JIHOV‌CHODN ASIE

  • View
    57

  • Download
    0

Embed Size (px)

DESCRIPTION

Do JV Asie řadíme: Barmu, Laos, Thajsko, Vietnam, Kambodžu, Malajsii, Indonésii a Filipíny. JIHOVÝCHODNÍ ASIE. Indonésie- 1 919 440 km² Filipíny- 300 000 km² Malajsie- 329 750 km² Vietnam- 329 560 km² Myanmar (Barma) - 678 500 km² Laos- 236 800 km² Kambodža - 181 040 km² - PowerPoint PPT Presentation

Text of JIHOV‌CHODN ASIE

  • JIHOVCHODN ASIEDo JV Asie adme: Barmu, Laos, Thajsko, Vietnam, Kambodu, Malajsii, Indonsii a Filipny.

  • Poloha a rozlohaJihovchodn Asie le na vchodn polokouli a skld ze dvou geografickch oblast-z pevniny a ostrov.V jihovchodn Asii se nachz poloostrov Zadn Indie, Malajsk poloostrov a ostrovy a souostrov Tichho ocenu.Na pevnin se rozkldaj stty: Mayanmar (dve Barma), Thajsko, Kamboda, Laos, Vietnam a pevninsk st Malajsie. Na ostrovech le Indonsie, Filipny a Malajsk souostrov.Pes Indonsii prochz rovnk.Indonsie- 1 919 440 km Filipny- 300 000 km Malajsie- 329 750 kmVietnam- 329 560 kmMyanmar (Barma) - 678 500 kmLaos- 236 800 kmKamboda - 181 040 kmBrunej - 5 765 kmVchodn Timor - 14 609 kmThajsko - 513 115 kmSingapur- 710,2 km

  • PolohaNevhody polohy:Nkter jin ostrovy jsou daleko od pevninsk sti.Dky sv poloze se v JV Asii asto stdaj det a sucha (monzuny). Je zde kvli blzkosti rovnku vlhk a tepl podneb.Vhody polohy:JV Asie je obklopena i moi i oceny, jsou zde rzn pstavy...Tm, e JV Asie soused s nou a Indi, mohou spolen obchodovat.

  • Povrch: je hornat, lenit zem, sopky a zemtesenNejvy bod=Kinabalu (4101 m.n.m.) na Kalimantanu (3.nejvt ostrov na svt)Klima: tropick rovnkov, tajfunyVegetace: detn pralesy, savanaKolonizace:Filipny - panlskoMalajsie, Singapur, Barma - BritnieKamboda, Laos, Vietnam - Francie (Francouzsk indona)Thajsko (=Siam) - nikdy nekolonizovnoVe 20.stol. zde bylo mnoho vlench konflikt a v nich lo o budouc politick uspodn.

  • ObyvatelstvoV rznorodm obyvatelstvu jihovchodn Asie pevldaj Malajci, jim pbuzn Indonsan a pomrn dost an. Na nkterch zemch petrvvaj jet prapvodn obyvatel - negrit. Tito lid se vyvjeli nezvisle na ostatnm svt. Jejich zpsob ivota, vzrst a kultura jsou proto velmi odlin ne nae. Vtina obyvatel ije na venkov. Jihovchodn Asie je opt nerovnomrn rozmstno. Nejvce lid je na Jv (800/km), nejmn jsou osdleny vysokohorsk oblasti. Nejvce lid se sousted v hlavnch produknch oblastech re, kter se pstuje v ninch pi dolnch tocch ek. Vtina obyvatel ije na venkov, ale hodn se sthuj do mst. Nejrychleji rostou hlavn msta Indonsie a Filipn Jakarta a Manila. Obyvatel jsou vtinou mongoloidnho plemena a tak menci s Australci. Nrody Jvanci, Vietnamci, Barmnci.

  • JV Asie je rozmanit jak nrodostn, tak nboensky.Pevauj budhist a muslimov. Na Filipnch katolci. Nekomunistick zem se spojily v Asean, co je sdruen nrod JV Asie. politicko-ekonomick uskupen, hospodsk spoluprce, kulturn rst lenskch zem.Laos a Vietnam se otevraj svtu. Kad stt m svj vlastn jazyk a jako druh jazyk se pouv anglitina.

