IU1ĚI1ĚŘIČSKJ VĚSTllítt'CASOPIS SPOLKU CBSKÝCH GEOMETRŮ.

Pozorování na torsním kyvadle.Prot J'Ol-danD. K o vač ev v Sofii. R. 1913.

Při určování hodnoty intensity tíže zemské jest nutno, by doba kyvubyla vyšetřena ISprávně s přesností ± 0'01 sek. Z té příčiny provádíme-IiiTIěřeni daleko ód astronomické observatoře. jest nutno mitik disposidpřesné hodiny a každodenně určovati jejich stav cestou astronomickou. Tímse ZVÝŠl počet _potřebných přístrojů a práce při pozorování a odlehčenív tom směru by znamenalo značný prospěch; takou pomůcku nám podává,italský fysik P i e t roP a g u i n i upotřebením') torsniho kyvadla.

Přednost v použití torsního kyvadla ku měření intensity tíže spočíváv tom, že perioda kyvu není odvislá od intensity tíže, nýbrž od druhéodmocniny z momentu setrvačnosti, t. j. od jeho hmoty a od jeho tvaru,takže jeho kyvy zůstávají isochronými všude na povrchu zemském; tedyurčíme-li předem periodu kyvu. může nám tato posloužiti za měřitko prO.určení períody kyvu obyčejného či vertikálného kyvadla místo hodin násle-dujícím způsobem:

Jak jsme se zmínili. jest períoda kyvu torsniho kyvadia závislá odmomentu setrvačnosti a ne od in ten sít y tíže, kdežto u obyčejného ky-vadla z áv i s í o d in ten s i ty tíže: Takže označíme-Ii periody kyvadlaobyčejného, potažmo torsního hodnotami t a tI obdržíme vztahy

t = 7t II , t, = 7t , 1\g F.

kde 1 značí délku obyčejného kyvadla, K moment setrvačnosti torsniho ky-vadla a F jest torsní síla nítě tohoto.

Poměr čtverců těchto dvou dob podává:ť k2 F I C ._ v vt,' = = gK =g' pn cemz, Flc= K = konst.

Na iiném místě povrchu zemského t se mění, a tI zústá,'á bezezměny, takže obdržime

1'2 Ck,2 = '~=-, z čehož plyne

t1" g,

~~.._t~ _ gík/ - 1'2 - g'

Z této poslední rovnice, známe-Ii g, podá se gl:k"

gl=~-IZ'-

Prostě theoretíckou ůvahóu jeví se svrchní vztah velmi výhodný-neb -nám umožňuje lehce z pozorován-í odvodití intensitu tíže. Původnípraktické pokusy sam6tného autora Paguiniho') prováděny byly s přílišhrubým materialem, pak i ony poslední pokusy') (při kter:í'ch neznámo proč

1918/1

použil kyvadla s tak ma,Iým momentem setrvačnosti) ztratily na důvěře.kdažW,caútor ,měP(}1'lM1é\'mtriěI1L ;,', ;';;

t.,.;' :)( V~:s~;;'k ďY'jserll~;nusi»i<wltl;>\<,· 'tlOstU"pimskem·geodetiékérnúStavei' ,,.shlédluj~tn '··bim ;WsrllkYV!i<J/l)j ijjféoKrat.k:j'm časemsesttójehé'dle 'návrhu'prof;l tlťk:keraJé& Siutktafh!luv'ě) ť'tledenau. 'cDřívěiši některé nokusys tímtopfistlld1im "PodaW;'nedostl ,íispo'koilvé'výsledkY;; jápř e d s ev za ljs e mno~é 6Qkusyv'tétnže SťněfuJvezlrlíněriéh'F·ústaV'ě,Prvrií. setiemých po-zórÓvání>dala:poďtlět k dómněnce. že dřívější 'příliš maládlívěra 've přesenost výsledků. které přístroj podává. nenl zcela oprávněna; lze očekávatíněCnlCW$íh:o.,Proto, pmdlo,užil jsem svoje pozorování nadále při změnáchna..přístroii i. na methoděpl'lzorov:ánL' '

.e '; '.: ", ." 2.;P~pisJ)řístroj~•. , . . ...., t.

"SamoJné kY!iadlú. (obr .la 2)jest2i jediného kovu (niklu). kruh o polo-měxu;,~'015l;:m a$ířqe 075 mm zpříčiny~vetičéní momentú setrvačnosti:na kOIi<i:inese1Jl'sten «?t"'sHrrý .6'84 mm; drátek závěsný jest dlouhý9'5(lcm a silný 2·{)()mm.P~i .prvýchpozorováních kyvadlo bylo zavěš~no nakřemennémvlák;něapo té n.a platinovém-iridiovém, o pélce 26 cm. VlákolJpřipeyněu,o .jest nahlaYici .ior~H~~qpřístroj~(obr. 3).který:le~t tak z~řízen. tJ~'.UIll9~!1ilvyčerp~ní vzdu~chu. l1\>mo,cichránítka. N.Ku zac!.Jycení ,kyyad1a vkHd.,slouŽí ,přístroiekM.který pomoc! šrou~)llB se .dá 4dvibnouti a t(.iktQ po~zdvihule, ~yv adlo.tjlk Žetoto se:. dtž.íýkHdtl -je-Hv kyvúmůžé'se timtozařízením uklidniti-kdyžpřístrojek se sníží. tož u-volní se kyvadlo. Na vlák-no.na němí jest zavěšenakovová deska N, připevníse·ploché ucadélko o; odkterilro seod ráži; sVětel'népaprsky. vysílané osvětlu"jící lampou; Na;:počátkutoto zrcádko sloieř)() bylo.ze>3 Il)íllých zrc~d~k.na-klon~n.ých , jegl10 k dr u-hélJ;J.u.pod,velmi .Il)írnýmúhl!'lnl; to, c&ell~az~l()býtii nepr~kti'ťkÝm a.,změni-10 .se,~~.:j~dno'.,.pr()st~, i.jest teploměr k\.! od~tenívnitřní teploty.

Ku měřeníamI1litu-<ly kyvadla má kovoví'kruh po obvodě dělení vinter':alech 5°. takže lze~/.oodhadnouti pozorová-ním prismatem P, Obr. Z.,

Metboda poiór~vaci.Z počátku pozorování konala se~ porilOcí dalekohled~ •. postavených

ve vzdálenosti 3'6 'm od přístroje. Světlo od ,elektrické lampičky slabé(s jedním toliko vláknemlyrhalo se štěrbinou nazrcadélké okyvadélka.Jak se uklidní kyvadlo (pomocíšroubu'M). našroubule se hľávice~přístroje<_to_rsní_h_la_v_icel.na které jest připevněno vlákno. na 360°. Po té se zvolila

1918/2

šroub sesune a kyvadlo se zvolila rozkÝve"N4sla4:k~; toho,j~k~atrll~'"ie-posťtanni, tyvY jsou vy.lnut:euy, pozoruje s4průcbQ4 ()draž~n~o světlaod •zrcadé\ka, na vertJkálném v lákně" prost řednictvim "daI~k~ledu, ',Momentyprůchodusezaznamenávaii na proužek chronogratu,/tterýse',uvádí'vpo-hyb .b,vězdářskými nqrmálnimi' i10dinami institut\!i ,i\mplitudy,se odhlldJJHpomocíprismatu; stejně se oohaduje teplotl,l;,atla,kvzd~ný u V; n iH pří·str'oj~, pomqcí teploměru t a rtut(),v~h,9 tlakoměru,Předpo,čeHm,}lozorovbívYčerpá se vzduch z přístrqje;

Ježto postup světelného paprsku v poli .dalekohiedu·iest na'PO'čátkuvelmi rychlý, tož se místo vlákna zjevuje proužek, proto pozorování ne-mohou se díti tak ostře v jedné i d,r.uhé poI.óz~ zrcádka, ,

Avšak dáme-li menší amplitudu, nevyjdeme, ježto každá druhá ampli-tuda jest ódchylnáoá 360° a rtejsme jjsti, zda nenastane změna v místěpřipevnění'. Jinak přiliš rychlé kyvy kyvadla vyvolávaií dosti znacnéchvěnívčastech aparátu a i v nevyčerpaném vzduchu; kteréžto vif1Taceze své'sťtariy hynám ukázaly své zvrácené či škodlivé účinky na kyvypozorované; možno mysleti, že při tak rychlých kyvech kyvadla ,i celýpřistroj i současně závěsnÝ bod onoho vlákna by dostaly isochronnékyvy,- Aby bylo vyvarováno všech škodlivých vlivů, tato methoda byla pakzměněna: torsní hlavice (a s ni i bod závěsnÝ) zůstala bez pohybu, k tonni,by se dosáhlo malého stočení vlákna, zařidi se šroubek Mtak, by docílilose stočení kyvadla as 3°, Tim současně a dostatečné sezvýši též přesnostpozorování: nyní amplitudu měřime pomocí dělené škály, takže des e tin us e ku n d y můžeme určíti; dále možno poiWrováni prodIďtižíH na delší dobua tak v jedné seríí lze opakovati větší řadu částečných pozorováni,

Ona provedená pozorováni po prvé methodě jsou o.značovánapozděiijménem "velké amplitudy"; všechna ostatní pozorování jsou provedenadle druhého způsobu, Zkoušena byla také methoda koincidenční; ježné-podala dobrých výsledků, ' .

4, Zvláštní poznatky při pozorov~ní.Byla konstatována stálá změna. střední polohy; (Ruhelage)Ho.tiž

v klidu nezauiímá kyvadlo vždy totéž místo a obráceně: ve většině pří-padů se konstatovalo přemístění buď v jednom neb ve druhém směru. Podobu pozorováQi toto střední postavení nezůstává stále totéž, jsme tudížnuceni ta pozorování vztáhnouti ku jednomu Ideálnimustřednímu posta-venÍ; ba i vice lze konstatovati: pro každé zkrouceni kyvadla dostávámejedno nové středni postaveni, čímž se úloha podstattlěztěžuje:

Abych vyzkoušel tyto přeměny, pozoroval jsem klIdně kyvadlo' poně k o I i k dni, staraje se o to, by se temperatura trezťněníla; pro' tentoúčel byla pozorování vedena ve specielní mechanické místnosti s troiitýmistěnami, skrze které cirkuloval tepl)' vzduch, udržuHcísfálbu teplotu vzdor'tomu, že venku teplota se měnila, Pozorováni tato skrývala velmi zaiínia'VYzjev: n I kdy .kyvadlo nezllstává v úplném klidu a stáJe pozorujeme 'jechvěti pod různými amplitudami: k př,následuií dvě serie'pozófoyánf:

6'86:46~5.('S4'55'4.4'24'44'0'

3'950711'64'45'36',1

3'35'7"'"'3,23'0>3.26'2"'Z;3~~J2.22'S'2,51'32,13'22.19'62,'6'9

0"2':37J,O'S4, 8:12,19'62.48'1::>,19'9

1918/3

10'910:0

3'Z" JI

5.45'85,17'3ľ.41'31.3,8:3

Referát oVybud~vání zeměměřičského stu,dia,přednesený Dr, Se m e rád e m r. 191.3 na valné schůzi S. C. G.

'5polek českých geometr;ú mél. od počátku ve svém programu jedenz hlavních bodů: »Vybudování studi!al zeměmě'řičského na vysokých ško-lách. technickýcIJ«. J.tž. v r. }913. na vlal1)Héms:hromáždčUiipřednesl prof.Dr. . Se m erá d referát, který nyní oťisku}eme. ježto stává: se otázkatato akutní. ~odniká se' 'z někt/erých 'ko,rpo'rácj a'kce o,pačná. studium 'kursuneb'udovati. nÝ'brž ponechaJti 'kusé. jako dosud a geometry použív.a1ti!jakoromÓicný materiál dru:h0řadý. což znamC'ná, nejméně }eho zdržení v při-rozeném výV'o:jia utlačení ve spoJe'čenském postavení.

Pro studiuqJ zeměměřilčs,tví zří'zeny isou na vysokých školáoh tech-nických' v této' polovině říše oku·r s y k u vz děl á n í zem ě měř i č ús dvouletou dobou sltudijní ,návštěvni'kU. CO"řádný'ch po,sluchač,lLKursyiyto zřízeny byly. v této formě' r, 1896. alby odpomohJio se tehdejší-mu citelnémunediosbaitku úředníků-geometrů u nově vybudované službykatastrálné při evidenci .' i novém, vyměřování lmtastrálném po vydáníinstrukce pro trigon, p'olygonometrícké vyměňování. Tím státni orgánypotvrdily. jak nutná byla ,potřeba samostatného studia, když vše ostatnísel,halo. '.

Stud'iúm v tomto kursu zařílZeno bylo tat, aby se rychlievyhověločasovým P'Ovře'bitma' jesrt: tuidíž přiroaenlO,že také, char-aikter .svll!dilabylráz u ,p r o v i 8:O,rní ho, ·Č a s O' v é h n,-Nyní tedy, kdy pmvi'!ll)ri1urnHimí nulo, jest ntlÍlIl!Oa účemo sltlana,ti'se >O náprialvu nyně'jšího proviisol\"'h,ílbostudilaa ua'hradiiti toto f.ormou u cel e 11 é h 'o s t \I di' a, ,jež by hově'!o po-žadavkům na jeho a1bs6l'venty ze širšího hl,ediska kl1aideným,

Stav zeměměři,čský je jedno z ned&tarŠÍiChodvětví technických stavus velmi rozsáhl1ouorga'nisa:cL Jest jisto. že tento stav jest ku doplněnítechnický,chodboorů. nutný· PI"lO svoB obsáhlou čínnosta naopla!( jest žá-douc.no, starati se n to, b'Y sít' úřadů a kanceláří zeměměřičský'ch bylazhuštěna tak, aby v ur,čitých obvodech by,Ja řádně vyškolená sHa země-měřii::ská vždy 'obyvJa1te1stvu pO' ruce, by se tak od1stmllily nepří:st()lj1llosti.plYnou-cíz do·savadní organisace stavu, že nUlCeny jsou strany hledativ nOll!z'it.éž'neódlboiflií'ky ku škodě svýchdůte'ži'tých zájmů i zátimů stát-ních.Bfi tom les,t l$Itarati,se o. tb, by. studium bylo ú če ln ě vy b a ven o.by ·absolv.elllti jeho nabyl'iživotnLc hp o dmín ek. důstojných pro *,a-demilO:~Ýs'taM. .

SpecieJně námzáleŽií, lI'a'vybudování stuidia g:eometrov'3kého, je.Ž't"Jz české_ho' nár·oda vyšla, řaod.a.zdatU:Ý'chg,eometrll. z nichž Ho r s k ý, .Ma"rek. Zl" zav Ýill' j, byli 'vůdčíJ11lis,Uami a budovateli veJiikých děl kata-strálnýc'h měřenfv. ~akousiku, UhráJch 'a Bosně ,j tIercegovině: Z českýchtechnik ·vychází neiv ěfší, procento geolll'el(rů a jsme z národnih'O stano--Víska tu povinni s'tamti se l{). jiclJ. pos.tavení, ,

Dosavadníf.orma' studilalnevyhovuie pro c. k. státní zeměmě.ř ič:e, "aiČstud'iumo:to bylo· '1'.0 slwžbu státnÍspecielnězřízeno, .To plynezcela pochopitelně z důvodů VYššÍCh,požad·avkůrJež s,e na tedrnické sHyv'lfbec' ·kl'adou· a·vnY1ně1jšL době. 'kdy -seďpřipravnje. nové kata,strálné vy-měřo,vání na 'základeiClt vědecké triangu'la'(je stup-ňooV'ého.měře.lIí,dD!la1toerOchálního významu a ohromn.~ho rozsahu •. ježsV'ojí masou materiálupředčí jiné .podnikye,teohnioké. A přkozeně tedy c. k, stáhli zeměměřičisami zasazuji sena č~tný'Chs'dIŮ'zích ta\ v odborných č.asopisec1h '0 pro-hloubení ::ieměměři'čs'kého studia ,a- ta.;:(:a souhlasu záslužných. mužů.1>: :Možno jest tu poukázati n1a ni e In o ran od.u m.p ř e d']o,.ž e n ér: 100a c,_'k.m i:ni s.t Il.r s t voU·ji n a n cí;jehož p'říslušný hod Č, 2. uvádí:"Uchazedi J omí-sto .C. k,měři.ckéoo i'Med-nrma,mají podati bezpodmínečně-

1918/4

průkaz oahsolutori,ustudia na' některě zc!ejší vysoké~kole te.ch'1ickés náležHy1m p'ros,pěchem. , ' .." ' .

dest k 'tomut:ůsOIbiti. by na vys,okých školách techriický~h ve Vjpni,'v Praze a·ve Lv,oV'ě zřizeny byfy'sa'mn'stattié fakulty pro'ge-'o d e ti c k é věd y" Studijní program těchto fakult jest rozšíři<ti na, 3 leta,by 'kandidát byl také prakticky pro odbornou .služby náležit~ při;praven.«

Dále lze citovati "Pamětní 'spis Jelj'n'oty českých auto-risovan:\'chciviln'ích ~eometrů z ntěsíce března r. 191I.kde se zdúrazňuje požadJa'vek rovnocenného pOist'avení zeměměřiče s ostat-ními absolventy vysokých . škol ·technických«. .

Dalším článkem, požadavkú otv:anisovaného úřednictva c. k. země-It1ěřičú jest: "R,esoluce spolku c. k. úředníkúzeměmě.řič-sk:\'ch vmarkrabství Moravském z měske března r. .l9ll,ježžádá 'J:římo vybudováni samostatného .odboru pro 'zeměměřičské i'nž,enýr"ství dle bodu 3. "Za to žádáme vybudování svého stlldia geometmvskéhovs a m o S t a t n }I. o s t a Í'll í m tec hni c kým od hor ů m, n a r o v e ňp o s t a ven':' o d bor zem ě měř i č s k é h o in žen Ý r st v í doplně-ním přednášek a praktidých cvičení z p'ředmětů pro slližbu zeměměřič-skou u evidence katastru. agrár.ních operací )3i jíných odború státní a auto-Ilomní správy i civilně geometrovské prakse potřebných a f'Ozvrž,ení jichna dobu 7 semestrÍl., a poodhyti dvou státních zkoušek propújčeni titul!!zeměměřičského j,nžen}lra.« ','

Sluši zde zminiti sen tom J:ěkném porozuměni. kterénplatnHa nClj.vlivnější korporace technická. toUž S tá Iýy ý bor rak o u s k ý ch i n-žen Ý r'ú la a rc h 'it ek ni, který na V. valné schúzi vydal pamětní SiJ)isna c. k. minis'terst\7io kultu a. vyuód·vání, 'v ,němž do'žaduie se pádnýmí(jťtvc<dy rozšíření studia zeměměřičského. .

Dúvody jsou, stručně vyjádřeno. tyto:a) ve dvouleté době studi,jní nedá se látka· učebná účelně rozděliti,b) tříleté studium umožníprohloubené.vzdělání a přispěje ku p(},

v7;nesení společenského stavu zeměměí'iičského a rúzšířením tím hude -če-leno dosavadnímupře:plněnítohúto uče'!J,ného hěhu: '

Že i v Ý k o nn á stá t n í s 1užiJ a spr á vn í má zájem na' ř.ádíné.argani,saci zell1ěměřičskýchlechni'kú, 'svědčí ak,oln'O'st. že j:ovo!eno jestpřičiněním inženýrské komory úředně autori'sovaným civí'lním zeměměři"ólm vésti ve svém označení titu.l i nž e n Ý r a a použíti. stá t TI i hozll,aku.

Ještě méně dokona'lé jest·toto studium tmo služ b u c Lv i ln ěg e o~lil e·t r o v s k o li. neb ge o m e t r o v s k ou při t ,e c hni c ký c h ú ř a~de c h a v k!a n cel á ř íc h in žen ý r'S k Ý c h vťtbec. Zde je.st geol'ne-trovi silce v prvé ř'ldě ř,e,šiti (}tázky čiiStě ge'odétické.ale mimo to i takové,které jsou se specie'ln:mi inže'nýrs1kýmipra-cemi v úzkém spojeni ažádaiítudíž povšechnou znalo'St inženýrských prací. pro něž mají podati ge'ome-trické' základy. "

Z toho }es,tpatmo, ·že se civilní. geometr s nedosti, úr:lnj''lTi:,vzdě-lánímtechnickým neobejde, neb nem()i111by vyhovětilJiOŽladavkům" v ny-nější době z fe'Chnii::kéhostamJvi~'k:a. ooňkladenýmll má-tisvOiji" exi-stenci uhájiti, jest mu v'!a'sliMím přičiněním'dálesoukrtl'I1JYltI studiem fpZ-sah svýchvědomoSití rOlZšÍJřiti. To, lež'í v povaze Póžadavků dnesl'! dol}yna technic~o,u 'sílu kladených avyznivá tp'~1snězúV'a:h, uveřejňov;,l.nýC'iíod odhonllku o tomto tema>t,u. .

Co se týče' c. k'ú ř a li:ů "p ro'a g T'á 1'n i '0 pe r a c e, ttl, vysikytl.se názor. aMolvel1tyg,e'OídeHckého kursu s nynějšíinvzdělánírndo:těcbtoslu;žeb ne[lři'jímaU' a misrta; tato dbsaiuMati 'altsolventy' kulturnl'ho,jn<Žen:ýr-styL (Viz resoluci v hos\ppdářském výboMl řfšské rady y r. i908vttJiltlfo,smyslu pottalJ1ou.} J jinak se '.tu m'aHahs()lvetlti geOil1letroyského . kursů. sgo"KojHi 's PŮ'dři>zenýmr,msfavemím technacký:m, ač rrávělJ'ř'i.nyněijší orgainl.,. ~a"cL t'OhotoúfadupTáce zeměměfi<čskétvofihlavnf stežeinian.a'sk,q:reltIvýllučný ,oddíl ,pracítétoinstHuce. Ježto prÍíce'k'ulturně"techniCité obstará-vajíze!m~ká kulturňě~technkká nd1děfeni. PtotYtbiJráte'specieliTlě vY-budovaná. '

1918/5

... V úřadechtechnjckýchaso~kro'mých inženýr-,'ský c h' kart cě I ářlc ft j#sf..přiioten~:služhii geÓ'íneYrcWská:ti~ce spiata'5 ďi!lž~ÍiYťskýmiim:cellihilaJkt<! jsou .stavby 'sj,Eitica žél~itrnc,; pfáce'iŤ!etllO-Twpní,' sta",by'yddnl.a. fo:tJell1ln!.'l1!' řada .i'řných speCiielnlch i:e'chnlckÝcnút-ffze:r\l.' Jevl .se 'také cZde' nutnoot, aby a;bsol1yentl1~geometroWi"byly' dánysolidní záiklady ,prohloubeného stuďila!,má-li na těch'o" iákhl'dechpak zdár-hě pro '!l/Pe'Ciell1í'te'chnilc:ké (YdbO'fy'pri'Vátnliín studiemou1jovati), by seve speciálisovatiém: techn19kém úřadě nelb kanceláři vůbec uplatniti mohl.

. Jak jest'iko'nkrertkh vysvětlivek patmo, dop()roučí se, by opt,aY:;tstudia' braliaJ sedvojlmslnětem, má-liklad1eným požadavkům býti zadostučiněno, a 'sice je'st třeba:' .

1. rozšířltl:vědomosti·p () !o ně ()h t ech n fc k Ý c hod b O< t ech,s nimiž· se z,eměmHilěv širšíSyloji pnaksiúzce stýká.

2. prOhloubiti teo,r.eťickézáklady studi'a l!:M,detického av I a:s tn'l s tu d tU'm.1'l: e 'o dé s·i:e samo· te c r e tkk jt i .p.r.ak t-i-ck y.

Že jest obojího třeba, to dQkazuil jedttFa!kpřisnější požadavky, ježse v nové ďoběpři ,propracová'ní numedcké měřkké n.i.tody a vzrůstajícíceně půdy na . zeměměři:če kladou, jiinak vyžadují toho rychlým tempemstále rostoucí poile odborného technkkého studia.

Tím, že dostane se zeměměřiči' rozhled.u po základechiiných tech-.nických odborÍl, ne m á na pro s t o v.z n i k laJ t i něj a k á k o n k u-r e n c e zeměměřičis~ stav'ebním ilnženýrem neh kulturním či vodním i:nže-nýrem, nýfurž mají vMóml()!stijeho býti toUko prohl'oubeny, by mohl jedmuKsamostahlě se upla:tniti, ji!na'k -sp.racovaťi· správné a účelné základy prote'Chnická inženýrská zřÍ:tJenl a tlaiktoo'ny odbnrníky zdárně podporovati.Jest obor činnosti stavebnlho inženýra a kulturnlho-vodního inženýra zanyně'jšího s'tavu ryohlého vývoje technič'kýich věd tak široký, že speci.ali-sace tu jest l1utná a. účelná, stejně jalko ·obor činnosti zeměměřiče iest takrozsáhlý ,a' tak důle'žitÝ, že plným právem si z<liSI:tl'hujevybudování v s a-InO s ,ta t nýt ech n i ck Ý s t a v s os t a t 'n I m i r ()Ý n oc e n n ý. Tojest viděti ve státech se slpecialiisovaně provedenon organiS21cí technickéslužby, že práce stejného druhu s v Ýhod n ě specielně vyškolenými, si-lam'iobstar~ yajL. Stejně jest i u jednotlivý·ch úřadťt n nás nyní patrnac'lIutrhiost'p'fá'ee géóme'tridté rředa1t'ř zeměměři'čÍlm, by nastalo odlehčehítěchto úřadů. Ano·j sa'mntní soukromí inženýři u práce geometrické jenojedilllěle vými:nečn.ěse ucházegí a za ll'ormáh;I1ch poměrů přidržuji sesvých výnosnějškh 'inženýrskýchprad, pro něž se specialisováJ:i. ,

Nezavádl se tu nový 'odbor, neb zeměměřičstvl jes'Í to vlastně nej-starší te,chnický odbor, nýhrž vyprav'llJjese na našich vysokých škglá'Chtechnický'chpediaigogj,c!,ky a pr,aktkky učehný běh, delší dobu již exi,stujícía to pw stav geometrovský, jenž ,jednaik provedl, j:inak jej ještě očeká-vajl veliké práce technické, jako jsou k.atastrálná vyměřování"podnikyto vysoké kulturnl ceny a: hospodářského výJznamu, a má tudíž tento stavv prvé řadě prá'vo na'dokonalé vypralvení studia dle novodobých jJi()-

ža4;n1kiL , . .., . .. Ř.ádnou organisaci :stu(!i:a zeměměřičského a z něho vzešlého tech-

niokého stavu má hýtipo stránce nár~diohospodářské '.Ol ílena ekonomiea soula,d v geometrických záldade~h různý'ch techni:ckých podniků, ,jlt,sejediněpřiblížíine, budou-li v~škeré' praú g~lornetriiCk:éspedaJi,SIa!vány apřenášetlYna S/J:eciel:t1ěk (omllvy,chovamýd:Qrostvysokoškálský se stu-d'iemod'borné a vědecké hIoubky.. '. .'. . . Aby se žádaného prohl~Ulbení studia do:sáhlo, dOPOfQuČí.se ľQ!zšířititot9 studiUm a vybud,ovali .v samostatný odb:o r z e mě ni ě.ři č s k é q oln Ž' e i1 ýr st v!.' Póčet semestriinflcht vyšetří komise' našeho spol'ku,tlítltoúkoleim 'se obírající, (Návrhy podálvá' ťeferá1 prof. ing. l?e tři ka.)

• ď • Dm se v Pirvéna!dědod]uje velké výhdqy .ze stanovi~a pedago-'gr<:kého. V dosavadní 'krátké stu<;liljní.doMdv:oulete nebylo lze. p.edag.o:-giC'kY,správně ulČe'bnOU''látku rozložiti ,.a,tilik byl'o nuno kumu!ovatípřed-měty>zákla'dnl. s. iichalpLí~ujl'CÍ<mip'řfl(j1něty, cof 'Fůsobl rn~ohé. nepf~ko-na telnéó'btlte ua,Stí'aIlI'ě uč.ickh ..il :posJtiéhai;~, R9z,~ířenim dóby sbu'9íJJiIsé t~i>ťv:e Ul1iožňp~e'SO,uFadnéa logické, .yYbudlJvánl 'stlrdijnlho programu.

1918/6

. ' .B.ud~. t~d~ #~bfi"y~l:n/\2jJ~t:J~ť~~tÍ'#č1~~"i4v~~žrif,~e'třfi!~Y.:vědeck,ého?raktlck~h~ ...v~.~t>;ol~n~'.'.;.>;emepence z:~b}e'<:tt~~n:a9.r,t;nufy,c.~;.:aJQy"k"3!~-

nyro n~, z;tJ.1,eměnQepoza~avkuw ,c;?'.neJ\I'cmneJf.,by'l~~yQ:QYe'~P";rato,:lwa-.,ya.,J)o;d'!-va,J~U'om,!,:q:stru,Jia~~:tl}dlUr,ntO~'Plt<;>.qul'«.'řJ!teQA'Jecq~l'sJ<~\lO?P~PfU, rpá býťi vYbuclová'll'O-', " .. . ... •. ďď, ď ",',

. TopoitóvYbudováni. stucji!l-zem~měřičského si· ,.st:avta~c,,~iežitý,ja;koje~t stav, zeměmMičs~ý,.:v;zhle4em ·;n~ své.yel~évyk'0'U(j!né práce,plwouměrou ;.>;asloužLTímse zad'ost.učliní požadavkům,. zřad sJt1a!Vu's~O'Zývaií-cím. Vybudováním uceleného st.udia povzne~e; seqelý st.av Ve·st;iv, samo-statný, čímŽ v~niká i z národohospodářského st;;m0,~iska žádoucí p!'o'Sipě~h.. Také ze spi()'lečenského,stlanoviska· bude proh!Qu·benLstudia.,p!{) s,tacv c'en-ným ano významn.ÝII;l.i ;pro celý Slta/vtechnický, když postaven buoo stavzeměměři'čskýdo st,eďne řady jako .ostatní· akademkké·,sta.vy te'chnlřcké._Oastnarií -s,e·dosll!VtlE1ní·neu,ctržHek1é-poměry, ·jetž P'OšltozuH,t'ent~ystfl~"aumožní se mu oprávněná exis1tence, zasl'ouže·ná za jeho namáhavou práciakademiokým uceleným vzděláním. .

Spolek českých g.eometrů konal dále svoH ,povinnost, a dospěl k ~á-věrům, v článku předsedy pwf. J. Pe t ř jlk a v předu na'stíněným.

Úprava studia ie!D.~~~řičŮ.J.Pef'řík. }.

Vedle přísežnÝ'ch mlynářů pražských jsou zeměměřiČi nejstarší sta-vy technické v zemích českých, nehoť shle1dáváme se s nimi j,iž ve sto-letí XV.J. při naší starožitné instituci de!Sk zemských.' Stavovská. školainženýrská vychovala celé generac'e zeměiněřičú, 'kteří plně s,e uplatňo-vali při 'pracech měřičských pro Josefinský kla'tastr a vrcholu výkonnostidosáhli při m<J!J;:ovánípro ka,tas,f.r stabilní, ,vzorném to díle XIX. sto1éH.

. Nejen při této veřejné člnlllQsti,-nýbrž jpro,pp'třebys,o\lkrome UÚl~-vál1iadůležVtost ,prací -zeměměři'Č!,kÝ'ch, prottO:šhledá vánié" Ile poři českémsta'vebním řect1!te-l:stvís l1stanovením, že zeměměřiči - bez úředního Po-sta,vení - chtějí-li Zlamělřovati pOllemky pro dělení, musí se. podrobitiZlkoušce, načež terrve obdrží dekret úřední. .,.

Při prvéorganis>aci cjvillltk~h techniků v mce 1860 shledáváme ses civilními geometry j:qko samos,tatnou kategorií civilních techniků;

Ovšem ministerstvo vnitra málo dbalo předpfsfr !}}nůudělováníauto-risacce civilní'ch zeměměři'čů, ba velmi. Č!astojevykládato na úkor alka-demicky v7jdělaných ·techniků. Pro geometry evidenční nebylo 'vůbec před-pisu, Meré by ustanovúvaly určité přípravné vzdělánL'

Při felorganisacicivi,Lnfch techniků v roce 1886 zů,stalyne'změněnyzásady pro udělováníautorisace civilním geometrúm. Při zřizováni iri'že-nýrskýéh 'kOlli'Ol'pojati bylisati!0zřeimě civHní zeměměřiči 'do. komor.ač jetďfilalose dosti d'louhoo tom;'rtm"lise jim dáti !Hul inženýra pro Vy-měřo'vání nebo má"lí bÝtipodržendO'Sav<1'drtÍ. .

P6kudse týče vÝchovy geometrIi, tu' ve-dřívějškh'tlobáchnebyla isamostatná, nýbrž byla' spoLečná' se s!tavebními' inženýry. Zříz;enírť1'tříle- 'Itého <běhu zemědělsko~technického učiněn, prvý krok k samostatnémustudiu zeměměřičů ,Iaku1turníč'li .techlliků. Na t'qmto běhu zavedyn~ bylyjíž dvě státní ZkOllŠky a pOZději při:P4štění ik. dol\:totátu věd, tethnickÝí;h.Tím byl dán zá!kladke zdárnéiUu vÝvoji, leč ,m vl'oce 1898iřídil,a v'Ij}d,avecile tohoto třHetého' pěhj.( nOVY,.~VQuJ.etý•běh. pro' Šistě ze;rťj~'měříčSi~ýsměrapfedepsala pouze jednustáWÍ1'JI\'Qušku, Přitomsl<}d'ovala vlád\!ieštěél.a'IŠí dl svuj,ahy' si()ipatřill<\1>otřehn~siťyte:chrt,éké p1:0SlUž,hllev,den~ní'pří' ~atas'tru .d:iJměpo~emkově, tak ,si\tMčí' VYhláš'kamin!isterstVftfinancl, :1>terouse,sHlYovaloa:bso!vť::nfům ;tohoto b~h.u" ž~, dosáihnou,r;qJOletech slu~by. Y III.. třídy, hód:nQ's tní,_J'řn~tý. b~h, zemMělsl\\'o-t;e<:hl'J'~GlrY'.,fÓiz':šířenhyl pozdenha čtYřl~tý odb6ť kultur,ní,' a' tlvouIétýběli . země'thěřic:,

1918/7

Zimni semestr Letní se.rneslrcvič ..

MatematikaDeskriptivní geometrieFysika .Gt;odesie nižšíPrávo soukroméPrávo veřejné . . .Meteomlogie a klimatologiefotov;rafie

2· 2 3--------,---.---_._ .._----- _.,.~_------'-----

27' 15 23 20

· 3-_~_---, - ------_ .._- ---_._-_. __ ~.-- .'-~_-------· 24 16 23 22

3 12 42 22 422 4

333

3 2__ o_?__, .__.. _

· 25 9 24 15

Matematika II. běh ..Nauka o rak.' katastru II. běhPed{Y~dgí.e ...Počet pravděpodobnostnÍNárodní hospndářstvíGeometrie po.JohyOeodetické počtářstvÍ .Konstrukce a skizzovánÍ sfrojůCvičení v dílněReprod4kce plánů .Encyklopedie zemědělstvÍEncyklopedie lesni.ctvÍ

,C~lkern

Geodesie vyššíKartografie .Sierická astronomie .Trigonometrické počtářstvíVěda finanční '":encyklopedie p02em. stavit.Encyklopedie meliorací '. . .Encyklopedie stav. inženýrstvíEncyklopedae hornictví . .KomasačnÍ a meliorační zákonyAgrární zákony a politikaZákony stavební a železničn.Í

Celkem

3222 4

2 4333

~

Nauka o rak.katastru I. oěhAú~rnÍ operace . . . '. .Upi-avovacÍ a 2~stay'ovací plány.DíHnÍ měřictvÍ 'fotogrametrle. .Tral;ování silnic \ a drah . . . . .Měření pro účtovánI staveb inženýrských'1.'0p0tR:rafická měřeníUčetnictvÍ ..Sem-inářgeod.etický

:~dkeril

42

·3./ 2

:222231

23

3242-

6

22

222

. ~ " _1 4"20 1526

sk,ý zůstal nezměněn .. Absolv,enl'i tohOtto :běhumají ·ucelené akademick~vzdělá,nÍ, . ovšem. . speCÍiaUšOva'H:'éna úz;ký,bbor, cožnellí jeíie\l 'va4(i\l,~ý;brž přj -dn:eŠnlděíběpr;í'ce.'P;ř,ednostÍ.ale 'rozvoj vě~ kl'ade,itu zvý~ 'Še.népoŽ:éWaY'k,y.. Jevjse~ó't ře ba iS tu.dí U ,1'11 P r oh 1 ou b i,ti> a'l'Ílpra vn,i . ta;\{; a bY'{Jb ~ áíb!Jó vš\e'c~ y·,o,b í:HY p r llcJ ,'VY'm ě-fo. Va c,í.c-h, .cib y"ab s'O't ve n {.j m {Jh li .pT ac orvat i TI.e j,e,'f1 pi,i'

1918/8

Matematika I. běhDeskriptivní geometríeOptika .Oeodesie ni;?šÍNauka o pružnosti a pevnostiZáklady grafické statikyStavitelství pozemní

předn.

'6-5·35214----_ ..

26

5333332

22

32

4

3

3

3

Matematika II. běh .Nauka o rak. kat. II. běhPedologie ..Národní hospodářstvÍStavebná. mech3'n'i:kaPozemní stavitelství II.Kreslení technické

Oeodesle VYSSlKartografie .Sferická astr·onomie .Počet pravděpod()lbnostnÍ .Zákony komasačnÍ a melioračníťncyklopedie zemědě'lstvíRak. práv\> veřejnéRak. pdvo .soulí.roméStokovánÍ městťllcyklopcdie l'esnict-vÍEncyklopedie elektrotechnikyStavttelství pozemní 3a ..Stavby pozemní (nemocnice, školyStavitelství hO'spodářskéVodárenství'

Nauka o rak. kat. I. běh .Agrární operace .,Zastlavovací a ú:prav. plányfotogrametrie ....Zákony stavební' a železničníStavhy zemní a drobné dráhyPozemní stavby II. běhTelegraiiea tele'foni'eTopení a větraníOčetnktví .

L - .6't6

2 1 24 4--_ .....--~._----- _._---~- --' ..

17 18 15

I 56 3

22

3 36 44 2

20 21

2 3

2

3

3

2

41

3 6 23 42 2 22 223 22 22 2:

~. ·22 -.zl 14 , 12

lil ě ř t c k ý ch p r'ac ecrhka.tilils,t! r á ln ýc:h a pta' cech s nlrin s Da-v i'se jí cI ch, n Ý b r.ž :i,p.ř im,.ě:ř'en íc hdů:l ní c ha]:: ř í v ge c h mě-ř-e·u í cht-O']: og La fi; c.k Ý.c·,b.

'~polekčeských geometJůlDleď po 'svém uSlavenÍ' pojal mezi své})ř-etmíúkůly ·též úpravu stlídiav'učebnéinběhiipro vzdělání zelilěmě-řičů: Je Ziřeilno ÚSt,' že při tak dal'ekůsáhlém .úkolu· rtlělií se názory .účast-ní-k;íi'nbnýtrri 'Vlivy vnějšími, ne!bo:f všichni chtějí s-tavov~kyne'bezpečnÍlvěci 'iJ'l:lvráti1i,nebo:Ili'BPOrlodtlal'i-tt TákbV~tvnější' t:opudy byly jednák.Jw\'á rozdělení'civHl'lích techniků.' jednak zřÍ!ze-ní·k;(}mor;a úprava titulu

1918/9

Zimní sem~str

předu. cvič.

Letní semestrpředu. cvič ..

Matematika 1. hěhDtlskriptivní geométrieFysi'ka '.Geodesie niMí : .Rak. právo ve,ř·ejné.Rak práv'o soukroméúvod do geod~elt. p'Qčtářství

Celkem

k",,'J,4'·5 I 4:3L,4·';:6

Matemati'ka U. bě'hGeodesie vyšší .Nauka o rak. katastru II.Národní hospodářstvíPed'O'logie ....KO'f1strukc,ea skiz10várnístrojůPočetpravdě,podolbnosvní .Zá'kony stavební a železniiČní

Celkem

Nauka o r,ak. ·kat,astru I.Kart'Ograrf'ie .Sferická astrooomile .Zastav.' a wpravovací plmy.BncY'kl'ope~He zetněděJstvíNauka o kulturách lUlční'chEncyklopedie lesnictví . .Encyklopedie stav. inženyrs'tvíAgrární operaceEncyklor,edie pe»j!. stliwitelstvíÚčetnictví

.; ..tl ~, 3 3~---_._---

,. 2S 18 18

5 .' 'l'" . 5 -I.t; 13 2 3' 2A 6 4 63 23 2 42 3 2 34

inženyrského, a ty jeví se zcela zřetelně i v úvahách vYborových. Kr:omětoho je stav zeměměř'iiČsky velice různorody, nej,en povoláním vlastlJím.nybrž í ,studiem přípif'avlJ1ym;kromě toho jednO'ÍIHvékategoriesleduií ještěsvé zá'jmy spede:lní, což vše j'asně seobráJží v návrzí.ch.

Z počátkupřevládab, sln,aha vybudovati" úplně s a m o st a t n éčt y ř le t é stu d i u m zem ě m ě h č s 1<é b 'e,z z ř oet e I en a o s t a t-n ío d bor y, a vycháeeje z těchto házenU, vypracoval Jsem prognampročtyřlety od\bor se drvěma státn~mi zkouškami. Absolventi měli miti z,rů-oobilost pro všeclky obmy prací 'vyměřovacích, tak že by rnohli' kóna'tipráce civi'lních geometr,ů,' :evi,de'nčníoh la' agrámí:crh. že1ezničních li důlní'chgeometrú, ,práce ve sluhbách obcí a okresú a konečně i práce topografické.(Program I. str. 8.)! . .

Při sestav:ovální progrial111'u'I..sm:a,žiajsem sevyužitkova1ti všecky typředrnálšky, které u;' ňá: ústa,v~' is'ou, takže by' b.ylo t~ebaie~n ,nělkJoli:k:novyrchprofesural;to:éentur ,:ah,y'ProÚ1a1IJ;l,mohlbyti uveden v, ži.vot., Připrojed!1ávání. v,e. vÝ!J~rl,l oV'šero, i:sme,. přeocllpol\Jládali.ž·e po z .ř,í,Ze n,í;ze-měniěřičskéno,odho,r,u- J;l1ohou se státi ge10metry jenabló1v'entitohroto ód.horu- s;iistou dobou přecliolanou.Le~<Jil'OvYdání llóvéhóř;idu ..:procivJ,1ní. techn~ky ~hlectano, že: áutor-isad civililiíhó~eQmetra m;úže.doS;ta,ti kfi'pdy" 1k;<;l'o.rIl1a,me~j·předměty:, drlih é .stá tni. zIw.u-šky vyšší geode:sfi. ŤíPl- tedy padia! tenlto t1'ávrll as ,ním·,jl odb'Qlr,.k~rýsvým uspořádáním dovoloya!, aby posluchlači" mohli si voliti' předmětyd:dší '\Dud na- t.echfi4ce<rilebe na"lPtiivebílitě;' 2vlá§tě byl' bY' se h'odU prokaiidtdú1Y' st~ďť>~ko~ké' pr{jfesury ,ma tooraJiky ,a tlesktittivní' geometrie.

1918/10

Zimn! semestr Letní semestrpředn. cvič. předn. cvič.

Miltematika I. běh· Des'kriptivní geometrieFýsikaOeologieI. .Technkké kreslémíStavitelsví pozemní I.Statika a dynamika

Celkem

M.atematika n. bPozemní sta'vitelství I.Pozemní stav. II.Geodesie nilžšílfydr,aulikaStavebná mechanika l.Nauka o pružnosti a pevnosti

Cdkem

Zákony stav. a želez'iličnÍ' .Zákony komasaJční a meH'O!mlČníEncykIopedi'e sltav. inženýrstvíStavitelství pozemní 3a .Stavi,telství sHni<čnía zemní práceGeodesie vyššíNauka o rak. katastru II.Nia,uka oD k,atastru l.Encykio-pediechemieNárodní. hospodářství· Vddárensh'í a sfokováníEncyklopedie veměděl'stvíStavehná mechanika II. .

Celkem2 4-~~,~~--

24 1730

333:232 2;342 1'? -.---=-,-~-"----,-----

EncykIo,p.edie melioradRak. právo soukroméRak. právo veřejnéSferitcká astronomie .Ency.klopedk lesnilctvíPlány zastav a upr:a,v.·Agrární Oipe·raceKartograHeZákorry o 'knihách

.. Cetkerrr

Výho-i uvažoval znovu a rozhodl sepřfpojiti k zeměměřičstv:í stú-diull1 po,zemťlíhostaviltelstvípo stráncekolllsti'lIkHvní. Podobné sloučeníje ,dle § 4. zák;ona z roku" 186() di(}!volel\lo~,,Prono1vou úpravu, daněpo~zemkuvé olbmýš'llel1o:sep·ov'dláva,Í'iVfo odhia'dy domu stavitele, 'liylá b~tedy fpotN:hám, eVĎaenčhí's1'užny vyhověno-, dále ddstaJiby se taikoviábSio]ventId:o služeb ,obcí' a okresů jako geometři ·asta,vitelé. VypacovánprOgram 'prioNyřletý od~oise dvěma ~stáJftími' z,k6'llŠ'k'a'm'i'flPrů~odrÚ

, zpráv-a; 'olboH rozesláno různým ikonp,oradm, aby ,st vyslovilvasnahýj::o(J,pb~qvar~.(Pf'Ogr. IiI.•str:~l "i" ,,". ':' •

,Vjsle·~1ek akce hyl iamHavý) . nebo ( ná'y,fhy,Al'<l:r~aiiJý.lla_znítcllYodpor. Mezi,tímzHzeny komqry a vý:borvrátil s~P'OmnohýchP"Q[a,<jlÍ.cll

1918/11

ZIHlvuk učebnéniuběhu.a l>tudiuči'l>tč ieměměřičskému, ale t:řHetému.··sedvěma·· státními :bkouškami dl,e vz,orru. drážďlalnského. (Progr. lIJ., str. lG.!'

Leč ani tentO návrh nedošel všedbe·cné .podp'ory. Na valnéschůzi v rGce 19Uzvolma zvláštní komise. která pověřena byla úkolem,vyrracovati no.yýpro~raÍl1 studijní. rozhodla senavrnnotlti studiu'm třia púJleté se dvěma státními zkoušk\:!'mi, pOdržujícprvédva roky skorOstejné se stavebním inžen-ýrstvím. Progr. IV" stelU '

Z úvah. jež jsem chronolngicky tuto vylíči'l, je zřejmo, že vy;bori komise vážně se otázkou touto zabývali, že.ochotn,ě všecky návrhy~l 'Podněty, j·ežt!ošly, podrO!bovali úvahám a je řešili. Uveřejňuji. tuto z!právllzO'hkdu na řad u dota'zú, je,i mne. došly od členů v poli, kteří na val,néschůze dostaviti se nemohou a přece 'ráJdi by se' obeznámili se spolko-vými pracemi.

Bude potřebí ještě mnoho ~ráce. než překonáme, odr-or,. oďůvod-ňov,aný nejrozmanitějším způsobem, Ječ věříme v mZfešení této otázky;které podni,ká nejpočetnější kategorie techniků v zájmu pokroku.

P o zná m k ;3.1; Na valných s'chůZÍch nelze ovšem probraJ!i celoulátku tak, aby všichni účastníci mohli se cel·e vysloviti. proto usnesl sevýbor vyzvati členstvo, aby písemně se vyslovilo o předl'Ožených návr-zích a ta·k rozhodlo, kterÝ program by nejlépe vyhovoval náhledům vět-ŠhlY. Připomínáme. ŽJe prngramI!. odpadá z rozhcivoruiako zás:aldně ne-proveditelný. / ' .

Poznámky a návrhy budtež zaslány nejpozději do 31. března' 1918referentu komise dru Jar. Pantoilíčkovi, prnf: 'Čes. vys. ~koly technické,Praha I: U L ažanských.

Zprávy" literární ~l odborné~\ ',' .,.

