Komentované výsledky projektu KALIBRObrozury.sweb.cz/BrozVz08.pdf2. Komentář k obsahu dotazníků a souhrnné výsledky za období 2004/05 až 2007/08 Snažili jsme se formulovat

ŠKOLA A JÁ – Rozšiřující dotazníky KALIBROVztahy ve škole i navenek – celkové výsledky za žáky a učitele

Komentované výsledkyprojektu KALIBRO®

(dotazníky byly určenyzákladním a středním školám)

RNDr. Oldřich Botlík, CSc. — IDEARNDr. David Souček — KALIBRO

Praha, červen 2008

OBSAH

0. Informace o projektu KALIBRO0.1. Všeobecné informace o projektu0.2. Charakteristika souborů, z nichž se počítaly hlavní výsledky (2007/08)0.3. Organizátor projektu

1. Formální podoba otázek dotazníků a způsob vyhodnocení odpovědí

2. Komentář k obsahu dotazníků a souhrnné výsledky za období 2006/07 až 2007/082.1. Dotazník pro žáky 1. až 5. r.2.2. Dotazník pro žáky 6. až 13. r.2.3. Dotazník pro učitele

3. Orientace v tabulkové části titulní strana a kapitoly 0. až 3. – celkem [17 stran] 4. Tabulková část výsledků 47. kola projektu KALIBRO [41 stran]

4.1. Dotazník pro žáky 1. až 5. r.Četnosti (celý soubor, jednotlivé ročníky, podle vzdělání rodičů), Úspěšnost (celý soubor, jednotlivé ročníky, podle vzdělání rodičů) [4 strany]

4.2. Dotazník pro žáky 6. až 13. r. Četnosti (celý soubor, jednotlivé ročníky, podle vzdělání rodičů), Úspěšnost (celý soubor, jednotlivé ročníky, podle vzdělání rodičů) [14 stran]

4.3. Dotazník pro učitele: Četnosti (celý soubor, podle praxe, ZŠ podle sídla, ZŠ, G, SŠost, všechny SŠ a podle zřizovatele)Úspěšnost (celý soubor, podle praxe, ZŠ podle sídla, ZŠ, G, SŠost, všechny SŠ a podle zřizovatele) [17 stran]

2

0. Informace o projektu KALIBRO

0.1. Všeobecné informace o projektuKALIBRO je dlouhodobý projekt, určený především základním a středním školám. Byl připra-

ven s cílem pomáhat školám získávat podklady pro sebehodnocení. Projekt zahájily v roce 1995 testy, ve kterých žáci většinou vybírají jednu nebo několik správných odpovědí z nabídky (tzv. tradiční testy). V roce 2004 byl rozšířen o tzv. dovednostní testy, v nichž žáci či dvojice žáků tvoří své odpovědi. Zaměření testových úloh je v souladu s moderními cíli základního vzdělávání a odpovídá například pojetí prestižního mezinárodního srovnání PISA. Od roku 2004 je novou sou-částí projektu rovněž cyklus dotazníkových šetření ŠKOLA A JÁ věnovaných tomu, jak školu vidí žáci, jejich rodiče, učitelé a vedení. KALIBRO však není výzkumem, ale službou školám.

Testování i dotazníková šetření probíhají každoročně a jsou zaměřována postupně a opakova-ně na jednotlivé úrovně vzdělávací soustavy či populační ročníky. Nabídku k účasti v příslušném školním roce dostávají školy poštou. Každá škola se sama rozhoduje, kterých testování a šetření se zúčastní. Testy a dotazníky (připravované speciálně pro KALIBRO) rozesílá a vyhodnocuje organizátor projektu. Zúčastněné školy získávají souhrnné výsledky za třídy a školu, v případě testů pak rovněž detailní přehled o individuálních výsledcích žáků a dvojic žáků. Dále jim organizátor zasílá podrobné celkové výsledky (průměry za ČR, za různé kategorie žáků, škol apod.) včetně informace o rozložení souhrnných výsledků na pomyslném žebříčku, která ovšem zachovává anonymitu škol. Školy s nimi mohou srovnávat své výsledky podle vlastního uvážení a případně je rovněž veřejně prezentovat (například v regionálním tisku, ve výroční zprávě školy, na schůzkách s rodiči apod.).

Pokud ovšem ředitel školy hodlá využít výsledky školy jen pro vlastní potřebu, nikdo další se je nedozví. Organizátor projektu dává každé zúčastněné škole písemnou záruku, že její sou-hrnné výsledky ani individuální výsledky jejích žáků v testech neposkytne třetím osobám. Za těchto okolností předpokládá, že vedení školy dodrží při testování a při dotazníkovém šetření jednotné pokyny a zajistí jejich korektní průběh (školy se pak totiž nemusejí obávat případného zneužití svých výsledků a mají zájem získat nezkreslenou informaci).

Možnost srovnat výsledky školy s průměry za větší soubory ředitelé velmi vítají – pomáhá totiž překonat jistou izolovanost škol, která je běžná i ve větších městech. Další význam získala srovna-telnost výsledků dnes, kdy nový školský zákon poskytl školám větší autonomii v pedagogických otázkách. Projekt KALIBRO je tak pro ředitele vhodnou příležitostí, jak získat reálná měřítka výsledků vzdělávání a úplný přehled o obrazu školy v očích jejich žáků, rodičů a učitelů. Obojí využije jako jeden z podkladů při pravidelném sebehodnocení školy. Velký zájem o projekt KALIBRO a spokojenost s kvalitou získaných informací ukazují, že si to ředitelé škol jasně uvědo-mují. Projektu se již zúčastnilo přes 3 000 základních a středních škol a obvykle vysoké počty testovaných žáků a dotazovaných osob v jednotlivých kolech jsou zárukou značné vypovídací hodnoty celkových (průměrných) výsledků. Rozsah dnes již třináctiletého projektu KALIBRO nemá v ČR obdoby.

Významným rysem projektu je také zpětná vazba, která umožňuje utvářet podobu testů a dotazníků na základě připomínek účastníků projektu. Jejich přehled bývá často součástí celko-vých výsledků, a tak má každý ředitel školy příležitost seznámit se s názory svých kolegů na ostatních školách. Všechny informace o projektu dostávají příslušné školy poštou, objevují se však i v denním a učitelském tisku (Lidové noviny, MF Dnes, Moderní vyučování, Učitelské listy, Učitelské noviny). Projekt má rovněž svou internetovou stránku na adrese www.kalibro.cz.

Projektu KALIBRO se může zúčastnit každá základní a střední škola. Například základní cena jednoho dotazníku pro starší žáky (včetně zpracování) činila v tomto školním roce 18 Kč (pro jednoho žáka). Organizátor však poskytuje slevy, které se kumulují (účastníci, kteří v minulém školním roce použili dotazníky ŠKOLA A JÁ pro stejnou kategorii respondentů, mohli získat slevu 15 % z celkové ceny a stejnou slevu si zajistili i pro příští školní rok, dále slevu 40 Kč v každé kategorii dotazníků za jejich včasné zaslání ke zpracování a slevu za nevyužité testy).

Každá škola má navíc možnost vrátit do určitého termínu po dodání (i bez udání důvodu) všechny exempláře některého z objednaných testů či dotazníků, aniž by jí organizátor účtoval jakoukoli náhradu. Organizátor tím pamatuje na případy, kdy by škole test či dotazník nevy-hovoval například svým zaměřením – z pochopitelných důvodů není možné, aby například přesné znění testů bylo již součástí nabídky. Školy však tuto možnost využívají jen ojediněle, zpravidla kvůli nečekaným organizačním překážkám na své straně.

Veškeré práce s vyhodnocením vyplněných testových formulářů a dotazníků provádí organizá-tor.

3

0.2. Charakteristika souborů, z nichž se počítaly hlavní výsledky (2007/08)

1. Žáci 1. až 5. r. Počet 2. Žáci 6. až 13. r. PočetCelý soubor 401 Celý soubor 1 270

1.r. Celý soubor 68 6.r. Celý soubor 110





Rodiče VŠ 59 11.r. Celý soubor 156

Rodiče s maturitou 120 12.r. Celý soubor 226

Rodiče bez maturity 162 13.r. Celý soubor 132

Rodiče VŠ 321

Rodiče s maturitou 530

Rodiče bez maturity 231

3. Učitelé Počet 3. Učitelé PočetCelý soubor 309 Základní školy 158

Praxe 0 až 5 let 62 Gymnázia 108

Praxe 6 až 10 let 50 SŠ ostatní 43

Praxe 11 až 15 let 38 ZŠ – Vesnice 29

Praxe 16 až 20 let 44 ZŠ – Malá města 104

Praxe 21 let a více 104 ZŠ – Velká města 25

Ve školním roce 2007/08 projevilo o dotazníky zájem celkem 44 škol, kterým jsme poslali celkem 0,7 tis. kusů dotazníku pro mladší žáky, 1,5 tis. kusů dotazníku pro starší žáky a 0,5 tis. kusů dotazníku pro učitele.

0.3. Organizátor projektuProjekt KALIBRO organizuje RNDr. David Souček – KALIBRO. V operativních záležitostech sou-

visejících s průběhem jednotlivých kol lze organizátora projektu kontaktovat na adrese:

KALIBRO, Na Pískách 130, 160 00 Praha 6, tel. 224 816 702(RNDr. David Souček, telefon má záznamník), případně elektronicky ([email protected]).

S obecnějšími dotazy se laskavě obracejte na RNDr. Oldřicha Botlíka, CSc. – IDEA, na adrese Čínská 13/717, 160 00 Praha 6, tel. 222 980 555 (telefon má záznamník).

1. Formální podoba otázek dotazníků a způsob vyhodnocení odpovědíOtázky každého dotazníku jsou rozděleny do dvou až osmi oblastí – poslední oblast každého

dotazníku pak byla tvořena jedinou otázkou na zájem respondentů o výsledky dotazníkového šetření.

Každá otázka libovolného dotazníku obsahovala škálu tří nabízených odpovědí očíslovaných hodnotami 1, 3 a 5. Respondenti měli možnost uvést jako svou odpověď některé z čísel této škály, nebo – pokud by jejich názoru, postoji či pocitu lépe vyhovovalo „něco mezi“ – též hodnoty 2 a 4. Stejně jako v přirozeném uspořádání celých čísel pak odpověď 2 znamenala „něco mezi 1 a 3“ a odpověď 4 znamenala „něco mezi 3 a 5“.

Uspořádání odpovědí na škále 1, 3 a 5 přitom bylo jednotné v tom smyslu, že vyšší „známka“ stejně jako ve škole vždy znamenala horší hodnocení – alespoň z našeho pohledu. (Např. k otázce Upozorňují vás učitelé na souvislosti mezi předměty? byla tato nabídka: 1 – Často. Dá se říct, že to

4

dělají pravidelně. 3 – Občas ano. 5 – Téměř nikdy.) Odpovědi respondentů jsme převáděli na procenta následujícím způsobem: procentní hodnota

odpovědi klesala na pětistupňové škále od 1 do 5 (tedy včetně obou hodnot „něco mezi“) s rostou-cí „známkou“ takto: 100 %, 75 %, 50 %, 25 % a 0 %. Průměrný výsledek za otázku je součtem procentních hodnot přiřazených jednotlivým respondentům vyděleným počtem těch responden-tů, kteří na otázku odpověděli. Převod „známek“ na procenta tedy zachovává význam procent ve výsledcích našich testů: čím nižší je průměr „známek“ například za školu, tím vyšší je její prů-měrný výsledek v procentech (a tím je její obraz v očích respondentů lepší).

Díky jednotnému významu průměrných výsledků za jednotlivé otázky mělo význam počítat také jejich průměr za každou oblast libovolného dotazníku.

2. Komentář k obsahu dotazníků a souhrnné výsledky za období 2004/05 až 2007/08

Snažili jsme se formulovat otázky tak, aby byly chápány stejně nebo podobně všemi respon-denty (speciálně pak všemi žáky). Výpovědi respondentů jsou jejich subjektivními pohledy na ško-lu. Výsledky tohoto dotazníkového šetření jsou však přesto objektivní v tom, že z nich lze vyčíst, jak respondenti jako celek vnímají svou školu.

Na konkrétní situaci v každé škole a na osobním názoru interpreta potom závisí, jakým způso-bem budou jednotlivé odpovědi na otázky interpretovány. Interpretace, které nabízíme my, jsou jen jedním z možných klíčů. Je však na místě podotknout, že při volbě otázek jsme se řídili právě dále uvedenými předpoklady a úsudky. U všech otázek uvádíme plný komentář, i když se v někte-rých případech opakuje, protože téma či dokonce otázka sama se vyskytují ve více dotaznících. Každého čtenáře však nejspíš zajímá komentář k tomu dotazníku, jehož výsledky právě studuje. Množství odkazů a odskoků by mu ztěžovalo práci.

V komentáři jsou uvedeny průměrné výsledky jednotlivých otázek vždy za celý soubor respon-dentů za ročníky 2006/07 a 2007/08. Výsledky za nejvýznamnější podsoubory ročníku 2007/08 obsahuje tabulková část brožury.

2.1. Dotazník pro žáky 1. až 5. r.

2.1.1. Naše třídaVyzvali jsme rodiče mladších žáků, aby jim s vyplňováním dotazníku pomohli, aniž by ovšem

ovlivňovali jejich názor. Rodiče jim měli v případě potřeby vysvětlit otázku a význam nabízených odpovědí. Předpokládali jsme také, že rodiče využijí práci s dotazníkem k tomu, aby si se svým dítětem popovídali o škole. Otázky dotazníku byly – v souladu s jeho názvem – věnovány přede-vším tomu, jak děti vidí některé aspekty vztahů ve třídě a k učiteli. Část otázek se zaměřila přímo na některé projevy šikany, případně na jednání, které jí může předcházet.

A. Jak uvažuješ a mluvíš? – 87,2 %♣Otázka je zaměřena na míru, s níž se žák ztotožňuje se svou třídou. Je rád, že do ní patří, je mu to víceméně lhostejné, anebo mu to dokonce vadí? Stejná otázka je zařazena jako 2.2.1. A (starší žáci), analogická také v dotazníku pro učitele (2.3.1. A – zde pochopitelně ve vztahu ke škole, nikoli ke třídě).

B. Vliv skupin ve třídě – 81,9 %♣Na struktuře skupinek ve třídě jako takové není samozřejmě nic špatného – utváří se na základě zájmů žáků, vzájemných sympatií nebo třeba společných zážitků. Jsou-li však vztahy mezi žáky víceméně určovány antagonismem mezi jednotlivými skupinkami, může to i velmi negativně po-znamenat atmosféru ve třídě. Viz též 2.2.2. A (starší žáci) a 2.3.3. F (učitelé).

C. Vztah ke tvým nedostatkům – 72,3 %♣Posmívání se je jevem, který se zřejmě na prvním stupni vyskytuje častěji než na druhém. Je mimo jiné projevem nedostatku vzájemné tolerance a také „nevstřebání“ skutečnosti, že spolu-žáci nejsou a nemohou být jeden jako druhý a že každý má své vlastní přednosti a nedostatky. Protože proti potřebě některých dětí posmívat se může učitel úspěšně výchovně působit, je případné nízké skóre třídy v této otázce především jeho vlastní negativní vizitkou – zvláště měl-li na to již několik let. Viz rovněž 2.2.2. C (starší žáci).

D. Žáci, kteří řídí ostatní – 81,8 %♣Jistě ne každému dělá dobře mít „podřízené“, tj. řídit jiné lidi. Také ve škole je dostatek příle-žitostí pro každého žáka, aby si řízení vyzkoušel a třeba zjistil, že to není nic pro něho. Anebo na-

5

opak, že je rozený manažer. Pravidelné střídání žáků při „řízení“ ostatních (třeba i malých skupi-nek během krátkých aktivit) pokládáme za nejlepší způsob, jak si to může každý zkusit. A na-opak, pokud „podřízení“ žáci vnímají svého vedoucího z vlastních řad jako šprta a prodlouženou ruku učitele, je něco v nepořádku. Viz rovněž 2.2.2. D (starší žáci) a v analogickém smyslu také 2.3.2. A (učitelé).

E. Reakce na sprostou mluvu – 64,2 %♣Otázka nezjišťovala, jak kolik žáků ve třídě mluví sprostě či urážlivě a jak často. Předpokládáme, že se to – přinejmenším občas – děje všude. Nás zajímaly reakce žáků na tento jev: Ohradí se kultivovaně, oplatí stejnou mincí (případně budou žalovat učiteli), anebo je jim to lhostejné? Prů-měr z jejich odpovědí tedy spíše vyjadřuje, jak moc žákům takové projevy vadí. I to je ovšem mě-řítkem kultivovanosti poměrů ve třídě… Viz rovněž 2.2.2. E (starší žáci).

F. Lhali či … spolužáci? – 87,6 %♣Lhaní o spolužácích či šíření pomluv je zjevným nešvarem, který navíc naznačuje, že ve vztazích mezi žáky mohou být i další nedostatky, možná ještě závažnější. Ukazatel je spojen s žáky, kteří byli cílem lží nebo pomluv – nikoli s jejich šiřiteli. Viz rovněž 2.2.2. I (starší žáci).

