ETIOLOGIE NEMOCI II

Embed Size (px)

DESCRIPTION

ETIOLOGIE NEMOCI II. ZEVNÍ PŘÍČINY Fyzikální – viz přednáška Etiologie nemocí Chemické Znečištění vnějšího prostředí Kontaminace rostlinné i živočišné potravy. ETIOLOGIE NEMOCI. Účinek toxický Účinek kancerogenní = vyvolávající zhoubné (maligní) onemocnění - PowerPoint PPT Presentation

Text of ETIOLOGIE NEMOCI II

  • ZEVN PINY

    Fyzikln viz pednka Etiologie nemoc

    Chemick Zneitn vnjho prostedKontaminace rostlinn i ivoin potravy

  • inek toxickinek kancerogenn = vyvolvajc zhoubn (malign) onemocnninek mutagenn = zpsobujc zmny genetickho materilu v chromozomechinek teratogenn = zpsobujc vvojovou chylku vyvjejcho se zrodku nebo plodu

  • Mstn inkujc ltky

    Kyseliny a louhy vyvolvaj nekrzu, ppadn znt (nekrza = smrt buky, intravitln odumen tkn s reakc okoln iv tkn)

  • KyselinyAnorganick hor ne organickPsob denaturaci blkovin a vedou ke koagulan nekrzeinek zpravidla lokln, dle zpsobu kontaktu (poleptn ke, pi poit GIT aludek vce ne jcen)

  • Kyselina fluorovodkov a avelov maj i celkov inky

    MAKRO povlaky na ki, slizniciMIKRO barvitelnost tkn zachovna, rozshl zntliv lem

  • Louhy (alklie)Psob hydrolzu bunnch struktur, kter se projev jako kolikvan nekrzanekrotick tk rozleptan, rozbedl, mazlav, asto zbarven do hnda ze zmny hemoglobinu na hematinPi poit postien jcen vce ne aludek

  • Otravyakutn nebo chronick otravaKad chemick ltka potenciln toxick, zle hlavn na dvcepodmnkou toxicity ltky je jej rozpustnost ve vod nebo tucchdo organizmu pokokou, poitm, vdechovnm

  • psob lokln, celkov nebo jen v urit tkni (pkladem selektivn pokozen jater = hepatotoxicita etylalkohol (Fridex), paracetamol, muchomrka zelen) vlastn noxou me bt a metabolit vznikl v tkni (napklad metylalkohol toxick je a jeho metabolit kyselina mraven)

  • Poruchy vivyObezitaNadmrn tlouka, zmnoen hlavn podkonho tukuPostieny i orgny napklad steatza (ztukovatn) jaterBMI > 30 (norma BMI 18 25)

  • Podviva a kachexiePodviva BMI < 18Kachexie celkov atrofie s projevy blkovinn, vitamnov a minerln podvivy (atrofie = regresivn zmenen normln vyvinutho orgnu, tkn, buky)

  • Kvalitativn nedostaten vivaNedostatek uritch, bezpodmnen nutnch sloek vivyNedostatek aminokyselinAK zkladn stavebn kameny blkovinPi nedostatku vznik kwashiorkor (edmy z poklesu albuminu, steatza jater, hypopigmentace)

  • Disproporcionln velk bka a tenk konetiny

  • AvitaminzyAvitaminza AAtrofie a nadmrn keratinizace (rohovn) dladicovho epitelu postiena ke, spojivka, rohovkaSuchost a zdrsnn kePostien epitelu spojivky a rohovky

  • Avitaminza BProjevy dle chybjcho vitamnuBeri-beri vit B1, postien hlavn myokard a nervov tkVlhk forma dilatace a hypertrofie srdce, hydropsSuch forma nervov poruchy + atrofie kosternho svalstva

  • Cheilosis vit B2, tvo se koutkyNeuroanemick syndrom vit B12Anmie (dochz k porue vyzrvn erytrocyt v kostn deni)Nervov poruchy

  • Avitaminza C Skorbut (kurdje) dospl, hemoragick gingivitidaMllerova-Barlowova nemoc dti, hematomy subperiostln, ve svalech, podkoAvitaminza DVznikaj deformity kostU dt rachitida, dospl osteomalacie

  • HypervitaminzyMnohem mn ast ne avitaminzy, ale monPedvkovat lze vitaminy A a DHypervitaminza DPodob se metastatickmu zvpenatn

