krásadneška 7

Cyklus konCertů soudobé hudby

5. 10. 2010 — 19. 4. 2011Švandovo divadlo

program––––––––––

pražská komorní filharmonie

+ prague modern

Úterý 5. října 2010 19h30

různé kosmyÚterý 2. listopadu 2010 19h30

solo pro smyčcovékvartetoÚterý 18. ledna 2011 19h30

Xylobiontkontrabas ve 3d

Úterý 22. Února 2011 19h30

harlekýnÚterý 15. března 2011 19h30

smyčcovékvarteto +Úterý 19. dubna 2011 19h30

roland kluttigdiriguje praguemodern

Švandovo divadloŠtefánikova 57, praha 5

kd 7 Krása dneška vstupuje do svého 7.ročníku. Dítě, kterému někteří z porod-níků věštili neveselý a krátký život, na-konec prokázalo docela pevnou imunitu,chuť k životu a optimismus, co se dalšíhosměřování týká. Opouští předškolní věka poprvé zakouší radosti i úskalí samo-statného rozhodování, bolestnost prácena sobě a nesamozřejmost pokračovánízvolené cesty. Chce se učit dál, nabývatna síle, růst ve schopnostech a záběru.Koncertní cyklus „Krásy“ dal před dvěmalety identitu Prague Modern – kole-ktivu hudebníků, povětšinou tvořenýmčleny Pražské komorní filharmonie,oddaně se nořících do komplikovanýchpartitur, dekódujících všemožné mysli-telné skladatelské techniky, systémy a es-tetiky, a objevujících radost z nového,jiného, neběžného. Během velice krátkédoby se ansámbl Prague Modern vy-profiloval na patrně nejlepší a nejvý-znamnější soubor nové hudby na českéscéně. Připomeňme např. hostování nafestivalu Pražské premiéry 2009 se sólis-tou Ensemble Intercontemporain Chris-tophem Desjardinsem, koncert v rámciprestižního festivalu Contempuls 2009,uvedení Schönbergova Pierrota s vynika-jící sólistkou Jacqueline Janssen (2010) či českou premiéru Jarrellovy Kassandrys Fanny Ardant, významnou francouz-skou herečkou (2010). Hráči PragueModern si uvědomují, že nic z toho bynebylo možné bez nadšeneckého průkop-nického úsilí zakladatelů Krásy dneška

Michela Swierczewského, tehdy hlavníhohostujícího dirigenta PKF, a DidieraMontagne, tehdejšího ředitele Francouz-ského institutu v Praze. Bez energie těch,kteří v r. 2004 „Krásu“ nakopli k životu:vedení PKF (ředitel Ilja Šmíd, manažerkaDaniela Gadasová) a poměrně širokéhookruhu hudebníků z řad členů orche-stru, i bez kontinuální přítomnosti IFP(Francouzský institut v Praze) a přá-telské asistence Švandova divadla, by se naše snažení daleko nedostalo. Bezentusiastické podpory VÁS, našehopublika, by naše „Krása“ brzy tragickyuvadla. Moc si této podpory všech zmí-něných stran vážíme, stejně jako úsilívšech, kteří před námi razili cestu nové,soudobé, „aktuální“ hudbě, i všem, kteřío to usilují dnes: Musica Viva Pragensis(60. – 70. léta), Agon (od poloviny 80. let),MoEns, Berg, Konvergence. Prague Mo-dern vám chce i nadále přinášet hudbujinde neslyšenou, nadlouho vytěsněnouz dramaturgií mainstreamových orche-strů a ansámblů, hudbu často sice nároč-nou, přesto nevyžadující po posluchačimnoho: otevřenost, zvídavost, chuť nanové – by měly stačit. Letošní Krása dneška se v něčemliší od ročníků minulých. Dostane seopět na pár výletů do hluboké minulosti (Eisler) nebo k úsvitům experimentu(Brown), na premiéry mladých českýchskladatelů (Nejtek, Adámek), ale vícenež jindy dostanou příležitost sólisté sesvými unikátními projekty (Eckhardt,Dohnal) a zavedený soubor (fama Q) zo-pakuje své úspěšné festivalové programy.Častěji než jindy se program opírá o ži-jící autory, o skutečnou hudbu dneška.

