1

AKTIVITY V KARTOGRAFII 2006 Zborník referátov zo seminára, Bratislava 2006, Kartografická spolo�nos� SR a Geografický ústav SAV _______________________________________________________________________________________

Martina VICHROVÁ

INTERPRETACE OBSAHU MAP II. VOJENSKÉHO MAPOVÁNÍ

Vichrová M.: Interpretace obsahu map II. vojenského mapování. Aktivity v kartografii 2006, 9 figs., 1 tab., 8 refs. Abstract: This contribution describes the reasons for the birth and the continu-ance of the second military survey, the geodetic and cartographic basis and the methods of the surveying. Next there are described the derived maps of the sec-ond military survey. Then there is described the interpretation of the punctual, line and area objects on the map sheet W-III-13. Keywords: interpretation, military survey.

Úvod Pro mnoho odborník� z �ad historik�, archeolog�, geograf� a krajinných ekolog� jsou stará mapová díla významným zdrojem informací, jež charakterizují tehdejší ráz kra-jiny, míru jejího osídlení a obd�lávání. Je možné vysledovat vývoj krajiny a ur�it pozi-tivní �i negativní zásahy �lov�ka do struktury krajiny. Poznatky jsou dále využívány pro lokalizaci archeologických naleziš�, pro hodnocení vývoje a využívání krajiny, pro plánování biokoridor�, dopravní infrastruktury a revitalizace v�tších územních celk�.

Zvlášt� cen�nými kartografickými prameny pro �eskou republiku jsou mapová díla vojenských mapování. Pokrývají rozsáhlá území, byla vyhotovena jednotným zp�sobem a jejich m��ítka jsou vhodná pro studium krajinného vývoje.

II. vojenské mapování (Františkovo)

D�vody vzniku a pr�b�h mapování

Evropa se ve druhé polovin� 18. a po�átkem 19. století zmítala ve vále�ných konfliktech, v jejichž pozadí byly mocenské a p�edevším expanzivní snahy. Politicky nestabilní uspo�ádání Evropy donutilo i tak velkou mocnost, jakou byla v té dob� ra-kouská monarchie, hájit svá území a zájmy na vále�ném poli.

Rakouská armáda nebyla p�i vále�ných taženích dostate�n� vybavena vhodný-mi topografickými mapami. Tento nevyhovující stav m�lo vy�ešit I. vojenské mapová-ní (Josefské), které prob�hlo v letech 1763–1785. M��ítkem 1:28 800 a topografic-kým obsahem map bylo Josefské mapování na tehdejší dobu velmi zda�ile koncipo-vané, avšak omezené finan�ní prost�edky a �asová tíse� se negativn� promítly _______________ Ing. Martina VICHROVÁ., Západo�eská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plze�, e-mail: vichrova@kma.zcu.cz

2

do kvality výsledného díla. Absence polohových základ�, hrubá zem�pisná orienta-ce, nejednotnost vlastního mapování, polohové deformace, které znemožnily sesta-vení uceleného mapového obrazu území monarchie, a utajení map (p�ísn� tajné ori-ginály I. vojenského mapování se v�bec nedostaly do tisku) vedly k myšlence zahájit mapování zcela nové.

Vedle vojenských d�vod� pro vznik II. vojenského mapování je nutno zmínit i d�vody spole�enské a politické. Ostatní evropské mocnosti již topografické mapy vy-hotoveny m�ly. Pro rakouskou monarchii jakožto mocnost snažící se o v�d�í posta-vení v Evrop� p�edstavovalo vyhotovení takové mapy udržení ur�ité mezinárodní prestiže.

Cílem II. vojenského mapování tedy bylo zobrazit území monarchie dle jednotné koncepce, v jednotném sou�adnicovém systému a m��ítku, které by vyhovovalo po-t�ebám armády tak, aby z jednotlivých map bylo následn� možné vyhotovit mapu ce-lé monarchie. Mapy m�ly obsahovat vojensky d�ležité a strategicky-opera�ní objekty.

