Podrobneacute studium měsiacutečniacuteho povrchu umožnily jako prvniacute meziplanetaacuterniacute sonshydy Ranger 7-9 v letech 1964-1965 nahoře ie zaacuteběr z Rangeru 8 - Na pr vniacute str obaacutelky je Měsic fotografovanyacute 4 xn 1982 v ohnisku refrak toru 3004500 mm hvězdaacuterny na Kleti expozice 160 sekundy (Foto P Mudra k člaacute nku na na str 161-164

-)(- Řiacuteše hvězd nač 64 (1983) č_ 8

Marcel Grun Kosmonautika v roce I a Pavel Koubskyacute 1982 Loňskyacute rok charakterizujiacute předevšiacutem vyacutesledky z pilotovanyacutech letů kolem

Země a program vyacutevoje novyacutech kosmickyacutech nosičů Celkem bylo uskutečněno 121 startů při nichž bylo dopraveno na různeacute draacutehy celkem 143 těles - jako oIfi)ilcle nejviacutece jich pochaacuteziacute ze Sovětskeacuteho svazu Poměrně malyacute podiacutel měly ostatniacute země světa zřejmě vzhledem k zaacutevadě na raketě Ariane Po jedneacute družici vypustili vlastniacutemi prostředky odborniacuteci z Japonska a Čiacuteny a Američaneacute zajistili starty 5 zahraničniacutech družic [dvou pro Kanadu jedneacute pro Indii a dvou pro společnost Intelsat) 59 všech družic sloužilo pro kosmickeacute aplikace - ne všechny však byly civilniacuteho charakteru

Pilotovaneacute lety Celkem bylo uskutečněno 11 startů s posaacutedkou což předshystavuje 9 z uacutehrnneacuteho počtu Do vesmiacuteru se vydalo 16 kosmonautů z nichž šest bylo novaacutečky Tiacutem se počet těch kteřiacute viděli na vlastniacute oči Zemi jako planetu zvyacutešil na 114

Kosmickyacute komplex Saljut 6 - Kosmos 1267 dokončil svůj let 29 července nad neobydlenou čaacutestiacute Ticheacuteho oceaacutenu po zorientovaacuteniacute v prostoru byl zažehshynut maneacutevrovaciacute motor Kosmosu obě tělesa přešla na sestupnou draacutehu a zashynilda v hustyacutech vrstvaacutech atmosfeacutery Let Saljutu 6 trval 4 roky a 10 měsiacutecli z toho 676 dniacute v pilotovaneacutem režimu Pracovalo na něm pět zaacutekladniacutech dlouhoshydobyacutech a jedenaacutect kraacutetlwdobyacutech (naacutevštěvnickyacutech) expedic z nichž devět bylo mezinaacuterodniacutech

Dne 19 dubna vynesla raketa Proton na oběžnou draacutehu orbitaacutelniacute stanici Saljut 7 Konstrukčně se podobaacute Saljutu 6 maacute deacutelku 15 m hmotnost 19 tun a uvnitř je volnyacute prostor asi jako v autobusu Měsiacutec poteacute 13 května se k niacute vydala prvniacute zaacutekladniacute posaacutedka v lodi Sojuz 1-5 A N Berezovoj a V V Lebeshyděv vytvořili novyacute rekord v trvaacuteniacute kosmickeacuteho letu když straacutevili na oběžneacute draacuteze kolem Země lplnyacutech 211 dniacute Realizovali za tu dobu asi 300 vědecl(yacutech experimentll mj několik z oboru kosmickeacute astronomie Po pěti tyacutednech je navštiacutevila posaacutedka Sojuzu T-6 kteryacute startoval 24 června s kosmonauty Džashynibekovem Ivančenkovem a Chreacutetienem_ Francie se tak stala 11 zemiacute jejiacutež občan se vydal po stopaacutech Gagarinovyacutech Trvalo dalšiacute dva měsiacutece než 19 srpna startoval SOjuz T-7 Třiacutečlennou pOSaacutedku tvořili kosmonauti Popov Seshyrebrov a S J Savickaacute zkušenaacute pilotka a držitelka 14 světovyacutech leteckyacutech reshykordli Druheacute kosmonautce světa se dařilo ve vesrriacuteru vyacuteborně - leacutepe než mnohyacutem mužlim Postupně se k Saljutu 7 připojovaly transportniacute bezpilotniacute lodě Progress

s naacutekladem přiacutestrojů pohonnyacutech laacutetek a potravin (č 14 15 a 16) Každyacute doshypravil na oběžnou draacutehu asi 2 tuny užitečneacuteho za tiacuteženiacute [660 kg pohonnyacutech laacutetek 290 I pitneacute vody 900 kg [přiacutestrojů atd)

Uprostřed roku byla dokončena deset měsiacuteců trvajiacuteciacute naacutekladnaacute rekonstrukshyce sovětskeacuteho řiacutediacuteciacuteho střediska v Kaliningradu Nyniacute bude možneacute přiacutemo řiacutedit let třiacute pilotovanyacutech těles současně - a z toho usuzujiacute mnoziacute světoviacute odborshyniacuteci že sovětštiacute vědci plaacutenujiacute ještě vyššiacute kosmickou akti vi tu

Americkyacute raketoplaacuten Columbia pokračoval uacutespěšně v zaleacutetaacutevaacuteniacute Při letu STS 3 kteryacute trval osm dniacute byla na palubě vědeckaacute aparatura OSS-l Dne 27 čBrvna startovala Columbia ke sveacutemu čtvrteacutemu letu trval sedm dniacute a po jeho skončeniacute byl raketoplaacuten předaacuten do operačniacuteho užiacutevaacutenIacute

Prvniacute operačniacute let STS 5 začal 11 listopadu a skončil uacutespěšnyacutem přistaacuteniacutem

1j7

TAB 1 PŘEHLED STARTO V ROCE 1982

Staacutet Fol5et startu Fol5et

vlasnim nostem vypuštěnyacutech tě e s

SSSR lal 119 USA 18 22 [z toho 2 Intelsat 2 Kana da 1 In d ie] Clna 1 1 Japonsko 1 1

Celkem 121 143

po lpěti dnech letu Na oběžnou draacutehu kolem Země poprveacute vzleacutetli čtyři as t roshynauti současně jejich velitelem byl V D Brand znaacutemyacute ze společneacuteho so ět shysko-americkeacuteho letu roku 1975 Na různeacute oběžneacute draacutehy byly tahači vypuš těny z paluby raketoplaacutenu dvě telekomunikačniacute družice SBS 3 a Telesat-Anik pro kanadskou vlaacutedu Dne 12 listopadu se uskutečnil i vyacutestup Lenoira do vo lneacuteho prostoru

Nosneacute prostředky pro lety do vesmiacuteru Sntva začal americkyacute raketo plaacute n operačně pracovat už se hovořiacute o jeho modifikaciacutech Napřiacuteklad noveacute sta rtOniacute niacute motory na pevneacute pohonneacute laacutetky vyzkoušeneacute 23 řiacutejna mohou zvyacutešit nosshynost raketoplaacutenu až o 14 tuny

V uacutenoru loňskeacuteho roku oficiaacutelniacute sovětskyacute představitel - vědeckyacute a tašeacute ve Washiingtonu A Skripko - prohlaacutesil že Sovětskyacute svaz bude miacutet do pěti let fungujiacuteciacute raketoplaacuten Zaacutepadniacute odborniacuteci soudiacute že pokus provedenyacute 3 čert shyna byl součaacutestiacute zkoušek nosiče tohoto raketoplaacutenu Šlo o start Kosmosu 13 4 kteryacute se na Zemi vraacutetil ihned po prvniacutem oběhu kolem Země tj po 109 minu shytaacutech Přistaacutel na hladině Indickeacuteho oceaacutenu asi 650 km jižně od Kok osO -ch ostrovů

O raketoplaacutenu se hovořiacute takeacute ve Francii (kde plaacuteny na něj dosud ne jsou schvaacuteleny) a v zemi vychaacutezejiacuteciacuteho Slunce Obě verze jsou si podobneacute s (ar asi 14 tun těžkeacuteho raketoplaacutenu by zajišťovala klasickaacute raketa jejiacutež pr niacute stupeň by byl viacutecenaacutesobně použitelnyacute

Klasickyacute raketaacutem ještě zdaleka nebylo odzvoněno - naopak Již řad u le mezi nejspolehlivějšiacute rakety Ipatřiacute americkaacute Delta Dne 16 července měla pre shymieacuteru novaacute verze Delta 3920 schopnaacute vyneacutest na stacionaacuterniacute draacutehu ko lem Země až 1240 kg což je o sto kilogramů viacutece než mohla dopravit předc hoziacute verze 3910 Společně vyvinutaacute zaacutepadoevropskaacute raketa Ariane měla při sveacutem prvniacutem op eshy

račniacutem startu smůlu kteraacute zavedeniacute do provozu zpozdila nejmeacuteně o rok Aria shyne L 5 měla dopravit na oběžnou draacutehu družice Marecs B a Sirio 2 Přiacute činou

havaacuterie 10 zaacuteřiacute byla špatnaacute funkce čerpadla motoru třetiacuteho stupně (na kapalshynyacute kysliacutek a kapalnyacute vodiacutek) Dalšiacute start L 6 maacute naacutesledova t až letos v leacutetě a majiacute byacutet při něm vyneseny družice ECS 1 a Oscar 9 B

Snaha vyvinout sipolehlivyacute jednoduchyacute a tedy levnyacute dopravniacute kosmickyacute prostředek nedaacutevaacute spaacutet ani odborniacutekům ani obchodniacutekům ~oukromaacute společshynost Space Service Inc of America se zabyacutevaacute vyacutevojem rakety Canestoga Prvniacute uacutespěšnyacute start uskutečnila 9 zaacuteřiacute dvoustupňovaacute raketa s maketou 2 stupně dosaacutehla vyacutešky přes 300 km Plaacuten v zaacuteřiacute 1984 vypustit umělou družici

Spojoveacute družice Jako obvykle na kontě telekomunikačniacutech satelitů je nejshyvěTŠiacute počet těles -- celkem 23 profesionaacutelniacutech družic Sovětskyacute svaz pokračoshyval ve vypouštěniacute standardniacutech družic Molnija 1 a Molnija 3 (celkem pět exemplaacuteřů) Daacutele bylo vypuštěno na stacionaacuterniacute draacutehy po dvou družiciacutech Ekran a Gorizont a jedna Raduga Zajiacutemavaacute byla experimentaacutelniacute družice Kosshymos 1366 pro SlPojeniacute v centimetroveacutem paacutesmu vlnovyacutech deacutelek Američaneacute vypustili celkem 12 spojovyacutech družic - po dvou pro společno s t

1ntelsat (5 generace) Westar (s dvojnaacutesobnou přenosovou kapacitou) Sa (shycom pro společnost RCA a Telesat pro kanadskyacute staacutetniacute systeacutem ministers tva pošt Pro přenos obchodniacutech zpraacutev startovala družice SBS 3 Družice Inrelsa t 5 generace majiacute kapacitu 12 tisiacutec dvoucestnyacutech telefonniacutech linek vedenyacutech současně přiacutep 27 barevnyacutech televizniacutech přenosů 8500 hovorů se uskutečshy

158

TAB 2 PŘEHLED PlLOTOV ANYacuteCH KOSMICKlCH LETO V ROCE 1982

Kosmick6 loď Start Posaacutedka Trvaacutenf letu Poznaacutemka

(Saljut 7) 19 4 orbitaacutelniacute stanice

Sojuz T-5 13 5 A N Berezovol rekordniacute pobyt naacutevrat v Sojuzu T-7 V V Lebeděv 211d09h05m

[Progress 13) 23 5 naacutekladniacute loď

Sojuz T-6 24 6 V A Džabenlkov prvniacute francouzskyacute kosmonaut A S Ivančenkov 1-L Chreacuteten 8d21h51m

[progress 14) 10 7 naacutekladni loď

Sojuz T-] 19 8 L I Popov druhaacute žena ve vesmlruacute A A Serebrov S J Savickaacute 7d21h35m

(progress 15) 18 g naacutekladniacute loď

(P rogress 16) 31 10 naacutekladni loď

STS 3 22 3 J Lousma Col umbia Ch Fullerton SdOOh05m

STS 4 27 6 T Mattingly Columbia H Hartsfield 7dQ1hOgm

STS 5 11 11 V Brand R Overmyer Columbia - prvniacute operačnl let J Allen W Lenoir 5d02h14m [vyneseni družIc SBS 3 a Telesat 5)

nUle V paacutesmu 46 GHZ zbytek v Ipaacutesmu 1114 GHz Připomeňme si že prvniacute telegrafniacute kabel byl na dno Atlantskeacuteho oceaacutenu položen roku 1866 a teprve roku 1956 byl uskutečněn prvniacute telefonniacute hovor mezi Evropou a Amerikou Dnes je položeno celkem 10 samostatnyacutech kabelů na dno Atlantiku avšak jejich celkovaacute kapacita se nevyrovnaacute ani jedineacute družici lntel5at 5

Kanadskyacute systeacutem Telesat byl doplněn dvěma družicemi Anik D pracuje v paacutesmu C (tj 64 GHz) - jeho konstrukce je odvozena z modelu HS 376 Hughes Aircraft Co a postavila jej kanadskaacute firma Spar Aerospace Ltd v Toshyrontu Maacute kapacitu 24 kanaacutelů o šiacuteřce paacutesma po 36 MHz Aniacutek C (Telesat 6) je prvniacute z noveacute generace pro paacutesma 1412 GHz Maacute kapacitu 16 kanaacutelů každyacute po 54 MHz a jeho vysiacutelaacuteniacute mohou zachycovat anteacuteny o průměru jen 12 metru

V praxi se již několikraacutet uplatnila konstrukce Hughes HS 376 - je to vaacutelshycovaacute družice o průměru 216 m a deacutelce 274 m z niacutež se vně vysouvaacute dalšiacute dutyacute vaacutelec jehož povrch je teacutež pokryt slunečniacutemi bateriemi Satelit o hmotnosti 585 kg je stabilizovaacuten rotaciacute a jen jeho anteacutena je pevně zaměřovaacutena na stanoshyvenou oblast na Zemi

Indickaacute družice Insat 1-A startovala americkou raketou dne 10 dubna Sloužiacute pro přenos v paacutesmu C sběr dat z pozemniacutech stanic a pro meteoroloshygickeacute uacutečely Jejiacute činnost však byla ohrožena špatnou funkciacute anteacuteny kraacutetce po navedeniacute na oběžnou draacutehu

Družice pro pozorovaacuteniacute Země V roce 1982 dosaacutehl počet satelitů zkoumajiacuteshyciacutech s různyacutemi zaacuteměry IPovrch Země čtyřiciacutetky Sovětskyacute svaz pokračoval ve vypouštěniacute družic Kosmos - celkem 26 jich bylo určeno pro naacutevrat z oběžneacute draacutehy obvykle do dvou tyacutednů po startu Siacuteť meteorologickyacutech družic byla dQshyplněna dvěma exemplaacuteři Meteoru 2 (č 8 a 9) Sedm satelitů Kosmos různyacutech typů sloužilo pro dlouhodobyacute program Priwda Američaneacute vyslali do vesmiacuteru družici Landsat 4 - prvniacute z noveacute generace

družic pro daacutelkovyacute průzkum Dvoutunovaacute družice nese multispektraacutelniacute apashyraturu podobnou předchoziacutem na satelitech ERTS a sedmikanaacutelovyacute řaacutedkoVoacutelCIacute sniacutemač pro teacutematickeacute mapovaacuteniacute (rozlišeniacute ve viditelneacutem oboru 30 m v infrashyčerveneacutem 120 m) Zvlaacuteštnostiacute je že na palubě chybiacute zaacutepisovyacute magnetofon Pro Ipřenos dat se maacute použiacutevat družice TDRSS a později i regionaacutelniacute družice pro navigaci Navstar Předpoklaacutedaacute se že po skončeniacute aktivniacute životnosti (tj po třech letech služby) bude Landsa t snesen raketoplaacutenem opraven a znovu odstartovaacuten Startovaly takeacute dvě vojenskeacute meteorologickeacute družice AMS jeshyjichž konstrukce je podobnaacute noveacute generaci TirosiL

159

TAB 3 PŘEHLED SPOJOVYacuteCH DRUJIC ZA ROK 1982

Družice Stdl Start Poznaacutemka

Satcom 4 USA 16 1 systeacutem společnosti RCA 24 převaděčll na d 83 z d Ekran SSSR 5 2 Stacionar T pro pUmě TV vyslaacuteniacute nad 99 v d WestJf 4 USA 26 2 nahrazuje Westar 1 z r 1974 společnost Wes te rn

Union Telegraph Comp nad 99D z d Ma1nija 1-BE SSSR 26 2 53 družice naacutehrada za 47 družci pro spo jen iacute

s odlehliacutemi čaacutestmi SSSR lntelsat 5-F4 USA 5 3 4 družice zdokonaleneacuteho globaacutelnIho syst eacute mu n (1

Indickyacutem oceaacutenem (630 v d] Gorizont 5 SSSR 15 3 Sracionar 5 nad 54deg v d Malnija 3T SSSR 24 3 18 exemplaacuteř seacuterie nahrazuje 15 exemplaacuteř pr o s

3t2m Orbita Insat 1 A Indie 10 4 nejprve nad 28deg v d později nad 74deg v d Kosmos 1366 SSSR 17 5 experimentaacutelniacute spojovaacute družice Molnija l-BF SSSR 28 5 54 exemplaacuteř seacuterie Westar 5 USA 9 6 jako Westar 4 geostacionaacuterniacute druacuteha Molnija 1-BG SSSR 21 7 55 exemplaacuteř seacuterie Telesat 5 Kanada 26 ll Anik 0-1 nad 1045deg z d Molnija 3-U SSSR 27 8 19 družice seacuterie Ekran 9 SSSR 16 9 Stacion8r T nad 99deg v d Intelsat 5-F5 USA 28 9 geostaCIOnaacuterniacute draacuteha plO amelickeacute miacutestniacute komu shy

nikace Gorlzant 6 SSSR 20 10 nad 90 v d (] pro systeacutem Moskva Satcom 5 USA 28 10 pro společnost RCA geostacionaacuterniacute draacuteha SBS 3 USA 11 11 start z raketoplaacutenu pro obchodnI spojeniacute na d 9~o

Z d Telcsat 6 Kanada ll 11 stalt z raketoplaacutenu nad 1125deg z d Raduga 11 SSSR 26 11 spojeniacute v UHF oblasti televizniacute vysllaacuteniacute

pro systeacutem Orbita nad 35deg v d

Čiacutenskaacute družice kterou vynesla na niacutezkou draacutehu dne 9 zaacuteřiacute raketa CSS-X-4 sloužila po dobu pěti dnů daacutelkoveacutemu průzkumu Země (nejspiacuteše špionaacutežniacuteho charakteru) Poteacute přistaacutela na určeneacutem miacutestě Čiacuteny Indickyacute lnsat nese dvoushykanaacutelovyacute radiometr schopnyacute pořiacutedit každyacutech třicet minut jedno zobrazeniacute zemskeacuteho povrchu Rozlišeniacute v optickeacutem oboru spektra je 27 km v infrashyčerveneacutem 11 km

Navigačniacute družice loni startovaly pouze z uacutezemiacute Sovětskeacuteho svazu Devateshynaacutect z nich patřilo mezi běžneacute satelity Kosmos Vyacutejimkou byl Kosmos 1383 - startoval 29 června a byl vybaven převaděči pro lokalizovaacuteniacute tiacutesňoveacuteho volaacuteniacute lodiacute a letadel při havaacuteriiacutech Jde o prvniacute satelit připravovaneacuteho systeacutemll KOSPASSARSAT na němž spolupracuje SSSR USA Kanada a Francie (pozoshyrovateleacute jsou Japonsko a V Britaacutenie) Sovětskeacute přiacutestroje do konce roku zashychraacutenily několik lidskyacutech životů Letos k teacuteto družici přibude americkaacute NOAA-E s modifikaciacute zařiacutezeniacute Argos

Technologickeacute družice Mezi ně lze zařadit některeacute sovětskeacute Kosmosy a přeshydevšiacutem japonskou družici Kiku 4 - ETS kteraacute startovala sedmou (a zřejmě posledniacute) raketou N-l ze zaacutekladny Tanegasl1ima dne 3 zaacuteřiacute Satelit maacute hmotshynost 385 kg a sloužiacute pro ověřovaacuteniacute systeacutemu třiacuteoseacute stabilizace tepelneacute regulace slunečniacutech člaacutenkll iontovyacutech motoruacute i noveacute vidiconoveacute kamery pro pozoroshyvaacuteniacute Země

V-ědeckeacute družice Samostatně nebyla vypuštěna ani jedinaacute vědeckaacute družice - avšak pracovaly desiacutetky přiacutestrojů na satelitech z předchoziacutech let i na kosshymickyacutech sondaacutech v různyacutech čaacutestech slunečniacute soustavy Noveacute experimenty byly realizovaacuteny jen na orbitaacutelniacutech staniciacutech a na raketoplaacutenu

Mezi zajiacutemaveacute informace patřiacute vyacutesledky sovětskyacutech sond Veněra ktereacute uskutečnily přistaacuteniacute na povrchu Venuše a pracovaly po dobu několika desiacutetek minut společně s mapovaciacutem radarem a dalšiacute aparaturou na americkeacute drushyžici Pioneer-Venus kteraacute je v činnosti již od r 1978 Takeacute na Marsu dosud pracuje sonda Vikilg 1 i když v omezeneacutem režimu Byly shrnuty některeacute poznatky ktereacute přinesla celkem bylo sondami tohoto typu Ipořiacutezeno 4500

160

sniacutemků z povrchu a 51 500 sniacutemkll z oběžneacute draacutehy 97 povrchu planety bylo sniacutemaacuteno s rozlišeniacutem 300 m a 2 dokonce s rozlišeniacutem lepšiacutem než 25 metrů Uacutespěšně pracujiacute takeacute sondy Voyager a Pioneer ve vnějšiacutech čaacutestech slunečniacute soustavy Pioneer 10 opustil letos v červnu prostor planet

Studentskaacute aktivita v oblasti kosmonautiky zaznamenala loni mimořaacutedneacute uacutespěchy Bylo realizovaacuteno několik studentskyacutech experimentů na palubě rashyketoplaacutenu Columbia a ze Saljutu 7 odstartovaly dvě amateacuterskeacute raacutedioveacute družice lskra postaveneacute studenty z Moskvy Podařilo se takeacute uveacutest do plneacuteho provozu družici Uosat - satelit připravenyacute za mezinaacuterodniacute pomoci ve V Britaacutenii a vypuštěnyacute již v řiacutejnu 1981 Rozviacutejiacute se mezinaacuterodniacute hnutiacute konstrukteacuterů slunečshyniacutech plachetnic z řad studentů a amateacuterskyacutech zaacutejemců Naacutes může těšit že při Hvězdaacuterně a planetaacuteriu v Praze pracuje studentskaacute skupina zaměřenaacute na tento probleacutem a že vostreacute mezinaacuterodniacute konkurenci ziacuteskala ve studentskeacute soutěži na astronautickeacutem kongresu v Pařiacuteži prvniacute cenu

Na zaacutevěr ještě několik poznaacutemek z kosmonautickeacute diplomacie Přes dva tisiacutece uacutečastniacuteků se v srpnu sešlo na druheacute konferenci OSN Unispace konaneacute ve viacutedeňskeacutem Hofburgu pod předsednictviacutem indickeacuteho vědce Yasha Pala Škoshyda že jednaacuteniacute ovlivnili někteřiacute politikoveacute a že neprobiacutehalo vždy věcně a konshykreacutetně 33 kongres IAF se konal v Pařiacuteži těsně před 25 vyacuteročiacutem startu prvniacuteshyho Sputniku Zuacutečastnilo se ho Ipřes 1100 osob ze 32 zemiacute světa - nejviacutece bylo pochopitelně Francouzů (522) pak Američanů (205) naacutesledovali NěmCi Soshyvěti atd na 14 miacutestě jsme byli s deseti uacutečastniacuteky i my Letošniacute kongres se bude konat v Budapešti od 9 do 15 řiacutejna

Vyacuteznam meteoroidů Konraacuted Beneš v ranyacutech dějinaacutech

slunečniacute soustavy Většina pevnyacutech těles slunečniacute soustavy ať již maacuteme na mysli planety nebo

měsiacutece maacute i přes zjevneacute vnějšiacute rozdiacutely jeden zaacutekladniacute rys společnyacute Jejich povrch je v různeacute miacuteře pokryt kraacuteteriY_ Vyacuteskyt kraacuteterů je na tělesech slunečniacute soustavy natolik univerzaacutelniacute že je dnes praacutevem považujeme za struktury panshysolaacuterniacuteho vyacuteznamu Kdybychom však byli odkaacutezaacuteni jen na teleskopickaacute poshyzorovaacuteniacute a neměli zaacuteznamy z družic a meziplanetaacuterniacutech sond sotva bychom to mohli tvrdit s takovou určitostiacute (tab na str 163) Současnaacute věda přisuzuje největšiacute čaacutesti kraacuteterů vnějšiacute původ a uvaacutediacute jej do

přiacutemeacute souvislosti s dynamickyacutem vyacutevojem slunečniacute soustavy Podle představ planetologů byl přiacutenos meteoroidů obzvlaacuteště vysokyacute v dobaacutech kdy planety a měsiacutece vstupovaly do dlouhyacutech dějin geologickeacuteho vyacutevoje a kdy častyacutemi sraacutežkami s ciziacutemi tělesy vznikal na jejich povrchu relieacutef v němž vedle neshyspočetnyacutech jam a kraacuteterů různyacutech velikostiacute zaujiacutemallY miacutesto i obrovskeacute okrouhshyleacute paacutenve jejichž zřetelneacute obrysy se dodnes zachovaly na Merkuru (např Cashyloris Planitia - 1300 km) Venuši (Artemis Planitia - 2400 km) Měsiacuteci (Mare 1mbrium - 1350 km) a Marsu (Argyre Planitia - 900 km) Stopy po sraacutežkaacutech s velkyacutemi meteoroidy či planetkami však nejsou znaacutemy jen z povrchu planet terestrickeacuteho typu ale i z některyacutech měsiacuteců obřiacutech planet jak dokazuje obshyiev kruhoveacute struktury Valhalla (1500 km) a struktury Asgard (600 km) na Jupiterově Měsiacuteci Kallisto několik set kilometrů velkeacuteho kraacuteteru na Saturnově Tethydě apod Ve světle toho je impaktniacute mechanismus uznaacutevaacuten jako vyacuteznamshynyacute relieacutefotvornyacute (v jisteacutem smyslu i horotvornyacute) činitel kteryacute se uplatňoval ve všech čaacutestech slunečniacute soustavy ktereacute jsme dosud bliacuteže ~oznali

Přestože kraacutetery jsou teacuteměř všudypřiacutetomneacute neniacute jejich distribuce na poshyvrchu planet a měsiacutecll zdaleka pravidelnaacute Podrobnějšiacute srovnaacutevaciacute studie ukashyzujiacute že v zaacutesadě je možno rozlišovat tělesa na nichž jsou kraacutetery dodnes

161

dominantniacutem prvkem (Merkur Měsiacutec z velkeacute čaacutesti i Mars Jupiterovy Měsiacutece Ganymedes a Kallisto Saturnovy satelity Mimas Dione Rhea a Tethys) a na druheacute straně tělesa na kteryacutech jsou stopy po sraacutežkaacutech s meteoroidy spiacuteše jen zvlaacuteštnostiacute K takovyacutem ze znaacutemyacutech těles patřiacute Země a Jupiterovy měsiacutece 10 a Europa

Jak si tyto nepravidelnosti anebo rozdiacutely ve způsobu zachovaacuteniacute kraacuteterů vysvětlujeme

Při současneacutem stupni poznaacuteniacute se jako nejvěrohodnějšiacute jeviacute vyacuteklad že čiacutem je přiacuteslušneacute těleso vyacutevojově Iprimitivnějšiacute a jeho povrch druhotně meacuteně přeshytvořen tiacutem viacutece je jeho povrch nasycen kraacutetery V přiacutepadě terestrickyacutech plashynet to platiacute předevšiacutem o Merkuru Měsiacuteci a Marsu zejmeacutena pro ty čaacutesti jejich povrchu ktereacute jsou budovaacuteny tzv pevninami (v podmiacutenkaacutech Marsu jsou to předevšiacutem rozsaacutehleacute plochy jižniacute polokoule v podmiacutenkaacutech Měsiacutece jeho od Země odvraacutecenaacute strana) Na pevnyacutech tělesech v okoliacute Slunce jsou relativně nejleacutepe zachovaacuteny (nejmeacuteně erodovaacuteny) kraacutetery měsiacutečniacute a merkurskeacute Vyššiacutem stupshyněm degradace se vyznačujiacute impaktniacute kraacutetery Marsu a snad ještě vyššiacutem kraacutetery Venuše

V sesklllpeniacute tzv Galileovyacutech měsiacuteců se nepravidelnosti v distribuci kraacuteteril projevujiacute tak že nejvyššiacute stupeň saturace vykazuje primitivniacute a současně nejshystaršiacute Kallisto zřetelně meacuteně kraacuteterů maacute Ganymedes zatiacutemco na povrchu Europy a 10 impaktniacute kraacutetery chlybiacute anebo se vyskytujiacute jen zcela ojediněle Jak vysvětlit tuto různorodost v miniaturniacute slunečniacute soustavě Jupitera

Z podrobnějšiacuteho průzkumu měsiacutece 10 vychaacuteziacute najevo že maacute doposud horkeacute s povrchem komunikujiacuteciacute nitro a že jeho vnějšiacute čaacutesti jsou svyacutem způsobem přetvaacuteřeny a regenerovaacuteny Určityacutem svědectviacutem těchto procesů je i jeho pestře zbarvenyacute povrch Vysvětlujeme si to tiacutem že 10 je podřiacutezen neobyčejně silnyacutem slapovyacutem uacutečinkům bliacutezkeacute obřiacute planetw a že ~raacutevě s touto okolnostiacute souvisiacute jeho vnitřniacute ohřev a vysokaacute seismickaacute aktivita doprovaacutezenaacute vulkanickou činshynostiacute (viz např sopečneacute kaldery Maasaw Patera Creidne Patera aj) Za tohoto stavu interakciacute jsou podmiacutenky pw dlouhodobějšiacute zachovaacuteniacute impaktniacutech kraacuteterů pochopitelně velmi nepřiacutezniveacute Naacutesledky slapově podmiacuteněneacuteho tektoshynickeacuteho neklidu pozorujeme i ve zledovatěleacutem přiacutekrovu Europy v podobě hustyacutech systeacutemů hlubokyacutech trhlin rokliacute a přiacutekopů StoiPY po sraacutežkaacutech s meshyteoroidy jsou i na tomto měsiacuteci velkou zvlaacuteštnostiacute

Kraacutetery ve velkeacutem množstviacute se vyskytujiacute teprve na vnějšiacutech od uacutestředniacute planety vzdaacutelenějšiacutech satelitech I na nich jsou však patrneacute určiteacute rozdiacutely ktereacute se jeviacute např v tom že povrch Ganymeda je morfologicky i strukturně diferencovanějšiacute než povrch staršiacuteho měsiacutece Kallisto Sniacutemky s většiacute rozlishyšovaciacute SChopnostiacute přesvědČivě ukazujiacute že světlaacute vraacuteskovaacute paacutesma Ganymeda majiacute viditelně nižšiacute hustotu kraacuteterů než tmaveacute hlstoricklY staršiacute a bombardoshyvaacuteniacute deacutele vystaveneacute oblasti

Vyjaacutedřiacuteme-li evolučniacute stadia terestrickyacutech planet od vyacuteVOjově primitivnějshyšiacutech k složityacutem posloupnostiacute Merkur-Mars-Venuše-Země můžeme toteacutet v poněkud jineacute kvalitativniacute rovině učinit i s Galileovyacutemi měsiacuteci V druheacutem přiacutepadě lze vyacutevojoveacute stavy od nejstaršiacutech k nejmladšiacutem stanovit pořadiacutem Kallisto-Ganymedes-Eurolpa-Io Četnost a způsob zachovaacuteniacute kraacuteterů klesaacute v obou uvedenyacutech řadaacutech vždy zleva do prava Pro teorii planet z toho plyne poučeniacute že hnaciacutem faktorem vyacutevoje nejsou jen vnitřniacute siacutely ale za jistyacutech okolshynostiacute i siacutely ktereacute vyplyacutevajiacute ze vzaacutejemneacuteho působeniacute dvou těles na sebe Půshysobeniacute a vyacuteznam takovyacutech sil nelze vyloučit ani v daacutevnějŠiacute historii dvojplashynety Země-Měsiacutec (viz odlišnosti mezi přivraacutecenou a odvraacutecenou stranou našiacute přirozeneacute družice)

Po vzaacutejemneacutem srovnaacuteniacute planetaacuterniacutech relieacutefů těles z okoliacute Slunce Jupitera a nejnověji i Saturna lze dospět k zaacutevěru že v satelitniacute soustavě posledně jmenovaneacute planety je kraacuteterovyacute typ relieacutefů nejběžnějšiacute Podle dokumentace ziacuteskaneacute Voyagery je charakteristickyacute pro měsiacutec Mimas Tethydu Rheu a Dione V meacuteně pravidelneacute formě i pro Encelada a lapeta na nichž vedle obshylasti s kraacutetery existujiacute takeacute hladkeacute ~lochy O Titanu ještě nic určiteacuteho neviacuteme neboť jeho povrch je zahalen hustou atmosfeacuterou

162

ROZMĚRY H USTOTY A STRUKTURNIacute PRVKY PEV NYacuteCH TĚLES Z OKOLIacute SLUNCE rUPl TE RA A SATURNU

Pla neta sat elit

Prům r

( km

Sltedniacute hustota

( gem - Jl

Minul~ (+ nebo současneacute (+ + I

projevy vulkanismu

Saturace lmpaktnlml kraacutelery

Merkur 4880 5 4 + vysokaacute Venuše 12100 52 ++ Země 12740 55 ++ teacuteměř nulovaacute Měsiacutec 3476 33 + vysokaacute Mars 6740 39 + regio naacutelně vysokaacute

[o 3640 35 ++ teacutem ě ř nulovaacute Europa 3130 30 teacuteměř nulovaacute Ganymed 5280 19 vysok aacute Kallisto 4840 1 7 velmi vy sokaacute

Mlmas 390 12 velmi vysokaacute Enceladus 500 11 ne pravidelnaacute Teurothys 1050 12 vy sokaacute Dlone 1120 14 velmi vysokaacute Rhe a 1530 12 velmi vysokaacute Titan 5120 19 lapetu s 1400 13 nepravidelnaacute vysokaacute pouze

na světl eacute polokouli

Jakeacuteho složeniacute byly meteoroidy ktereacute tento relieacutef utvaacuteřely a jakeacute laacutetkoveacute prostřediacute rozrušovaly Pro většinu Saturnovyacutech měsiacuteců lapidaacuterně označoshyvanyacutech jako špinaveacute sněhoveacute koule jsou přiacuteznačneacute velmi niacutezkeacute střednI hustoty v mnoha přiacutepadech ne o mnoho vyššiacute než je hustota vody (tab) Z toho usuzujeme že jejich vnějšiacute čaacutesti tvořiacute převaacutežně led a zmrzleacute plyny v protikladu ke kamennyacutem litosfeacuteraacutem těles z okoliacute Slunce

Na rozdiacutely ve složeniacute pevnyacutech těles z okoliacute Slunce a obřiacutech planet (viz vyacuterazneacute rozdiacutely v hustotaacutech tab) lze nepřiacutemo usuzovat i podle některyacutech jevů spjatyacutech s impaktniacute činnostiacute Tak se např přesvědčujeme o tom že nejshymladšiacutemi meteoroidy byl na povrchu Ganymeda a Kallisto obnažen zaacuteřivě bělostnyacute substraacutet naacuteJpadně odlišnyacute od tmavšiacuteho okoliacute Existence těchto biacutelyacutech skvrn (tj paprskovyacutech kraacuteterů) prozrazuje že původniacute povrch obou satelitů byl již za dlouheacute věkiy pokryt nějakyacutem specifickyacutem druhem sekundaacuterniacuteho reshygolitu vznikleacuteho meteorickou eroziacute rekrystalizaciacute čaacutestic přiacutenosem meziplashynetaacuterniacuteho prachu nebo nějakyacutemi jinyacutemi procesy jejichž povahu dosud přesně neznaacuteme Přitom je zajiacutemaveacute že i po kontaminaci kteraacute již trvaacute několik miliard let je středniacute albedo nejstaršiacuteho satelitu Kallisto (017) staacutele asi dvashykraacutet vyššiacute než albedo Merkura a Měsiacutece V přiacutepadě mladšiacuteho Ganymeda (046) je albedovyacute rozdiacutel ještě vyacuteraznějšiacute V podstatě platiacute přiacutemaacute uacuteměrnost že čiacutem jsou kraacutetery staršiacute tiacutem jsou takeacute tmavšiacute Prostyacute zaacutevěr zniacute že s geologickyacutem staacuteřiacutem tělesa se nejen zvyšuje hustota kraacuteterů ale současně se snižuje i jeho středniacute albedo Předpoklaacutedaacutem že toteacutež platiacute i pro přirozeneacute družice planety Saturn

Prohliacutedka sniacutemků předanyacutech Voyagery prozrazuje ještě dalšiacute pozoruhodnou skutečnost Tentokraacutet maacutem na mysli strukturniacute odlišnost vyacuteslednyacutech tvarů impaktů v zaacutevislosti na laacutetkoveacutem a fyzikaacutelniacutem prostřediacute Poučneacute je v tomto ohledu srovnaacuteniacute měsiacutečniacuteho Mare Orientale (kamennaacute litosfeacutera) a velkeacuteho okrouhleacuteho uacutetvaru Valhalla na zledovatěleacutem povrchu měsiacutece Kallisto Valhalla se př i pohledu z kosmickeacute vyacutešky podobaacute radiaacutelniacute soustavě vln jakeacute se vyshytvořiacute při vhozeniacute kamene do rybniacuteka (Impakt zde možnaacute způsobil dočasnou změnu pevneacuteho skupenstviacute v kapalneacute) Sklaacutedaacute se z velmi plocheacute centraacutelniacute deprese (300 km) obklopeneacute asi deseti nevysokyacutemi koncentricky orientovashynyacutemi elevacemi Pozoruhodneacute je to že v Iperifeacuterniacutech čaacutestech vlny vyzniacutevajiacute aniž konč iacute nějakyacutem okrajovyacutem pohořiacutem Z toho důvodu Valhalla ani nepůsobiacute dojmem kotliny Ve stavbě paacutenve Orientale vidiacuteme sice některeacute prvky podobshy

163

neacute např soustřednost valů v okoliacute mare (Montes Rook I a II) ale naviacutec i prvky odlišneacute např vyacuterazneacute okrajoveacute pohořiacute (Montes Cordilleral laacutevoveacute hmoty na dně centraacutelniacute deprese i při uacutepatiacute okolniacutech valů apod Strukturniacute typ Valhally nebo jiacute přiacutebuzneacute struktury Asgard nenalezneme na žaacutedneacute tereshystrickeacute planetě Jsou to tvary naprosto specifickeacute ktereacute se v podmiacutenkaacutech kamennyacutech litosfeacuter nemohly ani vytvořit

Pozorovaneacute skutečnosti nasvědčujiacute tomu že v ranyacutech dějinaacutech slunečniacute soushystavy měly meteoroidy funkci vyacuteznamneacuteho relieacutefoveacuteho činitele Existujiacute duacuteshykazy že historicky měla jejich Ipůsobnost přiacutekře sestupnou tendenci a že eacutera hlavniacuteho přiacutenosu meteoroidů vyzniacutevala v mezidobiacute před třemi až čtyřmi mishyliardami let Od těch dob již dochaacutezelo ke katastrofaacutem většiacutech rozměruacute staacutele řiacutedčeji Svědllty nejmladšiacutech sraacutežek jsou tzv paprskoveacute kraacutetery ktereacute znaacuteme nejen z Merkuru a Měsiacutece ale i z povrchu Ganymeda Kallisto a Dione Staryacute impaktoidniacute relieacutef se až do dnešniacutech času v nejuacuteplnějšiacute formě zachoval na těch planetaacutech a měsiacuteciacutech ktereacute již vyacutevojově daacutevno ustrnuly a jejichž přeshytvaacuternaacute schopnost je velmi niacutezkaacute

Přestože na impaktniacute mechanismus pohliacutežiacuteme jako na pansolaacuterniacute fenomeacuten nejsou jeho strukturniacute projevy vždy identickeacute neboť se uskutečňoval a v menshyšiacute miacuteře se dosud uskutečiiacuteuje v laacutetkově i fyzikaacutelně odlišnyacutech prostřediacutech Na přiacutekladu Valhally a Mare Orientale jsme se přesvědčili o tom že vyacutesledneacute tvary impaktuacute mohou byacutet velmi ruacuteznorodeacute V toku času se vzhled planet Gl

měsiacuteců měniacute ale Ipřiacutečiny těchto změn jsou velmi rOzmani teacute Na některyacutech z nich se kraacuteterovyacute relieacutef buď nevyvinul anebo již zcela zanikl Takovaacute tělesa jsou však v slunečniacute soustavě spiacuteše vyacutejimkou

Vizuaacutelniacute pozorovaacuteniacute Ladislav Schmied

Slunce v ČSSR v r 1982 V roce 1982 spolupracovaly s hvězdaacuternou ve Valašskeacutem Meziřiacutečiacute na jejiacutem

celostaacutetniacutem odborneacutem metodickeacutem uacutekolu v oboru Slunce tyto vizuaacutelniacute pozoshyrovaciacute staniacutece

KH Banskaacute Bystrica HaP Českeacute Budějovice AK ZŠ Fryacutedek-Miacutestek Grygov KH Hlohovec LH Humenneacute SUacuteAA Hurbanovo OH Levice AK Kunžak AK Nitra AK Naveacute Zaacutemky KH Prešov Observatoacuterium SAV Skalnateacute Pleso LH Veseliacute n Moravou LH Rimavskaacute Sobota LH Vlašim OH Žiar 11 Hronom a LH Žilina

Tyto stanice zasiacutelaly hvězdaacuterně ve Valašskeacutem Meziřiacutečiacute měsiacutečně sveacute pozoroshyvaciacute protokoly a některeacute z nich Ipředaacutevaly sveacute denniacute kresby slunečniacute fotoshysfeacutery teacutež AUacute ČSAV v Ondřejově pro uacutečely předpovědniacute služby slunečniacute aktishyvity (Fotosferex) Přehledy vykonanyacutech pozorovaacuteniacute byly publikovaacuteny v Bulleshytinu pro pozorovaacuteniacute Slunce hvězdaacuterny ve Valašskeacutem Meziřiacutečiacute vydaacutevaneacutem pro potřebu odborneacuteho uacutekolu v oboru Slunce Zaacuteroveň byla provedena redukce všech pozorovaciacutech řad na řadu mezinaacuterodniacutech relativniacutech čiacutesel Rl a vytvořeshyna řada průměrnyacutech hodnot denniacutech relativniacutech čiacutesel slunečniacute činnosti znaacuteshyzorněnaacute na obraacutezku na str 159

K vytvořeniacute teacuteto řady bylo použito celkem 2045 denniacutech hodnot relativniacuteho čiacutesla z 338 pozorovaciacutech dnů tj 925 z celkoveacutehc počtu dnů roku Pokud chybiacute v některeacutem dni pozorovaacuteniacute je křivka zakreslena přerušovaně Průměrnaacute měsiacutečniacute relativniacute čiacutesla jsou znaacutezorněna vodorovnyacutemi uacutesečkami a vyacuteše ročniacuteho relativniacuteho čiacutesla vodorovnou přiacutemkou natpřiacuteč grafem

Z grafu je zřejmeacute že v roce 1982 převyšovala slunečniacute aktivita ročniacute průměr v měsiacuteciacutech uacutenoru březnu dubnu zaacuteřiacute a prosinci Naproti tomu byla slunečniacute aktivita vyjaacutedřenaacute relativniacutemi čiacutesly nižšiacute v měsiacuteciacutech lednu květnu červnu červenci srpnu řiacutejnu a listopadu Vůbec nejvyššiacute měsiacutečniacute relativniacute čiacuteslo bylo v uacutenoru a nejnižšiacute v květnu

Při zaacutekladně grafu relativniacutech čiacutesel můžeme odečiacutest na jeho časoveacute stupnici

-gt STR 169 164

Nahoře sovětštiacute kosmonauteacute Popov Savickaja a Serebrov dole nosnaacute raketa kosmickyacutech lodi Sojuz T na bajkonurskeacutem kosmodromu

165

1977 ~ KL S ME Z ~A~(J DNl ~()~AO(OU SALJ UT 6 ~ z soaovoc t OCl p~OG ~ ~~

f-___________ ------1SALJ UT 6

Schematickeacute znaacutezorněni využit orbitaacutelnl stanice SALJUT 6 po dobu jejl činnosti na oběžneacute draacuteze kolem Země Od 19 června 1981 byla k Saljutu 6 připojena umělaacute družice Země Kosmos 1267 kteraacute byla vypuštěna 25 dubna 1981 Kosmos 1267 je jakyacutemsi předchůdcem budoucich modulů z nichž budou sestavovaacuteny velshykeacute moduloveacute orbitaacutelni stanice pro 12 I viacutece kosmonautů Dne 29 července 1982 byl tento orbitaacutelniacute komplex naveden na sestupnou draacutehu a nad Tichyacutem oceaacutenem došlo k jeho zaacuteniku Tlm skončila dalš[ vyacuteznamnaacute etapa v oblasti pilotovanyacutech letů (K člaacutenku na str 157-161)

Orbltaacuteln stanici SALJUT 7 dopravila na oběžnou draacutehu kolem Země nosnaacute raketa Proton dne 19 4 1982 tedy přesně 11 let po startu Sal jutu 1 Saljut 7 je zdoshykonalenou staniciacute druheacute generace vybashyvenaacute dvěma spojovaciacutemi uzly Maximaacutelnl průměr činiacute 415 m deacutelka 15 m Vnějšim vzhledem a rozměry se novaacute stanice neshylišiacute od sveacute piedchůdkyně - Saljutu 6 Je opatřena třemi panely slunečniacutech bashyterIiacute jejichž vyacutekon je v porovnaacuteni se Saljutem 6 asi o 10 vyššf Rozpětiacute pashynelů slunečnlch bateriiacute činiacute 17 rn Určishytyacutech změn doznala konstrukce průzorů Zevnitf jsou opatřeny tenkyacutemi sn(matelshynyacutemi skly ktereacute se odstraiiacuteujl v přiacutepade přesnyacutech měřenI Několk průzorů je chraacuteněno ještě zvenčl průhlednyacutemi kryty s elektrIckyacutem ovlaacutedaacuteniacutem - odklaacutepějl se opět jen při přesniacutech měřeniacutech Dva průshyzory jsou zhotoveny ze skla propouštěshyjiacuteciacutehO ultrafialoveacute zaacuteřeniacute Stěny stanice JSou pokryty omyvatelnou koženkou Leshyvyacute bok stanice maacute zelenou barvu pravyacute beacutežovou a strop biacutelou K nejvetširn změshynaacutem došlo v uacuteseku vědeckeacuteho zařizenL Je zde urn(stěn komplex dalekohledů urshyčenyacutech k průzkumu zdrojů rentgenoveacuteho zaacuteřeniacute Celkovaacute hmotnost těchto přiacutestroshyjů dosahuje asi 500 kg

(LH Val Meziřiacutečiacute)

Sovětštiacute kosm onauteacute Berezovoi a Lebeděv K člaacutenku str 157-161

Mezinaacuterodniacute sovětsko-francouzskaacute posaacutedka Saliutu 7 [uančenkou Chreacutetien a Džanibekou

167

Pozorovaacuteniacute zatměniacute Slunce v sadech před hvězdaacuternou na Petřiacuteně (nahoře ) před večerniacutem pozorovaacuteniacutem na pionyacuterskeacutem taacuteboře (dole) (Foto archiv HaP Praha ke zpraacutevě na str 174-175 )

168

~ O1--~

Oj ť fl

OD 1 ill11 j I j I Ir ~ 1 ttVrL rl 0 i ( I I I t l 11 --1i+=t1tlr ----l1r-~--~ U~ h _~ _LL-J_y-----bp~_4_~l-1ICLI I -j- - )rltŤ -- -- ~ -vl I II U I

100 ~ ~I fflII I I I ~ TI f l TV - I ~ - -~J I ~ I ~ Iv I I 1 I II j gt

~ ll f O+ ---u --I--il-j IJ I U I II - ~Ll JH yl I lili i I i -i ll III q rucJ~ 1982 II ll IV V Vf VII Viii lX X Xl XII

+50deg - -r- --T ~_ J I -1 - I - I Lll _~~t~middotmiddot~~~~plusmn~~t ~lt~f~middot~1

1120 [1sectQ0r l T i=j]f] 1125 OTOČKA

data průchodu nejmohutnějšiacutech skupin slunečniacutech skvrn centraacutelniacutem meridiaacutemiddot nem Slunce (index s označeniacutem S) jejichž přibližneacute polohy jsou zakresleny schematicky podle Carringtonovyacutech otoček ve spodniacute čaacutesti obraacutezku Největšiacute ze zakreslenyacutech skupin slunečniacutech skvrn byly skupiny typu F podle curyšskeacute klasifikace v rotaci 1723 s heliografickou deacutelkou 318deg a šiacuteřkou -- 13deg a v roshytaci 1724 s deacutelkou 330deg a šiacuteřkou + 10deg Heliografickeacute deacutelky skupin skvrn mů žeme odhadnout tpodle stupnice pod rotaciacute čiacuteslo 1723 Na kresbě je slunečniacute rovniacutek znaacutezorněn silnou přiacutemkou a označen Ddeg P)erušovanyacutemi uacutesečkami jsou znaacutezorněny průměrneacute a plnyacutemi uacutesečkami nejvyššiacute a nejnižšiacute šiacuteřky vyacuteskytu slunečniacutech skvrn na severniacute [Iplus) a jižniacute (minus ) polokouli Slunce

Tento grafickyacute přehled byl sestaven podle kreseb Slunce pozorovaciacute stashynice v Kunžaku Rovněž naacutesledujiacuteciacute tabulka porovnaacuteniacute několika zaacutekladniacutech indexů slunečniacute činnosti v letech 1981 a 1982 obsahuje vyacutesledky statistickeacuteho zpracovaacuteniacute pozorovaacuteniacute teacuteto stanice

Slunečniacute polokoule severniacute jižniacute

Rok 1981 1982 1981 1982

Průměrneacute ro č niacute neredukovaneacute relativniacute čiacuteslo slunečniacute činnosti 73 54 73 65 Průměrnaacute heliograficaacute šiacuteřka

vyacuteskytu slunečniacutech skvrn +128deg +108deg _139deg -135deg Nejvyššiacute heliografickaacute šiacuteřka

vyacuteskytu slunečniacutech skvrn +270deg +270deg -440deg _390deg

Z celeacuteho obsahu tohoto člaacutenku vyplyacutevaacute že v roce 1982 v souladu s postushypujiacuteciacutem 21 jedenaacutectiletyacutem cyklem slunečniacute činnosti došlo k vyacuterazneacutemu poshyklesu relativniacutech čiacutesel proti obdobiacute j euroho maxima a rovněž k dalšiacutemu přibliacuteženI aktivniacutech zoacuten severniacute i jižniacute polokoule Slunce k slunečniacutemu rovniacuteku podle SIPorerova zaacutekona Slunečniacute aktivitu lze v roce 1982 charakterizovat značnyacutemi vyacutekyvy od nejnižšiacutech hodnot relativniacuteho čiacutesla až po hodnoty srovnatelneacute s hodnotami z maxima probiacutehajiacuteciacuteho jedenaacutectileteacuteho cyklu

169

-)(- Řiacuteše hvězd nač 64 (1983) č_ 8

Marcel Grun Kosmonautika v roce I a Pavel Koubskyacute 1982 Loňskyacute rok charakterizujiacute předevšiacutem vyacutesledky z pilotovanyacutech letů kolem

Země a program vyacutevoje novyacutech kosmickyacutech nosičů Celkem bylo uskutečněno 121 startů při nichž bylo dopraveno na různeacute draacutehy celkem 143 těles - jako oIfi)ilcle nejviacutece jich pochaacuteziacute ze Sovětskeacuteho svazu Poměrně malyacute podiacutel měly ostatniacute země světa zřejmě vzhledem k zaacutevadě na raketě Ariane Po jedneacute družici vypustili vlastniacutemi prostředky odborniacuteci z Japonska a Čiacuteny a Američaneacute zajistili starty 5 zahraničniacutech družic [dvou pro Kanadu jedneacute pro Indii a dvou pro společnost Intelsat) 59 všech družic sloužilo pro kosmickeacute aplikace - ne všechny však byly civilniacuteho charakteru

Pilotovaneacute lety Celkem bylo uskutečněno 11 startů s posaacutedkou což předshystavuje 9 z uacutehrnneacuteho počtu Do vesmiacuteru se vydalo 16 kosmonautů z nichž šest bylo novaacutečky Tiacutem se počet těch kteřiacute viděli na vlastniacute oči Zemi jako planetu zvyacutešil na 114

Kosmickyacute komplex Saljut 6 - Kosmos 1267 dokončil svůj let 29 července nad neobydlenou čaacutestiacute Ticheacuteho oceaacutenu po zorientovaacuteniacute v prostoru byl zažehshynut maneacutevrovaciacute motor Kosmosu obě tělesa přešla na sestupnou draacutehu a zashynilda v hustyacutech vrstvaacutech atmosfeacutery Let Saljutu 6 trval 4 roky a 10 měsiacutecli z toho 676 dniacute v pilotovaneacutem režimu Pracovalo na něm pět zaacutekladniacutech dlouhoshydobyacutech a jedenaacutect kraacutetlwdobyacutech (naacutevštěvnickyacutech) expedic z nichž devět bylo mezinaacuterodniacutech

Dne 19 dubna vynesla raketa Proton na oběžnou draacutehu orbitaacutelniacute stanici Saljut 7 Konstrukčně se podobaacute Saljutu 6 maacute deacutelku 15 m hmotnost 19 tun a uvnitř je volnyacute prostor asi jako v autobusu Měsiacutec poteacute 13 května se k niacute vydala prvniacute zaacutekladniacute posaacutedka v lodi Sojuz 1-5 A N Berezovoj a V V Lebeshyděv vytvořili novyacute rekord v trvaacuteniacute kosmickeacuteho letu když straacutevili na oběžneacute draacuteze kolem Země lplnyacutech 211 dniacute Realizovali za tu dobu asi 300 vědecl(yacutech experimentll mj několik z oboru kosmickeacute astronomie Po pěti tyacutednech je navštiacutevila posaacutedka Sojuzu T-6 kteryacute startoval 24 června s kosmonauty Džashynibekovem Ivančenkovem a Chreacutetienem_ Francie se tak stala 11 zemiacute jejiacutež občan se vydal po stopaacutech Gagarinovyacutech Trvalo dalšiacute dva měsiacutece než 19 srpna startoval SOjuz T-7 Třiacutečlennou pOSaacutedku tvořili kosmonauti Popov Seshyrebrov a S J Savickaacute zkušenaacute pilotka a držitelka 14 světovyacutech leteckyacutech reshykordli Druheacute kosmonautce světa se dařilo ve vesrriacuteru vyacuteborně - leacutepe než mnohyacutem mužlim Postupně se k Saljutu 7 připojovaly transportniacute bezpilotniacute lodě Progress

s naacutekladem přiacutestrojů pohonnyacutech laacutetek a potravin (č 14 15 a 16) Každyacute doshypravil na oběžnou draacutehu asi 2 tuny užitečneacuteho za tiacuteženiacute [660 kg pohonnyacutech laacutetek 290 I pitneacute vody 900 kg [přiacutestrojů atd)

Uprostřed roku byla dokončena deset měsiacuteců trvajiacuteciacute naacutekladnaacute rekonstrukshyce sovětskeacuteho řiacutediacuteciacuteho střediska v Kaliningradu Nyniacute bude možneacute přiacutemo řiacutedit let třiacute pilotovanyacutech těles současně - a z toho usuzujiacute mnoziacute světoviacute odborshyniacuteci že sovětštiacute vědci plaacutenujiacute ještě vyššiacute kosmickou akti vi tu

Americkyacute raketoplaacuten Columbia pokračoval uacutespěšně v zaleacutetaacutevaacuteniacute Při letu STS 3 kteryacute trval osm dniacute byla na palubě vědeckaacute aparatura OSS-l Dne 27 čBrvna startovala Columbia ke sveacutemu čtvrteacutemu letu trval sedm dniacute a po jeho skončeniacute byl raketoplaacuten předaacuten do operačniacuteho užiacutevaacutenIacute

Prvniacute operačniacute let STS 5 začal 11 listopadu a skončil uacutespěšnyacutem přistaacuteniacutem

1j7

TAB 1 PŘEHLED STARTO V ROCE 1982

Staacutet Fol5et startu Fol5et

vlasnim nostem vypuštěnyacutech tě e s

SSSR lal 119 USA 18 22 [z toho 2 Intelsat 2 Kana da 1 In d ie] Clna 1 1 Japonsko 1 1

Celkem 121 143

po lpěti dnech letu Na oběžnou draacutehu kolem Země poprveacute vzleacutetli čtyři as t roshynauti současně jejich velitelem byl V D Brand znaacutemyacute ze společneacuteho so ět shysko-americkeacuteho letu roku 1975 Na různeacute oběžneacute draacutehy byly tahači vypuš těny z paluby raketoplaacutenu dvě telekomunikačniacute družice SBS 3 a Telesat-Anik pro kanadskou vlaacutedu Dne 12 listopadu se uskutečnil i vyacutestup Lenoira do vo lneacuteho prostoru

Nosneacute prostředky pro lety do vesmiacuteru Sntva začal americkyacute raketo plaacute n operačně pracovat už se hovořiacute o jeho modifikaciacutech Napřiacuteklad noveacute sta rtOniacute niacute motory na pevneacute pohonneacute laacutetky vyzkoušeneacute 23 řiacutejna mohou zvyacutešit nosshynost raketoplaacutenu až o 14 tuny

V uacutenoru loňskeacuteho roku oficiaacutelniacute sovětskyacute představitel - vědeckyacute a tašeacute ve Washiingtonu A Skripko - prohlaacutesil že Sovětskyacute svaz bude miacutet do pěti let fungujiacuteciacute raketoplaacuten Zaacutepadniacute odborniacuteci soudiacute že pokus provedenyacute 3 čert shyna byl součaacutestiacute zkoušek nosiče tohoto raketoplaacutenu Šlo o start Kosmosu 13 4 kteryacute se na Zemi vraacutetil ihned po prvniacutem oběhu kolem Země tj po 109 minu shytaacutech Přistaacutel na hladině Indickeacuteho oceaacutenu asi 650 km jižně od Kok osO -ch ostrovů

O raketoplaacutenu se hovořiacute takeacute ve Francii (kde plaacuteny na něj dosud ne jsou schvaacuteleny) a v zemi vychaacutezejiacuteciacuteho Slunce Obě verze jsou si podobneacute s (ar asi 14 tun těžkeacuteho raketoplaacutenu by zajišťovala klasickaacute raketa jejiacutež pr niacute stupeň by byl viacutecenaacutesobně použitelnyacute

