âeskobudûjovicko - AOPK ČR

cordata) a dub letní (Quercus

robur). Kefiov˘ podrost tvofií lís-ka obecná (Corylus avellana),brslen evropsk˘ (Euonymus

europaeus) a ptaãí zob obecn˘(Ligustrum vulgare). TfiebaÏev nich roste fiada nitrofilníchdruhÛ, napfi. br‰lice kozí noha(Aegopodium podagraria), kop-fiiva dvoudomá (Urtica dioica)

a svízel pfiítula (Galium apari-

ne), nalézáme hojnû i charakte-ristické druhy dubohabfiin, mimojiné ptaãinec velkokvût˘ (Stel-

laria holostea), plicník tmav˘(Pulmonaria obscura), ãern˘‰hajní (Melampyrum nemoro-

sum), lipnici hajní (Poa nemo-

ralis) a zvonek broskvoÀolist˘(Campanula persicifolia).

ZVÍ¤ENA Pomûrnû v˘-znamn˘m prvkem zdej‰í faunyje jen z mála ãesk˘ch lokalitznámá plo‰tiãka Cymus obli-

quus. Pestrá skladba fauny bez-obratl˘ch je zfiejmá na pfiíkladubroukÛ. Îijí zde jak typickémokfiadní druhy, napfi. lesákAiraphilus elongatus, tak brou-ci such˘ch stanovi‰È zastoupenístfievlíãkem Syntomus truncatel-

lus a nosatcem Tychius piciros-

tris. Nechybûjí ani druhy typicképro faunu buãin, napfi. drabãíkAtrecus affinis, coÏ zfiejmû uka-zuje na vliv relativnû blízk˘chbukov˘ch porostÛ na kopcích·umavského podhÛfií (Svobod-ná hora a Skoãick˘ hrad). Zají-mav˘ je v˘skyt stfievlíãka Tre-

chus obtusus.

LESNICTVÍ Lesní porost naprudk˘ch svazích v severní ãástichránûného území má charak-ter ochranného lesa a dosahujeprÛmûrného stáfií 100 let. Kro-mû lípy a dubu jsou jednotlivûvtrou‰eny javor mléã, bfiízabûlokorá a trnovník akát. Porostje prostorovû i vûkovû diferen-covan˘. Hlavní porostotvornédfieviny se pfiirozenû zmlazují.V budoucnu se plánuje pouzenahodilá tûÏba a uvolÀováníperspektivního zmlazení cílo-v˘ch listnáãÛ jednotliv˘m v˘bû-rem. Redukovány budou ‰ífiícíse neÏádoucí ruderální a nepÛ-vodní druhy (akát, bez ãern˘).Nutné je vyklizení skládek a asa-nace ploch po‰kozen˘ch ukládá-ním odpadu.

VYUÎITÍ Louka byla v mi-nulosti obhospodafiována kose-ním a pastvou, místy byly snadi pfiisévány kulturní traviny.Území pfiírodní památky na se-verov˘chodû sousedí s chatovoukolonií, zbytek je obklopen ze-mûdûlsk˘mi kulturami. Odtuddochází ke splachÛm Ïivin a ‰í-fiení nitrofilní vegetace. Loukaje v souãasné dobû pravidelnûkosena, kromû regenerace luãníchspoleãenstev je tím zabraÀovánozmlazování dfievin, hlavnû du-bu letního. V˘hledovû je Ïádoucítrvale zatravnit ochranné pás-mo v ‰ífii 50 m nad horní hra-nou svahu pro sníÏení úãinkÛsplachÛ Ïivin z orné pÛdy.

BIBLIOGRAFIE 279MAPA ÚZEMÍ strana 413

GEOLOGIE HorninovépodloÏí tvofií biotitick˘ migma-tit flebit-stromatitového typua leukokratní migmatit (mol-danubikum), pfiekryt˘ fluviál-ními ‰tûrkovit˘mi písky rissua soliflukãními hlínami (pleis-tocén) a nivními písãit˘mihlínami (holocén). PÛdním po-kryvem je kambizem pseudogle-jová, v horní ãásti svahu kam-bizem typická kyselá.

KVùTENA Nejcennûj‰í ãástíchránûného území je floristickypestr˘ luãní porost se spoleãen-stvy svazu Molinion, vyvinut˘na periodicky vlhk˘ch pÛdáchna svahu nad údolní nivou Bla-nice. Roste tu celá fiada v˘znam-nûj‰ích rostlinn˘ch druhÛ, mimojiné svízel severní (Galium bo-

reale), s. syfii‰Èov˘ (G. verum),krvavec toten (Sanguisorba

officinalis), srpice barvífiská(Serratula tinctoria), kosatec si-bifisk˘ (Iris sibirica), hvozdíkpy‰n˘ (Dianthus superbus),hadí mord nízk˘ (Scorzonera

humilis), vrba rozmar˘nolistá(Salix rosmarinifolia), zvoneã-ník ãern˘ (Phyteuma nigrum),bezkolenec modr˘ (Molinia cae-

rulea), ovsífi p˘fiit˘ (Helictotri-

chon pubescens), ostfiice stinná(Carex umbrosa), smûlek je-hlancovit˘ (Koeleria pyrami-

data), bukvice lékafiská (Beto-

nica officinalis), hlad˘‰ prusk˘(Laserpitium prutenicum)

a klinopád obecn˘ (Clinopodi-

um vulgare). V okrajov˘ch su‰-‰ích partiích pfievládá váleãkaprapofiitá (Brachypodium pin-

natum), ve vlhãích naopakostfiice tfieslicovitá (Carex bri-

zoides). V severní ãásti lokalityse nachází lesnatá stráÀ a nani navazující zalesnûná rokle.Rostou tu ochuzené a ruderali-zované fragmenty ptaãincov˘chlipov˘ch doubrav (Stellario-Ti-

lietum). Ve stromovém patfiepfievaÏují lípa malolistá (Tilia

âeskobudûjovicko

ST 16380

Floristicky pestr˘ luãní porostsvazu Molinion na svahu nadúdolní nivou Blanice.

1

Bavorovská stráÀZápadnû exponovaná stráÀ nad nivou fieky Blanice,1 km v˘chodnû od Bavorova.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Bavorov 418– 438 m

V˘mûra: 0,74 ha, Vyhlá‰eno: 1996ochranné pásmo 2,15 ha

Maloplo‰n˘ fragment floristicky pestrého su‰‰ího

typu luãních spoleãenstev svazu Molinion, v se-

verní ãásti zbytek porostu lipové doubravy pfiiro-

zeného sloÏení.