Roku 1806 byl císa�em Františkem I. schválen návrh generála A. Mayera z Hel-densfeldu na vybudování vojenské triangulace jako základu nového mapování pro celé území rakouské monarchie (v [BOGUSZAK – CÍSA�, 1961] je uvád�na jako as-tronomicko-trigonometrická sí�). Ješt� téhož roku zahájila triangula�ní kancelá� To-pografického ústavu ve Vídni práce na budování souvislé trigonometrické sít� (práce probíhaly v letech 1806–1808 a 1810–1811).

Vlastní topografické mapování bylo zahájeno sou�asn� s triangula�ními pracemi (roku 1806), v Rakousích a Solnohradsku. Již v roce 1809 bylo pozastaveno a na-hrazeno revizí prvního vojenského mapování. V �echách probíhalo revizní mapování v letech 1812–1819. Když se prokázalo, že zrevidované mapy prvního vojenského mapování nelze použít pro vytvo�ení souvislé mapy celé monarchie, bylo op�t zahá-jeno II. vojenské mapování. V zemích, kde bylo již ukon�eno nebo práv� probíhalo katastrální mapování, byly pro II. vojenské mapování využity polohové základy sta-bilního katastru. Mapování monarchie bylo ukon�eno roku 1869, �ásti Uher, Sloven-ska, Hali�e a Sedmihradska z�staly nezmapovány.

�echy byly zmapovány v letech 1842–1852, bylo vyhotoveno 267 rukopisných kolorovaných sekcí, tzv. Militär-Aufnahmssektionen von Böhmen. Mapování Moravy a Slezska probíhalo v letech 1836–1840 a bylo vyhotoveno 146 sekcí. Z �asové po-sloupnosti mapovacích prací je patrná výrazná dynami�nost zp�sobená zm�nou technologie mapování a p�evzetím tém�� kompletního a aktuálního polohopisu kata-strálních map.

Originály mapových sekcí 1:28 800 jsou uloženy v Rakouském státním archivu ve Vídni (Österreichisches Staatsarchiv – Kriegsarchiv Wien). Mapové listy pro území �eské republiky jsou zp�ístupn�ny na internetu na http://oldmaps.geolab.cz.

Geodetické a kartografické základy

Podle p�vodní koncepce m�la být celá sí� vojenské triangulace propo�tena v jediném sou�adnicovém systému, svatošt�pánském, aby bylo možné provést souvislé mapo-vání celé monarchie s jednotným kladem mapových list� (ozna�ování sekcí). V tomto sou�adnicovém systému byly skute�n� propo�teny sou�adnice trigonometrických bo-d� pouze v Dolních a Horních Rakousích, Solnohradsku, Tyrolích a v SZ �ásti Uher. Podrobn�ji je daná problematika popsána v [�ADA, 2005].

Na našem území byly trigonometrické body ur�eny ve dvou sou�adnicových

3

systémech, gusterbergském (obr. 1) a svatošt�pánském. V �echách byly sou�ad-nice vztaženy k trigonometru Gusterberg v Horních Rakousích. Trigonometrická sí� I.-III. �ádu obsahovala 2623 trigonometrických bod�, tj. t�i trigonometrické body na jeden triangula�ní list (57,5 km2). Trvalá stabilizace bod� byla provád�na s n�kolikaletým odstupem, bylo nalezeno a stabilizováno 2 234 bod�. Na Morav� by-ly sou�adnice vztaženy k v�ži Svatošt�pánského chrámu ve Vídni. Bylo ur�eno 1069 bod�, tj. dva trigonometrické body na jeden triangula�ní list, z nichž bylo pozd�ji do-hledáno a stabilizováno pouze 833.

Stejn� jako pro katastrální mapování bylo použito transverzální válcové zob-razení ekvidistantní v kartografických polednících s nezkreslenou st�ední karto-grafickou rovnob�žkou, tzv. Cassini-Soldnerovo zobrazení. V d�sledku toho, že zobrazení nerespektuje zak�ivení zemského povrchu a že délkové zkreslení sm�rem od nezkresleného poledníku rychle nar�stá (na rozsáhlém území monarchie by do-cházelo k velkému zkreslení délek a ploch), bylo pro území rakouské monarchie zvo-leno 10 samostatných rovinných sou�adnicových soustav, 7 v západní �ásti monar-chie a 3 ve východní �ásti.

