Kniha II _Boží lid.pdf

7/24/2019 Kniha II _Bo lid.pdf

1/17

1

CIC 1983Kniha IIBo lid

knn. 204 - 746

CIC 1983, Kniha IIreflexe eklesiologie II. Vatiknskho koncilu- struktura knihy odr strukturu dogmatick konstituce o crkvi Lumen gentium.

CIC 1917Kniha IIOsoby: lenn: klerici, eholnci, laici

koncepce crkve jako dokonal spolenosti1 nerovnch osob, hierarchickyuspodan, svraznou pevahou kn. Nerovnost: rozliuje vcrkvi dvady: vedouc a lid (uitel a ci). Veden m za kol vst, lid poslouchat.

CIC 1983 Kniha II Bo lid: lenn: christifideles, hierarchick uspodn crkve, institutyzasvcenho ivota a spolenosti apotolskho ivota.

-

Jin perspektiva: vychz zprincipu r ovnostivech vcch jako jedinho Boholidu, ve kterm jsou rzn koly, sluby a charismata. Princip rovnosti: vichnilenov Boho lidu jsou si rovni na zklad ktu. Kad znich je voln podle

svho stavu ke svatosti a ke spoluzodpovdnosti na posln crkve.Existuj prva a povinnosti spolen vem kesanm; a prva a povinnosti pslunjednotlivm stavm vcrkvi laici, klerici, zasvcen osoby. (princip rznosti)

Vc kesan (christifideles) - kn. 204 1: kest =>soust boho lidu (spoleenstv) => ast na

posln crkve. princip rovnosti (vc kesan je jak laik, tak klerik, tak zasvcen osoba) i rznosti(kad kesan msvm zpsobem podle svho postaven ast na posln crkve).

- kn. 204 1 ukazuje dva prvn dsledky: 1. Pslunost kBomu lidu na zklad ktu, 2.

Kapacita (schopnost) vykonvat posln crkve (ili laici nejsou jen pasivnopeovvan lenov, ale podl se podle svho stavu na posln crkve).

- kn. 204 2 identifikuje crkev, o kter se mluv vtomto kodexu: je to katolick crkev,zen nstupci apotola Petra a biskupy ve spoleenstv snm.

kn. 205: kritria pro to, kdo je s touto crkv vpln jednot na tto zemi (his in terrisviditeln,

historick). Ztto pln jednoty pak plynou prva a povinnosti a jejich plnn. Ti, kdo jsou vplnjednot scrkv, maj plnou prvn zpsobilost(capacitas iuridica) v katolick crkvi (pozn. roli, cose te prvn zpsobilosti a zpsobilost sti jednn, hraje vk, kanonick stav, mentln stav, bydlit,pokrevn svazky i vagrovstv, adopce, ritus = souhrn liturgickch kon a disciplinrnch ustanovenv rmci katolick crkve)

1Prvn dokonal spolenost je star prvn koncept (stedovk scholastika): spolenost= pluralita

osob organicky sjednocench za elem dosaen stejnho cle stejnmi prostedky;prvn=spojenjejch len je prvnm poutem pod stejnou moc; dokonal= m svj cl a disponuje prostedkykjeho dosaen, sama sob dostauje, je pln autonomn.


2/17

2

Nebt vpln jednot nebo bt postieni legitimn uloenou sankc-> omezen prv a povinnost.

Podmnky pro tuto plnou jednotu:

-

kest(Ve jmnu Otce i Syna i Ducha svatho: nap. Mt 28,19-20 Jdte ke vemnrodm a zskvejte mi uednky, ktte je ve jmno Otce i Syna i Ducha svatho

a ute je, aby zachovvali vecko, co jsem vm pikzal.)- vyznn vry2(poruen: apostaze, hereze)

- svtosti (poruen: hereze)

- veden (poruen: schizma)

- Prvn dsledky tohoto knonu:o zkony ist crkevnmi jsou vzni pouze poktn vkatolick crkvi nebo do n

pijat (kn. 11).o Souit katolk a kesan jinch spoleenstv se d zvltnmi zkony.o kn. 915 eucharistienejsou piputni exkomunikovan, postien interdiktem,

ti, kdo zatvrzele setrvvaj vtkm hchu.o

+ kn. 208 vichni kesan jsou si na zklad ktu rovni co do dstojnosti i innosti. Nazklad tto rovnosti vichni spolupsob na rozvoji Kristova tla, kad podle svho

postaven.

2Vyznn vry Credo(www.vira.cz)

Slovo credo [krdo, kredo] znamen latinsky vm a protoe je potenm slovem strunho souhrnu

kesansk vry, stalo se i jeho nzvem. Nejstar pln text Creda, tzv. apotolsk vyznn vry,pochz ze 4. stolet a je shrnutm obsahu vry apotolsk doby. Velice brzy po jeho zformulovn sevak objevily rzn nejasnosti a spolu s nimi i spory a kontroverze o nkter vroun pravdy. O nich

pak bylo poteba mluvit ve vyznn vry eji a jasnji. Tak se dosplo ke druhmu, tzv. nicejsko-caihradskmu vyznn vry. Jedn se o zpesnn a rozen text apotolskho vyznn vry. Poprvbylo upraveno na koncilu v Nicei (r. 325) a podruh na koncilu v Caihrad (r. 381). Existuj tedy sicedv formulace Creda, ale ob jsou vyznnm stejn vry.

