F, Balconi E, Aliverti A, Zanetti G, Kohler U, Pfeiffer M, Beck E, Jomaa H, Wiesner J. FEBS Lett. 2005 Nov 21; 579(28):6433-8;Epub 2005 Nov 02

5. The plant-type ferredoxin-NADP+ reductase/ferredoxin redox system as a possible drug target against apicomplexan human parasites. Seeber F, Aliverti A, Zanetti G Curr Pharm Des. 2005;11(24):3159-72

6. Biogenesis of iron-sulphur clusters in amitochondriate and apicomplexan protists. Seeber F Int J Parasitol. 2002 Sep; 32(10): 1207-17

7. Apicomplexan parasites possess distinct nuclear-encoded, but apicoplast-localized, plant-type ferredoxin-NADP+ reductase and ferredoxin. Vollmer M, Thomsen N, Wiek S, Seeber F J Biol Chem. 2001 Feb 23;276(8):5483-90;Epub 2000 Oct 30

8. Design, synthesis and antimalarial activity of a new class of iron chelators. Solomon VR, Haq W, Puri SK, Srivastava K, Katti SB Med Chem. 2006 Mar; 2(2): 133-8

9. Heme biosynthesis by the malaria parasite. Import of delta-aminolevulinate dehydrase from the host red cell. Bonday ZQ, Taketani S, Gupta PD, Padmanaban G J Biol Chem. 1997 Aug 29; 272(35):21839-46

10. Hemoglobin catabolism and iron utilization by malaria parasites. Rosenthal PJ, Meshnick SR Mol Biochem Parasitol. 1996 Dec 20; 83(2):131-9

ZACÍLENO NA POLYAMINY Dalšími metabolity nezbytnými pro přežívání a růst tumorů, bakterii a parazitů jsou

polyaminy. Když scházejí, patogeny přestávají růst a odumírají. *1+ Polyaminy jsou rovněž citlivé na oxidaci a mohou být eliminovány silnými oxidačními činidly. Oxidací se polyaminy přemění na aldehydy, které jsou pro parazity a tumory smrticí. Jakýkoliv postup, který úspěšně okysličuje polyaminy, tedy pro patogeny musí představovat dvojí újmu. Je známo, že chlordioxid (CIO2) reaguje zejména se sekundárními aminy. To zahrnuje i spermin a spermidin, dva hlavní biologicky důležité polyaminy.

Odkazy

1. Targeting enzymes involved in spermidine metabolism of parasitic protozoa - a possible new strategy for anti-parasitic treatment. Kaiser A, Gottwald A, Maier W, Seitz HM Parasitol Res. 2003 Dec;91(6):508-16 Bachrach U, Abu-Elheiga L, Assaraf YG, Golenser J, Spira DT Adv Exp Med Biol. 1988;250:643-50

OTÁZKA NEZÁVADNOSTI Zbývá záležitost bezpečného použití. Přinejmenším neoficiálně se až dosud nikdy

neukázalo, že by orální podávání dávek kysličníků chlóru podle postupu Jima Humble produkovalo nějakou určitou toxicitu. Někteří tyto dávky berou preventivné 1 až 3 krát týdně a jak se zdá, nikdo z nich netrpí žádnými škodlivými následky. Abychom se ovšem ujistili o úplné bezrizikovosti, je nezbytný výzkum podobného dlouhodobého nebo opakovaného užívání. Znepokojení se týká především možnosti, že by přespříliš nebo příliš časté podávání oxidantů mohlo nadměrné vyčerpat tělesné zásoby redukčních činidel a způsobit oxidační stres. Jedním z možných způsobů kontroly může být periodická kontrola hladiny methemoglobinu u pravidelných uživatelů. Používání chloritanu sodného, který se po dezinfekci chlordioxidem nachází ve veřejné vodovodní síti, bylo zkoumáno a prokázalo se jako nerizikové. Bezpečnost přípravku prokázaly i pokusy na zvířatech za použití mnohem vyšších orálních dávek. Jeden případ extrémního předávkování při pokusu o sebevraždu zapříčinil téměř fatální selhání ledvin s následnou neústupnou methemoglobinemií. Zvláštní opatrnost je samozřejmé nezbytná u případů trpící chorobným nedostatkem glucose-6-phosphate-dehydrogenase, protože tyto osoby jsou obzvláště citlivé na oxidanty všeho druhu. Orální podávání roztoku chloritanu sodného (NaCIO2) v malých dávkách může být samo o sobě považováno za bezrizikové a účinné.

DALŠÍ VÝZKUM Smíme jen doufat, že tento přehled podnítí příval zájmu a povzbudí další výzkum použití

okyseleného roztoku chloritanu sodného v boji s malárií a dalšími nemocemi, které dnes sužují lidstvo a na něž nemá současná medicína dostatečné zbraně. Shora uvedené skutečnosti musí být dále důsledně zkoumány a výsledky uveřejněny *8+, Obsažená biochemie nasvědčuje, že na tento léčebný postup by měli být s nejvyšší pravděpodobností citliví i ostatní příslušníci kmene Apicomplexa. Do tohoto kmene patří: Plasmodium, Babesia, Toxoplasma [2], Cryptosporidium [3], Eimeria [4], Theileria, Sarcocystis, Cyclospora, Isospora a Neospora. Jsou to činitelé odpovědní za všeobecně rozšířená onemocnění u lidí, domácích zvířat a dobytka.

Je dokázáno, že chlordioxid je už při pozoruhodně nízkých koncentracích in vitro smrtící pro téměř všechny známé infekční organizmy. Týká se to parazitů *1, 6, 7, 9, a 10+, plísní *5+, bakterií i virů.

Výše uvedené poznatky a zkušenosti naznačují, že tuto sloučeninu lze v účinných koncentracích přijímat orálně. Zda okyselený chloritan sodný bude stejně efektivní u mnoha dalších infekcí, ovšem může s jistotou prokázat jen intenzívní výzkum. Zdá se ale, že jsme na cestě k odhalení nejúčinnějšího širokospektrálního antibiotika všech dob. Jim Humble si zaslouží mimořádné poděkování za ochotu sdílet tento objev se světem.