Ing. J. Vrba, Právní prameny pro praxi inženýrskou. Nákl. SpoJekkulturního· lIlženýrství na c. k. české technice P I' a h a II., Karlov,o nám.310, R. 1917. S 217 str. kapesního formátu. Cena ]Il K. ,

Čil>" spolek posl-uchačll kulturního inžen>''rství vylwlla! op0t kus prá-ce·a zaceljl citelnou mezeru naší literatury technické. Kniha jest :příruČ-kOti pro:ka'1ldidáty 'civilního j'Íiž,eil1ý·rství. pro civilní inženýry stavební aprokutturní techniky, jakož i k potřebě ostatních inžený'rů vůbec sezvláštním zřetelem ku platným předpisům v království Českém.

Rozvržení lát,ky: Úvod. A. Přehled gúkonů a přeldlpi:sú. I. Zákonyo vysokých stavbách, II. SilníónÍ zákollY. III. 2elezni'ční zá'kony .. IV. Most:ní záikony. V. Zákony vodní, metlimaóní. o vodních cestách a o reguladřek. VI. Zákony () cívHních technicích a inženýrech vůbec. VII. L:ivno-stenské zákony. VIII. Sociální zákony. IX. Nauka o národním hospodářstvía raikoUiském prá·vu 5p'1':l.vním. X. Závěr. .

B. Stavovská j)rivileKia i povinnosti. I. Doktmát vM ťeClhnických.II. Záíkonná ochl1a'na titulu »íuženÝr«. III. Používání i,nženýrů ke shd~háruVálečným,

C .. Stav úředll1ěautor,tsÓ'Van.ých cívilnieh te,chnťků. Hájení prav CÍ-vilních technikú českou sekcí inženýrské komory pro králolVstvíCeské3 přehled nejdlrlefb{ěišičimřosti je'H. K ochraně činnosti jednotli"Ý'ch ka-tegorií. '

'D. InŽCillýrskékomory. K.ákoou () zřízení inž,ell1ýr~kÝch komor.·I)oda:tek<l "po''Výšení domiJbraneckÝ'c.h dťt.s.Í'oiníII<tl 'inženýrských' ,k

vyiC.ším hodJnD's.tetn.E. ChronologiCký rejstřtka ohsah.Y knize rest Výlstižně vyčenpán roztmušenýmaleriál. který máhýti

pO .ruce kažGétlo·moder~íh() :technivka v nynějším hos.podářsiky výzmsmněmhoji. 'Právě t6to zdáfillé seSklipeJlÍ ma:teriálujelst velmi CC'l1'tlOU prací sestrany .alttora, jemúž PatřI uznání česk~"ch techniiků, že hyl ,prvllÍ1m nla-jitelem šfUistné myšlenky'a ji 'provedl j~ddnečlTě. neh v ostatních 'národ-nosre'ch v Raikouskuchybí taký sj)li;sek doSiÚd. 'Fechnfkovi podá cenrnouílsporučasu, jemu v~dy velmi dTa'hého. .

1918/12

NaiStíněný obSiaJhsám doporuču4e' knihu nejen' civHltím technikůmastuduj.ícim' pro tuto dráhu; nýbrž všem tech.nikÚ<m,aby btldil"'V nich Zila~,)osti práva povinnoslti i vý,znamute'chniika ve sipolečellském veřeinértlživotě a U<lJbárlalho, ke spolupráci nav'eřejném vy'hudov'ání'stavu. .'

Je,st p-otěšite~no, že' i v tomto směru si všímáme, roz'yoje česi\({;,technil:Jké meratury.' Rozvojóeské techni,aké 1'iteratnry jes,t rozvojem našíte~hnické kultury a hospodářského života, zde jest Jlůthé naše OSaml)-s,tatnění, a třebla' naibádalt,jk jejímu důkla'Clnému vyhudování ve všechslllěre'c:h.

, Knížka tato má býti ,na pracovním stoIe každéhočeskoootechnika,a jest žádoucno, by naše kni'hk,uipeiotvíje wvedla na trh a nezta'iožilaiako,iiné české knihy při n~bídc.e cizíc'h )l1éněcenn~{'cl>,snad vÝ*lG5::Jějškft,krlěhc"

Stayovské označení Inženýr pro geometry,Inženýrská komora Česká. Když v měsí'ci říjnu 1916 proběhlla den-

nimI listy zpráva, že Ilzákonění títul11inž'enýrského bude provedeno cí-sařským na'řízením, uvažov,alo představenstvo Ceské sek;:;e inženýrskékomory pro král. Ceské již t,ehdy o vzt,a'hu chystané zákonné úpravy na(Iřed. awt. civHni techniky, Jelik:ož paik z,e struč'né zprávy, že titul pro'l:'IIJ-čován bude pO'l!'ze ,absolventúm 41etých odború vy~oké školy technické,vyplývallQ vyl'Ou,čení cirvilních ge'ometrů z tolioto opráNuění, zaujalo před-sta",enstvo zároveň stmiovislko směrOldatné pro podpO'f'Ová:níl1árokII c:i_vninÍ'Chge'ometrú :na stavovské o,značení "Inženýr«.

Záležitost dostala se na II. sjezd rakouský,ch inženýrských komor,komaný v Hs,ťolpadl]1916, jímž však přikázána byla stálému výboru resp.III. s'jezdu'. U 'r.řHežitosti 11. s}e'zdn byly vš,ak niezi zástupci české a ně-mecké sekce hiŽJmíýrs,kékomory pro kráovstvi če",ké pro p'řiznání tituluinželn,ýrského 'civ11nírn technikům, nj.ednány· siněmice, jež' byly' pak, před-:sta~enstyy ohou sekciscbválenva komarním presídiem c. k. ministerstvuveřejných' ,prací ,ai'trrinister,stvll kut:tu a vyučováni sďě,leny.

Císařským naříáením ze dne 14. března 1917 byl10 P'Osléze vyhově-no dlouholeté tužbě a snahám kruhú technických, po zálkon:<léO'chra'ně sta-vovského mlzvu »In.ženýr«. Poněv!adž však oněm civilním geome.trúm,kteří 11'aibyJ,j!předběžného vzdě,lání' na jiných ústave'ch, než, kte'ré uvedenyjsou v dsa:fskémnařfzení, ne<bylla dána ani přech()dnýmiustanovenímimoi'l1-os:t,práv'a na titul »Inženýr« n;illJýtí\ napmÍ'Í čemuž j'i1nýmstavům tétovýhody se dostalo, vyvolalia tat'o ok-olnost j:iQichopitel'l1ěvzrušení v hdáchciviilnlch geometrii. "-

VzbJ,edem k tomu usneslo se ,představenst:v,o Ceské sekce již ,vesvém 'sezení d'ne 2. dubna 1917 o vhodnýcíh kwcíc.h klamu čelících, abynároiky, civilních ge'ome'trů na titul inženýr,s:ký byly na:, povoÍ'airiých mí-stech, uznány, ,V důsledku usneseni. pfeidstalvenstva Ceskť';sek,.::e int,erve~n'Ováno pak bylQ u mini'Sterstva, veřejných' praCÍ a 11 minisférstv'a "kultu, avyučováu'í;,členiOvé ,Ceské sekce ,byli" vyzvá'ni ku podc'l'Ilížál,Iolití za' titúl,in:žený:rs'k;ý <i, , ttlílUiist,ersťvo•prOiStJřeJi!nitetvíltlb:l,móřrÍíbcipresídia po,žácl.á'l1o,by"",l1estrhaJo ,ci:\'. geomefry,Ipr.o,· uzívání tiltulu,jnžptlÝl/'Sik~o" na.ti>skopi-sec'h, pokud nebude' o jejich žádlóstech definitivne' f'OIzho,dnuto." ,

'Napodpo,runáwkft'civilnk:h, g·eome'trií na "Hlul inž'enýsiký vyzněla 'iresoiuce valné hrom~dy Ceské . Se1kce' iniŽenýrs'/(é' 'komory, pro království'České konaná dne ,17, kvě'Í\na 1917. Z usnesení této valnéhromaidy: obrátilose p.ředstavenstvo na Jeho' Exc.eH!éncírríilIl'i~:t:l'1aI'Ing;' .b.arona.:.Triníku"a mi-11iÍsterstvo,'.veřej'ných" ,pmcí.QhšÍ<r'n~'llipodáním, v němž vyloži~O'přesvěd-čivi\- cdůWQQy,p.roč ,vidí secivHní'geometři' morálně i' materielněpo".ltiženiv'ylouče'l'I,ímz. ·olprávněn'OJsti-11I:il;"st:<llvO'vsINti>túl"»lti'Ženýr«,á' 'vy10vílO ž'á-

, u'os,!, abypr;íV1o t,otoZ'šířel1ohY]:Q 'l1.avŠléchny a'utorilsQvanéc'ivi\.ní geome,."try v,kráJovstv,i Ces'kémsídlkí'as]JoĎ, za" podmínek j§··,S.:' dsařského Uia'-řízení; ~ ,

1918/13

Totéž· stadllorósk(Pzas,távala Cesk'á,sekc.e jak naprvn.i kmbf6re:ndFte.5Idenhi; rakumký.ch. i!t1žec:ýJ;Stký:cbl.k:()l11o~",ka]>}at1é.vc.červQu·'1917,..·~ i,přLslyšeilií deputace zkoocrierencetétlO'vys,mné utehďejšfho. minis:t,Nlfve-řettlých<pracL Ing. dra ·bámnill Trnky, při kterém.docílenobylo ·přípovedi.'tohoto, že l1ádostem ÚřeJ.:aut. civillnich geome:trů hudedán'O mís'ta' zapO;užHí §.5.. c)sařského~aří:lie'!lí. ·:Výsledek .tento ..bYI sdělen ..,qlenůmCeskések~p, kteří zi!rQYeň:V'Ypidn'Uti~u podání, žádo's'tí, )Xllkud takdosl,ld .nlO:"'učilllilj" .'.' .; <. . . .'.

Při ~rněně)nlasta~~ v rnil1\sterstv:u·veřejno/ch pracísrCtčastnila.w Če,sikÍlsekce " červend 1917 d,elPU'tace utehďejšÍliJo správce ministerstva veřej-ných Tmeí Jeho ExceHence rytíře HomatíltJla, který ve 'příčin~ t1umoče'lléhopQž.~davku ciYih1Í~b. g~ometr,ů lila' !p'ři:z~lá.it).:í·'titulu jnže,nÝTského' deputaciujistil, že bude' v tétoi~y,~c~,lI)Olk,raó~vatL ve šlépějích svého předchůdce.

Když 'Pak německá sekoe v TepHcích podala úřadoivně slj\ezidu(Inženýrské komoře dolnorakouské) návrh, aby v d;nh'O'děs ministeTstvemve!řejných prací stanoveny byly p'm célé R,akousko 'směrnice vepříči:něposuZOivá'r1í žádns:tícivH:ních geometru he.z vysolkošokolskéhovzdělání ado té doby, než budou pr<o,j,ednány na ,I]ejb:ližší konferencí ptesidentů, abyupustHo se od vyři:wvání žádostí cilvilních geOlJl1eúrů, vyslio'vila se Ceskásekc,e proti tomuto postupu české civilní g,eometry poškozujícímu s pouka-zem na rúzné ,poměrY' rÍlznÝ1ch k'O'runnk'h wml, které stanovení jednnt-ných směrnic pro vŠ,echny ne,připouštějí,

Komorní předsŤ,wenSŤvo konajíc dne 8. řj,jna 19'17 schůzi, usnes!lo seurgóvá.tiu imlnist,erst:va veř'ej<ných pra'Ci vyřilZOJvání žádostí civHnkh ge-ometrů, načež' došlo 'vyrúz.umění dOltyč. miniisterstva že inemohlo ožádo-stech civ. ge.om., Ceskou sekc,í doporučených, dosud !'O'zhodnouti, protožeprý inžen. kornnryv ,otáZql přiznání titulu iinže1nýrské'ho civilním gelOme-trum nejsou stejného názoru a dlužno tudíž vyák:alti, až docHenohu:\1e mezinimi jednotnosti> mínění. Zároveň vyžádalo SIÍ mi,nis,terstvo dobroooání narúznýéh učelištích, na krerýeh civH[ií geometři' bez. vysokp5koIskéhovzdělání. přeďběžmi studi,a svá konali. Ces1{á slek,ee inženýrské komoryve svém rozkl'adu upozornila minis'terstvo veřejných prací na nemožnostdocíliti jednotných směrnic. vepříči1ně pO'suzová'ní vzdělání civilních ge-ometrů pro všechny~orunní země následkem ruznosti poměrů v iednot-J.ivých korunních' zemích' a žáioo1oa, aby ministerstvo ři,dilo se kv,aHťi\kač-Iním( vyjádřeními ilrÍženýrských komor, které kvalifikaci svých členů nej-lépe znlají a za své dobr,ozdání úředním sVÝm. cha'rak,terem ručí. Zároveňpak sdělHa Ceská seklc'e své stainovisko ohledně zmí'něných učelilšf.

Z vylíčeniého. zředmo, že Česik,á inženýrská komora pro královslÍ'víCeskéo:ne.prorneška:lla žádné přUežilÍ'os,ti, a:oy pOJžadek- civi,lních geometrůza'pfi:znání titulu in:že'llýrského' uplatňovala, jest však víd'll'o, že v aestěžádOUCÍmu. .tychI~mu vyřizování žádDstí civilních geome'trú slÍ'njí bohuželrŮ'zn:oS't. náhledů j,e<1noJlivýchkomoT a mož,no říd malá JiibenalUta. někte-rých z ni'ch. . . .

, ~nženÝf'ská .komora: Moravská iednai!a\ 'O uděl'ení ti~ulu Inženýr g'eo-metrúr.-t v zaseoání JJrosin.covém r: 1917. Usneseno, že má býtiti.tull ln.ženýr •při,řlmut geometrflJ;n, kteří maií. -s,tMní zkoušku v lIčebném běhug,eometPOvském. ď V blllfullcll'QSltiale. má bý,tiSJtudium ge,ometru tjlkvy.praveno, .by bylo vyholven!o 'poŽJaldavku nařízení. ochrany titulu i'rtžé!nýr-ského. P: I!ng. B e TI é š j)Odi~1návrh; ia1by byl ti!tul Ingeriieur p.řiřknut všemgeorne.tr'Ůrn; návr!J"nediOsáhlsúuhlasu. (Výhor' byltenkr'álenéú.plný.)

,,~ " ',' . _'o -'.- , ".. -: :": -~ I " :;

. Inž~nýrskéko1l1.ory d()I!10~a"'Oll!lké.,Tato komora jnterv~'llŮ'yala jižpřed vY(:Iállílm.přís:fu:.š'1l~h'ó<>í.ga;řsJ{ého.l1Ja'řízéní u ml1uistra veřejných prací,by starý §' ~.,kterÝtpse vyl:UčóIVa!i dvHní geometiíi zásadně z možnostizískání titulu hlženýr, byl z niívrhuoCfsitraněn.· "

Bo . J:ublikac.ťd:ot'§čného cfsruřsikého.riI3řízení, v němž' ííelbylo íasno,zda titul Inženýr :pá,t4'í. civHním . g,eometrům, usnes]:a se. d'Olnora'\<Ouská'kotJrorainženýrská 2. duibna1917 nía návrhpT'of. Dra: RSa II! e r a v tétozáJle,žitostis p.mlnistrem veř; pr.ad jedíl1<lJtij)římoa vyslala 4. dubna 19ľ7delput\ad, . aby' si vyžádialilj,asiJéodpovČ'di. Ta nemohl1a t'OIl dobou b~'ti], Ex. p. ministrem Trrtk'ou záva'zně uděléna. .

1918/14

Prom dl(),tyčná' kotrtorac,předi!ožHia otázkouvev,alném shr.orr\Í\~ě-<Ji s>iJQ,le,čuého"předseduill::tva,i:úžel1lýr$ikÝch!lromop "J;.a' 2:.'f1nora 1917.'{)~2. června :1917mleú'emvaílopredsednictvo I (zádv. geometry doliN;}rak.P.S pe!1 ha k). u minřstta' veřejný,ch prací," se. žádostí, by, titul lnž'~nýrbyi dv4Inímge'OmeíÍ'tůmdle § 5. 'll~řízení př,iřk,níJi;< "'.,',' , Parh ;mihiSlty ct1a\ iÍIU za ,příiťoml1ůrsHreferentap. dV.r. li oe b 1á uj.í-

štěihí, žeb"ud,c'Ci'viilnítti"geómetl-ům s vysdlros!co':JSkym studiem tttul Inže-nýr udělen a {} žádostedl ouě'ch, které nre'vykJalz,ujíVy&okoskoJské s,tudie,bude 'třeba;opalřitid<YbwZidání od' 'doltyčné inžienýrské" kOO1,orý.'

. tím .byla .citáZika i nž e n ýr s k Ý ID i ]('0 itJ {} r'ialmi' Ve prospěchCivirlnJ.ch'~eometrÍl' zásadně vy'říwnia.

" . ..' '," ',iJ'ljo. •.••• "'" ~i ó",' _ , •.• ' ,.4ij, .;.

Vzor žádosti za titul inženýrský.X.t.: úi~d.aut. civilní geometr, ,v• ... , . , .. '. ,. ŽádOJst. za opráV'něluostku použjvfmístav'C}vského ozna'čeil1í

, , »Il1'genieur«.Vysoké

c. k mi'nůsterstvo veřejných pracíve 'Vídni!

Bodelpsaný X. Y., úřed. aut. Civilní geometr v ; .• , dvvoluiesi na zálk!~aděustanovení § 5. clsařského naříiZ'61níze dne 14. bř,ezna'1917,čís. 130 ř. z., žá'dati za lldělenínávla ku používánístavovského "ozllIalČení"Ingenie'ur« a odůvodňuie žádost sv,oji takto:

me ,přiloženého Hstu domov's:kého - lit. A - je podelPsanýv ťoce· . .. naf'()zen~' a do .. ; ..... příslušný. '

V 'noce .... na základě maturi,tního vysvědčení z c. k. reál'né školyv ....• :... byl podeipsaný immaivrikuFován j,ako řá{]ný posluchač nac. k.· Vys. škole technické - pří!. lH. B (imatrikul. list) - kde studovalpo roky odbor - pří!. Ht. C (index).' " ' ."

První' stá1ln1zlwUišce z odiborn ......• (učebnéhó be'hu zeměměřičskéhoJ. pOJdroibilse žadatel v roce .... - pří\. Ht.D (vysveďčení o I. sťátzkollšce) '- a složil dále zkoušky z těchto hlayních předměHl svéhO. Oiboru:

L - ]:říl. lit. E.2. ' " - pří\. lH. f - a!td.Na záldadě vysvědčení o zkoušce auMris:ační ze, dne .

pří!. lit.. ... (vysvědceni o zkoušce autorisační) -..-. udělena býla j)<Yde-psarnému ,alltorisace civihúho g,e,l()metra, opravnújící jej k samo~tatfnémupmvádění praCÍ do wzsoou jeho oprávněnosti náležejídch.

(Zde lze uvésti také zkoušky jiné, na pf. stavItelskou.)PrakHckou činll10st svo'ji dokláldá žadatel t,ak,vo:Dolkončiv studi'a vysokoškol!ská, nastDupil činnost práktí,ck~\l; 'která

činí 'celikem. . . raků, a to: . 'Po 'dbbu ,. rok byl zaměstnán u ja:ko " : - přít lit.'fI

(vJ-svědc'éní(Jpraksi) __ a' súčastnilse n~ těc'htopr,a1cech:, (VyUč/se ZPIlsob, a trvání praktického za,n~stl~ánU '

V. r,qce ..... \ zahMiI pod'61psaný,sa'l11;osta'til'Otu,praxljako .•... apro-,vedl aŽ dio dnešní'boďne tyto práce: ' . . .'

• • I (Přesný a podrobllýpopis's.amoifaťne ptáktfckťpusqbriosÚ. Dále qv-poručl1j'e se llVeSti event. vetcjne postavení; d(lsažená vyznamenání po strq"ceodborné a význam v techflickýchkrllzích, činhost vojenskou ap.). .

Na, zílkl,aidě taMo prokázané' teore'ti'~ké i pra!ktické 'zPůsobilostidO'ijifá.!JlIo-d!'ljJIs:an'Ý,že vy,sok'é c. k. milll'i-sterstvouv~žíc ok{)lJrl1'ost,~žest:<lVPV-ské. ;'O!Ílnwč,éníi'uženýr, kterého ž~da;tel do'savadporužívar,pm další j~ljOPůsioll$nos,t'pová<kemá značný význam; jakoŽ i se,zř'etelem nal vše,opef;Oěu~ná\~anbiu odboHllQuči'l1JlOst žadatelloyu, uděl.í mu la.skavě pov:olení,~bystavovského oZ'l1i~erníinženýr nadáIe směl ;používati.,. i

1918/15

V. Ř.ádná valná schůze spolku českýchgeometl7ů koná se 3. března". ]918 v 9% hod. dopot- Podrobnosti na zadní straně.'Vyzý'váme pány kolegy. kteři obdrželf vyřizenižádosti za udě~

lenítitulu inženýrského. by stručný obsah vyřizenísdělili p.před-sedovi prof. J.Petříkovi, Praha II.. Kwrlovo nám .• Ceská te,chnikaz:dú.vodú stavovských.

Zápis o výborové schůzi. Spolku český'ch geometrú v Poze, konanédne 12. ledna 1898 ° 4.'/:? hodf odpoL

Předseda .prot Pe tří k zahajuje. sch.ůzi zap.momnos·li členů p'r.:Zeníška, Š,evce, Mikše, Poní,al:tO'vského, Štěpánka, Ry-š a v é h baf i a ly. OmluvH se kol. ti 0\1 ub z Pllzně.

Ct'en zápis o poslední výhoflOvé schůzi, který jednomyslně schvá-len. Na to zaháj.il .předseda deha'tu 'o přípravách pro valnou hromadu. Ko-nání v<IJlné hromlaldy· stanovÍ 'se na ne děl i dne 3. b řez n a t. r. Výborpožádá revisorydra, Pan to f I í č k a a P a š't u. by do té do'by p'f'Ovedlirevisi účtů ,apoikIa'dlny. Před valnou hr·om<IJdau schváleno kOlna,tí }eštějedlnu vý'borovou schů'zi, a to v sobotu dne 23. února, do kteréžto schťtzepřiipnalví se všechny zprávy o v,alné hr-omadě.

Za nové členy .spolkJu přijati jednomyslně pán1o,vé:K rei z a Jar., ti o-rný Rud., C e'1 e chov s k ýfrant., Pe cit r fr.,

Mat.yáš Viktor, feyEekJ,ar., Kři,čka Mots, Rotkovsl~ý fr.,Bartůměk J .• TrávilJli'ček J.,' Křene'kR'a;imllJld, Pudr Jar., Pal-k a ArnGŠt,M íki11 'P., Gotova.c Ant.,K a"dtec 'l3iohu~lav, Ki'n sk ýJiří, C.hratnosta AIt1Jt.,Skande'fa, N(jvák )os'.; Krenl V., R'Ů-Ž i č k a Karei; K opeč ek, Ko- I esa.

Vj'rbO'r činí .program pro vydávání óasopisu na příští rok a kol. R y-š.a v Ý .t1Iaivrhuj.e, aby bylo, vydám:o pět čís e I, a t () 1. ú nor a, 1. d u h-na, 1. č e r v.n a, 1. ř ij n a a L ,p r os in c e. Návrh se schva:luie. POlk,l'ad-ník Po-niat!ovsrki je zmocněn výborem k tomu, aby po vallnéhromadě ne-dopl'at!ky členťt vymáhal' a· upomínky mz,eslal.

Na to podálVá ]:·ředseda z,právu O' 'úpravě st:udia geometmvs:kého.Předseda napsal člá:nek do Věs~níku. ve k-terém snesl všechny čtyřil pro-gr.amy, jež spoilekod počát'Ku své čilninosti .vY'Pnaco1va.l... D o u f á, že .t í mbude ín.teressované Veř·ejnO's'ÍÍ plOdánial z,pr'áva pře-,hled,ilá o ce1iém výv·o'ji otázky této. K;ol. Zeníšek navr-huje, by ke člá::nku připojen byl' dod;ate,k,že je v zájmuvěc'i, a'by neje,n výbor,al'e i ó!'enO'vé sp',olku zaujali kotázce svoje stanovisk'Q a své u'áz,ory vyj ádřili písem-ně a·p'os.lali je referentu o úlpra!vě studi·.a geotnetrov-sk é 'h:o dru Pan to f li č 'ko 'v ia t i m 'c e I á 'Ot á z k a s e v š es t r aJn-něprohrala. Navrhuje dále, aby Ihůt'a nla ukonč'ení tétopísemné a,n'kety vyměřen.a byla do konce měsíce dul:'·u·a. Ni:'4 zákla.dě pí:semnýcih dOdbirozďání komi.se látkucelou zpracuje a přikročí k dalším krokťtm. Návrhy·tyto byly jed·n.ohlasně·schvá,leny.

DMe rodá vá předseda sdělení o t it u IIu . i li že I] Ý r s k ém. vokudse týče> od bo'1'u geometrovského. Kga M ik ·šil av. r h u j en a to, a b ,yvčas op'·i se li č in ě'n by do t a z, k t e ř í pán i o,b drž e I i' ti t u Ii n ž en Ý r s k Ý se Ž' á d o st í. byt o n e o ,p o in e ni li Jí' o zná m it [s po Ik u. . ,

Doslovem předsedy 's'chúze skO!nčena.

Za redakci zodpovídá Dr, ·A. Semerád. - Tiskem Rolnické tiskárny v ijrně.. Vyda"atel: .Spolek česk'ých geometrů " Praze ..

1918/16

z E"Ě"ĚŘIČSKY uĚsTníKCASOPIS SPOLKU CESKYCli GEOMETRŮ.

Ocenění katastnílné trigonometrickétriangulace západní Moravy vzhledem ku výsled-

. kům novodobé vojenské triangulace.Dr. A. S e li e rád.

Vlzlhiled,emk tomu, že trigonO\llle;t1rrilokátdarngulace ka:tarstrá!linájest IProvedena ve vlšech tředh řádech, tedly a'ž dlo triangU'laJoní sítětř1e1uuhlOřá!dru"je!jíjŽstralIlY koLrsají kol ,dié'1kyS 'km, 'hodá 'se. tato tri-angu1<l'cevýhodlne rZagwdetiJaký zákllard mÍJstnílclhl'vrigl(linometrickýchsiltí J1ž ;z 'tělelhtOllčiSitěhospodá:řskýlClh ď'llv'odů. SH \"OIieiIliSlkétriangJu-lace, původně pro vědecké účele stupňového měření založená,jest propra,cována p'ouze v sití řádru prvého, na Moravě ani v této~Úip:Jlna,je1žto střed! MO!ravy IZ úSlpmných a tedhntilckýoh dJův'odů sítíprrvéhořáJdru nenlí vYlPiluěn a pone1dhává prázdný pol!y'gon s body:S IP á I a v á - P ,a\ISe k Y - V r c lb Roh - Br a d I' o - K !()I Sií:ř -Brdo - P:arhvský vrch - R.api,otiJce - Ambrožnrý-B 1a ž ko v -' S Ipá'a a v á. Strany télto trÍJangul!iační sítě prvoon řá-dru lm1tí'saHvdlé!llce kol 50 km a skýtaií znla!čné ()\btrže a 'llálkl'rudypro IpřípaJd',že ji1ch má, b~7ti použit-ooo gelOldiertickýdl lZálklla'důpromíiSitnÍJtriiaJngu~ace.Pro slPrávrné ge'ometrilcké vytvoření mrstní sí'tějeSlt totnž tř~ba sHřádu prvého r'OIZlollenítip'ř'edem v sí~ě ř!áJdludlr'u-hého a třetíh'o, nezlí získáme beZPlrl()lsltřed1nílzákladi [p1romí,stní tri-anglu\.a'ci.Jest přiT!OiZe1nO,že ty'to pfeoh:OtdJníprátce trialngu1'ruČlltízV:lá-ště v sítkh vYšlš'flhorádu, je1žItIU'jest p'i'Ovéstí, zd!raž1\liiÍ!geoldetkképráJce IZJcerl.apOldlslta'tně.

Vedle těclhltOllcllůlViodůvšak jlsou rlJuještě d1agí,telClhinidkédlů.vody,ze který<::h podává použitíkaurustr1álné trianlgu'lace tza geodletiJclký zá-kllardcenJ:Jlévýfuordly. J'e'Sitto jedlnak vhiodná úprava výls:~eldlkůkata-stráll1nétriang'ulace pr!QIúčele iPl()ldr'ohnéhJovyměřování, to jeM vyjá-dření pollohy bodů v pravoúhe:ltt1!ý'CIhsouiřadinicích plří'SiliušnýrdJ1,s'ou-stav. Tyto souiřadltllce lze pak pro účele místní tri'anglu,llaJcea vymě-ř:ování dlá'le přijímati co p r a v oúhJ1 é r'O v i lnn é s I()I uř a cinic e.

Úda'je tr:il a ng li ta c e stup ň ov éh o meř e n 1 jsou u:p:ra-veny 'dlo f.ormy jedttJJotněna slfé'ro~duull1č'enévriangurllacní sílt'ě c. ci.k.v10ljenlslkýmzem:ě'p1islllýmústavem, tak jlak toho účele zeměměrstvívyižadlu1jía IblU!demetyitlO úda!Í'ena:z~'va~i údi<ťi-evojenské tr'iangulacev 'soulhilasu s ,diíiI,em,*)v němž jsou uveřejněny úředně. 8()l1!()Ihiabodů

1918/17

jest tu vyjádřena soUlř:adinicemi zeměp'isnými a Sloluřad!ni'cemipOIlár-nými na sfémidu (elipsoidu) Besseliově. V 'této formě se však úda-jetr'Ía1ugulaJČ:níku vy!jáld!ře:ní IPolllahy bodlU j'e'ště nehodí pro účelernílstníldh triangu'lad a p'odrlOlbnélhiovýmělřováJní, nýlbrlž by'Uo by tunutno vo~bou Slo:Ulř'adinkolVýohSJoustav1)a volbou piřisl\1!šné\ll'O<zPú-sobu IPromítacího předem je převésti ua 'prav'OIúhíllésouiřadnŮlce,ježlize park 'Pf:Omílstní vyměřování při:j:mouN z'a rovinné siOuřadni'ce,jak tOlho hospodíá!rnost r1olz'hoidiněžáJdiá.

DaJI!šívýlhiodbu POlUžit í katas1tr,álný<Cl!1SOIu,řadirrk pro účde pr.aik-tidké!ho vyměřování j'est s o u v i S lio s t IUOIvélhovY1měro1vání s úřed-ními plány kataJstrálnými, k<teré takto dlocíľíme a tím snadná mož-nOlst>"zájemného 'P'o'l1!žli'tí'Obo,j:ÍiChp1l1ánú,~edlYnový1ch i katastrálný'cIh ..Ku těmto musíme sá!haiti v mís~;e'dhsou1sedistvínlOiVéihiovymělřovánise 'situalcí stávaliícÍlcIh,,plánu, nebo v mi'steclh nově vůbec nezaměře-ný;cih, jakož i pro Ú'ředtlí řizelní.

Bude te'dly Úióe:llnov1zájemný Vlztaih ,dbojií1chtri'angul~ací Slt.edova:t.i.Při 'tom 'Oude vzata V1o}enskáu'iangulace vzhledem na de'jí vědedk!O/usp,ráVlnost za měříltlm k ocenění triangui\lalc'e!katasvrálné.

T T i g o n o :me t 11' i c kát r i!a<n g u 11a c e c. a k. voj e n s k é h (}zem ě 'Pdi'sn é Iho úst a v u· byla vylhiotlovena v diruhlé pollO/vieimi-nuIého sto'1.etípro účele S't1lliPňiOlVélhlOměIT'ení, tedy na přesný'Clh vě-dieckýJoh:zásadláiclha 'P'odláváItaklto modlerní, zdlalři<lédítlo geOldeítcké.Rno učele země'illěřičské byllla'"plřelpraoová1naempi'rilcky a n~ní tvořínOViodiobý, geOldleltidkýzálkiad p'ro {Ladlšígeometrické IPTáce. K tétotfi.alngulaci jest nutno se připoiiti, iedná.'li se o práce vědecká cenya o fiOzsáhlá 'vymelřování, belzptOdimílnečně.

Ka t a s t 'rá I n á t f'i. g Ú' TI 'om e t r i tG kát r ia n g u I a c e d!alt'U~ese· z počátku mÍJnuléiho stoll'etí. VYlJlraloOlVánabY'la s ve,likou pečli-vostí ovšem, zle nYln~jš~m vedleckým IpožadialVkům geode<tickým ne-!h1ovív p'llné mílře. Piř'es to hude účeIino je<jí.správnost pře:zlkoulšeti,b~nclhtomv prípatdlecih, kdy p'řesnost jeii'f td10iSltalčuje'PiOtžad!a1vdrů'illp,ro-jekJtovanéiho vymělřov:ání, 's dúvěrolU molhlli ku katastrá[né triangu-~ad sálhtnoutia, ji účelně využitkovati. Zílskálme tím TiO!zlhlOldlněv pří-izn1ivémJjříipadě víoe, že připojíme nOlVě vymě:řlOiVání na j,edinlOltnýgeodletÍJcký zákllad., nežtli kdybychom vyšli odJsamost1atně zal,ože,nlé,l'cela volné trian~ulllalCe, ikiterá nemuže pak k jedlnotnému velikémuměřickému celku po záslulZe' p1řlilsP'ívati,a ztrád po této strálU!ce naloIdlbOlmé'ceně.

Veškeré práce triangulační stupňového měření' a jejich úpravypro zeměmě'řičské Í\lčel'eco vý'sledné V'oá'enskétr'i'augu!IialCiejsou Uíve~řejněny v odborné literatuře a ne'bill'die'lJUtř,elba odborníka OIrÍÍ'ento-va'ti, .stačí IJtO/ukálZatina literaturu2). Za to 'výsledlky a prá<ce kata-strái~né trigonometriidké triangll'1a'ce nejsou uveřeiněny a hUld!etřelbatu pro spec. uvažovanou triang. Moravy přičíniti některé poznámky.

Tirígono'illetddká síi katas:trállná 1. 'řádu jliohozá1p;adlníčásti Mo-ravy - na kterou se poieqnání toto Vztahuje - odvozenajest vi1astně ,od z.á!k:lradtny'U Vídeňského Novéiho Města. ·Odl této

') Viz Tec hni c k Ý o b z o r 1911. Dr. A. Sem e rád: Pro zavedéní setinného dě-·lení úhlovébo atd.

') C. a /j:. vol. zem: ústav: ergebnisse etc .• Astr· zeod. Arb. etc,.' Mitteilungen etc ..Protocolle der ost. kom. f. d. i.nt. Erdme,. etc.

1918/18

zákJ,a'dny přenesena hyl,a trigonometricky délka až na pohmničníst1r'élJnukatast<rállné ,tr'iangulace Moravy ,pa Ia v s ikÝ v r c h -Les ko u n be~pr()lstředhě. Se základem této strany pak vYiPra!co-vánaby'la v r. 1822 ttigonometry E I g g e r e m a Br 01dl'S kýmsíť v obvodu jihoz. Moravy k českým hranicím krajem znoiemským.

Cást trig'OInometnĚckétriangu'l'aJce I. řádiu bYlla tehdy již hotlO!Va,v území střední Moravy, a sÍ'Cez doby stupň<YVélhomělření ve Ví-deň'Sikém poIedníku. Úkol; SIPOjiltJtuto triangu'!'adi se stáv1ajíd jižtriangUil'ací prvéhio řáJdiu v :západní tlaH'Či, provedlI tr[gJOI!llometrSchmtdt v léteoh 1821~1824 s phpojením na strany tť1~lÚihdní-kové Svinošidká :hiof'a- Ne'bovidy a Neibovidy - Prace a tím !Zí-skána byla zkouška délek Ihalilčské triangulace s vídie>ňosik,ouzá!kllad-nou. ZbývaJjílCiúzemí moravské vy'p:lněno by~o trigoIllome'tricikoutrira1ng1u:lacív r. 1823 a 1824trirg<onometrem S c h m idi te m jihliaJV-ským kf'a'jem d\() CelCh a kra~emdl'Omoilltkým db Slezska; ::odes při'projením na P'r'u;>kOIU,triangu,I,a'Citlfiojlú1hellníkov'ÝmistranamiSněžník Kr. - Biskupská hora - Annenská hora - Hradov - pšov.

Na tni'gonometritCl!wu:t<riangwlacilřádILl prvého připojena bylatriangulwce drulhiélhoa třetíhio řádu, které byly na MiOlfavěprove- 'd!eny devíti odldiě'1enímitr:igoI1lOll11e'trův Iéitech 1822-1829.

VÝiPočet sí!tě triangul1aČonína Mtomvě za'll()lženj.est na tr:oljúhe.]-níkové stnmě Pal] a 'V1s'k Ý v rc h - Les k 'O U n, jejílž dléll'kav mílřesá!hové vY'jádlřena jest logaritmem 4.1445585 a s Í10lUt'odéU~ou bylasíť p'r1opocí1tána.

TaJto IbodnOlt'adé!['ky strany rPallavský vrClh ~ L'esk'oun bylaodvozena' trigonometricky, ,tmtiiÚhielníikyselSta~T:enýmiz trianguJacestLlJpňlOvé;homěrerrí ve vídleňském merid~á!Uuz r. 1806, 1807 al 1838od základ!Uy u VÍiClleúské!hoNOIvé!hoMě'sta, redJullroViallléna mořskýhori~Olnlta na tetivu, takže délky v triangu]'alční sílti moravSlké' od-'povíd!adí této na horizlont a tetivu redukované zálklladně.

Pozodejišívymvná'vad počet stupňOVlé sítě V1evíldieň'Ské:mpoued-níikJupwvediený s PiouziltímnOiVýchúďiajů podal PQzuatek, že uve-dená délka základlní strany pro moravskou síť rPa!lavSlkývrch -Leskoun jest v sá!hové míře alS o Ih'odnotu 0.0000174 v logariJtmupří,llišvelká aže se 'd!oporoučík docílení slQiuhlalsus trig.()lnometr~cikousítí Dolních Rakous, Uh'er a vůbec s pozdějš'Í v:oj1enskoLltrfuaJllgUlllacídlelky t:rojúhoe'lníkových stran katastrálné sítě m ora vské o tentoYi()/zldlí'!zmenšiti, by dodknro bYlllo'př'í~n'Ívlé!hosouhlasu.

Poloha bodů trigonometrických v síti moravskévztaženajest ku věži sv. Štěpána ve Vídni, leiíž zeměpisné souřadnice bylypůvodně astronomickou cestou určeny hodnotami a str o n o m i-ckými:" "

cp 48° 12' 32·75 A = 340 02' 21'60 vých. od Perro~Základ orientace této soustavy tvořil as t r o n o m i c k Y

B ti r g e m r. 1806 na věži sv. Štěpána měřený azimut stranySv. Štěpán-Leopoldsberg hodnoty 1650 55' 2i:0 (počítáno odiihu). S tímto azimutem byla sít počítána.

V r. 1902 byly autorem odvozeny z nařízení přednosty tri-angulační kanceláře dv. r. A. B 1"'0 c h a zeměpisné souřadnice Sv.Štěpána g e ode t i c k o u cestou od novodobé jednotně na tělese

1918/19

zemském v obvodu celého mocnářství rakousko-uherského zaiistěnévojenské triangulace. hodnotami uvedenými v díle "lnstruktion fUrPolygonalvermessungen, Vídeň 1904": .

cp = 48° 12' 3ľ:54 Ji. =340 02' 27'·'32vých. od f'erro*).1) Tyto geodetické zeměpisné souřadnice počátku soustavy

katastrálné Sv. Štěpán jsou stanoveny trigonometricky {Obr. 1.) odtrojúhelníka I. řádu vojenské stupňové triangulace. tlermannskogel(tlabsburgerwarte)-tlundsheimer-Anninger, jichž geodetické sou-řadnice uveřejněny jsou v "Ergebnisse der MUiUi.r-Triarigulierungendes k. u. k. MUitargeographischen lnstitutes in Wien", 1901.

(Obr. 1.)

Měřické údaje triangulační k tomuto výpočtu použité po-chazejí z triangulací c. a k. vojenského zeměpisného ústavuv létech 1857-59 a 1867-76 a z triangulace c. k. triangulačníkanceláře z r. 1867 na stanicích tlermannskogel, tlundsheimer,Anninger, Andreasberg (Rauchertwart) a ·Sv. Štěpán.. Seskupené údaje měřické byly na stanicích metódoll nej-

menších čtverců·s oceně!1ím .míry přesnosti vyrovnány a pravdě-nejpodobnější hodnoty takto odvozených staničních směrů zave-deny do vyrovnání naznačellé sítě." Vyrovnávací počet podalopravy směrů se střední chybou + 0'644.

S vyrovnanými směry propočítána byla autorem geodetickysít a od geodetických souřadnic bodů tlermannskogel, Anningera tlundsheimer odvozeny g e ode t i c kým přenášením souřadnicebodu Sv. Štěpán, jak svrchu byly uvedeny, a azimut SV1 Štěpán-Leopoldsberg 3450 55' 15':065 (od severu).

Tím vložena jest katastrálná soustava Sv. Stěpánská dojednotné n o'v o d ob é vojenské triangulace .c. a k..·vojen. země-pisneho ústavu a tyto jednotné geodeHcké souřadnice nahrazujídřívější astron6mické zeměpisné souřadnice určené přímým· mě-řením, jež byly zatíženy vedle. iiných rušivých vlivů odklony

1918/20

tížnicovými a tudíž netvořily s ostatními analogicky založenýmisoustavami'katastrálnými jednotný celek .

. Těchto i pro ostatní počátky katastrálných soustav autoremodvozených geodetických souřadl)ic lze teprve nyní (od vydáníPolygonal-[Theodolit] Instruktion, Vídeň 1904) použítí ku geode-tickému spojeni rakouských katastrá1. soustava ku transformač-ním geodetickým výpočtům mezi soustavami.. Počátky katastrálných soustav byly totiž původně určenycestou astronomickou a byly tudíž staré soustavy katastrálné bezvzájemn~ geodetické souvislosti na zemském tělese. V r. 1902odvodil autor geodetickou cestou od vojensk;é triangulace prvéhořádu geografické souřadnice oněch počátků soustav, jež c~ a k.vojenskýzemepisný ústav na(tuto triangulaci nepřipojil. Výsledkytěmito geodetickými výpočty určených souřadnic podávaií vesrovnání s dřívějšími astronomickými udaii následuiíCí tabulkuhodnot, uveřejněných v "Polyg. Instruktin." ]887 a 1904:Sv. Štěpán ffJ = 48° 12'31':5376, ,1.= 34° 02' 27':3227 nově geodeticky

ffJ - 48° ]2' 32':75 ,,1.= 34° 02' 21':60 původně astron.

Gusterberg ffJ = 48° 02' 18':4731,,1.= 31° 48' 15':0506 nov~geodetickY

ffJ = 48° 02' 20;:50 ,,1.- 31.0 48' . 9':17 původně astrou.

(Pokračování.)

Pozorování na torsním kyvadle.Prof. Jor,c;1anD. K o v ač e v v Sofii( R. ·1913.

(Dokončení.)

K prozkoumání tohoto zjevu vyměnily se okolnosti. Když se před-pokládá. že může býti křemenné vlákno příčinou ·poruch. tož zamění setoto křemenové vlákno iiným platin-iridíovým; pří tom se stejné změny

; konstatovaly. Aby se vidělo. jestli postavení přístroje nechová v sobě tytopříčiny. připevni se k přístroii zrcádko a stejně i druhé zrcádko ku schráncepř,ístroje; shledá se. že i tomuto postavení nelze připsati tyto Změny.Konstatovalo se též. že při kyvu kyvadla dosti těžká. kovová schránka(totiž celý přístroj) zúčastňuje se kyvání. ovšem že tyto výkyvy nejsoupřílíš značné. .

Kde spočívá příčina? Zajisté jest nutno hh:idati ji částečně jeden-kráte v zbývaiící torsi. anebo v nestejnosti materíálu vlákna;. jinak ·mini-málný rozdíl v temperatuře (na příkl. mezi horní a dolní částí přístroje)by půsóbil mi vlákno a vyvolal skutečnou změnu v připojení vhtkna nazávěse a slabé kmitáni přístroje. které by způsobily změny v kyvadle.Může: také zeinský magnetismus á jiný vlív magnetický býtí přičínouzjevu. Proto musí býti přístroj zhotoven s dvoiitými stěnami. a vláknopřed tím musí býti zkoušeno dle způsobu p. Ouillauma (v mezínárodnímústavu pro míry a váhy v 8réteuiD pro zkoušení drátů ínvarových; přitom se má kyvadlo vykompimsovatí.. Zaiímavo jest konstatóvati. že í V.Crémíeu při opakování pokusuCavendíshovaobjevil podobné změny při pracích svých s torsnímí váhami1).ale dále se s touto .otázkou nezabýval. Skoda. že nelze autoru také pronedostatek času prodloužítí pokusy a zkoušeti tyto zaiimavé změny.

A také vykonáná pozorování na určitých dí1cích stupníce (obyčejně 5)pro každé stočení kyvadla nedávaií přímo ~ednu střední veličinu. proto:

') 0110: Rec~erches-expérimerrtales gur fa gravitatiou. - Journal de Physique. i906.t. V, série IV. P. 35:

1918/21

Cli!!

Amplitu

:čJ>ŇDatum

Serie_ta

VC

tiV

mm

li~

>UCO_

IInapočátku

I------r-

II

5,-26./X

,08II-I

11'7až

104'8až

255"0III-II

12'1105'0

103'3

6,27./X

,0811-I

11'7113'3

29ó'3III-II

"12'0

"114'3

118'6

7,29.!X

,08II-I

22'0109'4

223'4III-II

"22'1

"109'5

84'4

8,30,/X

,08II-I

24'0124'4

194'1III-II

"24'2

"124'5

73'8.'

9,1O

,/XI.

08II-I

13'181'0

4035'

6,"930,

III-II"14'0

"81"0

44.25'S

10,ll./X

I.08

II-I6'1

78'020

5'23'''7I,

III-II"

7'7"

79'019'

7'''5

11.12,/X

I.08

II-I26'2

90'27.25,31'7

2,III-II

"25'4

"90'2

1.6,50'5

12,31.11.09

II-I15'5"

15'2112'0"

113'630,31'

26."7

13,2./11,

09II-I

'15'6"

15'883'3"

87'73,19,

ľl

14,3./11.09

II-I7'6"

8'186'0"

91"23,54,

5'9-

15,4./11.09

II-I24'2

"24~5

79'0"81'5

3,47,

19'0

16,5,/11,09

II-I15'6"

15'679'5;,

112'913,

1.137I

II

da

1ke

ko~ciI'1-

Rozdíl

i.c-Perioda

pozor,~

~IjednO

hOkyvu

87"635'0

100'647'7

70'227'6

61'41101-1

23'0,201-101

I57.'24'''2

95-136,

55'6195-95

44,53'8

101-115,

53'3201-1

"1101-1

20120

I.

201-10120

120

101-120

120201-101

20120

101-120

120201-101

20120

20120

20120

18113

19114

16116

21121

68'S09580951

09331080

053105,29

0554'

0541

09941016

11431112

25,30'1

11101-111911191

069852,

19'5201-101

20120

0955

32'22"'0

33,22'4

42,37'7

4-.3.53'8

32,?

49-1

41-1

47-1

47-1

41-1

1463

2m22's7778*)

1556

2,227410

1562

2,23'9130

1562

2,22.2608,

1556

2,22.7732

I

)~~~'u

I·.!.,~

"'O>N......,:~

1-0>••••

eOl'"

::l°a;g,

c:>.C>.":'::°a'2

'Ol

E.~

;;">Uc;;'

:>I:

Q.l

0.0Q),cd

o>()

>C/)

.t:'.:C;;::

t;'>cd

'"~>U

CI.>

NOS::

;;::..0<11_

°'O>

c:>.>~N'O

c:>.c:>.

..~~,~-=...aJ

~

.5t>§o

~~

.'0

<L»Q)

Q)

.•••••••.•••CI)

5·e~!

g~

.~<II>N

0;;"'O'

s::"':;;

5,..:.::,~~

g-:oe:::g

:>OCl.>

CI.>V

i,;

,o;;";;";';š

~0-

o::='S::'O,<II

,s::_=~._

Cd~

....-tE'C'tS>cnQ

)o

oVJ)(I)

Vi~'O

'"II'"

00'0

.<11E'-::l

_c:>.c

'"TU

>N<IIC

s::<II"'X

s::.<11

C._

-~Vi~o'"

~~No;;"

'::l'SC;oC

l.>U:>

IIs::

~"':>s::o;;.,

~C

CI.>~:;;;

<II":'::=:°

~VJ=

=\0

CI.>;;.,'O

E'O

,::N

C>t"OaJ

1-0.B.-~

o~._

•.•o:=

cO-

]~CI.>S::

c:>.g-,

::l::l"'0-

E-

..:.::O:;"=

'a~<II

'"~I

~"'.<11°

::lE:'::l

<II~:>'O°

E:-

É...c:~e

CI.>

.E~

E.9;;.,

o'"c:>.

