MEDVĚDÍ - pszs.cz · Moudrost medvědí [email protected] . V úterý 2. června jsme byli pozváni do dětského zařízení Prointepo, abychom společně s nimi strávili

Moudrost medvědí

ahoj

MOUDROST MEDVĚDÍ

Měsíčník pro žáky a učitele První soukromé základní školy v Hradci Králové, s.r.o.

ČČEERRVVEENN 22000099

Moudrost medvědí [email protected]

Ahoj holky a kluci! Poslední číslo Moudrosti

v tomto školním roce. Ach jo. Bude se mi po vás stýskat. Příští rok chystáme několik převratných novinek a budeme se snažit, aby se vám i nadále dobře četlo, něco nového jste se dozvěděli, abyste se mohli pochlubit se svými úspěchy a podělit se se spolužáky o nové zážitky. Pokud byste sami měli nápady, jak časopis vylepšit, můžete mi poslat email. Moje schránka je otevřená nejen všem nápadům, ale i prázdninovým zážitkům, fotkám, postřehům, vaší tvorbě, ať

už básničkám nebo obrázkům. Dávejte na sebe o prázdninách pozor, odpočiňte si. Všem deváťákům přeji, aby v září vykročili pravou nohou v nové škole. Všem budoucím prvňáčkům vzkazuji, že už se

na ně moc těšíme. A všem ostatním, však to znáte. Mám vás moc rád. Krásné prázdniny,

Váš Brumdibár [email protected]

Strana 2 Červen 2009


Jako již tradičně jsme vyrazili do přírody. První červnový týden nás čekalo spoustu zážitků v malebném kraji Českomoravské vysočiny v přírodní rezervaci Toulovcovy maštale. Na celý týden se našim obydlím staly dřevěné chatičky. I když nám počasí nepřálo, hned první den někteří odvážlivci skočili do místního bazénku, který byl opravdu hodně ledový ☺. Další den nás čekal výlet na pohádkový zámek Nové hrady. Všechny dny se naší největší zábavou stala přehazovaná. Pořádali jsme turnaje a s míčem jsme pomalu srostli. Volný čas jsme trávili nejen na hřišti, ale také v lese, kde jsme se vyřádili na bojovkách. Nejkrásnějším výletem se stala cesta do Litomyšle. Toto krásné město nás zaujalo díky nádhernému podloubí, které nás chránilo před deštěm,ale hlavně díky svému zámku s milou průvodkyní, která nám podala jistě nejkrásnější výklad, který jsme kdy slyšeli. Týden jsme zakončili diskotékou a oblíbeným tancem s balónky. Letos vyhrál Alex a Káťa s IX. třídy. Na fotkách vidíte, že ani špatné počasí nám nezkazilo dobrou náladu a už se těšíme na příští rok.


HHAANNKKAA TTEEPPLLÁÁ,, MMOONNIIKKAA DDVVOOŘŘÁÁKKOOVVÁÁ AA JJAARRUUŠŠKKAA HHEEJJLLOOVVÁÁ


V úterý 2. června jsme byli pozváni do dětského zařízení Prointepo, abychom společně s nimi strávili Den dětí. Soutěžili jsme v různých disciplínách, řádili na skákacím hradě, vozili se na poníkovi a obdivovali jsme krásná zvířata, která dovezli na ukázku ze ZOO. Splněné úkoly byly odměněny razítkem a nakonec nás čekala sladká odměna.

Děti 2., 3. a 4. třídy, Martina Martinková, Marie Táborská a Zdeňka Vítková




Milé děti, prázdniny se neúprosně blíží a s nimi i spoustu volného času. Někdo pojede na dovolenou, někdo stráví týden u babičky a dědečka nebo na dětském táboře, někdo bude trávit čas se svými kamarády – nebudete se ani učit ani psát úkoly, ale budete si jen a jen hrát. U některých her je potřeba předem určit pravidla a dohodnout rozdělení úloh. K tomu vám poslouží losování – můžete házet mincí, kostkou, tahat zápalky, házet žetonem, tahat lístky nebo využít nějakého rozpočitadla. Že žádné neznáte? Tak tady jich spousty máte :-). 1. Stojí javor u potoka, říkají mu klíč, na koho to slovo padne, ten musí jít pryč.