Odkazy

1. Cysticidal effect of chlorine dioxide on Giardia intestinalis cysts. Winiecka-Krusnell J, Under E Acta Trop. 1998 Jul 30;70(3):369-72

2. Toxoplasma gondii: the model apicomplexan. Kim K, Weiss LM Int J Parasitol. 2004 Mar 9; 34(3):423-32

3. Effects of ozone, chlorine dioxide, chlorine, and monochloramine on Cryptosporidium parvum oocyst viability. Korich DG, Mead JR, Madore MS, Sinclair NA, Sterling CR AppI Environ Microbiol. 1990 May; 56(5):1423-8

4. The effect of ,Alcide' on 4 strains of rodent coccidial oocysts. Owen DG Lab Anim. 1983 Oct;17(4):267-9

5. Glutathione, altruistic metabolite in fungi. Päcsi I, Prade RA, Penninckx MJ Adv Microb Physiol. 2004; 49:1-76

6. Characterization of an omega-class glutathione- S-transferase from Schistosoma mansoni with glutaredoxin-like dehydroascorbate reductase and thiol transferase activities. Girardini J, Amirante A, Zemzoumi K, Serra E Eur J Biochem. 2002 Nov; 269(22):5512-21

7. Thiol-based redox metabolism of protozoan parasites. Muller S, Liebau E, Walter RD, Krauth-Siegel RL Trends Parasitol. 2003 Jul;19(7):320-8 Comment in: Trends Parasitol. 2004 Feb;20(2):58-9

8. Estimation of the total parasite biomass in acute falciparum malaria from plasma PfHRP2. Dondorp AM, Desakorn V, Pongtavornpinyo W, Sahassananda D, Silamut K, Chotivanich K, Newton PN, Pitisuttithum P, Smithyman AM, White NJ, Day NP PLoS Med. 2005 Aug; 2(8):e204;Epub 2005 Aug 23 Erratum in: PLoS Med. 2005 0ct;2(10):390 Comment in: PLoS Med. 2006 Jan;3(1):e68; Author reply e69.

9. The parasite-specific trypanothione metabolism of trypanosoma and leishmania. Krauth-Siegel RL, Meiering SK, Schmidt H Biol Chem. 2003 Apr; 384(4):539-49

10. The synthesis of parasitic cysteine protease and trypanothione reductase inhibitors. Chibale K, Musonda CC Curr Med Chem. 2003 Sep; 10(18): 1863-89

http://www.emms.cz http://www.miraclemineral.org http://jimhumble.biz/site/index.php http://bioredox.mysite.com Dodatečné odkazy budou průběžně zveřejňovány na internetu nebo zdostupněny na požádání.

Thomas Lee Hesselink, MD Již začleněné Hesselinkovy referenční soubory a složky: CIOx_DisinfectantEffects/*. *, CIOx_AntiParasiticEffects/Apicoplast&Lipoic.txt, Apicoplast.txt, ClOx&AntiParasiticDisinfectant.txt, MalariaSolution-JimHumble-LibertarianTimes.htm, Plamsodium&AcidFoodVacuole.txt, Plamsodium&CysteineProteases.txt, Plamsodium&GSHdependence.txt, Plamsodium &Heme&GSH.txt, Plamsodium &Peroxiredoxin .txt

Příloha 1 O vitamíne C a pomeroch v lekárskej vede Odpovedal Linus Pauling - dvojnásobný držiteľ Nobelovej ceny za medicínu Aké zmeny v medicíne ste očakávali po publikovaní vašej knihy „Vitamín C a nádcha"? Keď bola kniha v roku 1970 vydaná, myslel som si, že medicína a bežní ľudia budú

nadšení. Predpokladal som, že s otvoreným náručím privítajú fakt, že viac nebudú musieť trpieť nepríjemnosti nádchy a podobných zápalových ochorení. Myslel som si, že lekári budú radi, že sa už nebudú musieť toľko naťahovať s prívalom pacientov s týmito ochoreniami, pre ktoré aj tak nikdy nebolo účinného lieku a budú sa môcť venovať vážnejším chorobám. Bol som ale nepríjemné prekvapený listom profesora medicíny z Mount Sinai College of Medicine, v ktorom sa ponosoval na moje vyjadrenie, že pravidelné 3 gramy vitamínu C denne zabezpečia účinnú, aj keď nie 100 percentnú ochranu proti nádche.

Konzultoval som preto vtedajšiu medicínsku literatúru, v ktorej som hľadal v tom čase dostupné dôkazy. Našiel som 4 kontrolované štúdie, ktoré boli dostatočne preverené a týkali sa, povedal by som skôr menších dávok vitamínu C, od 200 mg do 1000 mg denne. Myslím, že najlepšou z týchto štúdii bola tá od Dr. Ritzla, švajčiarskeho lekára z Bazilei, ktorý podával v škole polovici chlapcov 1000 mg denne a druhej polovici podával placebo. Bola to náhodná, dvojito zaslepená, kontrolovaná štúdia, v ktorej zdravotné sestry garantovali, že chlapci tablety riadne užili. Analytici nevedeli, komu bol podávaný vitamín C a komu len placebo. Výsledkom bolo o 63% menej zápalových ochorení dýchacích ciest u chlapcov, ktorým bol podávaný vitamín oproti tým, ktorým bolo podávané len placebo. Nuž, toto bola kvalitná štúdia.

Profesor medicíny Helsinskej Univerzity vo Fínsku v článku o vitamíne C a nádche spomenul moju knihu a napísal, že sa po jej vydaní rozhodol urobiť prieskum odbornej literatúry s cieľom zistiť, koľko prác bolo od roku 1970 vykonaných ohľadom efektívnosti vitamínu C proti nádche. Rozhodol sa, že akceptuje len práce, pri ktorých bol použitý aspoň 1 gram vitamínu C. Niektoré práce použili aj 2 gramy a jedna 3 gramy denne. Všetky štúdie boli dvojito zaslepené, čo znamená, že ani lekári ani pacienti nevedeli, komu sa podáva skutočný vitamín C a komu placebo. Našiel 38 prác, ktoré boli urobené po roku 1970 a zodpovedali požiadavkám. 37 z 38 štúdii viedlo k záverom, že vitamín C zohráva dôležitú ochrannú funkciu proti nádche.