Znn cel modlitby apotolskho vyznn vry - creda:

Vm v Boha, Otce vemohoucho, Stvoitele nebe i zem.V Jee Krista, Syna jeho jedinho, Pna naeho;

jen se poal z Ducha svatho, narodil se z Marie Panny,trpl pod Ponciem Piltem,ukiovn umel i pohben jest;sestoupil do pekel, tetho dne vstal z mrtvch;vstoupil na nebesa,sed po pravici Boha, Otce vemohoucho;odtud pijde soudit iv i mrtv.Vm v Ducha Svatho,

svatou crkev obecnou,spoleenstv svatch,

odputn hch, vzken tla a ivot vn.Amen.


3/17

3

Kn. 206 katechumeni = ti, kdo vslovn daj o inkorporaci do crkve a pipravuj na kest. Nejsouve vlastnm smyslu osobami vcrkvi, nejsou subjekty prv a povinnost, kter maj u poktn, alejsoujim piznna urit prva.

_________________________

Exkurz : svtosti: kn. 804: znamen a prostedky (viditeln znamen neviditeln Bomilosti): ur. kony, kter psob to, co se jimi zvnjku naznauje.

- zdroj: Nov Zkon (jejich poet: 7)

- autor: Je Kristus

-

vykonavatel : Crkev.-

cl: posvcen lid, poslen vry, pocta Bohu.

- zkony kjejich platnosti a dovolenosti (ty neru platnost, ale je mimo obvykl d vc):kdo, kdy, jak.

____________________________

Kn. 207. Hierarchick uspodn katolick crkve: Zboho ustanoven 2 skupiny lid:klerici a laici. (= Bo zkony, crkevn autoritaje neme mnit). Laici jsou ti, kdo nepijalisvtost svcen(negativn vymezen).Z obou skupin ti, kdo ij zasvcenm ivotem prostednictv evangelnch rad (istota,chudoba, poslunost). Autenticitu + zpsob ivota potvrzuje a stanovuje pslun crkevnautorita. Jejich stav nepat do hierarchickho uspodn crkve. Pat kivotu a svatosticrkve.

Povinnosti a prva vech kesanKn. 208-223 prvn postaven spolen vem vcm (je to novinka, jedna znejvtch originalitnovho kodexu)

Zan slavnostnm prohlenm (viz Lumen gentium n. 32,2):kn. 208 =princip rovnostirovn dstojnosti, svobody a odpovdnosti vech vcch, kter m svjpvod ve ktu

Nsledujc knony: nejsou vyerpvajc, daj se snadno odvodit zdokument II. Vatiknskhokoncilu. Plynou jak zpirozenho zkona, tak zpostaven kesana.

Povinnost:

- zachovvat jednotu scrkv- vst svat ivota- pijmout uen crkve- pispvat na poteby crkve- povinnost usilovat o sociln spravedlnost a podporovat chud (z pirozenho zkona).- Pi sv innosti brt ohled na obecn dobro, na sv povinnosti vi druhm lidem a na

prva druhch lid.

Povinnost a prvo:


4/17

4

- spolupracovat na hlsn evangelia. (apotolt)- sdlovat pastm sv mnn ve vcech, tkajcch se prospchu crkve

Prvo:- sdlovat pastm (tj. autoritm vcrkvi) sv poteby a pn.

-

na duchovn pi (hlavn kzn boho slova a svtosti)- prvo na bohosluby podle vlastnho obadu a na vlastn zpsob duchovnho ivota, pokud

je v souladu s uenm crkve.- sdruovn: zakldat a vst organizace a spolky (pirozen prvo lovka)- prvo na kesansk vzdln.- prvo na svobodu vbdn voblastech, v nich jsou odbornky, a na publikaci vsledk,

pi zachovn poslunosti kuitelskmu adu crkve (v dogmatickch vcechformulovanch magisteriem neexistuje svoboda nzor)..

- nebt nuceni zvolit si ivotn stav = imunita pi volb (kn. 219 pozorv originle jenegativn formulace!)

-

dobrou povst a intimitu (pirozen prvo lovka):- prvo domhat se svch prv a hjit je u pslunho crkevnho soudu.

- leglnost vprocesnch vcech: prvo na nestrannost (pirozen prvo lovka to

je spe povinnost soudce!), prvo bt souzeni podle dispozic zkona (dodrovnprocesnch pedpis) a prvo bt sthni kanonickmi tresty jen podle zkona(Nullum crimen, nulla poena sine praevia lege poenale. = limity vlastnho prva:bonum commune, neminem ledere, suum unicuique tribuere pojmy z mskho

prva: veejn prospch, nikomu nekodit, dt kadmu, co jeho jest.