Klasickyacute raketaacutem ještě zdaleka nebylo odzvoněno - naopak Již řad u le mezi nejspolehlivějšiacute rakety Ipatřiacute americkaacute Delta Dne 16 července měla pre shymieacuteru novaacute verze Delta 3920 schopnaacute vyneacutest na stacionaacuterniacute draacutehu ko lem Země až 1240 kg což je o sto kilogramů viacutece než mohla dopravit předc hoziacute verze 3910 Společně vyvinutaacute zaacutepadoevropskaacute raketa Ariane měla při sveacutem prvniacutem op eshy

račniacutem startu smůlu kteraacute zavedeniacute do provozu zpozdila nejmeacuteně o rok Aria shyne L 5 měla dopravit na oběžnou draacutehu družice Marecs B a Sirio 2 Přiacute činou

havaacuterie 10 zaacuteřiacute byla špatnaacute funkce čerpadla motoru třetiacuteho stupně (na kapalshynyacute kysliacutek a kapalnyacute vodiacutek) Dalšiacute start L 6 maacute naacutesledova t až letos v leacutetě a majiacute byacutet při něm vyneseny družice ECS 1 a Oscar 9 B

Snaha vyvinout sipolehlivyacute jednoduchyacute a tedy levnyacute dopravniacute kosmickyacute prostředek nedaacutevaacute spaacutet ani odborniacutekům ani obchodniacutekům ~oukromaacute společshynost Space Service Inc of America se zabyacutevaacute vyacutevojem rakety Canestoga Prvniacute uacutespěšnyacute start uskutečnila 9 zaacuteřiacute dvoustupňovaacute raketa s maketou 2 stupně dosaacutehla vyacutešky přes 300 km Plaacuten v zaacuteřiacute 1984 vypustit umělou družici

Spojoveacute družice Jako obvykle na kontě telekomunikačniacutech satelitů je nejshyvěTŠiacute počet těles -- celkem 23 profesionaacutelniacutech družic Sovětskyacute svaz pokračoshyval ve vypouštěniacute standardniacutech družic Molnija 1 a Molnija 3 (celkem pět exemplaacuteřů) Daacutele bylo vypuštěno na stacionaacuterniacute draacutehy po dvou družiciacutech Ekran a Gorizont a jedna Raduga Zajiacutemavaacute byla experimentaacutelniacute družice Kosshymos 1366 pro SlPojeniacute v centimetroveacutem paacutesmu vlnovyacutech deacutelek Američaneacute vypustili celkem 12 spojovyacutech družic - po dvou pro společno s t

1ntelsat (5 generace) Westar (s dvojnaacutesobnou přenosovou kapacitou) Sa (shycom pro společnost RCA a Telesat pro kanadskyacute staacutetniacute systeacutem ministers tva pošt Pro přenos obchodniacutech zpraacutev startovala družice SBS 3 Družice Inrelsa t 5 generace majiacute kapacitu 12 tisiacutec dvoucestnyacutech telefonniacutech linek vedenyacutech současně přiacutep 27 barevnyacutech televizniacutech přenosů 8500 hovorů se uskutečshy

158

TAB 2 PŘEHLED PlLOTOV ANYacuteCH KOSMICKlCH LETO V ROCE 1982

Kosmick6 loď Start Posaacutedka Trvaacutenf letu Poznaacutemka

(Saljut 7) 19 4 orbitaacutelniacute stanice

Sojuz T-5 13 5 A N Berezovol rekordniacute pobyt naacutevrat v Sojuzu T-7 V V Lebeděv 211d09h05m

[Progress 13) 23 5 naacutekladniacute loď

Sojuz T-6 24 6 V A Džabenlkov prvniacute francouzskyacute kosmonaut A S Ivančenkov 1-L Chreacuteten 8d21h51m

[progress 14) 10 7 naacutekladni loď

Sojuz T-] 19 8 L I Popov druhaacute žena ve vesmlruacute A A Serebrov S J Savickaacute 7d21h35m

(progress 15) 18 g naacutekladniacute loď

(P rogress 16) 31 10 naacutekladni loď

STS 3 22 3 J Lousma Col umbia Ch Fullerton SdOOh05m

STS 4 27 6 T Mattingly Columbia H Hartsfield 7dQ1hOgm

STS 5 11 11 V Brand R Overmyer Columbia - prvniacute operačnl let J Allen W Lenoir 5d02h14m [vyneseni družIc SBS 3 a Telesat 5)

nUle V paacutesmu 46 GHZ zbytek v Ipaacutesmu 1114 GHz Připomeňme si že prvniacute telegrafniacute kabel byl na dno Atlantskeacuteho oceaacutenu položen roku 1866 a teprve roku 1956 byl uskutečněn prvniacute telefonniacute hovor mezi Evropou a Amerikou Dnes je položeno celkem 10 samostatnyacutech kabelů na dno Atlantiku avšak jejich celkovaacute kapacita se nevyrovnaacute ani jedineacute družici lntel5at 5

Kanadskyacute systeacutem Telesat byl doplněn dvěma družicemi Anik D pracuje v paacutesmu C (tj 64 GHz) - jeho konstrukce je odvozena z modelu HS 376 Hughes Aircraft Co a postavila jej kanadskaacute firma Spar Aerospace Ltd v Toshyrontu Maacute kapacitu 24 kanaacutelů o šiacuteřce paacutesma po 36 MHz Aniacutek C (Telesat 6) je prvniacute z noveacute generace pro paacutesma 1412 GHz Maacute kapacitu 16 kanaacutelů každyacute po 54 MHz a jeho vysiacutelaacuteniacute mohou zachycovat anteacuteny o průměru jen 12 metru

V praxi se již několikraacutet uplatnila konstrukce Hughes HS 376 - je to vaacutelshycovaacute družice o průměru 216 m a deacutelce 274 m z niacutež se vně vysouvaacute dalšiacute dutyacute vaacutelec jehož povrch je teacutež pokryt slunečniacutemi bateriemi Satelit o hmotnosti 585 kg je stabilizovaacuten rotaciacute a jen jeho anteacutena je pevně zaměřovaacutena na stanoshyvenou oblast na Zemi

Indickaacute družice Insat 1-A startovala americkou raketou dne 10 dubna Sloužiacute pro přenos v paacutesmu C sběr dat z pozemniacutech stanic a pro meteoroloshygickeacute uacutečely Jejiacute činnost však byla ohrožena špatnou funkciacute anteacuteny kraacutetce po navedeniacute na oběžnou draacutehu

Družice pro pozorovaacuteniacute Země V roce 1982 dosaacutehl počet satelitů zkoumajiacuteshyciacutech s různyacutemi zaacuteměry IPovrch Země čtyřiciacutetky Sovětskyacute svaz pokračoval ve vypouštěniacute družic Kosmos - celkem 26 jich bylo určeno pro naacutevrat z oběžneacute draacutehy obvykle do dvou tyacutednů po startu Siacuteť meteorologickyacutech družic byla dQshyplněna dvěma exemplaacuteři Meteoru 2 (č 8 a 9) Sedm satelitů Kosmos různyacutech typů sloužilo pro dlouhodobyacute program Priwda Američaneacute vyslali do vesmiacuteru družici Landsat 4 - prvniacute z noveacute generace

družic pro daacutelkovyacute průzkum Dvoutunovaacute družice nese multispektraacutelniacute apashyraturu podobnou předchoziacutem na satelitech ERTS a sedmikanaacutelovyacute řaacutedkoVoacutelCIacute sniacutemač pro teacutematickeacute mapovaacuteniacute (rozlišeniacute ve viditelneacutem oboru 30 m v infrashyčerveneacutem 120 m) Zvlaacuteštnostiacute je že na palubě chybiacute zaacutepisovyacute magnetofon Pro Ipřenos dat se maacute použiacutevat družice TDRSS a později i regionaacutelniacute družice pro navigaci Navstar Předpoklaacutedaacute se že po skončeniacute aktivniacute životnosti (tj po třech letech služby) bude Landsa t snesen raketoplaacutenem opraven a znovu odstartovaacuten Startovaly takeacute dvě vojenskeacute meteorologickeacute družice AMS jeshyjichž konstrukce je podobnaacute noveacute generaci TirosiL

159

TAB 3 PŘEHLED SPOJOVYacuteCH DRUJIC ZA ROK 1982

Družice Stdl Start Poznaacutemka

Satcom 4 USA 16 1 systeacutem společnosti RCA 24 převaděčll na d 83 z d Ekran SSSR 5 2 Stacionar T pro pUmě TV vyslaacuteniacute nad 99 v d WestJf 4 USA 26 2 nahrazuje Westar 1 z r 1974 společnost Wes te rn

Union Telegraph Comp nad 99D z d Ma1nija 1-BE SSSR 26 2 53 družice naacutehrada za 47 družci pro spo jen iacute

s odlehliacutemi čaacutestmi SSSR lntelsat 5-F4 USA 5 3 4 družice zdokonaleneacuteho globaacutelnIho syst eacute mu n (1

Indickyacutem oceaacutenem (630 v d] Gorizont 5 SSSR 15 3 Sracionar 5 nad 54deg v d Malnija 3T SSSR 24 3 18 exemplaacuteř seacuterie nahrazuje 15 exemplaacuteř pr o s

3t2m Orbita Insat 1 A Indie 10 4 nejprve nad 28deg v d později nad 74deg v d Kosmos 1366 SSSR 17 5 experimentaacutelniacute spojovaacute družice Molnija l-BF SSSR 28 5 54 exemplaacuteř seacuterie Westar 5 USA 9 6 jako Westar 4 geostacionaacuterniacute druacuteha Molnija 1-BG SSSR 21 7 55 exemplaacuteř seacuterie Telesat 5 Kanada 26 ll Anik 0-1 nad 1045deg z d Molnija 3-U SSSR 27 8 19 družice seacuterie Ekran 9 SSSR 16 9 Stacion8r T nad 99deg v d Intelsat 5-F5 USA 28 9 geostaCIOnaacuterniacute draacuteha plO amelickeacute miacutestniacute komu shy

nikace Gorlzant 6 SSSR 20 10 nad 90 v d (] pro systeacutem Moskva Satcom 5 USA 28 10 pro společnost RCA geostacionaacuterniacute draacuteha SBS 3 USA 11 11 start z raketoplaacutenu pro obchodnI spojeniacute na d 9~o

Z d Telcsat 6 Kanada ll 11 stalt z raketoplaacutenu nad 1125deg z d Raduga 11 SSSR 26 11 spojeniacute v UHF oblasti televizniacute vysllaacuteniacute

pro systeacutem Orbita nad 35deg v d

Čiacutenskaacute družice kterou vynesla na niacutezkou draacutehu dne 9 zaacuteřiacute raketa CSS-X-4 sloužila po dobu pěti dnů daacutelkoveacutemu průzkumu Země (nejspiacuteše špionaacutežniacuteho charakteru) Poteacute přistaacutela na určeneacutem miacutestě Čiacuteny Indickyacute lnsat nese dvoushykanaacutelovyacute radiometr schopnyacute pořiacutedit každyacutech třicet minut jedno zobrazeniacute zemskeacuteho povrchu Rozlišeniacute v optickeacutem oboru spektra je 27 km v infrashyčerveneacutem 11 km

Navigačniacute družice loni startovaly pouze z uacutezemiacute Sovětskeacuteho svazu Devateshynaacutect z nich patřilo mezi běžneacute satelity Kosmos Vyacutejimkou byl Kosmos 1383 - startoval 29 června a byl vybaven převaděči pro lokalizovaacuteniacute tiacutesňoveacuteho volaacuteniacute lodiacute a letadel při havaacuteriiacutech Jde o prvniacute satelit připravovaneacuteho systeacutemll KOSPASSARSAT na němž spolupracuje SSSR USA Kanada a Francie (pozoshyrovateleacute jsou Japonsko a V Britaacutenie) Sovětskeacute přiacutestroje do konce roku zashychraacutenily několik lidskyacutech životů Letos k teacuteto družici přibude americkaacute NOAA-E s modifikaciacute zařiacutezeniacute Argos

Technologickeacute družice Mezi ně lze zařadit některeacute sovětskeacute Kosmosy a přeshydevšiacutem japonskou družici Kiku 4 - ETS kteraacute startovala sedmou (a zřejmě posledniacute) raketou N-l ze zaacutekladny Tanegasl1ima dne 3 zaacuteřiacute Satelit maacute hmotshynost 385 kg a sloužiacute pro ověřovaacuteniacute systeacutemu třiacuteoseacute stabilizace tepelneacute regulace slunečniacutech člaacutenkll iontovyacutech motoruacute i noveacute vidiconoveacute kamery pro pozoroshyvaacuteniacute Země

V-ědeckeacute družice Samostatně nebyla vypuštěna ani jedinaacute vědeckaacute družice - avšak pracovaly desiacutetky přiacutestrojů na satelitech z předchoziacutech let i na kosshymickyacutech sondaacutech v různyacutech čaacutestech slunečniacute soustavy Noveacute experimenty byly realizovaacuteny jen na orbitaacutelniacutech staniciacutech a na raketoplaacutenu

Mezi zajiacutemaveacute informace patřiacute vyacutesledky sovětskyacutech sond Veněra ktereacute uskutečnily přistaacuteniacute na povrchu Venuše a pracovaly po dobu několika desiacutetek minut společně s mapovaciacutem radarem a dalšiacute aparaturou na americkeacute drushyžici Pioneer-Venus kteraacute je v činnosti již od r 1978 Takeacute na Marsu dosud pracuje sonda Vikilg 1 i když v omezeneacutem režimu Byly shrnuty některeacute poznatky ktereacute přinesla celkem bylo sondami tohoto typu Ipořiacutezeno 4500

160

sniacutemků z povrchu a 51 500 sniacutemkll z oběžneacute draacutehy 97 povrchu planety bylo sniacutemaacuteno s rozlišeniacutem 300 m a 2 dokonce s rozlišeniacutem lepšiacutem než 25 metrů Uacutespěšně pracujiacute takeacute sondy Voyager a Pioneer ve vnějšiacutech čaacutestech slunečniacute soustavy Pioneer 10 opustil letos v červnu prostor planet

Studentskaacute aktivita v oblasti kosmonautiky zaznamenala loni mimořaacutedneacute uacutespěchy Bylo realizovaacuteno několik studentskyacutech experimentů na palubě rashyketoplaacutenu Columbia a ze Saljutu 7 odstartovaly dvě amateacuterskeacute raacutedioveacute družice lskra postaveneacute studenty z Moskvy Podařilo se takeacute uveacutest do plneacuteho provozu družici Uosat - satelit připravenyacute za mezinaacuterodniacute pomoci ve V Britaacutenii a vypuštěnyacute již v řiacutejnu 1981 Rozviacutejiacute se mezinaacuterodniacute hnutiacute konstrukteacuterů slunečshyniacutech plachetnic z řad studentů a amateacuterskyacutech zaacutejemců Naacutes může těšit že při Hvězdaacuterně a planetaacuteriu v Praze pracuje studentskaacute skupina zaměřenaacute na tento probleacutem a že vostreacute mezinaacuterodniacute konkurenci ziacuteskala ve studentskeacute soutěži na astronautickeacutem kongresu v Pařiacuteži prvniacute cenu

Na zaacutevěr ještě několik poznaacutemek z kosmonautickeacute diplomacie Přes dva tisiacutece uacutečastniacuteků se v srpnu sešlo na druheacute konferenci OSN Unispace konaneacute ve viacutedeňskeacutem Hofburgu pod předsednictviacutem indickeacuteho vědce Yasha Pala Škoshyda že jednaacuteniacute ovlivnili někteřiacute politikoveacute a že neprobiacutehalo vždy věcně a konshykreacutetně 33 kongres IAF se konal v Pařiacuteži těsně před 25 vyacuteročiacutem startu prvniacuteshyho Sputniku Zuacutečastnilo se ho Ipřes 1100 osob ze 32 zemiacute světa - nejviacutece bylo pochopitelně Francouzů (522) pak Američanů (205) naacutesledovali NěmCi Soshyvěti atd na 14 miacutestě jsme byli s deseti uacutečastniacuteky i my Letošniacute kongres se bude konat v Budapešti od 9 do 15 řiacutejna

Vyacuteznam meteoroidů Konraacuted Beneš v ranyacutech dějinaacutech

slunečniacute soustavy Většina pevnyacutech těles slunečniacute soustavy ať již maacuteme na mysli planety nebo

měsiacutece maacute i přes zjevneacute vnějšiacute rozdiacutely jeden zaacutekladniacute rys společnyacute Jejich povrch je v různeacute miacuteře pokryt kraacuteteriY_ Vyacuteskyt kraacuteterů je na tělesech slunečniacute soustavy natolik univerzaacutelniacute že je dnes praacutevem považujeme za struktury panshysolaacuterniacuteho vyacuteznamu Kdybychom však byli odkaacutezaacuteni jen na teleskopickaacute poshyzorovaacuteniacute a neměli zaacuteznamy z družic a meziplanetaacuterniacutech sond sotva bychom to mohli tvrdit s takovou určitostiacute (tab na str 163) Současnaacute věda přisuzuje největšiacute čaacutesti kraacuteterů vnějšiacute původ a uvaacutediacute jej do

přiacutemeacute souvislosti s dynamickyacutem vyacutevojem slunečniacute soustavy Podle představ planetologů byl přiacutenos meteoroidů obzvlaacuteště vysokyacute v dobaacutech kdy planety a měsiacutece vstupovaly do dlouhyacutech dějin geologickeacuteho vyacutevoje a kdy častyacutemi sraacutežkami s ciziacutemi tělesy vznikal na jejich povrchu relieacutef v němž vedle neshyspočetnyacutech jam a kraacuteterů různyacutech velikostiacute zaujiacutemallY miacutesto i obrovskeacute okrouhshyleacute paacutenve jejichž zřetelneacute obrysy se dodnes zachovaly na Merkuru (např Cashyloris Planitia - 1300 km) Venuši (Artemis Planitia - 2400 km) Měsiacuteci (Mare 1mbrium - 1350 km) a Marsu (Argyre Planitia - 900 km) Stopy po sraacutežkaacutech s velkyacutemi meteoroidy či planetkami však nejsou znaacutemy jen z povrchu planet terestrickeacuteho typu ale i z některyacutech měsiacuteců obřiacutech planet jak dokazuje obshyiev kruhoveacute struktury Valhalla (1500 km) a struktury Asgard (600 km) na Jupiterově Měsiacuteci Kallisto několik set kilometrů velkeacuteho kraacuteteru na Saturnově Tethydě apod Ve světle toho je impaktniacute mechanismus uznaacutevaacuten jako vyacuteznamshynyacute relieacutefotvornyacute (v jisteacutem smyslu i horotvornyacute) činitel kteryacute se uplatňoval ve všech čaacutestech slunečniacute soustavy ktereacute jsme dosud bliacuteže ~oznali

Přestože kraacutetery jsou teacuteměř všudypřiacutetomneacute neniacute jejich distribuce na poshyvrchu planet a měsiacutecll zdaleka pravidelnaacute Podrobnějšiacute srovnaacutevaciacute studie ukashyzujiacute že v zaacutesadě je možno rozlišovat tělesa na nichž jsou kraacutetery dodnes

161

dominantniacutem prvkem (Merkur Měsiacutec z velkeacute čaacutesti i Mars Jupiterovy Měsiacutece Ganymedes a Kallisto Saturnovy satelity Mimas Dione Rhea a Tethys) a na druheacute straně tělesa na kteryacutech jsou stopy po sraacutežkaacutech s meteoroidy spiacuteše jen zvlaacuteštnostiacute K takovyacutem ze znaacutemyacutech těles patřiacute Země a Jupiterovy měsiacutece 10 a Europa

Jak si tyto nepravidelnosti anebo rozdiacutely ve způsobu zachovaacuteniacute kraacuteterů vysvětlujeme

Při současneacutem stupni poznaacuteniacute se jako nejvěrohodnějšiacute jeviacute vyacuteklad že čiacutem je přiacuteslušneacute těleso vyacutevojově Iprimitivnějšiacute a jeho povrch druhotně meacuteně přeshytvořen tiacutem viacutece je jeho povrch nasycen kraacutetery V přiacutepadě terestrickyacutech plashynet to platiacute předevšiacutem o Merkuru Měsiacuteci a Marsu zejmeacutena pro ty čaacutesti jejich povrchu ktereacute jsou budovaacuteny tzv pevninami (v podmiacutenkaacutech Marsu jsou to předevšiacutem rozsaacutehleacute plochy jižniacute polokoule v podmiacutenkaacutech Měsiacutece jeho od Země odvraacutecenaacute strana) Na pevnyacutech tělesech v okoliacute Slunce jsou relativně nejleacutepe zachovaacuteny (nejmeacuteně erodovaacuteny) kraacutetery měsiacutečniacute a merkurskeacute Vyššiacutem stupshyněm degradace se vyznačujiacute impaktniacute kraacutetery Marsu a snad ještě vyššiacutem kraacutetery Venuše

V sesklllpeniacute tzv Galileovyacutech měsiacuteců se nepravidelnosti v distribuci kraacuteteril projevujiacute tak že nejvyššiacute stupeň saturace vykazuje primitivniacute a současně nejshystaršiacute Kallisto zřetelně meacuteně kraacuteterů maacute Ganymedes zatiacutemco na povrchu Europy a 10 impaktniacute kraacutetery chlybiacute anebo se vyskytujiacute jen zcela ojediněle Jak vysvětlit tuto různorodost v miniaturniacute slunečniacute soustavě Jupitera

Z podrobnějšiacuteho průzkumu měsiacutece 10 vychaacuteziacute najevo že maacute doposud horkeacute s povrchem komunikujiacuteciacute nitro a že jeho vnějšiacute čaacutesti jsou svyacutem způsobem přetvaacuteřeny a regenerovaacuteny Určityacutem svědectviacutem těchto procesů je i jeho pestře zbarvenyacute povrch Vysvětlujeme si to tiacutem že 10 je podřiacutezen neobyčejně silnyacutem slapovyacutem uacutečinkům bliacutezkeacute obřiacute planetw a že ~raacutevě s touto okolnostiacute souvisiacute jeho vnitřniacute ohřev a vysokaacute seismickaacute aktivita doprovaacutezenaacute vulkanickou činshynostiacute (viz např sopečneacute kaldery Maasaw Patera Creidne Patera aj) Za tohoto stavu interakciacute jsou podmiacutenky pw dlouhodobějšiacute zachovaacuteniacute impaktniacutech kraacuteterů pochopitelně velmi nepřiacutezniveacute Naacutesledky slapově podmiacuteněneacuteho tektoshynickeacuteho neklidu pozorujeme i ve zledovatěleacutem přiacutekrovu Europy v podobě hustyacutech systeacutemů hlubokyacutech trhlin rokliacute a přiacutekopů StoiPY po sraacutežkaacutech s meshyteoroidy jsou i na tomto měsiacuteci velkou zvlaacuteštnostiacute

Kraacutetery ve velkeacutem množstviacute se vyskytujiacute teprve na vnějšiacutech od uacutestředniacute planety vzdaacutelenějšiacutech satelitech I na nich jsou však patrneacute určiteacute rozdiacutely ktereacute se jeviacute např v tom že povrch Ganymeda je morfologicky i strukturně diferencovanějšiacute než povrch staršiacuteho měsiacutece Kallisto Sniacutemky s většiacute rozlishyšovaciacute SChopnostiacute přesvědČivě ukazujiacute že světlaacute vraacuteskovaacute paacutesma Ganymeda majiacute viditelně nižšiacute hustotu kraacuteterů než tmaveacute hlstoricklY staršiacute a bombardoshyvaacuteniacute deacutele vystaveneacute oblasti

Vyjaacutedřiacuteme-li evolučniacute stadia terestrickyacutech planet od vyacuteVOjově primitivnějshyšiacutech k složityacutem posloupnostiacute Merkur-Mars-Venuše-Země můžeme toteacutet v poněkud jineacute kvalitativniacute rovině učinit i s Galileovyacutemi měsiacuteci V druheacutem přiacutepadě lze vyacutevojoveacute stavy od nejstaršiacutech k nejmladšiacutem stanovit pořadiacutem Kallisto-Ganymedes-Eurolpa-Io Četnost a způsob zachovaacuteniacute kraacuteterů klesaacute v obou uvedenyacutech řadaacutech vždy zleva do prava Pro teorii planet z toho plyne poučeniacute že hnaciacutem faktorem vyacutevoje nejsou jen vnitřniacute siacutely ale za jistyacutech okolshynostiacute i siacutely ktereacute vyplyacutevajiacute ze vzaacutejemneacuteho působeniacute dvou těles na sebe Půshysobeniacute a vyacuteznam takovyacutech sil nelze vyloučit ani v daacutevnějŠiacute historii dvojplashynety Země-Měsiacutec (viz odlišnosti mezi přivraacutecenou a odvraacutecenou stranou našiacute přirozeneacute družice)

Po vzaacutejemneacutem srovnaacuteniacute planetaacuterniacutech relieacutefů těles z okoliacute Slunce Jupitera a nejnověji i Saturna lze dospět k zaacutevěru že v satelitniacute soustavě posledně jmenovaneacute planety je kraacuteterovyacute typ relieacutefů nejběžnějšiacute Podle dokumentace ziacuteskaneacute Voyagery je charakteristickyacute pro měsiacutec Mimas Tethydu Rheu a Dione V meacuteně pravidelneacute formě i pro Encelada a lapeta na nichž vedle obshylasti s kraacutetery existujiacute takeacute hladkeacute ~lochy O Titanu ještě nic určiteacuteho neviacuteme neboť jeho povrch je zahalen hustou atmosfeacuterou

162

ROZMĚRY H USTOTY A STRUKTURNIacute PRVKY PEV NYacuteCH TĚLES Z OKOLIacute SLUNCE rUPl TE RA A SATURNU

Pla neta sat elit

Prům r

( km

Sltedniacute hustota

( gem - Jl

Minul~ (+ nebo současneacute (+ + I

projevy vulkanismu

Saturace lmpaktnlml kraacutelery

Merkur 4880 5 4 + vysokaacute Venuše 12100 52 ++ Země 12740 55 ++ teacuteměř nulovaacute Měsiacutec 3476 33 + vysokaacute Mars 6740 39 + regio naacutelně vysokaacute

[o 3640 35 ++ teacutem ě ř nulovaacute Europa 3130 30 teacuteměř nulovaacute Ganymed 5280 19 vysok aacute Kallisto 4840 1 7 velmi vy sokaacute

Mlmas 390 12 velmi vysokaacute Enceladus 500 11 ne pravidelnaacute Teurothys 1050 12 vy sokaacute Dlone 1120 14 velmi vysokaacute Rhe a 1530 12 velmi vysokaacute Titan 5120 19 lapetu s 1400 13 nepravidelnaacute vysokaacute pouze

na světl eacute polokouli

Jakeacuteho složeniacute byly meteoroidy ktereacute tento relieacutef utvaacuteřely a jakeacute laacutetkoveacute prostřediacute rozrušovaly Pro většinu Saturnovyacutech měsiacuteců lapidaacuterně označoshyvanyacutech jako špinaveacute sněhoveacute koule jsou přiacuteznačneacute velmi niacutezkeacute střednI hustoty v mnoha přiacutepadech ne o mnoho vyššiacute než je hustota vody (tab) Z toho usuzujeme že jejich vnějšiacute čaacutesti tvořiacute převaacutežně led a zmrzleacute plyny v protikladu ke kamennyacutem litosfeacuteraacutem těles z okoliacute Slunce

Na rozdiacutely ve složeniacute pevnyacutech těles z okoliacute Slunce a obřiacutech planet (viz vyacuterazneacute rozdiacutely v hustotaacutech tab) lze nepřiacutemo usuzovat i podle některyacutech jevů spjatyacutech s impaktniacute činnostiacute Tak se např přesvědčujeme o tom že nejshymladšiacutemi meteoroidy byl na povrchu Ganymeda a Kallisto obnažen zaacuteřivě bělostnyacute substraacutet naacuteJpadně odlišnyacute od tmavšiacuteho okoliacute Existence těchto biacutelyacutech skvrn (tj paprskovyacutech kraacuteterů) prozrazuje že původniacute povrch obou satelitů byl již za dlouheacute věkiy pokryt nějakyacutem specifickyacutem druhem sekundaacuterniacuteho reshygolitu vznikleacuteho meteorickou eroziacute rekrystalizaciacute čaacutestic přiacutenosem meziplashynetaacuterniacuteho prachu nebo nějakyacutemi jinyacutemi procesy jejichž povahu dosud přesně neznaacuteme Přitom je zajiacutemaveacute že i po kontaminaci kteraacute již trvaacute několik miliard let je středniacute albedo nejstaršiacuteho satelitu Kallisto (017) staacutele asi dvashykraacutet vyššiacute než albedo Merkura a Měsiacutece V přiacutepadě mladšiacuteho Ganymeda (046) je albedovyacute rozdiacutel ještě vyacuteraznějšiacute V podstatě platiacute přiacutemaacute uacuteměrnost že čiacutem jsou kraacutetery staršiacute tiacutem jsou takeacute tmavšiacute Prostyacute zaacutevěr zniacute že s geologickyacutem staacuteřiacutem tělesa se nejen zvyšuje hustota kraacuteterů ale současně se snižuje i jeho středniacute albedo Předpoklaacutedaacutem že toteacutež platiacute i pro přirozeneacute družice planety Saturn

Prohliacutedka sniacutemků předanyacutech Voyagery prozrazuje ještě dalšiacute pozoruhodnou skutečnost Tentokraacutet maacutem na mysli strukturniacute odlišnost vyacuteslednyacutech tvarů impaktů v zaacutevislosti na laacutetkoveacutem a fyzikaacutelniacutem prostřediacute Poučneacute je v tomto ohledu srovnaacuteniacute měsiacutečniacuteho Mare Orientale (kamennaacute litosfeacutera) a velkeacuteho okrouhleacuteho uacutetvaru Valhalla na zledovatěleacutem povrchu měsiacutece Kallisto Valhalla se př i pohledu z kosmickeacute vyacutešky podobaacute radiaacutelniacute soustavě vln jakeacute se vyshytvořiacute při vhozeniacute kamene do rybniacuteka (Impakt zde možnaacute způsobil dočasnou změnu pevneacuteho skupenstviacute v kapalneacute) Sklaacutedaacute se z velmi plocheacute centraacutelniacute deprese (300 km) obklopeneacute asi deseti nevysokyacutemi koncentricky orientovashynyacutemi elevacemi Pozoruhodneacute je to že v Iperifeacuterniacutech čaacutestech vlny vyzniacutevajiacute aniž konč iacute nějakyacutem okrajovyacutem pohořiacutem Z toho důvodu Valhalla ani nepůsobiacute dojmem kotliny Ve stavbě paacutenve Orientale vidiacuteme sice některeacute prvky podobshy

163

neacute např soustřednost valů v okoliacute mare (Montes Rook I a II) ale naviacutec i prvky odlišneacute např vyacuterazneacute okrajoveacute pohořiacute (Montes Cordilleral laacutevoveacute hmoty na dně centraacutelniacute deprese i při uacutepatiacute okolniacutech valů apod Strukturniacute typ Valhally nebo jiacute přiacutebuzneacute struktury Asgard nenalezneme na žaacutedneacute tereshystrickeacute planetě Jsou to tvary naprosto specifickeacute ktereacute se v podmiacutenkaacutech kamennyacutech litosfeacuter nemohly ani vytvořit

Pozorovaneacute skutečnosti nasvědčujiacute tomu že v ranyacutech dějinaacutech slunečniacute soushystavy měly meteoroidy funkci vyacuteznamneacuteho relieacutefoveacuteho činitele Existujiacute duacuteshykazy že historicky měla jejich Ipůsobnost přiacutekře sestupnou tendenci a že eacutera hlavniacuteho přiacutenosu meteoroidů vyzniacutevala v mezidobiacute před třemi až čtyřmi mishyliardami let Od těch dob již dochaacutezelo ke katastrofaacutem většiacutech rozměruacute staacutele řiacutedčeji Svědllty nejmladšiacutech sraacutežek jsou tzv paprskoveacute kraacutetery ktereacute znaacuteme nejen z Merkuru a Měsiacutece ale i z povrchu Ganymeda Kallisto a Dione Staryacute impaktoidniacute relieacutef se až do dnešniacutech času v nejuacuteplnějšiacute formě zachoval na těch planetaacutech a měsiacuteciacutech ktereacute již vyacutevojově daacutevno ustrnuly a jejichž přeshytvaacuternaacute schopnost je velmi niacutezkaacute

Přestože na impaktniacute mechanismus pohliacutežiacuteme jako na pansolaacuterniacute fenomeacuten nejsou jeho strukturniacute projevy vždy identickeacute neboť se uskutečňoval a v menshyšiacute miacuteře se dosud uskutečiiacuteuje v laacutetkově i fyzikaacutelně odlišnyacutech prostřediacutech Na přiacutekladu Valhally a Mare Orientale jsme se přesvědčili o tom že vyacutesledneacute tvary impaktuacute mohou byacutet velmi ruacuteznorodeacute V toku času se vzhled planet Gl

měsiacuteců měniacute ale Ipřiacutečiny těchto změn jsou velmi rOzmani teacute Na některyacutech z nich se kraacuteterovyacute relieacutef buď nevyvinul anebo již zcela zanikl Takovaacute tělesa jsou však v slunečniacute soustavě spiacuteše vyacutejimkou

Vizuaacutelniacute pozorovaacuteniacute Ladislav Schmied

Slunce v ČSSR v r 1982 V roce 1982 spolupracovaly s hvězdaacuternou ve Valašskeacutem Meziřiacutečiacute na jejiacutem

celostaacutetniacutem odborneacutem metodickeacutem uacutekolu v oboru Slunce tyto vizuaacutelniacute pozoshyrovaciacute staniacutece

KH Banskaacute Bystrica HaP Českeacute Budějovice AK ZŠ Fryacutedek-Miacutestek Grygov KH Hlohovec LH Humenneacute SUacuteAA Hurbanovo OH Levice AK Kunžak AK Nitra AK Naveacute Zaacutemky KH Prešov Observatoacuterium SAV Skalnateacute Pleso LH Veseliacute n Moravou LH Rimavskaacute Sobota LH Vlašim OH Žiar 11 Hronom a LH Žilina

Tyto stanice zasiacutelaly hvězdaacuterně ve Valašskeacutem Meziřiacutečiacute měsiacutečně sveacute pozoroshyvaciacute protokoly a některeacute z nich Ipředaacutevaly sveacute denniacute kresby slunečniacute fotoshysfeacutery teacutež AUacute ČSAV v Ondřejově pro uacutečely předpovědniacute služby slunečniacute aktishyvity (Fotosferex) Přehledy vykonanyacutech pozorovaacuteniacute byly publikovaacuteny v Bulleshytinu pro pozorovaacuteniacute Slunce hvězdaacuterny ve Valašskeacutem Meziřiacutečiacute vydaacutevaneacutem pro potřebu odborneacuteho uacutekolu v oboru Slunce Zaacuteroveň byla provedena redukce všech pozorovaciacutech řad na řadu mezinaacuterodniacutech relativniacutech čiacutesel Rl a vytvořeshyna řada průměrnyacutech hodnot denniacutech relativniacutech čiacutesel slunečniacute činnosti znaacuteshyzorněnaacute na obraacutezku na str 159

K vytvořeniacute teacuteto řady bylo použito celkem 2045 denniacutech hodnot relativniacuteho čiacutesla z 338 pozorovaciacutech dnů tj 925 z celkoveacutehc počtu dnů roku Pokud chybiacute v některeacutem dni pozorovaacuteniacute je křivka zakreslena přerušovaně Průměrnaacute měsiacutečniacute relativniacute čiacutesla jsou znaacutezorněna vodorovnyacutemi uacutesečkami a vyacuteše ročniacuteho relativniacuteho čiacutesla vodorovnou přiacutemkou natpřiacuteč grafem

Z grafu je zřejmeacute že v roce 1982 převyšovala slunečniacute aktivita ročniacute průměr v měsiacuteciacutech uacutenoru březnu dubnu zaacuteřiacute a prosinci Naproti tomu byla slunečniacute aktivita vyjaacutedřenaacute relativniacutemi čiacutesly nižšiacute v měsiacuteciacutech lednu květnu červnu červenci srpnu řiacutejnu a listopadu Vůbec nejvyššiacute měsiacutečniacute relativniacute čiacuteslo bylo v uacutenoru a nejnižšiacute v květnu

Při zaacutekladně grafu relativniacutech čiacutesel můžeme odečiacutest na jeho časoveacute stupnici

-gt STR 169 164

Nahoře sovětštiacute kosmonauteacute Popov Savickaja a Serebrov dole nosnaacute raketa kosmickyacutech lodi Sojuz T na bajkonurskeacutem kosmodromu

165

1977 ~ KL S ME Z ~A~(J DNl ~()~AO(OU SALJ UT 6 ~ z soaovoc t OCl p~OG ~ ~~

f-___________ ------1SALJ UT 6

Schematickeacute znaacutezorněni využit orbitaacutelnl stanice SALJUT 6 po dobu jejl činnosti na oběžneacute draacuteze kolem Země Od 19 června 1981 byla k Saljutu 6 připojena umělaacute družice Země Kosmos 1267 kteraacute byla vypuštěna 25 dubna 1981 Kosmos 1267 je jakyacutemsi předchůdcem budoucich modulů z nichž budou sestavovaacuteny velshykeacute moduloveacute orbitaacutelni stanice pro 12 I viacutece kosmonautů Dne 29 července 1982 byl tento orbitaacutelniacute komplex naveden na sestupnou draacutehu a nad Tichyacutem oceaacutenem došlo k jeho zaacuteniku Tlm skončila dalš[ vyacuteznamnaacute etapa v oblasti pilotovanyacutech letů (K člaacutenku na str 157-161)

Orbltaacuteln stanici SALJUT 7 dopravila na oběžnou draacutehu kolem Země nosnaacute raketa Proton dne 19 4 1982 tedy přesně 11 let po startu Sal jutu 1 Saljut 7 je zdoshykonalenou staniciacute druheacute generace vybashyvenaacute dvěma spojovaciacutemi uzly Maximaacutelnl průměr činiacute 415 m deacutelka 15 m Vnějšim vzhledem a rozměry se novaacute stanice neshylišiacute od sveacute piedchůdkyně - Saljutu 6 Je opatřena třemi panely slunečniacutech bashyterIiacute jejichž vyacutekon je v porovnaacuteni se Saljutem 6 asi o 10 vyššf Rozpětiacute pashynelů slunečnlch bateriiacute činiacute 17 rn Určishytyacutech změn doznala konstrukce průzorů Zevnitf jsou opatřeny tenkyacutemi sn(matelshynyacutemi skly ktereacute se odstraiiacuteujl v přiacutepade přesnyacutech měřenI Několk průzorů je chraacuteněno ještě zvenčl průhlednyacutemi kryty s elektrIckyacutem ovlaacutedaacuteniacutem - odklaacutepějl se opět jen při přesniacutech měřeniacutech Dva průshyzory jsou zhotoveny ze skla propouštěshyjiacuteciacutehO ultrafialoveacute zaacuteřeniacute Stěny stanice JSou pokryty omyvatelnou koženkou Leshyvyacute bok stanice maacute zelenou barvu pravyacute beacutežovou a strop biacutelou K nejvetširn změshynaacutem došlo v uacuteseku vědeckeacuteho zařizenL Je zde urn(stěn komplex dalekohledů urshyčenyacutech k průzkumu zdrojů rentgenoveacuteho zaacuteřeniacute Celkovaacute hmotnost těchto přiacutestroshyjů dosahuje asi 500 kg

(LH Val Meziřiacutečiacute)

Sovětštiacute kosm onauteacute Berezovoi a Lebeděv K člaacutenku str 157-161

Mezinaacuterodniacute sovětsko-francouzskaacute posaacutedka Saliutu 7 [uančenkou Chreacutetien a Džanibekou

167

Pozorovaacuteniacute zatměniacute Slunce v sadech před hvězdaacuternou na Petřiacuteně (nahoře ) před večerniacutem pozorovaacuteniacutem na pionyacuterskeacutem taacuteboře (dole) (Foto archiv HaP Praha ke zpraacutevě na str 174-175 )

168

~ O1--~

Oj ť fl

OD 1 ill11 j I j I Ir ~ 1 ttVrL rl 0 i ( I I I t l 11 --1i+=t1tlr ----l1r-~--~ U~ h _~ _LL-J_y-----bp~_4_~l-1ICLI I -j- - )rltŤ -- -- ~ -vl I II U I

100 ~ ~I fflII I I I ~ TI f l TV - I ~ - -~J I ~ I ~ Iv I I 1 I II j gt

~ ll f O+ ---u --I--il-j IJ I U I II - ~Ll JH yl I lili i I i -i ll III q rucJ~ 1982 II ll IV V Vf VII Viii lX X Xl XII

+50deg - -r- --T ~_ J I -1 - I - I Lll _~~t~middotmiddot~~~~plusmn~~t ~lt~f~middot~1

1120 [1sectQ0r l T i=j]f] 1125 OTOČKA

data průchodu nejmohutnějšiacutech skupin slunečniacutech skvrn centraacutelniacutem meridiaacutemiddot nem Slunce (index s označeniacutem S) jejichž přibližneacute polohy jsou zakresleny schematicky podle Carringtonovyacutech otoček ve spodniacute čaacutesti obraacutezku Největšiacute ze zakreslenyacutech skupin slunečniacutech skvrn byly skupiny typu F podle curyšskeacute klasifikace v rotaci 1723 s heliografickou deacutelkou 318deg a šiacuteřkou -- 13deg a v roshytaci 1724 s deacutelkou 330deg a šiacuteřkou + 10deg Heliografickeacute deacutelky skupin skvrn mů žeme odhadnout tpodle stupnice pod rotaciacute čiacuteslo 1723 Na kresbě je slunečniacute rovniacutek znaacutezorněn silnou přiacutemkou a označen Ddeg P)erušovanyacutemi uacutesečkami jsou znaacutezorněny průměrneacute a plnyacutemi uacutesečkami nejvyššiacute a nejnižšiacute šiacuteřky vyacuteskytu slunečniacutech skvrn na severniacute [Iplus) a jižniacute (minus ) polokouli Slunce

Tento grafickyacute přehled byl sestaven podle kreseb Slunce pozorovaciacute stashynice v Kunžaku Rovněž naacutesledujiacuteciacute tabulka porovnaacuteniacute několika zaacutekladniacutech indexů slunečniacute činnosti v letech 1981 a 1982 obsahuje vyacutesledky statistickeacuteho zpracovaacuteniacute pozorovaacuteniacute teacuteto stanice

Slunečniacute polokoule severniacute jižniacute

Rok 1981 1982 1981 1982

Průměrneacute ro č niacute neredukovaneacute relativniacute čiacuteslo slunečniacute činnosti 73 54 73 65 Průměrnaacute heliograficaacute šiacuteřka

vyacuteskytu slunečniacutech skvrn +128deg +108deg _139deg -135deg Nejvyššiacute heliografickaacute šiacuteřka

vyacuteskytu slunečniacutech skvrn +270deg +270deg -440deg _390deg

Z celeacuteho obsahu tohoto člaacutenku vyplyacutevaacute že v roce 1982 v souladu s postushypujiacuteciacutem 21 jedenaacutectiletyacutem cyklem slunečniacute činnosti došlo k vyacuterazneacutemu poshyklesu relativniacutech čiacutesel proti obdobiacute j euroho maxima a rovněž k dalšiacutemu přibliacuteženI aktivniacutech zoacuten severniacute i jižniacute polokoule Slunce k slunečniacutemu rovniacuteku podle SIPorerova zaacutekona Slunečniacute aktivitu lze v roce 1982 charakterizovat značnyacutemi vyacutekyvy od nejnižšiacutech hodnot relativniacuteho čiacutesla až po hodnoty srovnatelneacute s hodnotami z maxima probiacutehajiacuteciacuteho jedenaacutectileteacuteho cyklu

169

TAB 1 PŘEHLED STARTO V ROCE 1982

Staacutet Fol5et startu Fol5et

vlasnim nostem vypuštěnyacutech tě e s

SSSR lal 119 USA 18 22 [z toho 2 Intelsat 2 Kana da 1 In d ie] Clna 1 1 Japonsko 1 1

Celkem 121 143

po lpěti dnech letu Na oběžnou draacutehu kolem Země poprveacute vzleacutetli čtyři as t roshynauti současně jejich velitelem byl V D Brand znaacutemyacute ze společneacuteho so ět shysko-americkeacuteho letu roku 1975 Na různeacute oběžneacute draacutehy byly tahači vypuš těny z paluby raketoplaacutenu dvě telekomunikačniacute družice SBS 3 a Telesat-Anik pro kanadskou vlaacutedu Dne 12 listopadu se uskutečnil i vyacutestup Lenoira do vo lneacuteho prostoru

Nosneacute prostředky pro lety do vesmiacuteru Sntva začal americkyacute raketo plaacute n operačně pracovat už se hovořiacute o jeho modifikaciacutech Napřiacuteklad noveacute sta rtOniacute niacute motory na pevneacute pohonneacute laacutetky vyzkoušeneacute 23 řiacutejna mohou zvyacutešit nosshynost raketoplaacutenu až o 14 tuny

V uacutenoru loňskeacuteho roku oficiaacutelniacute sovětskyacute představitel - vědeckyacute a tašeacute ve Washiingtonu A Skripko - prohlaacutesil že Sovětskyacute svaz bude miacutet do pěti let fungujiacuteciacute raketoplaacuten Zaacutepadniacute odborniacuteci soudiacute že pokus provedenyacute 3 čert shyna byl součaacutestiacute zkoušek nosiče tohoto raketoplaacutenu Šlo o start Kosmosu 13 4 kteryacute se na Zemi vraacutetil ihned po prvniacutem oběhu kolem Země tj po 109 minu shytaacutech Přistaacutel na hladině Indickeacuteho oceaacutenu asi 650 km jižně od Kok osO -ch ostrovů

O raketoplaacutenu se hovořiacute takeacute ve Francii (kde plaacuteny na něj dosud ne jsou schvaacuteleny) a v zemi vychaacutezejiacuteciacuteho Slunce Obě verze jsou si podobneacute s (ar asi 14 tun těžkeacuteho raketoplaacutenu by zajišťovala klasickaacute raketa jejiacutež pr niacute stupeň by byl viacutecenaacutesobně použitelnyacute

Klasickyacute raketaacutem ještě zdaleka nebylo odzvoněno - naopak Již řad u le mezi nejspolehlivějšiacute rakety Ipatřiacute americkaacute Delta Dne 16 července měla pre shymieacuteru novaacute verze Delta 3920 schopnaacute vyneacutest na stacionaacuterniacute draacutehu ko lem Země až 1240 kg což je o sto kilogramů viacutece než mohla dopravit předc hoziacute verze 3910 Společně vyvinutaacute zaacutepadoevropskaacute raketa Ariane měla při sveacutem prvniacutem op eshy

račniacutem startu smůlu kteraacute zavedeniacute do provozu zpozdila nejmeacuteně o rok Aria shyne L 5 měla dopravit na oběžnou draacutehu družice Marecs B a Sirio 2 Přiacute činou

havaacuterie 10 zaacuteřiacute byla špatnaacute funkce čerpadla motoru třetiacuteho stupně (na kapalshynyacute kysliacutek a kapalnyacute vodiacutek) Dalšiacute start L 6 maacute naacutesledova t až letos v leacutetě a majiacute byacutet při něm vyneseny družice ECS 1 a Oscar 9 B

Snaha vyvinout sipolehlivyacute jednoduchyacute a tedy levnyacute dopravniacute kosmickyacute prostředek nedaacutevaacute spaacutet ani odborniacutekům ani obchodniacutekům ~oukromaacute společshynost Space Service Inc of America se zabyacutevaacute vyacutevojem rakety Canestoga Prvniacute uacutespěšnyacute start uskutečnila 9 zaacuteřiacute dvoustupňovaacute raketa s maketou 2 stupně dosaacutehla vyacutešky přes 300 km Plaacuten v zaacuteřiacute 1984 vypustit umělou družici

Spojoveacute družice Jako obvykle na kontě telekomunikačniacutech satelitů je nejshyvěTŠiacute počet těles -- celkem 23 profesionaacutelniacutech družic Sovětskyacute svaz pokračoshyval ve vypouštěniacute standardniacutech družic Molnija 1 a Molnija 3 (celkem pět exemplaacuteřů) Daacutele bylo vypuštěno na stacionaacuterniacute draacutehy po dvou družiciacutech Ekran a Gorizont a jedna Raduga Zajiacutemavaacute byla experimentaacutelniacute družice Kosshymos 1366 pro SlPojeniacute v centimetroveacutem paacutesmu vlnovyacutech deacutelek Američaneacute vypustili celkem 12 spojovyacutech družic - po dvou pro společno s t

1ntelsat (5 generace) Westar (s dvojnaacutesobnou přenosovou kapacitou) Sa (shycom pro společnost RCA a Telesat pro kanadskyacute staacutetniacute systeacutem ministers tva pošt Pro přenos obchodniacutech zpraacutev startovala družice SBS 3 Družice Inrelsa t 5 generace majiacute kapacitu 12 tisiacutec dvoucestnyacutech telefonniacutech linek vedenyacutech současně přiacutep 27 barevnyacutech televizniacutech přenosů 8500 hovorů se uskutečshy

158

TAB 2 PŘEHLED PlLOTOV ANYacuteCH KOSMICKlCH LETO V ROCE 1982

Kosmick6 loď Start Posaacutedka Trvaacutenf letu Poznaacutemka

(Saljut 7) 19 4 orbitaacutelniacute stanice

Sojuz T-5 13 5 A N Berezovol rekordniacute pobyt naacutevrat v Sojuzu T-7 V V Lebeděv 211d09h05m

[Progress 13) 23 5 naacutekladniacute loď

Sojuz T-6 24 6 V A Džabenlkov prvniacute francouzskyacute kosmonaut A S Ivančenkov 1-L Chreacuteten 8d21h51m

[progress 14) 10 7 naacutekladni loď

Sojuz T-] 19 8 L I Popov druhaacute žena ve vesmlruacute A A Serebrov S J Savickaacute 7d21h35m

(progress 15) 18 g naacutekladniacute loď

(P rogress 16) 31 10 naacutekladni loď

STS 3 22 3 J Lousma Col umbia Ch Fullerton SdOOh05m

STS 4 27 6 T Mattingly Columbia H Hartsfield 7dQ1hOgm

STS 5 11 11 V Brand R Overmyer Columbia - prvniacute operačnl let J Allen W Lenoir 5d02h14m [vyneseni družIc SBS 3 a Telesat 5)

nUle V paacutesmu 46 GHZ zbytek v Ipaacutesmu 1114 GHz Připomeňme si že prvniacute telegrafniacute kabel byl na dno Atlantskeacuteho oceaacutenu položen roku 1866 a teprve roku 1956 byl uskutečněn prvniacute telefonniacute hovor mezi Evropou a Amerikou Dnes je položeno celkem 10 samostatnyacutech kabelů na dno Atlantiku avšak jejich celkovaacute kapacita se nevyrovnaacute ani jedineacute družici lntel5at 5

Kanadskyacute systeacutem Telesat byl doplněn dvěma družicemi Anik D pracuje v paacutesmu C (tj 64 GHz) - jeho konstrukce je odvozena z modelu HS 376 Hughes Aircraft Co a postavila jej kanadskaacute firma Spar Aerospace Ltd v Toshyrontu Maacute kapacitu 24 kanaacutelů o šiacuteřce paacutesma po 36 MHz Aniacutek C (Telesat 6) je prvniacute z noveacute generace pro paacutesma 1412 GHz Maacute kapacitu 16 kanaacutelů každyacute po 54 MHz a jeho vysiacutelaacuteniacute mohou zachycovat anteacuteny o průměru jen 12 metru

V praxi se již několikraacutet uplatnila konstrukce Hughes HS 376 - je to vaacutelshycovaacute družice o průměru 216 m a deacutelce 274 m z niacutež se vně vysouvaacute dalšiacute dutyacute vaacutelec jehož povrch je teacutež pokryt slunečniacutemi bateriemi Satelit o hmotnosti 585 kg je stabilizovaacuten rotaciacute a jen jeho anteacutena je pevně zaměřovaacutena na stanoshyvenou oblast na Zemi

Indickaacute družice Insat 1-A startovala americkou raketou dne 10 dubna Sloužiacute pro přenos v paacutesmu C sběr dat z pozemniacutech stanic a pro meteoroloshygickeacute uacutečely Jejiacute činnost však byla ohrožena špatnou funkciacute anteacuteny kraacutetce po navedeniacute na oběžnou draacutehu

Družice pro pozorovaacuteniacute Země V roce 1982 dosaacutehl počet satelitů zkoumajiacuteshyciacutech s různyacutemi zaacuteměry IPovrch Země čtyřiciacutetky Sovětskyacute svaz pokračoval ve vypouštěniacute družic Kosmos - celkem 26 jich bylo určeno pro naacutevrat z oběžneacute draacutehy obvykle do dvou tyacutednů po startu Siacuteť meteorologickyacutech družic byla dQshyplněna dvěma exemplaacuteři Meteoru 2 (č 8 a 9) Sedm satelitů Kosmos různyacutech typů sloužilo pro dlouhodobyacute program Priwda Američaneacute vyslali do vesmiacuteru družici Landsat 4 - prvniacute z noveacute generace

družic pro daacutelkovyacute průzkum Dvoutunovaacute družice nese multispektraacutelniacute apashyraturu podobnou předchoziacutem na satelitech ERTS a sedmikanaacutelovyacute řaacutedkoVoacutelCIacute sniacutemač pro teacutematickeacute mapovaacuteniacute (rozlišeniacute ve viditelneacutem oboru 30 m v infrashyčerveneacutem 120 m) Zvlaacuteštnostiacute je že na palubě chybiacute zaacutepisovyacute magnetofon Pro Ipřenos dat se maacute použiacutevat družice TDRSS a později i regionaacutelniacute družice pro navigaci Navstar Předpoklaacutedaacute se že po skončeniacute aktivniacute životnosti (tj po třech letech služby) bude Landsa t snesen raketoplaacutenem opraven a znovu odstartovaacuten Startovaly takeacute dvě vojenskeacute meteorologickeacute družice AMS jeshyjichž konstrukce je podobnaacute noveacute generaci TirosiL

159

TAB 3 PŘEHLED SPOJOVYacuteCH DRUJIC ZA ROK 1982

Družice Stdl Start Poznaacutemka

Satcom 4 USA 16 1 systeacutem společnosti RCA 24 převaděčll na d 83 z d Ekran SSSR 5 2 Stacionar T pro pUmě TV vyslaacuteniacute nad 99 v d WestJf 4 USA 26 2 nahrazuje Westar 1 z r 1974 společnost Wes te rn

Union Telegraph Comp nad 99D z d Ma1nija 1-BE SSSR 26 2 53 družice naacutehrada za 47 družci pro spo jen iacute

s odlehliacutemi čaacutestmi SSSR lntelsat 5-F4 USA 5 3 4 družice zdokonaleneacuteho globaacutelnIho syst eacute mu n (1

Indickyacutem oceaacutenem (630 v d] Gorizont 5 SSSR 15 3 Sracionar 5 nad 54deg v d Malnija 3T SSSR 24 3 18 exemplaacuteř seacuterie nahrazuje 15 exemplaacuteř pr o s

3t2m Orbita Insat 1 A Indie 10 4 nejprve nad 28deg v d později nad 74deg v d Kosmos 1366 SSSR 17 5 experimentaacutelniacute spojovaacute družice Molnija l-BF SSSR 28 5 54 exemplaacuteř seacuterie Westar 5 USA 9 6 jako Westar 4 geostacionaacuterniacute druacuteha Molnija 1-BG SSSR 21 7 55 exemplaacuteř seacuterie Telesat 5 Kanada 26 ll Anik 0-1 nad 1045deg z d Molnija 3-U SSSR 27 8 19 družice seacuterie Ekran 9 SSSR 16 9 Stacion8r T nad 99deg v d Intelsat 5-F5 USA 28 9 geostaCIOnaacuterniacute draacuteha plO amelickeacute miacutestniacute komu shy

nikace Gorlzant 6 SSSR 20 10 nad 90 v d (] pro systeacutem Moskva Satcom 5 USA 28 10 pro společnost RCA geostacionaacuterniacute draacuteha SBS 3 USA 11 11 start z raketoplaacutenu pro obchodnI spojeniacute na d 9~o

Z d Telcsat 6 Kanada ll 11 stalt z raketoplaacutenu nad 1125deg z d Raduga 11 SSSR 26 11 spojeniacute v UHF oblasti televizniacute vysllaacuteniacute

pro systeacutem Orbita nad 35deg v d

Čiacutenskaacute družice kterou vynesla na niacutezkou draacutehu dne 9 zaacuteřiacute raketa CSS-X-4 sloužila po dobu pěti dnů daacutelkoveacutemu průzkumu Země (nejspiacuteše špionaacutežniacuteho charakteru) Poteacute přistaacutela na určeneacutem miacutestě Čiacuteny Indickyacute lnsat nese dvoushykanaacutelovyacute radiometr schopnyacute pořiacutedit každyacutech třicet minut jedno zobrazeniacute zemskeacuteho povrchu Rozlišeniacute v optickeacutem oboru spektra je 27 km v infrashyčerveneacutem 11 km

Navigačniacute družice loni startovaly pouze z uacutezemiacute Sovětskeacuteho svazu Devateshynaacutect z nich patřilo mezi běžneacute satelity Kosmos Vyacutejimkou byl Kosmos 1383 - startoval 29 června a byl vybaven převaděči pro lokalizovaacuteniacute tiacutesňoveacuteho volaacuteniacute lodiacute a letadel při havaacuteriiacutech Jde o prvniacute satelit připravovaneacuteho systeacutemll KOSPASSARSAT na němž spolupracuje SSSR USA Kanada a Francie (pozoshyrovateleacute jsou Japonsko a V Britaacutenie) Sovětskeacute přiacutestroje do konce roku zashychraacutenily několik lidskyacutech životů Letos k teacuteto družici přibude americkaacute NOAA-E s modifikaciacute zařiacutezeniacute Argos

Technologickeacute družice Mezi ně lze zařadit některeacute sovětskeacute Kosmosy a přeshydevšiacutem japonskou družici Kiku 4 - ETS kteraacute startovala sedmou (a zřejmě posledniacute) raketou N-l ze zaacutekladny Tanegasl1ima dne 3 zaacuteřiacute Satelit maacute hmotshynost 385 kg a sloužiacute pro ověřovaacuteniacute systeacutemu třiacuteoseacute stabilizace tepelneacute regulace slunečniacutech člaacutenkll iontovyacutech motoruacute i noveacute vidiconoveacute kamery pro pozoroshyvaacuteniacute Země

V-ědeckeacute družice Samostatně nebyla vypuštěna ani jedinaacute vědeckaacute družice - avšak pracovaly desiacutetky přiacutestrojů na satelitech z předchoziacutech let i na kosshymickyacutech sondaacutech v různyacutech čaacutestech slunečniacute soustavy Noveacute experimenty byly realizovaacuteny jen na orbitaacutelniacutech staniciacutech a na raketoplaacutenu

Mezi zajiacutemaveacute informace patřiacute vyacutesledky sovětskyacutech sond Veněra ktereacute uskutečnily přistaacuteniacute na povrchu Venuše a pracovaly po dobu několika desiacutetek minut společně s mapovaciacutem radarem a dalšiacute aparaturou na americkeacute drushyžici Pioneer-Venus kteraacute je v činnosti již od r 1978 Takeacute na Marsu dosud pracuje sonda Vikilg 1 i když v omezeneacutem režimu Byly shrnuty některeacute poznatky ktereacute přinesla celkem bylo sondami tohoto typu Ipořiacutezeno 4500

