Finanční stabilita v roce 2009 z pohledu ČNB

Seminář MF ČR Smilovice

28.5.2009

Adam GeršlAdam Geršl

ČNBČNB

ČNB a finanční stabilitaČNB a finanční stabilita

Péče o finanční stabilitu je od roku 2006 explicitně definována v zákoně o České národní bance (ČNB):

§2

(2) V souladu se svým hlavním cílem Česká národní banka

…

d) vykonává dohled nad osobami působícími na finančním trhu, provádí analýzy vývoje finančního systému, pečuje o bezpečné fungování a rozvoj finančního trhu v České republice a přispívá ke stabilitě jejího finančního systému jako celku.

ČNB definuje finanční stabilitu jako situaci, kdy finanční systém plní své funkce bez závažných poruch a nežádoucích důsledků pro současný i budoucí vývoj ekonomiky jako celku a zároveň vykazuje vysokou míru odolnosti vůči šokům.

Finanční stabilita a globální finanční Finanční stabilita a globální finanční krize 2007-2009krize 2007-2009

• finanční stabilita se od roku 1997 stává cílem centrálních bank a dalších národních autorit nejprve rozvinutých (Velká Británie, Švédsko) a postupně též rozvíjejících zemí (Maďarsko)

• Česká republika se k těmto zemím připojuje v roce 2004 založením nového útvaru Referát finanční stability a publikací první Zprávy o finanční stabilitě 2004 (zveřejněna v lednu 2005)

• globální finanční krize započatá v létě 2007 na americkém trhu sub-prime hypoték se stala prvním skutečným testem finanční stability v řadě zemí, které se formálně k cíli finanční stability hlásí

• finanční stabilita je (staro)novým cílem centrálních bank s ještě neujasněnými nástroji => centrální banky, další národní autority (vlády, regulátoři) i mezinárodní instituce tak měly možnost vyzkoušet existující i různé nové a netradiční nástroje v boji s finanční nestabilitou

Vrchol globální finanční krize: Vrchol globální finanční krize: poslední čtvrtletí 2008poslední čtvrtletí 2008

• pád americké investiční banky Lehman Brothers v září 2008 způsobil bezprecedentní likviditní problémy v celém globálním finančním systému

• ty se projevily zejména nárůstem averze k riziku a rizikových prémií propady akciových trhů nárůst volatility na globálních finančních trzích poklesem tržní likvidity na téměř všech finančních trzích souvisejícími problémy některých finančních institucí s bilanční likviditou dalšími odpisy ztrátových aktiv

• vlivem pokročilé mezinárodní finanční integrace se některé problémy přenesly i do dalších, původně nezasažených zemí včetně ČR a emerging markets (depreciace měn, pokles akciových indexů i cen vládních dluhopisů)

• v některých emerging markets došlo i k významnějším výběrům vkladů z bank

Přechod do globální ekonomické Přechod do globální ekonomické receserecese

• v závěru roku 2008 se globální finanční krize postupně stává globální (synchronizovanou) ekonomickou recesí

• vývoj v průmyslu a mezinárodním obchodu zaznamenává bezprecedentní poklesy aktivity, zároveň se zvyšuje nejistota ohledně hloubky a doby trvání propadu

• vytváří další rizika pro finanční systém (nárůst nesplácených úvěrů) v situaci, kdy banky vstupují do nepříznivé fáze cyklu oslabeny ztrátami z toxických aktiv

Hospodářský růst ve vyspělých ekonomikách

(meziroční růst, skutečnost a prognózy z října 2008 a dubna 2009)

Pramen: MMF (World Economic Outlook, April 2009)Pozn.: 2009fO08 je prognóza růstu pro rok 2009 z října 2008,2009f je prognóza pro rok 2009 z dubna 2009

-7

-5

-3

-1

1

3

5

7

Svět Vyspěléekonomiky

Eurozóna USA Japonsko ČR

2006 2007 2008 2009fO08 2009f 2010f

Růst průmyslové výroby v průmyslově orientovaných ekonomikách(meziročně v %)

