vod do mezinrodnho a evropskho prva

Vladimr T

2007 M a s a r y k o v a univerzita, B r n o

Upozornn

Tato uebn pomcka m inn napomoci vuce pedmtu vod do mezinrodnho a evropskho prva, kter je zaazen do magisterskho studijnho programu Prvnick fakulty Masarykovy univerzity ji v prvnm ronku. Jeho smyslem je ji na samm potku studia poslucham ukzat, e prvo nem jen rozmr vnitrosttn, ale daleko ir, a to mezinrodn a evropsk. esk republika je sousti mezinrodnho spoleenstv a j a k o takov je zapojena do mezinrodnch vztah, kter jsou upraveny mezinrodnm prvem. I samotn esk vnitrosttn prvo je vrazn ovlivnno nejrznjmi mezinrodnmi faktory, kter nachzej sv vyjden ponejvce v mezinrodnch smlouvch, jimi je R vzna. Mezinrodnm smlouvm proto mus rozumt i prvnk, kter se nespecializuje na mezinrodn prvo. Vztahem tchto smluv k vnitrosttnmu prvu se zabv pedevm esk stavn prvo, jeho studium je nepedstaviteln bez porozumn zkladm mezinrodnho prva, zejmna prva mezinrodnch smluv. Vzhledem k tomu, e mezinrodn prvo je vyuovno a v zvru studia, tyto zklady j s o u soust tohoto pedsunutho pedmtu a vyloeny v prvn polovin uebnho textu. esk republika je tak lenem Evropsk unie, kter m svj vlastn prvn systm, zasahujc velmi pronikav do eskho vnitrosttnho prva. V R tak plat vedle sebe prvo esk a prvo E U . Prvo EU prostupuje vemi odvtvmi eskho prva. Dnes je ji nepedstaviteln studovat esk prvo bez nvaznosti na prvo EU. Z praktickch dvod je proto nezbytn seznmit se hned na potku studia se zkladnmi pojmy prva EU, nebo vlastn specializovan kurz prva EU je tak zaazen a do vych ronk. Tomuto elu slou druh polovina tto uebn pomcky. Poslucha by tak ml zskat zkladn pehled o mezinrodnm a evropskm prvu, kter potebuje pro dal studium. Vyuovny jsou zde skuten j e n zklady ve smyslu vodnho pehledu, nikoli detaily, kter zstvaj obsahem odpovdajcch specializovanch pedmt. I kdy tento vod je spe informativn ne analytick, nen tento uebn text jednoduch, m formu tez, msty je znan abstraktn a nen proto uren samoukm. Pedpokld nvtvu pednek, kde jsou jednotliv prvn instituty pedmtem podrobnjho a hlavn srozumitelnho vysvtlen s uvedenm konkrtnch praktickch pklad.

Brno, bezen 2007 Autor

Vladimr T, 2007 ISBN 978-80-210-4253-7

2

Obsah

Upozornn Pouit zkratky Oddl A Vchodiska I. Vnitrosttn, mezinrodn a evropsk rozmr prva 1. vodn poznmky 2. Vnitrosttn prvo 3. Mezinrodn prvo (= mezinrodn prvo veejn) 4. Prvo Evropskch spoleenstv Oddl B Mezinrodn prvo II. Mezinrodn prvo (veejn) - pojem, specifika, subjekty 1. Pojem a specifika mezinrodnho prva 2. Subjekty mezinrodnho prva a) Stty b) Mezinrodn organizace e) Dal .subjekty mezinrodnho prva 3. Koncepce vztahu mezinrodnho a vnitrosttnho prva III. Pojem mezinrodn smlouvy a smluvnho prva mezinrodnho a vnitrosttnho 1. Pojem a oznaeni mezinrodn smlouvy, jejJ sti 2. Smluvn prvo mezinrodn 3. Vnitrosttn prvo mezinrodnch smluv 4. Tdn mezinrodnch smluv a) Poet smluvnch stran b) Monost pstupu k mnohostrann smlouv c) Forma smlouvy ti) rove sjednn smlouvy e) Obsah smlouvy z hlediska vcnho f) Normativn obsah smlouvy, smlouvy "inter partes" a "erga g) Smlouvy "self-executing" 5. Zsady mezinrodnho smluvnho prva a) Zsada "pacta sunt servanda" b) Zsada dobr vry c) Zsada smluvn volnosti a svobodn vale stran d) Zsada nezvaznosti smluv pro tet strany 3

2 6

7 7 7 7 8 10 12 12 L2 14 14 16 16 16

18 18 i9 20 20 20 20 21 21 21 21 22 23 23 23 24 24

omnes"

e) Zsada vylouen zptn psobnosti smluv f) Zsady lex posterior derogat legi priori a lex specialis derogat legi generali

24 25

IV. Vznik mezinrodn smlouvy

26

1. Sjednn textu smlouvy 26 a) Sond a expertn jednn 26 b) Pijeti a autentifikace textu 27 2. Schvalovn smluv 27 a) Vnitrosttn procedura schvalovn mezinrodnch smluv 27 b) Kategorizace smluv podle stavy CR pro ely schvalovn 27 3. Vyjden definitivnho souhlasu se smlouvou po jejm vnitrosttnm schvlen 29 4. Vstup smlouvy v platnost 30 5. Platnost a innost mezinrodn smlouvy. Prozatmn provdn smlouvy 31 6. Prezentace textu a jazyk smlouvy 32 a) Smlouvy dvoustrann 32 b) Smlouvy mnohostrann 33 7. Technick zajitn prvnho ivota smlouvy 33 8. Vhrady k mezinrodnm smlouvm 34 a) Pojem vhrady 34 b) Ppustnost vhrady 34 9. Vklad mezinrodnch smluv 34 10. Vyhlaovn mezinrodnch smluv v R 36

V. Mezinrodn smlouva v eskm vnitrosttnm prvu. Jej bezprostedn zvaznost pro vnitrosttn subjekty (jednotlivce) 1. vodn pedpoklad 2. Zvaznost mezinrodn smlouvy v oblasti vnitrosttnho prva a) Smlouvy, pedmtem jejich pravy jsou vnitrosttn prvn vztahy b) Smlouvy pmo (legislativn technicky) pouiteln na prvn pomry vnitrosttnch subjekt (smlouvy "self-executing") c) Aplikace a pouit smlouvy 3. Uveden mezinrodn smlouvy do vnitrosttnho prva 4. Odkaz na mezinrodn smlouvy (v stav, v jednotlivch zkonech) a j e h o prvn inky a) Podmnky odkazu b) "Prvn sla" (postaven) mezinrodn smlouvy ve vnitrosttnm prvu c) Platnost mezinrodn smlouvy a jej inky z hlediska vnitrosttnho prva d) Vyhlen mezinrodn smlouvy jako podmnka jej pm vnitrosttn zvaznosti e) Zvltn kategorie mezinrodnch smluv podle l. 10a stavy f) Vztah mezinrodnch smluv a stavy CR Vatky z stavy esk republiky

38 38 38 38 40 41 41 43 43 44 45 46 46 47 47

4

Oddl C Prvo Evropsk unie vodn informace o EU VI. Evropsk integrace a vznik Evropskch spoleenstv a Evropsk unie. Souasn stav 1. Zklad evropsk integrace po druh svtov vlce 2. Nov metoda integrace: nadsttnost 3. Stadia integrace. Evropsk spoleenstv a Evropsk unie a) Vznik a poten vvoj Evropskch spoleenstv b) Vznik Evropsk unie 4. Povaha a prvn postaven Spoleenstv a) Nadsttnost (supranacionaliia) b) Vcn vymezeni pravomoc (jen informativn) 5. Prvn subjektivita Spoleenstv 6. Charakter Evropsk unie v souasnosti 7. EU dnes - Smlouva o stav pro Evropu VII. Organizan struktura Evropskch spoleenstv a Evropsk unie 1. vodn pehled organizan (institucionln) struktury ES a EU 2. Evropsk komise a) Pravomoci Komise b) Sloen 2. Rada Evropsk unie a) Sloeni b) Pravomoci c) Hasovn v Rad d) Vbor stlch zstupc (COREPER) 3. Evropsk parlament a) Vvoj b) Pravomoci c) Sloen 4. Evropsk rada 5. Soudn orgny EU a) vodn poznmky b) Evropsk soudn dvr c) Soud prvnho stupn d) Zvltn soudn senty (specializovan soudy) - Soud pro veejnou slubu e) Procesn pedpisy a sentn struktura soud f) zen ped Evropskm soudnm dvorem a Soudem prvnho stupn 7. etn dvr 8. Evropsk centrln banka 9. Dal pomocn orgny 10. Evropsk investin banka 11. Tzv. demokratick deficit v ES (EU) 49 49 49 49 50 51 51 52 54 54 55 56 56 58 61 61 62 62 62 64 64 65 65 67 67 67 67 68 69 70 70 71 72 ?2 "3 73 75 75 76 76 76

5

VIII. Prvn

systm

ES

(EU).

Prameny

komu

niternho

prva

78 78 80 81 81 83 84 85 85 85 86 86 86 87 88 88 88 89

1. Systm prva Evropskch spoleenstv a prva Evropsk unie 2. Akty lenskch stt (primrn prvo) 3. Akty orgn Spoleenstv (sekundrn prvo) a) Druhy akt Spoleenstv b) Legislativn pravomoci Spoleenstv c) Zkladn formln nleitosti akt Spoleenstv 4. Postup pi pijmn akt Spoleenstv (procedura legislativn innosti) a) vodn poznmky b) Konzultan postup c) Postup kooperan d) Spolurozhodovac postup 5. Obecn zsady komunitrnho prva 6. Evropsk soudn dvr jako tvrce prva - prvn povaha j e h o rozhodnut 7. Zvaznost a aplikace komunitrnho prva v lenskch sttech a)Pm inek komunitrnho prva b) Pednost komunitrnho prva IX. Vynucovn komunitrnho prva 1. zen proti lenskmu sttu, kter poruil povinnost stanovenou komunitrnm prvem a) zeni ped Komis v rmci jej kontroln pravomoci b) Fze soudnho zen (ped Evropskm soudnm dvorem) c) Postih sttu, kter' nerespektuje rozhodnut ESD (i 228 Smlouvy ES) 2. zen proti jednotlivci, kter poruil povinnost stanovenou komunitrnm prvem Ploha 1: Rozsudek ESD ve vci Komise proti R Ploha 2: Okruhy ke zkouce Ploha 3: Ukzky otzek ze zkuebnho testu

89 89 90 91 94 95 98 100

Pouvan zkratky:ESD - Evropsk soudn dvr = Soudn dvr SPS - Soud prvnho stupn Smlouva ES - Smlouva o zaloen Evropskho spoleenstv Smlouva EU - Smlouva o Evropsk unii

6

Oddl A Vchodiska I. Vnitrosttn, mezinrodn a evropsk rozmr prva1. vodn poznmky Prvo bv chpno vtinou jako prvo vnitrosttn (esk). Pod pojmem prvo si nejastji pedstavujeme stavu nebo zkony, vyhlky apod. (nap. obansk zkonk, trestn zkon, zkonk prce, volebn zkon, zkon o vysokch kolch aj.). Jedn se tedy o prvn pedpisy, vytven sttem, resp. jeho orgny, jimi se mus dit subjekty prva (osoby fy/.ick a prvnick - jednotlivci, jako i stt sm, tedy takt jednotliv sttn orgny). Prvo tak pedstavuje urit regulativn systm, kter zajiuje fungovn spolenosti jakoto vyho systmu organizovanho ve form sttu. Od jinch normativnch systm, tj. systm pravidel chovn (nap. morlka, nboenstv) se prvo li sitn vynutitelnost svch pravidel. Prvo tak upravuje vztahy mezi subjekty prva, kter zpravidla lokalizujeme do uritho sttu (v naem ppad R). Ve skutenosti se tm ale pojem prva nevyerpv, nebo prvo je obecnm spoleenskm fenomnem, kter nen omezen na jedin konkrtn stt. Kad stt m svj prvn d. Souhrn stt tvo mezinrodn spoleenstv, kter je rovn systmem, kter vyaduje vnitn regulaci, a to na rovni mezisttn. Shrneme-ii uveden, obecn se prvo zpravidla definuje jako soubor pravidel chovn, kter jsou stanoven a vynutiteln sttem. Stt vystupuje j a k o mocensk subjekt, jako nositel sttn moci, kter organizuje fungovn systmu, jm je spolenost. Prvo tak reguluje spoleensk vztahy, kter existuj uvnit konkrtnho sttu, avak tak vztahy, kter tento rmec pesahuj. Dodvme tedy, e prvo reguluje spoleensk vztahy i v jinch dimenzch, ne je jeden urit stt, tedy vztahy pesahujc rozmr konkrtnho sttu. Proto krom vnitrosttnho prva uritho sttu existuje prvo mezinrodn a prvo evropsk (viz schma I na str. 11). Dle se podrobnji podvme na prvo vnitrosttn a pot na prvo mezinrodn a evropsk.

2. Vnitrosttn prvo Systm vnitrosttnho prva (tj. nap. eskho prva) je z hlediska vertiklnho uspodn tak, e existuje nkolik rovn. Prvn pedpisy na jednotlivch rovnch se li nejen svm oznaenm, ale pedevm stupnm sv prvn sly. Obecn plat, e pedpis ni prvn sly nesm bt v rozporu s pedpisem vy prvn sly.