<II'~

O:>N

>N._

Ct;l0

c:>.;;.,°e

>U::l

~o<ll;>d

c:>.._:g

o":>

::l>Cl.l>U

"N

s::::l1/

.9'~>5'~~o)~

~~

::lCI.>:>::l

<II'O

..:.::s::o~V

i.9ECI.>

~<II~

-;s~;~lE.E·]

~'g~ 1918/22

Při tom jsou-li amplitudy dosti značné, toŽ ukazuif se logarithmickédekrementy nedostatečnými,

Zde uveďme příklad stálé (neproměnné) nuly lO'/XI. 1908:t = + 13'1 t. Ii = 81'0 mrn,

I. serie,Pozorování Opravy Opravené pozorování .Středy

i. 2 h 37 m 27's67 + ľS76 2 h 37 m 29's4329'90 - 0'13 29"77 2 h 37 ní 39's7332'29- - 2'31 29'98

2, 38,< 37'08 + 2'31 38, 39'3939'39 + -0'01 39'40 38, 39'414ľ72 - 2"21 39'43

3, 39. 4376 + 2'29 ;:;9,,46'0546'16 - 0'04 46'12 39, 46'11~8'48 - 2'32 46'16

4, 40, 53'27 + 2'32 40, Si'S955'56 , +0'02 SS'S8 40, 55'5857'93 ~ 2'35 55'58

S, 2 h 41 m S9,s98 + 2's3S 2 h 42 m 2's3342, 2'34 - 0'03 2'31 2 h 42 m 2's30

4'62 - 2'36 2'26

II, s~rie,95, 4 h 25 in 16's12 + S'sS7 4 h 25 m 21's69

21'79 0'00 2ľ79 4 h 25 m 21's7927'50 ,- 5'62 21'88

96, 26, 2Q"76' + 5'62 26, 26'3826'55 + 0'01 26'S6 26, 26'5732:'24 - 5'48 26"76

97, 27, 32'25 + 5'48 27, 37'73- 37'28 - 0'09 37'89 27, 31'8943"79 - 5"73 38'06

98, 28, 36'78 +5'73 28, 42'5142'65 - 0'02 42'63 28, 42'ó348'54 - 5'80 42'74 _

99, 29, 48'36 + S'RO 29, 54'1654'20 +·0'07 54'27 29: 54'29

30, 0'22 - 5'78 54'44

S, Výsledky pozorování,Získané výsledky:a) při vět Š í a m p I i t u d ě:1. l./VII, r, 1908,

I. serie: t = + 19'6 C, Ii - 807 mm,Amplituda Rozdíl čísel Doba pozorování Perioda jed, kyvu

5550 11-1 11'm 2O's19 68's019546 12~2 20'20 '020'5400 13-3 11 m 20'818 68'018534 14-4 11 011527 15-5 24 024522 16-6 19 019516 17-7 14 014510. 18-8 10 . 010

1918/23

504 19-9 07 007499 20-10 04 004

t = + 19°'5 C. Ii = 93'2 mm.

II, serie: t= + 19°'5 C~ Ii = 109'3 mm,275* 11-1 11 m 19'550 67'5950273. 12-2 75 975270 13-3 50 950266 14-4 69 969264 15-5 39 939 67'59471·261 16-6 12 912258 17-7 34 934255 18-8 63 963252 19-9 26 926249 20-10 53 953

t = + 19°'5 C. Ii = 114'0 mm,

III. serie: t = 19'5 C. Ii = 123'6 mm,139" 11-1 11 m 19's17 67,5917137 12-2 18'76 876135 19"22 922134 18'97 897132 19"07 907 67'58996130 18'93 893129 19'13 913127 1871 871125 19'02 902123 -.-L 18'98 898

,,;Střed II ~>[i

O) Rozdíl'N Datum ... tO Ii v mm Amplituda čísel jednoho I=->0) O) kyvu I ~o:l rfl· I ••.•1==

84'? až 90'812. 3,/VII,08 I. 20°O 484° až 422° 11-1 68'50146 20

II. 20'0 97'1 " 107'3 226 " 199 11-1 67'9325 20

III. 20'0 117'4" 126'2 103 " 90 11-1 67'9020 !23I

3: 9,/VII,08 I. 19'1 - 19"0 750'4 ,,750'111

582 " 517 11-1 68'06461120

II, 19'0 750·' "449711275 " 232 11-1 67'9836 II:III 19'1 ,;18'9 449'6 ,,749'61 122 " 107 11-1 67'9518

IV, 187" 18'4 75/)'0" 750'1 ! 56 " 49 11-1 67'9310 1[21

4, 14,/V1I.08 I. 197" 19'8 80'0 89'0 í 619 " 576 9-1 68'0346 114" , li i, I'268 67'9646 114II. 19'8 101'5" 111'91 288 " 9-1

1114m. 19'8 124'1 I 135 " 125 9-1 67'9113

IV, 19'9 146'2 " 155'2 i 63 - 58 9~1 67'9046 14".

132'8 " 25'SV, 20'0 167'5 " 176'6 9-1 67'9038 15

VI. 20'0 187'8" 196'2 I ;5'6 ", 13'2 I 9-1 67'8969 16

1918/24

b) Při malé amplitudě: (Viz tab. na str. 22.)

1. D6sledek.Abychom se nepustili do podrobností, nutno řici, že z těchto 20 serií

pozorování při malé amplitudě shledáváme výsledné veličiny pochybenými.Střední chyba v kyvu jedné &,třední serie jest:

m =± O,sll;a střední chyba v arithmetickém středu jedné serie pozorování jest:

M = ± O·sI)16*)a v tomto případě period~ jednoho kyvu z'ískaná pozorováním z jednéseríe jest:

S = 1 m 8s 0896 ± O,s0l6.Z toho patrno, že torsní kyvádlo definuje čas pochybeně; chyba

jest čtyřikráte větší oné, kterou udávaií dobré hodiny; následkem tohonelze zaměniti je s hodinami při určování intensity tíže prostřednictvímkyvadla - nechceme-li obdržeti značně hrubé veličiny zrychlt:ní tížezemské: přesnost sahá do třetího desetinného místa.

A tak vyjádříme·li pozorování, vidíme, jak myšlence p. Paginihopoužívati torsního kyvadla místo hodin při měření intensity tíže zemskénelze přiložiti výhody pro praksi; při tom můžeme pracovati s torsnímkyvadlem všechny dříve uvedené příklady, kde iest zapotřebí vyměřitiperiodické zjevy s malou periodou a malou přesností.

Projekce kafasfrálného měřenív ZaIifavsku.

S ohhxlem na právě přepr.3Jcované nové pro1,eikce ne,bude nez3Jjí-mav,o poukáz.a,ti n'ai>rojekce katastrálního měření v Zalitavs\ku.

Do roiku 1863 užívaDa~se v druhé poloV'ki monarchie jako i v Ra-kousku CassjnÍ10lvy ,proj.ek,ce i to se souradnl,c:ovými 'východiISI~Y:·

OeHerthův vrch b u d,a ,pe Hs k á s,o u s t a v.a,věž kostelia Klia.š,tarIv,81n.ičk] o s t 'a r jIvan i č s k á s o u s t a v aa Keszte,j sedm)hradská sO'ustla'va.Brzy pri'š]o se k pt,elsvědčení, že 'Pro užší Uhersko nemuze se roz-

vino'uti jednotná trigonorrletrická síť v tak zv. hudapešfské soustavě, nýbržže je nutno buď zv'olilti víoe soustav nebo přijmou,ti jiný projekční sy-stém, 'který by dovoloval včEí plo,chu v jediné rovině zotbraziti.

Zvolena je dvojitá konfo'rmní projekce elipsoidu ,a to Gausso1vako nf o r m n í pro je k c e e 1 i p s O' i d ,u .na k ou 1i ,a, st e.r ,eog r.a~f i -ok á ,P II"'o:je k c ,e ku li ,Ie n.a r o v in: u. Této divoHté projekce začalose užíva,N r. 1863. '

Při pr10jekd eli'Psloiduna kouli p'oužillo se výpočtů a tabulek kriaj'anynašimi Ma r ke m i Ii.o f f m a illJ n e m ,pro celrou mon:an:Mř dle známýchvzorců Giaussových sestavených. Základní ,prI:ochoubyl eI!irps'O'řdBesselo-vých "d1me.nsís p,olohio'Upak v~hledem ke g,widu u'stanovenou na základěastronomicky určerného bodu Ví'deňské hvězdárny i azi.mutu jedné stranyz toho bordu;vychá'ze'iící.· .

Proiekč<ní koulleurčenra byJ:a norrmáj'ní sférickou geogr. ší'řlkou= 46030'.Při stereografircké projekci. ikoule na wvinu použito by:lo dvou

soustarv.S ta r é s o u s t a v y bud :a'p e š t sk é s nu'llovým bodem GeHer-

thův· vrch a sedm'ihradsoké soustavy s nulovým bodem Kesztej.

1918/25

Deformac,e,rosto:ucí ,pří této !=rojekci s prů'vodíčem, zůstává Ien'do vzdálenosti 12'6 km pod dó-vo'lenou mezí. Délk;;t, vy;počítaná z pr,avo-úhlých rovínných souřadnic, J,e'žící asi 126 km od nulorvého bodu, liší se1 .od pravé sférícké o 10.000' což od'P'ov~dá přesnosti měření délek; dáleod kruhu, opsaného 'o'lmlo nul'()véhobodu pololměrem 126 km zvětšuje se

. 1deform:a,ce ještě vke, takže na kraJi země dosahulje hodno'ty Tooo'

Vyjdeme~JIi ,pří volbě projekčního systému nižší geodésie o'd poža-davku, že projek'ční manirulací nast'alé deformace n 'e srně j í být i vět š ť'než st ř eid n í ch y by .m ě ř e n í - by bylo' možno výsledků detailníhoměř,ení bez projekčních redukcí ,poUlžítí - naJbudenle přesvěd!čení, že to-muto poža'davku takto zvolenou s,t,ereogmHckou pro-jekcí vyhovéno ne,ní.Bylo ulznáno, že 'dosiaiv.admí systém proj,eklční neodipm'ídá přesnosti mo-dennrho měření ani významu mapy katastrální a přikročeno k vol'bě no-vého systému.

Pří volbě nových proú,ek,čních so'ustav, které od konce roku 1909v Zalitavsku jsouužívá:ny, plPOměněna by,J.a i r.a:loha eJ!i,p~oidu. Za zálk1Ja'dníbod zvolen byl místo Vídeňské hvězdárny bod, ležící uvnitř ZaHtavska -GeLl'erthův 'vrch i aZ!ímlJlt stranY,Geller,thův vy,ch Széch ,nyihegy, co.ž proZalita vsku lépe ;odipovídá p'o'žadavku rnínímánkh .vertikál'nkh i aúmutál-ních ·odchylek mezi elílps'oidem a geoidem. MysJíilo se též na to, by seza normální šíř'ku pro proj,ekční kouli zvol'i1a j'i'ná, jež by le.žela ve st'ř,eduzalitavské p·olovice (<ps = 46° 53'). .

Jelikož by v'šak maximální rozdíl v rog lineá1rného mo-dulu byl pouze0'000000004, nebylo by účelné zaváděti nové tabulky míst.o stla'rých Ma r-k o v ýc h; od této změny rel(\yup~štěniO.

Pří takto zvoilenéGaussově 'p{ojekc1 ie'st maximální l'Og hodnotaHneárného modulu na severní hra'll'hú země 0'000000140, cožoďpovírdá při-bHžně změně délky o Y. mí;Ji.ontiny, takže stmny 'kra:tší 20 km n-epo-dléhaiížádné redu'kci.předpclkládáme-li ja'ko dovolenou chvbu v počtu při tako-vých stranách 4 mm. V páse od 45"-48" s. š. je deformac,e stran takmalá, že není nutno an1í s,t1ran. I. řádu redukovati.

Co se pak reduikc'e .azimutů týče, nelbéř·e, triangulační úřad TIla' re-dukcí 'oh-leduaní ,pří. sítích I. řádu, povaJžujezměřerié úhly hO'rilzontálnéza úhly sférícké. Pro stranu 50 km dlouhou byla by uve,dená redukce

0'0008", jejíž zanedbání ,odpovídá ILneárnému j}Oiší'nutí o 2 mm.,Místo staré r.roljekce s'tereogra'fk'ké Z!avádí se koncem r. 1909 pro

měř·euí n'Í7)ší geo-désí,e konformní ,pro'iekce k{Iule na p,lášť vál-c ,e; stará soustava bUId'rupelšts:ká p'one'chá!vá sel }en pro vyrovnání trilg. sítívyšších řádů. .

Vz'hledem' k to'mu, že Zalita:vsk'O ,pr:Qstirá se vke ve směru západo-východním, zv,Oilelna poloha Ipr'cxiek'čního válce tlalk, že dl(),týká se zemskékoule okolo největšího kruhu, kt,erý ko'lmo p'l1otíná počát,e!Čný' meridíánv určhé zeměpisné ŠÍiřce. .

Za pnčátečný meridián zvolen meridiián, procházející Getlerthovýmvrchem.

Konformní projekce zmíněného nejvě't,šího kruhu a I:očátečUiého me-ridiánu. na plášť p.r,oIjekičního .vá:!lce tvoří pnavo'úhléosy S'ouřadniJC y a x.

Vzhledem k tomu, že de~ormace Ipr10mítání roste s,e vzdálleln;QIstí ()Idnejvě'ÍŠího kruhu, nutno uvážiti, kdy tato deformac·e nabude krla'jní ještěpří1p'l1stné hodnoty. '

Jako mez deformace stanoven pOlžada1vek: deformace délky nesmí1

býtí níkde vě,tší ne'ž 10.000 a projeJkce úhlu, který je sevřen dvěma, 5 kmdlouhými s:íNlinamí, nesmí se .ušití 'od sferílC'kéh:o úhJ;u o více než ± 2'5".

T,omuto ,požía!daV'ku jest vyhově11'o V' pásu, širo\kém max. 180 km.je-Ii ne'jvětší kruh (losa y) u!=ros,třed Í'ohroto pásu.

1918/26

Vzhledem k ,tomu zvolil triangulační úřad 3 válce pro'jekční, se-verní, střední a jižní, které obepínají zemSlkou kouli k01lnejvětších kruhůkolmý'ch na mcriidián Gellerthova v;rchu v zem. šířkách

V s,oustavě severní voibra~zuije se část říše, ležící severně od 47'55'0' s. š., Ve! st;ř'ední IPás, ležkÍ melZi 4'7" 55'0" s. Š. a 46" 22'0", v již,nípovrch zemský, .ležící jitžně 46" 22'0" s. Š.

Vzpomen,eme-lí vedle 'těchto tří sous'tav stlalré soustavy budaJ!pešt-ské, sloužící k 'vyrovnávání tri/g'o!nom. sí,tí vyšších řádů a konečně sou-stavy sedmihqdské (st'e!reo'graJfic!ké), ktclré i pro měř,ení nižší geodés,iedosud V' Sedmihmdsku užívárno, nabýváme p'řehled pfiOj~kčních soustavv Zal'itavsku užívaný'ch.

Zprávy literární a odborné.Jednota českých m:athematiků a lysi.ků kromě »Č a " ,J P i s lt pro

pěstování mathem'a,'t;Iky 'a fysliky«' a kromě »Sborníku«vydává odi r. 1915 »K ni h () v n us p i s ů mat he mat i c k ý c haf y s i-kálních«. '

V »KtlJihiov;ně« maj'í bý,ti nveřejň'Ována: 1. mOllogr:al'ioká zpr:a,oovánínovějších vědeckých otázek, '

2. přehl'ediná, stručná dí1'a, jako úvody do studiia věd maithemati-ckých afysikálu\!<.:ll.

Rychlé pl'něnídruhěho úk,o)u umožni,lo by podstatné' urycMení i p'w-hl!oubení stud'ila přísl1uš!l1'ých věd. '

R. 1915 vyšel 1. svazek »Kn:il1'Ovny«: »D i I I e r e n ci á I'ní g e o m e-trie křivek ,a pl!'och Dr. Boh. liostinskéh.o. Str. Vm+128.Bylo o ní refemvánlo (Dr..B. Bydzo;vský) v Cas.čes. ma'th. a lys .. T\O!č.45.,str. 463--A66.

Broty, kteří chtějí studkllvati vyšší geo.ctlesii, p,odiává kniiha k:roměúvodu dlo vyšetřován:í kNvek a plod zvláště úvod do užití křiry'očarýchSlouřaidinJcna plů'še (v geodesii se jich užívá na p'ř. při studiu geodetickýchčar, poři stUldiu ZIOhraz'ová:ní), a zákl!ad pro p'O'flQizuměrnÍ konf.ormnímu:oohrazení.

R. 1916. vyš,ei] 2. svazek "Knihovny«: Z'á k I a Id y ID, a t h e mat i k yke studiu věd! přír:odních a technických dr. Jana Voj-t ě c h a. Str. VI.+304.

Rece'll!se (Dr.' B. tf'olstinský) byla uve'řejněna v Cas. Č'es. malth. af·ys. roč. 46, str. 214-217.

UpoZ;Qrn'ím na ,0dKtí,ly, joiichžovládn:utí jest z vI á š ť důl'ežité pro po-mzumě,ruí geodé'Si1: O m a x i m ech a m i TI' i m ech f u ruk c í; zákliad\ provš'echny vynolVná:vací výpočty. (Přálli bych'om si na'!'ézti v knize výkl~ado výpočtu hodnot, joež činí da'lllo\l FUl!1lkciminimem a při tom spl,ňují dal1.épodmÍnky - od~ození uěív.an,éhio praktického pravidla; zákI.ad pm vy-rovnJání 1. zv. p'od!mínečných P'oczlolwvámi.) - Ta y 1'0 r 'o v a for m u I e.Uvádím její UtŽi'tí p'ři odly,ozelllí lod'chJHlkových rovnlic pm vyrov'nlánií bodu,při teori:i chyb teod!oHtu. V'e vyšš'í geooesii se úžívá Taylloro'vy Formulestále. - Upozorňuji na posl'edln:í od:stavec klllihy. N O'hlo Kr a f i e. ~ Letosmá býti' dlotištěn třetí 'S'fV,azek»Knihovny «: F y s ,ik a d Ir. V 1 a odN 'o v á k a.K.

Prof. dr. A. Semerád: Podrobná délkOvá měření dráty a pásmyinvárovými. Technický ,obzor 1916. Sr~vnávací délková měření dráty apásmyil1ivárovými. Rozpravy čes. Akademie tř. II.. roč; 25. čís. 25. -VyšLo v komisi knihkupeotví A. P í š a, Bmo. .

PPOtože v chybě vYPoičtených stran sítě brrzy převládlá vUv chybměřenlých úh:lů, je n:utnlo žád'~tÍi, aby byl'o měřenlo v siN více záJkil;ad:enn,ežd!osuid. Proto s~ v poslediní dOlbě mnoho praoOVaillO!:l1Iapooří:wn1íst,mjů, ježby lllIl1ložnily měřiti základny 00 možná rychlle a s d!ostatečiJJou přesností.ByI1a vypmco'Vána metod'a užívající invárových měřítek - V' Evr'opě na

1918/27

pevnině se Ulžívá .iJnvá:f'ových d'r.átů, v AlllgUi a Americe pásem. Prácepmf. dlr. A. Semeráda podává odpověď k o~ázce pro praksi diMež:i:1:é:k t e-rý z oboudruhů rněřítelk je výhodnější. Od!po'věď: »nehyl,olze k'onstatovati p'ro obě formy podistatného rozdílumez i drát y a pás my v měř i c k ý c h v ý s I'-e<Ji c í c h« je zalboženana sOlllběžnlě :!{lQll1Ianzýchměřeních měřioké zá:k<1ardl!1lYvybu'dlova:nlé př,i českétechndoe v Brně, jedlnnk dJráJty (fy, Car pen ti e r, Paříž, etaJ!loUlOlványv Burea!u inlteml. des poiids et mesures, Sevres), jel(lina:k páSlmy (firmyB a u ~ h, Londýn, eta1. v Natilonal Phys'icaJl: Laíboratory, TedJd!ingtoo).. -Prv'l1ií ,práce podává více nle'ž nozbo~ přesnosti p'f'OVedlenlých měření ashmlllt'í 'v uved1ený vý~l'ed!ek Sleduj.e i peďlagogický oi:Ua mů~e bÝ,t,i;po-můckJou při studiu mě'feniÍ dlráty. Str'Í1lčně uvádí výsledky teorie měřenídráty (pásmy), píopisuje' zařízení zállCl1adny,měřických pOIJTIúcek (zhOlto:ve-nzých liou. JIOS. a Jan f'rič, plmlm') a měřIckolUl methodu, uvádí do, rerlnk-čT1lÍchvýpočtů (8 př'í!kliaidy); ďiovozuje pmv:dlě.jJ!Odlo>bnlQlstzmělnlY v dléll:ce zá-k1adJny a určuj.e přesnlost ustředlělllí oJovnid. - Měření bY1liOprovlelClJeno nazvÍláš'tě vybudiované zákTaďně v :llIádlyloří české technlvky v Bmě. - Výtahpráce (vyjmUlty byly části s,~edlující p.ec\iagoglcký cíl') byJl' uveřej1tJIěn: v »Roz.pra:vách č'eské Akademie«. - K.

Memorandum Spolku c. k. rakouských měřických úfedníku c. k. ID.1m-sterstvu vefeill'Ých prací, týkající se přlfknutí »Inženýrského tltulu«

c. k. evidenčním geometrům.Cís. nařizením ze 14:řijnla 1917 ř. z. č. 130. byJo zajištěno používan1

titUJ1'U»illiŽenIÝT«. \Dne Úistanovení tohoto nařízen.í smě'iiÍ pouze ahsolventi vysokých škol

technických se d:Věmi stát:nlími zk·ouškami uŽiÍvati trtuIu inženfÝ\r.Ahy se zmÍ'mi1ty stávající tvrdosti,. bylo c. k. vliádou umožněno

cestou mHostí dosíci titUllu inženýr též technikům, kteří stud[la nedokončili,aJie vykazu1í vÍ'cei)letolU:p~aJksi ve vedouoím povoJ:ánlÍ. Téžle výhody poskyt-nut'o byl10 a:b:so'1ventům průmysLových škol s Slletou' praksL

1iímro rozhodntl.l!tim by'la veIlká část te,chniků co' nejcitielněji d:oitloena.Jsou to g e o m e tři. Bez vyhl'kťkyna diocHení ti:tutu inženýrského jsoutito technikové hez ochrany a musí se předl šilcolkou veřejIlloS'~í dille-Uist'a11JO~veni císařského nařízení vzdior d,voUllletému st'uditu na vysOlké škOlTe tech-l1Iické ,a s,lo~ené zkoušce cítiti sníženi d!ocel!a' z,á absolventy plfůmyslovéškoly.

Zodpovězenim interpel:ace poslance d!ra. MiihJlw.ertlra llIa ministraveřej.ll.ých p'l'1aJcíby,10 oznáme:tllo, že c. :k. vládla př'iřk:n:e čáslti geometrů,totiž ci'Vi\illfm geometrům, ozna,č,en'í »ill1Jženýr« za podmlÍn~lk, ,obsa:~enýchv § 5. CÍ'saJřského nařízenÍ.

nmt1) ,mzJJlodJniutPm Jsou nyní z u'ž'ívání titUllu inž1enýrského vytOlu-čend onli geometři, kteří působi ve veřej:ruých sliužbách ku blahu obyva-telstva ·a mravenčí pílí udJržují ·ony pl'árny a znolvu je bud!ujl, :kJteré tvořigeometrické zálkJ1ady mnohých technkkých prac.L

hou ane též ohstaJrávány ty1eškeré o~tatnid'o s.tá'tnlÍ'lro měřictvípo-jaté práce, j'a:ko triangu:lla.ce, TIlivel1ace,lll'ová vyměřování: těm.j,t~}na techrnlikiáchvyšh)llenými úňed~1ky.

T,aito m'IliQhlolS'tral1il1'ázpúsol1HOIst státn1ch g,eomeurů 'Osvěidči'kll sevýborně i ve s.v,MIQlvéváke. Při vf>ech měNckých .adldiMeniích na všechtirollltáJch váll'ečných, jaJkož ipřli vyměřov.~ná v AI:bá:nH. Cemé Ii<oře a Sl"bskush1ed'ává!me geometry na vedo!UCÍch mí's,tech. -

Jalkko'!liv studlie geometrů tr1Vlaj:í na techmke jeDl čtyry semestry,jest jim umo1žněno vzděl'ati se zúvlrua ve všech odlvětvích pl1a!cí měř.i!ckých,j.alk j.est so~a: možno na j.inélm od!boru techniky.

Vedlle p,řel(\lJnětů pro obeonou (prvlo!u) s,tátn~ zkolllŠkUi ma ostatníchodborech, jako ·dies:klr·iptivní geoonetrie; matematika, fy<sik!a, musí geometří

1918/28

aibsolvovati v,e ,dvou J:étech piedlměty nižšÍ a vyšší geod:ési'e, astronomie,technický :katastr s pNsliušnými pra'kUdkým1i cvičenrÍmi, pak předlmětyspdv!ll,ího práva, fiTIla:tJlčlllÍvěd~, národl1lÍ'bnhospodářstvÍ, p'o\llnÍhoa 'leSllllÍhobosp'Qldářství, z těcMio sllo,ž.j'tiprospěchové zkoušiky a pak p'říSllllOUod:l:mrnouzNoušku státní.

Tyto úv.ahyasi v,e,dIDyc. k. ministersitvo veřejných pr,a!CÍk tomu.že sv:oliJ.o úředltJlěaUltoris,ova:ným geometrům, vY'stud!Q!vall1iÝUTIna techni-ckém ú'stavu, uŽÍViatiUtullu incŽenýr'ského.

J'ežto arDeve vzd!ě'Vá'nÍ'obalU kategorií úřle<!lněaUIOOrisovall1lÝch~eo-metrů a Slt:iJtnichgeometrů nestáJvá žáldlnJého po~dílu a stát ni geome,třidále ~koušeii práce g,eometrů civMnich, PŮ/SIObiive ZJkUJŠebniÍ·chkolmísichPfloa:utoriswnli zkoušky .a jalko vyučovia'Ci síly na VYSlokých šklOilláchtechnických, tož dioufá předsednictvo r,allmuských c. k. měřkiký'ch úř'edlnikůvznésti na c. 'k. minli'sterstvo veřejn!ý,c'h pmiCÍoddanou prosbu, udiěUti titul!inželliÝu taiké oné části geometrů na vysokých šlmllálch technlický'ch a veveře~né sl'už:bě pŮSlobicích.

Ve Vidni, 21. 'EÍlst'Opadu1917.

Memorandum přecHloženo byllo p. sekčpiÍlmluchéfu Ing. fr a li z o v i,(min. veř. pmci) , pp. poslan1cům T on e I'Iim u a ti ráJ s kým Ui,sekčnimuchéfu Bar e c k o v i, (gen. řeď!. 'katJasuru) a v.Hn. r. f 1.1 C h s Oi v i, refe-rentu v. ti a r ti 'I]g e TI:(min. vyufuvá:nO, Ex. ti li b ,I''Ov i a pfuk'OvníkuG i n z do v i (c.k. v'al. zem.! ústav) a J]odipJiuikovn1lklUřI e r 01 d o v i (c. k.rrnmni'sterstvoV'á:~ky).

Ba:n sekční chéf fr a TIz sdJěIlil,že milnlisterstvo ve'řej,lliÝ,chprac.í za-uj~má staTIJovřsikoud:ěUiUItitul in1ženÝ'rs:kývšem státnlím g'OOIIllJetlfům,kteříabsolvovali geometr1ovský kurs ,a vykazuH 8ltetoUipra:ksi' 'V samostatll1émúř,adě a }SlO'll\v IX. nehlo!vyšši h,odlnostln:ítřLdlě, a to dTe § 5. cJílsa:řsikéhlo.nařízení. Naurgenloi a],e s1líibil,že uváží :taiké vypuštěni paŽ'ad1a:vkuIX.h:ocllnostn1třlíldy. P'aJk ,byla' všude sl'ibena přízntiv:á ~dJporaJ žádosti.

Stejně byro ž'ádláJno'VybaV'emistu.dii,ajak!o 31,etého od!boru se 2 stát-nimi zk!ouškami" což s~íbenlOpo.dPIDIf'OV'ativ padamenltu i v mini:stlerstvuvyučovánlÍ'.

Taiké v zálležitosti I'eformy měřické sJlUžbya její sjednoceni podánybylJy.příslušné p'llbliilk!ováJllJéčlánky.

P o z n. 'r e di. lark p,atmo, všechny boiky analogické by,Fy Hž dří'veučiněny Spoltkem českých geometrů Ul! obě kategori,e a všechny čaSlO'Véotázky 'projedln:án'Ytak, že na>Š<emuspollku tu pa\tN prv:en:stv.í a vudčistanovisko a 'mimo to zásluha, že spoluje 'obě ka'tegm,ie v sou:ladl a ta'kpůsob:í rn!ocnlěHna rozhodných mJsteah a od!stll'laňujetří<d!ěni'aJ rival'ituv kategoriích, která stavUl g,eometrovskému naplodiJia nejvice zllia.

Výstava map Kráfovstvl Ceského od roku 1518 do nejnovělší dobyna pamět vydáni prvé mapy české Mikulášem Klaudiem před 400 lety za-hájena byla v Tec hni c k é m M u s e u v Praze dne 17. března proslovemvrch. stav. rady f i a I y za četné účasti kruhů technickÝch. Přednášejícípoukázal na' základě vyloženého materiálu na historický vývoj naši karto-grafie. Z velmi bohaté sbirky geodetické Technického musea při omezenémmístě bylo možno vystaviti ovšem pouze nepatrnou část. Z map našich vy-brányién ty neirázovitěiši, které buď representuii zvlášť svoii dobu, neboznamenaly ve vývoii naši kartogralie význačný pokrok. Vystaveno je cel-kem 85 originelních map královstvi Ceského, které chronologicky. seřaděnyisou ve vitrinách musejních. Stručné poznámky historické a vysvětlivkyposkytuií návštěvníku úplnou orientaci. Upozorňujeme na tuto zaiímavoua poučnou výstavku. Příště přineseme podrobnou zprávu. Pa.

1918/29

Úpis o V. řádné valné schůzi spolku českých geometrů, konanédne 3. března 1918.

Přibomno 17 č[len'Ů. - Předseda spolku prof. Pe tří k zahajujeschůzi a to <O půli hodiny později, než byliO sl,a,TIioVenlo,poněv.aJdž se dosta-tečný počet Č'1'enů nesešel. Ví:tá p'řítomné členy a dává čísti zápis o po-stedni v,a"'né· schůzi, j1a:lmž i zprávu jedlniatelsko.ÍJ, Protokol 'O poslednívalné schůzi, jakož i zpráva jedill!aJte'lská se schvaluj-e.

Po té vzpomíná před'S'eda členu během minu~'éhiO roku zemřelých,p. vrch. inspe1ktima 000 šel a a S krb k a, iimž přítOl111'.Í člwové povstánímvzdali ,posl1ední čest. .

Na to podává zprávu svoji pok'i'adlllík spolku inIŽ. P'O n i a t o v s k i,kt,erý stěžuje si přede.vším, ž.e člienové neudávillljí s.právll1lě a včas změnusvých adlr,e's a sdeluje, že příjmy za UP~Yl1lulýrok vhnášejí 3319.72 K, vý-d>aJje1215.72 K, la'kže jmění je 2104 K. Účty revídovali pro.f. dir. Pan t 0-

i 11 č e k a vrch. kom. Pa š t a a shled:a:li vše v úplllllém P'Ořádku.Dáile sděllUlje Pi01kladtlík, že aok!ol~iv byllo ,0dihi'aslO'váno zvýšení ro15-

níhó čl,enského 'příspěvku na: 10 K, přimlouvá se, aby s ohllediem na ny-nější mimořáidné d!rahiotní poměry zůslaJl tento v dlosa,vndn:í výši 8 K; potlOilTIse htasován:ím zpráva revisorů účtů jakož i zP'ráva pok:lla,diní j·ed'!to-mysl'n:ě schva.luj:e.

Přdseda sděllujle dlál1'e,že ,dio výboru se navrhují pp. li 'o I u b, P'O n i-a t 'o v s k i, B ran ,ďI, S o u č e ik,dir. F í a ,IIa. Návrh, aJby VloIllbap'fIOveden:abylia ,akLamací, byl př'Í'j'a,t 'a volba j.edli1\omyslně provedena.

P1otom 'přechá:zí předseda k ,po'sted!nLmu bodlu ))lfogramu a to k vo,l-nrým návrhům. .

Ke SIOV1Use hlásí prof. dlr. Sem e rádia oonamuj,e, že při Akademiivěd a umění v 'Plra:zle zří'z.etla b\ld!e se'~ce toohnkiká a mvrhujie, aby jí udě-ten byl' z·e spolmmvéh1o jmění obnos 300 K. Na to s.ctiěliUJ}ep'ředsed1a,že sevýbor spol~ku návrhem tímto již zabývala 'dIopof.Ulčuj1e,a:by v<lIllnáhrOllIiadajej schv:álHa. Bo vykonlaném h,\)alsn.vání se návrh tento přij:ímá.

Na t'o hlásí se ke s:lo,vu mísbop,ř,edsedia oeské s.ekce in,ž. komoryFti r s t, který sdělule, že alk!c,e slmn ude'lenlí inženýrského titulu geomet-růmooposud úp!Dně vyřízenla není, a!lle' příznlí'vě plOkr.ačuj:e :a vys~ovujesrc1Jeonrý dík předlsedovi. 1ii:tu:1 inlželllýrský př,~znává:se geometrům sestátní zkouš~()Iu a ,osmi,l'etlou praxi - geometrům sosmHetou praxí bezstált'lllí zk!c)UJšky se všlalk titu1 imženýjrský nlC/přizn.ává. Věc neTIlí ulmlnčenac\Iosoo, pořád 'Se 'll,anlí pÍi\!uj,e,jsou 'Vyža,ďová:nla diobmzdJá:ní od různých ze-mí. OWlrumui-e ·dále, že pmi-ev Š1tÝ'f'skiohr.a:d!ecÍ<étechniky v tomtio' případělest vůčí goeometrům 'll1;l\prIOSUOnep,řátelský; obsaJhujie sděliení, aby se Sltu-dJ]um geometrovs:ké nef1Ozšiřovrullo, t~tulil11~'e'llfÝirs.ký se jim neuděloval,nýbrž 'aJby tíltuil' geomelnovský !se zá:konlitě chránH'. Projev tento však vzbu-zud,e 'odpOlr a to z toho diův'o!Ů'u,poněvadž tento titu1l na oti utrpí a žle vinu11IaItom nesou některé země, ve kterých byEi ~a gieometlry přiiílrnáJnlí lidéúplně bez kvalllilii:kialce'.SC!!ě!1Iujed!ále, že vypmioová!na bylla p,rot,i plrlO1ievuštýjrskohriadecké techniky resoLuoe a to 'nejletl oesk!ou: sekcí, nýbrž i ně-meckou sekcí in!ž. komory v Piraze. Česká selkce inž. komory zaJuj,imá v tévěci sta'll,ovisklo Líberáln:í. VýboTlOvá z))lfá:va 'od PflOf. K 'I ing a t s c h euvádií proti udlělllení tiiJtulllui'lllžetnýrSkého diův'odly zce,~a m~l!ÍiChemé. Po pře-čtení této reslOruc'e žá,ctlá za její přiojetí. P o"rt i ,a t tO Vs tk ,i navrhuje, aby ta-to res.ol!uce hy'I'a příďělema výbo!Tuk pTiopr.acování. Ž e TI!í šek nlaV1rhuje,.aby Ita!tO resOlMuce by1!:a ďá:na k prozkoumánlí vlŠem ,odibočkám spollku čes-kýich g1e1ometrů. F a I t li S číní ná'vrh,aby do, této resoluce bylia pojatataké IDI01ravská illllženÝ'f'ská k>omora. Na konec schválen návrh Pic)In[iatov-skiho. ---

Pio tom zahájena debata o úpravě studia zeměměřičů. Předlsedla se-stiavEl všechny ,dlosavl;l\dní návrhy a Uiveřejn~ir je ve spo[\kov'ém časop,íseZeměměřilčský Věstn~k. ~()Ič. VI. č.1. Při té příiLež,ilÍíosltizmiňuje se,. že vý-sIedekaikce ,ohledně II. programu: (se stavitelMvím) pro čtY'rlletý odlborr sedvěma stáJtními z:k>ouška!mi by,l :nalmítTIiut,'neboť InlávlrhY'nlarazli'lly 'na znlačnýOOpor; proto př.iknočí,1 k vypracování III. prog't,amu a komise výbmem

1918/30

z~o,lellJá vYPTaoovala prog,r,am IV. VŠiechny pnogramy jsou s divěma stání-mi zkouškami. Na do,taz učiněný 'ohl'edně' změn1Y zákona o úředně' a:u:tor.

. civ. geometrech, aby povoLena byla n!apříštěa:utoTis3ce pouze geOimetrůmse 2ma státními zkloušl~a:mi, sdělu}e předseda, ~e j,est to mož'né a t'O nazáklladě pfechodinlého nařízenii.

Na to uj,Lmá se sllovla dr. Semerád a lliavrhuje, aby byl přHat IV.pr'ogram (studiilum 3}~, I'épe 'ale 4-J,eté) ,a aby se na něm prlaoovallo kJomisíhoňského roku l)ViO!Uenou;.d~He aby vyslov,eny byly díky prof. ing. Pe t ř í-kovi, Iwmisi a ph:dsediov,i za ve'liice zdařilé vypmoování pmgramu studiageomet:mvského, což se oboje jedlnohJiasně schvaluje. Prof. Petřík se žádá.by nadále akci lask. podporoval. Valná hromada prof. Petříkovi vzdává díky,

Po té hlásí se ke sllovu ještě POlkl1:adlníkspolku P'on í a t o v s rk i ažádá, aby se do sP,olkového ča'so,pisu pSlallQ.v,Í'(~estav!Ovsky. Dr. Semerád.vyzývá páJnlY k'ollegy, aby zasílaJ:i zprávy stav/OlV'ské a Čtllániky odborné adokumentoV'a,Ui svoji odlbOlrn1olua. sta'V'ovs~ou práci Také páni ve služběVlojenské nechť z,asFliají zprávy o vyk'o'llJaných geodetických p'racích, takpr,oká~eme svoH vyspěliost.

JiellikOlž nemá nikd'o z přítomných dalších ná V1rhů, končí předsedaVlallTIlouschůzi. - Zapsail ln;g. lan Br '3 n d' 1, c. k. v'rchní geiQImerr.

~práva iednatelská za správní rok 1917. VýhOlr spolku Č. O. podá-vaje zprávu o spolkové činnosti za uplynulé SPTáv'ltí 'období, opět za mi-mořádných POImeTů válečných, nemůže neuvésti, že nmá'žel stálie na! čeltinéobtíže, 'plynemeí z dnešní těž:ké doby. Přes to využi'i k,aždlé vhodrné přílc-žitosti, po-k'ud pomě'ry t,omu dov'O:I'ovaly, by p,r,aooMa:1pro Slt'a:vovslké OItáiZ-kya :vlepšení eJGi's:tlenoesvého člell1'stva. Hned nla počátku tohoto správníhoobdobí vY'dlálllo byliodiooeJ,a neo1čekáv,a'ně,rullli:ž inlteresova'llIé kruhy bylydřív'e in1iormoV'ál1lY, císařské mař.í:vení, jímž lJavád'í se ochrana titulu inže-nýrského,do něhož bohužel stav geometmvs'!{ý zúmys1:l1ě pojat nebyl.AčkJoJiv g~(JImetři mají ucelené vz,cJIělání, nlebyli v tomto císařském na,ří-zenlí ani na floveň postaveni absolve:tům ,prŮimyslo,vý,ch škol, jímž zákonZla jistých podimí'l1Iek ,titUll'ilf!ženýtrský pNzmí'Vá. Hned po vY'dlánlí tohoto na-ř.ízení spolek p'oolndikTvš'echny možné kPoky, by tituí inžell1!Ý'rský pro geo-metry z,achránit Předně podal memo'nandium: vě'cně propraco~ané mini-sterstvu veřejniých pTacL V pOflad'ě pražských čl,elllů a zálstu'PCů spolkůOdlbočky česk:vch geometrů v Bl"l1Iě, J edlnoty úředně 'au1torisovaniých geo-metTůctvi~lTIich zemí koruny české, ,odibiočky Sp:oillku c. k. rak. měNčskýchúř,ední:ků v kráI. Českém, Sdruž. železnič· geometrů v Praze a Spolku po-sluchiaJČů zeměměřJcství na čes. vys. škol!e techlnlické v Pmze· Usneseno vy-dat,i tiskem nové memolrandum pr,o pOlslla'nce, jež by je nlÍ'!iež,i'tě i'nf:o:rmo-vaillO a stanovilo přesně všechn~ požla'd'avky stavu geometrovskéhio vzhlc-dem k otázce titulu inž,enýrského. SQ.u6a,S/nlěopati\elllo bylio něllm1>ikn:ěmec-ký'ch překladu. N.a memmandu P'Odepsá1ny byil'y všechny tyto korporace.Celk,em vytirštěno by10 200' e'~emplářů, jichž náikll'ad ne'sl p'oilQviiční hod'ruo-touspole:k náš a polioiviČiniíJ edJnloltl3oivilních geometrů. V květnu kOllmlyse dalšíporaďy těchže zástupců, jež ulsnlesMS/e na exP,edio>vám:ímemor-anlda.jakož i na konečných ,k'wdch podniknutých v ,otázce tHuliU inicniýrsk'ého:

Mem011'and'um byino Z'IslánlO asi ve HJO exempláNch pro SVlaz čes-kých po'sla'l1ců do Vídně na ,adresu posll'ance St:aň'ka a mimo to hyl!y je.d-n!Oltlivě pOSitány j)I()p'ř'Ípadi osol1::mědloir1uóeny memofland:a poslianlcúm H r á z-skému, FiedJ'er'ovi, V'eliflíkovli, Smrčkovi, kteří by ZVlíáštěvěd se ve sněmovně ula!i. Mimo to z:a:s,liáJnlOmemor,a:nidum se zvláštímd'Opisém Ing. Václ. R o li' b í k iOV i, miniister:i.á:ll[]ámuraldiovi ve Vídni s pros-bolU, a;by svým vli'vem příznivěpl"O ge.ome'try zaK'fIOčil. K poslanci HráZeskému vypravil'a Sie deputace, by ols()b'lllě je,j požá>daJa o zakroč,eni. Spolekna to rozesllal ,oběžník na Jednotu civil'ních g'e'ometrů v Praze, Odbočkueviď. geomellrů v Pmze, Odbočku český>ch g'eometrů v Bmě, že'lez'llličrríúředlrf,íky v Praze, ždezniční úředlníky ve Vídnli, Í'a:Jkoži na Ikgu K ř \Yv á k adio triangu:lační k-a'nceJláře ve Vídinli s výzvou, aby čiliellliolvéj'eHch j)I()'d:á'valihromadně ž_:á:diostiza ti't'uI inženÝ1rský, zvil'áště plak 'o'mi pánové, 'kteří majíosmHetou prak si a t,o s odvoláním na znění § 5. K dotazu odlbočky evid.geomet,rů 'Ve St. tltadic.i sdě'lenry viCŠkerékrolky, které spollek podnikl azaslán německý přek:l:ad společného memolranlda.

1918/31

V druhé řaiCIJěspoDek pokmč1oval na vybudování zeměměřičskéhostudia na vysokých školách, ktemužto ·Qltázklu již odi 'IJ>Očátlkusvé působ-·TlIosti z'ařadJi:1dio ,programu svého ra!l\1oj,edlen z hl:acvnlkh badů. Ci:n1no'stv tétootázc·e směřovailia k tomu, aiby sestaven byl PPQ' POIs}cuch;ačezeměměřičstvítalmvy- pr.og'mm, jlenž by pr·ohlloubH j'edn:a:k teoretické zálk:I!aJd~geodetické-ho studia., zv:láš<1ě po stránce ma'tematJ,cké, jlalkož i po stn1nce prakUckéa j.edna:k by diopln:i~ vědiomosti' p'osl,uchla6ovy acspoň encyklopedicky oněmiObOlrY, s n:řmiž se geometr v 'praxi těsně stýká a j,ej:ichž zna-llols:tje mu po-tř,ebna pm správné úk'ony měřidké. V,eške.wučřnil1lost spoQlko'\'olUv tétootáz'oe vyl:ičuje chr1o:noJ1olgkky před!seda prof. P et ř í:k ve článku »úpravastucLia země11ičského,« otištěn,ím v,e spoHmvém. časKJIplÍ:Suz 1. únotla ľ918.Ve schůzi výborové ze 'dne 13. diubna 1917 zvol]eUla byla k·omise s'estáva-Heí z p'ánů: peterenltad!ra P a 111t a fl. í č k a, P ti r s ta, P lar Ý z k a, Š t t-pán k ,a a Zem a na, jež měl1a vyprlaloov1ati nejvhol(J,n,ějši návrh l1Ia rozší-řen~ studřa zeměměřičs:kého. K'ornise talto vypracov:aJlia ve schůzí d'ne 2.čerVlI a 1917 návrh stUJdlia 3Yolet. se dvěma státními zk'Ou~am:i', j:enlž mápr,vn'í dNa roky SPoi]ečné se stav.ebním iinž.ený'rstvím a přihllíží zv:liá:ště keslta,vrtel,s:kýtm p'ředltn'ětům. Progr1alm tento jesto11ištěu jako program IV. vzmí'U1ěném čllánlk1u. VY-bor veše'l ve styk s německými Ú'starvy a pracuje<!Jállev této věci a doufá zla přispění členstva dos'íd příznivého rozřešení.

Za správní ,mk 1917 vy,dánú, by,lo cell:kem 5 čís'e'l! časopi'slu spolG<OIvéhoa při'~ožeTIlak ča'~opisu hnožu'r<l Karila. PUeďleraJ: »0 'obiniOlVěa opnavě hranic'dle dsař'slkéh'i ruaNzenií ze dll1'e 22. čeTv'ence 1915«. .

Pro vyfiizováJnií 'agendy spollkové kQlnánlQlbylio S výbolrovy-'ch schůzía 6 porad prazský,ch Nenů výboru.

O ,dib 'o c k 'a s 'P <O llk u n a š e h o v B r '111 ě . 'k;analla valnou ~chůzi dne17. února 1918, lIJjakteréž zvolléni fUlUlkclOlnářidiosaJV1adJn:í.

OdbočkanašéSpoIek p.o'siIuch,ačů země.měřičství'v P r ·a z e konala v,a,}l1iOIUhromaJdu dnle .3. pro~iItlce 1917, na níž j1edlnáiloo potřebě mzšíře~ geome't:ro,,"ského sltud1ia pNbráním· no,vých disciplin,zaved!en1ímd!vou státních z/koušek a uj.edlnát1Jo,'aJby ohlledJniě tituEu inženýr-ského postu'P'oiva:lo ~e jednotně se Spolk'etrn českých ge1omerrů. Do vY-boruzvOlletn:í bY'lil: př'eďs,edOlu Richard K [;a li sin e r, místO'předsedOlU Karel< R a-dia, jednlatel,etn Vl'a<ll. Dv o' ř á k, pok'lladtnfkem ~arel Erb a ni, knihlovní-kem Šedivý. .

Podle stanov spO~rrWivých vystU'PUlj!í letos z výhoru pp..: ti oE u b,Doškář, Pon·iativski, Šp:itá:lsky-, dt. PLa..D.a.

Na Ik,ornec vzdlávám dáky sboru pwfe~Q1rskému české vys. Školytechn·i,cké v Araze za propůjčeúí místnosti pro vlallUolf hroomlald'u, jakož ivšem,klt'eří jla:kýmkoliv způsobem si zásllluhy 'O spollek získ,allL. - Dr. Pr.P i al a, zá's'tupte jledll1'atel'e.