Obr. 1 Klad mapových list� pro �echy (v gusterbergském sou�adnicovém systému)

4

P�i výpo�tech byl použit Zach�v elipsoid, jehož hlavní poloosa je a = 6376 045 m a reciproká hodnota zplošt�ní 1/f = 310.

Podle staršího sek�ního d�lení, které odpovídá kladu I. vojenského mapování, tj. na mapové listy formátu 24´´x 16´´(víde�ských palc�), z nichž každý zobrazuje území o rozloze 2,4 x 1,6 rakouské míle bylo dle [KUCHA�, 1967] zmapováno Sol-nohradsko (31 mapových list�), Berchtesgadensko (38 list�), Horní a Dolní Rakousy (160 list�), Tyrolsko, Vorarlbersko a Lichtenštejnsko (164 list�), Uhry (1079 list�), Lombardie, Benátsko a Modena (330 list�), malá �ást Sedmihradska (49 list�), Srb-sko, Temešvárský banát a banátská hranice.

Nové sek�ní d�lení mapových list� II. vojenského mapování vycházelo z kladu mapových list� stabilního katastru. Mapové listy (�tverce 2 x 2 rakouské míle) mají v m��ítku 1:28 800 rozm�r 20´´x 20´´(víde�ských palc�), tj. 52,68 x 52,68 cm. Jeden mapový list II. vojenského mapování tedy zaujímá plochu �ty� fundamentálních list� stabilního katastru. Sloupce (Colonne) byly zna�eny �ímskými �íslicemi od sou�adni-cové osy sm�rem na východ (O – ostliche Colonne – východní sloupec) a na západ (W – westliche Colonne – západní sloupec). Vrstvy (Schichte, Sectione) byly �íslo-vány arabskými �íslicemi od severu k jihu. Podle [KUCHA�, 1967] bylo v tomto kladu s využitím polohopisu stabilního katastru zmapováno: Goricko, Gradiska, Terst a chorvatské pob�eží (86 mapových list�), Korutany, Kra�sko a Istrie/Ilyrie (111 list�), Štýrsko (129 list�), Bukovina (28 list�), Morava a Slezsko (146 list�), �echy (267 lis-t�), Dalmácie (129 list�) a Hali� (129 list�). Bez využití polohopisu stabilního katastru bylo zmapováno Chorvatsko, Slavonsko a chorvatsko-slavonská vojenská hranice (261 list�).

Metody m��ení

Druhé vojenské mapování bylo zahájeno roku 1806 p�ímým topografickým mapová-ním metodou m��ického stolu v Rakousích a Solnohradsku. Do sít� vojenské triangu-lace vybudované v letech 1806–1811 a zhušt�né grafickou triangulací (body IV. �á-du), byly grafickým protínáním, krokováním a odhadováním zakreslovány prvky po-lohopisu. U trigonometrických bod� a vrcholk� významných kopc� byly trigonomet-ricky ur�eny výšky ve víde�ských sázích. Pro vyjád�ení terénního reliéfu byly užity Lehmannovy šrafy. Do roku 1809 byly takto zmapovány Dolní a Horní Rakousy, Sedmihradsko, Tyroly, Vorarlberg a Uhry.

Na územích, kde bylo již ukon�eno nebo práv� probíhalo mapování stabilního katastru, byl využit pantograficky zmenšený (do m��ítka 1:28 800) a zjednodušený polohopis katastrálních map 1:2 880. Vlastní mapování pak bylo provád�no na �tvrti-n� mapové sekce, tj. na vym��ovacích listech zobrazujících plochu 1 �tvere�ní míle (57,5 km2). Malý �asový odstup mezi topografickým a katastrálním mapováním umožnil p�evzetí tém�� úplného a tak�ka aktuálního polohopisu. Práce vojenského topografa se tedy mohla omezit na úpravu polohopisu podle vojenského zna�kového klí�e a na zam��ení terénního reliéfu a nových objekt�, které nebyly zobrazeny v ka-tastrální map�. Tímto postupem byly zmapovány �echy, Morava, Slezsko, Korutany, Štýrsko a Dalmácie.