Povinnosti a prva kesan laik

kn. 224-231Slovo laici se zde pouv vpsnm slova smyslu: mn se nejen ti, kte nepijali dn svcen, aletak ti, kdo neij zasvcenm zpsobem ivota (eholnci, apod.ast na dcm, uitelskm a posvcujcm posln crkve:

dc:- vichni laici (mui i eny): : schopnost (kapacita): zastvat vcrkvi ady podle

ustanoven prva (kn. 228 1)

-

vichni laici (mui i eny): : schopnost (kapacita): bt leny poradnch orgn jakoexperti (kn. 228 2) p. ekonomick radaUitelsk:

- prvo a povinnost vzdln vkesansk nauce (kn. 229 1)- prvo vysokokolskho vzdln vposvtnch vdch a zskn akademickch titul (kn.

229 2)- vichni laici (mui i eny): : schopnost (kapacita): zpsobilost uit posvtnm vdm

podle poven zkonn autority (kn. 229 3)Posvcujc:

- pouze mui: schopnost (kapacita) trval poven slubou lektora a akolyty (kn. 230 1)


5/17

5

- vichni laici (mui i eny): : schopnost (kapacita): doasn poven ke slub lektorm,dle ke slub kantora a komenttora (kn. 230 2)

- vichni laici (mui i eny): schopnost (kapacita): pi nedostatku povench (tj klerik)zastvat nkter funkce lektora a akolyty, dit liturgick modlitby, mt promluvu, ktt.

Speciln posln:Kn. 225:

- posln it evangelium tam, kde se dostanou pouze oni.- snait se uspodat pozemsk d podle evangelia.

Kn. 226:- manel maj povinnost budovat svoje manelstv.- prvo a povinnost vychovvat sv dti.

Kn. 227: prvo na stejnou svobodu voblasti svtskch zleitost, jako jin oban (z pirozenhozkona).

Kn. 231:- 1: ti, kdo jsou poveni njakou slubou neb adem v crkvi, maj povinnost zskat

pslun vzdln pro dn vkon jejich sluby- 2: prvo na pimenou odmnu za sv slby, takovou, aby mohli slun uspokojit

poteby sv i sv rodiny.

Povinnosti a prva klerikKn. 232-293Klerici: ti, kdo pijalo jhensk a knsk svcen.

Hlava I. VzdlnKn. 232 prvo a povinnost crkve je vzdlvat.Kn. 233 podpora cel crkve

Semin kn. 235-264.- alespo 4 roky- Je samm prvem prvnickou osobou. Vele rektor. Spiritul, zpovdnci (svoboda

zvolit si zpovdnka).- Doklady ped pijetm: potvrzen o ktu a bimovn.

Studiumfilozofie 2 roky, teologie 4 roky.

(Dal: viz kniha prof. Hrdiny.)

Hlava 2 - Inkardinace

Prvn institut inkardinace = kad klerik (t.j. jhen nebo knz) mus bt zalenn do njakorganizan jednotky crkve - bu do njak diecze nebo do eholnho institutu i spolenostiapotolskho ivota. (Klerici lenov sekulrnho institutu, zstvaj inkardinovni do diecze. )

Inkardinace pedstavuje pouto hierarchick, stabilitu, disponibilitu. Lze zmnit inkardinaci odejt do jin diecze nebo eholnho institutu i spolenosti apotolskho ivota (souhlas musejvyjdit oba pedstaven ten, kdo klerikapropout, i ten, kdo ho pijm).

-

pi pijet jhenskho svcen nebo vppadeholnk pi sloen trvalch slib.


6/17

6

Hlava 3Povinnosti a prva duchovnch kn. 273-289- pevn morln a duchovn povinnosti- prva: na pimenou odmnu, dovolen, prvo sdruovat se.- Zkaz: - ve, co se nesrovnv sjejich stavem (kn. 285)

-pijmat veejn ady, kter znamenaj ast na svtsk moci

-provozovat ivnost a obchod bez dovolen pedstavenho.- pijmat sprvu majetku, kter nepat duchovnm osobm, ruen apod. bezdovolen pedstavenho (kn. 285 4)- vojensk sluba (podle monosti a sdovolenm pedstavenho)

Hlava 4Pozbyt duchovnho stavu (kn. 290-293):- neplatnost svcen- Trestnm proputnm zduchovnho stavu- Reskriptem (dovolenm) Apotolskho stolce.

Pozbyt duchovnho stavu znamen pozbyt prv a povinnost klerika (knze nebo jhna), pozbytad a kol, kter duchovn dosud zastval. Neznamen znik svcen (krom ppadu, kdy svcenbylo udleno neplatn) to nelze vymazat, jen prv a povinnost.

Pozbyt duchovnho stavu neobsahuje automaticky dispenz od celibti, kterou me udlit pouzepape.

Osobn prelatury: kn. 294-297 = spoleenstv kn a jhn vele spreltem. Maj sv stanovyschvlen Apotolskm stolcem. Cl zvltn pastoran i misijn koly (v ur. oblastech izemch).

Sdruen kesankn. 298 329(Pozn.tyto knony nepojednvaj o institutech zasvcenho ivota)

- Je pirozenm prvem lovka sdruovat se. Sdruen mohou bt jak laick, takduchovensk, tak smen.

Cl tchto sdruen: kn. 298 1:- Dokonalej duchovn ivot nebo veejnou bohoslubu- en kesansk nauky- Apotolt = evangelizace, charita, animace svtskho du kesanskm duchem.