7

Systm R: nejvy rove pedstavuje stava + stavn zkony + Listina zkladnch prv a svobod (tzv. stavn podek). Smrem dol nsleduje rove zkon (bez pvlastku, tj. "obyejnch")- Dle jsou ve smru dol nazen vldy, pot vyhlky ministerstev a jinch stednch orgn sttn sprvy a zcela dole prvn akty zemnch jednotek s omezenou mstn psobnost (vyhlky mst, obc apod.). Z hlediska horizontlnho se systm vnitrosttnho prva len na prvn odvtv. Praktick pro nae poteby je rozliovn mezi prvem veejnm (zejmna prvo stavn, sprvn, trestn) a soukromm (zejmna prvo obansk, obchodn, rodinn, pracovn). Toto rozlien je jen velmi hrub - nen absolutn a nevyhovuje za vech okolnost. Nkter prvn normy nelze jednoznan kvalifikovat jako veejnoprvn nebo soukromoprvn. Zkladem pro rozlien na prvo veejn a soukrom je nkolik kritrii, z nich pro nae ely pi znanm stupni zjednoduen vybereme jen jedno: subjekty prvnch vztah. Prvn normy upravujc vztahy mezi sttnmi orgny navzjem nebo mezi sttem a jednotlivcem povaujeme tak (pro nae ely) za prvo veejn (stt zde vystupuje jako nositel sttn moci, tedy jako subjekt nadazen), Mezi astnky prvnho vztahu nen rovnost - stt je mocensky nadazen. Tato skutenost je nejvce patrna v prvu sprvnm a trestnm, kde stt uplatuje nejastji svou pravomoc rozhodovac (nap. vydn stavebnho povolen, vymen dan i cla) a sankn (nap. posuzovn pestupk a trestnch in a stanoven jejich nsledk ve form sankce). Prvn normy upravujc vztahy mezi jednotlivci (fyzickmi a prvnickmi osobami) bez pm asti sttu pak vytvej prvo soukrom. Zde stt zasahuje nepmo tm, e stanov urit mantinely" pro autonomii vle stran (tj. obsahem smlouvy mezi jednotlivci neme bt cokoli) a rovn v ppad sporu. Pklady institut i vztah soukromho prva: kupn nebo jakkoli jin smlouva mezi obany i obchodnky, ochrana osobnosti, pracovn pomr, vztahy mezi manely. Specifick postaven mimo uveden dualismus m prvo procesn, kter upravuje postup sttnch orgn pi uplatovn (vynucovn) prva. Tmito orgny jsou soudy a sprvn orgny, avak mohou to bt ve specifickch ppadech i orgny nesttn (rozhodci). zen rozliujeme civiln (vci obansk, obchodn, pracovn), sprvn a trestn. Jednotlivci rozumme osoby fyzick (lidi) a prvnick (spolenosti, podniky). Vnitrosttn prvo kadho sttu je tak zaloeno na principu subordinanm. Znamen to, e jednotlivci jsou podzeni prvu, kter stt vytv pomoc svch orgn (nap. parlamentu, kter pijm zkony). Stt tak dodrovn prva vynucuje. Jeho poruovn je postihovno rznmi typy sankc. Stt sm (v podob svch orgn) je ovem tak vzn tmto prvem, kter vytv.

3. Mezinrodn prvo (= mezinrodn prvo veejn) Vztahy mezi stty navzjem jsou rovn upraveny prvem, pochopiteln nikoli vnitrosttnm. Systmem, v nm tyto vztahy existuj, nen spolenost ve smyslu sttu, ale mezinrodn spoleenstv. Dostvme se tak na uritou vy rove, kdy zkoumme vztahy mezi jednotlivmi stty, ppadn jinmi podobnmi subjekty. Subjekty mezinrodnho prva jsou pedevm stty (lenov mezinrodnho spoleenstv) a

8

mezinrodn organizace. Stt je nejvy jednotkou, kter nen nikomu podzena. Mezinrodn organizace nejsou lenskm sttm nadzeny, nejsou hierarchicky na vym stupni. Obecn definice prva plat i pro mezinrodn prvo. Normy mezinrodnho prva (mezinrodn obyeje, mezinrodn smlouvy) jsou vytveny stty a jim jsou zrove tak ureny. Z toho vyplv koordinan charakter mezinrodnho prva (na rozdl od subordnanho charakteru prva vnitrosttnho). I vynucovn dodrovn mezinrodnho prva obstarvaj samy stty - dn sttm nadzen autorita neexistuje. Krtce eeno, stty samy mezinrodn prvo vytvej, maj ho respektoval a zrove jeho respektovn vynucuj (viz tak schma I). (Vjimkou jsou Evropsk spoleenstv - viz dle oddl C.) Pklady pravidel mezinrodnho prva: - zkaz hrozby silou a pouit sly ve vzjemnch vztazch (krom stanovench vjimek, j a k o j c nap. sebeobrana), - een mezisttnch spor mrovmi prostedky (nikoli silou, tedy vlkou), - monost uzaven dohod o spolen obran (organizace kolektivn bezpenosti), - spoluprce mezi stty v nejrznjch oblastech, - pravidla pro uzavrn mezinrodnch smluv, - stanoven reimu moskch vod a kosmickho prostoru, - prava vzjemnch diplomatickch a konzulrnch styk, - ochrana zkladnch lidskch prv a svobod, - dvoustrann vztahy v nejrznjch oblastech (nap. politick a obchodn dohody, dohody o hraninm reimu apod.). Uveden vet je pouze demonstrativn. Pravidla mezinrodnho prva se tkaj i mnoha dalch oblast. Stty vystupuj v mezinrodnch vztazch jako nositel suverenity, odtud oznaen mezinrodn prvo veejn. Pojmy mezinrodni prvo a mezinrodn prvo veejn jsou synonyma. Systm mezinrodnho prvaje autonomn ve vztahu k prvu vnitrosttnmu, i kdy je mezi obma systmy zk vztah a interakce. Vztah mezinrodnho a vnitrosttnho prva je upraven pedevm vnitrosttnm prvem. Mezinrodn prvo pouze vyaduje, aby mezinrodn prvn zvazky sttu byly respektovny a naplnny. Zpsob a metoda, jakmi to jednotliv stt zajist, je jeho vlastn vc. To je pak stanoveno pedevm stavnm prvem kadho sttu. Pokud j d e o stavu R, meme najt zkladn, by velmi obecn pravidlo v l. 1 odst. 2: R dodruje zvazky, kter pro n vyplvaj z mezinrodnho prva." Prvn reim mezinrodnch smluv, kter CR zavazuj, je upraven v nkolika ustanovench, kter budou dle pedmtem podrobnho vkladu.

Mezinrodn prvo

soukrom

Mezinrodn vztahy mezi stty upravuje mezinrodn prvo veejn. Vztahy mezi jednotlivci rznch stt v oblasti soukromoprvn (nap. mezinrodn kupn smlouva mezi podnikem v R a nap. podnikem rakouskm, zpsobilost k uzaven manelstv

9

cizincem v R apod.) reguluje mezinrodn prvo soukrom. Navzdory j e h o zavdjcmu (ale tradinmu) oznaen nejde ovem o dn mezinrodni prvo, ale o odvtvi prva vnitrosttnho. Zkladnm prvnm pedpisem je zkon o mezinrodnm prvu soukromm a procesnm . 97/1963 Sb., kter uruje, prvo kterho sttu (tj. kter vnitrosttn prvo) je pro dan prvn vztah rozhodn. Pravidla mezinrodnho prva soukromho jsou obsaena tak v etnch mezinrodnch smlouvch dopadajcch na jednotlivce (unifikace vnitrosttnch prvnch pravidel cestou mezinrodnch smluv). Mezinrodnm prvem soukromm se zde ble zabvat nebudeme. Viz schma 1 na str. 11). V oblasti veejnho prva (nap. sprvnho, trestnho) analogick problm nevznik, nebo se vdy aplikuje prvo toho sttu, kter'je astnkem danho prvnho vztahu.

4. Prvo Evropskch spoleenstv (komunitami prvo) Mme zde na mysli prvo Evropskch spoleenstv, kter tvo z hlediska vcn psobnosti zklad Evropsk unie (tzv. prvo komunitami). Evropsk spoleenstv, tj. Evropsk spoleenstv, bval Evropsk hospodsk spoleenstv (dle ES) a EURATOM 1 jsou nikoli mezinrodn, ale nadsttn organizace, psobc v rmci Evropsk unie. ES je tak nadazeno lenskm sttm v oblastech sv vcn psobnosti. Jedn se v mezinrodnch vztazch o naprostou zvltnost a vjimku. Evropsk spoleenstv se tak diametrln li od klasickch mezinrodnch organizac, kter nejsou lenskm sttm nadazeny. lensk stty (tedy i R) se dobrovoln vzdaly ve prospch ES sti sv suverenity (svch pravomoc), a v tomto smru jsou tak ES podzeny. (Pklad: povinn uplatovn v R nikoli snen, ale zkladn sazby D P H pro stravovac sluby, pro vstavbu byt apod., i kdy s tm R nesouhlas.) ES je nadsttn organizac, j jsou lensk stty skuten podzeny. Proto prvo Evropskch spoleenstv jako sloka prva Evropsk unie nen soust mezinrodnho prva, ale je samostatnm prvnm systmem. Prvo ES se na rozdl od mezinrodnho prva me v nkterch ppadech pmo vztahovat i na jednotlivce. Nstrojem podzenosti lenskch stt je tak evropsk prvo, pesnji eeno prvo ES (= komunitami prvo). Komunitami prvo tak m na rozdl od mezinrodnho prva subordinan charakter podobn jako prvo vnitrosttn. Subordinace dopad nejen na lensk stty, ale i na jednotlivce, avak jen ve vymezench oblastech, v nich lensk stty penesly sv pravomoci na ES (tedy nikoli obecn). Tak nap. eskmu podniku, kter vn poruil pravidla hospodsk soute na trhu ES, tak me bt udlena pokuta pmo Evropskou komis. lensk stty ES tak nejsou pln suvernn a nejsou si ani rovny, nebo v orgnech ES maj vt vliv na rozhodovn vt stty (vliv je odstupovn podle velikosti stt). Systm prva ES (EU) bude podrobn specifikovn v dalm textu (oddl C). Vztah vnitrosttnho, mezinrodnho a komunitrnho prva je znzornn na schmatu na protj stran. 1 Vztah mezi Evropskm spoleenstvm a Evropskou unii je vysvtlen v vodu oddlu C. 10

Schma 1. Vztahy upraven vnitrosttnm prvem, mezinrodnm prvem, komunitrnm prvem a mezinrodnm prvem soukromm. ry horizontln znzoruj koordinan charakter tchto vztah, ry vedouc svisle i ikmo shora dol jejich subordinani charakter

11

Oddl B Mezinrodn prvo II. Mezinrodn prvo (veejn) - pojem, specifika, subjekty1. Pojem a specifika mezinrodnho prva Jak ji bylo eeno, pojmy mezinrodn prvo a mezinrodn prvo veejn jsou synonyma, nen mezi nimi vznamovho rozdlu a pouvaj se tud libovoln. Pojem mezinrodnho prva: souhrn pravidel, kter upravuj vztahy mezi stty a dalmi subjekty (zejmna mezinrodnmi organizacemi) v mezinrodnch vztazch. Mezinrodn prvo je skuten prvo: jeho pravidla jsou zvazn a vynuteln, i kdy jinak a mn inn ne je tomu v prvu vnitrosttnm. Funkc mezinrodnho prva je koordinace chovn stt, zajitn fungovn a rozvoje mezinrodnho spoleenstv. Pvodn mezinrodn prvo zajiovalo spe jen koexistenci stt (tj. jejich pasivn existenci), nyn ji tak jejich vzjemnou spoluprci (aktivn prvek). Zvltn povaha mezinrodnho prva ve srovnn s prvem vnitrosttnm je determinovna j e h o zkladnmi specifiky: 1. Subjekty mezinrodnho prva jsou pedevm stty a sdrueni stt, tj. mezinrodn organizace, ve velmi specifickch ppadech i jin entity a jednotlivci (viz podrobnji dle). 2. Jak ji bylo eeno, mezinrodn prvo m koordinan povahu na rozdl od vnitrosttnho prva, kter m povahu subordinan. Koordinan povaha je dna nejen uvedenmi subjekty, ale hlavn charakterem prosted, v nm mezinrodn prvo psob. Stejn jako v prvu vnitrosttnm i zde je stt normotvrcem a vynucovatelem prva. Rozdl je ovem v tom, e nen nadazen tm, jim jsou prvn normy ureny - jako normotvrce je zrove adrestem pravidel a tak jejich vynucovatelem. Navc na tvorb pravidel mezinrodnho prva vdy participuje vce stt (mezinrodn smlouvy), ppadn potencionln cel mezinrodn spoleenstv (obecn mezinrodn obyeje). 3. Z pedchzejcho bodu vyplv, e donucovac systm je v mezinrodnm prvu na rozdl od vnitrosttnho prva decentralizovn a tm mn inn. Zsti je zaloen na svpomoci sttu, kter je poruenm prva postien. Neexistuje ani nadazen soudn moc, kter by poruen prva zvazn konstatovala. Mezinrodn soudn dvr v Haagu rozhoduje j e n ty spory, kter mu stty dobrovoln pedloily. Zkladn donucovaci prostedky (formy donucen) v mezinrodnm prvu jsou - individuln: - retorze (odveta), kter nezasahuje do prvn sfry (odvoln velvyslance, neudlen vz), - represlie, kter zasahuje do prvn sfry (embargo, neplnn zvazk z mezinrodni smlouvy), 12