2. "Plave kachna po vodě, v kabátku, v pohodě. Jakou barvu kabát má, to náš (jméno hráče) dobře zná." (na koho padne poslední slabika, zvolí nějakou barvu – např. červenou. Hráč, který rozpočítává, pokračuje)

"Máš ji, máš, tak ukaž! A když ji nemáš, tak z kola maž!"

3. Jeden, dva, tři, my jsme bratři. Kterej je to mezi námi, co si zalez do tý slámy. Ten, ten, nebo ten, vyhoďme ho z kola ven.

4. Jeden, dva, tři, čtyři, pět. (jeden hráč) Cos to jed? (všichni) Pečeni. (jeden hráč) Kdes ji vzal? (všichni) V kuchyni. (jeden hráč) Hupity, cupity, z kuchyně ven! (všichni, jeden ukazuje).

5. Spadla moucha do capoucha, poslouchejte, jak tam bouchá. Juchuchu, juchuchu, ty máš mouchu na uchu.

6. Teče voda od javora, tam, co stojí velká hora. Tam, co leží velký kámen, tam, co hoří velký plamen a ty běž ven, s tebou je ámen.

7. Had leze z díry, vystrkuje kníry. Bába se ho lekla, na kolena klekla. Nic se bábo nelekej, na kolena neklekej. Haklice, bukvice, červená čepice – FRNK!

Krásné a pohodové prázdniny všem. ZZDDEEŇŇKKAA VVÍÍTTKKOOVVÁÁ


S češtinou jdou dělat všelijaké vylomeniny...

Jak se vám líbí nejdelší věta slož ená pouze ze souhlásek? Smrž pln skvrn zvlhl z mlh.

Rekordmanem ve slovech bez samohlásek je sloveso scvrnkls.

Naopak všechny samohlásky jsou pěkně poskládané (i v učebnicovém pořadí) ve slovech mateřídoušky, dvacetikoruny.

Určit přesně, které slovo je v češtině nejdelší, nelze. Ale k favoritům určitě bude patřit i nejneobhospodařovávatelnějšími.


O

NO

pakování stejných slabik nemusí znamenat, že dotyčný koktá, třeba si zrovna jen hraje s češtinou: Ulili-li liliputáni oheň včas, zabránili požáru. (5x) Nebudou se štítiti títi Ti ti tiší špehové do vazu? (8x) Děti viděly, když běhaly po slabikách namalovaných na chodníku, že v okamžiku, kdy Věra byla nahnána na NÁ, Nána na NA, Nána na NA na nanášené vrstvě barvy uklouzla. (15x).

Naši rodnou řeč také zdobí největší počet háčků, existují slova, ve kterých se jich objeví i pět: nejztřeštěnější, přesvědčivější apod.

Umíte těsnopis? No číslicový určitě: Pe3kovi bra3 spa3li, jak 8ahlí lo3, 3mající pos3břené pi100le, o5 a o5 s3leli.

Také tzv. Q-systém v naší populaci zlidověl: Qapem přiqačil qartál a qelikému přeqapení qalita qasinek qůli qantu dodáveqázne. Qasinky neqasí.

Víte, co je palyndrom? To je třeba "kobyla má malý bok" - tedy věty, které lze číst z obou stran. Těch má čeština také celou řadu, například: Fešná paní volá: Má málo vína pan šéf? Do chladu si masa mísu dal Chod. Sabina hrává na varhany bas.

A co takhle jazykolamy? Nebudu se zmiňovat o "ohraných" křepelkách, co lítají přes střechy, ale jak se poperete s tímhle? V hlavní roli lorda Rolfa hrál Vladimír Leraus a na klavír hrála Klára Králová. Rozprostovlasatila-li se dcera krále Nabuchodonozora, či nerozprostovlasatila-li se dcera krále

abuchodonozora? d poklopu ke poklopu Kyklop kouli koulí. Kolouch, kohout s mouchou mnohou s hloupou chloubou houpou nohou, plavou dlouhou strouhou ouzkou, chroupou oukrop s pouhou houskou.