Je nepochybné, že vitamín C vo vysokých dávkach chráni pred nádchou. Moje odporúčanie nie je 1 gram ani 2 gramy denne ale 3 gramy, a pri najmenších príznakoch prechladnutia hneď 2 gramy navyše s tým, že ak symptómy nepominú, je potrebné užívať 1

gram každú hodinu až pokiaľ nevymiznú. Tento režim má zastaviť nádchu u takmer každého človeka. Niekomu to môže trvať niekoľko hodín, niekomu viac. Záleží na imunite. (Vo veľmi akútnych prípadoch nádchy a podobných ochorení boli podávané dávky až 1000 mg každých 15 minút. Jediným vedľajším účinkom bola hnačka, čo pri dopĺňaní čistej vody nepredstavuje riziko. Naopak, považuje sa za prečisťovaciu hnačku. (Pozn. prekl.)

Čo si myslíte o často počúvanej kritike, že dávky vyššie ako 100 mg denne sú vyhodenými

peniazmi, keďže vitamín C sa vyplavuje močom von z tela? Dôkazy ukazujú, že takéto tvrdenia sú zavádzajúce. Podobné bludy som počúval už pred

dvadsiatimi rokmi, keď sa podobne vyjadril Fred Stare, profesor medicíny z Harvadskej školy verejného zdravia. Rozhodol som sa jeho vyjadrenia preveriť. Osobne som užíval 10 gramov vitamínu C denne. Namiesto 10 gramov bolo v moči zachytenom počas 24 hodín len 1,5 gramu vitamínu C. Podobné vyjadrenia sa teda ani trochu nepribližujú pravde. Samozrejme, že niečo z prijatého askorbátu zostane v črevách a nevstrebe sa do krvi. Niektoré prieskumy ukázali, že je to približne jedna tretina, ktorá sa nevstrebe. To však nepredstavuje žiadny problém, ale naopak, výhodu, keďže nevstrebaný zvyšok chráni črevá pred toxínmi a karcinogénmi, ktoré sa nachádzajú vo fekálnom materiáli a taktiež podporuje pohyb v črevách, čiže má laxatívny (preháňajúci, očistný) účinok tým, že priťahuje do čriev väčšie množstvo vody. Teda dve tretiny (6,5 gramu z 10 gramov, ktoré som užíval) sa riadne vstrebali do krvi a len 1.5 gramu bolo vylúčené do moču. Možno teda položiť otázku, kam sa podelo 5 gramov vitamínu C?

Odpoveďou je a experimenty to jasne dokazujú, že 5 gramov bolo rapídne premenených na iné substancie a oxidačné produkty, ktoré, ako vieme, sú dôležitejšie na ochranu proti rakovine, ako samotný vitamín C. Vysoké dávky vitamínu C produkujú látky, ktoré majú okrem iného aj protirakovinový efekt. Tieto látky sú stále skúmané. (Pozn. prekl. Rozhovor bol urobený v r. 1994. Dnes sa už vie, že týmito látkami sú okrem iného aj interferón a peroxid vodíka, ktoré zneškodňujú prípadné rakovinové bunky).

Prečo je váš výskum ohľadom výživových látok natoľko napádaný? Je to kvôli ignorantstvu,

prestíži, či peniazom? Prečo je to všetko potláčané? Nuž, o tom premýšľam už oddávna. Väčšina vedcov moje objavy a objavy mojich kolegov

akceptovala a dôveruje mi. Avšak, bežný lekár je povinný rozdeliť si svoj čas a energiu na starostlivosť o množstvo pacientov. Nemá dostatok času na čítanie odbornej lekárskej literatúry. Nemá čas rozmýšľať nad tým, či je niečo nové a dôležité, čo sa zistilo. Je odkázaný na medicínske a výživové inštitúcie a ja obviňujem práve tie, že sú zaujaté a že nie sú ochotné ísť ruka v ruke s novými poznatkami. A prečo sú zaujaté?

Pred 40 či 50 rokmi, keď sa medicína pokúšala porozumieť chemickým liekom, prišli na to, že človeku možno dať isté maximálne dávky liekov bez toho, aby ho to otrávilo, v nádeji, že ho to zbaví konkrétnych symptómov choroby, alebo mu to zachráni život. Isteže, existujú určité lieky, ktoré sú hodnotné a účinné, to nepopieram. A výskumníci si dali záležať na tom aby stanovili správne dávky týchto liekov. Avšak, k vitamínom, ako aj k vitamínu C mali rovnaký pristúp, ako ku chemickým liekom. Povedali si, že vedia na čo je vitamín C, že zabraňuje skorbutu a jeho smrteľným následkom a stanovili minimálnu dennú dávku na to, aby človeka skorbut nepostihol. Nie je to veľa, stačí len máličko denne. A tým bola vec

uzavretá, podobne, ako pri chemických liekoch. A tak máme úradmi odporúčanú dennú dávku (ODD) vitamínu C 60 mg na to, aby sme neumreli na skorbut. A máme tiež 2 mg tiamínu, vitamínu B1, akurát na to, aby sme neochoreli na beriberi, a tak ďalej. Čo však vedci neurobili je, že neskúmali ďalej. Nezaujímala ich napríklad otázka typu, máme tu substanciu, u ktorej nebola zistená žiadna toxicita ani vo viac ako 1000 násobných ODD, ktoré zabránia skorbutu. Akú pridanú hodnotu a účinok môžu mať vyššie, ako minimálne dávky vitamínov C, A, E, B a ďalších, čo sa týka iných chorôb a ľudského zdravia?

Pred dvadsiatimi piatimi rokmi, keď som začal skúmať vitamíny, som celú svoju kariéru venoval práve týmto otázkam. Začal som skúmaním odbornej literatúry, a keďže v nej dovtedy žiadne odpovede na tieto otázky neboli, začal som odpovede hľadať ja sám. 25 rokov som hľadal správnu odpoveď na otázku, aké dávky týchto životodarných substancii potrebuje naše telo na to, aby si udržalo optimálne zdravie.

Ako sa dá porovnať vaša vízia ortomolekulárnej medicíny s víziou konvenčnej medicíny? Konvenčná medicína je založená na intoxikovaní (priotrávení) buniek. Ortomolekulárna

medicína je založená na snahe dostať bunky do správneho (ortho - správny) stavu. Jeden z mojich kolegov na poli ortomolekulárnej medicíny začal používať pre konvenčnú medicínu pojem „toximolekulárna“ medicína, čo je veľmi správny a výstižný pojem, keďže konvenčná medicína je založená a závislá na liekoch, ktoré sú v podstate z väčšej časti toxickými látkami. Ťažko nájdete chemický liek, ktorý by mal, podobne ako vitamíny, minimálnu alebo nulovú toxicitu.

