GE - Vyšší kvalita výuky · na poč. 20. st. poč. obyv. přesáhl 100 tis. vliv na rozvoj MHD provoz zahájen 17.8.1869 (jako první v bývalém Československu) po vzniku Velkého

Gymnázium, Brno, Elgartova 3

GE - Vyšší kvalita výukyCZ.1.07/1.5.00/34.0925

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Téma:EURASIE

Autor: Mgr. Richard Trávníček, Ph.D.

Název: Městská hromadná doprava v Brně

Datum: 20.3.2014

Cílová skupina: student gymnázia

Vzdělávací obor: geografie

Anotace: Prezentace podává přehled o prostorové organizaci městské hromadné dopravy v Brně. Na základě přiložených schémat vývoje tramvajové dopravy a mapy města studenti doplňují názvy zastávek MHD.

PROSTOROVÁ ORGANIZACE MHD V BRNĚ

● Brno třetím městem v Rakousku – Uhersku s pouliční koněspřežkou

● na poč. 20. st. poč. obyv. přesáhl 100 tis. ►vliv na rozvoj MHD

● provoz zahájen 17.8.1869 (jako první v bývalém Československu)

● po vzniku Velkého Brna (1919) počet obyv. zvýšen na 210 tis.

► vliv na budoucí expanzi MHD

● výstavba sídlišť na obvodu města (od 60. let 20. st)

► postupně vzniká hvězdicovitý typ městské zástavby

► podstatně ovlivnilo trasování MHD

● 17.8.1869 slavnostně zahájen PROVOZ POULIČNÍ KONĚSPŘEŽKY

▪ v trase Kiosk (Morav. Nám.) - Kartouzy (Semilasso),viz obr. č. 1

▪ do léta 1870 v provozu další 3 linky (vedeny centrem města)

▪ vysoká cena + málo pasažérů ►1875 zastavení provozu

● 1877 obnoven provoz na trati Pisárky – Katouzy

▪ doprava byla provozována pouze v letním období

▪ po čtyřech letech opět zastavena

▪ dnes trasa linky č. 1 (z větší části)

▪ také v současnosti páteřní tramvajová trasa

● PARNÍ TRAMVAJ (1884 - 1899)

▪ obnovena trať Pisárky – Kartouzy (1884)

▪ zavedena trať Ugartova (Václavská) – Ústřední hřbitov (1900)

▪ obě linky označeny barvou (bílá a zelená)

● ELEKTRICKÁ TRAMVAJ (od 1900)

▪ provoz zahájen r. 1900 (na obou výše uvedených linkách)

▪ postupné zavádění dalších linek:

• žlutá Velké nám. (nám. Svobody) – Zábrdovice, most

• červená Jatky – Tivoli

• modrá Křenová - Komárov

● vedení většiny linek následně neustále měněno a prodlužováno

● linky propojovaly centrum s nejbližším okolím (mimo česká předměstí)

● zvolen radiální systém tratí s provozem 5-ti linek

● hlavní uzlový bod Velké nám., kde se sbíhaly 4 linky (kromě bílé)

● hlavní kolejové úseky v provozu až do dnešní doby

● elektrická tramvaj již masově využívána obyvatelstvem

● tramvaj nevedla do českých předměstí (dík německé správě města)

© Mgr. Richard Trávníček, Ph.D.

● ZA I. REPUBLIKY

▪ připojování českých předměstí na kolejovou síť MHD, např.:

Husovice Maloměřice Obřany

Žabovřesky Židenice Juliánov

▪ výstavba zpětných smyček (končí otáčení na kolejové spojce)

▪ zvoukolejnění většiny sítě

▪ koleje situovány u chodníků (ve středu ulice až od konce 30. let)

▪ otevření 1. autobusové linky (1930)

• v trase Lažanského (Moravské) nám. - Černá Pole

● NACISTICKÁ OKUPACE

▪ další expanze kolejové sítě (také díky nedostatku benzínu a nafty)

• vybudována trať do Černých Polí (1940)

• zprovozněn tzv. malý městský okruh (1942) (viz obr. č. 2, obvodové spojení mezi body „A“ a „B“)

• k MHD přičleněna i lokální železnice do Líšně

• vzrůst frekvence elektrické dráhy (nedostatek benzínu a nafty)

• na konci války (dík náletům) značné poškození kolejové sítě

• provoz obnoven až koncem května 1945


● POVÁLEČNÁ KOLEJOVÁ SÍŤ

▪ koncem 40. let otevřeny nové úseky (viz obr. č. 3), např. napojeny:

• Bystrc • Židenice • Fučíkova (Štefánikova) čtvrť

▪ otevření 1. trolejbusové linky (1949)

• v trase Hl. nádraží - Slatina

▪ v 50. letech zlepšování funkčnosti systému ve středu města, např.: • navýšení počtu kolejí před hlavním nádražím (1957)

• snesení kolejí z ul. Kobližné (dík tzv. malému městskému okruhu)

▪ v 60. letech další prodlužování, ale i zkracování kolejové sítě

• napojení záp. části Králova Pole (1961)