- individuln sebeobrana (pouit sly k vytlaen agresora), - kolektivn: - vylouen z mezinrodn organizace, kolektivn sebeobrana, kolektivn akce, resp. sankce Rady bezpenosti podle Charty OSN (nap. peruen hospodskch styk). 4. Specifick jsou i prameny. V mezinrodnm prvu nejsou normativn akty (zkony") nen, kdo by je vydval. Prameny jsou proto mezinrodn obyej, tedy nepsan prvo a mezinrodni smlouva. Mezinrodn obyej je pravidlo, kter se stalo prvn zvaznm dlouhodobm uvnm (usus longaevus) a pesvdenm stt o jeho prvn zvaznosti (opinio necessitatis). Prvn zvaznost se mezinrodn obyej li od zvyklosti, kter prvn zvazn nen. Mezinrodn smlouva je naproti tomu dohoda mezi subjekty mezinrodnho prva, kter se d mezinrodnm prvem. Je to tedy tzv. konscnsuln pramen (nezbytnost vyjden souhlasu). Bude pedmtem podrobnho vkladu dle. Mezinrodn smlouv se podob deklarace, kter ovem nen prvn zvazn a nen tedy pramenem prva. Me vak mt znanou politickou a tm faktickou autoritu (Veobecn deklarace lidskch prv z roku 1948). Prvn nezvazn p r a m e n y " bvaj oznaovny jako tzv. soft law". Mezinrodn prvo je zaloeno na nejobecnj zc zkladnch zsad - zsad svrchovan rovnosti. Ta zahrnuje svrchovanost a rovnost. a) Svrchovanost (suverenita) znamen nezvislost sttn moci na jakkoli jin moci vn sttu i uvnit. Nen-li sttn moc nezvisl, jde o nesuvernn stl (nap. kolonie, zvisl zem). Stt se ovem me dobrovoln sv svrchovanosti zsti vzdt ve prospch jinho subjektu (nap. Evropskho spoleenstv). Stane-li se tak na zklad jeho vlastn vle, jedn se zrove o projev suverenity, i kdy vsledkem je jej sten omezen. Suverenita kadho statu je pirozen omezena suverenitou ostatnch stt. Proto je suverenita jednotlivch stt delimitovna" mezemi, piem pekroen tchto mez znamen vmovn do vnitnch zleitost (tj. zsah do suverenity) sttu jinho. zemn vsost naproti tomu znamen vkon suverenity, tedy sttn moci na vlastnm zem. Vjimen stt neme vykonvat zemn vsost na sti svho zem, je li to stanoveno mezinrodnm prvem (pozemky a budovy diplomatickch ms cizch stt, vojensk zkladny). Naopak v uritch ppadech stl vykonv zemn vsost mimo sv zem (tyt ppady z opanho pohledu, navc nap. nmon lod, letadla). b) Rovnost: Stly si jsou v mezinrodnch vztazch rovny. Mal i velk stty maj rovn prva a rovn povinnosti. Princip rovnosti nen uplatovn jen ve zcela vjimench ppadech (prvo veta stlch len Rady bezpenosti OSN na rozdl od len nestlch, hlasovn v Mezinrodnm mnovm fondu, kter je mezinrodn organizac, podle ve tzv. subskripn kvty, tj. ve vloenho kapitlu). Rovnost nen uplatovna tak me/.i leny Evropskch spoleenstv (viz podrobn dle). Z dalch zkladnch zsad mezinrodnho prva jmenujme jako nejdleitj zsadu zkazu pouit sly a hrozby silou a zsadu mrovho een spor. I kdy jsou tyto zsady v praxi nkterch stt poruovny, jsou nadle pte mezinrodnho prva a znemouj, aby se mezinrodn spoleenstv stt stlo nekontrolovatelnou dungl

13

ovldanou nejsilnjmi jedinci. Z hlediska psobnosti (dosahu) dlme pravidla mezinrodnho prva takto: - Obecn mezinrodn prvo - zavazuje skuten vechny stty. Formou je mezinrodn obyej. - Univerzln mezinrodn smlouvy - mohou zavazovat potencionln vechny stty. Univerzln smlouvaje takov, jejmi stranami jsou nejvt (nejdleitj) stty velmoci, velk poet dalch stt vech geografickch oblast svta a kter je otevena k pstupu vem ostatnm sttm. - Partikulrn prvo (obyejov nebo smluvn) se vztahuje jen na urit okruh, resp. uritou kategorii stt. Je-li tento okruh vymezen teritoriln, j e d n se o prvo regionln (nap. mezinrodn smlouvy sjednvan na pd Rady Evropy, jejich stranami mohou bt jen evropsk stty).

2. Subjekty mezinrodnho prva Za subjekt p r v a j e ve vnitrosttnm prvu povaovna kad jednotka (osoba, entita), kter m zpsobilost mt prva. Krom toho se rozliuje zpsobilost k prvnm konm, tj. zpsobilost vlastnm projevem vle vstupovat do prvnch vztah a brt na sebe krom prv i povinnosti. V mezinrodnm prvu pouh zpsobilost mt prva a na vjimky (jednotlivec uplatujc lidsk prva ped mezinrodn instituc) n e m pli velk vznam. Zde ns spe zajm zpsobilost k prvnm k o n m " a tm i k povinnostem. Pi nezbytnm zjednoduen pro ely naeho vkladu m e m e vychzet z toho, e subjektem mezinrodnho prva je jednotka (entita), kter m zpsobilost mt a plnit povinnosti, tedy bt astnkem mezinrodn prvnho vztahu, resp. vlastn vl do takovho vztahu vstoupit i z nj vystoupit (zpravidla sjednnm mezinrodn smlouvy). V tomto textu se budeme zabvat dvma zkladnmi subjekty: stty a mezinrodnmi organizacemi. Mezinrodn prvn subjektivita, kter zahrnuje zpsobilost uzavrat mezinrodn smlouvy, je u stt prvotn (originrn) a neomezen. Mezinrodn organizace maj naproti tomu tuto zpsobilost jen stenou, a to podle toho, v jakm rozsahu j i m ji svily lensk stty (je tedy odvozen).

a) Stty Pojmov znaky sttu

- zem, - obyvatelstvo (relativn trvale usdlen a organizovan), -veejn moc nezvisl na jin moci vn nebo uvnit (sttn moc), - zpsobilost vstupovat do mezinrodnch vztah (nap. uzavrat mezinrodn smlouvy). zem statuje trojrozmrn prostor (zahrnuje nejen zemsk povrch, ale i podzem, teoreticky a do stedu Zem, st moskch vod a vzdun prostor, tj. do ve cca 100 km).

14

Obyvatelstvo mus bt relativn stl a organizovan. Samostatn stl proto neme vzniknout nap. v Antarktid nebo na Msci, kde nen trvale usdlen obyvatelstvo. Veejn moc mus bt uplatovna vi obyvatelstvu. Podmnka nezvislosti veejn moci navenek neznamen, e stt mus mt armdu schopnou odrazit jakkoli tok zven. Nkter mal stty maj ozbrojen sly jen symbolick, a pesto je jejich veejn moc nezvisl, nebo jako takov byla ustavena. Eventuln ozbrojen akce jinho sttu za elem zsahu do pravomoc takovho statu je protiprvn (nap. tok USA na Grenadu v r. 1983).

Tdn

stt

a) podle rozsahu suverenity - stty pin suvernn, stty s programov omezenou suverenitou (lenov EU) a stty zvisl (kolonie), b) podle ulenn (vnitn struktury): ba) jednotn (unitrn) (nap. R. Polsko, Francie) - stty, kter se dl na administrativn jednotky bez vlastn sttnosti. V nkterch ppadech vak mohou mt tyto jednotky znan stupen autonomie (Skotsko, Wales a Severn Irsko v rmci Spojenho krlovstv, Slovensko v rmci eskoslovenska do konce roku 1968), bb) sloen: bba) Federace, kter je zaloena stavou. Z hlediska sttoprvnho, resp. stavnho jde o stt, sloen z jednotek, kter maj svou vlastn sttnost (vcarsk kantony, nmeck a rakousk zem (lnder), belgick regiony a jazykov spoleenstv, republiky Rusk federace i bval SFR, stty USA. kanadsk provincie apod.). Federace z hlediska mezinrodnho prva je vak zvltnost - je to jen takov federace, kde jednotliv lensk stly maj na zklad federln stavy zpsobilost bt samostatn astnky mezinrodn prvnch vztah, alespo v omezen me - nap. kanadsk provincie Qubec nebo nkter vcarsk kantony mohou ve zvltnch ppadech uzavrat nkter mezinrodn smlouvy. bbb) Konfederace je volnj sdruen stt zaloen mezinrodn smlouvou, nikoli stavou. lensk stty konfederace si zachovvaj samostanou mezinrodn prvn subjektivitu. Konfederace v historii byly vdy jen doasn tvary (nap. Sjednocen arabsk republika sdruujc Egypt a Srii v letech 1958 - 1961). bbc) Dal formy sloench stt maj sp historick charakter a nejsou dnes aktuln (personln unie, reln unie).

Vznik a znik stt V souasn dob je mon prakticky jen slouenm (Nmecko) nebo rozdlenm (eskoslovensko. SSSR, Jugoslvie), ppadn seces (odtrenm - nap. ern Hora).

15

Uznn

sttu

Uznn sttu umouje zapojen novho sttu do mezinrodnch vztah, nem vak konstitutivn inky (stt vznikne i kdy nen nikm uznn, m-li pojmov znaky sttu). Uznn se rozliuje: - uznn de iure (vslovn, nap. diplomatickou notou), - uznn de facto (nepmo - uzavenm smlouvy, ast na mezinrodn konferenci s tmto sttem bez protestu). Neuznan stt se neme astnit mezinrodnch vztah a je zdrojem trvalch konflikt (nap. Severo kypersk tureck republika vznikl v dsledku tureck invaze na Kypr v roce 1974 - neuznal ji nikdy dn jin stt ne samo Turecko).

b) Mezinrodn organizace Mezinrodn organizace pedstavuje relativn trval sdruen stt za uritm elem (spoluprce v dan oblasti). Sdruen stt doasn (ad hoc, k een jednorzovho problmu) je pouhou mezinrodni konferenc. Mezinrodn organizace jsou vldn (mezivldn), tj. takov, jejich leny jsou stty (jen jimi se zde zabvme) a nevldn, tj. jejich leny jsou nesttn subjekty, pp. jednotlivci (nap. Greenpeace) - ty nejsou subjekty mezinrodnho prva. Mezinrodn organizace je zaloena mezinrodn smlouvou. Jej smluvn strany (stty) jsou leny organizace. Mezinrodn organizace je svm charakterem skuten mezisttn, nikoli nadsttn, tj. lensk stty j nejsou podzeny. Jedinou vjimku tvo Evropsk spoleenstv (viz dle), kter jsou organizac nadsttn. Pklady mezinrodnch organizac: OSN, NATO, Rada Evropy. Evropsk sdruen volnho obchodu, Svtov zdravotnick organizace, Mezinrodni organizace prce. Svtov potovn unie, U N E S C O , Organizace pro vivu a zemdlstv (FAO), NAFTA (Severoamerick dohoda o volnm obchodu) a destky dalch.

c) Dal subjekty mezinrodnho prva (zde se jimi dle nezabvme) - zvltn entity (Svat stolice - Vatikn), - povstalci a vlc strana, - jednotlivec (zcela vjimen, a to v oblasti mezinrodn ochrany lidskch prv a mezinrodnho trestnho soudnictv).

3. Koncepce vztahu mezinrodnho a vnitrosttnho prva Tradin se v nauce mezinrodnho prva uvdj dv krajn koncepce. Monistick hls, e mezinrodn a vnitrosttn prvo tvo dv sloky jedinho prvnho systmu. Pak je ovem teba stanovit jejich hierarchick vztah. Stoupencem primtu mezinrodnho prva byl prof. Kelsen a j e h o pokraovatel - stoupenci tzv. normativn teorie (v Brn Frantiek Weyr). Dualistick teorie oba systmy psn oddluje - jejich normy jsou ureny

16

rznm subjektm. Skutenost je takov, e jde sice o dva samostatn systmy, ale vzjemn- velmi zce provzan. V souasn dob se pojmy monismus a dualismus uvaj v jinm vznamu. Pojet, kdy stava sttu automaticky zakld vnitrosttn zvaznost mezinrodnch smluv, jc oznaovno jako pojet monisticl {nap. i 10 stavy R). zatmco systm, v nm jc teba kadou smlouvu init vnitrosttn zvaznou zvl zkonem jc oznaovn jako dualistick (nap. Velk Britnie).

17

III. Pojem mezinrodn smlouvy a smluvnho prva mezinrodnho a vnitrosttnho

1. Pojem a oznaen mezinrodn smlouvy, jej sti Mezinrodn smlouva, jakoto jeden ze dvou zkladnch pramen mezinrodnho p r v a j e urena k prav vztah mezi jeho subjekty, tedy pedevm stty, ppadn mezinrodnmi organizacemi. Mezinrodn smlouva vak mezinrodn prvn vztahy nejen upravuje, ale tak zakld a ru. Definice mezinrodn smlouvy nein v teorii mezinrodnho prva zvltn' pote. Je pochopiteln, e jednotliv autoi pichzej s rznmi definicemi, avak v podstat se shoduj ve stanoven pojmovch znak mezinrodn smlouvy. Definice mezinrodn smlouvy: Mezinrodn smlouva je ujednnm (dohodou) dvou nebo vce subjekt mezinrodnho prva (stl, mezinrodni organizace), kter m z vle tchto subjekt mezinrodn prvn inky a di se mezinrodnm prvem. Mezinrodnmi smlouvami nejsou ujednn, v nich smluvn stranou je tvar, kter nen subjektem mezinrodnho prva (nap. tzv. koncesn smlouvy mezi sttem a soukromou spolenost, smlouvy, jejich smluvn stranou jsou administrativn jednotky sttu nebo lensk stty federace, j i m stava nesvila ani stenou kompetenci ve vztazch navenek). Mezinrodn smlouvou nen tak nap. druebn smlouva uzaven mezi msty (Brno - Rennes, Ostrava - Volgograd) nebo smlouva mezi CR, Evropskou investin bankou a Masarykovou univerzitou o financovn vstavby kampusu. Z definic a vymezen mezinrodn smlouvy lze uinit zvr o tchto jejch pojmovch znacch: 1. m povahu dohody, tedy souhlasnho projevu vle stran, 2. jejmi stranami jsou vhradn subjekty mezinrodnho prva, 3. nsledkem souhlasnho projevu vle jsou prvn inky, a to vznik, zmna nebo znik mezinrodn prvnch vztah (kter maj u pravotvomch smluv formu pravidel chovn) a 4. jej prvn reim je uren mezinrodnm prvem (tj. nepodlhaj vnitrosttnmu prvu uritho sttu). Mezinrodn smlouvy jsou v souasnosti z praktickho hlediska nejdleitjm pramenem pravy vztah mezi stty. Bvaj oznaovny rznmi nzvy: mluva, smlouva, dohoda, protokol apod. Zvolen nzev vak nem dn prvn vznam, nebo nem vliv na zvaznost smlouvy. Pouvn jednotlivch nzv pro jednotliv typy mezinrodn smlouvy (druhov pojem) se nicmn v praxi alespo sten ustlilo, take jednotliv oznaen se nejastji (nikoli vak vdy) uvaj takto: - mluva: vznamn mnohostrann pravotvorn smlouva (mluva o diplomatickch stycch), - smlouva: vznamn dvoustrann nebo mnohostrann smlouva (Smlouva o neen jadernch zbran, Smlouva mezi R a SR o prvn pomoci), - charta: mnohostrann smlouva velkho politickho nebo jinho vznamu (Charta

18

OSN), - dohoda: nejastji mezivldn dvoustrann smlouva nepolitickho charakteru, nkdy ovetn i vznamn hospodsk mnohostrann smlouva (Dohoda o asti CR a dalch zem v Evropskm hospodskm prostoru), - protokol: pouv sc velmi rzn, asto k oznaen mnohostrann smlouvy upravujc nkter otzky spe technick povahy nebo k oznaen dodatkovho, reviznho nebo provdcho smluvnho dokumentu ke smlouv jin apod. (Protokol o zmn Smlouvy mezi SSR a MLR o vstavb a provozu soustavy vodnch dl Gabkovo-Nagymaros), - ujednn: mn vznamn mezivldn nebo meziresortn dvoustrann smlouva upravujc spie otzky technick povahy, asto sjednan v tzv, zjednoduen form (Ujednn o zruen vzov povinnosti pro dritele diplomatickch a sluebnch pas mezi vldou SFR a vldou Pkistnsk islmsk republiky), - statut: typick oznaen pro smlouvy, jimi se zizuj mezinrodn organizace nebo orgny (Statut Hady Evropy), - p a k t : zdka uvan oznaen pro mnohostrannou politickou smlouvu (Mezinrodn pakt o obanskch a politickch prvech). Pokud jde o strukturu mezinrodn smlouvy, jej text obvykle zan preambuli, v n strany asto slavnostn formou specifikuj el sjednn smlouvy s odvolnm na sv vzjemn vztahy, ppadn i s odvolnm na jin (zsadn) smluvn dokument. Preambule jc rovnocennou soust smlouvy a je dleit zejmna pro jej vklad (zejmna historick i teleologick). Meritor ni text smlouvy je vnitn lenn obdobn jako text vnitrosttnch norem, a to na lnky (articles). V anglitin a francouztin se termnem ,,paragraph(e)'' oznauje odstavec lnku (nikoli paragraf). Zvren ustanoven smlouvy, zvan t protokolrn lnky, obsahuj ustanoven o prvnm ivot smlouvy, pedevm o jejm vstupu v platnost a o trvni, resp, zniku platnosti, o zmnch i revizi smlouvy apod. Prvn povaha ploh smlouvy me bt rzn. Jednoznanji lze urit jen z ustanoven smlouvy. Plohy smlouvy upravujc podrobn otzky technickho charakteru mvaj jin prvn reim ne smlouva sama, aby je bylo mono snadno operativn aktualizovat (na piklad pouhou dohodou ministr bez souhlasu vld nebo parlament, j i m podlh vlastni smlouva).

