Žádná jiná sebeobsáhlejší nebo sebepo-drobnější zpráva o přírodě ve světě ne -vyvolala tak rychlý a hlavně velký zájemveřejnosti jako začátkem května 2019uveřejněné Globální hodnocení biodiver-zity a ekosystémových služeb, vypracova-né vědeckým panelem Organizace spoje-ných národů – Mezivládní platformoupro biodiverzitu a ekosystémové služby(Intergovernmental Science-Policy Plat-form on Biodiversity and Ecosystem Servi -ces, IPBES). Během prvního týdne po před-stavení dokumentu v pařížském ústředíOrganizace OSN pro výchovu, vědu a kul-turu (United Nations Educational, Scien-tific and Cultural Organisation, UNESCO)se o něm v různém rozsahu zmínily tisícedeníků, týdeníků, rozhlasových a televiz-ních stanic včetně internetových stránekdoslova po celém světě, Českou republikunevyjímaje. A nejde jen o uznávané sdělo-vací prostředky, jako jsou deníky New YorkTimes, Frankfurter Allgemeine Zeitung,Daily Telegraph nebo Le Monde a televizníkanály BBC a CNN, ale biodiverzita a eko-systémové služby pronikly i na stránkyprestižního módního časopisu Vogue nebodeníků či magazínů, které se za označeníbulvární nikterak nestydí, protože je skvě-le vystihuje. Komentáře uveřejnily i špič-kové vědecké časopisy Nature a Science.V čem spočívá kouzlo dlouho očekávanézprávy IPBES?

Podrobně, ale kriticky a nezaujatěI když z pohledu ochrany přírody klíčo -vá norma mezinárodního práva, Úmluvao biologické rozmanitosti (Convention onBiological Diversity, CBD), již připravilačtyři vydání Stavu a výhledu globální bio-logické rozmanitosti (Global Biodiversity

Outlook, GBO), zpráva IPBES rozsahema zpracováním nemá obdoby – je doslova„přecpána“ tisícovkami údajů. Během třílet ji sestavilo více než 450 expertů z 50 stá-tů, mezi nimiž nechyběli ani pracovníciÚstavu výzkumu globální změny AV ČRBrno, Univerzity Karlovy v Praze, Jihočeskéuniverzity v Českých Budějovicích, Masa-rykovy univerzity v Brně a Agentury ochra-ny přírody a krajiny ČR. Autoři a redaktořipřečetli na 15 tisíc recenzovaných článkův časopisech, sbornících a knihách a dal-ších ověřitelných informačních zdrojích.Publikace čítající téměř 1 800 stran prošlaopakovaně přísným a důsledným recenz-ním řízením. Redaktoři jednotlivých ka -pitol museli připomínky do jedné vypořá-dat jak s autory, tak s recenzenty. A to bylještě původní text analýzy krácen průměr-ně o polovinu, některé části i o víc.

U jednotlivých tvrzení je se snahouo maximální objektivitu uvedena míra je -jich určitosti, resp. neurčitosti. Čtenářemožná překvapí, že také u informací, ob -čas uváděných jako naprostá pravda, jenutný přinejmenším další výzkum přiná-šející chybějící údaje. Některá data, např.rychlost současného vymírání ve srovnánís minulostí bez vlivu člověka, byla nověrevidována (podrobně viz také článek nastr. 271–276 tohoto čísla Živy). Globálníhodnocení nevznikalo ve vzduchoprázd-nu – vychází mimo jiné z dílčích hodno-cení biodiverzity a ekosystémových služeburčité části světa, kupř. Evropy a StředníAsie nebo Afriky, rovněž uskutečněnéplatformou. Pro popis možného budoucí-ho vývoje biosféry do r. 2050 vědci využili6 scénářů, jako např. Konkurence částísvěta, Dosavadní přístup nebo Celosvětováudržitelnost.