Ú m r'tí: Dne 14. únůTa 1918 zesnuli Ing. AI..,S krb e k, c. k vrchníevid. iÍiI1spektor. J'eho ž,ivlotni dráhu a ocenění pro r,akOUlské zeměmlěřlíčstvíuv.eřejníme v příštím čísle. V poslední chvili dostáváme zpráv'u o úmrtímilého p. kolegy vrch· geom. Jana Něm e č k a v Bos. Novi, mimo svojivlast. již vřele miloval. Zachovejme mu čestnou vzpomínku. - Ev. g. U. tř.O. Papk'oj.

V y z na melJ1 á n í: Pan kOlt Ing. A. Řež á b, c. tk. ev .. g. by,! vy-zltllamen;án zlatým Signum l.;a;udis s meči, KéI'rLovYm kř.fžem. a stříbmy-mSignum '1aud!is za výtečnéS:lužby.

Jme n'O v á tU í: Ev. geometrem II. tř. (XI. hodlll. tř.) elév JakubKosteckL

Pen s ,iO' mJ o v á nt: Vrch. ev.· g. I. tř. KOllllrád W e igel a Am.B 'o s c o v i c h (31.!X. 1917).

Ze státní služby vysto'llpI!:·Ev. g. II. tř, K. OtinzL

Za redakci zodpovídá Dr· A. Semerád. - Tiskem Rolnické tiskárny v Brně.Vydavatel: Spolek českýc!l geometrů v Praze.

1918/32

ZEI1ĚI1ĚŘIČSKÝ UĚsrníKIc. k. vrchní insp. Ing. Alois Skrbek t I

Dne 14. února 1. r. zemřelna Smí/chavě jeden z prvníchpruk oPIlIí1ků státního pOI!ygO-11Iálného vyměřování v Ce-chádl, C. k. vrchní inlspek~o\fevi:cLelJ1cekactaJstru druně p'Ozem-k'ové, Ing. A'loi's Skrbek.

Přielcičasně, v činlné ještěsl1.l!~bě v 59. roce věku svéhovyrvar1Ja ho smr t po delší chlo>-.tobě, jla'k jeho ro.dině, kterálžmu by[a Mahem Í'elCliným, taiki jeho známým i po'dřízeným.PřeJďčasně vy/rván ,iJ jeho sna-živé působnosti.

Nawzen drne 2Cl. května r.1858 v Nymburce, kde vyc]]o-di'l 'obecnou škol'!!, iJla:čež ~b-solívoval r. 1874 s vyzmamená-flúm vyšší reMnlOu sko'~u v Par-dubicích. Po od!byt}~ch studií ohstřerdo§kolských odebrta~ sepalk na stllidie na c. k. českouvys. školu technickou v Pra-ze. lide v létech 1874-1880[]avŠ'těv'OIV,al odbor stav,ebníhio.i11lž'ernýrství a s velmi dohrýmprospělchem ~!oži'l palk oběstátní zkoušky.

Po u'končený'ch studiíth za-městnán by'! 4 rajky ve stavební a inželllÝT,ské klalnrceláři WendOlvě v Par-dlUbidch. SamG's:tactnépJ1ovádě:n~ pr:ojeMů ml1'OIhýdh si\lU'ic, různý'ch s.ta:veiba lk:anra'1isaJcÍbylo zde jieho prad, pN. čemž zejména uvésti }est velkýproriekt c. k. ÍÍ'zdec'ký!ch kasá'ren v P1alrdubidch, na němž pfaioOlVaJIa kterýpo ,smrti svého ZlaJměsilnavate!e sJamolstaJtJně k llIelj>[.epšíspolkoje:nols,t.i nejenměsta Pardubk, a];e i záJstur'ce eráJru ·c. k žemÍÍ!ního ředHe,llSi,ví v J'oserověddkOlnč'H.

Po té mměstnám jsa nej,prvé v t!echnických kance'láHc'h Šte!c(wěIa JaJU'ečkově v Aanduhidch, vstoupi,! do slu~eb civíinrhn gemuetra Bar-bO'l1ky, kde'ž setrvalI, pr101váděje různé práice geometrúvs:ké, až do 1. září1891, kdy jmenován byL c. k. minisoer:stvem ÍÍinancí evide:nčním dévema přjlděleln s~užbou c. k. ge()metrolv'i Š!jXlIlroolvlv KoJín.ě.

Zde však nesetrval dilO'uiho. Po ukolnČ'en[ zimn~ch praioí přiď'ěle:nv dubnu 1892 ,Co k. m.irlllůstelfs,tv,emHill'aJncí [[Ia ďoipmučení 'C. k. zem's!kéhofinančního řeidilte<1ství v Praze k novému měření měsťilll Bef>ólU'nia,která:žtoImke by1]!a porv/ním od státu PflOlvádiěnÝmměřenLmpoLygolnállnÝ'm'v Cechách.

1918/33

Zde 't!~íIJříÍ9 seďSKrokovi ~pLl;1JtIl1W všestranně ~SivO}ey~ll'i1i.ďsv~jeS1ch>o~Sti 'a sv'ooFiOOÚmbi'oou pílmst Od' 'Č,alSfiýchhoidtiJn.ranních, ·tlť:l{flkabe'zoétj:l.oič!iin'k:údl() po2JchrlánOOibuď práQe měř'i'c.ké, I11e1bstUldilUlnt·dbsrud[1e~~ :!'il~r~/:J;;P~4mlygíofiám~'m'enlÍ,:, hyl!y jeho údě4em Bez. Ilrák;.ti1cIťY.~Q<fViali1léno'ódbo!mí~';siami 'S~~letireml (\'lO!Zd~Iším:W'. raJCliori)Z~,~);· .ďjeritMJIlY1~ pr'ldfě~' ~'[IIaSiébe !odkftzáJnJi,ta:zll'i'zde eeS.tutJlOvěvYtněMViaJCímertllJrdiě., Na ~dě ndvě ZiaIDožwé,trilgonlomettlické sHě,~I jelím!1'ž YY'PoČ'těnípo'VOlálrih. yf Skrbek v .z'Ímn~chměSíc.,íah.<f. 19.12-13 d.'Ov ldně, pf!e!ooJn,avšenl!lllOlhénesnáze srua.řIzeII1lÍm:Í,.!která: se,v praxi n;eosvěd-ČiOMiIIlía;,pro'Vedtl!i"ira:kvYJm,ěř:o\"ání -pii n:ěmž IllÍlyeIlI<licebylla práceSkrb-kiov:1-' ,ta)k:',t Se<Si1'rodlen'í',plj'átl'll,á amiall!}"ti.cké.výpočty p~Oichlectnotllivých par celnmr~tohiO 'Opet~,Jí.w v:še'slírarJil1iél'P<JtIrojeti.lOStísvých piíedlSltalvett1lÝch,ze-jménla ,tehdeišmo-:ředii!telieM1Íang. bureau A. Brooha, tak i ,mě'Sta'BerOil,1ll'a.Mromro,řílc'i, te,,~rb!ek·', a ~m.amJ"tuzacihniI1lÍiliI:O/lygOIllá;lmPu metodu' před'prllllkticlí:Ýlmsbr(ll~ttl laj 0iP\Uš1ě1rWn".RakOiusku .. Oni futo met\odu taképria:kJticky svYri\i1lrpkými pracemi vybuldJoi,"ali. . LvípoidH: ,na této práci,Merá~trvalalriep'ře,llrziltě až dio 'červemce 1895, mě~al neúmornápilnlostSk;ib koiÝa,za lk:re1roužO&nělněl1 byl'v rOde 1893' jlmeno'válllrmgeome,tremIt tř. v XLhiŮidlooSttni tříídě .a v T'OCe189sjmeoo:Vátl1ÍmgelOll11<ť!tremLtř.v X. h'()(ÍII]ootni ,tlří\dě.P.ozd!ařUém sJql!l1JČeníPlráice téPO~ byl Skrbek'rOku ..~895. 'llr,vaQe·,dll') c.· ktdamgu;II<Wt1í a ,'p!ooetnlíkiaoce1li:ředo' V:!d'l1lě,.

. Přfštím'rdkéttn; ;totl.žpiočátkiem letmll' PerilOldy, 1896, pol\t.ěř~ bylSkrbek 'SaImQlStaJbným provád.ěním poilY~OInálnéhioměřeM městal Králové ,,MěStce.aiV ~1''Í a řUnu t. ,f • .pro~ádět1~m .rea:m'hulll.ce nově .změřeáilé částiB"eTIQUOO;IfIdk ~ ,to·samo.sta;tmým p,rorv.áIděnímnidVého wV1ně'ž IP'O!lygonál-,

. né'ho mělřell1lÍmě!Slia ČáJsi]lavi,kteréž'to trva,IIOIv ,poce 1897 a 18Q8. BY'I>-liiSkr'belksvMomí.itýlm úředn~kern ~ .I3erOtwt1ě,tím více Idlall n;a ieyOi ~VIOjisvěid1<llmitootia ~~ "V ;těc:h!llo ĎVouměs,tech, k!oo měřemí ~ pmvá-.děIJo,:po,d .'jeoo. ;'V,~(:T.n1t~)~~.a '.~()'nIálltié kítě,těchto, dvlOUobci. jtaI{rožil'ím;prv~"f1INetaJce~ě']' ' ',;~zavzor k.a~uodbOlm~u:. S iakoo pře~' ,~'~ft~'lihlú.a délleik, neHe,pší IdiůJkaztoh,()!, že !Výsledku jich spbhr s vý91edkY·SOú'ČlllJs-ného ItJehdáž pmváJděmJélllOmiě'ře!I1~měsťa Ku,tné Hory**) .apl(JlzdějŠí'ho mě~řemí města Mladé Bo~e.shllV'i·**) uži,llo b~nó tleh1de'j,šímř,elditetem Ijjroiamgu-!IJačn:Í'hooapooetniího úřa.dtuA. Hrochem za ,wd!Ma:dIpro VÝ.poČ<tydIoV!Oillen~chme'Zíúh1!Ů 11 délek, pro ~ové 'vYKtánlÍ ilniSi1r:uOOce,rO!lYgonáJlInéZT. 1894.

V .roce 1898prá~ě 'pOsk,OU1lČemémměřeiIllÍměs:ta' Cálslla'Vě jrire,nlwánbyl Sklibe:I< vlfčhlrÍlÍlin •.&,eome1t/rlem II. tf. V IX. hodniosmítřÍidě.

vÍ'ěChtlo' o!j)erálteK:ll i:SíotuIPOPl1vé'p'rovedeny z,d·a:.řIiJlie.anlCllytlitlké počtyp1loch 'v 11"OZJSaMém rooměr:u CíeIlIých,nra'bi ZIa'se,oeSlkými g,eldmetry, Na du-kiaz vysoké ceII!Y. HolIprwcí hd'ž u~,edlefn1Ol;žekdiy1rolli'vc'ÍiZlÍ!l1.Ci.př'řš)ist'U-doVlll:ti. do Vidtllě zaffzooll ~ygooiMky " V Ralk!Óius,kJu, předJk~ádJaa'yse jimOpitr:áty pdntl S~rbka, Ze.m,wla, Ba'Šeho a jilnJýtchčeských Ji'raCiÓiVlnlÍků,věcid'dkon'čené.a zdfaři1!é..

V zilmlnich m,ě:gicich .~' léOOchtěch '~aměstná'l1 bYli kartýrolVáním, 'VÝ-poc,ty ."pIl.ó.ct1a,·Ise."ta:v·oválllm :IIIO!VýchO!perá:tI1i,uveideonÝJChzprvu iOIbciKrál.MěstJoea ČáS!llll1Vi. V J10ce1900 pověřen byl triM1guliaJcí .kált. Dlbci: Bdh-danče. Sté.'Q:LoiVé,C$erlky a DowlYraV'~ceu ,PlalrdulJ)i'c,'která!ž~kl ;tria'l1lgulaceslóu~a -Pak~a '.,pcjdR{;ládvžiMot'z.tbQVU uv'eltieriJému ItlělfellllílS!tolovému.K témuŽ účeiI.upr'oW:ád'ěJt1,Jiark'V,to;ce 190~ tri,aÍ1gw~oi,~at. obci Sv. Křfž,Stloja~ki V1r'e'h, PIIscnendórf, ~pnill\ll~na a ScherelndlóJ1f v Krjllji:ně' 'l:řIÍcbótviatsk'l:Jl4<'r.á}~nis:kéhl'áJ11i.ci. ď • , • •

Vffioe 1904vYi&1án Stk.r:beikk <:I1IovémumeřenLrněsta KMidinia.Tr'i'aln-gUjI,ací"k:terá :~užib ~aI pOc1kliaidměřeňní tdhQ!,~rovád~1 .'O/Pětsám. sporrus; při'dě~e,l1'~misi,i'a)wi,:d'OikO'l1čJř1pak. měření "a. úpl1né,se.sÍ'm}elll.Í.tJáII1'u.

,Vl7qiCe',l9!)6 :jJI!~v.áII vT,chnfu1 geomeťrem 1. třídy v VIII. hodinos'tnltřfdě 'a;ir'lJk;natIQ>V'i;!9ce-19Q7 po 14le# M!Úimópté,a 'Všestran1l1ěulZnáv'anéČ~OSi!i ,sv4:.vYri/aJJ'lg.bu!fe~~. )ehožby:l. jednÓl\l~~j;JlepŠíc'h StÍ/I, inspek-

,-) Zemřel v toee 1916.. (••Úritěíně~. ,Veslník" roč. IV" 'č: 7-10.),"~ Prováděno vr. g. j,tJ1:d. vi. r. ZemaDe!!1."') Prováděno v I. 1899 a 1910.geom. Hainým.nynějšfm vrch. insp. v Hrně.

1918/34

tJoremflvid~J1iCe kla~aJS!truPflO Cechy se sí'CliJ.emy Praze. Př~,,tétio piř~1e~i~~~sti vY!Si\<OI\Teruosice Skrlbkovi Zla jeho, dlolUho~etolU,a ,'2Íl~II}7Jri!O'uď o~nnoiSt~v úřaiďě tlQmp'l'eidJnooboiud~v'ornfm r'aKl!ouBrúlChem uZinJániúř1aldutoho!to '-:-ale Skr:hek mě'i 'zůsltla:bibam, 'klde. hy se byl neiJl~pe u!pilJatni[a >ne nucenUldeJa:tlmilsto silálm (fa[éllm mlaldšim a CO!se týče kVlal1iiliJk:a'cedailieko zaním stoj.~cím. Jme.nJoíváJnímilrusll)etktloremlliais!tlaiIIaSkríbllmrvi" n1ová' óinlniOS;t.Jsa nlainelivÝše svě·dOlmliltým ve s<vém nlOvém pioIVo;llán~,nezapOll11í1n1all,že.má bý,tJj nejen ÍruSlpelkittoll1em,'aUev prvé řadě učiitelem.

J,a:kiod'ohllédlafikímu orgánu p'ři:dě,].elnmu byl v Pra,ze raY'OIn jLho;.vý'ChQdinÍiChCooh la mJimo tohopo'VHen by,1 min'i,stl1em HJlilJooí Zlároveňpři jlelhlO~men!oVání i\ns1pekitorem, nevrilsí 100diďěJlenípro 1l10lvé měteu1Jí proCechy. volbo" :až dlo dob jeh'o,; 'OIbstarámlOjsoU'c v1liaSltně IpOUlZejednMmúředníkiem, roiZmruoŽleiIlJO,za ;ruěhlO'na 8 úrooníků. Tomu!to úradu,jtalko 1Jý-v,a,lýúř,eiď1n'ílk'nDlvého měření, vě!nolValll,všécky své s'Í1y a rlO~kvě:t' ~eho bylmu nade vše. ZldievŽldy ožil, kidyž přHell nla TeNise. Skribek a !t]ové měř'Míbyily Ibez 'sebe nemy.s[Helny.

Mě'iíkké práce, které 'v oidld'ělení tOll11IÍ10v Cechách Zla jeho doh~edJUprovedeny byly, zasluhují neje:ru !IWalll~tlaltlilvně,alle i dWlamltittatirvněvšehopovštmnlUltiÍ.

J,~OU to: a) p r á c e t,r i a TI g u I ač.n í: 1. obcí Kwčehtava Dulbíu K1adnla, 2. města 1'ah!lol1Jce:nJad!J., 3. obCí Dodl!, Maffersdior~ IIlLN.. a Maf-fersoorf p. N.. 4. města BuŠitěhradiu, 5. měsítyse Chlumce UJTřiebonlě, 6. obcíOber:sedHtz a ~ram:t u OsiN mlld Labem, 7. DQlbl}cb~JIV'icu Prahy, 8. Lip-Uličky u Ledče,9. rněSluyse Sm~řIilc. 10. mělSitla.Jalbl·o!1lce nad NiSlolUa 11.měSltia Pacova.

lb) n1o'Vézmě,ře:ruícelýoh obcí me:vodolUkoml:J[ltlOva:nou, a sice: Ku-kaně, Motyčína, DuJbí, KrofČiehlaN, Bušttěihradu, Jaib:lonc,e naid' Ji~e:l'ou,CMumce u Třebolně, Dobřicholv!ilc. Smiřilc, Dod!l', Maffersidorf r. N. lal M3Jf-Jersdolrf 1. N., Obersedlitz a K'r<lJm:1:.

,c) Měření m1lstnj,cih traitlí obCí: Achery, Upn!ilčka,' Ohlramo!st, ZáMati,St. Pelhřimolv a iDoi]ruí a Uomí MOIkro1p·SiY.

d) Zra:poooté měřooí mí'stních tr:aití: mělg,t ChOll1lU!tlolVla\JaMonce u.N.a Če~kého Brodu, iktelfézto práce by;ly v,šalk nás,ledkiem 'YáJ1Ikyzastaveny.

Sk'rbek 1hY'!odlhv!ruik Ina Is!lovo~zatý a Y,esrvýc'h pmd'oh alž p.ed\am-:-fJildkypř,elS'llÝ. Vzihilredem nla jI(~ho'odiboméViZJděláni jmen<J'VánIhyl!v r.1917členem z!kuše']yn~komise p:no stá-t1nfzkoušklU .proreměměřlilče přil c. k. c;eSlkévY'S1QIkéšllWJLete'chn!ilcké 'V Pra;oe a' čl,e:n:elmzku'šebnlÍ k'OIm,ise p,r'o česlkéciVml1lÍ geO'me't1ryu taJmněj1ší!hoc.k. mlílSltlOOlfžiitlellství.

Jsa nalJilejvÝ'šeskromným - až muúo mnohdy š'koidliliol,~ 't1m víceZÍ'skávw si v!á'Ža1IoM~u VŠeICh,kteřf S ním ,přišil dio s~ylkiu, svýlmi oobO'r-nými Věld'OImOlSltimi,ktte'ré .až p'řeklV:a!j)IOVaJly.PřeiďiSltalVelt1ijeho 'vážilli si hoco ú'pllně ISlpolehiHvého, přlicÍ'nllívého a nleúmolrného pralColVlt1~ka,}eih'o,koae-gové ,pm IjielIJ.lomlíibI POIvjah'u a iehopO'dřízení j:alkio· IdOIbréoo uoi/Mea s;pr3!VlediIlřv~o.

NeŘvYššího IVy;znlame'lliá:ní,jehož .s.e mu dosrt!a!I'o,prnpů'j1č'eltllímváleč·ného kříže II.ťFnďy pm ctvi11t1iÍ'zásluhy za!SlliOIIižilSli jJIlnYimprá'Vem. Nepřátelneměl - ba ani !nemohil' mílttl; byllf vroirená slhoimlnlOlSt.

OdPočívá IV Pa:rldwbik'h" kdle sitiulCllovallak.desrodičiiSJtr.áJv;v! své111IIáidí,lkiamž ze Smíd!J.,o'vapře,ve!Zenla k věčnému slPánlklU'l\lilož,enbYl.

Nebuide 'zialjiisté.lt1iÍikohomeiZli úreld'niÍCltlVéImletvlidel1Jceka,ltla'SlÍlru,sklte-rýmž př'išel bl~že dlů Istyku, lllIby mu ltlezaoholVa!JnehY'IJldulCÍPi3iměf! sns ;Jco[e,gyCechy svými, úmo\mým~ p'ra'Cem~'v triangulaČiníi kaiu.cei1lárlislávučesikému geometru, nedioiceněruou di'zími, za t'ozůlSta'ne nám ·'zářným ptí-klaidieill pr:avého óeslkého plrill.Oorvnáik.a.Ztráta jlelho hUlde ti-l\JICežel:eI1ra.Po,mniíkys1!alvěilsolbě Slám pr.aCí :i 'rY'zí porvaholu. II..

1918/35

Oceněníkatastrálné trigonometrickétriangulace západní Moravy vzhledem ku výsled-

kům novodobé vojenské triangulace.Dr. A. Se me rád. (Pokrač,)

Desorientace4' 22'!.J (+x zf1padněod meridianu).Hora Krim q; = 45°55' 43':7507, A.- 32° 08' 18':7074 nově geodeticky

q; ·.4'5\)~5'44'.'51 ,ít ..•.32°08'13'.'25' původnčastron.

Imiomostí q; = 47° 16' 1!'-'2701, ít '29° 03' 39"5683 nově geodeticky

q;47° 16' 14':10 , ít = 29° 03' 25':90 původně astron.

Délky vesměs východně od Ferro.Tím iest tedy postavena rakouská katastrálná triangulace

na moderní geodetické základy jednotné a lze jí i ku geode-tickým studiím vyššího slohu nyní teprve účelně a geodetickysprávně využitkovati.

Ku srovnání údajů katastrálné triangulace s triangulací vo-jenskou jest třeba vyhledati identické prvky obojích triangulací,zjistiti totožnost a vzájemný vztah jich údajů a pak je dále oceniti.

Pro západní Moravu jsou v popisech místních*) (topografiích)jako přesně totožné udány body /::,. 54 Jesovická hora, 6 53Blažkov a 688 Rapotice. '(Obr. 2.) Ku potvrzení skutečné totožnostijest třeba sestaviti triangulační údaje trojúhelníků v obvodu těchtoa dalších bOdů /::,.86 Hora a /::,.87 Ambrožný, kde místní popisuvádí, že staré značky katastrálné byly nalezeny, leč neudávábližší zprávy, zda' jich bylo' přesně použito co nových bodů.

Spolehlivě by bylo lze totožnost posouditi ze vzájemnéhosrovnání měřených úhlů na těchto bodech v obojích triangulacích.Pon~vadž ale měřické údaje katastr álné tri;:mgulace nejsou uve-řejněny, jest se spokojiti vestudii ze souřadnic vypočtenými úhlya transformovanými zvypočtených úhlů tetivových na sféroi-dické úhly.

'Řešení sítě katastrálné provedeno bylo metodou Delambre-ovou dle tetiv a bude nutno údaje této triangulace ku srovnánís údaji' yojenské triangulace transformovati do formy těchto údajůk docílení homogenní látky pro srovnání. V triangulaci vojenskéjsou strany trojúhelníkové uveřejněny v logaritmech délek geo-detických čar a úhly co rozdíly azimutů vertikálných řezů, re-spektive azimutů geodetických čar.

Redukce stran se provede s dostatečnou přesností dle vztahu:M S2

log s = log S - - --24 Qm Qn

kde: ·s značí délku tetivy, S délku sferoidické strany trojúhelní-kové co oblouku, Qm, Qn hlavní poloměry zakřivení v příslušnézeměpisné šířce.

oj .Viz dílo "Die Ergebnisse der Triangu\ierungen" a;d. Císla značí číselné oz~ačeníbodů v témže díle.

1918/36

- 1 ,,,f'tJ A = 52 cot A 8(>m (>11sin 1" 2 '

. kde S jest délka strany, A úhel. uvažovaný pro redukci, QmQnhlavní poloměry zakřivení V'příslušně·· zeměpisné' štřce,' É· 'sfétói-dický. eksces 'troiúhelníka, v němžúhe1přichází. ,

Také jest. oceniti přesnost úhlov:ého. měření, v katastrálné·triangulaci a přesnost počtářských výsledků této triangUlace, pokud,to bude možné.

Toho lze dosíci v této studii jen ve skromnémíř.e na zá.,kladě látky k disposici jsoucí. , .. ., , ,.,. ",. .., .

. Přesnost v některých úhlech lze, velmi spolehlivě vyšétřitidle uzávěrů trojúhelníkových aplikacímezinárodniho vzorce:F e r r e r o v a. .

(Obr. 2.)

Jak poznamenáno, neisou zde k dispoSici přímo w'ěřené úhlyv trojúhelnících katastrálný.ch specielně uvažovaného kr~je Mo-

1918/37

ravského, za to ale jsou k disposici výsledky měřených úhlův některých trojúhelnících katastrálných sousední sítě středočeské*),jež byla měřena těmi též stroji a v době bezprostředně následu-jící, takže těchto údajů bude lze použíti vzhledem na stejnorodostlátky a jsou tyto údaje sestaveny v tabulce 1. (Zajímavá je tusystematická negativná odc4ylka.)

Trojúhelnlk Soubt mělených úblů Teoretický součet Odcbylka 6---

.11800 " " "Džbán-Brno-Studený O' 01'0 180" O' 03'22 -, 2'22

Studený-Zabořanský frtb-Mezivraty 1800 " 1800 O' "O' 02'5 02'51 -'- 0'01" " "Mezivraty-Svidnik -Malecbov ,. 1790 59' 59'1 1800 O' 03'01 - 3'91

58:6 "Maleebov-Spálavá-Blažkov . 1790 59' 1800 O' 02'66 -- 4'06

1790 " " "Svidnlk-Malecbov-Jesovická bora 59' 59'2 1800 O' 03'43 - 4'23

1800 " 1800 O' " "Maleebov-Blažkov-Jesovická bora O' 0'5 02'87 - 2',37

Tabulka 1.Dle mezinárodního citovaného ·vzorce ferrerova podává se

střední chyba měřeného -úhlu v trojúhelniku hodnotou

(J = + 1/[66] =~ 1/60'21 _ + ľ:8.u - V 3 n - V 18 -

Pro posouzení totožnosti bodů v uvažovaném území sestavenajest následující tabulka 2. (str. 39) odpovídajících si údajů obojíchtriangulací. Jak poznamenáno, ježto není tu k disposici pozoro-vaných úhlů katastrálných, bylo sáhnuto z nouze k vyrovnaným,tetivovým úhlům katastrálné triangulace, jež byly redukovány naúhly sféroidické k docílení analogie vyrovnaných úhlů sféroidickýchvQjenské triangulace.

Také strany katastrálné tetivové byly převedeny PH) tabulkuna strany sféroidické k docílení totožnosti látky se stranami vojen-ské triangulace,

K posouzení shody úhlů katastrálných údajů s vyrovnanými úhlyvojenské triangulace mohla by ku orientaci sloužiti zase sít středo-česká (obr. 3., na str. 40), která v autorově disertační práci" Trans-forma,ce katastrálné triangulace království Ceského na souřadni-cový systém ,Pražská hvězdárna' s přípojením ku pracím rakou-ského měření stupňového" z roku 1914 s body: Džbán, Ůáblice,Studený, Mezivraty, Pecný, Sadská, Vysoká, Malechov a Spálavá.byla použita. K odvození. geodet. souřadnic' "Pražské hvězdárny"použitím vyrovnaných měřených úhlů kat. triangula::e vloženabyla potřebpá katastrálná síť (obr. 3.) do pevné lomené čáry vo-jenské triangulace Džbán-Studený-Mezi vraty-Malechov-Spá-lavá. Pro jeden katastrálný vyrovnaný úhel podala se tu středníchyba ze sítě hodnotou: (J = + 3':8.

1918/38

[IVyrovnaný

úhel

utriangulace

Logaritmus

strany

striangulace

•

Cis,

I,6u

6S

BodytrianguI.!1

troiúh,

vojenské

,Ikatastrá!né

voL-kat.

voienské

Ikatastrálné

voi,-kat.

1

Hora

III5~056'O~:5561

55°56'

"+

43,7

2443

--,--17"87

4'486

8555,3

4'486

8511,6

148

Lesovická

hora

II89

032'08

708

89031'

"+

2i:9

4'+

302,2

4577'

4'568

5997,6

4'568

5695,4

I.,

34°3i'

""

+.142,7

B1ažkov

1\34°3

i'46

368

5144

-5'07

4'322

0660,7

4'322

0518,0

I111800

(632

I180

ó"

II

II

O'

O'164

,

""

"

IBlažkov

65°16'08

743

65°16'09'98

-1'24

4'539

1002,9

4'539

0742,7

+260,2

213

""

"+

302,2

Ambrožný

'76°

26'

ZO26

276°26'1438

+5'88

4'568

5997,6

4'568

5695,4

I

1380

"38°

"I+

148,1

Hora

,17'33

0071

17'3765

-4'64

4'373

0430,4

4'373

0282,3

I-

j111800

i'q12118O

OO'

"I

II

IO'

201

1157019'

"57°19'

+260:2

Rapotice

24678

1906

+56

2j4

'539

1002,9

4'539

0742'7

""

-214,

Hora

I34°

05'56

321

34°05'57

91-

1'59

4'362

5968,6

4'362

5834,4

+13.4,2

I"

il880

34'

""

IAmbrožný

41021

88°34'4504

-4'02

4'613

7933,1

4'613

7751,0

+182,1

,

I11180'

2"020[180°

"I

~,J,

'II

!O'

O'2.01

1918/39

Obě 'lloďtootysCl'hleQem am n~dJOlsitatelČ1lÝmate,riál k povšea'h~ném\lúsllůku -ntlíno poyaž.ovati za hodnoty sloužící jen k orien-tačnímuocl:lnění;' {PCl'ZIt) .

Ze s'tl(}vr.lávací· talbu~kyWstZljeVll1!o, lžebód:y 6 Špičá1k, 6 Rlaž-kov a6 RaipOlt1ce js<ou;s.kutelČn~, jalk jest v mí'SlvoP'iIS'1Jjich poma-menáno. >v()ÍlOlžnyv oIbIGóídh trianguladoha dále, že také boid 6Amibrožný jest v olboiu tr'ÍangiwlaiCÍiclh,tot'ožný.

(Obr. 3.)

Za to hod 6 liora není totožným v oboiu' triangtťlacíoh, jaik d:o-5věd/čujf odicJhl}'/lkyv úMech i ve stranácih SJOluihl1asně.Bod 6 li'ora-katasMálný 'leží od nYDiěj,ší Zlnalčky 6li()[fal - SlvulpúOlvélhoměŤ,enias 2.10 m na seve:r a 0.30 m na ,zmva1d. _

Dalším identfudkým bodem oblOU trialngullalCÍ jest bod 6. Spi1t!tel-mails, jak sr,O'vn'ávalCÍ vY!Poót'ené úda!je (jbou tri!angu.Jaid dlokazwjí,

P o zná m k a. Touto dísertační prací mimo jiné byly zaji-štěny zeměpisné souřadnice "Pražské hvězdárny" cestou geode-tickou s připojením- na trigonometrickou sít I. řádu rakouskéhostupňového měření, přepracovaného c. a k. vojenským zeměpisnýmústavem pro účele zeměměřičské.

6eodetickým přenášením od základního astronomicky urče-néhobodu ftermannskogel (ftabsburgerwarte) se souřadnicemi(r. 1892)q;o = 48° 16' 15':25, íto = 33°57' 4C06 (vých. od Ferro)od označeného poJygónuDžbán-:Studený - Mezi vraty - Malechqv~Spáhwá nastíněnou sítí odvozeny byly r. 1904 geodetické sou-řadnice:

"Pražské hvězdárny" q; = 50° 05' 14':6949, ,J. = 32° 05' 03':2462vých. od Ferro.,

. Lze nyní použíti těchto geodetických souřadnic "Pražskéhvězdárny" ku spolehlivým geodetickým počtům srovnávacím.Publikace těchto Udajúbude zajímavou pró orientaci v některýchgeodetických úvahách .vposlední době se· na "PražskoU hvě-zdárnu" .yztahuiídr;.:h ..

1918/40

třebas, nebyl.· ste!i1ně iJaiko AmJbrotžrný :za př1estliěi'dentiC1ký V t.b'Í'ío.-graHt vyznaIČen. Leič trojúhJell!niÍkové p1'j:pojéníbod1u Spitttelmálsk os'tatním dIř'í1ve llV'eidenÝlrh bodlům se v ofbiolli i;riangul:a:cÍ'dh' UŠfa jest v trianguibalC'Í vojoosiké bodl S,pi'tJte1hmajsptímo pfflipiůljen nastranu Uma - Rarpoti<ce, kdežto v .1Jr:i:ang11l11acikataJSiwáGIliiét~épomocí !bodů: <0. Suchá h1ora, <0. 'Bě'h3lií0lvtke, <0. Milí k 0fV: , ,a6 DebHnek.

Ta:ké bod <0. Splittelmais plOltvrzuue rŮlZllliOs.tbodu .6 Hora abo:'jích tr~aongulací.

RiOIzHšením lOlb()lu bodů Hora o ulvedellliOU' hodnotu p;ř'eIC1Iázeiízbližně (graHcky odlvozeno) SIOlucty ótvewů odldh!Y1l'eikpro hadi HOIf~vzlh1edem k uvedlenrým 5 bodum:

pro v!l1Hlřní úMy ze 649" na 16"iPtr'Ovněljší úhJy z,e 1085" na 446"

a 'P'fO st1r;aJnylodlclhylllky v aibS'oiliwtníl1lliJ}OlčtUi'edn'Ícek sedméiho dese-Hnného m'Í/Sta ;Joga!l"iiflmu 'z,e 1100 jedlni6ek na 712 jedtnlliček

Je'Slt tedy v tlOrnt1o k'falji~d:enHcký Sll,ed tl'O'i'ú!h'e'lní'kových stranJ)r'vélhořáJdu v obou triangUll'acíoclh 6. Špilčálk - <0. BLaJžlkov ~6 Am1bnuŽlnrý - 6. Rapotice. Prostuduieme některé dedukce prostav udia1jů katastrá.Jlnýoh s oIhlel(\Jem na u,dial}e - jichž měřítko zasprávné přiimeme - novodobé vojenské triangulace pro jihozá-padní kraje Momvslké. (Pokrač.)

JežJfo v c, a k. Vlotlemslkém ,zeměpisném ús~a>vu se hlled>aj:ígeometNpro v'O!je~lJslk'OIUslužbu ge()de,~k,k()iu ve f'r'omltě'(!Kriieg5IVermeSlsung) i v zázemí(La:rudeSVlermessung), zde p'ři tniIJ:n:gu];aJCk:hI. řádlU, Upozo;rňu}eme ,opět napřílslušný 'výruo!S z 21. hřeznla 1916, 'oKIidÍl15., ČíIS.3'777. Zá!dlasti' jest iííditi nac, a k. můruisterstvo váFky,. oo'd. 5., nebo léped:o c. k. voj,eTIlského. země-pisného úst!aJVu ve VídnL Pro ge10metm při sll!už'bě (Lauldlesver-messung) :lze z:istkl3iticennl()u rr!alksL Po~lřei!J,a <dák trvá' a přiljímJa'ÍÍse srlyi s kv:alLilfiJklJlciA, B.

Dle vÝ'nlOlSuc. k. minliSiters~lva vyu:OOIVá;ruiz 19. hřezna 1918, Č. 6086!IX,byl uSIPl()lřádán ,na vy:so,ké šllm~e zeměděBJstké ve;Vídllli kursPflO vojeng3{égeoIo~y. Do ,této ,sl'ubby se pií@ímají též geometřli i Ina dále.

hiženýrská komora pro králo'Vství České - česká sekce v Prazekonala dne 28. dulbna 1918 pMou vlalnou hrom3Jdu. Pře'd~'cla'President panIng. BořkO'vec zahájil scMzi přivítáním přítomných, 'jmeBO<vitě zástupcec. k. mísrodiržHelství .p. ďv, r. Dra. W e ing li r'hl e ra a Hesi'denta inže-nÝrské komory ,po !p'm!. Ing. Mch, Ber t I a. V úvodní řelČi zmíniL sen ne-blahém vlivu války napbvolání úředně a:utodsovaJllých 'cjvUních te'chniikJl,takže bude 'j)o:v'innIO'stívlády, če\ilti úpadku 'podniků in:ženýrských finančnípodporou a f'Ozmachem prací ve1ře,jných. Vyslovil .pakďůvěru, ž,e z nY'llějcšího velikélho světo,véhozápasu zaljisté nአnárod. yyjd~ ,.'Olbrozen a svo-boden. Pourkázay ku ,provádění císařského nařízení o Htulu inženÝ'rském,ke konanému sjezd,u raklouskýdh inženýrských komor. a kortfetencím pre-sfdentů, podal zprávu o stavu tlednání zástupců te~hn'ÍCkých' kOlflj)Oracís Českou. akademií o zřj~ení ,páté třídy !pro technické v,ěuy,a práce.Vě-noval ,posmr'tnou vzpomínkuze:snulÝIJ1 čle~Ům ..apř(lIŠtwslného brzkéhonávratu 'Kolegům ye voůens:ké službě, . " '. ,

Po siděleníd'o;šlýchom!uv alPo přečt,ehí a schváleriízá')Jisu' o poslednívalné scMlzi Ipř'iJkrkJiČenokez,právě o činnosti české sekcéza rok 1917,

1918/41

která pO odeJbatěsehválena. Bez ,debaty v,zaty na sdh,való,va.cí věodomíú'čtyrO'~ní z.a,J'9k ..19,17.a.zpr~v'a revisQo~ůúčtů, ,při! čemž před!sta,venstvu. t:/dě~leno a;bsplUltorim,ll.TaJké roZiPlOČe:tna rDik 1918 byl bez dlfuáty ·schválen.Pří'spěvek čl'énS!k~ná rok 1918,ponedh4n byl v ne'změněné VÝŠl75 K (,po-ČJ1taje,v' to kvo,tu, při.palda~ícína '1:mženýrsk,oukomoru). Vzhledem ke znač-,né po!o>žoonezaplacených ,di1u1žnýdhipříiSjpěivků.'za UlPlynutá léta byl všakpřijat '.ná:v,rh, .aby ~zvalné schU,ze v,znesen byl a,pel na ony členy ve Va-jenské ,povinnosti ,se nalézi<lJjíd, u niohž dá s,e 'Před!pokládati platebnísohO!I:nost,alby 'Pří'sJ)ěvky člelllSikéz<jipravHi,neboť i oni; po svém návratuk cIVilnímu povolání bwdou LZv'ý:sledků činnoS'tiče,sJké se'kce těžiti.

'VylkonanÝmi vo)bamíiZJvoleni byli> do představenstva če'ské sekcepánové: Ing. Bob. B 01 ř k (]ve c, Ing. ,A,llbe'ftB r o u s H, Ing. BedřIchP UK Si,t, Ing. J,OS. .ff I ad, Ing. Dr. Josef Ka va lil, Ing. CyrH Kod I, Ing.Laď. Mo u ,č.k a, Ing, Jos. My sllv e č e' k, Ing. Karel Pa r Ýz ek, Ing.,Václav Stieber, Ing. Eduard Strachota, Ing. Prant. Štěp'ánek;za nálhmd'ní' členy: Ing. Pe'tr Andrle,'Ing. Dr. Otakar Bureš, Ing. Dr.Bduard Vi~tora; ,za ,revilsory účtů: Ing. Prant. Pritsch <IiIng. Dr. y.Po š í:k ;za náhradníka· jidh ,Prof. Dr. Jamslruv Pan t o'f I í č e k.

Při :proje,dnávání vo,lných návrhů bylo usne:seno,élIby zahájeny bylykroky, 'směřuiící' k n~pmvědnešních ,poměrů na ,poU IPŮsolb11OS,tiúředněautorisovanÝ;ClhciV'ilnkh i:nžený,rů technické chemie, ,Meré óiní práva '1étokate.gorie civilních, te,chniků naprlOis'to ilus:omími!. Poděkováním panaf'řed!sedatiídho .všem ,př~tomnÝmza jkh Ú'čas,tbyl'a .pak schůze skončena.. . Z České sekce inženýr,ské komory pro království České. Předs'ta~

v-enstvo České sekce,Zlvolené na valné hromadě dne 28. dubna t. r., sešlQse dne 6. t. m., a!by,vyikonalo vol1bu :pres:ik1entaa vicepr'es~denta Českésekce. Předsedajkí <dos,wa:dní'Pre,sident 1J)alJ.InJg.B. Bořkovec uvítal srde-čně nOlVě·,zvoleně členy;. načež v~PIOiIIlenu:1oMtovnés,pOhJa>ráce .odstou-pivších' komomíoh radů; z nnchž ivlášť~rádálno bude- so:tiČiJnnos:tv,ko-morntho presiden'ta Ipana priolf. Ing. Jose:fa Bertlia, jenž se byl výslewněkandidatury do ,předsta,venstva vzda,l. Jednomyslně pak bylo usneseno,aby projev zasIou1žených díků a: opl1a'vdo\"ého uznání osvědcené činnostibyl jemu i ostatním :p'ánům j,a:k>pís,emnou'cestou, tak i veře1jně tlumQČen.Na to ipředsev:zaty vo,Jby, lpiři nichlŽ zV\OIlenbyljedndhlasně presidentemČeské se,k1ce,pan Ing. Bohumill Boř!kovec, úředně a,uŤor.isovaný civilní in-ženýr 'sta!vební nla Král. VinohraJdec'h, vicepresMootem pan Ing. Bedřich,fiirst, ,úředně a1l'torisovaný CÍlvthií geometr v BeneSlolv'ě.Zvolení j)oděko-v,aH za pr:01je'venoudů'věru a slílbHi pracova:ti' ste'jně horli'Vě i nadále naprospěch stavu a České sek1ce.

Zprávy ze sborů zákonodárných, úřadů samo-správných a zeměpanských.

Nařízeni ministerstva spravedlnosti a finanClí ze 30. prosince 1917 k pro-vedeni ~ doplněni cíS. nařizeni z 9. srpl1lll 1915ř. z. Č. 234. o prodeji ho~

spodářskýcb a· lesnických pOzemků.

DI.e zák:olruaze 24. Čel1venGe1917 ř. Z. č. 307. se il1!<lJfi!~ujenásiLedujíc'í:Opatřertiku vyšetřeni řádného n~byti· při neodkladném veřejném prodeji.

§ t:.Usnese-Iii /Se 'k'OmlilSie.prl()pře'vod pozemKový, pr.orvésHpřeV'odvlast-

rncký, ,po'zeml<:0:výlC'ha: 11e:sn~akÝ'chpozemků :dlei§ 7. c,is. Inařízení z 9. srp1nla1915 ř. z. Č. 234, ,ač pf,evold odip()lrlltieP'řleld:pÍ'sŮJm,§§ 4. ,až 6. 'OInohocísař.nlaiřiZelt1\Í;,má zpraJvditi1() ,tom p'řílSiEušnýmvyhiotovením svého r,()Zhod11'utí

:1,000 :v.§ 2.ozTIla'Óené,milSto s uIVedelnímpl(Í~emků,vydr;aŽlOlVi3ltellle<a kupce,}a!kož i, podista1m'ÝdhIllSlfunl(lrv~lI1í.prá,yního r!ÍzeruLO této zI:rávě. jest uvěd1o-míti ,vytd:ražovi<l'teJ,ei l1la!býva!tehe.

1918/42

§ 2.1. MílSita, jímž jest v § 1. Il'V,elCtelllouzprá,vu řMí:t:i (sprOlStře~oiVowtel·nla),·

budiou 'OZ't1ámellla rmlin~strem ol"iby vylhlášlm!u v říšlském zákonílku.2. PlralvÍlde!LUIě dest určůti SIVlalzy a zeIIIlMě'lská výldělk:ová a ho>sPQ-

dářSiká ,spo1ť!čensltv·aza sPl1oiS'třledi~(willJte,rny·. Ustanoví..:ti se 'v .j,eJdiné zemivíce iSPÍ101střleidikQvate:llem.,pak jest ve vyhl'ášce s()iuéasnlě vYliMMi,Z!da jestříicLilti 'zprávy sOUlčlasněllla 'všelchny, m~b Ina kterou spPOlst'ředJk'O'v'ait'elnu.

, § 3. .KVlr'Po!ra'ce, l()lzlnačená mi:nJÍ!strem onby za sp<rtOstf.txlkovGiteal11iU, jest

oprávněna k nalbýván~ pozemků !dle ustanlOlv1euí tohoto :ooJřÍ'zeII1Í i tehdy,když dle j,ej1ch ~taJnov takové záležiltosti· v j!ejí působnost nepatřJ.

§ 4.4. NevY'dá.-lriSPl"iosltř,ě,dl~o>vatel1l1a v dIOIbě 4' týdnů PO ,oMlržení zprávy

l}(lIzeml~ové 'kOlmilse ž'áJdného vyjáidiř'elní, jest vy'lJ:ot(JIVit,i UiSneseni, 'dl'e ně'hožjest převod pří'Pu~lÝrm. (§ 1.)

2. Z důJ.eži!ÍÝeth dŮlvooů může př'edseda pOZietnkové p'řevoid[lí komilSlet'wto dloIbu nejvýše o další 4 tÝiď:ny pmdlloužůtii.

§ 5.Prolhlásí-Ii VOalS[lě .(§ 4.) S1fnostředikov,a'teln:a :nebo tlOiuto jmenOlva:nÝ

a !lJstano'ventí §§ 4. Ia. 5.cÍJSlařskéhJo oořítWní, 'oldJpclIVÍJdiajlí1cíi~u:pec ·v dohoděs prooávlalíPi'm" ž·e p,m;emků nabý;vá, t'o,ž nemá přd1pusltilN p0,z'emková lI1ia-býv',alCÍ komisepřeVlod na zákltaidě pů'viOldlně jí k rozihlddnutÍ' .přeldiL()!ženéhoprávního řízelllí, n!Ýhrtž souh[asHIi s ;po's,tupem na ~ProstředkOlV'alte'l!tlIu nebon1a ku:pc.e 't'OIUto lmeJ!1Qvamého.

§ 6.1. Bu'Cle-I!i udáno v lhůtě (§ 4.) p'oizemko,v'oIU přev>odní komisi us,ne-

sel1lé, že vydrtaJžitell InelPřij,a!l n.m.rolklu Siprlosúřeidikovatelny :nebo jí stanlove-ného k!upce (§ 5.), ač k'upní cena d'O!sá'hil:aodhadinlí ceny pozem'k,u a ačbylo nalbídnlulto, že :př:i převze,tí pozemlku oíbriOiS bU1cLehiOltlOvěsp!:a:cen, poikudInemá býtd VY'Úč!ÚOlVán na dluhy a biíelInerna s P'OlZemketm iPřevz<I!tij., tožnemá pi':Í'pulstůtipOzern~o'vá Vřev·olcLni l~ol11l1s!epřelV'Old 11Ia.záidaJdě !J'Ův1odměji ik .rlQlzhooiuut'Í plřeidil!eženéh,o prálVn~ho říl~e:ní. .'

2. NeodlrOiVFdá-1li p,odaná naJbí:dikiai spliOstředko'va'telbntou ,těmto, před-pokLadŮJm; :jest vY!h,oti(N'ilti usn:esen.í, jímž p~evlod ·se POV()ll.ll,je (§ 1.).

§ 7.1. Zda :llIa:b~zelná 'kulpní oena (§ 6) dů\sahU'je ,odhaidulí cellliU" j,erst zHstiti

POlllOCÍ vldadů z pOlSll'ed'níhiOlnCllku nebo, úřex:liním' olďh'3KlJem, provedenýrmz oo'řízení ,piřecLnolSity iPOizern!kové př'e'v'odní komise. Přli ,ooh3!du jest pos1u-povl3!tJi 'dLe plř·e\dirli,sů 'neaHtnihto odhaldného řfzení (mini'st. ,n'alří'zell1á ze 25.července 1897 ř. z. č. 175). K 'od:haJdu j,eSit pl()~v!ati d'fa'žitele a sprost'ře'd-kov'aiternu, nebo tOluitlO jmenolV!aného IkIUIPCIe.

