Dia

gnos

tika

a te

rapi

e du

ševn

ích

poru

chKa

rel D

ušek

Ale

na V

ečeř

ová-

Proc

házk

ová

2., přepracované vydání

Karel Dušek, Alena Večeřová-Procházková

Diagnostika a terapie duševních poruch

Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22, 170 00 Praha 7tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400e-mail: obchod@grada.cz, www.grada.cz

Nejnovější odborná publikace týkající se diagnostiky a terapie duševních

poruch předkládá lékařům, klinickým psychologům a všem pracovníkům

zabývajícím se problematikou duševních poruch dokonalý přehled o dia-

gnostickém procesu, symptomatice, syndromologii a nozologii duševních

poruch.

Když přijde pacient do psychiatrické ordinace, je snahou psychiatra rozpoznat,

zda a jakou psychickou poruchou trpí. Hledání a rozpoznání dávno nebo nedávno

objevených, zjištěných a pojmenovaných psychických poruch je vrcholem jeho

činnosti. Prokazuje tím jak své odborné znalosti, tak i osobní inteligenci. V každém

medicínském oboru v současné době existuje řada knih a příruček, které napomá-

hají nejen ke správné diagnostice, ale i k co nejvhodnějšímu způsobu léčby. V psy-

chiatrii tomu není jinak. V současnosti je vývoj ve všech medicínských oborech, a

tudíž i v psychiatrii, velmi rychlý. Autoři této publikace se proto snaží zachytit nej-

novější trendy a výzkumy tohoto oboru. Nabízejí mimo jiné seznámení se správ-

ným psychologickým přístupem k pacientovi, informují o psychofarmakoterapii,

šokové terapii, rehabilitaci a mnohém dalším, aby čtenář získal komplexní pohled

na aktuální proudy v oblasti duševních poruch.

U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 2 1 2 3 4 6

Poděkování

Děkujeme za podporu, inspiraci a v neposlední řadě za nezištné svolení k využití podkladů kolegům a spo-lupracovníkům z Katedry psychiatrie IPVZ prof. MUDr. Karlu Chromému, prof. MUDr. Evě Češkové, prof. MUDr. Jaroslavu Boučkovi, doc. MUDr. Jiřímu Beranovi, MUDr. Radkinu Honzákovi, MUDr. Já-noši Sikorovi a zvlášť MUDr. Zdence Vyhnánkové a PhDr. Nadě Kubíčkové.

Osobní poděkování Aleny Večeřové-Procházkové směřuje ke kolegům z Výboru Psychofarmakologické sekce Psychiatrické společnosti (prof. MUDr. Oldřich Vinař, prof. MUDr. Jaromír Švestka, doc. MUDr. Martin Anders a další) za inspiraci a podněty při psaní psychofarmakologické části textu.

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

GRADA Publishing

2., přepracované vydání

Karel Dušek, Alena Večeřová-Procházková

Diagnostika a terapie duševních poruch

U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 2 1 2 3 4 6

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihyVšechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována ani šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

doc. MUDr. Karel Dušek, CSc.MUDr. Alena Večeřová-Procházková

DIAGNOSTIKA A TERAPIE DUŠEVNÍCH PORUCH2., přepracované vydání

Vydala Grada Publishing, a.s.U Průhonu 22, 170 00 Praha 7tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400www.grada.czjako svou 5924. publikaci

Recenzovali:prof. MUDr. Jaroslav Bouček, CSc.

Odpovědný redaktor Zdeněk KubínSazba a zlom Milan VokálNávrh a zpracování obálky Jan DvořákPočet stran 648Vydání 2., 2015

Vytiskla tiskárna PBtisk s.r.o., Příbram

© Grada Publishing, a.s., 2015Cover Photo © fotobanka Allphoto

ISBN 978-80-247-9855-4 (ePub)ISBN 978-80-247-9854-7 (pdf )ISBN 978-80-247-4826-9 (print)