Mus mt stanovyobsahuj: cl, sdlo, zen, podmnky lenstv, zpsoby jednn. (kn. 304)

Tat osoba me bt lenem vce sdruen, pokud nen ve stanovch uvedeno jinak.

Kanonick prvo rozliuje:soukroma veejnsdruen kesan

veejn: zzen rozhodnutm (dekretem) pslunho crkevnho pedstavenho (podle kn.312 1), kter je me i zruit, a mus schvlitjejich stanovy; maj prvn subjektivitu ipsoiure, jednaj zpoven crkve. lenov - kn. 316. Jejich pedstavitele potvrzujepslun


7/17

7

crkevn pedstaven. Sprva jejich majetku se d knihou V. CIC (viz kn. 1257 CIC, clcrkevnho majetkukn. 1254 2). (p. esk katolick charity).soukrom: vznikaj dohodou kesan, nemaj prvn subjektivitu pokud ji neobdr odpslunho pedstavenho. Ten mus pezkoumatjejich stanovy (zda neodporuj katolick vea morlce). Pedstavitele si vol sami, znik podle stanov, majetek spravuj svobodn sami,

pi zniku se snm nalo podle stanov.Me bt zrueno pslunm crkevnm pedstavenm, pokud jeho innost psob velkoukodu katolick nauce nebo morlce, nebo je pohorenm pro vc.

katolicksdruen kn. 299 2

Veden katolick crkve.Veden univerzln crkve(www.vatican.va)

- teritoriln princip (zkladn), smonost osobnho principu = pro uritou specifickouskupinu v crkvi (p. eholnci, ...)

___________________

Exkurz: moc dc vcrkvi potestas regiminis (kn. 129-144)dn a delegovanVlastn a zstupn (propria e vicaria)

Zkonodrn, vkonn a soudn.

- jsou ji zpsobil mt osoby, kter pijaly svtost svcen. Laici na n mohou spolupracovatpodle ustanoven prva.

___________________

Nejvy moc vcrkvi:kn. 330Pape (Pontifex Romanus) a biskupsk sbor

Pape: kn. 331- 335Kn. 331 definice + jakou m moc:

- nejvynejvy vhierarchii pedstavench- pln m vechnu moc, kter je teba knaplnn jeho adu

-

bezprostedn bez prostednka nad celou Crkv- dn souvis sadem (na rozdl od delegovan)

Kn. 332tuto moc zskv:- zkonnou volbou+ biskupskm svcenm

- svho adu se me zci. Kplatnosti: svobodn rozhodnut, dn sdlen. Nemus bt odnikoho pijato (na rozdl teba od biskupa)

- proti jeho rozsudku nebo rozhodnut nen odvoln.
http://www.vatican.va/http://www.vatican.va/http://www.vatican.va/http://www.vatican.va/


8/17

8

Uvolnn adu papee: sede vacante, nihil innovetur. Pro tuto dobu jsou stanoveny zvltnpedpisy.Biskupsk sbor spolu spapeem (ale nikdy bez nj) m tak nejvy a plnou moc vcrkvi.Tu vykonv bu slavnostnm zpsobem na ekumenickm koncilu,nebo zpsobem, kterur i schvl pape.

Ekumenick koncil =prostedek, kterm pape + sbor biskup vykonvaj svou moc.astnci: vichni biskupov katolick crkve. Maj hlas rozhodujc i poradn.Svolv: pape (tak dv i schvaluje tmata, pedsed, me peruit nebo zruit, schvalujerozhodnut koncilu) pokud zeme, koncil se peru a do doby, ne nov pape rozhodne,co dl (pokraovat nebo rozpustit).

Biskupsk snmporadn orgn papee, m pouze poradn hlas. Ne vichni biskupov:Zabv se njak tmatem (vbr len podle danch pravidel)

-

problmy urit oblasti (biskupov zt oblasti nap. Evropa, Afrika, Ocenie...)

dn svolv se pravideln za urit asov obdob.Mimodn svolv se, je-li to poteba.

Svoln, tma, peruen apod. tot jako ekumenick koncil.

Kardinlov sbor osob, jim pslu volba papee + pomhaj papei kdy je svolk njak zvanj otzce nebo jako jednotlivci kdy zastvaj njak ad. Vdob

sedisvakance maj dit crkevpodle zvltnho zkona (Universi Dominici Gregis). Volbapapee ti kdo maj mn ne 80 let, max. 120 lid.- mu, knz, vynikajc vzdlnm i mravy, zbonost a moudrost. Kn. 351. Po

jmenovn m pimout biskupsk svcen (vjimka: kard. Tom pidlk)- jmenuje je pape. (kardinlov in pectore)

msk kurieKn. 360-361

- organismus, jeho prostednictvm pape vyizuje obvykl zleitosti crkve. dse vlastnm zkonem = apot. konstituc Pastor bonus stanovuje sloen akompetence (pozn.minul pondl pozmnna)

- Svat stolec mysl se jak pape, tak msk kurie, pokud zpovahy vci neboz kontextu neplyne nco jinho kn. 361.