  • VNITN PINYBakterilnDo organizmu vnik bhem ivota ada mikroorganizm, ale ne vechny jej pokozuj nkter ihned znieny, jin ij v symbize (nekod ani nevyvolvaj dnou reakci)Mno-li se, vyvolaj imunitn reakci a asto i infekn onemocnn

  • Zdroj infekce:Zevn bakterie ze zevnho prostedVnitn bakterie osidluj GIT a jin, kde ij v symbize s organizmemPi oslaben organizmu vznik endogenn infekce (napklad pi zhoren drene apendixu)

  • Oportunn infekceOslaben organismu vede k oportunnm infekcm = infekce zpsoben mikroorganizmy, kter jsou za normlnch okolnost velmi mlo patogenn a infekci nevyvolajOslaben imunosupresiva (lky potlaujc funkci imunitnho systmu lba Crohnovy choroby, po transplantacch), nemoci postihujc imunitn systm (AIDS) a jin

  • VZNIK INFEKCE:Mikroorganizmy do organizmu vtinou pasivn porannou pokokou, spojivkou, sliznicMohou se dostat i do dutch systm komunikujcch s vnjm prostedm (moov, pohlavn, zavac) pak nemus ani proniknout do tkn a mohou vyvolat jen povrchn znt (napklad cholera ve stev)Pvodn povrchov znt ovem me proniknout do hloubky

  • Infekce loklnMikroorganizmy se mohou it hematogenn (krevn) cestou a tm vznik celkov infekce zde k tomuto NEdochzOrganizmus me ale bt zaplaven toxiny a vznik toxmie (toxin = bakteriln jed, toxmie = ptomnost toxinu v krvi)

  • Endotoxin soust nkterch bakteri (napklad bakterie osidlujc stevo), uvoln se pi jejich rozpadu a smrti (me bt zpsobeno antibiotickou terapi)Exotoxin toxick ltky, kter bakterie aktivn tvo a uvoluj (podstata onemocnn cholerou, tetanem, otravy botulotoxinem)

  • Lokln infekce me bt i vsledkem hematogennho rozsevu bakterie se dostaly do krve, kterou byly zaneseny na urit msto v tle, kde vznikla lokln infekceVznikne-li na podklad hematogennho rozsevu, pedchzela j infekce celkov

  • Infekce celkovHematogenn rozsevBakterimieBakterie koluj v krviNeznamen infekciPomrn bn, dje se napklad pi zavnMe z n vzniknout celkov infekce

  • SepseCirkulujc bakterie v krviDo jist mry podobn bakterimii, ale sepse je ve prospch mikroorganizmImunitn systm ji nezvld zniit cirkulujc mikroorganizmy a vznik tak otrava krveBakterie se mohou uchytit na predileknch mstech = metastazujc sepse

  • Pklady metastazujc sepse:Leptomeninx (mkk obaly mozku) pi meningokokov infekciasto vznik nefritida zpsoben vyluovnm bakteri moHnisav stafylokokov procesy mohou dt vznik hnisav osteomyelitid

  • Pymie (septikopymie)V krvi cirkuluj shluky bakteri spolu s infikovanmi trombyDochz k mnohotnm metastatickm procesmPodmnkou existence je ptomnost hnisav tromboflebitidy nebo endokarditidy

  • Centrln pymieVznik pi tvorb infikovanch tromb na endokardu srdench chlopnchlomky tromb s bakteriemi do periferie (abscesy v ki, ledvinch, mozku, infarkty)astji postieny uml i pokozen chlopn, oslaben jedinciTypicky v levm srdci X i.v. narkomani v pravm

  • perifern pymiePochz z tromboflebitidy (hnisav znt ly)Infikovan tromby se utrhvaj a jsou zaneny do plic V plicch vznikaj infarkty, ty se infikuj a vznikaj septick infarkty, nakonec absces

  • Portln pymieTromboflebitida vtve portln lynejastji pi hnisav apendicitidVznikaj abscesy v jtrechUmbilikln pymiepi infekci pupku novorozence hroz tromboflebitida pupen ly, projev se jako kombinace perifern a portln pymie

