-
Men svtlaAutor: Mgr. Libor Sovadina
kola: Zkladn kola Frytk, okres Zln, pspvkov organizaceRegistran
slo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025Nzev projektu: Modernizace vuky
na Z Sluovice, Frytk, Kaava a VelehradTento projekt je
spolufinancovn z Evropskho socilnho fondu a sttnho rozpotu esk
republiky.FY_085_Svteln jevy_ Men svtla
-
Anotace:Digitln uebn materil je uren pro opakovn, upevovn a
roziovn uivaMateril rozvj poznatky zskan v hodinch fyzikyJe uren
pro pedmt Fyzika a ronk 9.
-
Svtlo popisujeme nsledujcmi veliinamijas (nebo teplota)osvtlen
(jednotka SI: lux)svteln tok (jednotka SI: lumen)svtivost (jednotka
SI: kandela)barva (nebo frekvence)
-
JasJas je jedna z fotometrickch veliin, definovan jako mrn
veliina svtivosti. Oznauje se L a udv se v cd/m2 (kandelch na
m)Jednotkami, kter se pro men jasu uvaly i uvaj, jsou:stilb (sb) -
candela na centimetr tveren (CGS)nit (nt) - candela na metr tveren
(SI)apostilb, blondellambertcandela na tveren stopucandela na
tveren palec
Svka = anglicky candel
-
Svteln tokSvteln tok vyjaduje mnostv svteln energie, kterou
penese zen nebo zdroj vyz za asovou jednotku s pihldnutm k
citlivosti prmrnho lidskho oka na rzn vlnov dlky svtla.
Svteln tok je tedy fotometrick veliina charakterizujc svteln
vkon zen i jeho zdroje.
Symbol veliiny: Jednotka SI: lumen, znaka jednotky: lm
-
SvtivostSvtivost udv prostorovou hustotu svtelnho toku zdroje v
rznch smrech. Svtivost lze urit pouze pro bodov zdroj, tj. pro
zdroj, jeho rozmry jsou zanedbateln v porovnn se vzdlenost zdroje
od kontrolnho bodu.
Symbol veliiny: I (velk i)Zkladn jednotka: kandela, znaka
jednotky: cd
Pozn.: Ve star literatue je taky mon se setkat s jednotkou svka,
resp. Desetinn svka (nap. u majk).
Kandelbr
-
Barva svtlaBarva je vjem, kter je vytven viditelnm svtlem
dopadajcm na stnici lidskho oka. Barevn vidn lidskho oka
zprostedkuj receptory zvan pky trojho druhu citliv na ti zkladn
barvy: ervenou, zelenou a modrou (Existuj i ivoichov se tymi nebo
jen dvma typy pk v stnici.).
-
Barvy svtla v zvislosti na vlnov dlce a frekvenci
BarvaRozsah vlnovch dlekRozsah frekvencerven~ 625800 nm~ 480375
THzoranov~ 590625 nm~ 510480 THzlut~ 565590 nm~ 530510 THzzelen~
520565 nm~ 580530 THztyrkysov (azurov)~ 500520 nm~ 600580 THzmodr~
430500 nm~ 700600 THzFialov (purpurov, nachov)~ 400430 nm~ 750700
THz
-
Barvy tles a objektBarva objektu zle na jeho fyziklnch
vlastnostech a na vnmn pozorovatele. Z hlediska fyziklnho meme ci,
e povrch m barvu svtla, kter odr nebo vyzauje. V ppad odrazu zvis
na sloen spektra dopadajcho svtla a na tom kter sloky spektra
tohoto svtla povrch odr a kter pohlcuje a s jakou intenzitou. Stejn
tak zle na hlu pozorovn objektuPokud tedy chceme doshnout (obarvit)
povrch tlesa provdme pravu povrchu tak, aby tleso odrelo poadovanou
barvu.
-
Aditivn mchn barevAditivn mchn barev je takov zpsob mchn barev,
kdy se jednotliv sloky barev staj a vytv svtlo vt intenzity. Vsledn
intenzita se rovn soutu intenzit jednotlivch sloek.
Pracuje se se temi zkladnmi barvami: erven, zelen a modr.
-
Pouit zdroje:www.wikipedie.orgSoubor:Candle-calendar.jpg. In:
Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA):
Wikimedia Foundation, 2001, 12.12.2004 [cit. 2013-02-28]. Dostupn
z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Candle-calendar.jpg
Soubor:Sadov sloupy VO.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia
[online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, 28.2.2009
[cit. 2013-02-28]. Dostupn z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Sadov%C3%A9_sloupy_VO.jpg
Soubor:AdditiveColorMixiing.svg. In: Wikipedia: the free
encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation,
2001, 16.9.2008 [cit. 2013-02-28]. Dostupn z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:AdditiveColorMixiing.svg
