T Ř E T Í P Ó L | l e d e n 2 0 0 3

W W W . T R E T I P O L . C Z

O D L E D N A S T A R T U J E M E N A W W W . T R E T I P O L . C Z

M A G A Z Í N P L N Ý P O Z I T I V N Í E N E R G I E

NA MARSU JE VODA!

STĚHOVÁNÍŘETĚZOVÉHO MOSTU

RTG: AKTINOTERAPIE PLOVOUCÍ REAKTORYENERGY FOR EUROPE

RTG: AKTINOTERAPIE PLOVOUCÍ REAKTORYENERGY FOR EUROPE

60 LET S JADERNÝMI REAKTORYTÉMA âÍSLA

001 [2] cover copy 19.12.2002 13:52 Page 1

2

VÝROČÍv˘roãí | t. gráf

zapsáno do atomÛ

záhadná fieã vãel

star˘ nov˘ rok

led na marsu

cesta toulavého mostu

plovoucí reaktory

s1mone | fyzika na webu

energy for europe

aktinoterapie

o náhodû

film – malcom mcdowell

legaue of extraordinary gentlemen

spolubydlící

charles wheatstone

google.com | co pfií‰tû?

2

3

4

6

7

8

10

11

12

14

15

16

17

18

19

20

OBSAH

Po gymnáziu absolvoval studium odborné fyziky na Pfiírodo-

vûdecké fakultû Masarykovy univerzity v Brnû, diplomovou

práci vypracoval pod vedením Dr. Pavla Koubského v On-

dfiejovû. V astronomii je samouk, coÏ s sebou nese znaãné

útrapy. Od sv˘ch astronomick˘ch poãátkÛ je podporován

pfiedev‰ím Hvûzdárnou a planetáriem Mikulá‰e Koperníka

v Brnû. Narodil se v Tû‰kovicích, bydlí s rodinou v Opavû.

Od roku 1988 pracuje na Hvûzdárnû a planetáriu Johanna

Palisy V·B-Technické univerzity v Ostravû-Porubû, od roku

1992 jako vedoucí tohoto oddûlení. Externû fiadu let vyuãuje

astronomii pro uãitelské kombinace s fyzikou na Ostravské

univerzitû. Pokou‰í se doktorandsky studovat, vûnuje se po-

pularizaci astronomie (pokud moÏno v‰emi prostfiedky, ale

nikoliv za kaÏdou cenu). Má v oblibû Vonneguta, Wericha,

Joana Miró, funkcionalismus, Beatles, brokolici a internet.

Nemá rád Jiráska, humor Petra Novotného, socialistick˘ rea-

lismus, dechovku, koprovku a písemné zkou‰ení.

T¤ETÍ PÓL | 1/2003, roãník tfietí | vychází pûtkrát do roka | ãasopis pro studenty | zdarma | souãást vzdûlávacího progra-

mu Energie pro kaÏdého | pro âEZ, a. s., vydává Atypo, s. r. o. | redakãní rada: RNDr. Pavel Augusta, Prof. RNDr. Jaroslav

âíhalík, RNDr. TomበGráf, RNDr. Jifií Grygar, Jitka HrÛzová, RNDr. SoÀa Kfiítková, Doc. Ing. Karel Rauner | ‰éfredaktorka: Karla Dubská | odpo-

vûdná redaktorka: Ing. Marie Dufková | technick˘ redaktor: Bohumil Kudera | redakce, administrace a inzerce: Atypo, s. r. o., Dlouhá 39,

110 00 Praha 1 tel./fax: 2 24 82 68 30 | grafická úprava a sazba: CINEMAX, s. r. o., PlzeÀská 66, Praha 5 | tisk: TYPOS, tiskafiské závody, a. s.,

Kováfiská 7, 305 37 PlzeÀ | roz‰ifiuje âeská po‰ta, s. p., Evidence MK âR E 11871. | email: tretipol@volny.cz

2. prosince tomu bylo právû kulat˘ch 60 let,

co italsk˘ fyzik Enriko Fermi se sv˘m vûdec-

k˘m t˘mem spustil první fiízenou fietûzovou

‰tûpnou reakci v prvním experimentálním re-

aktoru svûta pod tribunou chicagského spor-

tovního stadionu. Byl to jen dal‰í z krokÛ na

cestû k ovládnutí jaderné energie – ale ne-

buìme naivní: nebylo to tenkrát jen kvÛli v˘-

robû elektfiiny. Je to tak, bohuÏel, se v‰ím. NÛÏ

mÛÏete pouÏít ke krájení chleba nebo s ním

nûkoho bodnout. Stfieln˘ prach mÛÏe v lo-

mech drtit stavební kámen, nebo vyhazovat

do vzduchu pevnosti nepfiítele. Laser mÛÏe

operovat a dát nevidoucímu zrak – pouÏit

v laserové zbrani mÛÏe jiného oslepit. Jaderná

energie mÛÏe pohánût letadlové lodû nesoucí

na palubû smrtící arzenál, nebo ledoborce,

které osvobozují jiné lodû ze zajetí ker. Roz-

hodli jsme se toto ãíslo ãasopisu zamûfiit více

na „jádro“, abychom si v˘roãí prvního reakto-

ru pfiipomnûli. A abychom si zároveÀ pfiipom-

nûli, Ïe stejnû jako oheÀ, je jaderná energie

dobr˘ sluha, ale zl˘ pán. Mûla jsem nedávno

to ‰tûstí, zúãastnit se besedy s velvyslancem

Evropské unie v âR, jeho excelencí Ramiro

Cibrianem. Otázky se toãily kolem v˘znamu

EU, pfiínosÛ a nedostatkÛ, v˘hod a nev˘hod

ãlenství. Zdálo se, Ïe námitkám a obavám

z nadcházejícího ãlenství âeska v EU ne vÏdy

zcela rozumí. „Ale uvûdomte si pfiece, Ïe v Ev-

ropû je jiÏ 50 let mír!“ zvolal nakonec. „Hlavní

úkol, smysl a pfiínos EU je pfiece v tom, Ïe státy

spolu spolupracují, Ïe mají moÏnosti a pfiíleÏi-

tosti, které mohou vyuÏít, a Ïe to v‰e se ode-

hrává na bázi dohod a spolupráce. Evropa je

jedna z mála oblastí svûta, kde se jiÏ tak

dlouho neválãí!“ A mûl pravdu. DrÏme si palce,

aby ãím dál víc zemí porozumûlo tomu, Ïe

spolupráce je dÛleÏitûj‰í neÏ zbrojení. A aby

v‰echny pfií‰tí reaktory, které se budou kdeko-

li spou‰tût, byly urãené jen k v˘robû elektfiiny

nebo tepla. VÏdyÈ i to mûl urãitû pan Fermi

pfied 60 lety na mysli.

MARIE DUFKOVÁ

TOMÁŠ GRÁFČLEN REDAKČNÍ RADY TP

002003 [2] uvodnik +nano 19.12.2002 13:55 Page 2

3

Nanotechnologie je „umûní“ ãi spí‰e sou-

stava metod, jak pomocí manipulace

s jednotliv˘mi atomy ãi molekulami (nebo s je-

jich mal˘mi skupinami) dosáhnout materiálÛ

a objektÛ unikátních nebo extrémních vlast-

ností, jaké doposud je‰tû lidstvo nepoznalo

a nemohlo pouÏívat (údajnû by mohla b˘t re-

álná i pfiedstava v˘tahu, jezdícího do kosmu,

postaveného ze superpevn˘ch nanomateriá-

lÛ). Pfiedpona nano- je odvozena z typické roz-

mûrové ‰kály tûchto struktur a operací – nano-

metru (10 na minus devátou metru). Zrnko pí-

sku obsahuje asi 10 miliónÛ miliard atomÛ.

DOHÁNÍME DNABûhem 1. poloviny r. 2002 se povedlo americ-

ko-‰v˘carskému t˘mu, vedenému prof. Himp-

selem z Univerzity ve Wisconsinu dosáhnout

pomocí nanooperací se zku‰ebním kfiemíko-

v˘m preparátem lokálnû takové hustoty pa-

mûti, Ïe plocha jednoho CD z tohoto materiá-

lu by pojala tolik informací, jako milión sou-

ãasn˘ch bûÏn˘ch CD-ROMÛ. Jeden bit

informace (jedniãka ãi nula) zde byl reprezen-

tován pfiítomností ãi nepfiítomností jediného

atomu, za silové a pohybové spolupráce dal-

‰ích 20 atomÛ kolem nûj (v dne‰ních kon-

venãních pamûtech na uchování jediného

bitu padnou milióny atomÛ). To je hustota,

srovnatelná s „v˘konností“ Ïivé pfiírody pfii zá-

pisech genetické informace v kyselinû DNA

(32 atomÛ/bit).

NIKDO NENÍ DOKONALÝTento kfiemíkov˘ materiál má v‰ak nev˘hodu,

Ïe ve‰keré pamûÈové operace v nûm (zápis,

ãtení, formátování) je tfieba provádût ve vakuu

a daní za velkou pamûÈovou hustotu je zatím

znaãná pomalost, zvlá‰tû pfii zde zvolené po-

kojové teplotû (normálnû se ultrav˘konná

elektronika silnû chladí, tfieba kapaln˘m hé-

liem). Po jistém kompromisu mezi kapacitou

a rychlostí operací v‰ak bude moÏno získat

v praxi jiÏ brzy pouÏitelné atomové pamûti,

i kdyÏ zatím s daleko men‰í mûrnou kapacitou.

Konkrétní podoba této atomové pamûti

vznikla nanesením a následn˘m vypafiením

malého mnoÏství zlata na kfiemíkov˘ povrch,

pfiiãemÏ se atomy seskupily do lineárních stop

o ‰ífice pûti atomÛ. Naná‰ením dal‰ích atomÛ

se provádûlo formátování, pomocí sloÏitého

pohybu skenovacího tunelového mikroskopu

(STM) zápis a jednoduch˘m skenováním po-

dél stop – ãtení. Simulace atomového „hard-

disku“ byla zatím provedena pouze pro nûko-

lik stovek bitÛ, coÏ trvalo celé minuty. Úãelem

tohoto demonstraãního pokusu v‰ak bylo do-

sáhnout mezní hodnoty hustoty, nikoliv rych-

losti. V˘zkumníci se pouãili, Ïe ãím vût‰í chce-

me dosáhnout hustoty bitÛ, tím pomalej‰í

atomovou pamûÈ dostaneme.

Maximální hustoty zápisu do atomÛ proto

bude moÏno vyuÏít aÏ za nûkolik desítek let,

aÏ se nauãíme tyto extrémní pamûti ãíst dale-

ko rychleji, zejména za (pro nás bûÏn˘ch, ale

pro tyto pamûti nemístnû vysok˘ch) pokojo-

v˘ch teplot. Mezitím bude moÏno zv˘‰it po-

mocí metod tzv. samoãinné organizace

(nano)ãástic informaãní hustotu dne‰ních

konvenãních magnetick˘ch pamûtí (harddis-

kÛ) aÏ stokrát. Kromû ‰v˘carsko-amerického

t˘mu na podobn˘ch úkolech kolem atomár-

ních ãi molekulárních pamûtí pracuje je‰tû

fiada dal‰ích skupin – napfi. v˘zkumn˘ t˘m fir-

my Hewlett-Packard pfiipravil malou zku‰ební

molekulární pamûÈ, kde bit je reprezentován

jednou nebo nûkolika vodiv˘mi molekulami,

sevfien˘mi v mfiíÏce z platinov˘ch drátÛ. Také

firma Intel se sv˘mi procesory a IBM s disky

nezÛstávají pozadu. Slibnou oblastí v˘zkumu

nanoãástic jsou i grafické displeje o ultravyso-

kém rozli‰ení. Tyto pokusy jsou potfiebné, ne-

boÈ se pfiedpokládá, Ïe bûhem pfií‰tích deseti

let se moÏnosti dal‰í miniaturizace na bázi do-

savadní formy elektronické technologie vy-

ãerpají. PAVEL VACHTL

Už v roce 1959 slavný fyzik Richard Feynman předpovídal velké možnosti nanotechnologie a spočítal,že veškerá slova, která kdy v historii lidé napsali, by bylo možno zapsat do krychle o straně cca setinymilimetru, pokud by šlo zaznamenávat písmena pomocí jednotlivých atomů.