Pfiírodnípamátka

1

lesy nebo dubohabfiiny, mimojiné kopfiiva dvoudomá (Urtica

dioica), hluchavka skvrnitá(Lamium maculatum), net˘-kavka nedÛtklivá (Impatiens

noli-tangere), popenec obecn˘(Glechoma hederacea), sasan-ka hajní (Anemonoides ne-

morosa), orsej jarní (Ficaria

bulbifera), kostival lékafisk˘(Symphytum officinale), dym-nivka bobovitá (Corydalis in-

termedia), piÏmovka mo‰usová(Adoxa moschatellina), ãesná-ãek lékafisk˘ (Alliaria petio-

lata), ptaãinec velkokvût˘ (Stel-

laria holostea) a srha hajní(Dactylis polygama). V poros-tech stfiemchov˘ch ol‰in a baÏin-n˘ch ol‰in a vrbin pfievaÏuje ol‰elepkavá (Alnus glutinosa)

s pfiímûsí bfiízy bûlokoré (Betula

pendula) a vrby kfiehké (Salix

fragilis), kefiov˘ podrost tvofiístfiemcha obecná a vrba pope-lavá (Salix cinerea). V by-linném patfie se objevují Ïlu-Èucha orlíãkolistá (Thalictrum

aquilegifolium), omûj pestr˘(Aconitum variegatum), bodláklopuchovit˘ (Carduus perso-

nata), fiefii‰nice hofiká (Cardami-

ne amara) a ve fragmentech ba-Ïinn˘ch ol‰in a vrbin pfiistupujíje‰tû zblochan vodní (Glyceria

maxima), ostfiice ‰tíhlá (Carex

gracilis), o. prodlouÏená (C.

elongata), pomnûnka trsnatá(Myosotis caespitosa) a kosatecÏlut˘ (Iris pseudacorus).

ZVÍ¤ENA Druhovû pomûr-nû poãetná fauna broukÛ za-hrnuje druhy v˘slunn˘ch sta-novi‰È, napfi. kvûtomila Isomira

murina, hrotafie Anaspis flava

aj., ale i hygrofilní teplomilnédruhy, mimo jiné jafimíka Mic-

rocara testacea a mandelinkuSmaragdina salicina. V pfiírod-ní rezervaci bylo zji‰tûno dru-hovû pestré spoleãenstvo ptákÛs velmi vysokou hustotou. K do-minantním druhÛm patfií ‰pa-ãek obecn˘ (Sturnus vulgaris),pûnkava obecná (Fringilla coe-

lebs), budníãek men‰í (Phyllos-

copus collybita), s˘kora mod-fiinka (Parus caeruleus), kosãern˘ (Turdus merula) a pûniceãernohlavá (Sylvia atricapilla).Poãetnû zde hnízdí také nûkterétypické druhy evropského listna-tého lesa, zejména lejsek ‰ed˘(Muscicapa striata), ‰oupálekkrátkoprst˘ (Certhia brachy-

dactyla), s˘kora babka (Parus

palustris) a rehek zahradní(Phoenicurus phoenicurus).

LESNICTVÍ Porosty tvrdéholuhu s pfievahou dubu letníhomají velmi pfiirozenou vûkovoua prostorovou strukturu, stfiídajíse v nich skupiny star˘ch dubÛ(vûk 200 – 300 let) s mlad‰ímiskupinami tvofiícími niÏ‰í stro-movou etáÏ (vûk 80 –150 let).Ponechávají se bez zásahu sa-movolnému v˘voji s v˘jimkoujednotlivého v˘bûru nepÛvodní-ho smrku. RovnûÏ ol‰iny (mûkk˘luh) se ponechávají samovolné-mu v˘voji. Do pfiírodní rezer-vace je okrajovû zahrnuto nûko-lik mlad‰ích smrkov˘ch skupin,které budou pfii jejich obnovûpfiemûnûny na porosty pfieváÏnûdubové.

VYUÎITÍ PozÛstatkem stfie-dovûkého r˘Ïování zlata jsoupoãetné sejpy a tÛÀky, nachá-zející se po celé plo‰e pfiírodnírezervace. V první polovinû20. století slouÏilo území jakobaÏantnice. Pro vefiejnost je pfií-stupné pouze na jiÏní a jihov˘-chodní okraj, kudy probíhajívefiejné cesty.


GEOLOGIE Horninov˘mpodloÏím ‰iroké nivy Otavy jebiotitická a sillimanit-biotitic-ká migmatitizovaná pararula(moldanubikum). âást nivy jepfievrstvena terciérními jílovit˘-mi a ‰tûrkovit˘mi písky a písãi-t˘mi jíly (neogén, spodní aÏstfiední miocén), na které nase-dají kvartérní fluviální písãité‰tûrky (pleistocén, riss). Nej-svrchnûj‰í sedimentární vrstvoujsou fluviální hlinité naplaveni-ny (holocén). PÛdním typem jefluvizem typická glejová s pfie-chody ke gleji organozemnímua pseudogleji typickému.

KVùTENA Vût‰ina plochypfiírodní rezervace je porostlározvolnûnou stfiemchovou doub-ravou (spoleãenstvo Quercus

robur-Padus avium), v západníãásti je místy vyvinutá stfiem-chová ol‰ina (spoleãenstvo Alnus

glutinosa-Padus avium), kterána trvale zamokfien˘ch stano-vi‰tích pfiechází aÏ k baÏinn˘mol‰inám (Alnion glutinosae)

a baÏinn˘m vrbov˘m kfiovinám(Salicion cinereae). Ve stfiem-chové doubravû (tzv. tvrdém lu-hu) pfievaÏuje dub letní (Quer-

cus robur) s pfiímûsí jasanuztepilého (Fraxinus excelsior),javoru mléãe (Acer pseudopla-

tanus) a lípy malolisté (Tilia

cordata), bohatû je vyvinuto ke-fiové patro se stfiemchou obecnou(Padus avium), lískou obecnou(Corylus avellana), bezem ãer-n˘m (Sambucus nigra), brsle-nem evropsk˘m (Euonymus

europaeus), kalinou obecnou(Viburnum opulus) a fie‰et-lákem poãistiv˘m (Rhamnus

cathartica). V bylinném podro-stu pfievaÏuje ostfiice tfieslicovitá(Carex brizoides) a roste v nûmfiada druhÛ typick˘ch pro luÏní

Okres Strakonice

ST 17 381

Rozvolnûná luÏní stfiemchovádoubrava (Quercus robur-Padus

avium) pokr˘vá vût‰inu plochy pfií-rodní rezervace BaÏantnice u Prace-jovic. V kefiovém patru pfievaÏujestfiemcha obecná (Padus avium).

1

BaÏantniceu Pracejovic

LuÏní les na pravém bfiehu Otavy 1 km v˘chodnû od obcePracejovice, 2 km západnû od strakonického hradu.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Nové Strakonice 394 – 398 m

V˘mûra: 21,89 ha Vyhlá‰eno: 1985

Pfiirozen˘ luÏní les typu stfiemchové doubravy

a ol‰iny s charakteristick˘m bylinn˘m podrostem

a v˘znaãnou druhovû poãetnou avifaunou.

Pfiírodnírezervace

1

domého (Valeriana dioica),ptaãince bahenního (Stellaria

palustris), suchop˘ru úzkolistého(Eriophorum angustifolium),smldníku bahenního (Peuceda-

num palustre), pfiesliãky pofiíã-ní (Equisetum fluviatile), psi-neãku psího (Agrostis canina),p. v˘bûÏkatého (A. stolonifera),tfiezalky ãtyfikfiídlé (Hypericum

tetrapterum), sítiny alpské(Juncus alpino-articulatus),pryskyfiníku velkého (Ranuncu-

lus lingua), svízele bahenního(Galium palustre), s. moãálo-vého (G. uliginosum) a dal-‰ích. Smûrem k rybníku jsouvyvinuty porosty mokfiadníchol‰in (Alnion glutinosae) a ba-Ïinn˘ch vrbov˘ch kfiovin (Sali-

cion cinereae). Jsou tvofieny ol‰ílepkavou (Alnus glutinosa)

a vrbou popelavou (Salix cine-

rea). V bylinném patfie rostekapraì osténkatá (Dryopteris

carthusiana), ostfiice prodlouÏe-ná (Carex elongata), o. vyv˘‰e-ná (C. elata), karbinec evropsk˘(Lycopus europaeus), lilek pot-mûchut (Solanum dulcamara),

kosatec Ïlut˘ (Iris pseudaco-

rus), zblochan vodní (Glyceria

maxima) a svízel prodlouÏen˘(Galium elongatum). Na ne-zpevnûn˘ch pÛdách, mnohde na

GEOLOGIE Horninové pod-loÏí tvofií granodiorit s amfibo-lem, základní varianta blaten-ského typu (stfiedoãesk˘ pluton),kter˘ je pod plochou dne‰níhorybníka a na ãásti plochy pfií-rodní rezervace pfiekryt˘ flu-viálními písãit˘mi hlínamia hlinit˘mi písky (holocén) a se-dimenty umûl˘ch vodních ná-drÏí (recent). PÛdním typem jeglej organozemní (typick˘) aÏorganozem, v jihov˘chodní ãás-ti kambizem typická kyselá.