Pramen: Thomson Datastream

-40

-30

-20

-10

0

10

20

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

ČR Německo Japonsko Korea

Situace v zahraničních bankovních Situace v zahraničních bankovních sektorechsektorech

• banky byly zatím nuceny celosvětově odepsat zhruba 900 miliard USD, zároveň však došlo k rekapitalizacím v obdobném rozsahu

• v EU převyšoval nově dodaný kapitál (300 mld. USD, z čehož 180 mld. USD bylo dodány vládami) ztráty evropských institucí (260 mld. USD)

• MMF ve své nové Zprávě o globální finanční stabilitě (GFSR, duben 2009) navýšil odhad ztrát z amerických úvěrů a souvisejících aktiv na 2,8 bil. USD

• MMF k tomu přidal odhady ztrát z evropských úvěrů a souvisejících aktiv (též z důvodu očekávaného ekonomického poklesu) ve výši 1,25 bil USD.

• celkové ztráty z globální krize 2007-2009 by tak měly podle MMF přesáhnout 4 bil. USD (na americké a evropské banky z toho připadne až 2,5 bil. USD)

Reakce centrálních bank a vládních Reakce centrálních bank a vládních autoritautorit

• centrální banky snížení měnověpolitických sazeb na historická minima za účelem podpory

ekonomiky úprava existujících či zavedení nových nástrojů (rozšíření kolaterálu, swapy,

nákupy dlouhodobých vládních dluhopisů a dalších aktiv) spolupráce s vládami a regulátory na balíčcích pro posílení likvidity a

solvence klíčových finančních institucí (bank)

• vlády a regulátoři rekapitalizace a odkupy špatných

aktiv (jednotlivé programy připraveny ve spolupráci s regulátory a centrálními bankami)

vládní záruky za dluhové cenné papíry vydané bankami

rozšíření pojištění vkladů• v EU: dosavadní závazky vyplývající z

garancí cca 20 % HDP, dosavadní závazky z rekapitalizací cca 5 % HDP

Měnověpolitické sazby od vzniku finančních turbulencí do května 2009

(v %)

Pramen: Thomson Datastream

0

1

2

3

4

5

6

3/07 6/07 9/07 12/07 3/08 6/08 9/08 12/08 3/09

Eurozóna USA ČR

Volatilní finanční prostředíVolatilní finanční prostředí

• i přes dosavadní opatření se volatilita na zahraničních i domácích finančních trzích držela na přelomu let 2008/2009 poměrně vysoko

• to odráželo vysokou míru nejistoty ohledně budoucího ekonomického výkonu, cen aktiv i trajektorie úrokových sazeb

• činí rozhodování subjektů v reálném i finančním sektoru velmi obtížným a přispívá jak nízké poptávce a investicím, tak k nízké likviditě trhů

Volatilita na domácích a zahraničních finančních trzích

(historická volatilita za posledních 90 dnů)

Pramen: Reuters, Thomson Datastream, výpočty ČNB

Pozn.: globální index volatility = součet historické volatility S&P500, DJ Stoxx50, kurzů USD/EUR a YEN/USD, 10Y vládních dluhopisů Německa a USA, ceny zlata, ropy, a 3M Euriboru a 3M Liboru za posledních 90 dnů. Český index volatility = součet historické volatility akciového indexu PX, kurzu CZK/EUR, 10Y vládního dluhopisu a 3M Priboru.