160

sniacutemků z povrchu a 51 500 sniacutemkll z oběžneacute draacutehy 97 povrchu planety bylo sniacutemaacuteno s rozlišeniacutem 300 m a 2 dokonce s rozlišeniacutem lepšiacutem než 25 metrů Uacutespěšně pracujiacute takeacute sondy Voyager a Pioneer ve vnějšiacutech čaacutestech slunečniacute soustavy Pioneer 10 opustil letos v červnu prostor planet

Studentskaacute aktivita v oblasti kosmonautiky zaznamenala loni mimořaacutedneacute uacutespěchy Bylo realizovaacuteno několik studentskyacutech experimentů na palubě rashyketoplaacutenu Columbia a ze Saljutu 7 odstartovaly dvě amateacuterskeacute raacutedioveacute družice lskra postaveneacute studenty z Moskvy Podařilo se takeacute uveacutest do plneacuteho provozu družici Uosat - satelit připravenyacute za mezinaacuterodniacute pomoci ve V Britaacutenii a vypuštěnyacute již v řiacutejnu 1981 Rozviacutejiacute se mezinaacuterodniacute hnutiacute konstrukteacuterů slunečshyniacutech plachetnic z řad studentů a amateacuterskyacutech zaacutejemců Naacutes může těšit že při Hvězdaacuterně a planetaacuteriu v Praze pracuje studentskaacute skupina zaměřenaacute na tento probleacutem a že vostreacute mezinaacuterodniacute konkurenci ziacuteskala ve studentskeacute soutěži na astronautickeacutem kongresu v Pařiacuteži prvniacute cenu

Na zaacutevěr ještě několik poznaacutemek z kosmonautickeacute diplomacie Přes dva tisiacutece uacutečastniacuteků se v srpnu sešlo na druheacute konferenci OSN Unispace konaneacute ve viacutedeňskeacutem Hofburgu pod předsednictviacutem indickeacuteho vědce Yasha Pala Škoshyda že jednaacuteniacute ovlivnili někteřiacute politikoveacute a že neprobiacutehalo vždy věcně a konshykreacutetně 33 kongres IAF se konal v Pařiacuteži těsně před 25 vyacuteročiacutem startu prvniacuteshyho Sputniku Zuacutečastnilo se ho Ipřes 1100 osob ze 32 zemiacute světa - nejviacutece bylo pochopitelně Francouzů (522) pak Američanů (205) naacutesledovali NěmCi Soshyvěti atd na 14 miacutestě jsme byli s deseti uacutečastniacuteky i my Letošniacute kongres se bude konat v Budapešti od 9 do 15 řiacutejna

Vyacuteznam meteoroidů Konraacuted Beneš v ranyacutech dějinaacutech

slunečniacute soustavy Většina pevnyacutech těles slunečniacute soustavy ať již maacuteme na mysli planety nebo

měsiacutece maacute i přes zjevneacute vnějšiacute rozdiacutely jeden zaacutekladniacute rys společnyacute Jejich povrch je v různeacute miacuteře pokryt kraacuteteriY_ Vyacuteskyt kraacuteterů je na tělesech slunečniacute soustavy natolik univerzaacutelniacute že je dnes praacutevem považujeme za struktury panshysolaacuterniacuteho vyacuteznamu Kdybychom však byli odkaacutezaacuteni jen na teleskopickaacute poshyzorovaacuteniacute a neměli zaacuteznamy z družic a meziplanetaacuterniacutech sond sotva bychom to mohli tvrdit s takovou určitostiacute (tab na str 163) Současnaacute věda přisuzuje největšiacute čaacutesti kraacuteterů vnějšiacute původ a uvaacutediacute jej do

přiacutemeacute souvislosti s dynamickyacutem vyacutevojem slunečniacute soustavy Podle představ planetologů byl přiacutenos meteoroidů obzvlaacuteště vysokyacute v dobaacutech kdy planety a měsiacutece vstupovaly do dlouhyacutech dějin geologickeacuteho vyacutevoje a kdy častyacutemi sraacutežkami s ciziacutemi tělesy vznikal na jejich povrchu relieacutef v němž vedle neshyspočetnyacutech jam a kraacuteterů různyacutech velikostiacute zaujiacutemallY miacutesto i obrovskeacute okrouhshyleacute paacutenve jejichž zřetelneacute obrysy se dodnes zachovaly na Merkuru (např Cashyloris Planitia - 1300 km) Venuši (Artemis Planitia - 2400 km) Měsiacuteci (Mare 1mbrium - 1350 km) a Marsu (Argyre Planitia - 900 km) Stopy po sraacutežkaacutech s velkyacutemi meteoroidy či planetkami však nejsou znaacutemy jen z povrchu planet terestrickeacuteho typu ale i z některyacutech měsiacuteců obřiacutech planet jak dokazuje obshyiev kruhoveacute struktury Valhalla (1500 km) a struktury Asgard (600 km) na Jupiterově Měsiacuteci Kallisto několik set kilometrů velkeacuteho kraacuteteru na Saturnově Tethydě apod Ve světle toho je impaktniacute mechanismus uznaacutevaacuten jako vyacuteznamshynyacute relieacutefotvornyacute (v jisteacutem smyslu i horotvornyacute) činitel kteryacute se uplatňoval ve všech čaacutestech slunečniacute soustavy ktereacute jsme dosud bliacuteže ~oznali

Přestože kraacutetery jsou teacuteměř všudypřiacutetomneacute neniacute jejich distribuce na poshyvrchu planet a měsiacutecll zdaleka pravidelnaacute Podrobnějšiacute srovnaacutevaciacute studie ukashyzujiacute že v zaacutesadě je možno rozlišovat tělesa na nichž jsou kraacutetery dodnes

161

dominantniacutem prvkem (Merkur Měsiacutec z velkeacute čaacutesti i Mars Jupiterovy Měsiacutece Ganymedes a Kallisto Saturnovy satelity Mimas Dione Rhea a Tethys) a na druheacute straně tělesa na kteryacutech jsou stopy po sraacutežkaacutech s meteoroidy spiacuteše jen zvlaacuteštnostiacute K takovyacutem ze znaacutemyacutech těles patřiacute Země a Jupiterovy měsiacutece 10 a Europa

Jak si tyto nepravidelnosti anebo rozdiacutely ve způsobu zachovaacuteniacute kraacuteterů vysvětlujeme

Při současneacutem stupni poznaacuteniacute se jako nejvěrohodnějšiacute jeviacute vyacuteklad že čiacutem je přiacuteslušneacute těleso vyacutevojově Iprimitivnějšiacute a jeho povrch druhotně meacuteně přeshytvořen tiacutem viacutece je jeho povrch nasycen kraacutetery V přiacutepadě terestrickyacutech plashynet to platiacute předevšiacutem o Merkuru Měsiacuteci a Marsu zejmeacutena pro ty čaacutesti jejich povrchu ktereacute jsou budovaacuteny tzv pevninami (v podmiacutenkaacutech Marsu jsou to předevšiacutem rozsaacutehleacute plochy jižniacute polokoule v podmiacutenkaacutech Měsiacutece jeho od Země odvraacutecenaacute strana) Na pevnyacutech tělesech v okoliacute Slunce jsou relativně nejleacutepe zachovaacuteny (nejmeacuteně erodovaacuteny) kraacutetery měsiacutečniacute a merkurskeacute Vyššiacutem stupshyněm degradace se vyznačujiacute impaktniacute kraacutetery Marsu a snad ještě vyššiacutem kraacutetery Venuše

V sesklllpeniacute tzv Galileovyacutech měsiacuteců se nepravidelnosti v distribuci kraacuteteril projevujiacute tak že nejvyššiacute stupeň saturace vykazuje primitivniacute a současně nejshystaršiacute Kallisto zřetelně meacuteně kraacuteterů maacute Ganymedes zatiacutemco na povrchu Europy a 10 impaktniacute kraacutetery chlybiacute anebo se vyskytujiacute jen zcela ojediněle Jak vysvětlit tuto různorodost v miniaturniacute slunečniacute soustavě Jupitera

Z podrobnějšiacuteho průzkumu měsiacutece 10 vychaacuteziacute najevo že maacute doposud horkeacute s povrchem komunikujiacuteciacute nitro a že jeho vnějšiacute čaacutesti jsou svyacutem způsobem přetvaacuteřeny a regenerovaacuteny Určityacutem svědectviacutem těchto procesů je i jeho pestře zbarvenyacute povrch Vysvětlujeme si to tiacutem že 10 je podřiacutezen neobyčejně silnyacutem slapovyacutem uacutečinkům bliacutezkeacute obřiacute planetw a že ~raacutevě s touto okolnostiacute souvisiacute jeho vnitřniacute ohřev a vysokaacute seismickaacute aktivita doprovaacutezenaacute vulkanickou činshynostiacute (viz např sopečneacute kaldery Maasaw Patera Creidne Patera aj) Za tohoto stavu interakciacute jsou podmiacutenky pw dlouhodobějšiacute zachovaacuteniacute impaktniacutech kraacuteterů pochopitelně velmi nepřiacutezniveacute Naacutesledky slapově podmiacuteněneacuteho tektoshynickeacuteho neklidu pozorujeme i ve zledovatěleacutem přiacutekrovu Europy v podobě hustyacutech systeacutemů hlubokyacutech trhlin rokliacute a přiacutekopů StoiPY po sraacutežkaacutech s meshyteoroidy jsou i na tomto měsiacuteci velkou zvlaacuteštnostiacute

Kraacutetery ve velkeacutem množstviacute se vyskytujiacute teprve na vnějšiacutech od uacutestředniacute planety vzdaacutelenějšiacutech satelitech I na nich jsou však patrneacute určiteacute rozdiacutely ktereacute se jeviacute např v tom že povrch Ganymeda je morfologicky i strukturně diferencovanějšiacute než povrch staršiacuteho měsiacutece Kallisto Sniacutemky s většiacute rozlishyšovaciacute SChopnostiacute přesvědČivě ukazujiacute že světlaacute vraacuteskovaacute paacutesma Ganymeda majiacute viditelně nižšiacute hustotu kraacuteterů než tmaveacute hlstoricklY staršiacute a bombardoshyvaacuteniacute deacutele vystaveneacute oblasti

Vyjaacutedřiacuteme-li evolučniacute stadia terestrickyacutech planet od vyacuteVOjově primitivnějshyšiacutech k složityacutem posloupnostiacute Merkur-Mars-Venuše-Země můžeme toteacutet v poněkud jineacute kvalitativniacute rovině učinit i s Galileovyacutemi měsiacuteci V druheacutem přiacutepadě lze vyacutevojoveacute stavy od nejstaršiacutech k nejmladšiacutem stanovit pořadiacutem Kallisto-Ganymedes-Eurolpa-Io Četnost a způsob zachovaacuteniacute kraacuteterů klesaacute v obou uvedenyacutech řadaacutech vždy zleva do prava Pro teorii planet z toho plyne poučeniacute že hnaciacutem faktorem vyacutevoje nejsou jen vnitřniacute siacutely ale za jistyacutech okolshynostiacute i siacutely ktereacute vyplyacutevajiacute ze vzaacutejemneacuteho působeniacute dvou těles na sebe Půshysobeniacute a vyacuteznam takovyacutech sil nelze vyloučit ani v daacutevnějŠiacute historii dvojplashynety Země-Měsiacutec (viz odlišnosti mezi přivraacutecenou a odvraacutecenou stranou našiacute přirozeneacute družice)

Po vzaacutejemneacutem srovnaacuteniacute planetaacuterniacutech relieacutefů těles z okoliacute Slunce Jupitera a nejnověji i Saturna lze dospět k zaacutevěru že v satelitniacute soustavě posledně jmenovaneacute planety je kraacuteterovyacute typ relieacutefů nejběžnějšiacute Podle dokumentace ziacuteskaneacute Voyagery je charakteristickyacute pro měsiacutec Mimas Tethydu Rheu a Dione V meacuteně pravidelneacute formě i pro Encelada a lapeta na nichž vedle obshylasti s kraacutetery existujiacute takeacute hladkeacute ~lochy O Titanu ještě nic určiteacuteho neviacuteme neboť jeho povrch je zahalen hustou atmosfeacuterou

162

ROZMĚRY H USTOTY A STRUKTURNIacute PRVKY PEV NYacuteCH TĚLES Z OKOLIacute SLUNCE rUPl TE RA A SATURNU

Pla neta sat elit

Prům r

( km

Sltedniacute hustota

( gem - Jl

Minul~ (+ nebo současneacute (+ + I

projevy vulkanismu

Saturace lmpaktnlml kraacutelery

Merkur 4880 5 4 + vysokaacute Venuše 12100 52 ++ Země 12740 55 ++ teacuteměř nulovaacute Měsiacutec 3476 33 + vysokaacute Mars 6740 39 + regio naacutelně vysokaacute

[o 3640 35 ++ teacutem ě ř nulovaacute Europa 3130 30 teacuteměř nulovaacute Ganymed 5280 19 vysok aacute Kallisto 4840 1 7 velmi vy sokaacute

Mlmas 390 12 velmi vysokaacute Enceladus 500 11 ne pravidelnaacute Teurothys 1050 12 vy sokaacute Dlone 1120 14 velmi vysokaacute Rhe a 1530 12 velmi vysokaacute Titan 5120 19 lapetu s 1400 13 nepravidelnaacute vysokaacute pouze

na světl eacute polokouli

Jakeacuteho složeniacute byly meteoroidy ktereacute tento relieacutef utvaacuteřely a jakeacute laacutetkoveacute prostřediacute rozrušovaly Pro většinu Saturnovyacutech měsiacuteců lapidaacuterně označoshyvanyacutech jako špinaveacute sněhoveacute koule jsou přiacuteznačneacute velmi niacutezkeacute střednI hustoty v mnoha přiacutepadech ne o mnoho vyššiacute než je hustota vody (tab) Z toho usuzujeme že jejich vnějšiacute čaacutesti tvořiacute převaacutežně led a zmrzleacute plyny v protikladu ke kamennyacutem litosfeacuteraacutem těles z okoliacute Slunce

Na rozdiacutely ve složeniacute pevnyacutech těles z okoliacute Slunce a obřiacutech planet (viz vyacuterazneacute rozdiacutely v hustotaacutech tab) lze nepřiacutemo usuzovat i podle některyacutech jevů spjatyacutech s impaktniacute činnostiacute Tak se např přesvědčujeme o tom že nejshymladšiacutemi meteoroidy byl na povrchu Ganymeda a Kallisto obnažen zaacuteřivě bělostnyacute substraacutet naacuteJpadně odlišnyacute od tmavšiacuteho okoliacute Existence těchto biacutelyacutech skvrn (tj paprskovyacutech kraacuteterů) prozrazuje že původniacute povrch obou satelitů byl již za dlouheacute věkiy pokryt nějakyacutem specifickyacutem druhem sekundaacuterniacuteho reshygolitu vznikleacuteho meteorickou eroziacute rekrystalizaciacute čaacutestic přiacutenosem meziplashynetaacuterniacuteho prachu nebo nějakyacutemi jinyacutemi procesy jejichž povahu dosud přesně neznaacuteme Přitom je zajiacutemaveacute že i po kontaminaci kteraacute již trvaacute několik miliard let je středniacute albedo nejstaršiacuteho satelitu Kallisto (017) staacutele asi dvashykraacutet vyššiacute než albedo Merkura a Měsiacutece V přiacutepadě mladšiacuteho Ganymeda (046) je albedovyacute rozdiacutel ještě vyacuteraznějšiacute V podstatě platiacute přiacutemaacute uacuteměrnost že čiacutem jsou kraacutetery staršiacute tiacutem jsou takeacute tmavšiacute Prostyacute zaacutevěr zniacute že s geologickyacutem staacuteřiacutem tělesa se nejen zvyšuje hustota kraacuteterů ale současně se snižuje i jeho středniacute albedo Předpoklaacutedaacutem že toteacutež platiacute i pro přirozeneacute družice planety Saturn

Prohliacutedka sniacutemků předanyacutech Voyagery prozrazuje ještě dalšiacute pozoruhodnou skutečnost Tentokraacutet maacutem na mysli strukturniacute odlišnost vyacuteslednyacutech tvarů impaktů v zaacutevislosti na laacutetkoveacutem a fyzikaacutelniacutem prostřediacute Poučneacute je v tomto ohledu srovnaacuteniacute měsiacutečniacuteho Mare Orientale (kamennaacute litosfeacutera) a velkeacuteho okrouhleacuteho uacutetvaru Valhalla na zledovatěleacutem povrchu měsiacutece Kallisto Valhalla se př i pohledu z kosmickeacute vyacutešky podobaacute radiaacutelniacute soustavě vln jakeacute se vyshytvořiacute při vhozeniacute kamene do rybniacuteka (Impakt zde možnaacute způsobil dočasnou změnu pevneacuteho skupenstviacute v kapalneacute) Sklaacutedaacute se z velmi plocheacute centraacutelniacute deprese (300 km) obklopeneacute asi deseti nevysokyacutemi koncentricky orientovashynyacutemi elevacemi Pozoruhodneacute je to že v Iperifeacuterniacutech čaacutestech vlny vyzniacutevajiacute aniž konč iacute nějakyacutem okrajovyacutem pohořiacutem Z toho důvodu Valhalla ani nepůsobiacute dojmem kotliny Ve stavbě paacutenve Orientale vidiacuteme sice některeacute prvky podobshy

163

neacute např soustřednost valů v okoliacute mare (Montes Rook I a II) ale naviacutec i prvky odlišneacute např vyacuterazneacute okrajoveacute pohořiacute (Montes Cordilleral laacutevoveacute hmoty na dně centraacutelniacute deprese i při uacutepatiacute okolniacutech valů apod Strukturniacute typ Valhally nebo jiacute přiacutebuzneacute struktury Asgard nenalezneme na žaacutedneacute tereshystrickeacute planetě Jsou to tvary naprosto specifickeacute ktereacute se v podmiacutenkaacutech kamennyacutech litosfeacuter nemohly ani vytvořit

Pozorovaneacute skutečnosti nasvědčujiacute tomu že v ranyacutech dějinaacutech slunečniacute soushystavy měly meteoroidy funkci vyacuteznamneacuteho relieacutefoveacuteho činitele Existujiacute duacuteshykazy že historicky měla jejich Ipůsobnost přiacutekře sestupnou tendenci a že eacutera hlavniacuteho přiacutenosu meteoroidů vyzniacutevala v mezidobiacute před třemi až čtyřmi mishyliardami let Od těch dob již dochaacutezelo ke katastrofaacutem většiacutech rozměruacute staacutele řiacutedčeji Svědllty nejmladšiacutech sraacutežek jsou tzv paprskoveacute kraacutetery ktereacute znaacuteme nejen z Merkuru a Měsiacutece ale i z povrchu Ganymeda Kallisto a Dione Staryacute impaktoidniacute relieacutef se až do dnešniacutech času v nejuacuteplnějšiacute formě zachoval na těch planetaacutech a měsiacuteciacutech ktereacute již vyacutevojově daacutevno ustrnuly a jejichž přeshytvaacuternaacute schopnost je velmi niacutezkaacute

Přestože na impaktniacute mechanismus pohliacutežiacuteme jako na pansolaacuterniacute fenomeacuten nejsou jeho strukturniacute projevy vždy identickeacute neboť se uskutečňoval a v menshyšiacute miacuteře se dosud uskutečiiacuteuje v laacutetkově i fyzikaacutelně odlišnyacutech prostřediacutech Na přiacutekladu Valhally a Mare Orientale jsme se přesvědčili o tom že vyacutesledneacute tvary impaktuacute mohou byacutet velmi ruacuteznorodeacute V toku času se vzhled planet Gl

měsiacuteců měniacute ale Ipřiacutečiny těchto změn jsou velmi rOzmani teacute Na některyacutech z nich se kraacuteterovyacute relieacutef buď nevyvinul anebo již zcela zanikl Takovaacute tělesa jsou však v slunečniacute soustavě spiacuteše vyacutejimkou

Vizuaacutelniacute pozorovaacuteniacute Ladislav Schmied

Slunce v ČSSR v r 1982 V roce 1982 spolupracovaly s hvězdaacuternou ve Valašskeacutem Meziřiacutečiacute na jejiacutem

celostaacutetniacutem odborneacutem metodickeacutem uacutekolu v oboru Slunce tyto vizuaacutelniacute pozoshyrovaciacute staniacutece

KH Banskaacute Bystrica HaP Českeacute Budějovice AK ZŠ Fryacutedek-Miacutestek Grygov KH Hlohovec LH Humenneacute SUacuteAA Hurbanovo OH Levice AK Kunžak AK Nitra AK Naveacute Zaacutemky KH Prešov Observatoacuterium SAV Skalnateacute Pleso LH Veseliacute n Moravou LH Rimavskaacute Sobota LH Vlašim OH Žiar 11 Hronom a LH Žilina

Tyto stanice zasiacutelaly hvězdaacuterně ve Valašskeacutem Meziřiacutečiacute měsiacutečně sveacute pozoroshyvaciacute protokoly a některeacute z nich Ipředaacutevaly sveacute denniacute kresby slunečniacute fotoshysfeacutery teacutež AUacute ČSAV v Ondřejově pro uacutečely předpovědniacute služby slunečniacute aktishyvity (Fotosferex) Přehledy vykonanyacutech pozorovaacuteniacute byly publikovaacuteny v Bulleshytinu pro pozorovaacuteniacute Slunce hvězdaacuterny ve Valašskeacutem Meziřiacutečiacute vydaacutevaneacutem pro potřebu odborneacuteho uacutekolu v oboru Slunce Zaacuteroveň byla provedena redukce všech pozorovaciacutech řad na řadu mezinaacuterodniacutech relativniacutech čiacutesel Rl a vytvořeshyna řada průměrnyacutech hodnot denniacutech relativniacutech čiacutesel slunečniacute činnosti znaacuteshyzorněnaacute na obraacutezku na str 159

K vytvořeniacute teacuteto řady bylo použito celkem 2045 denniacutech hodnot relativniacuteho čiacutesla z 338 pozorovaciacutech dnů tj 925 z celkoveacutehc počtu dnů roku Pokud chybiacute v některeacutem dni pozorovaacuteniacute je křivka zakreslena přerušovaně Průměrnaacute měsiacutečniacute relativniacute čiacutesla jsou znaacutezorněna vodorovnyacutemi uacutesečkami a vyacuteše ročniacuteho relativniacuteho čiacutesla vodorovnou přiacutemkou natpřiacuteč grafem

Z grafu je zřejmeacute že v roce 1982 převyšovala slunečniacute aktivita ročniacute průměr v měsiacuteciacutech uacutenoru březnu dubnu zaacuteřiacute a prosinci Naproti tomu byla slunečniacute aktivita vyjaacutedřenaacute relativniacutemi čiacutesly nižšiacute v měsiacuteciacutech lednu květnu červnu červenci srpnu řiacutejnu a listopadu Vůbec nejvyššiacute měsiacutečniacute relativniacute čiacuteslo bylo v uacutenoru a nejnižšiacute v květnu

Při zaacutekladně grafu relativniacutech čiacutesel můžeme odečiacutest na jeho časoveacute stupnici

-gt STR 169 164

Nahoře sovětštiacute kosmonauteacute Popov Savickaja a Serebrov dole nosnaacute raketa kosmickyacutech lodi Sojuz T na bajkonurskeacutem kosmodromu

165

1977 ~ KL S ME Z ~A~(J DNl ~()~AO(OU SALJ UT 6 ~ z soaovoc t OCl p~OG ~ ~~

f-___________ ------1SALJ UT 6

Schematickeacute znaacutezorněni využit orbitaacutelnl stanice SALJUT 6 po dobu jejl činnosti na oběžneacute draacuteze kolem Země Od 19 června 1981 byla k Saljutu 6 připojena umělaacute družice Země Kosmos 1267 kteraacute byla vypuštěna 25 dubna 1981 Kosmos 1267 je jakyacutemsi předchůdcem budoucich modulů z nichž budou sestavovaacuteny velshykeacute moduloveacute orbitaacutelni stanice pro 12 I viacutece kosmonautů Dne 29 července 1982 byl tento orbitaacutelniacute komplex naveden na sestupnou draacutehu a nad Tichyacutem oceaacutenem došlo k jeho zaacuteniku Tlm skončila dalš[ vyacuteznamnaacute etapa v oblasti pilotovanyacutech letů (K člaacutenku na str 157-161)

Orbltaacuteln stanici SALJUT 7 dopravila na oběžnou draacutehu kolem Země nosnaacute raketa Proton dne 19 4 1982 tedy přesně 11 let po startu Sal jutu 1 Saljut 7 je zdoshykonalenou staniciacute druheacute generace vybashyvenaacute dvěma spojovaciacutemi uzly Maximaacutelnl průměr činiacute 415 m deacutelka 15 m Vnějšim vzhledem a rozměry se novaacute stanice neshylišiacute od sveacute piedchůdkyně - Saljutu 6 Je opatřena třemi panely slunečniacutech bashyterIiacute jejichž vyacutekon je v porovnaacuteni se Saljutem 6 asi o 10 vyššf Rozpětiacute pashynelů slunečnlch bateriiacute činiacute 17 rn Určishytyacutech změn doznala konstrukce průzorů Zevnitf jsou opatřeny tenkyacutemi sn(matelshynyacutemi skly ktereacute se odstraiiacuteujl v přiacutepade přesnyacutech měřenI Několk průzorů je chraacuteněno ještě zvenčl průhlednyacutemi kryty s elektrIckyacutem ovlaacutedaacuteniacutem - odklaacutepějl se opět jen při přesniacutech měřeniacutech Dva průshyzory jsou zhotoveny ze skla propouštěshyjiacuteciacutehO ultrafialoveacute zaacuteřeniacute Stěny stanice JSou pokryty omyvatelnou koženkou Leshyvyacute bok stanice maacute zelenou barvu pravyacute beacutežovou a strop biacutelou K nejvetširn změshynaacutem došlo v uacuteseku vědeckeacuteho zařizenL Je zde urn(stěn komplex dalekohledů urshyčenyacutech k průzkumu zdrojů rentgenoveacuteho zaacuteřeniacute Celkovaacute hmotnost těchto přiacutestroshyjů dosahuje asi 500 kg

(LH Val Meziřiacutečiacute)

Sovětštiacute kosm onauteacute Berezovoi a Lebeděv K člaacutenku str 157-161

Mezinaacuterodniacute sovětsko-francouzskaacute posaacutedka Saliutu 7 [uančenkou Chreacutetien a Džanibekou

167

Pozorovaacuteniacute zatměniacute Slunce v sadech před hvězdaacuternou na Petřiacuteně (nahoře ) před večerniacutem pozorovaacuteniacutem na pionyacuterskeacutem taacuteboře (dole) (Foto archiv HaP Praha ke zpraacutevě na str 174-175 )

168

~ O1--~

Oj ť fl

OD 1 ill11 j I j I Ir ~ 1 ttVrL rl 0 i ( I I I t l 11 --1i+=t1tlr ----l1r-~--~ U~ h _~ _LL-J_y-----bp~_4_~l-1ICLI I -j- - )rltŤ -- -- ~ -vl I II U I

100 ~ ~I fflII I I I ~ TI f l TV - I ~ - -~J I ~ I ~ Iv I I 1 I II j gt

~ ll f O+ ---u --I--il-j IJ I U I II - ~Ll JH yl I lili i I i -i ll III q rucJ~ 1982 II ll IV V Vf VII Viii lX X Xl XII

+50deg - -r- --T ~_ J I -1 - I - I Lll _~~t~middotmiddot~~~~plusmn~~t ~lt~f~middot~1

1120 [1sectQ0r l T i=j]f] 1125 OTOČKA

data průchodu nejmohutnějšiacutech skupin slunečniacutech skvrn centraacutelniacutem meridiaacutemiddot nem Slunce (index s označeniacutem S) jejichž přibližneacute polohy jsou zakresleny schematicky podle Carringtonovyacutech otoček ve spodniacute čaacutesti obraacutezku Největšiacute ze zakreslenyacutech skupin slunečniacutech skvrn byly skupiny typu F podle curyšskeacute klasifikace v rotaci 1723 s heliografickou deacutelkou 318deg a šiacuteřkou -- 13deg a v roshytaci 1724 s deacutelkou 330deg a šiacuteřkou + 10deg Heliografickeacute deacutelky skupin skvrn mů žeme odhadnout tpodle stupnice pod rotaciacute čiacuteslo 1723 Na kresbě je slunečniacute rovniacutek znaacutezorněn silnou přiacutemkou a označen Ddeg P)erušovanyacutemi uacutesečkami jsou znaacutezorněny průměrneacute a plnyacutemi uacutesečkami nejvyššiacute a nejnižšiacute šiacuteřky vyacuteskytu slunečniacutech skvrn na severniacute [Iplus) a jižniacute (minus ) polokouli Slunce

Tento grafickyacute přehled byl sestaven podle kreseb Slunce pozorovaciacute stashynice v Kunžaku Rovněž naacutesledujiacuteciacute tabulka porovnaacuteniacute několika zaacutekladniacutech indexů slunečniacute činnosti v letech 1981 a 1982 obsahuje vyacutesledky statistickeacuteho zpracovaacuteniacute pozorovaacuteniacute teacuteto stanice

Slunečniacute polokoule severniacute jižniacute

Rok 1981 1982 1981 1982

Průměrneacute ro č niacute neredukovaneacute relativniacute čiacuteslo slunečniacute činnosti 73 54 73 65 Průměrnaacute heliograficaacute šiacuteřka

vyacuteskytu slunečniacutech skvrn +128deg +108deg _139deg -135deg Nejvyššiacute heliografickaacute šiacuteřka

vyacuteskytu slunečniacutech skvrn +270deg +270deg -440deg _390deg

Z celeacuteho obsahu tohoto člaacutenku vyplyacutevaacute že v roce 1982 v souladu s postushypujiacuteciacutem 21 jedenaacutectiletyacutem cyklem slunečniacute činnosti došlo k vyacuterazneacutemu poshyklesu relativniacutech čiacutesel proti obdobiacute j euroho maxima a rovněž k dalšiacutemu přibliacuteženI aktivniacutech zoacuten severniacute i jižniacute polokoule Slunce k slunečniacutemu rovniacuteku podle SIPorerova zaacutekona Slunečniacute aktivitu lze v roce 1982 charakterizovat značnyacutemi vyacutekyvy od nejnižšiacutech hodnot relativniacuteho čiacutesla až po hodnoty srovnatelneacute s hodnotami z maxima probiacutehajiacuteciacuteho jedenaacutectileteacuteho cyklu

169

TAB 2 PŘEHLED PlLOTOV ANYacuteCH KOSMICKlCH LETO V ROCE 1982

Kosmick6 loď Start Posaacutedka Trvaacutenf letu Poznaacutemka

(Saljut 7) 19 4 orbitaacutelniacute stanice

Sojuz T-5 13 5 A N Berezovol rekordniacute pobyt naacutevrat v Sojuzu T-7 V V Lebeděv 211d09h05m

[Progress 13) 23 5 naacutekladniacute loď

Sojuz T-6 24 6 V A Džabenlkov prvniacute francouzskyacute kosmonaut A S Ivančenkov 1-L Chreacuteten 8d21h51m

[progress 14) 10 7 naacutekladni loď

Sojuz T-] 19 8 L I Popov druhaacute žena ve vesmlruacute A A Serebrov S J Savickaacute 7d21h35m

(progress 15) 18 g naacutekladniacute loď

(P rogress 16) 31 10 naacutekladni loď

STS 3 22 3 J Lousma Col umbia Ch Fullerton SdOOh05m

STS 4 27 6 T Mattingly Columbia H Hartsfield 7dQ1hOgm

STS 5 11 11 V Brand R Overmyer Columbia - prvniacute operačnl let J Allen W Lenoir 5d02h14m [vyneseni družIc SBS 3 a Telesat 5)

nUle V paacutesmu 46 GHZ zbytek v Ipaacutesmu 1114 GHz Připomeňme si že prvniacute telegrafniacute kabel byl na dno Atlantskeacuteho oceaacutenu položen roku 1866 a teprve roku 1956 byl uskutečněn prvniacute telefonniacute hovor mezi Evropou a Amerikou Dnes je položeno celkem 10 samostatnyacutech kabelů na dno Atlantiku avšak jejich celkovaacute kapacita se nevyrovnaacute ani jedineacute družici lntel5at 5

Kanadskyacute systeacutem Telesat byl doplněn dvěma družicemi Anik D pracuje v paacutesmu C (tj 64 GHz) - jeho konstrukce je odvozena z modelu HS 376 Hughes Aircraft Co a postavila jej kanadskaacute firma Spar Aerospace Ltd v Toshyrontu Maacute kapacitu 24 kanaacutelů o šiacuteřce paacutesma po 36 MHz Aniacutek C (Telesat 6) je prvniacute z noveacute generace pro paacutesma 1412 GHz Maacute kapacitu 16 kanaacutelů každyacute po 54 MHz a jeho vysiacutelaacuteniacute mohou zachycovat anteacuteny o průměru jen 12 metru

V praxi se již několikraacutet uplatnila konstrukce Hughes HS 376 - je to vaacutelshycovaacute družice o průměru 216 m a deacutelce 274 m z niacutež se vně vysouvaacute dalšiacute dutyacute vaacutelec jehož povrch je teacutež pokryt slunečniacutemi bateriemi Satelit o hmotnosti 585 kg je stabilizovaacuten rotaciacute a jen jeho anteacutena je pevně zaměřovaacutena na stanoshyvenou oblast na Zemi

Indickaacute družice Insat 1-A startovala americkou raketou dne 10 dubna Sloužiacute pro přenos v paacutesmu C sběr dat z pozemniacutech stanic a pro meteoroloshygickeacute uacutečely Jejiacute činnost však byla ohrožena špatnou funkciacute anteacuteny kraacutetce po navedeniacute na oběžnou draacutehu

Družice pro pozorovaacuteniacute Země V roce 1982 dosaacutehl počet satelitů zkoumajiacuteshyciacutech s různyacutemi zaacuteměry IPovrch Země čtyřiciacutetky Sovětskyacute svaz pokračoval ve vypouštěniacute družic Kosmos - celkem 26 jich bylo určeno pro naacutevrat z oběžneacute draacutehy obvykle do dvou tyacutednů po startu Siacuteť meteorologickyacutech družic byla dQshyplněna dvěma exemplaacuteři Meteoru 2 (č 8 a 9) Sedm satelitů Kosmos různyacutech typů sloužilo pro dlouhodobyacute program Priwda Američaneacute vyslali do vesmiacuteru družici Landsat 4 - prvniacute z noveacute generace

družic pro daacutelkovyacute průzkum Dvoutunovaacute družice nese multispektraacutelniacute apashyraturu podobnou předchoziacutem na satelitech ERTS a sedmikanaacutelovyacute řaacutedkoVoacutelCIacute sniacutemač pro teacutematickeacute mapovaacuteniacute (rozlišeniacute ve viditelneacutem oboru 30 m v infrashyčerveneacutem 120 m) Zvlaacuteštnostiacute je že na palubě chybiacute zaacutepisovyacute magnetofon Pro Ipřenos dat se maacute použiacutevat družice TDRSS a později i regionaacutelniacute družice pro navigaci Navstar Předpoklaacutedaacute se že po skončeniacute aktivniacute životnosti (tj po třech letech služby) bude Landsa t snesen raketoplaacutenem opraven a znovu odstartovaacuten Startovaly takeacute dvě vojenskeacute meteorologickeacute družice AMS jeshyjichž konstrukce je podobnaacute noveacute generaci TirosiL

159

TAB 3 PŘEHLED SPOJOVYacuteCH DRUJIC ZA ROK 1982

Družice Stdl Start Poznaacutemka

Satcom 4 USA 16 1 systeacutem společnosti RCA 24 převaděčll na d 83 z d Ekran SSSR 5 2 Stacionar T pro pUmě TV vyslaacuteniacute nad 99 v d WestJf 4 USA 26 2 nahrazuje Westar 1 z r 1974 společnost Wes te rn

Union Telegraph Comp nad 99D z d Ma1nija 1-BE SSSR 26 2 53 družice naacutehrada za 47 družci pro spo jen iacute

s odlehliacutemi čaacutestmi SSSR lntelsat 5-F4 USA 5 3 4 družice zdokonaleneacuteho globaacutelnIho syst eacute mu n (1

Indickyacutem oceaacutenem (630 v d] Gorizont 5 SSSR 15 3 Sracionar 5 nad 54deg v d Malnija 3T SSSR 24 3 18 exemplaacuteř seacuterie nahrazuje 15 exemplaacuteř pr o s

3t2m Orbita Insat 1 A Indie 10 4 nejprve nad 28deg v d později nad 74deg v d Kosmos 1366 SSSR 17 5 experimentaacutelniacute spojovaacute družice Molnija l-BF SSSR 28 5 54 exemplaacuteř seacuterie Westar 5 USA 9 6 jako Westar 4 geostacionaacuterniacute druacuteha Molnija 1-BG SSSR 21 7 55 exemplaacuteř seacuterie Telesat 5 Kanada 26 ll Anik 0-1 nad 1045deg z d Molnija 3-U SSSR 27 8 19 družice seacuterie Ekran 9 SSSR 16 9 Stacion8r T nad 99deg v d Intelsat 5-F5 USA 28 9 geostaCIOnaacuterniacute draacuteha plO amelickeacute miacutestniacute komu shy

nikace Gorlzant 6 SSSR 20 10 nad 90 v d (] pro systeacutem Moskva Satcom 5 USA 28 10 pro společnost RCA geostacionaacuterniacute draacuteha SBS 3 USA 11 11 start z raketoplaacutenu pro obchodnI spojeniacute na d 9~o

Z d Telcsat 6 Kanada ll 11 stalt z raketoplaacutenu nad 1125deg z d Raduga 11 SSSR 26 11 spojeniacute v UHF oblasti televizniacute vysllaacuteniacute

pro systeacutem Orbita nad 35deg v d

Čiacutenskaacute družice kterou vynesla na niacutezkou draacutehu dne 9 zaacuteřiacute raketa CSS-X-4 sloužila po dobu pěti dnů daacutelkoveacutemu průzkumu Země (nejspiacuteše špionaacutežniacuteho charakteru) Poteacute přistaacutela na určeneacutem miacutestě Čiacuteny Indickyacute lnsat nese dvoushykanaacutelovyacute radiometr schopnyacute pořiacutedit každyacutech třicet minut jedno zobrazeniacute zemskeacuteho povrchu Rozlišeniacute v optickeacutem oboru spektra je 27 km v infrashyčerveneacutem 11 km

Navigačniacute družice loni startovaly pouze z uacutezemiacute Sovětskeacuteho svazu Devateshynaacutect z nich patřilo mezi běžneacute satelity Kosmos Vyacutejimkou byl Kosmos 1383 - startoval 29 června a byl vybaven převaděči pro lokalizovaacuteniacute tiacutesňoveacuteho volaacuteniacute lodiacute a letadel při havaacuteriiacutech Jde o prvniacute satelit připravovaneacuteho systeacutemll KOSPASSARSAT na němž spolupracuje SSSR USA Kanada a Francie (pozoshyrovateleacute jsou Japonsko a V Britaacutenie) Sovětskeacute přiacutestroje do konce roku zashychraacutenily několik lidskyacutech životů Letos k teacuteto družici přibude americkaacute NOAA-E s modifikaciacute zařiacutezeniacute Argos

Technologickeacute družice Mezi ně lze zařadit některeacute sovětskeacute Kosmosy a přeshydevšiacutem japonskou družici Kiku 4 - ETS kteraacute startovala sedmou (a zřejmě posledniacute) raketou N-l ze zaacutekladny Tanegasl1ima dne 3 zaacuteřiacute Satelit maacute hmotshynost 385 kg a sloužiacute pro ověřovaacuteniacute systeacutemu třiacuteoseacute stabilizace tepelneacute regulace slunečniacutech člaacutenkll iontovyacutech motoruacute i noveacute vidiconoveacute kamery pro pozoroshyvaacuteniacute Země

V-ědeckeacute družice Samostatně nebyla vypuštěna ani jedinaacute vědeckaacute družice - avšak pracovaly desiacutetky přiacutestrojů na satelitech z předchoziacutech let i na kosshymickyacutech sondaacutech v různyacutech čaacutestech slunečniacute soustavy Noveacute experimenty byly realizovaacuteny jen na orbitaacutelniacutech staniciacutech a na raketoplaacutenu

Mezi zajiacutemaveacute informace patřiacute vyacutesledky sovětskyacutech sond Veněra ktereacute uskutečnily přistaacuteniacute na povrchu Venuše a pracovaly po dobu několika desiacutetek minut společně s mapovaciacutem radarem a dalšiacute aparaturou na americkeacute drushyžici Pioneer-Venus kteraacute je v činnosti již od r 1978 Takeacute na Marsu dosud pracuje sonda Vikilg 1 i když v omezeneacutem režimu Byly shrnuty některeacute poznatky ktereacute přinesla celkem bylo sondami tohoto typu Ipořiacutezeno 4500

160

sniacutemků z povrchu a 51 500 sniacutemkll z oběžneacute draacutehy 97 povrchu planety bylo sniacutemaacuteno s rozlišeniacutem 300 m a 2 dokonce s rozlišeniacutem lepšiacutem než 25 metrů Uacutespěšně pracujiacute takeacute sondy Voyager a Pioneer ve vnějšiacutech čaacutestech slunečniacute soustavy Pioneer 10 opustil letos v červnu prostor planet

Studentskaacute aktivita v oblasti kosmonautiky zaznamenala loni mimořaacutedneacute uacutespěchy Bylo realizovaacuteno několik studentskyacutech experimentů na palubě rashyketoplaacutenu Columbia a ze Saljutu 7 odstartovaly dvě amateacuterskeacute raacutedioveacute družice lskra postaveneacute studenty z Moskvy Podařilo se takeacute uveacutest do plneacuteho provozu družici Uosat - satelit připravenyacute za mezinaacuterodniacute pomoci ve V Britaacutenii a vypuštěnyacute již v řiacutejnu 1981 Rozviacutejiacute se mezinaacuterodniacute hnutiacute konstrukteacuterů slunečshyniacutech plachetnic z řad studentů a amateacuterskyacutech zaacutejemců Naacutes může těšit že při Hvězdaacuterně a planetaacuteriu v Praze pracuje studentskaacute skupina zaměřenaacute na tento probleacutem a že vostreacute mezinaacuterodniacute konkurenci ziacuteskala ve studentskeacute soutěži na astronautickeacutem kongresu v Pařiacuteži prvniacute cenu

Na zaacutevěr ještě několik poznaacutemek z kosmonautickeacute diplomacie Přes dva tisiacutece uacutečastniacuteků se v srpnu sešlo na druheacute konferenci OSN Unispace konaneacute ve viacutedeňskeacutem Hofburgu pod předsednictviacutem indickeacuteho vědce Yasha Pala Škoshyda že jednaacuteniacute ovlivnili někteřiacute politikoveacute a že neprobiacutehalo vždy věcně a konshykreacutetně 33 kongres IAF se konal v Pařiacuteži těsně před 25 vyacuteročiacutem startu prvniacuteshyho Sputniku Zuacutečastnilo se ho Ipřes 1100 osob ze 32 zemiacute světa - nejviacutece bylo pochopitelně Francouzů (522) pak Američanů (205) naacutesledovali NěmCi Soshyvěti atd na 14 miacutestě jsme byli s deseti uacutečastniacuteky i my Letošniacute kongres se bude konat v Budapešti od 9 do 15 řiacutejna

Vyacuteznam meteoroidů Konraacuted Beneš v ranyacutech dějinaacutech

slunečniacute soustavy Většina pevnyacutech těles slunečniacute soustavy ať již maacuteme na mysli planety nebo

měsiacutece maacute i přes zjevneacute vnějšiacute rozdiacutely jeden zaacutekladniacute rys společnyacute Jejich povrch je v různeacute miacuteře pokryt kraacuteteriY_ Vyacuteskyt kraacuteterů je na tělesech slunečniacute soustavy natolik univerzaacutelniacute že je dnes praacutevem považujeme za struktury panshysolaacuterniacuteho vyacuteznamu Kdybychom však byli odkaacutezaacuteni jen na teleskopickaacute poshyzorovaacuteniacute a neměli zaacuteznamy z družic a meziplanetaacuterniacutech sond sotva bychom to mohli tvrdit s takovou určitostiacute (tab na str 163) Současnaacute věda přisuzuje největšiacute čaacutesti kraacuteterů vnějšiacute původ a uvaacutediacute jej do

přiacutemeacute souvislosti s dynamickyacutem vyacutevojem slunečniacute soustavy Podle představ planetologů byl přiacutenos meteoroidů obzvlaacuteště vysokyacute v dobaacutech kdy planety a měsiacutece vstupovaly do dlouhyacutech dějin geologickeacuteho vyacutevoje a kdy častyacutemi sraacutežkami s ciziacutemi tělesy vznikal na jejich povrchu relieacutef v němž vedle neshyspočetnyacutech jam a kraacuteterů různyacutech velikostiacute zaujiacutemallY miacutesto i obrovskeacute okrouhshyleacute paacutenve jejichž zřetelneacute obrysy se dodnes zachovaly na Merkuru (např Cashyloris Planitia - 1300 km) Venuši (Artemis Planitia - 2400 km) Měsiacuteci (Mare 1mbrium - 1350 km) a Marsu (Argyre Planitia - 900 km) Stopy po sraacutežkaacutech s velkyacutemi meteoroidy či planetkami však nejsou znaacutemy jen z povrchu planet terestrickeacuteho typu ale i z některyacutech měsiacuteců obřiacutech planet jak dokazuje obshyiev kruhoveacute struktury Valhalla (1500 km) a struktury Asgard (600 km) na Jupiterově Měsiacuteci Kallisto několik set kilometrů velkeacuteho kraacuteteru na Saturnově Tethydě apod Ve světle toho je impaktniacute mechanismus uznaacutevaacuten jako vyacuteznamshynyacute relieacutefotvornyacute (v jisteacutem smyslu i horotvornyacute) činitel kteryacute se uplatňoval ve všech čaacutestech slunečniacute soustavy ktereacute jsme dosud bliacuteže ~oznali

Přestože kraacutetery jsou teacuteměř všudypřiacutetomneacute neniacute jejich distribuce na poshyvrchu planet a měsiacutecll zdaleka pravidelnaacute Podrobnějšiacute srovnaacutevaciacute studie ukashyzujiacute že v zaacutesadě je možno rozlišovat tělesa na nichž jsou kraacutetery dodnes

161

dominantniacutem prvkem (Merkur Měsiacutec z velkeacute čaacutesti i Mars Jupiterovy Měsiacutece Ganymedes a Kallisto Saturnovy satelity Mimas Dione Rhea a Tethys) a na druheacute straně tělesa na kteryacutech jsou stopy po sraacutežkaacutech s meteoroidy spiacuteše jen zvlaacuteštnostiacute K takovyacutem ze znaacutemyacutech těles patřiacute Země a Jupiterovy měsiacutece 10 a Europa

Jak si tyto nepravidelnosti anebo rozdiacutely ve způsobu zachovaacuteniacute kraacuteterů vysvětlujeme

Při současneacutem stupni poznaacuteniacute se jako nejvěrohodnějšiacute jeviacute vyacuteklad že čiacutem je přiacuteslušneacute těleso vyacutevojově Iprimitivnějšiacute a jeho povrch druhotně meacuteně přeshytvořen tiacutem viacutece je jeho povrch nasycen kraacutetery V přiacutepadě terestrickyacutech plashynet to platiacute předevšiacutem o Merkuru Měsiacuteci a Marsu zejmeacutena pro ty čaacutesti jejich povrchu ktereacute jsou budovaacuteny tzv pevninami (v podmiacutenkaacutech Marsu jsou to předevšiacutem rozsaacutehleacute plochy jižniacute polokoule v podmiacutenkaacutech Měsiacutece jeho od Země odvraacutecenaacute strana) Na pevnyacutech tělesech v okoliacute Slunce jsou relativně nejleacutepe zachovaacuteny (nejmeacuteně erodovaacuteny) kraacutetery měsiacutečniacute a merkurskeacute Vyššiacutem stupshyněm degradace se vyznačujiacute impaktniacute kraacutetery Marsu a snad ještě vyššiacutem kraacutetery Venuše

V sesklllpeniacute tzv Galileovyacutech měsiacuteců se nepravidelnosti v distribuci kraacuteteril projevujiacute tak že nejvyššiacute stupeň saturace vykazuje primitivniacute a současně nejshystaršiacute Kallisto zřetelně meacuteně kraacuteterů maacute Ganymedes zatiacutemco na povrchu Europy a 10 impaktniacute kraacutetery chlybiacute anebo se vyskytujiacute jen zcela ojediněle Jak vysvětlit tuto různorodost v miniaturniacute slunečniacute soustavě Jupitera

Z podrobnějšiacuteho průzkumu měsiacutece 10 vychaacuteziacute najevo že maacute doposud horkeacute s povrchem komunikujiacuteciacute nitro a že jeho vnějšiacute čaacutesti jsou svyacutem způsobem přetvaacuteřeny a regenerovaacuteny Určityacutem svědectviacutem těchto procesů je i jeho pestře zbarvenyacute povrch Vysvětlujeme si to tiacutem že 10 je podřiacutezen neobyčejně silnyacutem slapovyacutem uacutečinkům bliacutezkeacute obřiacute planetw a že ~raacutevě s touto okolnostiacute souvisiacute jeho vnitřniacute ohřev a vysokaacute seismickaacute aktivita doprovaacutezenaacute vulkanickou činshynostiacute (viz např sopečneacute kaldery Maasaw Patera Creidne Patera aj) Za tohoto stavu interakciacute jsou podmiacutenky pw dlouhodobějšiacute zachovaacuteniacute impaktniacutech kraacuteterů pochopitelně velmi nepřiacutezniveacute Naacutesledky slapově podmiacuteněneacuteho tektoshynickeacuteho neklidu pozorujeme i ve zledovatěleacutem přiacutekrovu Europy v podobě hustyacutech systeacutemů hlubokyacutech trhlin rokliacute a přiacutekopů StoiPY po sraacutežkaacutech s meshyteoroidy jsou i na tomto měsiacuteci velkou zvlaacuteštnostiacute

Kraacutetery ve velkeacutem množstviacute se vyskytujiacute teprve na vnějšiacutech od uacutestředniacute planety vzdaacutelenějšiacutech satelitech I na nich jsou však patrneacute určiteacute rozdiacutely ktereacute se jeviacute např v tom že povrch Ganymeda je morfologicky i strukturně diferencovanějšiacute než povrch staršiacuteho měsiacutece Kallisto Sniacutemky s většiacute rozlishyšovaciacute SChopnostiacute přesvědČivě ukazujiacute že světlaacute vraacuteskovaacute paacutesma Ganymeda majiacute viditelně nižšiacute hustotu kraacuteterů než tmaveacute hlstoricklY staršiacute a bombardoshyvaacuteniacute deacutele vystaveneacute oblasti

Vyjaacutedřiacuteme-li evolučniacute stadia terestrickyacutech planet od vyacuteVOjově primitivnějshyšiacutech k složityacutem posloupnostiacute Merkur-Mars-Venuše-Země můžeme toteacutet v poněkud jineacute kvalitativniacute rovině učinit i s Galileovyacutemi měsiacuteci V druheacutem přiacutepadě lze vyacutevojoveacute stavy od nejstaršiacutech k nejmladšiacutem stanovit pořadiacutem Kallisto-Ganymedes-Eurolpa-Io Četnost a způsob zachovaacuteniacute kraacuteterů klesaacute v obou uvedenyacutech řadaacutech vždy zleva do prava Pro teorii planet z toho plyne poučeniacute že hnaciacutem faktorem vyacutevoje nejsou jen vnitřniacute siacutely ale za jistyacutech okolshynostiacute i siacutely ktereacute vyplyacutevajiacute ze vzaacutejemneacuteho působeniacute dvou těles na sebe Půshysobeniacute a vyacuteznam takovyacutech sil nelze vyloučit ani v daacutevnějŠiacute historii dvojplashynety Země-Měsiacutec (viz odlišnosti mezi přivraacutecenou a odvraacutecenou stranou našiacute přirozeneacute družice)

Po vzaacutejemneacutem srovnaacuteniacute planetaacuterniacutech relieacutefů těles z okoliacute Slunce Jupitera a nejnověji i Saturna lze dospět k zaacutevěru že v satelitniacute soustavě posledně jmenovaneacute planety je kraacuteterovyacute typ relieacutefů nejběžnějšiacute Podle dokumentace ziacuteskaneacute Voyagery je charakteristickyacute pro měsiacutec Mimas Tethydu Rheu a Dione V meacuteně pravidelneacute formě i pro Encelada a lapeta na nichž vedle obshylasti s kraacutetery existujiacute takeacute hladkeacute ~lochy O Titanu ještě nic určiteacuteho neviacuteme neboť jeho povrch je zahalen hustou atmosfeacuterou

162

ROZMĚRY H USTOTY A STRUKTURNIacute PRVKY PEV NYacuteCH TĚLES Z OKOLIacute SLUNCE rUPl TE RA A SATURNU

Pla neta sat elit

Prům r

( km

Sltedniacute hustota

( gem - Jl

Minul~ (+ nebo současneacute (+ + I

projevy vulkanismu

Saturace lmpaktnlml kraacutelery

Merkur 4880 5 4 + vysokaacute Venuše 12100 52 ++ Země 12740 55 ++ teacuteměř nulovaacute Měsiacutec 3476 33 + vysokaacute Mars 6740 39 + regio naacutelně vysokaacute

[o 3640 35 ++ teacutem ě ř nulovaacute Europa 3130 30 teacuteměř nulovaacute Ganymed 5280 19 vysok aacute Kallisto 4840 1 7 velmi vy sokaacute

Mlmas 390 12 velmi vysokaacute Enceladus 500 11 ne pravidelnaacute Teurothys 1050 12 vy sokaacute Dlone 1120 14 velmi vysokaacute Rhe a 1530 12 velmi vysokaacute Titan 5120 19 lapetu s 1400 13 nepravidelnaacute vysokaacute pouze

na světl eacute polokouli

Jakeacuteho složeniacute byly meteoroidy ktereacute tento relieacutef utvaacuteřely a jakeacute laacutetkoveacute prostřediacute rozrušovaly Pro většinu Saturnovyacutech měsiacuteců lapidaacuterně označoshyvanyacutech jako špinaveacute sněhoveacute koule jsou přiacuteznačneacute velmi niacutezkeacute střednI hustoty v mnoha přiacutepadech ne o mnoho vyššiacute než je hustota vody (tab) Z toho usuzujeme že jejich vnějšiacute čaacutesti tvořiacute převaacutežně led a zmrzleacute plyny v protikladu ke kamennyacutem litosfeacuteraacutem těles z okoliacute Slunce

Na rozdiacutely ve složeniacute pevnyacutech těles z okoliacute Slunce a obřiacutech planet (viz vyacuterazneacute rozdiacutely v hustotaacutech tab) lze nepřiacutemo usuzovat i podle některyacutech jevů spjatyacutech s impaktniacute činnostiacute Tak se např přesvědčujeme o tom že nejshymladšiacutemi meteoroidy byl na povrchu Ganymeda a Kallisto obnažen zaacuteřivě bělostnyacute substraacutet naacuteJpadně odlišnyacute od tmavšiacuteho okoliacute Existence těchto biacutelyacutech skvrn (tj paprskovyacutech kraacuteterů) prozrazuje že původniacute povrch obou satelitů byl již za dlouheacute věkiy pokryt nějakyacutem specifickyacutem druhem sekundaacuterniacuteho reshygolitu vznikleacuteho meteorickou eroziacute rekrystalizaciacute čaacutestic přiacutenosem meziplashynetaacuterniacuteho prachu nebo nějakyacutemi jinyacutemi procesy jejichž povahu dosud přesně neznaacuteme Přitom je zajiacutemaveacute že i po kontaminaci kteraacute již trvaacute několik miliard let je středniacute albedo nejstaršiacuteho satelitu Kallisto (017) staacutele asi dvashykraacutet vyššiacute než albedo Merkura a Měsiacutece V přiacutepadě mladšiacuteho Ganymeda (046) je albedovyacute rozdiacutel ještě vyacuteraznějšiacute V podstatě platiacute přiacutemaacute uacuteměrnost že čiacutem jsou kraacutetery staršiacute tiacutem jsou takeacute tmavšiacute Prostyacute zaacutevěr zniacute že s geologickyacutem staacuteřiacutem tělesa se nejen zvyšuje hustota kraacuteterů ale současně se snižuje i jeho středniacute albedo Předpoklaacutedaacutem že toteacutež platiacute i pro přirozeneacute družice planety Saturn

Prohliacutedka sniacutemků předanyacutech Voyagery prozrazuje ještě dalšiacute pozoruhodnou skutečnost Tentokraacutet maacutem na mysli strukturniacute odlišnost vyacuteslednyacutech tvarů impaktů v zaacutevislosti na laacutetkoveacutem a fyzikaacutelniacutem prostřediacute Poučneacute je v tomto ohledu srovnaacuteniacute měsiacutečniacuteho Mare Orientale (kamennaacute litosfeacutera) a velkeacuteho okrouhleacuteho uacutetvaru Valhalla na zledovatěleacutem povrchu měsiacutece Kallisto Valhalla se př i pohledu z kosmickeacute vyacutešky podobaacute radiaacutelniacute soustavě vln jakeacute se vyshytvořiacute při vhozeniacute kamene do rybniacuteka (Impakt zde možnaacute způsobil dočasnou změnu pevneacuteho skupenstviacute v kapalneacute) Sklaacutedaacute se z velmi plocheacute centraacutelniacute deprese (300 km) obklopeneacute asi deseti nevysokyacutemi koncentricky orientovashynyacutemi elevacemi Pozoruhodneacute je to že v Iperifeacuterniacutech čaacutestech vlny vyzniacutevajiacute aniž konč iacute nějakyacutem okrajovyacutem pohořiacutem Z toho důvodu Valhalla ani nepůsobiacute dojmem kotliny Ve stavbě paacutenve Orientale vidiacuteme sice některeacute prvky podobshy

163

neacute např soustřednost valů v okoliacute mare (Montes Rook I a II) ale naviacutec i prvky odlišneacute např vyacuterazneacute okrajoveacute pohořiacute (Montes Cordilleral laacutevoveacute hmoty na dně centraacutelniacute deprese i při uacutepatiacute okolniacutech valů apod Strukturniacute typ Valhally nebo jiacute přiacutebuzneacute struktury Asgard nenalezneme na žaacutedneacute tereshystrickeacute planetě Jsou to tvary naprosto specifickeacute ktereacute se v podmiacutenkaacutech kamennyacutech litosfeacuter nemohly ani vytvořit

Pozorovaneacute skutečnosti nasvědčujiacute tomu že v ranyacutech dějinaacutech slunečniacute soushystavy měly meteoroidy funkci vyacuteznamneacuteho relieacutefoveacuteho činitele Existujiacute duacuteshykazy že historicky měla jejich Ipůsobnost přiacutekře sestupnou tendenci a že eacutera hlavniacuteho přiacutenosu meteoroidů vyzniacutevala v mezidobiacute před třemi až čtyřmi mishyliardami let Od těch dob již dochaacutezelo ke katastrofaacutem většiacutech rozměruacute staacutele řiacutedčeji Svědllty nejmladšiacutech sraacutežek jsou tzv paprskoveacute kraacutetery ktereacute znaacuteme nejen z Merkuru a Měsiacutece ale i z povrchu Ganymeda Kallisto a Dione Staryacute impaktoidniacute relieacutef se až do dnešniacutech času v nejuacuteplnějšiacute formě zachoval na těch planetaacutech a měsiacuteciacutech ktereacute již vyacutevojově daacutevno ustrnuly a jejichž přeshytvaacuternaacute schopnost je velmi niacutezkaacute