G. Ponižoval tě někdo ze školy? – 85,5 %♣První z otázek věnovaná explicitní šikaně, a to jejím (snad) o něco méně nebezpečným projevům, přinejmenším z hlediska utrpěné fyzické újmy. Ukazatel je spojen s žáky, kteří byli cílem ponižování – nikoli s těmi, kteří ponižovali. U starších žáků jsme se ptali zvlášť na ponižování od spolužáků ve třídě (otázka 2.2.2. J) a zvlášť na ponižování od ostatních žáků školy (2.2.3. A).

H. Ohrožoval tě někdo ze školy? – 88,9 %♣Hrozba fyzickým násilím nebo fyzické násilí samo. Podobně jako u předchozí otázky je ukazatel spojen s oběťmi tohoto druhu šikany a s její frekvencí – nikoli s pachateli. U starších žáků jsme se ptali zvlášť na ohrožování spolužáky ve třídě (2.2.2. K) a zvlášť na ohrožování ostatními žáky školy (2.2.3. B).

I. Třídní s tebou po zlém – 91,2 %♣V otázce jsme sice uvedli tři příklady jednání „po zlém“, ale blíže jsme je nespecifikovali: důležité je, jak jednání učitele subjektivně vnímá žák – nikoli jak je subjektivně vnímá učitel nebo jak by se jevilo nezávislému pozorovateli. Zkrácený název otázky je záměrně stejný jako ve 2.2.6. I (starší žáci), i když v samotném dotazníku pro mladší žáky hovoříme jen o „učiteli“: na prvním stupni je to právě třídní, kdo je ve styku s žáky nejčastěji. Ač tedy otázka není zcela identická s 2.2.6. I, má k ní velmi blízko. Viz rovněž pro srovnání 2.3.5. I: pohled třídního na stejný problém.

J. Známkuje třídní spravedlivě? – 90,7 %♣Podobně jsme názvem ztotožnili tuto otázku s ne zcela identickou otázkou 2.2.6. D (starší žáci). Známky jsou pro většinu dětí stále tím nejdůležitějším, oč ve škole jde. Pocit nespravedlnosti hodnocení proto může velmi negativně ovlivňovat jejich vztah k učiteli, a na prvním stupni tedy vlastně i k celé škole. Starších žáků jsme se ptali rovněž na to, jak spravedlivě hodnotí ostatní uči-telé (2.2.5. D), a všech učitelů jsme se zeptali, jak to vidí oni (2.3.5. D). Viz rovněž 2.3.4. F (Domní-vají se učitelé, že vedení spravedlivě hodnotí jejich práci?).

K. Vyrušuješ ve škole? – 70,9 %♣Vyrušování, zvláště u nejmenších dětí, může být přirozeným projevem jejich neschopnosti udržet dále pozornost nebo zůstat sedět na místě bez pohybu – ať se učitel snaží sebevíc. Viz též 2.2.6. H (starší žáci) a 2.3.5. H (učitelé).

2.1.2. Můj zájem o výsledkyOblast byla tvořena jedinou otázkou.

A. Chceš znát výsledky? – 77,3 %♣Vyšší zájem o výsledky indikuje, že jsme se ptali na věci, které žáky v souvislosti se vztahy v jejich třídě opravdu zajímají. Obdobná otázka je umístěna také v závěru obou dalších dotazníků.

2.2. Dotazník pro žáky 6. až 13. r.

2.2.1. Naše třídaPrvní oblast dotazníku se zaměřuje na to, jak žáci vnímají svou třídu jako celek.

A. Jak uvažuješ a mluvíš? – 72,3 %♣Otázka je zaměřena na míru, s níž se žák ztotožňuje se svou třídou. Je rád, že do ní patří, je mu to víceméně lhostejné, anebo mu to dokonce vadí? Stejná otázka je zařazena jako 2.1.1. A (mladší

6

žáci), analogická také v dotazníku pro učitele (2.3.1. A – zde pochopitelně ve vztahu ke škole, nikoli ke třídě).

B. Společného něco víc? – 66,6 %♣Otázka se týkala toho, zda žáci vnímají svou třídu spíše jako skupinu vrstevníků, která se schází ve škole kvůli výuce, anebo zda tuto skupinu stmeluje i něco navíc. Zda pro vztahy ve třídě mají smysl například zážitky ze společných akcí ap. Viz rovněž ne zcela analogická otázka pro učitele 2.3.1. B.

C. Chování vůdčích typů – 57,5 %♣Prosazovat sebe sama a usilovat o udržení pozice v kolektivu či o její zlepšení – to jsou povahové vlastnosti, které jsou nejspíš společné všem „vůdčím typům“. Nám šlo o to, jak na ně pohlížejí ostatní: Využívají vůdčí typy své postavení ve třídě ku prospěchu všech, anebo je naopak zneuží-vají, třeba k pronásledování a útlaku slabších žáků, kteří se nedokážou bránit? Budují vůdčí typy svou pozici pozitivními činy, anebo „hrají“ na horší stránky povah významnější části svých spolu-žáků? Viz též vzdálená souvislost s otázkou 2.3.3. G (učitelský dotazník).

D. Bez (spolu)rozhodování? – 57,0 %♣Otázka nepřímo (a snad i nenápadně) zjišťovala, zda žáci mají možnost podílet na rozhodování o významnějších záležitostech třídy. Pokud ano, předpokládali jsme, že by většině z nich vadilo, kdyby o takovou možnost přišli. Viz též 2.3.3. B (učitelé).

2.2.2. Spolužáci ve třídě a jáTato oblast dotazníku je věnována především vztahům respondenta (žáka) k jeho spolužákům ve třídě: jak jsou ovlivněny příslušností žáků ke skupinkám, jak ostatní reagují na jeho přednosti a nedostatky a zda berou vážně jeho názory, jak přijímá žáky, které učitel pověří řízením ostatních, a zda vnímá své spolužáky jako partnery, kteří ho obohacují, anebo spíše jako konkurenci, která omezuje jeho možnost využívat zdroje dostupné ve škole. Ptali jsme se i na jeho reakci na sprostou mluvu ve třídě. Důležitým indikátorem atmosféry ve třídě jsou dále situace, kdy má žák vyjádřit svůj názor: Jak se přitom cítí? A konečně, závěr této oblasti je věnován případné šikaně ze strany spolužáků ve třídě.

A. Vliv skupin ve třídě – 73,9 %♣Na struktuře skupinek ve třídě jako takové není samozřejmě nic špatného – utváří se na základě zájmů žáků, vzájemných sympatií nebo třeba společných zážitků. Jsou-li však vztahy mezi žáky víceméně určovány antagonismem mezi jednotlivými skupinkami, může to i velmi negativně po-znamenat atmosféru ve třídě. Viz též 2.1.1. B (mladší žáci) a 2.3.3. F (učitelé).

B. Vztah ke tvým přednostem – 46,3 %♣Většina lidí stojí o to, aby si ostatní byli vědomi jejich předností. Aby dostávali příležitost uplatnit je – téměř každý žák v něčem vyniká nad ostatními nebo je alespoň na úrovni dobrého průměru. Učitelé by měli výuku organizovat tak, aby nevynikaly stále jen „školní“ přednosti těch studijně nejschopnějších žáků, ale aby se pravidelně dostávalo na všechny. A když to jde, i s uplatněním těch předností, které se studiem bezprostředně nesouvisejí.

C. Vztah ke tvým nedostatkům – 68,4 %♣Shazování druhých je mimo jiné projevem nedostatku vzájemné tolerance a také „nevstřebání“ skutečnosti, že spolužáci nejsou a nemohou být jeden jako druhý a že každý má své vlastní před-nosti a nedostatky. Protože proti potřebě některých dětí shazovat jiné může učitel úspěšně vý-chovně působit, je případné nízké skóre třídy v této otázce především jeho vlastní negativní vizit-kou – zvláště měl-li na to již několik let. Viz rovněž 2.1.1. C (mladší žáci).

D. Žáci, kteří řídí ostatní – 64,7 %♣Jistě ne každému dělá dobře mít „podřízené“, tj. řídit jiné lidi. Také ve škole je dostatek příle-žitostí pro každého žáka, aby si řízení vyzkoušel a třeba zjistil, že to není nic pro něj. Anebo na-opak, že je rozený manažer. Pravidelné střídání žáků při „řízení“ ostatních (třeba i malých skupi-nek během krátkých aktivit) pokládáme za nejlepší způsob, jak si to může každý zkusit. A na-opak, pokud „podřízení“ žáci vnímají svého vedoucího z vlastních řad jako šprta a prodlouženou ruku učitele, je něco v nepořádku. Viz rovněž 2.1.1. D (mladší žáci) a v analogickém smyslu také 2.3.2. A (učitelé).

E. Reakce na sprostou mluvu – 29,7 %♣Otázka nezjišťovala, jak kolik žáků ve třídě mluví sprostě či urážlivě a jak často. Předpokládáme, že se to – přinejmenším občas – děje všude. Nás zajímaly reakce žáků na tento jev: Ohradí se kultivovaně, anebo je jim to lhostejné? Průměr z jejich odpovědí tedy spíše vyjadřuje, jak moc žákům takové projevy vadí. I to je ovšem měřítkem kultivovanosti poměrů ve třídě… Viz rovněž 2.1.1. E (mladší žáci).

7

F. Má tvé slovo váhu? – 60,6 %♣Mladí lidé touží po tom, aby je ostatní (třeba i včetně rodičů) brali vážně – je to uznání jejich „plnohodnotnosti“ a kvality názorů, které vyjadřují. Analogickou otázku jsme zařadili také do do-tazníku pro učitele (tj. zda kolegy zajímají jejich názory a přemýšlejí o nich) – viz 2.3.2. B. Otázka těsně souvisí rovněž s následující otázkou.

G. Když vyjadřuješ svůj názor – 61,3 %♣Pocity člověka, který „odhaluje svou duši nebo její část před ostatními“, závisejí nepochybně na jeho osobních dispozicích. Kromě toho se však do nich promítá i to, jakou reakci očekává od svých posluchačů: Budou mě brát vážně, anebo se mi budou posmívat? Nehrozí náhodou, že ně-kdy v budoucnu zneužijí toho, co na sebe prozradím (co se ode mne dozvědí)?

H. Role spolužáků – 55,1 %♣Je velmi důležité, jak žák vnímá své spolužáky ve třídě: Jsou prvkem, který jeho přítomnost ve škole obohacuje, anebo je naopak vnímá jako konkurenci, kvůli níž má horší přístup k tomu, co škola nabízí – ať jde o pozornost a pomoc učitelů, nebo o nejrůznější materiální zdroje?

I. Lhali či … spolužáci? – 86,7 %♣Lhaní o spolužácích či šíření pomluv je zjevným nešvarem, který navíc naznačuje, že ve vztazích mezi žáky mohou být i další nedostatky, možná ještě závažnější. Ukazatel je spojen s žáky, kteří byli cílem lží nebo pomluv – nikoli s jejich šiřiteli. Viz rovněž 2.1.1. F (mladší žáci).

J. Ponižovali tě spolužáci? – 84,5 %♣První z otázek věnovaná explicitní šikaně, a to jejím (snad) o něco méně nebezpečným projevům, přinejmenším z hlediska utrpěné fyzické újmy. Ukazatel je spojen s žáky, kteří byly cílem ponižování – nikoli s těmi, kteří ponižovali. K ponižování od spolužáků ve třídě srov. s otázkou 2.1.1. G (mladší žáci). Ponižování od ostatních žáků školy se týká otázka 2.2.3. A (starší žáci).

K. Ohrožovali tě spolužáci? – 93,0 %♣Hrozba fyzickým násilím nebo fyzické násilí samo. Podobně jako u předchozí otázky je ukazatel spojen s oběťmi tohoto druhu šikany a s její frekvencí – nikoli s pachateli. K ohrožování spolu-žáky ve třídě srov. s otázkou 2.1.1. H (mladší žáci). Ohrožování ostatními žáky školy se týká otáz-ka 2.2.3. B (starší žáci).

2.2.3. Ostatní žáci školy a jáVztahům k ostatním žákům školy nevěnuje dotazník zdaleka takovou pozornost jako vztahům ke spolužákům ve třídě. Jednak kvůli omezenému prostoru, který jsme měli k dispozici, ale hlavně proto, že podle našeho názoru tvoří interakce s ostatními žáky ve většině škol jen zanedbatelně malou část sociálních kontaktů žáka. Školy, na nichž je tomu – ku prospěchu věci – jinak, by mělo odhalit vyšší skóre u otázky C. Případné šikanování od ostatních žáků školy je ovšem právě tou podstatnou výjimkou z jinak (v průměru) nejspíš nepříliš významných vztahů žáka přesahujících rámec třídy, a proto se na ni zaměřují otázky A a B.

A. Ponižovali tě ostatní? – 91,4 %♣Otázka je věnovaná explicitní šikaně, a to jejím (snad) o něco méně nebezpečným projevům, přinejmenším z hlediska utrpěné fyzické újmy. Ukazatel je spojen s žáky, kteří byly cílem poni-žování – nikoli s těmi, kteří ponižovali. K ponižování od spolužáků ve třídě srov. s otázkou 2.1.1. G (mladší žáci) a s otázkou 2.2.2. J (starší žáci).

B. Ohrožovali tě ostatní? – 95,8 %♣Hrozba fyzickým násilím nebo fyzické násilí samo. Podobně jako u předchozí otázky je ukazatel spojen s oběťmi tohoto druhu šikany a s její frekvencí – nikoli s pachateli. U starších žáků jsme se ptali zvlášť na ohrožování spolužáky ve třídě (otázka 2.2.2. K). K ohrožování spolužáky ve třídě se vyjadřovali také mladší žáci (2.1.1. H).

C. Víš o ostatních něco víc? – 65,0 %♣Pokud běžné (přátelské) vztahy žáků ve škole významněji přesahují hranice tříd, je to zpravidla díky celkové atmosféře školy a především díky akcím, které jsou organizovány „napříč“ ročníky nebo alespoň přesahují hranice jednotlivých tříd. Představujeme si, že se žáci při takových akcích o sobě dozvědí něco víc, a právě to jsme zvolili jako jednoduchý orientační ukazatel. Obdobou této otázky v dotazníku pro učitele je 2.3.1. E.

2.2.4. Naše třída a třídní učitelTato oblast je věnována tomu, jak žáci vnímají „třídnickou“ část práce třídního učitele. Jeho zbývající pedagogické práci je věnována oblast 2.2.6., zatímco pohledu žáků na podobné aspekty práce ostatních učitelů je věnována oblast 2.2.5.

A. Pečuje třídní o vztahy? – 61,5 %♣Domníváme se, že starší žáci se už dokážou vyjádřit k tomu, zda se třídní učitel věnuje vztahům

8

ve třídě cílevědomě, anebo zda naopak jejich kultivaci zanedbává. Názor žáků pochopitelně nemusí odpovídat skutečnosti, je však dobré, když ho vedení školy i třídní učitel znají. Třídního učitele jsme se zeptali na totéž (2.3.3. A).

B. Jak vznikají pravidla? – 59,0 %♣Otázka zjišťovala, zda žáci mají možnost zúčastnit se rozhodování o významnějších záležitostech třídy. Výchova mladých lidí k porozumění pro „vládu zákona“ může probíhat i tak, že se žáci podílejí na utváření pravidel pro život ve třídě a ve škole. Viz též 2.3.3. B (dotazník učitele).

C. Stará se třídní o třídu? – 70,4 %♣Zde šlo – na rozdíl od otázky 2.2.4. A – výhradně o „organizační“ záležitosti, nikoli o vztahy: Mají žáci pocit, že se v tom na svého třídního mohou spolehnout? Že obstará, co slíbil obstarat? Že jim včas vyřídí všechno, co potřebují vědět? Třídního učitele jsme se zeptali na totéž (2.3.3. C).

D. Zajímá se třídní o tebe? – 71,2 %♣Třídní učitel je formálně tím, ke komu mají žáci nejblíže. Otázka zjišťovala, zda žáci cítí z jeho strany zájem o problémy, s nimiž za ním přijdou. A jak velký ten zájem podle jejich názoru je. Odpovídající otázkou pro třídního učitele je 2.3.3. D.

2.2.5. Moji učitelé a jáOblast se zaměřuje na práci ostatních učitelů kromě třídního, jemuž jsou věnovány obdobné otázky (a některé další) až v následující oblasti. Otázky se týkaly metod výuky (rozmanitost, cíle vzdělávání a s nimi související aktivita žáků, souvislosti mezi předměty, citlivost ke zpětné vazbě poskytované žáky), hodnocení (spravedlivost, motivační funkce, jeho souvislost s přístupem žáků) a dílčího výchovného problému – reakce na nekázeň žáků v hodinách.

A. Rozmanitost metod výuky – 55,7 %♣Výsledky základního dotazníku pro starší žáky naznačují, že zhruba tři pětiny z nich se ve škole nudí. Rozmanitost metod výuky je nejen (částečným) lékem proti nudě, ale respektuje také roz-díly mezi žáky. Ti nejsou jeden jako druhý nebo jen nepatrně odlišní od „průměrného žáka“, ale vždy jde o unikátní jedince, kterým vyhovují rozmanité styly výuky i učení. Srov. též s otázkou na metody výuky třídního učitele (starší žáci, 2.2.6. A) a s analogickou otázkou pro všechny učitele (2.3.5. A).