• odpojení Líšně dík zchátralému kolejovému svršku (1964)

• propojení tratí mezi Židenicemi a Maloměřicemi (1968)

▪ v 70. letech výstavba sídlišť na JZ, SZ, S, SV a V města

► prodlužování stávajících linek

► zavádění nových linek

► budování dalších spojovacích úseků ve středu města

▪ v 80. letech na kolejovou síť MHD postupně napojena velká sídliště: • Bohunice 1980 a 1982 ve dvou etapách

• Bystrc 1983 a 1984 ve dvou etapách

• Líšeň – sídliště1986

• odpojeno: úsek Maloměřice – Židenice (1985), viz obr. č. 4



AUTOBUSOVÁ DOPRAVA

● vždy plnila roli doplňkové dopravy ke stěžejní tramvajové

● v 60. letech upřednostňování autobusů dík flexibilnosti vedení tras

● v 70. letech ropná krize = konec expanze autobusů

● v září 1995 ukončeny v přestupních uzlech na obvodu města

● v 9. letech budování autobusových okružních linek (např. 44 a 84)

● poč. 21. st. autobusy zcela převzaly noční dopravní obsluhu města

TROLEJBUSOVÁ DOPRAVA

● vždy plnila roli doplňkové dopravy ke stěžejní tramvajové

● v 60. letech uvažováno o její likvidaci (nepružnost trasování)

● v 70. letech ropná krize = opětovný vzestup trolejbusové dopravy

● v 80. letech snaha po návaznosti na tramvajovou dopravu v uzlech

● 1994 vzniká první trolejbusová tangenciální linka

● 1995 vzniká první trolejbusová peážní trolejbusová linka

TRAMVAJOVÁ DOPRAVA V 90. LETECH

● 1995 snížení počtu linek na 13 (+ snížení jízdních intervalů)

● 1995 vybudován nový úsek přes Renneskou do Bohunic

● 1998 prodloužení v Líšni na ulici Jírovu (zakončeno úvratí)

● po r. 2000 byly prodlouženy pouze dva kolejové úseky:

▪ v Líšni na úvraťovou zastávku „Mifkova“

▪ v Medlánkách na konečnou „Technologický park“


NEVÝHODY BRNĚNSKÉ DOPRAVY

● noční autobusová doprava místo tramvajové

▪ cílem DPMB vypravit méně vozů a tím ušetřit (učiněno dík auditu)

► linky vedeny závlekem, tzn: • ztrácejí přímý směr

• dochází k prodloužení jízdní doby

● neustálé prodlužování intervalů linek

● zdražování jízdného

HODNOCENÍ SOUČASNÉ BRNĚNSKÉ DOPRAVY

● zhoršení kvality městské dopravy (dík výše uvedeným skutečnostem)

● krom výkonného vnitřního okruhu chybí široké obvodové komunikace

● petrifikovaný radiální systém tratí městské kolejové dopravy

● zvýšený počet závleků

● nedostatečný počet tangenciálních linek MHD

● nedostatečný počet segregovaných tras linek MHD

Na základě porovnání přiložených schémat (obr. 1 – 5) a mapy Brna zjisti názvy označenýchtramvajových zastávek brněnské sítě kolejové MHD

1

2

3

4

Líšeň

Černá Pole

Žabovřesky

Horní Heršpice



1

2

3

4

Líšeň

Černá Pole

Žabovřesky

Horní Heršpice

1

2

3

4

Fučíkova (Štefánikova) čtvrť

Řečkovice

Pisárky

Ústřední hřbitov© Mgr. Richard Trávníček, Ph.D.


1

2

3

4

1

2

3

4

1

2

3

4

Stránská skála

Královo Pole, nádraží

Komárov

Bohunice


Zdroje :

HRŮZOVÁ, S.: Možnosti nahrazování autobusových linek v Brně trolejbusovou dopravou.Diplomová práce PřF UJEP, Brno 1985.

MIRVALD, S.: Geografie dopravy, I. Vysokoškolská skripta. Západočeská univerzita, Plzeň 1993.

ŠLAMPA, O.: Všeobecná geografie dopravy. SPN, Praha 1967.

TRÁVNÍČEK, R.: Vývoj prostorové organizace MHD v Brně. Disertační práce Př.F MU, Brno 2001

TRÁVNÍČEK, R.: Vývoj tramvajové dopravy v Brně. Sborník PedF ZČU, Plzeň 2001.

TRÁVNÍČEK, R.: Alle Wege führen zur Mitte, In: Strassenbahn Magazin, 31, Nr. 7, München 2000.

TRÁVNÍČEK, R.: Die Entwicklung des Straßenbahnnetzes in Brünn, In: Nahverkerspraxis, 51, Nr. 11, Dortmund 2003.

Autorem materiálů a všech jeho částí, pokud není uvedeno jinak, je Mgr. Richard Trávníček, Ph.D.

Documents

GE - Vyšší kvalita výuky · na poč. 20. st. poč. obyv. přesáhl 100 tis. vliv na rozvoj MHD provoz zahájen 17.8.1869 (jako první v bývalém Československu) po vzniku Velkého