0,0

0,5

1,0

1,5

2,0

2,5

3,0

3,5

4,0

4,5

5,0

05/06 09/06 01/07 05/07 09/07 01/08 05/08 09/08 01/09 05/09

0,0

0,2

0,4

0,6

0,8

1,0

1,2

1,4

1,6

Index volatility (globální) Index volatility (ČR, pravá osa)

Hlavní kanály dopadů globální krize Hlavní kanály dopadů globální krize na ČRna ČR

Finanční instituce

Reálný sektor

Finanční trhy

Finanční systém (instituce, trhy)

Reálná ekonomika (poptávka)

Zahraničí

Česká republika

Projevy globální krize v ČRProjevy globální krize v ČR

• globální finanční krize se v ČR (kromě propadu akciových trhů) v určité míře projevila

na mezibankovních trzích na trhu vládních dluhopisů

• zároveň se v ČR kvůli silnému ekonomickému propojení s eurozónou projevuje globální ekonomická recese v propadu domácí ekonomické aktivity, což dopadá na finanční sektor (především banky)

• na přelomu let 2008/2009 dochází též k určité formě „čisté nákazy“ z důvodu nárůstu averze k riziku vůči regionu střední a východní Evropy, která se projevila nárůstem výnosů dlouhodobých vládních dluhopisů a přechodnou depreciací kurzu

• byla do značné míry způsobena špatnou interpretací některých dat a nedostatečným rozlišováním mezi jednotlivými zeměmi středoevropského regionu

Vývoj na mezibankovních trzíchVývoj na mezibankovních trzích

• nárůst nejistoty ohledně možného selhání dalších finančních institucí jako protistran transakcí vedl k výraznému růstu kreditní prémie jak na eurových a dolarových mezibankovních trzích, tak – i když v menší míře - v ČR

• mezibankovní sazby v ČR se tak ve 4Q2008 přechodně zvýšily a reagovaly na pokles měnověpolitických sazeb s určitým zpožděním; za vyšší úrovní mezibankovních sazeb je však i tlak ze zvýšených dlouhodobých výnosů

Kreditní prémie na mezibankovním trhu(v %)

Pramen: Bloomberg, Reuters, výpočty ČNB

-1

0

1

2

3

4

01/07 04/07 07/07 10/07 01/08 04/08 07/08 10/08 01/09 04/09

EUR 3M kreditní prémie USD 3M kreditní prémie

CZK 3M kreditní prémie PLN 3M kreditní prémie

Vývoj mezibankovních sazeb, 10Y vládního dluhopisu a repo sazby ČNB

(v %)

Pramen: Thomson Datastream

1,0

1,5

2,0

2,5

3,0

3,5

4,0

4,5

5,0

5,5

6,0

01/07 04/07 07/07 10/07 01/08 04/08 07/08 10/08 01/09 04/09

Repo sazba ČNB 2W PRIBOR 3M PRIBOR1Y PRIBOR 10y vládní dluhopis

Likvidita mezibankovního trhuLikvidita mezibankovního trhu

• zároveň dochází k poklesu likvidity (včetně rozšíření spreadů)• preference „hromadění likvidity“ (liquidity hoarding), projevilo se v ČR i

menší participací a odlišným stylem bidováním ve stahovacích repo operacích ČNB

• zatímco v eurozóně se aktivita přesouvá do zajištěných mezibankovních kontraktů, v ČR dochází k přesunu aktivity obchodování do velmi krátkých splatností (O/N) ve 4Q2008, jejichž podíl se v prvních měsících roku 2009 jen částečně opět snižuje

Aktivita na mezibankovním trhu(dle půlročních šetření o průměrných obratech)

Pramen: ČNB

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

duben 2008 říjen 2008 duben 2009

Průměrný denní obrat v mld. Kč Podíl O/N transakcí (v %)

Trh vládních dluhopisů ČRTrh vládních dluhopisů ČR

• v polovině října 2008 v situaci nadměrné nabídky státních dluhopisů na trhu, zejména ze strany zahraničních institucionálních investorů, došlo k rozšíření bid-ask spreadů tvůrců trhu (market makerů) z obvyklých cca 20 bb. až k cca 300 bb.