- M takov pravomoci, kter j pape stanov (deleguje)Sloky:Sttn sekretarit (diplomacie)Rada pro veejnzleitosti crkve.Kongregace

-

Pro nauku vry

-

Pro vchodn crkve


9/17

9

- Probohoslubu a svtosti- Pro svatoeen- Pro evangelizaci nrod-

Pro klrus- Pro Instituty zasvcenho ivota a Spolenosti apotolskho ivota

-

Pro katolickou vchovu (semine a koly- Pro biskupy- (pipravuje se Kongregace pro laiky)

Soudy (Apotolsk signaturanejvy odvolac tribunl; msk rota soud 2. a vychinstanc, v1. instanci soud nap. Biskupy a diecze; Apotolsk penitenciriepro snttrest a udlovn dispenz vyhrazench Apotolskmu stolci. )Dal (papesk rady, komise... p. Pro jednotu kesan, pro mezinboensk dialog, prokulturu,pro legislativn texty, atd.)

Papet legtiKn. 362-

- vyslanci papee.- koly:- Zastupovat papee u mstnch crkv, stt a veejnch pedstavitel.- Delegti a pozorovatel vrznch mezinrodnchshromdnch

Jejich ad nekon neobsazenm adu papee, pokud nen vjejich povovac listinstanoveno jinak.

(Pozn.stejn tak nekon ad soudc, pedstavench kongregac vak ano.)

Veden mstnch crkv

Kn. 368 mstn crkve= pedevm diecze a potom oblasti jim postaveny narove (nap.oblast, kter jet neme bt diecz, opatstv, ...).

Kn. 369 diecze:

-

soust boho lidu- na uritm zem- sven do pe biskupovi- zzen papeem m prvn subjektivitu.

Dl se na dal sti: farnosti.

Biskupov

- nstupci apotol. kol sluba posvcovn, uen a zen.- Jmenuje je pape.


10/17

10

- Poadavky: lidsk a kesansk vlastnosti, dobr povst, 35 let, 5 let knzem,

doktor nebo alespo licencit biblickch vc, teologie nebo kanonickho prva navysok kole uznan Svatm stolcem, nebo alespo velmi zkuen.

- do 3 msc po jmenovn pijmout biskupsk svcen, a to dv, ne se ujme

svho adu.V dieczi:

dieczn biskupov maj vechnu dnou, vlastn a bezprostedn moc, kterou vyadujevkon jejich adu.

- po jmenovn do 2 msc se mus kanonicky ujmout diecze (pokud nebyl

biskupem, do 4 msc): tm, e pedlo jmenovac listinu pslunm osobmv dieczi, u nov zaloen diecze jmenovac listina se pete veejnv katedrle, zpis o tom pod nejstar ptomn knz.

- m vdieczi moc zkonodrnou, vkonnou a soudn. Zkonodrnou moc

vykonv sm, soudn prostednictvm soudnho vike a soudc, vkonnou

prostednictvm generlnho vike a biskupskch vik.- Je statutrnm zstupcem diecze (ta je ipso facto prvnickou osobou)

Povinnosti: viz kn. 392-400, jmenovit nap. rezidence, vizitace, slouit mi za lid jemusven.Kadch 5 let zprva o stavu diecze a nvtva Apotolskho stolce.-po dovren 75 let m se zeknout adu do rukou papee, kter o nm rozhodne.Dle jeho ad me skonit: smrt, peloenm, odvolnm.

Kn. 412-415co dlat, pokud je diecznmu biskupovi zabrnno ad vykonvat.

Kdo mu v zen diecze pomh:Papeem: Mohou bt jmenovni:- pomocn biskupovpokud to vyaduje pastoran situace diecze. Kn.

-

biskup nstupce m prvo po jeho odstoupen nebo smrti se stt diecznmbiskupem.

Dieczn kurie:

Diecznm biskupem:Mus bt jmenovn: generln vik vkonn moc jmnem biskupa. Kn. 479Me jmenovat: biskupsk vike stejn moc jako gv, ale pro uritou oblast nebo ur itouskupinu lid (nap.: zdravotnictv, kesan vchodnho obadu, ...).

- jejich ad pad sbiskupem

Povinn:Kancl kancel + archiv, je notemEkonom a ekonomick rada.Knsk rada (sten volen, sten jmenovan, kon spolu sbiskupem) a sborkonzultor (jmenovan biskupem zlen knsk rady, v dob sedisvakance zpotku ddieczi a vol administrtora diecze).

Nepovinn: pastoran rada.


11/17

11

Rady maj pouze poradn hlas, u nkterch ppad stanovench prvem se vyadujek platnostijejich souhlas (p. pevody majetku), u nkterch konzultace (p. KRzzeni zruen farnosti, SK jmenovn ekonoma).

Dieczn snm

Kn. 460- shromdn vybranch kn a jinm osob zmstn crkve. Poradn funkce.

- lenov zadu kn. 463, lenov svobodn jmenovan biskupem.

- Tma, svoln, peruen, ukonen dieczn biskup jen on je zkonodrcem.

Diecze se mohou sdruovat ve vy celky.

Crkevn provincie kn. 431 432vytvej sousedn diecze spodpoe spolen pastoraninnosti. Zpravidla neexistuje diecze, kter by nepatila do dn provincie.