B. Reakce na nekázeň – 49,9 %♣Otázka zjišťovala, zda učitelé pohlížejí na nekázeň v hodině s chladnou hlavou jako na prohřešek, kterým se zabývají bez ohledu na to, kdo se ho dopustil – podle víceméně jednotného (stan-dardizovaného) postupu. Opačná (a horší) možnost znamená soustředit pozornost na osobu „hříšníka“ a povolit uzdu emocím. Srov. též s otázkou, jak reaguje na nekázeň třídní učitel (starší žáci, 2.2.6. B) a s analogickou otázkou pro všechny učitele (2.3.5. B).

C. Upozorňují na souvislosti? – 61,8 %♣Svět kolem žáků se na nedělí předměty – tak ho dělí jenom škola, a často tím žákům brání vnímat souvislosti, které nepochybně existují. Jednou z cest, jak tyto souvislosti přiblížit, je projektové vyučování. Jinou, méně náročnou cestou, je na tyto souvislosti alespoň upozorňovat, kdykoli to je možné. Viz rovněž stejná otázka týkající se pouze třídního učitele (starší žáci, 2.2.6. C) a také pohled učitelů na stejný problém (2.3.5. C).

D. Známkují spravedlivě? – 64,6 %♣Známky jsou pro většinu dětí stále tím nejdůležitějším, oč ve škole jde. Pocit nespravedlnosti hodnocení proto může velmi negativně ovlivňovat jejich vztah ke škole. Ptali jsme se žáků rovněž na to, jak spravedlivě hodnotí třídní učitel (2.2.6. D – starší žáci), resp. učitel (2.1.1. J – mladší žáci, kteří se nejspíš také vyjadřovali především ke třídnímu učiteli). Všech učitelů jsme se zeptali, jak to vidí oni (2.3.5. D). Viz rovněž 2.3.4. F (Domnívají se učitelé, že vedení spravedlivě hodnotí jejich práci?).

E. Kdo u nich může uspět? – 75,8 %♣Nepřímý dotaz na to, které cíle vzdělávání pokládají učitelé (podle žáků) za nejdůležitější: rozvi-nout aktivitu a myšlení žáků, anebo předat co největší objem poznatků. Prostřední stupeň na naší škále je z tohoto hlediska neutrální – přinejmenším u nejschopnějších žáků. Učitel, který po-stupuje podle stupně 3, ovšem nejspíš přehlíží předpoklady a potřeby všech ostatních žáků. Viz rovněž analogické hodnocení třídního učitele staršími žáky (2.2.6. E) a pro srovnání pohled učitelů na stejný problém (2.3.5. E).

F. Probírá se nová látka – 51,9 %♣Dotaz na podobu typické hodiny s probíráním nové látky je zaměřen na velikost prostoru, který při tom dostávají žáci: Mohou průběh hodiny ovlivnit například tím, co je zaujme, anebo učitel naopak postupuje, jako by ani ve třídě nebyli? Viz rovněž analogický pohled starších žáků na hodinu třídního učitele (2.2.6. F) a pro srovnání pohled učitelů na stejný problém (2.3.5. F).

9

G. Všímají si přístupu? – 72,0 %♣Pro mnoho žáků může být velmi frustrující, pokud cílevědomě pracují na tom, aby se zlepšili, ale na jejich bezprostředních výsledcích (v testech, při zkoušení, při orientačních dotazech učitele v hodině ap.) se to (zatím) neprojevuje vůbec anebo jen nepatrně. A naopak, mnozí skutečně na-daní žáci mohou hřešit na svůj talent a odbývat jak přípravu, tak práci v hodinách. I když pak tře-ba „umějí“, co je potřeba umět, ve skutečnosti se přestávají rozvíjet, přinejmenším tím tempem, jakým by se rozvíjet mohli. Srov. rovněž s analogickým pohledem starších žáků na práci třídního učitele (2.2.6. G) a s pohledem učitelů na stejný problém (2.3.5. G).

2.2.6. Můj třídní učitel a jáOblast se zaměřuje především na stejné rysy práce třídního učitele, na které byly zaměřeny otázky předchozí oblasti týkající se ostatních učitelů. Šlo tedy především o metody výuky (rozmanitost, cíle vzdělávání a s nimi související aktivita žáků, souvislosti mezi předměty, citlivost ke zpětné vazbě poskytované žáky), o hodnocení (spravedlivost, motivační funkce, jeho souvislost s přístu-pem žáků) a o dílčí výchovný problém – reakce na nekázeň žáků v hodinách. Navíc jsme u pohledu žáků na třídního učitele zjišťovali, jak často v jeho hodinách vyrušují, zda s nimi třídní učitel ně-kdy jedná po zlém a jaké se jim od něj dostalo rady ke zlepšení v jeho předmětu.

A. Metody výuky třídního – 67,2 %♣Výsledky základního dotazníku pro starší žáky naznačují, že zhruba tři pětiny z nich se ve škole nudí. Rozmanitost metod výuky je nejen (částečným) lékem proti nudě, ale také respektuje roz-díly mezi žáky. Ti nejsou jeden jako druhý nebo jen nepatrně odlišní od „průměrného žáka“, ale vždy jde o unikátní jedince, kterým vyhovují rozmanité styly výuky i učení. Srov. též s otázkou na rozmanitost metod výuky ostatních učitelů (starší žáci, 2.2.5. A), resp. všech učitelů z jejich pohle-du (učitelé 2.3.5. A).

B. Reakce třídního na nekázeň – 59,8 %♣Otázka zjišťovala, zda učitelé pohlížejí na nekázeň v hodině s chladnou hlavou jako na prohřešek, kterým se zabývají bez ohledu na to, kdo se ho dopustil – podle víceméně jednotného (stan-dardizovaného) postupu. Opačná (a horší) možnost znamená soustředit pozornost na osobu „hříšníka“ a povolit uzdu emocím. Srov. též s otázkou, jak podle starších žáků reagují na nekázeň ostatní učitelé (starší žáci, 2.2.5. B) a s analogickou otázkou pro všechny učitele (2.3.5. B).

C. Upozor. třídní na souvislosti? – 55,9 %♣Svět kolem žáků se na nedělí předměty – tak ho dělí jenom škola, a často tím žákům brání vnímat souvislosti, které nepochybně existují. Jednou z cest, jak tyto souvislosti přiblížit, je projektové vyučování. Jinou, méně náročnou cestou, je na tyto souvislosti alespoň upozorňovat, kdykoli to je možné. Viz rovněž stejná otázka týkající se ostatních učitelů (starší žáci, 2.2.5. C) a také pohled učitelů na stejný problém (2.3.5. C).

D. Známkuje třídní spravedlivě? – 77,1 %♣Zkrácený název otázky je stejný jako u ne zcela identické otázky 2.1.1. J (mladší žáci). U nich hovoříme pro jednoduchost jen o „učiteli“, avšak na prvním stupni je to právě třídní, jehož „známkování“ si všímají nejvíc. Známky jsou pro většinu dětí stále tím nejdůležitějším, oč ve škole jde. Pocit nespravedlnosti hodnocení proto může velmi negativně ovlivňovat jejich vztah k učiteli, a je-li takových učitelů víc, vlastně i k celé škole. Starších žáků jsme se ptali rovněž na to, jak spra-vedlivě hodnotí ostatní učitelé (2.2.5. D), a všech učitelů jsme se zeptali, jak to vidí oni (2.3.5. D). Viz rovněž 2.3.4. F (Domnívají se učitelé, že vedení spravedlivě hodnotí jejich práci?).

E. Kdo může u třídního uspět? – 78,7 %♣Nepřímý dotaz na to, které cíle vzdělávání pokládá třídní učitel (podle žáků) za nejdůležitější: rozvinout aktivitu a myšlení žáků, anebo předat co největší objem poznatků. Prostřední stupeň na naší škále je z tohoto hlediska neutrální – přinejmenším u nejschopnějších žáků. Třídní učitel, který postupuje podle stupně 3, ovšem nejspíš přehlíží předpoklady a potřeby všech ostatních žáků. Viz rovněž analogické hodnocení ostatních učitelů staršími žáky (2.2.5. E) a pro srovnání pohled učitelů na stejný problém (2.3.5. E).

F. Třídní probírá novou látku – 60,8 %♣Dotaz na podobu typické hodiny třídního učitele s probíráním nové látky je zaměřen na velikost prostoru, který při tom dostávají žáci: Mohou průběh hodiny ovlivnit například tím, co je zaujme, anebo třídní naopak postupuje, jako by ani ve třídě nebyli? Viz rovněž analogický pohled starších žáků na typickou hodinu ostatních učitelů (2.2.5. F) a pro srovnání pohled učitelů na stejný problém (2.3.5. F).

G. Všímá si třídní přístupu? – 71,9 %♣Pro mnoho žáků může být velmi frustrující, pokud cílevědomě pracují na tom, aby se zlepšili, ale na jejich bezprostředních výsledcích (v testech, při zkoušení, při orientačních dotazech učitele v

10

hodině ap.) se to (zatím) neprojevuje vůbec anebo jen nepatrně. A naopak, mnozí skutečně na-daní žáci mohou hřešit na svůj talent a odbývat jak přípravu, tak práci v hodinách. I když pak tře-ba „umějí“, co je potřeba umět, ve skutečnosti se přestávají rozvíjet, přinejmenším tím tempem, jakým by se rozvíjet mohli. Srov. rovněž s analogickým pohledem starších žáků na práci ostatních učitelů (2.2.5. G) a s pohledem učitelů na stejný problém (2.3.5. G).

H. Vyrušuješ u třídního? – 59,7 %♣Vyrušování může být přirozeným projevem neschopnosti žáků udržet dále pozornost nebo zůstat sedět na místě bez pohybu – ať se učitel snaží sebevíc. Viz též 2.1.1. K (mladší žáci) a 2.3.5. H (učitelé).

I. Třídní s tebou po zlém – 81,0 %♣V otázce jsme sice uvedli tři příklady jednání „po zlém“, ale blíže jsme je nespecifikovali: důležité je, jak jednání učitele subjektivně vnímá žák – nikoli jak je subjektivně vnímá učitel nebo jak by se jevilo nezávislému pozorovateli. Zkrácený název otázky je záměrně stejný jako ve 2.1.1. I, i když v samotném dotazníku pro mladší žáky hovoříme jen o „učiteli“: na prvním stupni je to právě třídní, kdo je ve styku s žáky nejčastěji. Ač tedy otázka není zcela identická s touto otázkou pro mladší žáky, má k ní velmi blízko. Viz rovněž pro srovnání 2.3.5. I: pohled učitelů na stejný problém.

J. Rada třídního, jak lépe – 64,3 %♣Otázka zjišťuje, zda třídní učitel dává žákům rady, jak se v jeho předmětu zlepšit: Jsou konkrétní a individualizované, anebo jde naopak spíše o obecné výzvy k práci, stejné pro všechny? Analogickou otázku dostali pro srovnání také všichni učitelé (2.3.5. J).

2.2.7. Naše školaOblast obsahuje dvě otázky související se vztahem žáků k majetku školy a jednu otázku týkající se jejich názoru na to, zda má škola oceňovat dobré skutky.

A. Poškodil(a) jsi úmyslně? – 86,0 %♣Některé sociologické studie ukazují, že zanedbaný vzhled prostředí, rozbité věci, špína a nepo-řádek podporují vandalismus. Jde vlastně o pozitivní zpětnou vazbu: Když potenciální vandal vidí, že ho někdo předešel a lidem to nevadí, ještě si přisadí. Problému vandalismu a s ním souvisejí-címu nepořádku ve škole se tato otázka věnuje spolu s otázkou následující. Zde jde o zjištění, ko-lik žáků někdy ve škole něco úmyslně rozbilo, a z jakých pohnutek: Jen tak, z rozmaru, anebo ze vzteku na školu, na učitele, na spolužáky? Kromě následující otázky viz rovněž otázky pro učitele 2.3.1. C, 2.3.1. F a částečně rovněž 2.3.1. H.

B. Upozorňuješ na rozbité věci? – 43,3 %♣Otázka zjišťovala, zda žáci sami upozorní dospělé (učitele, školníka), když narazí na nějakou rozbitou věc, anebo zda je jim to lhostejné buď proto, že to nedělali nikdy, nebo proto, že je zkla-mala nulová či malá odezva na dříve projevený zájem o stav majetku školy. Přesně na totéž jsme se zeptali také učitelů (2.3.1. C), neboť jejich postoj může být úplně stejný jako postoj žáků, a to dokonce včetně příčin, které k němu vedly. Otázka těsně souvisí rovněž s předchozí otázkou, kde je souvislost blíže vysvětlena. V dotazníku pro učitele se této problematiky týkají také otázky 2.3.1. F a částečně 2.3.1. H.

C. Má škola veřejně oceňovat? – 64,1 %♣Veřejné oceňování dobrých skutků je na některých školách samozřejmostí. Probíhá například při společném setkání žáků, učitelů, rodičů a příznivců školy na konci školního roku a je příležitostí, jak škola může dát najevo, že si váží nejen studijních úspěchů žáků, ale také dalších záslužných činů – třeba nezištné pomoci spolužákovi, zvládnutí nějaké kritické situace, dobrovolnické práce žáků ap. Na názor učitelů, zda má škola veřejně oceňovat dobré skutky, a jaké, jsme se ptali v otázce 2.3.1. D.


A. Chceš znát výsledky? – 67,8 %♣Vyšší zájem o výsledky indikuje, že jsme se ptali na věci, které žáky v souvislosti se vztahy v jejich třídě opravdu zajímají. Obdobná otázka je umístěna také v závěru obou dalších dotazníků.

2.3. Dotazník pro učitele

2.3.1. Naše školaOblast je zaměřena na vztah učitele ke škole jako takové. Ptali jsme se mj. na to, co pro něho znamená účast na školních akcích přesahujících „výuku v učebnách“, na jeho vztah k majetku školy a na reakci na nepořádek v učebnách, na vztah k ostatním zaměstnancům školy i na názor

11

na oceňování dobrých skutků. Zajímalo nás také, zda přemýšlí o prezentaci školy na veřejnosti: vystavováním prací žáků či učitelů i prvním dojmem, kterým škola zapůsobí na návštěvníka při vstupu.

A. Jak uvažujete a mluvíte? – 86,5 %♣Otázka je zaměřena na míru, s níž se učitel ztotožňuje se školou, na níž vyučuje. Je rád, že do ní patří, je mu to víceméně lhostejné, anebo mu to dokonce vadí? Analogická otázka je zařazena jako 2.1.1. A (mladší žáci) a jako 2.2.1. A (starší žáci) – ovšem ve vztahu ke třídě, nikoli k celé škole.

B. Smysl školních akcí? – 85,8 %♣Jedním z důvodů, proč se pořádají školní akce přesahující výuku v učebnách, je „tmelení kolek-tivu“, neboli, jak se dnes říká, „team-building“. Zajímalo nás, zda učitelé vnímají takové akce jako pozitivní vklad do jejich sounáležitosti se školou, a proč: Je to zásluhou buď žáků, anebo učitelů (tj. jen jedné skupiny), či se o to zasluhují obě skupiny? Viz rovněž ne zcela analogická otázka pro starší žáky 2.2.1. B.

C. Upozorňujete na rozbité věci? – 89,9 %♣Některé sociologické studie ukazují, že zanedbaný vzhled prostředí, rozbité věci, špína a nepo-řádek podporují vandalismus. Jde vlastně o pozitivní zpětnou vazbu: Když potenciální vandal vidí, že ho někdo předešel a lidem to nevadí, ještě si přisadí. Zajímalo nás, kolik učitelů upozorňuje na rozbité věci ve škole a kolik ne. A zda je lhostejnost spíš důsledkem nulové či malé odezvy na dříve projevený zájem o stav majetku školy, anebo zda je jim vlastní „od začátku“. Problému ne-pořádku ve škole se věnují rovněž další otázky v této části: 2.3.1. C, 2.3.1. F a částečně rovněž 2.3.1. H. V dotazníku pro starší žáky jsou na tuto problematiku zaměřeny otázky 2.2.7. A a 2.2.7. B. Posledně jmenovaná otázka je přesným protějškem této otázky pro učitele.

D. Má škola veřejně oceňovat? – 96,3 %♣Veřejné oceňování dobrých skutků je na některých školách samozřejmostí. Probíhá například při společném setkání žáků, učitelů, rodičů a příznivců školy na konci školního roku a je příležitostí, jak škola může dát najevo, že si váží nejen studijních úspěchů žáků, ale také dalších záslužných činů – třeba nezištné pomoci spolužákovi, zvládnutí nějaké kritické situace, dobrovolnické práce žáků ap. Na názor starších žáků, zda má škola veřejně oceňovat dobré skutky, a jaké, jsme se ptali v otázce 2.2.7. C.

E. Víte o personálu něco víc? – 55,8 %♣Kolektiv dospělých ve škole tvoří kromě členů vedení školy a učitelů také ostatní personál: hospodářka (sekretářka), uklízečky, kuchařky, vrátní, školník ap. Pokud nepracují jako sehraný tým, dříve či později začne někde něco drhnout. Jako jistý, byť nepříliš spolehlivý indikátor sehra-nosti týmu zaměstnanců školy jsme zvolili to, zda učitelé vědí o ostatních něco víc než jen jméno. Obdobou této otázky v dotazníku pro starší žáky je 2.2.3. C.