Přestože na impaktniacute mechanismus pohliacutežiacuteme jako na pansolaacuterniacute fenomeacuten nejsou jeho strukturniacute projevy vždy identickeacute neboť se uskutečňoval a v menshyšiacute miacuteře se dosud uskutečiiacuteuje v laacutetkově i fyzikaacutelně odlišnyacutech prostřediacutech Na přiacutekladu Valhally a Mare Orientale jsme se přesvědčili o tom že vyacutesledneacute tvary impaktuacute mohou byacutet velmi ruacuteznorodeacute V toku času se vzhled planet Gl

měsiacuteců měniacute ale Ipřiacutečiny těchto změn jsou velmi rOzmani teacute Na některyacutech z nich se kraacuteterovyacute relieacutef buď nevyvinul anebo již zcela zanikl Takovaacute tělesa jsou však v slunečniacute soustavě spiacuteše vyacutejimkou

Vizuaacutelniacute pozorovaacuteniacute Ladislav Schmied

Slunce v ČSSR v r 1982 V roce 1982 spolupracovaly s hvězdaacuternou ve Valašskeacutem Meziřiacutečiacute na jejiacutem

celostaacutetniacutem odborneacutem metodickeacutem uacutekolu v oboru Slunce tyto vizuaacutelniacute pozoshyrovaciacute staniacutece

KH Banskaacute Bystrica HaP Českeacute Budějovice AK ZŠ Fryacutedek-Miacutestek Grygov KH Hlohovec LH Humenneacute SUacuteAA Hurbanovo OH Levice AK Kunžak AK Nitra AK Naveacute Zaacutemky KH Prešov Observatoacuterium SAV Skalnateacute Pleso LH Veseliacute n Moravou LH Rimavskaacute Sobota LH Vlašim OH Žiar 11 Hronom a LH Žilina

Tyto stanice zasiacutelaly hvězdaacuterně ve Valašskeacutem Meziřiacutečiacute měsiacutečně sveacute pozoroshyvaciacute protokoly a některeacute z nich Ipředaacutevaly sveacute denniacute kresby slunečniacute fotoshysfeacutery teacutež AUacute ČSAV v Ondřejově pro uacutečely předpovědniacute služby slunečniacute aktishyvity (Fotosferex) Přehledy vykonanyacutech pozorovaacuteniacute byly publikovaacuteny v Bulleshytinu pro pozorovaacuteniacute Slunce hvězdaacuterny ve Valašskeacutem Meziřiacutečiacute vydaacutevaneacutem pro potřebu odborneacuteho uacutekolu v oboru Slunce Zaacuteroveň byla provedena redukce všech pozorovaciacutech řad na řadu mezinaacuterodniacutech relativniacutech čiacutesel Rl a vytvořeshyna řada průměrnyacutech hodnot denniacutech relativniacutech čiacutesel slunečniacute činnosti znaacuteshyzorněnaacute na obraacutezku na str 159

K vytvořeniacute teacuteto řady bylo použito celkem 2045 denniacutech hodnot relativniacuteho čiacutesla z 338 pozorovaciacutech dnů tj 925 z celkoveacutehc počtu dnů roku Pokud chybiacute v některeacutem dni pozorovaacuteniacute je křivka zakreslena přerušovaně Průměrnaacute měsiacutečniacute relativniacute čiacutesla jsou znaacutezorněna vodorovnyacutemi uacutesečkami a vyacuteše ročniacuteho relativniacuteho čiacutesla vodorovnou přiacutemkou natpřiacuteč grafem

Z grafu je zřejmeacute že v roce 1982 převyšovala slunečniacute aktivita ročniacute průměr v měsiacuteciacutech uacutenoru březnu dubnu zaacuteřiacute a prosinci Naproti tomu byla slunečniacute aktivita vyjaacutedřenaacute relativniacutemi čiacutesly nižšiacute v měsiacuteciacutech lednu květnu červnu červenci srpnu řiacutejnu a listopadu Vůbec nejvyššiacute měsiacutečniacute relativniacute čiacuteslo bylo v uacutenoru a nejnižšiacute v květnu

Při zaacutekladně grafu relativniacutech čiacutesel můžeme odečiacutest na jeho časoveacute stupnici

-gt STR 169 164

Nahoře sovětštiacute kosmonauteacute Popov Savickaja a Serebrov dole nosnaacute raketa kosmickyacutech lodi Sojuz T na bajkonurskeacutem kosmodromu

165

1977 ~ KL S ME Z ~A~(J DNl ~()~AO(OU SALJ UT 6 ~ z soaovoc t OCl p~OG ~ ~~

f-___________ ------1SALJ UT 6

Schematickeacute znaacutezorněni využit orbitaacutelnl stanice SALJUT 6 po dobu jejl činnosti na oběžneacute draacuteze kolem Země Od 19 června 1981 byla k Saljutu 6 připojena umělaacute družice Země Kosmos 1267 kteraacute byla vypuštěna 25 dubna 1981 Kosmos 1267 je jakyacutemsi předchůdcem budoucich modulů z nichž budou sestavovaacuteny velshykeacute moduloveacute orbitaacutelni stanice pro 12 I viacutece kosmonautů Dne 29 července 1982 byl tento orbitaacutelniacute komplex naveden na sestupnou draacutehu a nad Tichyacutem oceaacutenem došlo k jeho zaacuteniku Tlm skončila dalš[ vyacuteznamnaacute etapa v oblasti pilotovanyacutech letů (K člaacutenku na str 157-161)

Orbltaacuteln stanici SALJUT 7 dopravila na oběžnou draacutehu kolem Země nosnaacute raketa Proton dne 19 4 1982 tedy přesně 11 let po startu Sal jutu 1 Saljut 7 je zdoshykonalenou staniciacute druheacute generace vybashyvenaacute dvěma spojovaciacutemi uzly Maximaacutelnl průměr činiacute 415 m deacutelka 15 m Vnějšim vzhledem a rozměry se novaacute stanice neshylišiacute od sveacute piedchůdkyně - Saljutu 6 Je opatřena třemi panely slunečniacutech bashyterIiacute jejichž vyacutekon je v porovnaacuteni se Saljutem 6 asi o 10 vyššf Rozpětiacute pashynelů slunečnlch bateriiacute činiacute 17 rn Určishytyacutech změn doznala konstrukce průzorů Zevnitf jsou opatřeny tenkyacutemi sn(matelshynyacutemi skly ktereacute se odstraiiacuteujl v přiacutepade přesnyacutech měřenI Několk průzorů je chraacuteněno ještě zvenčl průhlednyacutemi kryty s elektrIckyacutem ovlaacutedaacuteniacutem - odklaacutepějl se opět jen při přesniacutech měřeniacutech Dva průshyzory jsou zhotoveny ze skla propouštěshyjiacuteciacutehO ultrafialoveacute zaacuteřeniacute Stěny stanice JSou pokryty omyvatelnou koženkou Leshyvyacute bok stanice maacute zelenou barvu pravyacute beacutežovou a strop biacutelou K nejvetširn změshynaacutem došlo v uacuteseku vědeckeacuteho zařizenL Je zde urn(stěn komplex dalekohledů urshyčenyacutech k průzkumu zdrojů rentgenoveacuteho zaacuteřeniacute Celkovaacute hmotnost těchto přiacutestroshyjů dosahuje asi 500 kg

(LH Val Meziřiacutečiacute)

Sovětštiacute kosm onauteacute Berezovoi a Lebeděv K člaacutenku str 157-161

Mezinaacuterodniacute sovětsko-francouzskaacute posaacutedka Saliutu 7 [uančenkou Chreacutetien a Džanibekou

167

Pozorovaacuteniacute zatměniacute Slunce v sadech před hvězdaacuternou na Petřiacuteně (nahoře ) před večerniacutem pozorovaacuteniacutem na pionyacuterskeacutem taacuteboře (dole) (Foto archiv HaP Praha ke zpraacutevě na str 174-175 )

168

~ O1--~

Oj ť fl

OD 1 ill11 j I j I Ir ~ 1 ttVrL rl 0 i ( I I I t l 11 --1i+=t1tlr ----l1r-~--~ U~ h _~ _LL-J_y-----bp~_4_~l-1ICLI I -j- - )rltŤ -- -- ~ -vl I II U I

100 ~ ~I fflII I I I ~ TI f l TV - I ~ - -~J I ~ I ~ Iv I I 1 I II j gt

~ ll f O+ ---u --I--il-j IJ I U I II - ~Ll JH yl I lili i I i -i ll III q rucJ~ 1982 II ll IV V Vf VII Viii lX X Xl XII

+50deg - -r- --T ~_ J I -1 - I - I Lll _~~t~middotmiddot~~~~plusmn~~t ~lt~f~middot~1

1120 [1sectQ0r l T i=j]f] 1125 OTOČKA

data průchodu nejmohutnějšiacutech skupin slunečniacutech skvrn centraacutelniacutem meridiaacutemiddot nem Slunce (index s označeniacutem S) jejichž přibližneacute polohy jsou zakresleny schematicky podle Carringtonovyacutech otoček ve spodniacute čaacutesti obraacutezku Největšiacute ze zakreslenyacutech skupin slunečniacutech skvrn byly skupiny typu F podle curyšskeacute klasifikace v rotaci 1723 s heliografickou deacutelkou 318deg a šiacuteřkou -- 13deg a v roshytaci 1724 s deacutelkou 330deg a šiacuteřkou + 10deg Heliografickeacute deacutelky skupin skvrn mů žeme odhadnout tpodle stupnice pod rotaciacute čiacuteslo 1723 Na kresbě je slunečniacute rovniacutek znaacutezorněn silnou přiacutemkou a označen Ddeg P)erušovanyacutemi uacutesečkami jsou znaacutezorněny průměrneacute a plnyacutemi uacutesečkami nejvyššiacute a nejnižšiacute šiacuteřky vyacuteskytu slunečniacutech skvrn na severniacute [Iplus) a jižniacute (minus ) polokouli Slunce

Tento grafickyacute přehled byl sestaven podle kreseb Slunce pozorovaciacute stashynice v Kunžaku Rovněž naacutesledujiacuteciacute tabulka porovnaacuteniacute několika zaacutekladniacutech indexů slunečniacute činnosti v letech 1981 a 1982 obsahuje vyacutesledky statistickeacuteho zpracovaacuteniacute pozorovaacuteniacute teacuteto stanice

Slunečniacute polokoule severniacute jižniacute

Rok 1981 1982 1981 1982

Průměrneacute ro č niacute neredukovaneacute relativniacute čiacuteslo slunečniacute činnosti 73 54 73 65 Průměrnaacute heliograficaacute šiacuteřka

vyacuteskytu slunečniacutech skvrn +128deg +108deg _139deg -135deg Nejvyššiacute heliografickaacute šiacuteřka

vyacuteskytu slunečniacutech skvrn +270deg +270deg -440deg _390deg

Z celeacuteho obsahu tohoto člaacutenku vyplyacutevaacute že v roce 1982 v souladu s postushypujiacuteciacutem 21 jedenaacutectiletyacutem cyklem slunečniacute činnosti došlo k vyacuterazneacutemu poshyklesu relativniacutech čiacutesel proti obdobiacute j euroho maxima a rovněž k dalšiacutemu přibliacuteženI aktivniacutech zoacuten severniacute i jižniacute polokoule Slunce k slunečniacutemu rovniacuteku podle SIPorerova zaacutekona Slunečniacute aktivitu lze v roce 1982 charakterizovat značnyacutemi vyacutekyvy od nejnižšiacutech hodnot relativniacuteho čiacutesla až po hodnoty srovnatelneacute s hodnotami z maxima probiacutehajiacuteciacuteho jedenaacutectileteacuteho cyklu

169

TAB 3 PŘEHLED SPOJOVYacuteCH DRUJIC ZA ROK 1982

Družice Stdl Start Poznaacutemka

Satcom 4 USA 16 1 systeacutem společnosti RCA 24 převaděčll na d 83 z d Ekran SSSR 5 2 Stacionar T pro pUmě TV vyslaacuteniacute nad 99 v d WestJf 4 USA 26 2 nahrazuje Westar 1 z r 1974 společnost Wes te rn

Union Telegraph Comp nad 99D z d Ma1nija 1-BE SSSR 26 2 53 družice naacutehrada za 47 družci pro spo jen iacute

s odlehliacutemi čaacutestmi SSSR lntelsat 5-F4 USA 5 3 4 družice zdokonaleneacuteho globaacutelnIho syst eacute mu n (1

Indickyacutem oceaacutenem (630 v d] Gorizont 5 SSSR 15 3 Sracionar 5 nad 54deg v d Malnija 3T SSSR 24 3 18 exemplaacuteř seacuterie nahrazuje 15 exemplaacuteř pr o s

3t2m Orbita Insat 1 A Indie 10 4 nejprve nad 28deg v d později nad 74deg v d Kosmos 1366 SSSR 17 5 experimentaacutelniacute spojovaacute družice Molnija l-BF SSSR 28 5 54 exemplaacuteř seacuterie Westar 5 USA 9 6 jako Westar 4 geostacionaacuterniacute druacuteha Molnija 1-BG SSSR 21 7 55 exemplaacuteř seacuterie Telesat 5 Kanada 26 ll Anik 0-1 nad 1045deg z d Molnija 3-U SSSR 27 8 19 družice seacuterie Ekran 9 SSSR 16 9 Stacion8r T nad 99deg v d Intelsat 5-F5 USA 28 9 geostaCIOnaacuterniacute draacuteha plO amelickeacute miacutestniacute komu shy

nikace Gorlzant 6 SSSR 20 10 nad 90 v d (] pro systeacutem Moskva Satcom 5 USA 28 10 pro společnost RCA geostacionaacuterniacute draacuteha SBS 3 USA 11 11 start z raketoplaacutenu pro obchodnI spojeniacute na d 9~o

Z d Telcsat 6 Kanada ll 11 stalt z raketoplaacutenu nad 1125deg z d Raduga 11 SSSR 26 11 spojeniacute v UHF oblasti televizniacute vysllaacuteniacute

pro systeacutem Orbita nad 35deg v d

Čiacutenskaacute družice kterou vynesla na niacutezkou draacutehu dne 9 zaacuteřiacute raketa CSS-X-4 sloužila po dobu pěti dnů daacutelkoveacutemu průzkumu Země (nejspiacuteše špionaacutežniacuteho charakteru) Poteacute přistaacutela na určeneacutem miacutestě Čiacuteny Indickyacute lnsat nese dvoushykanaacutelovyacute radiometr schopnyacute pořiacutedit každyacutech třicet minut jedno zobrazeniacute zemskeacuteho povrchu Rozlišeniacute v optickeacutem oboru spektra je 27 km v infrashyčerveneacutem 11 km

Navigačniacute družice loni startovaly pouze z uacutezemiacute Sovětskeacuteho svazu Devateshynaacutect z nich patřilo mezi běžneacute satelity Kosmos Vyacutejimkou byl Kosmos 1383 - startoval 29 června a byl vybaven převaděči pro lokalizovaacuteniacute tiacutesňoveacuteho volaacuteniacute lodiacute a letadel při havaacuteriiacutech Jde o prvniacute satelit připravovaneacuteho systeacutemll KOSPASSARSAT na němž spolupracuje SSSR USA Kanada a Francie (pozoshyrovateleacute jsou Japonsko a V Britaacutenie) Sovětskeacute přiacutestroje do konce roku zashychraacutenily několik lidskyacutech životů Letos k teacuteto družici přibude americkaacute NOAA-E s modifikaciacute zařiacutezeniacute Argos

Technologickeacute družice Mezi ně lze zařadit některeacute sovětskeacute Kosmosy a přeshydevšiacutem japonskou družici Kiku 4 - ETS kteraacute startovala sedmou (a zřejmě posledniacute) raketou N-l ze zaacutekladny Tanegasl1ima dne 3 zaacuteřiacute Satelit maacute hmotshynost 385 kg a sloužiacute pro ověřovaacuteniacute systeacutemu třiacuteoseacute stabilizace tepelneacute regulace slunečniacutech člaacutenkll iontovyacutech motoruacute i noveacute vidiconoveacute kamery pro pozoroshyvaacuteniacute Země

V-ědeckeacute družice Samostatně nebyla vypuštěna ani jedinaacute vědeckaacute družice - avšak pracovaly desiacutetky přiacutestrojů na satelitech z předchoziacutech let i na kosshymickyacutech sondaacutech v různyacutech čaacutestech slunečniacute soustavy Noveacute experimenty byly realizovaacuteny jen na orbitaacutelniacutech staniciacutech a na raketoplaacutenu

Mezi zajiacutemaveacute informace patřiacute vyacutesledky sovětskyacutech sond Veněra ktereacute uskutečnily přistaacuteniacute na povrchu Venuše a pracovaly po dobu několika desiacutetek minut společně s mapovaciacutem radarem a dalšiacute aparaturou na americkeacute drushyžici Pioneer-Venus kteraacute je v činnosti již od r 1978 Takeacute na Marsu dosud pracuje sonda Vikilg 1 i když v omezeneacutem režimu Byly shrnuty některeacute poznatky ktereacute přinesla celkem bylo sondami tohoto typu Ipořiacutezeno 4500

160

sniacutemků z povrchu a 51 500 sniacutemkll z oběžneacute draacutehy 97 povrchu planety bylo sniacutemaacuteno s rozlišeniacutem 300 m a 2 dokonce s rozlišeniacutem lepšiacutem než 25 metrů Uacutespěšně pracujiacute takeacute sondy Voyager a Pioneer ve vnějšiacutech čaacutestech slunečniacute soustavy Pioneer 10 opustil letos v červnu prostor planet

Studentskaacute aktivita v oblasti kosmonautiky zaznamenala loni mimořaacutedneacute uacutespěchy Bylo realizovaacuteno několik studentskyacutech experimentů na palubě rashyketoplaacutenu Columbia a ze Saljutu 7 odstartovaly dvě amateacuterskeacute raacutedioveacute družice lskra postaveneacute studenty z Moskvy Podařilo se takeacute uveacutest do plneacuteho provozu družici Uosat - satelit připravenyacute za mezinaacuterodniacute pomoci ve V Britaacutenii a vypuštěnyacute již v řiacutejnu 1981 Rozviacutejiacute se mezinaacuterodniacute hnutiacute konstrukteacuterů slunečshyniacutech plachetnic z řad studentů a amateacuterskyacutech zaacutejemců Naacutes může těšit že při Hvězdaacuterně a planetaacuteriu v Praze pracuje studentskaacute skupina zaměřenaacute na tento probleacutem a že vostreacute mezinaacuterodniacute konkurenci ziacuteskala ve studentskeacute soutěži na astronautickeacutem kongresu v Pařiacuteži prvniacute cenu

Na zaacutevěr ještě několik poznaacutemek z kosmonautickeacute diplomacie Přes dva tisiacutece uacutečastniacuteků se v srpnu sešlo na druheacute konferenci OSN Unispace konaneacute ve viacutedeňskeacutem Hofburgu pod předsednictviacutem indickeacuteho vědce Yasha Pala Škoshyda že jednaacuteniacute ovlivnili někteřiacute politikoveacute a že neprobiacutehalo vždy věcně a konshykreacutetně 33 kongres IAF se konal v Pařiacuteži těsně před 25 vyacuteročiacutem startu prvniacuteshyho Sputniku Zuacutečastnilo se ho Ipřes 1100 osob ze 32 zemiacute světa - nejviacutece bylo pochopitelně Francouzů (522) pak Američanů (205) naacutesledovali NěmCi Soshyvěti atd na 14 miacutestě jsme byli s deseti uacutečastniacuteky i my Letošniacute kongres se bude konat v Budapešti od 9 do 15 řiacutejna

Vyacuteznam meteoroidů Konraacuted Beneš v ranyacutech dějinaacutech

slunečniacute soustavy Většina pevnyacutech těles slunečniacute soustavy ať již maacuteme na mysli planety nebo

měsiacutece maacute i přes zjevneacute vnějšiacute rozdiacutely jeden zaacutekladniacute rys společnyacute Jejich povrch je v různeacute miacuteře pokryt kraacuteteriY_ Vyacuteskyt kraacuteterů je na tělesech slunečniacute soustavy natolik univerzaacutelniacute že je dnes praacutevem považujeme za struktury panshysolaacuterniacuteho vyacuteznamu Kdybychom však byli odkaacutezaacuteni jen na teleskopickaacute poshyzorovaacuteniacute a neměli zaacuteznamy z družic a meziplanetaacuterniacutech sond sotva bychom to mohli tvrdit s takovou určitostiacute (tab na str 163) Současnaacute věda přisuzuje největšiacute čaacutesti kraacuteterů vnějšiacute původ a uvaacutediacute jej do

přiacutemeacute souvislosti s dynamickyacutem vyacutevojem slunečniacute soustavy Podle představ planetologů byl přiacutenos meteoroidů obzvlaacuteště vysokyacute v dobaacutech kdy planety a měsiacutece vstupovaly do dlouhyacutech dějin geologickeacuteho vyacutevoje a kdy častyacutemi sraacutežkami s ciziacutemi tělesy vznikal na jejich povrchu relieacutef v němž vedle neshyspočetnyacutech jam a kraacuteterů různyacutech velikostiacute zaujiacutemallY miacutesto i obrovskeacute okrouhshyleacute paacutenve jejichž zřetelneacute obrysy se dodnes zachovaly na Merkuru (např Cashyloris Planitia - 1300 km) Venuši (Artemis Planitia - 2400 km) Měsiacuteci (Mare 1mbrium - 1350 km) a Marsu (Argyre Planitia - 900 km) Stopy po sraacutežkaacutech s velkyacutemi meteoroidy či planetkami však nejsou znaacutemy jen z povrchu planet terestrickeacuteho typu ale i z některyacutech měsiacuteců obřiacutech planet jak dokazuje obshyiev kruhoveacute struktury Valhalla (1500 km) a struktury Asgard (600 km) na Jupiterově Měsiacuteci Kallisto několik set kilometrů velkeacuteho kraacuteteru na Saturnově Tethydě apod Ve světle toho je impaktniacute mechanismus uznaacutevaacuten jako vyacuteznamshynyacute relieacutefotvornyacute (v jisteacutem smyslu i horotvornyacute) činitel kteryacute se uplatňoval ve všech čaacutestech slunečniacute soustavy ktereacute jsme dosud bliacuteže ~oznali

Přestože kraacutetery jsou teacuteměř všudypřiacutetomneacute neniacute jejich distribuce na poshyvrchu planet a měsiacutecll zdaleka pravidelnaacute Podrobnějšiacute srovnaacutevaciacute studie ukashyzujiacute že v zaacutesadě je možno rozlišovat tělesa na nichž jsou kraacutetery dodnes

161

dominantniacutem prvkem (Merkur Měsiacutec z velkeacute čaacutesti i Mars Jupiterovy Měsiacutece Ganymedes a Kallisto Saturnovy satelity Mimas Dione Rhea a Tethys) a na druheacute straně tělesa na kteryacutech jsou stopy po sraacutežkaacutech s meteoroidy spiacuteše jen zvlaacuteštnostiacute K takovyacutem ze znaacutemyacutech těles patřiacute Země a Jupiterovy měsiacutece 10 a Europa

Jak si tyto nepravidelnosti anebo rozdiacutely ve způsobu zachovaacuteniacute kraacuteterů vysvětlujeme

Při současneacutem stupni poznaacuteniacute se jako nejvěrohodnějšiacute jeviacute vyacuteklad že čiacutem je přiacuteslušneacute těleso vyacutevojově Iprimitivnějšiacute a jeho povrch druhotně meacuteně přeshytvořen tiacutem viacutece je jeho povrch nasycen kraacutetery V přiacutepadě terestrickyacutech plashynet to platiacute předevšiacutem o Merkuru Měsiacuteci a Marsu zejmeacutena pro ty čaacutesti jejich povrchu ktereacute jsou budovaacuteny tzv pevninami (v podmiacutenkaacutech Marsu jsou to předevšiacutem rozsaacutehleacute plochy jižniacute polokoule v podmiacutenkaacutech Měsiacutece jeho od Země odvraacutecenaacute strana) Na pevnyacutech tělesech v okoliacute Slunce jsou relativně nejleacutepe zachovaacuteny (nejmeacuteně erodovaacuteny) kraacutetery měsiacutečniacute a merkurskeacute Vyššiacutem stupshyněm degradace se vyznačujiacute impaktniacute kraacutetery Marsu a snad ještě vyššiacutem kraacutetery Venuše

V sesklllpeniacute tzv Galileovyacutech měsiacuteců se nepravidelnosti v distribuci kraacuteteril projevujiacute tak že nejvyššiacute stupeň saturace vykazuje primitivniacute a současně nejshystaršiacute Kallisto zřetelně meacuteně kraacuteterů maacute Ganymedes zatiacutemco na povrchu Europy a 10 impaktniacute kraacutetery chlybiacute anebo se vyskytujiacute jen zcela ojediněle Jak vysvětlit tuto různorodost v miniaturniacute slunečniacute soustavě Jupitera

Z podrobnějšiacuteho průzkumu měsiacutece 10 vychaacuteziacute najevo že maacute doposud horkeacute s povrchem komunikujiacuteciacute nitro a že jeho vnějšiacute čaacutesti jsou svyacutem způsobem přetvaacuteřeny a regenerovaacuteny Určityacutem svědectviacutem těchto procesů je i jeho pestře zbarvenyacute povrch Vysvětlujeme si to tiacutem že 10 je podřiacutezen neobyčejně silnyacutem slapovyacutem uacutečinkům bliacutezkeacute obřiacute planetw a že ~raacutevě s touto okolnostiacute souvisiacute jeho vnitřniacute ohřev a vysokaacute seismickaacute aktivita doprovaacutezenaacute vulkanickou činshynostiacute (viz např sopečneacute kaldery Maasaw Patera Creidne Patera aj) Za tohoto stavu interakciacute jsou podmiacutenky pw dlouhodobějšiacute zachovaacuteniacute impaktniacutech kraacuteterů pochopitelně velmi nepřiacutezniveacute Naacutesledky slapově podmiacuteněneacuteho tektoshynickeacuteho neklidu pozorujeme i ve zledovatěleacutem přiacutekrovu Europy v podobě hustyacutech systeacutemů hlubokyacutech trhlin rokliacute a přiacutekopů StoiPY po sraacutežkaacutech s meshyteoroidy jsou i na tomto měsiacuteci velkou zvlaacuteštnostiacute

Kraacutetery ve velkeacutem množstviacute se vyskytujiacute teprve na vnějšiacutech od uacutestředniacute planety vzdaacutelenějšiacutech satelitech I na nich jsou však patrneacute určiteacute rozdiacutely ktereacute se jeviacute např v tom že povrch Ganymeda je morfologicky i strukturně diferencovanějšiacute než povrch staršiacuteho měsiacutece Kallisto Sniacutemky s většiacute rozlishyšovaciacute SChopnostiacute přesvědČivě ukazujiacute že světlaacute vraacuteskovaacute paacutesma Ganymeda majiacute viditelně nižšiacute hustotu kraacuteterů než tmaveacute hlstoricklY staršiacute a bombardoshyvaacuteniacute deacutele vystaveneacute oblasti

Vyjaacutedřiacuteme-li evolučniacute stadia terestrickyacutech planet od vyacuteVOjově primitivnějshyšiacutech k složityacutem posloupnostiacute Merkur-Mars-Venuše-Země můžeme toteacutet v poněkud jineacute kvalitativniacute rovině učinit i s Galileovyacutemi měsiacuteci V druheacutem přiacutepadě lze vyacutevojoveacute stavy od nejstaršiacutech k nejmladšiacutem stanovit pořadiacutem Kallisto-Ganymedes-Eurolpa-Io Četnost a způsob zachovaacuteniacute kraacuteterů klesaacute v obou uvedenyacutech řadaacutech vždy zleva do prava Pro teorii planet z toho plyne poučeniacute že hnaciacutem faktorem vyacutevoje nejsou jen vnitřniacute siacutely ale za jistyacutech okolshynostiacute i siacutely ktereacute vyplyacutevajiacute ze vzaacutejemneacuteho působeniacute dvou těles na sebe Půshysobeniacute a vyacuteznam takovyacutech sil nelze vyloučit ani v daacutevnějŠiacute historii dvojplashynety Země-Měsiacutec (viz odlišnosti mezi přivraacutecenou a odvraacutecenou stranou našiacute přirozeneacute družice)

Po vzaacutejemneacutem srovnaacuteniacute planetaacuterniacutech relieacutefů těles z okoliacute Slunce Jupitera a nejnověji i Saturna lze dospět k zaacutevěru že v satelitniacute soustavě posledně jmenovaneacute planety je kraacuteterovyacute typ relieacutefů nejběžnějšiacute Podle dokumentace ziacuteskaneacute Voyagery je charakteristickyacute pro měsiacutec Mimas Tethydu Rheu a Dione V meacuteně pravidelneacute formě i pro Encelada a lapeta na nichž vedle obshylasti s kraacutetery existujiacute takeacute hladkeacute ~lochy O Titanu ještě nic určiteacuteho neviacuteme neboť jeho povrch je zahalen hustou atmosfeacuterou

162

ROZMĚRY H USTOTY A STRUKTURNIacute PRVKY PEV NYacuteCH TĚLES Z OKOLIacute SLUNCE rUPl TE RA A SATURNU

Pla neta sat elit

Prům r

( km

Sltedniacute hustota

( gem - Jl

Minul~ (+ nebo současneacute (+ + I

projevy vulkanismu

Saturace lmpaktnlml kraacutelery

Merkur 4880 5 4 + vysokaacute Venuše 12100 52 ++ Země 12740 55 ++ teacuteměř nulovaacute Měsiacutec 3476 33 + vysokaacute Mars 6740 39 + regio naacutelně vysokaacute

[o 3640 35 ++ teacutem ě ř nulovaacute Europa 3130 30 teacuteměř nulovaacute Ganymed 5280 19 vysok aacute Kallisto 4840 1 7 velmi vy sokaacute

Mlmas 390 12 velmi vysokaacute Enceladus 500 11 ne pravidelnaacute Teurothys 1050 12 vy sokaacute Dlone 1120 14 velmi vysokaacute Rhe a 1530 12 velmi vysokaacute Titan 5120 19 lapetu s 1400 13 nepravidelnaacute vysokaacute pouze

na světl eacute polokouli

Jakeacuteho složeniacute byly meteoroidy ktereacute tento relieacutef utvaacuteřely a jakeacute laacutetkoveacute prostřediacute rozrušovaly Pro většinu Saturnovyacutech měsiacuteců lapidaacuterně označoshyvanyacutech jako špinaveacute sněhoveacute koule jsou přiacuteznačneacute velmi niacutezkeacute střednI hustoty v mnoha přiacutepadech ne o mnoho vyššiacute než je hustota vody (tab) Z toho usuzujeme že jejich vnějšiacute čaacutesti tvořiacute převaacutežně led a zmrzleacute plyny v protikladu ke kamennyacutem litosfeacuteraacutem těles z okoliacute Slunce

Na rozdiacutely ve složeniacute pevnyacutech těles z okoliacute Slunce a obřiacutech planet (viz vyacuterazneacute rozdiacutely v hustotaacutech tab) lze nepřiacutemo usuzovat i podle některyacutech jevů spjatyacutech s impaktniacute činnostiacute Tak se např přesvědčujeme o tom že nejshymladšiacutemi meteoroidy byl na povrchu Ganymeda a Kallisto obnažen zaacuteřivě bělostnyacute substraacutet naacuteJpadně odlišnyacute od tmavšiacuteho okoliacute Existence těchto biacutelyacutech skvrn (tj paprskovyacutech kraacuteterů) prozrazuje že původniacute povrch obou satelitů byl již za dlouheacute věkiy pokryt nějakyacutem specifickyacutem druhem sekundaacuterniacuteho reshygolitu vznikleacuteho meteorickou eroziacute rekrystalizaciacute čaacutestic přiacutenosem meziplashynetaacuterniacuteho prachu nebo nějakyacutemi jinyacutemi procesy jejichž povahu dosud přesně neznaacuteme Přitom je zajiacutemaveacute že i po kontaminaci kteraacute již trvaacute několik miliard let je středniacute albedo nejstaršiacuteho satelitu Kallisto (017) staacutele asi dvashykraacutet vyššiacute než albedo Merkura a Měsiacutece V přiacutepadě mladšiacuteho Ganymeda (046) je albedovyacute rozdiacutel ještě vyacuteraznějšiacute V podstatě platiacute přiacutemaacute uacuteměrnost že čiacutem jsou kraacutetery staršiacute tiacutem jsou takeacute tmavšiacute Prostyacute zaacutevěr zniacute že s geologickyacutem staacuteřiacutem tělesa se nejen zvyšuje hustota kraacuteterů ale současně se snižuje i jeho středniacute albedo Předpoklaacutedaacutem že toteacutež platiacute i pro přirozeneacute družice planety Saturn

Prohliacutedka sniacutemků předanyacutech Voyagery prozrazuje ještě dalšiacute pozoruhodnou skutečnost Tentokraacutet maacutem na mysli strukturniacute odlišnost vyacuteslednyacutech tvarů impaktů v zaacutevislosti na laacutetkoveacutem a fyzikaacutelniacutem prostřediacute Poučneacute je v tomto ohledu srovnaacuteniacute měsiacutečniacuteho Mare Orientale (kamennaacute litosfeacutera) a velkeacuteho okrouhleacuteho uacutetvaru Valhalla na zledovatěleacutem povrchu měsiacutece Kallisto Valhalla se př i pohledu z kosmickeacute vyacutešky podobaacute radiaacutelniacute soustavě vln jakeacute se vyshytvořiacute při vhozeniacute kamene do rybniacuteka (Impakt zde možnaacute způsobil dočasnou změnu pevneacuteho skupenstviacute v kapalneacute) Sklaacutedaacute se z velmi plocheacute centraacutelniacute deprese (300 km) obklopeneacute asi deseti nevysokyacutemi koncentricky orientovashynyacutemi elevacemi Pozoruhodneacute je to že v Iperifeacuterniacutech čaacutestech vlny vyzniacutevajiacute aniž konč iacute nějakyacutem okrajovyacutem pohořiacutem Z toho důvodu Valhalla ani nepůsobiacute dojmem kotliny Ve stavbě paacutenve Orientale vidiacuteme sice některeacute prvky podobshy

163

neacute např soustřednost valů v okoliacute mare (Montes Rook I a II) ale naviacutec i prvky odlišneacute např vyacuterazneacute okrajoveacute pohořiacute (Montes Cordilleral laacutevoveacute hmoty na dně centraacutelniacute deprese i při uacutepatiacute okolniacutech valů apod Strukturniacute typ Valhally nebo jiacute přiacutebuzneacute struktury Asgard nenalezneme na žaacutedneacute tereshystrickeacute planetě Jsou to tvary naprosto specifickeacute ktereacute se v podmiacutenkaacutech kamennyacutech litosfeacuter nemohly ani vytvořit

Pozorovaneacute skutečnosti nasvědčujiacute tomu že v ranyacutech dějinaacutech slunečniacute soushystavy měly meteoroidy funkci vyacuteznamneacuteho relieacutefoveacuteho činitele Existujiacute duacuteshykazy že historicky měla jejich Ipůsobnost přiacutekře sestupnou tendenci a že eacutera hlavniacuteho přiacutenosu meteoroidů vyzniacutevala v mezidobiacute před třemi až čtyřmi mishyliardami let Od těch dob již dochaacutezelo ke katastrofaacutem většiacutech rozměruacute staacutele řiacutedčeji Svědllty nejmladšiacutech sraacutežek jsou tzv paprskoveacute kraacutetery ktereacute znaacuteme nejen z Merkuru a Měsiacutece ale i z povrchu Ganymeda Kallisto a Dione Staryacute impaktoidniacute relieacutef se až do dnešniacutech času v nejuacuteplnějšiacute formě zachoval na těch planetaacutech a měsiacuteciacutech ktereacute již vyacutevojově daacutevno ustrnuly a jejichž přeshytvaacuternaacute schopnost je velmi niacutezkaacute

Přestože na impaktniacute mechanismus pohliacutežiacuteme jako na pansolaacuterniacute fenomeacuten nejsou jeho strukturniacute projevy vždy identickeacute neboť se uskutečňoval a v menshyšiacute miacuteře se dosud uskutečiiacuteuje v laacutetkově i fyzikaacutelně odlišnyacutech prostřediacutech Na přiacutekladu Valhally a Mare Orientale jsme se přesvědčili o tom že vyacutesledneacute tvary impaktuacute mohou byacutet velmi ruacuteznorodeacute V toku času se vzhled planet Gl

měsiacuteců měniacute ale Ipřiacutečiny těchto změn jsou velmi rOzmani teacute Na některyacutech z nich se kraacuteterovyacute relieacutef buď nevyvinul anebo již zcela zanikl Takovaacute tělesa jsou však v slunečniacute soustavě spiacuteše vyacutejimkou

Vizuaacutelniacute pozorovaacuteniacute Ladislav Schmied

Slunce v ČSSR v r 1982 V roce 1982 spolupracovaly s hvězdaacuternou ve Valašskeacutem Meziřiacutečiacute na jejiacutem

celostaacutetniacutem odborneacutem metodickeacutem uacutekolu v oboru Slunce tyto vizuaacutelniacute pozoshyrovaciacute staniacutece

KH Banskaacute Bystrica HaP Českeacute Budějovice AK ZŠ Fryacutedek-Miacutestek Grygov KH Hlohovec LH Humenneacute SUacuteAA Hurbanovo OH Levice AK Kunžak AK Nitra AK Naveacute Zaacutemky KH Prešov Observatoacuterium SAV Skalnateacute Pleso LH Veseliacute n Moravou LH Rimavskaacute Sobota LH Vlašim OH Žiar 11 Hronom a LH Žilina

Tyto stanice zasiacutelaly hvězdaacuterně ve Valašskeacutem Meziřiacutečiacute měsiacutečně sveacute pozoroshyvaciacute protokoly a některeacute z nich Ipředaacutevaly sveacute denniacute kresby slunečniacute fotoshysfeacutery teacutež AUacute ČSAV v Ondřejově pro uacutečely předpovědniacute služby slunečniacute aktishyvity (Fotosferex) Přehledy vykonanyacutech pozorovaacuteniacute byly publikovaacuteny v Bulleshytinu pro pozorovaacuteniacute Slunce hvězdaacuterny ve Valašskeacutem Meziřiacutečiacute vydaacutevaneacutem pro potřebu odborneacuteho uacutekolu v oboru Slunce Zaacuteroveň byla provedena redukce všech pozorovaciacutech řad na řadu mezinaacuterodniacutech relativniacutech čiacutesel Rl a vytvořeshyna řada průměrnyacutech hodnot denniacutech relativniacutech čiacutesel slunečniacute činnosti znaacuteshyzorněnaacute na obraacutezku na str 159

K vytvořeniacute teacuteto řady bylo použito celkem 2045 denniacutech hodnot relativniacuteho čiacutesla z 338 pozorovaciacutech dnů tj 925 z celkoveacutehc počtu dnů roku Pokud chybiacute v některeacutem dni pozorovaacuteniacute je křivka zakreslena přerušovaně Průměrnaacute měsiacutečniacute relativniacute čiacutesla jsou znaacutezorněna vodorovnyacutemi uacutesečkami a vyacuteše ročniacuteho relativniacuteho čiacutesla vodorovnou přiacutemkou natpřiacuteč grafem

Z grafu je zřejmeacute že v roce 1982 převyšovala slunečniacute aktivita ročniacute průměr v měsiacuteciacutech uacutenoru březnu dubnu zaacuteřiacute a prosinci Naproti tomu byla slunečniacute aktivita vyjaacutedřenaacute relativniacutemi čiacutesly nižšiacute v měsiacuteciacutech lednu květnu červnu červenci srpnu řiacutejnu a listopadu Vůbec nejvyššiacute měsiacutečniacute relativniacute čiacuteslo bylo v uacutenoru a nejnižšiacute v květnu

Při zaacutekladně grafu relativniacutech čiacutesel můžeme odečiacutest na jeho časoveacute stupnici

-gt STR 169 164

Nahoře sovětštiacute kosmonauteacute Popov Savickaja a Serebrov dole nosnaacute raketa kosmickyacutech lodi Sojuz T na bajkonurskeacutem kosmodromu

165

1977 ~ KL S ME Z ~A~(J DNl ~()~AO(OU SALJ UT 6 ~ z soaovoc t OCl p~OG ~ ~~

f-___________ ------1SALJ UT 6

Schematickeacute znaacutezorněni využit orbitaacutelnl stanice SALJUT 6 po dobu jejl činnosti na oběžneacute draacuteze kolem Země Od 19 června 1981 byla k Saljutu 6 připojena umělaacute družice Země Kosmos 1267 kteraacute byla vypuštěna 25 dubna 1981 Kosmos 1267 je jakyacutemsi předchůdcem budoucich modulů z nichž budou sestavovaacuteny velshykeacute moduloveacute orbitaacutelni stanice pro 12 I viacutece kosmonautů Dne 29 července 1982 byl tento orbitaacutelniacute komplex naveden na sestupnou draacutehu a nad Tichyacutem oceaacutenem došlo k jeho zaacuteniku Tlm skončila dalš[ vyacuteznamnaacute etapa v oblasti pilotovanyacutech letů (K člaacutenku na str 157-161)

Orbltaacuteln stanici SALJUT 7 dopravila na oběžnou draacutehu kolem Země nosnaacute raketa Proton dne 19 4 1982 tedy přesně 11 let po startu Sal jutu 1 Saljut 7 je zdoshykonalenou staniciacute druheacute generace vybashyvenaacute dvěma spojovaciacutemi uzly Maximaacutelnl průměr činiacute 415 m deacutelka 15 m Vnějšim vzhledem a rozměry se novaacute stanice neshylišiacute od sveacute piedchůdkyně - Saljutu 6 Je opatřena třemi panely slunečniacutech bashyterIiacute jejichž vyacutekon je v porovnaacuteni se Saljutem 6 asi o 10 vyššf Rozpětiacute pashynelů slunečnlch bateriiacute činiacute 17 rn Určishytyacutech změn doznala konstrukce průzorů Zevnitf jsou opatřeny tenkyacutemi sn(matelshynyacutemi skly ktereacute se odstraiiacuteujl v přiacutepade přesnyacutech měřenI Několk průzorů je chraacuteněno ještě zvenčl průhlednyacutemi kryty s elektrIckyacutem ovlaacutedaacuteniacutem - odklaacutepějl se opět jen při přesniacutech měřeniacutech Dva průshyzory jsou zhotoveny ze skla propouštěshyjiacuteciacutehO ultrafialoveacute zaacuteřeniacute Stěny stanice JSou pokryty omyvatelnou koženkou Leshyvyacute bok stanice maacute zelenou barvu pravyacute beacutežovou a strop biacutelou K nejvetširn změshynaacutem došlo v uacuteseku vědeckeacuteho zařizenL Je zde urn(stěn komplex dalekohledů urshyčenyacutech k průzkumu zdrojů rentgenoveacuteho zaacuteřeniacute Celkovaacute hmotnost těchto přiacutestroshyjů dosahuje asi 500 kg

(LH Val Meziřiacutečiacute)

Sovětštiacute kosm onauteacute Berezovoi a Lebeděv K člaacutenku str 157-161

Mezinaacuterodniacute sovětsko-francouzskaacute posaacutedka Saliutu 7 [uančenkou Chreacutetien a Džanibekou

167

Pozorovaacuteniacute zatměniacute Slunce v sadech před hvězdaacuternou na Petřiacuteně (nahoře ) před večerniacutem pozorovaacuteniacutem na pionyacuterskeacutem taacuteboře (dole) (Foto archiv HaP Praha ke zpraacutevě na str 174-175 )

168

~ O1--~

Oj ť fl

OD 1 ill11 j I j I Ir ~ 1 ttVrL rl 0 i ( I I I t l 11 --1i+=t1tlr ----l1r-~--~ U~ h _~ _LL-J_y-----bp~_4_~l-1ICLI I -j- - )rltŤ -- -- ~ -vl I II U I

100 ~ ~I fflII I I I ~ TI f l TV - I ~ - -~J I ~ I ~ Iv I I 1 I II j gt

~ ll f O+ ---u --I--il-j IJ I U I II - ~Ll JH yl I lili i I i -i ll III q rucJ~ 1982 II ll IV V Vf VII Viii lX X Xl XII

+50deg - -r- --T ~_ J I -1 - I - I Lll _~~t~middotmiddot~~~~plusmn~~t ~lt~f~middot~1

1120 [1sectQ0r l T i=j]f] 1125 OTOČKA

data průchodu nejmohutnějšiacutech skupin slunečniacutech skvrn centraacutelniacutem meridiaacutemiddot nem Slunce (index s označeniacutem S) jejichž přibližneacute polohy jsou zakresleny schematicky podle Carringtonovyacutech otoček ve spodniacute čaacutesti obraacutezku Největšiacute ze zakreslenyacutech skupin slunečniacutech skvrn byly skupiny typu F podle curyšskeacute klasifikace v rotaci 1723 s heliografickou deacutelkou 318deg a šiacuteřkou -- 13deg a v roshytaci 1724 s deacutelkou 330deg a šiacuteřkou + 10deg Heliografickeacute deacutelky skupin skvrn mů žeme odhadnout tpodle stupnice pod rotaciacute čiacuteslo 1723 Na kresbě je slunečniacute rovniacutek znaacutezorněn silnou přiacutemkou a označen Ddeg P)erušovanyacutemi uacutesečkami jsou znaacutezorněny průměrneacute a plnyacutemi uacutesečkami nejvyššiacute a nejnižšiacute šiacuteřky vyacuteskytu slunečniacutech skvrn na severniacute [Iplus) a jižniacute (minus ) polokouli Slunce

Tento grafickyacute přehled byl sestaven podle kreseb Slunce pozorovaciacute stashynice v Kunžaku Rovněž naacutesledujiacuteciacute tabulka porovnaacuteniacute několika zaacutekladniacutech indexů slunečniacute činnosti v letech 1981 a 1982 obsahuje vyacutesledky statistickeacuteho zpracovaacuteniacute pozorovaacuteniacute teacuteto stanice

Slunečniacute polokoule severniacute jižniacute

Rok 1981 1982 1981 1982

Průměrneacute ro č niacute neredukovaneacute relativniacute čiacuteslo slunečniacute činnosti 73 54 73 65 Průměrnaacute heliograficaacute šiacuteřka

vyacuteskytu slunečniacutech skvrn +128deg +108deg _139deg -135deg Nejvyššiacute heliografickaacute šiacuteřka

vyacuteskytu slunečniacutech skvrn +270deg +270deg -440deg _390deg

Z celeacuteho obsahu tohoto člaacutenku vyplyacutevaacute že v roce 1982 v souladu s postushypujiacuteciacutem 21 jedenaacutectiletyacutem cyklem slunečniacute činnosti došlo k vyacuterazneacutemu poshyklesu relativniacutech čiacutesel proti obdobiacute j euroho maxima a rovněž k dalšiacutemu přibliacuteženI aktivniacutech zoacuten severniacute i jižniacute polokoule Slunce k slunečniacutemu rovniacuteku podle SIPorerova zaacutekona Slunečniacute aktivitu lze v roce 1982 charakterizovat značnyacutemi vyacutekyvy od nejnižšiacutech hodnot relativniacuteho čiacutesla až po hodnoty srovnatelneacute s hodnotami z maxima probiacutehajiacuteciacuteho jedenaacutectileteacuteho cyklu

169

sniacutemků z povrchu a 51 500 sniacutemkll z oběžneacute draacutehy 97 povrchu planety bylo sniacutemaacuteno s rozlišeniacutem 300 m a 2 dokonce s rozlišeniacutem lepšiacutem než 25 metrů Uacutespěšně pracujiacute takeacute sondy Voyager a Pioneer ve vnějšiacutech čaacutestech slunečniacute soustavy Pioneer 10 opustil letos v červnu prostor planet

Studentskaacute aktivita v oblasti kosmonautiky zaznamenala loni mimořaacutedneacute uacutespěchy Bylo realizovaacuteno několik studentskyacutech experimentů na palubě rashyketoplaacutenu Columbia a ze Saljutu 7 odstartovaly dvě amateacuterskeacute raacutedioveacute družice lskra postaveneacute studenty z Moskvy Podařilo se takeacute uveacutest do plneacuteho provozu družici Uosat - satelit připravenyacute za mezinaacuterodniacute pomoci ve V Britaacutenii a vypuštěnyacute již v řiacutejnu 1981 Rozviacutejiacute se mezinaacuterodniacute hnutiacute konstrukteacuterů slunečshyniacutech plachetnic z řad studentů a amateacuterskyacutech zaacutejemců Naacutes může těšit že při Hvězdaacuterně a planetaacuteriu v Praze pracuje studentskaacute skupina zaměřenaacute na tento probleacutem a že vostreacute mezinaacuterodniacute konkurenci ziacuteskala ve studentskeacute soutěži na astronautickeacutem kongresu v Pařiacuteži prvniacute cenu

Na zaacutevěr ještě několik poznaacutemek z kosmonautickeacute diplomacie Přes dva tisiacutece uacutečastniacuteků se v srpnu sešlo na druheacute konferenci OSN Unispace konaneacute ve viacutedeňskeacutem Hofburgu pod předsednictviacutem indickeacuteho vědce Yasha Pala Škoshyda že jednaacuteniacute ovlivnili někteřiacute politikoveacute a že neprobiacutehalo vždy věcně a konshykreacutetně 33 kongres IAF se konal v Pařiacuteži těsně před 25 vyacuteročiacutem startu prvniacuteshyho Sputniku Zuacutečastnilo se ho Ipřes 1100 osob ze 32 zemiacute světa - nejviacutece bylo pochopitelně Francouzů (522) pak Američanů (205) naacutesledovali NěmCi Soshyvěti atd na 14 miacutestě jsme byli s deseti uacutečastniacuteky i my Letošniacute kongres se bude konat v Budapešti od 9 do 15 řiacutejna

Vyacuteznam meteoroidů Konraacuted Beneš v ranyacutech dějinaacutech

slunečniacute soustavy Většina pevnyacutech těles slunečniacute soustavy ať již maacuteme na mysli planety nebo

měsiacutece maacute i přes zjevneacute vnějšiacute rozdiacutely jeden zaacutekladniacute rys společnyacute Jejich povrch je v různeacute miacuteře pokryt kraacuteteriY_ Vyacuteskyt kraacuteterů je na tělesech slunečniacute soustavy natolik univerzaacutelniacute že je dnes praacutevem považujeme za struktury panshysolaacuterniacuteho vyacuteznamu Kdybychom však byli odkaacutezaacuteni jen na teleskopickaacute poshyzorovaacuteniacute a neměli zaacuteznamy z družic a meziplanetaacuterniacutech sond sotva bychom to mohli tvrdit s takovou určitostiacute (tab na str 163) Současnaacute věda přisuzuje největšiacute čaacutesti kraacuteterů vnějšiacute původ a uvaacutediacute jej do

přiacutemeacute souvislosti s dynamickyacutem vyacutevojem slunečniacute soustavy Podle představ planetologů byl přiacutenos meteoroidů obzvlaacuteště vysokyacute v dobaacutech kdy planety a měsiacutece vstupovaly do dlouhyacutech dějin geologickeacuteho vyacutevoje a kdy častyacutemi sraacutežkami s ciziacutemi tělesy vznikal na jejich povrchu relieacutef v němž vedle neshyspočetnyacutech jam a kraacuteterů různyacutech velikostiacute zaujiacutemallY miacutesto i obrovskeacute okrouhshyleacute paacutenve jejichž zřetelneacute obrysy se dodnes zachovaly na Merkuru (např Cashyloris Planitia - 1300 km) Venuši (Artemis Planitia - 2400 km) Měsiacuteci (Mare 1mbrium - 1350 km) a Marsu (Argyre Planitia - 900 km) Stopy po sraacutežkaacutech s velkyacutemi meteoroidy či planetkami však nejsou znaacutemy jen z povrchu planet terestrickeacuteho typu ale i z některyacutech měsiacuteců obřiacutech planet jak dokazuje obshyiev kruhoveacute struktury Valhalla (1500 km) a struktury Asgard (600 km) na Jupiterově Měsiacuteci Kallisto několik set kilometrů velkeacuteho kraacuteteru na Saturnově Tethydě apod Ve světle toho je impaktniacute mechanismus uznaacutevaacuten jako vyacuteznamshynyacute relieacutefotvornyacute (v jisteacutem smyslu i horotvornyacute) činitel kteryacute se uplatňoval ve všech čaacutestech slunečniacute soustavy ktereacute jsme dosud bliacuteže ~oznali

Přestože kraacutetery jsou teacuteměř všudypřiacutetomneacute neniacute jejich distribuce na poshyvrchu planet a měsiacutecll zdaleka pravidelnaacute Podrobnějšiacute srovnaacutevaciacute studie ukashyzujiacute že v zaacutesadě je možno rozlišovat tělesa na nichž jsou kraacutetery dodnes

161

dominantniacutem prvkem (Merkur Měsiacutec z velkeacute čaacutesti i Mars Jupiterovy Měsiacutece Ganymedes a Kallisto Saturnovy satelity Mimas Dione Rhea a Tethys) a na druheacute straně tělesa na kteryacutech jsou stopy po sraacutežkaacutech s meteoroidy spiacuteše jen zvlaacuteštnostiacute K takovyacutem ze znaacutemyacutech těles patřiacute Země a Jupiterovy měsiacutece 10 a Europa

Jak si tyto nepravidelnosti anebo rozdiacutely ve způsobu zachovaacuteniacute kraacuteterů vysvětlujeme

Při současneacutem stupni poznaacuteniacute se jako nejvěrohodnějšiacute jeviacute vyacuteklad že čiacutem je přiacuteslušneacute těleso vyacutevojově Iprimitivnějšiacute a jeho povrch druhotně meacuteně přeshytvořen tiacutem viacutece je jeho povrch nasycen kraacutetery V přiacutepadě terestrickyacutech plashynet to platiacute předevšiacutem o Merkuru Měsiacuteci a Marsu zejmeacutena pro ty čaacutesti jejich povrchu ktereacute jsou budovaacuteny tzv pevninami (v podmiacutenkaacutech Marsu jsou to předevšiacutem rozsaacutehleacute plochy jižniacute polokoule v podmiacutenkaacutech Měsiacutece jeho od Země odvraacutecenaacute strana) Na pevnyacutech tělesech v okoliacute Slunce jsou relativně nejleacutepe zachovaacuteny (nejmeacuteně erodovaacuteny) kraacutetery měsiacutečniacute a merkurskeacute Vyššiacutem stupshyněm degradace se vyznačujiacute impaktniacute kraacutetery Marsu a snad ještě vyššiacutem kraacutetery Venuše

V sesklllpeniacute tzv Galileovyacutech měsiacuteců se nepravidelnosti v distribuci kraacuteteril projevujiacute tak že nejvyššiacute stupeň saturace vykazuje primitivniacute a současně nejshystaršiacute Kallisto zřetelně meacuteně kraacuteterů maacute Ganymedes zatiacutemco na povrchu Europy a 10 impaktniacute kraacutetery chlybiacute anebo se vyskytujiacute jen zcela ojediněle Jak vysvětlit tuto různorodost v miniaturniacute slunečniacute soustavě Jupitera

Z podrobnějšiacuteho průzkumu měsiacutece 10 vychaacuteziacute najevo že maacute doposud horkeacute s povrchem komunikujiacuteciacute nitro a že jeho vnějšiacute čaacutesti jsou svyacutem způsobem přetvaacuteřeny a regenerovaacuteny Určityacutem svědectviacutem těchto procesů je i jeho pestře zbarvenyacute povrch Vysvětlujeme si to tiacutem že 10 je podřiacutezen neobyčejně silnyacutem slapovyacutem uacutečinkům bliacutezkeacute obřiacute planetw a že ~raacutevě s touto okolnostiacute souvisiacute jeho vnitřniacute ohřev a vysokaacute seismickaacute aktivita doprovaacutezenaacute vulkanickou činshynostiacute (viz např sopečneacute kaldery Maasaw Patera Creidne Patera aj) Za tohoto stavu interakciacute jsou podmiacutenky pw dlouhodobějšiacute zachovaacuteniacute impaktniacutech kraacuteterů pochopitelně velmi nepřiacutezniveacute Naacutesledky slapově podmiacuteněneacuteho tektoshynickeacuteho neklidu pozorujeme i ve zledovatěleacutem přiacutekrovu Europy v podobě hustyacutech systeacutemů hlubokyacutech trhlin rokliacute a přiacutekopů StoiPY po sraacutežkaacutech s meshyteoroidy jsou i na tomto měsiacuteci velkou zvlaacuteštnostiacute

Kraacutetery ve velkeacutem množstviacute se vyskytujiacute teprve na vnějšiacutech od uacutestředniacute planety vzdaacutelenějšiacutech satelitech I na nich jsou však patrneacute určiteacute rozdiacutely ktereacute se jeviacute např v tom že povrch Ganymeda je morfologicky i strukturně diferencovanějšiacute než povrch staršiacuteho měsiacutece Kallisto Sniacutemky s většiacute rozlishyšovaciacute SChopnostiacute přesvědČivě ukazujiacute že světlaacute vraacuteskovaacute paacutesma Ganymeda majiacute viditelně nižšiacute hustotu kraacuteterů než tmaveacute hlstoricklY staršiacute a bombardoshyvaacuteniacute deacutele vystaveneacute oblasti

Vyjaacutedřiacuteme-li evolučniacute stadia terestrickyacutech planet od vyacuteVOjově primitivnějshyšiacutech k složityacutem posloupnostiacute Merkur-Mars-Venuše-Země můžeme toteacutet v poněkud jineacute kvalitativniacute rovině učinit i s Galileovyacutemi měsiacuteci V druheacutem přiacutepadě lze vyacutevojoveacute stavy od nejstaršiacutech k nejmladšiacutem stanovit pořadiacutem Kallisto-Ganymedes-Eurolpa-Io Četnost a způsob zachovaacuteniacute kraacuteterů klesaacute v obou uvedenyacutech řadaacutech vždy zleva do prava Pro teorii planet z toho plyne poučeniacute že hnaciacutem faktorem vyacutevoje nejsou jen vnitřniacute siacutely ale za jistyacutech okolshynostiacute i siacutely ktereacute vyplyacutevajiacute ze vzaacutejemneacuteho působeniacute dvou těles na sebe Půshysobeniacute a vyacuteznam takovyacutech sil nelze vyloučit ani v daacutevnějŠiacute historii dvojplashynety Země-Měsiacutec (viz odlišnosti mezi přivraacutecenou a odvraacutecenou stranou našiacute přirozeneacute družice)

Po vzaacutejemneacutem srovnaacuteniacute planetaacuterniacutech relieacutefů těles z okoliacute Slunce Jupitera a nejnověji i Saturna lze dospět k zaacutevěru že v satelitniacute soustavě posledně jmenovaneacute planety je kraacuteterovyacute typ relieacutefů nejběžnějšiacute Podle dokumentace ziacuteskaneacute Voyagery je charakteristickyacute pro měsiacutec Mimas Tethydu Rheu a Dione V meacuteně pravidelneacute formě i pro Encelada a lapeta na nichž vedle obshylasti s kraacutetery existujiacute takeacute hladkeacute ~lochy O Titanu ještě nic určiteacuteho neviacuteme neboť jeho povrch je zahalen hustou atmosfeacuterou