• vysoké rozpětí mezi cenami dočasně prakticky ochromilo obchodování na tomto trhu prostřednictvím tvůrců trhu, objem obchodů na sekundárním trhu státních dluhopisů se však nesnížil, obchody nadále probíhaly prostřednictvím odlišného systému obchodování (broker)Objemy obchodování s vládními dluhopisy ČR

(v mld. Kč)

Pramen: ČNB

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

01/08 02/08 03/08 04/08 05/08 06/08 07/08 08/08 09/08 10/08 11/08 12/08 01/09 02/09 03/09 04/09

Nové dodávací facility ČNBNové dodávací facility ČNB

• ČNB reagovala na zhoršenou situaci na mezibankovním trhu a na trhu českých vládních dluhopisů zavedením dodávacích repo operací

• akceptace státních dluhopisů jako kolaterálu (vedle krátkodobých pokladničních poukázek), pomohlo zmírnit obavy tržních účastníků z potenciální nelikvidnosti těchto cenných papírů

• nová facilita využívána zejména ve 4Q2008, v roce 2009 jen sporadickyStahovací a dodávací operace ČNB: celkové objemy stažené/dodané likvidity(v mld. Kč)

Pramen: ČNB

020406080

100120140160180200220240260280300320340360380400420440

01/08 02/08 03/08 05/08 06/08 08/08 09/08 10/08 12/08 01/09 03/09 04/09

0

15

30

45

60

75

Objem dodané likvidity (pravá osa)Objem stažené likvidity (levá osa)

Dopad krize na reálnou ekonomikuDopad krize na reálnou ekonomiku

• český podnikový sektor byl postižen především snížením zahraniční poptávky

• ČNB očekává pokles reálného HDP v roce 2009 kolem -2,5 %, vzhledem k předběžným odhadům poklesu HDP v 1Q2009 (-3,4 %) pravděpodobně dojde k přehodnocení prognózy dále směrem dolů

Nové zakázky ze zahraničí, tržby z přímého vývozu a tuzemská spotřeba energie (měsíční data, meziroční index v %)

Pramen: ČSÚ

60

70

80

90

100

110

12/2007 03/2008 06/2008 09/2008 12/2008 03/2009

Tržby z přímého vývozu Nové zakázky ze zahraničí

Tuzemská spotřeba energie

Prognóza vývoje reálného HDP v ČR(v %)

-6

-4

-2

0

2

4

6

8

II/07 III IV I/08 II III IV I/09 II III IV I/10 II III IV

90% 70% 50% 30% interval spolehlivosti

Nárůst nesplácených úvěrů v ČRNárůst nesplácených úvěrů v ČR

• propad ekonomické aktivity se odráží v míře nesplácení úvěrů jak podniků, tak domácností

• prognózovaný ekonomický propad by měl dle modelů ČNB vést k dalšímu nárůstu míry 12M defaultu (u podniků ze 7 % na cca 11 %, u domácností ze 4 % na cca 7 %), nárůst však může být ještě vyšší

• banky se na zvýšení úvěrového rizika aktivně připravují

Vývoj 12M míry defaultu bankovních úvěrů podnikům a podílu úvěrů v selhání(v %)

Pramen: ČNB (CRÚ)

0

2

4

6

8

10

12

14

03/03 03/04 03/05 03/06 03/07 03/08 03/09

12-měsíční míra defaultuTrend 1 měsíční anualizované míry defaultuPodíl úvěrů v selhání (NPL)

Vývoj 12M míry defaultu bankovních úvěrů domácnostem a podílu úvěrů v selhání(v %)

Pramen: Czech Credit Bureau, ČNB

2,0

2,5

3,0

3,5

4,0

4,5

5,0

5,5

09/2007 03/2008 09/2008 03/2009

Úvěry celkemÚvěry na bydleníSpotřební úvěryPodíl úvěrů v selhání (NPL)

Deleveraging: eurozóna versus ČRDeleveraging: eurozóna versus ČR

• v eurozóně dochází vlivem ztrát z toxických aktiv k výraznějšímu omezení nabídky úvěrů (deleveraging), dostupná data jsou však mírně zkreslena směrem dolů sekuritizací úvěrů za účelem vytváření „eligible collateral“