2. Smluvn prvo mezinrodn Pravidla mezinrodnho prva o sjednvn mezinrodnch smluv, jejich vstupu v platnost, trvn, zmn, zniku, vkladu apod. se oznauj jako smluvn prvo. Toto odvtv mezinrodnho prva bylo v minulosti upraveno pouze mezinrodnm obyejem. K jeho kodifikaci dolo a v r. 1969 sjednnm Vdesk mluvy o smluvnm prvu (dle jen "Vdesk mluvy"), kter je vak omezena na smlouvy mezi stty. Vdesk mluva pedstavuje z vt sti kodifikaci existujcch obyej, kter pedevm pesn zachycuje, podrobnji rozpracovv a jen ojedinle mn nebo dopluje. Pijata byla na Vdesk konferenci o smluvnm prvu organizovan OSN, a to 23. kvtna 1969. SSR k n

19

pistoupila v roce 1987. Na zklad sukcese plat nadle i pro eskou republiku. V roce 1986 byla sjednna Vdesk mluva o smlouvch mezi stty a mezinrodnmi organizacemi a mezi mezinrodnmi organizacemi navzjem.

3. Vnitrosttn prvo mezinrodnch smluv Mezinrodn smlouvy jsou rovn pedmtem pravy prva vnitrosttnho. stava a dal prvn pedpisy upravuj sjednvn smluv a jejich provdn z hlediska vnitrosttnch procedur; zpravidla se zabvaj rovn postavenm (bezprostedn zvaznost) mezinrodnch smluv ve vnitrosttnm prvu. Souhrn tchto vnitrosttnch norem lze nazvat vnitrosttn prvo mezinrodnch smluv. Je to pochopiteln jen elov oznaen tto mnoiny norem, nejedn se o odvtv ani pododvtv vnitrosttnho prva. Zkladnm pramenem eskho prva mezinrodnch smluv je stava esk republiky . 1/1993 Sb. ve znn pozdjch zmn.

4. T d n mezinrodnch smluv Mezinrodn smlouvy lze tdit podle mnoha kritri. Toto tdn m znan vznam pro identifikaci typu smlouvy a pro pesn uren jejch prvnch nsledk. Dle nsleduji nejdleitj kritria tdn. a) Poet smluvnch stran

Mezinrodn smlouvy se pedevm dl podle potu smluvnch stran na dvoustrann, resp. vcestrann a mnohostrann. Smlouva vcestrann je nap. tstrann nebo takov, kdy vce smluvnch subjekt (zpravidla stt) tvo jednu stranu" (Evropsk dohoda o pidruen R k Evropskm spoleenstvm uzaven mezi R na jedn stran a Evropskmi spoleenstvmi a jejich lenskmi stty na stran druh). Mnohostrann smlouva uzaven mezi stty uritho regionu a upravujc otzky s tmto regionem spjat je smlouvou oblastn (regionln) (smlouvy uzavran v rmci Rady Evropy). Smlouva, j je vzn velk poet stt mezinrodnho spoleenstv vech geografickch oblast, vetn velmoci, m univerzln charakter (Charta OSN, Pask unijn mluva na ochranu prmyslovho vlastnictv). b) Monost pstupu k mnohostrann smlouv

Podle monosti pstupu dalch stt se mnohostrann smlouvy rozliuj na -uzaven, kdy nelze pistoupit jednostrannm aktem novho sttu. Vyaduje se jeho pijet, tedy vslovnho projeven souhlasu ze strany vech stvajcch smluvnch stran (nap. zizovac smlouvy Evropskch spoleenstv), - oteven, kdy lze pistoupit na zklad pouhho jednostrannho aktu pistupujcho sttu (nap. Svtov potovn unie) a - polooteven (resp. polouzaven), kdy pstup novho sttu je vzn na splnn uritch podmnek a tm i na souhlas dosavadnch smluvnch stran, kter zpravidla udluje jejich j m n e m urit orgn (typick u nkterch mezinrodnch organizac - OSN).

20

c) Forma

smlouvy

Prakticky vechny smlouvy jsou v dnen dob uzavrny psemn. stn forma (tzv. gentlemen's agreemenl) je rovn mon, avak v praxi je zcela nevhodn kvli monm pochybnostem o jejm obsahu. Konkludentn jednn si lze v mezinrodnm prvu tko pedstavit. Nkdy se uvd jako zcela zvltn forma pimen vjimenm okolnostem pouit symbolu (vztyen bl vlajky na znamen vzdn se, je-li akceptovno druhou stranou). Podle zpsobu sjednn smlouvy se rozliuje (v praxi pouze u dvoustrannch smluv) forma slavnostn (pln) a forma zjednoduen. Pevldaj smlouvy uzaven bnm zpsobem (tj. v pln form), tedy na jedn listin, obsahujc podpisy obou smluvnch stran, kter o smlouv spolen jednaly a jejich zstupci se k podpisu seli na urenm mst. Mnohostrann smlouvy jsou prakticky vdy ve form pln. Mn vznamn smlouvy, jejich rychl sjednn nein pote, nebo je asto vc rutiny, vznikaj nkdy na zklad pouh vmny diplomatickch nt, tj. v podstat diplomatickch dopis mezi vldami jednotlivch stt. Zstupci smluvnch stran se ke sjednn takov smlouvy ani nemus sejt a jejich podpisy jsou tud na rznch listinch. Jsou to smlouvy uzaven tzv. formou zjednoduenou - v diplomatick mluv sous forme simplifie. Pkladem takov smlouvy je ji zmnn Ujednni o zruen vzov povinnosti pro dritele diplomatickch a sluebnch pas mezi vldou SFR a vldou Pkistnsk islmsk republiky (forma je dobe patrn i ze sdlen . 328/1992 Sb.).

d) rove

sjednn smlouvy

Podle toho, kter sttn orgn smlouvu jmnem sttu sjednv, se smlouvy dl na prezidentsk, vldni a resortn. Toto dlen uruj stavn pedpisy jednotlivch sttu pro ely vnitrosttnho schvalovn smluv. Je podrobn popsno dle v kapitole IV. 2. b).

e) Obsah

smlouvy z hlediska

vcnho

Obsah smlouvy me bt posuzovn z rznch hledisek. Podle pedmtu pravy lze smlouvy dlit na politick, hospodsk a jin. Konkrtn obsah prvch dvou kategori a jemnost dlen kategorie tet zvis na elu kategorizace. Nejde o otzku snadnou, o em svd rzn ne pli pehledn a mnohdy chybn koncipovan rejstky smluv (na pklad rejstk Sbrky zkon). Toto kritrium je dleit pedevm pro ely vnitrosttnho schvalovn smluv (viz lnek 49 stavy R, kde jsou takto vymezeny smlouvy, vyadujc souhlasu Parlamentu - tedy smlouvy prezidentsk).

f) Normativn obsah smlouvy, smlouvy

"inter partes" a

"erga omnes"

Podle normativnho obsahu se rozliuj smlouvy kontraktuln (stanov vzjemn prva a povinnosti stran - e konkrtn otzky i vztahy) apravotvorn (obsahuj obecn prvn normy a tvo objektivn prvo). Kontraktuln je smlouva, jejm elem je upravit uritou konkrtn otzku ve

21

vzjemnm vztahu s jinou smluvn stranou, ani by se pitom vytvela nebo zachycovala prvn pravidla obecnjho dopadu (trait-contrat). Pkladem mohou bt dohody o sttnch hranicch, o navzn diplomatickch styk, o bezvzovm styku apod. Kontraktuln smlouvy jsou typicky dvoustrann, avak mohou bt i mnohostrann (nap. mluvy o vymhn vivnho v cizin, extradcn mluvy o vydvn osob k trestnmu sthn a k vkonu trestu aj.). Kontraktuln smlouvy maj inky jen mezi smluvnmi stranami, tedy inter partes. Jsou tedy zaloeny na reciprocit. Nap. dost o vydn osoby podle pslun extradin mluvy lze adresovat j e n sttu, kter je jej stranou. inky na ostatn stty mohou bt j e n nepm - nap. kad stt mus respektovat hranici mezi dvma jinmi stty, jej prbh si mezi sebou dohodly kontraktuln smlouvou. Pravotvorn je smlouva, jejm elem nen jen upravit vztahy mezi smluvnmi stranami, ale zejmna vytvoit, resp. zachytit (kodifikovat) ucelen soubor pravidel chovn pro subjekty mezinrodnho prva v urit oblasti. Tyto smlouvy zavazuji stt k uritmu chovn obecn, tedy nikoli jen vi jinmu smluvnmu sttu. V literatue jsou tyto smlouvy nkdy pipodobovny mezinrodnm zkonm (traits-lois). Najdeme je tm ve vech oblastech mezinrodnho prva veejnho. Pat sem zejmna velk kodifikan mluvy, sjednan pevn v rmci O S N . Pklady: mluvy z oblasti moskho prva, kter stanov prvn reim moskch vod a moskho dna, mluvy o diplomatickch a konzulrnch stycch, stanovc prvn reim tchto styk obecn, tj. pravidla pro innost diplomatickch misi a konzulrnch ad, vsady a imunity aj., mluvy tkajc se ochrany lidskch prv apod. Pravotvorn smlouvy maj zpravidla inky erga omnes, tedy zavazuj smluvn stty k uritmu chovn bezpodmnen, bez reciprocity, ba dokonce bez jakkoli nvaznosti na jin smluvn strany, tedy J e d n o s t r a n n " . Neaplikuj se tak jen vi smluvnm sttm, ale obecn - vdy, vi vem. Velmi npadn je tento charakter pedevm u mluv z oblasti ochrany lidskch prv. Do tto kategorie pat prakticky jen smlouvy mnohostrann. Pravotvorn smlouva me mt tak inky pouze inter partes, tedy aplikuje se jen mezi smluvnmi stranami, resp. osobami smluvnch stt. Pkladem je Vdesk mluva o smlouvch o mezinrodn koupi zbo, kter upravuje mezinrodn kupn smlouvu a je pouiteln jen mezi obchodnky smluvnch stt. To, e m takto omezen inky, poznme zjejho textu, kde je to vslovn stanoveno. Dlen smluv podle inkuje dleit pedevm pro mezinrodn smlouvy, kter maj pm dopad na vnitrosttn subjekty. Sprvn kategorizace je nezbytn pro zjitn, zda dan smlouva, upravuje-li vztahy jinak upraven prvem vnitrosttnm, tak in vlun (erga omne) a vnitrosttn pravu tak nahrazuje, nebo nevlun (jen inter partes), tedy tak. e existuje vedle pravy vnitrosttn nebo jin smluvn, kter se uplatn vi nesmluvnm (tetm) sttm tto smlouvy.

g)

Smlouvy

"self-executing"

Nkter mezinrodn smlouvy jsou pmo pouiteln na prvn pomry vnitrosttnch subjekt (tzv. smlouvy "self-executing" - americk termn, kter ve smluvnm prvu zdomcnl). Jsou uzavrny pmo za tm elem, aby bezprostedn

22

upravily prvn vztahy mezi vnitrosttnmi subjekty tak, e samy uruj pslun konkrtn prvn pravidla. Tento zpsob je pznan pedevm pro unifikan mluvy ajin smlouvy zejmna v oblasti mezinrodnho prva soukromho a obchodnho a pro smlouvy, jimi stty garantuj urit lidsk prva. Stty se tmito smlouvami zavazuj k mezinrodn jednotn (unifikovan) prvn prav uritch prvnch vztah, respektive k zaveden uritho prvnho reimu pro danou kategorii osob, oboj ve sfe prva vnitrosttnho. Pojem "self-executing treaty" byl pevzat z americk stavn prvn terminologie a znamen smlouvu, kter je zpsobil k vnitrosttnmu pouit bez [vnitrosttnho] provdcho pedpisu. Pkladem me bt ji zmnn mluva o smlouvch o mezinrodn koupi zbo (tj. o mezinrodn kupn smlouv), kter se prostednictvm vnitrosttnho prva vztahuje pmo na obchodnky smluvnch stt a jejich vzjemn vztahy. Tak na kupn smlouvu uzavenou nap. mezi eskm a rakouskm obchodnkem pouijeme pmo ustanoven tto mluvy (namsto obchodnho zkonku eskho nebo rakouskho).