U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 2 1 2 3 4 6

————————————————— 5 ———

Obs

ah

Obsah

Úvod 15Z historie české a světové psychiatrie 16

Část I Diagnostika duševních poruch 21

1. Diagnostický proces 221.1 Obecné zásady diagnostiky v psychiatrii 221.2 Duševní zdraví a duševní porucha (nemoc) 231.3 Modely duševních (a behaviorálních) poruch 251.4 Rozpoznání duševně nemocného 271.5 Klasifikační soustavy a diagnostika 291.6 Diagnostika – dynamický proces 311.7 Subjektivní činitelé v diagnostice 321.8 Objektivní faktory v diagnostice 341.9 Získávání a zpracování informací 351.9.1 Rozmluva s nemocným a jeho pozorování 351.9.2 Anamnestické údaje 371.9.3 Nynější onemocnění 381.9.4 Zaměřené psychiatrické vyšetření 391.9.5 Tělesné vyšetření 401.9.6 Popis chování 401.9.7 Psychiatrické zhodnocení (psychopatologický rozbor) 411.9.8 Diagnostický závěr 41

2. Symptomy duševních poruch 432.1 Symptom 432.2 Vnímání a jeho poruchy 432.2.1 Zvláštní projevy vnímání 442.2.2 Poruchy vnímání 452.3 Emotivita a její poruchy 532.3.1 Charakteristické rysy emocí 542.3.2 Rozdělení emocí 542.3.3 Somatické projevy emocí 562.3.4 Poruchy emotivity 562.3.5 Poruchy afektů 56

U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 2 1 2 3 4 6

——— 6 —————————————————

2.3.6 Poruchy nálad 582.3.7 Poruchy vyšších citů 602.3.8 Fobie 612.4 Paměť a její poruchy 642.4.1 Vlastnosti paměti 662.4.2 Poruchy paměti 662.5 Intelekt a jeho poruchy 712.5.1 Strukturální elementy 712.5.2 Vyšetřování intelektu 722.5.3 Poruchy intelektu 732.6 Myšlení a jeho poruchy 742.6.1 Poruchy myšlení 762.7 Vědomí a jeho poruchy 872.7.1 Změny vědomí 882.7.2 Poruchy vědomí 922.8 Pozornost a její poruchy 992.8.1 Poruchy pozornosti 1002.9 Orientace a její poruchy 1022.9.1 Poruchy orientace 1032.10 Pudy, instinkty a jejich poruchy 1052.10.1 Poruchy instinktů 1062.10.2 Poruchy pudů 1072.11 Jednání, vůle a jejich poruchy 1112.11.1 Poruchy volního jednání 1122.11.2 Poruchy vůle 1122.11.3 Poruchy jednání 1132.12 Osobnost a její poruchy 1182.12.1 Snahy po třídění osobnosti 1212.12.2 Vyšetřování osobnosti 1232.12.3 Poruchy osobnosti 1252.13 Somatické projevy u duševních poruch 1322.13.1 Neklid 1352.14 Agrese 1392.15 Autoagrese a sebevražedná aktivita 141

3. Syndromy duševních poruch 1483.1 Syndrom 1483.2 Abstinenční syndrom 1493.3 Akinetický syndrom 1503.4 Amentní syndrom 1513.5 Anxiózní syndrom 152

U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 2 1 2 3 4 6

————————————————— 7 ———

Obs

ah

3.6 Apatický a apaticko-abulický syndrom 1533.7 Autistický syndrom 1543.8 Deliriózní (delirantní) syndrom 1553.9 Depersonalizační syndrom 1563.10 Depresivní syndrom 1583.11 Fobický syndrom 1603.12 Halucinatorní syndrom 1613.13 Halucinatorně paranoidní syndrom 1633.14 Hyperkinetický syndrom 1643.15 Hypochondrický syndrom 1653.16 Hysterický syndrom (konverzní, disociační) 1673.17 Katatonní syndrom 1683.18 Manický syndrom 1703.19 Neurastenický syndrom 1713.20 Obnubilatorní syndrom 1733.21 Obsedantní syndrom 1743.22 Oneiroidní syndrom 1753.23 Organický psychosyndrom (dementní syndrom) 1763.24 Paranoidní syndrom 1783.25 Paranoidně halucinatorní syndrom 1793.26 Neurologické syndromy 1803.26.1 Korové a podkorové syndromy 180