• v ČR je za mírným poklesem úvěrové dynamiky především pokles poptávky, nabídkové faktory (zpřísněné úvěrové podmínky jako požadované zajištění, podíl vlastního financování) však též hrají svou roli

Dynamika úvěrového vývoje v Eurozóně

(měsíční data, meziroční růst úvěrů v %)

Pramen: ECB

0

2

4

6

8

10

12

14

16

09/04 03/05 09/05 03/06 09/06 03/07 09/07 03/08 09/08 03/09

Úvěry celkem Nefinanční podniky Domácnosti

Dynamika úvěrového vývoje v ČR

(měsíční data, meziroční růst úvěrů v %)

Pramen: ČNB

0

5

10

15

20

25

30

35

40

09/05 01/06 05/06 09/06 01/07 05/07 09/07 01/08 05/08 09/08 01/09

Úvěry celkem Nefinanční podniky Domácnosti

Averze k riziku vůči střední a Averze k riziku vůči střední a východní Evropěvýchodní Evropě

• averze k riziku vůči regionu střední a východní Evropy se počátkem roku 2009 prudce zvýšila

• důvodem bylo kromě obecného nárůstu averze k riziku po pádu Lehman Brothers zejména

zhoršení vyhlídek ekonomického vývoje tohoto se západní Evropou značně ekonomicky propojeného regionu v průběhu 2. poloviny roku 2008

závislost některých z těchto ekonomik na externím financování úvěrové expanze a související obavy o dostupnosti externích financí v situaci vysoké averze k riziku

depreciace měn v situaci, kdy v některých ekonomikách existuje vysoké procento úvěrů poskytovaných v cizích měnách, což by navíc v kombinaci s nízkým ekonomickým růstem vedlo k výraznému nárůstu nesplácených úvěrů v těchto ekonomikách

Odraz na finančních trzíchOdraz na finančních trzích

• depreciace měn a nárůst CDS spreadů

• možnost nepříznivého vývoje v regionu střední a východní Evropy reflektoval i vývoj cen akcií a cen kontraktů CDS bankovních skupin s významnými expozicemi vůči tomuto regionu

Credit default swapy vybraných evropských bank

(v b. b.)

Pramen: Thomson DatastreamPozn.: Minimální expozice v CEE představuje průměr CDS zahraničních bank s minimálními nebo žádnými expozicemi v CEE. Jsou zde zahrnuty UBS, Credit Suisse, Deutsche Bank, Commerzbank, Barclays a BNP Paribas.

0

100

200

300

400

500

600

01/08 03/08 05/08 07/08 09/08 11/08 01/09 03/09 05/09

Raiffeisen bank KBC GROUP

Erste Bank Unicredit

Societe Generale Minimální expozice v CEE

Spready credit default swapů vybraných evropských vlád

(b. b.)

Pramen: Thomson Datastream

0

100

200

300

400

500

600

01/07 04/07 07/07 10/07 01/08 04/08 07/08 10/08 01/09 04/09

CZ HU PL SK Průměr EU27 SE

Česká republika a region střední a Česká republika a region střední a východní Evropyvýchodní Evropy

• ČR byla touto averzí k riziku též – i když v menší míře – postižena (depreciace kurzu, nárůst rizikové prémie dluhopisů a CDS spreadů) z důvodu nedostatečného rozlišování investorů pomocí fundamentů

• ČR sice patří k novým členských zemím EU z regionu střední a východní Evropy, není ale již mezinárodními institucemi a řadou globálních investičních bank klasifikována jako rozvíjející se země (emerging market)

• Světová banka i MMF zařazují ČR (spolu se Slovenskem a Slovinskem) do „advanced countries“

• známý index JP Morgan EMBI spread pro emerging markets již od 1.1.2009 ČR nezahrnuje

Vývoj kurzu koruny a jeho volatility

Pramen: vlastní výpočty na základě dat ČNBPozn.. Přerušovaná přímka indikuje dlouhodobý trend.