KVùTENA Nejcennûj‰í ve-getaãní jednotkou jsou porostyostfiicovora‰eliníkov˘ch spoleãen-stev svazu Eriophorion gracilis

v západní ãásti pfiírodní rezer-vace. Jsou tvofieny pfieváÏnû ost-fiicemi, z nichÏ místy pfievaÏujíostfiice dvoumuÏná (Carex dian-

dra) nebo o. zobánkatá (C.

rostrata). Z dal‰ích tu rostou ost-fiice plstnatoplodá (Carex lasio-

carpa), o. mokfiadní (C. limo-

sa), o. obecná (C. nigra), o.‰edavá (C. canescens) aj. Hoj-n˘ aÏ roztrou‰en˘ je v˘skyt dal-‰ích ra‰elini‰tních a mokfiad-ních druhÛ, mimo jiné vachtytrojlisté (Menyanthes trifolia-

ta), zábûlníku bahenního (Co-

marum palustre), kozlíku dvou-

âeskobudûjovicko

ST 18382

Pryskyfiník velik˘ (Ranunculus

lingua) je v jihoãeském regionu vzác-n˘m a ustupujícím druhem.

V podzimním aspektu jsou nara‰elini‰ti nápadné ãervenohnûdûzbarvené porosty suchop˘ru úzkolis-tého (Eriophorum angustifolium).

2

1

Dolej‰í rybníkMokfiad na jiÏním bfiehu Dolej‰ího rybníka (30 ha)u silnice Blatná–Lnáfie, asi 1 km jihov˘chodnû od obceTchofiovice.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Tchofiovice 449 – 453 m


Soubor cenn˘ch spoleãenstev vodní, mokfiadní

a ra‰elini‰tní vegetace se vzácn˘mi a ohroÏen˘mi

rostlinn˘mi druhy a s druhovû pestrou vodní

a mokfiadní avifaunou.


2

1

k˘m zástupcem plÏÛ je sklovatkaDaudebardia rufa, k v˘znam-nûj‰ím broukÛm patfií lesknáãekCarpophilus mutilatus a slu-néãko Sospita vigintiguttata.Zajímav˘ je v˘skyt bedlobytkyMycetophila unicolor, dosudjinde v âechách nenalezené. Pfií-rodní rezervace se vyznaãuje dru-hovû velmi pestrou avifaunou.Hnízdí zde ãetné druhy vázanéna litorální porosty a otevfienámokfiadní stanovi‰tû, napfi. sla-vík modráãek (Luscinia sveci-

ca), moudivláãek luÏní (Remiz

pendulinus), rákosník obecn˘(Acrocephalus scirpaceus), r.prouÏkovan˘ (A. schoenobae-

nus), bekasina otavní (Gallina-

go gallinago) a chfiástal vodní(Rallus aquaticus). Poãetné jsouv‰ak i druhy vázané na baÏin-né vrbiny a ol‰iny, napfi. stra-kapoud mal˘ (Dendrocopos

minor), Ïluna zelená (Picus

viridis), cvrãilka fiíãní (Locus-

tella fluviatilis), Ïluva hajní(Oriolus oriolus), ãeãetka zim-ní (Carduelis flammea) aj. Pfiivnitfiním okraji litorálu hnízdífiada druhÛ vodních ptákÛ,mimo jiné potápka malá (Ta-

chybaptus ruficollis), motákpochop (Circus aeruginosus)

a slípka zelenonohá (Gallinula

chloropus).

VYUÎITÍ Spoleãenstva ra‰e-lini‰tû podléhají pomûrnû rych-lému sukcesnímu v˘voji. V jehoplo‰e se expanzivnû ‰ífií orobinec‰irolist˘ (Typha latifolia), kter˘místy vytváfií témûfi kompaktníporosty. Objevují se také náletyol‰e lepkavé, vrby popelavé a kru-‰iny ol‰ové. Tyto porosty jsou pra-videlnû, v intervalu tfií aÏ pûtilet, koseny a dfieviny vyfiezávány.Porosty baÏinn˘ch ol‰in a vrbin,vzniklé pfiirozenou sukcesí, se po-nechávají bez zásahu. V dohled-né dobû se budou muset zaãítpravidelnû kosit mezofilní luãníporosty ve v˘chodní ãásti pfiírod-ní rezervace.

BIBLIOGRAFIE 279, 289

bahnitém pobfieÏí rybníka, jsouvyvinuty fragmenty spoleãenstevsvazu Carici-Rumicion hydro-

lapathi. Dominuje v nich roz-puk jízliv˘ (Cicuta virosa),dále jsou hojné ‰Èovík vodní(Rumex aquaticus), zábûlníkbahenní a ostfiice nedo‰áchor(Carex pseudocyperus). V ote-vfien˘ch tÛních se místy vyskytu-je Ïebratka bahenní (Hottonia

palustris). JiÏ mimo plochu pfií-rodní rezervace, ale v jejímochranném pásmu, roste v ryb-níku pomûrnû poãetná populacestulíku Ïlutého (Nuphar lutea).V˘chodní ãást chránûného úze-mí je pokryta mozaikou ãásteã-nû degradovan˘ch a ruderalizo-van˘ch travinn˘ch spoleãenstev,v níÏ plo‰nû pfievládají mezofil-ní ovsíkové louky (Arrhenathe-

rion) a louky stfiídavû vlhk˘chstanovi‰È (Molinion). Roste nanich medynûk vlnat˘ (Holcus

lanatus), metlice trsnatá (Des-

champsia cespitosa), ovsík vy-v˘‰en˘ (Arrhenatherum elati-

us), psineãek tenk˘ (Agrostis

capillaris), ole‰ník kmínolist˘(Selinum carvifolia), bukvicelékafiská (Betonica officinalis)

a dal‰í. Na vyv˘‰eném stanovi‰-ti s mûlkou skeletovitou pÛdouna v˘chodní hranici lokality senachází mal˘ fragment neuza-vfien˘ch spoleãenstev mûlk˘chpÛd (Hyperico perforati-Scle-

ranthion perennis) s v˘skytemchmerku vytrvalého (Scleran-

thus perennis), tfiezalky teã-kované (Hypericum perfora-

tum), hvozdíku kropenatého(Dianthus deltoides) a ãiãorkypestré (Coronilla varia).

ZVÍ¤ENA Pfii prÛzkumufauny bezobratl˘ch byly naleze-ny pfieváÏnû druhy vázané namokfiadní ol‰iny. Charakteristic-

Okres Strakonice

ST 19 383

Leteck˘ pohled na pfiírodní re-zervaci Dolej‰í rybník s komplexembezlesého minerotrofního ra‰elini‰tûa baÏinn˘ch ol‰in a vrbin na jiÏnímbfiehu rybníka.