4. Duševní poruchy 1824.1 F00–09 – Organické duševní poruchy včetně symptomatických 1834.1.1 F00 – Demence u Alzheimerovy choroby 1844.1.2 Psychické poruchy při cévních onemocněních mozku 1864.1.3 F02 – Demence u chorob klasifikovaných jinde 1904.1.4 Psychické poruchy při zánětlivých onemocněních mozku 1934.1.5 Psychické poruchy při expanzivních procesech nitrolebních 1954.1.6 Psychické projevy při epilepsii 1974.1.7 Psychické poruchy při lues 1994.1.8 F04 – Organický amnestický syndrom jiný než vyvolaný alkoholem

a jinými drogami 2024.1.9 F05 – Delirium jiné než vyvolané alkoholem a jinými drogami 2024.1.10 F06 – Jiné duševní poruchy vznikající následkem onemocnění, poškození nebo

dysfunkce mozku nebo následkem somatického onemocnění 2034.1.11 F06.0 – Organická halucinóza 2064.1.12 F06.1 – Organická katatonní porucha 2064.1.13 F06.2 – Organický syndrom s bludy (schizoformní) 2074.1.14 F06.3 – Organické afektivní poruchy 207

U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 2 1 2 3 4 6

——— 8 —————————————————

4.1.15 F06.4–06.6 – Organická úzkostná porucha, organická disociační porucha, organická emoční labilita – astenická porucha 208

4.1.16 F06.7 – Mírná kognitivní porucha 2084.1.17 F07 – Poruchy osobnosti a poruchy chování vyvolané onemocněním,

poškozením nebo dysfunkcí mozku 2084.2 Duševní poruchy a poruchy chování vyvolané účinkem psychoaktivních látek 2094.2.1 F10 – Poruchy vyvolané požíváním alkoholu 2114.2.2 Drogové závislosti jiné než na alkoholu 2184.3 F20–29 – Schizofrenie, schizotypní poruchy a poruchy s bludy 2244.3.1 F20 – Schizofrenie 2244.3.2 F21 – Schizotypní porucha 2344.3.3 F22 Trvalé duševní poruchy s bludy 2354.3.4 F23 – Akutní a přechodné psychotické poruchy 2364.3.5 F24 – Indukovaná porucha s bludy 2374.3.6 F25 – Schizoafektivní poruchy 2374.4 F30–39 Afektivní poruchy (poruchy nálady) 2384.4.1 F30 – Manická epizoda 2394.4.2 F31 – Bipolární afektivní porucha 2424.4.3 F33 – Rekurentní depresivní porucha 2434.4.4 F34 – Trvalé poruchy nálady 2444.4.5 Výpovědi nemocných o depresi 2464.5 F40–49 Neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a somatoformní

poruchy 2484.5.1 F40 – Fobické úzkostné poruchy 2484.5.2 F43 – Reakce na závažný stres a poruchy přizpůsobení 2544.5.3 F44 – Disociační (konverzní) poruchy 2574.5.4 F45 – Somatoformní poruchy 2614.5.5 F48 – Jiné neurotické poruchy 2654.6 F50 – Poruchy příjmu potravy 2664.6.1 F50.0 – Mentální anorexie 2664.6.2 F50.2 – Mentální bulimie 2674.7 F51 Neorganické poruchy spánku 2684.7.1 F51.0 – Neorganická nespavost 2694.7.2 F51.1 – Neorganická hypersomnie 2694.7.3 F51.2 – Neorganické poruchy rytmu spánek-bdění 2704.7.4 F51.3 – Somnambulismus (náměsíčnost) 2704.7.5 F51.4 – Noční děsy (pavor nocturnus) 2714.7.6 F51.5 – Noční můry (úzkostné sny) 2724.8 F52 – Sexuální dysfunkce nevyvolaná organickou poruchou nebo nemocí 2724.9 F53 – Duševní poruchy a poruchy chování spojené s šestinedělím