162

ROZMĚRY H USTOTY A STRUKTURNIacute PRVKY PEV NYacuteCH TĚLES Z OKOLIacute SLUNCE rUPl TE RA A SATURNU

Pla neta sat elit

Prům r

( km

Sltedniacute hustota

( gem - Jl

Minul~ (+ nebo současneacute (+ + I

projevy vulkanismu

Saturace lmpaktnlml kraacutelery

Merkur 4880 5 4 + vysokaacute Venuše 12100 52 ++ Země 12740 55 ++ teacuteměř nulovaacute Měsiacutec 3476 33 + vysokaacute Mars 6740 39 + regio naacutelně vysokaacute

[o 3640 35 ++ teacutem ě ř nulovaacute Europa 3130 30 teacuteměř nulovaacute Ganymed 5280 19 vysok aacute Kallisto 4840 1 7 velmi vy sokaacute

Mlmas 390 12 velmi vysokaacute Enceladus 500 11 ne pravidelnaacute Teurothys 1050 12 vy sokaacute Dlone 1120 14 velmi vysokaacute Rhe a 1530 12 velmi vysokaacute Titan 5120 19 lapetu s 1400 13 nepravidelnaacute vysokaacute pouze

na světl eacute polokouli

Jakeacuteho složeniacute byly meteoroidy ktereacute tento relieacutef utvaacuteřely a jakeacute laacutetkoveacute prostřediacute rozrušovaly Pro většinu Saturnovyacutech měsiacuteců lapidaacuterně označoshyvanyacutech jako špinaveacute sněhoveacute koule jsou přiacuteznačneacute velmi niacutezkeacute střednI hustoty v mnoha přiacutepadech ne o mnoho vyššiacute než je hustota vody (tab) Z toho usuzujeme že jejich vnějšiacute čaacutesti tvořiacute převaacutežně led a zmrzleacute plyny v protikladu ke kamennyacutem litosfeacuteraacutem těles z okoliacute Slunce

Na rozdiacutely ve složeniacute pevnyacutech těles z okoliacute Slunce a obřiacutech planet (viz vyacuterazneacute rozdiacutely v hustotaacutech tab) lze nepřiacutemo usuzovat i podle některyacutech jevů spjatyacutech s impaktniacute činnostiacute Tak se např přesvědčujeme o tom že nejshymladšiacutemi meteoroidy byl na povrchu Ganymeda a Kallisto obnažen zaacuteřivě bělostnyacute substraacutet naacuteJpadně odlišnyacute od tmavšiacuteho okoliacute Existence těchto biacutelyacutech skvrn (tj paprskovyacutech kraacuteterů) prozrazuje že původniacute povrch obou satelitů byl již za dlouheacute věkiy pokryt nějakyacutem specifickyacutem druhem sekundaacuterniacuteho reshygolitu vznikleacuteho meteorickou eroziacute rekrystalizaciacute čaacutestic přiacutenosem meziplashynetaacuterniacuteho prachu nebo nějakyacutemi jinyacutemi procesy jejichž povahu dosud přesně neznaacuteme Přitom je zajiacutemaveacute že i po kontaminaci kteraacute již trvaacute několik miliard let je středniacute albedo nejstaršiacuteho satelitu Kallisto (017) staacutele asi dvashykraacutet vyššiacute než albedo Merkura a Měsiacutece V přiacutepadě mladšiacuteho Ganymeda (046) je albedovyacute rozdiacutel ještě vyacuteraznějšiacute V podstatě platiacute přiacutemaacute uacuteměrnost že čiacutem jsou kraacutetery staršiacute tiacutem jsou takeacute tmavšiacute Prostyacute zaacutevěr zniacute že s geologickyacutem staacuteřiacutem tělesa se nejen zvyšuje hustota kraacuteterů ale současně se snižuje i jeho středniacute albedo Předpoklaacutedaacutem že toteacutež platiacute i pro přirozeneacute družice planety Saturn

Prohliacutedka sniacutemků předanyacutech Voyagery prozrazuje ještě dalšiacute pozoruhodnou skutečnost Tentokraacutet maacutem na mysli strukturniacute odlišnost vyacuteslednyacutech tvarů impaktů v zaacutevislosti na laacutetkoveacutem a fyzikaacutelniacutem prostřediacute Poučneacute je v tomto ohledu srovnaacuteniacute měsiacutečniacuteho Mare Orientale (kamennaacute litosfeacutera) a velkeacuteho okrouhleacuteho uacutetvaru Valhalla na zledovatěleacutem povrchu měsiacutece Kallisto Valhalla se př i pohledu z kosmickeacute vyacutešky podobaacute radiaacutelniacute soustavě vln jakeacute se vyshytvořiacute při vhozeniacute kamene do rybniacuteka (Impakt zde možnaacute způsobil dočasnou změnu pevneacuteho skupenstviacute v kapalneacute) Sklaacutedaacute se z velmi plocheacute centraacutelniacute deprese (300 km) obklopeneacute asi deseti nevysokyacutemi koncentricky orientovashynyacutemi elevacemi Pozoruhodneacute je to že v Iperifeacuterniacutech čaacutestech vlny vyzniacutevajiacute aniž konč iacute nějakyacutem okrajovyacutem pohořiacutem Z toho důvodu Valhalla ani nepůsobiacute dojmem kotliny Ve stavbě paacutenve Orientale vidiacuteme sice některeacute prvky podobshy

163

neacute např soustřednost valů v okoliacute mare (Montes Rook I a II) ale naviacutec i prvky odlišneacute např vyacuterazneacute okrajoveacute pohořiacute (Montes Cordilleral laacutevoveacute hmoty na dně centraacutelniacute deprese i při uacutepatiacute okolniacutech valů apod Strukturniacute typ Valhally nebo jiacute přiacutebuzneacute struktury Asgard nenalezneme na žaacutedneacute tereshystrickeacute planetě Jsou to tvary naprosto specifickeacute ktereacute se v podmiacutenkaacutech kamennyacutech litosfeacuter nemohly ani vytvořit

Pozorovaneacute skutečnosti nasvědčujiacute tomu že v ranyacutech dějinaacutech slunečniacute soushystavy měly meteoroidy funkci vyacuteznamneacuteho relieacutefoveacuteho činitele Existujiacute duacuteshykazy že historicky měla jejich Ipůsobnost přiacutekře sestupnou tendenci a že eacutera hlavniacuteho přiacutenosu meteoroidů vyzniacutevala v mezidobiacute před třemi až čtyřmi mishyliardami let Od těch dob již dochaacutezelo ke katastrofaacutem většiacutech rozměruacute staacutele řiacutedčeji Svědllty nejmladšiacutech sraacutežek jsou tzv paprskoveacute kraacutetery ktereacute znaacuteme nejen z Merkuru a Měsiacutece ale i z povrchu Ganymeda Kallisto a Dione Staryacute impaktoidniacute relieacutef se až do dnešniacutech času v nejuacuteplnějšiacute formě zachoval na těch planetaacutech a měsiacuteciacutech ktereacute již vyacutevojově daacutevno ustrnuly a jejichž přeshytvaacuternaacute schopnost je velmi niacutezkaacute

Přestože na impaktniacute mechanismus pohliacutežiacuteme jako na pansolaacuterniacute fenomeacuten nejsou jeho strukturniacute projevy vždy identickeacute neboť se uskutečňoval a v menshyšiacute miacuteře se dosud uskutečiiacuteuje v laacutetkově i fyzikaacutelně odlišnyacutech prostřediacutech Na přiacutekladu Valhally a Mare Orientale jsme se přesvědčili o tom že vyacutesledneacute tvary impaktuacute mohou byacutet velmi ruacuteznorodeacute V toku času se vzhled planet Gl

měsiacuteců měniacute ale Ipřiacutečiny těchto změn jsou velmi rOzmani teacute Na některyacutech z nich se kraacuteterovyacute relieacutef buď nevyvinul anebo již zcela zanikl Takovaacute tělesa jsou však v slunečniacute soustavě spiacuteše vyacutejimkou

Vizuaacutelniacute pozorovaacuteniacute Ladislav Schmied

Slunce v ČSSR v r 1982 V roce 1982 spolupracovaly s hvězdaacuternou ve Valašskeacutem Meziřiacutečiacute na jejiacutem

celostaacutetniacutem odborneacutem metodickeacutem uacutekolu v oboru Slunce tyto vizuaacutelniacute pozoshyrovaciacute staniacutece

KH Banskaacute Bystrica HaP Českeacute Budějovice AK ZŠ Fryacutedek-Miacutestek Grygov KH Hlohovec LH Humenneacute SUacuteAA Hurbanovo OH Levice AK Kunžak AK Nitra AK Naveacute Zaacutemky KH Prešov Observatoacuterium SAV Skalnateacute Pleso LH Veseliacute n Moravou LH Rimavskaacute Sobota LH Vlašim OH Žiar 11 Hronom a LH Žilina

Tyto stanice zasiacutelaly hvězdaacuterně ve Valašskeacutem Meziřiacutečiacute měsiacutečně sveacute pozoroshyvaciacute protokoly a některeacute z nich Ipředaacutevaly sveacute denniacute kresby slunečniacute fotoshysfeacutery teacutež AUacute ČSAV v Ondřejově pro uacutečely předpovědniacute služby slunečniacute aktishyvity (Fotosferex) Přehledy vykonanyacutech pozorovaacuteniacute byly publikovaacuteny v Bulleshytinu pro pozorovaacuteniacute Slunce hvězdaacuterny ve Valašskeacutem Meziřiacutečiacute vydaacutevaneacutem pro potřebu odborneacuteho uacutekolu v oboru Slunce Zaacuteroveň byla provedena redukce všech pozorovaciacutech řad na řadu mezinaacuterodniacutech relativniacutech čiacutesel Rl a vytvořeshyna řada průměrnyacutech hodnot denniacutech relativniacutech čiacutesel slunečniacute činnosti znaacuteshyzorněnaacute na obraacutezku na str 159

K vytvořeniacute teacuteto řady bylo použito celkem 2045 denniacutech hodnot relativniacuteho čiacutesla z 338 pozorovaciacutech dnů tj 925 z celkoveacutehc počtu dnů roku Pokud chybiacute v některeacutem dni pozorovaacuteniacute je křivka zakreslena přerušovaně Průměrnaacute měsiacutečniacute relativniacute čiacutesla jsou znaacutezorněna vodorovnyacutemi uacutesečkami a vyacuteše ročniacuteho relativniacuteho čiacutesla vodorovnou přiacutemkou natpřiacuteč grafem

Z grafu je zřejmeacute že v roce 1982 převyšovala slunečniacute aktivita ročniacute průměr v měsiacuteciacutech uacutenoru březnu dubnu zaacuteřiacute a prosinci Naproti tomu byla slunečniacute aktivita vyjaacutedřenaacute relativniacutemi čiacutesly nižšiacute v měsiacuteciacutech lednu květnu červnu červenci srpnu řiacutejnu a listopadu Vůbec nejvyššiacute měsiacutečniacute relativniacute čiacuteslo bylo v uacutenoru a nejnižšiacute v květnu

Při zaacutekladně grafu relativniacutech čiacutesel můžeme odečiacutest na jeho časoveacute stupnici

-gt STR 169 164

Nahoře sovětštiacute kosmonauteacute Popov Savickaja a Serebrov dole nosnaacute raketa kosmickyacutech lodi Sojuz T na bajkonurskeacutem kosmodromu

165

1977 ~ KL S ME Z ~A~(J DNl ~()~AO(OU SALJ UT 6 ~ z soaovoc t OCl p~OG ~ ~~

f-___________ ------1SALJ UT 6

Schematickeacute znaacutezorněni využit orbitaacutelnl stanice SALJUT 6 po dobu jejl činnosti na oběžneacute draacuteze kolem Země Od 19 června 1981 byla k Saljutu 6 připojena umělaacute družice Země Kosmos 1267 kteraacute byla vypuštěna 25 dubna 1981 Kosmos 1267 je jakyacutemsi předchůdcem budoucich modulů z nichž budou sestavovaacuteny velshykeacute moduloveacute orbitaacutelni stanice pro 12 I viacutece kosmonautů Dne 29 července 1982 byl tento orbitaacutelniacute komplex naveden na sestupnou draacutehu a nad Tichyacutem oceaacutenem došlo k jeho zaacuteniku Tlm skončila dalš[ vyacuteznamnaacute etapa v oblasti pilotovanyacutech letů (K člaacutenku na str 157-161)

Orbltaacuteln stanici SALJUT 7 dopravila na oběžnou draacutehu kolem Země nosnaacute raketa Proton dne 19 4 1982 tedy přesně 11 let po startu Sal jutu 1 Saljut 7 je zdoshykonalenou staniciacute druheacute generace vybashyvenaacute dvěma spojovaciacutemi uzly Maximaacutelnl průměr činiacute 415 m deacutelka 15 m Vnějšim vzhledem a rozměry se novaacute stanice neshylišiacute od sveacute piedchůdkyně - Saljutu 6 Je opatřena třemi panely slunečniacutech bashyterIiacute jejichž vyacutekon je v porovnaacuteni se Saljutem 6 asi o 10 vyššf Rozpětiacute pashynelů slunečnlch bateriiacute činiacute 17 rn Určishytyacutech změn doznala konstrukce průzorů Zevnitf jsou opatřeny tenkyacutemi sn(matelshynyacutemi skly ktereacute se odstraiiacuteujl v přiacutepade přesnyacutech měřenI Několk průzorů je chraacuteněno ještě zvenčl průhlednyacutemi kryty s elektrIckyacutem ovlaacutedaacuteniacutem - odklaacutepějl se opět jen při přesniacutech měřeniacutech Dva průshyzory jsou zhotoveny ze skla propouštěshyjiacuteciacutehO ultrafialoveacute zaacuteřeniacute Stěny stanice JSou pokryty omyvatelnou koženkou Leshyvyacute bok stanice maacute zelenou barvu pravyacute beacutežovou a strop biacutelou K nejvetširn změshynaacutem došlo v uacuteseku vědeckeacuteho zařizenL Je zde urn(stěn komplex dalekohledů urshyčenyacutech k průzkumu zdrojů rentgenoveacuteho zaacuteřeniacute Celkovaacute hmotnost těchto přiacutestroshyjů dosahuje asi 500 kg

(LH Val Meziřiacutečiacute)

Sovětštiacute kosm onauteacute Berezovoi a Lebeděv K člaacutenku str 157-161

Mezinaacuterodniacute sovětsko-francouzskaacute posaacutedka Saliutu 7 [uančenkou Chreacutetien a Džanibekou

167

Pozorovaacuteniacute zatměniacute Slunce v sadech před hvězdaacuternou na Petřiacuteně (nahoře ) před večerniacutem pozorovaacuteniacutem na pionyacuterskeacutem taacuteboře (dole) (Foto archiv HaP Praha ke zpraacutevě na str 174-175 )

168

~ O1--~

Oj ť fl

OD 1 ill11 j I j I Ir ~ 1 ttVrL rl 0 i ( I I I t l 11 --1i+=t1tlr ----l1r-~--~ U~ h _~ _LL-J_y-----bp~_4_~l-1ICLI I -j- - )rltŤ -- -- ~ -vl I II U I

100 ~ ~I fflII I I I ~ TI f l TV - I ~ - -~J I ~ I ~ Iv I I 1 I II j gt

~ ll f O+ ---u --I--il-j IJ I U I II - ~Ll JH yl I lili i I i -i ll III q rucJ~ 1982 II ll IV V Vf VII Viii lX X Xl XII

+50deg - -r- --T ~_ J I -1 - I - I Lll _~~t~middotmiddot~~~~plusmn~~t ~lt~f~middot~1

1120 [1sectQ0r l T i=j]f] 1125 OTOČKA

data průchodu nejmohutnějšiacutech skupin slunečniacutech skvrn centraacutelniacutem meridiaacutemiddot nem Slunce (index s označeniacutem S) jejichž přibližneacute polohy jsou zakresleny schematicky podle Carringtonovyacutech otoček ve spodniacute čaacutesti obraacutezku Největšiacute ze zakreslenyacutech skupin slunečniacutech skvrn byly skupiny typu F podle curyšskeacute klasifikace v rotaci 1723 s heliografickou deacutelkou 318deg a šiacuteřkou -- 13deg a v roshytaci 1724 s deacutelkou 330deg a šiacuteřkou + 10deg Heliografickeacute deacutelky skupin skvrn mů žeme odhadnout tpodle stupnice pod rotaciacute čiacuteslo 1723 Na kresbě je slunečniacute rovniacutek znaacutezorněn silnou přiacutemkou a označen Ddeg P)erušovanyacutemi uacutesečkami jsou znaacutezorněny průměrneacute a plnyacutemi uacutesečkami nejvyššiacute a nejnižšiacute šiacuteřky vyacuteskytu slunečniacutech skvrn na severniacute [Iplus) a jižniacute (minus ) polokouli Slunce

Tento grafickyacute přehled byl sestaven podle kreseb Slunce pozorovaciacute stashynice v Kunžaku Rovněž naacutesledujiacuteciacute tabulka porovnaacuteniacute několika zaacutekladniacutech indexů slunečniacute činnosti v letech 1981 a 1982 obsahuje vyacutesledky statistickeacuteho zpracovaacuteniacute pozorovaacuteniacute teacuteto stanice

Slunečniacute polokoule severniacute jižniacute

Rok 1981 1982 1981 1982

Průměrneacute ro č niacute neredukovaneacute relativniacute čiacuteslo slunečniacute činnosti 73 54 73 65 Průměrnaacute heliograficaacute šiacuteřka

vyacuteskytu slunečniacutech skvrn +128deg +108deg _139deg -135deg Nejvyššiacute heliografickaacute šiacuteřka

vyacuteskytu slunečniacutech skvrn +270deg +270deg -440deg _390deg

Z celeacuteho obsahu tohoto člaacutenku vyplyacutevaacute že v roce 1982 v souladu s postushypujiacuteciacutem 21 jedenaacutectiletyacutem cyklem slunečniacute činnosti došlo k vyacuterazneacutemu poshyklesu relativniacutech čiacutesel proti obdobiacute j euroho maxima a rovněž k dalšiacutemu přibliacuteženI aktivniacutech zoacuten severniacute i jižniacute polokoule Slunce k slunečniacutemu rovniacuteku podle SIPorerova zaacutekona Slunečniacute aktivitu lze v roce 1982 charakterizovat značnyacutemi vyacutekyvy od nejnižšiacutech hodnot relativniacuteho čiacutesla až po hodnoty srovnatelneacute s hodnotami z maxima probiacutehajiacuteciacuteho jedenaacutectileteacuteho cyklu

169

dominantniacutem prvkem (Merkur Měsiacutec z velkeacute čaacutesti i Mars Jupiterovy Měsiacutece Ganymedes a Kallisto Saturnovy satelity Mimas Dione Rhea a Tethys) a na druheacute straně tělesa na kteryacutech jsou stopy po sraacutežkaacutech s meteoroidy spiacuteše jen zvlaacuteštnostiacute K takovyacutem ze znaacutemyacutech těles patřiacute Země a Jupiterovy měsiacutece 10 a Europa

Jak si tyto nepravidelnosti anebo rozdiacutely ve způsobu zachovaacuteniacute kraacuteterů vysvětlujeme

Při současneacutem stupni poznaacuteniacute se jako nejvěrohodnějšiacute jeviacute vyacuteklad že čiacutem je přiacuteslušneacute těleso vyacutevojově Iprimitivnějšiacute a jeho povrch druhotně meacuteně přeshytvořen tiacutem viacutece je jeho povrch nasycen kraacutetery V přiacutepadě terestrickyacutech plashynet to platiacute předevšiacutem o Merkuru Měsiacuteci a Marsu zejmeacutena pro ty čaacutesti jejich povrchu ktereacute jsou budovaacuteny tzv pevninami (v podmiacutenkaacutech Marsu jsou to předevšiacutem rozsaacutehleacute plochy jižniacute polokoule v podmiacutenkaacutech Měsiacutece jeho od Země odvraacutecenaacute strana) Na pevnyacutech tělesech v okoliacute Slunce jsou relativně nejleacutepe zachovaacuteny (nejmeacuteně erodovaacuteny) kraacutetery měsiacutečniacute a merkurskeacute Vyššiacutem stupshyněm degradace se vyznačujiacute impaktniacute kraacutetery Marsu a snad ještě vyššiacutem kraacutetery Venuše

V sesklllpeniacute tzv Galileovyacutech měsiacuteců se nepravidelnosti v distribuci kraacuteteril projevujiacute tak že nejvyššiacute stupeň saturace vykazuje primitivniacute a současně nejshystaršiacute Kallisto zřetelně meacuteně kraacuteterů maacute Ganymedes zatiacutemco na povrchu Europy a 10 impaktniacute kraacutetery chlybiacute anebo se vyskytujiacute jen zcela ojediněle Jak vysvětlit tuto různorodost v miniaturniacute slunečniacute soustavě Jupitera

Z podrobnějšiacuteho průzkumu měsiacutece 10 vychaacuteziacute najevo že maacute doposud horkeacute s povrchem komunikujiacuteciacute nitro a že jeho vnějšiacute čaacutesti jsou svyacutem způsobem přetvaacuteřeny a regenerovaacuteny Určityacutem svědectviacutem těchto procesů je i jeho pestře zbarvenyacute povrch Vysvětlujeme si to tiacutem že 10 je podřiacutezen neobyčejně silnyacutem slapovyacutem uacutečinkům bliacutezkeacute obřiacute planetw a že ~raacutevě s touto okolnostiacute souvisiacute jeho vnitřniacute ohřev a vysokaacute seismickaacute aktivita doprovaacutezenaacute vulkanickou činshynostiacute (viz např sopečneacute kaldery Maasaw Patera Creidne Patera aj) Za tohoto stavu interakciacute jsou podmiacutenky pw dlouhodobějšiacute zachovaacuteniacute impaktniacutech kraacuteterů pochopitelně velmi nepřiacutezniveacute Naacutesledky slapově podmiacuteněneacuteho tektoshynickeacuteho neklidu pozorujeme i ve zledovatěleacutem přiacutekrovu Europy v podobě hustyacutech systeacutemů hlubokyacutech trhlin rokliacute a přiacutekopů StoiPY po sraacutežkaacutech s meshyteoroidy jsou i na tomto měsiacuteci velkou zvlaacuteštnostiacute

Kraacutetery ve velkeacutem množstviacute se vyskytujiacute teprve na vnějšiacutech od uacutestředniacute planety vzdaacutelenějšiacutech satelitech I na nich jsou však patrneacute určiteacute rozdiacutely ktereacute se jeviacute např v tom že povrch Ganymeda je morfologicky i strukturně diferencovanějšiacute než povrch staršiacuteho měsiacutece Kallisto Sniacutemky s většiacute rozlishyšovaciacute SChopnostiacute přesvědČivě ukazujiacute že světlaacute vraacuteskovaacute paacutesma Ganymeda majiacute viditelně nižšiacute hustotu kraacuteterů než tmaveacute hlstoricklY staršiacute a bombardoshyvaacuteniacute deacutele vystaveneacute oblasti

Vyjaacutedřiacuteme-li evolučniacute stadia terestrickyacutech planet od vyacuteVOjově primitivnějshyšiacutech k složityacutem posloupnostiacute Merkur-Mars-Venuše-Země můžeme toteacutet v poněkud jineacute kvalitativniacute rovině učinit i s Galileovyacutemi měsiacuteci V druheacutem přiacutepadě lze vyacutevojoveacute stavy od nejstaršiacutech k nejmladšiacutem stanovit pořadiacutem Kallisto-Ganymedes-Eurolpa-Io Četnost a způsob zachovaacuteniacute kraacuteterů klesaacute v obou uvedenyacutech řadaacutech vždy zleva do prava Pro teorii planet z toho plyne poučeniacute že hnaciacutem faktorem vyacutevoje nejsou jen vnitřniacute siacutely ale za jistyacutech okolshynostiacute i siacutely ktereacute vyplyacutevajiacute ze vzaacutejemneacuteho působeniacute dvou těles na sebe Půshysobeniacute a vyacuteznam takovyacutech sil nelze vyloučit ani v daacutevnějŠiacute historii dvojplashynety Země-Měsiacutec (viz odlišnosti mezi přivraacutecenou a odvraacutecenou stranou našiacute přirozeneacute družice)

Po vzaacutejemneacutem srovnaacuteniacute planetaacuterniacutech relieacutefů těles z okoliacute Slunce Jupitera a nejnověji i Saturna lze dospět k zaacutevěru že v satelitniacute soustavě posledně jmenovaneacute planety je kraacuteterovyacute typ relieacutefů nejběžnějšiacute Podle dokumentace ziacuteskaneacute Voyagery je charakteristickyacute pro měsiacutec Mimas Tethydu Rheu a Dione V meacuteně pravidelneacute formě i pro Encelada a lapeta na nichž vedle obshylasti s kraacutetery existujiacute takeacute hladkeacute ~lochy O Titanu ještě nic určiteacuteho neviacuteme neboť jeho povrch je zahalen hustou atmosfeacuterou

162

ROZMĚRY H USTOTY A STRUKTURNIacute PRVKY PEV NYacuteCH TĚLES Z OKOLIacute SLUNCE rUPl TE RA A SATURNU

Pla neta sat elit

Prům r

( km

Sltedniacute hustota

( gem - Jl

Minul~ (+ nebo současneacute (+ + I

projevy vulkanismu

Saturace lmpaktnlml kraacutelery

Merkur 4880 5 4 + vysokaacute Venuše 12100 52 ++ Země 12740 55 ++ teacuteměř nulovaacute Měsiacutec 3476 33 + vysokaacute Mars 6740 39 + regio naacutelně vysokaacute

[o 3640 35 ++ teacutem ě ř nulovaacute Europa 3130 30 teacuteměř nulovaacute Ganymed 5280 19 vysok aacute Kallisto 4840 1 7 velmi vy sokaacute

Mlmas 390 12 velmi vysokaacute Enceladus 500 11 ne pravidelnaacute Teurothys 1050 12 vy sokaacute Dlone 1120 14 velmi vysokaacute Rhe a 1530 12 velmi vysokaacute Titan 5120 19 lapetu s 1400 13 nepravidelnaacute vysokaacute pouze

na světl eacute polokouli

Jakeacuteho složeniacute byly meteoroidy ktereacute tento relieacutef utvaacuteřely a jakeacute laacutetkoveacute prostřediacute rozrušovaly Pro většinu Saturnovyacutech měsiacuteců lapidaacuterně označoshyvanyacutech jako špinaveacute sněhoveacute koule jsou přiacuteznačneacute velmi niacutezkeacute střednI hustoty v mnoha přiacutepadech ne o mnoho vyššiacute než je hustota vody (tab) Z toho usuzujeme že jejich vnějšiacute čaacutesti tvořiacute převaacutežně led a zmrzleacute plyny v protikladu ke kamennyacutem litosfeacuteraacutem těles z okoliacute Slunce

Na rozdiacutely ve složeniacute pevnyacutech těles z okoliacute Slunce a obřiacutech planet (viz vyacuterazneacute rozdiacutely v hustotaacutech tab) lze nepřiacutemo usuzovat i podle některyacutech jevů spjatyacutech s impaktniacute činnostiacute Tak se např přesvědčujeme o tom že nejshymladšiacutemi meteoroidy byl na povrchu Ganymeda a Kallisto obnažen zaacuteřivě bělostnyacute substraacutet naacuteJpadně odlišnyacute od tmavšiacuteho okoliacute Existence těchto biacutelyacutech skvrn (tj paprskovyacutech kraacuteterů) prozrazuje že původniacute povrch obou satelitů byl již za dlouheacute věkiy pokryt nějakyacutem specifickyacutem druhem sekundaacuterniacuteho reshygolitu vznikleacuteho meteorickou eroziacute rekrystalizaciacute čaacutestic přiacutenosem meziplashynetaacuterniacuteho prachu nebo nějakyacutemi jinyacutemi procesy jejichž povahu dosud přesně neznaacuteme Přitom je zajiacutemaveacute že i po kontaminaci kteraacute již trvaacute několik miliard let je středniacute albedo nejstaršiacuteho satelitu Kallisto (017) staacutele asi dvashykraacutet vyššiacute než albedo Merkura a Měsiacutece V přiacutepadě mladšiacuteho Ganymeda (046) je albedovyacute rozdiacutel ještě vyacuteraznějšiacute V podstatě platiacute přiacutemaacute uacuteměrnost že čiacutem jsou kraacutetery staršiacute tiacutem jsou takeacute tmavšiacute Prostyacute zaacutevěr zniacute že s geologickyacutem staacuteřiacutem tělesa se nejen zvyšuje hustota kraacuteterů ale současně se snižuje i jeho středniacute albedo Předpoklaacutedaacutem že toteacutež platiacute i pro přirozeneacute družice planety Saturn

Prohliacutedka sniacutemků předanyacutech Voyagery prozrazuje ještě dalšiacute pozoruhodnou skutečnost Tentokraacutet maacutem na mysli strukturniacute odlišnost vyacuteslednyacutech tvarů impaktů v zaacutevislosti na laacutetkoveacutem a fyzikaacutelniacutem prostřediacute Poučneacute je v tomto ohledu srovnaacuteniacute měsiacutečniacuteho Mare Orientale (kamennaacute litosfeacutera) a velkeacuteho okrouhleacuteho uacutetvaru Valhalla na zledovatěleacutem povrchu měsiacutece Kallisto Valhalla se př i pohledu z kosmickeacute vyacutešky podobaacute radiaacutelniacute soustavě vln jakeacute se vyshytvořiacute při vhozeniacute kamene do rybniacuteka (Impakt zde možnaacute způsobil dočasnou změnu pevneacuteho skupenstviacute v kapalneacute) Sklaacutedaacute se z velmi plocheacute centraacutelniacute deprese (300 km) obklopeneacute asi deseti nevysokyacutemi koncentricky orientovashynyacutemi elevacemi Pozoruhodneacute je to že v Iperifeacuterniacutech čaacutestech vlny vyzniacutevajiacute aniž konč iacute nějakyacutem okrajovyacutem pohořiacutem Z toho důvodu Valhalla ani nepůsobiacute dojmem kotliny Ve stavbě paacutenve Orientale vidiacuteme sice některeacute prvky podobshy

163

neacute např soustřednost valů v okoliacute mare (Montes Rook I a II) ale naviacutec i prvky odlišneacute např vyacuterazneacute okrajoveacute pohořiacute (Montes Cordilleral laacutevoveacute hmoty na dně centraacutelniacute deprese i při uacutepatiacute okolniacutech valů apod Strukturniacute typ Valhally nebo jiacute přiacutebuzneacute struktury Asgard nenalezneme na žaacutedneacute tereshystrickeacute planetě Jsou to tvary naprosto specifickeacute ktereacute se v podmiacutenkaacutech kamennyacutech litosfeacuter nemohly ani vytvořit

Pozorovaneacute skutečnosti nasvědčujiacute tomu že v ranyacutech dějinaacutech slunečniacute soushystavy měly meteoroidy funkci vyacuteznamneacuteho relieacutefoveacuteho činitele Existujiacute duacuteshykazy že historicky měla jejich Ipůsobnost přiacutekře sestupnou tendenci a že eacutera hlavniacuteho přiacutenosu meteoroidů vyzniacutevala v mezidobiacute před třemi až čtyřmi mishyliardami let Od těch dob již dochaacutezelo ke katastrofaacutem většiacutech rozměruacute staacutele řiacutedčeji Svědllty nejmladšiacutech sraacutežek jsou tzv paprskoveacute kraacutetery ktereacute znaacuteme nejen z Merkuru a Měsiacutece ale i z povrchu Ganymeda Kallisto a Dione Staryacute impaktoidniacute relieacutef se až do dnešniacutech času v nejuacuteplnějšiacute formě zachoval na těch planetaacutech a měsiacuteciacutech ktereacute již vyacutevojově daacutevno ustrnuly a jejichž přeshytvaacuternaacute schopnost je velmi niacutezkaacute

Přestože na impaktniacute mechanismus pohliacutežiacuteme jako na pansolaacuterniacute fenomeacuten nejsou jeho strukturniacute projevy vždy identickeacute neboť se uskutečňoval a v menshyšiacute miacuteře se dosud uskutečiiacuteuje v laacutetkově i fyzikaacutelně odlišnyacutech prostřediacutech Na přiacutekladu Valhally a Mare Orientale jsme se přesvědčili o tom že vyacutesledneacute tvary impaktuacute mohou byacutet velmi ruacuteznorodeacute V toku času se vzhled planet Gl

měsiacuteců měniacute ale Ipřiacutečiny těchto změn jsou velmi rOzmani teacute Na některyacutech z nich se kraacuteterovyacute relieacutef buď nevyvinul anebo již zcela zanikl Takovaacute tělesa jsou však v slunečniacute soustavě spiacuteše vyacutejimkou

Vizuaacutelniacute pozorovaacuteniacute Ladislav Schmied

Slunce v ČSSR v r 1982 V roce 1982 spolupracovaly s hvězdaacuternou ve Valašskeacutem Meziřiacutečiacute na jejiacutem

celostaacutetniacutem odborneacutem metodickeacutem uacutekolu v oboru Slunce tyto vizuaacutelniacute pozoshyrovaciacute staniacutece

KH Banskaacute Bystrica HaP Českeacute Budějovice AK ZŠ Fryacutedek-Miacutestek Grygov KH Hlohovec LH Humenneacute SUacuteAA Hurbanovo OH Levice AK Kunžak AK Nitra AK Naveacute Zaacutemky KH Prešov Observatoacuterium SAV Skalnateacute Pleso LH Veseliacute n Moravou LH Rimavskaacute Sobota LH Vlašim OH Žiar 11 Hronom a LH Žilina

Tyto stanice zasiacutelaly hvězdaacuterně ve Valašskeacutem Meziřiacutečiacute měsiacutečně sveacute pozoroshyvaciacute protokoly a některeacute z nich Ipředaacutevaly sveacute denniacute kresby slunečniacute fotoshysfeacutery teacutež AUacute ČSAV v Ondřejově pro uacutečely předpovědniacute služby slunečniacute aktishyvity (Fotosferex) Přehledy vykonanyacutech pozorovaacuteniacute byly publikovaacuteny v Bulleshytinu pro pozorovaacuteniacute Slunce hvězdaacuterny ve Valašskeacutem Meziřiacutečiacute vydaacutevaneacutem pro potřebu odborneacuteho uacutekolu v oboru Slunce Zaacuteroveň byla provedena redukce všech pozorovaciacutech řad na řadu mezinaacuterodniacutech relativniacutech čiacutesel Rl a vytvořeshyna řada průměrnyacutech hodnot denniacutech relativniacutech čiacutesel slunečniacute činnosti znaacuteshyzorněnaacute na obraacutezku na str 159

K vytvořeniacute teacuteto řady bylo použito celkem 2045 denniacutech hodnot relativniacuteho čiacutesla z 338 pozorovaciacutech dnů tj 925 z celkoveacutehc počtu dnů roku Pokud chybiacute v některeacutem dni pozorovaacuteniacute je křivka zakreslena přerušovaně Průměrnaacute měsiacutečniacute relativniacute čiacutesla jsou znaacutezorněna vodorovnyacutemi uacutesečkami a vyacuteše ročniacuteho relativniacuteho čiacutesla vodorovnou přiacutemkou natpřiacuteč grafem

Z grafu je zřejmeacute že v roce 1982 převyšovala slunečniacute aktivita ročniacute průměr v měsiacuteciacutech uacutenoru březnu dubnu zaacuteřiacute a prosinci Naproti tomu byla slunečniacute aktivita vyjaacutedřenaacute relativniacutemi čiacutesly nižšiacute v měsiacuteciacutech lednu květnu červnu červenci srpnu řiacutejnu a listopadu Vůbec nejvyššiacute měsiacutečniacute relativniacute čiacuteslo bylo v uacutenoru a nejnižšiacute v květnu

Při zaacutekladně grafu relativniacutech čiacutesel můžeme odečiacutest na jeho časoveacute stupnici

-gt STR 169 164

Nahoře sovětštiacute kosmonauteacute Popov Savickaja a Serebrov dole nosnaacute raketa kosmickyacutech lodi Sojuz T na bajkonurskeacutem kosmodromu

165

1977 ~ KL S ME Z ~A~(J DNl ~()~AO(OU SALJ UT 6 ~ z soaovoc t OCl p~OG ~ ~~

f-___________ ------1SALJ UT 6

Schematickeacute znaacutezorněni využit orbitaacutelnl stanice SALJUT 6 po dobu jejl činnosti na oběžneacute draacuteze kolem Země Od 19 června 1981 byla k Saljutu 6 připojena umělaacute družice Země Kosmos 1267 kteraacute byla vypuštěna 25 dubna 1981 Kosmos 1267 je jakyacutemsi předchůdcem budoucich modulů z nichž budou sestavovaacuteny velshykeacute moduloveacute orbitaacutelni stanice pro 12 I viacutece kosmonautů Dne 29 července 1982 byl tento orbitaacutelniacute komplex naveden na sestupnou draacutehu a nad Tichyacutem oceaacutenem došlo k jeho zaacuteniku Tlm skončila dalš[ vyacuteznamnaacute etapa v oblasti pilotovanyacutech letů (K člaacutenku na str 157-161)

Orbltaacuteln stanici SALJUT 7 dopravila na oběžnou draacutehu kolem Země nosnaacute raketa Proton dne 19 4 1982 tedy přesně 11 let po startu Sal jutu 1 Saljut 7 je zdoshykonalenou staniciacute druheacute generace vybashyvenaacute dvěma spojovaciacutemi uzly Maximaacutelnl průměr činiacute 415 m deacutelka 15 m Vnějšim vzhledem a rozměry se novaacute stanice neshylišiacute od sveacute piedchůdkyně - Saljutu 6 Je opatřena třemi panely slunečniacutech bashyterIiacute jejichž vyacutekon je v porovnaacuteni se Saljutem 6 asi o 10 vyššf Rozpětiacute pashynelů slunečnlch bateriiacute činiacute 17 rn Určishytyacutech změn doznala konstrukce průzorů Zevnitf jsou opatřeny tenkyacutemi sn(matelshynyacutemi skly ktereacute se odstraiiacuteujl v přiacutepade přesnyacutech měřenI Několk průzorů je chraacuteněno ještě zvenčl průhlednyacutemi kryty s elektrIckyacutem ovlaacutedaacuteniacutem - odklaacutepějl se opět jen při přesniacutech měřeniacutech Dva průshyzory jsou zhotoveny ze skla propouštěshyjiacuteciacutehO ultrafialoveacute zaacuteřeniacute Stěny stanice JSou pokryty omyvatelnou koženkou Leshyvyacute bok stanice maacute zelenou barvu pravyacute beacutežovou a strop biacutelou K nejvetširn změshynaacutem došlo v uacuteseku vědeckeacuteho zařizenL Je zde urn(stěn komplex dalekohledů urshyčenyacutech k průzkumu zdrojů rentgenoveacuteho zaacuteřeniacute Celkovaacute hmotnost těchto přiacutestroshyjů dosahuje asi 500 kg

(LH Val Meziřiacutečiacute)

Sovětštiacute kosm onauteacute Berezovoi a Lebeděv K člaacutenku str 157-161

Mezinaacuterodniacute sovětsko-francouzskaacute posaacutedka Saliutu 7 [uančenkou Chreacutetien a Džanibekou

167

Pozorovaacuteniacute zatměniacute Slunce v sadech před hvězdaacuternou na Petřiacuteně (nahoře ) před večerniacutem pozorovaacuteniacutem na pionyacuterskeacutem taacuteboře (dole) (Foto archiv HaP Praha ke zpraacutevě na str 174-175 )

168

~ O1--~

Oj ť fl

OD 1 ill11 j I j I Ir ~ 1 ttVrL rl 0 i ( I I I t l 11 --1i+=t1tlr ----l1r-~--~ U~ h _~ _LL-J_y-----bp~_4_~l-1ICLI I -j- - )rltŤ -- -- ~ -vl I II U I

100 ~ ~I fflII I I I ~ TI f l TV - I ~ - -~J I ~ I ~ Iv I I 1 I II j gt

~ ll f O+ ---u --I--il-j IJ I U I II - ~Ll JH yl I lili i I i -i ll III q rucJ~ 1982 II ll IV V Vf VII Viii lX X Xl XII

+50deg - -r- --T ~_ J I -1 - I - I Lll _~~t~middotmiddot~~~~plusmn~~t ~lt~f~middot~1

1120 [1sectQ0r l T i=j]f] 1125 OTOČKA

data průchodu nejmohutnějšiacutech skupin slunečniacutech skvrn centraacutelniacutem meridiaacutemiddot nem Slunce (index s označeniacutem S) jejichž přibližneacute polohy jsou zakresleny schematicky podle Carringtonovyacutech otoček ve spodniacute čaacutesti obraacutezku Největšiacute ze zakreslenyacutech skupin slunečniacutech skvrn byly skupiny typu F podle curyšskeacute klasifikace v rotaci 1723 s heliografickou deacutelkou 318deg a šiacuteřkou -- 13deg a v roshytaci 1724 s deacutelkou 330deg a šiacuteřkou + 10deg Heliografickeacute deacutelky skupin skvrn mů žeme odhadnout tpodle stupnice pod rotaciacute čiacuteslo 1723 Na kresbě je slunečniacute rovniacutek znaacutezorněn silnou přiacutemkou a označen Ddeg P)erušovanyacutemi uacutesečkami jsou znaacutezorněny průměrneacute a plnyacutemi uacutesečkami nejvyššiacute a nejnižšiacute šiacuteřky vyacuteskytu slunečniacutech skvrn na severniacute [Iplus) a jižniacute (minus ) polokouli Slunce

Tento grafickyacute přehled byl sestaven podle kreseb Slunce pozorovaciacute stashynice v Kunžaku Rovněž naacutesledujiacuteciacute tabulka porovnaacuteniacute několika zaacutekladniacutech indexů slunečniacute činnosti v letech 1981 a 1982 obsahuje vyacutesledky statistickeacuteho zpracovaacuteniacute pozorovaacuteniacute teacuteto stanice

Slunečniacute polokoule severniacute jižniacute

Rok 1981 1982 1981 1982

Průměrneacute ro č niacute neredukovaneacute relativniacute čiacuteslo slunečniacute činnosti 73 54 73 65 Průměrnaacute heliograficaacute šiacuteřka

vyacuteskytu slunečniacutech skvrn +128deg +108deg _139deg -135deg Nejvyššiacute heliografickaacute šiacuteřka

vyacuteskytu slunečniacutech skvrn +270deg +270deg -440deg _390deg

Z celeacuteho obsahu tohoto člaacutenku vyplyacutevaacute že v roce 1982 v souladu s postushypujiacuteciacutem 21 jedenaacutectiletyacutem cyklem slunečniacute činnosti došlo k vyacuterazneacutemu poshyklesu relativniacutech čiacutesel proti obdobiacute j euroho maxima a rovněž k dalšiacutemu přibliacuteženI aktivniacutech zoacuten severniacute i jižniacute polokoule Slunce k slunečniacutemu rovniacuteku podle SIPorerova zaacutekona Slunečniacute aktivitu lze v roce 1982 charakterizovat značnyacutemi vyacutekyvy od nejnižšiacutech hodnot relativniacuteho čiacutesla až po hodnoty srovnatelneacute s hodnotami z maxima probiacutehajiacuteciacuteho jedenaacutectileteacuteho cyklu

169

ROZMĚRY H USTOTY A STRUKTURNIacute PRVKY PEV NYacuteCH TĚLES Z OKOLIacute SLUNCE rUPl TE RA A SATURNU

Pla neta sat elit

Prům r

( km

Sltedniacute hustota

( gem - Jl

Minul~ (+ nebo současneacute (+ + I

projevy vulkanismu

Saturace lmpaktnlml kraacutelery

Merkur 4880 5 4 + vysokaacute Venuše 12100 52 ++ Země 12740 55 ++ teacuteměř nulovaacute Měsiacutec 3476 33 + vysokaacute Mars 6740 39 + regio naacutelně vysokaacute

[o 3640 35 ++ teacutem ě ř nulovaacute Europa 3130 30 teacuteměř nulovaacute Ganymed 5280 19 vysok aacute Kallisto 4840 1 7 velmi vy sokaacute

Mlmas 390 12 velmi vysokaacute Enceladus 500 11 ne pravidelnaacute Teurothys 1050 12 vy sokaacute Dlone 1120 14 velmi vysokaacute Rhe a 1530 12 velmi vysokaacute Titan 5120 19 lapetu s 1400 13 nepravidelnaacute vysokaacute pouze

na světl eacute polokouli

Jakeacuteho složeniacute byly meteoroidy ktereacute tento relieacutef utvaacuteřely a jakeacute laacutetkoveacute prostřediacute rozrušovaly Pro většinu Saturnovyacutech měsiacuteců lapidaacuterně označoshyvanyacutech jako špinaveacute sněhoveacute koule jsou přiacuteznačneacute velmi niacutezkeacute střednI hustoty v mnoha přiacutepadech ne o mnoho vyššiacute než je hustota vody (tab) Z toho usuzujeme že jejich vnějšiacute čaacutesti tvořiacute převaacutežně led a zmrzleacute plyny v protikladu ke kamennyacutem litosfeacuteraacutem těles z okoliacute Slunce

Na rozdiacutely ve složeniacute pevnyacutech těles z okoliacute Slunce a obřiacutech planet (viz vyacuterazneacute rozdiacutely v hustotaacutech tab) lze nepřiacutemo usuzovat i podle některyacutech jevů spjatyacutech s impaktniacute činnostiacute Tak se např přesvědčujeme o tom že nejshymladšiacutemi meteoroidy byl na povrchu Ganymeda a Kallisto obnažen zaacuteřivě bělostnyacute substraacutet naacuteJpadně odlišnyacute od tmavšiacuteho okoliacute Existence těchto biacutelyacutech skvrn (tj paprskovyacutech kraacuteterů) prozrazuje že původniacute povrch obou satelitů byl již za dlouheacute věkiy pokryt nějakyacutem specifickyacutem druhem sekundaacuterniacuteho reshygolitu vznikleacuteho meteorickou eroziacute rekrystalizaciacute čaacutestic přiacutenosem meziplashynetaacuterniacuteho prachu nebo nějakyacutemi jinyacutemi procesy jejichž povahu dosud přesně neznaacuteme Přitom je zajiacutemaveacute že i po kontaminaci kteraacute již trvaacute několik miliard let je středniacute albedo nejstaršiacuteho satelitu Kallisto (017) staacutele asi dvashykraacutet vyššiacute než albedo Merkura a Měsiacutece V přiacutepadě mladšiacuteho Ganymeda (046) je albedovyacute rozdiacutel ještě vyacuteraznějšiacute V podstatě platiacute přiacutemaacute uacuteměrnost že čiacutem jsou kraacutetery staršiacute tiacutem jsou takeacute tmavšiacute Prostyacute zaacutevěr zniacute že s geologickyacutem staacuteřiacutem tělesa se nejen zvyšuje hustota kraacuteterů ale současně se snižuje i jeho středniacute albedo Předpoklaacutedaacutem že toteacutež platiacute i pro přirozeneacute družice planety Saturn

Prohliacutedka sniacutemků předanyacutech Voyagery prozrazuje ještě dalšiacute pozoruhodnou skutečnost Tentokraacutet maacutem na mysli strukturniacute odlišnost vyacuteslednyacutech tvarů impaktů v zaacutevislosti na laacutetkoveacutem a fyzikaacutelniacutem prostřediacute Poučneacute je v tomto ohledu srovnaacuteniacute měsiacutečniacuteho Mare Orientale (kamennaacute litosfeacutera) a velkeacuteho okrouhleacuteho uacutetvaru Valhalla na zledovatěleacutem povrchu měsiacutece Kallisto Valhalla se př i pohledu z kosmickeacute vyacutešky podobaacute radiaacutelniacute soustavě vln jakeacute se vyshytvořiacute při vhozeniacute kamene do rybniacuteka (Impakt zde možnaacute způsobil dočasnou změnu pevneacuteho skupenstviacute v kapalneacute) Sklaacutedaacute se z velmi plocheacute centraacutelniacute deprese (300 km) obklopeneacute asi deseti nevysokyacutemi koncentricky orientovashynyacutemi elevacemi Pozoruhodneacute je to že v Iperifeacuterniacutech čaacutestech vlny vyzniacutevajiacute aniž konč iacute nějakyacutem okrajovyacutem pohořiacutem Z toho důvodu Valhalla ani nepůsobiacute dojmem kotliny Ve stavbě paacutenve Orientale vidiacuteme sice některeacute prvky podobshy

163

neacute např soustřednost valů v okoliacute mare (Montes Rook I a II) ale naviacutec i prvky odlišneacute např vyacuterazneacute okrajoveacute pohořiacute (Montes Cordilleral laacutevoveacute hmoty na dně centraacutelniacute deprese i při uacutepatiacute okolniacutech valů apod Strukturniacute typ Valhally nebo jiacute přiacutebuzneacute struktury Asgard nenalezneme na žaacutedneacute tereshystrickeacute planetě Jsou to tvary naprosto specifickeacute ktereacute se v podmiacutenkaacutech kamennyacutech litosfeacuter nemohly ani vytvořit

Pozorovaneacute skutečnosti nasvědčujiacute tomu že v ranyacutech dějinaacutech slunečniacute soushystavy měly meteoroidy funkci vyacuteznamneacuteho relieacutefoveacuteho činitele Existujiacute duacuteshykazy že historicky měla jejich Ipůsobnost přiacutekře sestupnou tendenci a že eacutera hlavniacuteho přiacutenosu meteoroidů vyzniacutevala v mezidobiacute před třemi až čtyřmi mishyliardami let Od těch dob již dochaacutezelo ke katastrofaacutem většiacutech rozměruacute staacutele řiacutedčeji Svědllty nejmladšiacutech sraacutežek jsou tzv paprskoveacute kraacutetery ktereacute znaacuteme nejen z Merkuru a Měsiacutece ale i z povrchu Ganymeda Kallisto a Dione Staryacute impaktoidniacute relieacutef se až do dnešniacutech času v nejuacuteplnějšiacute formě zachoval na těch planetaacutech a měsiacuteciacutech ktereacute již vyacutevojově daacutevno ustrnuly a jejichž přeshytvaacuternaacute schopnost je velmi niacutezkaacute

Přestože na impaktniacute mechanismus pohliacutežiacuteme jako na pansolaacuterniacute fenomeacuten nejsou jeho strukturniacute projevy vždy identickeacute neboť se uskutečňoval a v menshyšiacute miacuteře se dosud uskutečiiacuteuje v laacutetkově i fyzikaacutelně odlišnyacutech prostřediacutech Na přiacutekladu Valhally a Mare Orientale jsme se přesvědčili o tom že vyacutesledneacute tvary impaktuacute mohou byacutet velmi ruacuteznorodeacute V toku času se vzhled planet Gl

měsiacuteců měniacute ale Ipřiacutečiny těchto změn jsou velmi rOzmani teacute Na některyacutech z nich se kraacuteterovyacute relieacutef buď nevyvinul anebo již zcela zanikl Takovaacute tělesa jsou však v slunečniacute soustavě spiacuteše vyacutejimkou

Vizuaacutelniacute pozorovaacuteniacute Ladislav Schmied

Slunce v ČSSR v r 1982 V roce 1982 spolupracovaly s hvězdaacuternou ve Valašskeacutem Meziřiacutečiacute na jejiacutem

celostaacutetniacutem odborneacutem metodickeacutem uacutekolu v oboru Slunce tyto vizuaacutelniacute pozoshyrovaciacute staniacutece

KH Banskaacute Bystrica HaP Českeacute Budějovice AK ZŠ Fryacutedek-Miacutestek Grygov KH Hlohovec LH Humenneacute SUacuteAA Hurbanovo OH Levice AK Kunžak AK Nitra AK Naveacute Zaacutemky KH Prešov Observatoacuterium SAV Skalnateacute Pleso LH Veseliacute n Moravou LH Rimavskaacute Sobota LH Vlašim OH Žiar 11 Hronom a LH Žilina

Tyto stanice zasiacutelaly hvězdaacuterně ve Valašskeacutem Meziřiacutečiacute měsiacutečně sveacute pozoroshyvaciacute protokoly a některeacute z nich Ipředaacutevaly sveacute denniacute kresby slunečniacute fotoshysfeacutery teacutež AUacute ČSAV v Ondřejově pro uacutečely předpovědniacute služby slunečniacute aktishyvity (Fotosferex) Přehledy vykonanyacutech pozorovaacuteniacute byly publikovaacuteny v Bulleshytinu pro pozorovaacuteniacute Slunce hvězdaacuterny ve Valašskeacutem Meziřiacutečiacute vydaacutevaneacutem pro potřebu odborneacuteho uacutekolu v oboru Slunce Zaacuteroveň byla provedena redukce všech pozorovaciacutech řad na řadu mezinaacuterodniacutech relativniacutech čiacutesel Rl a vytvořeshyna řada průměrnyacutech hodnot denniacutech relativniacutech čiacutesel slunečniacute činnosti znaacuteshyzorněnaacute na obraacutezku na str 159

K vytvořeniacute teacuteto řady bylo použito celkem 2045 denniacutech hodnot relativniacuteho čiacutesla z 338 pozorovaciacutech dnů tj 925 z celkoveacutehc počtu dnů roku Pokud chybiacute v některeacutem dni pozorovaacuteniacute je křivka zakreslena přerušovaně Průměrnaacute měsiacutečniacute relativniacute čiacutesla jsou znaacutezorněna vodorovnyacutemi uacutesečkami a vyacuteše ročniacuteho relativniacuteho čiacutesla vodorovnou přiacutemkou natpřiacuteč grafem

Z grafu je zřejmeacute že v roce 1982 převyšovala slunečniacute aktivita ročniacute průměr v měsiacuteciacutech uacutenoru březnu dubnu zaacuteřiacute a prosinci Naproti tomu byla slunečniacute aktivita vyjaacutedřenaacute relativniacutemi čiacutesly nižšiacute v měsiacuteciacutech lednu květnu červnu červenci srpnu řiacutejnu a listopadu Vůbec nejvyššiacute měsiacutečniacute relativniacute čiacuteslo bylo v uacutenoru a nejnižšiacute v květnu

Při zaacutekladně grafu relativniacutech čiacutesel můžeme odečiacutest na jeho časoveacute stupnici

-gt STR 169 164

Nahoře sovětštiacute kosmonauteacute Popov Savickaja a Serebrov dole nosnaacute raketa kosmickyacutech lodi Sojuz T na bajkonurskeacutem kosmodromu

165

1977 ~ KL S ME Z ~A~(J DNl ~()~AO(OU SALJ UT 6 ~ z soaovoc t OCl p~OG ~ ~~

f-___________ ------1SALJ UT 6

Schematickeacute znaacutezorněni využit orbitaacutelnl stanice SALJUT 6 po dobu jejl činnosti na oběžneacute draacuteze kolem Země Od 19 června 1981 byla k Saljutu 6 připojena umělaacute družice Země Kosmos 1267 kteraacute byla vypuštěna 25 dubna 1981 Kosmos 1267 je jakyacutemsi předchůdcem budoucich modulů z nichž budou sestavovaacuteny velshykeacute moduloveacute orbitaacutelni stanice pro 12 I viacutece kosmonautů Dne 29 července 1982 byl tento orbitaacutelniacute komplex naveden na sestupnou draacutehu a nad Tichyacutem oceaacutenem došlo k jeho zaacuteniku Tlm skončila dalš[ vyacuteznamnaacute etapa v oblasti pilotovanyacutech letů (K člaacutenku na str 157-161)

Orbltaacuteln stanici SALJUT 7 dopravila na oběžnou draacutehu kolem Země nosnaacute raketa Proton dne 19 4 1982 tedy přesně 11 let po startu Sal jutu 1 Saljut 7 je zdoshykonalenou staniciacute druheacute generace vybashyvenaacute dvěma spojovaciacutemi uzly Maximaacutelnl průměr činiacute 415 m deacutelka 15 m Vnějšim vzhledem a rozměry se novaacute stanice neshylišiacute od sveacute piedchůdkyně - Saljutu 6 Je opatřena třemi panely slunečniacutech bashyterIiacute jejichž vyacutekon je v porovnaacuteni se Saljutem 6 asi o 10 vyššf Rozpětiacute pashynelů slunečnlch bateriiacute činiacute 17 rn Určishytyacutech změn doznala konstrukce průzorů Zevnitf jsou opatřeny tenkyacutemi sn(matelshynyacutemi skly ktereacute se odstraiiacuteujl v přiacutepade přesnyacutech měřenI Několk průzorů je chraacuteněno ještě zvenčl průhlednyacutemi kryty s elektrIckyacutem ovlaacutedaacuteniacutem - odklaacutepějl se opět jen při přesniacutech měřeniacutech Dva průshyzory jsou zhotoveny ze skla propouštěshyjiacuteciacutehO ultrafialoveacute zaacuteřeniacute Stěny stanice JSou pokryty omyvatelnou koženkou Leshyvyacute bok stanice maacute zelenou barvu pravyacute beacutežovou a strop biacutelou K nejvetširn změshynaacutem došlo v uacuteseku vědeckeacuteho zařizenL Je zde urn(stěn komplex dalekohledů urshyčenyacutech k průzkumu zdrojů rentgenoveacuteho zaacuteřeniacute Celkovaacute hmotnost těchto přiacutestroshyjů dosahuje asi 500 kg

(LH Val Meziřiacutečiacute)

Sovětštiacute kosm onauteacute Berezovoi a Lebeděv K člaacutenku str 157-161

Mezinaacuterodniacute sovětsko-francouzskaacute posaacutedka Saliutu 7 [uančenkou Chreacutetien a Džanibekou

167

Pozorovaacuteniacute zatměniacute Slunce v sadech před hvězdaacuternou na Petřiacuteně (nahoře ) před večerniacutem pozorovaacuteniacutem na pionyacuterskeacutem taacuteboře (dole) (Foto archiv HaP Praha ke zpraacutevě na str 174-175 )

168

~ O1--~

Oj ť fl

OD 1 ill11 j I j I Ir ~ 1 ttVrL rl 0 i ( I I I t l 11 --1i+=t1tlr ----l1r-~--~ U~ h _~ _LL-J_y-----bp~_4_~l-1ICLI I -j- - )rltŤ -- -- ~ -vl I II U I

100 ~ ~I fflII I I I ~ TI f l TV - I ~ - -~J I ~ I ~ Iv I I 1 I II j gt

~ ll f O+ ---u --I--il-j IJ I U I II - ~Ll JH yl I lili i I i -i ll III q rucJ~ 1982 II ll IV V Vf VII Viii lX X Xl XII

+50deg - -r- --T ~_ J I -1 - I - I Lll _~~t~middotmiddot~~~~plusmn~~t ~lt~f~middot~1