David Danel

Pluralita... termín přitahující spoustuasociací a zároveň jak pozitivních i velmirozporuplných konotací. Je to adekvátníoznačení vystihující postmodernu? Slovovyměřující osud naší civilizace, naši spo-lečnou budoucnost, které přivykáme už dnes? Anebo jde jen o iluzi, které seuvěřilo z nouze či z nudy? Pluralita kaž-dopádně zůstane i nadále vděčným ma-teriálem pro debaty a studie filozofů,politologů i politiků, my si vychutnejmepluralitu názorů a přístupů hudebních.Program samozřejmě nemá vystihovatani zdaleka všechny důležité a zajímavéproudy hudby minulého i nynějšího sto-letí. („Nynější století“ – opravdu může„nyní“ měřit celých sto let?) Dokumen-tuje spíše pluralitu jen malého výsekuavantgardy – na základě volného, nikolivmuzikologického výběru. Boulezovskédomény, jejichž DNA podědila výraznéprocento serialismu, se celkem ochotněbehavioristicky přizpůsobují tomu, kdo jeutváří, interpretovi. Z názvu přísné sys-témy Earla Browna se ukazují být až překvapivě svobodnými, nejen svým

nástrojovým obsazením, ale i výběremzvuků, hráčských technik a délky trvání.Pudlákův chaotický kosmos nastolujeotázku, zda může být spolehlivý řád krutýa chaosmos naopak vlídný a uchopi-telný. Srnkův Fictitious Hum, inspiro-vaný básní Emily Dickinson, je pohledemdo mikrosvěta, ve kterém se materiali-zuje krása – ta se ale rodí v nejistotě, ná-maze, zmatku, mimo kamery a světlaprodejné reality (show). V tomto bludištisvěta, kosmu, veškerenstva se pak ode-hrává Winklerovo Sisu – starogermán-ský pohanský obřad zaříkávání mrtvých,zaříkávání šepotem a občasnými výkřiky,zaříkávání tancem a magickými formu-lemi. Co kdyby se mrtví chtěli vrátit, změ-nit náš svět a ukrást nám náš způsobživota, naši cestu plurality? Můžeme sije hudbou „držet od těla“?

Úterý 5. října 2010 19h30

různé kosmy(systémy, domény, kosmy a chaosmy...)Miroslav Pudlák: Chaosmos pro komorní soubor a zvukovou stopuPierre Boulez: Domény pro sólový klarinetEarle Brown: Four SystemsStephan Winkler: Sisu.rmx pro hoboj, violoncello, klavír a zvukovou stopu Miroslav Srnka: Fictitious Hum pro hoboj, klarinet, klavír a smyčcové kvarteto

Účinkují Jan Brabec – klarinet, Prague Modern – ansámbl pro novou hudbu PKF.

Smyčcové kvarteto jako unikátní for-mace přitahující pozornost skladatelů oddob raného klasicismu, nepřestávající fas-cinovat ani v době avantgardních experi-mentů a postmoderních syntéz. Smyčcovékvarteto jako koncentrát „společenství“,které sice nese společné genetické znaky,podobnou zvukovou výbavu, přesto musívždy znova hledat cestu ke společnému jazyku a ke konsenzu ve volbě způsobua stylu komunikace. Program koncertuukazuje útvar kvarteta pomocí malýchforem, postmoderních zvukových příběhů.Vzpomínky se rozbíhají do krajin dětství,bezstarostnosti a lidových popěvků(Zagar), rošťácky si hrají s oblíbenou pís-ničkou (Smolka), zkoušejí si nanečisto ka-riéru a grify rockera-minimalisty (Pudlák),snaží se najít útěchu a smysl uvnitř proti-kladů (Matej), představují si průchody/„dromos“/ do přátelštějšího a lidštějšíhobudoucího světa (Marek), oddávají se