20

22

24

26

28

30

32

34

36

38

3/00 1/01 11/01 9/02 7/03 5/04 3/05 1/06 11/06 9/07 7/08

0

5

10

15

20

25

30

CZK/EUR levá osa) Implikovaná 1M volatilita pravá osa)

Riziko refinancování (roll-over risk) v Riziko refinancování (roll-over risk) v ČR minimálníČR minimální

• ČR je kromě Slovinska jedinou novou členskou zemí EU ze střední a východní Evropy, která je nezávislá na externím financování bankovního sektoru, a to i přes vysoký podíl zahraničního vlastnictví domácích bank

• kladná čistá externí pozice bank naznačuje, že české banky jsou často čistými věřiteli evropských bankovních skupin, do kterých patří

• hrubé externí výpůjčky domácích bank jsou ve srovnání s ostatními zeměmi regionu i EU malé

Čistá externí pozice bankovních sektorů zemí EU

(čistá zahraniční aktiva v % HDP, konec roku 2008)

Pramen: IFS IMF.

Pozn.: EU je váženým průměrem zemí EU, kde jako váhy byly použity podíly na HDP.

-50

-40

-30

-20

-10

0

10

20

30

40

50

CZ SI PL SK BG HU RO LT EE LV AT DE BE FR SE DK UK EA EU

Hrubý externí dluh bankovních sektorů zemí EU

(v % HDP, konec roku 2008)

Pramen: BIS, IMF

Pozn.: Pro některé země EU nebylo k dispozici rozložení dle splatnosti; EU je váženým průměrem zemí EU, kde jako váhy byly použity podíly na HDP.

0

50

100

150

200

250

PL CZ RO SK BG LT HU SI EE LV DE FR AT BE SE DK UK EA EU

Krátkodobý externí dluh Dlouhodobý externí dluh

Vysoké krytí úvěrů vklady a absence Vysoké krytí úvěrů vklady a absence FX úvěrů domácnostemFX úvěrů domácnostem

• důvodem nezávislosti bankovního sektoru ČR na externím financování je i na evropské poměry vysoký poměr vkladů na úvěrech; to přispívá i k vysoké likviditě bank a jejich relativní nezávislosti na mezibankovních výpůjčkách

• v ČR nejsou téměř žádné úvěry domácnostem v cizích měnách = nezávislost bank na mezibankovním trhu eur či CHF a dlužníků na měnovém kurzu a úrokových podmínkách v zemi věřitele

Úvěry denominované v cizí měně

(v % všech úvěrů daného segmentu; data ke konci roku 2008)

Pramen: BIS, ECB, centrální banky

Pozn.: EA = eurozóna. SI - data k únoru 2008; BE - domácnosti pouze úvěry na bydlení, podniky zahrnují veškeré klientské úvěry mimo úvěrů na bydlení.

0102030405060708090

100

LV EE HU RO LT PL BG SI SK CZ EA AT BE SE

domácnosti podniky

Poměr vkladů k úvěrům(v %, konec roku 2008; nebankovní rezidentské úvěry a vklady)

Pramen: ECBPozn.: EA = eurozóna; EU = průměr všech zemí EU.

0

20

40

60

80

100

120

140

CZSK PLBGROHU SI LT EE LV BEDEAT FR UKSEDK EAEU

Mylná interpretace dat BIS Mylná interpretace dat BIS

• jedním z důvodů, proč ČR byla zařazena do skupiny zemí střední a východní Evropy ohrožené rizikem refinancování, byla mylná interpretace dat BIS o konsolidovaných zahraničních pohledávkách (foreign claims)

• „foreign claims“ v databázi BIS zahrnují nejen přeshraniční (cross-border) pohledávky mezinárodně aktivních bank vůči jednotlivým zemím, ale i celá portfolia lokálních pohledávek dceřiných společností a poboček těchto bank v daných zemích

• tento indikátor je přirozeně velký v zemích, kde jsou domácí banky ve velké míře vlastněny zahraničními subjekty (de facto všechny nové členské země EU z regionu střední a východní Evropy); v ČR například činil na konci roku 2008 zhruba 175 mld. USD (cca 80 % HDP)