F. Reakce na nepořádek – 77,9 %♣Učebna je přirozeným místem, kde by žákům mělo na pořádku záležet nejvíc a kde ho také mohou nejsnáze udržovat (a kazit). Za nejhorší reakci učitele pokládáme absenci jakékoli reakce. Pokud projeví přání uvést učebnu do pořádku, jistě dokáže víc, když naznačí, že se na úklidu bude podílet (a opravdu bude, i když nepořádek neudělal).

G. Má škola vystavovat práce? – 88,9 %♣Otázka se týká jak veřejné prezentace školy jako celku, tak názoru učitelů na to, jaké práce mají být vystaveny. Vztah k výchovným cílům školy je zřejmý: Cení si i žáků, kteří mají menší výtvarné nadání než ostatní, a umožní jim také vystavit jejich práce? Anebo se za ně víceméně „stydí“ a přidělí jim roli Popelky?

H. Uvažujete o prvním dojmu? – 81,5 %♣Rodiče a ostatní návštěvníky školy, kteří tam přijdou jednou či dvakrát za rok, může první dojem silně ovlivnit. Učitelé a žáci, kteří tam chodí denně, nejspíš řadu věcí vůbec nevnímají. O to cennější je, když si jich někdo z nich všímá a dokonce se snaží změnit to, co se mu nelíbí.

2.3.2. Kolegové a jáOblast je zaměřena na některé indikátory vztahů v učitelském sboru a na míru shody o vzdělá-vacích a výchovných cílech školy mezi učiteli. Poslední dvě otázky souvisejí s probíhající reformou vzdělávání a s postojem učitelů ke změnám, které reforma v práci školy umožňuje.

A. Učitelé, kteří řídí ostatní – 77,1 %♣Jistě ne každému dělá dobře mít „podřízené“, tj. řídit jiné lidi. Také ve škole, zvláště když pořádá nejrůznější akce, je dostatek příležitostí pro každého učitele, aby si řízení vyzkoušel a třeba zjistil, že to není nic pro něj. Anebo naopak, že je rozený manažer. Je dokonce spravedlivé, aby se učitelé na takových pozicích pravidelně střídali (snad s výjimkou těch, kteří se na to vysloveně nehodí).

12

Pokud „podřízení“ učitelé vnímají svého vedoucího jako prodlouženou ruku vedení školy, případně „zrádce“ ve vlastních řadách, je něco v nepořádku. V analogickém smyslu viz rovněž 2.1.1. D (mladší žáci) a 2.2.2. D (starší žáci).

B. Má vaše slovo váhu? – 81,8 %♣Lidé touží po tom, aby je jejich okolí bralo vážně – je to uznání jejich „plnohodnotnosti“ a kvality názorů, které vyjadřují. Analogickou otázku jsme zařadili také do dotazníku pro starší žáky (tj. zda spolužáky zajímají jejich názory a přemýšlejí o nich) – viz 2.2.2. F.

C. Reakce na pohrdání žáky – 75,9 %♣Vyjádření obsahující pohrdání některými (slabými) žáky bývají ve sborovnách poměrně běžná, ale kromě přechodné úlevy pro svého autora nic neřeší. Zvláště základní škola má za úkol maximálně rozvinout ty předpoklady, s nimiž do ní žák přišel, ať jsou sebenižší. Despekt učitelů vůči některým žákům tedy rozhodně není na místě, veřejně vyjádřený již vůbec ne. Otázka zkoumala, jak na takové nežádoucí situace učitelé reagují.

D. Spolupráce ve vzdělávání – 86,3 %♣Učitelství bylo dlouho pokládáno za hodně „osamělé“ povolání – „mluvili“ spolu hlavně učitelé stejných aprobací, ale protože zpravidla neměli společné žáky, šlo nejčastěji o to, co ve výuce vy-nechat či přidat a jaký čas na to vyhradit. Reforma vzdělávání ovšem stanoví také výchovné a vzdělávací cíle, které prostupují „napříč“ předměty. Jejich naplnění vyžaduje spolupráci všech učitelů. Jsou si toho vědomi?

E. Kolegové a výchovné zásady – 76,4 %♣Ze všeho nejhorší je, když škola žádné explicitní výchovné zásady nemá, případně když je má na papíře, ale téměř nikdo je nedodržuje. Nejednotný postup učitelů třeba při řešení kázeňských prohřešků, nedůslednost některých kolegů ap. maří úsilí těch, kteří se snaží na žáky systematicky působit i výchovně.

F. Kolegové a možné změny – 66,3 %♣Podle výsledků základního dotazníku jen dvě pětiny učitelů předpokládají, že v souvislosti s re-formou vzdělávání výrazněji změní své vzdělávací metody a postupy. Touto otázkou jsme se sna-žili zjistit, jak v této souvislosti pohlížejí učitelé na své kolegy a na jejich postoj k možnostem, které reforma nabízí. Další otázka (2.3.2. G) se potom ptala na postoj samotného respondenta k možným změnám, a to pomocí podobně strukturované nabídky odpovědí.

G. Vy osobně a možné změny – 79,2 %♣Zatímco předchozí otázka (2.3.2. F) se ptala na to, jak respondent hodnotí postoj svých kolegů k možnostem nabízeným reformou vzdělávání, tato otázka se ptala na jeho vlastní postoj, a to po-mocí podobně strukturované nabídky odpovědí.

2.3.3. Jsem třídní učitelOblast se zaměřuje především na „třídnickou“ náplň práce třídního učitele. Jsou zde protějšky otázek z oblasti 2.2.4. dotazníku pro starší žáky, tedy péče o vztahy ve třídě i starost o organizační záležitosti třídy, otázka věnovaná vzniku pravidel i míra zájmů třídního učitele o osobní problémy žáků. Navíc oproti dotazníku pro starší žáky jsme zařadili otázku na znalost rodinného zázemí žá-ků a na přítomnost třídního „otloukánka“.

A. Pečujete o vztahy? – 91,8 %♣Péče o vztahy ve třídě nepochybně patří do náplně výchovné práce třídního učitele. Domníváme se, že starší žáci se už dokážou vyjádřit k tomu, zda se třídní učitel věnuje vztahům ve třídě cílevědomě, anebo zda naopak jejich kultivaci zanedbává. Proto jsme se jich zeptali na totéž (2.2.4. A). Názor žáků pochopitelně nemusí odpovídat skutečnosti, je však dobré, když ho vedení školy i třídní učitel znají.

B. Jak vznikají pravidla? – 81,9 %♣Otázka zjišťovala, zda žáci mají možnost zúčastnit se rozhodování o významnějších záležitostech třídy. Výchova mladých lidí k porozumění pro „vládu zákona“ může probíhat i tak, že se žáci podílejí na utváření pravidel pro život ve třídě a ve škole. Viz též 2.2.1. D (dotazník pro starší žáky).

C. Staráte se o třídu? – 87,0 %♣Zde šlo – na rozdíl od otázky 2.3.3. A – výhradně o „organizační“ záležitosti, nikoli o vztahy: Mohou se žáci spolehnout, že jako třídní učitel obstaráte, co jste slíbil(a) obstarat? Že jim včas vyřídíte všechno, co potřebují vědět? Starších žáků jsme se zeptali na totéž (2.2.4. C).

D. Vyslechnete si problémy? – 95,4 %♣Třídní učitel je formálně tím, ke komu mají žáci nejblíže. Otázka zjišťovala, zda má zájem o problémy, s nimiž za ním přijdou, a reaguje vstřícně. Na to, jak velký je zájem třídního učitele o jejich problémy podle názoru starších žáků, jsme se ptali v otázce 2.2.4. D.

13

E. Znáte zázemí žáků? – 81,9 %♣V některých vyspělých zemích je běžné, že učitel základní školy navštěvuje rodiny žáků, aby blíže poznal jejich rodinné zázemí a byl svědkem jejich přirozené interakce s rodiči. U nás to nejspíš ještě dlouho běžné nebude, i když vzhledem k velmi silné závislosti školní úspěšnosti na so-ciokulturním zázemí žáků by to bylo žádoucí. Nabídka odpovědí je odstupňována podle toho, jak velký je podíl rodičů, s nimiž učitel mluvil a u nichž ví, jakou součinnost od nich může očekávat.

F. Vliv skupin na vztahy – 73,8 %♣Na struktuře skupinek ve třídě jako takové není samozřejmě nic špatného – utváří se na základě zájmů žáků, vzájemných sympatií nebo třeba společných zážitků. Jsou-li však vztahy mezi žáky víceméně určovány antagonismem mezi jednotlivými skupinkami, může to i velmi negativně po-znamenat atmosféru ve třídě. Viz též 2.1.1. B (mladší žáci) a 2.2.2. A (starší žáci).

G. Je tam otloukánek? – 83,0 %♣Pohled učitele na přítomnost zárodků šikany či jejích otevřených projevů. Viz též vzdálená sou-vislost s otázkou 2.2.1. C, případně s otázkami 2.2.2. J a 2.2.2. K (starší žáci).

2.3.4. Vedení školyVztah učitele a vedení školy obsahuje některé prvky, které jsou podobné vztahu mezi žákem a učiteli, případně mezi žákem a třídním učitelem. Máme na mysli například hodnocení práce nebo rozhodování o důležitých záležitostech, které se týkají učitelů. Další otázky této oblasti se týkaly cílů výchovně vzdělávací práce školy (vize školy, představy učitelů, soulad metod a cílů, péče vedení o jednotné působení učitelů). Zbývající otázky této oblasti byly zaměřeny na obecné hodnocení důvěryhodnosti vedení školy a jeho schopností a na to, jak vedení reaguje na vnější změny.

A. Má škola vizi? – 81,3 %♣Vlastní vize cílů výchovy a vzdělávání by měla být východiskem tvorby školního vzdělávacího programu. Je jakýmsi ukotvením školy ve víru probíhajících a budoucích změn – bez ní by se škola ocitla v jejich vleku (viz otázka 2.3.4. H). Nezkoumali jsme ovšem, jak tato vize vypadá, ale zda ji respondent zná. A především, jakou část svých výchovných a vzdělávacích postupů s ní kon-frontoval: Nejsou některé z nich například kontraproduktivní?

B. Zajímalo se o vaše cíle? – 76,4 %♣Školní vize by měla vzniknout na základě diskusí mezi učiteli o cílech výchovy a vzdělávání na škole – neměla by odporovat obecným požadavkům zákona a rámcového vzdělávacího programu, ale jinak má škola volné ruce: žádná ideální vize školy neexistuje. Pokud byla školní vize „naoktro-jována“ učitelům shora, je velmi pravděpodobné, že zůstane jen na papíře.

C. Vztah metod a cílů – 82,8 %♣Každý učitel by měl v souvislosti s prací na školní vizi také provést „inventuru“ svých metod práce, spočívající v posouzení, jak efektivně pomáhají dosahovat cílů, které si stanovil.

D. Pečuje o jednotné působení? – 88,8 %♣Především zahraniční zkušenosti ukazují, že snahy o hlubší změnu výchovy a vzdělávání na určité škole nemohou být úspěšné, pokud se o ně snaží jen někteří učitelé (například jen přírodovědci nebo naopak jen učitelé jazyků). O jednotnost výchovně vzdělávacího působení učitelů musí pečovat vedení a nemůže to dost dobře dělat jinak než tak, že bude školením, diskusemi a jinými vhodnými cestami pomáhat kultivovat představu učitelů o tom, co mají sdílet a uplatňovat.

E. Je důvěryhodné a schopné? – 89,1 %♣Ano, je. – Tak napůl. – Ne, není. Co k takové škále pro hodnocení vedení školy učitelem dodat?

F. Je spravedlivé? – 78,3 %♣Spravedlivost vedení školy při hodnocení práce učitelů má dvě složky: přítomnost pravidel a to, zda se jimi vedení školy řídí. Obdobné pojetí mají otázky pro mladší i starší žáky zaměřené na spravedlivost známek: 2.1.1. J (mladší žáci) a 2.2.6. D (starší žáci – spravedlivost třídního učitele), resp. 2.2.5. D (spravedlivost ostatních učitelů).

G. Jak rozhoduje o vás? – 82,9 %♣Ze všeho nejhorší asi je, když se vedení školy vyhýbá přijetí rozhodnutí. Naše škála pokládá za menší zlo, když vedení alespoň rozhoduje včas. Nejlepší je, když se vedení předem zeptá na názor těch, jichž se rozhodnutí týká, a pokud je to možné, přihlédne k němu. A dělá to včas.

H. Reakce na vnější změny – 85,5 %♣Aktivní reakci vedení školy (i školy jako takové) na vnější změny by měla výrazně napomoci vlastní vize výchovných a vzdělávacích cílů školy (viz 2.3.4. A). Pak je možno využít vnější změny konstruktivně. Při absenci vize školy se může snadno stát, že se vedení ocitne ve vleku vnějších změn a jejich důsledky bude jen pasivně přenášet na učitele (a na žáky).

14

2.3.5. Žáci a jáOblast je poměrně přesným protějškem oblasti 2.2.6. dotazníku pro starší žáky, a to jak z hlediska umístění otázek (odpovídající si otázky mají stejné označení a umístění v oblasti), tak z hlediska formulací. Aby ovšem žáci dokázali odpovědět (aby měli před očima konkrétního učitele), je oblast žákovského dotazníku věnována pouze třídnímu učiteli. Ostatních učitelů se týkala jiná oblast obsahující jen část otázek směřujících na třídního. Otázky zde byly naopak určeny všem učitelům. V oblasti šlo především o metody výuky (rozmanitost, cíle vzdělávání a s nimi související aktivita žáků, souvislosti mezi předměty, citlivost ke zpětné vazbě poskytované žáky), o hodnocení (spravedlivost, motivační funkce, jeho souvislost s přístupem žáků) a o dílčí výchovný problém – reakce na nekázeň žáků v hodinách. Navíc jsme zjišťovali, jak často žáci v hodinách učitele vyrušují, zda s nimi někdy jedná po zlém a jaké se jim od něj dostalo rady ke zlepšení v jeho před-mětu.

A. Rozmanitost metod výuky – 78,1 %♣Výsledky základního dotazníku pro starší žáky naznačují, že zhruba tři pětiny z nich se ve škole nudí. Rozmanitost metod výuky je nejen (částečným) lékem proti nudě, ale také respektuje roz-díly mezi žáky: Ti nejsou jeden jako druhý nebo jen nepatrně odlišní od „průměrného žáka“, ale vždy jde o unikátní jedince, kterým vyhovují rozmanité styly výuky i učení. Srov. též s otázkou pro starší žáky na rozmanitost metod výuky třídního učitele (2.2.6. A) a ostatních učitelů (2.2.5. A).

B. Vaše reakce na nekázeň – 78,6 %♣Otázka zjišťovala, zda učitelé pohlížejí na nekázeň v hodině s chladnou hlavou jako na prohřešek, kterým se zabývají bez ohledu na to, kdo se ho dopustil – podle víceméně jednotného (stan-dardizovaného) postupu. Opačná (a horší) možnost znamená soustředit pozornost na osobu „hříšníka“ a povolit uzdu emocím. Srov. též s otázkou, jak podle starších žáků reaguje na nekázeň třídní učitel (2.2.6. B) a ostatní učitelé (2.3.5. B).

C. Upozor. na souvislosti? – 85,6 %♣Svět kolem žáků se na nedělí předměty – tak ho dělí jenom škola, a často tím žákům brání vnímat souvislosti, které nepochybně existují. Jednou z cest, jak tyto souvislosti přiblížit, je projektové vyučování. Jinou, méně náročnou cestou, je na tyto souvislosti alespoň upozorňovat, kdykoli to je možné. Viz rovněž analogické otázky položené starším žákům a týkající se jak třídního učitele (2.2.6. C), tak ostatních učitelů (2.2.5. C).

D. Známkujete spravedlivě? – 91,7 %♣Známky jsou pro většinu dětí stále tím nejdůležitějším, oč ve škole jde. Vnitřní pocit nespra-vedlnosti hodnocení proto může velmi negativně ovlivňovat jejich vztah k učiteli, a je-li takových učitelů více, vlastně i k celé škole. Mladší žáci odpovídali v otázce 2.1.1. J, jak to vidí oni. U starších žáků jsme oddělili spravedlivost známek třídního (2.2.6. D) od spravedlivosti známek, které dávají ostatní učitelé (2.2.5. D).

E. Kdo může u vás uspět? – 94,2 %♣Nepřímý dotaz na to, které cíle vzdělávání pokládají učitelé za nejdůležitější: rozvinout aktivitu a myšlení žáků, anebo předat co největší objem poznatků. Prostřední stupeň na naší škále je z to-hoto hlediska neutrální – přinejmenším u nejschopnějších žáků. Učitel, který postupuje podle stupně 3, ovšem nejspíš přehlíží předpoklady a potřeby všech ostatních žáků. Viz rovněž analo-gické hodnocení ostatních učitelů (2.2.5. E) a třídního učitele (2.2.6. E) staršími žáky.

F. Probíráte novou látku – 80,2 %♣Dotaz na podobu typické hodiny s probíráním nové látky je zaměřen na velikost prostoru, který při tom dostávají žáci: Mohou průběh hodiny ovlivnit například tím, co je zaujme, anebo učitel naopak postupuje, jako by ani ve třídě nebyli? Viz rovněž analogický pohled starších žáků na typickou hodinu třídního učitele (2.2.6. F) a ostatních učitelů (2.2.5. F).