Pri aspiríne (acylpyrín) odporúčajú lekári niektorým pacientom s ťažkou artritídou 10 g denne, pričom je zo štúdií známe, že už dávka aspirínu 28 g denne zabila 50% z pacientov, ktorí sa ním pokúsili spáchať samovraždu. To je teda vizitka konvenčnej medicíny.

Neodsudzujeme však celú konvenčnú medicínu. Ja a Dr. Gameron (chirurg) stále odporúčame pacientom podstúpiť konvenčnú operáciu, ak zhubný nádor predstavuje pre okolité životne dôležité orgány nebezpečenstvo. Takisto nepopierame, že v istých prípadoch je chemoterapia alebo aj rádioterapia potrebná, aj keď predstavujú obrovské nebezpečenstvo zničenia celého tela. Niekedy, ale len niekedy, je z chemoterapie trochu viac osohu ako škody.

Povedzte nám o výskume vášho spoločníka Dr. Jariwallu ohľadom HIV. Potešilo ma, keď začal Dr. Jariwalla pracovať na výskume vitamínu C a HIV. Jeho tím začal

s experimentom rastu vírusu v bunke, pričom sa ukázalo, že 99% vírusu bolo zneškodneného v bunkách, kde boli vysoké hladiny askorbátu vitamínu C. Tieto výsledky boli zverejnené v odbornom žurnáli - Proceedings of the National Academy of Sciences.

Už dávno predtým, ako Dr. Jariwalla započal svoj výskum, som písal prezidentovi Wellcome, ktorý vyrába AZT (liek proti HIV), s tým, že počiatočné prípravy pred výskumom preukázali isté dôkazy o tom, že vysoké dávky vitamínu C pomáhajú tento vírus kontrolovať a ak by sa podávali spolu s AZT, bol by tento pravdepodobne efektívnejší ako AZT bez vitamínu C. Mali sme totiž vynikajúce skúsenosti s vysokými dávkami pri znižovaní vedľajších účinkov iných chemických liekov, hlavne chemoterapie. Neunúval sa mi ani len odpovedať.

Len u malej častí ľudí, ktorí sú HIV pozitívny, sa vyvinie AIDS. U mnohých ochorení sa zisťovali hladiny vitamínu C v krvi, aby sa vylúčila spojitosť s jeho nedostatkom. Žiadna štúdia

však nejestvuje pokiaľ ide o to, či tí, u ktorých sa rozvinie AIDS, netrpia akútnym nedostatkom askorbátu v krvnom sére. Je veľmi pravdepodobné, že áno. Som presvedčený, že pacienti s HIV by mali veľký úžitok s vysokých dávok a pacienti s AIDS s ešte vyšších dávok vitamínu C. Je tiež omnoho lacnejšie užívať 50 gramov vitamínu C denne, čo ročne stojí cca 365 USD, ako užívať chemický liek AZT za 10000 USD.

Ako rozhodujete o tom, koľko vitamínu C je akurát a ak odporúčate 3 gramy ako

prevenciu, prečo je lepšie dávku rozdeliť? Dospelí by mali prijať aspoň 2 gramy denne (Pozn. prekl. V súčasnosti sa odporúča

minimálne 3 gramy). Je veľmi veľa dôkazov potvrdzujúcich omnoho lepšie zdravie pri 2 gramoch a ešte lepšie zdravie pri 4 až 6 gramoch. Nebadateľné zlepšenie zdravia je už pri dvojnásobnej ODD, teda 120 mg. Už pri takejto dávke bolo zaznamenaných menej úmrtí na srdcovocievne príhody. Je jasné, že ako človek starne, potrebuje stále viac vitamínu C. Celodennú dávku je dobré rozdeliť na 3 krát, ale samozrejme, nič sa nestane, ak sa prijme naraz. Dávky možno zvyšovať až pokiaľ sa neobjaví laxatívny (preháňajúci) efekt - zrýchlenie eliminácie odpadu v črevách, čo absolútne nie je na škodu, ba práve naopak. Moja rada teda je, že každý, kto si chce zabezpečiť dobré zdravie, nech prijíma toľko vitamínu C, pokiaľ nevyvoláva prílišnú hnačku.

Čo myslíte, aké spomienky budú mať na Vás vaši oponenti? Molekulárni biológovia si ma samozrejme budú pamätať ako jedného zo zakladateľov molekulárnej biológie. Chemici si ma vo všeobecnosti budú pamätať ako jedného zo zakladateľov modernej chémie - zmenenej z opisnej na viac rozumnú vedu. Rozumní lekári si ma budú pamätať ako človeka, ktorý sa podieľal na revolúcii v medicíne, ktorá môže lepšie slúžiť zdraviu človeka vďaka efektívnemu používaniu vitamínu C. Oponenti si na mňa veľmi pamätať nebudú, lebo sa toho kvôli nedostatku vitamínu C asi nedožijú (smiech).

The Last Interview/Posledný rozhovor 1994 The Institute for Optimum Nutrition Linus Pauling - dvojnásobný držiteľ Nobelovej ceny za medicínu Projekt MMS v ČR a SR Vydavatel české verze této knihy před spuštěním celého projektu samozřejmě MMS

vyzkoušel sám na sobě, poskytl MMS dalším zájemcům a ověřil jeho funkci i při infekčních onemocněních. Výsledky jsou ohromující. MMS má při správném používání opravdu doslova fenomenální účinky téměř na všechna onemocnění, které byly MMS ošetřeny.

Chřipka, nachlazení, záněty horních cest dýchacích - 6 kapek MMS +30 kapek aktivátoru a po dvou hodinách zopakovat u žádného člověka neselhalo. Ve všech případech došlo po několika hodinách k výraznému ústupu potíži, do druhého dne byl postižený člověk většinou zcela zdráv, mimo jednoho případu, kdy infekce odolávala dva dny a postup 6+6 bylo nutno zopakovat.

Musíme všechny čtenáře upozornit, že roztok MMS, aktivovaný 10% roztokem kyseliny citrónové a doplněný po tříminutové aktivaci vodou, je opravdu jemné řečeno - nedobrý.