KKrráássnnéé pprráázzddnniinnyy vváámm ppřřeejjee PPAAVVLLÍÍNNAA BBÁÁRRTTOOVVÁÁ


Tarzanie představuje novou „Dětskou trasu“ Horský lanový park přináší ve své IV. sezóně výjimečnou novinku. Nová „Dětská trasa“ se speciálním samojistícím systémem umožňuje bezpečné lezení i malým dětem již od 4 let, resp. od výšky 100 cm. Použitá technologie jištění stoprocentně vylučuje možnost pádu, systém automaticky jistí lezce po celé délce překážkové trasy.

Dětská trasa obsahuje 18 překážek zavěšených na stromech ve výšce od dvou do čtyř metrů. Děti na trase postupně překonávají nejrůznější lávky, žebříky a sítě, včetně pětimetrové pavoučí sítě. Na závěr trasy překonávají ve speciální jezdící houpačce vzdálenost třicet metrů.

První zkušební testy proběhly na konci dubna a přinesly potvrzení výjimečné bezpečnosti a stoprocentní spolehlivosti jak jistícího systému, tak samotných překážek. Po několika týdnech provozu můžeme směle tvrdit, že nová „Dětská trasa“ splnila naše očekávání. Tarzanie se tak stala prvním parkem v ČR, který použil tuto technologii a nabízí tak bezpečnou zábavu a dobrodružství pro celou rodinu.

Pro větší děti a dospělé jsou k dispozici dvě trasy vysokých lanových překážek, které jsou zavěšeny na stromech ve výšce 4 -12 metrů.

Žlutá trasa – lehká obtížnost s dvaceti překážkami o celkové délce 409 m. Výjimečností této trasy jsou dlouhé lanovky nad korytem řeky. Za pomocí kladky zájemci přejedou ze stromu na strom téměř jako Tarzan

na liáně.

Zelená trasa – střední obtížnost s čtyřiceti překážkami o celkové délce 421 m. Mosty, lávky, sítě, klády a lanovky jsou opravdovou výzvou pro každého od desíti do sta let.

Pro děti od 3 do 10 let je připraven dětský park Tarzánek s volným vstupem.

Součástí Tarzanie jsou také skákací trampolíny. Celkem šest obdélníkových skákacích ploch je připraveno k vyřádění pro všechny, co umí stát na nohou, a nemají více než 120 kg.

Celkově tak Tarzanie nabízí na ploše přes 8000 m2 více než osmdesát překážek v souhrnné délce přes 1000 m! V České republice ojedinělý park svou velikostí, nabídkou a nádherným prostředím beskydské přírody. Do světa v korunách stromů zve všechny zájemce o nezapomenutelné zážitky tým profesionálních instruktorů.

Další informace na stránkách www.tarzanie.cz. Jen Tarzan ví, jak je právě v lese.


MMAAJJKKAA TTÁÁBBOORRSSKKÁÁ

http://www.detskestranky.cz/clanek/1035-tarzanie_predstavuje_novou_%84detskou_trasu%93.htm



Ahoj méďové! Tak už je to tady…je tu poslední číslo letošní „Moudrosti“. Ale nemusíte zoufat, protože po

prázdninách se na stránkách našeho časopisu znovu sejdeme:o) V tomto čísle nás čeká pokračování naší „podmořské pouti“, přičemž zaměříme svoji pozornost na