G. Všímáte si přístupu? – 92,6 %♣Pro mnoho žáků může být velmi frustrující, pokud cílevědomě pracují na tom, aby se zlepšili, ale na jejich bezprostředních výsledcích (v testech, při zkoušení, při orientačních dotazech učitele v hodině ap.) se to (zatím) neprojevuje vůbec anebo jen nepatrně. A naopak, mnozí skutečně nadaní žáci mohou hřešit na svůj talent a odbývat jak přípravu, tak práci v hodinách. I když pak třeba „umějí“, co je potřeba umět, ve skutečnosti se přestávají rozvíjet, přinejmenším tím tem-pem, jakým by se rozvíjet mohli. Srov. rovněž s analogickým pohledem starších žáků na práci třídního učitele (2.2.6. G) a ostatních učitelů (2.2.5. G).

H. Kolik žáků vyrušuje? – 76,6 %♣Vyrušování, zvláště u nejmenších dětí, může být přirozeným projevem jejich neschopnosti udržet dále pozornost nebo zůstat sedět na místě bez pohybu – ať se učitel snaží sebevíc. Viz též 2.1.1. K (mladší žáci) a 2.2.6. H (starší žáci).

15

I. Jednáte s žáky po zlém? – 78,1 %♣V otázce jsme sice uvedli tři příklady jednání „po zlém“, ale blíže jsme je nespecifikovali. Není moc důležité, jak by se jevilo nezávislému pozorovateli, a vlastně není důležité ani to, jak je subjektivně vnímá učitel – i když právě na jeho pohled jsme se kvůli možnosti srovnání ptali. Nejdůležitější je, jak jednání učitele subjektivně vnímá žák. Pohledu žáků na stejný problém se týkala otázka 2.1.1. I (mladší žáci) a otázka 2.2.6. I (starší žáci). Zkrácené názvy otázek v žákov-ských dotaznících jsou záměrně stejné, i když v dotazníku pro mladší žáky hovoříme jen o „učiteli“: na prvním stupni je to právě třídní, kdo je ve styku s žáky nejčastěji. Ač tedy otázka pro mladší žáky není zcela identická s otázkou pro starší žáky, mají k sobě velmi blízko.

J. Radíte žákům, jak lépe? – 91,1 %♣Otázka zjišťuje, zda učitel dává žákům rady, jak se v jeho předmětu (předmětech) zlepšit: Jsou konkrétní a individualizované, anebo jde naopak spíše o obecné výzvy k práci, stejné pro všechny? Analogickou otázku dostali pro srovnání také všichni starší žáci, ovšem týkala se třídního učitele (2.2.6. J).

2.3.6. Opravdový životCelá malá oblast je věnována přesahům školy do skutečného života – zajímavým příchozím „zvenčí“, návštěvám zajímavých míst mimo školu a využití místních událostí k obohacení výuky. Nabídka odpovědí byla formulována tak, aby se směrem od „lepší známky k horší“ prodlužovalo období, kdy ke sledovanému jevu mohlo dojít.

A. Pozval(a) někoho zvenčí? – 49,2 %♣Už Karel Čapek v roce 1923 napsal: „Ať je to sebeospalejší a tišší městečko, jsem dosti nenapra-vitelný optimista co do hodnoty praktického lidského života, abych věřil, že by se tam bez náma-hy našel obchodník, který by jednou za rok … povídal větším i menším žáčkům o etice hospo-dářství, o praktické i mravní hodnotě solidnosti, o důvěře a opatrnosti, riziku a poctivosti, přesnosti a ztrátě; nebo občan, který by jim pohovořil o etice veřejné správy, o jejích těžkostech, o odpovědnosti, o poctivosti a šetrnosti v hospodaření veřejnými penězi; státní úředník, doktor, soudce, fabrikant, lesník, dělník, sedlák, já nevím, kdo všechno.“ (Místo pro Jonathana, str. 13 a 14, Vydavatelství Symposium, Praha 1970).

B. Se žáky na exkurzi? – 67,8 %♣Exkurze na zajímavá místa mimo školu (například podnik, úřad, domov důchodců, muzeum, výstava ap.) je další příležitostí, jak žákům ukázat skutečný život.

C. Využil(a) místní aktualitu? – 74,3 %♣Poslední příležitost k přesahu výuky do opravdového života, které jsme se v dotazníku pro učitele věnovali.


A. Chcete znát výsledky? – 77,0 %♣Vyšší zájem o výsledky indikuje, že jsme se ptali na věci, které učitele v souvislosti se vztahy v je-jich škole opravdu zajímají. Obdobná otázka je umístěna také v závěru obou dotazníků pro žáky.

16

3. Orientace v tabulkové částiTabulková část obsahuje dva druhy tabulek s výsledky za vybrané podsoubory respondentů.

Tabulky nastojato umožňují mj. zjistit četnosti jednotlivých odpovědí (tj. 1, 2, 3, 4 a 5) na jednotlivé otázky za určité podsoubory. Tabulky naležato umožňují snadno porovnat výsledky jednotlivých otázek mezi analyzovanými podsoubory.

Tabulky „nastojato“ mají vlevo nadpis Četnosti (%). Pod záhlavím je tabulka shora dolů členě-na podle oblastí dotazníku. Číslo vpravo vyjadřuje počet všech respondentů z podsouboru, kteří odevzdali dotazník s aspoň jednou platnou odpovědí v této části dotazníku. Pro každou otázku dotazníku je ve sloupcích označených čísly 1 až 5 vždy uvedeno procento respondentů, kteří pří-slušnou hodnotu zvolili jako svou odpověď. Základem (100 %) je počet všech respondentů, kteří jako odpověď na tuto otázku uvedli některou z hodnot 1 až 5. Ve sloupcích vpravo označených kódy $ a / je uvedeno procento všech respondentů v dané oblasti, (tj. procento základu, který může být mírně odlišný) a to s následujícími významy: $ – odpověď respondenta není čitelná; / – respondent ponechal otázku bez jakékoli odpovědi. Všechna procenta v této části tabulky jsou za-okrouhlena na celá čísla. Ve sloupci PRŮMĚR jsou uvedeny průměrné úspěšnosti jednotlivých otázek oblasti. Ve sloupci NEJLÉPE (tj. vpravo vedle průměrné úspěšnosti každé otázky ) je uvedeno procen-to respondentů, kteří uvedli odpověď 1. Ve sloupcích PRŮMĚR a NEJLÉPE jsou číselné hodnoty za-okrouhleny na jedno desetinné místo.

Tabulky „naležato“ – nazvané Úspěšnost (%) – už neobsahují informace o četnosti jednotli-vých odpovědí, ale jen úspěšnost jednotlivých otázek. Každý sloupec těchto tabulek odpovídá určitému podsouboru základního souboru a v řádku je uvedena průměrná úspěšnost příslušné otázky u respondentů z tohoto podsouboru (například za gymnazisty, za učitele s praxí 11-15 let apod.). Do podsouboru byl respondent zařazen, pokud je příslušný údaj o něm znám (tj. uvedl ho v záhlaví dotazníku nebo je znám o škole). V předposledním řádku je počet respondentů v pod-souboru (tj. těch, kteří v něm odpověděli na alespoň jednu otázku) a v posledním řádku potom průměrná úspěšnost za oblast dotazníku.

17

© O. Botlík, D. Souček, 2008 KALIBRO 2007/08 -- Vztahy 4.1. Četnosti

4.1.1.1.A Četnosti (%): Celý souborKALIBRO 2007/08 – Rozšiřující dotazníky (mladší žáci)

OTÁZKA PRŮMĚR NEJLÉPE 1 2 3 4 5 $ /

1. Škola a já 82,2% 61,7% 396Jak uvažuješ a mluvíš? 87,3 66,4 A 66 20 12 1 1 0 2

Vliv skupin ve třídě 80,0 53,8 B 54 19 22 2 3 1

Vztah ke tvým nedostatkům 73,2 43,4 C 43 18 32 1 6 1

Žáci, kteří řídí ostatní 84,0 67,0 D 67 11 18 1 4 0 3

Reakce na sprostou mluvu 68,3 43,5 E 43 19 19 4 15 0 2

Lhali či ... spolužáci? 86,0 71,0 F 71 9 17 0 3 2

Ponižoval tě někdo ze školy? 86,5 70,6 G 71 10 16 1 2 2

Ohrožoval tě někdo ze školy? 87,1 71,3 H 71 11 15 1 2 2

Třídní s tebou po zlém? 89,7 76,6 I 77 8 13 0 1 2

Známkuje třídní spravedlivě? 91,1 79,8 J 80 10 7 0 3 2

Vyrušuješ ve škole? 71,2 35,3 K 35 22 37 2 3 0 3

2. Můj zájem o výsledky 76,5% 54,1% 392Chceš znát výsledky? 76,5 54,1 A 54 11 28 2 6 2

4.1.1.1.B Četnosti (%): 1.r. Celý souborKALIBRO 2007/08 – Rozšiřující dotazníky (mladší žáci)


1. Škola a já 88,2% 73,5% 67Jak uvažuješ a mluvíš? 94,0 82,1 A 82 12 6 1

Vliv skupin ve třídě 89,6 74,6 B 75 9 16 1

Vztah ke tvým nedostatkům 82,1 61,2 C 61 12 24 3 1

Žáci, kteří řídí ostatní 92,8 83,3 D 83 5 12 1 1

Reakce na sprostou mluvu 76,9 59,1 E 59 18 8 2 14 3

Lhali či ... spolužáci? 83,6 65,7 F 66 9 22 3 1

Ponižoval tě někdo ze školy? 91,0 76,1 G 76 12 12 1

Ohrožoval tě někdo ze školy? 86,6 68,7 H 69 9 22 1

Třídní s tebou po zlém? 96,3 91,0 I 91 3 6 1

Známkuje třídní spravedlivě? 97,8 94,0 J 94 3 3 1

Vyrušuješ ve škole? 79,5 52,2 K 52 18 27 1 1 1

2. Můj zájem o výsledky 81,3% 64,2% 67Chceš znát výsledky? 81,3 64,2 A 64 12 16 7 1

4.1.1.1.C Četnosti (%): 2.r. Celý souborKALIBRO 2007/08 – Rozšiřující dotazníky (mladší žáci)



Vliv skupin ve třídě 80,9 59,2 B 59 13 22 3 3 1


Žáci, kteří řídí ostatní 85,2 74,6 D 75 6 13 7 1 6





Třídní s tebou po zlém? 89,5 76,3 I 76 8 14 1 1

Známkuje třídní spravedlivě? 88,5 73,0 J 73 16 7 4 4





4.1.1.2.A Četnosti (%): 3.r. Celý souborKALIBRO 2007/08 – Rozšiřující dotazníky (mladší žáci)


1. Škola a já 81,3% 62,7% 70Jak uvažuješ a mluvíš? 90,2 75,4 A 75 13 10 1 1

Vliv skupin ve třídě 79,3 58,6 B 59 13 21 1 6

Vztah ke tvým nedostatkům 70,0 41,4 C 41 17 31 10


Reakce na sprostou mluvu 68,9 41,4 E 41 23 20 1 14



Ohrožoval tě někdo ze školy? 88,4 78,3 H 78 3 16 3 1





4.1.1.2.B Četnosti (%): 4.r. Celý souborKALIBRO 2007/08 – Rozšiřující dotazníky (mladší žáci)


1. Škola a já 82,8% 62,3% 65Jak uvažuješ a mluvíš? 89,5 73,4 A 73 16 8 2 2 2


Vztah ke tvým nedostatkům 76,2 47,7 C 48 18 29 5

Žáci, kteří řídí ostatní 86,7 67,2 D 67 13 20 2

Reakce na sprostou mluvu 71,5 52,3 E 52 12 18 3 14


Ponižoval tě někdo ze školy? 86,3 68,8 G 69 9 20 2 2




Vyrušuješ ve škole? 69,5 28,1 K 28 23 47 2 2


4.1.1.2.C Četnosti (%): 5.r. Celý souborKALIBRO 2007/08 – Rozšiřující dotazníky (mladší žáci)









Ohrožoval tě někdo ze školy? 87,2 67,8 H 68 16 15 1 1







4.1.1.3.A Četnosti (%): Rodiče VŠKALIBRO 2007/08 – Rozšiřující dotazníky (mladší žáci)


1. Škola a já 81,7% 56,1% 59Jak uvažuješ a mluvíš? 82,3 50,0 A 50 34 10 5 2







Ohrožoval tě někdo ze školy? 87,3 64,4 H 64 22 12 2

Třídní s tebou po zlém? 90,3 71,2 I 71 19 10

Známkuje třídní spravedlivě? 91,5 76,3 J 76 14 10



4.1.1.3.B Četnosti (%): Rodiče s maturitouKALIBRO 2007/08 – Rozšiřující dotazníky (mladší žáci)











Známkuje třídní spravedlivě? 93,4 83,9 J 84 10 3 1 2 2



4.1.1.3.C Četnosti (%): Rodiče bez maturityKALIBRO 2007/08 – Rozšiřující dotazníky (mladší žáci)










Třídní s tebou po zlém? 88,5 75,8 I 76 7 15 1 2 1





© O. Botlík, D. Souček, 2008 KALIBRO 2007/08 – Vztahy 4.1.2. Úspěšnost

4.1.2.1. Úspěšnost (%) KALIBRO 2007/08– Rozšiřující dotazníky (mladší žáci)

1. Škola a jáCelkem

Celý soubor po ročnících Vzdělání rodičů

Otázka 1 2 3 4 5 VŠ Matur. BezMat.

Jak uvažuješ a mluvíš? A 87,3 94,0 92,1 90,2 89,5 76,8 82,3 90,0 86,2

Vliv skupin ve třídě B 80,0 89,6 80,9 79,3 82,3 72,8 75,4 83,8 82,3

Vztah ke tvým nedostatkům C 73,2 82,1 69,7 70,0 76,2 70,4 78,4 73,9 71,9

Žáci, kteří řídí ostatní D 84,0 92,8 85,2 77,9 86,7 80,0 85,3 84,5 84,8

Reakce na sprostou mluvu E 68,3 76,9 71,6 68,9 71,5 58,6 63,8 71,4 68,6

Lhali či ... spolužáci? F 86,0 83,6 83,0 85,4 88,7 87,9 87,9 85,5 85,6

Ponižoval tě někdo ze školy? G 86,5 91,0 89,1 86,6 86,3 82,2 83,9 87,2 87,1

Ohrožoval tě někdo ze školy? H 87,1 86,6 89,5 88,4 83,6 87,2 87,3 84,0 87,9

Třídní s tebou po zlém? I 89,7 96,3 89,5 85,5 87,5 90,0 90,3 93,5 88,5

Známkuje třídní spravedlivě? J 91,1 97,8 88,5 90,2 88,7 90,9 91,5 93,4 88,4

Vyrušuješ ve škole? K 71,2 79,5 77,4 71,7 69,5 62,3 72,8 75,0 71,2

Počet mladších žáků 396 67 76 70 65 115 59 119 162

Průměrná úspěšnost 82,2 88,2 83,3 81,3 82,8 78,1 81,7 83,9 82,0

2. Můj zájem o výsledkyCelkem


Otázka 1 2 3 4 5 VŠ Matur. BezMat.