ZAPSÁNO DO ATOMŮ

WWWPP rr oo ff .. FF rr aa nn zz HH ii mm pp ss ee ll –– NN aa nn oo ss cc aa ll ee MM ee mm oo rr yy ::http://uw.physics.wisc.edu/~himpsel/memory.html

NN oo vv ii nn kk yy zz nn aa nn oo tt ee cc hh nn oo ll oo gg ii ee ::http://news.nanoapex.com/http://nanodot.org/http://rd.yahoo.com/dailynews/fc/tech/nanotechnolo-gy/news_stories/

ZZ pp rr áá vv aa BB BB CC -- AA tt oo mm ii cc mm ee mm oo rr yy dd ee vv ee ll oo pp ee dd ::http://news.bbc.co.uk/1/hi/sci/tech/2290707.stm

FF ee yy nn mm aa nn oo vv aa pp fifi ee dd nn áá ‰‰ kk aa zz rr .. 11 99 55 99(( TT hh ee rr ee '' ss PP ll ee nn tt yy oo ff RR oo oo mm aa tt tt hh ee BB oo tt tt oo mm )) ::http://www.zyvex.com/nanotech/feynman.html

AA tt oo mm -- ll ee vv ee ll mm ee mm oo rr yy pp oo ii nn tt ss tt oo ss pp ee ee dd ll ii mm ii tthttp://eet.com/at/news/OEG20020725S0006

II nn tt ee ll tt oo uu nn vv ee ii ll nn aa nn oo tt ee cc hh nn oo ll oo gg yy pp ll aa nn sshttp://news.com.com/2100-1001-956443.html

II BB MM RR ee ss ee aa rr cc hh :: NN aa nn oo tt ee cc hh nn oo ll oo gg yyhttp://www.research.ibm.com/topics/serious/nano/

(BYLA VYVINUTA EXPERIMENTÁLNÍ ATOMOVÁ PAMĚŤ)

002003 [2] uvodnik +nano 19.12.2002 13:55 Page 3

4

V‰e je dáno vzájemnou komunikací. Hmyzí

„fieã“ je postavena pfieváÏnû na chemic-

k˘ch signálech. Chemické látky, pomocí kte-

r˘ch mezi sebou komunikují jedinci urãitého

druhu, se naz˘vají feromony. A nevyskytují se

pouze u hmyzu. V souãasné dobû se zkoumá

jejich pÛsobení na lidské chování. Ale jiÏ nyní

je jisté, Ïe „lidské“ feromony nehrají v na‰em Ïi-

votû tak v˘znamnou roli jak je tomu u hmyzu.

PROČ VONÍ VČELY...Napfiíklad kaÏdé vãelstvo má svou specifickou

„vÛni“, kterou my samozfiejmû necítíme. Fero-

mon zpÛsobující sdruÏování vãel do jednoho

celku produkují dûlnice v Nassonov˘ch Ïlázách,

jenÏ jsou umístûny v zadní ãásti jejich zadeãku.

Na nejvyšší stupeň vývoje živých soustav lze bezesporu dosadit obligátní společenstva hmyzu. Mezinejznámější patří kolonie včel, mravenců či termitů. Ale jak dokáže i několik desítek tisíc jedinců(včelstvo má v době největšího rozvoje až 70 000 včel) své společné zájmy synchronizovat ?

ZÁHADNÁ ŘEČ VČEL

004005 [0] Podekovani a Vcely 19.12.2002 13:56 Page 4

5

âasto mÛÏeme vidût na letáku úlu stojící vãely

se zvednut˘mi zadeãky a mávající prudce kfiídly.

Právû ty roz‰ifiují vÛni svého vãelstva, aby ani

jedna malá vãeliãka nezabloudila do cizího úlu.

Dal‰ím dÛleÏit˘m feromonem vãel je „univerzál-

ní“ královnin feromon. Produkuje jej matka v ku-

sadlov˘ch Ïlázách a olizováním se rozná‰í do ce-

lého vãelstva. Jeho univerzálnost se projevuje

mnohostrann˘m vyuÏitím. Sterilizuje dûlnice

(coÏ jsou vlastnû samiãky se zakrnûl˘mi vajeãní-

ky), pÛsobí jako spou‰tûã rojení a má i dal‰í dÛ-

leÏité funkce vãetnû vábení trubcÛ pfii páfiení.

TAJEMNÉ VČELÍ TANEČKYAle chemické signály nejsou jedin˘m do-

rozumívacím prostfiedkem hmyzu. Pfiíklad

uvedu opût na vãelách. Jistû mnozí znáte

tzv. vãelí taneãky, jimiÏ vãely sdûlují sv˘m

druÏkám, kam mají letût za potravou. Zmi-

Àuje se o nich jiÏ Aristoteles ve 4. stol.

pfi. n. l., pro vûdu byly objeveny aÏ v 19.

a 20. stol. nositelem Nobelovy ceny za

fyziologii Karlem von Frischem. Tyto tance

mají vysok˘ poãet informací, nejménû v‰ak

25 bitÛ. Existují dva druhy: osmiãkov˘ a kru-

hov˘. Kruhov˘m vãela tanãí, je-li potrava

blíÏe neÏ 80–100 m. Pfii osmiãkovém vãela

obíhá po vzájemnû propojen˘ch elipsách

ve tvaru leÏaté osmiãky. Právû jejich spojni-

ce je nejdÛleÏitûj‰í. Probíhá-li jí vãela smû-

rem nahoru je zdroj potravy smûrem ke

Slunci (v opaãném pfiípadû logicky od Slun-

ce) a úhel sklonu spojnice vzhledem ke kol-

mici (svisl˘ plást) je stejn˘ jako úhel, kter˘

svírá vodorovn˘ smûr se zdánliv˘m posta-

vením Slunce – podle denní doby lze z toho

vyvodit i svûtovou stranu (viz. obrázek). To

ale není v‰e. âím je potrava dále, tím vãela

obíhá pomaleji. Obrátí-li se zpravodajka za

patnáct sekund 9–10krát, je nalezen˘ zdroj

100 m, pfii 300 m je to 7 obratÛ a pfii

500 m uÏ jen 6. Zajímavé také je, Ïe vãely

vnímají i polarizované svûtlo, proto dokáÏí

urãit správn˘ smûr i pfii oblaãném poãasí.

TakÏe, kdyby vãelafi pozoroval vãelí taneãek

pfied rojením, mÛÏe s velkou jistotu urãit,

kam roj usedne a pfiípadnû varovat ohroÏe-

ného souseda. MICHAL ·IMÍâEK

PODĚKOVÁNÍV čísle duben 2002 jsme vyhlásili soutěž na psaní článků a reportáží. Svůj příspěvek poslali a my děkujeme: Marii Burkhardtové za článek Internet a Intranet, Petře Malé za článek Závislost na televizi, VlastimiloviKůsovi za článek Projekt Vasimr a Michalu Šimíčkovi za články Za co můžou geny, Čápi a Záhadná řeč včel.Právě Michala Šimíčka a jeden z jeho příspěvků v tomto čísle představíme. Ostatní najdou své články veTřetím pólu později nebo na webové stránce našeho časopisu.

Autor dne‰ního ãlánku o sobû napsal:

Je mi 17 let a jsem studentem druhého roãní-

ku Masarykova gymnázia v Pfiíbofie. Jsem spí-

‰e pfiírodovûdného zamûfiení, ale ani huma-

nitních otázek se ne‰títím. Právû naopak,

mnohdy se zab˘vám rÛzn˘mi sociologick˘mi,

psychologick˘mi ãi polick˘mi problémy. Kon-

krétnû bych se oznaãil za biologa otevfieného

v‰em ostatním vûdeck˘m disciplínám. Hlubo-

ce se zaobírám problematikou ochrany pfiíro-

dy a krajiny. Na toto téma také zpracovávám

odbornou práci. V pfiípadû zájmu bych mohl

poskytovat ãlánky zejména z oboru Ïivotního

prostfiedí ãi biologie obecnû. NepovaÏuji se

v Ïádném pfiípadû za ochránce pfiírody typu

„zelen˘ aktivista“, kter˘ nepfiipou‰tí v otázce

Ïivotního prostfiedí Ïádné kompromisy, jsem

otevfien diskusi a je mi jasné, Ïe chce-li lidsvo

dále fungovat a pfieÏít, musí skloubit jak zá-

jem v oblasti ochrany pfiírody, tak problém

nemoÏnosti jeho absolutního provedení.

004005 [0] Podekovani a Vcely 19.12.2002 13:56 Page 5

6

Nov˘ rok nese pro mnohé z nás onen

punc moÏné zmûny, zdá se b˘t ãasem

zlomu, okamÏikem, kdy bilancujeme proÏité

a rozhodujeme se pro budoucnost. K tradici

Nového roku patfií, mimo jiné, i pfiedsevzetí.

Nemalé mnoÏství psychoterapeutick˘ch

technik zaãíná sepsáním Ïivotopisu, shrnutím

minulého a vytyãením cílÛ. Nûkdy je od klien-

tÛ poÏadováno, aby se s „minul˘m“ rozlouãili,

jindy, aby je hodnotili, a nûkdy aby si jen uvû-

domili, co je pfiivedlo do terapie. I co se t˘ãe

pfiedsevzetí pro budoucnost, jsou poÏadavky

rÛzn˘ch technik odli‰né. Nûkdo dává pfiednost

mal˘m, ale konkrétním krokÛm, jin˘ upfied-

nostÀuje zodpovûzení zásadních otázek typu

„Co oãekávám od terapie? Od Ïivota?“ a dal‰í

pfiedsevzetí zcela zavrhuje a nechává prostor

spontaneitû. A stejnû rÛznorodé a mnohdy na-

vzájem si odporující jsou i názory, t˘kající se

novoroãních pfiedsevzetí. Nemohu a ani nech-

ci posuzovat, která ze znám˘ch teorií je lep‰í,

úãinnûj‰í, vhodnûj‰í. ProtoÏe v jednom se sho-

dují snad v‰ichni moudfií tohoto svûta: „âlovûk

si nakonec stejnû musí vybrat sám.“ TakÏe

tady máte pár moÏností na v˘bûr.

SPALTE SVŮJ STRACH „Hlavnû aÈ je co pít“, je novoroãní krédo mnoha,

pfiedev‰ím tûch mlad‰ích, lidí. Pokud s sebou

nese jen touhu po uvolnûní, po pfiíjemné zába-

vû s kamarády a odpoãinku od shonu Ïivota,

není mu co vytknout. Pokud se za ním v‰ak

skr˘vá snaha vyhnout se pfiem˘‰lení o sobû

a o Ïivotû, neb˘t sám se sebou a utopit po-

chybnosti ve víru radovánek, bylo by lep‰í zvolit

jinou cestu. ProtoÏe, stejnû jako ãas, i pochyb-

nosti nás jednou doÏenou, a ãím déle utíkáme,

tím více sílí nበstrach. Ne nadarmo jedna pra-

stará moudrost praví, Ïe i mal˘ strach vrhá vel-

k˘ stín. A prchat pfied stíny se nevyplácí.

Rozhodneme-li se tedy zastavit a otoãit se,

pohlédnout do tváfie sami sobû, je to první

krok k nalezení opovûdi na otázku, co dál.