3

3

sin (Phragmition communis)

a vysok˘ch ostfiic (Caricion gra-

cilis), v nichÏ pfievaÏují porostyrákosu obecného (as. Phragmi-

tetum communis) a orobinceúzkolistého (as. Typhetum an-

gustifoliae), místy se objevujíporosty zblochanu vodního (as.Glycerietum maximae) a oro-bince ‰irolistého (as. Typhetum

latifoliae). V rybníku roste po-ãetná populace stulíku Ïlutého(Nuphar lutea), tvofiící charak-teristické spoleãenstvo asocia-ce Myriophyllo-Nupharetum.V ‰iroké nivû pod hrází Novéhorybníka je vyvinuta mozaikastfiemchov˘ch ol‰in (spoleãenstvoAlnus glutinosa-Padus avium)

s pfiechody k baÏinn˘m ol‰inám(Carici elongatae-Alnetum)

a baÏinn˘m vrbov˘m kfiovinám(Salicion cinereae) a nelesníchmokfiadních spoleãenstev vyso-k˘ch ostfiic (Caricetum vesica-

riae, C. distichae), chrastico-v˘ch porostÛ (Phalaridetum

arundinaceae) a stfiídavû vlh-k˘ch luk (Molinion). Z v˘znaã-

n˘ch druhÛ zde rostou napfi.kosatec Ïlut˘ (Iris pseudaco-

rus), ostfiice nedo‰áchor (Carex

pseudocyperus), o. dvoufiadá(C. disticha), o. prodlouÏená(C. elongata), kapraì ostén-katá (Dryopteris carthusiana),smldník bahenní (Peuceda-

num palustre) a kyprej obecn˘(Lythrum salicaria). V nivûSmoliveckého potoka roste po-mûrnû stejnovûká stfiemchovádoubrava (spoleãenstvo Quer-

cus robur-Padus avium), v níÏzcela pfievládá dub letní (Quer-

cus robur) a slabû pfiimí‰enyjsou smrk ztepil˘ (Picea abies),jasan ztepil˘ (Fraxinus excelsi-

or) a ol‰e lepkavá (Alnus gluti-

nosa). V bylinném podrostudominují chrastice rákosovitá(Phalaroides arundinacea) a ost-fiice tfieslicovitá (Carex brizoi-

des) a kromû jin˘ch zde rostoukopfiiva dvoudomá (Urtica dio-

ica), br‰lice kozí noha (Aego-

podium podagraria), orsejjarní (Ficaria bulbifera), ne-t˘kavka nedÛtklivá (Impatiens

noli-tangere), piÏmovka mo‰u-sová (Adoxa moschatellina),sasanka hajní (Anemonoides

nemorosa), hluchavka skvrnitá(Lamium maculatum) a po-penec obecn˘ (Glechoma hede-

racea). Pomûrnû pfiirozené lesníporosty na mírn˘ch svazích sesv˘m sloÏením a charakterempfiibliÏují ptaãincov˘m lipov˘mdoubravám (Stellario-Tilietum),místy v‰ak ve vy‰‰ích ãástechsvahÛ odpovídají spí‰e ochuze-n˘m lipov˘m buãinám (Tilio

cordatae-Fagetum). V jejichstromovém patfie pfievaÏují dubletní a lípa malolistá (Tilia cor-

data), ve vût‰í mífie je pfiimí‰ennepÛvodní smrk ztepil˘ a vtrou-‰enû se vyskytují buk lesní (Fa-

gus sylvatica), borovice lesní(Pinus sylvestris), javor mléã(Acer platanoides), j. klen(A. pseudoplatanus), jedle bû-lokorá (Abies alba) a ol‰e lepka-vá. V kefiovém podrostu se obje-vují líska obecná (Corylus

avellana) a bez ãerven˘ (Sam-

bucus racemosa), v druhovû

GEOLOGIE Horninov˘mpodloÏím celého chránûnéhoúzemí je amfibol-biotitick˘ gra-nodiorit aÏ kfiemenn˘ dioritblatenského typu (stfiedoãesk˘pluton). Nivy potokÛ a rybniã-ní kotlina jsou vyplnûny flu-viálními písãit˘mi hlínamia hlinit˘mi písky (holocén) a se-dimenty vodních nádrÏí (re-cent). Ve v˘topû rybníka a v ni-vû pod hrází Nového rybníkaleÏí glej typick˘, v nivû Lomnice(Smoliveckého potoka) fluvizemglejová, na svazích a vrcholechterénních elevací kambizem ty-pická.

KVùTENA Na jiÏním a zá-padním bfiehu rybníka jsou za-chovány litorální porosty ráko-

âeskobudûjovicko

ST 20384

V rozsáhl˘ch rákosinách Hofiej-‰ího rybníka pravidelnû hnízdí jedenaÏ dva páry motáka pochopa (Cir-

cus aeruginosus).

1

Hofiej‰í rybníkHofiej‰í rybník (22 ha) a lesní porosty po obou stranáchLomnice (Smoliveckého potoka) nad rybníkem, západnû odobce Tchofiovice, 2,5 km jihojihov˘chodnû od obce Lnáfie.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Lnáfie, Pole, Tchofiovice 453 – 470 m


Rybník s litorálními porosty rákosin a vysok˘ch

ostfiic, s navazujícím lesním komplexem tvofie-

n˘m pomûrnû pfiirozen˘mi porosty stfiemcho-

v˘ch doubrav a ol‰in, ptaãincov˘ch lipov˘ch

doubrav a lipov˘ch buãin, s druhovû velmi pest-

rou vodní a lesní avifaunou.


1

vit˘ch roztoãÛ napfi. Acalitus

brevitarsus na ol‰ích a Cop-

tophylla pseudoplatani na ja-vorech. Druhovû velmi pestrá jeavifauna. Dosud bylo prokázá-no hnízdûní 78 ptaãích druhÛ.Na rybníku se vyskytuje pfiede-v‰ím fiada druhÛ kachen, v po-sledních letech je v hnízd-ní dobû pravidelnû zji‰Èovánahusa velká (Anser anser).V rozsáhl˘ch litorálních poros-tech rákosu a orobince hnízdímimo jiné chfiástal vodní (Ral-

lus aquaticus), moták pochop(Circus aeruginosus), cvrãilkaslavíková (Locustella luscinio-

ides) a slavík modráãek (Lusci-

nia svecica). V navazujícíchbaÏinn˘ch vrbinách Ïijí slavíkobecn˘ (Luscinia megarhyn-

chos), cvrãilka fiíãní (Locustel-

la fluviatilis) a nûkolik druhÛpûnic a budníãkÛ. Na smrcícha lípách pfii severním bfiehuHofiej‰ího rybníka je poãetnáhnízdní kolonie volavky popela-vé (Ardea cinerea). Ve smí‰e-n˘ch lesních porostech v severo-

západní ãásti území pfiírodnírezervace hnízdí kromû bûÏn˘chlesních druhÛ také holub doup-Àák (Columba oenas), straka-poud prostfiední (Dendrocopos

medius), Ïluna zelená (Picus

viridis), Ï. ‰edá (P. canus), lej-sek bûlokrk˘ (Ficedula albicol-

lis), l. ãernohlav˘ (F. hypoleu-

ca) aj. V rezervaci ãasto lovíledÀáãek fiíãní (Alcedo atthis),kter˘ hnízdí ve strÏen˘ch bfie-zích Smoliveckého potoka, a ry-bák obecn˘ (Sterna hirundo).