Chceš znát výsledky? A 76,5 81,3 82,0 76,8 69,5 73,5 80,9 76,1 74,2

Počet mladších žáků 392 67 75 69 64 114 59 119 159

Průměrná úspěšnost 76,5 81,3 82,0 76,8 69,5 73,5 80,9 76,1 74,2

© O. Botlík, D. Souček, 2008 KALIBRO 2007/08 – Vztahy 4.2.1. Četnosti

4.2.1.1. Četnosti (%): Celý souborKALIBRO 2007/08 – Rozšiřující dotazníky (starší žáci)


1. Naše třída 60,4% 24,3%

Jak uvažuješ a mluvíš? 69,3 29,4 A 29 31 31 5 4 0 0

Společného něco víc? 62,9 29,3 B 29 22 31 7 10 0 1

Chování vůdčích typů 56,0 18,1 C 18 20 41 10 11 0 2

Bez (spolu)rozhodování? 53,5 20,2 D 20 19 35 8 19 0 1

2. Spolužáci ve třídě a já 65,2% 37,0%

Vliv skupin ve třídě 71,2 34,8 A 35 26 32 3 4 0 0

Vztah ke tvým přednostem 44,9 13,5 B 14 17 31 15 25 1




Má tvé slovo váhu? 60,6 18,7 F 19 32 33 6 10 0 1

Když vyjadřuješ svůj názor 61,7 27,4 G 27 22 31 9 11 1

Role spolužáků 53,6 14,0 H 14 18 48 8 12 0 1

Lhali či spolužáci?╗ 87,2 74,4 I 74 8 13 1 3 0 1

Ponižovali tě spolužáci? 85,2 68,2 J 68 13 13 1 4 0 1

Ohrožovali tě spolužáci? 93,7 85,9 K 86 6 6 0 2 1

3. Ostatní žáci školy a já 84,5% 72,9%

Ponižovali tě ostatní? 92,4 83,9 A 84 6 7 1 2 0 0

Ohrožovali tě ostatní? 95,8 91,8 B 92 3 4 1 1 0 0

Víš o ostatních něco víc? 65,3 42,9 C 43 10 26 6 14 0 1

4. Naše třída a třídní učitel 62,5% 31,3%

Pečuje třídní o vztahy? 58,8 27,0 A 27 17 33 10 13 0 0

Jak vznikají pravidla? 52,2 25,3 B 25 17 24 10 24 0 1

Stará se třídní o třídu? 69,4 34,8 C 35 25 27 8 4 0 1

Zajímá se třídní o tebe? 69,5 38,1 D 38 22 27 6 7 0 1

5. Moji učitelé a já 58,5% 23,8%

Rozmanitost metod výuky 50,4 13,4 A 13 16 44 12 15 0 0

Reakce na nekázeň 48,7 9,4 B 9 17 47 13 14 0 1

Upozorňují na souvislosti? 60,5 20,6 C 21 19 48 6 6 0 1

Známkují spravedlivě? 60,9 27,8 D 28 24 24 12 12 0 1

Kdo u nich může uspět? 71,8 42,4 E 42 26 16 6 9 1

Probírá se nová látka 47,6 15,7 F 16 16 30 18 20 0 0

Všímají si přístupu? 69,5 37,2 G 37 25 25 5 8 0 1

6. Můj třídní učitel a já 65,0% 32,9%

Metody výuky třídního 63,2 24,7 A 25 26 34 8 7 0 1

Reakce třídního na nekázeň 57,3 18,7 B 19 22 39 11 9 0 1

Upozor. třídní na souvislosti? 55,4 19,0 C 19 14 47 8 11 2

Známkuje třídní spravedlivě? 73,2 46,8 D 47 20 19 7 7 0 1

Kdo může u třídního uspět? 75,4 51,4 E 51 21 13 5 9 0 2

Třídní probírá novou látku 57,8 22,6 F 23 19 36 12 10 0 2

Všímá si třídní přístupu? 69,3 39,6 G 40 21 26 6 8 0 2

Vyrušuješ u třídního? 58,8 19,8 H 20 19 45 8 8 0 1

Třídní s tebou po zlém 79,9 57,1 I 57 18 17 2 5 0 1

Rada třídního, jak lépe 60,1 29,1 J 29 17 34 6 14 0 2

7. Naše škola 62,0% 36,8%

Poškodil(a) jsi úmyslně? 85,3 62,3 A 62 23 12 1 2 0 0

Upozorňuješ na rozbité věci? 41,9 15,1 B 15 19 18 15 33 0 1

Má škola veřejně oceňovat? 58,8 33,1 C 33 17 20 11 19 0 2

8. Můj zájem o výsledky 67,0% 41,0%

Chceš znát výsledky? 67,0 41,0 A 41 11 33 3 11 0 0


1 261

1 263

1 264

1 261

1 263

1 253

1 261

1 260


4.2.1.2. Četnosti (%): 6.r. Celý souborKALIBRO 2007/08 – Rozšiřující dotazníky (starší žáci)


1. Naše třída 66,4% 36,1% 110

Jak uvažuješ a mluvíš? 77,3 50,9 A 51 20 19 7 3

Společného něco víc? 71,6 43,1 B 43 19 26 5 7 1

Chování vůdčích typů 55,0 18,2 C 18 19 39 12 12

Bez (spolu)rozhodování? 61,9 32,1 D 32 17 32 3 16 1

2. Spolužáci ve třídě a já 64,2% 38,6% 110

Vliv skupin ve třídě 71,4 40,9 A 41 16 35 2 5

Vztah ke tvým přednostem 48,6 24,5 B 25 15 21 11 29




Má tvé slovo váhu? 55,3 21,1 F 21 19 37 6 17 1


Role spolužáků 58,6 28,2 H 28 13 39 5 15

Lhali či spolužáci?╗ 79,3 59,1 I 59 12 22 2 5

Ponižovali tě spolužáci? 77,0 56,4 J 56 12 23 2 7

Ohrožovali tě spolužáci? 86,8 72,7 K 73 8 15 1 3

3. Ostatní žáci školy a já 76,3% 61,0% 110

Ponižovali tě ostatní? 85,7 72,7 A 73 7 14 3 4

Ohrožovali tě ostatní? 87,5 79,1 B 79 4 11 1 5

Víš o ostatních něco víc? 55,7 31,2 C 31 10 31 6 22 1

4. Naše třída a třídní učitel 75,0% 51,2% 110

Pečuje třídní o vztahy? 76,4 56,0 A 56 12 21 4 7 1

Jak vznikají pravidla? 69,1 44,5 B 45 19 20 1 15

Stará se třídní o třídu? 77,5 50,0 C 50 20 25 1 5

Zajímá se třídní o tebe? 77,1 54,1 D 54 21 13 3 9 1

5. Moji učitelé a já 68,1% 39,4% 110

Rozmanitost metod výuky 60,7 30,0 A 30 17 30 11 12

Reakce na nekázeň 57,1 20,2 B 20 22 39 5 15 1


Známkují spravedlivě? 78,4 56,0 D 56 15 21 4 5 1

Kdo u nich může uspět? 77,7 52,7 E 53 24 14 2 8

Probírá se nová látka 61,4 30,0 F 30 21 29 5 15

Všímají si přístupu? 81,4 62,7 G 63 15 15 2 6

6. Můj třídní učitel a já 72,8% 45,3% 110

Metody výuky třídního 72,5 41,8 A 42 21 28 4 5

Reakce třídního na nekázeň 59,4 23,9 B 24 17 43 6 10 1


Známkuje třídní spravedlivě? 81,4 64,5 D 65 14 12 3 7

Kdo může u třídního uspět? 79,8 60,0 E 60 17 12 4 7

Třídní probírá novou látku 65,9 34,5 F 35 21 28 6 10

Všímá si třídní přístupu? 82,0 60,0 G 60 19 15 2 5

Vyrušuješ u třídního? 65,7 29,1 H 29 20 42 3 6

Třídní s tebou po zlém 81,4 57,8 I 58 18 18 3 3 1

Rada třídního, jak lépe 75,9 55,5 J 55 12 21 5 7

7. Naše škola 73,7% 49,7% 110

Poškodil(a) jsi úmyslně? 88,6 73,6 A 74 13 11 3


Má škola veřejně oceňovat? 71,1 46,8 C 47 16 21 8 8 1

8. Můj zájem o výsledky 72,0% 50,5% 109

Chceš znát výsledky? 72,0 50,5 A 50 14 20 5 11 1





1. Naše třída 65,2% 30,8% 141

Jak uvažuješ a mluvíš? 75,0 34,3 A 34 36 25 4 1 1

Společného něco víc? 70,4 44,0 B 44 19 22 4 11

Chování vůdčích typů 55,3 24,2 C 24 14 36 8 17 1 5



Vliv skupin ve třídě 71,6 36,7 A 37 23 32 6 2 1 1





Má tvé slovo váhu? 55,1 17,7 F 18 21 42 4 16


Role spolužáků 63,4 27,9 H 28 17 43 5 7 1


Ponižovali tě spolužáci? 79,1 64,3 J 64 9 16 2 9 1

Ohrožovali tě spolužáci? 91,1 82,3 K 82 7 7 4


Ponižovali tě ostatní? 89,5 75,9 A 76 9 13 1


Víš o ostatních něco víc? 68,0 46,8 C 47 12 22 6 14 1 1



Jak vznikají pravidla? 57,0 30,9 B 31 18 22 6 23 1

Stará se třídní o třídu? 74,8 45,4 C 45 22 23 6 4


5. Moji učitelé a já 65,1% 33,4% 141

Rozmanitost metod výuky 55,9 16,4 A 16 24 39 9 12 1


Upozorňují na souvislosti? 58,3 21,3 C 21 16 47 8 9

Známkují spravedlivě? 68,1 39,7 D 40 21 22 8 10


Probírá se nová látka 55,0 23,6 F 24 16 30 19 12 1



Metody výuky třídního 64,9 27,5 A 28 25 35 6 7 2





Třídní probírá novou látku 58,6 24,3 F 24 18 34 15 9 4


Vyrušuješ u třídního? 54,6 16,9 H 17 18 43 11 11 4


Rada třídního, jak lépe 66,7 38,5 J 39 17 28 5 11 4

7. Naše škola 69,1% 40,4% 141

Poškodil(a) jsi úmyslně? 87,9 66,0 A 66 23 10 1

Upozorňuješ na rozbité věci? 52,0 17,7 B 18 27 21 13 21








1. Naše třída 51,6% 15,6% 166



Chování vůdčích typů 42,5 5,4 C 5 17 40 15 22 1










Role spolužáků 48,2 6,7 H 7 28 35 12 19 1





Ponižovali tě ostatní? 84,6 67,5 A 67 14 13 2 4 1






Stará se třídní o třídu? 68,2 28,3 C 28 32 28 8 4 1


5. Moji učitelé a já 55,0% 21,6% 166







Všímají si přístupu? 68,7 38,6 G 39 27 17 6 11 1


Metody výuky třídního 58,1 16,2 A 16 29 34 11 9



Známkuje třídní spravedlivě? 67,7 41,3 D 41 16 25 7 11

Kdo může u třídního uspět? 68,3 44,9 E 45 17 15 13 10


Všímá si třídní přístupu? 69,9 41,9 G 42 20 23 5 10


Třídní s tebou po zlém 74,0 48,5 I 49 20 19 5 8


7. Naše škola 57,8% 30,3% 167

Poškodil(a) jsi úmyslně? 78,6 55,4 A 55 23 9 4 8 1

Upozorňuješ na rozbité věci? 43,3 13,8 B 14 23 19 13 32








1. Naše třída 63,7% 28,9% 164






Vliv skupin ve třídě 73,9 39,6 A 40 27 26 2 4 1







Role spolužáků 58,8 16,3 H 16 23 49 5 8 1 2













5. Moji učitelé a já 61,4% 26,2% 164



Upozorňují na souvislosti? 60,7 18,4 C 18 16 58 5 2 1









Známkuje třídní spravedlivě? 74,1 43,6 D 44 23 23 6 4 1







7. Naše škola 61,8% 33,7% 163










1. Naše třída 63,3% 26,3% 162

Jak uvažuješ a mluvíš? 73,5 37,0 A 37 30 26 3 4











Když vyjadřuješ svůj názor 63,4 30,2 G 30 22 30 7 10

Role spolužáků 57,4 17,3 H 17 23 42 6 11


Ponižovali tě spolužáci? 91,8 79,0 J 79 11 9 1 1

Ohrožovali tě spolužáci? 96,8 93,8 K 94 3 1 2



Ohrožovali tě ostatní? 99,7 98,8 B 99 1

Víš o ostatních něco víc? 62,8 41,4 C 41 9 26 6 17


Pečuje třídní o vztahy? 61,4 27,8 A 28 20 34 7 11



Zajímá se třídní o tebe? 74,7 41,4 D 41 25 27 4 2

5. Moji učitelé a já 62,6% 24,6% 162



Upozorňují na souvislosti? 68,1 27,8 C 28 23 43 4 1

Známkují spravedlivě? 71,9 36,4 D 36 30 25 4 6















7. Naše škola 61,9% 38,2% 162

Poškodil(a) jsi úmyslně? 88,6 67,9 A 68 22 9 1 1

Upozorňuješ na rozbité věci? 40,2 12,4 B 12 19 17 19 32 1



Chceš znát výsledky? 71,9 47,5 A 48 14 27 4 9





1. Naše třída 59,9% 25,1% 155













Role spolužáků 49,3 7,9 H 8 15 56 9 12 1 3

Lhali či spolužáci?╗ 93,1 85,8 I 86 6 5 1 2 1












5. Moji učitelé a já 55,4% 19,2% 155













Kdo může u třídního uspět? 71,9 46,4 E 46 22 14 7 10 2


Všímá si třídní přístupu? 61,0 31,8 G 32 16 31 9 13 1



Rada třídního, jak lépe 56,3 24,4 J 24 15 37 8 15

7. Naše škola 60,4% 37,3% 155










1. Naše třída 57,8% 14,9% 225













Role spolužáků 46,7 4,0 H 4 14 59 11 12 0






Ohrožovali tě ostatní? 99,3 98,2 B 98 1 1

Víš o ostatních něco víc? 65,6 42,5 C 42 11 23 12 11


Pečuje třídní o vztahy? 48,7 12,4 A 12 22 31 19 16




5. Moji učitelé a já 54,0% 15,5% 226











Upozor. třídní na souvislosti? 56,3 21,2 C 21 15 43 9 12








7. Naše škola 58,9% 34,3% 225










1. Naše třída 59,6% 25,6% 130













Role spolužáků 52,5 14,1 H 14 9 59 7 10 3













5. Moji učitelé a já 49,2% 17,6% 131



















7. Naše škola 56,5% 35,1% 130








4.2.1.10. Četnosti (%): Rodiče VŠKALIBRO 2007/08 – Rozšiřující dotazníky (starší žáci)


1. Naše třída 62,2% 23,4% 321


Společného něco víc? 65,7 27,4 B 27 28 32 5 8











Role spolužáků 53,8 11,8 H 12 19 52 5 11 2













5. Moji učitelé a já 56,9% 19,6% 320



















7. Naše škola 61,3% 35,3% 319








4.2.1.11. Četnosti (%): Rodiče s maturitouKALIBRO 2007/08 – Rozšiřující dotazníky (starší žáci)


1. Naše třída 59,6% 23,0% 528













Role spolužáků 52,0 12,0 H 12 17 49 10 12 0 1





Ponižovali tě ostatní? 92,8 84,3 A 84 7 6 1 2 0








5. Moji učitelé a já 58,1% 23,6% 528






Probírá se nová látka 46,6 14,8 F 15 17 28 20 20 0 0













7. Naše škola 61,0% 35,7% 527








4.2.1.12. Četnosti (%): Rodiče bez maturityKALIBRO 2007/08 – Rozšiřující dotazníky (starší žáci)


1. Naše třída 60,9% 27,9% 228

Jak uvažuješ a mluvíš? 71,3 35,1 A 35 28 28 6 4 0 1



Bez (spolu)rozhodování? 54,5 23,8 D 24 16 34 6 20 0 1







Má tvé slovo váhu? 59,7 22,0 F 22 28 30 7 13 0 1


Role spolužáků 54,0 17,6 H 18 17 44 6 15 1 1


Ponižovali tě spolužáci? 83,9 67,1 J 67 14 11 1 6 0 1




Ohrožovali tě ostatní? 93,3 87,4 B 87 3 7 1 2 0



Pečuje třídní o vztahy? 63,2 32,9 A 33 16 32 7 11 1 0




5. Moji učitelé a já 59,4% 26,3% 230



















7. Naše škola 62,7% 38,9% 229








4.2.2.1. A Úspěšnost (%) KALIBRO 2007/08 – Rozšiřující dotazníky (starší žáci)

1. Naše třídaCelkem


Otázka 6 7 8 9 10 11 12 13 VŠ Matur. BezMat.

