zakotvená teorie, případová studie

Kvalitativní výzkum – designy/strategie výzkumu

Design /strategie výzkumurámcové uspořádání, nebo plán výzkumu„JAK“ budeme zkoumat to, co jsme zvolili

za výzkumnýproblémna rozdíl od metod má ucelenější povahu,

popisuje proces, způsob analýz a přístup k interpretaci

obvykle i souhlas určité skupiny výzkumníků – možnost čerpat z určité metodologické literatury, která design popisuje aukazuje jeho přednosti i úskalí

Zakotvená teoriešedesátá léta 20.stol., Glaser, Strauss –

později každý trošku odlišně rozdíl v přístupu ke kódování

Glaser: kódování substantivní a teoretické; hledání vztahu mezi kategoriemi je na výzkumníkovi

Strauss: kódování otevřené, axiální a selektivní; paradigmatický model – identifikace jevu, příčinné podmínky – kontext - strategie jednání a interakcí -následky)

Zakotvená teorie

sada systematických induktivních postupů pro vedení kvalitativního výzkumu, který je zaměřen na vytvoření teorie

teorie vzniká induktivně ze zkoumání výzkumného problému – odhalena a prozatímně ověřena

Zakotvená teorieZákladní principy

není cílem popsat jednotlivé jevy, ale vytvořit novou teorii vycházející z dat – „necháváme, ať se vynoří to, co je v této oblasti významné“

směřuje k vyšší úrovni abstrakce; ne koncentrovaný popis, ale konceptuální schéma postihující vztahy mezi tím, co se vynořilo jako proměnné

především teorie sociálních procesů, které utvářejí interkci lidí; ukazuje, jak změny podmínek ovlivňující jednání nebo interakci vedou ke změněným reakcím aktérů

práce s literaturou ex post (porovnání nálezů s tím, co je v literatuře)

stálé porovnávání (datových úseků, dat s koncepty, konceptů mezi sebou – odhalování obecného a toho v čem jsou odlišnosti

Základní procedury sběr dat směřující k nasycenosti kódů

teoretické nasycení dat (nepřibývá nová informace)

o vzorkování (doplnění teorie)o graduální sběr dat

kódování směřující k vytvoření základních kategorií (proměnných) budoucí teorie

konstruování teorie jako sady tvrzení o vztazích mezi kategoriemi (proměnnými)

Zakotvená teorie

Úrověň dat a jejich analýzy funkce příklad

Datové úryvky indikátory pořád se po nás chce a nikdo nám za to nic nedá

kódy koncepty práce navíc

kategorie proměnné RVP jako administrativní zátěž

Zakotvená teorie Konstruování teorie

psaní poznámek (memo) při kódování = klíčová technika

konstruování teorie je porozumění poznámkám v jejich celku

nalezení centrální kategorie spadá pod ni hodně kódůdokáže pod sebe pojmout jiné kategoriedostatečně abstraktní když se rozpracovávají její detaily (za jakých

podmínek), vznikající teorie se dobře rozvíjímá dostatečnou variantnost (dost údajů o tom,

jak se mohou měnit její vlastnosti, dimenze, jek se mění se změnou podmínek)

dobré je získanou teorii znázornit ve schématu

Zakotvená teorie

Švaříček, Šeďová: Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách, str. 91, 95

Případová studie empirický design (sběr skutečných dat – nikoli

odvozená data), jehož cílem je velmi podrobné zkoumání a porozumění jednomu případu

původně při práci s jednotlivými klienty (medicín, atd.), začátek 20. stol. využití i pro teorii (Chicagská škola, Freud atd.)

Případová studie

Základní principy případ = integrovaný systém (celek, ne jeho jednotlivé

aspekty)vždy v co nejpřirozenějších podmínkáchvyužívány veškeré dostupné zdroje i metody sběru dat

Případová studieKdy použít

jak a proč se dějí současné jevymáma malou nebo žádnou kontrolu nad těmito jevy

(jako výzkumníci je ovlivňujeme minimálně nebo vůbec)

povaha výzkumné otázky (odhalení souvislostí jevu u daného případu)

Typy případových studiídeskriptivní (narativní zpráva (např. klient, žák)exploratorní (např. pilotní projekty)explanatorní (vysvětlení – odhalení příčinného

řetězce)

Případová studieVolba případu

nikdy ne náhodněpodle výzkumné otázkynepodcenit!volba extrémního případu (např. šikana)volba typického případu (běžné tradiční podmínky,

„průměrné“)volba kritického případu (testování teoretického

vysvětlení (např. zavádění inovací – riziko: obavy; tedy škola, která je zavádí – jaké jsou rizika tam?)

vícečetná případová studiepřípady vybírány postupně – podpoření nebo

prozkoumání odlišností

Případová studie

Fáze případové studie určení výzkumného tématu, formulování otázek výběr zkoumaného případu; sběr dat – důsledná triangulace metod i zdrojů analýza propojena se sběrem (upřesňování) zpracování výzkumné zprávy etická kritéria

Případová studie

Analýza dat nejsou specifické procedury – záleží na

výzkumníkovi interperetativní práce základem je kategorizace dat (lze kódovat) a

znázorňování vztahových sítí případudůležité je porovnávání dat a hledání

pravidelností

je možné se věnovat předem vybraným kategoriím

je možné se soustředit na celistvost případu

Případová studie

Švaříček, Šeďová: Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách, str. 111, 112