  • Stafylokoky typicky abscesy (dobe ohranien loiska hnisn), asto bakterimie s metastazujc sepsStreptokoky typicky flegmny (neohranien lokln hnisn), riziko sepsePneumokoky jedn se o streptokoky postihujc respiran trakt, pyogenn (hnisav) vlastnosti

  • NeisserieMeningokokov infekceGonorrhoea (kapavka)Salmonely a shigelyBin tyfusParatyfyVibrio vibrio cholerae (cholera)

  • ada dalch onemocnn bakterilnho pvoduTetanus, otrava botulotoxinem, pertuse (ern kael), mor, antrax

    bakterie dleny podle nejrznjch kritri na: aerobn X anaerobn, tyky X koky, sporulujc X nesporulujc, Gram + X Gram -

  • MykzyInfekce zpsoben houbamiasto endogennPrakticky nen interhumnn penosPovrchovKe - dermatomykzyHlubokViscerln (postieny orgny), oportunn

  • Mykzy sliznicPodobaj se povrchovm mykzm, ale asto oportunnJsou zde pechodn formy od povrchovch k viscerlnm mykzm (typicky kandidza)

  • Kandidza (mounivka)Kvasinkov organizmy rodu CandidaZpravidla jazyk a dutina stn, nazofarynx, jcen blav povlak, povrchov, lze relativn odlupovatKandidza ke velmi vjimen, nejastji v mstech zapkyMe generalizovat

  • AspergilzaMycosis aspergillinaZpravidla postien respiran systm, hlavn plcePokud ke, pak asto zevn zvukovodAspergilom charakteristick tvar vznikajc v plicch, vzhledem podobn ndoruGeneralizace vypad jako generalizovan kandidza

  • VirzyReplikace viru v buce, to ji nemus zniit, ale nkdy m virus cytopatogenn efektPoxviryVariola (netovice) celosvtov eradikovny, vysok mrtnost, vznik jizev

  • HerpesviryVznik perzistentnch, latentnch, rekurentnch nkazVaricella (plan netovice)Akutn horenat onemocnn, benignRozsev hematogennV eruptivnm stdiu vsev drobnch puchk nestejnho stNevznikaj jizvy (pouze pi impetiginizaci)

  • Herpes zoster (psov opar)Vyvolvajc virus identick s pvodcem varicellyVirus na rozdl od varicelly nevnikne do krve, ale se z buky na buku (hlavn PNS)Vsev v oblasti zsoben uritm nervemInterkostln nervy psov charakter, jinde (napklad n. V) segmentrn charakter

  • Herpes simplex (opar)HSV 1 na oblieji, HSV 2 genitlnPo primoinfekci se asto opakuje virus pev v perifernch nervovch ganglich a pi oslaben (napklad stresem) se reaktivujeNejzvanjm projevem herpetick encefalitida (vznik bz ohledu na existujc imunitu)

  • Infekn mononuklezakissing diseaseEBV (virus Epsteina a Barrov)Primrn se pomno v lymfatick tkni nosohltanu, pozdji postiena jtra a slezinaMnohonsobn zven lymfocyt, porucha jaternch funkc! EBV pinou endemickho Burkittova lymfomu (rovnkov Afrika, Nov Guinea)

  • ParvoviryHPV (lidsk papillomaviry)Verucca vulgaris (bradavice)Condyloma acuminatum HPV 6, 11, nezhoubn hypekeratza (nadmrn rohovn) v oblasti zevnho genitluKarcinom pku HPV 16, 18 (onkogenn viry), vakcna

  • Adenoviryada respiranch onemocnnOrtomyxoviryInfluenza (chipka) viry prodlvaj antigenn shift (podkladem pandmie) a drift (plynul zmny antigenn struktury, umouj reinfekce)

  • ParamyxoviryParainfluenzaEndemick parotitida (punice)30 40 % onemocnn probh bezpznakovZduen punch nebo podelistnch lzastou komplikac orchitida (sterilita mu!), pankreatitida, aseptick meningitida

  • Morbilli (spalniky)Katarln znt hornch cest dchacch a spojivekCharakteristick Koplikovy skvrny na bukln slizniciNa zvr manifestace charakteristickho spalnikovho exantmu na kiMikro obrovsk mnohojadern buky

  • ParazitiProtozorn onemocnnVyvolan prvokyTrypanosmiza (spav nemoc), malrie a jinToxop