Jak uvažuješ a mluvíš? A 69,3 77,3 75,0 64,5 70,9 73,5 71,8 63,1 64,0 70,6 67,8 71,3

Společného něco víc? B 62,9 71,6 70,4 49,7 69,3 61,0 61,9 61,3 64,0 65,7 62,9 62,9

Chování vůdčích typů C 56,0 55,0 55,3 42,5 61,2 64,2 54,5 57,1 58,7 59,4 54,2 55,1

Bez (spolu)rozhodování? D 53,5 61,9 60,1 49,7 53,2 54,7 51,6 49,9 51,6 53,0 53,5 54,5

Počet starších žáků 110 141 166 164 162 155 225 130 321 528 228

Průměrná úspěšnost 60,4 66,4 65,2 51,6 63,7 63,3 59,9 57,8 59,6 62,2 59,6 60,9

2. Spolužáci ve třídě a jáCelkem



Vliv skupin ve třídě A 71,2 71,4 71,6 68,7 73,9 76,4 69,5 68,0 71,2 72,9 69,5 70,7

Vztah ke tvým přednostem B 44,9 48,6 40,8 43,0 45,9 44,9 45,5 46,2 43,3 48,0 43,7 43,3

Vztah ke tvým nedostatkům C 69,3 66,1 64,4 59,7 71,2 77,5 71,8 70,9 70,9 68,8 69,9 68,4

Žáci, kteří řídí ostatní D 62,1 68,6 61,4 56,3 64,7 65,7 58,5 63,5 57,9 61,2 62,4 59,1

Reakce na sprostou mluvu E 28,0 36,7 36,1 20,0 35,2 29,7 22,9 23,8 24,6 26,9 26,8 28,4

Má tvé slovo váhu? F 60,6 55,3 55,1 54,1 64,7 66,0 66,6 60,1 61,0 62,3 62,2 59,7

Když vyjadřuješ svůj názor G 61,7 57,8 57,5 51,8 62,4 63,4 68,1 64,2 66,6 67,4 60,8 57,1

Role spolužáků H 53,6 58,6 63,4 48,2 58,8 57,4 49,3 46,7 52,5 53,8 52,0 54,0

Lhali či spolužáci?╗ I 87,2 79,3 82,3 76,1 89,9 95,7 93,1 91,4 85,2 90,4 87,7 84,8

Ponižovali tě spolužáci? J 85,2 77,0 79,1 77,7 86,1 91,8 87,1 90,2 86,8 85,2 86,5 83,9

Ohrožovali tě spolužáci? K 93,7 86,8 91,1 91,9 94,5 96,8 94,4 96,3 93,7 93,9 94,1 92,5



3. Ostatní žáci školy a jáCelkem



Ponižovali tě ostatní? A 92,4 85,7 89,5 84,6 91,0 96,5 95,6 98,1 94,3 95,2 92,8 90,4

Ohrožovali tě ostatní? B 95,8 87,5 93,4 91,2 97,7 99,7 97,3 99,3 95,8 98,4 96,1 93,3

Víš o ostatních něco víc? C 65,3 55,7 68,0 64,9 65,7 62,8 68,4 65,6 69,4 67,0 65,7 67,5



4. Naše třída a třídní učitelCelkem



Pečuje třídní o vztahy? A 58,8 76,4 69,8 55,3 57,2 61,4 51,6 48,7 60,9 52,3 58,6 63,2

Jak vznikají pravidla? B 52,2 69,1 57,0 46,3 55,9 50,9 43,7 46,8 57,1 46,3 53,3 53,9

Stará se třídní o třídu? C 69,4 77,5 74,8 68,2 69,3 73,1 64,0 62,7 71,2 66,9 68,9 70,5

Zajímá se třídní o tebe? D 69,5 77,1 72,1 60,3 66,5 74,7 67,9 65,8 77,1 65,5 70,4 73,0



1 261

1 263

1 264

1 261


4.2.2.1. B Úspěšnost (%) KALIBRO 2007/08 – Rozšiřující dotazníky (starší žáci)

5. Moji učitelé a jáCelkem



Rozmanitost metod výuky A 50,4 60,7 55,9 51,2 56,4 53,1 48,7 43,0 38,7 49,5 49,1 53,9

Reakce na nekázeň B 48,7 57,1 57,5 41,0 50,9 50,5 43,3 46,5 46,5 48,3 47,4 50,4

Upozorňují na souvislosti? C 60,5 60,2 58,3 56,5 60,7 68,1 62,1 57,3 61,1 58,0 63,2 60,4

Známkují spravedlivě? D 60,9 78,4 68,1 57,2 60,7 71,9 54,7 56,1 43,3 58,9 61,1 60,6

Kdo u nich může uspět? E 71,8 77,7 81,0 68,2 79,9 75,3 70,0 64,6 59,5 68,2 71,4 72,1

Probírá se nová látka F 47,6 61,4 55,0 42,3 50,0 51,7 43,5 42,5 39,0 43,9 46,6 49,0

Všímají si přístupu? G 69,5 81,4 80,1 68,7 70,9 67,7 65,5 67,9 56,5 71,6 67,8 69,4



6. Můj třídní učitel a jáCelkem



Metody výuky třídního A 63,2 72,5 64,9 58,1 61,2 67,1 60,2 55,2 74,2 60,2 63,6 65,2

Reakce třídního na nekázeň B 57,3 59,4 54,9 52,3 54,1 69,0 58,0 51,9 62,9 56,4 58,2 57,8

Upozor. třídní na souvislosti? C 55,4 64,0 51,5 55,1 56,0 55,4 45,3 56,3 61,2 55,3 55,1 57,3

Známkuje třídní spravedlivě? D 73,2 81,4 75,0 67,7 74,1 79,8 66,6 68,1 78,6 71,0 74,2 75,1

Kdo může u třídního uspět? E 75,4 79,8 84,1 68,3 77,1 79,5 71,9 72,0 74,2 71,1 76,2 78,8

Třídní probírá novou látku F 57,8 65,9 58,6 51,4 53,7 65,0 53,9 54,7 65,7 56,3 57,2 61,5

Všímá si třídní přístupu? G 69,3 82,0 74,8 69,9 69,9 70,5 61,0 65,8 65,8 69,4 66,9 73,2

Vyrušuješ u třídního? H 58,8 65,7 54,6 51,7 57,0 66,4 56,5 57,7 63,2 55,7 58,9 61,3

Třídní s tebou po zlém I 79,9 81,4 77,0 74,0 79,1 86,8 86,3 76,8 79,8 76,9 81,5 79,5

Rada třídního, jak lépe J 60,1 75,9 66,7 58,3 58,8 64,2 56,3 51,2 58,3 55,8 59,0 66,3



7. Naše školaCelkem



Poškodil(a) jsi úmyslně? A 85,3 88,6 87,9 78,6 84,0 88,6 84,8 87,6 81,2 86,3 85,2 82,1

Upozorňuješ na rozbité věci? B 41,9 61,3 52,0 43,3 43,2 40,2 38,7 31,6 33,7 40,0 39,1 45,6

Má škola veřejně oceňovat? C 58,8 71,1 67,3 51,7 58,3 56,8 57,7 57,5 54,7 57,6 58,6 60,5






Chceš znát výsledky? A 67,0 72,0 69,6 66,3 65,2 71,9 66,3 66,3 58,5 65,0 67,4 70,6



1 263

1 253

1 261

1 260


4.3.1.1. Četnosti (%): Celý souborKALIBRO 2007/08 – Rozšiřující dotazníky (učitelé)


1. Naše škola 82,4% 58,4% 307

Jak uvažujete a mluvíte? 88,3 61,6 A 62 31 7 0 0 1

Smysl školních akcí? 87,5 62,8 B 63 26 9 1 0 0 1

Upozorňujete na rozbité věci? 89,9 69,3 C 69 25 3 1 2 2

Má škola veřejně oceňovat? 96,3 90,5 D 90 7 2 0 1 1

Víte o personálu něco víc? 50,0 21,6 E 22 13 29 17 20 1

Reakce na nepořádek 77,3 41,3 F 41 32 22 4 1 3

Má škola vystavovat práce? 87,5 64,5 G 64 21 14 0 1

Uvažujete o prvním dojmu? 82,7 55,6 H 56 31 5 5 3 2

2. Kolegové a já 78,5% 45,6% 305

Učitelé, kteří řídí ostatní 79,4 47,0 A 47 32 15 5 2 4

Má vaše slovo váhu? 83,8 47,5 B 48 42 10 0 1 2

Reakce na pohrdání žáky 78,2 43,1 C 43 38 12 2 5 3

Spolupráce ve vzdělávání 85,8 63,0 D 63 22 13 1 2 1

Kolegové a výchovné zásady 76,3 39,3 E 39 30 29 2 1 1

Kolegové a možné změny 66,9 28,5 F 29 32 23 10 6 4

Vy osobně a možné změny 79,1 50,8 G 51 33 4 7 6 0 3

3. Jsem třídní učitel 84,7% 59,8% 213

Pečujete o vztahy? 91,8 77,5 A 77 13 8 1 2 29


Staráte se o třídu? 88,4 62,3 C 62 30 7 0 1 30

Vyslechnete si problémy? 95,8 86,8 D 87 9 4 0 31

Znáte zázemí žáků? 78,6 46,9 E 47 28 21 1 3 31

Vliv skupin na vztahy 71,7 31,6 F 32 28 37 3 0 0 32

Je tam otloukánek? 86,0 61,0 G 61 25 13 1 32

4. Vedení školy 83,9% 58,4% 304

Má škola vizi? 82,1 57,4 A 57 21 16 2 3 2

Zajímalo se o vaše cíle? 77,6 50,0 B 50 21 23 2 4 3

Vztah metod a cílů 83,6 43,9 C 44 47 9 3

Pečuje o jednotné působení? 88,2 67,1 D 67 23 7 1 2 2

Je důvěryhodné a schopné? 88,9 71,3 E 71 16 12 1 1 0 2

Je spravedlivé? 79,9 54,4 F 54 20 18 6 2 4

Jak rozhoduje o vás? 83,6 57,6 G 58 27 10 4 2 2

Reakce na vnější změny 87,6 65,6 H 66 23 10 1 1 0 2

5. Žáci a já 85,1% 51,1% 305


Vaše reakce na nekázeň 80,3 32,2 B 32 57 11 0 2

Upozor. na souvislosti? 85,9 59,5 C 60 24 16 2

Známkujete spravedlivě? 91,6 70,6 D 71 25 4 0 5

Kdo může u vás uspět? 93,8 78,0 E 78 20 1 0 0 2

Probíráte novou látku 81,4 39,6 F 40 48 11 1 0 2

Všímáte si přístupu? 93,3 77,3 G 77 18 4 2

Kolik žáků vyrušuje? 77,1 15,2 H 15 79 6 0 2

Jednáte s žáky po zlém? 79,9 38,4 I 38 43 18 0 1

Radíte žákům, jak lépe? 91,4 71,5 J 72 23 5 0 2

6. Opravdový život 60,2% 41,0% 300

Pozval(a) někoho zvenčí? 44,5 25,9 A 26 15 12 6 41 0 7

Se žáky na exkurzi? 63,9 42,0 B 42 17 15 7 19 3

Využil(a) místní aktualitu? 72,1 55,3 C 55 12 13 5 14 5


Chcete znát výsledky? 79,5 50,8 A 51 20 26 0 2 2



4.3.1.2. Četnosti (%): Praxe 0-5KALIBRO 2007/08 – Rozšiřující dotazníky (učitelé)


1. Naše škola 78,1% 53,0% 62

Jak uvažujete a mluvíte? 86,5 57,4 A 57 31 11 2

Smysl školních akcí? 86,9 67,2 B 67 16 13 3 2

Upozorňujete na rozbité věci? 80,6 51,6 C 52 34 6 2 6


Víte o personálu něco víc? 39,1 11,3 E 11 13 26 21 29


Má škola vystavovat práce? 90,3 71,0 G 71 19 10


2. Kolegové a já 76,2% 43,8% 62

Učitelé, kteří řídí ostatní 76,7 30,0 A 30 50 17 3 3

Má vaše slovo váhu? 80,6 43,5 B 44 37 18 2


Spolupráce ve vzdělávání 85,5 67,7 D 68 18 8 2 5



Vy osobně a možné změny 77,9 50,8 G 51 33 3 3 10 2




Staráte se o třídu? 83,9 41,9 C 42 52 6 2 48

Vyslechnete si problémy? 93,0 78,1 D 78 16 6 48

Znáte zázemí žáků? 69,5 40,6 E 41 16 34 9 48

Vliv skupin na vztahy 66,9 19,4 F 19 35 42 3 50


4. Vedení školy 78,1% 47,6% 61

Má škola vizi? 72,9 39,0 A 39 25 29 2 5 5

Zajímalo se o vaše cíle? 66,4 32,8 B 33 24 31 12 6


Pečuje o jednotné působení? 80,3 49,2 D 49 33 13 5 2

Je důvěryhodné a schopné? 87,1 68,3 E 68 15 15 2 3

Je spravedlivé? 74,2 43,3 F 43 20 28 7 2 3


Reakce na vnější změny 84,2 65,0 H 65 17 12 3 3 3

5. Žáci a já 80,5% 40,0% 62

Rozmanitost metod výuky 70,6 14,5 A 15 53 32

Vaše reakce na nekázeň 74,2 22,6 B 23 53 23 2

Upozor. na souvislosti? 79,0 41,9 C 42 32 26

Známkujete spravedlivě? 87,1 56,7 D 57 35 8 3

Kdo může u vás uspět? 92,3 72,6 E 73 24 3

Probíráte novou látku 75,0 29,0 F 29 48 18 3 2

Všímáte si přístupu? 91,1 72,6 G 73 19 8

Kolik žáků vyrušuje? 73,8 8,1 H 8 79 13

Jednáte s žáky po zlém? 73,4 19,4 I 19 55 26

Radíte žákům, jak lépe? 88,1 62,3 J 62 28 10 2


Pozval(a) někoho zvenčí? 30,3 19,7 A 20 3 11 10 56 2

Se žáky na exkurzi? 53,2 35,5 B 35 10 16 10 29



Chcete znát výsledky? 77,0 39,3 A 39 33 26 2 2





1. Naše škola 83,8% 59,6% 50

Jak uvažujete a mluvíte? 90,0 64,0 A 64 32 4


Upozorňujete na rozbité věci? 90,5 68,0 C 68 28 2 2

Má škola veřejně oceňovat? 97,0 90,0 D 90 8 2


Reakce na nepořádek 80,0 52,0 F 52 20 24 4


Uvažujete o prvním dojmu? 87,0 60,0 H 60 36 4

2. Kolegové a já 79,1% 45,5% 50


Má vaše slovo váhu? 85,5 50,0 B 50 42 8

Reakce na pohrdání žáky 81,5 44,0 C 44 42 12 2

Spolupráce ve vzdělávání 86,0 62,0 D 62 20 18

Kolegové a výchovné zásady 79,5 42,0 E 42 34 24




Pečujete o vztahy? 92,9 82,1 A 82 8 10 22



Vyslechnete si problémy? 98,0 92,1 D 92 8 24



Je tam otloukánek? 82,9 55,3 G 55 21 24 24

4. Vedení školy 85,9% 61,2% 50

Má škola vizi? 86,5 68,0 A 68 14 16 2




Je důvěryhodné a schopné? 88,5 66,0 E 66 22 12

Je spravedlivé? 79,5 48,0 F 48 26 24 2

Jak rozhoduje o vás? 84,0 52,0 G 52 36 8 4

Reakce na vnější změny 89,0 66,0 H 66 24 10

5. Žáci a já 86,1% 53,8% 49





Kdo může u vás uspět? 93,9 81,6 E 82 16 2 2

Probíráte novou látku 85,7 49,0 F 49 45 6 2


Kolik žáků vyrušuje? 77,0 10,2 H 10 88 2 2

Jednáte s žáky po zlém? 80,1 38,8 I 39 43 18 2







Chcete znát výsledky? 75,0 42,9 A 43 14 43 2





1. Naše škola 82,4% 60,8% 38


Smysl školních akcí? 86,2 63,2 B 63 24 11 3




Reakce na nepořádek 81,9 47,2 F 47 36 14 3 5


Uvažujete o prvním dojmu? 81,6 57,9 H 58 21 11 11

2. Kolegové a já 78,7% 44,0% 38



Reakce na pohrdání žáky 81,4 40,0 C 40 51 6 3 8

Spolupráce ve vzdělávání 83,6 57,9 D 58 21 18 3

Kolegové a výchovné zásady 77,0 42,1 E 42 26 29 3






Staráte se o třídu? 87,5 59,4 C 59 31 9 16


Znáte zázemí žáků? 79,7 43,8 E 44 31 25 16



4. Vedení školy 85,3% 61,2% 38

Má škola vizi? 86,2 63,2 A 63 21 13 3

Zajímalo se o vaše cíle? 81,6 57,9 B 58 16 24 3

Vztah metod a cílů 86,8 50,0 C 50 47 3

Pečuje o jednotné působení? 88,2 65,8 D 66 26 5 3

Je důvěryhodné a schopné? 90,1 76,3 E 76 11 11 3

Je spravedlivé? 76,3 52,6 F 53 18 13 13 3

Jak rozhoduje o vás? 86,2 65,8 G 66 21 8 3 3


5. Žáci a já 86,7% 53,3% 38


Vaše reakce na nekázeň 82,9 34,2 B 34 63 3



Kdo může u vás uspět? 94,7 78,9 E 79 21

Probíráte novou látku 86,2 47,4 F 47 50 3




Radíte žákům, jak lépe? 92,8 73,7 J 74 24 3




Využil(a) místní aktualitu? 78,9 63,2 C 63 13 8 8 8







1. Naše škola 80,4% 50,2% 44



Upozorňujete na rozbité věci? 95,2 81,0 C 81 19 5

Má škola veřejně oceňovat? 95,2 85,7 D 86 10 5 5



Má škola vystavovat práce? 83,7 48,8 G 49 37 14 2


2. Kolegové a já 75,1% 37,5% 44





Kolegové a výchovné zásady 74,4 30,2 E 30 40 28 2 2











4. Vedení školy 82,9% 56,4% 44

Má škola vizi? 77,9 53,5 A 53 23 12 5 7 2





Je spravedlivé? 78,5 53,5 F 53 21 12 14 2



5. Žáci a já 85,0% 49,1% 44

Rozmanitost metod výuky 73,3 25,6 A 26 42 33 2



Známkujete spravedlivě? 91,9 67,4 D 67 33 2















4.3.1.6. Četnosti (%): Praxe >=21KALIBRO 2007/08 – Rozšiřující dotazníky (učitelé)


1. Naše škola 84,9% 62,6% 104

Jak uvažujete a mluvíte? 88,9 66,3 A 66 26 6 1 1



Má škola veřejně oceňovat? 97,6 94,2 D 94 4 1 1



Má škola vystavovat práce? 85,3 60,6 G 61 21 17 1


2. Kolegové a já 80,5% 49,1% 104


Má vaše slovo váhu? 84,1 48,0 B 48 42 9 1 2












Vliv skupin na vztahy 74,7 37,5 F 38 24 39 31


4. Vedení školy 86,5% 63,4% 104

Má škola vizi? 86,1 63,5 A 63 23 10 2 2




Je důvěryhodné a schopné? 91,4 78,4 E 78 12 8 1 1 1 1

Je spravedlivé? 85,7 65,3 F 65 19 10 3 2 6



5. Žáci a já 86,5% 55,6% 103





Kdo může u vás uspět? 94,7 81,6 E 82 17 1 1 1














4.3.1.7. Četnosti (%): ZŠ-VesniceKALIBRO 2007/08 – Rozšiřující dotazníky (učitelé)