(neklasifikované jinde) 276

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

————————————————— 9 ———

Obs

ah

4.9.1 Psychické poruchy v období puberty a při menses 2764.10 F55 – Abúzus látek nevyvolávajících závislost 2784.11 F60–69 – Poruchy osobnosti a chování u dospělých 2784.11.1 Definice, terminologie 2794.11.2 Klasifikace 2804.11.3 Epidemiologie 2824.11.4 Etiologie a patogeneze 2824.11.5 Rizikové faktory a prevence 2834.11.6 Klinický obraz 2854.11.7 Diagnostická kritéria a klinický obraz jednotlivých poruch osobnosti 2864.11.8 Terapie poruch osobnosti 3014.12 F63 – Návykové a impulzivní poruchy 3134.12.1 F63.0 – Patologické hráčství (gambling) 3134.12.2 F63.1 – Patologické zakládání požárů (pyromanie) 3144.12.3 F63.2 – Patologické kradení (kleptomanie) 3144.12.4 F63.3 – Trichotillomanie 3144.13 F64 – Poruchy pohlavní identity 3154.13.1 F64.0 – Transsexualismus 3164.13.2 F64.1 – Transvestitismus 3164.13.3 F64.2 – Porucha pohlavní identity v dětství 3164.14 F65 – Poruchy sexuální preference 3174.14.1 F65.0 – Fetišismus 3174.14.2 F65.2 – Exhibicionismus 3184.14.3 F65.4 – Pedofilie 3184.14.4 F65.5 – Sadomasochismus 3194.15 F70–79 – Mentální retardace 3204.15.1 Mentální retardace na podkladě chromozomálních odchylek 3224.15.2 Mentální retardace na podkladě metabolických poruch 3234.15.3 Mentální retardace na bázi heredodegenerativních poruch 3244.15.4 Sociální faktory v etiologii mentální retardace 3244.15.5 Diagnostika mentální retardace (podle SZO) 324

Část II Terapie duševních poruch 329

5. Psychologický přístup 3305.1 Úvod a definice 3305.2 Rozhovor 3335.2.1 Rozhovor, jeho struktura a funkce 3335.2.2 Některé specifické problémy 3365.2.3 Sdělování diagnózy duševního onemocnění 3375.2.4 Vedení rozhovoru s pozůstalými 338

U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 2 1 2 3 4 6

——— 10 —————————————————

5.3 Psychologický přístup k sobě jako zdravotníkovi 3415.3.1 Burn-out syndrom 3415.3.2 Prevence burn-out syndromu 343

6. Psychoterapie 3456.1 Výzkum účinnosti psychoterapie 3466.2 Psychoterapie v zobrazovacích metodách CNS 3476.3 Kvalita života a duševní porucha 3496.4 Hlavní směry a metody psychoterapie 3506.4.1 Hlubinná a psychoanalytická psychoterapie 3506.4.2 Dynamická a interpersonální psychoterapie 3536.4.3 Rogersovská psychoterapie 3556.4.4 Behaviorální psychoterapie 3556.4.5 Kognitivní psychoterapie 3566.4.6 Kognitivně behaviorální psychoterapie 3576.4.7 Racionální psychoterapie 3586.4.8 Sugestivní a hypnotická psychoterapie 3586.4.9 Nácviková psychoterapie 3596.4.10 Logoterapie a existenciální analýza 3616.4.11 Gestalt psychoterapie (GPT) 3626.4.12 Psychoterapeutické přístupy zaměřené na práci s tělem 3646.4.13 Rodinná psychoterapie (RT) 3676.4.14 Integrativní psychoterapie 3686.4.15 Terapeutická komunita (TK) (léčebné společenství) 3716.4.16 Některé další psychoterapeutické metody 3726.5 Krizová intervence 3756.5.1 Definice, spouštěče, průběh 3756.5.2 Suicidiální krize 3806.5.3 Organizace a limity krizové intervence 3836.5.4 Zásady psychoterapie a farmakoterapie 385

7. Psychofarmakoterapie 3927.1 Úvod 3927.2 Psychostimulancia 3957.3 Hypnotika 3977.3.1 Klasická hypnosedativa 3997.3.2 Benzodiazepiny 4007.3.3 Z-hypnotika, pyrazinové deriváty 4027.3.4 Terapie poruch spánku úpravou cirkadiánního rytmu – melatonin 4047.3.5 Agonisté melatoninových receptorů 4057.3.6 Další léčiva využívaná v léčbě poruch spánku 406

U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 2 1 2 3 4 6

————————————————— 11 ———

Obs

ah

7.4 Antidepresiva 4077.4.1 Antidepresiva I. generace 4137.4.2 Antidepresiva II. generace 4157.4.3 Antidepresiva III. generace – SSRI, ASRI, SARI, NARI, DARI 4157.4.4 Antidepresiva IV. generace: SNRI, NaSSA, DNRI 4217.4.5 Inhibitory zpětného vychytávání – RUI, Hypericum perforatum 4257.4.6 SRE – stimulanty zpětného vychytávání serotoninu 4267.4.7 MASSA – agonisté melatoninových receptorů a antagonisté serotoninových