5. Zsady mezinrodnho smluvnho prva V dalm vtu jsou uvedeny jen elov vybran nejdleitj zsady. a) Zsada "pacta sunt servanda" Mezinrodn smlouvaje pramenem prva a jako takov je pro sv strany zvazn. Princip zvaznosti mezinrodnch smluv je tak prvotn podmnkou existence mezinrodnho prvnho du. V pozitivnm (tj. platnm) prvu mezinrodnm je tento princip zachycen pedevm v preambuli Charty OSN (jsouce odhodlni... vytvoit pomry, za nich mohou bt zachovny spravedlnost a cta k zvazkm plynoucm ze smluv a jinch pramen mezinrodnho prva"). lnek 2 odst. 2 Charty rovn zmiuje povinnost lenskch stt plnit poctiv zvazky, kter pevzaly podle Charty". Rovn Vdesk mluva obsahuje v preambuli, jako i vc svm lnku 26 vslovnou formulaci tto zsady, poslenou jet kombinac se zsadou dobr vry ( kad platn smlouva zavazuje sttany a mus bt jimi plnna v dobr ve "). 'lato zsada je natolik spjat se samotnou existenc mezinrodnho prva, e je asto povaovna za jednu z jeho zkladnch zsad. O tom svd tak jej vslovn uveden v Deklaraci zsad mezinrodnho prva tkajcch se ptelskch vztah a spoluprce mezi stty v souladu s Chartou OSN (1970), kter je podrobnou kodifikac zkladnch zsad mezinrodnho prva. Pod titulem Zsada povinnosti stt poctiv plnit zvazky pevzat v souladu s Chartou " nachzme povinnost stt ,j?lnit poctiv sv zvazky z mezinrodnch smluv platnch podle obecn uznanch zsad a norem mezinrodnho prva ".

b) Zsada dobr vry 1 tato zsada svm vznamem pesahuje meze smluvnho prva. Spolen se zsadou pacta sunt servanda je obsaena v ji zmnnch ustanovench Charty OSN a Deklarace zsad mezinrodnho prva tkajcch se ptelskch vztah a spoluprce mezi stty v souladu s Chartou OSN. Dobr vra znamen, e stt neme ustanoven

23

mezinrodn smlouvy zneut k odvodnn nebo prosazen chovn, kter by bylo v rozporu s mezinrodnm prvem. Jednn v dobr ve je takov, kdy je stt veden pesvdenm, e jedn v souladu s prvem. Vdesk mluva o smluvnm prvu povauje dobrou vru za hlavn kritrium vkladu smlouvy a vyaduje dobrou vru u kon provedench na zklad neplatn smlouvy, aby jejich prvn nsledky mohly bt uznny.

c) Zsada smluvn volnosti a svobodn vle stran Ze zsady svrchovan rovnosti stt, kter je mezi zkladnmi zsadami mezinrodnho prva nejobecnj, vyplv prvo stt svobodn a nezvisle rozhodovat o tom, jakou smlouvou a vi komu budou vzny. Stty maj nezadateln prvo projevit svou svobodnou vli k tomu, aby byly vzny uritou smlouvou, a pevzaly tedy urit zvazky, ppadn aby tak neuinily. K naruen tto zsady me dojt tak, e stt je jinm sttem nebo skupinou stt donucen uzavt smlouvu, jakou si sm nepeje. Nen-li respektovna jeho svobodn vle, nen respektovna ani j e h o smluvn volnost. Takov smlouva by byla nicotn - tj. bude se na ni pohlet jako kdyby nevznikla. Neme zaloit dn zvazky stranm. Pokud j d e o obsah smlouvy, ten mus bt v souladu s mezinrodnm prvem. Nen tak dovoleno uzavt nap. mezinrodn smlouvu s jinm sttem o protiprvnm ozbrojenm toku na stt tet. Takov smlouva by byla absolutn neplatn.

d) Zsada nezvaznosti smluv pro tet strany Mezinrodn smlouva zakld mezinrodn prvn vztahy toliko mezi svmi stranami. Pm inky vi tetm sttm jsou vyloueny. Nejde opt o nic jinho ne o aplikaci zsad svrchovan rovnosti a smluvn volnosti, kdy stt i stty nemohou vnutit jinmu sttu urit zvazky bez jeho souhlasu.

e) Zsada vylouen zptn psobnosti smluv Obecn pravidlo vyjden v lnku 28 Vdesk mluvy stanov, e ustanoven smlouvy nezavazuj jej strany, pokud j d e o jakkoli kon nebo jakoukoli skutenost, kter nastaly do vstupu smlouvy v platnost nebo pokud jde o jakoukoli situaci, kter do tto doby zanikla. Jde ovem o ustanoven dispozitivn, kter mohou strany derogovat svm ujednnm o retroaktivit smlouvy. Toto ujednn je nejastji soust smlouvy samotn, avak me bt uinno i zvl. Vyskytuje se v praxi zcela vjimen. Pkladem smlouvy se zptnou psobnost je esko-slovensk Smlouva o doasnm oprvnn k podnikn fyzickch a prvnickch osob, kter podnikaj na zem druh republiky po 3 1 . prosinci 1992, kter vstoupila v platnost 3. prosince 1993, vyhlena byla 30. prosince 1993, avak jej asov psobnost se vztahuje zptn na obdob od 1. ledna 1993.

24

f) Zsady lex posterior derogat legi priori a lex specialis derogat legi generaliTyto zsady, kter pat mezi o b e c n zsady prvn, plat i v mezinrodnm prvu. Nepsob-li v prvu vnitrosttnm vnj pote, v ppad mezinrodnch s m l u v se z n a n komplikuje m n o h o s t situac, kter m o h o u zejmna u mnohostrannch smluv nastat. Z n a m e n to, e pozdj smlouva mezi tmi stranami nahrazuje s m l o u v u dvj stejnho obsahu a speciln prava m pednost ped pravou o b e c n o u , existuj-li ob vedle sebe. Uplatnn tchto zsad na mezinrodn s m l o u v y je vak dosti k o m p l i k o v a n , a proto nen na t o m t o mst ble rozebrno.

25

IV. Vznik mezinrodn smlouvyVznik a vstup v platnost mezinrodn smlouvy je procesem, zahrnujcm nkolik stadi. Ta jsou v dalm textu popsna a vysvtlena. Viz tak schma na str. 37. 1. Sjednn textu smlouvy o) S o n d a expertn jednn Vlastn procedura vzniku mezinrodn smlouvy me bt rzn v zvislosti na jejm druhu a okolnostech sjednn. Standardn postup, tj. typick procedura ve vtin ppad vypad orientan tak, j a k je dle popsno. Zainteresovan stty mus nejprve dospt k dohod o tom, e chtj eit uritou otzku, resp. regulovat mezi sebou urit vztahy nebo e hodlaj vytvoit zvazn pravidla chovn (normy mezinrodnho prva), a to prvn formou mezinrodn smlouvy. Zjiovn stanoviska, resp. zjmu druh strany se nazv sond. Mnohostrann smlouvy vznikaj zpravidla na pd mezinrodnch organizac, kde je rovn vyjden zjem jednoho i nkolika stt na uzaven smlouvy. Bv tomu tak nejastji ve form pednesenho nmtu, kter je projednn pslunm orgnem organizace a je-li schvlen, jsou pro dal postup ustaveny pracovn orgny. Text nvrhu smlouvy vznik v prbhu vyjednvn. Text dvoustrann smlouvy zpravidla navrhne j e d n a ze stran a druh se k nmu vyjaduje. V jednoduchch ppadech, kdy lze snadno doshnout konsensu, nen ani teba spolenho zasedn zstupc obou stran (tzv. expert) a text smlouvy se dojedn psemn (diplomatickmi notami). V ostatnch ppadech se tato spolen zasedn na expertn rovni organizuj stdav v obou sttech tak dlouho, dokud nen text dohodnut. Jde-li o mnohostrannou smlouvu, dochz k expertnmu jednn na uritm fru (v rmci mezinrodn organizace), a to v pracovnch skupinch, vborech nebo jinch podobnch orgnech. Jednn probh na nejni rovni, tedy bez zbytench formalit, a proto je relativn prun. Podkladem pro jednn je nvrh textu, kter vypracovv ve vtin ppad organizace, a to jej sekretarit nebo orgn k tomu uren (nap. Komise pro mezinrodn prvo OSN). kofem expert je vypracovat a dohodnout nvrh textu smlouvy, kter je pot pedloen k ppadnmu dojednn a schvlen zstupcm jednajcch stran vy rovn. Zvren jednn o textu mnohostrannch smluv probh nejastji na diplomatick konferenci na rovni vldnch zstupc. V R koordinuje a zabezpeuje ppravu, sjednvn a vnitrosttn projednvn smluv ministerstvo zahraninch vc. Pprava a sjednn kad smlouvy mus bt proto s tmto ministerstvem projednna. Vlastn ppravu a projednvn nvrhu na sjednn smlouvy zabezpeuje tzv. gestor, tj. ministerstvo nebo jin orgn sttn sprvy, do jeho psobnosti zcela nebo pevn nle otzky, je maj bt navrhovanou smlouvou upraveny. 26

b) Pijet a autentifikace textu Jednn o textu smlouvy je zakoneno jeho pijetm. Nejastj formou pijet textu dvoustrann smlouvy je neformln dohoda vyjednava o tom, e text byl dohodnul, ppadn parafovn textu smlouvy spovajc v opaten kad strany vtisku dohodnutho textu inicilami zstupc obou stran. Text mnohostrannch smluv bv pijmn na mezinrodn diplomatick konferenci na zklad hlasovn. Pijet textu smlouvy nem dn prvn nsledky, pokud jde o zvaznost smlouvy jako takov. Pijet textu smlouvy znamen fixaci toho. co ji bylo dohodnuto, aby diskuse o textu neprobhaly do nekonena. Od pijet textu smlouvy je teba odliovat jeho autentifikaci, kter vyjaduje nejen nslednou nemnnost textu, ale tak jeho sprvnost a vlunou oficilnost. Pouze autentifikovan text smlouvy je povaovn za autentick (pvodn), a tedy oficiln a smrodatn. konem, jm se text autentifikuje, bv jeho parafovn, podpis nebo podpis ad referendum (tj. s vhradou dodatenho schvlen). U dvoustrannch smluv vtinou pijet a autentifikace textu splvaj, nebo kad z uvedench kon me mt oboj vznam. U mnohostrannch smluv sjednvanch na diplomatick konferenci je autentifikace textu provedena parafovnm, podpisem nebo podpisem ad referendum zvrenho aktu konference obsahujcho text smlouvy. V R po skonen expertnch jednn vypracuje gestor nvrh na sjednn smlouvy, kter se pedkld ke schvlen vld. Jde-l o resortn smlouvu, schvaluje ji pslun len vldy po dohod s ministrem zahraninch vc. V dnm pedpisu nen vslovn stanoveno, kdo schvaluje nvrh na sjednn prezidentsk smlouvy. Nepochybn to bude alespo vlda. Parlament schvaluje a smlouvu dojednanou, nikoli jej nvrh (viz dle). O prezidentovi se v tto souvislosti pedpisy rovn nezmiuj, avak k podpisu prezidentsk smlouvy je teba zmocnn prezidenta.

2. Schvalovn smluv a) Vnitrosttn procedura schvalovni mezinrodnch smluv

Pedchoz vklad se soustedil na postup pi sjednvni smluv. Nyn se budeme vnovat procedue schvalovn vnitrosttnmi orgny sttu smluv ji sjednanch, tedy procedue, jejm vyvrcholenm je vyjden definitivnho souhlasu sttu bt vzn smlouvou navenek, kter m za nsledek prvn zvaznost smlouvy. Pro tyto ely je teba nejprve provst kategorizaci smluv podle rovn jejich sjednn.

b) Kategorizace smluv podle

stavy

R pro

ely schvalovn

Pravomoc sjednvat a ratifikovat mezinrodni smlouvy nle podle stavy prezidentu republiky (lnek 63). Podle tho ustanoven me prezident penst sjednvn uritch smluv na vldu nebo s jejm souhlasem na jej jednotliv leny (ministry). To tak prezident uinil, a to rozhodnutm . 144/1993 Sb. Podle tohoto

27

rozhodnut prezident penesl na vldu sjednvn, schvalovn, pstup a pijet tch smluv, kter nevyaduj souhlas Parlamentu podle lnku 49 odst. 2 stavy (tzv. smlouvy vldni). Na jednotliv ministry pak penesl sjednvn a schvalovn smluv, kter svm vznamem nepesahuj rmec psobnosti jednotlivch stednch orgn sttn sprvy (tzv. smlouvy resortn). Je samozejm, e i zde mus jt o smlouvy, kter nevyaduj souhlas Parlamentu, i kdy to rozhodnut prezidenta republiky vslovn neuvd. Prezident si ovem me v jednotlivch ppadech vyhradit pravomoc sjednvat, schvalovat atd. kteroukoli smlouvu. Smlouvy sjednvan prezidentem se oznauj jako prezidentsk.

i) Prezidentsk smlouvy Prezidentsk smlouvy podlhaj schvlen Parlamentu. Vlda sice rozhoduje o podpisu takov smlouvy, avak definitivn souhlas se smlouvou navenek dv po schvlen smlouvy Parlamentem prezident republiky (formou ratifikace nebo pstupu). Jsou to smlouvy uveden v lnku 49 stavy R nebo ty, kde si prezident jejich sjednn a schvlen vyhradil, i kdy nespadaj do rmce tohoto ustanoven. Podle lnku 49 stavy vyaduj vdy souhlasu Parlamentu smlouvy a) upravujc prva a povinnosti osob (tj. jednotlivc), b) spojeneck, mrov a j i n politick, c) z nich vznik lenstv CR v mezinrodn organizaci, d) hospodsk, jsou-li veobecn povahy a e) tkajc se dalch vc, jejich vnitrosttn prava je vyhrazena zkonu.

ii) Vldn a resortn smlouvy Vldn nebo resortn jsou smlouvy, kter spluj ob nsledujc podmnky: 1) nevyaduji souhlas Parlamentu podle lnku 49 stavy a 2) jejich sjednn si prezident republik)' nevyhradil zvltnm rozhodnutm. Vldn jsou smlouvy, kter svm vznamem pesahuj rmec psobnosti j e d n o h o resortu, tj. ministerstva nebo jinho stednho orgnu sttn sprvy, v j e h o ele stoj len vldy. R e s o r t n jsou pak ty, kter tento rmec nepesahuj. Vldn smlouvy sjednv vlda, kter je rovn schvaluje usnesenm (tj. vnitrosttn). Definitivn souhlas se smlouvou (v mtku mezinrodnm) opt udluje vlda, resp. jej len (na pklad podpisem smlouvy), ppadn ministerstvo zahraninch vc (notitlkac vnitrosttnho schvlen druh smluvn stran). Pro resortn smlouvy plat mutatis mutandis tot co pro vldn s tm, e namsto vldy jedn jej len. Ten vak me sjednat smlouvu jen s pedchozm souhlasem vldy (srov. lnek 63 odst. 1 psm. b) stavy). Tento souhlas se ovem tk sjednn jako takovho, tedy penesen prezidentovy pravomoci, nikoli vsledk jednn a obsahu smlouvy, kter souhlasu vldy nepodlhaj. Resortn smlouvy sjednvaj jednotliv ministerstva a pslun ministr je tak podepisuje, dalho souhlasu k platnosti nen teba. Pklady vldn a resortn smlouvy: Dohoda mezi vldou R a vcarskou spolkovou radou o vmn stist z r. 1997 (. 188/1997 Sb.), Protokol mezi ministerstvem

28

obrany CR a ministerstvem nrodn obrany Litevsk republiky o spoluprci litevskho zdravotnickho personlu s poln nemocnici Armdy CR z r 2002 (. 128/2002 Sh. m. s.). rove vyjden v nzvu smlouvy nen prvn relevantn. Na pklad Smlouva mezi vldou CR a vldou Rumunska o podpoe a vzjemn ochran investic z 8. listopadu 1993 je z hlediska eskho prva smlouvou prezidentskou, nikoli vldn, a proto byla projednna a schvlena Parlamentem. Klasifikace smluv podle esk stavy m zsadn vznam pro vnitrosttn proceduru jejich sjednvn a bude proto podrobn popsna dle.