1120 [1sectQ0r l T i=j]f] 1125 OTOČKA

data průchodu nejmohutnějšiacutech skupin slunečniacutech skvrn centraacutelniacutem meridiaacutemiddot nem Slunce (index s označeniacutem S) jejichž přibližneacute polohy jsou zakresleny schematicky podle Carringtonovyacutech otoček ve spodniacute čaacutesti obraacutezku Největšiacute ze zakreslenyacutech skupin slunečniacutech skvrn byly skupiny typu F podle curyšskeacute klasifikace v rotaci 1723 s heliografickou deacutelkou 318deg a šiacuteřkou -- 13deg a v roshytaci 1724 s deacutelkou 330deg a šiacuteřkou + 10deg Heliografickeacute deacutelky skupin skvrn mů žeme odhadnout tpodle stupnice pod rotaciacute čiacuteslo 1723 Na kresbě je slunečniacute rovniacutek znaacutezorněn silnou přiacutemkou a označen Ddeg P)erušovanyacutemi uacutesečkami jsou znaacutezorněny průměrneacute a plnyacutemi uacutesečkami nejvyššiacute a nejnižšiacute šiacuteřky vyacuteskytu slunečniacutech skvrn na severniacute [Iplus) a jižniacute (minus ) polokouli Slunce

Tento grafickyacute přehled byl sestaven podle kreseb Slunce pozorovaciacute stashynice v Kunžaku Rovněž naacutesledujiacuteciacute tabulka porovnaacuteniacute několika zaacutekladniacutech indexů slunečniacute činnosti v letech 1981 a 1982 obsahuje vyacutesledky statistickeacuteho zpracovaacuteniacute pozorovaacuteniacute teacuteto stanice

Slunečniacute polokoule severniacute jižniacute

Rok 1981 1982 1981 1982

Průměrneacute ro č niacute neredukovaneacute relativniacute čiacuteslo slunečniacute činnosti 73 54 73 65 Průměrnaacute heliograficaacute šiacuteřka

vyacuteskytu slunečniacutech skvrn +128deg +108deg _139deg -135deg Nejvyššiacute heliografickaacute šiacuteřka

vyacuteskytu slunečniacutech skvrn +270deg +270deg -440deg _390deg

Z celeacuteho obsahu tohoto člaacutenku vyplyacutevaacute že v roce 1982 v souladu s postushypujiacuteciacutem 21 jedenaacutectiletyacutem cyklem slunečniacute činnosti došlo k vyacuterazneacutemu poshyklesu relativniacutech čiacutesel proti obdobiacute j euroho maxima a rovněž k dalšiacutemu přibliacuteženI aktivniacutech zoacuten severniacute i jižniacute polokoule Slunce k slunečniacutemu rovniacuteku podle SIPorerova zaacutekona Slunečniacute aktivitu lze v roce 1982 charakterizovat značnyacutemi vyacutekyvy od nejnižšiacutech hodnot relativniacuteho čiacutesla až po hodnoty srovnatelneacute s hodnotami z maxima probiacutehajiacuteciacuteho jedenaacutectileteacuteho cyklu

169

neacute např soustřednost valů v okoliacute mare (Montes Rook I a II) ale naviacutec i prvky odlišneacute např vyacuterazneacute okrajoveacute pohořiacute (Montes Cordilleral laacutevoveacute hmoty na dně centraacutelniacute deprese i při uacutepatiacute okolniacutech valů apod Strukturniacute typ Valhally nebo jiacute přiacutebuzneacute struktury Asgard nenalezneme na žaacutedneacute tereshystrickeacute planetě Jsou to tvary naprosto specifickeacute ktereacute se v podmiacutenkaacutech kamennyacutech litosfeacuter nemohly ani vytvořit

Pozorovaneacute skutečnosti nasvědčujiacute tomu že v ranyacutech dějinaacutech slunečniacute soushystavy měly meteoroidy funkci vyacuteznamneacuteho relieacutefoveacuteho činitele Existujiacute duacuteshykazy že historicky měla jejich Ipůsobnost přiacutekře sestupnou tendenci a že eacutera hlavniacuteho přiacutenosu meteoroidů vyzniacutevala v mezidobiacute před třemi až čtyřmi mishyliardami let Od těch dob již dochaacutezelo ke katastrofaacutem většiacutech rozměruacute staacutele řiacutedčeji Svědllty nejmladšiacutech sraacutežek jsou tzv paprskoveacute kraacutetery ktereacute znaacuteme nejen z Merkuru a Měsiacutece ale i z povrchu Ganymeda Kallisto a Dione Staryacute impaktoidniacute relieacutef se až do dnešniacutech času v nejuacuteplnějšiacute formě zachoval na těch planetaacutech a měsiacuteciacutech ktereacute již vyacutevojově daacutevno ustrnuly a jejichž přeshytvaacuternaacute schopnost je velmi niacutezkaacute

Přestože na impaktniacute mechanismus pohliacutežiacuteme jako na pansolaacuterniacute fenomeacuten nejsou jeho strukturniacute projevy vždy identickeacute neboť se uskutečňoval a v menshyšiacute miacuteře se dosud uskutečiiacuteuje v laacutetkově i fyzikaacutelně odlišnyacutech prostřediacutech Na přiacutekladu Valhally a Mare Orientale jsme se přesvědčili o tom že vyacutesledneacute tvary impaktuacute mohou byacutet velmi ruacuteznorodeacute V toku času se vzhled planet Gl

měsiacuteců měniacute ale Ipřiacutečiny těchto změn jsou velmi rOzmani teacute Na některyacutech z nich se kraacuteterovyacute relieacutef buď nevyvinul anebo již zcela zanikl Takovaacute tělesa jsou však v slunečniacute soustavě spiacuteše vyacutejimkou

Vizuaacutelniacute pozorovaacuteniacute Ladislav Schmied

Slunce v ČSSR v r 1982 V roce 1982 spolupracovaly s hvězdaacuternou ve Valašskeacutem Meziřiacutečiacute na jejiacutem

celostaacutetniacutem odborneacutem metodickeacutem uacutekolu v oboru Slunce tyto vizuaacutelniacute pozoshyrovaciacute staniacutece

KH Banskaacute Bystrica HaP Českeacute Budějovice AK ZŠ Fryacutedek-Miacutestek Grygov KH Hlohovec LH Humenneacute SUacuteAA Hurbanovo OH Levice AK Kunžak AK Nitra AK Naveacute Zaacutemky KH Prešov Observatoacuterium SAV Skalnateacute Pleso LH Veseliacute n Moravou LH Rimavskaacute Sobota LH Vlašim OH Žiar 11 Hronom a LH Žilina

Tyto stanice zasiacutelaly hvězdaacuterně ve Valašskeacutem Meziřiacutečiacute měsiacutečně sveacute pozoroshyvaciacute protokoly a některeacute z nich Ipředaacutevaly sveacute denniacute kresby slunečniacute fotoshysfeacutery teacutež AUacute ČSAV v Ondřejově pro uacutečely předpovědniacute služby slunečniacute aktishyvity (Fotosferex) Přehledy vykonanyacutech pozorovaacuteniacute byly publikovaacuteny v Bulleshytinu pro pozorovaacuteniacute Slunce hvězdaacuterny ve Valašskeacutem Meziřiacutečiacute vydaacutevaneacutem pro potřebu odborneacuteho uacutekolu v oboru Slunce Zaacuteroveň byla provedena redukce všech pozorovaciacutech řad na řadu mezinaacuterodniacutech relativniacutech čiacutesel Rl a vytvořeshyna řada průměrnyacutech hodnot denniacutech relativniacutech čiacutesel slunečniacute činnosti znaacuteshyzorněnaacute na obraacutezku na str 159

K vytvořeniacute teacuteto řady bylo použito celkem 2045 denniacutech hodnot relativniacuteho čiacutesla z 338 pozorovaciacutech dnů tj 925 z celkoveacutehc počtu dnů roku Pokud chybiacute v některeacutem dni pozorovaacuteniacute je křivka zakreslena přerušovaně Průměrnaacute měsiacutečniacute relativniacute čiacutesla jsou znaacutezorněna vodorovnyacutemi uacutesečkami a vyacuteše ročniacuteho relativniacuteho čiacutesla vodorovnou přiacutemkou natpřiacuteč grafem

Z grafu je zřejmeacute že v roce 1982 převyšovala slunečniacute aktivita ročniacute průměr v měsiacuteciacutech uacutenoru březnu dubnu zaacuteřiacute a prosinci Naproti tomu byla slunečniacute aktivita vyjaacutedřenaacute relativniacutemi čiacutesly nižšiacute v měsiacuteciacutech lednu květnu červnu červenci srpnu řiacutejnu a listopadu Vůbec nejvyššiacute měsiacutečniacute relativniacute čiacuteslo bylo v uacutenoru a nejnižšiacute v květnu

Při zaacutekladně grafu relativniacutech čiacutesel můžeme odečiacutest na jeho časoveacute stupnici

-gt STR 169 164

Nahoře sovětštiacute kosmonauteacute Popov Savickaja a Serebrov dole nosnaacute raketa kosmickyacutech lodi Sojuz T na bajkonurskeacutem kosmodromu

165

1977 ~ KL S ME Z ~A~(J DNl ~()~AO(OU SALJ UT 6 ~ z soaovoc t OCl p~OG ~ ~~

f-___________ ------1SALJ UT 6

Schematickeacute znaacutezorněni využit orbitaacutelnl stanice SALJUT 6 po dobu jejl činnosti na oběžneacute draacuteze kolem Země Od 19 června 1981 byla k Saljutu 6 připojena umělaacute družice Země Kosmos 1267 kteraacute byla vypuštěna 25 dubna 1981 Kosmos 1267 je jakyacutemsi předchůdcem budoucich modulů z nichž budou sestavovaacuteny velshykeacute moduloveacute orbitaacutelni stanice pro 12 I viacutece kosmonautů Dne 29 července 1982 byl tento orbitaacutelniacute komplex naveden na sestupnou draacutehu a nad Tichyacutem oceaacutenem došlo k jeho zaacuteniku Tlm skončila dalš[ vyacuteznamnaacute etapa v oblasti pilotovanyacutech letů (K člaacutenku na str 157-161)

Orbltaacuteln stanici SALJUT 7 dopravila na oběžnou draacutehu kolem Země nosnaacute raketa Proton dne 19 4 1982 tedy přesně 11 let po startu Sal jutu 1 Saljut 7 je zdoshykonalenou staniciacute druheacute generace vybashyvenaacute dvěma spojovaciacutemi uzly Maximaacutelnl průměr činiacute 415 m deacutelka 15 m Vnějšim vzhledem a rozměry se novaacute stanice neshylišiacute od sveacute piedchůdkyně - Saljutu 6 Je opatřena třemi panely slunečniacutech bashyterIiacute jejichž vyacutekon je v porovnaacuteni se Saljutem 6 asi o 10 vyššf Rozpětiacute pashynelů slunečnlch bateriiacute činiacute 17 rn Určishytyacutech změn doznala konstrukce průzorů Zevnitf jsou opatřeny tenkyacutemi sn(matelshynyacutemi skly ktereacute se odstraiiacuteujl v přiacutepade přesnyacutech měřenI Několk průzorů je chraacuteněno ještě zvenčl průhlednyacutemi kryty s elektrIckyacutem ovlaacutedaacuteniacutem - odklaacutepějl se opět jen při přesniacutech měřeniacutech Dva průshyzory jsou zhotoveny ze skla propouštěshyjiacuteciacutehO ultrafialoveacute zaacuteřeniacute Stěny stanice JSou pokryty omyvatelnou koženkou Leshyvyacute bok stanice maacute zelenou barvu pravyacute beacutežovou a strop biacutelou K nejvetširn změshynaacutem došlo v uacuteseku vědeckeacuteho zařizenL Je zde urn(stěn komplex dalekohledů urshyčenyacutech k průzkumu zdrojů rentgenoveacuteho zaacuteřeniacute Celkovaacute hmotnost těchto přiacutestroshyjů dosahuje asi 500 kg

(LH Val Meziřiacutečiacute)

Sovětštiacute kosm onauteacute Berezovoi a Lebeděv K člaacutenku str 157-161

Mezinaacuterodniacute sovětsko-francouzskaacute posaacutedka Saliutu 7 [uančenkou Chreacutetien a Džanibekou

167

Pozorovaacuteniacute zatměniacute Slunce v sadech před hvězdaacuternou na Petřiacuteně (nahoře ) před večerniacutem pozorovaacuteniacutem na pionyacuterskeacutem taacuteboře (dole) (Foto archiv HaP Praha ke zpraacutevě na str 174-175 )

168

~ O1--~

Oj ť fl

OD 1 ill11 j I j I Ir ~ 1 ttVrL rl 0 i ( I I I t l 11 --1i+=t1tlr ----l1r-~--~ U~ h _~ _LL-J_y-----bp~_4_~l-1ICLI I -j- - )rltŤ -- -- ~ -vl I II U I

100 ~ ~I fflII I I I ~ TI f l TV - I ~ - -~J I ~ I ~ Iv I I 1 I II j gt

~ ll f O+ ---u --I--il-j IJ I U I II - ~Ll JH yl I lili i I i -i ll III q rucJ~ 1982 II ll IV V Vf VII Viii lX X Xl XII

+50deg - -r- --T ~_ J I -1 - I - I Lll _~~t~middotmiddot~~~~plusmn~~t ~lt~f~middot~1

1120 [1sectQ0r l T i=j]f] 1125 OTOČKA

data průchodu nejmohutnějšiacutech skupin slunečniacutech skvrn centraacutelniacutem meridiaacutemiddot nem Slunce (index s označeniacutem S) jejichž přibližneacute polohy jsou zakresleny schematicky podle Carringtonovyacutech otoček ve spodniacute čaacutesti obraacutezku Největšiacute ze zakreslenyacutech skupin slunečniacutech skvrn byly skupiny typu F podle curyšskeacute klasifikace v rotaci 1723 s heliografickou deacutelkou 318deg a šiacuteřkou -- 13deg a v roshytaci 1724 s deacutelkou 330deg a šiacuteřkou + 10deg Heliografickeacute deacutelky skupin skvrn mů žeme odhadnout tpodle stupnice pod rotaciacute čiacuteslo 1723 Na kresbě je slunečniacute rovniacutek znaacutezorněn silnou přiacutemkou a označen Ddeg P)erušovanyacutemi uacutesečkami jsou znaacutezorněny průměrneacute a plnyacutemi uacutesečkami nejvyššiacute a nejnižšiacute šiacuteřky vyacuteskytu slunečniacutech skvrn na severniacute [Iplus) a jižniacute (minus ) polokouli Slunce

Tento grafickyacute přehled byl sestaven podle kreseb Slunce pozorovaciacute stashynice v Kunžaku Rovněž naacutesledujiacuteciacute tabulka porovnaacuteniacute několika zaacutekladniacutech indexů slunečniacute činnosti v letech 1981 a 1982 obsahuje vyacutesledky statistickeacuteho zpracovaacuteniacute pozorovaacuteniacute teacuteto stanice

Slunečniacute polokoule severniacute jižniacute

Rok 1981 1982 1981 1982

Průměrneacute ro č niacute neredukovaneacute relativniacute čiacuteslo slunečniacute činnosti 73 54 73 65 Průměrnaacute heliograficaacute šiacuteřka

vyacuteskytu slunečniacutech skvrn +128deg +108deg _139deg -135deg Nejvyššiacute heliografickaacute šiacuteřka

vyacuteskytu slunečniacutech skvrn +270deg +270deg -440deg _390deg

Z celeacuteho obsahu tohoto člaacutenku vyplyacutevaacute že v roce 1982 v souladu s postushypujiacuteciacutem 21 jedenaacutectiletyacutem cyklem slunečniacute činnosti došlo k vyacuterazneacutemu poshyklesu relativniacutech čiacutesel proti obdobiacute j euroho maxima a rovněž k dalšiacutemu přibliacuteženI aktivniacutech zoacuten severniacute i jižniacute polokoule Slunce k slunečniacutemu rovniacuteku podle SIPorerova zaacutekona Slunečniacute aktivitu lze v roce 1982 charakterizovat značnyacutemi vyacutekyvy od nejnižšiacutech hodnot relativniacuteho čiacutesla až po hodnoty srovnatelneacute s hodnotami z maxima probiacutehajiacuteciacuteho jedenaacutectileteacuteho cyklu

169

Nahoře sovětštiacute kosmonauteacute Popov Savickaja a Serebrov dole nosnaacute raketa kosmickyacutech lodi Sojuz T na bajkonurskeacutem kosmodromu

165

1977 ~ KL S ME Z ~A~(J DNl ~()~AO(OU SALJ UT 6 ~ z soaovoc t OCl p~OG ~ ~~

f-___________ ------1SALJ UT 6

Schematickeacute znaacutezorněni využit orbitaacutelnl stanice SALJUT 6 po dobu jejl činnosti na oběžneacute draacuteze kolem Země Od 19 června 1981 byla k Saljutu 6 připojena umělaacute družice Země Kosmos 1267 kteraacute byla vypuštěna 25 dubna 1981 Kosmos 1267 je jakyacutemsi předchůdcem budoucich modulů z nichž budou sestavovaacuteny velshykeacute moduloveacute orbitaacutelni stanice pro 12 I viacutece kosmonautů Dne 29 července 1982 byl tento orbitaacutelniacute komplex naveden na sestupnou draacutehu a nad Tichyacutem oceaacutenem došlo k jeho zaacuteniku Tlm skončila dalš[ vyacuteznamnaacute etapa v oblasti pilotovanyacutech letů (K člaacutenku na str 157-161)

Orbltaacuteln stanici SALJUT 7 dopravila na oběžnou draacutehu kolem Země nosnaacute raketa Proton dne 19 4 1982 tedy přesně 11 let po startu Sal jutu 1 Saljut 7 je zdoshykonalenou staniciacute druheacute generace vybashyvenaacute dvěma spojovaciacutemi uzly Maximaacutelnl průměr činiacute 415 m deacutelka 15 m Vnějšim vzhledem a rozměry se novaacute stanice neshylišiacute od sveacute piedchůdkyně - Saljutu 6 Je opatřena třemi panely slunečniacutech bashyterIiacute jejichž vyacutekon je v porovnaacuteni se Saljutem 6 asi o 10 vyššf Rozpětiacute pashynelů slunečnlch bateriiacute činiacute 17 rn Určishytyacutech změn doznala konstrukce průzorů Zevnitf jsou opatřeny tenkyacutemi sn(matelshynyacutemi skly ktereacute se odstraiiacuteujl v přiacutepade přesnyacutech měřenI Několk průzorů je chraacuteněno ještě zvenčl průhlednyacutemi kryty s elektrIckyacutem ovlaacutedaacuteniacutem - odklaacutepějl se opět jen při přesniacutech měřeniacutech Dva průshyzory jsou zhotoveny ze skla propouštěshyjiacuteciacutehO ultrafialoveacute zaacuteřeniacute Stěny stanice JSou pokryty omyvatelnou koženkou Leshyvyacute bok stanice maacute zelenou barvu pravyacute beacutežovou a strop biacutelou K nejvetširn změshynaacutem došlo v uacuteseku vědeckeacuteho zařizenL Je zde urn(stěn komplex dalekohledů urshyčenyacutech k průzkumu zdrojů rentgenoveacuteho zaacuteřeniacute Celkovaacute hmotnost těchto přiacutestroshyjů dosahuje asi 500 kg

(LH Val Meziřiacutečiacute)

Sovětštiacute kosm onauteacute Berezovoi a Lebeděv K člaacutenku str 157-161

Mezinaacuterodniacute sovětsko-francouzskaacute posaacutedka Saliutu 7 [uančenkou Chreacutetien a Džanibekou

167

Pozorovaacuteniacute zatměniacute Slunce v sadech před hvězdaacuternou na Petřiacuteně (nahoře ) před večerniacutem pozorovaacuteniacutem na pionyacuterskeacutem taacuteboře (dole) (Foto archiv HaP Praha ke zpraacutevě na str 174-175 )

168

~ O1--~

Oj ť fl

OD 1 ill11 j I j I Ir ~ 1 ttVrL rl 0 i ( I I I t l 11 --1i+=t1tlr ----l1r-~--~ U~ h _~ _LL-J_y-----bp~_4_~l-1ICLI I -j- - )rltŤ -- -- ~ -vl I II U I

100 ~ ~I fflII I I I ~ TI f l TV - I ~ - -~J I ~ I ~ Iv I I 1 I II j gt

~ ll f O+ ---u --I--il-j IJ I U I II - ~Ll JH yl I lili i I i -i ll III q rucJ~ 1982 II ll IV V Vf VII Viii lX X Xl XII

+50deg - -r- --T ~_ J I -1 - I - I Lll _~~t~middotmiddot~~~~plusmn~~t ~lt~f~middot~1

1120 [1sectQ0r l T i=j]f] 1125 OTOČKA

data průchodu nejmohutnějšiacutech skupin slunečniacutech skvrn centraacutelniacutem meridiaacutemiddot nem Slunce (index s označeniacutem S) jejichž přibližneacute polohy jsou zakresleny schematicky podle Carringtonovyacutech otoček ve spodniacute čaacutesti obraacutezku Největšiacute ze zakreslenyacutech skupin slunečniacutech skvrn byly skupiny typu F podle curyšskeacute klasifikace v rotaci 1723 s heliografickou deacutelkou 318deg a šiacuteřkou -- 13deg a v roshytaci 1724 s deacutelkou 330deg a šiacuteřkou + 10deg Heliografickeacute deacutelky skupin skvrn mů žeme odhadnout tpodle stupnice pod rotaciacute čiacuteslo 1723 Na kresbě je slunečniacute rovniacutek znaacutezorněn silnou přiacutemkou a označen Ddeg P)erušovanyacutemi uacutesečkami jsou znaacutezorněny průměrneacute a plnyacutemi uacutesečkami nejvyššiacute a nejnižšiacute šiacuteřky vyacuteskytu slunečniacutech skvrn na severniacute [Iplus) a jižniacute (minus ) polokouli Slunce

Tento grafickyacute přehled byl sestaven podle kreseb Slunce pozorovaciacute stashynice v Kunžaku Rovněž naacutesledujiacuteciacute tabulka porovnaacuteniacute několika zaacutekladniacutech indexů slunečniacute činnosti v letech 1981 a 1982 obsahuje vyacutesledky statistickeacuteho zpracovaacuteniacute pozorovaacuteniacute teacuteto stanice

Slunečniacute polokoule severniacute jižniacute

Rok 1981 1982 1981 1982

Průměrneacute ro č niacute neredukovaneacute relativniacute čiacuteslo slunečniacute činnosti 73 54 73 65 Průměrnaacute heliograficaacute šiacuteřka

vyacuteskytu slunečniacutech skvrn +128deg +108deg _139deg -135deg Nejvyššiacute heliografickaacute šiacuteřka

vyacuteskytu slunečniacutech skvrn +270deg +270deg -440deg _390deg

Z celeacuteho obsahu tohoto člaacutenku vyplyacutevaacute že v roce 1982 v souladu s postushypujiacuteciacutem 21 jedenaacutectiletyacutem cyklem slunečniacute činnosti došlo k vyacuterazneacutemu poshyklesu relativniacutech čiacutesel proti obdobiacute j euroho maxima a rovněž k dalšiacutemu přibliacuteženI aktivniacutech zoacuten severniacute i jižniacute polokoule Slunce k slunečniacutemu rovniacuteku podle SIPorerova zaacutekona Slunečniacute aktivitu lze v roce 1982 charakterizovat značnyacutemi vyacutekyvy od nejnižšiacutech hodnot relativniacuteho čiacutesla až po hodnoty srovnatelneacute s hodnotami z maxima probiacutehajiacuteciacuteho jedenaacutectileteacuteho cyklu

169

1977 ~ KL S ME Z ~A~(J DNl ~()~AO(OU SALJ UT 6 ~ z soaovoc t OCl p~OG ~ ~~

f-___________ ------1SALJ UT 6

Schematickeacute znaacutezorněni využit orbitaacutelnl stanice SALJUT 6 po dobu jejl činnosti na oběžneacute draacuteze kolem Země Od 19 června 1981 byla k Saljutu 6 připojena umělaacute družice Země Kosmos 1267 kteraacute byla vypuštěna 25 dubna 1981 Kosmos 1267 je jakyacutemsi předchůdcem budoucich modulů z nichž budou sestavovaacuteny velshykeacute moduloveacute orbitaacutelni stanice pro 12 I viacutece kosmonautů Dne 29 července 1982 byl tento orbitaacutelniacute komplex naveden na sestupnou draacutehu a nad Tichyacutem oceaacutenem došlo k jeho zaacuteniku Tlm skončila dalš[ vyacuteznamnaacute etapa v oblasti pilotovanyacutech letů (K člaacutenku na str 157-161)

Orbltaacuteln stanici SALJUT 7 dopravila na oběžnou draacutehu kolem Země nosnaacute raketa Proton dne 19 4 1982 tedy přesně 11 let po startu Sal jutu 1 Saljut 7 je zdoshykonalenou staniciacute druheacute generace vybashyvenaacute dvěma spojovaciacutemi uzly Maximaacutelnl průměr činiacute 415 m deacutelka 15 m Vnějšim vzhledem a rozměry se novaacute stanice neshylišiacute od sveacute piedchůdkyně - Saljutu 6 Je opatřena třemi panely slunečniacutech bashyterIiacute jejichž vyacutekon je v porovnaacuteni se Saljutem 6 asi o 10 vyššf Rozpětiacute pashynelů slunečnlch bateriiacute činiacute 17 rn Určishytyacutech změn doznala konstrukce průzorů Zevnitf jsou opatřeny tenkyacutemi sn(matelshynyacutemi skly ktereacute se odstraiiacuteujl v přiacutepade přesnyacutech měřenI Několk průzorů je chraacuteněno ještě zvenčl průhlednyacutemi kryty s elektrIckyacutem ovlaacutedaacuteniacutem - odklaacutepějl se opět jen při přesniacutech měřeniacutech Dva průshyzory jsou zhotoveny ze skla propouštěshyjiacuteciacutehO ultrafialoveacute zaacuteřeniacute Stěny stanice JSou pokryty omyvatelnou koženkou Leshyvyacute bok stanice maacute zelenou barvu pravyacute beacutežovou a strop biacutelou K nejvetširn změshynaacutem došlo v uacuteseku vědeckeacuteho zařizenL Je zde urn(stěn komplex dalekohledů urshyčenyacutech k průzkumu zdrojů rentgenoveacuteho zaacuteřeniacute Celkovaacute hmotnost těchto přiacutestroshyjů dosahuje asi 500 kg

(LH Val Meziřiacutečiacute)

Sovětštiacute kosm onauteacute Berezovoi a Lebeděv K člaacutenku str 157-161

Mezinaacuterodniacute sovětsko-francouzskaacute posaacutedka Saliutu 7 [uančenkou Chreacutetien a Džanibekou

167

Pozorovaacuteniacute zatměniacute Slunce v sadech před hvězdaacuternou na Petřiacuteně (nahoře ) před večerniacutem pozorovaacuteniacutem na pionyacuterskeacutem taacuteboře (dole) (Foto archiv HaP Praha ke zpraacutevě na str 174-175 )

168

~ O1--~

Oj ť fl

OD 1 ill11 j I j I Ir ~ 1 ttVrL rl 0 i ( I I I t l 11 --1i+=t1tlr ----l1r-~--~ U~ h _~ _LL-J_y-----bp~_4_~l-1ICLI I -j- - )rltŤ -- -- ~ -vl I II U I

100 ~ ~I fflII I I I ~ TI f l TV - I ~ - -~J I ~ I ~ Iv I I 1 I II j gt

~ ll f O+ ---u --I--il-j IJ I U I II - ~Ll JH yl I lili i I i -i ll III q rucJ~ 1982 II ll IV V Vf VII Viii lX X Xl XII

+50deg - -r- --T ~_ J I -1 - I - I Lll _~~t~middotmiddot~~~~plusmn~~t ~lt~f~middot~1

1120 [1sectQ0r l T i=j]f] 1125 OTOČKA

data průchodu nejmohutnějšiacutech skupin slunečniacutech skvrn centraacutelniacutem meridiaacutemiddot nem Slunce (index s označeniacutem S) jejichž přibližneacute polohy jsou zakresleny schematicky podle Carringtonovyacutech otoček ve spodniacute čaacutesti obraacutezku Největšiacute ze zakreslenyacutech skupin slunečniacutech skvrn byly skupiny typu F podle curyšskeacute klasifikace v rotaci 1723 s heliografickou deacutelkou 318deg a šiacuteřkou -- 13deg a v roshytaci 1724 s deacutelkou 330deg a šiacuteřkou + 10deg Heliografickeacute deacutelky skupin skvrn mů žeme odhadnout tpodle stupnice pod rotaciacute čiacuteslo 1723 Na kresbě je slunečniacute rovniacutek znaacutezorněn silnou přiacutemkou a označen Ddeg P)erušovanyacutemi uacutesečkami jsou znaacutezorněny průměrneacute a plnyacutemi uacutesečkami nejvyššiacute a nejnižšiacute šiacuteřky vyacuteskytu slunečniacutech skvrn na severniacute [Iplus) a jižniacute (minus ) polokouli Slunce

Tento grafickyacute přehled byl sestaven podle kreseb Slunce pozorovaciacute stashynice v Kunžaku Rovněž naacutesledujiacuteciacute tabulka porovnaacuteniacute několika zaacutekladniacutech indexů slunečniacute činnosti v letech 1981 a 1982 obsahuje vyacutesledky statistickeacuteho zpracovaacuteniacute pozorovaacuteniacute teacuteto stanice

Slunečniacute polokoule severniacute jižniacute

Rok 1981 1982 1981 1982

Průměrneacute ro č niacute neredukovaneacute relativniacute čiacuteslo slunečniacute činnosti 73 54 73 65 Průměrnaacute heliograficaacute šiacuteřka

vyacuteskytu slunečniacutech skvrn +128deg +108deg _139deg -135deg Nejvyššiacute heliografickaacute šiacuteřka

vyacuteskytu slunečniacutech skvrn +270deg +270deg -440deg _390deg

Z celeacuteho obsahu tohoto člaacutenku vyplyacutevaacute že v roce 1982 v souladu s postushypujiacuteciacutem 21 jedenaacutectiletyacutem cyklem slunečniacute činnosti došlo k vyacuterazneacutemu poshyklesu relativniacutech čiacutesel proti obdobiacute j euroho maxima a rovněž k dalšiacutemu přibliacuteženI aktivniacutech zoacuten severniacute i jižniacute polokoule Slunce k slunečniacutemu rovniacuteku podle SIPorerova zaacutekona Slunečniacute aktivitu lze v roce 1982 charakterizovat značnyacutemi vyacutekyvy od nejnižšiacutech hodnot relativniacuteho čiacutesla až po hodnoty srovnatelneacute s hodnotami z maxima probiacutehajiacuteciacuteho jedenaacutectileteacuteho cyklu

169

Sovětštiacute kosm onauteacute Berezovoi a Lebeděv K člaacutenku str 157-161

Mezinaacuterodniacute sovětsko-francouzskaacute posaacutedka Saliutu 7 [uančenkou Chreacutetien a Džanibekou

167

Pozorovaacuteniacute zatměniacute Slunce v sadech před hvězdaacuternou na Petřiacuteně (nahoře ) před večerniacutem pozorovaacuteniacutem na pionyacuterskeacutem taacuteboře (dole) (Foto archiv HaP Praha ke zpraacutevě na str 174-175 )

168

~ O1--~

Oj ť fl

OD 1 ill11 j I j I Ir ~ 1 ttVrL rl 0 i ( I I I t l 11 --1i+=t1tlr ----l1r-~--~ U~ h _~ _LL-J_y-----bp~_4_~l-1ICLI I -j- - )rltŤ -- -- ~ -vl I II U I

100 ~ ~I fflII I I I ~ TI f l TV - I ~ - -~J I ~ I ~ Iv I I 1 I II j gt

~ ll f O+ ---u --I--il-j IJ I U I II - ~Ll JH yl I lili i I i -i ll III q rucJ~ 1982 II ll IV V Vf VII Viii lX X Xl XII

+50deg - -r- --T ~_ J I -1 - I - I Lll _~~t~middotmiddot~~~~plusmn~~t ~lt~f~middot~1

1120 [1sectQ0r l T i=j]f] 1125 OTOČKA

data průchodu nejmohutnějšiacutech skupin slunečniacutech skvrn centraacutelniacutem meridiaacutemiddot nem Slunce (index s označeniacutem S) jejichž přibližneacute polohy jsou zakresleny schematicky podle Carringtonovyacutech otoček ve spodniacute čaacutesti obraacutezku Největšiacute ze zakreslenyacutech skupin slunečniacutech skvrn byly skupiny typu F podle curyšskeacute klasifikace v rotaci 1723 s heliografickou deacutelkou 318deg a šiacuteřkou -- 13deg a v roshytaci 1724 s deacutelkou 330deg a šiacuteřkou + 10deg Heliografickeacute deacutelky skupin skvrn mů žeme odhadnout tpodle stupnice pod rotaciacute čiacuteslo 1723 Na kresbě je slunečniacute rovniacutek znaacutezorněn silnou přiacutemkou a označen Ddeg P)erušovanyacutemi uacutesečkami jsou znaacutezorněny průměrneacute a plnyacutemi uacutesečkami nejvyššiacute a nejnižšiacute šiacuteřky vyacuteskytu slunečniacutech skvrn na severniacute [Iplus) a jižniacute (minus ) polokouli Slunce

Tento grafickyacute přehled byl sestaven podle kreseb Slunce pozorovaciacute stashynice v Kunžaku Rovněž naacutesledujiacuteciacute tabulka porovnaacuteniacute několika zaacutekladniacutech indexů slunečniacute činnosti v letech 1981 a 1982 obsahuje vyacutesledky statistickeacuteho zpracovaacuteniacute pozorovaacuteniacute teacuteto stanice

Slunečniacute polokoule severniacute jižniacute

Rok 1981 1982 1981 1982

Průměrneacute ro č niacute neredukovaneacute relativniacute čiacuteslo slunečniacute činnosti 73 54 73 65 Průměrnaacute heliograficaacute šiacuteřka

vyacuteskytu slunečniacutech skvrn +128deg +108deg _139deg -135deg Nejvyššiacute heliografickaacute šiacuteřka

vyacuteskytu slunečniacutech skvrn +270deg +270deg -440deg _390deg

Z celeacuteho obsahu tohoto člaacutenku vyplyacutevaacute že v roce 1982 v souladu s postushypujiacuteciacutem 21 jedenaacutectiletyacutem cyklem slunečniacute činnosti došlo k vyacuterazneacutemu poshyklesu relativniacutech čiacutesel proti obdobiacute j euroho maxima a rovněž k dalšiacutemu přibliacuteženI aktivniacutech zoacuten severniacute i jižniacute polokoule Slunce k slunečniacutemu rovniacuteku podle SIPorerova zaacutekona Slunečniacute aktivitu lze v roce 1982 charakterizovat značnyacutemi vyacutekyvy od nejnižšiacutech hodnot relativniacuteho čiacutesla až po hodnoty srovnatelneacute s hodnotami z maxima probiacutehajiacuteciacuteho jedenaacutectileteacuteho cyklu

169

Pozorovaacuteniacute zatměniacute Slunce v sadech před hvězdaacuternou na Petřiacuteně (nahoře ) před večerniacutem pozorovaacuteniacutem na pionyacuterskeacutem taacuteboře (dole) (Foto archiv HaP Praha ke zpraacutevě na str 174-175 )

168

~ O1--~

Oj ť fl

OD 1 ill11 j I j I Ir ~ 1 ttVrL rl 0 i ( I I I t l 11 --1i+=t1tlr ----l1r-~--~ U~ h _~ _LL-J_y-----bp~_4_~l-1ICLI I -j- - )rltŤ -- -- ~ -vl I II U I

100 ~ ~I fflII I I I ~ TI f l TV - I ~ - -~J I ~ I ~ Iv I I 1 I II j gt

~ ll f O+ ---u --I--il-j IJ I U I II - ~Ll JH yl I lili i I i -i ll III q rucJ~ 1982 II ll IV V Vf VII Viii lX X Xl XII

+50deg - -r- --T ~_ J I -1 - I - I Lll _~~t~middotmiddot~~~~plusmn~~t ~lt~f~middot~1

1120 [1sectQ0r l T i=j]f] 1125 OTOČKA

data průchodu nejmohutnějšiacutech skupin slunečniacutech skvrn centraacutelniacutem meridiaacutemiddot nem Slunce (index s označeniacutem S) jejichž přibližneacute polohy jsou zakresleny schematicky podle Carringtonovyacutech otoček ve spodniacute čaacutesti obraacutezku Největšiacute ze zakreslenyacutech skupin slunečniacutech skvrn byly skupiny typu F podle curyšskeacute klasifikace v rotaci 1723 s heliografickou deacutelkou 318deg a šiacuteřkou -- 13deg a v roshytaci 1724 s deacutelkou 330deg a šiacuteřkou + 10deg Heliografickeacute deacutelky skupin skvrn mů žeme odhadnout tpodle stupnice pod rotaciacute čiacuteslo 1723 Na kresbě je slunečniacute rovniacutek znaacutezorněn silnou přiacutemkou a označen Ddeg P)erušovanyacutemi uacutesečkami jsou znaacutezorněny průměrneacute a plnyacutemi uacutesečkami nejvyššiacute a nejnižšiacute šiacuteřky vyacuteskytu slunečniacutech skvrn na severniacute [Iplus) a jižniacute (minus ) polokouli Slunce

Tento grafickyacute přehled byl sestaven podle kreseb Slunce pozorovaciacute stashynice v Kunžaku Rovněž naacutesledujiacuteciacute tabulka porovnaacuteniacute několika zaacutekladniacutech indexů slunečniacute činnosti v letech 1981 a 1982 obsahuje vyacutesledky statistickeacuteho zpracovaacuteniacute pozorovaacuteniacute teacuteto stanice

Slunečniacute polokoule severniacute jižniacute

Rok 1981 1982 1981 1982

Průměrneacute ro č niacute neredukovaneacute relativniacute čiacuteslo slunečniacute činnosti 73 54 73 65 Průměrnaacute heliograficaacute šiacuteřka

vyacuteskytu slunečniacutech skvrn +128deg +108deg _139deg -135deg Nejvyššiacute heliografickaacute šiacuteřka

vyacuteskytu slunečniacutech skvrn +270deg +270deg -440deg _390deg

Z celeacuteho obsahu tohoto člaacutenku vyplyacutevaacute že v roce 1982 v souladu s postushypujiacuteciacutem 21 jedenaacutectiletyacutem cyklem slunečniacute činnosti došlo k vyacuterazneacutemu poshyklesu relativniacutech čiacutesel proti obdobiacute j euroho maxima a rovněž k dalšiacutemu přibliacuteženI aktivniacutech zoacuten severniacute i jižniacute polokoule Slunce k slunečniacutemu rovniacuteku podle SIPorerova zaacutekona Slunečniacute aktivitu lze v roce 1982 charakterizovat značnyacutemi vyacutekyvy od nejnižšiacutech hodnot relativniacuteho čiacutesla až po hodnoty srovnatelneacute s hodnotami z maxima probiacutehajiacuteciacuteho jedenaacutectileteacuteho cyklu

169

~ O1--~

Oj ť fl

OD 1 ill11 j I j I Ir ~ 1 ttVrL rl 0 i ( I I I t l 11 --1i+=t1tlr ----l1r-~--~ U~ h _~ _LL-J_y-----bp~_4_~l-1ICLI I -j- - )rltŤ -- -- ~ -vl I II U I

100 ~ ~I fflII I I I ~ TI f l TV - I ~ - -~J I ~ I ~ Iv I I 1 I II j gt

~ ll f O+ ---u --I--il-j IJ I U I II - ~Ll JH yl I lili i I i -i ll III q rucJ~ 1982 II ll IV V Vf VII Viii lX X Xl XII

+50deg - -r- --T ~_ J I -1 - I - I Lll _~~t~middotmiddot~~~~plusmn~~t ~lt~f~middot~1

1120 [1sectQ0r l T i=j]f] 1125 OTOČKA

data průchodu nejmohutnějšiacutech skupin slunečniacutech skvrn centraacutelniacutem meridiaacutemiddot nem Slunce (index s označeniacutem S) jejichž přibližneacute polohy jsou zakresleny schematicky podle Carringtonovyacutech otoček ve spodniacute čaacutesti obraacutezku Největšiacute ze zakreslenyacutech skupin slunečniacutech skvrn byly skupiny typu F podle curyšskeacute klasifikace v rotaci 1723 s heliografickou deacutelkou 318deg a šiacuteřkou -- 13deg a v roshytaci 1724 s deacutelkou 330deg a šiacuteřkou + 10deg Heliografickeacute deacutelky skupin skvrn mů žeme odhadnout tpodle stupnice pod rotaciacute čiacuteslo 1723 Na kresbě je slunečniacute rovniacutek znaacutezorněn silnou přiacutemkou a označen Ddeg P)erušovanyacutemi uacutesečkami jsou znaacutezorněny průměrneacute a plnyacutemi uacutesečkami nejvyššiacute a nejnižšiacute šiacuteřky vyacuteskytu slunečniacutech skvrn na severniacute [Iplus) a jižniacute (minus ) polokouli Slunce

Tento grafickyacute přehled byl sestaven podle kreseb Slunce pozorovaciacute stashynice v Kunžaku Rovněž naacutesledujiacuteciacute tabulka porovnaacuteniacute několika zaacutekladniacutech indexů slunečniacute činnosti v letech 1981 a 1982 obsahuje vyacutesledky statistickeacuteho zpracovaacuteniacute pozorovaacuteniacute teacuteto stanice

Slunečniacute polokoule severniacute jižniacute

Rok 1981 1982 1981 1982

Průměrneacute ro č niacute neredukovaneacute relativniacute čiacuteslo slunečniacute činnosti 73 54 73 65 Průměrnaacute heliograficaacute šiacuteřka

vyacuteskytu slunečniacutech skvrn +128deg +108deg _139deg -135deg Nejvyššiacute heliografickaacute šiacuteřka

vyacuteskytu slunečniacutech skvrn +270deg +270deg -440deg _390deg

Z celeacuteho obsahu tohoto člaacutenku vyplyacutevaacute že v roce 1982 v souladu s postushypujiacuteciacutem 21 jedenaacutectiletyacutem cyklem slunečniacute činnosti došlo k vyacuterazneacutemu poshyklesu relativniacutech čiacutesel proti obdobiacute j euroho maxima a rovněž k dalšiacutemu přibliacuteženI aktivniacutech zoacuten severniacute i jižniacute polokoule Slunce k slunečniacutemu rovniacuteku podle SIPorerova zaacutekona Slunečniacute aktivitu lze v roce 1982 charakterizovat značnyacutemi vyacutekyvy od nejnižšiacutech hodnot relativniacuteho čiacutesla až po hodnoty srovnatelneacute s hodnotami z maxima probiacutehajiacuteciacuteho jedenaacutectileteacuteho cyklu

169

Zpraacutevy

VZPOMINKA NA PROFESORA JAROSLAVA ZDEŇKA

Letos si připomiacutenaacuteme 60 vyacuteročiacute uacutemrtiacute prvniacuteho předsedy Českeacute astronomickeacute sposhylečnost a jejiacuteho prvniacuteho čestneacuteho člena prof Jaroslava Zdeľiacuteka Těchto několik naacuteshysleduJiacuteciacutech řaacutedků maacute byacutet proto věnovaacuteno tomuto vynikajiacuteciacutemu českeacutemu přiacuterodovědci všestranneacutemu člověku a v neposledni řadě teacutež zkušeneacutemu astronomu

Prof Zdeněk se narodil 3 dubna 1837 v Praze kde byl jeho otec spraacutevcem zemshyskeacute porodnice Zaacutehy osiřel a poručniacutekem se mu stal jeho stryacutec později ředitel prvniacute českeacute reaacutelky v Praze Josef Wenzig Obecshynou školu navštěvoval malyacute Jaroslav u P Marie Sněžneacute a u Piaristů Po třech letech upouštiacute pro nechuť ke studiu latiny gymshynaacutezium a začiacutenaacute studovat na německeacute reaacutelshyce kterou dokonči v roce 1857 Poteacute pobyl tři roky na tehdy německeacute polytechnice v Praze a později vyučuje na německeacute reaacutelshyce pět let jako suplent od r1865 do r1870 byl profesorem na německeacutem reaacutelneacutem gymshynaacuteziu v Prachaticiacutech a vykonaacuteval při tom funkci školniacuteho okresniacuteho inspektora pro českeacute školy Roku 1870 byl jmenovaacuten hlavshyniacutem profesorem na českeacutem uacutestavu pro vzdělaacutevaacuteniacute učitelu v Praze kde setrval teacuteshyměř 35 let vyučoval zejmeacutena matematice a zeměpisu a odchoval tak mnoho generaciacute našich uČHelů Působil teacutež jako iniciaacutetor Zeměvědneacute později Zeměpisneacute společnosti a od roku 1883 byl mezi deseti zakladashyteli Ostředniho spolku českyacutech profesoru

Na odpočinek odešel prof Zdeněk roku 1905 přičemž mu byl udělen titul školniacuteho rady Mimořaacutedneacute poměry před prvniacute svěshytovou vaacutelkou (nedostatek profesorů) zashypřičinily že ještě v roce 1922 v 85 letech vyučoval němčině na Jiraacuteskově gymnaacuteziu v Praze

Prof Zdeněk byl člověkem velkeacute pracovshyniacute energie a vykonal hodně zaacuteslužneacute praacutece v oblasti zeměpisu i astronomie Již od svyacutech 17 let přednaacutešel o těchto oborech v leacutetech 1882-1893 se zuacutečastni osmi zeshyměpisnyacutech sjezdů v Německu vydal někoshylik map a publikaciacute u Ed Halzla ve Viacutedni Od devatenaacutecti let pěstoval horlivě turistishyku cestoval většinou pěšky po Čechaacutech 1 v zahranIČiacute v leacutetech 1888-1889 byl zvoshylen po Vojtěchu Naacuteprstkovi starostou Klushybu českyacutech turistu kteryacute v teacuteto době zřiacuteshydil rozhlednu na Petřině

O astronomii se zajiacutemal prof Zdeněk již na reaacutelce po 20 let udržoval přaacutetelstviacute s prof Vojtěchem Safařiacutekem V jednom z dopisů se prof Zdeněk zmiňuje že již před piH stoletiacutem někdy v roce 1867 zashymyacutešlel Vojtěch Safařik založit českou astroshy

170

nomickou společnost a dodaacutevaacute při mashyleacutem počtu osob a při nedostatku hmotnyacutech potřeb nelze na to pomyacutešleti

S pocitem radosti proto stařičkyacute prof Zdeněk uviacutetal ustali eniacute Společnosti v roce 1917 a těšil ho jejiacute rozvoj Ještě za jeho života byl roku 1920 založen časopIacutes pro p ěstovaacuteniacute astronomie a přibuznyacutech věd -Riacuteše hvězd Ustavujiacutec i valneacute shromaacutežděni dne 8 prosince 1917 zvolilo prof Zdeňka za jeho zaacutesluhy při šiacuteřeniacute poznatku z astroshynomie prvniacutem předsedou Českeacute astronomicshykeacute společnosti Pro staacuteřiacute však rezignoval roku 1919 na novou volbu předsedy Společshynosti v roce 1921 byl jmenovaacuten jejiacutem prvshyniacutem čestnyacutem členem Vzpomeňme na zaacutevěr jak prof Zdefiacuteka

liacutečiacute roku 1917 jeho přiacutetel a spol upracovshyniacutek dr K Pokornyacute Kraacutesnyacute zjev bělovlashyseacuteho kmeta s dlouhyacutem bilyacutem plnovousem vyacuterazneacute oko a vysokeacute vyklenuteacute čelo upoutaly pozornost každeacuteho Byl to pravyacute patriarcha inteligence apoštol duševni praacuteshyce

Prof Jaroslav Zdeněk zemřel před šedeshysaacuteti lety 5 července 1923 ve vysokeacutem věshyku 86 let Zdeněk Krušina

ODCHYLKY CASOVYacuteCH SIGNALUacute V KVĚTNU 1983

Den UTL -UTC UT2-UTC

5 V -01265s -00991s

10 V -01395 -01108 15 V -01525 -01229 20 V -01651 -01348 25 V -01768 -01463 3-D V -01873 -01569

Vysvětleniacute k tabulce viz ŘH 64 14 1 1983 V Ptaacuteček

DRAK [čaacutest) Draco [Draoonis) Dra Souhvězdiacute severniacute oblohy

~

~

8~ ~

~~

bull k CYG ~~oR~

i------------_ ___r--__ _

19 ~ HW

Vysvětleniacute k mapce i k tabulkaacutem bylo naposledy otištěno v ŘH 71983 (str 149-154) O Hlad Weiselovaacute

171

HVĚZDY

GG Naacutezev m af 19750) I--[a (10- 3 )5

23741 23 8 Dra 278 17h299m -2 24364 32 ~ Dra 375 17 531 +11 24432 33 r Dra 222 17 560 -1 25114 43 P Dra 422 18 215 -2 25122 44 X Dra 358 18 215 +117 26520 57 j Dra 307 19 126 +16 26638 6Q r Dra 445 19 160 -33 27471 63 e Dra 385 19 486 +15 27856 67 P Dra 451 20 027 +2

DVOJHVEZDY (slabšiacute 45 rn I

GG Naacutezev a[ 19750) j1975O)

23797-1 Vl 2 Dra 17h317m +55deg12 24089-90 17 424 +72 10 Dra 25151 39 b Dra 18 235 +5847

PROMĚNNEacute HVĚZDY

Naacute zev a[1975DI jr1975 0 max

T Dra 17h56orn +58deg13 72v UW Dra 17 571 +54 40 7Ov AC Dra 20 200 +6848 7Op AF Dra 20 319 +7452 52v

DALŠl OBJEKT

NGG M al 19750 j[ 19750) Druh

6543 17h586m + 66deg38 M (planetaacuterniacute)

Co noveacuteho v astronomii

DALSl KOMETA IRAS - 1983f

Dne 13 května byla mezinaacuterodn infrashyčervenou astronomickou družic [lRAS 1 objevena druhaacute kometa kteraacute dostala předshyběžneacute označen 19831 V době objevu se jeshyvila ze Země v souhvězdiacute Hydry jasnost měla asi 17m Protože polohy komety z IRAS nejsou dostatečně přesneacute a 1 ploto že byla z pozemskyacutech observatořiacute jen maacutelo pozorovaacutena mohl B G Marsden počitat pouze přibližnou parabolickou draacutehu Jeji elementy jsou

T = 1983 1 2008 EČ OJ = 22484deg Q = 11765deg 19500 i = 15266deg

q = 13889 AU

JAUC 3814 3815 B

6f 19750 1--[6 (10- 3 )

Sp 1t

(10- 3 )

R km s

Pozn

+52deg19 +5653 +51 29 +71 20 +72 43 +67 37 +73 19 +70 12 + 67 48

+8 +74 -24 +37

-361 +90

+110 +36 +49

G2 II K2 III K5 III AOp V F7 V G9 III K3 G8 K3

III III Jl]

9plusmn6 31plusmn6 176 85

120 28plusmn6 135

1plusmn6 135

-200 -258v -276 -17v + 325v +248 -297v

+31 -92

D

O s

O

m nll mz p d E

420 458 485

498 490 49

495 607 77

312deg 16

353

620 303

38

1924 1949 1926

min Perioda I dny ) Typ Spektrum

135v BOv 725p 524v

42167

2027

M lb aCV

NOe (C8e) Kp5 M5 A3 lip

NOVEacute SUPERNOVY

Na stanici Šternbergova astronomickeacuteho uacutestavu na Krymu objevili Dorošenko a Cvet shykov supernovy ve spiraacutelniacutech galaxiiacutech NGC 6217 a NGC 4051

Supernova v NGC 6217 byla nalezena 11 května měla fotografickou jasnost 151m

a byla vzdaacutelena 4 vyacutechodně a 12 jižně od jaacutedra galaxie jejiacutež poloha je

a = 16h348 rn j = +78deg18

Supernova v NGC 4051 byla objevena 12 květma ve vzdaacutelenosti 21 vyacutechodně a 50 jižně od jaacutedra galaxie měla fotografickou jasnost 15orn Nezaacutevisle byla tato supershynova objevena J Kielkopfem a spoluprashycovnfky (Moore Obs Univ oE Louisville) 11 května Fotografickaacute jasnost byla 135 rn Poloha galaxie NGC 4051 je

j = +44deg48

Dodatečně bylo takeacute oznaacutemeno že Metloshyva na Krymu objevila 8 dubna supernovu 11 vyacutechodně a 12 jižně od jaacutedra galaxie NGC 3106 Fotografickaacute jasnost supernovy byla 16om poloha NGC 3106 je

Souřadnice objektů jsou uvedeny pro ekvinokcium 19500

JAUC 3813 3815 B

172

JEŠTĚ KE KOMETĚ 1983e

V minuleacutem č iacute-sle (str 147) jsme otiskli zpraacutevu o objevu komety Sugano-SaigusashyFujikawa (1983e) Kometa prošla 12 červshyna ve vzdaacutelenosti od Země jen 0063 AU a tak jejiacute pohyb na otloze byl velmi rychshylyacute od 8 do 17 června proleacutetla souhvězdiacuteshymi Andromedy Pegasa Lištičky Delfjna Orla Štiacutetu Střelc e Hadonoše Štiacutera a Vlila Během teacuteto doby urazila na obloze draacutehu dlouhou 129deg takže jejiacute průměrnyacute pohyb byl 144deg za den Mezi VI 125 a VI 130 (SČ) uletěla 1348deg tj 112deg za hodinu

Prof Vanyacutesek a j předpověděli meteoricshykyacute rOj v souvislosti s kometou s rauiantem Ci = lh30m Ci = +43deg ROj byl skuteč ně poshyzorovaacuten meteorickyacutem radarem ondřejovsJleacute o bservatoře v dopuledniacutech hodinaacutech 14 č ervna frekvence odpoviacutedala asi 12 frekshyvence Perseict 1- B

ZATMĚNI MĚStCE 30 XII 19B2

Při uacuteplňku 30 prosince m r nastalo uacuteplneacute zatměniacute Měsiacutec e ktereacute však u naacutes nebylo viditelneacute Měsiacutec vstupoval do polostiacutenu v 9h52m ale u naacutes zapadal již v 7h 53 m

vyacutestup Měs iacute ce z polostiacutenu nastal v 15h06n

Měsiacutec u naacutes vychaacutezel v 16h08 m Po celou dobu zatměniacute byl tedy u naacutes Měsiacutec pod obzorem

O vyacutesledciacutech pozorovaacuteniacute loňskeacuteho prosinshycoveacuteho zatměniacute Měsiacutece referoval v letošniacutem dubnoveacutem čiacutesle Sky and Telescope (64 387 1983) R W Sinnott kteryacute takeacute počiacutetal zvětshyšeniacute zemskeacuteho stiacutenu Zll pozorovan yacutech časů začaacutetku čaacutestečneacuteho zatměniacute dostal zvětšeniacute stiacutellu 139 ze 13 začaacutetků uacuteplneacuteho zatměniacute 150 ze 7 konců uacuteplneacuteho zatměniacute 171 a z 11 konců čaacutestečneacuteho zatměniacute 178 Jak je vidět jednotliveacute hodnoty se dosti lišiacute což neniacute nikterak překvapujiacuteciacute již dlouho je znaacutemo že pozorovatel neniacute schopen doshysta tečně přesně určit kontakt měsiacutečniacuteho okraje se stiacutenem

Sinnott však shromaacuteždil takeacute 419 časovyacutech uacutedajŮ kontaktů kraacuteterů se stiacutenem z nichž 31 bylo vzhledem k maleacute přesnosti vyloushyčeno pro vyacutepočet zvětšeniacute stiacutenu Z 298 vstushypů 36 kraacuteterů do stiacutenu vyšlo zvětšeniacute 174 z 90 vyacutestupů 37 kraacuteterů ze stiacutenu dostal zvětshyšeniacute stiacutenu rovněž 174 Tuto hodnotu lze považovat za dostatečně přesnou Naviacutec se ukazuje že zvětšeniacute vyacutechodniacuteho i zaacutepadniacuteho okraje stiacutenu bylo stejneacute což při všech zashytměniacutech nebylo

Sinnott porovnaacuteval hodnotu zvětšeniacute zemshyskeacuteho stiacutenu zjištěnou při uacuteplneacutem měsiacutečniacutem zatměniacute 30 XII 1982 s hodnotou 20 urshyčenou při uacuteplneacutem zatměniacute Měsiacutece 6 VII 1982 K tomu je nutno podotknout že čershyvencoveacute zatměniacute bylo teacuteměř centraacutelniacute a Měshysiacutec při něm prochaacutezel rovniacutekovyacutemi oblastmi stiacutenu kdežto při prosincoveacutem zatměniacute se Měsiacutec pohyboval severniacute čaacutestiacute stiacutenu Zemshy

skyacute stiacuten je pochopitelně zploštělyacute hodnota zploštěniacute stiacutenu je většiacute než zploštěniacute Země To může byacutet jeden důvod proč zvětšeniacute stlnu bylo většiacute při červencoveacutem zatměni

než při prosincoveacutem Druhyacute důvod může byacutet a asi takeacute bude

v různeacutem znečištěniacute vysokeacute zemsleacute atmoshysfeacutery V troposfeacuteře i ve stratosfeacuteře jsou pijshytomny prachoveacute čaacutestice vulkanickeacuteho a meshyteorickeacuteho původu ktereacute vytvaacuteřejiacute absorbushyjiacuteciacute vrstvu způsobujiacuteciacute zvětšeniacute stiacutenu Jak znaacutemo došlo na jaře 1982 k neobyčejně moshyhutl1eacute erupCi sopky El Chichon v severniacutem Mexiku při niacutež se do zemskeacute atm osfeacutery [až do vyacutešky asi 42 km nad zemskyacutem povrchem) dostalo asi desetkraacutet viacutece prachoveacuteho mateshyriaacutelu než při velkeacutem vyacutebuchu sopky sv Heshyleny v květnu 1980 je pochopitelneacute že v čershyvenci musila byacutet zemskaacute atmosfeacutera ZIlačně znečištěna prachovyacutemi čaacutesticemi sopečneacuteho

původu kdežto v prosinci už byla vyČisshytěna Hodnota zvětšeniacute zemskeacuteho stiacutenu 174 je poněkud nižšiacute než hodnota průshyměrnaacute takže lze předpoklaacutedat že v prosinCi m r již čaacutestice prachu z erupce sopky EI Chichon ve vysokeacute zemskeacute atmosfeacuteře př iacuteshytomny nebyly Jiřiacute Bou~ka

KOMETA DU TOIT-NEUMIN-DELPORTE

Periodiokaacute kometa Ou TOit-Neujmin-DelshypODte byla nalezena j Gitsol1em na negatishyvech exponovanyacutech 20 a 21 května Schmishydtovou komorou Palomarskeacute observatoře Byla v souhvězdiacute Vodnaacuteře a jevila se jako stelaacuterniacute objekt 19m S naacuteznakem koacutemy Přiacuteshysluniacutem prošla 1 června t r ve vzdaacutelenosti 17082 AU od Slunce Dostala předběžneacute označeniacute 1983g

Kometa je znaacutema od leacuteta 1941 kdy byla nezaacutevisle ohjevena třemi astronomy jejichž jmeacuteno nese Podrobnějšiacute informace o objeshyvu i o dalšiacute historii lze naleacutezt v ŘH 51 195 (101970) Přiipomeňme jen že podruheacute byla nalezena až v červenci 1970 takže leshytošniacute n imiddotvrat do perihelu je teprve třet poshyzorovanyacute Nebyla nalezena při předchaacutezeshy

jiacuteCim naacutevratu do přiacutesluniacute kteryacute na~tal

koncem ledna 1977 tehdy však nebyly podmiacutenky k jejiacutemu nalezeniacute přiacutehodneacute J B