Vlastní mapování provád�li vojenští topografové, v�tšinou d�stojníci štábu nebo vojenští inžený�i. Jeden topograf spolu s pomocníkem z mužstva zmapoval za 6 m�-síc� území o rozloze až 690 km2. V zimním období následovalo ru�ní kreslení mapo-vých sekcí.

5

Vym��ovací listy byly nalepeny do rámu na napnuté plátno. Na každé mapové sekci byla uvedena její nomenklatura (�íslo sloupce a vrstvy). Na pravé stran� byl vypsán seznam obcí a osad, po�et dom� a stájí a údaje o možnostech ubytování mužstva a koní. Pod seznamem byl uveden rok a jméno vojenského topografa, který sekci zmapoval.

Odvozená mapová díla

Podle p�vodního plánu m�la být pro celou rakouskou monarchii vyhotovena souvislá speciální mapa v m��ítku 1:144 000 (Spezialkarte 1:144 000) s jednotným kladem mapových list�. V odborné literatu�e je tato mapa též uvád�ná pod názvem „stará speciální mapa“. Na jednom mapovém listu o rozm�rech 14,4´´x 9,6´´ m�lo být zob-razeno území 9 sekcí 1:28 800 tzv. staršího sek�ního d�lení, s jehož sek�ními �ara-mi m�ly být ztotožn�ny sekce speciální mapy. Toto skute�n� nastává nap�. v Horních a Dolních Rakousích. Na územích, kde bylo užito tzv. nové sek�ní d�lení 1:28 800, ke ztotožn�ní nedochází (nap�. �echy, Morava a Slezsko). Kladem mapových list� a zobrazením (m�lo být užito Cassini-Soldnerovo válcové zobrazení) byla speciální mapa 1:144 000 jednotná, avšak byla odvozována z map 1:28 800 vyhotovených dle odlišné technologie (p�i mapování n�kterých území bylo užito výsledk� katastrálního mapování). Oproti p�vodnímu zám�ru byla vydána pro jednotlivé zem� se samostat-ným názvem a stala se tak prvním ve�ejným neutajovaným dílem rakouské státní kar-tografické tvorby.

Speciální mapa Království �eského 1:144 000 (Special-Karte des Koenigrei-chs Boehmen. Astronomisch-trigonometrisch vermessen, topographisch aufgenom-men, reduzirt, gezeichnet und gestochen von dem k.k. militär-geographischen Institu-te in Wien herausgegeben in den Jahren 1847 bis 1860). Mapa obsahuje 38 mapo-vých list� a jeden list s kladem sekcí. Originály byly vykresleny v letech 1842–1852. Mapa byla vydána tiskem z m�dirytu v letech 1847–1860. Pozd�ji byla n�kolikrát opravována, dopl�ována a vydávána znovu v letech 1868, 1869, 1871, 1875, 1879 a 1881. Originály mapových list� jsou uloženy v Rakouském státním archivu ve Vídni (Österreichisches Staatsarchiv – Kriegsarchiv Wien). Tisky t�chto map jsou uloženy v Úst�edním archivu zem�m��ictví a katastru v Praze (ÚAZK), v archivu Historického ústavu Akademie v�d �eské republiky, v Moravském zemském archivu (soubor není kompletní) a ve sbírkách Národního technického muzea.

Speciální mapa Markrabství moravského a �ástí Vévodství slezského 1:144 000 (Special-Karte der Markgrafschaft Mähren mit den Antheilen des Herzo-gtums Schlesien. Astronomisch-trigonometrisch vermessen, topographisch aufge-nommen, reduzirt, gezeichnet und gestochen von dem k. k. militär-geographischen Institute in Wien herausgegeben im Jahre 1844). Byla zpracována obdobným zp�so-bem jako mapa �ech a poprvé vydána roku 1844 na 19 mapových listech též tiskem z m�dirytu. Po opravách a dopln�ních byla vydávána až do roku 1883. Originály ma-pových list� jsou uloženy v Rakouském státním archivu ve Vídni, tisky map jsou ulo-ženy v Úst�edním archivu zem�m��ictví a katastru v Praze, v archivu Historického ústavu Akademie v�d �eské republiky, v Moravském zemském archivu a ve sbírkách Národního technického muzea.