3. Vyjden definitivnho souhlasu se smlouvou po jejm vnitrosttnm schvlen Pijet textu smlouvy neznamen ovem pijeti zvazku bt smlouvou vzn. Pijat a autcntifikovan text je pro strany zvazn pouze v tom smyslu, e ji neme bt mnn ani doplovn. (Pokud by k tomu pece jen mlo dojt, musel by bt podpis smlouvy anulovn a jednn o textu znovu oteveno a zakoneno novm podpisem.) Pravidla chovn v pijatm a autentifikovanm textu nejsou zatm zvaznou normou. To se stane a po vyjden definitivnho souhlasu sttu bt vzn smlouvou a nslednm vstupu smlouvy v platnost. Definitivn souhlas sttu se smlouvou jc souhlas, kter je dostaten pro to, aby na jeho zklad smlouva vstoupila pro tento stt v platnost. Me bt vyjden rznm zpsobem: podpisem smlouvy, ratifikac, schvlenm, pstupem k n nebo i jinak (nap. vmnou listin tvocch smlouvu uzavenou ve zjednoduen form). Jak je vidt, podpis smlouvy me mt rzn, nkdy i kumulovan prvn inky. Smlouva tm vdy sama pro sebe stanov formu vyjden tohoto souhlasu. Nejastji j bv podpis nebo ratifikace. Podpis se uplatuje u smluv mn vznamnch, sjednvanch na rovni vldn nebo resortn. U vznamnjch smluv (zpravidla prezidentskch) je zapoteb dalho aktu ze strany smluvnch stt, a to ratifikace nebo pstupu. Mnohostrann smlouvy se podpisuji bud' pi sjednn, tedy pmo na diplomatick konferenci po pijet textu smlouvy hlasovnm, nebo pozdji u depozite. Vtina vznamnch smluv bv takto otevena k podpisu jen omezenou dobu a nkdy jen pro stty, kter se astnily jednn. Stty, kter smlouvu za uvedench okolnost nepodep, se mohou stt smluvn stranou oteven smlouvy pstupem, kter nahrazuje nejen podpis, ale i ratifikaci, a to se stejnmi prvnmi inky.

Pojem ratifikace se pouv ve dvojm smyslu - vnitrosttnm a mezinrodnm. Z hlediska vnitrosttnho je ratifikace smlouvy konem, kterm prezident republiky potvrzuje smlouvu po jejm schvlen Parlamentem. Ratifikaci prezidentem podlhaj smlouvy prezidentsk, kter byly sjednny z jeho pln moci, tedy smlouvy, kter vyaduj souhlas Parlamentu nebo ty, jejich sjednn si prezident republiky vyhradil. Vnitrosttn ratifikace spov ve vystaven ratifkan listiny a jejm podpisu prezidentem republiky. A potud nem ratifikace mezinrodn inky. Ty nastvaj teprve pi dalm postupu, kter ji zasahuje navenek. Ratifikace v mezinrodnm smyslu se u mnohostrann smlouvy provd uloenm ratifikanch listin u depozite, co je smlouvou uren vlda

29

nkterho sttu, ppadn mezinrodn organizace. U dvoustrannch smluv se ratifikan listiny vymuj mezi obma stranami. Ob formy tohoto aktu maj slavnostn charakter a sepisuje se o nich protokol. Tot plat o pstupu a jeho listinch (tk se j e n smluv mnohostrannch). Pstupem se stv stranou oteven mnohostrann smlouvy stt, kter ji pvodn nepodepsal. Pstup m stejn prvn inky jako podpis s nslednou ratifikac. Prakticky se provd jako ratifikace, tj. uloenm listiny o pstupu u depozite. O listin o pstupu plat tot, co bylo eeno o listin ratifikan. Pstup k mnohostrann vldn dohod se oznauje jako adheze. Z hlediska vnitrosttnho dv tedy konen souhlas se smlouvou orgn, j e m u sjednn smlouvy podle stavy a jinch prvnch pedpis pslu. A teprve pot, co je mezinrodn smlouva vnitrosttn schvlena, je mono pikroit k vyjden definitivnho souhlasu se smlouvou navenek. Teprve na zklad tohoto mezinrodnho aktu smlouva vstoup pro tento stt v platnost a vzniknou tak jeho zvazky a oprvnn.

4. Vstup smlouvy v platnost Vstup smlouvy v platnost (rozum se podle mezinrodnho prva) je podmnn vyjdenm definitivnho souhlasu smluvnch stt se smlouvou. Nejde vak o dv strnky tho jevu. Tento souhlas sttu je toti asto pouze jednou z podmnek platnosti smlouvy pro dan stt, by zcela nezbytnou. Mezi konem vyjadujcm definitivn souhlas sttu se smlouvou a jejm vstupem v platnost zpravidla ubhne urit asov obdob. Vzcnost nejsou ppady, kdy smlouva nevstoup v platnost nikdy. Smlouva vstupuje v platnost zpsobem a dnem urenm v jejch ustanovench nebo dohodou stt astncch se jednn. Nejbnj zpsoby vstupu v platnost jsou tyto: a) Smlouva vstupuje v platnost ihned - pmo konem vyjadujcm konen souhlas sttu, tedy podpisem nebo ratifikac. b) Smlouva vstoup v platnost po uplynut urit doby po tomto konu (legisvakance), aby mly smluvn stty as na proveden nezbytnch opaten, kter jsou teba pro zajitn provdn smlouvy od prvho dne jej platnosti (nap. vnitrosttn vyhlen smlouvy). Pkladem zde me bt toto ustanoven: "Tato mluva vstoup v platnost pro kad stt... edestm dnem po uloen ratifikan listiny" (lnek 27 mluvy o doruovn v cizin soudnch a mimosoudnch psemnost ve vcech obanskch a obchodnch). c) Smlouva vstupuje v platnost pot, co jsou splnny dal stanoven podmnky (na pklad u dvoustrannch smluv vzjemn notifikace vnitrosttnho schvlen). U mnohostrannch smluv se rozliuje platnost subjektivn a objektivn. Subjektivn platnost je platnost mnohostrann smlouvy ve vztahu k uritmu sttu - smlouva plat pro tento stt. K. tomu, aby na zklad pslunho konu (ratifikace, pstupu apod.) smlouva pro dan stt vstoupila v platnost (subjektivn), je ovem teba jej platnosti objektivn. Tak se oznauje platnost mnohostrann smlouvy jako takov. Vtina mnohostrannch smluv vyaduje ke sv objektivn platnosti ratifikaci nebo jin obdobn kon ze strany uritho minimlnho potu stt. Dokud nen tohoto potu dosaeno, smlouva nenabyla objektivn platnosti a neme tud nabt ani platnosti subjektivn pro stty, kter ji zatm ratifikovaly.

30

V konenm dsledku to znamen, e v takovm ppad ratifikace nebo jin forma definitivnho souhlasu sttu se smlouvou nem bezprostedn za nsledek vstup smlouvy pro dan stt v platnost, pokud smlouva dosud nenabyla platnosti objektivn. 2 d) U smluv jinch ne otevench nastv vstup v platnost pro nov stt a pot, co je o tom rozhodnuto (nejastji pijetm do mezinrodn organizace). Na tomto mst je vhodn pipomenout, e vnitrosttn schvlen smlouvy (stavnmi orgny sttu) samo o sob zsadn nem mezinrodn prvn inky a vstup v platnost smlouvy na n neme bt vzn. Schvlen smlouvy Parlamentem, vldou nebo pslunm ministrem nen vyjdenm definitivnho souhlasu sttu bt smlouvou vzn, kter by mlo za nsledek vstup smlouvy v platnost. Nem toti mezinrodn inky, s vjimkou ppadu, kdy by tak smlouva sama stanovila. Takov ppady se vyskytuj jen velmi vzcn, nebo jsou dsledkem chybnho postupu: vzat vstup smlouvy v platnost na vnitrosttn akt schvlen j e neobyejn nepraktick, nebo datum tohoto aktu, kter je pro vstup v platnost rozhodujc, neme bt druh stran znmo, jeto nejde o akt smrovan navenek. Pkladem takov problematick smlouvy je Smlouva mezi R a SR o prav reimu a o spoluprci na spolench sttnch hranicch (sdlen . 234/1993 Sb.). Vstup smlouvy v platnost lze naproti tomu velmi dobe vzat na vzjemnou notifikaci tohoto vnitrosttnho schvlen mezi obma smluvnmi stranami, nebo tato notifikace ji je (oproti schvlen samotnmu) mezinrodnm aktem. Pouit tohoto zpsobu vyjden definitivnho souhlasu se smlouvou je v eskoslovensk a esk smluvn praxi velmi ast, a to u smluv vldnch. U dvoustrannch smluv mus bt samozejm notifikace vzjemn a jako takov uveden ve smlouv. Hrubou chybou je vzat vstup smlouvy v platnost na notifikaci pouze jedn strany, a to i v ppad, kdy druh strana notifikaci provedla ji pi podpisu smlouvy. Tento trapn faux pas se stal pi sjednvn Rmcov dohody o finann spoluprci mezi CR a Evropskou investin bankou ze dne 18. nora 1993 (sdlen . 250/1994 Sb.).

5. Platnost a i n n o s t m e z i n r o d n smlouvy. P r o z a t m n p r o v d n smlouvy Platnou je obecn prvn norma, pi jej tvorb byly splnny vechny pedepsan nleitosti, a kter se stv soust prvnho systmu, v nm vznik. To plat i o mezinrodnch smlouvch. innost naproti tomu znamen asovou psobnost normy, tedy dobu, po kterou m bt platn norma pouvna. V ppad mezinrodnch smluv nen pojem innosti pli praktick, nebo innost spad zpravidla vjedno s platnost. U dvoustrannch smluv, kter maj vstoupit v platnost na zklad ratifikace, me mezi podpisem a ratifikac uplynout dosti dlouh doba, nebo ratifikace vyaduje zpravidla2 Pesto, e e s k o s l o v e n s k o , r e s p e k t i v e e s k r e p u b l i k a se j e n v e l m i z d k a objevuj m e z i stty ratifikujcmi m n o h o s t r a n n s m l o u v y j a k o j e d n y z p r v n c h , tato s i t u a c e ji nastala a m l a p o n k u d kurizn p r b h . J e d n se o m l u v u o m e z i n r o d n sprv ddictv ( H a a g , 2. jna 1973), kter vyaduje k s v m u v s t u p u v p l a t n o s t ( o b j e k t i v n ) ratifikace temi stty. D o d n e s ji ratifikovaly p o u z e d v a stty, a to Portugalsko a e s k o s l o v e n s k o . m l u v a v a k p e s t o vstoupila v r. 1993 v p l a t n o s t , n e b o ze d v o u smluvnch stran se r o z d l e n m e s k o s l o v e n s k a staly ti.

31

souhlasu parlament obou smluvnch stran. Maj-li ob smluvn strany zjem na tom. aby smlouva byla uvedena v ivot co nejdve, mohou se dohodnout, e budou smlouvu provdt jet ped tm, ne vstoup v platnost. Jedn se skuten jen o provdn smlouvy, nikoli o jej pedbnou platnost. Dohoda smluvnch stran o prozatmnm (pedbnm) provdni smlouvy je zpravidla obsaena v zvrench ustanovench smlouvy sam, avak nic nebrn tomu. aby se o nm strany dohodly i jinak. Prozatmn provdn smlouvy se v praxi omezuje na smlouvy dvoustrann. V poslednch dvaceti letech se tento institut stal zcela bnm a je velmi oblben i eskou smluvn prax, zejmna v relaci se Slovenskou republikou.