-

zizuje, mn a ru pape po projednn sbiskupy, jich se to tk.- Je samm prvem prvnickou osobou

- U ns 2 provincie : esk a moravsk.

Pravomoc zde m: - metropolita (nijak velk, tkaj se vyjmenovanch situac, kdeby dieczn biskup hrub zanedbal sv povinnosti, m urit liturgick vsady.Nen nadzenm diecznch biskup!)Metropolita: kn. 435-438.

-provinn snm kn. 440.

Crkevn oblasti kn. 433 pokud je to uiten, mohou se sousedn crkevn provincie spojitdo crkevn oblasti.- zizuje Apotolsk stolec na nvrh biskupsk konference

- nen ipso factoprvnickou osobou, ale me se j stt.

Biskupsk konferencekn. 447 459 =- trval zzen s prvn subjektivitou (je to prvnick osoba ipro facto)

- zizuje, mn i ru ho Apotolsk stolec po projednn s biskupy, jich se to tk.- Mus mt stanovy schvlen Apotolskm stolcem.- tvo ho biskupov znkterho sttu i uritho zem-

cl koordinace a spoluprce .- povinn lenov: dieczn biskupov a ti, kdo jsou jin postaveni na rove (kn.

368, 381 2), biskupov nstupci ti maj rozhodujc hlas. Jen oni mohouvyhotovit i mnit stanovy. Dle pomocn biskupov, ostatn biskupov, kte nadanm zem vykonvaj zvltn koly na zklad poven Apotolskho stolce(ne papesk vyslanec). maj poradn hlas, mohou mt i rozhodujc hlas, pokudto uruj stanovy.

- Mohou bt pozvni: ordini crkv jinho obadu. maj pouze poradn hlas,

pokud stanovy neuruj jinak.


12/17

12

Zpsob jednn: plenrn zasedn. Krom toho existuje stl rada (pipravuje zleitosti,kter se maj projednvat, a dohl na plnn kol) a generln sekretarit.

Nen nadzen orgn biskup! Zvazn ustanoven pro vechny diecze me vydat pouzevppadech stanovench prvem nebo po dovolen Apotolskho stolce po schvlen dvmatetinami hlas. Pedseda BK nesm jednat jmnem ostatnch biskup, pokud stm oninesouhlasili.

Plenrn snmkn. 439 nn snm vech mstnch crkv na zem jedn BK.(povinn lenov, pozvan lenov, host). M zkonodrnou moc. Akta snmu se mus zaslatApotolskmu stolci kpezkoumn, potom se mohou vyhlsit.

Diecze je rozdlen na farnosti.Kn. 515. Farnost:

-

natrvalo zzen spoleenstv kesan.- sven fari.Pozn.far je nzev adu. Kad far je knz, ale ne kad knz

je far.- zzen biskupem (mnit, ruit tak biskup po konzultaci s KR)

- samm prvem je prvnickou osobou.

- zpravidla zemn charakter kn. 518, zahrnuje vechny katolky, kte maj na

tomto zem domicilium nebo kvazidomicilium (kn. 102 nn). Me existovat takosobn farnost nap. podle jazyka, obadu, nrodnosti, nebo jinho dvodu (istudentsk farnost)

Farknz.- Je vlastnm pastem farnosti. Farem me bt pouze fyzick osoba (za starho

kodexu mohla bt i prvnick).Statutrn zstupce farnosti. M na starosti jak pastorace, tak sprvu majetku v tom mu m

pomhat ekonomick rada. Mle bt tak zzena pastoran rada. Ob maj pouze poradnhlas.

- me mt pomocnky farn vike- jmenuje ho svobodn dieczn biskup natrvalo nebo na dobu uritou. Vppad

eholnho knze se souhlasem jeho pedstavenho.

Povinnosti: kn. 528-534.(kzat a uit, slouit me sv., zpovdat, navtvovat rodiny a nemocn, pomhat chudm a

potebnm. Zvlt jsou mu sveny koly podle kn. 530 jako vlastnmu pasti farnost.Povinnost sdlit ve farnm dom. Veden matrik knihy poktnch, oddanch a zemelch do knihy poktnch se zaznamenvaj vechny daje o kanonickm stavu vcch. Vedenarchivu.)

Pokud nelze jmenovat fare, farnost je svena tzv. administrtorovi farnosti (mn stabiln

funkce, pro odvoln a peloen fare jsou stanoveny zkony).


13/17

13

Farnost tak me bt svena vce knm do tzv. spolen duchovn sprvyto se dje hl.pokud je svena eholnmu spoleenstv. Jeden zkn je pak modertorem, ostatn lenyspolen duchovn sprvy.

Vce farnost dohromady me tvoit vikarit, v ele okrskov vik (na Morav se kdkan) pouze pastoran funkce, nen prvnickou osobou. Kn. 553-555.

Kaplan kn. 564-572knz, ktermu je svena pastoran pe njakho spoleenstv nebozvltn skupiny kesan tam, kde o n nelze bt dostaten postarno prostednictvmnormln farn sprvy (nemocnice, uprchlci, vojent kaplani, tak u eholnch laickchspolenost).

- maj spolupracovat sfarem.

(Pozn.: pamatovat si, e far, farn vik, kaplan jsou nzvy ad!)