2. Vjl,olhy oldih:aJdunese ten, kldia m;,infl nlab'í-d1ku a 'ilalbývá pozemku.Jinak je nahnaldlí sltá't. '.

§ 8.1. Je~1'icenlal odhiald:nutá VYiSSl niež!i n~bíldlk'a, muze StprIOl"tlředkova~

tel;nla nebo jmenpvlaJuý !kupec na;bíldku !nla o:dhadní ce~l'U' zvýš'ůtli. Zvýše-nou cenu lize pl()(Va;~ova,ti za v,čaSlllOiu, bylba--Li uČ'Í1n:ěna 'li j)olZem\mlVé pře-v,odmí Immlj,se do 3 ,dnů po 'oIdhaldiu" neibo jlest1i ,slprostÍ'etďJkovaltelna (.toilllÚOjmenlO\'1aný kupecLpři tom není příi1Jolmen dlO 3 dnů po vynolzuměn:í došlémo oIdhladní ceně. ZVÝ~lUou 'l1Jaibndlkumá spf1ostře'd'k:o:va,teilna (tOUlÚó! jme'l1iO-w~ný kupec) t~ké vYldmž'i:te'»izas\a.ti. .

2. Ned:o)de~1i iběhem 14 dnů po oznámení zvý§eiI1é nll!b'í:dlky pOlzemklovépř.e'voidu~ komise prŮlklalz, že iej vy'CLl1aJži.tel,přijímá, je'st Ipostlllpavia~lí d'1!e § 6.

Opatření k. dosažení vhodného nabyvatele při nucených dražbách.§ 9.

Je-I~i povlo'le[l~ nucená dJl'~žb!a hdspodá:řS'kéhoneb/Oi lesndihlO' 'POzem-k'u, na níž iSIe V'ztalhiuií přeidlPlisY cis. nlařizení'z 9. sT'P'Ua 1915. r.z. č~ 234(§ 2. c.ís. u(alřílzlení), ·tO!Ž jest vyhotovení .vY1dražovIaCiÍho ed.~k~!Uslpr'OIStřed·

1918/43

,kova.tel:ně 'do'fuóH~. l1U1to jeSlt o po~děi,ším p'ře1lJJešelní 'C1mže,onuho, ř~<t1.íuvědomiitJ.

§ 10.Učiltln~l~i p'řIi nuceně dnažlbě hosP'OKtář.ského nehole:slllíhKl pOIZ'~mlku,

na nějž sepř'edipisy cí.s. na;ř,vzení z 9. snJ:na 1915 ř. z. ,č. 234 vz.tahují(§ 2. ds. nařízenO, před závěrem dnažJby s,p'nosJt'ředk!o!vate~n1lalstejlnou n'a-brdlku j,ak!o nejvyšší PO!da:voa:teft,oolž >jeSlt této dáti předllliolSt, kdy,ž dle po~zna11ku ,vý1~onného Il{l()!mi'S!a'ř,epll1elVOď majetik'o,vý 'Illa jiného ne'jvyšlšíiho po-,dlatele ,dd,poruje' přMpirSům §§4. lalž 6. ds. nařízení. Uděa1ellJ1í,pčUWIZU ne~mŮ'žepalk 'býtj vymáhá'no ani .prdpO!rem aJI1~rekursem.

§ 11.I. Odporuj~~li prl nlulcené dražbě přeIÝ10d vlastni:dkýnla nejvyššího

poid}ateledlle ,'PoZllIalt1kiu vý1koorníJho :k!OImllsařepi\e!dipisů'm §§ 4.' až 6. cís.ntalřEzená má exek,učn1 soud, ,ruejsou~li bez,prlOs.třeidně 'Sp!lměny 'přeldpdkllady§ , 13. ods!t. I. ,ďJ1s,;n:a1říl~ení ,před vynJelSJe11ÍrnwZS!Uldlkll' ou:děllení př.fkl'epuop<lJtNtti si roz.hodn uit1í pozemkové přeV'OId!llí kOlmiseopříllJuSlt1nOlS,ti pře-vodu v,1a'smidkého.

2. Shledá-l!i kJom~se, že př,evO\d v1astni.c:ký rOld'J)iO'f,ujepřed:P'i&ům §§ 4.až 6. císařského Illa:řízení, tož má vY'zvl<l,tli vý:kOIl1IIL,Ý soud s,plrOiS,tře:dko~vate'hl!u, by pr'oh:lá:sil:1\abělvem 14 dnů ,po ,cLorruče'lli l10Zlsudkm při! současnémS:J.oIŽieníva1dlila, ~dia 'chlce 'nlalbýiti pOlZremk,u n'a zá:kLaldě pOldmím.eIk dra'žehnírcho nejvyšší na'bíldce.

§ 12.Dojde-li talké 1P'l'dhIá1šelnJívčasně, toož je;st spros'tř,e:dlklova;teí~ně uděJitti

pňí'kloep '~ TrOzsudlk,em, Nnaik jest [oz.slldek 'Ů wdělení přík:Uepú ,vyl1!oitloViti pronejvyššího draJžiltelle.

§ 13. .Ustanovení §' 9. 'odst. 1. po,už~j;e se na pře'j'ímací nálvI1hy a nalbírdky

(§ 200., č.,l. cíls. ř.). Sh led á':lil p'OizemJková přeV'cldlllí k,omi,sie, žepře'VodlllIaj,e't!rový ,ord'poruje §§ 4. až 6. c:íos<ářského nař.ízenlj., tož jest rll'abíd'kiu (pře~jíllJjaoí návrh) odmí.tnoU'oi.

Společná ustanoveni.§ 14.

SPl1o:střeldkov'aJte'lna má nGJbyté pozemky d'le mOŽlIL'oslti brzy dále pře-vésti a do té doby ~pů'SOibem ve .smyslu § 4. d.sa'řslkého na;ř'í~e.n~ buď Siamaobděliá'V'ati,nelb dáibiotJděliati. Dailší 'J:řevododp0'V1dá p'ř.edpilsům cíSlařSikéhoniařízení.

§ 15.Přes<lJhuje..,l[ rroČlní zúroceni sJ)rIOrS,tředkovrateluOili' k n:aobyiúí po'zemků'

nu:tně vydané 'lvOItlQlVD~Ú~průměnl,ý roční výnos p1ozemku, tož b'wde uděllensprostřerdlko'Vkl'teillne na řádně dOllorženlQružáJdoslt po!!'i'ťkkému zemskému úřadupro oosaž do př'e,vederní !pozemku, nrejdéle Jaile nla dOlbu 3 le1t, ze státníhopolklla;ruu 'dOTIlOISve výši Ptatsiva; p1řieoe nesmí ten~lo' oibnos př'e'S<l!hrolVla~~2%kUJ:ních výida,jů.

§ 16. .1. BOIlJiI1a!te'kpř,ev'Oldní IPro přeVioo po,zemků na spr'oistře1cJikJOIVlate1'U<ll

bude až Idloďla(1lšího přev!{)!ďu - ne vša!k dě,le, než 3 léta - odúčoolVán, bezV'7idá:11Iíse prálva liin<lJI1IČII1ísprávy ik zaháÍ'erní patlři!čných kroků ok hájení zá-koonéhó zás'tavního práva na PDplatte!k.

2. loSo\U-'lij pOlzemlky běllem 3 le,t dáa,e přelVeldeny, tDIŽ jedna se sespl1OlstlíedJkJova'telnolu 've příčoiltlJě JJIO\plat1ků ,p'řelVodnich ipřiÍ nabytí pOlZemlkutalk, j1aiko '~d'YIby sPrQI&'tlředlkorvatelna byla zástupcem norvého 11albývaitelie ve.smys:Ju vOIdu 6., :ll~t. c, ,po,z,námek k'Utlari~ll dle zákona z 9. únlOlr'a 1850 ř. z.čísbo 50.

§ 17.Nařízení n~bý'vá ~a:tti'OSti pTvým dnem po' vyMášce náJsleďujfdho

měsíce'.

1918/44

Provedené práce sekce nového měření c. k. kaitastt'u na Moravě r.1915-17:R. 1915: Grafkké vymělNJvání Orafert,ctorfu:V. g. A.Nedoma, g. k$ime:k,

g. Pro Po~ů'ček.. .'R. 1916: TrialIlgulace obcí Kobelnice, řIostěhrádky a RešQ1v.G. A. Simek,

g. Pr. Pot:Ů'ček. .R.1917: Poly;gonálné vyměřlOváJníKrálova Pole. V. g. Nedoma,g. A. Ši-

mek, g. iFr; llio~ů·ček.R. 1918: PolygOniHlnévyměřo'vání Králova Pole. V. g. NMom.a.

Provedené práce Sekcí nového měření c.k. katastru ." .Prazev r. 1914,.-....17:Pracovní progr.aJllisekce nového vyměřováni c. k. kataJstruv Pr:aze..

Roku 1914: Triangulace města JaJblonce n. Ni:sou: 'V. g. J. Bran d I, Po1lyg.měře4lí tamtéž, v. g. Jan Br andI, Jos·ef K o<<:;.fa g. KarelW i n 'k lát. Triangulace města Paoov:a: g. 1<os.K řOJV á k ag.Karel L·c v. Dokončení ,podrl~bného'rhěřeníndbficholvic a po-

drobné měřeni Paco<VJa:g. Karel G a Iru s a g. Prant, Mu ž ík.PoldpoJbnéměření Ceského Brodu: v. g. lo,sef Pro k OJ j) a g.Otto L a ,cina. Pokračování 'po<lyg. vYlněfřóvánl Chomutova:Vf.g. Josef Novotný, g. RU1dolfLeiske a g. Karel Kopp~,mann.

V r. 1915 a 1916 prováděny bylypioctáJřské a grafické práce, dá1eevi<dencestáv.aHeílohoperátů a substituce pfi volných eviidenčníoh úřadech.

R. 1915-16 dále Pp. Brandl, Prokop, Muží'k, Novotnýppováděl( evidenci V Pmze I.-VIII.

V r. 1917 provádělna byla ream'bulace úplná celé Pra'hy 1.-VI. pányv. g. Novotným,. V. g. Brandlem, g. Pr10llmpema MlIIžíkem.V zimě 1917-18by10 písemné 'vYlpraCů'V'ánícelé reambulace.Provedené polní práce v c. k. triangulačni kanceláři v r. 1915, 1916 a 1917:V r. 1915: 1. Ceské BuidějoV'ice,reamlbulace a nové vymě!řo·vání. V. g. J.

tIanisch a O. We~gert, 2. Kri1tzendorf, Ukol1lČenítrilangula:ce anůve!ace, G. J. Roihre,r, 3. Zemská hranice Stýrsko-chOlr'tatská.III. díl. V. g. Stpoha :li P. Jasohke.

V f. 1916: 1. Král>ovoPo·le u Brna. Tri,angulace. G. J. Roihrer, 2'. Zemskáhranilce'Krajinsko~chmv:altská. V. g. O. Weigert a g. J. Rohrer,3. Zemská hranioe Štýrsko-.chlolrvaitská.III. díl. V. g. Jasch:ke.

V r. 1917: Okolí Krakolva. Triangulace 16 obcí k Ú1pnllvěpozemkových po-měrů o~evněného Krak1olva. V. iI. E. Demme,f. V. g. Pol,zer,Jascihke a g. Rohrer. .

Triangulační práce v síti I. řádu rakouského, stulpňového' měřeníbyly letos znovu ,zaháljenyna Mo~avě. Jkh účel jest 'vY1plnitiprázdný ~o-lyg6n moravský s olbvo>dovýmihody: Spá1avá-'PaJseky-Borný-Bradlo-~osíř-'Brdo-'P.a'lava---RapotilCe~Am'brožný-JeŽko,v. - Stejně bude pra-cováno 'V síti I. řádu v Uhrách, Oho'rvaJtsku"Slav'OlUilia Bosně~tIercego-vině. Naty;to práce .se 'při\pojuljetfi,angulace Balkánu.

Současně se prop<muje určení pOllohytrrgolllometriakých b'Ooův koo-formníah soustaváah Ipo,ledníkoyÝIchpruhů.

Jest si přáti, by k těmto' pracím zV1lá:š,těv českých zemích byli plři-bráni češ1tígeometři, kteří OSlOUk tomuk1valílHkováni svým studiem a do-brým jménem, že na všech mkouských, uherský<;ha tuzemskýah geode,-tických velkých měřeních měH velmi záslllžnouučaJst. JClst ii:cihpři dobrévůli dOSltik di,sPO'si'C'i.

Agrární operace na Moravě. Stav r. 1918.A.) Scelóv{ni hospodářskýchpozemkú.

Obce v pokročilém stadiu technických prací:O b echa účastníků O b e c

Drbálovice 484 72 Roštění 'VanO'vice 731 100 Drahlov'

ha účast.686 '214169 59

1918/45

Ob e c ba účastníků Ob e cŠtětovice 424 97 SoběchlebyVrbátky 375 99 Jevišovice .Certoryj 216 54 leranoviceSmrk 684 46 Martinice.Starnov 978 185 Mysločovicéfilusovice 417 186 SazoviceTučapy u liolešova 442 16t liostisová.Rymice . 550 175 Dohromady

Obce. v nichž s pracemi dosud se nezačalo:O b echa účastníků O b e c

Siv'ice 385 1~9 Cechy.Pozořice 427 240 ToveřKralice . 995 198 Rackoválirdibořice 365 64 lopyDubany 527 184 DomaželiceNenakonice 460 133 Přímětice.Velké Prosenice 287 87 Dohromady

8.) Děl e n í I e s ů a I u k.V pokročilém stadiu:

Ob e c agr. spolků hatlalenkov . 173 887Doloplazy 1 37Poteč 1, 163Krhov 1 5

ha účast,665 121877 358535 143472 171360 89380 108263 549708 2493

ha účast.•• 453 94

226 71U20 103308 122425 98850 1236828 1666

účastníků Ob e c agr. spolků ha účast.. 758 Malý Jeníkov . . 1 U48 Velenov . 1 5382 Šanov 1 21512 Dohromady. 179· 1371

C.) R e g u I a c e.Ob e c agr. spolků ha účastníků Ob e c agr. spolků ha účast:

lirozenkov 3 201 158 Těšice 1 55 51Nezdenice 1 92 30 Copanovice 1 2 20Velká 1 205 60 Ninčov. 1 68 22Javorník 1 141 142 Dohromady. 9 764 483

Nově podáuy návrhy nascelováni hospodářských pozemků obcí:Dub, Kokory. Bořenovice. Tučapy a Sedlec. návrhy na regulaci obce liro-zenkov a Pitín.

P o z n. r e d. Jak patrno. jest zájem o agrární operace velký a jichvýznam hospodářským stavem a uvědomělostí rolnictva roste. Jest si přáti,by úřady věnovaly Hm nutnou péči a místo rozpouštění personálu tentouvolnily 'k urychlení tempa provádění těchto životních potřeb. Jest po-vinnOSti zájem pozorovati a parlamentními kruhy nutné proStředky uvol-niti, by stejně jako průmysl i polní hospodářství vzkvétalo. Jest to pod-mínkou zlepšeni výživy do budoucnosti.

16 .1660992

Mapa Čech. Vý.sllaMkav TecbJnů!dk~mmws,eu v Pra!ze.Naos1'avu 400Ie.téhiovýrbčJ,vYldámi prvéčeSlké majpy Cec'h. -- kterou

v roce 1518 ná1ktaidJemslvým vypla:!lélkiaJř,3) českoib:ra,trSiký,tliSlkalřM oj k ul á š1\ :1a 'Uď i laln v MllalďéBO[ieJs1alvd.- ull>'DO!řádaI0T:echn:ticlkémUse!umv Praze,výlstaJvikuma1p, vyQ)mný!ch z bohaté své zásoby, talby 1z;ná~Qlrn.ě'nbytl vývojZiOIbnlJ~()IvámíCech ,až ,db nové d101by. .

Vytst\avena je Iwšem repr.od>u1kcemJalPyKlaJuiďilM1I01VYz no,vě'j<šídolby,kteTá P'Odle re'hid'e1jIMc.hzvyků je olfii'enltolVámlak i'iihu, dbs:a1huje l7Z j:mén

1918/46

mětslt, která jSOlu v!1lalČlka:m!iwlzllršenja! na ,P!3Ipelžskáa k'aiMn:ická. Z Prahyvybíhaiícesty 'J:římýlmi 'směry a oJ">Viod'){iráillovství (lIznaičen je liels,em.Mapasama jle vvorný vÝlkrOIll tehd,ejší doby, obraz ,aílevědiolll1é prá'oe kl1.l:turnía vědecké Če:s1ký!chBmtří.

Práci, kterou v ée'chách 'vykro,n!all Klall.l'di1an, pri(JiVteldlina MÓ!L'avěKomenlS'kY.

PodOlbný Pi~us 10 ma!IYUČech 'a IS,OIU.seidlI1lÍ'C'hzemípoidni!kl mistr JanZaibJrádlk,a,matem1a<tlikJa astrrOlI10m.pn3JžSiký,leč n,eidid~omč'Í/lpráchsvlOÍI. Dalšíma!pa; poohází lOď Z,ikmllll1dia z P,ulch'Ova,vy'tištěná J;anem KOSloř,s/kýmz Ko-soře v roce 1554, která 'jle' jdž opa!ťřenia měřlíink,emiJ.ěmeaké mmle.

KjlauďifliTIo:vamapa d!oiŠ:lamnolhých ,r'eprod'u!klCÍ, j:ailw v Mtinstej1Q,vě"oeographiiW«, dále i v jeho "COISmlOg'flCliPhdk,Dlaruší malpu naJkresli'1a v r. 1568 v Praze vydal J a TI C.C r ig i TI:g e r, lu1heráns!ký fairář, rodilýz Jáchymlova, tisky lťéto mlqpy jsou ve~k'e Vlzáan:é, z,a.to hojlnJérj:sKJIUjeHrepf'odlui!{iCev a'tllianlJ1elc'hOr'tielliiovýtch, Ce:lmalr,ilOlvý1clha Bus's,elllllelchelfOlvýdh,jež jsou též v museu ,z,a.stlo1wpeltly. _

S 'J1ovděbenlÍmkmj:slký!m vYldáIlJaibyla 16119mai~a Cech, MeTOU sestroljHP a v dAr e t í n 'a hnleld'na tlo 1620"11IaIkrelS.l:illA 'e g IItdi u S SaJ(be IIe r SVIOUpělkuou l11Ia'pu,!k'flemlu'Ů'zKlioibHlIla hlolnním otkradilpobil'eldy lllla 6 mětslt českých,po levem ,okna'j1iposltalv:ami kr.áJ1e, šille'Chitlice~kUIPce a TIQlI!níllm,pOl p!1aJvémok'ra,H posúaVia'm'Ílkirá[ovny,ŠlLech:t~č'l1JY,klUp'colvé ,a selky. V legendě uváJdípoznám!k'u »Nollliilll!a que hiaibet1Jnilangulum ilt1JHne sunt Bohtemki:li«.

A1relt!i1Il!lohstamll si raku 1630 drUlhé ,vyldáJtlIÍsvé ma/py. Jeho, rna!pIabyllarovněž přelvzalúa dlo rcelé řa1dy 'd1altš,kh,atli'antů',které vY1dalftSanlSon" JlaiUolt,NolJin, van B1lae'U"J,a'Il.lSISOlli,Waiesbe,rg, Witt, V~sc:he:r,DiaJ!lJkeT;ts,Sandrarta jlilní. SI,uší též v~pl()mmo:ulti mkllPY Coch, ktell'IOU 1661 vydlaru J 'a1!lJJar o~s I a v C'ti lb,ora ktelrou 'ryl K 'aJŠ ,p,aT W 'uS,sin. NáJsledlující Il)1a!p'aM. ti l-Ie r 00 va prOVlelden'abyVa ji,ž .za úč!e!l~ \'OIjlens!kými nák,lialdemstiavů čeSlký,ch.Vyšla již po smrti MiiLlerově. ObSalll.'UfieIlJa 25 HLS:t~ch12 krajů čeiSlkých, jeopatřena sítísltuJ:ňIOV10!U,hlOirYvyjáJdřeny ,jsou me!vbO'diolllpahJ1b!koyloua má48 zna;ček v tegenldě. R,oIhy olzďiolbeny j.soOlUlpěklllými rYlúina:rni'Ra:illleTlOvýmil.

Mapu tuto cZJ1h<e'I1IŠHna 9 rbilSt'ůWi e:la,n:d rolku 1726. Origilllállní mě--děné desky mlalPYMii.lil'e:rnvy ,i malPY Wliedlalr1ldroviYvYSltialvellllYjS\Ouv Mulse'u,kJamž z,apůj,čeny Ibyly Zems'kým výlbor'eIt11krábovist'ví Českého. V rozměrech,<podQbný!chAre:ťůllJOIvěm1apěvydia,11760 E'rber ve Vítdni mapu Če'ch,o'Zdl()-benou poh'ledem na Prahu a Ik1orIJleč!něIV 'Iéúoch 1799 vYidla:J<iS ,t e g m a y e ra S c Ihw ,ab vle Vítdlllli »Mla(pu!krM(JIVIstvíČeského« v nělrneckéim a Č!esikémjazyku, "

Když v pO/oe1800 zalč:al vyiChálzetd v'e V~d!nli-"AJ'llgememer Sch:ramb1i-scher Atl3Js« U SchailllbaJchte'r;a"z,atltačeny by11y s,t1arší tIIomlilllV:VY la!t~aJSYz užíván{J.

V roce 18(}9 vyšl10 D];albalóQVO»Králtiké popsání České'bol králllOlvství«a v něm mapkla, ;k ná,ž ge'o~,NI3~i!Cképoske tdKltdrulDavid. V létleldh 1826 <liž1834 vyšily 'kTaJje6eské dIe Mti,uera, 'krelSl1:ellléK r e y b 'v,eh em a I~omlec'!lěkončí iíaida mapdu K·o ,ř ,i' s t tk 'QIvou.

Kromě toho JSQluvyl'oi~eny ,i ma,py Ikráilbvství Če~kéhOi, vy1drainév,O'jeti-&kÝm g,eog,ratf:ilckýmústalvem. Výtslt!avku IZIa!háiil předlsleda Mlusea. tech'11li-c!kéih,o(Jr. J,arna1Jkai'a 'nla 'úo vrchní ,z,emsiký s~(ljvebníf'ald'a f1i:<Iillapoldlal př'e'-Medný výjkillaJdoVYllo~enÝch mla,pách ;a konečně kráitikým ,dloslovem dvor.rlaJdy Jla:reše by:la zaJh~jrQJvacísI~ai\'t1JOiStsko1l:čen:a. P.

Dvě stě 'let stavovské inženýrské školy v Praze.Te!chniCké museum v Prlal:z;eusI:rQJřáJdialodn:e 6. ledna ,t.r. v mílst-

nostech fyS'iíká:llr1iílhoÚis:tav,uoeslké vYlsolké §!k!O/lytechnilcké v Pr'aJzeOOillav'!lIOUschůz,izla Siouičri'!l'l1lostislbto'fUp,J100esIOIJ1S1kéhona palměl :z;aháj-enípřeeLnášekna s'uavo\"siké iinŽ!enýr'siké škole ,dne "7.' lloona 1718.

1918/47

Sc'hů'Zli'2)<ťhá1i'lJ. M. rektor dr. F eH x a uvÍ!tlaOi .přítomné zástupceCes'ké ,aJkaJdemie,vě!d, U1měníi3:s:~oVleiSltllostli,NámeLoh'Ols'P'OIdářSlkéh'OÚ's.tawu,Zern.ské ,správní !k'om~s.ea mí.sttoc1rži;te~slt~ikrMov'stlVí Celslkého, ja:!k:'OiŽi ostatní přítomné zástu,pc'e.

N.a to ,pf>Olml'uv;illpřec1se/d1a"VeahtrubClkéhomusea dr. ,tec.hn. J laln a t k a,dále piíedlSleid:aSpoDkuI<lJI1chi,tektů'a inže'nýrů v kráLolvstv,í Ceském dr.techn.K.I í r ,a iZáJsitU!J)iOe.polslluohalČů,techmi~kyG,ut w i r ItJh.

SIa!ViI1lolstllllířečo Ž,iV10:těa působení W,~Herrbeorga,Schora: iaI Hergetap'řed'11esl,divorní ,!"'wd:a:Vel f ,Ií k.

RekJttorIpa:!k:vřelým tdoSlDoive.mz.ak,oI1lČ'tl,schůl~i.OdpťvDdne,o 3. hlod:ilně;zahájenlwtby,Lavý.s:taiV1klailiJstliJnzdo1by sta:vovs'k:é

inžený:rSlké šlm1lysI1de'ČJ]o,uiíečí předsedy ,eLra.techn. J 'a Th a ,tk y. Vyložetnybyly li!s,tinrya 'podání W'illenbergovy, jehlOpí'semll'á práJce z 'Olborulopevň()~vální" jeho vysvědiČielllíZlachiov.a:DOIS'IIiZ Leh'll'i'oe",dále Hstti'llYSchoro'Vy, Her-gelt!ovy a tlawlloV1Y,lněkteré žádiosti GerSitnefl(~vy, veldlle vzorů výk!alzťto p'rOIspěchu a v~svěd:Čii:míztehJdeJjši d/biby.

Ustiny lJa:p\i1j6eny,byly zarcMvu krMovskéhohliavllíhlO města ~rahy,Zle zemské J"le'gíls:t!natlwrya· z aJrch~V'umílSltlOldržiteillSikélhiO.

Státní zkoušku v učebném běhu pro zeměměřiče na c. k. čes. vys.škole technické v Praze složili od března 1917 pánové: Jiří K i n s k Ýz Králov. Vinohrad, Antonin C hra m o s t a z Vlašimi, Zdeněk Va c k ez Bezna, Jindřich Něm e c ze :ližkova, Josef P r a ž a n z Hradce Králové,Ladislav Bar t o š ze Sušice, Josef F ik a r z Lobzů, Max St e i ne rz Lapače, Josef Bič i š tě z Prahy.

Autorísační zkoušku pro civilniho geometra složili u mistodržitelstvípro královstvi Ceské od počátku r. 1916 do polovice r. 1918 pánové: Fr.li rdi i č k a, Prant: li a I i k, Josef K u drn k a, Bedř. Pro k o pec, Sobě-slav K o z e I, Josef K u ul č e k, Arnošt Vo bor ní k, Josef Š i l;Il e k, Adolfli e mm r, Josef Vrb a, Jar.P r o k e s ch, Ant. Z a i i c, Václav Sč á v a,Vlad. Zem a TI, Karel K a s tel, Antonin K I u b a I, František V á I a, Jar.Pud f, Ferd. Men g e, Norbert F r e ik a. Jaroslav Kr e iz a. Ceskou sekcíinženýrské komory 'v Praze udělen byl počet autorisaci v r. 1915 celkem4, 1916 celkem 3, 1917 celkem 6, 1918 prvé pololeti 1.

Zápisy posluchačlt geometrie v poslednich třech letech na čes. vys,škole technické v Praze. V zimnim semestru stud. roku 1915-16 bylo za-psáno 17 posluchačů, v letnim semestru také 17, v roce 1916-17 v zimnimi letnim semestru zapsáno 15 posluchačů a v zimnim semestru r. 1917-18zapsáno 18 posluchačťt.

Zápis na kursu geometrovském v r. 1918 na c. k. české technicev Brně: Posluchači I. roč. řádili 2, mimořádni 2, válečni dovolenci 8. cel-kem 12. II. roč. řádni 4, válečni dovolenci 2, celkem 6. ,

Státní zkoušku geometrovskou na c. k. české vys. škole technickév Brně složili v r. 1915 p. Fr. Pás e k z Rychtářova na Moravě, v roce1916 pp. Ed. B u d:i k z Brna a Karel Pat á k z Olomouce, v r. 1917 p. JanK ř i ž z Lískovce na Moravě, v r. 1918 pp. Niko C v i I i č e v i č z Kor-čuly v Dalmacii a Jan Kr e t z z Blanska na Moravě.

Autorisací bylo uděleno u moravské inženýrské komory v Brně:v r. 1915 celkem I, v r. 1916 nic, 1917,celkem 3, v r. 1918 dosud 1.

Úmrtí. Dne 5.k'větna· 1. T. zemře'l pti' krátké nemold koJ" Ing. Frant.K r o 'b, c. k agrárni stacv1ebni komis,ař u agrárních opemci v Brně, 1. Č.domdbranecký inzenýr •..'poruČík, a podhován pro'zaUmně' llIa vojenskémhřbi,to'Vě v Levioo, v TyroIích.

Jmenování. Ve slu0běc. k. evidence ka:tastru: ~an Vla'd. li a j n ý,Fr. W i n t e r a Rog-e:soBa s s ojn, ,evidenčními vrchními inspek,tory.

1918/48

ZE"Ě"ĚŘIČSKg UĚsrníKOcenění kď.tď.strálnétrigonometrické triď.ngulď.cezápď.dní Morď.vy vzhledem ku výsledkům novo-

dobé vojenské triď.ngulď.ce.

Pro p'raktická měření jest nejdtŮlež3Jtě}ším stalY délek stran.Ku srovnání 'Plrtspívají tu údaJe, v talbullku 3. sestavené:

Tabulka 3.

Str a na. . 1.. 1· Logaritmus v jednič. 7. 'místa deset.: , R...OZdíl..str.!, v triang. vojenské I v triang. katastr. vojen.-kat. ._._c~~c=--.-~-=----=---- __·~c=-~'-===-===-T~=-c-- --- -----. --1-- __o .- •• ---

Špifák-Blažkov I 4.486 8555,3 4.486 8511,6 + 43'7

Blažkov-Ambrožoj . ii 4.373 0430,4 4.373 0282,3 + 148'}

AmbrlŽnj-ftapotiEe ·Ii 4,362 5968,6 4,362 5834,4 + 134'2,I

PodiáJvá se tudí~ pravdlěne'j,plodlOlbnější prostý vlztaih dJélkový:strana v10jenské trianguffia;ce = straně kaJtastrál-n é tri a,ng-ul a ce + 108 O X 10-7 log. jedno + 32'S X 10-7•

Délky Sltran zkoušejí správiI10st reJiativiI1éJho v'zá'jemnJého pollo-žení bodu a ,zde zílskallJiÝ poměr pro účel\e praJkti1okého OIcenění kata-strálné triangularce jest 1)fIO tu1:lo !přÍlZntvý. Se staJl1!ovtska georneti-okéJho jest daillší o~ázkou zkouška uložení' b()ld~l na zemském eHpsoidu.

Srovná vad výpočty p'rovedem.e na BesseJ,ově ,eliÍJPs·oddu,jenžjest vzat za zákl1ad' výpočtů l1'O'VOId:()Ibév1ojel1lské tr~<lingulace .. K to-murto e~Lpsoid'll a: stejlllému počáttJku geogralHckýiclh s,ouiřad1nic bodu6 tIermannslkoge,l\ (I'. 1892) se z:eměpdsnrými'souřa<dlnkemi

rp = 48° 16' 15", 29 + 0:'04, A.= 33° 57' 41':06 výc:h. od Fe'ľlrovztwženy jS>()luuveidené geoidetick'O-zeměipiiJsné souřadnice J)OIČátkukaltastrá'1'll'é s.oustavY' Sv.-Štěpánské,

K :získá!l1í lá'tfky Ipm zkoušku správnOlst'~ :za1išitění polohy bodlina zemské-ID e}i;pls!Oid!u s!Ouff'adni'ce:nti kiatas1rálnrými v Ikradíidh jrho-záip<i'dlní Moravy prolVleďena 'b,y~a tral1lSlÍiOrmaJce vdenrtiJcký'clh, dlřívě}šíúvahou 'OIV,ěJřenrýiCll1ibodu souvislého, p1olrygloná1llnéO:IiOpOlřadlu 6 Š p i-čák - 6 B,!a'žk,ov - 6 Ambro'Žný _. 6 RaJpotice,TranlSformová:nY' ·bylly pro tYlto bodlY zeměpisné souřadnice vojen-

1918/49

ské triangula1ce l1apravoúhlé soolřa>cm'CeCalsS'ill)i-Soldne'rovy v sou-stavě Sv. StěIPána. jež' jsóQi alfl.a~o,g'i'ckése souřad!nioemi kata.-strálnýrni.

Oeodeticko-zeměpisné souřadnke uvedených hodil v díle ~Er-gebnisse der Militar-Triangulierungen " jsou:

654 Jesov. h. (Spič~k) cp 49° 18' 44:3007, A - 33° 10' 44'.'3513

653 Blažkov . cp 49° 29' 37':4219,,l = 33° 29' 50:9352

687 Ambrožn~' . cp 49° 21' 33:'3645,,l - 33° 44' 515751

"688 Rapotice. . cp 49° II' 26'.'3503,,l = 33° 56' 0:5537vesměs vých. od ferro.

Taibullka 4 pa,k pooovás1rovnání údajů transformovaJnýdh pravo-ú1hlých souřa:dni1cbodili vo'ieh'sil<é triangulace s 'PraV1Olúlh'lýmikalta-strálnými sauřaJd!ruilcemi.

I Pořadnice y J Rozdíl Úsečka z

i vojen. triang.··/wastr, t~·iang.1 yv-vk ~en. triang. I katastr. triang.

-62 66S.12 nt ···62 661.01 nt -~'11 m + 123 063.36 m T 123 060.31 m +3'OSm

-39 364.83 .• -39 3S9.66 .• -S'17 .• + 143 022,96 .. + 143 017,SO .. +5'46 ..

-21 180.07 .. - 21 176.06 .. -4'01 •• -:- 127969.19 •• +- 1,7963.79 .. +S'40 ••

- 7 830,21 •. - 7827.78 •• -2'43 •• ..L í09 lá 44 •. + 109 177.86 •• +5'58 ..

Z uvedené l:áJtkypodává se:pravdiěnejpodlo!bněljší hodnota rozdí'uu pořadink:

d y = - 3'93 m + 0'56 m,pravdenejpodlo'bně!jš'í ihIoKlnota ro~d!íIllUúseček:

rJ,X = + 4'87 m +0'61 mpro srování: vojlenská tri<angula1ce - katalStráil,'ná·triat1g'ull<l.'ce,oožodlpovídlá rozdílům v geode'ticko-geografickýich soulřa'dn'tcí'chzbližně:

". "6 cp" = 0'16 záp. + 0'02

6 ;:'= 0':19 sev. + 0':03.Tyto 'hodnoty mdhouz'Pětně slou'žitiza' dkn)lulhlé hodnoty pro

posU'd!elko zajištění pol'Olhy hodlŮ ze soulřadínňickata'strálnÝůh nazemském eltplsloi1dupno kraj jilhiozáp,aldlomoravský v obVlOld!uuvede-ného ,pdly'g,onu JielŽíd.

Př:í1čílnyo'dlChy'llekobOljích úda'jů jeslt hI1e'd1at:iv oddhyilkách tr'i!an-gulaJčl1ÍldhvÝSiledM, da,\e částe6né r,oodlíllloslti elementů zákbdinílhomatemalHckého tě,lesa. pak pf'esnosbi zaůištění' ,piOIČá:tIkIUsolllst'a"vyslouiř:alC1lniic'kiatals'trá:lný'chv geogTa-ficko-gcodieti'cké s'Hí vojenské a j.

I( posoulZ'ení' ,správnosti onienta'ce katastrálné triangulíacevzhledem k clr'Í'etl1taicivQljenské sHě triang'u1llaiČníj'elst tř'e'ba z kalta-st!rámný1ch!boďlů vYíPočHati geodletické aiz,imuty a tyiÍlo sT'{wnatis aJzřmUltyid:ell1tilCikýdh'SiŤlran voj>elllské tr:iraTIlgul'a'ccv UvažoIVanémpolygonáillném pKJlřa!Cllu •.

VjÍlSi\:edky jsou se-s,taveny v tahu,lku 5.

1918/50

Str a n a II z vojenské tri:n:.ilmz ::tastr. triang,

'R~;~~-ice-AmbrOŽ~Ý'=f;240 31-~-09:~=r;2~0" 31"23:2

~::~:::~~:I::::eli .~~:: ~~: ::;~ I :~:: ~~: :~:~I, .. I

,Blažkov-Ambrožný ! 129012' 20'11129° 12' 26'1

Blažkov-J esov, hora 12290 O' 15~~ I 2290 O' 26~~

Jesov, hora-Blažkov 48° 45' 44'6 I' 48° 46' 1'0I

IRozdíla -av k

- 13'3

- 11'9

I~ 8,:3- 6'0

:~::IZ teto látky se podává pravdlěnejpOO()lbněiší rozdíl azimu'tl\

hodinotou(j'a = - 11:'2 ± 1:5

pro !hodJnoty <lIZÍmu!t vOl.i'enSlklétrianguJalce - azimut k,atastrálné't'riang;ulaJce. r~'ozdJíl~Slpocívá částe1ol1lě v oriJentad cell1ésoustal\TY kata-s'tráJLllIé,'částečně v oolchylkáoh úlhlů OIP'rav'elni,ÝlChv obou 1Jriall1gu-liadldh.

S dhle,dem na mnohé prameny dhrylb, kterými Jsou oddhyJkyobou Itr:i'aJngu~a!CÍpodmíněny, nutno si položiti lI'rlč\iltOlutole1ralnci p.řiúvaze vlZtaJhů výsledků 'QlOOll dlěJ, a,le ph~Jce zd'e 'uvedené ódlchy'l!kypodJávají UlžiteolliOluláltku pm ocenění tri'ang;uila'Ce Rait·astrá-1né a rk je~Hrnu pOlužití v IPralkisdměřidklé v !Oibvodiukra'je, pro ně:ž !byilial'áitkak disposici a který tudíž vzat v úvahu. Tento výsledek jest tím zaiíma-vě'jší, ~e~to jsme :p:řece nuceni vměřidkié 'prak,sli čaJsto ke katastrárlnétri,angúlad S'álhalti pno bohatý aúčeI:ně 1ecl1l1nň'Ckypropracovanýmateriá!l, touto 'ÍJriang;ula<Cik diilS:posiciposkytovaný,

V Brně, 1915.

Sděluj,e Dr. Ing. J, Ryšavý.

I. Poznámky k výchově důlních měříčů,Poslední dobou věnlují čeští geometři z:výše:ný zá'jem rŮZil1Jýmotáz-

kám stavovským; ]menulleme j,en reformu s'vudiia geome'vrovského, !otázkuti-tu!JrOViO'Us ní úzce !sou'Vi'sej,icí, vzáj,emný pomělr geometrů a osta~níchte>Chntiků v'e s!iužbě stá'vnrí, samlosprálVné, želleZlniční, na ParrJ'stvi-ch a. p. Přivšech těchto otázkách zůstávalo dosud jedno odvětví stavu geometrov-skéhotéměř úplně nepovšimnUJt{): lSO'u vo dUlulí měřiči. A př,ec'e je tod~'i-lež~,té 'odvětví 'techinkké, jehož význam ho'sp1odái\slkot'ochlllliO'kýv zemi naší,vyui1k;aJkí· oh'f'Omm.ým b.ahatstv:ím přír-01aním - zejména ru>d:ním - lakoži Tozsáhl-ou ,těž1bolU uhel1nlou, je nesporně veliký a v budlo'Ucnu najistoj,eště buďe zvý§en.

DPlJIžno ,o'všem vyt~nouti, ž,e diů:l:ní měřiči čeští sami stáiJi stranouvšech diOlsaJVlél!d!níchs'fl,ah'osta,tnrílch pří,s,!iušnIHclstavu geometflovsk,ého. Sdru-ž,olva'li se sp'ÍŠe s bJ'l'egy němeokým1i, své otázky stlVvovské vyřiz'OvaIiv odborných listech německých. (Osterr. ZeHschrift f. Berg- u. Hiitten-

1918/51

wesen, Berg- Ul .liiitt,emmal1ll1ischesJahrbuch, Monltani:stische R'\lJIlIdschau)~kdJež uveře!jň!orv'aUi své práceodlborillié s m3!bouvýj,tmlkou TIlěkloiliJka,cLánků,ojjiš'těJÍ,ych v »lilOlmických a humkk:}nch listech«, v Praze vychárzej~Clích_Nepóslední příčinou tOhoto zjeVu jest, že téměř v'e'škeni těžbu přírodníov]ládá dzt ka,pitál, v jehož 'Službách í naši ,dIů'lrrJlímě'řlilčipraculi'í v úiíedníhodnosti »Markts,chei.der«.Pevně však doufáme, že i v tom budoucnost př.i-.VlOld:í:lJměnlu.

Vim všaoknelSlp'o'čívá na ·důil:l1Iúchměřičích s~múltlliý'ch. Ostaitn~ ge-ometřii lllJejeVlil'inikld'YzvláŠ'tII1Ií:ho,J)OiChopen~a záj!m1Uo ,své ,dIů'~nIíkolegy,jsoUloeIOstaitnJě'sami il1lClOfgianrnsovándaroz'třvšitě;rui.V posJ:ed'l1Ídobě s,e tyt;(}lpoměfry zllIač'ně zlllepšny, třeba že jsoul i'eMě d.~'le1koItoho,aby .rllIOihlybýtil1Iazvány uS'Pú'ko~i(Vými'.

Dnes, kdy'otázika úpravy situdia geometrovskéhlo váŽlně se z,ačallRřeši,ti, ,považujeme za ,ďůležHépookáJzati, že ibyl:o by numo vš.imnJOlutisi i ,odborné výchovy důlních měřičů. Nutno přiZlnati, že dosavadní theote-tická přlílpraV1a'CIiůlníchměřičů je v JIIaprlQstémntelsouil:a.dlus pož~davkyIlJa nělcliadiCll1ými..Udržuje-U se :toto. oďivět1V1(techruické přes to na výšidoby, je-li se 'všech úkolů od něho požadlova!1lÝ'Ch"'IlienlÍ1Joi!1lélJprosto,zá-sJlU!houško1TIiítiich výchovy. Je ,to zásJuhoU! řald~ j,edlruoltliiVIců,kiteří" sou-kromým studiem a neúmornou, vzornou pHí, pódepř,enou nadáním a sku-tečnou aásklQu!'k Slvémupovolánlí' dopr<lJdoV1alise vYStOikéúwvnlě OOhomé.

'Možno zde ovšem namltnouti, že důkladné výchovy geode,tickéadmněměř:iČ'ské ,dlostáNá se hornlím in~enÝIf11:m.Avšak mžený'r hlOmÍ~ ří-dící provoz dolu jen poněkud větší, nemů'že věnovati zvláštní péčiměřičským pracem. Je sioecLobře si vědom, j'ak veliký význaJ11mají přesnédů1nJímapy Il!eho správné vyře'še:nJ kte'réholklomilV,měřlokého probiliému proÚSPO[[\IOU, v ~aždém smě'TU dokona,lou těžhu. Jeho čiJnnlO,stvšak bývácele zab.rá'oo těŽboU! !Sa:motruou,ik čel11lU1ž,přisVuJputjeóaslto i II1IU1tUIOSt,abyz3!bý:v~lsel()tá:zka:mÍ s1lrojm;,ckýmia e1lClkitF«~kýrn~ a il1Ja'goomert:'ricképráce, \IY'žaidlujíCíd'v,e'~iké'péče 'a soU!stiieděnosti, nezbwdie mu vůbec čaSiU.PiíerueICháváIj'e úplně' dmnímu měřiči, ,své »pravé rUICe«,zaljOOniajese jeno hotové - pločtářské neh gmfické - 'výslediky 1eho Ipráce. Cín!nos!.dJůllIllíhogeometra nabývá tím mimořádného významu a lJodpiově<dnosti,a obému mědlo byoodlpovída:ti j.eho ,vzdiě%inlía 'ovšem také hrl1lOtnéa spo-lečen!ské ]JiOSltavemí..

Projev,uj.e;..!i!se ,du·es vá:lJnláSlnaha retonmQva,ti studium geometrQvskévůbec, pak nová' úprava muSlí zarnrnoV1a1ti'ivý!chovu dulln!í'chmě1n,čů.Obéby se ,dla:~o'Spojit prostě tím, že studium geOíillCIŤl1oV'S1kéna te,ch:ndkáchdoplnilo by se o diJscipHny,Hchž ZlJ1alostje pro důilní měření nezby'Ína.

Důvody pro tento způsob řešení*) isou velmičétné. Předevšímdlužno konstatovati, že ve skutečnos,ti není .podsta'!ných rozdílů mezi mě-řidkými .pracemi, 'v diole a na pov,rcbu. Od ďů1lnií'homěříce požad~je sezpr,avidla také znalost povrchového měření. a to téměř v celém jeho roz-sahu (vyjmoU!ti 'lze nejvý.š ta'chympt:rH'a StlollOvéměření), ,nebOl! oba druhyprací měřfčSikých v jeho DClv'dlláuívzá!jleml!llě,se d!opl\1ňIUljía ve mruohýchúkblech :jeho :ner.ozlUČněsouvi'seH. Na'OIP'a:kzase lze 'ř.ki, že nejčasrtější,stá:Ie 'se 'Qpakiui'íaí,prálce diMnÍ, rj'sO'u'!laJkřkaity'též, IjlaJképrováid!ěj1íse naIl'OV'Tchu,theor.CiHcký jich podklad pak Ie' lI1Iaproslto~ejlmý. Od!chYiI~aspo-čívá pouze ve ZJV1áJštnkh,lI1JaJmnJozleve1lrnÍ svrnzellniých'okdlinlostech, zan:khž sepodz.emnl měření mU!sí 'prová!děti, dlá:le v hojnějším urž,ÉváJruí'hior-n~,dkébusoly a několika máJI,OI,méně častých, 'ryre dlůlll1lÍcl1prnaoL

Je zřejmo, že posluchač studia geome'trovtslkého může býti poučenovšem, 'co je příznačné :důlll1'ímuměřičsitv,1, v ,dlOP:liňnljí'Clfchvýki]adiecho mlinimálilllém,počtu hodin předlnálšlrových, k rnmž by se, muse'l.o př'i.po-j{JlVati'kni;tké 'c'vičelllí pra'kUcké př,í.mo v dloIl!e.

TeItl'to způsob 'vý1chovy ,dlůln~chměřičů a goomeltrů vůbe:c - kterýby však musel vylučovati 'kJaždou jinou výchovu, aby pře:<ie§lose zbytečnékonkurenci -přispěl by k n~j,přirozenějšímu spojení všech úkolu Z1emě-měričských v jedlnlOmpov'Ol1ián:í'.TIm podlepřely by se také 'Oprávněné

*) Důlní měřičstvl přiblrá do programu studijního návrh I. ve článku prof. Pe tři k anO reformě studia zeměměřičského" (Z. V. 1918, č. 1.).

1918/52

mláJr.oikyna \ZříZJem'í:sa!TIJOiSlt3Jtnléhood!bofU' ,"mě~tčského tt1lŽlenÝf's'tv'í«navysokých škalách .tech'11l~oky;cha)JTokáza'la j'eihlož~vOlt:níschIO!Pill!ost\a:ttižby by!FopoItřeb'í 1>řrrb'íratid'i'SlCÍpltnyz jtllých !Odboru, jež d:řlíve nebo poz-děJi hudbu mulSet samy zi"oo'Ulkldva>tis,tudirum geol(\lesie a pi'emecha'ti g'e~ooetické práce zV1aJ:né č'áJs1inmrémtt odiboPUi,b'1l'd\o,u-Iichtírtliobisáhn()ultistále rostoucí látku hlavních svých disciplin.

NaZluačemáúprava stUJdliIad!ůllinkhměřičů a ptimknwti- jích k ostatním:goomelrům, musela by .pnlllé'sti ilisk také tottl1lllŤOvidJvě<tVlítechnilakému.VY'SIO'koŠlkolskévzdě~ánlí, samo o soibě nezbY1né JXo pOivoilámdIt1lin'ÍChmě-řičit, poota'Vi\toby význam jejlid1pr;á!oe dJo 'praNého svě'tla, přis,pě:lioby' kj,ej:ímu správmlě'jšímu hoooocení aťím i ku ~Iepšení mate1ri,elnlíhlo'a s'pOIle•..čellliSlkéhopostavení ,této ,kaltelgoir~e,techltlické.

Ve snaz'e přisP'ě>tiiedil1lakIkpoznwní pr3!CIíd!ů'llll!ěměř:rČlskýcha vzhu-dHi ,taik zájem o ně' i o Iboifi()odvě1v.í geometro.vskié, jedlnJa!kdlol,oiž1ltiÍ1:&kauspojliitost ,těchto pmcí s 'OSlta'nnímli,pracemi mě'řiČ!Sil@lIDia dOlvoKlliitiúČeJlno'Stjednotné výcha.vy všech geometru jSO'Uinapsány také sta'tě následující.Popisná č:á/Sllv ni,oh omeVUi}ese jen. na poK\lst<llnéúdla!j.e'bez podirob-ností, diůlklooněji pojednáJváJno j,es,t jelll 'O ruzných 'OIklOiIIl1lO'Siúech,p'řiznaČ!nýchměřIčské Itechni'Oe d'ů,IJ1~.Ciísel'nlé:'VÝpočty jlS10uvůbec vy:puMě:n'y; z.a-bral1y bypří'liš místa ia 'Ů's'Í'a1tn:ěl~ pf.edipoklá'C!laiÚi,ž'c všem našim čte-nMůlID'j.sou'd1ohřemámy.