  • 1)vlevo INDONSAN, 2)vpravo MALAJCI 3)dole AN

  • VodstvoPobl Jvy se nachz znm Jvsk pkop.Mezi vznamn jezera JV Asie pat: jezero Toba, j.Tonlesap a j.Hat Yai.Vznamn eky:Sumatka-Kampar, Musi, Kalimantan-Mahakam, Kayan, Barito, Kapuas, Tonle Sp (2x do roka mn smr proudu).Na ece Tonle Sp se nachz plovouc vesnice.

    Behy JV Asie omvaj: Indic.oc., Jihonsk, Jvsk, Gelebesk, Bandsk, Filipnsk a stn i Tichomosk moe.Ostatn- Mamberamo, MEKONG, Salwin.Bez tchto ek by byl ivot v nkterch stech JV Asie takka nemon.eky a jezera jsou dleitm dopravnm spojem.

  • 1)eka TONLE SP, 2) ivot na jezee TONLESAP

  • Prodn podmnky JV Asie le na styku Euroasijsk a Indickoaustralsk litosferick desky,proto se zde vyskytuj etn zemtesen,vbuchy sopek a pobe ni vysok vlny vyvolan zemtesenm tsunami.JV Asie le vteplm klimatu a vyznauje se tropickm monzunovm podnebm sastmi bouemi,kterm se k tajfuny. Pznanm spoleenstvem jsou tropick detn lesy. V men paleotropick oblasti na jihu a jihovchod Asie nachzme:v Indii polopoutn trnit dk lesy, such opadav tropick lesy, travnat savany: v Indomalajsk podoblasti tropick monzunov les, subtropick pralesy, vdy zelen tropick detn pralesy, mangrovov porosty bain aj.

  • Ve voln prod ij: nosoroec,tygr,opice(makog,gibon),elva,krokodl,papouci,hadi aj. Vodu zskvaj zocenu,ze srek a zjezer a ek. Vodu vyuvaj: rybolov,peprava,pobl vody je rodn pda-zemdlstv,zdroje pitn vody,cestovn ruch, aj. Vyskytuj se zde poho nad 3000 metr.

  • HospodstvZemdlstv:nejrozenj pstovn re, sji, manioku (bylina), kauukovnku, kvovnku, kokos.palmy, bannovnku,lutniny, v nkterch oblastech i citrusy a dal ovoce a zelenina a koen(pep, hebek).Mezi chovn zvata pat ovce, prasata a drbe. Tak se zde rozvinul rybolov.

  • Prmysl

    Indonsie t a vyv ropu. Vznmn je tba cnu, barevnch kov (wolfran, mangan), rudy.V Thajsku, Malajsii a Singapuru se rychle rozvj elektronick prmysl (televize,hodinky).Svtov trhy textil, odvy, obuv, a pozdji hut a loastv.

  • Zlat trojhelnk horsk region pstitel drog (heroin, opium) na hranici Barmy, Laosu a Thajska (zrove jsou zde psn tresty za poit drog)Jsou zde ikovn pracovnci, a proto zde jsou tovrny svtovch znaek(Babolat, Adidas atd.)Nejvysplej stt je Singapur. Mezi hlavn dopravn spoje pat n doprava (pstavy) a letit.Mezi hlavn turistick zem pat Thajsko, Filipny a Indonsie.

  • 1)nahoe vlevo SBRA RE, 2)vpravo RYBOLOV, 3) dole vlevo TURISTICK RUCH, 4) vpravo ZNM ZNAKY

  • MOC VM DKUJEME ZA POZORNOST!! :D

  • Vypracovaly:

    Anna Hriadelov (hodpodstv+snmek .6) Anna Kasanov (vodstvo)Aneta Zelenkov (poloha a rozloha)Veronika Balabnov (prodn podmnky)Julie Konen (obyvatelstvo)

    *******************