Generální mapa Království �eského 1:288 000 (General-Karte des Königrei-chs Boehmen herausgegeben vom k. k. militär-geographischen Institute in Wien im Jahre 1865) byla v originále vyhotovena roku 1860 na �ty�ech mapových listech a vydána o p�t let pozd�ji (1865). Originály mapových list� jsou uloženy v Rakouském státním archivu ve Vídni, tisky mapových list� jsou uloženy v Úst�edním archivu ze-

6

m�m��ictví a katastru v Praze, v archivu Historického ústavu Akademie v�d �eské republiky a ve sbírkách Národního technického muzea.

Generální mapa Markrabství moravského a �ástí Vévodství slezského 1:288 000 (General-Karte der Markgrafschaft Mähren mit dem Anteilen des Herzo-gtums Schlesien nach der Special-Karte reduzirt, gezeichnet und gestochen im k. k. militärischen geographischen Institute Wien 1846) byla stejn� jako pro �echy v origi-nále vyhotovena na �ty�ech listech v roce 1843 a vydaná tiskem z m�dirytiny roku 1846. Originály mapových list� jsou uloženy v Rakouském státním archivu ve Vídni, tisky mapových list� jsou uloženy v Úst�edním archivu zem�m��ictví a katastru Pra-ze, v archivu Historického ústavu Akademie v�d �eské republiky, v Moravském zem-ském archivu a ve sbírkách Národního technického muzea.

Mapová díla II. vojenského mapování byla podkladem též Schedovy generální mapy rakouského císa�ství v m��ítku 1:576 000 a z ní odvozené generální mapy st�ední Evropy v m��ítku 1:300 000. Podrobn�ji v [BOGUSZAK – CÍSA�, 1961] nebo [KUCHA�, 1967].

Interpretace prvk� obsahu topografických map

Pro správnou interpretaci obsahu map II. vojenského mapování byl nejprve sestaven interpreta�ní klí� (Katalog objekt� II. vojenského mapování). Jednotlivé objekty byly uspo�ádány do kategorií, které byly navrženy s ohledem na obsah map II. vojenského mapování i map stabilního katastru tak, aby bylo možné ob� mapová díla vzájemn� porovnat.

Katalog objekt� II. vojenského mapování byl sestaven z rastrových podklad� zna�kového klí�e Muster-Blätter für die Darstellung des Terrains in militärischen Auf-nahms-Plänen. Zum Gebrauche der Armee-Schulen, auf Befehl und unter der Lei-tung des k:k:österreichischen Generalquar-tiermeisterstabs entworfen und mit des-sen hoher Bewilligung herausgegeben. Originál je uložen v Rakouském státním ar-chivu ve Vídni a je datován do let 1831-1840.

Kompletní katalog objekt� II. vojenského mapování je ke stažení na http://www.kma.zcu.cz/Vichrova ve složce publikace.

Vlastní interpretace prvk� obsahu II. vojenského mapování byla provedena na mapovém list� W-III-13. Podle správního �len�ní z let 1751–1842 spadalo zájmové území do kraj� Klatovského a Práche�ského, nyní do kraje Plze�ského.

Trigonometrické body a objekty významné pro orientaci

V zájmové lokalit� bylo identifikováno 11 trigonometrických bod� rovnom�rn� roz-míst�ných na celé ploše mapového listu. V�tšina z t�chto bod� se nachází na vr-cholcích kopc�, kde byly též identifikovány stromy významné pro orientaci.