receptorů 4267.4.8 Inhibitory monoaminooxidázy (IMAO) 4277.4.9 Závěr 4287.5 Anxiolytika 4287.5.1 Propandiolová anxiolytika 4297.5.2 Benzodiazepinová anxiolytika 4307.5.3 Nebenzodiazepinová anxiolytika 4347.6 Thymoprofylaktika 4387.6.1 Lithium 4397.6.2 Antiepileptika II. generace – valproáty a karbamazepin 4407.6.3 Novější thymoprofylaktika – antiepileptika III. generace, lamotrigin,

gabapentin, pregabalin, topiramat 4427.7 Antipsychotika 4457.7.1 Kontraindikace podání antipsychotik 4477.7.2 Akutní podání 4477.7.3 Antipsychotika první generace (AP I. generace) 4487.7.4 Antipsychotika II. generace 4537.7.5 Depotní antipsychotika – prevence relapsu 4677.7.6 Interakce antipsychotik 4687.8 Neuroprotektiva a kognitiva 4687.8.1 Kognitiva 4707.8.2 Další látky využívané k léčbě demence 4797.9 Léčiva používaná v léčbě závislosti na opioidech, alkoholu a tabáku 4847.9.1 Detoxikace a detoxifikace 4857.9.2 Substituční terapie 4897.9.3 ,,Anti-cravingová léčba“ 4927.9.4 Senzibilizační léčba 4947.9.5 Terapie závislosti na tabáku 4967.10 Léčba erektilní dysfunkce 4987.10.1 Stanovení diagnózy 4997.10.2 Perorální léčba s centrálním účinkem, tzv. sexuální tonika, centrální

alfa-2 adrenergní antagonisté 5007.10.3 Perorální léčba s periferním účinkem 501

U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 2 1 2 3 4 6

——— 12 —————————————————

7.10.4 Další možnosti léčby 5047.11 Fytoterapie v psychiatrii 5077.11.1 Hypnotika a sedativa 5077.11.2 Antidepresiva 5117.11.3 Nootropika a prokognitiva 5127.11.4 Ženšen 5127.11.5 Bachovy květy nejsou byliny, ale homeopatika 5127.12 Interakce psychofarmak, výhodné a nevýhodné kombinace psychofarmak 5147.12.1 Farmaceutické interakce 5167.12.2 Farmakokinetické interakce 5177.12.3 Interakce na úrovni farmakodynamické 5247.12.4 Některé vhodné a nevhodné kombinace antidepresiv a antipsychotik 5277.12.5 Závěr 5287.13 Intoxikace psychofarmaky 5297.14 Psychofarmaka v nepsychiatrických indikacích 5327.15 Volba psychofarmaka u definovaných skupin pacientů 5357.15.1 Volba psychofarmaka v dětském věku 5357.15.2 Volba psychofarmaka ve stáří 5387.15.3 Volba psychofarmaka v graviditě a laktaci 5407.15.4 Volba psychofarmaka při současné hyperplazii prostaty 5487.15.5 Volba psychofarmaka při současné kardiopatii 5497.15.6 Volba psychofarmaka při současné nefro- a hepatopatii 5517.15.7 Volba psychofarmaka při současné nadváze 5527.15.8 Volba psychofarmaka při současné sexuální dysfunkci 5537.15.9 Volba psychofarmaka při současné Parkinsonově nemoci 5577.15.10 Volba psychofarmaka při současné zvýšené záchvatové pohotovosti 561

8. Fyzické omezení a omezovací prostředky 5648.1 Omezovací prostředky v psychiatrii 5648.2 Přijetí do lůžkového psychiatrického zařízení bez souhlasu nemocného 5688.3 Aplikace psychofarmak bez souhlasu pacienta a umělá výživa sondou 571

9. Biologické terapie 5739.1 Elektrokonvulzivní terapie (EKT) 5749.1.1 Metodika postupu při EKT 5759.1.2 Frekvence EKT 5799.1.3 Nežádoucí účinky po EKT 5799.1.4 EKT u speciálních populací 5809.1.5 Souběžná farmakoterapie 5809.1.6 EEG 5819.1.7 Mechanismus účinku 581

U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 2 1 2 3 4 6

————————————————— 13 ———

Obs

ah

9.1.8 Závěr 5829.2 Repetitivní transkraniální magnetická stimulace (rTMS) 5829.2.1 Mechanismus stimulace 5839.2.2 Mechanismus účinku 5839.3 Vagová stimulace (VNS) 5849.4 Fototerapie 5869.5 Experimentální metody 5879.5.1 Magnetická konvulzivní terapie (magnetic seizure therapy, MST) 5879.5.2 Hluboká mozková stimulace (DBS) 588

10. Psychiatrická rehabilitace a socioterapie 59010.1 Cíle 59010.2 Historie 59110.3 Rehabilitace pracovní 59210.4 Rehabilitace léčebná 59310.5 Rehabilitace sociálně-psychologická a pedagogická 59510.6 Rehabilitace sociálně-psychologická 59510.7 Lázeňská léčba v psychiatrii 597

11. Terapeutické postupy v léčbě duševních poruch 600

Literatura 601

Rejstřík 625

U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 2 1 2 3 4 6

?