Psychologové, a nejen oni, doporuãují se-

psat si své problémy, pocity a zmatky v nû-

kolika bodech na papír. Pfiinejmen‰ím nám

to pomÛÏe udûlat si jasno. A pokud chcete

a cítíte se na to, mÛÏete si pak vyzkou‰et je-

den mal˘ rituál: Napi‰te v‰e, co vás trápí

a ãeho se bojíte, co na vás leÏí jako balvan.

ProÏijte si to. Nechte si projít hlavou nejhor-

‰í moÏné dÛsledky, zkuste si pfiedstavit to

nej‰ílenûj‰í, co se vám mÛÏe stát. Promítnû-

te na ten papír svou hrÛzu, svÛj strach.

A pak, kdyÏ mu budete stát „tváfií v tváfi“, ho

spalte. A zkuste jít dál bez nûj.

K CÍLI KROK ZA KROKEMPoté se zkuste zamyslet nad sv˘mi Ïivotními

cíly a motivy. Nad tím, co chcete a o co usiluje-

te. I tyto své touhy si mÛÏete sepsat. Teprve

poté zaãnûte zvaÏovat, co konkrétnû, dnes, zít-

ra – zkrátka co nejdfiíve – mÛÏete udûlat, abys-

te se sv˘m cílÛm pfiiblíÏili. âím men‰í budou

kroky, které si zvolíte, tím snáze se vám budou

plnit. Nenabírejte si toho pfiíli‰, ale pokud se

k nûãemu rozhodnete, pokuste se to dodrÏo-

vat. Nemusíte zahájit hubnutí t˘denní hladov-

kou, ale kdyÏ kaÏd˘ den jednou vyjdete scho-

dy, místo abyste jeli v˘tahem, bude to dobr˘

zaãátek. Extremismus k v˘sledkÛm nevede,

spí‰e naopak, pfiiná‰í zklamání a pocit vlastní

neschopnosti nûco dokázat.

Samozfiejmû nemohu pominout ani teorii,

která povaÏuje pfiedsevzetí uãinûná na Nov˘

rok za marná a zbyteãná, a doporuãuje se roz-

hodovat v ménû vypjaté atmosféfie. Nûco

pravdy na tom je, vÏdyÈ ve chvíli, kdy se z tra-

dice stává povinnost a z moÏnosti nutnost, se

mnozí oprávnûnû boufií. TakÏe se nenechte

k niãemu nutit.

CHRAŇTE SI SVÉ SNYJe lep‰í se sv˘mi pfiedsevzetími seznámit své

blízké, ãi nikoliv? Pravda je taková, Ïe pokud

o sv˘ch pfiedsevzetích nûkomu fieknete, posílí

to va‰i motivaci a dotyãn˘ vám mÛÏe pfii plnû-

ní va‰ich pfiedsevzetí i pomoci. Selhání pak

v‰ak b˘vá mnohem bolestnûj‰í. TakÏe dobfie

zvaÏte, s ãím „vyjdete na vefiejnost“ a co radûji

ponecháte skryto. Na snech není nic ‰patné-

ho. Ale jsou-li vystaveny sluneãnímu svûtlu,

ãasto blednou a vytrácejí se. Vy se musíte roz-

hodnout, jestli si chcete své sny ponechat,

nebo jestli je budete konfrontovat s realitou.

A na závûr jedno malé pfiedsevzetí, nebo

spí‰ pfiání: „Doufám, Ïe se na stránkách toho-

to ãasopisu budeme setkávat i pfií‰tí rok.“

IVANA KUGLEROVÁ

„Je čas plakat i čas smát se, čas truchlit, i čas poskakovat; je čas kameny rozhazovat i čas kameny sbírat...“praví biblický Kazatel.

škola přežití

aneb k čemu jsou nám předsevzetístarý nový rokstarý nový rok

006007 [1] skola+blesky 19.12.2002 13:57 Page 6

7

LED NA MARSUV

íte, Ïe jeden z nejpfievratnûj‰ích objevÛ

roku 2002 pomohla uskuteãnit jaderná

fyzika? V ãervnu obûhla média zpráva o ob-

jevení velk˘ch zásob vody na planetû Mars.

Ukr˘vá se tûsnû pod povrchem ve formû

ledu. Pomohl jej objevit gama spektrometr,

kter˘ na své palubû pfiinesla loì NASA Mars

Odyssey.

JAK PRACUJE SPEKTROMETR?Kosmické paprsky ostfielující povrch Marsu vy-

buzují z jeho hornin záfiení gama a neutrony.

Spektrometr mûfií jejich energii, podle které

se dá vypoãítat, z jakého atomu záfiení pochá-

zí. Zji‰tûn˘ vysok˘ obsah vodíku je vysvûtlitel-

n˘ pouze pfiítomností vody, resp. ledu. Vûdci

zjistili, Ïe led je rozpt˘len mezi 30 a 60 cm

pod povrchem, zejména v okolí Marsov˘ch

pólÛ. Z jednoho litru pÛdy by bylo ohfiátím

moÏno získat aÏ pÛl litru vody! Známé bílé po-

lární ãepiãky jsou pfiitom povrchové a jsou

tvofieny oxidem uhliãit˘m.

Pfiístroj se skládá z gama spektrometru

a z neutronového spektrometru. Gama spek-

trometr tvofií velk˘ (1,2 kg) krystal z ãistého

germania, na nûjÏ je vloÏeno napûtí 3000 vol-

tÛ. Elektrick˘ náboj vznikl˘ prÛchodem ãástice

je zesílen, zmûfien a zdigitalizován a zafiazen

podle energie. Soubor dat za urãit˘ ãasov˘

úsek tak vytvofií spektrum, v nûmÏ se dají pfie-

ãíst energie záfiení a tím urãit prvky, které jej

vyslaly. Neutronov˘ spektrometr tvofií plastic-

ké scintilátory obsahující bór. Zasáhne-li scin-

tilátor ãástice, objeví se svûteln˘ záblesk, kte-

r˘ se zesílí fotonásobiãem a dál elektronicky

zpracuje. Energie neutronÛ se li‰í podle toho,

jak jsou zpomaleny (moderovány). Vodík je

velmi dobr˘m moderátorem, takÏe podle

mnoÏství zpomalen˘ch, nízkoenergetick˘ch

(fiíká se jim termální) neutronÛ se dá odvodit

vysoká koncentrace vodíkov˘ch slouãenin.

DUF

TIP PRO VÁS

Více informací na stránkách NASA

http://science.nasa.gov/headlines/y2002/28may_marsice.htm

O samotném pfiístroji na stránce

http://grs.lpl.arizona.edu/instruments/ns/

006007 [1] skola+blesky 19.12.2002 13:57 Page 7

8

PÛvodcem téhle absurdní situace není

chor˘ mozek, ale Orlická pfiehradní ná-

drÏ. Vltavská kaskáda zmûnila podobu na‰í

nejvût‰í fieky od ·umavy aÏ po Prahu. Jedi-

neãn˘ most, kter˘ se pÛvodnû klenul nad

Vltavou, by se ocitl ve Vltavû. A tak se dnes

klene nad LuÏnicí.

EMPÍR A ŘETĚZYObec Stádlec leÏí 14 kilometrÛ jihozápadnû

od Tábora. Má nûco pfies ‰est set obyvatel,

zámek, barokní kapli. Mívala také synagogu,

z té se ov‰em v sedmdesát˘ch letech stalo

kino, které uÏ dnes také neexistuje. Místo ni-

ãím v˘jimeãné, fieklo by se. Právû od sedmde-

sát˘ch let to ale není pravda: jihov˘chodnû

od obce stojí ne-li nejkrásnûj‰í, pak urãitû

nejzajímavûj‰í most v âechách.

Byl by sám o sobû unikátní, i kdyby zÛstal

stát tam, kde pÛvodnû stál. Byl vybudován

v Podolsku na Vltavû, na silnici spojující

Tábor a Písek, v letech 1847 aÏ 1848. Jeho

autorem byl architekt Bedfiich Schnirch

(1791–1868), kter˘ jiÏ mûl na svém kontû

Představte si, že stojíte na mostě. Docela normální situace, pokud zrovna nejsou všechny uzavřeny – čistěhypoteticky – kvůli nějaké přírodní katastrofě. Tak jinak: Představte si, že stojíte na řetězovém mostě. To užje něco jiného: píše se rok 2002 a v Čechách už stojí jen jeden. A teď: Představte si, že na tomtéž mostěstojíte v roce, dejme tomu, tisíc devět set dva. Vše vypadá před sto lety úplně stejně, „řetězák“ je stejněmajestátní jako ve třetím tisíciletí, okolo plují mraky a vy se díváte dolů na stejně tichou řeku.Detail: Je to jiná řeka a jste osmnáct kilometrů od místa, kde budete za sto let.

CESTA TOULAVÉHO MOSTU

008009 [0] Endla 19.12.2002 15:45 Page 8

praÏsk˘ fietûzov˘ most Císafie Franti‰ka (na

místû dne‰ního mostu Legií). Ten v‰ak vydr-

Ïel jen do roku 1898, zato most v Podolsku

pfieÏil v‰echny povodnû, války a reÏimy a po-

malu se stával legendou. Byl totiÏ (a dodnes

je) ukázkou vyspûlého mostního stavitelství

1. poloviny 19. století, zároveÀ technickou

i kulturní památkou, umûleck˘m dílem v do-

bovû velmi populárním empírovém stylu, jeÏ

si v‰ak zároveÀ udrÏelo i svou uÏitnou hod-

notu v plném rozsahu a zÛstalo zcela funkãní.

To v‰e by s napu‰tûním Orlické pfiehradní

nádrÏe zmizelo pod hladinou. Nad památkou

nedozírné hodnoty, která nestihla vãas do-

slouÏit, se mûla zavfiít voda. Zb˘vala jediná

moÏnost: most rozloÏit a zase sloÏit. Zkrátka

ho znovu postavit jinde.

ZNOVUZROZENÍBûhem nûkolika mûsícÛ byl v roce 1960 most

po sto dvanácti letech rozmontován. Vyfie‰ení

otázky, kde ho znovu vztyãit, trvalo dal‰ích de-

set let. Vzhledem k omezené nosnosti (2 tuny)

nakonec padla volba na „okresku“ mezi Stádle-

cem a Dobfiejicemi. Do malebného údolí LuÏni-

ce bylo v roce 1971 dovezeno v‰ech dva tisíce

pÛvodních Ïulov˘ch kvádrÛ a desítky metrákÛ

originálních ocelov˘ch táhel a fietûzÛ; jen nû-

které kovové ãásti bylo nutné znovu vyrobit.

Po ãtyfiech letech stál vzácn˘ most tak jako

kdysi. Délka 157 metrÛ, v˘‰ka pylonÛ – empíro-

v˘ch bran – 10,5 metru. Osmnáct kilometrÛ

vzdu‰nou ãarou od místa, kde se „narodil“.

A tak máme dnes co do ãinûní s posledním

empírov˘m mostem svého druhu v Evropû.

JÍZDA S ROCKEMNejsnaz‰í cesta k toulavému mostu je z Opa-

fian na silnici Tábor – Písek. Na ní leÏí i Podol-

sko, kde je dnes k vidûní modernûj‰í, Ïelezo-

betonov˘ most o délce 510 metrÛ, postaven˘

poblíÏ fietûzového mostu za druhé svûtové

války. (Byl ve své dobû jedním z nejvût‰ích

v Evropû, a malá obec tak mûla témûfi dvacet

let dva unikátní mosty.) Dva kilometry od

Opafian je Stádlec, dva kilometry za Stádle-

cem nበpfiestûhovan˘ fietûzov˘ most. S se-

bou fotoaparát: most je natolik fotogenick˘,

Ïe si zahrál i ve Svûrákovû Jízdû. Stal se sym-

bolem Stádlece, jmenuje se po nûm i rockov˘

festival (Stádleck˘ rockov˘ most), pfieÏil obû

letní povodÀové vlny, které jen na LuÏnici tfii

jiné mosty smetly, a pfieÏije asi úplnû v‰echno.

