Evropského sympozium zdravotního managementu prasat ESPHM Espoo 2011

Jan BernardyČlen představenstva EAPHM

Terezín 2.11.2011

Vybraná témata

• Diagnostika a prevalence kulháníElisabeth Okholm‐Nielsen, Dánsko

• Mléčnost prasnicChantal Farmer, Kanada

• Agresivita selat a okusování ocásků Prof. Sandra Edwards, Spojené království

• Imunizace a design vakcinačních programů u prasatEnric Mateu, Španělsko

Diagnostika a prevalence kulhání prasat

Elisabeth Okholm‐NielsenDanish Slaughterhouses

Dánsko

Diagnostika a prevalence kulhání prasat

• Odhalování příčin kulhání a předchozího stavu zvířat = detektivní práce

• Kulhání ‐ každodenní problém – všech chovů– všech věkových kategorií

Selata

• Často vidíme chodit selata po třech• Postižená končetina je bolestivá, oteklá a horká na dotek

• S danými diagnostickými možnostmi odlišíme nanejvýš zlomeninu

Kulhání

individuální

infekční

trauma

hromadné hledání společných příčin

Odstávčata, běhouni

• Smísením vrhů vzniknou větší skupiny a stres, vystrašená selata překonávají bolestivost

• Kulhání bez zjevné příčiny má příčinu v infekci nebo zranění v proximální části –ramenní/kyčelní kloub, loket/koleno. 

• Z patogenů se nejčastěji uplatní S.suis, H.parasuis, méně často M.hyosynoviae, M.hyorhinis

Výkrm a prasničky

• Prevalence kulhání ve výkrmu je nízká• Projeví se za nepříznivých okolností hromadně• Problém zejména u chovných zvířat• Tuhá chůze, strmé úhlení kloubů, kymácivé kroky• Osteochondrosis, chronická červenka – podání antibiotik malý význam, spíše léky proti bolesti

• Akutní laminitida ‐Mycoplasma hyosyn., obtížná diagnostika‐začervenalé zbarvení kloubního obsahu, léčba TTC, makrolidy, pleuromutiliny.

Prasnice

• Kulhání prasnic ‐ obtížně diagnostikovatelné, kvůli váze nemůže skákat po 3

• Fyziologická je i pomalá chůze Xpatologicky postižená končetina může být rovnoměrně zatěžována (při pocitu ohrožení) ‐nízké až střední postižení je zakryto, pokud je prasnice nucena k rychlému pohybu

Prasnice

• Všímám si: rovnoměrnosti zatěžování končetin,krátkých krůčků, úhlu kloubů, ochoty k pohybu…

Prasnice

• Paznehty jsou zjišťovány nejčastěji jako příčina (snadná diagnostika), skutečné důvody?

• Studie ve 2 dánských chovech (42 brakovaných prasnic bylo detailně postmortálně vyšetřeno)– 50% artróza (predominantně loket, koleno)– 25% poškození paznehtů a stržení paspárků 

• Léze rohoviny byly pozorovány i u nekulhajících prasnic

Prasnice

• Diagnostické možnosti kulhání:• Protilátky (ELISA) H.parasuis, E.rhusiopathiae, M.hyosinoviae – používáno jen zřídka

• Protein akutní fáze (APP, APR) – nespecifický• RTG, Ultrazvuk – indikace změn chrupavky, kombinace s biomarkery (pentosidin) – mnoho výkrmových prasat má změny chrupavek bez projevu kulhání

Prasnice

• Diagnostické možnosti kulhání:• Pitva – vyžaduje zkušeného prosektora, neboť samotný PA nález osteochondrózy nemusí být spojen s kulháním a negativní nález u kulhajícího zvířete není jen důsledkem přehlédnutí změn. Pohybový aparát je složitý, ale nejčastěji pozorujeme intermitentní chromnutí u zvířat s osteochondrózou.