Měli jsme několik případů, kdy se lékaři, kteří naše „pokusné" známé ošetřovali, ptali, co používají, že jejich stav se mění neuvěřitelné rychle… Jak píše génius a velký lidumil pan Jim

V. Humble - „MMS působí na všechny nemoci. Do této chvíle není známa jediná nemoc, na kterou by MMS neúčinkovalo".

Jedno z velmi nepříjemných onemocnění je herpes. Tato infekce je dnešními klasickými postupy téměř neléčitelná a postižení jsou vystavení někdy poměrně velkému psychickému stresu, který muže vést až k fatálním činům… Jeden takový případ, kdy dotyčného herpes sužoval přes pět let a vyzkoušel téměř všechny dostupné lékařské postupy bez výsledku se sdělením ošetřujícího lékaře - „smiřte se s tím, to máte na celý život, nezbavíte se toho".

Výskyt herpesu u tohoto člověka byl v průměru 4-5x do měsíce. Zde máte doslovný přepis e-mailové korespondence, která probíhala mezi ním a naši společností, která MMS v ČR a SR dodává:

22.12.2008 dakujem vam moc za ochotu budem mat trosku lepšie vianoce ze sa mozem raz z tohto

ochorenia dostat ani neviete aku radost se mi urobili...mozem to ocakavat ze mi to pošlete uz v priebehu januara?? mam uz lepšiu naladu..a s tym ze vam ponuknem dovolenku v tatrach to myslim vazne—pouvažujte....dakujem..jan

5.1.2009 dobrý den vas preparat je uz v mojej obci na poste prišiel som 15min pred zatvaracimi

hodinami tak mi to uz nechceli vydat.. maju problém s prechodom na euro.. proste bordel. ak budete mat prosim cas mozte mi poslat ten návod ako to mam uzivat ja si to vyzdvihnem v stredu rano o 09.00 a chcel by som zacat hned uzivat lebo prave dnes sa mi herpes objavil tak by som chcel hned zacat uzivat ten preparat nemusíte sa bat ze by som chcel návod skor ako to nemám uhradene oni my to nevydajú skor ako to nezaplatim mne len ide o to aby som to mohol zacat hned uzivat ako sa mi to dostane do ruk. ja sa vas este dopredu spýtam ci ten preparat treba drzat v nejakej určenej teplote ci to treba uzivat na lacno ci mam nejako obmedzit stravu a pod.. pisali ste ze chut toho nie je moc dobra ze moze dojst k zvracaniu a hnackam to by mi az tak nevadilo len aby som to nezničil ze to budem skladovat na nevhodnom mieste alebo iným sposobom..dakujem.. jan

6.1.2009 dakujem vam za ten návod uz sa neviem dockat kedy to začnem uzivat lebo ako som vam

uz pisal pravé sa mi herpes objavil a dost to boli.. ja som z časti pochopil ako mam pripravit ten preparat len vam polozim este par otázok aby som to urobil správne 1:ta kavova lizicka ktorou mam nabrat granulat...ma byt ten granulat nabratý kopcom alebo len zarovno lizickou? pýtam sa preto aby som ho nedal malo alebo zas moc... 2:takto vzniknutý roztok kyseliny citrónovej nalejem do flasticky 2 ale na prvy krat použijem len 5 kvapiek to co zostane v tej flasticke tam mozem nechat? na dalsie použitie? ak ano pri akej teplote to mam skladovat ? ci staci izbová teplota...porozumel som aj tomu ze to mam riamiesat vždy 1 ku 5 budem to miesat v klasickom sklenenom pohári cca dva deci len ked to zmiešam a nechám posobyt tak neviem kolko vody mam do tohto zmiesaneho preparatu naliat aby som to moc nezriedil alebo aby zas vody nebolo malo..pôjdem si aj kupit do lekárne cistu destilovanú vodu ak by som ju nedostal tak použijem z vodovodu mame doma čističku pitnej vody tak myslim ze by to mohlo byt..pôjdem si este niekde zadovazit kapadlo take ako ked sa davaju kapky do oci chcem aby som dodržal presne pomer 1ku5..s tymi falošnými prdmi to sa da zvladnut aj hnačky aj zvracanie ja by som urobil hoci co len aby som uz nemal príznaky tohto herpesu dal by som si aj amputovat prst keby to pomohlo hoci co len nech je uz pokoj tento

virus dôkaze človeka znicit po psychickej stránke hlavne ked vam kozny lekár povie ze to mate na cely zivot...ak sa mi podari zvitazit nad týmto zákerným virusom pridem vam osobne podakovat do Prahy...dakujem.. Jan

6.1.2009 dobrý den..napadlo ma napisat na stránke youtube.com..MMS našlo mi tam miracle

minerál supplement tak to bude asi to co ste mi poslali, .mal som tam moz- nost vidiet ako sa to pripravuje len škoda ze nerozumiem vôbec anglicky ale zhoduje sa to s tym návodom co ste mi poslal tiez tam davali pomer 1 ku 5 a myslim ze to kapatko nebudem potrebovat ak to ma zhodne balenie v flastickach ako na ukazke na youtube.com..dokonca na jednej ukazke to riedili vytazkom z grepu..ja to ale radšej budem riedit tou vodou, .na tejto stránke tam dokonca pisu aj o MMS a herpes len vôbec nerozumiem anglicky tak neviem co tam pisu.. dúfam ze sa tento preparat dostane az k tomu herpesu ked je v spiacej forme uložený v bun-kách..bol by som rad ak by ste mi este odpovedali na tie otázky v prvom maily ak budete mat cas ja viem ze vas tym zatazujem a otravujem len v priebehu uzivania by som to nechcel zbabrat tak preto sa radšej pýtam aby som niečo nepokazil..a este na zaver by som chcel vediet ak sa mi herpes neobjavy počas dvoch mesiacov ci by sa nedalo este poslat jedno balenie pre moju tetu ta ma tiez problém s herpesom a uz si nevie rady ale ak sa to nebude dat tak nie sa nestane..dakujem ..Jan