Pro milovníka techniky je v‰ak v obci samot-

né je‰tû jeden zajímav˘ objekt. Je jím zdánlivû

nezajímav˘ zámek, do kterého se dnes náv-

‰tûvník ani nedostane. Jen vedle vrat je pa-

mûtní deska, která moÏná leckoho pfiekvapí.

DERNIÉRA VELKÉHO VYNÁLEZCENa poãátku devatenáctého století vyÏenil zá-

mek jak˘si pan KfiiÏík. O mnoho let pozdûji se

sem nastûhoval jeho otec, aby zde doÏil svÛj

bezmála stolet˘ Ïivot. Nemûl ani maturitu,

a pfiesto byl od roku 1905 doÏivotním ãlenem

Snûmovny. Maturitu nemûl proto, Ïe nemûl

na tehdej‰í povinnou taxu; ke konci Ïivota

ov‰em vlastnil bohatství tzv. pohádkové. Je-

nom za prodej práv na obloukovou lampu

pro USA, Velkou Británii a Commonwealth do-

stal 310 000 zlat˘ch. Na zaãátku dvacátého

století, v dobû, kdy byl automobil v Rakousku-

Uhersku je‰tû stále velkou vzácností, prohánûl

se po Praze v elektromobilu. Jmenoval se, jak

uÏ dÛvtipn˘ ãtenáfi tu‰í, Franti‰ek KfiiÏík. Ze-

mfiel dvaadvacátého ledna 1941 ve vûku tfiia-

devadesáti let.

A zemfiel ve Stádleci. ¤íkají to chytré knihy,

a potvrzuje to mramorová pamûtní deska na

zámku. (Îádná expozice v nûm ale není: ãtyfii-

cet let tu bylo zahradnické uãili‰tû a dnes má

restituent vrata spolehlivû zavfiená.) Potvrzuje

to ostatnû i místní hospodsk˘, osvícen˘ ãlo-

vûk, kter˘ dobfie toãí a je‰tû v‰echno ví. (Pfie-

padne-li vás ÏízeÀ, neztrácejte ãas hledáním

hospody a rovnou se kdekoli ptejte po Mílo-

vi.) Nevûfiíte-li ani jemu, pak do Stádlece vÛ-

bec nejezdûte. END

9

008009 [0] Endla 19.12.2002 15:46 Page 9

10

Jaderná energie se totiÏ obzvlá‰È hodí tam,

kde je potfieba vydrÏet dlouho bez nut-

nosti ãerpání paliva a kde je pfiitom potfieba

velká síla. DokáÏete si pfiedstavit, kolik nafty

by s sebou musela vézt taková letadlová loì

pro svÛj pohon? To by se vlastnû stala tanke-

rem a zbylo by jí jen málo místa pro samotná

letadla. První projekty jadern˘ch pohonÛ

vznikly hned ve ãtyfiicát˘ch letech, v roce

1955 vyjela na mofie první jádrem pohánûná

ponorka, americk˘ Nautilus. UÏ v roce 1962

mûlo americké námofinictvo 26 jadern˘ch po-

norek na mofii a dal‰ích 30 ve v˘stavbû, So-

vûtsk˘ svaz postavil do roku 1994 asi 245 ja-

dern˘ch ponorek, z nichÏ velká ãást uÏ byla

po skonãení studené války zlikvidována,

dne‰ní Rusko v‰ak disponuje také nûkolika ja-

dern˘mi kfiiÏníky. USA vlastní 10 jádrem po-

hánûn˘ch letadlov˘ch lodí. Obchodní lodû

s jadern˘m pohonem nebyly tak úspû‰né,

jako lodû váleãné, ale pfiesto americk˘ Savan-

nah jezdil 8 let, nûmeck˘ Otto Hahn 10 let.

Slávu si vydobyly jaderné ledoborce – jen

Rusko jich má 8. Arktika, spu‰tûná v r. 1975,

byla prvním plavidlem, které dosáhlo severní-

ho pólu. Finsko postavilo také mal˘ typ jader-

ného ledoborce pro mûlké vody a fieky.

A CO JADERNÁ BEZPEČNOST?Lodní a ponorkové reaktory jsou vût‰inou

typu PWR – tedy tlakovodní (jako napfi. i na‰e

v Dukovanech a Temelínû). Tento typ byl vy-

brán právû pro svou vysokou bezpeãnost

a spolehlivost. Jsou kompaktní, mají mal˘ ob-

jem, uÏívají vysoce obohaceného uranového

paliva a jedna vsázka paliva staãí na 10 let

provozu. Nové typy se dokonce projektují na

50 let u letadlov˘ch lodí a na 30–40 u pono-

rek, aniÏ by bylo potfieba doplÀovat palivo.

Tlakové nádoby reaktorÛ mají vnitfiní neutro-

nové stínûní, které chrání materiál nádoby

pfied neutronov˘m kfiehnutím. V˘kony dosa-

hují od 48 MW u francouzsk˘ch ponorek aÏ

po 190 MW u americk˘ch letadlov˘ch lodí.

US Navy uÏ pfiekroãila 5500 bezpeãn˘ch reak-

torov˘ch let provozních zku‰eností s tlako-

vodními reaktory na plavidlech.

PÁRA NEBO ELEKTŘINARuská, americká a britská plavidla vyuÏívají

k pohonu pfiímo parní turbínu, zatímco fran-

couzská a ãínská pouÏívají elektfiinu, kterou ja-

dern˘ reaktor na palubû vyrobí. Plovoucí reak-

tor po 10 let pouÏívala k zásobování elektfiinou

americká v˘zkumná báze v Antarktidû

(1,5 MWe) a otestovala tak jeho pouÏitelnost

a spolehlivost. Rusko nyní plánuje postavit

„plovoucí jadernou elektrárnu“, která by záso-

bovala elektfiinou vzdálená místa na Kamãatce.

DUF

Světová moře dnes brázdí asi 220 jaderných reaktorů. Ano, není to překlep. Na souši stojí asi 440 energetic-kých reaktorů a stovky výzkumných a školních reaktorů. Ty „mořské“ slouží k pohonu lodí a ponorek – a nej-sou to zdaleka jen lodě válečné.

PLOVOUCÍ REAKTORY

010011 [0] Elektr. hora + Kus3 19.12.2002 13:58 Page 10

11

Novozélanìan Andrew Niccol zaãal svoji

filmovou kariéru deseti lety natáãení

reklam v Lond˘nû, ale pak se rozhodl opus-

tit svût ‰edesátivtefiinov˘ch snímkÛ a pfiesu-

nul se do LA. V roce 1997 se na plátna do-

stal jeho autorsk˘ film Gattaca, o rok pozdûji

byl podepsán pod scénáfiem pro The Tru-

man Show, coÏ mu pfiineslo nominaci na

Oskara. Simone je jeho druh˘m autorsk˘m

filmem a docela se tû‰ím, aÏ se objeví u nás,

protoÏe zatím reference o jeho pfiedchozí

práci jsou dobré.

Al Pacino vystupuje ve filmu jako frustrova-

n˘ reÏisér Victor Taransky, jehoÏ jméno zcela

zámûrnû pfiipomíná geniálního Andreje Tar-

kovského. Taranskemu se uprostfied natáãení

jeho hvûzda vyka‰le na práci. Taransky dosta-

ne zvlá‰tní dar – poãítaãov˘ program. Simula-

tion One – virtuální hvûzda SIMONE – se ho

nakonec zmocní, stává se souãástí jeho osob-

nosti, projevem jeho podvûdomí.

Scénáfi – a tím i autorsk˘ film – má ov‰em

mnohem více plánÛ. Postava Simone ovlivÀu-

je lidi kolem sebe, mûní jejich chování a nazí-

rání na sebe i na své okolí. Recenze v The

New York Times tento film oznaãuje jako dílo

„beyond postmodern and post-entertain-

ment“. Asi opravdu bude mnoha hollywood-

sk˘m hlavounÛm zpÛsobovat migrénu – ne

tím, Ïe ukazuje virtuální hvûzdu, ale tím, jak

vyuÏívá toto „nûco je jinak“ k nahlédnutí pod

pokliãku a do povah lidí, pohybujících se v zá-

bavním prÛmyslu. Pro realizaci tohoto provo-

kujícího filmu Andrew Niccol získal silnou

podporu – The New Line Cinema snad ani ne-

musím pfiedstavovat (Pán prstenÛ), stejnû tak

oskarového nositele Al Pacina, ale i dal‰í he-

reãky a herci se pohybují v té vy‰‰í kategorii.

ZáleÏí na tom, jestli celebrity jsou skuteãné?

ptá se autor filmu. Na‰e kultura, posedlá osla-

vou symbolÛ, ten rozdíl nevnímá. Na‰e

schopnost produkovat klam pfievy‰uje na‰i

schopnost jej odhalit. TvÛrci speciálních efek-

tÛ se na filmu vyfiádili, zkombinovali skuteã-

nou hereãku s CGI zábûry – a Andrew Niccol

vûfií, Ïe diváci nepoznají, kdy dochází ke zmû-

nû, aÈ uÏ jedním nebo druh˘m smûrem.

Al Pacino se pfii tiskové konferenci k uvedení

filmu dotkl rozdílu mezi Ïiv˘m a poãítaãovû ge-

nerovan˘m hercem. Sám si není jist˘, zda by

herci mohli – ãi mûli – b˘t vytváfiení digitálnû.

Pfiesto ale zdÛrazÀuje, Ïe diváci vyÏadují urãitou

interakci s herci, chtûjí toho vûdût celkem hod-

nû o jejich osobnostech ãi o jejich Ïivotû. Ne-

umí si pfiedstavit, jak by mohli virtuální herci

tuto potfiebu divákÛ uspokojit. A pak také, zdÛ-

raznil, skuteãn˘ Ïiv˘ herec je ovlivÀován scé-

nou, ve které natáãí. Pfiesto si netroufl tvrdit, Ïe

diváci budou – ãi nebudou – schopni odli‰it

plnû digitální film od filmu s herci – lidmi. Kdo

ví, kam v tomto smûru dokáÏeme dojít? PAGI

Americké letní premiéry jsou velmi specifickou záležitostí, mnohé fil-my jsou pro toto období pečlivě vybírány a připravovány. Mezi tentotyp letošních filmů patří i komedie S1M0NE, autorský film scénáristya režiséra Andrewa Niccola. Do hlavních rolí obsadil Al Pacina a po-čítačový software.

S1M0NEZROZENÍ VIRTUÁLNÍ HVĚZDY

ODSTARTOVÁNOT

fietí pól je koneãnû na webu – pfie-

snû po roce své existence v „papí-

rové“ podobû se do éteru vydala

i elektronická podoba. Na stránce

www.tretipol.cz najdete nejen v‰ech-

na dosavadní ãísla ke ãtení i ke staÏení

v PDF formátu, ale i virtuální Tfietí pól –

internet, kde jsou i ãlánky, které se do

ti‰tûné podoby neve‰ly, nebo plná znû-

ní ãlánkÛ, které musely b˘t zkráceny.

Najdete tu mnohem více obrázkÛ, neÏ

kolik jich je v ti‰tûné verzi, kontakty na

ãleny redakãních rad i na autory. A co

víc – mÛÏete si s námi i mezi sebou po-

diskutovat nad ãlánky, které vás zauja-

ly. Internetov˘ Tfietí pól se na vás tû‰í! !