Instituty zasvcenho ivota a Spolenosti apotolskho ivota- kn. 573 746

Stav zasvcench osob pat kivotu a svatosti crkve, ne khierarchickmu uspodn.Jeho charakteristiku, autenticitu jednotlivch forem, zkony a stanovy, ktermi se d a

potvrzuje a schvaluje pslun crkevn autorita (Kongregace pro instituty apotolskhoivota a spolenosti apotolskho ivota, dieczn biskup) viz kn. 576, 579.:

-

diecznho prva = podlhaj diecznmu biskupovi.- papeskho prva = podlhaj Svatmu stolci, dieczn biskup m pravomoc jen

v uritch ppadech.

Pozn.. Umstn knon tto problematiky na danm mst kodexu bylo kritizovno zasvcen vc jsou tak dosti oddleni od ostatnch kategori vcch. Zdlo by se vhodnjzahrnout je do Knihy II, sta V. -sdruen kesan, takproto, e se jedn o veejn sdruenkesan. Souasnm umstnm zejm chce dt najevo dleitost tohoto ivotnho stavu, jeho

pln zalenn do crkve, jeho historick a duchovn dleitost.

Kn. 580 585: pidruen jedn spolenosti kjin, rozdlen, sluovn, zmny, zruenspolenost.

Zasvcen ivot kn 573:- trval ivotn stav/zpsob ivota- mohou do nj patit jak laici, tak klerici (kad zasvcen je bu klerik, nebo laik)- tento trval zpsob ivota se pijmprofes evangelnch rad istoty, chudoby a

poslunosti ve spolenostech, kter kanonicky zdil pslun pedstaven, podlevlastnch zkon t spolenosti.


14/17

14

- Cl: dslednj nsledovn Krista a dosaen dokonal lsky ve slub bomu

krlovstv je cti Bo, rozvoji crkve a spsesvta + pedobrazem budoucho ivotav nebi

-

(Mt 19,12:Nkte neij vmanelstv, protoe jsou ktomu od narozen nezpsobil; jin neijv manelstv, protoe je nezpsobilmi uinili lid; a nkte neij vmanelstv, protoe se ho

zekli pro krlovstv nebesk. Kdo me pochopit, pochop.Mt 19,29:A kad, kdo opustil domy nebo bratry nebo sestry nebo otce nebo matku nebo dtinebo pole pro m jmno, stokrt vc dostane a bude mt podl na vnm ivot.Mt 22,30:Po vzken se lid neen aninevdvaj, ale jsou jako nebet andl.)

Kn. 599-601: obsah evangelnch radistota znamen povinnost dokonal zdrenlivosti vivot bez manelstv.Chudoba znamen ivot vchudob i vduchu chudoby, zvislost a omezen vuvn

majetku a nakldn snm podle norem vlastnho prva.Poslunost povinnost poslechnout zkonnho nadzenho, kdy dv pkaz podle vlastnchstanov. Vechny zasvcen osoby jsou slibem poslunosti vzny poslunost papei.

Ustanoven kodexu plat jak pro musk, takpro ensk spolenosti, jestlie ztextu nebozpovahy vci nevyplv nco jinho - kn. 606.

Kanonick formy zasvcenho ivota:A.

Spoleenstv:

eholn instituty: veejn slib evangelnch rad, bratrsk (kn. 602: jako rodina) a spolenivot (kn. 608: spolen dm, pedstaven, pravidla), oddlen od svta. Vita fraterna incomune.

Sekulrn instituty: posvtn zvazky evangelnch rad podle stanov, bratrsk ivot, ale nespolen, ivot ve svt.Spolenosti apotolskho ivota: bratrsk a spolen ivot, ne zvazky.

B.Individuln formy (netvo spoleenstv):Poustevncikn. 603: slib evangelnch rad do rukou diecznho biskupa, ivot vsamot.Zasvcen pannykn. 604: zvazek celibtudo rukou diecznho biskupa.

Exkurz: sliby a jin posvtn zvazky. Slib regulovn kodexem: kn. 1191-1198, jinzvazky jsou regulovny vlastnm prvem spolenosti stanovami.

Kdo me bt pijat: kn. 597:- opravdov mysl.

- vlastnosti poadovan obecnm i vlastnm prvem.

- nebrn mu dn pekka.


15/17

15

eholn instituty:- jedna ze schvlench forem zasvcenho ivota, poetn nejrozenj.

- Jejich lenov skldaj sliby evangelnch radpodle vlastnho prva a ij spolen

bratrsk ivot(vita fraterna in commune)

Mohou bt:- musk a ensk- klerick nebo laick- diecznho nebo papeskho prva

- Bydl spolen vdom zkonn zzenm = pslunm pedstavenm podle stanov po

pedchozm psemnm souhlasu diecznho biskupa. Dm eholnic spsnouklauzuroupoaduje se jet souhlas Svatho stolce.

- Tento dm me bt zruen nejvym pedstavenm institutu podle stanov po

projednn sdiecznm biskupem. Pokud se jedn o jedin a posledn dm institutunebo o klter eholnic spsnou klauzurou, zruit me Apotolsk stolec. O majetkuse rozhodne podle stanov a s ohledem na pn zakladatel, drc a zkonn zskanch

prv.