ZAKRYT HVĚZDY FORTUNOU

Ve večerniacutech hodinaacutech 3 uacutenora došlo II zaacutekrytu hvězdy AGK3 +11deg201 planetkou (19) Fortuna uacutekaz byl pozorovaacuten na něshykolika hvězdaacuternaacutech ve Francii Podle poshyzorovaacuteniacute 15m reflektorem na stanici Causshysols observatoře CERGA začal zaacutekryt v 18h24m367S SČ a trval 53 sekundy Odshypoviacutedajiacuteciacute pozorovaacuteniacute bylo vizuaacutelně ziacuteskaacuteno i v Le Seyne-sur-Mer Naproti tomu na observatoři Haute Provence nebyl fotoelekshytricky zaacutekryt registrovaacuten zřejmě hvězdaacutershyna byla několik kilometrů severně od seshy

173

verniacute hranice viditelnosti zaacutekrytu Na obshyservatoři v Meudonu u Pařiacuteže bylo 1m reshyflektorem zjištěno největšiacute přibHženiacute planetshyky ke hvězdě (na 054) v 18h24im30Splusmnl1S

SČ lAUC 3776 (B)

SUPERNOVA V NGC 4258

E Hummel a spol ozn 1mili počaacutetkem května t r (IAUC 3803) objev proměnneacuteho raacutedioveacuteho zdroje v severniacutem rameni galashyxie NGC 4258 Zdroj jehož poloha byla (19500 )

(t = 12hlBm 3116s o= +47deg36083 byl zjištěn na vlnoveacute deacutelce 20 cm již v ledshynu 1982 a pak pozorovaacuten později v r 1982 na vlnoveacute deacutelce 21 cm nebyl však zjištěn v červnu 1979 Podle Hummela šlo buď o proměnnyacute zdroj nebo pravděpodobněji o supernovu kter~ se objevila mezi druhou polovinou r 1979 až koncem r 1981

K tomu poznamenal P Wild že na přeshy

hHdkovyacutech sniacutemciacutech nalezl na negativu exltponovaneacutem 3 listopadu 1981 hvězdu 17m

jejiacutež poloha (17 vyacutechodně a 76 severně od jaacutedra galaxie) se dokonale shoduje s poziciacute vyacuteše uvedenou Takže zřejmě šlo o supernovu v galaxii NGC 425B B

Z lidovyacutech hvězdaacuteren a astronomickyacutech kroužků

HVĚZDAacuteRNA A PLANETAacuteRIUM HL M PRAHY

Před čtyřmi lety k 1 lednu 1979 bylo Planetaacuterium Praha delimitovaacuteno ke Hvězshydaacuterně hl m Prahy Tiacutem vznimiddotkla v duchu Zaacutesad činnosti a dalšiacuteho rozvoje hvězdaacuteshyren a planetaacuteriiacute v ČSR (vydalmiddoto ministershystvo kuLtury ČSR v roce 1978) organizace sdmžujiacuteciacute všechna zařiacutezeniacute v kraji (hl m Praha) Ve třetiacuteffi a čtvrteacutem roce činnosti bylo provaacuteděno jak uvnitř HaP tak nadřiacuteshyzenyacutemi orgaacuteny hodnoceniacute tohoto kroku Jednoznačně se ukaacutezalo že byl všestranně vyacutehodnyacute

VzMklaacute organizace je podfiacutezena NV hl m Prahy tj na kraJskeacute uacuterovni se všemi důsledky řiacutediacuteciacutemi plaacutenovaciacutemi a finančniacuteshymi nošlo ke sdruženiacute pracovniacutech sil i orshyganizaciacute NF uvnitř HaP a tiacutem k růstu činshynosti HaP i těcMo organizaciacute Protože sloushyčeneacute zařiacutezeniacute je relativně velkeacute vzhledem k ostatniacutem kulturniacutem zařiacutezeniacutem došlo i k růstu prestiže teacuteto oblasti na uacutezem hl ffi Prahy ke k(ordinovaacuteniacute programů a tiacutem i k značneacutemu růstu naacutevštěvnosti

Např rok 19B2 chamkterizujiacute z teacuteto straacutenky činnost HaP tato čiacutesla Celkovyacute poshyčet akci 4297 z toho systeacutem Mlaacutedež a kuJ-

DRAacuteHA KOMETY 1983c

Kometa Bowell-Skiff (1983c) objevenaacute 11 uacutenora (viz ŘH 41983 str Bl) byla pomiddot zorovaacutena na několika hvězdaacuternaacutech a v doshybě mezi 15-20 uacutenorem měla jasnost asi 17-18m Na McDonaldově observatoři bylo 17 uacutenora reflektorem o průměru 27 m fomiddot tografovaacuteno spektrum ukazujiacutec kontinuum a slabou emisi kyanu Ze 13 pozic ziacuteskashynyacutech mezi 11-20 uacutenorem počiacutetal B G Marsden přibližnou draacutehu ukaacutezalo se že kometa Bowell-Skiff je periodickaacute s oběžshynou dobou asi 152 roku Ke stejneacutemu zjišshytěniacute došli i E Bowell (USA] a T Urata (Japonsko) avšak dostali poněkud odlišneacute hodnoty periody Marsdenovy elementy draacutehy jsou

T 1983 II I 15115 EČ ()) 16B937deg II 345730deg 19500i 3758deg q 193583 AU e = 068469 a 6)3951 AU

lAUC 3775 [B

tura 3161 celkovyacute počet naacutevštěvniacuteků akciacute 267578 z toho systeacutem Mlaacuteldež a kultura 158579 Tržby (bez školniacutech akciacute] byly 342000- KČls

Jsou to nejvyššiacute vyacutekony v historii pražshyskyacutech zařiacutezeniacute Tato čiacutesla sama o sobě neshyzachycujiacute dalšiacute skutečnosti např okolnost že ve sloučeneacutem zařiacutezeniacute je otevřeno vždy alespoil jedno středisko po všechny dny v tyacutednu od 8 až do 23 hodin a že obsazemiddot niacute všech přednaacuteškovyacutech mjstnost (pět až pro 600 naacutevštěvniacuteků) je až na jedno půlshydne v každeacutem středismiddotku (uacutedržba) uacuteplneacute Pozoruhodneacute je teacutež to že HaP plniacute všechny druhy uacutekolů a rozviacutejiacute všechny druhy činshy

nostiacute ktereacute Lsou daneacute vyacuteše uvedenyacutemi zaacuteshysadami MK ČSR a organizačniacutem řaacutedem a zavaacutediacute noveacute formy Činnosti (např kursy vyacutepočetniacute technilky a velmi uacutespěšneacute litemiddot raacuterně hudebniacute programy J Kursů včetně přiacutepravnyacutech se zuacutečastnilo 423 frekventanshytů teacuteměř vesměs z řad mlaacutedeže Teacutež liteshyraacuterně hudebniacute programy převaacutežně vyproshydaneacute již v předprodeji se vyznačujiacute velmi niacutezkyacutem věkovyacutem průměrem naacutevštěvniacuteků Systematiakaacute činnost speciaacutelnch kursů přishynaacutešiacute vyacutesledky např již podruheacute ziacuteskali uacutečastniacuteci studentskeacute odborneacute činnosti v obshylastikosmonautiky Oberthovu medaili (uděluje ji Mezinaacuterodniacute astronautickaacute unie] Ten10 uacutespěch praacutece s mlaacutedežiacute je mimořaacutedně cennyacute neboť dvakraacutet neziacuteskali tuto medaili studenti z žaacutedneacuteho pracoviště na světě

Mezi vyacuteznamneacute uacutespěchy uplynulyacutech let i roku 1982 patř i technickyacute rozvoj zeshyjmeacutena opravy zaacutekladniacutech aparatur rozvoj

174

měřiacuteciacute a vyacutepočetniacute techniky a zejmeacutena aushy v 10h57 m) Uacutekaz bude pozorovatelnyacute poshytomatizace audiovizuaacutelniacutech aparatur předshy chopitelně za deruniacuteho světla v jižniacute Evroshynaacuteškovyacutech a projekčniacutech saacutelů pě severniacute Africe jihovyacutechodniacute Asii a

O rozviacutejejiacuteciacute se činnosti edičniacute neniacute třeshy v oblasti Indickeacuteho oceaacutenu ba psaacutet - řada čten3řů Řiacuteše hvězd je staacuteshy Merkur je 1 řiacutejna v l1h v největšiacute zaacuteshylyacutemi odběrateli našich publikacI padniacute elongaci 18deg od Slunce a tak jsou

Je nesporně velmi potěšitelneacute psaacutet o nejshy v prvniacute polovině měsiacutece vhodneacute podmiacutenky uacutespěšnějšiacutem roku v historii popularizace pro pozorovaacuteniacute plan~ty raacuteno nad vyacutechodshyastronomie v Praze Hlavniacute uacutečel teacuteto imiddotnforshy niacutem obzorem V 5h 30m bude Merkur 1 řiacutejshyma ce je však jinyacute Veškeraacute činnost provaacuteshy na asi 11deg nad obzorem 5 X asi 9deg 10 X děnaacute v HaP v tomto uacutespěšneacutem roce je jisshy asi 6deg a 15 X asi 2deg Dne 1 řiacutejna vychaacuteziacute tě zaacutevislaacute na prostřediacute velkeacuteho města na Merkur ve 4h 16m ll X ve 4h53 m 21 X kvalitě a zkušenostech pracovniacuteku apod v 5h 5O m a 31řiacute1jna v 6h48m [současně

~ je však nepochybneacute že ji umožnilo zejmeacuteshy s vyacutechodem Slunce) Během prvniacute poloviny na velmi racionlniacute opatřeniacute a to sjednoshy řiacutejna se jasnost Merkura 2)většuje z -O2m

cenI všech sil teacuteto oblasti II raacutemci kraje na -l om v druheacute polovině měsiacutece maacute ooporučujeme proto všude tam kde jsou jasnost -lom Dne 30 řiacutejna je Merkur vhodneacute podmiacutenky vyhovět doporučeniacute MK v horniacute konjul1lkci se Sluncem ČSR a proveacutest toteacutež co v Praze jsme přeshy Venuše je dobře pozorovatelnaacute raacuteno na svědčeni že je to v současneacute době i do vyacutechodniacute obloze Počaacutetkem a koncem měshybudoucna jedinaacute zaacuteruka rozvoje hvězdaacuteren siacutece vychaacuteziacute kolem Zh 30m v polovině řiacutejna a planetaacuteriiacute Oldřich Hlad ve 2h17m maacute jasnost mezi -43m a -4lm

Největšiacute jasnosti dosahuje Venuše 1 řiacutejna Dne 7 řiacutejna v 7h je Venuše v konjunkci s Regulem [planeta 4deg jižně od hvězdy)

Uacutekazy na obloze a 28 řiacutejna ve 14h nastane konjunkce Veshynuše s Marsem (Venuše bude 2deg jižně odv řiacutejnu 1983 Marsu)

Mars je v souhvězdiacute Lva a je pozorovashySlunce vychaacuteeiacute 1 řiacutejna v 5h59m zapadaacute telnyacute v ranniacutech hodinaacutech Počaacutetkem měsiacuteshy

v 17 h40m Dne 31 řiacutejna vychaacuteziacute v 6h47m ce vychaacuteziacute ve 2h26 m koncem řiacutejna ve 211

zapadaacute v 16h40m Během řiacutejna se 2)kraacutetiacute 14m Mars maacute jasnost 19m deacutelka dne o 1 h 48 min a poledniacute vyacuteška Jupiter se pohybuje souhvězdiacutemi Štiacutera a Slunce nad obzorem se zmenšiacute o 11deg z 37deg Hadonoše Bliž se do konjunkce se Slunshyna 26deg cem kteraacute nastane 14 proshnce a tak již Měsiacutec je 6 X ve 12h16m v novu 13 X v řiacutejnu nejsou podmiacutellJky k jeho pozorovaacuteshy

ve 20h43 m v prvniacute čtvrti 21 X ve 22h54m niacute přiacuteliš přiacutezniveacute Zapadaacute kraacutetce po zaacutepadu v uacuteplňku a 29 X ve 4h37m V posledniacute Slunce 1 řLjna v 19h 56m 31 řiacutejna již v 18h

čtvrti Přiacutezemiacutem prochaacuteziacute Měsiacutec 4 řiacutejna 14m JlUacutepiter maacute jasnost -15m až -14m odzemiacutem 16 řiacutejna Během řiacutejna nastanou Dne 13 řiacutejna ve 2h nastane konjunkce Jushykonjunkce Měsiacutece s těmito planetami dne pitera s Antarem při niacutež bude planeta 5deg 3 X v 8h s Venušiacute a v 17h s Marsem severně od hvězdy 5 X ve 4h s Merkurem 8 X v Oh se Sashy Saturn se pohybuje souhvězdiacutemi Panny turnem 10 X v 9h s Uranem a ve 12h a Vah Protože je 31 řiacutejna v konjunkci se s jupiterem ll X ve 23h S Neptunem Při Sluncem neniacute po celyacute měsiacutec pozorovatelnyacute konjunkci Měsiacutece s Jupiterem 10 řiacutejna doshy Počaacutetkem řiacutejna vychaacuteziacute v 8h17m a zapadaacute jde k zaacutekrytu planety - letGs již čtvrteacutemu v 18h41m koncem měsiacutece vychaacuteziacute v 6h 39m Predchizejiacuteciacute zaacuteikryty Jupitera nastaly 6 a zapadaacute v 16h511TI bull

biezna 26 května a 12 zaacuteřiacute Pozorovaciacute Uran je v souhvězdiacute Štiacutera a vzhledem pod miacutenky zaacutekrytu Jupitera Měsiacutecem 10 řiacutejshy k nadchaacutezejiacuteciacute konjunkci se Sluncem kteshyna však nejsou u naacutes přiacutezniveacute jde o tečnyacute raacute bude 2 prosince neniacute již v řiacutejnu v přiacuteshyzaacutekryt nastaacutevajiacuteciacute kraacutetce po ll hodině liš přiacutezniveacute poloze k pozorovaacuteniacute Zapadaacute [tedy za dne naviacutec v době kraacutetce po vyacuteshy počaacutetkem řiacutejna v 19h51m koncem měsiacutece chodu jupitera - Jupiter vychaacuteZiacute 10 řiacutejna již v 17h58m Uran maacute jasnost 6om

Ekard Massalla Euphrosyne Nysa Sappho

a ( a ( a o a ( a (

IX 23 Oh12lm +27deg03 11h497m +11030 2h226m +8deg51 2h362m +9deg28 2h28om +20deg06 X 3 O 072 + 24 39 1 43 1 +1050 2 152 +9 33 2 324 +846 2 260 +18 59 X 13 O 034 +21 44 1 346 +957 2 054 +1014 2 258 +754 2 206 +1724 X 23 O 017 +18 38 1 252 +858 1 541 +10 52 2 173 +658 2 131 +15 28

XI 2 O 028 +15 42 1 162 +801 1 423 +11 31 2 078 +6 03 2 050 +1325

I XI 12 O 068 +1312 1 090 +7 13 1 312 +1210 1 586 +5 19 1 580 +11 29 i

1983

175

DRAK [čaacutest) Draco [Draoonis) Dra Souhvězdiacute severniacute oblohy

~

~

8~ ~

~~

bull k CYG ~~oR~

i------------_ ___r--__ _

19 ~ HW

Vysvětleniacute k mapce i k tabulkaacutem bylo naposledy otištěno v ŘH 71983 (str 149-154) O Hlad Weiselovaacute

171

HVĚZDY

GG Naacutezev m af 19750) I--[a (10- 3 )5

23741 23 8 Dra 278 17h299m -2 24364 32 ~ Dra 375 17 531 +11 24432 33 r Dra 222 17 560 -1 25114 43 P Dra 422 18 215 -2 25122 44 X Dra 358 18 215 +117 26520 57 j Dra 307 19 126 +16 26638 6Q r Dra 445 19 160 -33 27471 63 e Dra 385 19 486 +15 27856 67 P Dra 451 20 027 +2

DVOJHVEZDY (slabšiacute 45 rn I

GG Naacutezev a[ 19750) j1975O)

23797-1 Vl 2 Dra 17h317m +55deg12 24089-90 17 424 +72 10 Dra 25151 39 b Dra 18 235 +5847

PROMĚNNEacute HVĚZDY

Naacute zev a[1975DI jr1975 0 max

T Dra 17h56orn +58deg13 72v UW Dra 17 571 +54 40 7Ov AC Dra 20 200 +6848 7Op AF Dra 20 319 +7452 52v

DALŠl OBJEKT

NGG M al 19750 j[ 19750) Druh

6543 17h586m + 66deg38 M (planetaacuterniacute)

Co noveacuteho v astronomii

DALSl KOMETA IRAS - 1983f

Dne 13 května byla mezinaacuterodn infrashyčervenou astronomickou družic [lRAS 1 objevena druhaacute kometa kteraacute dostala předshyběžneacute označen 19831 V době objevu se jeshyvila ze Země v souhvězdiacute Hydry jasnost měla asi 17m Protože polohy komety z IRAS nejsou dostatečně přesneacute a 1 ploto že byla z pozemskyacutech observatořiacute jen maacutelo pozorovaacutena mohl B G Marsden počitat pouze přibližnou parabolickou draacutehu Jeji elementy jsou

T = 1983 1 2008 EČ OJ = 22484deg Q = 11765deg 19500 i = 15266deg

q = 13889 AU

JAUC 3814 3815 B

6f 19750 1--[6 (10- 3 )

Sp 1t

(10- 3 )

R km s

Pozn

+52deg19 +5653 +51 29 +71 20 +72 43 +67 37 +73 19 +70 12 + 67 48

+8 +74 -24 +37

-361 +90

+110 +36 +49

G2 II K2 III K5 III AOp V F7 V G9 III K3 G8 K3

III III Jl]

9plusmn6 31plusmn6 176 85

120 28plusmn6 135

1plusmn6 135

-200 -258v -276 -17v + 325v +248 -297v

+31 -92

D

O s

O

m nll mz p d E

420 458 485

498 490 49

495 607 77

312deg 16

353

620 303

38

1924 1949 1926

min Perioda I dny ) Typ Spektrum

135v BOv 725p 524v

42167

2027

M lb aCV

NOe (C8e) Kp5 M5 A3 lip

NOVEacute SUPERNOVY

Na stanici Šternbergova astronomickeacuteho uacutestavu na Krymu objevili Dorošenko a Cvet shykov supernovy ve spiraacutelniacutech galaxiiacutech NGC 6217 a NGC 4051

Supernova v NGC 6217 byla nalezena 11 května měla fotografickou jasnost 151m

a byla vzdaacutelena 4 vyacutechodně a 12 jižně od jaacutedra galaxie jejiacutež poloha je

a = 16h348 rn j = +78deg18

Supernova v NGC 4051 byla objevena 12 květma ve vzdaacutelenosti 21 vyacutechodně a 50 jižně od jaacutedra galaxie měla fotografickou jasnost 15orn Nezaacutevisle byla tato supershynova objevena J Kielkopfem a spoluprashycovnfky (Moore Obs Univ oE Louisville) 11 května Fotografickaacute jasnost byla 135 rn Poloha galaxie NGC 4051 je

j = +44deg48

Dodatečně bylo takeacute oznaacutemeno že Metloshyva na Krymu objevila 8 dubna supernovu 11 vyacutechodně a 12 jižně od jaacutedra galaxie NGC 3106 Fotografickaacute jasnost supernovy byla 16om poloha NGC 3106 je

Souřadnice objektů jsou uvedeny pro ekvinokcium 19500

JAUC 3813 3815 B

172

JEŠTĚ KE KOMETĚ 1983e

V minuleacutem č iacute-sle (str 147) jsme otiskli zpraacutevu o objevu komety Sugano-SaigusashyFujikawa (1983e) Kometa prošla 12 červshyna ve vzdaacutelenosti od Země jen 0063 AU a tak jejiacute pohyb na otloze byl velmi rychshylyacute od 8 do 17 června proleacutetla souhvězdiacuteshymi Andromedy Pegasa Lištičky Delfjna Orla Štiacutetu Střelc e Hadonoše Štiacutera a Vlila Během teacuteto doby urazila na obloze draacutehu dlouhou 129deg takže jejiacute průměrnyacute pohyb byl 144deg za den Mezi VI 125 a VI 130 (SČ) uletěla 1348deg tj 112deg za hodinu

Prof Vanyacutesek a j předpověděli meteoricshykyacute rOj v souvislosti s kometou s rauiantem Ci = lh30m Ci = +43deg ROj byl skuteč ně poshyzorovaacuten meteorickyacutem radarem ondřejovsJleacute o bservatoře v dopuledniacutech hodinaacutech 14 č ervna frekvence odpoviacutedala asi 12 frekshyvence Perseict 1- B

ZATMĚNI MĚStCE 30 XII 19B2

Při uacuteplňku 30 prosince m r nastalo uacuteplneacute zatměniacute Měsiacutec e ktereacute však u naacutes nebylo viditelneacute Měsiacutec vstupoval do polostiacutenu v 9h52m ale u naacutes zapadal již v 7h 53 m

vyacutestup Měs iacute ce z polostiacutenu nastal v 15h06n

Měsiacutec u naacutes vychaacutezel v 16h08 m Po celou dobu zatměniacute byl tedy u naacutes Měsiacutec pod obzorem

O vyacutesledciacutech pozorovaacuteniacute loňskeacuteho prosinshycoveacuteho zatměniacute Měsiacutece referoval v letošniacutem dubnoveacutem čiacutesle Sky and Telescope (64 387 1983) R W Sinnott kteryacute takeacute počiacutetal zvětshyšeniacute zemskeacuteho stiacutenu Zll pozorovan yacutech časů začaacutetku čaacutestečneacuteho zatměniacute dostal zvětšeniacute stiacutellu 139 ze 13 začaacutetků uacuteplneacuteho zatměniacute 150 ze 7 konců uacuteplneacuteho zatměniacute 171 a z 11 konců čaacutestečneacuteho zatměniacute 178 Jak je vidět jednotliveacute hodnoty se dosti lišiacute což neniacute nikterak překvapujiacuteciacute již dlouho je znaacutemo že pozorovatel neniacute schopen doshysta tečně přesně určit kontakt měsiacutečniacuteho okraje se stiacutenem

Sinnott však shromaacuteždil takeacute 419 časovyacutech uacutedajŮ kontaktů kraacuteterů se stiacutenem z nichž 31 bylo vzhledem k maleacute přesnosti vyloushyčeno pro vyacutepočet zvětšeniacute stiacutenu Z 298 vstushypů 36 kraacuteterů do stiacutenu vyšlo zvětšeniacute 174 z 90 vyacutestupů 37 kraacuteterů ze stiacutenu dostal zvětshyšeniacute stiacutenu rovněž 174 Tuto hodnotu lze považovat za dostatečně přesnou Naviacutec se ukazuje že zvětšeniacute vyacutechodniacuteho i zaacutepadniacuteho okraje stiacutenu bylo stejneacute což při všech zashytměniacutech nebylo

Sinnott porovnaacuteval hodnotu zvětšeniacute zemshyskeacuteho stiacutenu zjištěnou při uacuteplneacutem měsiacutečniacutem zatměniacute 30 XII 1982 s hodnotou 20 urshyčenou při uacuteplneacutem zatměniacute Měsiacutece 6 VII 1982 K tomu je nutno podotknout že čershyvencoveacute zatměniacute bylo teacuteměř centraacutelniacute a Měshysiacutec při něm prochaacutezel rovniacutekovyacutemi oblastmi stiacutenu kdežto při prosincoveacutem zatměniacute se Měsiacutec pohyboval severniacute čaacutestiacute stiacutenu Zemshy

skyacute stiacuten je pochopitelně zploštělyacute hodnota zploštěniacute stiacutenu je většiacute než zploštěniacute Země To může byacutet jeden důvod proč zvětšeniacute stlnu bylo většiacute při červencoveacutem zatměni

než při prosincoveacutem Druhyacute důvod může byacutet a asi takeacute bude

v různeacutem znečištěniacute vysokeacute zemsleacute atmoshysfeacutery V troposfeacuteře i ve stratosfeacuteře jsou pijshytomny prachoveacute čaacutestice vulkanickeacuteho a meshyteorickeacuteho původu ktereacute vytvaacuteřejiacute absorbushyjiacuteciacute vrstvu způsobujiacuteciacute zvětšeniacute stiacutenu Jak znaacutemo došlo na jaře 1982 k neobyčejně moshyhutl1eacute erupCi sopky El Chichon v severniacutem Mexiku při niacutež se do zemskeacute atm osfeacutery [až do vyacutešky asi 42 km nad zemskyacutem povrchem) dostalo asi desetkraacutet viacutece prachoveacuteho mateshyriaacutelu než při velkeacutem vyacutebuchu sopky sv Heshyleny v květnu 1980 je pochopitelneacute že v čershyvenci musila byacutet zemskaacute atmosfeacutera ZIlačně znečištěna prachovyacutemi čaacutesticemi sopečneacuteho

původu kdežto v prosinci už byla vyČisshytěna Hodnota zvětšeniacute zemskeacuteho stiacutenu 174 je poněkud nižšiacute než hodnota průshyměrnaacute takže lze předpoklaacutedat že v prosinCi m r již čaacutestice prachu z erupce sopky EI Chichon ve vysokeacute zemskeacute atmosfeacuteře př iacuteshytomny nebyly Jiřiacute Bou~ka

KOMETA DU TOIT-NEUMIN-DELPORTE

Periodiokaacute kometa Ou TOit-Neujmin-DelshypODte byla nalezena j Gitsol1em na negatishyvech exponovanyacutech 20 a 21 května Schmishydtovou komorou Palomarskeacute observatoře Byla v souhvězdiacute Vodnaacuteře a jevila se jako stelaacuterniacute objekt 19m S naacuteznakem koacutemy Přiacuteshysluniacutem prošla 1 června t r ve vzdaacutelenosti 17082 AU od Slunce Dostala předběžneacute označeniacute 1983g

Kometa je znaacutema od leacuteta 1941 kdy byla nezaacutevisle ohjevena třemi astronomy jejichž jmeacuteno nese Podrobnějšiacute informace o objeshyvu i o dalšiacute historii lze naleacutezt v ŘH 51 195 (101970) Přiipomeňme jen že podruheacute byla nalezena až v červenci 1970 takže leshytošniacute n imiddotvrat do perihelu je teprve třet poshyzorovanyacute Nebyla nalezena při předchaacutezeshy

jiacuteCim naacutevratu do přiacutesluniacute kteryacute na~tal

koncem ledna 1977 tehdy však nebyly podmiacutenky k jejiacutemu nalezeniacute přiacutehodneacute J B

ZAKRYT HVĚZDY FORTUNOU

Ve večerniacutech hodinaacutech 3 uacutenora došlo II zaacutekrytu hvězdy AGK3 +11deg201 planetkou (19) Fortuna uacutekaz byl pozorovaacuten na něshykolika hvězdaacuternaacutech ve Francii Podle poshyzorovaacuteniacute 15m reflektorem na stanici Causshysols observatoře CERGA začal zaacutekryt v 18h24m367S SČ a trval 53 sekundy Odshypoviacutedajiacuteciacute pozorovaacuteniacute bylo vizuaacutelně ziacuteskaacuteno i v Le Seyne-sur-Mer Naproti tomu na observatoři Haute Provence nebyl fotoelekshytricky zaacutekryt registrovaacuten zřejmě hvězdaacutershyna byla několik kilometrů severně od seshy

173

verniacute hranice viditelnosti zaacutekrytu Na obshyservatoři v Meudonu u Pařiacuteže bylo 1m reshyflektorem zjištěno největšiacute přibHženiacute planetshyky ke hvězdě (na 054) v 18h24im30Splusmnl1S

SČ lAUC 3776 (B)

SUPERNOVA V NGC 4258

E Hummel a spol ozn 1mili počaacutetkem května t r (IAUC 3803) objev proměnneacuteho raacutedioveacuteho zdroje v severniacutem rameni galashyxie NGC 4258 Zdroj jehož poloha byla (19500 )

(t = 12hlBm 3116s o= +47deg36083 byl zjištěn na vlnoveacute deacutelce 20 cm již v ledshynu 1982 a pak pozorovaacuten později v r 1982 na vlnoveacute deacutelce 21 cm nebyl však zjištěn v červnu 1979 Podle Hummela šlo buď o proměnnyacute zdroj nebo pravděpodobněji o supernovu kter~ se objevila mezi druhou polovinou r 1979 až koncem r 1981

K tomu poznamenal P Wild že na přeshy

hHdkovyacutech sniacutemciacutech nalezl na negativu exltponovaneacutem 3 listopadu 1981 hvězdu 17m

jejiacutež poloha (17 vyacutechodně a 76 severně od jaacutedra galaxie) se dokonale shoduje s poziciacute vyacuteše uvedenou Takže zřejmě šlo o supernovu v galaxii NGC 425B B

Z lidovyacutech hvězdaacuteren a astronomickyacutech kroužků

HVĚZDAacuteRNA A PLANETAacuteRIUM HL M PRAHY

Před čtyřmi lety k 1 lednu 1979 bylo Planetaacuterium Praha delimitovaacuteno ke Hvězshydaacuterně hl m Prahy Tiacutem vznimiddotkla v duchu Zaacutesad činnosti a dalšiacuteho rozvoje hvězdaacuteshyren a planetaacuteriiacute v ČSR (vydalmiddoto ministershystvo kuLtury ČSR v roce 1978) organizace sdmžujiacuteciacute všechna zařiacutezeniacute v kraji (hl m Praha) Ve třetiacuteffi a čtvrteacutem roce činnosti bylo provaacuteděno jak uvnitř HaP tak nadřiacuteshyzenyacutemi orgaacuteny hodnoceniacute tohoto kroku Jednoznačně se ukaacutezalo že byl všestranně vyacutehodnyacute

VzMklaacute organizace je podfiacutezena NV hl m Prahy tj na kraJskeacute uacuterovni se všemi důsledky řiacutediacuteciacutemi plaacutenovaciacutemi a finančniacuteshymi nošlo ke sdruženiacute pracovniacutech sil i orshyganizaciacute NF uvnitř HaP a tiacutem k růstu činshynosti HaP i těcMo organizaciacute Protože sloushyčeneacute zařiacutezeniacute je relativně velkeacute vzhledem k ostatniacutem kulturniacutem zařiacutezeniacutem došlo i k růstu prestiže teacuteto oblasti na uacutezem hl ffi Prahy ke k(ordinovaacuteniacute programů a tiacutem i k značneacutemu růstu naacutevštěvnosti

Např rok 19B2 chamkterizujiacute z teacuteto straacutenky činnost HaP tato čiacutesla Celkovyacute poshyčet akci 4297 z toho systeacutem Mlaacutedež a kuJ-

DRAacuteHA KOMETY 1983c

Kometa Bowell-Skiff (1983c) objevenaacute 11 uacutenora (viz ŘH 41983 str Bl) byla pomiddot zorovaacutena na několika hvězdaacuternaacutech a v doshybě mezi 15-20 uacutenorem měla jasnost asi 17-18m Na McDonaldově observatoři bylo 17 uacutenora reflektorem o průměru 27 m fomiddot tografovaacuteno spektrum ukazujiacutec kontinuum a slabou emisi kyanu Ze 13 pozic ziacuteskashynyacutech mezi 11-20 uacutenorem počiacutetal B G Marsden přibližnou draacutehu ukaacutezalo se že kometa Bowell-Skiff je periodickaacute s oběžshynou dobou asi 152 roku Ke stejneacutemu zjišshytěniacute došli i E Bowell (USA] a T Urata (Japonsko) avšak dostali poněkud odlišneacute hodnoty periody Marsdenovy elementy draacutehy jsou

T 1983 II I 15115 EČ ()) 16B937deg II 345730deg 19500i 3758deg q 193583 AU e = 068469 a 6)3951 AU

lAUC 3775 [B

tura 3161 celkovyacute počet naacutevštěvniacuteků akciacute 267578 z toho systeacutem Mlaacuteldež a kultura 158579 Tržby (bez školniacutech akciacute] byly 342000- KČls

Jsou to nejvyššiacute vyacutekony v historii pražshyskyacutech zařiacutezeniacute Tato čiacutesla sama o sobě neshyzachycujiacute dalšiacute skutečnosti např okolnost že ve sloučeneacutem zařiacutezeniacute je otevřeno vždy alespoil jedno středisko po všechny dny v tyacutednu od 8 až do 23 hodin a že obsazemiddot niacute všech přednaacuteškovyacutech mjstnost (pět až pro 600 naacutevštěvniacuteků) je až na jedno půlshydne v každeacutem středismiddotku (uacutedržba) uacuteplneacute Pozoruhodneacute je teacutež to že HaP plniacute všechny druhy uacutekolů a rozviacutejiacute všechny druhy činshy

nostiacute ktereacute Lsou daneacute vyacuteše uvedenyacutemi zaacuteshysadami MK ČSR a organizačniacutem řaacutedem a zavaacutediacute noveacute formy Činnosti (např kursy vyacutepočetniacute technilky a velmi uacutespěšneacute litemiddot raacuterně hudebniacute programy J Kursů včetně přiacutepravnyacutech se zuacutečastnilo 423 frekventanshytů teacuteměř vesměs z řad mlaacutedeže Teacutež liteshyraacuterně hudebniacute programy převaacutežně vyproshydaneacute již v předprodeji se vyznačujiacute velmi niacutezkyacutem věkovyacutem průměrem naacutevštěvniacuteků Systematiakaacute činnost speciaacutelnch kursů přishynaacutešiacute vyacutesledky např již podruheacute ziacuteskali uacutečastniacuteci studentskeacute odborneacute činnosti v obshylastikosmonautiky Oberthovu medaili (uděluje ji Mezinaacuterodniacute astronautickaacute unie] Ten10 uacutespěch praacutece s mlaacutedežiacute je mimořaacutedně cennyacute neboť dvakraacutet neziacuteskali tuto medaili studenti z žaacutedneacuteho pracoviště na světě

Mezi vyacuteznamneacute uacutespěchy uplynulyacutech let i roku 1982 patř i technickyacute rozvoj zeshyjmeacutena opravy zaacutekladniacutech aparatur rozvoj

174

měřiacuteciacute a vyacutepočetniacute techniky a zejmeacutena aushy v 10h57 m) Uacutekaz bude pozorovatelnyacute poshytomatizace audiovizuaacutelniacutech aparatur předshy chopitelně za deruniacuteho světla v jižniacute Evroshynaacuteškovyacutech a projekčniacutech saacutelů pě severniacute Africe jihovyacutechodniacute Asii a

O rozviacutejejiacuteciacute se činnosti edičniacute neniacute třeshy v oblasti Indickeacuteho oceaacutenu ba psaacutet - řada čten3řů Řiacuteše hvězd je staacuteshy Merkur je 1 řiacutejna v l1h v největšiacute zaacuteshylyacutemi odběrateli našich publikacI padniacute elongaci 18deg od Slunce a tak jsou

Je nesporně velmi potěšitelneacute psaacutet o nejshy v prvniacute polovině měsiacutece vhodneacute podmiacutenky uacutespěšnějšiacutem roku v historii popularizace pro pozorovaacuteniacute plan~ty raacuteno nad vyacutechodshyastronomie v Praze Hlavniacute uacutečel teacuteto imiddotnforshy niacutem obzorem V 5h 30m bude Merkur 1 řiacutejshyma ce je však jinyacute Veškeraacute činnost provaacuteshy na asi 11deg nad obzorem 5 X asi 9deg 10 X děnaacute v HaP v tomto uacutespěšneacutem roce je jisshy asi 6deg a 15 X asi 2deg Dne 1 řiacutejna vychaacuteziacute tě zaacutevislaacute na prostřediacute velkeacuteho města na Merkur ve 4h 16m ll X ve 4h53 m 21 X kvalitě a zkušenostech pracovniacuteku apod v 5h 5O m a 31řiacute1jna v 6h48m [současně

~ je však nepochybneacute že ji umožnilo zejmeacuteshy s vyacutechodem Slunce) Během prvniacute poloviny na velmi racionlniacute opatřeniacute a to sjednoshy řiacutejna se jasnost Merkura 2)většuje z -O2m

cenI všech sil teacuteto oblasti II raacutemci kraje na -l om v druheacute polovině měsiacutece maacute ooporučujeme proto všude tam kde jsou jasnost -lom Dne 30 řiacutejna je Merkur vhodneacute podmiacutenky vyhovět doporučeniacute MK v horniacute konjul1lkci se Sluncem ČSR a proveacutest toteacutež co v Praze jsme přeshy Venuše je dobře pozorovatelnaacute raacuteno na svědčeni že je to v současneacute době i do vyacutechodniacute obloze Počaacutetkem a koncem měshybudoucna jedinaacute zaacuteruka rozvoje hvězdaacuteren siacutece vychaacuteziacute kolem Zh 30m v polovině řiacutejna a planetaacuteriiacute Oldřich Hlad ve 2h17m maacute jasnost mezi -43m a -4lm

Největšiacute jasnosti dosahuje Venuše 1 řiacutejna Dne 7 řiacutejna v 7h je Venuše v konjunkci s Regulem [planeta 4deg jižně od hvězdy)

Uacutekazy na obloze a 28 řiacutejna ve 14h nastane konjunkce Veshynuše s Marsem (Venuše bude 2deg jižně odv řiacutejnu 1983 Marsu)

Mars je v souhvězdiacute Lva a je pozorovashySlunce vychaacuteeiacute 1 řiacutejna v 5h59m zapadaacute telnyacute v ranniacutech hodinaacutech Počaacutetkem měsiacuteshy

v 17 h40m Dne 31 řiacutejna vychaacuteziacute v 6h47m ce vychaacuteziacute ve 2h26 m koncem řiacutejna ve 211

zapadaacute v 16h40m Během řiacutejna se 2)kraacutetiacute 14m Mars maacute jasnost 19m deacutelka dne o 1 h 48 min a poledniacute vyacuteška Jupiter se pohybuje souhvězdiacutemi Štiacutera a Slunce nad obzorem se zmenšiacute o 11deg z 37deg Hadonoše Bliž se do konjunkce se Slunshyna 26deg cem kteraacute nastane 14 proshnce a tak již Měsiacutec je 6 X ve 12h16m v novu 13 X v řiacutejnu nejsou podmiacutellJky k jeho pozorovaacuteshy

ve 20h43 m v prvniacute čtvrti 21 X ve 22h54m niacute přiacuteliš přiacutezniveacute Zapadaacute kraacutetce po zaacutepadu v uacuteplňku a 29 X ve 4h37m V posledniacute Slunce 1 řLjna v 19h 56m 31 řiacutejna již v 18h

čtvrti Přiacutezemiacutem prochaacuteziacute Měsiacutec 4 řiacutejna 14m JlUacutepiter maacute jasnost -15m až -14m odzemiacutem 16 řiacutejna Během řiacutejna nastanou Dne 13 řiacutejna ve 2h nastane konjunkce Jushykonjunkce Měsiacutece s těmito planetami dne pitera s Antarem při niacutež bude planeta 5deg 3 X v 8h s Venušiacute a v 17h s Marsem severně od hvězdy 5 X ve 4h s Merkurem 8 X v Oh se Sashy Saturn se pohybuje souhvězdiacutemi Panny turnem 10 X v 9h s Uranem a ve 12h a Vah Protože je 31 řiacutejna v konjunkci se s jupiterem ll X ve 23h S Neptunem Při Sluncem neniacute po celyacute měsiacutec pozorovatelnyacute konjunkci Měsiacutece s Jupiterem 10 řiacutejna doshy Počaacutetkem řiacutejna vychaacuteziacute v 8h17m a zapadaacute jde k zaacutekrytu planety - letGs již čtvrteacutemu v 18h41m koncem měsiacutece vychaacuteziacute v 6h 39m Predchizejiacuteciacute zaacuteikryty Jupitera nastaly 6 a zapadaacute v 16h511TI bull

biezna 26 května a 12 zaacuteřiacute Pozorovaciacute Uran je v souhvězdiacute Štiacutera a vzhledem pod miacutenky zaacutekrytu Jupitera Měsiacutecem 10 řiacutejshy k nadchaacutezejiacuteciacute konjunkci se Sluncem kteshyna však nejsou u naacutes přiacutezniveacute jde o tečnyacute raacute bude 2 prosince neniacute již v řiacutejnu v přiacuteshyzaacutekryt nastaacutevajiacuteciacute kraacutetce po ll hodině liš přiacutezniveacute poloze k pozorovaacuteniacute Zapadaacute [tedy za dne naviacutec v době kraacutetce po vyacuteshy počaacutetkem řiacutejna v 19h51m koncem měsiacutece chodu jupitera - Jupiter vychaacuteZiacute 10 řiacutejna již v 17h58m Uran maacute jasnost 6om

Ekard Massalla Euphrosyne Nysa Sappho

a ( a ( a o a ( a (

IX 23 Oh12lm +27deg03 11h497m +11030 2h226m +8deg51 2h362m +9deg28 2h28om +20deg06 X 3 O 072 + 24 39 1 43 1 +1050 2 152 +9 33 2 324 +846 2 260 +18 59 X 13 O 034 +21 44 1 346 +957 2 054 +1014 2 258 +754 2 206 +1724 X 23 O 017 +18 38 1 252 +858 1 541 +10 52 2 173 +658 2 131 +15 28

XI 2 O 028 +15 42 1 162 +801 1 423 +11 31 2 078 +6 03 2 050 +1325

I XI 12 O 068 +1312 1 090 +7 13 1 312 +1210 1 586 +5 19 1 580 +11 29 i

1983

175

HVĚZDY

GG Naacutezev m af 19750) I--[a (10- 3 )5

23741 23 8 Dra 278 17h299m -2 24364 32 ~ Dra 375 17 531 +11 24432 33 r Dra 222 17 560 -1 25114 43 P Dra 422 18 215 -2 25122 44 X Dra 358 18 215 +117 26520 57 j Dra 307 19 126 +16 26638 6Q r Dra 445 19 160 -33 27471 63 e Dra 385 19 486 +15 27856 67 P Dra 451 20 027 +2

DVOJHVEZDY (slabšiacute 45 rn I

GG Naacutezev a[ 19750) j1975O)

23797-1 Vl 2 Dra 17h317m +55deg12 24089-90 17 424 +72 10 Dra 25151 39 b Dra 18 235 +5847

PROMĚNNEacute HVĚZDY

Naacute zev a[1975DI jr1975 0 max

T Dra 17h56orn +58deg13 72v UW Dra 17 571 +54 40 7Ov AC Dra 20 200 +6848 7Op AF Dra 20 319 +7452 52v

DALŠl OBJEKT

NGG M al 19750 j[ 19750) Druh

6543 17h586m + 66deg38 M (planetaacuterniacute)

Co noveacuteho v astronomii

DALSl KOMETA IRAS - 1983f

Dne 13 května byla mezinaacuterodn infrashyčervenou astronomickou družic [lRAS 1 objevena druhaacute kometa kteraacute dostala předshyběžneacute označen 19831 V době objevu se jeshyvila ze Země v souhvězdiacute Hydry jasnost měla asi 17m Protože polohy komety z IRAS nejsou dostatečně přesneacute a 1 ploto že byla z pozemskyacutech observatořiacute jen maacutelo pozorovaacutena mohl B G Marsden počitat pouze přibližnou parabolickou draacutehu Jeji elementy jsou

T = 1983 1 2008 EČ OJ = 22484deg Q = 11765deg 19500 i = 15266deg

q = 13889 AU

JAUC 3814 3815 B

6f 19750 1--[6 (10- 3 )

Sp 1t

(10- 3 )

R km s

Pozn

+52deg19 +5653 +51 29 +71 20 +72 43 +67 37 +73 19 +70 12 + 67 48

+8 +74 -24 +37

-361 +90

+110 +36 +49

G2 II K2 III K5 III AOp V F7 V G9 III K3 G8 K3

III III Jl]

9plusmn6 31plusmn6 176 85

120 28plusmn6 135

1plusmn6 135

-200 -258v -276 -17v + 325v +248 -297v

+31 -92

D

O s

O

m nll mz p d E

420 458 485

498 490 49

495 607 77

312deg 16

353

620 303

38

1924 1949 1926

min Perioda I dny ) Typ Spektrum

135v BOv 725p 524v

42167

2027

M lb aCV

NOe (C8e) Kp5 M5 A3 lip

NOVEacute SUPERNOVY

Na stanici Šternbergova astronomickeacuteho uacutestavu na Krymu objevili Dorošenko a Cvet shykov supernovy ve spiraacutelniacutech galaxiiacutech NGC 6217 a NGC 4051

Supernova v NGC 6217 byla nalezena 11 května měla fotografickou jasnost 151m

a byla vzdaacutelena 4 vyacutechodně a 12 jižně od jaacutedra galaxie jejiacutež poloha je

a = 16h348 rn j = +78deg18

Supernova v NGC 4051 byla objevena 12 květma ve vzdaacutelenosti 21 vyacutechodně a 50 jižně od jaacutedra galaxie měla fotografickou jasnost 15orn Nezaacutevisle byla tato supershynova objevena J Kielkopfem a spoluprashycovnfky (Moore Obs Univ oE Louisville) 11 května Fotografickaacute jasnost byla 135 rn Poloha galaxie NGC 4051 je

j = +44deg48

Dodatečně bylo takeacute oznaacutemeno že Metloshyva na Krymu objevila 8 dubna supernovu 11 vyacutechodně a 12 jižně od jaacutedra galaxie NGC 3106 Fotografickaacute jasnost supernovy byla 16om poloha NGC 3106 je

Souřadnice objektů jsou uvedeny pro ekvinokcium 19500

JAUC 3813 3815 B

172

JEŠTĚ KE KOMETĚ 1983e

V minuleacutem č iacute-sle (str 147) jsme otiskli zpraacutevu o objevu komety Sugano-SaigusashyFujikawa (1983e) Kometa prošla 12 červshyna ve vzdaacutelenosti od Země jen 0063 AU a tak jejiacute pohyb na otloze byl velmi rychshylyacute od 8 do 17 června proleacutetla souhvězdiacuteshymi Andromedy Pegasa Lištičky Delfjna Orla Štiacutetu Střelc e Hadonoše Štiacutera a Vlila Během teacuteto doby urazila na obloze draacutehu dlouhou 129deg takže jejiacute průměrnyacute pohyb byl 144deg za den Mezi VI 125 a VI 130 (SČ) uletěla 1348deg tj 112deg za hodinu

Prof Vanyacutesek a j předpověděli meteoricshykyacute rOj v souvislosti s kometou s rauiantem Ci = lh30m Ci = +43deg ROj byl skuteč ně poshyzorovaacuten meteorickyacutem radarem ondřejovsJleacute o bservatoře v dopuledniacutech hodinaacutech 14 č ervna frekvence odpoviacutedala asi 12 frekshyvence Perseict 1- B

ZATMĚNI MĚStCE 30 XII 19B2

Při uacuteplňku 30 prosince m r nastalo uacuteplneacute zatměniacute Měsiacutec e ktereacute však u naacutes nebylo viditelneacute Měsiacutec vstupoval do polostiacutenu v 9h52m ale u naacutes zapadal již v 7h 53 m

vyacutestup Měs iacute ce z polostiacutenu nastal v 15h06n

Měsiacutec u naacutes vychaacutezel v 16h08 m Po celou dobu zatměniacute byl tedy u naacutes Měsiacutec pod obzorem

O vyacutesledciacutech pozorovaacuteniacute loňskeacuteho prosinshycoveacuteho zatměniacute Měsiacutece referoval v letošniacutem dubnoveacutem čiacutesle Sky and Telescope (64 387 1983) R W Sinnott kteryacute takeacute počiacutetal zvětshyšeniacute zemskeacuteho stiacutenu Zll pozorovan yacutech časů začaacutetku čaacutestečneacuteho zatměniacute dostal zvětšeniacute stiacutellu 139 ze 13 začaacutetků uacuteplneacuteho zatměniacute 150 ze 7 konců uacuteplneacuteho zatměniacute 171 a z 11 konců čaacutestečneacuteho zatměniacute 178 Jak je vidět jednotliveacute hodnoty se dosti lišiacute což neniacute nikterak překvapujiacuteciacute již dlouho je znaacutemo že pozorovatel neniacute schopen doshysta tečně přesně určit kontakt měsiacutečniacuteho okraje se stiacutenem

Sinnott však shromaacuteždil takeacute 419 časovyacutech uacutedajŮ kontaktů kraacuteterů se stiacutenem z nichž 31 bylo vzhledem k maleacute přesnosti vyloushyčeno pro vyacutepočet zvětšeniacute stiacutenu Z 298 vstushypů 36 kraacuteterů do stiacutenu vyšlo zvětšeniacute 174 z 90 vyacutestupů 37 kraacuteterů ze stiacutenu dostal zvětshyšeniacute stiacutenu rovněž 174 Tuto hodnotu lze považovat za dostatečně přesnou Naviacutec se ukazuje že zvětšeniacute vyacutechodniacuteho i zaacutepadniacuteho okraje stiacutenu bylo stejneacute což při všech zashytměniacutech nebylo

Sinnott porovnaacuteval hodnotu zvětšeniacute zemshyskeacuteho stiacutenu zjištěnou při uacuteplneacutem měsiacutečniacutem zatměniacute 30 XII 1982 s hodnotou 20 urshyčenou při uacuteplneacutem zatměniacute Měsiacutece 6 VII 1982 K tomu je nutno podotknout že čershyvencoveacute zatměniacute bylo teacuteměř centraacutelniacute a Měshysiacutec při něm prochaacutezel rovniacutekovyacutemi oblastmi stiacutenu kdežto při prosincoveacutem zatměniacute se Měsiacutec pohyboval severniacute čaacutestiacute stiacutenu Zemshy

skyacute stiacuten je pochopitelně zploštělyacute hodnota zploštěniacute stiacutenu je většiacute než zploštěniacute Země To může byacutet jeden důvod proč zvětšeniacute stlnu bylo většiacute při červencoveacutem zatměni

než při prosincoveacutem Druhyacute důvod může byacutet a asi takeacute bude

v různeacutem znečištěniacute vysokeacute zemsleacute atmoshysfeacutery V troposfeacuteře i ve stratosfeacuteře jsou pijshytomny prachoveacute čaacutestice vulkanickeacuteho a meshyteorickeacuteho původu ktereacute vytvaacuteřejiacute absorbushyjiacuteciacute vrstvu způsobujiacuteciacute zvětšeniacute stiacutenu Jak znaacutemo došlo na jaře 1982 k neobyčejně moshyhutl1eacute erupCi sopky El Chichon v severniacutem Mexiku při niacutež se do zemskeacute atm osfeacutery [až do vyacutešky asi 42 km nad zemskyacutem povrchem) dostalo asi desetkraacutet viacutece prachoveacuteho mateshyriaacutelu než při velkeacutem vyacutebuchu sopky sv Heshyleny v květnu 1980 je pochopitelneacute že v čershyvenci musila byacutet zemskaacute atmosfeacutera ZIlačně znečištěna prachovyacutemi čaacutesticemi sopečneacuteho

původu kdežto v prosinci už byla vyČisshytěna Hodnota zvětšeniacute zemskeacuteho stiacutenu 174 je poněkud nižšiacute než hodnota průshyměrnaacute takže lze předpoklaacutedat že v prosinCi m r již čaacutestice prachu z erupce sopky EI Chichon ve vysokeacute zemskeacute atmosfeacuteře př iacuteshytomny nebyly Jiřiacute Bou~ka

KOMETA DU TOIT-NEUMIN-DELPORTE

Periodiokaacute kometa Ou TOit-Neujmin-DelshypODte byla nalezena j Gitsol1em na negatishyvech exponovanyacutech 20 a 21 května Schmishydtovou komorou Palomarskeacute observatoře Byla v souhvězdiacute Vodnaacuteře a jevila se jako stelaacuterniacute objekt 19m S naacuteznakem koacutemy Přiacuteshysluniacutem prošla 1 června t r ve vzdaacutelenosti 17082 AU od Slunce Dostala předběžneacute označeniacute 1983g

Kometa je znaacutema od leacuteta 1941 kdy byla nezaacutevisle ohjevena třemi astronomy jejichž jmeacuteno nese Podrobnějšiacute informace o objeshyvu i o dalšiacute historii lze naleacutezt v ŘH 51 195 (101970) Přiipomeňme jen že podruheacute byla nalezena až v červenci 1970 takže leshytošniacute n imiddotvrat do perihelu je teprve třet poshyzorovanyacute Nebyla nalezena při předchaacutezeshy

jiacuteCim naacutevratu do přiacutesluniacute kteryacute na~tal

koncem ledna 1977 tehdy však nebyly podmiacutenky k jejiacutemu nalezeniacute přiacutehodneacute J B

ZAKRYT HVĚZDY FORTUNOU

Ve večerniacutech hodinaacutech 3 uacutenora došlo II zaacutekrytu hvězdy AGK3 +11deg201 planetkou (19) Fortuna uacutekaz byl pozorovaacuten na něshykolika hvězdaacuternaacutech ve Francii Podle poshyzorovaacuteniacute 15m reflektorem na stanici Causshysols observatoře CERGA začal zaacutekryt v 18h24m367S SČ a trval 53 sekundy Odshypoviacutedajiacuteciacute pozorovaacuteniacute bylo vizuaacutelně ziacuteskaacuteno i v Le Seyne-sur-Mer Naproti tomu na observatoři Haute Provence nebyl fotoelekshytricky zaacutekryt registrovaacuten zřejmě hvězdaacutershyna byla několik kilometrů severně od seshy

173

verniacute hranice viditelnosti zaacutekrytu Na obshyservatoři v Meudonu u Pařiacuteže bylo 1m reshyflektorem zjištěno největšiacute přibHženiacute planetshyky ke hvězdě (na 054) v 18h24im30Splusmnl1S

SČ lAUC 3776 (B)

SUPERNOVA V NGC 4258

E Hummel a spol ozn 1mili počaacutetkem května t r (IAUC 3803) objev proměnneacuteho raacutedioveacuteho zdroje v severniacutem rameni galashyxie NGC 4258 Zdroj jehož poloha byla (19500 )

(t = 12hlBm 3116s o= +47deg36083 byl zjištěn na vlnoveacute deacutelce 20 cm již v ledshynu 1982 a pak pozorovaacuten později v r 1982 na vlnoveacute deacutelce 21 cm nebyl však zjištěn v červnu 1979 Podle Hummela šlo buď o proměnnyacute zdroj nebo pravděpodobněji o supernovu kter~ se objevila mezi druhou polovinou r 1979 až koncem r 1981

K tomu poznamenal P Wild že na přeshy

hHdkovyacutech sniacutemciacutech nalezl na negativu exltponovaneacutem 3 listopadu 1981 hvězdu 17m

jejiacutež poloha (17 vyacutechodně a 76 severně od jaacutedra galaxie) se dokonale shoduje s poziciacute vyacuteše uvedenou Takže zřejmě šlo o supernovu v galaxii NGC 425B B

Z lidovyacutech hvězdaacuteren a astronomickyacutech kroužků

HVĚZDAacuteRNA A PLANETAacuteRIUM HL M PRAHY

Před čtyřmi lety k 1 lednu 1979 bylo Planetaacuterium Praha delimitovaacuteno ke Hvězshydaacuterně hl m Prahy Tiacutem vznimiddotkla v duchu Zaacutesad činnosti a dalšiacuteho rozvoje hvězdaacuteshyren a planetaacuteriiacute v ČSR (vydalmiddoto ministershystvo kuLtury ČSR v roce 1978) organizace sdmžujiacuteciacute všechna zařiacutezeniacute v kraji (hl m Praha) Ve třetiacuteffi a čtvrteacutem roce činnosti bylo provaacuteděno jak uvnitř HaP tak nadřiacuteshyzenyacutemi orgaacuteny hodnoceniacute tohoto kroku Jednoznačně se ukaacutezalo že byl všestranně vyacutehodnyacute

VzMklaacute organizace je podfiacutezena NV hl m Prahy tj na kraJskeacute uacuterovni se všemi důsledky řiacutediacuteciacutemi plaacutenovaciacutemi a finančniacuteshymi nošlo ke sdruženiacute pracovniacutech sil i orshyganizaciacute NF uvnitř HaP a tiacutem k růstu činshynosti HaP i těcMo organizaciacute Protože sloushyčeneacute zařiacutezeniacute je relativně velkeacute vzhledem k ostatniacutem kulturniacutem zařiacutezeniacutem došlo i k růstu prestiže teacuteto oblasti na uacutezem hl ffi Prahy ke k(ordinovaacuteniacute programů a tiacutem i k značneacutemu růstu naacutevštěvnosti

Např rok 19B2 chamkterizujiacute z teacuteto straacutenky činnost HaP tato čiacutesla Celkovyacute poshyčet akci 4297 z toho systeacutem Mlaacutedež a kuJ-

DRAacuteHA KOMETY 1983c

Kometa Bowell-Skiff (1983c) objevenaacute 11 uacutenora (viz ŘH 41983 str Bl) byla pomiddot zorovaacutena na několika hvězdaacuternaacutech a v doshybě mezi 15-20 uacutenorem měla jasnost asi 17-18m Na McDonaldově observatoři bylo 17 uacutenora reflektorem o průměru 27 m fomiddot tografovaacuteno spektrum ukazujiacutec kontinuum a slabou emisi kyanu Ze 13 pozic ziacuteskashynyacutech mezi 11-20 uacutenorem počiacutetal B G Marsden přibližnou draacutehu ukaacutezalo se že kometa Bowell-Skiff je periodickaacute s oběžshynou dobou asi 152 roku Ke stejneacutemu zjišshytěniacute došli i E Bowell (USA] a T Urata (Japonsko) avšak dostali poněkud odlišneacute hodnoty periody Marsdenovy elementy draacutehy jsou

T 1983 II I 15115 EČ ()) 16B937deg II 345730deg 19500i 3758deg q 193583 AU e = 068469 a 6)3951 AU

lAUC 3775 [B

tura 3161 celkovyacute počet naacutevštěvniacuteků akciacute 267578 z toho systeacutem Mlaacuteldež a kultura 158579 Tržby (bez školniacutech akciacute] byly 342000- KČls

Jsou to nejvyššiacute vyacutekony v historii pražshyskyacutech zařiacutezeniacute Tato čiacutesla sama o sobě neshyzachycujiacute dalšiacute skutečnosti např okolnost že ve sloučeneacutem zařiacutezeniacute je otevřeno vždy alespoil jedno středisko po všechny dny v tyacutednu od 8 až do 23 hodin a že obsazemiddot niacute všech přednaacuteškovyacutech mjstnost (pět až pro 600 naacutevštěvniacuteků) je až na jedno půlshydne v každeacutem středismiddotku (uacutedržba) uacuteplneacute Pozoruhodneacute je teacutež to že HaP plniacute všechny druhy uacutekolů a rozviacutejiacute všechny druhy činshy

nostiacute ktereacute Lsou daneacute vyacuteše uvedenyacutemi zaacuteshysadami MK ČSR a organizačniacutem řaacutedem a zavaacutediacute noveacute formy Činnosti (např kursy vyacutepočetniacute technilky a velmi uacutespěšneacute litemiddot raacuterně hudebniacute programy J Kursů včetně přiacutepravnyacutech se zuacutečastnilo 423 frekventanshytů teacuteměř vesměs z řad mlaacutedeže Teacutež liteshyraacuterně hudebniacute programy převaacutežně vyproshydaneacute již v předprodeji se vyznačujiacute velmi niacutezkyacutem věkovyacutem průměrem naacutevštěvniacuteků Systematiakaacute činnost speciaacutelnch kursů přishynaacutešiacute vyacutesledky např již podruheacute ziacuteskali uacutečastniacuteci studentskeacute odborneacute činnosti v obshylastikosmonautiky Oberthovu medaili (uděluje ji Mezinaacuterodniacute astronautickaacute unie] Ten10 uacutespěch praacutece s mlaacutedežiacute je mimořaacutedně cennyacute neboť dvakraacutet neziacuteskali tuto medaili studenti z žaacutedneacuteho pracoviště na světě