010011 [0] Elektr. hora + Kus3 19.12.2002 13:59 Page 11

12

Jednotlivé letní ‰koly se od sebe li‰í jed-

nak náplní a tématem ale hlavnû místem

konání, které je vût‰inou svázáno se sídlem

university ãi v˘zkumného ústavu. Osobnû

jsem mûl moÏnost nav‰tívit letní ‰kolu uspo-

fiádanou universitou Louise Pasteura ve

francouzskem ·trasburku. Sám název – „Eu-

ropean Summer University – Energy for Eu-

rope“ tedy: „Evropská letní ‰kola – Energie

pro evropu“ – napovídá, Ïe tématem pfied-

ná‰ek byly jednotlivé zdroje energie, a to jak

ty, které se v Evropû v souãastnosti vyuÏíva-

jí, tak i zdroje pro budoucnost.

V prvních dnech probûhly pfiedná‰ky

o historii energie a fyzikálních základech

a definici energie. Závûr nebyl nikterak

radostn˘, protoÏe jsme dospûli k závûru,

Ïe definice energie není nic lehkého.

Nicménû v dal‰ích pfiedná‰kách jsme si

vystaãili s klasickou definicí energie a pfied-

stavou, kterou má ãlovûk o energii z prak-

tického Ïivota.

JAK TO JE S CO2...Na fiadu pfii‰la také „klasická energetika“ a my

se dozvûdûli nové informace o v˘voji na poli

spalování fosilních paliv a hlavnû jak velké

jsou je‰tû jejich zásoby. Na to logicky naváza-

la pfiedná‰ka pana A. Bergera z Belgie na

téma skleníkov˘ch plynÛ, ze které vyplynulo

nûkolik velice zajímav˘ch závûrÛ. Tak napfií-

klad jiÏ tabulka produkce CO2

pro jednotlivé

zdroje energie byla na první pohled pfiekvapi-

vá – i jaderná energetika, která pfiece CO2

ne-

produkuje, mûla uvedenu, stejnû tak jako vod-

ní a sluneãní energie, nenulovou hodnotu.

V dnešní době už se stává tradicí, že vysoké školy či univerzity pořádají o prázdninách „letní školy“tedy jakési krátké kurzy pro studenty, kteří se na takovéto akce sjíždějí snad z celého světa.

ENERGY FOR EUROPE

012013 [0] EneporEU 19.12.2002 13:59 Page 12

13

Proã? ProtoÏe kaÏdou z tûchto elektráren mu-

síme postavit a provozovat, ãímÏ se CO2

sa-

mozfiejmû produkuje, ov‰em nesrovnatelnû

ménû neÏ v pfiípadû elektráren na fosilní pali-

va. Dal‰í zajímav˘ závûr byl uveden na pfiíkla-

du Francie, která vyrábí 80 % elektfiiny v jader-

n˘ch elektrárnách, ale pfiesto je v˘znamn˘m

evropsk˘m producentem CO2. Viníkem jsou

v tomto pfiípadû osobní automobily, jejichÏ

poãet se navíc nadále zvy‰uje. Druh˘m pfiíkla-

dem bylo Dánsko, které sice nezanedbateln˘

podíl elektfiiny vyrábí ve vûtrn˘ch elektrár-

nách na mofiském pobfieÏí, ale pfiesto je jed-

ním z nejvût‰ích producentÛ skleníkov˘ch

plynÛ v pfiepoãtu na obyvatele. Kromû vûtr-

n˘ch elektárem totiÏ pouÏívá v˘hradnû jen

elektrárny na fosilní paliva.

OBNOVITELNÉ ZDROJEPosledním tématem se staly obnovitelné

zdroje energie. Sluneãní energii je potfieba

vyuÏívat na maximum. Îádné sluneãní elek-

trárny, jednodu‰e staãí stavût domy tak, aby

je slunce maximálnû prohfiálo a u‰etfiili jsme

jin˘ zdroj urãen˘ k vytápûní. Pfiímá pfiemûna

sluneãní energie na elektrickou má praktic-

ké vyuÏití snad jen jako zdroj pro zafiízení,

která jsou daleko od rozvodné sítû, napfií-

klad satelit ve vesmíru nebo nouzov˘ tele-

fon na dálnici.

Dobrou formou vyuÏití sluneãní energie je

také biomasa. Speciálnû bionafta je projekt,

kter˘ si zaslouÏí pozornost. Pfii jeho hodnoce-

ní v‰ak musíme vzít do úvahy i objem nafty

spotfiebovan˘ na v˘robu 1 litru bionafty!

Nadûjnou se i pro nás zdá b˘t energie geo-

termální. V souãasnosti se ovûfiuje moÏnost

jejího vyuÏití na libovolném místû zemského

povrchu pomocí hlubinn˘ch vrtÛ, které jsou

dnes jiÏ technicky zvládnutou oblastí. Tato

metoda se naz˘vá „Hot dry rock“ tedy „Horká

suchá skála“ a funguje tak, Ïe se do skalních

trhlin systémem vrtÛ pfiivede studená voda,

která se v nich pak samovolnû rozlije a sou-

stavou jin˘ch vrtÛ vzdálen˘ch tfieba i nûkolik

kilometrÛ je odvádûna jiÏ horká zpût na zem-

sk˘ povrch.

Kdybych mûl aplikovat závûry pfiedná‰ek

o obnoviteln˘ch zdrojích na âesko, vypadalo

by to asi takto: vodní energii jiÏ dnes vyuÏívá-

me na 95 % a zbylé lokality jsou vhodné jen

pro malé „domácí“ vodní elektrárny, pro vy-

uÏití vûtrné energie se u nás najde jen nûkolik

málo vhodn˘ch lokalit.

Poslední dva dny byly vûnovány exkurzím,

pfii kter˘ch jsme nav‰tívili nedaleké v˘zkumné

centrum a jeho laboratofi zab˘vajíci se foto-

voltaick˘mi materiály, dále pak lokalitu, na

které se ovûfiuje moÏnost vyuÏití geotermální

energie právû pomocí hlubinn˘ch vrtÛ a v ne-

poslední fiadû také Evropsk˘ parlament.

JI¤Í K¤EPEL

DŮLEŽITÉ INFORMACEJJ aa kk ss ee nn aa ll ee tt nn íí ‰‰ kk oo ll uu dd oo ss tt aa tt ??

•• kdo chce jet na letní ‰kolu, mûl by mít za sebou alespoÀ

dva roky vysoko‰kolského studia a doporuãení, od nû-

kterého svého docenta ãi profesora (Ïe má o danou vûc

zájem a Ïe je schopen dan˘ kurz absolvovat)

•• nejlep‰ím zdrojem informací o plánovan˘ch letních ‰ko-

lách je internet

KK oo ll ii kk ss ii ss ss ee bb oo uu vv zz íí tt pp ee nn ûû zz ??

•• v‰e kromû dopravy na místo a „symbolického“ poplatku,

kter˘ se pohybuje okolo 20 Euro b˘vá hrazené

OO dd kk aa zz yy

http://www-physique.u-strasbg.fr/ufr/uee.html

http://www.europa.eu.int/comm/energy/index_en.html

012013 [0] EneporEU 19.12.2002 14:00 Page 13

14

AKTINOTERAPIE

PODSTATA LÉČBY ZÁŘENÍM VyuÏíváme zhoubného pÛsobení ionizujícího

záfiení na nádorové buÀky. Tyto buÀky jsou

v podstatû nedokonalé a navíc se velmi rych-

le mnoÏí, proto jsou na záfiení citlivûj‰í. Záfie-

ní po‰kozuje pfiedev‰ím fietûzec DNA, ve kte-

rém vznikají zlomy, coÏ zpÛsobí zniãení nebo

tûÏké po‰kození genetické informace a ná-

slednû smrt buÀky. Záfiení je zde pouÏito do-

slova jako „zbraÀ“.

ZÁKLADNÍ TYPY AKTINOTERAPIERozeznáváme tzv. vnûj‰í aktinoterapii, kdy je

zdroj záfiení mimo pacienta, a vnitfiní, kdy je

zdroj záfiení implantován pfiímo do loÏiska.

ČÍM ZÁŘÍME? PouÏíváme záfiení gama, záfiení beta, experi-

mentálnû se zkou‰ejí i hadrony, mezony

a urychlené protony a neutrony.

NejpouÏívanûj‰ím zdrojem ionizujícího zá-

fiení pro vnûj‰í aktinoterapii je v souãasné

dobû lineární urychlovaã. Ve vakuové trubi-

ci je elektron urychlen pfiepólováním cívek

a poté narazí na wolframovou desku, pfiiãemÏ

se uvolní fotony brzdného gama záfiení (po-

dobnû jako v rentgence). Vycházející svazek

fotonÛ lze libovolnû upravovat filtry a koli-

mátory. Pokud není zafiazena wolframová de-

ska, uvolÀují se pfiímo urychlené elektrony

(elektronov˘ svazek).

Toto zafiízení neobsahuje radioaktivní materi-

ály a lze jej bezpeãnû vypnout v pfiípadû nouze.

Dal‰ím zdrojem jsou radionuklidové oza-

fiovaãe. NejpouÏívanûj‰ím radionuklidem je

Co60

, je uloÏen ve stínícím pouzdfie z wolfra-

mu a olova na gantri (rameni) pfiístroje (lido-

vû je zvan˘ „kobaltová bomba“). Kobalt-60

emituje gama záfiení (fotony). Vycházející sva-

zek záfiení lze také dále upravovat filtry a koli-

mátory. Kobaltové zdroje (201 zdrojÛ) má

i LeksellÛv gama nÛÏ.

RADIOABLACEPfii zhoubném onemocnûní ‰títné Ïlázy je nû-

kdy potfieba celou Ïlázu odstranit. O to se po-

starají chirurgové, jenÏe není nikdy jisté, zda

odstranili ve‰kerou tkáÀ. Zde se vyuÏívá

radiojodu, I131

, kter˘ se ve ‰títné Ïláze akumu-

luje stejnû dobfie, jako neradioaktivní jód.

Radiojod emituje gama i beta záfiení o vy‰‰í

energii a zbytky „‰títnice“ zniãí. Jde o vnitfiní

aktinoterapii metabolickou cestou. Pacient

jednodu‰e vypije roztok s radiojodem.

METASTÁZY V KOSTECHPfii v˘skytu metastáz (dcefiin˘ch nádorÛ)

v kostech mÛÏeme vyuÏít aktinoterapii ke

zmírnûní bolesti. Intravenózní injekcí aplikuje-

me Re186

navázané na difosfonáty. Tento ak-

tivní komplex se naváÏe do oblasti zv˘‰ené

metabolické aktivity v tûsné blízkosti metas-

táz a ozafiuje je. Gama i beta sloÏka záfiení po-

‰kozuje metastázy i nervová zakonãení v oko-

lí a tlumí tak bolest. Jde o paliativní léãbu.

BRACHYRADIOTERAPIEAplikace zdroje ionizujícího záfiení pfiímo do

loÏiska, vnitfiní aktinoterapie. Dfiíve se pouÏí-

valy radiové jehly (Ra226

), které se na místo za-

sunovaly ruãnû (manuální afterloading), coÏ

bylo velmi nebezpeãné pro obsluhující perso-

nál. Dnes mají mechanick˘ afterloading na

starosti poãítaãem fiízené aplikátory – mani-

Pro spoustu lidí jsou slova „ozařování“, „radioterapie“ nebo „onkologie“ spojena s tou největší hrůzou,smrtí a beznadějí… to je však veliký omyl. Strategie a taktika léčby nádorových onemocnění v současnédobě u nás je na špičkové úrovni. Máme i vlastní Leksellův gama nůž, jediný v celém „Východním bloku“(Leksellových gama nožů je na světě jen okolo 135).

LÉČBA POMOCÍ IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ

014015 [0] RTG+GRAF 19.12.2002 14:01 Page 14

15

pulátory. NejpouÏívanûj‰í zdroj ionizujícího

záfiení v brachyradioterapii je dnes Ir192

a Co60

.