LESNICTVÍ Smí‰ené poros-ty na svazích (vûk 150 –170let) a doubrava v nivû potoka(vûk 90 –110 let) jsou obnovo-vány maloplo‰n˘m podrostnímzpÛsobem s maximálním vy-uÏitím pfiirozeného zmlazenía s pfiípadnou dosadbou cílo-v˘ch dfievin (dubu zimního,jedle, lípy, buku). âást porostÛje Ïádoucí ponechat zcela bezzásahu samovolnému v˘voji.V mlad‰ích porostech s nepfiiro-zenou skladbou budou postupnûodstranûny nepÛvodní jehliãna-ny douglaska tisolistá, borovicevejmutovka a modfiín opadav˘a bude redukován smrk.

VYUÎITÍ PrÛtoãn˘ Hofiej‰írybník, leÏící na fiíãce Lomnici(která zde vzniká soutokemSmoliveckého a Hradi‰Èskéhopotoka), je vyuÏíván k polo-intenzivnímu chovu trÏníhokapra, v malém mnoÏství jsoupfiisazovány dravé ryby (‰tika,candát). Hospodáfisk˘ cyklus jev posledních letech jednohorko-v˘. Západní ãást lesního kom-plexu je souãástí baÏantnice.Lesní ãástí pfiírodní rezervaceprobíhá znaãená nauãná stezka.

BIBLIOGRAFIE 289, 696MAPA ÚZEMÍ strana 415

pestrém bylinném patfie rostouptaãinec velkokvût˘ (Stellaria

holostea), kopytník evropsk˘(Asarum europaeum), kokofiíkmnohokvût˘ (Polygonatum mul-

tiflorum), konvalinka vonná(Convallaria majalis), srhahajní (Dactylis polygama), str-divka nicí (Melica nutans),zvonek kopfiivolist˘ (Campanu-

la trachelium), z. broskvoÀolist˘

(C. persicifolia), pitulník Ïlut˘(Galeobdolon luteum), vraníoko ãtyfilisté (Paris quadrifolia),plicník tmav˘ (Pulmonaria ob-

scura), baÏanka vytrvalá (Mer-

curialis perennis) a violka Ri-vinova (Viola riviniana).

ZVÍ¤ENA Na lokalitû bylizaznamenáni nûktefií hálko-tvorní Ïivoãichové, z vlnovníko-

Okres Strakonice

ST 21 385

V Hofiej‰ím rybníku roste poãet-ná populace stulíku Ïlutého (Nuphar

lutea).

Pomûrnû stejnovûká stfiemcho-vá doubrava (spol. Quercus robur-

Padus avium) v nivû Smoliveckéhopotoka. V bylinném patru mimo ji-né hojnû roste kopfiiva dvoudomá(Urtica dioica) a hluchavka skvrni-tá (Lamium maculatum).

3

2

3

2

(Eriophorum angustifolium),hadí kofien vût‰í (Bistorta ma-

jor), ole‰ník kmínolist˘ (Se-

linum carvifolia), ostfiice Hart-manova (Carex hartmanii), o.stinná (C. umbrosa), o. proso-vá (C. panicea), o. ble‰ní (C.

pulicaris) a byla zde naleze-na i pampeli‰ka Nordstedtova(Taraxacum nordstedtii). V˘-znamná je vegetace luãních pra-meni‰È, kde dosud vzácnû rosteostfiice Davallova (Carex daval-

liana) a tuãnice obecná (Pin-

guicula vulgaris). Rosnatkaokrouhlolistá, která byla z tétolokality udávána je‰tû v osmde-sát˘ch letech 20. století, jiÏ zfiej-mû vymizela. V zapojen˘chporostech dfievin se objevují nû-které lesní druhy, napfi. dfiípatkahorská (Soldanella montana),kopytník evropsk˘ (Asarum

europaeum), konvalinka von-ná (Convallaria majalis), ma-tefika trojÏilná (Moehringia

trinervia), pryskyfiník hajní (Ra-

nunculus nemorosus) a dal‰í.

ZVÍ¤ENA Ve faunû chránû-ného území pfievládají bûÏnémokfiadní druhy bezobratl˘ch.Za indikaãní druhy prameni‰Èlze povaÏovat nûkteré dvoukfiíd-lé, zejména ãíhalku Rhagio

lineola, Ïínûlku Scenopinus

niger a octomilku Stegana furta

a brouky, k nimÏ patfií napfi.nosatec Tapinotus sellatus.K v˘znamnûj‰ím mot˘lÛm pat-fií otakárek fenyklov˘ (Papilio

machaon). Na lokalitû hnízdípfiedev‰ím ptaãí druhy s vazbouna rozvolnûné porosty kfiovina stromÛ. K dominantním patfiíbudníãek vût‰í (Phylloscopus

trochilus), b. men‰í (Phyllos-

copus collybita), pûnkavaobecná (Fringilla coelebs) a pû-vu‰ka modrá (Prunella modu-

laris). Îijí zde také sluka lesní(Scolopax rusticola), straka-poud mal˘ (Dendrocopos mi-

nor), Èuh˘k obecn˘ (Lanius col-

lurio) a lindu‰ka luãní (Anthus

pratensis). Toto sloÏení avifau-ny dobfie odráÏí sukcesní a mo-zaikovit˘ charakter vegetace.

VYUÎITÍ Plocha pfiírodnípamátky byla v minulosti vyu-Ïívána jako pastvina, pfiípadnûjako jednoseãná louka. PozdûjizÛstala dlouhodobû neobhospo-dafiovaná a zaãala zarÛstat ná-letem dfievin. V sedmdesát˘chletech 20. století zde probûhlyzemûdûlské rekultivace, pfii nichÏ

byly odstranûny balvany a srov-nán terén. V souãasné dobû jeopût více neÏ polovina plochyzarostlá dfievinami, jejichÏ roz-sah je postupnû omezován.Travní porosty jsou pro udrÏení

druhové diverzity pravidelnûkoseny.

BIBLIOGRAFIE 279, 282,283

GEOLOGIE HorninovépodloÏí, které tvofií biotitickápararula s drobn˘mi polohamileukokratní Ïilné Ïuly (molda-nubikum), je pfiekryto deluviál-ními a deluviálnû-soliflukãnímihlinitopísãit˘mi a hlinitokame-nit˘mi sedimenty (pleistocénaÏ holocén). PÛdním pokryvemje kambizem dystrická, v terén-ní depresi kambizem pseudo-glejová (pseudoglej kambická).V chránûném území se nacháze-jí ãetná prameni‰tû.