7.1.2009 dobrý den chcem vam napisat moju skusenost s pouzivanim MMS co ste mi poslal....mali

ste pravdu ma to strasnu chut zatial som nezvracal sice ma napína ale drzim to v sebe mal som len hnačku ale to sa da zvladnut.... len horšia situacia je ze pravé včera sa mi urobili nove dve ložiska herpesu a to som myslel ze ked uz uzivam mms tak sa mi uz herpes neobjavi lebo tomu mms zabrani uz ani nemám chut pokracovat dalej ked sa mi neobjavil výsledok s ktorým by som bol spokojný..pokúsim sa dostat na uroven 20 kvapiek i ked tomu moc neverím ze mi to pomoze ale skúsim to..uz asi zacinam verit tomu ze herpesu sa proste zbavit neda ze ak to raz človek dostane tak je to na cely zivot možno niekedy v budúcnosti nájdu liek ale v dnešnej dobe sa stym musi naucit človek zit

11.1.2009 dakujem za povzbudenie....ja som sa dostal uz na 17 kvapiek pijem to na lacno a asi az za

hodinu sa najem po tom ako užijem mms. .len horšie je ze mne sa stav rapídne zhoršil urobil sa mi taky herpes co som v živote nemal je dost bolestivý mne to pripada ze skor po MMS sa tomu herpesu lepšie dari rozmnozovat.. uvidim ako bude dalej zostanem doma lezat v posteli a zvysim to az na tých 20 kvapiek. .zatial som nemal problém ze by som zvracal len mam skor hnačku a citim sa ako keby som mal chripku a strasne ma bolia krize myslem ze po česky (pater alebo zada). ja viem ze mms zabera na herpes cital som to na amerických fórach google dôkaze prelozit do slovenčiny tak tam pisu ze po uzivani mms im herpes zmizol na druhy den len ten moj na to akosi nereaguje.ja som ho este začal potierať herpesinom to trosku skludnuje bolest ale inac uzivam tak ako ste mi pisali a na obed si uz dam 18 kvapiek kúpil som si aj cistu vodu v lekárni tak ja uz neviem co robim zle...ja vas este budem informovat ako pokračujem dúfam ze sa mi to behom tyzdna zlepši lebo mne sa uz snivá o samovražde lebo neviem si predstavit zit takto do konca života

12.1.2009 zabudol som sa vas este spytat v prvom maily.... kolko mam prijimat tekutin?ja nepijem

skoro vôbec bojim sa ze ked budem pit vela vody tak sa mi vzaludku zriedi mms a nebude take ucinne. teraz pri mms nepijem skoro nie., znie to az neuveritelne ale za 5 dni som schudol 4kg.. mne to nevadí len je to asi dosledkom toho ze chodim často na záchod a nedoplnam tekutiny tak ak by ste mi este poradili kolko mozem vypit vody a ci to mozem hned po uziti mms

13.1.2009 dakujem vam za ste ochotný pomoct mi... ja neviem o tom ze by som mal nejake

zdravotne problémy okrem herpes....dávnejšie asi v roku 2001 som mal tazkosti s hlavou bolela ma kazdy druhy den ale priserne ze ani lieky nezaberali tak som chodil na infúzie do nemocnice nakoniec mi pomohol psychiater. odvtedy uz migrénu nemám...ja mam teraz vacsi problém uz asi od 14 mms kvapiek mam hnačku ale nezvracal som po tom ako som sa dostal na 19 kvapiek mam hnačku castejsie ide so mna len voda a este k tomu som sa asi po dvoch hodinách uziti MMS povracal...znie to neuveritelne ale ked som začal uzivat MMS vazil som 94 kg teraz vazim 88 a to je len par dni... pri tom som aj jedol len mi moc nechuti jest ale jedol som normálne..citim sa ako keby som mal chripku ani som nešiel do prace lebo som slabý ako mucha.. .ja ale budem bojovat dalej lebo chcel by som sa uz zbavit tohto vírusu lebo to je jediná vec po ktorej v živote tuzim znicit ho a zacat normálne zit novy život

14.1.2009 Zítra snižte dávku na 15 kapek a zustaňte na ni 10 dní. 2 x denné -ráno po jídle a večer po

večeri. Po téch 10 dnech by mél být výrazné omezen výskyt Vašich problémú.

dakujem vam za to ze mi chcete pomoct ak sa z toho dostanem som vam do konca života zaviazaný!!!!! ja som to urobil este včera ze som to znizil na 15 kvapiek úplne sa mi to polepšilo nemám žiadnu hnačku ani nezvraciam citim sa úplne v pohode dokonca večer a dnes rano som si dal 16 kvapiek a vôbec nemám žiaden problém citim sa v pohode pokúsim sa pomaly dostat az na tých 20 kvapiek ale urobim to úplne pozvolna...davam si pozor aj na jedlo nejem vodec nie co by mohlo obsahovat vitaminC...uz som si aj zvykol na tu odpornú chut ale pri piti si staci stlacit nosne dierky a vôbec neni citich tu chlorovu chut na konci tuto moju radu mozte odporucit este niekomu kto uziva MMS nemusi sa vôbec riedit džúsom len treba mat stlacene nosne dierky aspoň 1 minutu po uzivani. mna ženie dopredu len predstava ze raz sa tento moj problém moze skoncit ze MMS prenikne az do nervových buniek kde je úkryty moj herpes a žnici ho., dakujem za radu a ja vas budem informovat ako som dopadol ak sa mi uz herpes neobjavy behom 60 dni tak som vyhral...

15.1.2009 Prošel jste si klasickou Herxheimerovou reakcí. To je československý řečeno detoxikace,

kdy z těla lezou věci (toxiny), které zatéžují jeho funkce. To je první cesta k úspéchu. Príznaky presné - chrípkové stavy, bolesti kloubú, slabost, nucenína zvracení ....atd.

Zústaňte na téch 15 dvakrát denné, je to ověrené a funkční. Téch 20 bylo na urýchlení nástupu detoxikace. Teď hlavné pravidelné, ať z Vás ty mrchy vylezou a už se nevráti.

Držím palce.

dakujem za radu tak sa vrátim na tých 15 kvapiek 2 krat denne i ked by som nemal problém uzivat to aj 3 krat denne uz som si zvykol na tu chut a necítim k nej az taky odpor ako na začiatku..a tou slabostou ste mal pravdu bol som aj doma od pondelka na maródke lebo som sa citil ako keby som mal teplotu ale dnes je to uz ine citim sa lepšie o 100%...este raz vam dakujem a nejdem este predbiehat ze som z toho vonku. ale ak ano som vašim doživotným dlznikom lebo ak sa mi to uz nebude opakovat tak moj život sa úplne zmeni k lepšiemu...