Zdroje mohou mít tvar váleãku, zrnka, drátku

nebo plí‰ku. Mohou se aplikovat pfiímo punk-

cí do nádorového loÏiska, nebo vkládat do

muláÏe nebo do fyziologick˘ch dutin, do

rourovit˘ch orgánÛ nebo pfiikládat na loÏiska

na kÛÏi. Ohromnou v˘hodou tohoto druhu

aktinoterapie je maximální ‰etfiení okolní

zdravé tkánû.

VLASTNÍ PRŮBĚH LÉČBYNejdÛleÏitûj‰í je správná diagnostika a správ-

ná lokalizace tumoru (nádoru) s pomocí dne‰-

ních moderních zobrazovacích metod (poãí-

taãová tomografie, magnetická resonance, an-

giografie, pozitronová emisní tomografie,

zobrazení pomocí metod nukleární medicíny),

dÛleÏité je histologické urãení druhu tumoru,

stádium a velikost. Souhrnnû se tato vy‰etfiení

naz˘vají „stáÏovací“ – stagingová. S dne‰ní

technologií odhalíme mnohem více tumorÛ

v mnohem niωích stádiích neÏ dfiíve. V âR

máme nûkterá pracovi‰tû na svûtové úrovni.

KdyÏ máme urãen˘ typ tumoru a víme kde

je, mÛÏe zaãít vlastní plánování léãby. Poãítaã

pouÏije snímky napfi. z CT a vytvofií podle nich

trojrozmûrn˘ model tumoru a okolních tkání.

Pak nastupuje lékafi ve spolupráci s lékafisk˘m

fyzikem a radiologick˘m asistentem (laboran-

tem). Lékafi urãí dávku radiace a cílov˘ objem,

fyzik zohlední moÏnosti zdroje na daném pra-

covi‰ti a laborant posoudí moÏnosti provede-

ní a techniku ozáfiení. KdyÏ je plán hotov

a schválen (verifikován), putuje pacient na si-

mulátor, to je RTG pfiístroj, velmi podobn˘

ozafiovaãi. Tam pacienta uloÏí do ozafiovací

polohy a zrentgenují oblast cílového objemu.

Tím se ovûfií shoda s plánem a na pacienta se

nakreslí zamûfiovací znaãky. Potom uÏ násle-

duje samotná léãba. Pacient jde nûkolikrát na

ozáfiení na urãeném typu ozafiovaãe v urãi-

t˘ch dávkách. Po ukonãení léãby je pacient

stále sledován, chodí na pravidelné kontroly.

Nev˘hodou jsou vedlej‰í úãinky léãby (akutní

efekty ozáfiení, nemoc z ozáfiení, pozdní efek-

ty ozáfiení…).

Aktinoterapie se boufilivû rozvíjí, nachází se

stále nové metody a moÏnosti léãby, technika je

stále dokonalej‰í a nadûje na vyléãení je vût‰í.

MICHAL SCHMITT

Na leto‰ní dovolené jsem zaÏil pomûrnû

zajímavou shodu náhod. Nበsyn Luká‰

má uÏ asi rok zájem o minerály, polodrahoka-

my, ale také o zkamenûliny. Náhodou jsme se

dozvûdûli, Ïe pod Kozákovem bydlí ãlovûk,

kter˘ vlastní mal˘ lom, ve kterém je moÏné

hledat minerály. Vyrazili jsme tam a skuteãnû

jsme nûjaké malé „pecky“ na‰li a nechali si je

rozfiezat. Za nûkolik dnÛ jsme náhodou jeli

mezi pískovcové skály. Lukበv nûjaké pfiíruãce

vyãetl, Ïe pískovec se hodí k jemnému brou‰e-

ní a hlazení kamenÛ. Náhodnû vybran˘ asi

pÛlkilov˘ kousek pískovce si vzal s sebou

domÛ. Pfii pokusech o le‰tûní polodrahokamÛ

zjistil, Ïe to není pfiíli‰ vhodn˘ postup. Na kusu

pískovce si v‰ak náhodou pov‰iml, Ïe je tam

nûjaká tvrd‰í „pecka“. Pomyslel si Ïe se jedná

o dal‰í polodrahokam. Pomalu zaãal „objekt“

opatrnû ze v‰ech stran uvolÀovat z pískovce.

Po nûkolika desítkách minut bylo jasné, Ïe se

jedná o zkamenûlinu. Dokonce se ji podafiilo

uvolnit bez po‰kození. Podle klíãe jsme pak ur-

ãili, Ïe se jedná o ramenonoÏce (viz obrázek).

A tak jsem si náhodou uvûdomil, co má astro-

nomie s paleontologií spoleãného. Je to Náho-

da! Ale tentokrát nikoliv v pozitivním smyslu,

ale jako selektivní pravidlo pro v˘bûr objektÛ,

které astronomie nebo paleontologie zkoumá.

Tak napfiíklad, proces vzniku fosílie je do jisté

míry náhodn˘, ne kaÏdého Ïivoãicha nebo rost-

linu mohla potkat „ta ãest“. To znamená, Ïe

i kdybychom (v limitním pfiípadû!) dokázali ob-

jevit úplnû v‰echny zkamenûliny na celém svû-

tû, nemÛÏeme si na základû jejich zkoumání

udûlat ucelen˘ obrázek o v˘voji Ïivota na Zemi.

Pofiád nebudeme mít jistotu, Ïe nám nûco pod-

statného neuniklo, protoÏe prostû shodou okol-

ností nevznikla patfiiãná fosílie. Zde vidíme sku-

teãnou paralelu s observaãní astronomií, kde

místo procesu fosilizace potfiebujeme proces

vyzafiování „nûjakého“ záfiení, jinak se o objektu

nic nedozvíme. Ne v‰echny astronomické ob-

jekty potkalo to ‰tûstí, to uÏ víme. Pfiece jen je

v astronomii situace tro‰ku odli‰ná, jako stébla

se astronomové chytají gravitace, jediné skuteã-

nû univerzální interakce ve vesmíru. MÛÏe nám

mnohdy fiíci, Ïe tam je‰tû „nûco“ je. Zatím v‰ak

povahu onoho „nûãeho“ neznáme.

Druhá velká Náhoda pfiichází pfii vlastním

nalézání objektÛ, paleontolog stejnû jako astro-

nom má fiadu postupÛ, jak systematicky hledat

nové objekty svého zájmu. Je to ale opût jen

dílo náhody, pokud nûjaké nalezne. Nikdy ne-

bude (na rozdíl od chemika) jásat nad tím, Ïe

jeho „periodická tabulka zkamenûlin“ nebo „se-

znam v‰ech astronomick˘ch objektÛ“ je úpln˘.

KdyÏ jsem si pfievedl souhru náhod zaÏit˘ch

bûhem leto‰ní dovolené do fieãi ãísel, dá se

srovnat tfieba s v˘hrou prvního pofiadí ve

Sportce. Pravda, vnûj‰í efekt je rozdíln˘, ale

pocit urãité v˘hry, kter˘ moÏná motivuje

astronomy i paleontology v jejich bádání, je

docela pfiíjemn˘. TOMÁ· GRÁF

CO JE TO…RR aa dd ii kk áá ll nn íí ll éé ãã bb aa –– Léãba s cílem zniãit nádorové lo-Ïisko i za cenu po‰kození nûkter˘ch zdrav˘ch struktur.

PP aa ll ii aa tt ii vv nn íí ll éé ãã bb aa –– Léãba, která má pfiedev‰ímzmírnit obtíÏe pacienta – bolest, neprÛchodnost nûkte-r˘ch orgánÛ apod. (Nevyléãitelná stádia onemocnûní).

O NÁHODĚ

014015 [0] RTG+GRAF 19.12.2002 14:01 Page 15

16

Vrcholem jeho kariéry je ov‰em Alex v kul-

tovním Mechanickém pomeranãi. Od té

doby je nejlep‰í v podobn˘ch rolích. Jako re-

spekt vzbuzující gentleman, kter˘ pod hrozi-

v˘m a zákefin˘m pohledem mÛÏe skr˘vat do-

bré jádro, nebo – a pfiiznejme si Ïe ãastûji –

jádro je‰tû hrozivûj‰í a zákefinûj‰í.

Rozhovor, kter˘ jsem s ním uskuteãnil, se

konal v praÏském Stavovském divadle kde

právû natáãel kost˘mní thriller inspirovan˘

slavn˘m pfiíbûhem Jacka rozparovaãe.

Co fiíkáte na divadlo, ve kterém natáãíte?

Nejsem historik, ale myslím si, Ïe je to jedno

z nejkrásnûj‰ích divadel, jaká jsem kdy poznal.

A je skoro neuvûfiitelné, jakou historii má za

sebou. Samozfiejmû jsem vidûl scény z filmu

Amadeus Milo‰e Formana a mého pfiítele ka-

meramana Miroslava Ondfiíãka, které se zde

odehrávaly a které se mi velmi líbily. Ale pfiijít

sem do tohoto divadla, skuteãného divadla,

ve kterém pracoval Mozart, je skvûl˘ záÏitek.

Je skvûle zrekonstruováno, opravdu nádherná

práce. Je to jeden z nejkrásnûj‰ích prostorÛ,

ve kter˘ch jsem kdy byl.

Mohl byste fiíci nûco o postavû, kterou hra-

jete v tomhle filmu?

Nerad hovofiím o rolích, na kter˘ch právû pra-

cuji. Nemám od nich je‰tû náleÏit˘ odstup,

abych mohl fiíci, Ïe ta role je o tom a o tom a je

tfieba ji hrát takhle... Navíc natáãení téhle role

mi zabere pouhé tfii dny. Není to Ïádná klíãová

postava, nehraji tady Hamleta. Je to krásná

malá role ve filmu, kter˘ se toãí v Praze. To je na

tom to nejhezãí, co o ní mohu fiíci. Kromû toho,

Ïe jsou tady skvûlí lidé a toãí se na nádherném

místû. Hraji doktora, kter˘ je okouzlující, ale

mohl by b˘t smrtelnû nebezpeãn˘. Tahle posta-

va je ve snímku pouÏita pro vytvofiení fale‰né

stopy. To je má úloha v nûm. M˘m úkolem je

objevovat se na rÛzn˘ch místech filmu a posky-

tovat v dûji rÛzné matoucí informace. BohuÏel,

ale je to tak. Lidé si budou nejdfiíve myslet, Ïe já

jsem ten padouch a pak budou muset cel˘ film

sedût a pfiem˘‰let, kdo to opravdu udûlal.

V poslední dobû natáãíte i nûkolik filmÛ

najednou. Proã?

Mám mladou Ïenu... Prostû to mám rád. Rád

hraji. Chtûli po mû, abych reÏíroval, ale já jsem

to odmítl s tím, Ïe nemám zájem. Radûji zÛsta-

nu hercem. Miluji stát pfied kamerou a baví mû

prom˘‰let a hrát rÛzné postavy. Docela rád to-

ãím nezávislé filmy, protoÏe mají obvykle zají-

mav˘ námût a vût‰inou v nich mÛÏete najít

dobré role. Pfiesto musíte ale také dûlat filmy

v Hollywoodu, kvÛli kariéfie a aby si ãlovûk zvy-

‰oval svou cenu, coÏ je také dÛleÏit˘ aspekt.

Zmínil jste se o tom, Ïe nechcete b˘t niãím

jin˘m neÏ hercem. Pfii tom jste ale napsal

scénáfi...

Ale já ho nechtûl psát. Nesná‰ím to. Je to osa-

mûlá práce a musíte b˘t opravdu chytr˘. Po

úspûchu Kdyby..., kdy jsme vyhráli Zlatou pal-

mu v Cannes, jsem se potkal na toaletû s Lind-

sayem a zeptal jsem se ho, jestli spolu neudûlá-

me dal‰í film, Ïe by to bylo skvûlé. Podíval se

na mû jako na úplného idiota. ¤ekl mi: „Nebuì

Proslul jako filmový antagonista, který se stejnou bravurou dokáže zahrát role vyžadující komplikované zápor-né charaktery jako například Caligula i jednorozměrné padoušské party založené na přehrávané expresi a vy-zařování temného charizmatu jako je vrah kapitána Kirka ve Star Treku: Generations nebo záporák v Tank Girl.