Pohled na svět, jaký jeV prostoru jednoho článku není dost dobřemožné představit byť jen hlavní výstupymamutí zprávy. Podívejme se proto jen naněkteré z nich. � Z odhadovaných 8 milionů druhů planěrostoucích rostlin a volně žijících živo -čichů vyskytujících se v současnosti naZemi je vymizením (extinkcí) v různé mířeohrožen celý jeden milion, přičemž mezinimi nechybějí ani donedávna naprostoběžné taxony či ekologické/funkční skupi-ny (gildy). Protože se názory na to, kolikdruhů žije na naší planetě, mohou – pokudnebudeme uvažovat jen eukaryotní orga-nismy – významně lišit a až dosud bylrigidními metodami vyhodnocen stupeňohrožení úplným vymizením jen u zlom-ku z nich, popisují tvůrci dokumentupodrobně postup, jehož prostřednictvímk uvedenému číslu dospěli, na internetovéstránce IPBES. Někteří odborníci mají zato, že jsme již vstoupili do šestého maso-vého vymírání druhů, i když se ani zdale-ka neblíží rozsahu pěti předcházejícíchhromadných extinkcí, které ale probíhalyv delším časovém rámci (blíže v článkuna str. 202–205). Právě tento údaj zaujalnovináře nejvíce. Ukazuje se rovněž, ževymizení některých populací nebo drama-tické snížení jejich početnosti na určité

CXXIV živa 5/2019

Jan Plesník

IPBES uveřejnil rozsáhlou zprávuo světové biologické rozmanitosti

Jestliže chceme zachránit planetu, pak nejdůležitějším úkolem ochránce přírody je vzdělávat se a vzdělávat další.

Sir Peter Scott v rozhovoru pro Sunday Telegraph (1986)

1

32

© Nakladatelství Academia, SSČ AV ČR, v. v. i., 2019. Přetisk článků včetně obrázků se výslovně zapovídá. Veškerá práva včetně práva reprodukce jsou vyhrazena.

ploše ve stejné době může mít kaskádo-vým (dominovým) efektem větší negativnídopad na fungování ekosystémů než úplnáztráta jednotlivých druhů.� Lidstvo již dokázalo významně přemě-nit nejen tři čtvrtiny souše, ale také dvětřetiny moře. Již ze školních lavic si pama-tujeme, že rozloha světového oceánu je2,5× větší než souš. Celosvětová výrobaumělých hmot se od začátku 60. let 20. sto-letí zdvacetinásobila. V současnosti pla-ve v mořích po celé zeměkouli více než268 tisíc tun plastů, tvořených přinejmen-ším 5,2 biliony jednotlivých kusů. I nanejhlubším místě planety, v Mariánskémpříkopě v Tichém oceánu, dosahujícímhloubky téměř 11 km, objevili badateléigelitovou tašku. Mokřady jsou i nadáleničeny třikrát rychleji než lesy, k jejichdestrukci nyní dochází hlavně v rozvojo-vých zemích. Více než polovina nové ze -mědělské půdy vzniká na zeměkouli naúkor lesů. Již dnes se ve světě odehrávána 2 500 střetů o fosilní paliva, vodu,potraviny a půdu.� Málo se ví, že se rozloha lidských sídelv globálním měřítku od r. 1992 zdvojná -sobila. Podle posledních hodnověrnýchdat je pouze necelá desetina populací hos-podářsky významných druhů mořskýchryb lovena méně intenzivně, než doporu-čuje vědci stanovený maximální udržitel-ný výtěžek, tedy šetrně, se snahou o zacho-vání jejich dlouhodobé životaschopnosti.Více než 80 % odpadních vod se na Zemidostává zpátky do prostředí bez jakéhokoličištění. Úbytek odrůd a kultivarů plodina plemen hospodářských zvířat pěstova-ných a chovaných celá staletí a dokonalepřizpůsobených místnímu prostředí, k ně -