KVùTENA Plocha pfiírodnípamátky je pokrytá mozaikouvlhkomilné travinobylinné ve-getace svazu Molinion a ostfii-cov˘mi spoleãenstvy svazu Cari-

cion fuscae, místy s fiadouluãních prameni‰È (Cardami-

no-Montion). Více neÏ polovi-na plochy chránûného území jev‰ak v souãasné dobû porostlánáletov˘mi dfievinami s pfieva-Ïující bfiízou bûlokorou (Betula

pendula) a pfiímûsí vrby u‰até(Salix aurita), v. popelavé (S.

cinerea), v. jívy (S. caprea), bo-rovice lesní (Pinus sylvestris)

a lísky obecné (Corylus avella-

na). V nûkter˘ch ãástech se vel-mi agresivnû rozrÛstá ostruÏi-ník malinov˘ (Rubus idaeus).Pfiesto na lokalitû dosud roste ce-lá fiada v˘znamn˘ch vlhkomil-n˘ch luãních a ra‰elini‰tníchdruhÛ, napfi. prstnatec májov˘(Dactylorhiza majalis), kosatecsibifisk˘ (Iris sibirica), hlad˘‰prusk˘ (Laserpitium prute-

nicum), v‰ivec ladní (Pedicula-

ris sylvatica), prha arnika(Arnica montana), bukvice lé-kafiská (Betonica officinalis),srpice barvífiská (Serratula tin-

ctoria), vrba rozmar˘nolistá(Salix rosmarinifolia), hadímord nízk˘ (Scorzonera humi-

lis), ãertkus luãní (Succisa pra-

tensis), kozlík dvoudom˘ (Va-

leriana dioica), ple‰ka stopkatá(Willemetia stipitata), ‰kardamûkká ãertkusolistá (Crepis

mollis subsp. hieracioides),chlupáãek my‰í ou‰ko (Pilosella

lactucella), suchop˘r úzkolist˘

âeskobudûjovicko

ST 22386

V ãasném létû kvete na vlh-k˘ch loukách kosatec sibifisk˘ (Irissibirica).

1

Chval‰ovicképastviny

Vlhké louky a náletové porosty na v˘chodním svahu 1 kmjihozápadnû od obce Chval‰ovice.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Chval‰ovice 663 –687 m


B˘valé pastviny s mozaikou luãních, ra‰elini‰t-

ních a prameni‰tních spoleãenstev, s náletov˘mi

dfievinn˘mi porosty a s mnoha ohroÏen˘mi rost-

linn˘mi druhy. Charakteristická avifauna vázaná

na rozvolnûné dfievinné porosty v otevfiené krajinû.

Pfiírodnípamátka

1

doklad selektivního zvûtráváníhornin pÛvodního skalního v˘-chozu, má rozmûry 3,5 × 3,5 ×× 1,5 m (hmotnost cca 29 tun).PÛdní pokryv tvofií kambizemtypická kyselá.

KVùTENA Plocha pahorkuje zãásti porostlá ruderalizova-n˘mi a ochuzen˘mi travinoby-linn˘mi spoleãenstvy mûlk˘chskeletovit˘ch pÛd (Hyperico

perforati-Scleranthion peren-

nis) a krátkostébeln˘mi past-vinn˘mi porosty svazu Violion

caninae, ãást je porostlá spo-leãenstvy intenzivnû se‰lapáva-n˘ch pÛd (Polygonion avicu-

laris). Rostou tu mimo jinéjitrocel vût‰í (Plantago major),truskavec ptaãí (Polygonum

aviculare), lipnice roãní (Poa

annua), psineãek tenk˘ (Agros-

tis capillaris), zvonek okrouhlo-list˘ (Campanula rotundifolia),bedrník obecn˘ (Pimpinella sa-

xifraga), ostfiice jarní (Carex

caryophyllea), hvozdík krope-nat˘ (Dianthus deltoides),chmerek vytrval˘ (Scleranthus

perennis) a mochna jarní(Potentilla tabernaemontani).âást plochy na úpatí pahorkuzarÛstá náletem dfievin, zejmé-na bfiízou bûlokorou (Betula

pendula), jefiábem ptaãím (Sor-

bus aucuparia) a javorem kle-nem (Acer pseudoplatanus).

ZVÍ¤ENA V území Ïije po-ãetná populace cvrãka lesního

(Nemobius sylvestris) a nûko-lik druhÛ mravencÛ z rodu La-

sius, v jejichÏ hnízdech se zdevyskytují vzácní myrmekofilnídrabãíci Zyras funestus a Z. la-

ticollis.

VYUÎITÍ Plocha pfiírodnípamátky byla v minulosti sou-ãástí obecní pastviny a docházelok obãasnému vylamování gra-nodioritov˘ch blokÛ pro kame-nické úãely, v souãasné dobû senachází na okraji zemûdûlskéhoareálu a je vyuÏívaná jako pik-nikové místo zdej‰í mládeÏe.

POZNÁMKA Viklan bylv roce 1893 shozen z lÛÏkaa naru‰en pokusem o jeho ka-menické zpracování (záseky protrhací klíny). V fiíjnu v roce1983 byl viklan pod vedenímIng. Pavla Pavla ze Strakonicbez mechanizace, postupn˘mzvedáním a podkládáním, opûtuloÏen do pfiirozené polohy.V souãasné dobû je v‰ak opûtshozen˘ mimo své pÛvodní místo.

BIBLIOGRAFIE 265

GEOLOGIE Horninov˘mpodkladem je biotitick˘ aÏamfibol-biotitick˘ granodioritblatenského typu, souãást stfie-doãeského plutonu. Viklan senachází na mírnû vyv˘‰eném

malém pahorku, kter˘ je tvofienploch˘m skalním v˘chozem, poobvodu s uvolnûn˘mi blokya balvany. Samotn˘ viklan natemeni pahorku, zvlá‰tní denu-daãní zbytek a zároveÀ ukázkov˘

Okres Strakonice

ST 23 387

Pahorek s viklanem je porostl˘ruderalizovan˘mi travinobylinn˘mispoleãenstvy, ãást porÛstá náletem dfie-vin, zejména bfiízami a duby.

1

Kadovsk˘ viklanNev˘razn˘ pahorek s viklanem v intravilánu obce Ka-dov, 200 m v˘chodojihov˘chodnû od kostela.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Kadov u Blatné 506 –508 m


Jeden z nejvût‰ích a nejlépe vyvinut˘ch viklanÛ

v âeské republice, reprezentativní doklad selek-

tivního zvûtrávání hornin.

Pfiírodnípamátka

1

pfiírodní rezervace jsou plochysubxerotermních kfiovin (Ber-

beridion), tvofiené hlavnû roz-volnûn˘mi porosty rÛzn˘ch dru-hÛ rÛÏí. Rostou tu rÛÏe ‰ípková(Rosa canina), r. podhorská (R.

dumalis) a nûkteré dal‰í, slivoÀtrnitá (Prunus spinosa), hlohy(Crataegus spp.) a hru‰eÀ pla-ná (Pyrus pyraster). V bylin-ném podrostu doubrav i tep-lomiln˘ch kfiovin roste fiadanároãnûj‰ích a teplomilnûj‰íchdruhÛ, mimo jiné tolita lékafiská(Vincetoxicum hirundinaria),ostfiice horská (Carex mon-

tana), kokofiík vonn˘ (Polygo-

natum odoratum), oman hni-dák (Inula conyza), hrachorãern˘ (Lathyrus niger), h. jarní(L. vernus), chrpa por˘nská(Acosta rhenana), sesel roãní(Seseli annuum), kyselka obecná

GEOLOGIE HorninovépodloÏí tvofií biotitická a silli-manit-biotitická pararula, místys cordieritem, s polohami mig-matitizované pararuly, v jiho-v˘chodní ãásti chránûného úze-mí se nacházejí vloÏky erlanua amfibol-pyroxenického kvar-citu (pestrá skupina moldanu-bika). Na ruly a kvarcity jevázán grafit, kter˘ se zde poomezenou dobu tûÏil. PÛdnímpokryvem na vût‰inû plochy jekambizem typická kyselá, napfiíkr˘ch svazích s v˘chozy hor-nin je vyvinut ranker typick˘a ranker kambizemní.