KOSATKY. Minule jsem vám sice slíbila ještě delfíny a vorvaně, ale všechny tyto druhy jsou tak zajímavé, že si, myslím, každý zaslouží své číslo. Tak hurá na ně:o) Jak kosatky je poznáme? Kosatky patří do čeledi delfínovití. Známe kosatku černou(bez bílých skvrn), ale nejznámější je asi její větší kolegyně kosatka dravá. Mimochodem je největším zástupcem své čeledi a navíc díky tomu, že nemá přirozené nepřátele a loví kdeco, je predátorem stojícím na vrcholu mořského potravního řetězce. Typické je pro ně především kontrastní zbarvení - černý hřbet, bílá hruď s boky a bílá skvrna nad a mezi očima. Samci dosahují 9 m délky a hmotnosti až 10 tun. Samice jsou menší, dosahují délky 8,5 m a váhy 5 tun. Mláďata váží při narození 180 kg a měří kolem 2,5 m. Dalším typickým znakem je až 2m vysoká hřbetní ploutev, přičemž u samců je vyšší a vzpřímenější než u samic. A pozor - stejně jako ocasní ploutev nemá ani ta hřbetní u kytovců na rozdíl od ryb žádný kostěný podklad (a mnohdy bývají tvarově rozdílné i v rámci jednoho druhu). Pokud přidáme velmi hrubé odhady, může činit světová populace asi 100 000 jedinců. Kde je potkáme? Kosatka je druhým nejrozšířenějším savcem, hned po člověku. Pravděpodobně mohou přežít téměř ve všech podnebných pásech. Lze ji najít ve všech oceánech a ve většině moří včetně Středozemního(!) a Arabského moře, kde se jiní kytovci zpravidla nevyskytují. Většinou ale dává přednost nižší teplotám. Hojné jsou tedy v oblasti severního Pacifiku (=Tichého oceánu) kolem Aljašky a Kanady, v Atlantiku kolem Islandu a při pobřeží severního Norska. Pravidelně jsou pozorovány ve vodách Antarktidy(= jižní pól) u polárního ledovce a má se za to, že se vydávají pod ledový příkrov, pod kterým přežívají díky vzduchovým kapsám ( podobně jako např.běluha). Naproti tomu v Arktidě (=severní pól) jsou kosatky v zimě pozorovány jen zřídka. Tyto vody probouzejí jejich zájem jen v létě. Ačkoliv se kosatky občas potápí do velkých hloubek, obecně dávají přednost pobřežním oblastem. Rodinné vztahy Kosatky nežijí samostatně, ale ve skupinách, a mají velmi složité uspořádání vztahů. Vedoucím členem je

„matka rodu“-nejstarší samice, kterou doprovází její potomci. Jelikož samice mohou žít až 90 let, není neobvyklý život čtyř nebo dokonce pěti generací v jedné linii. Jednotlivci se oddělují od těchto svých skupin jen na několik hodin za účelem spáření se nebo shánění potravy. Průměrná velikost mateřské linie činí zhruba 9 zvířat.

Někdy se však může spojit i více příbuzných rodin, takže stádo pak může čítat i kolem 20 kusů. Někdy se mohou stáda spojit na určitý krátký čas, většinou z důvodu účinnějšího lovu – nejvíce bylo napočítáno 49 jedinců!

Zvlášť pozoruhodné jsou kosatčí námluvy, které mohou trvat až několik hodin. Zvířata se převalují jedno přes druhé, nadskakují nad hladinu, čímž hlavně samci dokazují svou sílu. Rozmanitost jejich seznamovacích triků nebere konce. Kosatčí slečny pohlavně dospívají asi v patnácti letech a pokud mají námluvy tu správnou odezvu, porodí za 15-18 měsíců mládě, kterému jsou hned vštěpovány zvuky, jimiž se rodina dorozumívá. Matky rodí jedno mládě přibližně každých pět let. Úmrtnost nově narozených kosatek je ale velmi vysoká — podle jednoho průzkumu téměř polovina mláďat nedosáhne věku šesti měsíců.


Mláďata vyžadují péči po dva roky, pevnou potravu však přijímají už po roce – do té doby, jako všichni savci, sají mateřské mléko. Matky je krmí až do věku přibližně 40 měsíců, což znamená, že v průměru za život vychovají asi 5 mláďat. Samice se obvykle dožívají 50 let, ve výjimečných případech však mohou dosáhnout 80 až 90 let. Samci jsou na tom hůře – dožívají se zhruba 30, výjimečně až 50 let. Jak tráví čas?