snům nepředvídatelným a divokým (Adá-mek) a nakonec se snaží utéct do privát-ního prostoru melancholie (Burlas).Program je zároveň malou poctou jednéčesko-slovenské skladatelské generaci:Matej, Zagar a Burlas v Bratislavě, Pudláka Smolka v Praze –v postnormalizačníchčasech a mimo oficiální pódia formovalisvůj styl a směřování, aby poté v době„svobody“ a hledání demokracie pomáhaliutvářet svět umělecké plurality. Aby nabí-zeli alternativu, experiment, aby vnášeliotázky a jiný pohled do zaběhanýcha strnulých systémů a do zkomercionali-zovaných hudebních prostorů. Připo-meňme pár souvislostí: Smolka, Pudlák –Agon, Mondschein, MoEns; Matej, Burlas,Zagar – VENI ensemble, Večery novejhudby, Požoň sentimentál... Dejme taképrostor „krásnému samotáři“ MartinuMarkovi a „vyprávěči snů“ (REM) mladégenerace Ondřeji Adámkovi.

Úterý 2. listopadu 2010 19h30

sólo pro smyčcové kvartetoPeter Zagar: Smyčcový kvartetMartin Smolka: For a buck(pro Toma Waitse)Miroslav Pudlák: BimbaoDaniel Matej: Nice

Účinkují Fama Q, David Danel (housle), Aki Kuroshima (housle), Jiří Kabát (viola), Balázs Adorján (violoncello).

Martin Marek: DromosOndřej Adámek: Rapid Eye Movements (akustická verze)Martin Burlas: Panadol pro smyčcové kvarteto a laptop

Když pustíte Johna Eckhardta a jehokontrabas dovnitř, do obývacího pokojesvých zvukovodů, dostane se vámvskutku gurmánské hostiny. Prostřete,John připraví své zvukové lahůdky, všev bio kvalitě bez elektronických aditiv, vyzavřete oči a hádáte: přístav, příliv, příslibdálek? Písek, poušť, duny? Noc? Písněstromů, verše listů, paměť kůry? Johnpoužívá onen prapodivný a objemný dře-věný nástroj, pár strun a smyčec, jako ult-racitlivou sondu do mikrokosmu, kterýběžně vnímat nestíháme. Podobenství vy-právěné jeho „xylobiontem“, organismemživícím se dřevem, vám přiblíží kvantovéjevy našeho světa pravděpodobně srozu-mitelněji, vtipněji a zároveň niterněji nežkniha kteréhokoliv populárního fyzika.V tom všem může až symbolicky odkazo-vat na skutečnosti přesahující naši (čikontrabasovou) těžkopádnost, bizarnost,bezradnost a zdánlivou neznělost.

Náš koncert prezentuje nejen pod-statnou část Johnova akustického pro-jektu „Xylobiont“, ale také poprvé v jehoxylobiontí kariéře dává šanci spojenís „živou“ elektronikou. Známá pražskáformace Birds Build Nests Undergroundse pokusí organicky zapojit do fascinují-cího procesu společné improvizace doka-zující, že nejen dřevu, ale i elektronickýmpřístrojům jako jsou gramofony, laptopyad. může být vdechnut překvapivě ba-revný a barvitě překvapivý život.

Úterý 18. ledna 2011 19h30

Xylobiontkontrabas ve 3dJohn Eckhardt feat. Birds Build Nests Underground:Xylobiont Project, hudba pro kontrabas a elektroniku

Účinkují John Eckhardt (Hamburg.de) – kontrabas, Birds Build Nests Underground: Petr Ferenc, Michal Brunclík (Praha.cz) – gramofony, laptopy.

Skladba malé formy závažné intencevs. jemně ironické monumentální sólo nahranici mezi hudbou a divadlem. IsangYun, hloubavý syntetik inspirovaný lido-vou hudbou vlastního národa (Korea)a Karlheinz Stockhausen, experimentá-tor, vůdčí postava evropské poválečnémoderny. Abstraktní hudba bez patrnýchkonotací vs. dílo parafrázující a hudebnězhmotňující (a zároveň naopak odhmot-ňující) jednu z hlavních postav slavnéraně barokní (či dokonce středověké)commedie dell'arte. Obě autorské osob-nosti mají společnou jednu zvláštní zku-šenost: v 70. letech byl Isang Yun,bojovník za sjednocení obou korejskýchstátů, v Berlíně unesen jihokorejskou taj-nou policií a následně v Soulu odsouzenpro špionáž. Ovšem díky celosvětové pe-tici iniciované Stravinským a Karajanem,podpořené mj. i Karlheinzem Stockhau-senem, byl po roce a půl Yun propuštěna z Jižní Koreje vyhoštěn. Až na sklonkuživota se mu povedlo uskutečnit alespoňjeden malý sen: společný koncert hudeb-níků z komunistické KLDR i Jižní Koreje.Stockhausen o svém Harlekýnovi:

„Tradiční figura Harlekýna je znovuz-rozená v nové formě: hráč na klarinet.Harlekýn je nyní muzikant. Přicházíz výšek, odvíjí se od spirály – klečí předpublikem – přináší svoji melodii. A potéje odnášen větrem do výšek, znovu ve spi-rálách... Z kouzelného snění přináší posel dalšípostavy hravého konstruktéra, zamilova-ného lyrika, pedantického učitele, dare-báckého posměváčka, vášnivého taneč-níka a nakonec ve výšinách se točícíhoducha s ptačími výkřiky.“

Programové poznámky k premiéře (1975).

Úterý 5. října 2010 19h30

harlekýnIsang Yun: Invence pro 2 hobojeKarlheinz Stockhausen: Harlekýn pro sólový klarinet

Účinkují Vladislav Borovka – hoboj, Jan Souček – hoboj, Karel Dohnal – klarinet),Nina Hlava (choreografická a pantomimická příprava), Luděk Pečínka (světelný design)

První kvartetní koncert našeho cyklu(2. 11. 2010) ukazuje smyčcové kvartetopřevážně v jeho čistě sólové podobě... Ten-tokrát se ke kvartetu přidávají elementyv konvenčním koncertním provozu zříd-kakdy využívané: skromná herecká akces jemně absurdními gesty, elektronickygenerovaná zvuková vrstva jako spolu-hráč kvarteta, zpěvák mimo vážnohu-dební žánr, prostor jako inspirátor tvarui kurátor definitivního zvukového defiléproměnlivého s každým provedením...Kagel ve svých dílech sice ironicky glosujezávažnost koncertního provozního klišé,pod povrchem akce a vtipu ovšem ukrývásvůj fajnšmekrovský vkus pro volbuzvuků a hudebních gest. Kadeřábek, inspi-rován konkrétní událostí, hledá huma-nitu, soucit a naději jako jedinou správnouodpověď na osobní tragédii prostřednic-tvím na první pohled nečekaných výpravmimo jeden žánr a jedno médium. Adá-mek ilustruje vnitřní virtuální prostředíčlověka a jeho vědomím nekontrolované

fantaskní a napínavé příběhy prostřednic-tvím zvuků na hranici slyšitelností i nahranici bolestné agresivity. G. F. Haaszkoumá vztahy mezi hudebním materiá-lem a prostorem, ve kterém zní, napíná síťkomunikace mezi čtyřmi jednotlivci, vsa-zuje je do nových vztahů: mezi nejistotua spolehnutí se, mezi otázku a odpověďdalší otázkou, vyžaduje vstřícnou reakcina projev důvěry, povzbuzuje k vytvořeníspolečenství navzdory propasti mezi je-jími představiteli. To narušení běžnéhozpůsobu vnímání koncertních „zákoni-tostí“ zároveň mění prostředí „vnímatelů“,odběratelů, posluchačů: stávají se těmi,kdo určují prostor a tím pádem i hudbusamotnou.

Úterý 15. března 2011 19h30

smyčcové kvarteto+Mauricio Kagel: Smyčcový kvartet č. 1Jiří Kadeřábek: Hamoody Jauda pro smyčc. kvarteto, pop zpěváka a zvuk. stopuOndřej Adámek: R. E. M. pro smyčcové kvarteto a elektronikuGeorg Friedrich Haas: Smyčcový kvartet č. 5

Účinkují Fama Q, David Danel – housle, Aki Kuroshima – housle, Ondřej Martinovský – viola, Balázs Adorján – violoncello.