Prasnice

• Osteochondróza – tři stádia• Osteochondrosis latens – fokální      .                      nekróza epifýzy

• Osteochondrosis manifesta – patrná makroskopicky a na RTG snímku

• Osteochondrosis dissecans – fisury se formují do většího okrsku

Prasnice

• Diagnostické možnosti kulhání:• Klinické vyšetření je zcela závislé na zkušenosti a posouzení okolností (zda kulhání ustává po chvíli chůze; kluzká podlaha nutí i zdravá prasata k opatrnějšímu našlapování)

• Bližší vyšetření větších prasat je komplikované, lze uplatnit skórovací tabulky podle FeetFirst® (Zinpro)

PrasniceSkóre Popis

0 Prasnice se pohybuje snadno, našlapuje na všechny čtyři končetiny.

1

Prasnice se pohybuje relativně normálně, s patrným kulháním. Neochotně přenáší váhu na postiženou končetinu, ale pohybuje se bez větších obtíží z místa na místo.

2Jsou patrné kompenzační pohyby hlavou nebo hrbení hřbetu při vyvažování kroku postiženou končetinou.

3Silná neochota k chůzi a přenesení váhy na postiženou končetinu. Přimět zvíře k pohybu je krajně obtížné.  Podle Zinpro Performance Minerals®

Prasnice

• Léčba antibiotiky není indikována, ačkoliv je často ordinována ve snaze po intervenci a pomoci zvířeti

• Protizánětlivá terapie může být účelnější, infekční artritis jen zřídka

• Základem správné terapie je zkušenost diagnostika s kulháním

Faktory ovlivňující produkci mléka a vývoj mléčné žlázy prasnice

Chantal Farmer, Dairy and Swine Québec, 

Agri‐Food Canada

Faktory ovlivňující produkci mléka

• Produkce mléka – základní předpoklad růstu a zdroje energie sajících selat

• Ovlivněna mnoha faktory (velikost vrhu, parita, výživa prasnice, genetika, management, prostředí vnější a vnitřní (žlázy s vnitřní sekrecí)

• Jeden faktor je opomíjen: rozvoj mléčné žlázy prasničky 

Faktory ovlivňující produkci mléka

• Produkce mléka je závislá na počtu buněk produkujících mléko na počátku laktace.

• Byl prokázán vliv množství DNA (indikátor množství buněk) na růst selat.

• Mamogeneze probíhá ve dvou stádiích, řízena hormonální interakcí (estrogeny, prolaktin, relaxin)– u prepubertálních prasniček (3 měsíce stáří)– v poslední třetině březosti

Faktory ovlivňující produkci mléka

• Endokrinní manipulace mamogeneze pomocí inj. aplikace prolaktinu po 28 dní v 75kg ž.hm. – větší rozvoj ml. žlázy charakterizovaný počtem sekrečních buněk a větším průsvitem duktu

• Stupeň rozvoje mléčné žlázy nesouvisel s podanou dávkou prolaktinu

Faktory ovlivňující produkci mléka

• Výživa od stáří 6‐10 týdnů do zapuštění nemá zásadní vliv na rozvoj mléčné žlázy

• Nicméně – u pokusných skupin omezení výživy o 20% od stáří 90 dnů do puberty mělo drastický vliv na rozvoj parenchymu mléčné žlázy.

• Ad libitum vs restrikce krmení stimulovalo rozvoj ml. žlázy, ale snížení proteinu v KD se neprojevilo

Faktory ovlivňující produkci mléka

• Podání fytoestrogenu genisteinu (soja) 2,3g/den od 3 měsíců do puberty zvýšilo počet mléčných buněk v 183 dnech stáří

• Přídavek lnu v období puberty (lněného semínka) neměl dopad na rozvoj ml.žlázy, zatímco podaný v období 63 dne březosti do odstavu měl pozitivní vliv na rozvoj ml.žl. potomstva

Faktory ovlivňující produkci mléka

• K involuci dochází během v průběhu 7‐10 dnů u neodsávané mléčné žlázy, ireversibilní proces nastává po 3 dnech od porodu

• Nevyužití struku v první laktaci znamená snížení produkce v dalších laktacích. Selata v druhém vrhu kojená ze struků dříve zaslepených měla o 1,1 kg méně 56.den

• Selata rozlišují mezi takovými struky a bojují o místo u struku dříve nezaslepeného.

Faktory ovlivňující produkci mléka

• V současném trendu zvyšování velikosti vrhu je požadavek mléčnosti prasnic prvořadým úkolem. 