1. Naše škola 93,2% 81,3% 28









2. Kolegové a já 92,5% 76,4% 28

Učitelé, kteří řídí ostatní 92,6 74,1 A 74 22 4 7


Reakce na pohrdání žáky 93,5 74,1 C 74 26 7



Kolegové a možné změny 89,3 67,9 F 68 29 4 3

Vy osobně a možné změny 86,1 66,7 G 67 26 7 7


Pečujete o vztahy? 98,9 95,7 A 96 4 21

Jak vznikají pravidla? 96,7 87,0 B 87 13 21

Staráte se o třídu? 97,8 91,3 C 91 9 21


Znáte zázemí žáků? 93,5 73,9 E 74 26 21



4. Vedení školy 94,9% 83,4% 27

Má škola vizi? 95,2 84,6 A 85 12 4 10

Zajímalo se o vaše cíle? 93,5 81,5 B 81 11 7 7



Je důvěryhodné a schopné? 97,1 88,5 E 88 12 10

Je spravedlivé? 94,2 84,6 F 85 12 4 10


Reakce na vnější změny 93,5 77,8 H 78 19 4 7

5. Žáci a já 90,3% 64,1% 27
















Chcete znát výsledky? 93,3 73,1 A 73 27 10



4.3.1.8. Četnosti (%): ZŠ-Malá městaKALIBRO 2007/08 – Rozšiřující dotazníky (učitelé)


1. Naše škola 83,5% 61,1% 104

Jak uvažujete a mluvíte? 83,4 50,0 A 50 37 12 1 1








2. Kolegové a já 82,3% 50,8% 102









Pečujete o vztahy? 94,5 84,4 A 84 9 6 3 23





Vliv skupin na vztahy 72,4 27,6 F 28 37 33 3 1 26


4. Vedení školy 86,4% 63,2% 103

Má škola vizi? 86,6 65,3 A 65 18 16 1 3





Je spravedlivé? 84,2 60,4 F 60 23 12 3 2 3



5. Žáci a já 86,6% 55,6% 104



















4.3.1.9. Četnosti (%): ZŠ-Velká městaKALIBRO 2007/08 – Rozšiřující dotazníky (učitelé)


1. Naše škola 88,3% 61,0% 25

Jak uvažujete a mluvíte? 90,0 60,0 A 60 40


Upozorňujete na rozbité věci? 88,0 64,0 C 64 32 4

Má škola veřejně oceňovat? 97,0 88,0 D 88 12

Víte o personálu něco víc? 86,0 52,0 E 52 40 8

Reakce na nepořádek 89,0 64,0 F 64 28 8

Má škola vystavovat práce? 93,0 72,0 G 72 28


2. Kolegové a já 80,3% 44,0% 25



Reakce na pohrdání žáky 78,0 40,0 C 40 48 4 8



Kolegové a možné změny 71,0 24,0 F 24 52 12 8 4

Vy osobně a možné změny 81,0 48,0 G 48 40 4 4 4



Jak vznikají pravidla? 91,7 72,2 B 72 22 6 28



Znáte zázemí žáků? 88,9 72,2 E 72 11 17 28



4. Vedení školy 87,6% 62,8% 25

Má škola vizi? 91,0 76,0 A 76 12 12

Zajímalo se o vaše cíle? 92,0 80,0 B 80 8 12


Pečuje o jednotné působení? 98,0 92,0 D 92 8


Je spravedlivé? 73,0 40,0 F 40 24 28 4 4


Reakce na vnější změny 89,0 56,0 H 56 44

5. Žáci a já 86,3% 51,1% 25


Vaše reakce na nekázeň 86,0 44,0 B 44 56



Kdo může u vás uspět? 98,0 92,0 E 92 8








Se žáky na exkurzi? 80,0 64,0 B 64 16 8 12






4.3.1.10. Četnosti (%): Základní školyKALIBRO 2007/08 – Rozšiřující dotazníky (učitelé)


1. Naše škola 86,0% 64,6% 156









2. Kolegové a já 83,8% 54,3% 155
















4. Vedení školy 88,1% 66,7% 155

Má škola vizi? 88,8 70,4 A 70 16 13 1 4




Je důvěryhodné a schopné? 89,6 71,1 E 71 18 11 1 1 3

Je spravedlivé? 84,0 61,2 F 61 21 13 3 2 4



5. Žáci a já 87,2% 56,4% 156



















4.3.1.11. Četnosti (%): GymnáziaKALIBRO 2007/08 – Rozšiřující dotazníky (učitelé)


1. Naše škola 78,9% 51,4% 108


Smysl školních akcí? 87,9 61,7 B 62 32 4 2 1 1







2. Kolegové a já 71,2% 33,2% 108
















4. Vedení školy 78,7% 47,4% 108

Má škola vizi? 75,2 42,6 A 43 31 17 6 5





Je spravedlivé? 74,8 45,3 F 45 22 22 9 2 2



5. Žáci a já 82,9% 43,6% 108



















4.3.1.12. Četnosti (%): SŠ ostatníKALIBRO 2007/08 – Rozšiřující dotazníky (učitelé)


1. Naše škola 78,4% 53,5% 43


Smysl školních akcí? 86,6 60,5 B 60 26 14







2. Kolegové a já 77,4% 45,1% 43
















4. Vedení školy 82,3% 56,3% 43

Má škola vizi? 75,6 48,8 A 49 19 26 7





Je spravedlivé? 77,5 52,5 F 53 13 28 8 7


Reakce na vnější změny 90,5 76,2 H 76 10 14 2

5. Žáci a já 82,9% 51,2% 43












Pozval(a) někoho zvenčí? 30,5 14,6 A 15 15 10 61 5







4.3.1.13. Četnosti (%): Střední školyKALIBRO 2007/08 – Rozšiřující dotazníky (učitelé)


1. Naše škola 78,8% 52,0% 151


Smysl školních akcí? 87,5 61,3 B 61 30 7 1 1 1







2. Kolegové a já 73,0% 36,6% 151
















4. Vedení školy 79,7% 49,9% 151

Má škola vizi? 75,3 44,4 A 44 27 19 4 5





Je spravedlivé? 75,5 47,3 F 47 19 23 9 1 3



5. Žáci a já 82,9% 45,8% 151





Kdo může u vás uspět? 90,1 66,2 E 66 30 3 1 1














4.3.1.14. Četnosti (%): Státní školyKALIBRO 2007/08 – Rozšiřující dotazníky (učitelé)


1. Naše škola 82,3% 58,9% 256


Smysl školních akcí? 88,2 64,8 B 65 25 10 0 0 0 2







2. Kolegové a já 79,1% 47,2% 255














Vliv skupin na vztahy 71,5 31,2 F 31 28 38 3 1 0 33


4. Vedení školy 84,5% 60,1% 254

Má škola vizi? 82,0 57,9 A 58 21 15 2 3 2




Je důvěryhodné a schopné? 90,4 75,9 E 76 12 11 1 0 2

Je spravedlivé? 82,1 59,5 F 60 18 15 6 1 4



5. Žáci a já 85,4% 52,5% 254





Kdo může u vás uspět? 94,0 79,1 E 79 19 1 0 0 2














4.3.1.15. Četnosti (%): Nestátní školyKALIBRO 2007/08 – Rozšiřující dotazníky (učitelé)


1. Naše škola 82,8% 56,0% 51




Má škola veřejně oceňovat? 97,5 90,2 D 90 10




Uvažujete o prvním dojmu? 79,5 40,0 H 40 46 6 8 2

2. Kolegové a já 75,6% 37,7% 51
















4. Vedení školy 81,3% 50,0% 51

Má škola vizi? 82,4 54,9 A 55 24 20 2





Je spravedlivé? 69,1 29,4 F 29 31 29 6 4


Reakce na vnější změny 83,0 50,0 H 50 36 12 2 2

5. Žáci a já 83,4% 44,2% 51



















4.3.2.1. A Úspěšnost (%) KALIBRO 2007/08 – Rozšiřující dotazníky (učitelé)

1. Naše školaCelkem

Délka praxe Typ školy ZŠ-Sídlo školy Zřizovatel

Otázka 0-5 6-10 11-15 16-20 21 –> ZŠ G SŠost Střední Vesnice Malá m. Velká m. Stát. Nestát.

Jak uvažujete a mluvíte? A 88,3 86,5 90,0 88,2 86,9 88,9 86,9 90,3 88,4 89,7 97,2 83,4 90,0 87,8 90,7

Smysl školních akcí? B 87,5 86,9 85,2 86,2 83,7 90,3 87,5 87,9 86,6 87,5 91,7 88,5 79,0 88,2 83,8

Upozorňujete na rozbité věci? C 89,9 80,6 90,5 88,2 95,2 94,1 92,6 88,4 83,3 87,0 92,9 93,8 88,0 90,6 86,3

Má škola veřejně oceňovat? D 96,3 93,4 97,0 96,7 95,2 97,6 94,8 98,1 97,1 97,8 98,2 93,3 97,0 96,1 97,5

Víte o personálu něco víc? E 50,0 39,1 54,0 44,7 45,8 58,2 59,1 39,0 44,2 40,5 79,5 47,1 86,0 48,3 58,3

Reakce na nepořádek F 77,3 72,5 80,0 81,9 75,0 77,9 86,0 69,4 66,3 68,5 90,4 84,1 89,0 77,1 77,9

Má škola vystavovat práce? G 87,5 90,3 86,5 92,1 83,7 85,3 92,6 81,7 83,1 82,1 99,1 90,8 93,0 87,3 88,2

Uvažujete o prvním dojmu? H 82,7 75,4 87,0 81,6 77,3 87,1 88,1 76,7 78,0 77,0 96,4 86,9 84,0 83,4 79,5

Počet učitelů 307 62 50 38 44 104 156 108 43 151 28 104 25 256 51

Průměrná úspěšnost 82,4 78,1 83,8 82,4 80,4 84,9 86,0 78,9 78,4 78,8 93,2 83,5 88,3 82,3 82,8

2. Kolegové a jáCelkem



Učitelé, kteří řídí ostatní A 79,4 76,7 74,0 82,4 72,7 85,6 81,8 75,0 82,0 77,0 92,6 78,8 82,0 79,1 80,9

Má vaše slovo váhu? B 83,8 80,6 85,5 86,1 84,3 84,1 85,6 80,8 84,9 82,0 90,7 84,9 83,0 83,8 83,8

Reakce na pohrdání žáky C 78,2 69,9 81,5 81,4 72,7 82,4 81,1 76,0 73,2 75,2 93,5 78,5 78,0 77,6 81,0

Spolupráce ve vzdělávání D 85,8 85,5 86,0 83,6 84,9 86,7 93,3 77,8 79,1 78,1 99,1 92,6 90,0 86,0 84,8

Kolegové a výchovné zásady E 76,3 77,9 79,5 77,0 74,4 73,1 83,1 66,4 76,7 69,3 96,4 80,9 77,0 77,5 70,0

Kolegové a možné změny F 66,9 64,8 68,9 63,9 63,1 69,1 76,0 53,6 66,1 57,2 89,3 73,5 71,0 68,8 57,5

Vy osobně a možné změny G 79,1 77,9 78,1 76,4 73,8 82,4 85,7 69,0 79,9 72,1 86,1 86,8 81,0 80,6 71,4

Počet učitelů 305 62 50 38 44 104 155 108 43 151 28 102 25 255 51


3. Jsem třídní učitelCelkem



Pečujete o vztahy? A 91,8 84,4 92,9 91,4 91,1 94,8 95,3 88,1 85,9 87,4 98,9 94,5 94,4 91,8 91,9

Jak vznikají pravidla? B 80,7 74,2 84,2 75,8 73,4 86,1 88,6 69,0 74,2 70,7 96,7 85,4 91,7 81,0 79,1

Staráte se o třídu? C 88,4 83,9 88,2 87,5 85,9 93,1 91,5 86,1 81,5 84,6 97,8 90,6 87,5 88,9 86,5

Vyslechnete si problémy? D 95,8 93,0 98,0 97,7 93,5 95,5 95,6 96,8 94,4 96,0 96,7 95,1 95,8 95,9 95,3

Znáte zázemí žáků? E 78,6 69,5 80,9 79,7 83,9 79,5 85,9 75,4 57,3 69,4 93,5 83,0 88,9 78,6 79,1

Vliv skupin na vztahy F 71,7 66,9 69,1 68,0 75,9 74,7 74,8 66,9 69,2 67,7 81,5 72,4 76,4 71,5 72,2

Je tam otloukánek? G 86,0 79,3 82,9 88,3 91,1 88,5 85,8 87,1 84,2 86,1 91,3 84,7 83,3 86,1 85,4

Počet učitelů 213 32 39 32 32 72 119 63 32 95 23 78 18 176 37



4.3.2.1. B Úspěšnost (%) KALIBRO 2007/08 – Rozšiřující dotazníky (učitelé)

4. Vedení školyCelkem



Má škola vizi? A 82,1 72,9 86,5 86,2 77,9 86,1 88,8 75,2 75,6 75,3 95,2 86,6 91,0 82,0 82,4

Zajímalo se o vaše cíle? B 77,6 66,4 80,1 81,6 77,3 82,1 85,2 67,7 75,0 69,8 93,5 81,3 92,0 78,1 75,0

Vztah metod a cílů C 83,6 78,4 87,2 86,8 85,2 83,3 87,3 80,6 78,5 80,0 94,2 85,5 87,0 83,5 84,5

Pečuje o jednotné působení? D 88,2 80,3 92,3 88,2 88,4 90,6 95,3 79,2 84,9 80,9 96,3 94,4 98,0 87,9 90,0

Je důvěryhodné a schopné? E 88,9 87,1 88,5 90,1 86,0 91,4 89,6 87,3 90,7 88,2 97,1 88,7 85,4 90,4 81,5

Je spravedlivé? F 79,9 74,2 79,5 76,3 78,5 85,7 84,0 74,8 77,5 75,5 94,2 84,2 73,0 82,1 69,1

Jak rozhoduje o vás? G 83,6 81,4 84,0 86,2 83,1 83,7 84,0 82,2 85,5 83,2 95,2 80,9 85,0 83,4 84,8

Reakce na vnější změny H 87,6 84,2 89,0 86,8 86,9 89,4 90,3 82,5 90,5 84,8 93,5 89,7 89,0 88,5 83,0

Počet učitelů 304 61 50 38 44 104 155 108 43 151 27 103 25 254 51


5. Žáci a jáCelkem



Rozmanitost metod výuky A 76,2 70,6 78,1 80,3 73,3 78,2 81,4 73,8 63,4 70,8 86,1 80,3 81,0 76,3 76,0

Vaše reakce na nekázeň B 80,3 74,2 81,1 82,9 80,7 82,2 82,2 78,5 77,9 78,3 86,1 80,2 86,0 80,1 80,9

Upozor. na souvislosti? C 85,9 79,0 84,7 87,5 86,6 90,3 87,7 83,6 84,9 83,9 88,9 87,4 88,0 86,5 82,8

Známkujete spravedlivě? D 91,6 87,1 91,0 91,9 91,9 94,1 93,0 89,8 91,9 90,4 96,3 92,7 89,8 92,1 89,1

Kdo může u vás uspět? E 93,8 92,3 93,9 94,7 91,3 94,7 97,4 89,4 91,9 90,1 94,4 98,0 98,0 94,0 92,6

Probíráte novou látku F 81,4 75,0 85,7 86,2 81,4 80,4 83,7 78,7 79,7 79,0 86,1 83,4 82,0 81,3 81,9

Všímáte si přístupu? G 93,3 91,1 95,9 91,4 95,3 92,5 96,2 90,3 90,1 90,2 99,1 96,0 94,0 93,9 90,2

Kolik žáků vyrušuje? H 77,1 73,8 77,0 75,0 80,1 78,7 76,5 76,9 80,2 77,8 80,6 76,0 74,0 77,4 76,0

Jednáte s žáky po zlém? I 79,9 73,4 80,1 84,2 79,5 81,8 80,8 78,9 79,1 79,0 88,9 79,2 79,0 80,5 77,0

Radíte žákům, jak lépe? J 91,4 88,1 93,4 92,8 90,1 92,4 93,3 89,2 90,1 89,4 96,3 93,1 91,0 92,2 87,5

Počet učitelů 305 62 49 38 44 103 156 108 43 151 27 104 25 254 51


6. Opravdový životCelkem



Pozval(a) někoho zvenčí? A 44,5 30,3 44,3 45,0 38,1 55,9 56,0 34,4 30,5 33,3 77,9 50,5 53,1 44,1 46,5

Se žáky na exkurzi? B 63,9 53,2 66,3 72,4 60,1 67,8 74,8 55,8 45,9 53,0 87,0 70,2 80,0 64,0 63,7

Využil(a) místní aktualitu? C 72,1 65,6 76,6 78,9 76,8 70,7 72,5 75,5 62,2 71,7 78,7 68,6 81,3 70,3 81,1

Počet učitelů 300 62 49 38 42 101 150 107 43 150 27 98 25 249 51





Chcete znát výsledky? A 79,5 77,0 75,0 72,4 79,1 86,7 80,8 80,6 72,1 78,1 93,3 80,4 69,0 80,8 73,0

Počet učitelů 303 61 49 38 43 103 152 108 43 151 26 101 25 252 51


Documents

Komentované výsledky projektu KALIBRObrozury.sweb.cz/BrozVz08.pdf2. Komentář k obsahu dotazníků a souhrnné výsledky za období 2004/05 až 2007/08 Snažili jsme se formulovat