Vlašské plány k~tastfálné.Sděluie prof. dr. ing. AI. Tichý.

Nehude snad neZl3ijímavOi,PQpíšeme-11 aspoň povšechně !V1!.alšsképlány k,ataistrálné.

Po vtrhnutí do se~verni ItaJÍ'e našli jsme vedle starých plánů kata-strálný,2hasi z ,polovi'ce 19. stOletí též no'Vé, z doby nedávno minulé,které jsou v mnohém velmi zajímavy ta!od našich .plánů značně od'lišny.

J'Clstdosti známo, že V,laši, j'a'ko geod:éti stojí na výši dloby. Jeji-chvyměřQlv'áJn'ízemské jest 'v každé přÍrčřně ,pečlivě provedena.. Uveřejněnívýsl'edlku měřických, jaik:je us,polřáJdaljejich vojenský a zeměpilsnlÝúsnav,vyniká tak pnalk,tickou úprarvou., že' identifikace bodu trigonome'trickýchje .pl1ok.a,ždého nadmíru ,snadna. Body všech řádu řsou nejen co dopOlohy dIoIkonaijepo'psáJny, udány zeměpisnými souřaidnicemi na 3 deset.místa a výškou, na 2 deset. místa, nýbrž i náčrtem doloženy.

Body zemské tri'angulace vliašské jsou palk i záklaidem nového vy-měřování ,k,aitaJsbrálného.

K.aitaJStrálnéobce i,ta:Lské~a!hrnují IV sobě více osad a jméno největšínebo nejvýzna1cnější pmpujčuje 'pak název celé a.bcí. Území obcí ietudížpoměrněm:z-sáhlé.

Každá katastráJlná obec vl>aš>skámá svoji- samostatnou soustavuso.uřadnou. Jeji osu x tv'oří roLedník některého bodu zemské tr!>alngulace,Merý právě pad'á výhodně v ú~emí obce. Osa y znázorněna kolmicí na'Osu x v počáťku. Směry os k severu a výcho:d1! berou se kladně.

K'aťa:strállnésoustavy sOlliřádné jSJOlU'V sev. Italii dosiL hustě v:olleny,takže v~ďálenosti jejkh činí pOUlzeněkorik minut:

N o v é vJ.ašsképlány katlliStráJlnébyly sdětány na podkl,aďě methQdytrigonometri'cko>-polygolllOlmetrk:ké a ZiOIbl1aJzenyzpravidla v měřítku1; 2úOO.

Každý normál'ný lLst Úlhr. 1.) zobmzen jest obdé'ln~kerrn 1800 mvysolkýma 1200 m širokým, jehož obvod jest ,rozdělen v úseky ,po 200 m.Dělíd hody jsou vyznačeny Jak'o průsečníky malÝlJ1likříŽ,ky. Jinak rámnení souvisle, vytáhnut.

Při některém vrcholu udáJn jest počáteik souřad'nic. Ten ,vrcholbývá také počáUku nejb:Ji.žšLOd něho jest ve směru llseček i .j}OIňaidnicrřipojena k prvnímu a 'posJ.ednímu průsečíku· d'otčená souřadnice se·znaménkem.

1918/53

Na spod'u., nebOilěkdy ipo straťl'ě, VYitjisknuto jest jmél1Q' ~c~ apříWl!dně i ,osa:dY, pak. měřítko maipy (,po.přs). '. ', . T:lkovyl'ist >foglio~, býr-á ůlP3JtřenřílJ1liSkou čísJ~'CÍ, přiP'ůienou kPOPISU. Cf;o I"obJ:, J.} ,", :r.•'34oo

+

t1#r.t.-- .. _ .. _' - HrfJnice'obetll/:

+ + + ~ +~()óe~:f~I'IPiefroel; FeleHI1,Qsapa: 5011ITefro,fol •.

"

,~1.~ .

.,:.. .' ,

'~

Na iednom ,nonnálném Listu 'býv.ají zolbr'a1zenýhúď to<liko -iOOnotl.ivétratě ,~ozemk()IVé, nebo i několilk málo tratí, <tak rozlohou ·volených, aby

1918/54

byl l\Ivedený obdélník Hstu J}okud možno vyplněn, ač to není .podmínkou.Ale obdélník listový je znázorněn vždy celý, i -když je pouze jedíná,byf i malá trat :na listu zobrazena.

liranice trati «(lIbr. 1. a 2.) jsou na sn3lzu listil zvlášt znázorněnyčárkovaně, obecní hranice, J}adají-lí do listu, čá'rkovaně, avša;k se 2 t-eč-lmmi. Někldy k nilffi př'idán úzký pásek žlutý, aby ,lépe vynikly.

Zvláštní mačfky nlallézámerr-ohr.arlečníiky (obr. 2.), jež j-sou zobra_zeny v normálných listech jakočelfllé protáhlé klínky. liranečnlky nahranicí obecní mají hořejší část čtyřhrannou. Obé j-elst praktkké zařízenía zvláště tam výhodno, kde lom hranice je málo znatelný. .

Parcelní čísla býv-ají vesměs černě tisknUlta!.Byla-li dělena, J}odtr~hují se v normálných listech červeně; ale děJ.enísamo se do pilvQdníchoťisků nezanáší. Pro -evidenci změn zaklá,J;ají se zvláštní, nové Jisty. NanÍ'Ch se rírvodní 'částice zobrazují z .polního náčrtu zvlášf, obyčejně téžv měřítku 1: 1000 a vkreslí se plaik do ní pwvedené změny. Tak jestpil1vodní stav 'HSlťů vŽJdy zachován.

Význačné části obcí, zvláště místa zastaJVená, bÝVa'ií.zobrazena v'měiřítku 1 : 1000 na zVlláš.tnkh listech »,a:i:legato«zvaných; ale do nOifmál-nÝ'ch listů býv'ají téžJ}Ovš>echně v-heslena obvodovými, jakož i význač-nymi -v'n.iitř,ním'i-'hranicemi a o'zna,čena písmeny veliké obecedy.

Obarveny 'bývají pouze - budovy (k,alrInínem) a vodstvo (modře).Široké toky ,bÝvají pokládány pOUlzeúzkými pásky při bře,zích.

Plán obceobsahuie h1<vvnětyto části: 1. Normálné listy v měřítku1 : 2000, s pův-ordně zaměřeným stavem.

2. PřHohy, zobroazují.cívýznačná mí-sta v obci", měřít:ku 1 : 1000.3. Evidenční li1sty, obsahující provedené změny.4. PřeMednýbist, znázorňuji'~ celou obec v ma'llém měřítku.5. LiIS'tse sítí .pollygonálno1u.Polních náčrtů jsme .nik'de nenašli.

Empirický vzorec pro urychlení. *)Prof. Václav S pač e k v Roudnicí.

Urycholení určuje se z doby kyvi! kyvadla T dle známého vzorceT = n 1II. Přesné určení absolutní hodnoty g vyžaduje však měřeni, ježV g .lze provésti jen na hvězdárnách, neb ve fysikálních ústavechJBylo-Jí všakg na jedné stanici stanoveno, určuje se na jiných místech relativně. Je-Jítotiž doba kyvu určitého přenosného kyvadla na hlavní stanici T. na jiné(při témž kyvadle) TI. jsou urychléní na obou místech, jak ze vzorců proT, TI plyne. v poměru g : g, - T: : P. Z úměry té lze gl vypočísti, měří-Jíse TI. PomíieHce však theorfi kyvadla. značme g hodnotu urychlení, urče-nou kyvadlem. Vzorec odvozený pro urychlení platí však pro povrch elIip-soidu. za nejž geoíd považujeme, jest tudíž třeba pozorované g reduko-vati na hladinu mořskou. t. j. stanoviti hodnotu g" příslušnou geoídu v boděležícím vertikálně pod místem pozorování. O redukcích těchto pojednámepozděii na jiném mistě:

Vzhledem ke vzorci (49 Z. V. r. 1914, s. 115) možno předpokládati,že bude lze vyjádříti každé go tvarem -

go+ li = x + y sín2 cp + z sin2 2 cp.VÝznam konstant x, y. z íest zřeimý. srovnáme-Jí je s konstantamí vzorceuvedeného; při tom li značí korrekci. již nutno k pozorované hodnotěgo přípojiti vzhledem k chybě pozorování. (V každém jednotlivém případějest ovšem jiná.) Dle methody nejmenších čtverců třeba stanoviti konstanty

1918/55

tak, aby součet čtveréů chyb L: Ď" byl minimem. Jest tedyL: (x +- y sin2 <p-+ z sin2 2 <p~ g.)2=Miním .•

ĎL: ĎL: ĎL:z čehož ~ = o. 8Y = o. 8z = O čili

L: (x+ y sin2 <p-+ z sin22<p ~ go)= OL: (x -+ y sin' cp -+ z sin2 2 <P- go)sin2 <P= O

L: (x -+ y sin2 <P-+ z sin2 2 cp - go)sin2 2 <p= O.Je-li Il počet všech pozorováni. nabudou rovnice tyto po zavedeni závo-rek [] jako znamení součtu tvaru '

. n x -+ y [sín2 <p] -+ z [sin~ 2 <p]= [go]x [sin2 cp] -+ y [sin' cp] -+ z [sin2 <psin2 2<p] = [go sin' <p]

x [sin2 2 <p] -;- y [sin2 <psin2 2 <p] -+ z [sin' 2 <p]= [go sín2 <p].jsou-li ovšem váhy všech měřeni stejné. .

Měření kyvadlová četněji počali konati Angličané a Prancouzovépočátkem stol. XIX.: Biot a Mathieu (1808), Preycinet (1817). Kater (1818),'Sapine a j. Opět obrácena k niltl pak pozornost v letech sedmdesátýcha od konce let osmdesátých počala se konati ve velkém rozsahu. I<editelastronomicko-geodetického oddělen'í vojen. zeměpisného ústavu ve VídnigeneFálmajor dr. Robert ze Sternecků tŤ 1911) sestroiil totiž kyvadlovýaparát. Hmž umožněno bylo konati měření ta přesně a rychle. Počet stanicčinil dle zprávy řIelmertovy na 13. všeobecné konferenci mezinárodníhoměřeni země r. 1900 asi 1400, z nichž 500 měření vykonal rakouský ze-měpIsnÝ ústava námořnictvo.

Tohoto materiálu použil řIelmert k od voze ní vzorce pro go. Základníabsolutní hodnota g, k niž vsechna měření se vztahovala. byla hodnota gve voienském zeměpisném ústavě ve V~i (<p = 480 1i7, ), = 160 21:5,

řI = 183 rt1 nad mořem),' g .980'.876 S:~2, iífstal10vil Sterneck relativnímměřením na základě absolutních hodnot, určených na hvězdárně vídeňské(Oppolzer 1884) a mnichovskě (Or!f 1877). řIlavní stanice. tvořící výcho-diště měřeni kyvadlových. byly spojeny též mezi sebou - kyvadla z jednébyla přenesena na druhou - takže všechna měření bylo možno k VídniVztahovati; .

Při odvození svého vzorce·) užil řIelmert hodnot go na pevnině azvlášf hodnot určených na březích. kdežto hodnot na malých ostrovechvůbec užito nebylo. ukazuií totiž pravidelně pro go hodnoty příliš velké.Výpočet vychází od vzorce . • j

cma) }'= 978'000 (1 -+ 0'005310 sin2 <p),

± 14jejž byl odvodil již r. 1884 v li. G. st. 238 z délky vteřinového kyvadlana 122 stanicích.··) Bude třeba· opraviti konstanty ve vzorci uvedeném.takže . .

go= (978 + a) (1 +- [0'005310 + d] sin2 <p -+ b sin2 2 <p)a zanedbaií-li se součiny ad, ab jakožto nepatrné. jest

dg+- Ď = a + 978 d sin2 <p -+ 978 b sin2 2 <p,kdež ..J g = g - y. Dle m~thody nejmenších čtvercú uréi se konstantya. d, b analogicky jako nahoře.

Pro odchylky d J! určeny byly hodnoty průměrné v jednotlivýchpásech 0-10°. 10-200 atd. a to zvlášf pro hodnoty na pevnině a zvlášťna březích moře, při čemž v kraiinách s měřeními četnějšími tvořeny prú-měrné hodnoty pro jednotlivé krajiny. Pro stanice na pevnině obdržel:

') Der normale Theil der Schwerkraft im Meeresníveau. Sitzungsberíchte der Akademied. W. zu Berlín 1901, str. 328-336.

") Ze vzorce pro dobu kyvu t = n 1/ J... plyne pro vteřinové. kyvadlo (t 1, I Ll. ." t gn2 L 'c- g. Délky kyvadla, příslušné bod1im ležícím v pásu mezi rovnobčžkamiO-IO'. 10'-20',20'-30' atd. shrnuty v hadnotu průměrnou. jež přísluší pak středu dotyčného pásu. t. j. S',IS'. 2S' atd. Aby byla pozorovánl rovnoměrně rozdelena po Celé rovnoběžce, byl z pozorovánív mlJ'tech blízk~'ch utvořen dříve průměr zvlášt, Všem hodnotám L přísOlÍzena byla stejná váha.

1918/56

b) 1'0 = 978'036 ,ft + {),005,296 sin''P + 0'000010 sin' 2 'P}~ ± 14 ± 14

c) i'A = 978'049 (1 -i- 0'005302 sin' 'P - 0'000013 sin' 2 'Pl*J\ ± 12 ± 12 Jd) Yo= 978'044 {I + 0'005300 sin' 'P - 0'000002 sin2 2 'P}

±13 ± 13(DokončenU

Vermessunlls-Nacbrichten 1908. S.114. Dr. J. Frischaui: Die Verein-heitlí'chung des V'e'rmess,ungswesens in Mitteleuropa.

Něme'cko, RakoUlsk'o-UhersKO, Bulharsko a Tureako sjedno,tHy seJlia vyprtaioováiní jednotll1én,oma,pování »Střední Evrop'Y« d'le sděletní Dr. L.Kriigera, nynějšího přednosty prus>kého geodeti'ckého Ú!SÚ3fVUv Postupimi,uveřejněného v ~IJeopoldinu« (viz též SchluBbericht des kg). PreuB. Geodat.Institutes 1917) na llásleduj.ídch proposicích:

1. Za 'rderenani plochu má slloUl~itidosa:vadníBesse~ův elbPsoid.Rusko-ska11'dinavSlkéšířkovéstUlPň,ové měřeni, angl.-fr<lJTIic.obLoUlka dé1kovéstupňové 'měření v 520 se'v. šířky síce prokaz'llJ.iípotřehuprodloužení rovní-kového p6!].OIměruP!'ůiill.o 600 m, .aile iinak me6dionállný oblouk Sněž!m-Termoli (v Halií) a 'fUiské dé'ldwv'é' stupňové měření ve 47Y2° se'Y. šířký.odAstrachanu do Kišéněvu nep(jdává zvětšenípoloosya. Splo\Štění nedo-sáhne pf'avděpodobně větší změny. Ježto i jinak středni' hodnota odik~onutí'žnioového ve. střední Evwpě s'otvlalse zmenší zavedením jiného ,eti'»soidu:a ježťo sousední státy S,výca:ry, Ital/i.e a NiZ!OIZemípowžívají Besse10vael'í'p'soĎdu,tož ,byli s 'oMed,em na sťáv:ající tabulky lila tom'o zal-oženéBesse'lův e-1ůp-soidi dále podržen.

, 2. Pto oríoenta'ci Isítě tri,angu\o3ičnía vÝlJ'ocet zeměpisných souřadnicjsou .po:!'oženy za zákUa!dastronom~lcké údaje, určené na pozorovací' věžigeodetického ústavu v Postupimi. (MeridíMt tento 6est přijat za nulovýa pří'lJ11ldněpddiržen 1'JileTí1d'imferro, Grenwi'ch je vyloučen.)

3. Měři:cké údaJe mají býti vyjáklřeny ve formě prJ,voúh'1ých po--vinných souřadnic, K tomu cíli, by s ohledem na deformaci poměr zvětšenízůstal v mezích určíté hodnoty, jest fOIzčleněne.!Lpsoid v meridionálnépruhy o 30 stupní-ch rQ~dj;\u zemčpí·sné déIky a kaMý sloU'pe'c iest lmn-formně znázorněn v rovině.

4. Nívelační tratě všech zúčastněných zemí mají býH vztaženyku témuž výš!rovému hnrizontu.

Mimo to uzavřel'<lJ!komise následující. V budoucnu mají býtí měřenía výpočty provedeny v desetinném poddělení sta'rého stupně (čtv,emíkna 9{)0). PmSlká Lanidesaufnahme postará se o vyhotovení pří'SlušnýchJO-glalrithmickýchtabulek.

Autor k tornupřičiňujé poznámky. (K předm~tll se vrátíme. - Red.lZáklady vyšší matematiky_ Or. Il1Jg.F. Č u ř í k.NáikJ.adem České MatIce techni-cké v Praze (Voidicbva uL.) vydán

byl právě .druhý sVl3lZek »Z<tklaodůvyšší mat~matiky« dra. F. Čuříka,obsa,hující .poce:t in t e g r á 1ný. Látka je 'v něm zpraCQIvána a pOldána.týmž zp'ůsobem, jakého UiŽHautor pro počet d i'f e r e ~ i á;1n í ve' sVaJzkuprvém, vY'dllJnémv r. 1916. Máme-li ,Sipravedlivě posouditi knihu ,a\'5právně'Úceniti její význam, tdl!UŽllopř~pomenoQ!utisi, že jest určena pr'o tec h-n ik y, ať iÍ'ž studující, či inženýry -Vip'raksi, jimž má podati žádané vě-domosti maJtematické nejúče'1'nějším způ-sobem a s neiv ětší ú'sPorO'u6a'Su.'Chtěje dosí'ci tohoto cne,podává autor matematiku f.ormou ,stručnou, jas-nou. a snadně přístupnou, uživá nejvyšší měrotl ge·ometrického názoru,podporuje 'představu čtenářovu -o !1ěmž ví, že ovládá deskriptivni geo-

-) Na stanIcích pobřežních vycházelo I!ovesměs o 0'036 větší než na pevnině, byl tudíž-obnos tento na všech stanících pobřežnlch 'dříve odečtenmislo přesné redukce kondensační. -

1918/57

metrii - vhodnými oibrazci, nlillpomáháhlubšimu pOf{)zumění a .vniknutído věcí tím, že .a:pli>kuje vyl'Olženou sta! na: č.etný'ch příkl3!ďech, př:imY'ka-·jídch se naksi technické. Tento způlSOIb pojetí který je v souhlasus moderními názory o matematické výchově inženýrfl,d!le nichž mate_matika není cNem., n~brž jen dme,žitou sliožkou stu'dia technického -vyzdvihuje znaJčně a dává přednO'St praJkUcké s'tránce matematiciké vědy,což le,ckde děj.ese na úkor přesného tem e.tÍ'ckého postupu. Okolnostityto snad částečně aspoň vy\světlí málo povzbuzující přiiVHání, jehož sedosta,lo do vínku prvému svazku mate1Th1tiky Cuříkovy z kruhů teoreti-ckých ma,temaUků, tk,teří ,vždy bu'dou dbáti především o ]ogiokypropra-co vanou a 'vybudovanolU soustavu.

Tímvře'1ejšJ!Jlo při:vítání d'ostaJo se VŠ'1ik knize z odborných k'ruhůtec.hnických. Naši inženýři .j:{)chopil!i ihned, ~e matematika Cuříkova jestkniha, kterou dáNno postrádali a. ve k,teré mohou nej.účelněj:š'Ím a nejpři-měřenějším~půsoibem osvěžiti své vědomosti matem1lti'cké neho poučitise o matemaUcké stránce na;sikytnuvší se úlohy; v~znam její spa;třujítaké v tom, ž'e Hm v~borně niah,mdí podobné příručky ci'wjazy;čné, na-mnoze německé, po ni:chž dOisud ml1'seH sálv11ti. Bude po,tře:bí ovšem do-plniti spis o některé další oddi1y pro t,echnilka důležité. Doufejme, že tak'autor co nejdříve učiní a tím opatří našIm technikům soubomou f'řílf;UiČkumatematickou, již .dOporuČOiVaJli bychom z'akončiti věc n Ý m r e i-s tř íke m.

Ne'p()lchytbmieme, že i všichni kO'legové geometři - jl3iko příslušníC<itechni'Ckého odboru, je<h:o-žčinMst má přev'ážně podklad matema'Uck)" -~uvítají s ra:dostí tuto knihu a dopl'l1í jí svoji odbornou knihovnu. R.

Úvod do nauky okatastru daně pozemkové. Přednáší prof. J.Pe tří k. Nák1adem. Ceské M,atice tiechl1lÍcké v Praze, 1918.

Ceská Mat-ke .techniiak.á., vylcházejk v:střkrřání posluch<lJčů vYs ..škole tochl1lÍJckých, zejlt1éri!a'ďv,ojínů Zlapsanýchv kráťkých t'říměsíčtúch kur-sech, povomlaznačný peníz na vY'd1ávání litl101g~afovaJU~h přednášelk: jed-not\itvých pcr-ofesOlrů. Pro pu~luchače p'raMi.cké geome1trie byly vy-dány z tohoto fondu svrchu uvedené přednášky d,Je přednášek prof.Petřika. LitograHe, j<lJkpraiV1í jiiž 11lIázev Její, uvá'ďí do studia zák1onlů'v apře-dp'i'Sů, tý'kajkich se ,katastru daně pozemkové. této důležité a nejstaršídaně výuo-sové. Seznámivši čtená'ře s~ zá'kladlnfm i ,pojmy této naulky fi-nančně techl1Jické, pro l1Jě'žbyil,o mnoihdy potř,ebí teprve vyhledati vh'odné-ho názvu českého, promliO'uvá 'O vývoji snah, směhtjících ke spra'Veď\:i,vé-mu roz~rhll ďa'l1ě PlJzemJkov'é, ;při čemž ne()POlmÍjí 'POlukázati na př,ekážky,stavicí se těmto snlalhám v cestu. V dalším vykládá zásady, na jkhžpo-dk'lad'ě V'~tk1y růzllIé s.oUlstavy ka,tastrá!né, které p:a!k vhodně riOztř.iďu-je. Po té nastiiňuje vý,voj katastm a celého jeho te'chnilCkého J}()d:khuduv naší říši i v jednotlivých ieHch zemÍiCh a zmiňuje se posléz,eo evidencijeho. Při tiO'!ll 'UlPozorňuj-e nJa výz-Ulačná ustanovení jednů,ťlliy~ch zákonůkat3!s.trá:lných s krátkým pOUlkazem na d'ůvody, jež v,e'dl'y k jej:ich vydání., Lithog'ra-fie poskytuje ka:bdé'mu, kdož přiik'ročuje ke s.tudiu tétonauky, přehlednou a vhodno.u pomŮ'cku, aby mohl rychle vlll'knouti dopod'Statyzákonů a ,předjpi,sů k,atas.tráilných, aby p1Jně pOrDIzuměl jejíchustaJnovenía správně 'POisti.hllje(jli'ch úČ!el, a'l1iž by co podstatného- přehl'é'd'l.

ce.l1/aIje 3.50 K pro studenty.Úvod dopolygonálních a trigonometrických výpočtÍl. Přednáši pro1.

J. P e tří ik. NáJkjJ,aJdemCeské Matilce techniáé v Praze, 1918.l1aJké tyto ",předlnášky vy,dá!ny 'byly '1Jithogr.aficky. POId'ána jsou

v nich· poorobná řešení úloh -od' je'dn!Od'UiCh~h až 'kl1lejslidž'i,těiším --je,ž vyslky.tuj,í se při měření metlrodou plO'lygonÍlI:rtě-trigon:omdr,idrou. Při'VlýklaJďudibáno1e úředitúch :před/piM o ,postl.1lpu měřickéltn i POI'čettúm, jak,oži 'o dwolle:nÝChodchy1ikách, jaik olbs\alžen~ jsou v d.nstru'kc'i" pro trřgono-metri'cká ,3 polygonomeuni1dká měření ku zh:otovení plánů rro k,aJtas.trdaně pozemkové z r. 1914.«

Cena 4.50 K ,pro studooty.NepochYbujeme, že 'tato li~hogr,afite stejině ja!ko prvá, bude vítána

nejen těmi, kdož 'dbír~jí !Se Sttudiem geometrovským,' a'le že při'jde ,vhoď i

1918/58

geometrům v praxi, ·jakož i všem, kdož chtějí sesezn'<Í.miti s právnímia techni,okymi pod'ldady naší soustavy d'aňové. R.

Valná hromada »Jednoty českých úředně lIJUtodsovaných civilníchgeometriI zemí koruny Ceské« k'onána byla v 'sohotu, dne 27. dubna 1918o 5. hodině {lIdpoQ·ední v . 'obecním .domě 'v PraJze za přítomnosti .kollegů,kteří z různých končin vla,sti se sešli, aby p{)lj·ed'nali o důležitých otáz-kách suaivolv's:kých. •

Úřadující místopředseda inžený.r B. f ti r s t zaháji'l joonání vzpo--mínkou ,na zemřelé ko1'legy: ti. B e n e Š e IZ Rakovníka, J. K u rbe š ez Nový,ch .Benátek, f. N'o ž ič k y z MichhJ a J. S í m y z Vyso'kéhoMýta, ,a pntomruí vzdla:Li 'pOVlstáním čest jejich ramátce. Pak hy1lo při-stoupeno k projednání pořadu:. 1. Zár,so lořlSké valné hromadě přečten a schválen.

2. Zpr{tva íe<dnatelská byla vyti<štěn.a, a všem členům zároveň s po-zván,m ku v'alné hromad'ě 'rozeslán3J. Jedn{)tJiové body její byJy podrobněproi'ednány. Debatu zahájil př,edsed'aií,"í kol" inž. f ti r st obšímým refe-rátem '0 činnosti a podávalI 'Plalk vyžáJdané vysvětlení. Ve věd »reformystudi·a zeměměNčského« poldal jednatel inž. Par Ý z·e k zprávu o .práciv komissi pro reformu stuldia ,při »Spolku českých geometrů« a kOl!. inž.Stě pán e k' přečetl návrhkomjsse. Návrh tento byl vzat na vMomí avys.loV'en sním jednomyslný so!U'hbalsa výbor byl zmocněn, aby pOldni,klvšechny možné kroky, alby reforma 00 nejdří've se uskutečni!la. Ná:"rhkol. inž. li·o vor k y,wby ku !studiu ze:měmHičskému bylo připojeno slu-dium meliorace půdy, nebyl dostatečně ,po!d:pmován a .nay,rhovatel v'zalsvůj náiV'rh z.pět ·a přilpoljiil se ku návrhu 'komisse.

Po podrobné deb>altě, jíž súčastnili' se vškhni přítomní, byl-a jedna-telská zp,ráv'a schvá'lena.

3. Zpráva .j:'0kladní:Zbytek jmění z mku 1916

příjem v rcJte 1'917K 1071'67K 349'-- ----

Celkem K 1420'67Vydání: vý1>ohy správní K 230'75

za mís,tno'st pro valnou hromadu 1917 K 15'--členský přís'pěvek techniakému museu 1917 K 2Q'-'1 Zbývá jmění (31. prosince 1917)- K-1154'92Za nepřHolllné re:vúsory vyJmnlal revIsi, :kol. inž. F r i t s c h, který

jest ta.ké revůsorem inženýrské Immory. Prozkoumal' zprávu p()lkbakl.nía prohlédij všechny dolkl'ady a sMooalv vše v úplném pořádku, nalV,rh'ujeschvá:lení zr'rávy po'kladní,což jeidnomy-sllně p'řijato. Jelik'ož mnQhočlenůdluhuje příspěvky, usnáší se vallná hromadl31, aby dlužnÍ'Ci byl,i u'pomínáni,a:by bylo :po mc.e dl(Jstatečných prosltředků pro podporu .stav'OIVskýchzáJmů. Příspěvek členský pro bě'ží:cí roik 1918 ustanoven j'ako v roce mi-nulém na K 10.-:

4. Porada 'O nOIVých votbách do českések'cein~.enýrské komorypro 'král. České. Výbor naxrhuje kandidátku . a ko~. iiTIž. P j n k.JI v anawhuje, a.by místo kol. i'nž. Z u k I í n a, který vykonává 'stuvbu vujen-skou, volen byl' někt:eTÝ koleg'a, který není vázán P'OlVinností vojenskoua mohl funkci sV1o'ii také řádně vy;koná'vati' a naIVrhuje kol. ,inž. St ě-p á, n rka, 11Ia'čež se IV1alnáJ1roma!d'a usnáší, aby k'andidátní Ji,stina byilav tomto .smy'sl.u změllěna.

5. V'olllba dvou re'visorů účtů no příští rok. Zvoleni kol. mz.K O' d II a St ěp á n ek, jimi,ž také dle usneS'ení valné hromady' bude do-plněn pracovní vý1b.m. '

6. ;Volné návrhy:Kol..inž. P i n.k a va vy;slovuje přání, aby důležité stalVovské zprálvy

byly vytl'štěny a členstvu rozesllá:ny. Vzhledem k stávajícím 'obtížným po-měrům tiskOlvým není možno přánítomutb úplně vyhověti. Pokud' možno,

1918/59

budou však takové zprávy 'vytisknuty v »Zeměměřičském Věstntku«ataké .prestdium české sekce inženýrské komory TOzesílá stavO'v.sky dule-ži1á sdělení v'e formě cirk,ulářů, pOlkud pak bude mo'žno, vyho'ví se ještětím způsobem, že členstvo budezpr2Jveno o stavov,siky důležitých zále-žitostech ve forměl,etoLS mzeslaJIlé zprá'vy jednatelské. V dalším jednánívyslovuje kol. inž. H o v o ,r ka, p'roé svolal dnešní důvěrnolu schůzi a kol.inž. Fr y d ff Yc h činí d:otaa; v záleiži,tosti stíhání členů pro stavovské1JřestUlpky se 'stmny ínženýrské komo,rya vyslo~'Uje přání,a;by v pří'p:1lděudání člena inženýrské komoiry byla vě'cnapřed: 'vyšetřena též výs:le>chemudanéhl\ člena .a teprve .po řádném vyšetření bY'la zá'1ežitost pře'dáltJja');:0-lítkkému úřaďu zeměpanskému a uvá>ďípřípaď, kdy se tak nestalo. Před-sedající kol. Ínž. F ji r s t slibuje, že záležitost ihned vyše,tří ,ft na zítřejšívalné hromadě inženýr'ské kommy vysvětlení podá. Tím bylo jednánískončeno a v<rlná' hl'omalda U'zavřena.

Jednatelská zpráva "Jednoty českých úředně aiUtorlsovauých civil.ních geometrů«.

Jíž čtvrtý rok pr3!cuje naše organísace za ztíženÝch poměrů váleč-ný<;h. Veškerý život ovládla organisace státní a její Výkonná moc stlu-mil.a občanské svobody a ,práv'3a .dobrovolným organi,sac;m POnechalačinnost jen ne:patrnO'u. Vydána by:lia různá císař~ká natřízení, týkajíd senašeho. stavu a musili jsme použí,tj vší energie, abychom zabránilí šk'OOili-vým ji>chvtIivům n.a,naše práva a zájmy.

V první řaidě jest to: Císařské nařízení z 1. č e r v na 1914č. 116 a 117, ř.z. nO'vel'a o dělení parcel. Sestavi'lí j~me obšírný materiál.a vypra:cov:3lli »Memorandum«, které jlsme pod'ali příst!tlšným minister-stvům a svými zá'stupci v ,inžený:rské komolře pů!solbiHi!sme ku obrannéakcí. Inženýrská komora pro kráJlovství Ceské ~ypracova!la »RoZlklad«proti tomuto císařskému nl:Lří'zeúí,k1erý r(JIvněž byl pří51'ušným, úřadůmza~lán. . ..

Se vzácn()u o'chotou 5etkaln ysme se u p. dv. ,f. prof. Hl' ás k é'h 0,který jest cre,ferentem v na'šich zMežirost,c,ch v »Českém Sva:zu« a kterýs~tbil náJm ,pOdporu <l,piotda'1již pří:slluišnýnávrh, aby CÍisařské nařízení bylovůbec zrušeno a kldyby se tak nes:taJMo,aby by to dor)lněno zvláštním usta-novením, že obvod inženýrské komory v království Českém se vyjímáz platností ustanovení odsťa'y"ce 2. a 3. § 1.

_ Bodání naše na ministerstvo 've'ř:ejných prací potka'lo ses p'ří:zui-vým výJslookem; na zákl,afdě výnQlSuc. k. mini:sters.tva veřejných pnacíze dne 3. září 1917 č. 86416-1. ve ,srO'zuměni s c. k ministerstvem .právnepomýšli se pro království ČeSiké WJlužíti3. odst. § 1. a 2. odstmvce p0-užije se jen po dobroz,dání ínženýrsk'é ,lmmoifY.Tím pQldařHo se náni od-straniti největší nebezpečí, kterým císařské na:řízení ohro:žolvalo právoa existenci ci'vi!ních geometrů. To O'V'šemnezn<amell:á, že nyní s'1'o.žímeruce v klín, jest třC'ba pracovati ještě,aIby z působno.stu nařízení vyjmutabyJla ta:ké Morava, kde i'soupoidob:né pOl\11ěryjl1ikov Čechách.

Bohuže'l, nemají CÍ'vilní geometří na Mor3lvě ,potřebný vliv na práciv ínženýrské komoře monlJVské a bude třeba }}rovésti v době nedb.ližšítuhou org.alnisaci také na Mma:vě. Veš\ií jsme za tím úče:lem v písemnýstyk s několika kol:egy mO'ravskými a doufáme v rl'ný Z!dar této akce.

Cís'ařsk'ým nařízením ze dne 14: března 1917, Č. 130ř. z., byla ,upravena ochlrantal stav.ovs.kého označení »Inže-n Ýr«. O civHních geometrecb :není tam ani zmínky, alčkoli jsou přísluš-níky inženýrský,ch komor. Zahájena ihned všestranná akce, alby zájmycivi,lních geometrů byly uhájeny.

Vy,pn3lCováno obšírné »,Memorandum« a zasláno příslušným mini-sterstvům, korporacím, poslancům a kolegům a přLpojili jsme ·se k'u »Me-moranďú« spoliku českých' geometrů. Koleg'ům rozeslaJli jsme vyzvání,aby ~ poidáv.aH žádos:ti Zia při'znání stavO'vSikého označení »inženýr«, ro>-zes\lalli dotaJZní'ky po výsledcích tědhto žádostí a udíleli vyžádané radya pokyny. .

Vláda vyzv.a,la inženýrské komory, aby vyslovily směrnice, dlenichž by žádostí dVÍi1ních geometrů byly vyřizl:Jivánv..

1918/60

Ceská sekce inženýrské komory n·o království Ceské zaui'aJlasta-novisko liberální a vysl'()IvHaná!zof, že staJVovSiké02načení »inženýr« pří-sluší ve ·smySilu § 5. cís. miř. v š em civilrum geometrům: jeI:i\kož svojíodbornou ,lwa:li1fnkacíčiní za:dost ,požaďlavkům žádaným.' .

SprávnOlSt . tohoto stanoviska jest neSporná, zvláště nyní, kdyžvládla >přLznává sta:vovské oZI1Ja:čení »inženýr« žaď,alelům S' kvalmkacímnohem ni,žší, bez vysokoŠtk!O'lskéhovzdělání. Podobné náwry vyslovilavětšina komormkouských.

StanOlvllsft<uministeTstv,a 'veřeiných prací tlumočeno bylo oldpO'vědína <dota:zpOiS1. Ora. ryt. z MiiMver:tu ze dne 5. července 1917 v tomsmY'sl'u, re opráv:nění 'ku užívání stavovskéhQ ozn3Ičení »inženýr« při-znáno .bude civilním .geometrům I<llkaďemickyv~dělaným s .předelj)Sanoustátní zk,owškou, vesmySilu pře'chodného ustanoveni § 5., I:QkUldvyhorvěliv uvedeném paragrafu . dále J!Jla!deným.pOlŽad!éwkům, nejméně 'OsmHetépraktické <ČinnolStila vedo:ueí'ho neb samostatného postaiVení na odborně

. technickém mílstě. Tenlto Ij)OISlednípožawvek ie:stpři p'ovare povolání ci-vHně geometrovsikého samozřejmě splněn.

Slííbeno bylo, že bez 'průtahu bude' žádolstem takto ďolo'ženým vy-ho.věno. BOIkudnám však známo, 8ltb se úplně nedodržU'je <l(některé žádostizŮ!stávl<loí'le'žeti .nevyřúzeny. . ~

Vyřízení dostalo se jen k'olegům n ě k t e rým a abyichom měHI:řehleid dokona'ÍÝ, žá'dáme 'v'áJs,velectěný pane kolego, abyste na adJresuněkterého z podepsaných funkcionářů laskavě o lbr Ia!tem sdě:nľ, zda-lia jak vaše žá'dost vyřízena byJ,a.

Nejsmutnější úlohu sehrá:l:a inženÝ.rs'ká lmmora pro Stýrsko a Knajinuve Stýrském tlradci. Nechtíc sama vysloviti stanovisko nlliP'~sto nelpří-znivécivilním geometrům a tak se postavi,Hpwti zájmům svých vtalSt-ních členů, jiohž vl:astně má dle zákonné povinnosti háji>ti, přenesla tentoúkol na techniku štýrskohra>Cleckou, která ostře odbyl<li veškeré snahygeometrú .po vědeckém a 'spo;]ečenském ·rozvoB.i zeměměři6ského stavu.

S horlivostí .a: dů:kla>Cl1fostí,lepší věd hOldnOlu, sebrány všechnyzdánlivé důvody, jen aby snahy pO zdokonaJlení studia a sJ:O'lečensikéhopostavení geometirů by!ly .pos,taweny do nepřízni'vého 'Slvě.tUa;doikonce setw,dí, že by .zří,zenMminženýrů pro zeměměři'ctví by,ll() klamáno obecen-stvo ,služelb techniokých ,potřebné a že by označení toho zneužíváno bylona; úkor inženýrů stavebnh)h. Toto z·amítavé stanovisko ku slllahám sta'Vuzeměměři'čského vY1dáno !by·lo ,Uskem hťko' »Au:sschussberkht« štÝl"'Sko-hrade.cké te.chniky ze ,dne 6. listO'padu 1917. Autor'em jeho jest div!:. Ing.Prof. K 1 ing a t s c h, PrDlfesor' geddésie.

Jest skutečně\vO'di:vné toto stanovisko, :které tato vy,S'oká škola za-Ujímá 'Proti s,výmvhlJs'tn]mahsoilventúm, ceníc jich k'valiiikl<llCiméně, nežabsol'ventů průmys:lový'ch škJo.l.Porovnává s k 'r e s 1,en ě počet semestrůrředepsanýoh geomehuá ,sta;vebnímu i'nženýrovi a nap,msto nehIeďí kto-mu, že přechodní ustanovení § 5.propůjlčuje stavovské oZ11J3{čení»inženýr«t'aké absolventům průmy!SÍÍolvýchškol bez vysok,oi'.kolského vzděllání.

- Moderním mzw)jem technkkýth věd stává se nutnou speclalisacejednoNi!vých ,OIdburú a tu bude nutno vyhu:dovati odbor inženýrů země-měřičských, jak jest tomu již v Německu <live Svýcarsku. K tomu jes!toVlšem třeha studiium T'dzmitia řád'ně vY1tmvHi, jak toho praJR1tickápo-třeha žádá. DtlvOdY 'proťí ,tomut,o stavlolVskému rozv'oH o pojednání vrotKlingatsche uváděné jshu mallkherné, ano t'endenčně sestavenéa číší z lllilohnepřízeň :ku stlaivu reměmě'řilčSikélmu. .

Tento projev měl sloužiti rresidiu kómory štýrskohradecké za p'íá-štik, v němž skryje svoji vlastní llepří~eňkv stavu <'ivilních ~eometrů;byb-li tím ,však ta,ké poslouženo 'všeobel~ným zájmúm komory, jest vícenež pochY'bn~. Mail-li civilní geometři s civilními inž,enýry pod jednoustřechou žíti, jest nutno, aby si, pokud možno, soužití totn usnadňovali,což při O'b\)lJJStrannéochotě není nesnadné. V prvni řadě }etst nutno pro-tivy nepr-iostřovati, nýbrž vyrOvnáNati a pr2.;cO'vnienergii pOUlžiti kuochraně S,}:IQ ~e č n Ý c h zájmů",- vybudování společných cílů.

Že se to dobře dá provésti, nasvědčuje práce v české sekci inže-nýrské komOlry pr() králov,stwí CelSlké, která pracuje ze všech inženýr--'

1918/61

skÝch komor neiintensivněH ve prospěch v. š ech odhorů civi:\ních· tech·ntiků s,vorně· a se vZ{!Íemnou dúvěrou.

Projev ten sUně po škod iil věc geometri'I ve sborech profesorských'ostatní-oh te~hniik tím vÍC'e, že vyšel odk'omory civHníc:h inženýru a odprofesora georl'ésie. Bude t'řeb.31 učiniti retofsní opatření.

Polklá!dáme za s'V'oupovinnost, abychom tuto .přátelskou sho,du zdezduraznili a všem funkdonářum 'QlStatních sta'YII, kteří v ní sPoJ," ·pra-cují, vy;slúvili net'ajený, kolegiální dík. Jen s p.o j·e n Ý m i s i'\ a m i I z ed o s í c i v ý sl e d.k.u.

Velice důleži·tým cilem naškh snah jest r e for m a s t u d j. a zem ě-měř ič 'S .ké h o. Ve S'PoU:ku ooSlky,ch geometrů, ,kde soustředěny j.SQiUvšechJny kategorie geO!l11etru, U'stavi'lase kom~sse, ·kte'rá v této otázcepracuje. Pookazujeme na příslušný článek proL Ing. P e tří k a v letoš-ním 1. čísle »ZeměměřflČ,ského J věstníku«. Cleny zmíněné kiomiSíSe za naši"J ednotu« jsou kol. f ti r s t a p.aJ r Ý z e k, kteří hájili tam stan6vlsko! naposlooní vallné hromadě přijaté, kde . žá:dáno spojení stwdila zeměri1ěřič-ského se studiem ,pozemního stavItelství. V tom smyslu t~umočena bylanašimi zástupci také resoluce 'na letošní 'vlallné hromadě S'Polku českýchgeometrů.

Běžnou agendu »Jednoity« vyřIzuje »p r a c o v n í v Ý b o r« zarředsednictvíkol. f ii r ;; ta a za účas,ti kolegú: B a ,Iz ,aJr a, f'r i ,t s c h e,K ač e TIy a Pa r Ý z k a. Výbor ten kOTIa!l8chúze dle potřeby V' ~r<tze.Přečetná ,a(genda a různé intervence osobní u úřadu, poslan;;ů -atd. bylyvýsle.dkem tě·c'hto porad. Stav náš z.;rstou:pen jest dosud v inžen;ýrskékomoře lm I. f ti r st e m a v české sekci kok vicepresidentem f ti r st e ma kol. Pa r Ý z k e m (kol. Z u k'l í n koná 1. č. voj-enskou povinnost i'akodomobr,a-nec inženýr). R,evisQlrem účtu kQlJ11omí'ch Ie !k·ol. fritsch.Vevěcech st;rvovských navázány byly s,tyky s koilegy národnosti druhé, ježvedly ku s p 'o leč n é a s v o 'r TI ég,potupráci. V době poslední Zla/jímá násiVIClmi ,přieid1ohazáikona o »výhirtaidlnosti«, o nlÍž 'vám íts,tně budereferováno. - Ostní refe1rát rozší'řen btfle i na ostatní body 'této zprávy,jakož i na některé Jiné pod.rohnosti.

R·c,k t o r s k á k on f er eTIce v červnu 1918 jednala o př.řděJ.enítitulu inženýr goometrúm. Podállí bylo zamj,tnuto'.

N á vrh pro f. L is t a nlČt\vybu1dOlVání geCJldeťického kmsu v OďbJfzeměměři6Ského inženýrství. Jednáni bude v příští schůzi rektorské!konference.

Dne 22. 'bř,ezna t. -r. zemřeli ve Vídni bývalý V'rchní impektor trial1-gulační a početní tkance'láře, 'c.k. vládní rada n. o. K are 1 Pří h o d:.a, jedenz posl·edních starých českých trigonometrů ,()Id pÚ1V'odní'ho k'atastrá'1níhovyměřování. •

Narozen byl dne 28. le,dna 1836 v BHžk'ovicích u Mor. Budějovicna Mo,ravě.

Po odbytých stu'diích středoškolských odebr.a11 se na c. k. tech-nickou školl'u do Brna, kteTou v letech 1854-1858 a'hsdlvoval s ve'1midobrým proS,f ě'chem.

Ukon'či'vstu'dia techniaká, vstoupil v r. 1851' do praxe ke kata-strálnému vyměřování, kde'ž jako meřický ádjunkt 2. tI'. přidělen byl kuprováJděnémú tehdejšímu katastrá!lnému měření v Uhrác'h, jehož se SÚČ!:llst-nilo mnoho českých sil. .

1918/62

Když tam v lét'ech 60tých následkem zmenšení personálu vymě-řováním zaměstnaného propuštěno bylo' mnoho pracovních sil, stihl po-dobný . osud i Příhodu.

Propuštění Příhodovo netrvalo vša,k dlouho. Jsa mezitím zaměstnánjako .pOčtá'ř pří ('r<livisoriu daně pozemkové. jm~nován 'by,1ještě téhož rokuO'J)ě'tiněadjultťktem 2. tř. a ,přidělen dále k detaHnímu mě'ření v UlPrách av Chorvatsku-Slavonii. kdež v r. 1866 jmenován byl adju'I1'ktem 1. tř.

Při měření tom setrval až d'Ó r. 1867, kdy po vyrovnání s Uhryvšichni Nllk,ouštíúřednki - ,alŽna ř:idké případy*) - z uherských služebbyli propuštěni.

Pfíhoda po svém ,propuštění z Uher převzat byl, do služby rak.vlády a přIdělen k reambulaci Drigonometrické sítě v Kra:illně a Přímoří,k:teroužto práci prováděl teh'dejší trigcmometr A. B r o c h,pozdější před'-nosta triangulačního úř,adu ve Vídni. Po ukončení této práce. v r. 1870zúčastni! pmcíTle1a:mibulačních ,stalbillního kata:srt:lru,a' to ponejvíce v zá-pad!ní čáJsťi Morqvy.

V roce 1874 jmenován geome:trem I. U., načež v r. 1883. kdy zá-konem ze dne 23. května r. 1883 zří'z,e'l1laby,1;amísta evi.deJ1JČníchgeometruustal10ven byl evtid. geometrem v Novém Městě na M:Olravě.V N!O'VémMěs'tě povýšen by1 na vrch. geomet'ra II. třídty.

Když bylo v roce 1886 dojednáno mezi vládaJrni raJkou",kou a pru-skou nové zaměřeltJ:í říšské hra'nice mezi SIezs'kem, řfaJičí a PruskýmS~ezskem byl Příhoda ministerstvem financí vzhledem na jeho odbornéschO'Pl1ootiurčen ku ,provedení vYlIDěřoiVánítohoto.

Měření ťoto, které' se provádělo ohoU'stra:nně na podk,laJdě.•zvláštěJi: tomu účelu sohvá\.el1é ins!Dr.Llk:cemethodou 'pdlygonáln.olU,tpvlal10několiikroků. Velik!ou tuto práci měřiokou, Merá se vztahovala na zaměřenía's 500 ki~ortletrů dlouhé hranice a j<e'jížvýSled~y pravádiěny bylly v mě-řítku 1: 9000, vykonal Příhod'a se svědiomHostí jemu vroz,enou.

Práce taDo. ja:ko'ž i dřívější záslužná činnost Přího!d'ova. kťerýžmezHím jmenován ~l vrch. geometrem I. tř., vyznamenaly ho, že povolánbyl v ,r. 1895 ja,ko Inspektor do 'co k. trian:g.ulační a pOčetní kance,láře.kde téhož' roku ještě jmenován by'! vrchním inspektmem a zástupcemředitele této kamce'!'áře.

V tT'ilanglťlačníkanceláři pnacovaA neúnavně; revisemi pověřovánbyl hlav!něpř,i měření stol:OiVém.v němž byl vvborným ()i(\borníkem.