KVùTENA Na lokalitû jechránûn ochuzen˘ fragment pfii-rozen˘ch spoleãenstev acidofilníchstfiedoevropsk˘ch teplomiln˘chdoubrav (Quercion petraeae),místy s ãásteãn˘mi pfiechodyk ptaãincov˘m lipov˘m doubra-vám (Stellario-Tilietum). Stro-mové patro tvofií dub zimní(Quercus petraea) s pfiímûsíd. letního (Q. robur) a borovi-ce lesní (Pinus sylvestris). Vespodní ãásti svahÛ vytváfiídoubrava velmi rozvolnûnouformaci s nízk˘mi rozloÏit˘miduby zimními a s bohat˘m ke-fiov˘m patrem, v nûmÏ rostehlavnû líska obecná (Corylus

avellana). V západní ãásti

âeskobudûjovicko

ST 24388

Ve ‰tolách po tûÏbû grafituv úboãí Katovické hory nehojnûpfiezimuje netop˘r u‰at˘ (Plecotus

auritus).

KnûÏí hora se zbytky teplomil-né doubravy, na pfiíkr˘ch skalnat˘chsvazích jsou vyvinuty teplomilné kfio-vinné formace a travinobylinná spo-leãenstva mûlk˘ch skeletovit˘ch pÛd.

2

1

KnûÏí horaVrcholová ãást a pfiíkré jiÏní a jihozápadní svahy Kato-vické hory (493,2 m n. m.) nad soutokem Otavy a Bfie-zového potoka, 1,5 km severozápadnû od obce Katovice.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Katovice 404 – 493 m


Zbytek subacidofilní teplomilné doubravy s pfie-

chody k porostÛm ptaãincové lipové doubravy,

na pfiíkr˘ch skalnat˘ch jiÏních svazích s navazu-

jícími kfiovinn˘mi teplomiln˘mi formacemi

a travinobylinn˘mi spoleãenstvy mûlk˘ch skele-

tovit˘ch pÛd. Pozoruhodná avifauna a entomo-

fauna.


2

1

Chránûné území je v˘znamnoumykologickou lokalitou vzác-n˘ch, teplomiln˘ch druhÛ hvûz-dovek – hvûzdovky maliãké(Geastrum minimum), h. past-vinné (G. schmidelii) a h. bra-davkové (G. corollinum).

ZVÍ¤ENA V pfiírodní rezer-vaci se vyskytuje nápadn˘ druhblanokfiídlého hmyzu pilofiitkaveliká (Urocerus gigas). Mezivzácnûj‰í brouky patfií slunéãkoCalvia quinquedecimguttata.

Kromû fiady bûÏn˘ch lesníchdruhÛ ptákÛ hnízdí v rezerva-ci nûkteré v˘znamnûj‰í druhyevropského listnatého lesa, pfie-dev‰ím lejsek ‰ed˘ (Muscicapa

striata), ‰oupálek krátkoprst˘(Certhia brachydactyla), s˘korababka (Parus palustris) a dlasktlustozob˘ (Coccothraustes

coccothraustes). V 60. letech20. století bylo na lokalitû vysa-zeno stádo muflonÛ (Ovis mu-

simon), ktefií se zde rychle roz-mnoÏili. Ve ‰tolách po tûÏbûgrafitu je zimovi‰tû netop˘rÛ.Byli zde nalezeni vrápenec ma-l˘ (Rhinolophus hipposide-

ros), netop˘r vousat˘ (Myotis

mystacinus), n. fiasnat˘ (M.

nattereri) a n. u‰at˘ (Plecotus

auritus).

LESNICTVÍ Na prudk˘chsvazích v jihozápadní ãástichránûného území má asi pade-sátiletá fiedina borovice, dubuzimního a akátu charakterlesostepi. Smûrem k vrcholu pfie-chází v zapojené kmenovinyautochtonního dubu zimního,pfieváÏnû v˘mladkového pÛvo-du. V prÛmûru dosahují stáfiíod 70 do 110 let. Hospodafieníje zamûfieno na podporu pfiiro-zené obnovy dubu a na postup-né odstranûní nepÛvodních dfie-vin. Kulturní jehliãnaté porostys pfievahou smrku na severníchsvazích v západní ãásti územíbudou postupnû pfiemûnûny naporosty pfiirozenûj‰ího druhové-ho sloÏení s dominantním za-stoupením dubu zimního a buku.

VYUÎITÍ Území pfiírodnírezervace je ãlovûkem vyuÏívánojiÏ od prehistorick˘ch dob. V se-verní ãásti jsou dosud patrnézbytky valÛ staroslovanskéhohradi‰tû. V letech 1913 –1922byl v jihozápadním úboãí Kato-vické hory ve tfiech ‰tolách nadsebou tûÏen grafit. V posledníchdesítiletích byl bylinn˘ podrostteplomiln˘ch doubrav i pfiiroze-né zmlazení dfievin devastovánpopulací muflonÛ. Cenné po-rosty byly proto doãasnû oploce-ny a poãetní stav mufloní zvûfieredukován.

BIBLIOGRAFIE 93, 167,260, 372, 378

tenkolistá (Acetosella multifi-

da subsp. tenuifolia), smolniã-ka obecná (Steris viscaria),fiebfiíãek chlumní (Achillea col-

lina), váleãka prapofiitá (Bra-

chypodium pinnatum), zvo-nek kopfiivolist˘ (Campanula

trachelium), klinopád obecn˘(Clinopodium vulgare), ãiãor-ka pestrá (Coronilla varia)

a fiimbaba chocholiãnatá (Py-

rethrum corymbosum). V po-rostech pfiechodného typu k du-bohabfiinám se objevují svízellesní (Galium sylvaticum), ja-terník trojlaloãn˘ (Hepatica

nobilis), ptaãinec velkokvût˘(Stellaria holostea), strdivkanicí (Melica nutans) a baÏankavytrvalá (Mercurialis peren-

nis). Na mûlk˘ch skeletovit˘chpÛdách jsou v maloplo‰n˘chfragmentech uvnitfi lesostepních

a kfiovinn˘ch formací na jiÏnímsvahu Katovické hory roztrou‰e-nû vyvinuta neuzavfiená travi-nobylinná spoleãenstva svazuHyperico perforati-Sclerant-

hion perennis, v nichÏ rosteosívka jarní (Erophila verna),rozrazil ladní (Veronica dille-

nii), mochna jarní (Potentilla

tabernaemontanii), chmerek vy-trval˘ (Scleranthus perennis),bojínek tuh˘ (Phleum phleoi-

des), tfiezalka teãkovaná (Hy-

pericum perforatum) a kos-tfiava ovãí (Festuca ovina).Severní svahy jsou pokryty kul-turními porosty smrku ztepilého(Picea abies), z dal‰ích nepÛ-vodních dfievin rostou na lokali-tû souvislej‰í skupiny modfiínuopadavého (Larix decidua)

a trnovníku akátu (Robinia

pseudacacia).

Okres Strakonice

ST 25 389

V rozvolnûn˘ch porostech teplo-milné doubravy (Quercion petrae-

ae) na strm˘ch svazích pfievaÏujedub zimní (Quercus petraea), ke-fiové patro tvofií hlavnû líska obecná(Corylus avellana).