• média, analytici i mezinárodní instituce mylně použily „foreign claims“ jako indikátor závislosti jednotlivých ekonomik na bankovním financování ze zahraničí

Příklad nesprávné interpretace dat Příklad nesprávné interpretace dat BIS, bohužel v posledním MMF GFSRBIS, bohužel v posledním MMF GFSR• foreign claims v řadě nových členských zemí EU nejsou v relativním

vyjádření příliš odlišné od některých dalších zemí EU, liší se však struktura

• MMF ve svém posledním GFSR (April 2009) bohužel opět mylně interpretuje data BIS jako „cross-border funding“

„…many countries use large amounts of cross-border funding, in relation both to their GDP and to the size of their banking system assets“ (MMF GFSR April 2009, box 1.2, str. 12)

Zahraniční pohledávky za vybranými zeměmi z dat BIS(v % HDP, 2008)

Pramen: BIS, IMF, Eurostat, výpočty ČNB

Pozn.: Jedná se výpočet založený na datech BIS v obou dostupných metodikách. Data za EU a eurozónu (EA) nejsou konsolidována.

0

20

40

60

80

100

120

140

160

EE LV HU SK LT BG CZ SI RO PL BE AT FR DE UK DK SE EA EU

Přeshraniční pohledávky (cross-border claims)

Pohledávky dceřinných společností a poboček zahraničních bank zarezidenty (local claims of foreign banks' affiliates)

Data BIS a externí financování Data BIS a externí financování ekonomikekonomik

• data BIS o foreign claims neberou v úvahu, z jakých zdrojů jsou financovány úvěry dceřiných společností a poboček mezinárodně aktivních bank

• v ČR a v některých dalších zemích EU jsou úvěry poskytnuté zahraničně vlastněnými bankami převážně financovány z domácích vkladů

• používání objemu foreign claims jako indikátoru rizika externího refinancování by pak implikovalo, že by de facto hrozil masivní odliv vkladů od lokálních vkladatelů domácích bank a mateřské banky by musely dodat chybějící prostředky z vlastních zdrojů, což je přinejmenším velmi extrémní a nerealistický předpoklad

• rozumnější ukazatel (hrubého) externího financování je hrubý (přeshraniční) dluh ČR u zahraničních bank, který činí jen cca 40 mil. USD (16 % HDP)

• proti mylné interpretaci dat BIS, velmi hrubému zjednodušení a nedostatečnému rozlišování mezi jednotlivými zeměmi regionu ČNB razantně vystoupila v únoru/březnu 2009 (zveřejněné reakce na články v The Economist, Financial Times, tisková zpráva ČNB); komunikační „kampaň“ byla relativně úspěšná

Bankovní sektor ČRBankovní sektor ČR

• bankovní sektor ČR zůstává v dobré kondici, což je důsledek minimální expozice vůči toxickým aktivům z důvodu orientace

domácích bank na konzervativní model tradičního bankovního zprostředkování (vklady, úvěry), který na nenasyceném českém trhu generuje dostatečné výnosy pro vlastníky

relativně obezřetné úvěrové politiky bank (konzervativní poměry LTV – loan-to-value)

vysoké likvidity, která se i díky regulatorním omezením nepřesouvala v průběhu krize do zahraničních matek

slušné kapitálové přiměřenosti, které se dokonce meziročně mírně zvýšila z důvodu vysoké tvorby zisku v předchozích letech i navýšení kapitálu (na konci března 2009 činí 12,9 %; Tier 1 pak 12,3 %)

• současná mezinárodní finanční komunita se nyní ve větší míře soustředí na Tier 1 přiměřenost, kdy za bezpečnou úroveň je považována hodnota 10 %

Ziskovost a likviditaZiskovost a likvidita

• vlivem nárůstu kreditního rizika a přeceněním některých rizikových aktiv došlo k velmi mírnému poklesu ziskovosti bank, stále se však ve srovnání s mateřskými institucemi jedná o vysoké zisky

• likvidita zůstává na solidních úrovních, zátěžové testy nepříznivého vývoje v oblasti bilanční i tržní likvidity ukazují na odolnost bank vůči tomuto riziku

Vývoj zisku v bankovním sektoru

(mld.Kč; mld. EUR)

Pramen: ČNB, zveřejňované výsledky bankovních skupin

Pozn.: Agregované hodnoty za skupiny zahraničních mateřských bank (Erste Group, KBC Group, Société Génerále Group, Unicredit Group).