V,rDioe 1902 v;stouIPil po 43leté činné s!lužbě n.a urvallý odpočineka v ulmáníje:ho dlouholeté neúmomé práae s'títtu věnované jmenovánc. a k. vlá'dnlmrClJdou.

V pr~i v'šak neusta;); i po svém pel1/s.ionování ,\:'řináltežel j.alko re-v;~dent tri;ang,uII,ačn:íkanceláři. V Pří'ho'dO'Vizemřel snad ,pos.1iedlníz oněchgeometrů vůbec. Ikteří .podíl br;alii na vybudlovánl mkouského k.a:tá~t. vy-měfování a mezi nimiž čestné místo zaujímaií čeští geometrové.

J:s.a nanejvýše skromným, neZlúč.a1Stňorvals,e mn:oho ve,řeiného ž'ivo-ta a sViO~evo'lné chví!le věnoval, pouze své r()i(\'ině, již vzorně vy,choval.

- Nikdy nezapřelI, že Cechem se Zlrodil!Čest buddž ;památce je'ho. li.Úmrtí. :Dne 27. července 1918 zemřel p'o krátké chorobě zas[oužHý

český ge()l(\ét prof,esor Fr a n tiš e k N o 'v o t n ý. Jeho činnosti budevzpomenuto v dalším čísle. - Na <jižnífrontě pa,dl milý p. kolega St. Jos.Pro s dne 17. srpna. "Čest budiž jeho pa:mátoe.

Titul »itnžen)'r« u'dělen by:l· dle oznámeni Pp. k'olegům: Ing.,li I a v s o v i. c. k. ev. gecYm. (2ú.NII. 1918 č. 146.), Ing. L. M ii\cš o v i,c. k komils. st. dráhy, I'ng. J:os. Zem ánko v i, kom. st. dráhy. Ing. K r a t z-1.0v i hnu ve Val. Meziříčí bylo uděleno místodrž. v Brně. výn. ze dne 4.pros. 1913 Č. 90.279, oprávnění civ. inž. pro lesníe'tví a byl vý!nosem téhožmístoďržiteliství, ze dne 16. září 1914 Č. 72.155, jmenován členem českésekce z,kušební k,omise pro uchaizeče o of.,rávnění CÍ'vilriího inženýra proles.nictví na dobu 5 let.

*) Výjimkou mozi jlnýnii byl. z vyměřovacího personálu Cech triangulátor Marek.tvůrce Ilherského katastrll dané pozemkové.

1918/63

Jmenování. VÝnosem c. k.ministerstv-a ftnancí ze dne 11. června 1918č. 54.964 jmenlOváJnibyli: V'rcoolí,eví,d. goometřiUf. tř. Boo. Tec íl a e ic h,.Fr. M·e:!'a iI1Ise h e 'k, J'O's. J ed' e m, Fr. Tam c h y:n a, Síg!LsmUJl1td!Ma 1-charek, Fj:'rd. Jaschke, K. M.rázek, AJlf. ryt. G'SpaTh, Wi,t, Ste-fanUJ.s, Mat. Ce,pern·ič, K. Haas, Ing. Vác. Sů'ra, K. Schndďer,Vi'!.G o·pf'e.rt h, AdJalb.G eo h ard, Ing. Stan. Veverka 'a J'Os.Ro·j e. -

Dalším 'Pak VÝ11.ze dne 12. čerV'Ila 1918 Č. 54964 vr,ch. etvidJ.geometřiLI. tř. Jos. Stojewski, Jan P6schl, Rud. Schuster, Eug. Vla-d!islovioeh, Vinc. Halll1lmer:l, :Jios. De.jmek, Agenor Lew.icki,Fr. Ma y e r, Gustav Ho I I, Ernst Me dí n, TomáJš L ó v ell. JtiHan P u-z.a, Tomáš 1I'Y't.Z ak:~ i ka, J<lk. W ech s e IIb e.r g e r, Leop. W i dl, AJ.Křička a ?>etr HlO,lec vrchlnlÍmi g'OO!Jl1etry1. tř. .

C. ok. generáln:ím ře:dli,telstVJÍmka,tastrw dianrě p.ozemkJorvé:EvildJe,nooígeometř[ I. tř.: Kar·el PrlinzeJ. AdIoilfŘežáb, August Doloenc. PridrÍ'ch Bi.-bulich, Rudolf Didek, Emil Exner, Adolf Gotzl. Franí. Michorl, Adolf Winkler,ediuard Ludvík, Jan H(javal'ír, Franí. V.alta, Alodls šJiJmetk,FraTIJt.Martinz,Aln.tOllll:JjollendJer,Maritm Glawna, J1o'sd CeTillIÝ.(II.), 'Loopold: Cermák,Petr passerini, Oustav SteIzmiilIer, Frant. Omerzti. August Czakert,Karel Dalus, GU'SltavMandil, Jan P·illlJk,L<l'di'SllavKruč,era, R'UJc\ioII~Sýkora,Fridrkh FoltLn, Vojtěch Kej]a, Josef V.alcha. Isak Lemer, Alois Zollner,Jose·f CO'r<Um.,Ladislav M:urdJza,OUs>tavMayelr, JWl Togcl, Jlooef Krorvák,LUldJwigVesse'l, Josoef ZVIO],ský,Wadisílav Prokop, Ain~'orn:í1l1Br.a:idla, MIi-koláš Kronser, Rudolf Schmied, Alfred Reinold, V&tor Klar. Ml't. Marino;..vič, Frant. Wohlrab, Alois Papírník a Josef Kočí vrchními, ·ev~d. geomet:yH. třídy.

'DáJ'e evid. geometři II. tř.: FT.anlí.B()Itůc~k, VáiCIl~vBuftka, EduardWesseJly, Mo'ische StadJler, EmH WanJi,ek, J1an S1aNGL, Mf. H<l'wb1mllJl1lll"JanPiekný, F'raní. Mužúk, Wsewolod Krzyžanowski, MJIkoláš Pacaluj:ko,' KarelLodr, Anlronín Ma1cháče'k, AUlgnlstSachoed, V'iJIOOJiChwaJ1'ek.Vincenc Miani,RiIch<l!rrdTiugema!lB1.AdlolfBoněšiJcký.ViiMor Schafftws, DomilllitkNedlokla1tl,Antooín Novák, Alois M.atačič, Karel V~nklat, IlIarel Špe't!a, AntOnm Pe-tmželika, MHan KU1ren1t,Jos. Gahaňstki, FraJnz Ti'PIPI,VliirotolrGUn~heT, Jos.Procházka, Blažej Z1immerma'mn,Fr<l'I1lí.Jošt, Bedřiich Schre!i.e.r,.jlo/sef Kru-ptca, Frant. Stě,pánl, AmtoI1Í,nGladlurlkh, Alolis R'ismandJo, Foraní. MHtncr,,K~re'l Kavšetk, Petr 11al1tiawski, Jrúř,jNa:lezLn'eJk,Mariin Pe'l'llóak, LeolllardSw!.iga a Emhl Henmall1'11levidenčními geometry 1. ltř. (VÝ;nos čís,llo 837ze dJne 26. ČeTVIt1Ja·191'8.)

Bvidenlční geometři 1. H.: Kar·e'j mnH, Rudolf Vaně:k, Fmn'í. Bárta,J10sef Voloušek, Edu/ardl Dadurrner, JOIS. S anlter, j'aJni Sch.ruiltzer, Fra:nt.ŠimOlllek Frant. Bu!káčekJ, Fra'lllt. Ma·šLnla,Alf. Hi'rsch" Václav Kuchta, Ing.EmÍ'1.BraumarnlJ1,Arroo'!1lÍnR'Ubclich,Mlilroolá'ŠPalwilikiewkz, Jar-osliav Kvítek,Otto Schweiiggl, Frant. Kv,arda, Ulric:h Fusenegger, Franí. Zupančič, Ant.Bojec, Pavel Cza:k'ent, Fmwt. Cermálk, Tomáš Nasál, J,Lnd!řichIieptner,Ing. Fra:nt. R6mer, Fr'a1tlrt.Skotá'k, V'la,Jdiimí1rVrtěl, ]oOis,efOmilg, JliřiíCas-sin:i,.Albr.ah<l!mPomerarnlZ, Otto Deu'tsch, Ing. Josef Kl\lIbelka.FT.ani. FaHa,Max Kioch, Eduard Kadlečk,a:,Janl Trá:v1ll:íče:k.J1allJNose'k, Valdemar Czer-. mak, Vladimír Há!j.etk,BrlunJo Bllaschke. Jakab LejklO'a Osklar CaJndoli<nivrchními evidenčnimi geometry N. tř.

Dáile: ey;idLgeQlll1ieltřiII. rtř:: f1ra1tlit.M.ann, Jilll:drli:chOold:ma:rrn,MarianTalent, Antlooín Cfžeik, J'Os. Zajac, t!iug1o"Permann, l(aJilnlerWerk, Hernnan:nMaz'Och, Karel Pul'P~t, Jan Hočevar, Bohuslav Hájek, liugo Kně-·žourek, Vladimír Crha, Meier Landesberg, Jan ~oneUi, Chaim Felber-baum, .Rudolf Luhn, Karel Wilhelmi, Lad. Tobolewicz, Moses Werber,Gustav MiJt~s, AntJil Rolland!, BIoihdan Ni·ewiatibmski. A;r,n.ašt KO;J/·iv.a,Frant. Bon, Boruch Zah'JIer, Josef TaudJt, .Ruldio1:fmzner, A'lhínr lanicki,Antonín Eisner, QlJ~do Bressan, Petr Adum, J,an Koščina, Aristid Vučetič,Petr Vufl'ič, A,rtur LaIIlg·er, 1'heofilr Baumann. Lad!i!slav Sendooki. Vla-diimíTCzurmak, Pavel Cudz'ich, Vilém Szafr,aňski, Štěpán Nowicki, JósefBirkel, Mankus Car, Ladislav Sznejgert, Jan Urb,mek, Ervin Korn-dorfer, Uroš Pokraiac, Julius P<I!pak, Josef tieH, Max Premon, GustavMuth a Vojtěoh Laskoš evidenčními geometry I. tř. (Výn·os ze dne 27. čer-vna 1918 Č. 838.)

1918/64

ZEI1ĚI1ĚŘIČSK9 vĚsTniKProf. Ing. František Novotný t.Dne 27. července t. r. po 'krátké chorobě zemřel v Senohrabech

ing. Frant. Novotný, v. ř. proiesor gcodesfe při české vyslYké šlmle tech-nické v Praze. Veřejnost technická byla překva'Pena touto zpTávou, jež'přišla tak neočekávaně. Smrt odervala jej uprostřed života, vyp'lněnéhoneú'illOlrnou [lra:cL

Brof. Fr. Novotný narodil se 20. úří 1864 v Němčicích na Hané:'Po složení maturitní zkoušky r. 1883 na reálné škole v Prostějově odebralse do Prahy na vys,okou školu Itechnickou, kde imatrikulován byl naodboru stavebně-inže,nýrském. V Praze zúčastni,1 se za dob studií činněruchu studentského, který byl koncem let 80, a počátkem let 90. plnýkvasu a života. Počáltkem roku 1890 složil druhou státní zkouš!ku v odborustavebního inženýrstvÍ a ještě téhož roku stal se asistentem geodesie přiústavu pwi. Miillera.

Zďe 'otevřel~ se mu širolké pO!le práce te'chniCiké •. které vě'1l'ova,li sevšestranně s obdivuhodnou energií. Na počátku svojí činnosti' neomezil sepouze na práci Hterární a učitelskou, nýbrž súčastnl1 s,e i fouhomé pra,xetechnické jako úředně autorisovaný stavební inženýr, ge6inetr a stavitel.V jeho kanceláři proveďeny byly projekty staveb prúmyslových, drah,éetné nálVrhy 'ceIk!olvých'i pár1cie!l!nÍ'Chre,gwFací mčsita rO'zsráihl1áměř'elní.

Již roku 1891 zastupuje proL Miillera, řídil měřícké i kancelářs'képráce, spojené s vyp,mwváním polohopisný-ch, výškopi~ných a re·gulač-nich pliá\nů měista Poj s ku. Měiienlo bylo methodlo'U poihTgo:1l'o~trigDll1ome-imi!ckio'Uavajímav'Or j,e, žle, (10 byl'o prvé mě,řenÍ toho dr:ullJiu u nás. pn1ányi p'f'Ooekt regluI;aóní hylyukončeny .roku 1893.

Zkušen1os'!'i', j,e'ž p-Iíi měř/ení Písku zíISlkail,uve,ře,jIllN r. U~91v úvaze o"P ř i p o ,j e ní n ,o v Ý c h p lán ů p 010 h o p i sn Ý c h k t r i g o no m e-tTiÍclké sfti map katastráIi'llIých« a v pojednání: »NOiVé p,FánypoLohlO,p'!sné král'O~. mě'sta Písku«, jež v,yš:lla f'OIkiul1896 a 97ve Zprává'ch spolku arcbitektův a inženýrů. Tomuto druhému p'ojednánídostaJ.o se zvláštního uznání, bylo vydáno v autO'risovaném pols~ém pře-k1llaiduSVan. Latillikem r. 1902.

Dříve ne'ž byly práce meřické p,ro město Písek ukončeny, převzalNovotný dvě velké p'ráce: měření města Roudnice a Kostelce nadO r J.i c Í'. Plány polohopisné a projekty regularční' -oibou měst vypraiCoványv letech 1892-93. Roku 1893-94 zamě,řil početní methodou' a vyp,racovalregulační pmjekt pro mě'sto L ,o u n:y, r. 1894-9'5 L o-m n i' c e nad Pop.,r. 1895-97 J i Dem n ilc e, K La t o v, r. 1902-3 projekt a, měření prop'arrcielní regulaci města, Lit [) myš I e a j.

Současně s touto neobyče-jně rozsáhlou činností pra,ktidwu; bylČiill1lJ1,ými ilritleTámě. R'oku 1892 wv:e,j'e'j<ni:I':»F olto g Ira mm e t r i e, je, jívývin a budoucnost«, Nové plány pol'-ohopis,né našichm.ě s t a :z á k I a d y r Ý s o v á n í s i t u ač n í h -o a t e r r a i n n í h o.Roku 1893 napsal ·pro Technický Obzor piO~ednání »M e z i n ráJ r' o d' nípra'-'ecisni n!ivel'lem'ent Ikrá;I'. hl'. města P'rahy«, r. 189'5 prá'c:i,,0 z p Ů s o b u .p r o vád ě n í p J á n ů 'P!) I O' h o p i s n Ý c h n a Mor a-

1918/65

vě«;!fo 1896 »Návrh a.popis P,rvní č·esikéakcj,ové továrnyna zužitlkování pI'odin 'v T,řebe'llicí'cth« a 'r. 1897 »Dějtnyměřen'í strupňo'Vého«a o »IM,ag'tJI,elť~smučediče na ŘiPll«.

Y oceněni{ této ro~sáihllé čill1'l1lOstiprakitické i IlliteráJrnlíjmenován bylrO!kll 1896 honofOvan'Ým docentem naU1ky o raikousk!ém katastru a zá-konech měřický'ch. PřednáškY- sv,01e spracoval a vydal tiskem pod ná-zvem »NaUlka o rakouském katastru .a knrhách pozern-klQvých se zvláštním zřetd:e:m na krá'1. Ceské«. Práce,tavyšIla později r. 1911 v druhém vYdání přepracovaném a pozmnožen'ém.Jsou v ní sneseny nejen ;př,edpisy ,pro měření polygonálné a stolem mě-řickým, ale i nařízení o udr:žováJní katastru v evidenci a nařízení prop,raxi civilní a pokyny pro plány polohy a plány parce.J,ační' dle ustano-vení stavebních 'řád1ú.

JHavní je'ho díIlo ž:i'vot'l1!íj,e »Kom p e nd iu m g,elO'd esd e a sí é r i-cké ,astronomi'e'«. Cást I. ',díllu vyda,i ,jíž předNm 1J}I'IOIf" Mill'Jer.Když roku 1897 prof. MiiUerochuravěl, svě,řeno bylo vydání celém díla,pmlf. NOIv'O'Í'néllllu.Pirátce té ,urja',Es,e s velii'k,ou IáSlkl()lua horHvO'S/tÍ,!P'O'V:t-žoval ji za svůj úkol živ'otní a hleděl sprawv,ati láJtku co nejpoawbněji.PrV'nÍ tři obsáhllé svazky, obsahující nižší geodesii, doznaly velikého roz-.šíření, vyšly v,e třetím vydání. Ukončení geodesie Vyšší, již vyšel pouze'I. díl, sepmf. NOV0t11Ýnedočkal.

Roku 1893 haJhHitoval se pm geodesi'i niž'ší, r. 1897 pro geodesiivyšší a r. 1900 jmenován byl mimořáld'llým profesorem geod'esie při vy-soké škole technické v Praze a v hrzku na. to, r 1903, profesorem řádným.Roku 1907-8 zvolen byl rektorem a dosáhl tak svojí nezlomnoU! vůlí aenergií té nejvyšší pocity akademidké.

AČlkdliivď~hlvni svůii~řeÍ1e'r VěOOvailKomiPe'tJIcMlUg1e1Odooiea sférickéastronomie. vydal soulČaSněFcelou' rndlr, iin$i'ch.POJedn4n~,,·.:r~k.J.l'VeřeinHr. 1902 »Tr,ilg'Onolllletrid{ou sít k,ráL hhv. 'městarYl~?'rhy~;ar. 1905 ·»Yelr'such die geo.graphische'n Coordinatender !k. k. S ,t'e r onwa ;j' t e i '11 P r a g \ e 'oId~i.tLsc oh a:b z u I ei t e n«,téhož roku Oe ode t i c k é n á z vos lov í čes ko-n ě m e cko-f r a n-c o u z sk é, Y,archivu pro příoro.dO'pisnývýzkum Cech vydal r. 1907 »R e-v i s i na d moř s k Ýc h výše k lÍT Ď g o 11o m e t r ic k ý c h bo d ůk I"H. C 'e s k é ,ho~ a po smrti, prof. KOlřis,tkyspraOOlVaIa dOlkončH»T o-pograficlký, Qrografický a hYld,r'Ografic~ý popis král.C Itl s k é h 0'«. R. 1906 uve'řre'joni'!'IPosmr,tnlOuIV~Domrnll{Jll'O ,prof. oKO''ř i s t k «l-

vi ar. 1909 vydal poslední se'kci Kořistkovy maPy o k o li Ipr a Ž s k é~ho. NáJldla:d1erl1'sipol'k,U'pQlsluc'h~čů,i'lllženýrství 'uv,eřeiniolr. 1904 "O e o d e-tické tabulky převo-ct,ryé a' pomocné« a druhé vydání »Zá-kladů rýsování situacniho,'a terra·inního«.

lNež tím není i,eih1orozsáihiJiáč'iirunlOlSltpuibilikaČ1ní vY'čerpánla. BYlI podlouhá leta sj}Qlu:pracovníkem O t t o v a s lov ní k u n a u č n é ho, kd'ežuveřejnil řadu článk,ů z geod'esie. Po několik let byl členem reďakce Neá·rod TI' í c hLi s t Ů, kdež obstarával' referáty z technické praxe a lťve-řlejňov,a/1člJánlkyvěldeckro-poJ}Ullá1rnlÍ.~

Jeho činnost odborná byla ,oceně:na tím, že byl povolán mi'nister-s'tvem obchodu za čl,ena úst ř e dní c e li c h o Vn Í k Oj}], i s e ve Vídni,raku 1906 jmenováJn mimoř. čl~nem krá I. čes k é s ,p.oJ e~tJio s t,in a u k a pověřen byl řízením r'ozsáhlých měřických prací pro vypraco-vání polohopisných plánů města Prahy methodou j}Qlygo-'notrigonometri'ck,ou.

I při suchém vyjmenováni pwbh.kacÍ a slpisů prof. Novotného, bezjakéhokoliv 'bližšího rozboru, vynills;á jasné, to množství práce, které zasvého žívota vykonal. Přece však naIŠel ještě j}Q'kdy,aby se rooM účast-niti veřejného živiota po')iHckého a byl také r. 1906 zvolen p o s I a n c e mna nad1uř'íšsikoll za, Nové Měs.to Pražské., Ba 'vy,prsení mamidlátu r. 1907více nekandtdova!1 a věnoval se pOUlzepráci odborné. Na vysoké šl\.'Oletechnické zastáV'al řad1u fUll1kcíakadiemii,c1<ých,byl 'př-edsedou ~komise prostátní zkoušku v Ulčebném běhu pro vzdělání zeměměřičů, mh.t:opředsedoukomise 'pro II. státní zkoušku odboru sta ve'bní-ho i'l1žený.rství, členem ko-

1918/66

mise pro n. státní zkoušku odboru kutltumího inženýrství, členem komisepro autorisační zkoušky civ. geometrů a členem různých Ikomísí odborných.

CínnoS't Prof. Novotného byla neobyčejně Jozs.áhl!á; bylo to možnopouze při jehoneunavné pUi, pevné vytrvalosfi a nezd61né vůlí. Odešel()Idnás v letech nejp'lodněj,ší práce, nedočkav se svého vytouženého snua největšího možného štěstí, samostatnosti našeho národa. Tělo jeho pře-vezeno bylo dÍ() Něm1čicna liaJné, k'te,rou t'Ol'i'k milovali a ,na ni,ž č-as,tovzpomímťl. .PiantofLí,če!k.

Memorandum spolku českých geometrů(odbočka Brno).

Přís~ušníci stavu geomet'fOIvského jsou pro správu státu, hospo-dář,stvi i'eho ,} zái'my abyvate:Istva velmidů:I:ežitými spoLu,pralOo'Vn'íkyveveře,jném Ž1IVOtě.lso/uoc si vědomi toho, ž'c stav g'elOmetwivský nemohlve sta'rém státě všem požadavkům VyhOiVěti,že n:a dmhé pak stmně bylvýrznam prálce tO'hOttostavu šI:a'tně posuzován, považujeme za svoupovinnost p1řispěti d1e zkušeností a ,Silisvých k vybudování organisaceveř,einéhlO vyměř,()Iván'Í'v novém státě našem S'C žádostí o upravení ~xi.•stJenčn11ch asodálnídh IPd!fuerií"~šechn'a odvětví stavu našc:ho. Vev'e,řeiiném ž'i'vl()tě z.aměstnám! /bvl1i ,d,ooud při:sl,ušníci istavllI, geometrÍl,vtěchto odvětvíClh:

1. Při 'vymělio1válllíikatwstrállním.2. Při stavevnÍiCh úřadech zemských astátnÍ'Ch~3. Přli ,agráJrnkh 'Qper:adah.4. Při sprá1vě ž!ellez11Ii'c.5. PřiSlamoSiIfá'vuý'ch úřadech.6. Při vleFkostwtckh a II,es'I1J:hnhospcdářství.7. Při mlěl"EIn'. :d'Ů\In'Ím.8. Jako úředlně 'oprá1vněn'í ci'vilní geomeHii.,S\Yoile'knáš, SlOiu'střeďujÍ'\:ívš,ech-na tato odIvě:tví, usnesJ se [lili těch.-

to ná vrzkh olfgalt1isa,ceveřejného vyměřování, i upravení poměrů sta-wiVských.

r. Požadavky všem odvětvím společné.1. R o z ší ř e ln í s t li ,d i a n a ř ád olliýo 'd b 10 rte c hni c k ý.

'\ " 'Má-Iii geometr ve všech odvětvích své půs'O'bnosti, vyhověti mo-duním poža'd'av'kům věd technických, má-I:í S!e' státi nej'bUžšim rádcemJ~du vOIboroedh technkkýoh, k čeltnUižsvým stáolým poibytem med ladembyl a. bude vždy 'P'eJ/Voolán,nutno st.udium r:ozšířiti na řádný odoor na vy-s01k'ých šk,olách techní'ckých.

2. Zař,azení g,eometrů do skupin'y "A«.Uznání foOVlnOioenruOtstigeometrů se stMní!miaikadiemioky vzdělace

nými úředrfty a zař,azení Hch do !skupiny »A« sllu,žehn'íIPragmatiky.3. ústřední úřa,d pro veřejná vyměřování.

Za IllIeljvýhOldněljšíúpravu ceTé pra:k'ce' zeměmě~',ičs:ké_p!Qiva'žujeme~ří!z·ení ústřecLn'í,hoúřadiu pr10 v,eřej'llá vymělřování 'pf'i mLmsterstvu ve-.řejných Iprací. \

úř<Ud tento zah!rnlOva,1:by ja1kQ úřad nejvyšš:í 'ÍlI1stalncevooeni adohled na všec:bny práce zeměměři'čslkéa sice:

la) u.k:ta,dlní měř,eni geoldietická i asit\roln/OImiClká.b) POIdrO'bnéměřoe!IJ'Í.

•• lG) Plráce to,p,ogr,arfJilC,ké.d) Ev~dienoe:p'lánů a ma.I:.e)Reppooulkce pl'ánlŮa map.n Příp'ravniprácepro stavební úřady' státní správy.go) Návrhy zflkOinůa nařh~et1lí,týkající se veřejlného vym'ěřovánt

1918/67

h) Od'bornakontTo~a na veškerá měřenfi, v,četně oněch, jež pod'lé-halí Hným mini,sterstvum (mi,nisterstvo ŽeJelZni.c,m'inis,terstvo otby).

4. P ř 'edno s t o.u měř i č s k é JI o ú řad u' v ž d y g 'ellOID e t r.V če,le k:až'C!ého ,úfa,ďu zeměměřačského 'budiž te,chtl1lÍcký odborník,

geometr, ,který jeldiiruý jest s to vš'echil1Y agendy s porozuměním odborněl'ídij~i.

5. V,ymez,le'ní kompetetlll,ce.Pusobnost jednoltlivýioh Old/věitví g,elOmetrů hudl'Ž dllle\ d~11euveidlOOých

přání dloty'čných kategorii p,řesně 'vymezena.6. ú,prava starých a vydání nových zákonů i nařízení.

J,elikoždlo:savadlní zá1loo!l1Y tý:k:aJjíc,ise měř,ičské prakse namll1lO1ze'potřebám právllnm, techinie'kým a hospodářským nevyhOlVuóí jalko zákooo evidenci 'k,ait<l!stru ze 23.kivětna 1883, záikoo obča:n,ský, sulnúční, sta-vebni" lesní a ž'ivnostell1,ský ,i jilné, buďtež tY't1o' opraveny a doplněny.ZáJkooy o ohmnWováJní, o novém měření, iO jednotném 'Qicelně'rrÍpozemkua piíí,padnérevlisi klata'stru daně piolZemlkJ()Ivéb:uďt:ež 'vyd'álTIJYl.

7. Účast 1Il,<i!aJnketách.Při pracích iOrg,anlisačlli~c·h,přípravě zá'lwnu a iťaříz,ell'í tý'kajicích

S~ působnosti geome,tra hU'ďt'e'ž do odborU., anke't a pold. zváll1li př'Í'SJiušnícistavu geometirdVského z ďotyčnýah odlvětví. Zk,ušell]ostmt v pTakt<ilokémŽ'Ílvotě' mlstřá<danými chc'eme spolulPůSlOibiti na vY'bwdlo'vánlí'nla'šeho' stavui všeho s mm souvisej'í,cího.

II. Požadavky jednotlivých odvětví.I. Požad'av,ky geometrů Ikatastrálních.2. zemSlkýah.3. agrá,nníc'h.4. že~ez,"ičp'ích. •5. mests:ky,c·h.6. ci'vi'ini,ch (,zeměměi'Jčskýc!h ,imenýru).

Požadavky geometru katastrálních.1. Ústředmmu úřadu po veřejná vY111'ěiíOiVáJníhuďt,ež pOidlří,zcny

v jedlnotlivých zemích zří'zené z'emsiké měN:čské úřady (,ilm~peKt'Ů~áty)jakoinstanoe druhá.

a). Těmto mě'ř.ičSlkým úřllJd'um -budiž vyhraŽJen d'oMedí na ve1š:keréměŤ:i'čSlképráce v ďotYičné zemi.

b) Při těchto úř,adiecll\ :neoh! se zŤ:~dímOiderní repT'lYdiuk6n'íústavy,j;e·ž 'by 'QIbis;taJráVia'1yn:!pflQldukic~kiaJtastráJltllkh malp.

2. Zemským měřličským ilniSpelktorátŮimnech! '1>odílélťaiíJokresní mě-ř,ičslké úřady (p'rVní instance) místo llIynějš:fclhevjdenCÍ tkatastnlJ d~ně' po~zemkové.

3. V záJjmiU'zKlolma1lal1letnímlHičstkýlah úředlruíiku, zv~áJši:ěml~.dsílch anovýlch '&11.třeba umožnitii sel~náJníprací vŠleich od~rětví veřejného vymě-i'ováni .a to p,řied 'I:ropujčelllim V'OOOUC'Í~'mrsta..

4. Sť<l!tus zeměměř,účslkých t,e'chiniiku bUldi'ž' pro ce:I'éúzemí' česko-slovenské repU!bli!k,Y'S1poli'e:čný,ťa:k aby jeď!lliotlJi'vCůmJbylllo umoŽll1Jooou-cházeti se ve'řemolu SiOUtěm'ouprázdnělná místa kdlekolliřv a dile miOŽl1iOs,tibrm zřete,F na ,poče,t gi~tllŽélbinkhj'ét.

'S. RáJdJnláúpra:va hmlotných poměru a ,sQlciá'lnílhopostaveni vuhe,cumožní státním' geodetům vyhýba,mse p,radrn SIOu!kr;omým. Přesnějšímvymezen'í:m pusobnosti oidJpaidllaby ř·evnivOlSt a zd'ánU:vá ,konlk:'u'rencemezistátními a Ciřvúllll[mi goome!try. Mimo .úpr:avu služného na:l'éhavé ·}e, wpra-vel[)~ cestovného a diet.

6. AerlsOlltál íedinoťliVých měřič>ských ,ÚŤ:aidilJ)'Tvll1i.instance budiždoplněn j1edlnJakm!ladlš'ím~SiHami technk,kýlmi P'TOskwtečné měř,ičsiké 'Práceaíe:d'nak 'kan:oolářskými [lTO písemn! práce'.

7. OsvědJOeným kance'lářsik:ým oWdia:ntUm nech! se umÍQIŽm zařa-zení dió kategori.e ka:nlceJIM"sik~ch.úiíedlníkU.

1918/68

Požadavky dosavadn'Ícb geometrů zemskýcb.Při zemském stavebním ředitelství budiž vybudován samostatný

měřičský úřad z ge'Olme,trua kanoellářský,ch sil' pno ty~o IJ:nrce:Za 1. Pňíipravné IPNÍJCeměř~čské p'iíistavbách veřejných, zv'láště

vodních.Za 2. Měř,ičské ;prá:ae a )elCtllJáJn,ísle zájemnLky ~aúčellem ,výkupu.

a vyvlastnění pozemku k zmíněným stavbám - pokud neibudou civilnímgeometrum vyhraž.eny.

Za 3. Knihovní provádění vždy za součinnosti geometra.Za 4. Př,eZlkoU'šenia schva'tování polohopisných plánuZa 5. Mel'ior~ční a inundační katastry.K bodu 1. Přípravnými pracemi měl"ičskýmí rozumíme práce nutné

před komísionelním projednáním 'projektu a to: navázání na triangu~;ačnfsít s pa'1řičnÝm j~j;im doplnění'ID, měření situačn!í a výškové pro projektsám, správné zakreslení starého stavu a tracy projektu pro komisione'lnířízení a součinnost geometra při !komísionelním řfzení samotném. ~

K hodtl 3. Jen za součinnosti geometra prováděný kníhovní pořá-dek znamená urychlení, zlacinění a hlavllť zaruču'je správnost vlastnickéhopřevodu.

MěřLčslký (geodetluaký) úřatd j)ňič:l!eněný zemskému $,talv,e:lmímlUře-'ti ditelství hu~e zajisté podMhati od'borné kontrole ústředního úřadu pro

veřejné vyměřování při ministerstvu veře.inSrch prací.Včele odboru stůjž! přednosta-geometr, jenž jen přimo od zemského

stavebního řledlUlIdlslrvíblllde piieHmati práoe pro ce~'ý měřFČ'slkýúŤ'a,d.!PřIdělení dostatečného počtu kancelářských sil dlužno již z úspor-

ných duvodu žádati.Požadavky geometrů agrámicb •.

Ohledně organisace úřadu pro agrárni operace sOllhbsi agrární geo-metři s návrhem u.edeným v memorandu spolku architéktů a inženýrůvro markrabství mora:vské, které ministerstvu veřejných prací i ostat-ním ministerstvům bylo ii'ž ,podáno.

Geometři .agrárních operací žádaji pouze, aby dosavadní nepnro-zené a nespravedlivé postavení jejich vedle ostatních agrárních technikůOeSlnkh a Ik'UlI;tUlmkh)ibylo !přliměřeně k jejlj'ch výkorunosti u,pravei1!Oajako Sltěžejné požadavky v tomto směru uváJdlěi'í:

1. Služební postavení rovnocenné s ostatními agrárnín1,j techniky,kulturními téchniky, kulturními a I,esními inženýry.\ Jest známo, že k tomu, aby agrární geometr všechny úlohy jemusvěřené Slpr:á:v,nrěmohli zdola/ti, i-e'Stpotřebí mnohem Více znalostíprakltl-okýdl a teor,et.•nelž mu byllo mOiŽnostudffem v "ursu na VylS. šk;Cll1ete,cl1"ni'cké si osvojiti. Znalosti tyto musil si dosud agrární geometr opaltřitijen :praksí a sou1kromým studiem a jest spravedlivo, aby ná'he:žHězato byl odměněn.

Vzhledem na brzké rozšíření studia zeměměřlčského tvoří nynějšf~g.:ár~i o geo"etři vlastně jen přechod !k pinti kvalifikovaným měři'čskýmmzenyrum.

Vzhledem k tomu, že agrární geometři tvoří jen nepatrný zlomek1echni,ckého úřednkva státní,ho, bylo by tím způsobené zvýšení nákladurovněž neputrné.

2. V dúsledku s r,ovnocenným postavením s ostaJtními agrármmltechniky žádají, aby byba jim dána možnost dosažení· vedOUCÍchmí,st, jalktomu jest jilž u ostatní'ch státních· úřaďů, které geometry zaměstnávají.Dů'V'odem z.a;j[sté jYOIStačH:ellnýmk tomu j~t, že zříidlka kdo jest s t,o" po~ce1.ou služební dobu fysicky i duševně neobyčejně těžkou službu agrárníh()geometra zastávati. Pří'padně necht jsou agrární geometři před dosaže-I1Jímtakového místa podr,obeni ~koušce z oněch prací, ke k;terým před·-běž'ného vzdělání na vysoké škole nenabyli.

3. Na :příŠtě..buiďtež přijímáni k agrárním operaCÍm jen absolventiodboru zeměměři'čských' :in.ženýru.

1918/69

4. Úprava polních a cestovních požitků 3Jnal,ogicky s ostatnimi stát-~imi techníckými úřady.

5. Započltení provisomích a vojenských let do postupu i výs!liužného.

Požadavky geometrň 'železničních.Ze'k,Zlnlilolllítěleso j,e plOv~bc'ez val!'Uléčásti v pllánlC'cha m~pách

~p3JtněvyzJI1I3Jčeno.Pří,oi.nu t'Oho tř'eiba hihedati - jlaJkovšudJe jilnde - 'v tom,~e podníklaltellství sJtavty i že,lleZlnlilc,eneměiliy k této prádi 'odlbomí,ky s pa-tN6nou teoretJilokou a pra'k,tiokou průpravou.

Jelikož se dá očekávati čilý železniční stavební ruch, rozmach že-leznic' vůbec a dúklaid'ná reorganisace celého systemu, třeba se podob-ným nesprávliostem vystříhati a zaJbrániti nepřístojnostem odi p'rvopočát-ku. Je ,tudíž v zájmu, všeo'becném nutno, aby v dohlédacích úřadech (mi-nisterstvo železnic a g,enerální ilnspekce státních ďrah) byty zastoupenytooreti'ckyi prakticky vzdělatl1í geometři, kteří by se sú,častnili ústředníadministrativy (zákony, předpisy, zkoušenI tracy, zakládání nádraží atd.).. Při každém ředitelství státních drah třeba, aby pp dosa'Vadním způ-sobu hyla u oddělení 'pro stavbu a' udržování dráhy zřízeni3J a: patřičněvypravena sam'OStatná vyměřovací sku.p,ina pro práce měřičské', spojenés uďržová;nímd:ráhy. Včele stůjiž technicky vzdělaný a, prakticky vyško-lený geometr, jenž by za správnost pq1ánů- ,proťi dosavadním prakti-~,kám - ,ručil přímo řediteli.

Tato samosta'tná vyměřovaICí skupina by obstarávala:1. výkonnou měřič~koUi polní službu,2. kancelářskou ,agendu!.Ad 1.: a) vyhotovování situ~čních plám'1 k účeLtim projektním, tak

evidenčním, přípa!dně· jejich reJanllJ'I1'lováni;b) staničení tmU (S1ta'bilisování osy);c) výkuPní p:]lány, •d) šetření za účelem vyvazení .pozemků, jak se stranam'i' (ohledně

cen, veřejných práv), tak i s úřady (:knihovnf výtahy, seznamy);e) lllIa-letkové spOry, udržováni hranic, opravy nesrovnalostí, evi-

dence držby;f) soumezné sÍ'alvlby (lQhoová a stavebntí čálI'a, regub01lí pJá11jy', par-

celace, svah, pl'ány poškozených soumezných ploch).Ad 2.: a) evid'enceplánů;b) ,pfiprava: k Iitografii ,(matrice);c) vedení železniční knihy, nájem a pr-onáje.m pOzemků Ir Sliožiš(;d) hájené lesy.' '\Dle Organ1'Sace celkové techni,ckésluž,by statní bylo by na zástUpCi

u ministerstva železnic a ústředním ú,ř3Jdu pro veřejné vyměřování,abypa:třičné návr,hy Iletailně vy:pracova,li.

Požadávky geometrů městských.Měřičsiké úřady městské buďtež př,i'čLeněny městským stavebním

úřadům.! . .'Šéfem t()lhOltoúřadu má býti g'eoiihetr s autoriSlarCici\11. technilka.

, ,Působl1!ůls't 'jeho :nechf. je tá:ž ,ja'lm. cirv,ilniho geQimetra. s tr.m obme-zoo:im, že je opráVlltČlllvYJkon.ávatipouze ty 'sO'uikrrQlmOlpráV'11[práce civill~n'Jho geometra, které se IkOil11ajipro" :dotyčné město i'ako stranu.

Požadavky .civilních geometrii(zeměm'ěřicský'ch .liJnIženlÝrú).

ú"redJně 'OpráVlllělnLciMidm geometř,i:porokovavše na Ischůlzi drnet3. 1Jistopadu 191'8 'O ex,iste:ritn1chpoÚminOOáJCIh~svéiho stavu předlldádajfrrojev těchto svých přánlí:

A.L .Civilní gWme'tH' bUiďtelŽus·ťano,veíiti'dkr'esnímE zeměměřič-/ikými inže:nýry >3 vypmvenl pro vym'ě,rovaéí ,práce ,autoritou úredn~ jakono!ářlÍ;'pw kaŽldý techn,ic1ko.-správni okres budiž jme:novám tolikO' jedenvYrněřo.vací. inženýr.

1918/70

Okr,esy vymě'ř.ovací buďt'e'ž rozvrhnuty d'le pova,hy kraj,e ilnženýr-ský'mi komorami, které bUldouorgánem db.zína.cím.

Zeměměřič'ský inž,en'ýr jako telchnik potřebámvenkow.kých Qbcíneiib'1i'Žšia vz,dělán povšechně techin:icky, by,] by v té tu:n/k1ejtec'hll1Ji'ckýmrádcem venlklOva, jehož v'eII1Ikovtruk nal\éna/vě'Potř,ebutle.. Vybolvě'IIO•..:I~by .setéto .potřebě odlbomou a ·vho'dně vzdě'l.runousilou technickou. ,j:řestalaJbypúsobtn:ostlidí tlIepo\"olruných v ,diů}.ežit~cho,táz'ká'chm'ě-ř'ičských 'a výstav-by měst.

2. Pro práce ,o!kresní zeměměřÍ'Č'Slkýchinlž,enýrů budiž vydán tarifPo slyšení .inženýrských komor.

3. Pro 'okl"'elStlIÍinž·enýry z·elilllěměřIČSlkéhudiž stanoveno výhradnéoprávnění provád'ěti tyto práce:

a) VeSkerá soukwrnop'rávnÍ m:ě'ře!tlí ve sJnYs'Eu:hO'rizoltltálném avertikMném s vyhotnV'ením p'lánů, vý,j:>očtů a ,te'clh'lJ!Í'Cký,dhI.is,tin i kopií.

b) Vyměřování poz·emků pro v,yv'llaJStňl()vánÍa pro gruntakJnihQvnívtělení dr,an, si!Inic, k,alnáJůa pm ú>lJnalV'uř,ek ipotOlků.

c) Mě'ř~ní, vyhotove'tl'íi a 'e,vi:dleltllCe'1JIOIlloho'PiISltlýcha 'regulačníchplánů měst d:le stá:v,a,jí1ckhpředpisů·.

d) Plány na parce,lad sta'vebltlií'chbl'oikůa prolf.ilů nových uHc.e) Stanovení a VytY'č'ovánÍ stavebních čaJr nivea.U'.f) VylhotovovátJIÍ a ověřlovánlÍl všec!h geometrilCký'oh pllálliů a kopií.g) Ohl1"anióov~ll'í!po,ze'l11!ků.h) TechnilckáJ zna:lectvÍ piiobtecnÍch samOlSprává>chtam, ,k,dJesta-

vební řády předipisUljístrun'ovenía vyty'oovátllÍ staJV'e'bn~hčáro4.. Ve ~myslu tohoto výhradného ;práva p'r-ovozovla:tí vytčené prá-

qe zeměměfi6ské 'hudilž opraveno dosavaijJn;íminliste'l'S1ké'I1'ařílze'tlfo ci-v!iIln~!oh teoh-uidch.

B. Mimo právě uvede:né požadavky na výlhra,dné právu provo-zovati zeměměřičské práce eiv!Íl!ní inženýři měřlliČtí pOžaduj!Í dále ještěO!flráYněil)Q.~'spoIUJúčas.t'~ tě'Chto ,pracích:

. ,LV zá'k,oně .o novém vyměřováni ,katastráLném buidli'ž Vy,hTaŽterral1lIOžn'!llStúčrustli civHnich 'inženýrů v'Y'mělíO'Vackh na praooch měiíiCskýcha v tétočÍ'tlInosti za '1<Jontro1lystáJtu bud.iž jimpwpůijčoo<a' autmdtla státního,orgánu vedle státnkh orgánů měři'čsikých.

Taiková zákon'Ítá orgamlsalce nového měřenJi !kataJstrálin~o vysky-tuje s.eod TOIku1910 ve $vÝ'cafsku (Z. f. Verm. roč.' 1910 str. 41. <li násr.).

2. Plíí ,arondová'tl'í 'a scdován'Ípoze'l11ků bUidiž P~U'd' 00 týČcSl\JOlu-působení dvilniÍchtll'ženy,rů vyměřovadch ~achována :dos.avaidnli!zák,o..

,tlIÍtá ustauO'Vení Sletstejnou pr.alVomocí 'úředin'Í'kastámíiho..--...a. P~ístu'P ke všem operátům úř,edním.

4. Za ,souldriJí:hoz'tllalce v oboru zeměměřicské'l11<li.odhiadu 1p000emkůnechf 'se béřezásadně jen vymě'ř'ova.cí ill1'ženyr s ,phOOUlkvaI~IDi!kad.

5. V odborech minliS<terstev,jednajících o pnalCech'Spad~jídch db pů-sobnosti civil. vyměřO'vacílho iiltJIž,en!ýnabuďtež po návrhu lÍ'tl'.že:nýrskýchkomor přibráni 'zástupci toIhoto stavu.

6. Proíektya: mZ,počty na stavbu si'lndc a cest.7. Zhoto~o4ní meHo'TaČll1ícha: illl'un:ďJačn:íchkatastrů.KvaHfikoVlanlý1ill,oi'V. měř. ,iInžen~rům budiž ve SI11iY!S3u rozšíření

stuQiapak př!ÍlJl1'áno'právo !j:!oid'áváJll'íznwlleakýc'hposudlků pm povdlovánístaveb a Vle' staMehnkh zá>!'ežlitostechdbei .ve'!!Jk'O'V'S'k'ých.. C. Aby mohl cdv. měř. inženýr i v nejzapaldllejšF 'O'bci provádětipraikci, jak jsme v předu: uvedli ..a práci svou l1iemusillldl1aJoop06Itati, čili,alby b~!la ;uffi!OŽlněna,Wp1'abn:i'étvu:lelVuá a odborná práce, iest nutno, abybydlel venikovu!1ejihli,~e a ne,mě1 tě.žké pOOmL~Y'ŽiÍ!v:()itJnf.

Jest pro'Í!O'PO -~půsj()hu ttsazení obvod11lÍch ,léklařůl1lelb notářů or-gooiSiQyati tedllMClkou služQua zřjlditi !k,u.výživě staCinéapra'ktlioky vhod-néobViQdy (asi vdikost diosavadruích heitmalnstvi)pro civ. měř. ·mže!nÝ'rya prakci .jeřkh.POddoz~rem.inž. '~or chrán1ti a hO'!1o!1OlVati.,

D. Aby civ.mě-ř. ,~ÍliŽen'Ý'ňiměli'mimo oiJoríooretíckělro vzdě'láník vy't-čené funikci ináležítoupniJroi, žádáme, atJyk.aZd~cret4lek:tant mr sá-

1918/71

mostatné místo prokáz3Ils.eaiespoň StJ}etoo Iprakci v oborech pl(JidA a B (»-

znlačený'ch.US3lwvlÍ'nj úř. ope. civ.' mě'ř. ,inženýrů hud/i'ž z.aiíwzeno do ikmnpe'-

tenoe inženýrský,oh komor.Př'eohodiní' jjravoll1\oc civ. měř. inžeIl1~'rů bud!i,ž z,wřízena inž. ko-

morou d!,e studH a 'diOlsavadinípr3lkce členů 'kommy. stejně ta'k i: prvnlIustanovení ,obv,orlů a obS131zenJiJich v:E',ř'e1jnnuImlll'kupend.

Bez této právomo'C'i pro určitý ioovO!duděl,ené nemá 'ntikdo 'PTávapréllkciciv. mN. illlženýr,a 'I='TOVlolZov:atiÍ.Kde j·est ti\eba dru'hého znake. budižpřliibrlÍ'1l!úř. opr. 'cliv. me,ř. inlŽJe:n:ýrobvoidlu jinébo.

E. Aby ummžněn:abyla práce úř. opr. civ. měř, ,~nž:elnýra}est nutno,aby státní, zemsiké :i obe,cni úřady 'spřístul)Jill,ilyU'v,edienému j.akož i jle:hoo'Yěřený:m záls>bu1pcŮimpřJistup 'k mapám. pláJnům ·aJvefejnÝ'm ,llistinám, j.a-kO'ž aby nová nlalříze'ní a zlÍ'koll!Y'Hloh'Práce se tÝ'kaHd jlim byly ď:oručo-v'án.y; stejně j·est nllltnlo. a'by půlko1lJtní!a be'z úřlediní'hoopráv.ně'nn pro-váděné I1=rácene'Při~ímaAy,nýlbrž ,původ:ce tr~,st:ally.

Musilo by býti vydáno také nařízení všemolbeoním úřa'dům. žeobvoc1.:'í oi'v. měř. řnŽJenýři musí býti bránli ke všem komisím stavebnímřád,em pr,edepsanÝ'm za S(joonl3lnOlu<odiměnu,'SOl\l!d'ůmpadc, albiy byJ)iibrániku odhadům a 'znla,1leckýmposuldkůrn. tIon<Otwvánistanov'í pří\S;IUšn'llinže-iJýrská kO'illo~a>.

Empirický vzorec pro urychlení.Prof. Vliclav Š pač e,k 'V Roudnici.