Mezi vyacuteznamneacute uacutespěchy uplynulyacutech let i roku 1982 patř i technickyacute rozvoj zeshyjmeacutena opravy zaacutekladniacutech aparatur rozvoj

174

měřiacuteciacute a vyacutepočetniacute techniky a zejmeacutena aushy v 10h57 m) Uacutekaz bude pozorovatelnyacute poshytomatizace audiovizuaacutelniacutech aparatur předshy chopitelně za deruniacuteho světla v jižniacute Evroshynaacuteškovyacutech a projekčniacutech saacutelů pě severniacute Africe jihovyacutechodniacute Asii a

O rozviacutejejiacuteciacute se činnosti edičniacute neniacute třeshy v oblasti Indickeacuteho oceaacutenu ba psaacutet - řada čten3řů Řiacuteše hvězd je staacuteshy Merkur je 1 řiacutejna v l1h v největšiacute zaacuteshylyacutemi odběrateli našich publikacI padniacute elongaci 18deg od Slunce a tak jsou

Je nesporně velmi potěšitelneacute psaacutet o nejshy v prvniacute polovině měsiacutece vhodneacute podmiacutenky uacutespěšnějšiacutem roku v historii popularizace pro pozorovaacuteniacute plan~ty raacuteno nad vyacutechodshyastronomie v Praze Hlavniacute uacutečel teacuteto imiddotnforshy niacutem obzorem V 5h 30m bude Merkur 1 řiacutejshyma ce je však jinyacute Veškeraacute činnost provaacuteshy na asi 11deg nad obzorem 5 X asi 9deg 10 X děnaacute v HaP v tomto uacutespěšneacutem roce je jisshy asi 6deg a 15 X asi 2deg Dne 1 řiacutejna vychaacuteziacute tě zaacutevislaacute na prostřediacute velkeacuteho města na Merkur ve 4h 16m ll X ve 4h53 m 21 X kvalitě a zkušenostech pracovniacuteku apod v 5h 5O m a 31řiacute1jna v 6h48m [současně

~ je však nepochybneacute že ji umožnilo zejmeacuteshy s vyacutechodem Slunce) Během prvniacute poloviny na velmi racionlniacute opatřeniacute a to sjednoshy řiacutejna se jasnost Merkura 2)většuje z -O2m

cenI všech sil teacuteto oblasti II raacutemci kraje na -l om v druheacute polovině měsiacutece maacute ooporučujeme proto všude tam kde jsou jasnost -lom Dne 30 řiacutejna je Merkur vhodneacute podmiacutenky vyhovět doporučeniacute MK v horniacute konjul1lkci se Sluncem ČSR a proveacutest toteacutež co v Praze jsme přeshy Venuše je dobře pozorovatelnaacute raacuteno na svědčeni že je to v současneacute době i do vyacutechodniacute obloze Počaacutetkem a koncem měshybudoucna jedinaacute zaacuteruka rozvoje hvězdaacuteren siacutece vychaacuteziacute kolem Zh 30m v polovině řiacutejna a planetaacuteriiacute Oldřich Hlad ve 2h17m maacute jasnost mezi -43m a -4lm

Největšiacute jasnosti dosahuje Venuše 1 řiacutejna Dne 7 řiacutejna v 7h je Venuše v konjunkci s Regulem [planeta 4deg jižně od hvězdy)

Uacutekazy na obloze a 28 řiacutejna ve 14h nastane konjunkce Veshynuše s Marsem (Venuše bude 2deg jižně odv řiacutejnu 1983 Marsu)

Mars je v souhvězdiacute Lva a je pozorovashySlunce vychaacuteeiacute 1 řiacutejna v 5h59m zapadaacute telnyacute v ranniacutech hodinaacutech Počaacutetkem měsiacuteshy

v 17 h40m Dne 31 řiacutejna vychaacuteziacute v 6h47m ce vychaacuteziacute ve 2h26 m koncem řiacutejna ve 211

zapadaacute v 16h40m Během řiacutejna se 2)kraacutetiacute 14m Mars maacute jasnost 19m deacutelka dne o 1 h 48 min a poledniacute vyacuteška Jupiter se pohybuje souhvězdiacutemi Štiacutera a Slunce nad obzorem se zmenšiacute o 11deg z 37deg Hadonoše Bliž se do konjunkce se Slunshyna 26deg cem kteraacute nastane 14 proshnce a tak již Měsiacutec je 6 X ve 12h16m v novu 13 X v řiacutejnu nejsou podmiacutellJky k jeho pozorovaacuteshy

ve 20h43 m v prvniacute čtvrti 21 X ve 22h54m niacute přiacuteliš přiacutezniveacute Zapadaacute kraacutetce po zaacutepadu v uacuteplňku a 29 X ve 4h37m V posledniacute Slunce 1 řLjna v 19h 56m 31 řiacutejna již v 18h

čtvrti Přiacutezemiacutem prochaacuteziacute Měsiacutec 4 řiacutejna 14m JlUacutepiter maacute jasnost -15m až -14m odzemiacutem 16 řiacutejna Během řiacutejna nastanou Dne 13 řiacutejna ve 2h nastane konjunkce Jushykonjunkce Měsiacutece s těmito planetami dne pitera s Antarem při niacutež bude planeta 5deg 3 X v 8h s Venušiacute a v 17h s Marsem severně od hvězdy 5 X ve 4h s Merkurem 8 X v Oh se Sashy Saturn se pohybuje souhvězdiacutemi Panny turnem 10 X v 9h s Uranem a ve 12h a Vah Protože je 31 řiacutejna v konjunkci se s jupiterem ll X ve 23h S Neptunem Při Sluncem neniacute po celyacute měsiacutec pozorovatelnyacute konjunkci Měsiacutece s Jupiterem 10 řiacutejna doshy Počaacutetkem řiacutejna vychaacuteziacute v 8h17m a zapadaacute jde k zaacutekrytu planety - letGs již čtvrteacutemu v 18h41m koncem měsiacutece vychaacuteziacute v 6h 39m Predchizejiacuteciacute zaacuteikryty Jupitera nastaly 6 a zapadaacute v 16h511TI bull

biezna 26 května a 12 zaacuteřiacute Pozorovaciacute Uran je v souhvězdiacute Štiacutera a vzhledem pod miacutenky zaacutekrytu Jupitera Měsiacutecem 10 řiacutejshy k nadchaacutezejiacuteciacute konjunkci se Sluncem kteshyna však nejsou u naacutes přiacutezniveacute jde o tečnyacute raacute bude 2 prosince neniacute již v řiacutejnu v přiacuteshyzaacutekryt nastaacutevajiacuteciacute kraacutetce po ll hodině liš přiacutezniveacute poloze k pozorovaacuteniacute Zapadaacute [tedy za dne naviacutec v době kraacutetce po vyacuteshy počaacutetkem řiacutejna v 19h51m koncem měsiacutece chodu jupitera - Jupiter vychaacuteZiacute 10 řiacutejna již v 17h58m Uran maacute jasnost 6om

Ekard Massalla Euphrosyne Nysa Sappho

a ( a ( a o a ( a (

IX 23 Oh12lm +27deg03 11h497m +11030 2h226m +8deg51 2h362m +9deg28 2h28om +20deg06 X 3 O 072 + 24 39 1 43 1 +1050 2 152 +9 33 2 324 +846 2 260 +18 59 X 13 O 034 +21 44 1 346 +957 2 054 +1014 2 258 +754 2 206 +1724 X 23 O 017 +18 38 1 252 +858 1 541 +10 52 2 173 +658 2 131 +15 28

XI 2 O 028 +15 42 1 162 +801 1 423 +11 31 2 078 +6 03 2 050 +1325

I XI 12 O 068 +1312 1 090 +7 13 1 312 +1210 1 586 +5 19 1 580 +11 29 i

1983

175

JEŠTĚ KE KOMETĚ 1983e

V minuleacutem č iacute-sle (str 147) jsme otiskli zpraacutevu o objevu komety Sugano-SaigusashyFujikawa (1983e) Kometa prošla 12 červshyna ve vzdaacutelenosti od Země jen 0063 AU a tak jejiacute pohyb na otloze byl velmi rychshylyacute od 8 do 17 června proleacutetla souhvězdiacuteshymi Andromedy Pegasa Lištičky Delfjna Orla Štiacutetu Střelc e Hadonoše Štiacutera a Vlila Během teacuteto doby urazila na obloze draacutehu dlouhou 129deg takže jejiacute průměrnyacute pohyb byl 144deg za den Mezi VI 125 a VI 130 (SČ) uletěla 1348deg tj 112deg za hodinu

Prof Vanyacutesek a j předpověděli meteoricshykyacute rOj v souvislosti s kometou s rauiantem Ci = lh30m Ci = +43deg ROj byl skuteč ně poshyzorovaacuten meteorickyacutem radarem ondřejovsJleacute o bservatoře v dopuledniacutech hodinaacutech 14 č ervna frekvence odpoviacutedala asi 12 frekshyvence Perseict 1- B

ZATMĚNI MĚStCE 30 XII 19B2

Při uacuteplňku 30 prosince m r nastalo uacuteplneacute zatměniacute Měsiacutec e ktereacute však u naacutes nebylo viditelneacute Měsiacutec vstupoval do polostiacutenu v 9h52m ale u naacutes zapadal již v 7h 53 m

vyacutestup Měs iacute ce z polostiacutenu nastal v 15h06n

Měsiacutec u naacutes vychaacutezel v 16h08 m Po celou dobu zatměniacute byl tedy u naacutes Měsiacutec pod obzorem

O vyacutesledciacutech pozorovaacuteniacute loňskeacuteho prosinshycoveacuteho zatměniacute Měsiacutece referoval v letošniacutem dubnoveacutem čiacutesle Sky and Telescope (64 387 1983) R W Sinnott kteryacute takeacute počiacutetal zvětshyšeniacute zemskeacuteho stiacutenu Zll pozorovan yacutech časů začaacutetku čaacutestečneacuteho zatměniacute dostal zvětšeniacute stiacutellu 139 ze 13 začaacutetků uacuteplneacuteho zatměniacute 150 ze 7 konců uacuteplneacuteho zatměniacute 171 a z 11 konců čaacutestečneacuteho zatměniacute 178 Jak je vidět jednotliveacute hodnoty se dosti lišiacute což neniacute nikterak překvapujiacuteciacute již dlouho je znaacutemo že pozorovatel neniacute schopen doshysta tečně přesně určit kontakt měsiacutečniacuteho okraje se stiacutenem

Sinnott však shromaacuteždil takeacute 419 časovyacutech uacutedajŮ kontaktů kraacuteterů se stiacutenem z nichž 31 bylo vzhledem k maleacute přesnosti vyloushyčeno pro vyacutepočet zvětšeniacute stiacutenu Z 298 vstushypů 36 kraacuteterů do stiacutenu vyšlo zvětšeniacute 174 z 90 vyacutestupů 37 kraacuteterů ze stiacutenu dostal zvětshyšeniacute stiacutenu rovněž 174 Tuto hodnotu lze považovat za dostatečně přesnou Naviacutec se ukazuje že zvětšeniacute vyacutechodniacuteho i zaacutepadniacuteho okraje stiacutenu bylo stejneacute což při všech zashytměniacutech nebylo

Sinnott porovnaacuteval hodnotu zvětšeniacute zemshyskeacuteho stiacutenu zjištěnou při uacuteplneacutem měsiacutečniacutem zatměniacute 30 XII 1982 s hodnotou 20 urshyčenou při uacuteplneacutem zatměniacute Měsiacutece 6 VII 1982 K tomu je nutno podotknout že čershyvencoveacute zatměniacute bylo teacuteměř centraacutelniacute a Měshysiacutec při něm prochaacutezel rovniacutekovyacutemi oblastmi stiacutenu kdežto při prosincoveacutem zatměniacute se Měsiacutec pohyboval severniacute čaacutestiacute stiacutenu Zemshy

skyacute stiacuten je pochopitelně zploštělyacute hodnota zploštěniacute stiacutenu je většiacute než zploštěniacute Země To může byacutet jeden důvod proč zvětšeniacute stlnu bylo většiacute při červencoveacutem zatměni

než při prosincoveacutem Druhyacute důvod může byacutet a asi takeacute bude

v různeacutem znečištěniacute vysokeacute zemsleacute atmoshysfeacutery V troposfeacuteře i ve stratosfeacuteře jsou pijshytomny prachoveacute čaacutestice vulkanickeacuteho a meshyteorickeacuteho původu ktereacute vytvaacuteřejiacute absorbushyjiacuteciacute vrstvu způsobujiacuteciacute zvětšeniacute stiacutenu Jak znaacutemo došlo na jaře 1982 k neobyčejně moshyhutl1eacute erupCi sopky El Chichon v severniacutem Mexiku při niacutež se do zemskeacute atm osfeacutery [až do vyacutešky asi 42 km nad zemskyacutem povrchem) dostalo asi desetkraacutet viacutece prachoveacuteho mateshyriaacutelu než při velkeacutem vyacutebuchu sopky sv Heshyleny v květnu 1980 je pochopitelneacute že v čershyvenci musila byacutet zemskaacute atmosfeacutera ZIlačně znečištěna prachovyacutemi čaacutesticemi sopečneacuteho

původu kdežto v prosinci už byla vyČisshytěna Hodnota zvětšeniacute zemskeacuteho stiacutenu 174 je poněkud nižšiacute než hodnota průshyměrnaacute takže lze předpoklaacutedat že v prosinCi m r již čaacutestice prachu z erupce sopky EI Chichon ve vysokeacute zemskeacute atmosfeacuteře př iacuteshytomny nebyly Jiřiacute Bou~ka

KOMETA DU TOIT-NEUMIN-DELPORTE

Periodiokaacute kometa Ou TOit-Neujmin-DelshypODte byla nalezena j Gitsol1em na negatishyvech exponovanyacutech 20 a 21 května Schmishydtovou komorou Palomarskeacute observatoře Byla v souhvězdiacute Vodnaacuteře a jevila se jako stelaacuterniacute objekt 19m S naacuteznakem koacutemy Přiacuteshysluniacutem prošla 1 června t r ve vzdaacutelenosti 17082 AU od Slunce Dostala předběžneacute označeniacute 1983g

Kometa je znaacutema od leacuteta 1941 kdy byla nezaacutevisle ohjevena třemi astronomy jejichž jmeacuteno nese Podrobnějšiacute informace o objeshyvu i o dalšiacute historii lze naleacutezt v ŘH 51 195 (101970) Přiipomeňme jen že podruheacute byla nalezena až v červenci 1970 takže leshytošniacute n imiddotvrat do perihelu je teprve třet poshyzorovanyacute Nebyla nalezena při předchaacutezeshy

jiacuteCim naacutevratu do přiacutesluniacute kteryacute na~tal

koncem ledna 1977 tehdy však nebyly podmiacutenky k jejiacutemu nalezeniacute přiacutehodneacute J B

ZAKRYT HVĚZDY FORTUNOU

Ve večerniacutech hodinaacutech 3 uacutenora došlo II zaacutekrytu hvězdy AGK3 +11deg201 planetkou (19) Fortuna uacutekaz byl pozorovaacuten na něshykolika hvězdaacuternaacutech ve Francii Podle poshyzorovaacuteniacute 15m reflektorem na stanici Causshysols observatoře CERGA začal zaacutekryt v 18h24m367S SČ a trval 53 sekundy Odshypoviacutedajiacuteciacute pozorovaacuteniacute bylo vizuaacutelně ziacuteskaacuteno i v Le Seyne-sur-Mer Naproti tomu na observatoři Haute Provence nebyl fotoelekshytricky zaacutekryt registrovaacuten zřejmě hvězdaacutershyna byla několik kilometrů severně od seshy

173

verniacute hranice viditelnosti zaacutekrytu Na obshyservatoři v Meudonu u Pařiacuteže bylo 1m reshyflektorem zjištěno největšiacute přibHženiacute planetshyky ke hvězdě (na 054) v 18h24im30Splusmnl1S

SČ lAUC 3776 (B)

SUPERNOVA V NGC 4258

E Hummel a spol ozn 1mili počaacutetkem května t r (IAUC 3803) objev proměnneacuteho raacutedioveacuteho zdroje v severniacutem rameni galashyxie NGC 4258 Zdroj jehož poloha byla (19500 )

(t = 12hlBm 3116s o= +47deg36083 byl zjištěn na vlnoveacute deacutelce 20 cm již v ledshynu 1982 a pak pozorovaacuten později v r 1982 na vlnoveacute deacutelce 21 cm nebyl však zjištěn v červnu 1979 Podle Hummela šlo buď o proměnnyacute zdroj nebo pravděpodobněji o supernovu kter~ se objevila mezi druhou polovinou r 1979 až koncem r 1981

K tomu poznamenal P Wild že na přeshy

hHdkovyacutech sniacutemciacutech nalezl na negativu exltponovaneacutem 3 listopadu 1981 hvězdu 17m

jejiacutež poloha (17 vyacutechodně a 76 severně od jaacutedra galaxie) se dokonale shoduje s poziciacute vyacuteše uvedenou Takže zřejmě šlo o supernovu v galaxii NGC 425B B

Z lidovyacutech hvězdaacuteren a astronomickyacutech kroužků

HVĚZDAacuteRNA A PLANETAacuteRIUM HL M PRAHY

Před čtyřmi lety k 1 lednu 1979 bylo Planetaacuterium Praha delimitovaacuteno ke Hvězshydaacuterně hl m Prahy Tiacutem vznimiddotkla v duchu Zaacutesad činnosti a dalšiacuteho rozvoje hvězdaacuteshyren a planetaacuteriiacute v ČSR (vydalmiddoto ministershystvo kuLtury ČSR v roce 1978) organizace sdmžujiacuteciacute všechna zařiacutezeniacute v kraji (hl m Praha) Ve třetiacuteffi a čtvrteacutem roce činnosti bylo provaacuteděno jak uvnitř HaP tak nadřiacuteshyzenyacutemi orgaacuteny hodnoceniacute tohoto kroku Jednoznačně se ukaacutezalo že byl všestranně vyacutehodnyacute

VzMklaacute organizace je podfiacutezena NV hl m Prahy tj na kraJskeacute uacuterovni se všemi důsledky řiacutediacuteciacutemi plaacutenovaciacutemi a finančniacuteshymi nošlo ke sdruženiacute pracovniacutech sil i orshyganizaciacute NF uvnitř HaP a tiacutem k růstu činshynosti HaP i těcMo organizaciacute Protože sloushyčeneacute zařiacutezeniacute je relativně velkeacute vzhledem k ostatniacutem kulturniacutem zařiacutezeniacutem došlo i k růstu prestiže teacuteto oblasti na uacutezem hl ffi Prahy ke k(ordinovaacuteniacute programů a tiacutem i k značneacutemu růstu naacutevštěvnosti

Např rok 19B2 chamkterizujiacute z teacuteto straacutenky činnost HaP tato čiacutesla Celkovyacute poshyčet akci 4297 z toho systeacutem Mlaacutedež a kuJ-

DRAacuteHA KOMETY 1983c

Kometa Bowell-Skiff (1983c) objevenaacute 11 uacutenora (viz ŘH 41983 str Bl) byla pomiddot zorovaacutena na několika hvězdaacuternaacutech a v doshybě mezi 15-20 uacutenorem měla jasnost asi 17-18m Na McDonaldově observatoři bylo 17 uacutenora reflektorem o průměru 27 m fomiddot tografovaacuteno spektrum ukazujiacutec kontinuum a slabou emisi kyanu Ze 13 pozic ziacuteskashynyacutech mezi 11-20 uacutenorem počiacutetal B G Marsden přibližnou draacutehu ukaacutezalo se že kometa Bowell-Skiff je periodickaacute s oběžshynou dobou asi 152 roku Ke stejneacutemu zjišshytěniacute došli i E Bowell (USA] a T Urata (Japonsko) avšak dostali poněkud odlišneacute hodnoty periody Marsdenovy elementy draacutehy jsou

T 1983 II I 15115 EČ ()) 16B937deg II 345730deg 19500i 3758deg q 193583 AU e = 068469 a 6)3951 AU

lAUC 3775 [B

tura 3161 celkovyacute počet naacutevštěvniacuteků akciacute 267578 z toho systeacutem Mlaacuteldež a kultura 158579 Tržby (bez školniacutech akciacute] byly 342000- KČls

Jsou to nejvyššiacute vyacutekony v historii pražshyskyacutech zařiacutezeniacute Tato čiacutesla sama o sobě neshyzachycujiacute dalšiacute skutečnosti např okolnost že ve sloučeneacutem zařiacutezeniacute je otevřeno vždy alespoil jedno středisko po všechny dny v tyacutednu od 8 až do 23 hodin a že obsazemiddot niacute všech přednaacuteškovyacutech mjstnost (pět až pro 600 naacutevštěvniacuteků) je až na jedno půlshydne v každeacutem středismiddotku (uacutedržba) uacuteplneacute Pozoruhodneacute je teacutež to že HaP plniacute všechny druhy uacutekolů a rozviacutejiacute všechny druhy činshy

nostiacute ktereacute Lsou daneacute vyacuteše uvedenyacutemi zaacuteshysadami MK ČSR a organizačniacutem řaacutedem a zavaacutediacute noveacute formy Činnosti (např kursy vyacutepočetniacute technilky a velmi uacutespěšneacute litemiddot raacuterně hudebniacute programy J Kursů včetně přiacutepravnyacutech se zuacutečastnilo 423 frekventanshytů teacuteměř vesměs z řad mlaacutedeže Teacutež liteshyraacuterně hudebniacute programy převaacutežně vyproshydaneacute již v předprodeji se vyznačujiacute velmi niacutezkyacutem věkovyacutem průměrem naacutevštěvniacuteků Systematiakaacute činnost speciaacutelnch kursů přishynaacutešiacute vyacutesledky např již podruheacute ziacuteskali uacutečastniacuteci studentskeacute odborneacute činnosti v obshylastikosmonautiky Oberthovu medaili (uděluje ji Mezinaacuterodniacute astronautickaacute unie] Ten10 uacutespěch praacutece s mlaacutedežiacute je mimořaacutedně cennyacute neboť dvakraacutet neziacuteskali tuto medaili studenti z žaacutedneacuteho pracoviště na světě

Mezi vyacuteznamneacute uacutespěchy uplynulyacutech let i roku 1982 patř i technickyacute rozvoj zeshyjmeacutena opravy zaacutekladniacutech aparatur rozvoj

174

měřiacuteciacute a vyacutepočetniacute techniky a zejmeacutena aushy v 10h57 m) Uacutekaz bude pozorovatelnyacute poshytomatizace audiovizuaacutelniacutech aparatur předshy chopitelně za deruniacuteho světla v jižniacute Evroshynaacuteškovyacutech a projekčniacutech saacutelů pě severniacute Africe jihovyacutechodniacute Asii a

O rozviacutejejiacuteciacute se činnosti edičniacute neniacute třeshy v oblasti Indickeacuteho oceaacutenu ba psaacutet - řada čten3řů Řiacuteše hvězd je staacuteshy Merkur je 1 řiacutejna v l1h v největšiacute zaacuteshylyacutemi odběrateli našich publikacI padniacute elongaci 18deg od Slunce a tak jsou

Je nesporně velmi potěšitelneacute psaacutet o nejshy v prvniacute polovině měsiacutece vhodneacute podmiacutenky uacutespěšnějšiacutem roku v historii popularizace pro pozorovaacuteniacute plan~ty raacuteno nad vyacutechodshyastronomie v Praze Hlavniacute uacutečel teacuteto imiddotnforshy niacutem obzorem V 5h 30m bude Merkur 1 řiacutejshyma ce je však jinyacute Veškeraacute činnost provaacuteshy na asi 11deg nad obzorem 5 X asi 9deg 10 X děnaacute v HaP v tomto uacutespěšneacutem roce je jisshy asi 6deg a 15 X asi 2deg Dne 1 řiacutejna vychaacuteziacute tě zaacutevislaacute na prostřediacute velkeacuteho města na Merkur ve 4h 16m ll X ve 4h53 m 21 X kvalitě a zkušenostech pracovniacuteku apod v 5h 5O m a 31řiacute1jna v 6h48m [současně

~ je však nepochybneacute že ji umožnilo zejmeacuteshy s vyacutechodem Slunce) Během prvniacute poloviny na velmi racionlniacute opatřeniacute a to sjednoshy řiacutejna se jasnost Merkura 2)většuje z -O2m

cenI všech sil teacuteto oblasti II raacutemci kraje na -l om v druheacute polovině měsiacutece maacute ooporučujeme proto všude tam kde jsou jasnost -lom Dne 30 řiacutejna je Merkur vhodneacute podmiacutenky vyhovět doporučeniacute MK v horniacute konjul1lkci se Sluncem ČSR a proveacutest toteacutež co v Praze jsme přeshy Venuše je dobře pozorovatelnaacute raacuteno na svědčeni že je to v současneacute době i do vyacutechodniacute obloze Počaacutetkem a koncem měshybudoucna jedinaacute zaacuteruka rozvoje hvězdaacuteren siacutece vychaacuteziacute kolem Zh 30m v polovině řiacutejna a planetaacuteriiacute Oldřich Hlad ve 2h17m maacute jasnost mezi -43m a -4lm

Největšiacute jasnosti dosahuje Venuše 1 řiacutejna Dne 7 řiacutejna v 7h je Venuše v konjunkci s Regulem [planeta 4deg jižně od hvězdy)

Uacutekazy na obloze a 28 řiacutejna ve 14h nastane konjunkce Veshynuše s Marsem (Venuše bude 2deg jižně odv řiacutejnu 1983 Marsu)

Mars je v souhvězdiacute Lva a je pozorovashySlunce vychaacuteeiacute 1 řiacutejna v 5h59m zapadaacute telnyacute v ranniacutech hodinaacutech Počaacutetkem měsiacuteshy

v 17 h40m Dne 31 řiacutejna vychaacuteziacute v 6h47m ce vychaacuteziacute ve 2h26 m koncem řiacutejna ve 211

zapadaacute v 16h40m Během řiacutejna se 2)kraacutetiacute 14m Mars maacute jasnost 19m deacutelka dne o 1 h 48 min a poledniacute vyacuteška Jupiter se pohybuje souhvězdiacutemi Štiacutera a Slunce nad obzorem se zmenšiacute o 11deg z 37deg Hadonoše Bliž se do konjunkce se Slunshyna 26deg cem kteraacute nastane 14 proshnce a tak již Měsiacutec je 6 X ve 12h16m v novu 13 X v řiacutejnu nejsou podmiacutellJky k jeho pozorovaacuteshy

ve 20h43 m v prvniacute čtvrti 21 X ve 22h54m niacute přiacuteliš přiacutezniveacute Zapadaacute kraacutetce po zaacutepadu v uacuteplňku a 29 X ve 4h37m V posledniacute Slunce 1 řLjna v 19h 56m 31 řiacutejna již v 18h

čtvrti Přiacutezemiacutem prochaacuteziacute Měsiacutec 4 řiacutejna 14m JlUacutepiter maacute jasnost -15m až -14m odzemiacutem 16 řiacutejna Během řiacutejna nastanou Dne 13 řiacutejna ve 2h nastane konjunkce Jushykonjunkce Měsiacutece s těmito planetami dne pitera s Antarem při niacutež bude planeta 5deg 3 X v 8h s Venušiacute a v 17h s Marsem severně od hvězdy 5 X ve 4h s Merkurem 8 X v Oh se Sashy Saturn se pohybuje souhvězdiacutemi Panny turnem 10 X v 9h s Uranem a ve 12h a Vah Protože je 31 řiacutejna v konjunkci se s jupiterem ll X ve 23h S Neptunem Při Sluncem neniacute po celyacute měsiacutec pozorovatelnyacute konjunkci Měsiacutece s Jupiterem 10 řiacutejna doshy Počaacutetkem řiacutejna vychaacuteziacute v 8h17m a zapadaacute jde k zaacutekrytu planety - letGs již čtvrteacutemu v 18h41m koncem měsiacutece vychaacuteziacute v 6h 39m Predchizejiacuteciacute zaacuteikryty Jupitera nastaly 6 a zapadaacute v 16h511TI bull

biezna 26 května a 12 zaacuteřiacute Pozorovaciacute Uran je v souhvězdiacute Štiacutera a vzhledem pod miacutenky zaacutekrytu Jupitera Měsiacutecem 10 řiacutejshy k nadchaacutezejiacuteciacute konjunkci se Sluncem kteshyna však nejsou u naacutes přiacutezniveacute jde o tečnyacute raacute bude 2 prosince neniacute již v řiacutejnu v přiacuteshyzaacutekryt nastaacutevajiacuteciacute kraacutetce po ll hodině liš přiacutezniveacute poloze k pozorovaacuteniacute Zapadaacute [tedy za dne naviacutec v době kraacutetce po vyacuteshy počaacutetkem řiacutejna v 19h51m koncem měsiacutece chodu jupitera - Jupiter vychaacuteZiacute 10 řiacutejna již v 17h58m Uran maacute jasnost 6om

Ekard Massalla Euphrosyne Nysa Sappho

a ( a ( a o a ( a (

IX 23 Oh12lm +27deg03 11h497m +11030 2h226m +8deg51 2h362m +9deg28 2h28om +20deg06 X 3 O 072 + 24 39 1 43 1 +1050 2 152 +9 33 2 324 +846 2 260 +18 59 X 13 O 034 +21 44 1 346 +957 2 054 +1014 2 258 +754 2 206 +1724 X 23 O 017 +18 38 1 252 +858 1 541 +10 52 2 173 +658 2 131 +15 28

XI 2 O 028 +15 42 1 162 +801 1 423 +11 31 2 078 +6 03 2 050 +1325

I XI 12 O 068 +1312 1 090 +7 13 1 312 +1210 1 586 +5 19 1 580 +11 29 i

1983

175

verniacute hranice viditelnosti zaacutekrytu Na obshyservatoři v Meudonu u Pařiacuteže bylo 1m reshyflektorem zjištěno největšiacute přibHženiacute planetshyky ke hvězdě (na 054) v 18h24im30Splusmnl1S

SČ lAUC 3776 (B)

SUPERNOVA V NGC 4258

E Hummel a spol ozn 1mili počaacutetkem května t r (IAUC 3803) objev proměnneacuteho raacutedioveacuteho zdroje v severniacutem rameni galashyxie NGC 4258 Zdroj jehož poloha byla (19500 )

(t = 12hlBm 3116s o= +47deg36083 byl zjištěn na vlnoveacute deacutelce 20 cm již v ledshynu 1982 a pak pozorovaacuten později v r 1982 na vlnoveacute deacutelce 21 cm nebyl však zjištěn v červnu 1979 Podle Hummela šlo buď o proměnnyacute zdroj nebo pravděpodobněji o supernovu kter~ se objevila mezi druhou polovinou r 1979 až koncem r 1981

K tomu poznamenal P Wild že na přeshy

hHdkovyacutech sniacutemciacutech nalezl na negativu exltponovaneacutem 3 listopadu 1981 hvězdu 17m

jejiacutež poloha (17 vyacutechodně a 76 severně od jaacutedra galaxie) se dokonale shoduje s poziciacute vyacuteše uvedenou Takže zřejmě šlo o supernovu v galaxii NGC 425B B

Z lidovyacutech hvězdaacuteren a astronomickyacutech kroužků

HVĚZDAacuteRNA A PLANETAacuteRIUM HL M PRAHY

Před čtyřmi lety k 1 lednu 1979 bylo Planetaacuterium Praha delimitovaacuteno ke Hvězshydaacuterně hl m Prahy Tiacutem vznimiddotkla v duchu Zaacutesad činnosti a dalšiacuteho rozvoje hvězdaacuteshyren a planetaacuteriiacute v ČSR (vydalmiddoto ministershystvo kuLtury ČSR v roce 1978) organizace sdmžujiacuteciacute všechna zařiacutezeniacute v kraji (hl m Praha) Ve třetiacuteffi a čtvrteacutem roce činnosti bylo provaacuteděno jak uvnitř HaP tak nadřiacuteshyzenyacutemi orgaacuteny hodnoceniacute tohoto kroku Jednoznačně se ukaacutezalo že byl všestranně vyacutehodnyacute

VzMklaacute organizace je podfiacutezena NV hl m Prahy tj na kraJskeacute uacuterovni se všemi důsledky řiacutediacuteciacutemi plaacutenovaciacutemi a finančniacuteshymi nošlo ke sdruženiacute pracovniacutech sil i orshyganizaciacute NF uvnitř HaP a tiacutem k růstu činshynosti HaP i těcMo organizaciacute Protože sloushyčeneacute zařiacutezeniacute je relativně velkeacute vzhledem k ostatniacutem kulturniacutem zařiacutezeniacutem došlo i k růstu prestiže teacuteto oblasti na uacutezem hl ffi Prahy ke k(ordinovaacuteniacute programů a tiacutem i k značneacutemu růstu naacutevštěvnosti

Např rok 19B2 chamkterizujiacute z teacuteto straacutenky činnost HaP tato čiacutesla Celkovyacute poshyčet akci 4297 z toho systeacutem Mlaacutedež a kuJ-

DRAacuteHA KOMETY 1983c

Kometa Bowell-Skiff (1983c) objevenaacute 11 uacutenora (viz ŘH 41983 str Bl) byla pomiddot zorovaacutena na několika hvězdaacuternaacutech a v doshybě mezi 15-20 uacutenorem měla jasnost asi 17-18m Na McDonaldově observatoři bylo 17 uacutenora reflektorem o průměru 27 m fomiddot tografovaacuteno spektrum ukazujiacutec kontinuum a slabou emisi kyanu Ze 13 pozic ziacuteskashynyacutech mezi 11-20 uacutenorem počiacutetal B G Marsden přibližnou draacutehu ukaacutezalo se že kometa Bowell-Skiff je periodickaacute s oběžshynou dobou asi 152 roku Ke stejneacutemu zjišshytěniacute došli i E Bowell (USA] a T Urata (Japonsko) avšak dostali poněkud odlišneacute hodnoty periody Marsdenovy elementy draacutehy jsou

T 1983 II I 15115 EČ ()) 16B937deg II 345730deg 19500i 3758deg q 193583 AU e = 068469 a 6)3951 AU

lAUC 3775 [B

tura 3161 celkovyacute počet naacutevštěvniacuteků akciacute 267578 z toho systeacutem Mlaacuteldež a kultura 158579 Tržby (bez školniacutech akciacute] byly 342000- KČls

Jsou to nejvyššiacute vyacutekony v historii pražshyskyacutech zařiacutezeniacute Tato čiacutesla sama o sobě neshyzachycujiacute dalšiacute skutečnosti např okolnost že ve sloučeneacutem zařiacutezeniacute je otevřeno vždy alespoil jedno středisko po všechny dny v tyacutednu od 8 až do 23 hodin a že obsazemiddot niacute všech přednaacuteškovyacutech mjstnost (pět až pro 600 naacutevštěvniacuteků) je až na jedno půlshydne v každeacutem středismiddotku (uacutedržba) uacuteplneacute Pozoruhodneacute je teacutež to že HaP plniacute všechny druhy uacutekolů a rozviacutejiacute všechny druhy činshy

nostiacute ktereacute Lsou daneacute vyacuteše uvedenyacutemi zaacuteshysadami MK ČSR a organizačniacutem řaacutedem a zavaacutediacute noveacute formy Činnosti (např kursy vyacutepočetniacute technilky a velmi uacutespěšneacute litemiddot raacuterně hudebniacute programy J Kursů včetně přiacutepravnyacutech se zuacutečastnilo 423 frekventanshytů teacuteměř vesměs z řad mlaacutedeže Teacutež liteshyraacuterně hudebniacute programy převaacutežně vyproshydaneacute již v předprodeji se vyznačujiacute velmi niacutezkyacutem věkovyacutem průměrem naacutevštěvniacuteků Systematiakaacute činnost speciaacutelnch kursů přishynaacutešiacute vyacutesledky např již podruheacute ziacuteskali uacutečastniacuteci studentskeacute odborneacute činnosti v obshylastikosmonautiky Oberthovu medaili (uděluje ji Mezinaacuterodniacute astronautickaacute unie] Ten10 uacutespěch praacutece s mlaacutedežiacute je mimořaacutedně cennyacute neboť dvakraacutet neziacuteskali tuto medaili studenti z žaacutedneacuteho pracoviště na světě

Mezi vyacuteznamneacute uacutespěchy uplynulyacutech let i roku 1982 patř i technickyacute rozvoj zeshyjmeacutena opravy zaacutekladniacutech aparatur rozvoj

174

měřiacuteciacute a vyacutepočetniacute techniky a zejmeacutena aushy v 10h57 m) Uacutekaz bude pozorovatelnyacute poshytomatizace audiovizuaacutelniacutech aparatur předshy chopitelně za deruniacuteho světla v jižniacute Evroshynaacuteškovyacutech a projekčniacutech saacutelů pě severniacute Africe jihovyacutechodniacute Asii a

O rozviacutejejiacuteciacute se činnosti edičniacute neniacute třeshy v oblasti Indickeacuteho oceaacutenu ba psaacutet - řada čten3řů Řiacuteše hvězd je staacuteshy Merkur je 1 řiacutejna v l1h v největšiacute zaacuteshylyacutemi odběrateli našich publikacI padniacute elongaci 18deg od Slunce a tak jsou

Je nesporně velmi potěšitelneacute psaacutet o nejshy v prvniacute polovině měsiacutece vhodneacute podmiacutenky uacutespěšnějšiacutem roku v historii popularizace pro pozorovaacuteniacute plan~ty raacuteno nad vyacutechodshyastronomie v Praze Hlavniacute uacutečel teacuteto imiddotnforshy niacutem obzorem V 5h 30m bude Merkur 1 řiacutejshyma ce je však jinyacute Veškeraacute činnost provaacuteshy na asi 11deg nad obzorem 5 X asi 9deg 10 X děnaacute v HaP v tomto uacutespěšneacutem roce je jisshy asi 6deg a 15 X asi 2deg Dne 1 řiacutejna vychaacuteziacute tě zaacutevislaacute na prostřediacute velkeacuteho města na Merkur ve 4h 16m ll X ve 4h53 m 21 X kvalitě a zkušenostech pracovniacuteku apod v 5h 5O m a 31řiacute1jna v 6h48m [současně

~ je však nepochybneacute že ji umožnilo zejmeacuteshy s vyacutechodem Slunce) Během prvniacute poloviny na velmi racionlniacute opatřeniacute a to sjednoshy řiacutejna se jasnost Merkura 2)většuje z -O2m

cenI všech sil teacuteto oblasti II raacutemci kraje na -l om v druheacute polovině měsiacutece maacute ooporučujeme proto všude tam kde jsou jasnost -lom Dne 30 řiacutejna je Merkur vhodneacute podmiacutenky vyhovět doporučeniacute MK v horniacute konjul1lkci se Sluncem ČSR a proveacutest toteacutež co v Praze jsme přeshy Venuše je dobře pozorovatelnaacute raacuteno na svědčeni že je to v současneacute době i do vyacutechodniacute obloze Počaacutetkem a koncem měshybudoucna jedinaacute zaacuteruka rozvoje hvězdaacuteren siacutece vychaacuteziacute kolem Zh 30m v polovině řiacutejna a planetaacuteriiacute Oldřich Hlad ve 2h17m maacute jasnost mezi -43m a -4lm

Největšiacute jasnosti dosahuje Venuše 1 řiacutejna Dne 7 řiacutejna v 7h je Venuše v konjunkci s Regulem [planeta 4deg jižně od hvězdy)

Uacutekazy na obloze a 28 řiacutejna ve 14h nastane konjunkce Veshynuše s Marsem (Venuše bude 2deg jižně odv řiacutejnu 1983 Marsu)

Mars je v souhvězdiacute Lva a je pozorovashySlunce vychaacuteeiacute 1 řiacutejna v 5h59m zapadaacute telnyacute v ranniacutech hodinaacutech Počaacutetkem měsiacuteshy

v 17 h40m Dne 31 řiacutejna vychaacuteziacute v 6h47m ce vychaacuteziacute ve 2h26 m koncem řiacutejna ve 211

zapadaacute v 16h40m Během řiacutejna se 2)kraacutetiacute 14m Mars maacute jasnost 19m deacutelka dne o 1 h 48 min a poledniacute vyacuteška Jupiter se pohybuje souhvězdiacutemi Štiacutera a Slunce nad obzorem se zmenšiacute o 11deg z 37deg Hadonoše Bliž se do konjunkce se Slunshyna 26deg cem kteraacute nastane 14 proshnce a tak již Měsiacutec je 6 X ve 12h16m v novu 13 X v řiacutejnu nejsou podmiacutellJky k jeho pozorovaacuteshy

ve 20h43 m v prvniacute čtvrti 21 X ve 22h54m niacute přiacuteliš přiacutezniveacute Zapadaacute kraacutetce po zaacutepadu v uacuteplňku a 29 X ve 4h37m V posledniacute Slunce 1 řLjna v 19h 56m 31 řiacutejna již v 18h

čtvrti Přiacutezemiacutem prochaacuteziacute Měsiacutec 4 řiacutejna 14m JlUacutepiter maacute jasnost -15m až -14m odzemiacutem 16 řiacutejna Během řiacutejna nastanou Dne 13 řiacutejna ve 2h nastane konjunkce Jushykonjunkce Měsiacutece s těmito planetami dne pitera s Antarem při niacutež bude planeta 5deg 3 X v 8h s Venušiacute a v 17h s Marsem severně od hvězdy 5 X ve 4h s Merkurem 8 X v Oh se Sashy Saturn se pohybuje souhvězdiacutemi Panny turnem 10 X v 9h s Uranem a ve 12h a Vah Protože je 31 řiacutejna v konjunkci se s jupiterem ll X ve 23h S Neptunem Při Sluncem neniacute po celyacute měsiacutec pozorovatelnyacute konjunkci Měsiacutece s Jupiterem 10 řiacutejna doshy Počaacutetkem řiacutejna vychaacuteziacute v 8h17m a zapadaacute jde k zaacutekrytu planety - letGs již čtvrteacutemu v 18h41m koncem měsiacutece vychaacuteziacute v 6h 39m Predchizejiacuteciacute zaacuteikryty Jupitera nastaly 6 a zapadaacute v 16h511TI bull

biezna 26 května a 12 zaacuteřiacute Pozorovaciacute Uran je v souhvězdiacute Štiacutera a vzhledem pod miacutenky zaacutekrytu Jupitera Měsiacutecem 10 řiacutejshy k nadchaacutezejiacuteciacute konjunkci se Sluncem kteshyna však nejsou u naacutes přiacutezniveacute jde o tečnyacute raacute bude 2 prosince neniacute již v řiacutejnu v přiacuteshyzaacutekryt nastaacutevajiacuteciacute kraacutetce po ll hodině liš přiacutezniveacute poloze k pozorovaacuteniacute Zapadaacute [tedy za dne naviacutec v době kraacutetce po vyacuteshy počaacutetkem řiacutejna v 19h51m koncem měsiacutece chodu jupitera - Jupiter vychaacuteZiacute 10 řiacutejna již v 17h58m Uran maacute jasnost 6om

Ekard Massalla Euphrosyne Nysa Sappho

a ( a ( a o a ( a (

IX 23 Oh12lm +27deg03 11h497m +11030 2h226m +8deg51 2h362m +9deg28 2h28om +20deg06 X 3 O 072 + 24 39 1 43 1 +1050 2 152 +9 33 2 324 +846 2 260 +18 59 X 13 O 034 +21 44 1 346 +957 2 054 +1014 2 258 +754 2 206 +1724 X 23 O 017 +18 38 1 252 +858 1 541 +10 52 2 173 +658 2 131 +15 28

XI 2 O 028 +15 42 1 162 +801 1 423 +11 31 2 078 +6 03 2 050 +1325

I XI 12 O 068 +1312 1 090 +7 13 1 312 +1210 1 586 +5 19 1 580 +11 29 i

1983

175

měřiacuteciacute a vyacutepočetniacute techniky a zejmeacutena aushy v 10h57 m) Uacutekaz bude pozorovatelnyacute poshytomatizace audiovizuaacutelniacutech aparatur předshy chopitelně za deruniacuteho světla v jižniacute Evroshynaacuteškovyacutech a projekčniacutech saacutelů pě severniacute Africe jihovyacutechodniacute Asii a

O rozviacutejejiacuteciacute se činnosti edičniacute neniacute třeshy v oblasti Indickeacuteho oceaacutenu ba psaacutet - řada čten3řů Řiacuteše hvězd je staacuteshy Merkur je 1 řiacutejna v l1h v největšiacute zaacuteshylyacutemi odběrateli našich publikacI padniacute elongaci 18deg od Slunce a tak jsou

Je nesporně velmi potěšitelneacute psaacutet o nejshy v prvniacute polovině měsiacutece vhodneacute podmiacutenky uacutespěšnějšiacutem roku v historii popularizace pro pozorovaacuteniacute plan~ty raacuteno nad vyacutechodshyastronomie v Praze Hlavniacute uacutečel teacuteto imiddotnforshy niacutem obzorem V 5h 30m bude Merkur 1 řiacutejshyma ce je však jinyacute Veškeraacute činnost provaacuteshy na asi 11deg nad obzorem 5 X asi 9deg 10 X děnaacute v HaP v tomto uacutespěšneacutem roce je jisshy asi 6deg a 15 X asi 2deg Dne 1 řiacutejna vychaacuteziacute tě zaacutevislaacute na prostřediacute velkeacuteho města na Merkur ve 4h 16m ll X ve 4h53 m 21 X kvalitě a zkušenostech pracovniacuteku apod v 5h 5O m a 31řiacute1jna v 6h48m [současně

~ je však nepochybneacute že ji umožnilo zejmeacuteshy s vyacutechodem Slunce) Během prvniacute poloviny na velmi racionlniacute opatřeniacute a to sjednoshy řiacutejna se jasnost Merkura 2)většuje z -O2m

cenI všech sil teacuteto oblasti II raacutemci kraje na -l om v druheacute polovině měsiacutece maacute ooporučujeme proto všude tam kde jsou jasnost -lom Dne 30 řiacutejna je Merkur vhodneacute podmiacutenky vyhovět doporučeniacute MK v horniacute konjul1lkci se Sluncem ČSR a proveacutest toteacutež co v Praze jsme přeshy Venuše je dobře pozorovatelnaacute raacuteno na svědčeni že je to v současneacute době i do vyacutechodniacute obloze Počaacutetkem a koncem měshybudoucna jedinaacute zaacuteruka rozvoje hvězdaacuteren siacutece vychaacuteziacute kolem Zh 30m v polovině řiacutejna a planetaacuteriiacute Oldřich Hlad ve 2h17m maacute jasnost mezi -43m a -4lm

Největšiacute jasnosti dosahuje Venuše 1 řiacutejna Dne 7 řiacutejna v 7h je Venuše v konjunkci s Regulem [planeta 4deg jižně od hvězdy)

Uacutekazy na obloze a 28 řiacutejna ve 14h nastane konjunkce Veshynuše s Marsem (Venuše bude 2deg jižně odv řiacutejnu 1983 Marsu)

Mars je v souhvězdiacute Lva a je pozorovashySlunce vychaacuteeiacute 1 řiacutejna v 5h59m zapadaacute telnyacute v ranniacutech hodinaacutech Počaacutetkem měsiacuteshy

v 17 h40m Dne 31 řiacutejna vychaacuteziacute v 6h47m ce vychaacuteziacute ve 2h26 m koncem řiacutejna ve 211

zapadaacute v 16h40m Během řiacutejna se 2)kraacutetiacute 14m Mars maacute jasnost 19m deacutelka dne o 1 h 48 min a poledniacute vyacuteška Jupiter se pohybuje souhvězdiacutemi Štiacutera a Slunce nad obzorem se zmenšiacute o 11deg z 37deg Hadonoše Bliž se do konjunkce se Slunshyna 26deg cem kteraacute nastane 14 proshnce a tak již Měsiacutec je 6 X ve 12h16m v novu 13 X v řiacutejnu nejsou podmiacutellJky k jeho pozorovaacuteshy

ve 20h43 m v prvniacute čtvrti 21 X ve 22h54m niacute přiacuteliš přiacutezniveacute Zapadaacute kraacutetce po zaacutepadu v uacuteplňku a 29 X ve 4h37m V posledniacute Slunce 1 řLjna v 19h 56m 31 řiacutejna již v 18h

čtvrti Přiacutezemiacutem prochaacuteziacute Měsiacutec 4 řiacutejna 14m JlUacutepiter maacute jasnost -15m až -14m odzemiacutem 16 řiacutejna Během řiacutejna nastanou Dne 13 řiacutejna ve 2h nastane konjunkce Jushykonjunkce Měsiacutece s těmito planetami dne pitera s Antarem při niacutež bude planeta 5deg 3 X v 8h s Venušiacute a v 17h s Marsem severně od hvězdy 5 X ve 4h s Merkurem 8 X v Oh se Sashy Saturn se pohybuje souhvězdiacutemi Panny turnem 10 X v 9h s Uranem a ve 12h a Vah Protože je 31 řiacutejna v konjunkci se s jupiterem ll X ve 23h S Neptunem Při Sluncem neniacute po celyacute měsiacutec pozorovatelnyacute konjunkci Měsiacutece s Jupiterem 10 řiacutejna doshy Počaacutetkem řiacutejna vychaacuteziacute v 8h17m a zapadaacute jde k zaacutekrytu planety - letGs již čtvrteacutemu v 18h41m koncem měsiacutece vychaacuteziacute v 6h 39m Predchizejiacuteciacute zaacuteikryty Jupitera nastaly 6 a zapadaacute v 16h511TI bull

biezna 26 května a 12 zaacuteřiacute Pozorovaciacute Uran je v souhvězdiacute Štiacutera a vzhledem pod miacutenky zaacutekrytu Jupitera Měsiacutecem 10 řiacutejshy k nadchaacutezejiacuteciacute konjunkci se Sluncem kteshyna však nejsou u naacutes přiacutezniveacute jde o tečnyacute raacute bude 2 prosince neniacute již v řiacutejnu v přiacuteshyzaacutekryt nastaacutevajiacuteciacute kraacutetce po ll hodině liš přiacutezniveacute poloze k pozorovaacuteniacute Zapadaacute [tedy za dne naviacutec v době kraacutetce po vyacuteshy počaacutetkem řiacutejna v 19h51m koncem měsiacutece chodu jupitera - Jupiter vychaacuteZiacute 10 řiacutejna již v 17h58m Uran maacute jasnost 6om

Ekard Massalla Euphrosyne Nysa Sappho

a ( a ( a o a ( a (

IX 23 Oh12lm +27deg03 11h497m +11030 2h226m +8deg51 2h362m +9deg28 2h28om +20deg06 X 3 O 072 + 24 39 1 43 1 +1050 2 152 +9 33 2 324 +846 2 260 +18 59 X 13 O 034 +21 44 1 346 +957 2 054 +1014 2 258 +754 2 206 +1724 X 23 O 017 +18 38 1 252 +858 1 541 +10 52 2 173 +658 2 131 +15 28

XI 2 O 028 +15 42 1 162 +801 1 423 +11 31 2 078 +6 03 2 050 +1325

I XI 12 O 068 +1312 1 090 +7 13 1 312 +1210 1 586 +5 19 1 580 +11 29 i

1983

175

Neptun je v souhvězdiacute Střelce Je pozoshyrovatelnyacute ve večerniacutech hodinaacutech počaacutetkem řiacutejna zapadaacute ve 21h13m koncem měsiacutece již v 19h 18m JasnůS1 Neptuna je 78m V poshylovině měsiacutece je Vzdaacutelenost Neptuna od Země 3066 AU od Slunce 3026 AU

Pluto je v souhvězdiacute Panny Dne 23 řiacutejna je v k-onjunkci se Sluncem a tak neniacute po celyacute měsiacutec pozorovatelnyacute V polovině měshy

siacutece je vzdflenost Pluta od Země 3080 AU od Slunce 2986 AU

Planetky V řiacuteJnu je v opozici se Slunshycem něko)jltk jasnějšiacuteoh planetek 5 X [694) Ekard (9 4m ] 18 X (20) Massalia [93 m ) 24 X (3) Juno (78 m ) a (31) Eushyphrosyne (99m ) 27 X [44) Nysa (96 01 )

a 29 X (80) Sappho (96 m ) Polohy plashynerky Juno nalezneme ve Hvězdjřskeacute roshyčence 1983 [str 118) reltascenze a deklishynace ůstatniacutech uvjdiacuteme pro ekvinokcium 19500 v tabulce V řiacutejnu dojde takeacute k přishybliacuteženiacutem některyacutech jasnějšiacutech planetek k jasnějšiacutem hvězdaacutem 1 X v 5h projde (4) Vesta [79m ) 18 severně od 130 Tauri (55 m ] 8 X v 1h (2) Pallas (104 m J 13 severně ůd hvězdy SAO 123693 (54 m [t = = 18h342m 8 = +6deg378) 10 X ve 23h (3) Juno (76 m) 21 vyacutechodně od 70 Ceti (56 m) l3 X (44) Nysa [9l3 m) 23 jižně od fz Ceti [43m) a 20 X ve 12h [3) luno [75m) 14 zaacutepadně od znaacutemeacute proměnneacute hvězd y Miry Cetiacute

Meteory Ve večerniacutech hodinaacutech 21 řiacutejshyna nastaacutevaacute maximum činnůsti vyacuteznamneacuteho roje Orionid jehož matelskou kometou je pravděpodob-ně PHalley pozorovaciacute podshymiacutenky však letos nejsou přiacutezniveacute protože Měsiacutec je praacutevě v uacuteplřlku V řiacutejnu budou miacutet maximum činnosti daacutele tyto rOje Anshydromedidy 3 X Draconidy v ranniacutech hodishynaacutech 10 X jižniacute Piscidy 13 X e-Geminishydy 20 X a Leominoridy 25 řiacutejna

Všechny časoveacute uacutedaje v textu jsou uveshydeny v čase středoevropskeacutem polohy plashynetek v tabulce plat pro Oh světoveacuteho čashysu Vyacutechody a zaacutepady Slunce a planet byly počiacutetaacuteny pro průsečiacutek 15deg poledniacuteku vyacutech deacutelky a 50deg rovnoběžky severniacute šiacuteřky B

bull Prodaacutem dvě soupravy komplet optiky na dashylekohled typu Monar [25 X100 l nebo vyměniacutem jednu soupravu za parabol zrcadlo typ Cassemiddot graln [asi 0 150 mm) s odraz zrcaacutetkem a přiacuteshypad doplatiacutem Prodaacutem kvalit parabol zrcadlo [Newton) 0 200 mm F = 1750 mm nutno obshynovit pokoven - Vaacuteclav Mach Leninova 87 602 DO Brno bull Prodaacutem Somet Binar 25 X100 Somet Monar 25 X100 dalekohledy - sestava objektiv 0 50 a okulaacuter 125 [zv 43X] obj 0 63 a okulaacuter 6 [zv 140X) obj 0 50 a okulaacuter 16 [zv 52X) okulaacuteroveacute vyacutetahy stativy objektiv 0 80 - vše noveacute značky Zelss Daacutele prodaacutem hvězdaacuteřskyacute dalekohled ve vyacuteborneacutem stavu objektiv 0 100 s kompletniacutem přiacuteslušenstvlm - Jemnaacute mechamiddot nika montaacutež na elektrickyacute pohon možnost foshytografovaacuteniacute - Hana Hampejsovaacute Růžovaacute 146 407 14 Arnolllce

176

OBSAH

M Grun a P Koub31yacute Kosmonautika v roce 1982 - K Beneš Vyacuteznam meteoshyroidů v ranyacutech dějin~ch slune~niacute soushystavy - L Schmied Vizuaacutelniacute pozorovaacuteshyniacute Slunce v ČSSR v r 1982 - Kraacutetkeacute zpraacutevy - Uacutekazy na obloze v řiacutejnu 1983

COaEPJKAHME

M rbIH 11 n Koy6cKbl Iiacute ocMoHampBTI1Ka B 1982 r - K EeuroHern 3Ha-leHV1e 1ltleshyTejovli~JB B j8HHOM V1cTopm1 COJIHeIshy

H~M C118TEIMbl - JI illVImiddotI1l El13Y2JIHOe Ha5JI1oZJ8HV1e OOJIHlra lB LJex02JIOB8I0111

B 1982 r - IpaTKl1e~o = weH~IH HBJIeHI1H Hmiddota m~je B OKTJ15pe 1883 r

CONTENTS

M Griln and P Koullsk yacute AacuteCiOl1ilutiCS in Ihe Year 1982 - K Beneš The Role of Meteoroids in the Elrly H1sto y of ihe Solar Sys tem - L Schmiec1 Visual Observation of the Sun in c3ecl1os10vashykia in the Year 1982 - Short Contribushytions - Phenomena in October 1983

ISSN OJ35-5550

Riacuteši thězd řiacutediacute redakčniacute rada Doc Antonin Mkos CSc (předseda reda kčniacute rady J doc RNDr ř i Bouška CSc [vyacutekonnyacute redaktor) RNDr ]lř Grygar CSc prof Oldřich Hlad člen korespond en t ČSAV RNDr Mioslav Kopecshykyacute DrSc ing Bohumil Maleček CSc RNDr lan Stohl CSc technickaacute redaktorka Věra

Suchaacutenkovaacute - Vydaacutevaacute minis terstvo kultury eSR v nakladatelstviacute a vydavatelstviacute Panorama Haacutelkova 1 12072 Praha 2 - Tisknou Tiskařskeacute

zaacutevody n p zaacutevod 3 Slezskaacute 13 12000 Prashyha 2 - Vychaacuteziacute dvanaacutectkraacutet ročně cena jedshynotliveacuteho čiacutesla Kčs 250 ročniacute předplatneacute Kčs

30-_ - Rozšiřuje Poštovniacute novinovaacute služba

Informace o předplatneacutem podaacute a objednaacutevky přijlmaacute každaacute administrace PNS pošta dorushyčovatel a PNS - UacuteED Praha Objednaacutevky do zahranIčiacute vyřizuje PNS - uacutestředniacute expedice

a dovoz tisku Praha zaacutevod Dl adminIstrace vyacutevozu tisku Kafkova 19 16000 Praha 6 shy

Přiacutespěvky ktereacute musiacute vyhovovat pokynům pro autory [viz ŘH 64 24 1(1983) přijiacutemaacute redakshyce Řfše hvězd Šveacutedskaacute 8 15000 Praha 5 Rushykopisy a obraacutezky se nevracejL - Toto čiacuteslo

bylo daacuteno do tisku 11 července vyšlo v srpnu 1983

Kanadskaacute družice Antk-D sloužiacuteciacute staacutetniacute společnosti Telesat - Na 4 str obaacutelky je konstrukce HS 376 tentokraacutet v uacutepravě S BS Družice je připravena v letoveacute konfiguraci pro zaacutevěrečneacute zkoušky v simulaacutetoru kosmickyacutech podmiacuteshynek I Ilt člaacutenku na str 157-161

Kanadskaacute družice Antk-D sloužiacuteciacute staacutetniacute společnosti Telesat - Na 4 str obaacutelky je konstrukce HS 376 tentokraacutet v uacutepravě S BS Družice je připravena v letoveacute konfiguraci pro zaacutevěrečneacute zkoušky v simulaacutetoru kosmickyacutech podmiacuteshynek I Ilt člaacutenku na str 157-161