Na mapovém list� jsou zobrazeny další dv� bodové zna�ky, které nejsou uve-deny v Katalogu objekt� II. vojenského mapování. Pravd�podobn� se jedná o hra-ni�ní kopec a výškový bod. Ob� zna�ky jsou zobrazeny v tabulce 1. Výškových bod� je 35 a nachází se na topograficky významných bodech terénu (vrcholky kopc�, dna sedel, atd.).

Sídla a stavby

Sídla je možné na map� dob�e identifikovat podle popisu (obr.2). V zástavb� je mož-né rozlišit nám�stí, návsi a významné správní a církevní budovy nap�. zámek, kos-

7

tel. Tyto objekty jsou zakresleny tmavší �ervenou barvou a �asto opat�eny popisem. Je-li kostel p�ímo v zástavb� nebo v její t�sné blízkosti, je znázorn�n mapovou zna�-kou, která není uvedena v Katalogu objekt� II. vojenského mapování. Ukázka zákre-su zna�ky je v tabulce 1. Ostatní zd�né budovy jsou zakresleny �erven�, d�ev�né budovy �ern�.

Podél komunikací byly identifikovány stanice pro výb�r mýta, boží muka, k�í-že a kapli�ky. Podél železnice jsou patrné strážnice (budovy zakreslené �ervenou barvou ozna�ené zkratkou W.H.), jež nejsou uvedeny v Katalogu objekt� II. vojenského mapování. Ukázka je na obrázku 2. V zájmovém území se nachází t�i pr�myslové stavby blíže ur�ené popisem (dv� cihelny a jeda brusírna). Dále byly identifikovány myslivna, cisterna a studna. N�které z výše uvedených staveb dnes již neexistují nebo slouží jiným ú�el�m.

Obr. 2 Ukázka zákresu sídel s vyzna�ením strážnic podél železnice

V oblasti JV od Kramolína se nachází rozsáhlá soustava vodních mlýn�. U n�kterých mlýn� je uveden jejich ná-zev, pravd�podobn� odvozený od jména mlyná�e. Ukázka je na obr. 3 a obr. 4.

Obr. 3 Vodní mlýny

Komunikace

V zájmové lokalit� byly identifikovány císa�ské silnice 1. t�ídy, císa�ské silnice 2. t�ídy, zemské silnice, zemské cesty a neudržované zemské cesty. Interpretace t�chto komunikací nep�sobila žádné v�tší potíže. Odstíny �ervené barvy užité k zákresu linií lze dob�e odlišit od ostatní mapové kresby. Pouze na výrazn� tmavších mapových listech by mohla být komunikace zam�n�na s vodním tokem ne-bo s hranicí kultur.

Zákres železnice lze dob�e identifikovat i na výrazn� tmavších mapových lis-tech. Pr�b�h železnice byl do mapy zakreslen dodate�n� více než 20 let po vyhoto-vení interpretovaného mapového listu (mapový list byl vyhotoven v letech 1844-1845, železnice byla dobudována roku 1868). Na železnici a komunikacích vyššího význa-mu byly interpretovány d�ev�né a kamenné mosty. Ukázka rozsahu interpretované sít� komunikací na je v p�íloze 1.

8

Obr. 4 Interpretované vodní mlýny, toky a plochy

Vodstvo

Na interpretovaném mapovém list� W-III-13 se nachází kaskády rybník� a sí� vod-ních tok� s mlýnskými náhony. Ukázka je na obrázku 4.

P�vodn� tmav�-modrý zákres vodních tok� doznal �asem výrazných zm�n. N�které linie z�ernaly (hrozí zám�na vodního toku se zákresem komunikace místní-ho významu nebo hranice kultur), jiné naopak vybledly až k barv� podkladu (v tomto p�ípad� linie nebyla nalezena).

Vodní plochy doznaly �asem taktéž výrazných zm�n. P�vodn� tmav�-modrá lemovka z�ernala a sv�tle-modrá výpl� vybledla k barv� podkladu, místy až k bílé barv�. V�tší vodní plochy je možné spolehliv� identifikovat podle popisu (viz. obr. 5), identifikaci menších vodních ploch usnadní zákres hrází a sledování vodních p�ítok�. Celkov� lze interpretaci vodních tok� a ploch hodnotit jako jednu z nejobtížn�jších.