20.1.2009 dobrý den pan ... uz 14 dni beriem MMS 15 kvapiek a včera sa mi na pere (slovensky „ na pere" je česky „na rtu" - pozn. vydavatele) urobil zas herpes ja som myslel

ze sa uz psychicky zrutim cital som na americkej stránke ze ked sa berie 7 dni MMS tak v tele sa uz žiadny virus nenachadza a telo je ciste len to asi neplati pre mna...ja by som chcel vediet ak to mozte precitať z tej knižky kde je ten nadpis::nikdy viac herpes::: aku mozem mat maximalnu dávku ja vazim 92 kg ci tých 15 kvapiek neni aj malo..alebo kolko dni to mozem maximalne bratci mi to nemoze nejako skodit na peceň a pod...

20.1.2009 dakujem vam za odpoved...mne neni spatne ani nemám žiadne tazkosti s uzivanim MMS

pravé naopak znasam to celkom dobre beriem to dva krat denne 15 kvapiek rano a večer vzdy po jedle akurat ked sa mi herpes objavil tak som si to dal tri krat denne az sa mi to rýchlejšie hoji tak neviem ci to vadí. ja samozrejme budem pokracovat v uzivani uz ked som sa na to dal tak to dokončím mne by to ani nevadilo keby som to mal brat do konca života len aby som uz nemal herpes. ja to budem brat dalej!!!!! ja viem ze psychika podporuje herpes...mne uz je to aj trápne vas stále otravovat je mi to nepríjemne zatazovat vas s mojimi zdravotnými problémami tak sa na mna prosím nehnevajte ja by som vas len chcel informovat ake mam ja skúsenosti aby ste to mohli niekedy v buducnosti poradit niekomu inému kto ma podobný problém ako ja a zároveň ked sa ja dozviem niečo nove od vas tak som rozumnejší a ma to psychicky ženie dopredu bojovat s týmto vírusom

21.1.2009 dakujem za radu ..ja vam drzim palce v spolupráci s pánom Humblom budem uzivat tri krat denne ako ste pisali nejdem vas uz otravovat určite mate aj ine

starosti ako so mnou ja sa vam teda ozvem za dva mesiace ci sa mi podarilo zvitazit nad týmto hnusným a zákerným virusom... .dakujem vam moc za radu!!!!!!!!!!

5.2.2009 dobrý den..nechcem este predbiehat ale herpes sa mi neobjavil uz to uzivam skoro 28dni

ak sa mi este neobjavi v priebehu 30 dni tak je to super...len som si zistil iny problém meral som si cukor v krvi a na lacno som mal hodnotu 5,7.a ked som sa najedol tak som mal 8,7 moji predkovia mali cukrovku a ma ju aj moja mama..mam doma pristroj na meranie cukru v krvi tak som si to odmeral..len idem k lekárke a napadlo ma ked beriem MMS ci mi nezistia aj toto v krvi alebo ci to nebude robit nejaký problém...ja som sa vas chcel spytat ci nemáte informáciu ci sa cukrovka nebije s MMS ja len viem ze cukor ovplivnuje nejaký organ v tele ktorý reguluje hladinu cukru v krvi..ja chcem MMS brat este mesiac len ak mi predpisu nejake lieky tak nebudem vediet ci sa budu moc uzivat s MMS.. viem ze cukrovka sa da v

začiatku podchytit aj liekmi ze sa nemusi pichat inzulín... keby som si mal vybrat medzi cukrovkou a herpesom radšej si zvolim cukrovku len bude horšie ak budem mat oboje

Pozn.: zvýšení temer všech laboratorních hodnot je pri braní MMS zcela béžnou vécí. U lidí, kterí jsou onkologickými pacienty vzrostou rakovinové markery dokonce nékolikrát. Není treba se obávat, je to zcela normálni, pan Humble radí ve své knize - nebojte se a vydržte, télo se zbavuje všeho, co v ném nemá být a hodnoty se po tomto „úklidu" opět vráti na béžný prúmér.

6.2.2009 dobrý den nemusíte mat žiadne obavy ani strach ze by som niečo rozširoval o MMS....je

to len medzi vami a mnou ja som nikomu nepovedal co uzivam ani ako sa to vola ani odkial to mam to si mozte byt 100% isty ze vas neklamem., samozrejme ze bývam s rodičmi pýtali sa co to je a co sa tym lieči ja som im nepovedal nie aj z toho dovodu ze este neviem ci je herpes za mnou ale zatial sa mi neobjavil uvidím ako to bude v dalsich dňoch tie budu kritické...samozrejme ze ak mi to pomoze vyliecit herpes tak budem s vašim súhlasom propagovat vašu firmu... dnes som bol rano na lacno na odber dali mi vypit cukrovu vodu a zobrali mi krv v utorok budem vediet výsledok ale podla predbezneho merania by to malo byt ..OK ....dakujem za ochotu mi pomoct

9.2.2009 dobrý den.. .dnes som dostal krvne vysledky tak cukor je. .OK.ale mam niečo so stitnou

zlazou.. ja mam. S-TSH ultrasenz 0,004 ma to byt od 0,35... do 4,94 ... dalej mam ST4 volny..26,0 amatobyt od9,01 do 19,0 neviem ci vy sa vyznáte v týchto hodnotách tak vam to len pre istotu pisem. .zajtra idem na vyšetrenie štítnej zlazy tak vam dam potom vediet ako som dopadol.... co je ale pre mna doležíte ze herpes sa mi zatial neobjavil!!!

10.2.2009 dobrý den ja idem 25.02 2009..na vyšetrenie stitnej zlazy ale to neni az tak doležíte

hlavne je ze sa mi herpes neobjavil!!! on by sa mai uz objavit podla mojich doterajších skúsenosti ale nemám zatial príznaky svrbenia a palenia!! uvidím ako to bude v dalsich dňoch... .ja vam napíšem v dalsich dňoch este ako som na tom...ztial vam moc moc dakujem

13.2.2009 dobrý den informujem vas priebežne herpes sa mi stále neurobil zatial je to úspech

uvidím co bude v dalsich dňoch chcem sa spytat...ten aktivator co je vtom sacku co sa riedi vodou....sa mi uz pomaly mina uz mi zostava len 1/3.. mozem MMS aktivovat niecim iným? alebo mam niekde kupit niečo podobne ako ste mi poslali???