0

20

40

60

80

100

120

140

160

Zis

k z

finan

ční

činn

osti

Hru

bý z

isk

před

zdan

ěním

Čis

tý z

isk/

ztrá

ta

Zis

k z

finan

ční

činn

osti

Hru

bý z

isk

před

zdan

ěním

Čis

tý z

isk/

ztrá

ta

Zis

k z

finan

ční

činn

osti

Hru

bý z

isk

před

zdan

ěním

Čis

tý z

isk/

ztrá

ta

2006 2007 2008

Bankovní sektor ČR

(mld. Kč)

Velké banky v ČR

(mld. Kč)

Zahraniční mateřské banky

(výsledky skupiny, mld.

EUR)

Poměry likvidity v bankovním sektoru(%)

Pramen: ČNB

0

20

40

60

80

100

12/06 3/07 6/07 9/07 12/07 3/08 6/08 9/08 12/08 3/09

Úvěry / vklady (klientské)

Rychle likvidní aktiva / celková aktiva

Závazky splatné na požádání / vklady (celkem vč. úvěrových institucí)

Testování odolnosti bank Testování odolnosti bank

• ČNB pravidelně testuje odolnost finančního sektoru (bank, pojišťoven a penzijních fondů) vůči úvěrovému, tržnímu a likviditnímu riziku

• narozdíl od nyní známých „amerických stress testů“ se v ČNB aplikuje tzv. top-down přístup (testy provádí ČNB na portfoliích reportovaných bankami – není tak přesné jako americký „bottom-up“ přístup)

• první dva typy rizik jsou testovány v rámci makroekonomických scénářů: tři alternativní nepříznivé scénáře (poklesy HDP, pohyb úrokových sazeb a

měnového kurzu) generované predikčním modelem ČNB (g3) modelově stanovené míry defaultu (migrace úvěrů do kategorie

„nesplácené“) a růst úvěrů v závislosti na vývoji makroprostředí pohyb tržních veličin (úroky, měnový kurz) ovlivňují přecenění držených

aktiv a čistý úrokový zisk• zároveň je předpokládáno, že banky budou i v nepříznivém scénáři generovat

určité čisté výnosy• dopady do kapitálu a zisku vedou k novým úrovním kapitálové přiměřenosti po

testu, kde se hodnotí její úroveň a nutnost případných kapitálových injekcí

Výhled pro budoucí období Výhled pro budoucí období

• hlavním rizikem pro budoucí období je nejistota spojená s nárůstem nesplácených úvěrů v závislosti na makroekonomickém vývoji u nás, který do značné míry závisí na ekonomickém vývoji v zahraničí

• zároveň v situaci zvýšené nejistoty, volatility a nedostatečného řešení problému ztrátových aktiv v bankovních systémech v EU nelze vyloučit i některé další šoky v tržních veličinách či likviditě

• v květnu připravené alternativní makroekonomické scénáře, které zachycují výše uvedená rizika pro budoucí období, jakož i dopad těchto scénářů na finanční sektor včetně pokročilého testu bilanční likvidity bank, budou zveřejněny

v nové Zprávě o finanční stabilitě 2008/2009

v úterý 16. června 2009

Děkuji Vám za pozornost! Děkuji Vám za pozornost!

Kontakt:

Adam GeršlSAO ekonomického výzkumu a finanční stability

ČNBadam.gersl@cnb.cz

financial.stability@cnb.cz