Denní aktivita kosatek je obvykle rozdělena do čtyř aktivit — lov, cestování, odpočinek a společenský život. Jejich kontakty jsou velice živé - předvádějí širokou škálu zvedání se a výskoků nad vodu, pozorovacích skoků, úderů ocasu do vody a stání na hlavě:o) Na kom si pochutnávají? Seznam druhů, jimiž se kosatky živí, je extrémně široký. Ale je zajímavé, že jednotlivé skupiny se specializují na určitý typ potravy a ignorují ostatní možné druhy kořisti. Například některé kosatky kolem Norska a Grónska loví nejraději sledě, jiné skupiny v oblasti zase tuleně. Další oblíbenou potravou mohou být lososi, tuňáci, želvy, čavyči a kisuči, tuleni, lvouni, mroži, mořské vydry, kormoráni, různí hlavonožci(např. chobotnice a olihně). Troufnou si ale také na některé druhy žraloků, příležitostně dokonce i na žraloky bílé(=lidožravé). Loví je hlavně pro jejich nutričně hodnotná játra (někteří vědci předpokládají, že žraloky odstraňují i jako nežádoucí konkurenci). Při lovu jsou kosatky velmi vynalézavé a hravé – a hlavně loví většinou ve skupinách, tedy organizovaně. Občas si mezi sebou s potravou pohazují např.s tuleni, čímž je omráčí a zabijí. Zatímco lososi jsou obvykle loveni jednotlivcem nebo malou skupinkou, sledi jsou často chytáni technikou tzv. kolotočového krmení. To znamená, že kosatka nažene sledě do těsné koule vypouštěním bublin nebo šlehy svých bočních ploutví. Potom zasáhne kouli plným úderem svého ocasu, čímž omráčí nebo usmrtí 10–15 sleďů a okamžitě je zkonzumuje. Lvouni jsou zase zabíjeni údery hlavou nebo tím, že jsou zasaženi a omráčeni úderem ocasu. Lachtany a rypouše loví tak, že je nahánějí na pláže, často i za cenu vlastního dočasného uváznutí. Jinde kosatky provádějí pozorovací skoky a lokalizují tak tuleně odpočívající na ledových krách. Poté vytvoří vlnu, která se převalí přes kru a přiměje tuleně skočit do vody, kde na ně čeká druhá kosatka. Kosatka je také jediným kytovcem pravidelně se živícím jinými kytovci, přičemž stáda kosatek dokáží ulovit i velryby podstatně větší, než jsou sami - dokonce i mladé plejtváky obrovské! Zdolají ho tak, že skupina kosatek jej spolu s jeho matkou štve mořem až se unaví.Vyčerpané mládě je pak snazší kořistí. Nebo mohou oddělit pár a obklopit mladou velrybu, popřípadě jí mohou zabránit vrátit se na hladinu k nadechnutí. Jakmile se velryba utopí, kosatkám už nic nebrání nasytit se jejím masem. V průměru kosatka sní 60 kg jídla denně.

Jsou to muzikanti

Kosatky nemají pouze jeden z nejbohatších dorozumívacích jazyků, mají dokonce i různé dialekty-„nářečí“. Vydávají různé druhy cvakání a hvízdání, které slouží ke komunikaci a echolokaci (= jde o vysílání zvuků, které se odráží od věcí kolem, a podle

za jak dlouho se odražený zvuk vrátí, kosatka zjistí, jak je věc daleko – používají ji nejen další delfíní, ale také např.netopýři). Rozličné

zvuky, které vydávají, lze rozdělit do dvou skupin. Jednu sadu zvuků používají jak při plavbě, tak i při lovu. Do druhé skupiny patří vysoké výkřiky a písknutí - slouží ke komunikaci s celou skupinou. Mají hlasitost 125 decibelů, tedy jako hlas trubky z bezprostřední blízkosti, a jsou slyšet na vzdálenost deseti kilometrů. Trvají většinou jen dvě sekundy a jsou složeny z tisíců velmi krátkých impulzů. Příbuzné rodiny mají stejný repertoár zvuků, obsahující podle jednotlivých skupin až sedmnáct základních "hlásek". Jejich skladba není vrozená, ale předává se v jednotlivých rodinách. Jazyk příchozích se od domácích liší nejméně tak jako dva různé jazyky. V zajetí kosatky mlčí.