muž dochází po celé zeměkouli, dosáhlrozsahu, že začíná ohrožovat potravino-vou bezpečnost lidstva.� Zvýšenou pozornost věnují autoři vněj-ším činitelům, označovaným někdy jakohnací síly a ovlivňujícím biodiverzituv celosvětovém měřítku na všech jejích zá -kladních úrovních (geny/druhy/ekosysté-my). Za nejdůležitější považují pokraču -jící, často velkoplošné změny využívánísouše a moře, jako je již uvedená přeměnapůvodních lesů nebo travinných ploch nazemědělskou půdu a lidská sídla. Násle-duje nadměrné využívání organismů, např.sběrem, lovem nebo právě rybolovem, ježse netýká jen rozvojových zemí. Již dnesnezanedbatelný dopad probíhajících změnpodnebí na genetickou, druhovou a eko-systémovou diverzitu může podle uznáva-ných scénářů v budoucnosti ještě zesílit,přičemž ani znečištění prostředí nejrůz-nějšími cizorodými látkami nepolevujea opomenout nesmíme ani dopady četnýchinvazních nepůvodních druhů na přírodui lidskou společnost. Uvedené pořadí sepochopitelně může v určitých částech od -lišovat podle konkrétních podmínek. Navíczmiňované faktory, třeba rozpad a ničenípřírodního a polopřírodního prostředí ne -zřídka vedoucí k jeho úplné ztrátě a změnypodnebí, často působí současně, takže se

jejich vliv nejen sčítá, ale i násobí, nebodokonce umocňuje (synergický efekt).

Podtrženo, sečtenoVysoce informativní hodnocení IPBESopětovně potvrzuje, že lidstvo jako celekv současnosti neohrožuje ani tak absolutnívyčerpání zdrojů, jak se usuzovalo v 70.a 80. letech 20. století, ale podkopání jehoexistence v některých částech planety tím,že v nich následkem necitlivého přístupučlověka k prostředí již nebudou v plnémrozsahu probíhat základní procesy podpo-rující život. Jednu z příčin musíme hledatprávě ve změnách globální biodiverzity,k nimž dochází v míře v historii lidstvadosud nevídané a jež se staly pro civiliza-ci hrozbou srovnatelnou s probíhajícímia očekávanými klimatickými změnami.Podle pěti ze šesti scénářů rozpracovanýchve zprávě bude tento stav v lepším přípa-dě pokračovat. Ještě máme, alespoň podleodborníků z IPBES, určitý čas neradostnýtrend zastavit nebo zvrátit. Se současnýmpřístupem to ale nejspíše nepůjde.

Globální hodnocení biodiverzitya ekosystémových služeb je dostupné na adrese https://www.ipbes.net/global-assessment-report-biodiversity--ecosystem-services.

živa 5/2019 CXXV

6

4 5

1 Chorvatský národní park Plitvickájezera navštíví ročně 1,4 milionu turistů,kteří do jeho pokladny přispějí asi 40 miliony eur (více než jednou miliardou Kč). Především o víkendechběhem vrcholné sezony bývá park lidmi doslova přeplněn.2 Více než čtvrtina souše bez ledovcůslouží k pastvě hospodářských zvířat. Jen v Austrálii se chová 26,2 milionůkusů skotu. 3 Podle střízlivých odhadů pokleslacelková početnost lva (Panthera leo) ve volné přírodě v období let 1993–2014o plných 43 %. V Africe na jih od Saharytak žije asi 23 tisíc lvů, navíc v hodněroztříštěném areálu.4 Mýval severní (Procyon lotor) sepůvodně vyskytoval ve značné částiSeverní a Střední Ameriky. Dnes je považován za invazní nepůvodní druhs významným dopadem na celou Evropskou unii. Snímek byl pořízenu Bobřího jezera v kanadském Montrealu.5 Celosvětově ohrožený jeřáb mandžus-ký (Grus japonensis) se v Japonsku stal národním symbolem i ztělesněním dlouhověkosti, takže je v zemi vycházejícího slunce chráněn jakonárodní kulturní bohatství zvláštnímzákonem.6 Původní pobřežní smrkový les, jako roste v rezervaci Homla v západním Norsku, patří mezi celoevropsky ohrožené biotopy. Snímky J. Plesníka

© Nakladatelství Academia, SSČ AV ČR, v. v. i., 2019. Přetisk článků včetně obrázků se výslovně zapovídá. Veškerá práva včetně práva reprodukce jsou vyhrazena.