13.2.2009 nemusíte sa bat ja som nikomu nepovedal co uzivam..az ked mi date súhlas budem vam

robit reklamu....tak mms mozme doma pouzit aj na beznu chrípku.... ja vas budem este dalej informovat ako pokračujem chcem uzivat este najmenej mesiac. ..bol by som nesmierne stastny keby som sa z toho dostal a ak sa z toho dostanem rad by som sa s vami osobne stretol a podakoval. .v lete možno pôjdem do Prahy tak by som vas navštívil....

16.2.2009 dobrý den....informujem vas ze herpes sa mi stlale neobjavil!!!!! este mam na vas

otázku...bude sa dat kupit kniha od pana Humbla?? budete predavat??

16.2.2009 potom mi dajte vediet kedy mozem podavat informácie dalej o MMS a ak by mal niekto

podobný problém ako ja a liečil by sa MMS mozte mu dat na mna kontakt rad sa podelim o skúsenosti co mam s MMS

17.2.2009 dobrý den pan ... herpes sa mi zatial neobjavil...len by som sa vas chcel spytat kedy by

som mohol dat na vas kontakt mam dvoch záujemcov o MMS len s vašim súhlasom nechcem dat na vas adresu ja som im nepovedal co uzivam ani odkial to mam len som povedal co s tym liečim

23.2.2009 dobrý den.....mam zlu správu od 6.1.2009 beriem MMS a dnes sa mi urobil zas herpes a

najhoršie je ze uz som minul skoro celu flasticku MMS tak neviem ci si mam objednat dalsiu a pokracovat v uzivaní. toto ma uz psychicky zlozilo...mms asi neprejde az k nervovým bunkám neviem ake ma ten pan humble skúsenosti s herpesom ale mne to nejako nejde sa toho zbavit

23.2.2009 posielal som vam mail ze sa mi objavil herpes...ono to možno ani herpes nebol ja neviem

vyzeralo to presne tak ale strasne rýchlo sa to hoji a to u herpesu nebýva zvykom tak zatial berte ten prvy mail ako keby som vam ho ani neposlal uvidim ako to bude v dalsich dňoch dal som na vas kontakt aj dalsim ludom len jedna pani mi pisala ze ste jej neodpísal tak sa prosim na to pozrite.. .mne uz MMS zostava len na dne neviem ci mam este objednat jednu flasticku ale uz to uzivam od 6.1.2009...tak mi poradte... ak mozte pozrite sa do tej knižky od humbla.ci staci uzivat taku dobu 3 krat denne 15 kvapiek...ja budem chciet aj tu knihu ked ju budete predavat

26.2.2009 dobrý den...zatial to vypada celkom ..OK...dnes som uz skončil s uzivanim MMS bral som

to od 6.1.2009 tri krat denne 15 kvapiek, .zostalo mi uz iba trosku na dne flasticky ..MMS myslite ze po takejto dobe by to mohlo byt uz z tela von?????...bol som aj dnes na vyšetrenie tej stitnej zlazy brali mi krv tak uvidim aky bude zajtra...ale herpes zatial neni ani nemám taky pocit palenia a svrbenia uvidim co prinesú dalsie dni bol by som nesmierne stastny keby uz herpes skončil so svojim prejavom na koži ale chcel by som aj tu knihu s kapitolou herpes co tam pan humble pise....ja som uz aj dal par ludom na vas kontakt tak uz musite komunikovat s nimi vy ale ak by chcel vediet niekto ake som mal pocity pri uzivani kludne mozte dat na mna adresu rad napisedm moje pocity s uzivanim mms aj ludom z ceska

27.2.2009 vrátil som sa z vyšetrenia krvi..mam ine hodnoty hormonov v krvi ako ma byt možno to

bolo sposobene aj uzivanim mms ale dolezite je ze herpes sa zatial neobjavil!!!!!!!!!!!!

29.2.2009 dobrý den pan ... herpes sa mi zatial neobjavil...dúfam že som vyhral

1.3.2009 herpes sa zatial neobjavil, mozte dat kludne co som vam pisal do knihy..len ak tam

nebude figurovat moje meno to zas nechcem byt slávny vymyslite krycie meno ake vas napadne a mozte zverejnit to co som vam pisal....budem teda udrzovat 6 kvapiek 5 krat tyzdne..

2.3. 2009 - kniha jde do tisku.... I přes jakousi „nedokončenost" tohoto herpesem sužovaného člověka vidíte, že přes

měsíc se u něho herpes neobjevil, což se už nestalo čtyři roky. Už jen to je doslova fenomenální výsledek. Pan Humble píše, že nejtěžší případy herpesu je nutno ošetřovat orálním používáním MMS i dva měsíce. Jde o to, aby MMS dosáhlo i do míst, kde se viry usadily v průběhu let, kdy se infekce téměř neprojevuje. U nejtěžších případu pan Humble doporučuje intravenózní použití neaktivovaného MMS - to ale NIKDY neprovádíte sami.

Další zkušenosti z ČR a SR můžete sledovat na webové adrese www.emms.cz Žádáme Vás také tímto o zasílání Vašich zkušenosti na e-mail jim@emms.cz Podělte se s ostatními o své zkušenosti se zázračným preparátem, který ve světě již užívá

milióny lidí, a mají stejné výsledky, které pan Humble popisuje v této knize. Zbývá nám jen popřát, aby se MMS rozšířilo v co největší míre. Lahvičku MMS by měl mít

každý člověk ve své lékárničce. Také Vás ale chceme upozornit na následující - dříve či později se i v ČR a SR objeví

„varování odborníku", kteří jistě budou do médií vyjadřovat své fundované a drasticky varující upozornění, že braní MMS je rizikové a nezodpovědné a., atd. Víte už jistě, odkud budou tyto hlasy pocházet…

Pan Humble píše - „Na používání MMS ještě NIKDO nezemřel oproti vedlejším účinkům mnohá leku. Vyzkoušejte to a sami a uvidíte, že vše co zde o MMS píši, je pravda".

Přejeme Vám dlouhý a spokojený a hlavně zdravý život:-)

Ďalšie knihy nájdete na http://truthbooks.blogspot.com