Kdo me bt pijat:1.

Do novicitu (tj. doba uren ktomu, aby zjemci poznali povoln dan eholnspolenosti, zkusili si zpsob ivota, vzdlali se co se te duchovnho ivota, teologieevang. rad, historie a ivota dan spolenosti, a tak aby spolenost mohla posoudit

jejich mysl a vhodnost kn. 646, kn. 652):- Platnpijet : kn. 643

- 17 let,

- manel za trvn manelstv,

- len jin spolenosti nebo vzan jinou formou zasvcenhoivota,

- kdo vstupuje pod vlivem nsil, vnho strachu nebo koho pedstaven pijal pod

vlivem stejnch okolnost- kdo zatajil, e u nkdy byl lenem nj. Jinho institutu zasvcenho ivota- dal pekky stanoven vlastnm prvem (nap. vy vk-

-

Kn. 645 poadovan dokumenty- Kn. 644 pijet knze

Novicit ve zvltnm dom ktomu urenm, trv 1 rok povinn, me a 2 roky, peruendo 15 dn se mus nahradit, neptomnost vdom vce ne 3 msce neplatnost novicitu.

Na starostinovicmistr (kn. 651 poadavky na nj).Novic me svobodn kdykoliv odejt, pslun pedstaven ho me propustit.

eholn sliby


16/17

16

Kn. 654 veejnse zavazuj slibem, e budou zachovvat ti evangeln rady, zasvcuj seBohu skrze slubu crkve a stvaj se leny institutu spovinnostmi a prvy podle stanov.(veejn slib viz kn. 1192)

- Doasn a trval.

- Mus o n podat sm + schvlit pslun pedstaven a jeho rada.

Kplatnosti doasnch slib: kn. 656-

18 let

- platn novicit

- souhlas pedstavenho

- vslovn sloil a bez nsil, strachu i podvodu

- pijet zkonnm pedstavenm nebo tm, koho ten povil.

Doba: 36 let, max. 9.

Kplatnosti trvalch slib: kn 658-

21 let

- doasn sliby alespo 3 roky.

- souhlas pedstavenho.

- vslovn sloil a bez nsil, strachu i podvodu

- pijet zkonnm pedstavenm nebo tm, koho ten povil.

Povinnosti a prva eholnch institut a jejich len: kn. 662 672: duchovn i asn.

Odchod z eholnho institutu kn. 686-6931.

Pestoupen do jinho institutukn. 684-6852.

Vystoupen zinstitutudoasn (exklaustrace)- po vypren asnch slib nebo bhem nich

- po vnch slibech

3. Proputn

ipso factoppady o nich kn. 694.- Mus bt proputn viz ppady, o nich kn. 695.- Me bt proputn - viz ppady,o nich kn. 696

zen o proputn: kn. 697- 700.inky proputn kn. 701.

zen:Pedstaven kn. 617-630maj moc podle ustanoven obecnho a vlastnho prva.Vy pedstaven jsou ti, kdo vedou bu celou eholn spolenost, nebo jej provincii, nebo

prvn samostatn dm, a jejich zstupci.Provincie kn. 621 spojen vce dom pod jednm pedstavenm, kanonicky zzen

pslunou autoritou.


17/17

17

Nejvy pedstaven a ostatn pedstaven kn. 622

Do adu jsou pedstaven voleni nebo jmenovni na urit asov obdob (pokud nen urenojinak).

Povinnost rezidence (kn. 629). Prvo a povinnost vizitace kn. 628 1.Maj svou radu kn. 627, jej schvlen potebuj vprvem stanovench ppadech (nap.

proputn lena zinstitutu, pestoupen lena do jinho institutu)

Kapituly kn. 631-633- shromdn eholnk vybranch podle uritch pravidel.

Generln kapitula reprezentuje cel institut. Je nejvy autoritou institutu. Volnejvyho pedstavenho, projednv zvan zleitosti, vydv pedpisy(zkonodrn moc).

sloen uruj stanovy. Kad len institutu me svobodn podvat generlnkapitule sv nvrhy.

- Jin kapituly nap. provinn, kapitula eholnho domu viz kn. 632.

Apotolt a vztah kdiecznmu biskupovi kn. 673-683Jsou podzeni diecznmu biskupovi: co do vnj pastorace a apotoltu a pi obsazovnad vdieczi (nap. fare).Spoluprce sostatnmi instituty a diecznmi knmi.Prvo vizitace: kn. 628 2, 683.

eholnci, kte se stali biskupy kn. 705-707

Konference vych pedstavenchkn. 708-709.

Sekulrn institutykn. 710-730.

Spolenosti apotolskho ivota- kn. 731-746.

Exkurz pojem inkardinace = kad klerik (t.j. jhen nebo knz) mus bt vlenn bu donjak diecze nebo do eholnho institutu i spolenosti apotolskho ivota. Klerici lenov sekulrnho institutu, zstvaj inkardinovni do diecze.

Inkardinace pedstavuje pouto hierarchick, stabilitu, disponibilitu. Lze zmnitinkardinaci odejt do jin diecze nebo eholnho institutu i spolenosti apotolskho

ivota.

Documents

Kniha II _Boží lid.pdf