MALCOLM MCDOWELLKAŽDÝ SI MNE PAMATUJE JAKO CHLADNOU BESTII

016017 [1] scifi, komix, film 19.12.2002 14:02 Page 16

17

Historicky první superhrdinsk˘ t˘m byl na svûtû. A mohl zatnout tipec

Moriartymu i v‰em tûm âíÀanÛm a jejich ìábelsk˘m plánÛm s antigra-

vitaãním cavoritem.

Po letech, kdy to vypadalo, Ïe uÏ je naprosto odepsan˘ a vyhasl˘, letech,

kdy se vûnoval hlavnû námezdnému psaní, poustevniãení a okultním vûdám,

se comicsová hvûzda osmdesát˘ch let Alan Moore, autor tak zásadních dûl

jako je V for Vendetta nebo Watchmen, vrací na plné pecky. Jeho projekt

America Best Comics, kter˘ razí heslo „Alan Moore vám pfiedvede, jak by to

vypadalo, kdyby se comics v tfiicát˘ch letech zaãal vyvíjet úplnû jin˘m smû-

rem“, jehoÏ je League of Extraordinary Gentlemen souãástí, je bezesporu nej-

vût‰í comicsovou událostí posledních dvou let. Moore má ty nejlep‰í nápady,

jaké jsou v comicsu k vidûní a League of Extraordinary Gentlemen, ‰ílená

smûs Julese Vernea, H. G. Wellse, E. A. Poea a Arthura Conana Doylea s ne-

opakovatelnou dobovou atmosférou a vznosnû bizarními zvraty, je toho jas-

n˘m dÛkazem. Nemohl bych pouÏít ten proflákl˘ termín „ohÀostroj nápadÛ“,

ani kdybych chtûl – tohle není ohÀostroj, to je hotová atomová stfielnice.

KdyÏ se Neila Gaimana, autora Sandmana, ptali, kdo je podle nûj nejlep‰í co-

micsov˘ scenárista souãasnosti, odpovûdûl: „Alan Moore. KdyÏ se snaÏí.“ V Lea-

gue of Extraordinary Gentlemen se Moore snaÏí opravdu dost.

·TùPÁN KOP¤IVA

P. S.: Film podle comicsu League of Extraordinery Gentlemen u nás pfies léto

natáãel Sean Connery (hraje Alana Quatermaina) a v fiíjnu tento fenomenál-

ní comicbook dokonce vy‰el v ãeské verzi pod názvem Liga v˘jimeãn˘ch. To

já jen, abyste si nestûÏovali, Ïe nemáte kompletní servis.

Plán byl jednoduchý: zastavit profesora Moriartyho za každou cenu. Bond si pochopitelně nešpinil ruce sám – britská vý-zvědná služba se v celé záležitosti nemínila oficiálně angažovat. Proto si najala experty: mezinárodního dobrodruha AlanaQuatermaina, profesionálního podvodního revolucionáře kapitána Nema, budoucí upírobijku Wilhelminu Murrayovoua doktora Jekylla.

LEAGUE OF EXTRAORDINARY GENTLEMEN

blázen, Malcolme. To si myslí‰, Ïe dobré scéná-

fie padají jen tak ze stromu? Jestli se mnou

chce‰ dûlat je‰tû nûjak˘ film, tak bys ho mûl

napsat sám." Odpovûdûl jsem mu „PaneboÏe,

já mám tuny scénáfiÛ. Chodí mi kaÏd˘ t˘den.“

A on na to: „No, to ano, ale to jsou samé ne-

smysly.“ A mûl v podstatû pravdu. A tak jsem si

sedl a zaãal jsem psát své „Adventures of Cof-

fee Salesman“, protoÏe neÏ jsem se stal her-

cem, prodával jsem kávu. Chtûl jsem napsat

nûco jako komedii. Ale Lindsay mi dal tfii knihy,

které to posunuly trochu jinam. Jedna byla Kaf-

kova Amerika, druhá VoltairÛv Candide a tfietí

byla Heaven Is My Destination o obchodníkovi

v Americe. Samozfiejmû je to pitoreskní film.

Mluvím teì o snímku ·Èastn˘ to muÏ!, kter˘

z toho vze‰el. Je pln˘ zvratÛ a zabírá postupnû

témûfi v‰echny lidské emoce.

Film Mechanick˘ pomeranã byl natoãen

roku 1971. Myslíte si, Ïe mÛÏe nûjak oslo-

vit dne‰ní generaci?

No, to asi víte vy lépe neÏ já v mém vûku. Ale

myslím, Ïe samozfiejmû mÛÏe. Mechanick˘ po-

meranã je skvûle napsan˘ román od Anthony

Burgesse. On byl skvûl˘ spisovatel a tohle

bylo jeho mistrovské dílo. Myslím si, Ïe Kub-

rick odvedl dokonalou práci tím, jak dokázal

jeho knihu, která byla témûfi nezfilmovatelná,

pfievést na plátno. Tohle Kubrick umí dokona-

le. Umí dobfie upravovat text, má dobré nápa-

dy, je skvûl˘ technicky. KdyÏ se mne ale zeptá-

te, kdo mûl nejvût‰í zásluhu na úspûchu filmu,

fieknu, Ïe Anthony Burgess, kvÛli jeho textu.

A z jeho knihy jsem hodnû vycházel. Pfii natá-

ãení filmu jsem si z ní ãetl kaÏd˘ den. Kubrick

je skvûl˘ ãlovûk, skvûl˘ z mnoha pohledÛ. Ale

myslím si, Ïe skoro nikdo nemluví o Anthony

Burgessovi. Ten film by bez Burgesse byl ve

skuteãnosti o niãem.

Ten film zahájil období, kdy jste zaãal b˘t

ãasto obsazován do záporn˘ch rolí.

Správnû. To mne hodnû ‰tve. Ve skuteãnosti

je Mechanick˘ pomeranã ãerná komedie. A já

v ní nehraji úplného padoucha. To moÏná tak

bûhem prvních dvaceti minut filmu, ale pak

jsem jiÏ spí‰e obûÈ, která za to pyká. Ale kaÏd˘

si mne pamatuje jako chladnou bestii, která

klidnû zmlátí nûjakého starého tuláka. To je

nejsilnûj‰í dojem divákÛ z filmu.

Málokdo ale dokáÏe zahrát padoucha tak

mistrnû jako vy.

Nûco vám fieknu. KdyÏ se jako herec dostanete

do stfiedních let, jsou pro vás nejzajímavûj‰í role

zl˘ch chlápkÛ. VÏdycky. UÏ kvÛli jejich v˘luãnosti,

protoÏe proti nim máte v kaÏdém filmu tak ‰est

hodn˘ch postav. Navíc nemusíte b˘t u natáãení

dlouhé mûsíce. Pfiijedete, natoãíte tûch pár do-

br˘ch zábûrÛ, na které se kaÏd˘ podívá a mÛÏete

zase odjet domÛ. Tam se mÛÏete t˘den koupat

v bazénu, pak vám zase zavolají a hrajete dal‰ího

padoucha, kter˘ nûkoho zmlátí. Tak to chodí.

Dûkuji za rozhovor.

Bylo mi potû‰ením.

MAREK DOBE·

016017 [1] scifi, komix, film 19.12.2002 14:02 Page 17

18

SPOLUBYDLÍCÍ

■ Ozáření obyvatelstva z umělých zdrojů 21%■ Ozáření obyvatelstva z přírodních zdrojů 79%

■ ozáření z průmyslových zdrojů, jaderná energetika, po-kusné jaderné výbuchy a havárie 7%(z toho veškerá jaderná energetika méne než 1%)

■ ozáření obyvatelstva z lékařských zdrojů při terapiia diagnostice zejména RTG vyšetrení 93%

■ kosmické záření 15%■ záření země z přírodních radionuklidů

v zemských horninách 18%■ vnitrní ozáření přírodními radionuklidy vdechnutím

nebo požitím, zejména K40 a C14) 13%■ vdechování radonu a dceřiných produktů radonu 54%

PRŮMĚRNÉ OZÁŘENÍOBYVATELSTVA

PŘÍRODNÍ ZDROJE

UMĚLÉ ZDROJE

Jaderná elektrárna Dukovany nese jiÏ

rok hrd˘ titul „Ekologick˘ podnik“.

Smûrem k vefiejnosti i ke sv˘m zamûst-

nancÛm tak deklaruje, Ïe dosáhla jistého

standardu v fiízení aspektÛ Ïivotního pro-

stfiedí. Provoz v elektrárnû posuzovalo

devût auditorÛ nezávislé nizozemské

spoleãnosti Det Norske Veritas, ktefií zji‰-

Èovali, jak se podniková praxe shoduje

s nejroz‰ífienûj‰í a nejuznávanûj‰í nor-

mou pro Ïivotní prostfiední v Evropû,

Americe i Asii, ISO 14.001.

Tlusté vûdecké studie a doklady o nepa-

trném vlivu podniku na Ïivotní prostfiedí

v‰ak nikdy nepfiesvûdãí tak jako obyãejná

náv‰tûva elektrárny a jejího okolí. Staãí se

jen dívat. Kromû 150 hnízd bûÏn˘ch jifiiãek

a desítek nik˘m neloven˘ch zajícÛ jsou to

i zvífiata skuteãnû vzácná. âápi, volavky,

otakárci, rosniãky, kudlanky …

V kaÏdém provozu, kde se pracuje s radio-

aktivním materiálem, aÈ je to nemocnice,

pracovi‰tû prÛmyslové defektoskopie, kon-

zervace umûleck˘ch pfiedmûtÛ nebo jader-

ná elektrárna, se samozfiejmû ostfie sleduje

úroveÀ záfiení. Pfiísná mezinárodní mûfiení

ovûfiila, Ïe dukovansk˘ personál je pfii práci

v elektrárnû ozáfien tak málo, Ïe tato úro-

veÀ je nejen hluboko pod pfiípustn˘mi hy-

gienick˘mi limity, ale ve srovnání s tvrdou

konkurencí ostatních 440 energetick˘ch re-

aktorÛ, které jsou v provozu na celé plane-

tû, patfií k úplnû nejlep‰ím na svûtû.

Kdybyste si postavili stan v areálu elek-

trárny (jako Ïe vám to ale nikdo nedovolí)

a trvale v nûm bydleli, dávka záfiení, které

byste byli vystaveni, se zv˘‰í o stejn˘ díl,

jako kdybyste se ve va‰em nynûj‰ím bydli‰-

ti pfiestûhovali o jedno poschodí v˘‰e (kde

je vy‰‰í podíl kosmického záfiení)…

ROSNIČKA ZELENÁ (Hyla arborea) je jediným u nás žijícím druhem rosniček. V oblibě má nižší polohy s listnatýmilesy. Nejčastěji ji zastihneme sedět na listech nebo větvích stromů a keřů poblíž vodních nádrží, kde ji snadno pře-hlédneme. Je to drobná žabka, dosahuje velikosti okolo 4 centimetrů. Bývá zeleně zbarvená, ale pomocí barvoměnyse dokáže přizpůsobit okolí a změnit barvu od okrové až po tmavě hnědou. Tuhle jsme zastihli u malého jezírka napozemku JE Dukovany letos v červnu.

KUDLANKA NÁBOŽNÁ (Mantis religiosa) patří v České republice mezi zvláště chráněné živočichy. Mezi nimi je zařa-zena do skupiny kriticky ohrožených. Málokterá obec se může pochlubit jejím výskytem. Na pozemku průmyslovýchpodniků je pak její nález zcela unikátní. Můžete ji pozorovat například v Jaderné elektrárně Dukovany. Tento snímekbyl pořízen v srpnu 2001 na okně jedné z budov v areálu.