(Dokončeni,)Vzhledem k nespolehlivosti posledního koefficientu provedl tIelmert

též výpočet s koefficientem 0'000007. jejž stanovili Wiechert (1897) a Darwin(1899) předpokllidaiíce hydrostatické zvrstvení hmoty v nitru země. Prostanice na pevnině, na břehu a celkem odvodil

e) Yo= 978'044 {I + 0'005301 sin2 'JI - 0'000007 sin2 2 9'\± 15 ' J

f) 978'047 {I -+- 0'005300 sin2 !Ji - 0'000007 sin' 2 9'1± 11 Jh) 978'046 {I -;- 0.:005302sin' 'P - 0'000007 sin' 2 9'\± 12 ,

Ku posouzeni přesnosti udává násled.uiicí tabulka v tisícinách cmopravy pozorovaných hodnot, počítá-Ii se urychlení dle vzorců a) až hl:

a b c d e f h-14 -9 - 5 - 9 - 2 - 7 ---' 7-S -5 O -1 -2 -1 O+ 24 + 23 -1- 16 + 2f}; + 21 -1- 17 + 20

1 O - 12 - ~ - 7 - 10 - 62 - 3 6 4 -10 3 - 6

- 7 -12 + 4 - 9' -17 + 5 -11+6 +1 +8 +6 T3 +8 -1-7- 4 + 6 - 6 + 1 + 14 - 8 + 3937 803 577 638 1082 620 689± 13 ± 13 ± 11 ± 11 ± 13 J: 10 ± 11

Poslední dva řlidky obsahují soUčet. čtverců chyb a střední chybujedné rovnice. z nichž byla formule odvozena. Větší odchylka jest při 25-°,

Ze vzorcÍ1 a) až h) pokládá za nejspolehlivějši posledni, jemuž lzedáti ,též tvar

y. = 980'632 (1 - 0'002644 cos 2 'P + 0'000007 cos! 2 9').V pojednáni. v němž tIelmert odvodil yD. podotýká na str. 336. že

dle pf~sných měření absolutních jest třeba hodnotu g ve •Vídeňské sou-

1918/72

-stavě~ asi o 0'015 zmenšiti. Na základě pečlivých měření, jež byla konánapřevratnými kyvadly v postupimském geodetickém ústavě v I· 1898-1906:stanoveno bylo (lJl = 52' 22: ,9 t.= 13°4: I, li= 87 m)

= 98l'274 + 0'003 cm .1)g .. sek2

Po té provedl E. Borras') vyrovnání měření g konaných mezi hlav-ními stanicemi do r. 1906. Počet jeiich jest značný. takže měření pozdějšinezrněni rozdíl g mezi Vídní a Postupimí ani o 0'001, a bylo tedy možnoveškerá měření na celé zemi vztahovati k absolutnl hodnotě v Postupimi.

Do vyrovnání pojata byla jen ta měření. kde byl bezpečně určenchod hodin. teplota kyvadla. vliv současného kývání stativu a kde změnykyvadel byly nepatrné. Jinak jsou totiž měření nepřesnými vzhledem k přes-nosti, jež se vyžaduje. Vybraná měření týkají se 20 hlavních stanic') atvoří 23.od sebe neodvislých řad. Jedna řada obsahuje 6 stanic. dvě řadypo 5 stanicích. většina pouze dvě stanice; počet chybových rovnic 62.

Pro Vídeň plyne z vyrovnáni toho g = 980'8601± 0'00084. Stanice·ostatní vykazují chyby větší. nepřesahuiící však hodnotu 0'002. Za ~ákladvzata hodnota g v Postupimi s chybou O. Vzhledem k tomu nutno veškeryúdaje vztahuiící se na soustavu Vídeňskou o 0'016 zmenšiti a l1elmertovaformule hl pro urychlení jest

fo = 978'030 (l + 0'005302 sin2 tp - 0'000007 sin2 2 tp)Dle theoreíického odvození (49 2. V. r. 1914. st. 115) iest koe[fjcient

při sin2 cp • 5 170005302 = '2 m - e - 14m e.

Předpokládáme-li. že rovníkový poloměr a = 6,378.200m, jest poměrodstředivé sily k urychlení na rovníku m ~ 0'00:14678 načež sploštěni

~= 0'003353= 29~'2"

Sděluje Dr. Ing. J. R y š a v ý.

(Pokračování.)II. I(onsolový pOdstavec Lukešuv.

Pi'j merení dŮ'lním stává se velmi často, že buď 'vůbec nelzepoužíti obvyklý'ch stojanů ku postavení stToje úhloměrného čí ni-velačního, nebo Ž!e 'upotřebení jkh bylo by spa-jeno nejetIJ. s vel-kými obtížemi a ztrátou času, ale také mohlo by býti značně naújmu přesnosti. Příčíny toho ~sou několikeré: v úzkých a nízkých chod-bách je nedostatek místa pro postavení stojanů, nebo na závadu přesnépráce je mě1kká, neiistá spodina nebo-zase přmš tvrdá a nerovná skalnatáFúda v čerstvě vylámaný,chchodtbách činí llstředění stwje v:elmi zdlou-havým nebo koneč~ě, i když by žádná z těchto příčin nevadila a chodbybyly prostorné a upravené, mohlo by upotřebéní stojanů podmíi1itl nemilépřerušení těžby po dobu měření. V nízkých chodbách lze ovšem užíti sto-

') Kilhnen-furtwangler. Beslimmung der absolutell Orosse der Schwerkraft zu Potsdammit Reversionspendeln. - Verolf. d. kg\' Preuss. Oeod. Inst. N· f. Nr. Nr. 27. - 1906.

!) Verhandlungen dervom 21. bis 29. September 1909 ln Loudou uud Cambridge able.haltenen XVI. allgem. Conierenz der Internationalen Erdmessung. 111.Tei1. Bericbt Uber die re-lativen M~ssungen der Scbwerkrait. - Prvá obšlrná zpráva obsabující všecbna měření uve-řejněna byla JielmeTtem ve Verbandlungen der XIII. allgem. Konierenz 1900 a doplňky jejír. 1903 a 1906. V těcbto jsou měřeni seřazena ve skupiny dle stanic. z nichž vycbází. a u každéstanice. označena redukcella soustavu Videňskou. Ve zprávě Borrasově zavedena vesměs sou-stava Postupimská.

') tiongkong, Jalpaiguri. Dehra Dun. Zikawei. Tokio. Washington. Muichov. Videň-hvěz-dárna. Vídeň-zeměp. ústav. Strassburg. Paříž, Karlsrube. Koburg. Ke\\'. Oreenwich. Postupim.Samara Moskva. Kaza/I. Pulkova.· .

1918/73

jarl'U.~e .,z·~suvnýmínohami, ale ani toto opatřeTJIínebývá. vždy účelné;,iPostaCllyllCtl'k . h " .•' h d 1. ~ vdV" t"k' ov tV .• , b' .. '"a ovyc pnpauec ·se· Ouf'eosve· CUlIa a -e ne]cas e]1 yva]tpoužívány místo stojanů dlouhé a sHné šrouby - mosazné nebo železné- zakončené buď če'pem'neJbo fřechá'zeHcí v d,esku (Tab., obr. 1.)s kruhovým 'otvorem up'rostř'ed, je'ž zavrtávají se do stojek výdřevy. Pr-vého tyPU šroubů (s če'pem, v tomto případě je úprava čep,u ,podobná jakona obr. 4.) 'užívá se s oblibo-u pro theo-ďolítová měření 'Polygonálních úhlůpři tak zvaném postupu se »ztra,)enýmí body~. Pří tomto postupu ménědůležité boidy me'zilehlé se nija:k trvale neoznačují, ,jeHch význam trvájen potud, po,kud se na nich nebo na bodech sousedních koná měření. Podqhu tu jsou ,dány hrotitým výstupkem h na čepu, výstwpek je přesněvose Oe,pu a slouží jako zaměřovací značka. N<l!sa-dí-lise' stroj na tep"který např.má tvar trojbokého hranolu, je tím již mechani-c'ky ustředěn.Cep lze vymě'nití a, tvar jeho musí ovšem odroyídatí dutině nátrubkuužitého strolje. Pro stroje s. třínožkou a stavěcími šrouby dlužno pou0ítípomo'cné součástky (Tab., obr. Za, 2b): válce s výdutí, odpovídaiící tvaručepu, z něhož vybíhají tří' ramena, zakončená ploškami ,pro stavěcí šrouby.

Pro body důleži,tějšÍ, označené na dIC,lšídobu skobkamí ve výdřevě.lv rřeložce či,str;opnici),.nutnlO užít-i druhého typU šmub4 (o,qr. 1.), na.jichž kruhové desce lz'e stroj v malých mezíc'h posouvat a ustředi1.

Nevýhodou těchto šroubů je, že musí se pro něrředem navrtávatdíry nebozezem, což nejen zdržu'je prád, ale poškozuje také výdřevu.Tato závada odstraně'na je pří konsolovém podstavci Lukešově, který jinakvšak vY'kazuje všechny výhody šroulbit:

Podstavec tento sestává ze dvouče1i'stí A" A." hroty vyzbrojených.(obr. 3 a, b), z prostř,edik:aii'Chž .vy~ramenaBW&../:w~navzájemtřetím ramenem ,příčným C, 'klou!b<Jvěs nimí si>Ojeným.ltOttb'y_t, ••••• =.,prve vybíhá vlastní nosné rámě D, zarkončené čepem If,)::oddbněupra-'veným jako pří p'rvém tyPU šroubů. Obě rameI1la B" B.> s čelistmi l~esevtíti svorníkem S a celek pak ZJpevniti ještě upnutím matice šroubově.na zt·užovacímooloUJku R. Cep, zakončující nosné rameno, lze: upra vitídů přÍJblížné .):olohy svíslé šrou'by š" š.; uvolní-li se tyto šrouby, může serameno D, resf'. jeho pravá část s čepem nakláněti Vie dvoU!k sobě kolmýchroviná,ch. Svislá poloha čepu ,posu\Z!uje.SeIdle :krwbicové lílbely, namontoval1éna válečku s dutinou.,odpovídaiící tvaru čepu. Při novějším typu pod,..stavce .vypuštěny jsou oba šrouby (ramena C, D tvoří jedinou. celistvwSO'llčástkU')a nahrazeny jedíným, umístěným na spodní částí čepu. Spojellíčepu s ramenem je ta'kuprraveno (sféri'ckým tělesem, obr. 4.), že lze čepv maJých. mezích na'kláněti a zaříditi do svislé ,polohy, v níž se pak šrou-bem S upne.

Podstavec lze velmi snadně připevniti na svislý čí šikmý trámecjakéhokoliv profilu, a to i Ipři těsné, 1. zv. :srubové výdiřevě. Obě čelistizatnou se I'l'ostě do stdjky (hOCndce), sevřou svorníkem S a celek pak71tuží ještě ·u,]:nutímmatice m, obloukového ramene. Po té upraví se če,pdo příbližně svislé polohy - použije .!Yek tomu zmíněného již válečkus 'kra'bic. Iibelou - a podstavec je přípraven k osazení stroje. Celý tentoVýkon provelde pomocník

Popsaný podstavec1není ovšem l1oví:nkQ1t(vynálezce p. J. L u ke š,důlni geomei'I' v Libušíně, dal si jej patentov<lti asi před 12 léty). UI:o-wrňuieme však na něj, jet celkem málo znám ja'ko mnohá dobrá věc če-skéhopůvodu.Výborně se osvědčuje zejména pří pracechn ivel a ční ch. Pro theodolitová měření při postupu ,.se ztracenýmíbody« je :poířebínejméně tří takových i>Od:stavců,dostata:ně sHně kon•.!ftruovaných; čímž ovšem zvyšwje se jejích váha. Při těchto měřeníchje ťéžnevýhodou ve'lmi obtí'žnéneb zcela nemožné odečítání jednoho' no-nie.je-U·dal.ekohled v poloze ,přibližněrovnaběžné se stěn(}u chodby. Tato.obtíž,: která ostatně vyskytuje se také pří užití šrouibů, obchází se užítímr e f' e t ič TI í h () ..stroje .. Je-li jeden z nQníů nepřístUlPI1Ý,uvolní se· I i m-li ti v á .'ť1stanovb; ~troj' se' vhodně natočí, od,ečte' a dlrlekohledem znovuzaměří. Přesnost tím. nijakznateln~ netrpí, nclJof 'zaměření na hrot 500-

1918/74

sedniho podstavce lz-e provésti velmi přesně; spíše padala by na váhu'malá ztráta času, avšak ta je daleko vyvážena úsporou jeho, dosaženoupři ostatních vJ"konech tohoto výhodneho .postupu,

HL Vytýčení směru sbybky.K zásobováni velkého továrniho podniku vodou měl býti zn·

zen přivodný kanál pro vodu z řeky, který bylo nutno podvéstipod hrázi železnični trati o třech kolejích, pod silnici a vys,aikouohradní zdí tová>rní. Za tím účelem byla navržena v,továrně jedlna studnaS, (obr, 5,) kruhového průřezu (2.50 m) s j:řiIehlou óerp-aci stanici"za železnični trati pak druhá studna S., průř,ezu obdélníkového (2.0X 3.0 111),V níž ústil kanál, přivádě'jici vodu ze řeky; obě studny, vzdálené od sebeasi 45 m, měly !býti spojeny zděnOllchodbou (shybkou) pramu obdélni-kového, na'hoře i dole zakleulltého, která mírně spadala směrem ke studnitovární. Stavebni rrke postll'pO'valy tak, že nejprve vybrány a vybedněnyjámy pro obě studny a po té z větší části vyzděna továmí studna S" z tépa/k ihined raž-elnlaa vyzdívána chodlba. Tyto staJve:bní práce velice bylystěžovány značn:ým množstvím vody, prosakuHd vrstvou hnrbého, jílempromíšeného písku; voda, hromadící se ve studni S" byla: nepřetržitě oď'čer-pávána stavebním čerpadIem.

Výškové určení východ~ska chodby ve studni tO'vární provedeno'bylo nivel.ací a Cidměřle:nímpo svisJi.ci; výkon t'ento nepůsobil nijakých ()Ib-tíží. Dno chodby bylo asi 10 m j:odúrovní továrního dvora.

Obtížněji utvářilo se vytý'čení směru chO'dby. Zprvu ,byl určen vel.,.mi JednodUiše: })řenesl se prostě do vhodné hloubky ,provážením: dvěšňůry svi'sle napjatézáva-žímizaNzeny byly do směnu dle svislý-oh hrandlouhých latí postavených na okraHch obou studien (v bodech A a B) apřevyšujících ohradní zeď. - Zásadně ovšem je tento způ.sob správný;bylo by však nutno, provésti .jej neobyČejně pečlivě, uváží-Ii .se, že z'krátké dJélkyasi 2 m vytyčuje se směr do vzdálenosti téměř 50 m.Veskutečnosti nelbyl výkon tento, jehož ďůležitost v záplavě ostatních pracistavebních ,byla J:řehlédnuta, proveden s dostatečnou -péčí a přesností. -Ukázalo to vša1k teprve pozdějiší, př,esněrší zamiě'řeni.

Prvotním směrem razila a vvzdila se chodbadJo vzdálenosti asi9 m; tento směr byl by minul studnu S. voe vzdálenosti asi 5 m na lev/)od osy, P.o té odbočilo se do prava a vyzdilo se d'alší'oh 5 m ve směru.který by mínul studnu 8" asi () 7 m vpravo. - Teprve :nyni povolán byicivilní geometr (je zřejmo, že úloha padá stejně v obor civilnqjhogeo:inetrajako důlního měřiče), aby udal správný směr.

TheoreHcké řešeni úlohy je velmi jedlnoduché, méně jednoduchýmu!kázaJ.o se pra'ktické je1jí proved-eni. Předevsím nedoporučovalo se O1>a-'kovati způsolb s provažováním směru; vyšetření úhlové úchylky mez!směrem znovuořesně prováženým a směTem prvé části chodby, bylúby v daných ooměrech velmi obtížné a zdloUihavé. Nejpřiměřeněj'ším Je-vilo se užití busl()llního stroje. Busola za normálních· okolností zaruču1ene,jen jednoduché, ale také .úplně spolehlivé a dostate6ně přesné řešenídané úlohy. Bylo jí takésl\wteJčně užito, ačda'ly se i při tomto ~půSQbutušíti některé obtíže, jež mohly snížiti značně stupei\ přesnosti, což o-statně praktické provedp.:ní také potvrdilo. Na tyto okolnosti bylo ihnedpOukázáno, avšak stavb& vedoucí inženýr prohlásil, že prakticky postačíúplně, zasá:lme-li OSa chodbyprofil jámy 8.. Splnění tohoto skromnéhonáro-ku na přesnost bylo ovšem možno zaručiti í se zřetelem ku všemdanÝ·m nepříznivým okolnostem.

BUlSolnimstrojem bylo předevš'im určitiazilt1'lltspojnkebodů A-Bna POIVrchu,jakož i azimut v studni nebav chodbě. Jiti určení azimutusrojnice A~B nebylo zcelabezpřelkážek. Přímému zaměření vadila vy.,.sokáohradní zeď a částečně i. hráz žele~niČ1Ír.Byla tudíž na snadě my-š}en'ka, spojiti oba body A-D- busolnim tahem. Ukázalo se však, že tah.by byl dostisIQžitý;vycháze;e oo·bodu A, musel hy se především pro-plésti mezih~cemirůznýchpOtfélba předmětů na dvoře tO'vámímr sle-zených aŽ'kuvjezdovýmvratům. dosti vzdáleným, po té jítil>OsilltIci" ,,'

1918/75

PHJHti propustkem uod náspem železničním a obrátiti se k i)odu B. Přitom všem Ještě vý,hody busolního měření by staly se úrlně pochybnými,ježto v celé délce tahu vyskytovalo se železo (různé předměty železnéna dvoře, kolejnice vlečky, železné vozy železniční, železné orlocelllí sil-nioe a dráhy). Užití magnetky busol. stmje muselo by se omezit'i jenna ori,en-taci Ijedné nelbo ,dvou stran a dODoru:čovalo by se jednu z těchto stran volitimimo vh.stní tah;přípoj-ovala ,by sek němu jako ,pomocná strana (na př.7-8), aby byla naprostá, jistota, že jakýkoli vliv železa na, ma,glletku jevyloučen. Za těchto okolností bylo by se' pak spíš'e doporučovalo, pro-vésti měření jiným maJlým strojem úhloměmým 'o nOlill.difL asi ľ (užHýbusolní stroj nebyl opatřen horizontálním kruhem děleným). Z hO,dnot úhlo-;,rých odvodily by se aizimutv všech stran, po případlě směrní:ky v libo-volně volené soustavě os, z těch pa'k a z 'přímo mě'řených délek stranvypočetly by se souřadnice všech bodít, odvodily úhly cp, 'ljJ a azimutspojniée A-B,

Celá práce tato, jak z načrtnutého popisu je z.řejmo, byla by vy-žadov,ala značně času, jehož nebylo ni1kterak nazbyt; grafické provedenítohoto po-stupu bylo vyloU'čeno, ježto busolou nebylo lze se stroje sejmoůtia jiné busoly vynášecí po ruce nebylo.

Prot'o, kdY'ž měřič shledal, že v prodlouženém směru obou studenjenovostavha, vyvedená rrávě do vhodné výše, alby bylo l~e s ni za-měřiti na oba hody A, B, signalisované v malé výšce nad povr'chem, roz-hodl se těžiti z této výhodné okolnosti. Naplošině!novosta'vby byl vyhledán- nej,prvezhrUiba- ,bod P, ležíd v přImce A-B (oba body označenyzavěšenými olovnh;emi); na něm stroj byl centrován a horizontována pO té zkusmo malými posuny pří'čnými jeho záměrná rovina p'řesně sto-tožnčna se svislou rovinou jdoucí spojniCÍ A-B. V této poloze ustanovkabyla upjala a odečteno udánI .magnetky lupou,při'čemž šetřeno obvy'kléopatrna,sti, totiž provedeno několik mírných ,!xJ.klepů na' kralblci;a ,krysísklo, aby magnetka snad nezítstala v n~správné »mrtvé«poloze. Cteřtfbylo ně'kolikrá:t opako~'áno a údaje (odečítalo se lupou při délc'e magnetky18 cm na S') se v,C'lmi dohře shodcvaly. Azimut s'pojnice A-B stanovenhodnotou "AB = 26° SO'. Měření bylo opakováno asi po dvou hodinách,když byly skcl!1'čeny práce v chodbě pod zemí. Ukázala se p'ři něm .překva-pující odchylka 2S'. Příčina její se však brzy vy'světlila: zavinila ji že-lezná konstru'kc,ť stře,chy bHzkéh:o svěťlLku v 'novosta!vibě osazel1á právěv ,době, kdypwváděny byly 'práce pod zemí.

Nyní šlo o 'Určení azimutu sppjnke bodíl strany A-C pod zemí.,Všechny body ,p,od zemí byl'Y vyznačeny malými hř'ehy želelZnými(mosazné nebylo možno opatřiti), zaraženými do klenby (obr. 6.).

Na ,bodu A nebylo možno provésti měření. Studna sice byla dostiprostorná a ve výši spod'kuohodby zřízena poďUaha. Ta však se stálemírně chvěla pod silnými nMazy strojů blízké tovární strojovny. Kromětoho byla zd;~ na závadu pumpa, o<dčerpávají'CÍ vodu nepřetržitě přitéka'Íídz výlomu y čele chodby. - Cinnost této pumpy nebylo Iz'e, na dlouho za-staviti a její železné sou'částky oS potmbím musely by nezbytně značněznerhopntti ,údaje magnetky. Bylo nutno tudíž stanoviti azimut ve vy-zděné chodbě na bodu C. Avšak ani tam nebyla rráce tatO' bez neSlná'zí.V úzké a. nízké chodbě nebylo lze stojanu vůbec užití. Však nejen tQ:chodba byla také přeplněna mlhou/vodnícli par, nehoť teplota nevětranéhovzduchu byla na 'konci chodby' při náraz\šti dosti vysokou, a se' stěn astroru zkapávala stále voda. Kromě toho dlužno připomenouti, že nastěnčchodhy pHrevněny byly dráty elektrického vedení pro osvětlo-vání.. Prvá nesnáz obe'šla se prostě tím, ž,e stojan nahradil se krátkou foš-nou, opatřel1'ou vhodným 'výřezem, jež umistila se vodorovnč 'asi 70 cm podbodem C a upnula se k'J,.íne:m.Stroj spojil se s ni šmubem spoij;u,jícim, ustředila hori'zontoval stejně jako na stojal1u de,skGvém. Mlha vodních ,par se zředila,či spfše rozehnala ne,jprimi!ivlllějším zpítsohem. Elektrický proud SleÚ!plněvypjal ro dobu měření. Ze železných .předmětů zůstaly :ode' Jen .sk'oibky, u-pevňující vede:ní elektrioké a sko'bky, označující body A, C. D.

, ~______ (Pokračováni.~

1918/76

Donátův fond při oeské technice v Bmě (správce prof. Ing. VI.L,i s t) vydalnáslledluijlílOí zeměmě'říičské tiskopisy v úpravě' d!ra Semeráida:Čí'S. 1. Zápís vo,d. úhlů v tdang. sí,ti: stud. 0.30 K, jiní 0.45 K za, arch.tis. 2. Zápis vc.d. úhlu v p'o,l,yg. síti: stud. 0.15 K, jini 0.22 K za arch.Čís. 3. Zápisl1líl< t~l.lchymeitrkrký: stud\. 0.12 K. jiní 0.18 K za alrc:h:. Čis. 4.Zá'pis graf. vyrovnární bodlů: stud'. 0.23 K, .íiní 0.35 K. Oís. S. St:a'lličll'í nástintria'Ilg'.: stud. 0.36 K, ,Íin'í 0.54 K. Čís. 6. PO'čctll' zápis mě'řic. boidu: stud.0.23 K, jiní 0.35 K.

Zase odešel typický muž ze řadgeometrů českých. jemuž zdařilo se do-síci hodnosti ředitele katastru. hodnostinejvyšší. která je geometru dostupna.Posledni dobu trávil klidně na odpo-činku. ai dne 12. říina t. r. skonal.

Běh života jeho je obdobný ži-votu našich techniků. kteří v létechšedesátých absolvovali a zeměměřičsképraxi se věnovali. pracujjce ve všechkončinách říše za nejrozmanitějších po-měrů. Narodil se dne 23. února 1839jako syn krupaře a souseda v Čáslavi.Studoval na vyšší reálce a na stavov-ském českém 'polytechníckém ústavěv' Praze v letech od 1855-56 až 1862.Za grafické práce ze situačního a zestrojnického rýsování obdržel dle teh-dejších zvyků premium.

Po absolvování jmenován bylv r. 1863 měřickým adjunktem II. třídy

ve Sl:avonlii, v To 1869,posbolUJPi'Ido I. třídy a byl přellOženl dlQlK!l1aň'ska" OId'-kud!ž v r. 1870 p'ře'l!o'ŽJelJlljalko gerometr k úpraivě dlall1iěj}ozemlklové dbl Sltez-ska. Po tě1cihto toullikárch stalI se konečně ~eometrlem II. třírdy a ph,ložendio Čech, kicliež př'elSvolupii\ j,alkroŮ'fici~H 'k mapov1n,imu archi.vu v Praze asetrv.al tam až dlo r. 1883, kdy povýšen byl nla vrichního ·eviidlenlční,ho ge-I~metfia a stal se v r. 1885 spráNcem archivu. V r. 1895 povýšen byl: nai'llspektura a krátce na to na V1rch'niíhoi,nl'lpektOrra·v království Českém.

V této, hodnosti stlail se čl,enem zkušehní ikomise pro státn~ zkouškyv učehTIlém běhu!pro vz;dlě~láIlllíg'e,QII11e1:růna české vysoké ško'lte ťechnkkév Pmze a členem kromise zkiušehní pm la\utiorisloV'ané c.iviljiní geometry přimústoďrži,('ei!stvi. V r. 18Q6 'odiešel na odpočimlk. p1ř:i čemž uldlě:Jienmu byltitul řeidliteil'e eVI:,dtelllce ~atalstru. Z mim'Ůúřednlí Č'i'n111O'stlidllužno vzpome-nloluti jeho ú6asti v prraJcnVnlÍm výbo'fIU j'uibii,le.iní'vÝlStavy v r. 1891. jakoži výs.tavy .aJrchi,úerktury a li!nŽJelJ1i~'rství'v r. 1898 v seklci pro geodlaesúi. V 1)0-sI\'ed!ní vfI'1i p'a'mlatov,a1 ml. kolleje srtudientské 10.000 K. '11IaÚstředinď MatioišIk1o11sk,O\urovněž 10.000 K, na chrám sv. Víta 5000 K. nla opravu dlěkan-ského kro1steliav Čá,s],arVi5000 K. na pe'ns iFl1ií'flQIJ1dJsrol1listůNá[odtnrnho dlíivatdlLa1000 K, nJa trigy na NMod. dív:adle 1000 K. nla stÍ'pen:diiulm s,tluidelJltSlkénavysOrkýJch šrk'oillách pf'ažJskýJch 10.000 K. Imn.eoně na chudié v Čás'lavli alieřmanlolvě Městci dohr'omadiY 30.000 K.

Zesnulým 'OIdch!ází j,eidelllJze zbylrych veterá'J1Iů, kteří činnlě úrčastn~,ldse prarCrÍ ka,tastrár.ních nra SlLovanském iihu. Euldiž mu tehlk,ou rodná půd,a,do níž <liliepřá'lli srvéhro byr u'1l()lžlen. J. Petřík

1918/77

Výzva k vrálivším se pp. kolegům z pole!'H01dl'áme Zaílložiti pam ě t 11í k 11i h u o ú č a s t i čes k )' c h

g e o m e t r ů ves vět o v é v á I c e. láďáme oroto vše'chnlYpány'kol'egy, býV1a'llé vo.já.ky i In1evoj'álky, by seps'a:lli stručně oe111ýprů1biěh S\'oiíčilnnlosH za váiliky .a v nich zdiůlI"aznii\!i{lIdlbiomou činlliost geclmetrovskoila výzlllamné údu,j,e pro českoslo\~enský stát ve f.ormě retms,p'elktilv'nlí proanchivni knihu spc:Lkolvou (papír fmm'á.t j.edinot'l1Ý 21>(34). DáliežáldlámestnUičné ollám:ky o Hoch od'bomé činnosti a nl(libytý.ch zkušenostelc,h geome-trické p'rakse, j,ež hud1emepostup'ně v časopise 'Ulveřeji1ovll'ti. Příspěvkytyto ,jest zasl1a'ti llIa ,aJd,res,u reďakce Brno. r'a:l'ke'nsteinerova 9.'

Všechny pány kolegy žák:liáme slllavně 'O zalslllárllínyneljší a1d'resy auldlálllí nynějšího z'aměs.tnlání .a 110 6l'eny i n1ečlneny, bychom zíSlka1lil1!ový:s,oup:'s českých geometrů, nutný pro dal1ší alkce.

Získávejte nové členy mezi kolegy.

Zprávy odborné a spolkové.Služba měřičská při minlsterlltvu veřejných prací. V rel'luhHc'e česko-

.slovelllis'ké docházejí dlouholeté snahy techni'ckých buhů pro sloučení ge-ometrk'kých prací v jednotný úřaduSlk,ute'Čně'ní. Úřad' t'ento se 'přilčleňuje'ministerstvu veřejný'ch prad v Praze. Tím do'ciluje se pokiJ'(liku proN do-savllJd!ll,ímill rozpiý!llení g:eiometrlj'ckýqh prací 'V r!O>zlJij6nrý1chúřladle'ch se sta-noviska rracovní hospodá<rnOlsti. Pro stav g,eometrický povstává nová éra,postavení geometra ,do služ'eb technických, PQlzšíření oboru j.eho zamést-nání a možnost zvýš'ení jeho vzdělání v,e smyslu měřičskéh'o inžený'ra.Proti tříštění nutno státi na stráii.

Přliimáni elév •••.· do služeb evidence kafastru; K' !iÍbTa:dě~tf"y,per-"sonálu pro službu evidence kata~tru daně pozemkové <přfl'at bú,(Je' v něj-bližší době větší počet evidenční'ch elévů. .

A1bs'Olv,enti> zeměměřírčského kursu, kteří se o místa lai ucházetimíní, pod'ej,tež c·o neljd ř í v e svoje žádosti zemským fin. ředitelstvim

K žá'dosti jest přiložiti: .1. IkřtJid 'Mist, 2. dOlInovslký 'list, 3. vysvědlč,ení'dolSpěll-oslti, 4. dnkliad

o absolvování kursu zeměměřilčskéh.o a složené státní zlk<lUšce, 5. vy-svědJčenÍ státního lérImře 'O způso~ilosti ke s[u'žbě evidenční a 6. susten-iačni reveTS, kterýmž se OItec neb jiná osoba zavazruje, žad.atele po dobunež tento dosáhne místa geome1·rlolvského, stavil úř,ed!ni1okémll přiměřenč'Vydržovatí a kteTyžto ,revers nutno mimo to nech-alti potvrditi obecnímpředstavenstvem domovské obce žadatele a okresnim hejtmanstvím.

Podpis ru1čitele ;nutn,o nech.ati legaJis'Ovati.K této poslední .jJlříloze však se uvá·dí, že příjmlltý žadate!obďTží

d!e § 46. 'S,lllIželbníp1riagmalf::1ky·od n'CjiblližŠ'Íhoiprvníh'o 'olnoho mčsÍlCe, !předkterýmž sllližJbu nastoupil, ihned 1000 (tisíc) 'koTun adj'U1ta, kteréHo adjutllm

prokájve-li žadatel us po kio:jiv·ou ZiPůsobilost ve službě evidenční-se po půl druhém roce jeho služby -ročně 'O 200 K zvyšuje:

Pracovni komise pro zeměměřičstvi a pozemkový katastr př:ii Ceskéstrátnlí dlemiOkra'Cii v Praze ustaviilla se na 'SchŮZi!5. li.s.tJOpardIUlt r. Zvolioo:o,předsednktvo: IllllŽ.B. riir!st předsedou, I<nž. J. BraJl1Jdllim~stOlpře.d:s'edJou,Inž. rr. Štěpán<elk zapilsoiVIatelleim.V zása'<fě IUSne~[}(}I,žie 'komise nebudle' 00-

•.věrná, že možllJooIk'<*Jip~acíjiro<zšíř'iti .. Předlscdla1íd připornlÍ1nlá, že dillles čeká:v 'Illovém s,tátě zeměmělři'č'e v.e'liký íl1íoi,. NU/tlno pracOIV.atJive tředh s'l1l'ě.re1ch,a to: 1. IIlIil úpravě studlia zeměměfilčské:hd, jal!m iálkla1dlu IP'I"O d1aillšílJlIolkmk,2. na vymaiuě:\1'Í úř,adlů a úřednáctva měřického z poďručí právníků a 3. naÚipravě poměTů dvH1nlÍ<Chg.e{Jlffietrů. Prof. Petřík namítá, že to', jest jenúZ'!\é stamoviskio a .pOlkl~á'dláza 'Ilutnlé př1prav:~ťi! návrhy, týkaj,íd se šÍirolké.jednotné mganlisace vymrěřolV1adoh prací všech odvětví;pro Nároo'n:ívýlbor a jmenl1'j1e 'llIěikteré, s nimiž mtno si ,přisp'íŠilti. Dálle:pr,ruví" že všech-11JYvyměř()lvací Illr,áce musí Ib~ti prud!ě!eny jedlnomu m:'nlister,stvul RO!vahaVlěd žádá, aby to b'YIbom\'lnist'ersWo veřeJl1Jých prací. POlkruidlse týká! agrá:r-r::ích operací, nlutnlO' se dclrozuměti s kolegy z M'o.r,a1vy.Dr. Viktor'a poďálV'á

1918/78

vysvěJtJlloo'í,že tytéž komise, <které zahajují v Praze činnlOst, budou z,nze:wi v Bmě; př!i řešení ,dlůDežitých otálzek .při'ie!\ by ďeJIeg.átdo Pnalhy. Dál,eby10 IkJ(mstatoválno,~e pracovní 'komise jest orga,nlj,sací poHtickJou:, že zá-jmy stavovské dVíill!níldhnlebo úředltllích geometrů nutno řešifř. v jej'ilch sta-v'OIvskýlch orga,nis,ací1ch,a dio pracc!vnlí komise phnésti již vypracOlvané re-Ť'eráJty. Dá'k 'llJSneSlelnlO,že přišla~I'i 'by na ipořaidi stav'()Iv'ská otázka, n\utnojí zjedlnánlí širší ikomise vyl:ouči1ti, a vyřešm ddlll()učeně v subki()ll1libé. Ku-konlei schů'ze p'řI~jat ItJlá:vrh,že Ces. státop:t"lá'v. demokracie má vyzvati NáJr.Výbor, aby cbil):i:l1oimaJtrdkýmzástupcem z:aikroči:l u ví,deňské vládly 10':vydiá!n:íveš,kerých pomůcek ,a techn. pcidlkl:aldů,týkajílCÍch se vymieřováni v č,esko-sliove:nSikém státu a iCllosud'ull{)lžených v ÚistředlnlÍiC'húřaiCIie,ch.

Dr 'u h á s c h ů z e kOllla1l1ase 11. '1ist{)\pad'u 1918. Jedl11Jálnízahájilpř'edseda fiirst. Pmf. Betř.ík informuje shrOllTliá:žldlění(J nov'ě tvclřf:c1m seústředním všetec:hinlilokém 'výboru, v němž bude usta:nov,en!a i skupina»Z e mě měř i 'č s tvÍ«. Z řad evid. geometrů přl:p'ravil i'nlž. NOVlotný proNár. Výbc1r .tlIávrh nla 'reOlr~aJni'sacievLdenon!í slluž'by, v němž hil'a:vnlězdrů-razňován pož,alda;ve'k: »př'hpo,jení'ev'idlenční si!'užby míníste.rstVíu veřle:ji. p1"alcía vy,tIVořeni samostatné sekce při tomtéž min,isterstvu se sek:Č'nlímšéfemz ř.a:d geometrů«. Inž. KiíoV'ák sděLuje, Ze on a někoDLk jiných óeSký,chúřednJíků Víe Víldlni byl.i sV1éhočasu .pcsvěřeni,vypraoolVáním nálvrhů na re-org,anisaci vyměřavací slružby. Společně 'S vrioh. i'ns.p. Leupe,rtem vypra-oOlvla~~Inálvrh 'Ua ZJřílzení!ř,í'Š.,zemělměřičsk~ho ústa,vu při mlilJlilSte:r'stvuve-řej.· PTa'Ci, jehožšef.em byl by geomet,r s práV1em jill1le11lav'al(~íma pouka-zovadm. Dále ,diámlOdlobro'zdán:i 10 nutnosti 'newýc'h map. Boznámlka jeho,ž,e 'návrhy ,ťěmlitc' zaJbýv.al! ,se již správní výbor, vzbudlmia př1ekivapenÍ.Inž. 2enišek praví, žle výlkon:nlí úřediní,ci' i'Slou postavenli před! hotovou věc,<liČ očekálva:H, že bUlďQUi Qll·i bráni ipř,j sestalvovánl 'návrhů v poradu. Prof.Petřílk 'UPc'zorňuj,e na přenáJšen:t centra:!islli'U z Vidně do Pnruhy, čímž byse mOlh]a Pr'aiha ,přípra;viN {) sympatie. Jest pno přenesení 'Sprátvy do jed-notHvýoh zemí a v Praz,e ráid by V'i'diěl ,pouzie třetí 'instance. K ,tomu .po-dlotýká Ínž. K.ř'Qivák, že nláwhy jsou pracovlÍnynapodlkJI.adlě baJjů - zem-.s'ké !rr,a:rníce'm~'Py' by vyirni'zleltil. Dr. Ryšav,ý podotýká, že Qi technliických\lod'rohnostech, týkaJj'í:doh selll(wého z!aJměřC'vánlía n01Vých map, byQlo bylze ·či'niti náJvrhy a TozhOldlnutí j,en po iC!'ůk[l<td!nlémnozibOlruotázťOOv anketěddborn'ílků, jak'Olž ,i že zmínJěné návrihy nla orgaJni'saiCivyměřovaloí sllmbynejsou úplné. V,rldh. ij'nlSp.Leipert idloplňu;e správu in:ž. KřolViáika tím, žecelápr,á.oebyl'a ,p.l1ovádlěna,<J1(IV1ěměa spěšllliě 'nla vyzvání 'UiaJši'ohvůdč.ích,osobností j.eště ,před př,ev:ratem, c'ož 'vYSvě!t\llUlj'evše a omDouvlá ,proti. přeď~llIeseným ná:miťk'álm. A'č 'l1Ielbyliis.e z.dejišfmi evíldi. geClmetry ve styku, vy-pracovaH ,téměř totéž. lnlž. NOVi"ůný pfizlnlálvá, že l1<tv,rh inž. K:řovlák!a, pó~~utd se týká úsitře:dJníhoúřadu je lepší, neboť říŠ. úřwd 'S geometrem jakošefem s pr,á,vem jmenovadm a pcukazOivadm .j:e příznivějším než dleparte--mentse sekčr.tim šeFel'nl.Nalvrhuje v tom smyslu po,změniti ,nlá'vrh P1'O'Nár.výIbor. USnleseno, aby evild. geometři 111<Íiwhsvůj sami přepr:aoO\va!li apředa'H je! Nár. Výboru. Po Slchvál!en1íná,yr'hu dm,. Ryšavéhlo, alby ZiPrávy(J schůzích zasílllá'ny do »Zeměměiíič. Věstn~lk1u«,byDa sdhů'ze skonCenla. S.

Z Jednoty úředně autor. civ. geometrů zemi koruny české v Praze.Při všetecbni<cké schůzi 'klO\nla~]édne 10. 'Ji:stooPad!uv české teobllliiCe v PIr.aze;p.řj,poj:il se kusltaJvitJ/OlSit~mlUIpr'Ojevu jméruem Jedinoty kol. i11lŽi. lB. Plirsts přáInJím.a naděJí. že o~ý geometr zauil]1e v nle1vém sV10lbudinlémstátěčesk'oshovel1}Ském- loov:OIJáJviaiese na svůJi 'dIMeži;tý diosav,ad!nt význam.

"ii!Jk'o průkopn!ítk pno poohod osllat11JfchpracÍ' tecb11liICkýoha n:a svoH: dlá,'V\l1oU. ~()st - postavení sV'éhlOstavu ,dŮ'stomé,kdJeiako d!ůl<ež,itásEOIŽikasvéihom1Uéh!o nlárodiabudle mOidí upllatniti svoje sYužby ve prospěch ob'rClZenévEasti. V tét'o s'Chůzi 'llJsnieseruohylo mezi jiným zříditi technůJdkJývýbar,_slo~ený z různý,oh sk1U!P:1Ilj)l'Iacclvl1kh dIDeodlború; tyto ,adb('jry ll'staVill!y sedIn'e 17. 1. m. Clvi,bn:f'chgelOmetrů týkají se přímo odlbO\ry ,p1"Ozerněměřič-ství a výsta'vbllJ měst, v uLohž máme také za:SltOlll'peIJIi.Vyz.ýv'áme timtovšechmy kolegy, alby eventuellnínávr'h<y a podlnlěty ku l1ešeni otázek. týka-jících se našehd staNU zas~alij buď kol. inž. B. PlirsÍ'(Ni do Benešuv;a uPrahy aneb ~nž. K. Piarýzkovi do KLadnél. aby je n.a'přís:(~lšnémmiístě před~

1918/79

nésti mO'hli. ~ Za JednOlÍučes. úřoo, alutor: civil. g,eometrů zemí klOTunyčeské Vi Praze: Inž. Parýze!k, ,jedlJ1latelll.lnž. fiirst, úřa!dlujíCiÍmiÍ\Síopřed:seda.

Spolek českých geometrň konali vposLednich d!n:ech (9., 14. a 19.!list.) výhorové schůtZe, Hchž zúčasmidii se téměř vškhni ČbenOlV.évýbo.ru.Na scMzídh. těchto dotčeny zejménla: otá~ka. rlefor'mY studJiJa: geo1metrov-skéhoo (otištěn1í reÍrerá'tu v rak. čaSlopise ~eměmlěř.),dlálie otázka ú!pra:vyhmotného postavem geometrů n:a panstvích. Podány referáty o S'ChůJz'íchko-mi1se p,ro zeměměřičstvi při české státní demoikradi a ,o 'l\'s'J1IesenÍichp,na·coV'ního výhofill e\<1idi.ge'ometrů. Dálle pod!án 'n:á:vlrhnla ~řilzen!í' odlbc1čky diů:l-ní-ch měřičů, U'S'!1lefsenlío nlěm však OId'lio~elllo;Dán:e usneseno 'připojiti se kprojevu za brzké zří~e'l1/í nejlvyššíhio ústředtíl tech1nlilckého (A'kademtiieťech.věd). Projeven souIMas s p,řle!difllesen!ými'iJ'O'žadlavlky že111ezniiČInlíchgeolmetrů,.iichž dlosažel1!í spo'!'ek budle POldporovlClltkOáttie 1'ieferoválno o zř,ÍiZlet1Jí,Úsltř'ed!-l1ího všetecImi'ckéh<o vý1blO'rIUJjako pOflald. olrgráJruUJNár. S1hromáždlě'lllí-,dia ně-f1Iqžspol!kIUJnaš,emu při~nláJlllnna zakr'olČení předtseidly právo vysí1Ilatt dk:llegátyza ev,id., že1tezn:i'l:q}lía ISlamosPT,ávtlllégreOmletry přes nlámiltkiU inj. fiirsta, žetyto katego:ri,e geome'trolvské maM IhtlledaH své Z~Sltoulpenií prllstředlnCrctvímkOl"por.ací státn{icht Med!J1lí'ků, železnli,čníoh a SlamnSlprá'Vných ,buiŽe'nýrú. P,ro-ve'dleny voll'by dJei~egátů do olllěch skupi~I' Í1sťředJntí'hoivýboru všetelchinli1ckéilo',na ni,chž nlá!š 'stav máj zájem, <li to dio SkUlpi'nty:Zd e z li i c e (Mmkš, POln.í'a-tJowský), ti 10 1"'Ililic tví (Parýzek, Ryšavý), Zem ě m ěř Iiičs tví (Braatdi.,..ŽeníšeJk, SO!lJček, SVlec, Mikš, Poniatowsiký). V y s ,(}k é a 01dlbor <I1Jés 'ko .1s tví (Pe~řílk, Štěpá!l1ie.k) a O r g a udi sa c e a spr á V.aJ t e 'c h tli i-c'k ,á (Braud~i, 2e'l1lÍ1še'k).CeskJou Í1praJvuim!str'U'kJce z r. 1904 provetdbUl ko-~eg,ové z ThOV'éhoměřenlí., !J1lávclda vnstr\llkJce z r. 1907 ,kolI:e·g'ové e'VíIdI.g;eo-metři. KOJ1lečně 'vYlzv,álnti eviJd. g1eometři, aby vypracov.aIii a w<k!ilii návrh,aby cnl1lelj'dlříve byllia obs3iZena uprálZldl1lěl1lámísta ve s!lu'žbě eví:d!enčnlÍ. R.

Spolek českých geometni svolal 18.;1>r~ s~~.nýchablsoliv. geO'll1..,ikteř~ by'IIEpmpuMlěnli z V'oj:el11lského'SIVaiZlffUť~V~]fiěiSipředseda schůze pro:f. Pe tří k promluvil o účelu jejím a: 'UlVedl, že při-hlásilo sena vyzváni v novinách 65 'kolegu, kteří dnes jsou bez zaměS(-'nání; kromě toho je řada k'ol., ktelří jsou ještě Vi leg-Hch, zajeti atd'. Anavrhuje, aby bylo zvoleno še ~ t ič len n é p ra c o v TIí k o m i t év rámci S. C. G. za účelem zjednání 'iniormací n uprázdněných místechudiv. g,eometrů, ,lIJ ředi. kaJt. daně poz., u milu. veř. praJC'Í',odd, pro TI!olvá'Vyměřování" odd. pro práce topografické, u řed. drah, u samosprávy atd.KoJ. P e t r á k refero'VaI' O' .přípravnýc.h pracech akce na odstranění ne-zaměstnanosti. Krátce přeid v<Íilkou byla dnmácí nadpmduk,ce odborněvzdělaných sil a nepatrný odliv do ciziny. Ceští žadate!édo stáltníslužbybyli důsledně adstrlkováni a: v soukrom~ch službách nastal' před válkoutalkový' sta,v, že hlásili se abSlOlventi zadarmo, jen aby si odbyli přede-psanou .praxi. Prohlášením československé republiky vy tryskla nadějelepši budoucnosti. Referent pak žádá, aby pracovní komi'té vypracovalomemorandum a t1U11l1iOlČi,lonaše po'žadavky v!<Íidě,COž schváleno. Kol. B e·n ~ š promlulViI o pQmě!rech geometrů na Moravě, kol. ti a v I a s o' P'O-měrech g!e'Ometrů v jliž!nkth z!emílch, I!WII. K o már e ik 'O n'olvě zři1JOlv~atUémvoj. zeměpisném ústavě, Po té rozvinula se debata, jíž zúčastnilii se:prof. PelW:k, IVT!Ch.ev. geom. 2ellliÍšeik,Dr. Ryšavý, v!rch. geom. POll1iavowsk,i,Beneš, Komárek, Tůma 31Rejzek, v níž uvedena řalda náměltil, jež'b-udloutv.·· dklad pro vypracování memoran4a, a zvoleno pracovní komité

• a~~ftř1- . tví prlO'f,.PeWikla 'a 'to: koll l'(O' mlá re k, K 'r á IJ:, P CI t r á ik,,,"~'ve!"~;,"f/, 'a a P e."ch. Ku spolU!práci s tímto komi,té, přid'r'UžÍ' se,. ]esj.ě-.~ v o> aru S. C. G.i.'Z~ 1~'\~!;r"? rúm, geomeltrům a poidUtvkaite'llůmdlOlptOflUiČiujeS. C. G..i P~Kďi,. ech!J1ilka. asistenty, vrátivší se z vujny.:;t,'"< •. cla Brněnské odbočky spolku českých geometrů knná'(>$..l>e-i;'._ ~e . února 1919 v 10 hodin dopoledne v místnos,tech Besed-"~.? iQ~'Ca

~,,:7.a ~~

1918/80

_ ..-

., >.~:~:::::.:.

....~....d-::,"

"" ...~,,I,,,I,,I

..........",

"Obr. 3.a. \

, I: ;, ~"i D ~' "\'-f····-····-···--···-············ (W' 1)'\\,.•.•.••. -..--..-.•....• -.- •...-.... . i i: \ . 'I1 !! Obr. 4,

Z. V. roč. 1918, č. 5