• Mléčnost je ovlivněna více faktory, z nichž výživa a použití bioaktivních krmných doplňků s fyto‐estrogeny může hrát důležitou roli u hyperprolifických prasnic

Agresivita selat a okusování ocásků 

Prof. Sandra Edwards, Spojené království

Agresivita selat

• Okusování ocásků – zdánlivě malicherný problém, vzpurně se objevující u průmyslově odchovávaných prasat

• Ve státech s rutinní registrací poranění ocásků na jatkách je prevalence 0,5‐3,4 (EFSA 2007)

• Číslo je silně podhodnoceno, těžké případy uhynou, nebo jsou vyřazeni při brakaci

• Existuje korelace v jatečné evidenci stupně zašpinění a poranění ocasu dodávaných prasat

Agresivita selat

• Poraněná prasata je snadné evidovat a většina prací se soustředí na oběti. Častěji to jsou větší samci.

• Existuje domněnka, že existují predisponované oběti. 6 dní před vzplanutím agresivity bývají častěji zraňováni. Po vzplanutí jsou všechna selata napadána rovnoměrně.

Agresivita selat

• Důležitější však je charakteristika agresora, zvláště v době před a při začátku vzplanutí agresivity.

• Téměř nemožné, časově náročné.• Plemenná dispozice – vyšší u Landrace než BU, nižší u Hampshire

• Heritability 0,27 u Landrace; pozitivní korelace se zmasilostí, negativní korelace s výškou hřbetního tuku – možná metabolická vazba

Agresivita selat

• Agresoři zvaní „fanatičtí okusovači“jsou selata s signifikantně nižší hmotností než ostatní, s pomalejším růstem před a po odstavu. To odpovídá obecné představě zakrslíka s potravinovým deficitem.

• Před vzplanutím je pozorována vyšší aktivita nejen ve žvýkání ocásků, ale i řetězů a dalších prvků obohaceného prostředí.

Agresivita selat

• Existuje vztah k neuroendokrinní hladině serotoninu, ovlivňující žravé chování. Snížená hladina tryptofanu, důležitého pro syntézu serotoninu v krmivu, vyvolala zvýšenou žvýkací aktivitu i umělých atrap ocásků nasáklých krví.

• Selata krmená čtyřmi úrovněmi tryptofanu vykázala nižší okusování ocásků a uší u dvou skupin krmených vyššími hladinami tryptofanu

Agresivita selat

Motivace k okusování• Tři odlišné typy okusování

– Běžné dvoufázové okusování, nejdřív nekrvavé při ležení prasat, později intenzivní s krvácením a s eskalací ve skupině. Vyplývá z frustrace sání a nedostatku obohacujících prvků.

– Druhý typ agresivní motivace je náhlé a násilné napadání a poškozování bez předchozí nekrvavé fáze. Způsobuje těžší poranění a vyskytuje se v souvislosti s bojem o místo u krmítka, k ležení apod.

– Třetí typ je obsesivní návyk, jedno snadno identifikovatelné sele žvýká stále ocásky ostatním. Má spíše patologický než nutriční základ.

Agresivita selat

Rizikové faktory ‐multifaktorilní příčiny

• Faktor 1• nedostatek obohacení prostředí, ve stlaných provozech s neřezanou slámou se vyskytuje podstatně méně často.

Agresivita selat

8

5854

29

Okus ocásků podle obohacení prostředíSláma 2x denně Řetězy Gumové hadice Slaměné smotky

Agresivita selat

• Faktor 2• Alimentární deficit proteinu, aminokyselin (tryptofan), energie

• Vede k potravní motivaci hladem po specifické součásti výživy, dostupné kanibalizmem

Agresivita selat

• Faktor 3• Nedostatek prostoru, nedostatek místa u krmného zařízení, napaječkek apod. ‐ druhý typ agresivní motivace

• Negativní korelace počtu krmných míst a poranění uší a ocasů

Agresivita selat

• Faktor 4• Teplotní pohoda a proudění vzduchu• Střídání vysokých a nízkých teplot, proudění vzduchu, prach a stájové plyny překračující normu a další nedostatky:

• Ve stáji s rozprašovačem vody v horkých dnech bylo méně okousání než u kontrol bez vlhčení

• Průvan v místě ležení selat byl prominentní rizikový faktor (druhý typ agresivity)

Agresivita selat

• Taylor et al. (2011) vytvořil tabulku 83 rizikových faktorů sledováním na 65 farmách po 12 měsíců (HAT, Husbandry Advisory Tool) s vyjádřením závažnosti (n) vlivu na okusování ocásků, od vlivu onemocnění (80), po vliv typu hraček pro obohacení prostředí (2,5); dále např. obohacení prostředí (25)

Agresivita selat

• Zvládnutí vzplanutí• Přítomnost krve eskaluje okusování a agresivní chování u ostatních selat a vykazuje prvky epidemie. 

• Pravděpodobnost vzplanutí po zjištění prvního pokousání je 0.55

• Je proto zásadní zastavit okusování záhy. Příznakem může být šest dní předem zvýšení nezraňující manipulace s ocásky a zvýšený neklid ve skupině. U skupiny prasat s nekrácenými ocásky se zvyšuje počet selat nesoucích ocásek svěšený.

• Účinným ošetřením skupiny může být nalezení a separace útočníků a podání slámy 2x denně

Agresivita selat

• Země EU, které implementovaly Směrnici 91/630 zakazující rutinní zkracování mají 3‐4x vyšší výskyt okusování ocásků 

• Kontrolovaná studie: 10% u skupiny bez ocásků, 50% u intaktní skupiny s ocásky, zraňování koreluje s délkou kráceného ocásku

Délka ocásku (cm) 3 6 9 intakt

Log Podílu rizik (odds.ratio)

‐ 2,8 3,3 4,6

Agresivita selat

• Některé farmy zvládají odchov prasat s ocásky dořešením obohacení prostředí, jiné nikoliv

• Multifaktoriální predispozice ukazují na rezervy v chovu prasat a na míru zátěže prostředím v industriálním odchovu prasat

Imunizace a design vakcinačních programů u prasat

Enric Mateu, CReSA Barcelona

Španělsko

Design vakcinačních programů

• Udržení zdraví je klíčovou otázkou chovů prasat v Evropě

• A) zdravá potravina• B) nemoci stojí peníze• Zvýšený tlak veřejnosti, požadavek na snížení použití antibiotik

Design vakcinačních programů

• Vakcinací se rozumí kontrola onemocnění v chovu a omezení léčebné intervence

• Vakcinace podle kategorií sleduje odlišné cíle u prasniček, prasnic, odstávčat a výkrmu.

Design vakcinačních programů

• Vakcinace prasniček a prasnic se provádí buď živými vakcínami nebo silně adjuvantními inaktivovanými, schopnými silné humorální odpovědi březích zvířat

• Imunoglobuliny v séru korespondují s hladinou v kolostru

Design vakcinačních programů

• Vakcinace selat má za cíl systémovou ochranu a nejčastěji prevenci respiračních onemocnění

• Čím časněji jsou selata vakcinována, tím dříve jsou chráněna, ale dochází k interferenci s mateřskými protilátkami

• V některých případech nejsou dostupné komerční vakcíny, nebo jen proti několika subtypům; autogenní vakcíny vyáběné na zakázku v Evropě proti streptokokům, hemofilům apod.

Design vakcinačních programů

• Hlavní příčiny vakcinačních chyb jsou• A) neadekvátní aplikace (s.c., do tukové tkáně)• B) neadekvátní vakcinační schema (podání jedné dávky u dvoudávkové vakcíny)

• C) interference s mateřskými protilátkami

Design vakcinačních programů

• Ověření účinnosti vakcinačního programu• A) klinicko‐patologický monitoring na farmě• B) serologický monitoring přítomnosti protilátek po vakcinaci nebo opačně – kontrola sentinelových zvířat u vakcín se sterilizační imunitou

Design vakcinačních programů

• Ideální vakcína:• Sterilizační imunita• Celoživotní imunita• Vyvolávající humorální a buněčnou složka imunity

• Jednodávková• Bez patogenního potenciálu

• www.eaphm.org

• Děkuji za pozornost