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

————————————————— 15 ———

Úvo

dÚvod

Když se setkáme s člověkem, který přijde do psychiatrické ordinace, je naší snahou rozpoznat, zda a jakou psychickou poruchou trpí. Hledání a rozpoznání dávno nebo nedávno objevených, zjištěných a pojmenovaných psychických poruch je vrcholem psychiatrovy činnosti. Prokazuje tím jak své odborné znalosti, tak i osobní inteligenci. V každém medicínském oboru v součas-né době existuje řada knih a příruček, které napomáhají nejen ke správné diagnostice, ale i k co nejvhodnějšímu způsobu léčby. V současnosti je vývoj ve všech medicínských oborech, proto i v psychiatrii, velmi rychlý. Zvláště v terapii jsou změny tak rychlé, že při vydávání odborné literatury většího rozsahu dojde někdy již v průběhu jejího vydání k zastarání. Proto stručnější příručky mohou rychleji zachytit tyto změny.

S první snahou sepsat pomůcku pro správnou diagnostiku v psychiatrii přišel na počátku 20. století Antonín Heveroch, přestože v té době vyšla již učebnice psychiatrie Karla Kuffnera. Heveroch na podrobných a „klasických“ kazuistikách ukazuje, jak postupovat při hledání správ-ného diagnostického závěru. Naučil tehdejší generaci psychiatrů, jak získat od pacienta informace, jak tvořit diagnostické závěry, jak diferenciálně diagnosticky uvažovat. I v současné době jsou jeho postupy příkladem. V průběhu let se ukázalo, jak psychiatr, stejně jako lékař jiného oboru, potřebuje své znalosti a vědomosti neustále doplňovat a aktualizovat. Od dob Heverochových byla několikrát změněna psychiatrická terminologie i nosologická koncepce. Již Heveroch na základě srovnání tehdejších různých klasifikačních systému, které ve své knize v přehledu uvádí, tušil, že další vývoj stávající názory překoná.

Mnozí psychiatři upozorňovali, že mezi dobou vzniku nosologické koncepce a současností uplynulo mnoho času, psychiatrie se vyvíjela, a proto se klasická nosologie stává brzdou její další diferenciace. Nosologická schémata byla odvozena z obrazů typických pro období azylové psychiatrie a nevyhovují proto současné psychiatrii především v její ambulantní a extramurální péči. Namítá se, že nosologická koncepce při neznalosti etiologie a patogeneze duševních poruch je konvence a měla by se měnit a vyvíjet současně s tím, jak se vyvíjí a mění psychiatrie.

Psychiatrie má v teorii medicíny významné místo na pomezí věd biologických a společen-ských. Ve vztahu k filozofii je ve svých abstrakcích ještě příliš konkrétní a bylo by nesprávné se domnívat, že znalost teorií psychiatrie znamená být filozoficky erudován. Někteří ambiciózní psychiatři a filozofové se snaží stavět psychiatrii do blízkosti filozofie. Jde o nepochopení místa a úlohy psychiatrie a její diskreditaci mezi ostatními medicínskými obory. Psychiatrii se tak při-suzují nesplnitelné úkoly, pro které není teoreticky připravena a metodicky vybavena.

V posledních letech se stále více pozoruje útěk od teorie oboru dovedené na příliš obecnou úroveň a návrat k psychiatrické praxi, k pacientovi jako zdroji poznání jak v psychoterapii, tak v psychiatrické praxi vůbec. Nově se má řešit vztah mezi vývojem osobnosti a rozvojem duševní poruchy. Zjistit, jak je chorobný proces od svého vzniku včleněn do dynamiky osobnosti, jaký je vztah mezi premorbidní osobností a duševní poruchou, jak jsou tyto vztahy a jejich vývoj

U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 2 1 2 3 4 6