MVDr. Břetislav Pojar

Klostridiové infekce u skotu bez tržní produkce mléka

(část 1)

Striktní anaerob s tvorbou spor ( tzv. endospory ) umožňující dlouhodobé přežití původce v prostředí a v organizmu

Spory klostridií jsou obecně ve střevě, výkalech, vodě

Spory přežívají měsíce a roky. To z nich dělá potenciální zabijáky

Tvorba spor umožňuje strategickou výhodu na přežití oproti nesporulujícím bakteriím

Buněčný cyklus : vegetativní mikroflóra – spora – vegetativní mikroflóra

Tzv. sporulace nebo-li sporulační cyklus probíhá např. v ráně nebo ve střevě

V tlustém střevě se vyskytují i nepatogenní klostridia– součást běžné střevní mikroflóry

Patogenní druhy žijí v půdě a bahně

Obsah hlíny v senážích a silážích – popeloviny nad 10

Odtud se mohou s příjmem potravy dostat do trávicího traktu

Spory i mimo něj do vnitřních orgánů – migrující spory

Žijí v prostředí bez přístupu kyslíku ( striktní anaerob), při styku s kyslíkem vytvářejí bakterie spory ( oxidace senáží při špatném ušlapání )

Spory jsou ještě nebezpečnější než sám původce

Jsou-li v trusu plemenic a je- li kontaminováno bahno ( zimoviště, krmiště ), dochází zejména v předjarním období k osídlení organizmu telat jak původci, tak sporami.

Může dojít snadno i k projevu viscerálního botulizmu u dospělých zvířat ( náhlé úhyny jednotlivců i více zvířat najednou )

Klostridie činí nebezpečnými zejména tvorba exotoxinů, jejichž účinek na organizmus často spočívá v akutním nebo subakutním onemocnění s letálním koncem bez předchozího pozorovatelného nástupu onemocnění

Klostridie se dělí podle druhu toxinů a jejich účinku na organizmus

Klostridie postihují telata, ale i dospělý skot

( viscerální botulizmus )

Pochopení vývoje endogenní infekce

Spory, které jsou perorálně přijaty, jsou opětovně vylučovány trusem. Některé se však mohou rozšířit i mimo střevo, kde fungují jako spící spory

Poranění tkáně, kdy vede ke snížení tenze kyslíku, vede ke klíčení spory ( porucha při nasycení tkáně kyslíkem je i při orgánových zánětech )

Důležitá je skupina řadící se enteropatogenní a enterotoxická

klostridia

Produkují lokální i celkové toxiny

Predisponujícím mechanizmem je dietetická chyba v obecném slova smyslu vedoucí k přemnožení klostridií

Clostridium perfringens typ B, C

Clostridium perfringens typu A a C (D)

Průjem bývá mírný

Slabost příp. tympanie

Někdy kolikové bolesti

U obou vysoká mortalita

Příčiny vzniku přemnožení klostridií a následného onemocnění

organizmu

1. Neplnohodnotné kolostrum, chyby obecně

• Přirozený příjem u matky ( spory a původci na zabahněném vemeni

• Dietetické chyby obecně ( siláže a senáže o příliš nízké nebo příliš vysoké sušině, hlína)

2. Poruchy motility GIT ( tj. predispozice jsou ostatní běžná onemocnění GIT )

3. Omezený přístup k vodě4. Přemíra používání antimikrobiálních

preparátů • Týká se injekčních i perorálních • Opakované a naprosto neindikované střídání

antibiotik

Klostridiozy jsou typická onemocnění s vysokou

predispozicí na náhlé změny počasí a stres

Období klidu ve stádě vedou chovatele k závěru, že onemocnění odeznělo

Následkem období klidu jsou preventivní opatření zanedbána

Diagnostika

1. Záchyt původce mikrobiologickou kultivací

• Nutná práce s čerstvým kadáverem• Při práci s odebraným biol. materiálem (trus)

nutný okamžitý odvoz do laboratoře• Je možné použít výtěrové tampony v

transportním médiu

2. Nutná je detekce typu toxinu ( i jiná onemocnění mají rychlá a letální průběh )

Léčba?

1. Při vytvoření toxinu neefektivní a bezpředmětná

2. Teoreticky jsme schopni léčit původce ( je citlivý na penicilin a syntetické peniciliny )

3. Situaci komplikuje složitost jeho vývoje• Spory čekají na spouštěcí mechanizmus vývoje jako

spící spory• Vyklíčí dávno po ukončení léčby, je-li zvíře pod

jakýmkoliv typem stresu ( přesun, hladovění, počasí )

Efektivní je vakcinace

Vakcíny jsou toxoidové, protilátky tedy působí proti toxinu, ne proti původci

Autogenní vakcíny proti klostridiím s tvorbou toxinu nejsou indikovány

V současné době je nejpoužívanější toxoidová vakcina COVEXIN 10 od firmy Zoetis ( dříve Pfizer )

Cíl vakcinace

1. Solidní imunita u březích plemenic

2. Solidní imunita stáda obecně ( eliminace úhynů na viscerální botulizmus)

3. Bezprostřední ochranou telete po porodu je kolostrum vakcinované matky

Vakcinační program

1. Telata možno vakcinovat od 2. týdne stáří

2. Primovakcinace- 2 dávky v odstupu 2 – 6 týdnů

3. Revakcinace v intervalu 6 až 12 měsíců

4. Nástup imunity je 2 týdny po primovakcinaci