6. Prezentace textu a jazyk smlouvy a) Smlouvy dvoustrann

Dvoustrann smlouvy se vyhotovuj ve dvou verzch, tzv. alterntech. V textu eskho alterntu je vdy esk republika, resp. adjektivum "esky" uvdno na prvnm mst a oznaen druh smluvn strany na mst druhm. Tot plat o podpisech - za eskou stranu je podpis umstn napravo, za druhou stranu nalevo. V alterntu druh strany je ve naopak. Originl eskho alterntu zstane po podpisu esk stran, zatmco druh stran zstane originl alterntu jejho. Dvoustrann smlouvy se sjednvaj zpravidla ve dvou jazycch (tedy jazycich obou smluvnch stran), ideji v j a z y c e jedinm nebo naopak ve vce ne dvou. Jsou-li jazyky dva, v obou se vyhotovuje kad z obou alterntu, take text smlouvy se vlastn podpisuje tyikrt. Oba jazyky jsou rovnocenn, co bv v zvren klauzuli vyjdeno tmto standartnm textem: "Dno v [Praze] dm [8. prosince 1906} ve dvou vyhotovench, kad v jazyce eskm a [panlskm], piem ob znni majt stejnou platnost. " Z n a m e n to. e ob jazykov znnjsou autentick, tedy rozhodujc. Je-li m o n o pedpokldat, e vklad smlouvy v obou jazycch nebude identick nebo jde-li o jazyky navzjem diametrln odlin a tko porovnateln, mohou strany zvolit pro vypracovn textu smlouvy jet tei jazyk, zpravidla svtov, kter je obma dobe znm a kter se hod za jazyk rozhodn v ppad rozdlnho vkladu. Takov byl postup na pklad u bezvzov dohody mezi S S R a Laoskou lidov demokratickou republikou ze dne 1. srpna 1978 (. 129/1978 Sb.), jej zvren klauzule (lnek 10) zn: "V ppad rozdlnho vkladu eskho a laoskho textu bude rozhodn francouzsk text " U smluv upravujcch otzky spe technickho charakteru se z dvodu elnosti me vjimen pout jedinho jazyka, a to takovho, kter nen jazykem dn ze smluvnch stran. Na pklad Rmcov dohoda o finann spoluprci mezi R a Evropskou investin bankou ze dne 18. nora 1993 (sdlen . 250/1994 Sb.) byla sjednna jen v anglitin.

32

b)

Smlouvy

mnohostrann

U mnohostrannch smluv se nepouvaj alternty. Oznaen smluvnch stran v textu je uvedeno v poad danm uritm objektivnm kritriem. Nejastji jm bv abecedn podek v jazyce pslun verze. Oproti dvoustrannm nebvaj mnohostrann smlouvy sjednvny v jazycch vech smluvnch stran. Jejich soust pak ovem mus bt i dohoda o tom, ve kterch jazycch bude pslun smlouva sjednna a podepsna. Zpravidla to bvaj jazyky svtov, a to nejmn dva. Zle na fru, na nm smlouva vznik. Tak na pklad Haagsk unifikan mluvy z oblasti mezinrodnho prva soukromho jsou sjednvny v anglitin a ve francouztin. Naproti tomu smlouvy vznikajc v systmu OSN jsou sjednvny a podpisovny v anglitin, francouztin, rutin, panltin, ntin a arabtin. Vechna tato znn jsou autentick. I u mnohostrannch smluv je mono eit eventuln konflikt vklad jednotlivch jazykovch verzi preventivn, a to prohlenm jednoho z jazyk smlouvy za jazyk rozhodn pro vklad. Autentick charakter ostatnch verz tm ovem nen doten. Vzhledem k tomu, e esk jazyk nebv jazykem mnohostrannch smluv, je teba si uvdomit, e esk znn smlouvy, kter nebyla v eskm jazyce podepsna, nen autentick (a neme se takovm ani stt). esk text vyhlaovan ve Sbrce zkon nebo ve Sbrce mezinrodnch smluv je jen pekladem, kter nen textem autentickm, a tedy ani rozhodnm pro vklad. Navc esk peklady nkterch smluv publikovan ve Sbrce zkon jsou nekvalitn (zejmna terminologicky nedsledn) a nkdy dokonce obsahuj vcn chyby. Je to zpsobeno tm, e za peklady text smluv podle smrnice sice odpovd gestor smlouvy, avak vsledek pekladatelsk prce nen nikm kontrolovn a po vyhlen vadnho pekladu nen provedena oprava. Pkladem mimodn patnho pekladu je ji zmnn Rmcov dohoda o finann spoluprci mezi CR a Evropskou investin bankou ze dne 18. nora 1993 (sdlen . 250/1994 Sb.).

7. Technick zajitn p r v n h o ivota smlouvy Depoziti smluv Ratifikan listiny nebo listiny o pstupu se u mnohostrannch smluv nevymuj, ale ukldaj na jednom mst, a to u depozite, tedy instituce uren zpravidla pmo smlouvou. Depozitem me bt: 1. vlda nkterho ze signatrnch stt, 2. mezinrodn organizace, 3. hlavn vkonn funkcion tto organizace (nap. Generln tajemnk OSN). U zvl vznamnch politickch smluv se uruje depozit prvn skupiny vce, nap. vldy t signatrnch stt. V rmci vldy bv vlastnm vkonem tto funkce poveno ministerstvo zahraninch vc. U depozite je uloen originl smlouvy, jako i kad listina ratifikan i o pstupu, kter mu je doruena. Depozit zasl signatrnm sttm oven kopie smlouvy

33

a informuje je o vech skutenostech, kter se smlouvy tkaj (o uloen kad listiny, o vhradch, prohlench, o vstupu smlouvy v platnost apod.). Mus si ponat nanejv peliv a nestrann.

S. Vhrady k mezinrodnm smlouvm a) Pojem vhrady

Pi sjednvn mnohostrannch smluv se asto stv, e sttu, kter si peje stt se smluvn stranou, nevyhovuje urit ustanoven, kter ve smlouv nem zsadn charakter. Institut vhrady ke smlouv takovm sttm za uritch podmnek umouje stt se stranou smlouvy, avak s vylouenm prvnch ink nepijatelnho ustanoven nikoli obecn, ale pro tento stt, resp. pro jeho vztahy s jinmi smluvnmi stranami. Smyslem ppustnosti vhrad je snaha o umonni co nejirmu okruhu stt stt se smluvnmi stranami zejmna mnohostrannch pravotvornch smluv. Vhradou rozumme jednostrann prohlen sltu smujc k vylouen zvaznosti uritch ustanoven smlouvy pro tento stt, tedy ke zmn prvnch nsledk tchto ustanoven. Vdesk mluva definuje vhradu jako jednostrann prohlen jakkoliv formulovan nebo oznaen, uinn sttem pi podpisu, ratifikaci, pijet nebo schvlen smlouvy, nebo pi pstupu k n, jm se zaml vylouit nebo pozmnit prvn inek uritch ustanoveni smlouvy pi jejich pouit vi tomuto sttu. Vhrada je vlastn podmnkou k udlen souhlasu tohoto sttu se smlouvou. Z toho vyplv, e vhrady v tomto pojet nejsou mon u smluv dvoustrannch, kde uplatnn vhrady je vlastn prezentovn jinho stanoviska, kter, nen-li akceptovno druhou stranou, znemouje dohodu o smlouv. V dnen smluvn praxi jsou vhrady k mnohostrannm smlouvm zcela obvyklm jevem.

b) Ppustnost

vhrady

Vhradu lze init jen pi podpisu, ratifikaci ajinch podobnch konech, jimi je vyjadovn definitivn souhlas sttu se smlouvou. Znamen to, e vhradu nelze uinit dodaten, tedy pot. co byl tento souhlas vyjden. Obligatom je psemn forma vhrady, kterou je teba notifikovat ostatnm smluvnm stranm, resp. sttm, kter se mohou stt stranami smlouvy (astnkm diplomatick konference na ni byla smlouva sjednna, sttm, kter smlouvu podepsaly apod.).

9. Vklad mezinrodnch smluv elem vkladu mezinrodn smlouvy je zjistit skuten smysl jejho textu. Mezinrodn smlouvy interpretuj pouze a) smluvn strany, b) jin subjekty jimi poven (zejmna orgny rozhodujc spory).

34

Spory o vklad jednotlivch ustanoveni smlouvy, zejmna dvoustrann, mohou bt velmi tko eiteln. Proto nkdy smluvn strany zejmna dvoustrannch smluv uzavraj vedle smlouvy samotn jet dohodu o vkladu nkterch ustanoven, a to pevn zjednoduenou formou {vmnou dopis nebo nt). Vdesk mluva upravuje interpretaci smluv v lncch 31 a 33. Tato kodifikace se veobecn povauje za velmi zdailou, nebo vychz z pvodn obyejov pravy, kterou konkretizuje a in komplexnj. Tato prava je v pravm slova smyslu normativn, co jednoznan vyplv ze slov "smlouva mus bt vykldna". Postupy j pedepsan jsou tedy zvazn; nejde o njak pouh vodtko i nezvaznou pomcku. lnek 31 obsahuje obecn pravidlo vkladu. Toto pravidlo pedevm sluuje vklad smlouvy v dobr ve s nkolika hledisky vkladu: jazykovm (resp. gramatickm) (v souladu s obvyklm vznamem dvanm vrazm ve smlouv), systematickm (vjejich souvislosti) a teleologickm (spihldnutm k cli a elu smlouvy). Souvislost se rozum cel smlouva samotn, jako i jakkoli dohoda nebo jin dokument vztahujc se ke smlouv. Velmi dleit a uiten je pro vklad zejmna preambule smlouvy. Krom toho mus bt vzaty v vahu a) pozdj dohody tkajc se vkladu nebo provdn smlouvy. b) nsledn praxe pi provdn smlouvy, kter zaloila dohodu stran tkajc se vkladu smlouvy, c) jakkoli pravidlo mezinrodnho prva pouiteln mezi stranami. Z hlediska jazykovho (gramatickho) vkladu zvltn vznam (na rozdl od obvyklho vznamu) se mus dt vrazu ve smlouv v ppad, kdy to strany zamlely. Je vidt, e Vdesk mluva dokzala eliminovat spory o priorit jednotlivch druh vkladu tm, e zavedla jedno obecn pravidlo kombinujc vechny uveden metody. Za rozhodujc povauje text smlouvy, nikoli mysl stran. Znamen to, e interpretac se hled prav smysl danho textu a nehled se mimo tento text mysl astnk. lnek 32 upravuje dodaten interpretan prostedky. Pkladmo zde uvd ppravn prce a okolnosti, za nich byla smlouva uzavena. V praxi je prv toto jeden z nejinnjch a nejpouvanjch prostedk, sele-li postup interpretace textu podle lnku 31. Vznamnm pramenem pro zjitn myslu stran jsou zznamy z j e d n n o smlouv, zejmna protokoly z pracovnch jednn i diplomatick konference. Zde je mono asto najt spolehliv vodtko pro uren obsahu pouitch pojm nebo formulac. Dodaten prostedky vkladu se pouvaj zejmna lam. kde je vznam vrazu po aplikaci lnku 31 stle dvojsmysln nebo nejasn nebo kde vklad vede k vsledku zejm nesmyslnmu nebo nerozumnmu. lnek 33 Vdesk mluvy stanov pravidla pro vklad rznch jazykovch verz smlouvy. O tomto problmu je pojednno podrobnji v kapitole o jazyku smlouvy. I u mezinrodnch smluv existuje obdoba leglnho vkladu. Je zcela bnm jevem, e vodn ustanoven dvoustrannch, ale zejmna mnohostrannch smluv obsahuj definice dleitch pouvanch pojm, aby byly interpretan problmy omezeny na minimum.

35

Nelze-li sladit stanoviska jednotlivch smluvnch stran na vklad ustanoven smlouvy, mluvme o sporu o vklad smlouvy. Nkter smlouvy se vznikem takovch spor potaj, a proto stanov procedurln pravidla pro jejich een. Nejastji j d e o dva druhy postup: u smluv dvoustrannch pomoc spolenho orgnu smluvnch stran a u smluv mnohostrannch stanoven obligatorn jurisdikce mezinrodnho orgnu pro een spor (nap. Mezinrodnho soudnho dvora). Z hlediska vnitrosttnho se klade otzka, kter sttn orgn je oprvnn interpretovat smlouvy uvnit sttu. Tato otzka nen nikde upravena a jc tud nutno vychzel z logiky vci. Obecn teorie prva hls, e interpretace prvn normy jc soust, resp. pedstupnm jej aplikace. Interpretuje ledy pedevm aplikujc orgn. Tm me bt vnitrosttn soud, pokud aplikuje smlouvu "sclf-cxccuting" na vnitrosttn prvn pomr. Jinak to bude patrn orgn, do jeho pravomoci spad otzka, kter jc pedmtem vykldanho ustanoven, resp. kter podle vnitrosttnch kompetennch pedpis smlouvu sjednal.

10. Vyhlaovn mezinrodnch smluv v CR Mezinrodn smlouvy mus bt vyhleny. Vyhlenm v um smyslu se rozum oficiln publikace textu smlouvy a zkladnch daj o n v pslunm ednm vstnku, jm je v souasnosti Sbrka mezinrodnch smluv (dve plnila tuto funkci Sbrka zkon). Takto chpe vyhlen l. 10 stavy R. V irm smyslu se za vyhlen povauje i pouh oznmen o sjednn mezinrodn smlouvy, kter odkazuje na pramen i msto, kde je text smlouvy k dispozici.

v

36

Schma

2:

Zjednoduen schma

vzniku

mezinrodn smlouvy

* Poznmka: Drtv vtina mnohostrannch smluv vyaduje schvleni Parlamentu. Nen-li tomu tak, plat analogicky postup uveden u smluv dvoustrannch.

37

V. Mezinrodn smlouva v eskm vnitrosttnm prvu. Jej bezprostedn zvaznost pro vnitrosttn subjekty (jednotlivce)1. vodn pedpoklad N e zaneme zkoumat vztah mezinrodn smlouvy a vnitrosttnho prva, je teba specifikovat obecnj kategorii, a sice vztah mezinrodnho a vnitrosttnho prva. Podrobnosti byty eeny ve v kapitole B.II.3. Pro ely dalho vkladu budeme vychzet z pedpokladu, kter lze formulovat takto: Mezinrodn a vnitrosttn prvo jsou dva relativn samostatn prvn systmy, kter vak maj mezi sebou zk vazby a kter na sebe navzjem psob prostednictvm svho spolenho tvrce, jm je stt.