Obr.5 Ukázka interpretace vodstva

9

P�dní pokryv

Na sv�tlejších mapových listech ne�iní interpretace les� žádné v�tší potíže. Naopak je tomu u výrazn� tmavších mapových list� (viz. obr.6). U rozsáhlejších lesních ploch byl identifikován pr�sek lesem. Ukázka zákresu lesa a lesního pr�seku je na obráz-ku 7.

Obr.6 Barevné rozdíly zákresu lesních ploch na ML W-III-12 a W-III-13 Podél císa�ských silnic a vodních tok� se nachází jednotlivé stromy a skupiny strom�. Ukázka je na obrázku 8.

V zájmové oblasti byly dále identifikovány louky a pastviny. Louky jsou zakres-leny sv�tle-zelenou barvou s �ernou lemovkou, pastviny sv�tle-béžovou barvou op�t s �ernou lemovkou. Výpl� luk i pastvin doznala �asem zna�ných zm�n (vyblednutí až k barv� podkladu). Ukázka zákresu louky a pastviny je na obrázku 9. P�edevším na sv�tlejších �ástech mapového listu byla interpretace t�chto objekt� zna�n� obtížná.

Obr.7 Interpretovaný les a lesní pr�sek

10

Obr. 8 Stromy podél císa�ské silnice 1. t�ídy

Obr.9 Louky (tmavší linie) a pastviny (sv�tlejší linie)

Záv�r

Stará mapová síla si uchovávají obrovskou historickou pam��. Obsahují velmi cenné informace o tehdejší krajin� a mí�e lidských zásah� do její struktury. Aby bylo možné tyto informace získat a následn� využívat, je nutné obsah map nejprve správn� in-terpretovat. Tab.1 Nové objekty nalezené na mapovém list� W-III-13

Grafické znázorn�ní Interpretovaný objekt

kostel (pomocí této zna�ky byl v prvním vojenském mapo-vání znázorn�n kostel)

hrani�ní kopec (pomocí této zna�ky byl v katastrálních ma-pách znázorn�n hrani�ní kopec)

výškový bod (zna�ka užívaná na topografických mapách p�elomu 18. a 19. století pro „oby�ejný“ výškový bod)

strážnice-strážní domek u železnice (zkratka W.H. užívaná na katastrálních mapách)

katastrální hranice (odvozeno z pr�b�hu hranic na katastrální map�)

krajská hranice (odvozeno z pr�b�hu hranic na katastrální map�)

11

Pro interpretaci obsahu map II. vojenského mapování je nutné pe�liv� prostudovat zna�kový klí� a metodiku užívání popisu na mapách i p�i tvorb� mapových zna�ek, zejména p�i rozlišování typ� jednotlivých objekt�. Manuální interpretace je poté rych-lejší a efektivn�jší.

V zájmové lokalit� interpretovány bodové, liniové a plošné prvky obsahu II. vojenského mapování. Bylo nalezeno 6 nových prvk�, které nejsou uvedeny v Ka-talogu objekt� II. vojenského mapování. Popis a grafické znázorn�ní nových objekt� je v tabulce 1.

Nejen mezi mapovými listy, ale i v rámci jednoho mapového listu je možné po-zorovat rozdíly v barvách. Zohledn�ní tohoto faktu je d�ležité p�i interpretaci liniových a p�edevším plošných prvk�. Bodové prvky lze rozlišit podle jejich tvaru, liniové a plošné prvky hlavn� podle jejich barvy. Interpretace potom velmi závisí na znalos-tech, zkušenostech a rozhodnutích interpretující osoby.

Vzhledem k barevné nevyrovnanosti mapových list�, nerovnom�rnému vy-blednutí nebo ztmavnutí mapové kresby n�kterých prvk� v pr�b�hu let, p�echod�m mezi jednotlivými mapovými listy a mechanickým poškozením (rozmazaná mapová kresba, natržení �i utržení rohu) je manuální interpretace vhodn�jší než automatická, protože velkou m�rou závisí na zkušenostech interpretující osoby.