018019 [0] Kudlanka+Wheatstone 19.12.2002 14:02 Page 18

19

Po pfiíchodu do Lond˘na zaãal mlad˘

Wheatstone pÛsobit v továrnû na hu-

dební nástroje, kde zkoumal prÛchod zvuku

pevn˘mi tûlesy a dal‰í akustické jevy. Brzy

v‰ak své skuteãné uplatnûní nalezl v jiném

odvûtví fyziky – ve stále se je‰tû rodícím obo-

ru elektfiiny.

V roce 1834 jej uÏ mÛÏeme spatfiit v roli

profesora fyziky na lond˘nské King’s College,

pozdûji pÛsobil jako soukrom˘ uãenec. Jak

bylo tehdy, v dobách prvních krÛãkÛ k vyuÏití

elektfiiny, dost obvyklé, praxe mu nebyla cizí.

Roku 1845 si dal patentovat nápad nahradit

trvalé magnety magnetoelektrick˘ch strojÛ

trpící nestabilitou, elektromagnety napájen˘-

mi proudem z galvanick˘ch ãlánkÛ. Vznikly

tak stroje s tzv. cizím buzením.

Skuteãn˘ prÛlom ve v˘robû elektrického

proudu v‰ak nastal aÏ v letech 1866/1867,

kdy nezávisle na sobû a takfika souãasnû

Ch. Wheatstone a W. Siemens zkonstruovali

nov˘ typ dynama – generátoru na v˘robu

stejnosmûrného proudu – s vlastním buze-

ním. Prvenství jednoho ãi druhého je nedÛle-

Ïité, vÏdyÈ oba vycházeli z práce a pokusÛ

desítek technikÛ, ktefií se snaÏili najít nejlep‰í

technické fie‰ení v˘roby elektrického proudu

elektrick˘mi stroji, na jehoÏ poãátku byl ob-

jev indukce M. Faradaye.

Vlastní buzení – neboli dynamoelektrick˘

princip – spoãívá ve zji‰tûní, Ïe i remanent-

ní (velice slab˘) magnetismus Ïelezného

jádra vede ke vzniku elektrického proudu

v otáãející se kotvû elektrického stroje. Ten-

to proud, probíhající v cívce kolem jádra,

zesiluje jeho magnetismus, ten pak budí sil-

nûj‰í proud atd. Zdánlivû nepfiíli‰ v˘znamné

zlep‰ení ve skuteãnosti otevfielo dvefie do

elektrického vûku.

Wheatstoneova badatelská ãinnost byla

ov‰em mnohem pestfiej‰í, jak o tom svûdãí

nûkteré z jím sestrojen˘ch pfiístrojÛ, napfi.

Kaleidophon (1827) ãi Stereoskop (1839),

anebo pohled do jeho vûdeck˘ch publikací:

Physiology of vision (1852), The binocular

microscope (1853). Zkonstruoval také

elektromagnetická zafiízení pro registraci

údajÛ teplomûrÛ, barometrÛ a nûkter˘ch as-

tronomick˘ch pfiístrojÛ. Objevením dynamo-

elektrického principu se v‰ak zapsal mezi ne-

smrtelné. PAVEL AUGUSTA

SIR CHARLESWHEATSTONE

x R3

R2R1

G

VÍTE, ŽE...

Charles Wheatstone stál – spolu s Williamem F. Cookem – u zrodu první Ïelezniãní telegrafní linky? Roku 1837 sv˘m ãtrnáctijehlov˘m

telegrafem vybavili Lond˘nskou severozápadní dráhu v délce 30 mil (tj. 48 km). Pozdûji sestrojili telegraf s jednou jehlou a Wheatstone

k nûmu zkonstruoval dokonce nûkolik typÛ psacích strojÛ umoÏÀujících rychlotelegrafii. Na obrázku je právû jeho „rychlotelegraf“.

WHEATSTONŮV MŮSTEKPfiedev‰ím díky tomuto zafií-

zení zÛstalo Wheatstoneovo

jméno Ïivé dodnes. Jde

o ohmmetr uÏívan˘ k mûfiení

elektrick˘ch odporÛ tzv. nu-

lovou metodou. Neznám˘

odpor X zapojíme spolu se

tfiemi znám˘mi (a nastavitel-

n˘mi) odpory R1, R

2a R

3do

ãtyfi vûtví ãtyfiúhelníku.

K jeho dvûma protilehl˘m vr-

cholÛm pfiipojíme zdroj elek-

trického napûtí, k dal‰ím

dvûma vrcholÛm galvano-

metr G. Nastavíme-li známé

odpory tak, aby galvanomet-

rem neprotékal Ïádn˘ proud,

mÛÏeme spoãítat hodnotu

neznámého odporu podle

vzorce X = ( R1 / R2 ) R3.

6. února 1802, tedy před dvěma sty lety, se v Gloucesteru narodil britský fyzik Charles Wheatstone, jeden z prů-kopníků elektrického věku. Zemřel 19. října v Paříži.

018019 [0] Kudlanka+Wheatstone 19.12.2002 14:02 Page 19

GOOGLE – AMERICKÝ SEN

POZNÁME DAL·Í VÍTùZE STUDENTSKÉ SOUTùÎE

P¤EDSTAVÍME METALOVÉHO BOHA

DOZVÍTE SE, JAKÁ NEBEZPEâÍ NA NÁS âÍHAJÍ V KOSMU

P¤EDSTAVÍME POSLEDNÍHO PRAÎSKÉHO ALCHYMISTU

P¤EâTETE SI, ZA CO V·ECHNO MOHOU GENY

A CO VÁS ČEKÁ PŘÍŠTĚ?

Dnes patfií Google.com mezi nejznámûj‰í

a nejúspû‰nûj‰í internetové vyhledávaãe

planety, ale je nasnadû, Ïe tomu tak nebylo

odjakÏiva. Poãátky tûchto www stránek lze

hledat v polovinû devadesát˘ch let. Tehdy se

na americké Stanford University setkali dva

studenti – Larry Page a Sergey Brin. Aãkoli si

dle vlastních slov ze zaãátku do oka pfiíli‰ ne-

padli (pr˘ se hádali nad kaÏd˘m, sebeménû

dÛleÏit˘m tématem), dokázali se shodnout na

jednom problému, kter˘ je oba zajímal: jak

efektivnû získávat klíãové informace z ohrom-

n˘ch mnoÏství dat na internetu?

V lednu 1996 jejich snaha doznala prvních

v˘sledkÛ; to kdyÏ vznikl projekt BackRub, jenÏ

mûl dokázat – a dokázal – pfiivést k zadané

webové stránce. Sergey a Larry mûli u‰lechtil˘

plán, chtûli se zamûfiit na prosté poãítaãové

uÏivatele a nikoli na podniky pracující s nej-

draωí a nejmodernûj‰í technikou. JenÏe, se-

ÏeÀte peníze na „charitu“…

GOOGLE S. R. O.Oslovena byla spousta firem, korporací, ob-

chodníkÛ, to v‰e ale dlouho bez odezvy. První,

kdo zmerãil potenciálnû úspû‰n˘ podnik, byl

Andy Bechtolsheim, zakladatel Sun Microsys-

tems, kter˘ vystavil spoleãnosti Google s. r. o.

‰ek na 100 000 dolarÛ. Ha, vÏdyÈ v‰ak Ïádné

takové „eseróãko“ neexistovalo! Tím vzniklo

mladíkÛm drobné dilema, které vyfie‰ili zdánli-

vû prostû – obe‰li vût‰inu znám˘ch a pfiíbuz-

n˘ch, na‰lo se nûkolik dal‰ích sponzorÛ a byla

vytvofiena spoleãnost Google se základním

jmûním témûfi milion dolarÛ.

V záfií 1998 mûlo Google Inc. (anglická va-

rianta s. r. o.) svou první kanceláfi, a to dokon-

ce s dvefimi na dálkové ovládání. Byla jí totiÏ

pfiítelova garáÏ, do níÏ se krom otcÛ zaklada-

telÛ ve‰el i první zamûstnanec, Craig Silverste-

in, dne‰ní technick˘ fieditel. Tehdy uÏ se zaãí-

nalo o Google.com vûdût, neboÈ stránky od-

povídaly na deset tisíc dotazÛ dennû.

MŮJ DŮM, MŮJ HRADPrestiÏ Google.com rostla rok od roku, v deva-

desátém devátém to uÏ bylo pÛl milionu reak-

cí za den, tudíÏ muselo logicky pfiijít stûho-

vání – nov˘m sídlem se stala kanceláfi na Uni-

versity Avenue v Palo Altu. Ani tato adresa

nebyla koneãná. Po dal‰ím rÛstu náv‰tûv, inve-

sticích od dvou firem ze Silicon Valley a po pfií-

chodu dvojice ‰piãkov˘ch manaÏerÛ se zku‰e-

nostmi z Yahoo! nebo Amazonu byl postaven

tzv. Googleplex v Mountain View v Kalifornii.

Charakter tohoto komplexu je nesporn˘m

dÛkazem, Ïe zakladatelé Googlu – Larry Page

a Sergey Brin – bazírují nejen na ‰piãkové

profesionální úrovni práce, ale i na vynikají-

cím pracovním prostfiedí. PovaÏte: byly na-

koupeny gumové míãe na sezení místo Ïidlí,

protoÏe jsou zdravé na záda a jsou krásnû

mobilní. Kanceláfie byly vybaveny lávov˘mi

lampami, po budovû se bûÏnû pohybuje

mnoÏství psÛ, vãetnû obrovitého Leonberge-

ra Yoshky. ZamûstnancÛm vafií kuchafi Charlie

Ayers, kter˘ se v minulosti proslavil prací pro

skupinu Grateful Dead. Majitelé pofiádají dva-

krát t˘dnû hokejové zápasy na koleãkov˘ch

bruslích v prostorách parkovi‰tû a pravidelnû

organizují firemní porady v pfiírodû, na ote-

vfieném vzduchu.

ÚSPĚCHY POKRAČUJÍ...V roce 2000 do‰lo k pfielomovému „vykroãení

do neznáma“ ze strany Google, byla totiÏ

oznámena spolupráce s Yahoo!. Poté pfii‰lo na

fiadu nûkolik dal‰ích portálÛ v jin˘ch zemích

(napfi. ãínsk˘ NetEase ãi japonsk˘ NEC’s BIG-

LOBE). V Google Inc. se v‰ak nespokojili pouze

s navazováním kontaktÛ a propojováním pÛ-

vodnû konkurenãních systémÛ, chtûli nadále

zlep‰ovat vlastní sluÏby, proãeÏ pfii‰li s Google

Toolbar, ãi-li aplikací, která po nainstalování

pfiidá okénko vyhledávaãe pfiímo do uÏivate-

lova internetového prohlíÏeãe. Jednou z po-

sledních zmûn bylo spojení s Deja.com, ja-

k˘msi správcem a zprostfiedkovatelem webo-

v˘ch diskusí.

Profesionalita, neustálé obohacování sluÏeb

o nové nápady a zfiejmû i dÛraz na cizojazyã-

né verze, to v‰e se nemalou mûrou odrazilo

na miléniovém úspûchu, jímÏ byla ocenûní

Webby Award a People’s Voice Award. Larry

a Sergey pfiijali pocty se slovy: „Milujeme vás,

uÏivatelé Google.com!“ LUBO· KREC

Číslici jedna se stovkou nul lze anglicky označit jako „googol“. Takové numero je hodně velké, přímo ob-rovské. Zakladatelé známého internetového vyhledávače si dali za úkol zpracovávat a organizovat miliardyinformací, které světovou sítí proudí, a než vymysleli pro svůj server nejvhodnější jméno, pohráli si s toutomatematickou veličinou. Portál nazvali Google.

020 [2] over 19.12.2002 14:03 Page 20