2. Zvaznost mezinrodn smlouvy v oblasti vnitrosttnho prva a) Smlouvy, pedmtem jejich pravy jsou vnitrosttn prvn vztahy Vztah mezinrodn smlouvy a vnitrosttnho prvaje teba zkoumat tam. kde se sfry psobnosti mezinrodn smlouvy a vnitrosttnho prva dotkaj nebo dokonce prolnaj. Pedevm je tomu tak pi vzniku nebo zniku mezinrodni smlouvy respektive zvazku ze smlouvy pro stt. Stty pebraj mezinrodn zvazky prostednictvm mezinrodnch smluv zcela dobrovoln, a to tak, e pslunou smlouvu schvl, vyjd stanovenm zpsobem svj souhlas bt smlouvou vzny navenek a stanou se tak jej smluvn stranou. Cel proces vzniku mezinrodnho zvazku ze smlouvy pro stt je upraven jak prvem mezinrodnm, tak prvem vnitrosttnm. Mezinrodn prvo upravuje nleitosti vzniku, vstupu v platnost a zniku mezinrodn smlouvy jako takov, zatmco pedmtem pravy vnitrosttnho prvaje vnitrosttn schvalovac procedura a nleitosti souhlasu sttu se smlouvou, bez nho smluvn zvazek nevznik. Je-li prava mezinrodn prvn obecn (ve smyslu objektivnm), tedy vztahujc se na stt jako subjekt mezinrodnho prva, prava vnitrosttn jednotlivch statu je zamen jen na vztah tchto stt ke smlouv, tedy k tomu, j a k vznik (a zanik) smluvn zvazek uritho sttu (tedy ve smyslu subjektivnm). Dal oblast, kde dochz k prolnn psobnosti mezinrodnch smluv a vnitrosttnho p r v a j e aplikace (provdn) smluv. Provdn smlouvy ze strany sttu, kter se stal jej smluvn stranou, mus bt njak zajitno. Zpsob tohoto zajitn pitom zvis na druhu a obsahu smlouvy. V dalm se budeme zabvat pouze touto oblast. Provdn nkterch smluv nepekrauje rmec sttnch orgn. Vzhledem k tomu, e mezinrodn smlouvou je vdy vzn jako jej smluvn strana stt, tedy kad jeho orgn, nevznik zde vbec otzka zalenn smlouvy do vnitrosttnho prva, kter nen doteno. Na pklad Charta OSN se nikterak nedotk vnitrosttnho prvnho du, nebo charakter jejch ustanoven nedovoluje jej provdn (prvn ani faktick) jinde ne ve sfe mezinrodnch vztah a tedy mezinrodnho prva. Podstatn jin je ovem situace v ppadech, kdy provdn smlouvy pekrauje uvnit sttu rmec orgn sttu. Smluv tto kategorie je vtina. Jsou to smlouvy, kter zavazuj stt uritm zpsobem upravit prvn pomry subjekt stojcch mimo sttn sfru, 38

tedy osob (jednotlivc). Nezdka tyto smlouvy pmo obsahuj takovou pravu, adresovanou fakticky (tedy prostednictvm sttu) uvedenm subjektm. Tyto osoby nejsou na rozdl od sttu subjekty mezinrodnho prva, a proto se na n bez dalho mezinrodn smlouvy jako takov nevztahuj. Smluvn stt. kter je provdn smlouvy povinen zajistit, tak mus takovou smlouvu uritm zpsobem zalenit do sfry vnitrosttnho prva, nebo jen ono je pro uveden subjekty zvazn. Prvn pomry jednotlivc jsou upraveny pouze na rovni vnitrosttnho prva, a proto mezinrodn smlouva, obsahujc pravidla, kter se maji vztahovat na jednotlivce, se mus jakoto pramen mezinrodnho prva dostat do pozice pramene prva vnitrosttnho. Poslnm mnohch mezinrodnch smluv je tedy zprostedkovan, prostednictvm sttu, upravovat prvn pomry vnitrosttnch subjekt prva (jednotlivc). Ze stovek pklad obsaench v eskoslovensk a esk smluvn praxi meme jako pklad pro ilustraci namtkou vybrat Dohodu mezi CR a Maarskou republikou o zamezen dvojho zdann a zabrnn daovmu niku v oboru dan z pjmu a z majetku ze dne 14. ledna 1993. Tato smlouva mimo jin zavazuje n stt, aby svho daovho poplatnka zprostil povinnosti zaplatit da z pjmu dosaenho v Maarsku, byla-li tam da z tohoto pjmu vymena a zaplacena. Z hlediska mezinrodnho m ns stt tuto povinnost vi Maarsku. Z hlediska vnitrosttnho ji m vi vnitrosttnm subjektm, kte naopak maj odpovdajc oprvnn - samozejm za pedpokladu, e tato smlouva byla uritm zpsobem zalenna do vnitrosttnho prvnho du. kde jinak plat zkon o dan z pijmu jako norma obecn. Jsou-li pedmtem mezinrodnch smluv pmo vnitrosttn prvn vztahy, bv smlouva asto nstrojem unifikace jejich prav v. Takov smlouvy jsou koncipovny tak, e pmo obsahuj unifikovan prvn normy pro vnitrosttn aplikaci, tedy pedpokldaj jejich zvaznost pro jednotlivce. Na pklad Vdesk mluva o smlouvch o mezinrodn koupi zbo ze dne 11. dubna 1980 stanov pmo prva a povinnosti osob. kter jsou astnky kupn smlouvy. Tato mluva obsahuje pravidla chovn pro jednotlivce, jako by byla vnitrosttnm pramenem prva. Ve skutenosti vak mluva opt z hlediska mezinrodnho ukld sttu, aby pravidla v n obsaen uinil na svm zem zvazn pro vnitrosttn subjekty. Jakmile se tak stane, bude mluva vnitrosttn zvazn, jako by lo o pedpis vnitrosttnho prva, Vidme, e v uvedench ppadech mezinrodn smlouva sice stle upravuje vztahy mezi stty, avak pitom zcela konkrtn zasahuje pedmtem sv pravy do sfry prva vnitrosttnho a efektivn ovlivuje prvn postaven jednotlivec jakoto subjektu tohoto prva. Objektem jej pravy jsou zde vnitrosttn prvn vztahy. Mezinrodn smlouvaje tak nstrojem nebo garantem urit pravy vnitrosttn. Jedn se o tyto ppady: a) Smlouva zavazuje stt k poskytnut jednotlivci minima (standardu) uritch prv, piem konkrtn stanov obsah tchto prv, ppadn i zpsob, j a k tato prva uplatnit. Pat sem smlouvy upravujc lidsk prva a svobody v nejirm smyslu. b) Smlouva naopak zavazuje stt, aby jednotlivci uloil uritou povinnost, respektive zkaz uritho chovn, kter m nebo me mt nepzniv dsledky v mezinrodnm mtku. Stt se tak zavazuje toto chovn sthat a trestat, aby tak zabraoval pchn urit trestn innosti. c) Velmi rozshlou skupinu tvo smlouvy, kter jsou nstrojem unifikace vnitrosttnho

39

prva smluvnch stt (ponejvce v oblasti mezinrodnho prva soukromho a procesnho). Sem meme zaadit i smlouvy, kter upravuj styk vnitrosttnch orgn smluvnch stt (zejmna soud) v obanskm nebo trestnm zen. d) Smlouva, j se stt zavazuje vytvoit urit podmnky pro subjekty ze sttu jinho, a to tak, e jim zaru urit prva, respektive stanov podmnky pro jejich uplatnn. Sem budou patit na pklad smlouvy o podnikn, o zamezen dvojho zdann, bezvzov dohody, dohody z oblasti dopravy apod.

b) Smlouvy pmo subjekt (smlouvy

(legislativn technicky) "self-executing")

pouiteln

na prvn pomry

vnitrosttnch

Tento druh smluv byl v vodn sti tto publikace vymezen tak, e jde o smlouvy uzavran za elem bezprostedn pravy prvnch vztah mezi vnitrosttnmi subjekty tak, e samy uruj pslun konkrtn prvn pravidla. Z hlediska legislativn technickho nen teba vydn provdcho pedpisu. Za self-executing", tedy zpsobilou k pmmu pouit, budeme povaovat takovou smlouvu, kter obsahuje pmo pravidla uren vnitrosttnm subjektm, stanovc jednoznan a dostaten konkrtn jejich prva a povinnosti. Je-li k uren konkrtnho obsahu prv a povinnost astnk upravovanho vztahu zapoteb vnitrosttnho provdcho pedpisu, nejde o tento druh smlouvy. Jednm z mnoha pklad mnohostrann smlouvy pmo pouiteln je Haagsk mluva o prvu rozhodnm pro pechod vlastnictv v ppad mezinrodn koup movitch hmotnch vc ze dne 15. dubna 1958. Jedno z jejch typickch ustanoven (vodn odstavec lnku 3) zn: S vhradou ... se pechod vlastnictv prodanch pedmt na kupujcho ve vztahu k jinm osobm ne jsou strany kupn smlouvy d vnitrosttnm prvem zem, kde se tyto pedmty nalzaly v dob uplatnn nmitky, kter se jich tk." Pkladem dvoustrann smlouvy pmo pouiteln me bt kterkoli z tzv. bezvzovch dohod. Na pklad lnek 1 Dohody mezi vldou SFR a vldou Litevsk republiky o dvoustrannm zruen vzov povinnosti (sjednan vmnou nt dne 20. jna 1992) zn: Sttn oban smluvnch stran, kte jsou driteli platnch cestovnch doklad, kter jsou uvedeny v ploze Dohody, mohou vstupovat za elem pobytu, kter neslou vdlen innosti, na zem druh smluvn strany a tam se zdrovat do 90 dn bez vz." 3 Smlouva, kter upravuje prvn postaven jednotlivc, nemus bt vdy pmo pouiteln. K tomu dochz tehdy, stanov-li pouze urit zsady, formulovan nikoli dostaten konkrtn, a tedy samy o sob nepouiteln z hlediska tchto jednotlivc. Pat sem mimo jin mluvy z oblasti pracovnho prva, jako na pklad mluva o minimln norm socilnho zabezpeen (mluva Mezinrodn organizace prce . 102), jej lnek 10 odst. 2 stanov: Na poivateli dvky [lebn pe] nebo j e h o iviteli lze poadovat, aby pispval na nklady lebn pe, poskytovan v ppad onemocnn; prava takovho pspvku na nklady nesm pli zatovat." Toto ustanoven, jak patrno, uruje zsady, respektive meze pro zkonodrce smluvnho sttu. Konkrtn prva a povinnosti vnitrosttnch subjekt vak budou urena a vnitrosttnm pedpisem, kter mus bt v souladu s poadavky smlouvy. Dalm typickm pkladem smluv, kter nejsou pmo pouiteln (aplikovateln), jsou smlouvy zakldajc trestnost uritho jednn ve smluvnch sttech. K tomu, aby3 Tato smlouva dnes j i neplat, protoe oba stty jsou leny EU, kde plat vlastn prava.

40

urit jednn mohlo byt tesme postihovno, nesta prohlsit je za trestn in. Mus bt zcela pesn formulovna skutkov podstata a mus bt specifikovna sankce, kter je ovem domnou vnitrosttnch prvnch d. Takov smlouva tedy vyaduje provdc pravu vnitrosttn, jinak neme bt ze strany sttu zabezpeeno jej plnn. Na pklad zvazky, kter vyplynuly pro eskoslovensko z mluvy o potlaen protiprvnho zmocnni se letadel (1970) nebo z mluvy o potlueni protiprvnch in ohroujcch bezpenost civilnho leiectv (19^1), se promtly do eskoslovenskho zkonodrstv tm, e du trestnho zkona byly zaazeny ti nov speciln skutkov podstaty trestnch in postihujcch leteck pirtstv.

c) Aplikace a pouiti smlouvy Literatura pojednvajc o vnitrosttn zvaznosti mezinrodnch smluv zpravidla pouv pojm jako vnitrosttn aplikace smluv" nebo aplikace smluv vnitrosttnm soudem". Zkoumaj se pedpoklady a podmnky tto aplikace, jej specifick problmy oproti aplikaci vnitrosttnch pedpis apod. Vnitrosttn pouit mezinrodn smlouvy se tak redukuje na jej aplikaci. I kdy aplikace mezinrodn smlouvy je nejdleitj a nejvce zjevnou formou jejho vnitrosttnho pouit, nen formou jedinou. Vychzme zde z toho, e aplikace prvnho pedpisu je jeho specifickou formou pouili, a to orgnem, oprvnnm na zklad tohoto pouiti vydvat v jednotlivch ppadech individuln prvn akty (akty aplikace prva). Naproti lomu chov-i se subjekt prva v souladu s prvn normou, nejde o jej aplikaci, ale o jej realizaci (uskutenn, pouit). Mezinrodn smlouva se ve sfe vnitrosttnho prva neuplatuje zdaleka jen jako norma aplikovan. Upravuje-li prvn vztahy mezi vnitrosttnmi subjekty, uplatn se podobn jako vnitrosttn pedpisy mnohem sieji. Svj el plni ji tm, e poskytuje tmto subjektm prvn pravu jejich vztah, tedy pravidla pro jejich chovn. Je-li toto chovn v souladu s tmito pravidly a nejsou-ii dn nejasnosti, komplikace a tedy ani spory, nen takov prvn norma vbec aplikovna (tedy pouita pslunm orgnem za elem vydn aktu aplikace prva), ale realizuje se prost tak, e pslun subjekty se s n seznm a v souladu s n se chovaj. V dalm textu se vyhneme pojmm ..aplikace" a pouvn", j a k o i vnitrosttn platnost" a innost" a budeme pouvat pojmu, kter uvdla v pvodnm znn stava CR, tedy bezprostedn" i pm zvaznost". Jak bude dle podrobnji uvedeno, pmo zvaznou rozumme smlouvu, kter (1) je self-eitecuting", tedy zpsobil pmho pouit, a kter (2) je uritm zpsobem uvedena do vnitrosttnho prva, tedy prohlena vnitrosttnm prvnm pedpisem za pmo zvaznou i pouitelnou (ve smyslu zvaznosti). Dnen znn stavy toto vyjaduje termnem soust prvnho du' 1 (l. 10).

3. Uveden mezinrodn smlouvy do vnitrosttnho prva Mezinrodn prvo vztah mezinrodnch smluv a vnitrosttnho prva upravuje jen velmi obecn, a to lak. e stanov v eventulnm konfliktu obou prioritu mezinrodn smlouvy. Zpsob penosu mezinrodn smlouvy do vnitrosttnho prva zstv pln v kompetenci prva vnitrosttnho. Je to logick: normy jednoho systmu prva

41

(mezinrodnho) se n e m o h o u samy o sob vnutit" do systmu jinho (vnitrosttnho). Jen normy danho systmu prva (vnitrosttnho) mohou rozhodnout o tom, kter ciz" normy (prva mezinrodnho) tento systm vsteb". Co je teba k tomu, aby se pravidla mezinrodn smlouvy stala vnitrosttn zvazn a mohla tedy bt pouvna pmo jako by lo o normu vnitrosttn? Zpsob je nkolik, piem kad z nich pichz v vahu za uritch podmnek. Mylenka relativn samostatnosti systm prva mezinrodnho a vnitrosttnho vyaduje specifikaci vazby mezi obma sy