12

P�íloha

P�íloha 1: Sí� komunikací interpretovaná na mapovém list� W-III-13.

13

Prameny a literatura Atlas �eskoslovenské socialistické republiky. (1966). Praha (Úst�ední správa geodézie a karto-

grafie). Muster-Blätter für die Darstellung des Terrains in militärischen Aufnahms-Plänen. Zum Geb-

rauche der Armee-Schulen, auf Befehl und unter der Leitung des k:k:österreichischen Generalquartiermeisterstabs entworfen und mit dessen hoher Bewilligung herausgege-ben. (1831-1840). Österreichisches Staatsarchiv, Kriegsarchiv Wien.

Mapové listy II. vojenského mapování. © 2nd Military Survey, Section No. W-III-12 , W-III-13 Austrian State Archive/Military Archive, Vinna. © Laborato� geoinformatiky Univerzita J.E. Purkyn� - http://www.geolab.cz

© Ministerstvo životního prost�edí �R - http://www.env.cz BOGUSZAK, F. – CÍSA�, J. (1961). Vývoj mapového zobrazení území �eskoslovenské socia-

listické republiky, III. díl: Mapování a m��ení �eských zemí od poloviny 18. století do po�átku 20. století. Praha (Úst�ední správa geodézie a kartografie).

�ADA, V. (2005). Geodetické základy státních mapových d�l 1. poloviny 19. století a jejich loka-lizace do S-JTSK. Historické mapy. Zborník referátov z vedeckej konferencie. Bratislava (Kartografická spolo�nos� Slovenskej republiky a Geografický ústav Slovenskej akadé-mie vied). ISBN: 80-968365-7-9, ISSN: 1336-6262.

KUCHA�, K. (1967). Mapové prameny ke geografii �eskoslovenska. Acta Universitatis Caroli-nae Geographica., Ro�. 2, �. 1, s. 57 – 97.

SEMOTANOVÁ, E. (2001). Mapy �ech, Moravy a Slezska v zrcadle staletí. Praha (Nakladatel-ství Libri, s. r. o.). ISBN: 80-7277-078-0.

VICHROVÁ, M. – �ADA, V. (2005) Kartografické vyjad�ovací prost�edky a interpretace obsahu map druhého vojenského mapování. Historické mapy. Zborník referátov z vedeckej kon-ferencie. s. 246 – 255. Bratislava (Kartografická spolo�nos� Slovenskej republiky a Ge-ografický ústav Slovenskej akadémie vied). ISBN: 80-968365-7-9, ISSN: 1336-6262.

Podpo�eno grantem 205/04/0888 Georeferencování a kartografická analýza historických vojenských mapování �ech,

Moravy a Slezska.

14

S u m m a r y

Interpretation of the content the maps of the second military survey In the first part is described the military, political and social reasons for the second military sur-vey. Next are nutshell described the history of surveying, construction of the geodetic basis and methods of the surveying. At the end of this part are mentioned the derived maps of the second military survey and institutions, where are the originals and their copies.

In the second part is described the interpretation of the content the second military survey. There are interpreted the punctual, line and area objects of the map sheet W-III-13 (trigonomet-rical points and points important for the orientation, towns, villages and structures, roads, waters and the vegetation). On the interest map sheet are founded six new objects. For each inter-preted object are described the difficulties and problems the interpretation. Fig. 1 The marking of map sheets for Bohemia (in gusterberg co-ordinate system) Fig. 2 Representation of permanent settlements with guard-houses along the railway Fig. 3 Water-mills Fig. 4 Interpreted water-mills, water-course and sheets of water Fig. 5 Exemplification of the interpretation the waters Fig. 6 Coloured difference of the Exemplification the sheets of forest on map sheets W-III-12

and W-III-13 Fig. 7 Interpreted forest and the forestry break Fig. 8 Trees along the imperial way the first class Fig. 9 Hayfield (dark line) and grassland (fair line) Tab. 1 New objects on the map sheet W-III-13 Enc. 1 Transportation network on the map sheet W-III-13