V zajetí… Díky pověstné inteligenci, schopnosti tréninku, hravosti a majestátní velikosti začal odchyt kosatek do zajetí a jejich cvičení. První představení se uskutečnilo ve Vancouveru v roce 1964. Tyto akce se staly velmi atraktivními a chytalo se jich čím dál víc. Po té, co se začalo dařit jejich umělému odchovu, se počet ulovených kosatek z volné přírody snížil. Mezi jedinci žijícími ve volné přírodě a těmi v zajetí se však tvoří rozdíly. Především jde o zborcení hřbetní ploutve, které postihuje asi 60-90 % chovaných samců, a o „mlčení“ zajatých kosatek. Jsou také popsané případy vzrůstající agresivity odchycených jedinců. Zatímco na svobodě kosatky člověka zpravidla nenapadají – jediné nebezpečí je u surfařů či malých člunů, které si kosatky mohou splést s lachtanem -v zajetí již došlo několikrát k napadení a dokonce zabití člověka. Kosatky se také dříve poměrně hojně lovily- krom lovu pro maso, byly (a někde stále jsou) zabíjeny i jako konkurenti rybářů. Často je také důvodem strach, i když už víme, že není znám případ, kdy by kosatka člověka úmyslně napadla. Proto její přetrvávající označení „velryba zabiják“ není rozhodně na místě. Je sice dobré z nich mít respekt, ale strach není nutný (pokud nevypadáte jako tuleň:o) Takže: prázdninám ZDAR a s delfíny, vorvani & spol. po prázdninách NAZDAR :oD


Potřebujeme: - barevné papíry - černý fix či pastelku - nůžky Postup: 1.Nejprve získáme z obdélníkového papíru čtverec (viz velryba).

2.Čtverec přeložíme po diagonále napůl tak, že nám vznikne trojúhelník.

3.Trojúhelník si položíme vrcholem dolů a přeložíme napůl. Tak nám vznikne ryska, která nám rozdělí vrchní nejdelší stranu napůl. Nyní ohneme levý a pravý roh směrem dolů tak, že nám v půlce nejdelší strany vznikne špička. Ohnutím rohů jsme získali uši pejska.

4.V posledním kroku jen zahneme horní špičku hlavy dozadu a je hotovo.

5.Stačí už jen dokreslit obličej podle své fantazie.

KKAATTKKAA BBAADDOOŠŠKKOOVVÁÁ

Moudrost medvědí [email protected] Potřebujeme: Modrý nebo šedý papír Černý fix či pastelku Nůžky Postup: 1.Nejprve musíme z obdélníkového papíru získat čtverec. To uděláme tak, že vezmeme libovolný roh papíru a přehneme ho k protější straně tak, aby se hrany papíru kryly. 2.Když máme čtverec, přehneme ho po diagonále na dvě poloviny. Tím získáme rysku, ke které budeme ohýbat dva protější rohy. Tak získáme tvar podobný kornoutu. 3.Nyní horní špičku tohoto kornoutu ohneme dolů.


4.V dalším kroku přehneme celý tento kornout na dvě půlky podle původní rysky. 5.Už se blížíme ke konci, ale ještě nám chybí pár maličkostí. Papír si položíme nejdelší rovnou stranou ke stolu a přehneme dovnitř horní špičky obou půlek papíru. Už nám chybí jen ocas, který dostaneme tak, že dlouhou špičku papíru přehneme směrem nahoru (obě poloviny zároveň). 6.Nakonec stačí jen domalovat oči a pusu a velryba je hotová. Úspěch při skládání Vám přeje Vaše paní učitelka JAROSLAVA HEJLOVÁ.


ČTVRTEČNÍ ČAJE V ČERVNU 4.června 2009 ve 14 hodin

S čaji „na zdraví“ Tajemství babky kořenářky s Pavlínou Bártovou a Zdeňkou Vítkovou 11.června 2009 ve 14 hodin

Kamínek pro štěstí tvoříme barvami na sklo s Martinou Martinkovou 18.června 2009 ve 14 hodin

Koktejly připravujeme ovocné osvěžení s Martinou Martinkovou a Marií Táborskou 25.června 2009 ve 14 hodin

Adrianská pouť velké soutěžení na školním hřišti a loučení se školním rokem


Documents

MEDVĚDÍ - pszs.cz · Moudrost medvědí [email protected] . V úterý 2. června jsme byli pozváni do dětského zařízení Prointepo, abychom společně s nimi strávili