Natura vs. kultura: ... příroda inspiru-jící umění měnící kulturu... příroda ochočená, zkulturnělá, vnímaná jakoumělecký proces... kultura zdivočelá,agresivní, prodávající se... kultura stáva-jící se přírodou civilizace... Koncert můževelice volně ilustrovat rozdílný náhledautorů na ono oblíbené téma filozofů, so-ciologů i biologů. Eisler píše v podstatěfilmovou hudbu, ovšem v mnohém mno-hem progresivnější (už tehdy!), než jednešní hudba autorů hollywoodských ka-saštyků. Eisler ilustruje aktivitu přírody„předvádějící se před kamerou“ a přitomnevzdává pokusy o novou hudební řeč,o estetiku moderny. Lejava pozoruje naopak velice pokorně krásu země v jejínespektakulární podobě. Nenápadně na-sává vůně hlíny, trávy, kamene, pohle-dem hladí horizont, stává se svědkemjeho mikro-proměn vlivem slunce, větru,oblak, mlhy, letu ptáků. Ayres zase s gus-tem nastavuje zrcadlo našim kulturnímrituálům, legračnosti všech „hoch“ (z něm.)uměleckých snah a jejich ještě legračněj-ším interpretacím. Dát si jeden Ayresův

„NEkoncert“ (NONcerto) v záplavě rů-zných pražských „Concert Today“, „TheBest of Classics“ nebo i veledůležitýchfestivalových vážnohudebních celebrit čipop-hvězd v mega-arénách je pak nad-míru osvěžující a ozdravné. Za časů Hannse Eislera byla v odbor-ných klimatologických kruzích probíránaaktuální hrozba „nové doby ledové“. Do-kument Bílá potopa ji nahlíží pohledempodmíněným tehdejším vědeckým vý-zkumem. Ten do dnešního dne v lecčemspokročil, nasál ohromné množství důle-žitých údajů, dat a měření, ale do dneš-ního dne nám neposkytl uspokojivouodpověď na otázku, zda nás vlivem glo-bálního oteplování čekají „tropy“ či nová„ice-age“. Ledovce mezitím tají dál a zá-roveň s nimi tají hranice mezi uměnímvysokým a nízkým, mezi vznešenýma absurdním, mezi žánry, mezi divadlem,výtvarným dílem a znějícím hudebnímúkonem, mezi divákem a účinkujícím,mezi autorem a posluchačem, dirigentema dirigovaným...

Úterý 5. října 2010 19h30

roland kluttigdiriguje prague modernMarián Lejava: Flat Lands and Plains pro komorní souborHanns Eisler: Komorní symfonie s projekcí filmu Bílá potopaMichal Nejtek: Nová skladba na objednávku PKF/Prague ModernRichard Ayres: No. 24 – „NONcerto“ pro altový trombon a sexteto

N A S TA L Č A S P O T Ě Š E N Í A R E L A X A C E . . .

CO R S O N E O T M

WWW.3SEASONS .CZ WWW.POOLCOVER- IPC .COM

T R O P E A N E O T M

WWW.ALUKOV.CZ

Z ASTŘEŠENÍ BA ZÉNŮ A VÍŘIVÝCH VANZ ASTŘEŠENÍ BA ZÉNŮ A VÍŘIVÝCH VAN

D O T E K P Ř Í R O D Y. . .

hlavní partneři

Vstupenky na koncerty Krásy dneška Pražské komorní filharmonie lze zakoupit:• online na www.pkf.cz (umožněna je platba

platební kartou a tisk elektronické vstupenky)• v pokladně PKF • telefonicky rezervovat na čísle: 224 267 644 • rezervovat e-mailem na adrese:

vstupenky@pkf.cz • zakoupit hodinu před začátkem koncertu

v pokladně Švandova divadla.

Otevírací doba pokladny PKF (Krocínova 1, Praha 1)úterý: 9.00 – 18.00 hodinstředa + čtvrtek: 9.00 – 17.00 hodin

Pražská komorní filharmonie, o.p.s.Krocínova 1, 110 00 Praha 1Tel: +420 224 232 488E-mail: pkf@pkf.czpraguemodern@pkf.cz

Vydala: Pražská komorní filharmonie a Prague Modern, o.s.Design: Belavenir, Praha 2010Ilustrace: Vladimir 518

hlavní mediální partneři

partneři

Cyklus se uskutečňuje za finanční podpory Městské části Praha 5.

krása dneška 7