3

3

rální vegetací. Zcela odli‰n˘biotop se nachází na jejím spod-ním okraji nad cestou, kde vzniklmal˘ mokfiad s fragmentárnûvyvinut˘mi dal‰ími vegetaãní-mi jednotkami. Jsou to ostfiico-vomechová spoleãenstva svazuSphagno recurvi-Caricion ca-

nescentis a rákosinné porosty(Phragmition communis),v nichÏ roste ostfiice ‰edavá (Ca-

rex canescens), o. prodlouÏená(C. elongata), ptaãinec bahen-ní (Stellaria palustris), zábûl-ník bahenní (Comarum pa-

lustre), kosatec sibifisk˘ (Iris

sibirica), smldník bahenní (Peu-

cedanum palustre) a zevarvzpfiímen˘ (Sparganium erec-

tum). Podél vodního toku je nû-kolik polykormonÛ vrby popela-vé (Salix cinerea).

ZVÍ¤ENA Na lokalitû bylypfii jednorázovém prÛzkumunalezeny jen bûÏné vlhkomilnédruhy hmyzu. Pro krátkostébel-né trávníky je charakteristickáplo‰tiãka Ischnodemus sabuleti.Kovafiík Actenicerus sjaelan-

dicus a nosatec Phyllobius

cloropus jsou pomûrnû chlad-nomilné druhy. V chránûnémúzemí hnízdí lindu‰ka luãní(Anthus pratensis), brambor-níãek hnûd˘ (Saxicola rubetra),Èuh˘k obecn˘ (Lanius collurio)

a strnad obecn˘ (Emberiza cit-

rinella), zastiÏena zde byla takékfiepelka polní (Coturnix co-

turnix).

VYUÎITÍ V minulosti byloúzemí pfiírodní rezervace vyuÏí-váno jako pastvina, dnes je pou-ze malou enklávou pfiirozenévegetace uprostfied pomûrnû in-tenzivnû obhospodafiované zemû-dûlské krajiny. Lokalita je ohro-Ïena eutrofizací, podél hranicejsou lemy ruderální vegetacea i uvnitfi její plochy se místy ‰ífiítfitina kfiovi‰tní (Calamagrostis

epigejos). Stfiedem chránûnéhoúzemí prochází potok, kter˘ bylpfied vyhlá‰ením ochrany pro-hlouben. Pfii tomto zásahu bylazniãena populace kru‰tíku ba-henního (Epipactis palustris).Luãní porosty jsou pro udrÏenídruhové diverzity pravidelnûkoseny, kolonie tfitiny kfiovi‰tníi nûkolikrát roãnû.


MAPA ÚZEMÍ strana 414

GEOLOGIE Horninové pod-loÏí je budováno amfibolit-bio-titick˘m granodioritem, porfy-rickou varietou blatenskéhotypu (stfiedoãesk˘ pluton). Vût‰i-na plochy pfiírodní rezervace jepfiekryta deluviofluviálními pís-ãit˘mi hlínami (holocén). Zá-kladním pÛdním typem je kam-bizem typická kyselá s pfiechodyke kambizemi pseudoglejové, po-dél stfiedem tekoucího vodníhotoku vznikl glej typick˘.

KVùTENA Vegetaci tvofií luã-ní spoleãenstva stfiídavû vlhk˘chstanovi‰È (Molinion) s ãetn˘mipfiechody k nízkostébeln˘m smil-kov˘m loukám (Violion cani-

nae), fragmentárnû se vyskytujíostfiicovomechové porosty svazuCaricion fuscae. Hlavním pfied-mûtem ochrany je populacehofieãku drsného Sturmova(Gentianella obtusifolia subsp.sturmiana), kter˘ roztrou‰enûaÏ hojnû roste na vût‰inû plochypfiírodní rezervace, s tûÏi‰tûmv˘skytu v její jiÏní polovinû.Kromû dominujícího bezkolen-ce modrého (Molinia caerulea)

roste na louce celá fiada dal‰íchv˘znamn˘ch druhÛ rostlin. Jsouto pfiedev‰ím prstnatec májov˘(Dactylorhiza majalis), vstavaãobecn˘ (Orchis morio), tolijebahenní (Parnassia palustris),ãertkus luãní (Succisa pratensis),ostfiice Hartmanova (Carex

hartmanii), o. ble‰ní (C. puli-

caris), o. obecná (C. nigra), o.prosová (C. panicea), o. kulko-nosná (C. pilulifera), o. jarní(C. caryophyllea), o. stinná(C. umbrosa), chlupáãek my‰íou‰ko (Pilosella lactucella),krvavec toten (Sanguisorba of-

ficinalis), ole‰ník kmínolist˘(Selinum carvifolia), srpice bar-vífiská (Serratula tinctoria),smilka tuhá (Nardus stricta),kostfiava ovãí (Festuca ovina),hadí mord nízk˘ (Scorzonera

humilis), upolín nejvy‰‰í (Trol-

lius altissimus), kozlík dvoudo-m˘ (Valeriana dioica) a dal‰í.Stfiedem lokality protéká potok,podél jehoÏ bfiehÛ jsou deponievyhrnuté zeminy, porostlé rude-

âeskobudûjovicko

ST 26390

Hlavním pfiedmûtem ochranyv pfiírodní rezervaci Kocelovicképastviny je v˘skyt hofieãku drsnéhoSturmova (Gentianella obtusifolia

subsp. sturmiana), kter˘ zde rostev poãtu nûkolika tisíc jedincÛ.

1

Kocelovicképastviny

Louka u cesty vedoucí podél severov˘chodního bfiehu ryb-níka Velk˘ Kocelovick˘, 1 km severnû od obce Kocelovice.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Kocelovice 482 – 485 m


Vlhké luãní krátkostébelné porosty s poãetnou

populací hofieãku drsného Sturmova; v souãasné

dobû jde o nejpoãetnûj‰í populaci tohoto druhu

v âeské republice, ãítající nûkolik tisíc jedincÛ.

Specifická luãní avifauna.


1

na), o. dvoumuÏná (C. diand-

ra), o. Hartmanova (C. hart-

manii), o. obecná (C. nigra), o.ble‰ní (C. pulicaris), o. stinná(C. umbrosa), hrachor luãní(Lathyrus pratensis), krvavectoten (Sanguisorba officinalis),ptaãinec bahenní (Stellaria pa-

lustris), pampeli‰ka Nordsted-tova (Taraxacum nordstedtii),na su‰‰ích stanovi‰tích vemeníkdvoulist˘ (Platanthera bifolia),vstavaã obecn˘ (Orchis morio),vfies obecn˘ (Calluna vulgaris),tfiezalka teãkovaná (Hyperi-

cum perforatum), smûlek je-hlancovit˘ (Koeleria pyrami-

data), kostfiava ovãí (Festuca

ovina), hadí mord nízk˘ (Scor-

zonera humilis), kyselka obecná(Acetosella multifida), mochnajarní (Potentilla tabernae-

montanii), ostfiice kulkonosná(Carex pilulifera), o. jarní(C. caryophyllea), devaterníkvelkokvût˘ tmav˘ (Helianthe-

mum grandiflorum subsp.obscurum), chmerek vytrval˘(Scleranthus perennis), jetelhorsk˘ (Trifolium montanum)

a violka psí (Viola canina). Li-torální spoleãenstva rákosin(Phragmition communis) a vy-sok˘ch ostfiic (Caricion rostra-

tae, C. gracilis) tvofií úzké lemypo obvodu rybníka. Rostouv nich zejména zblochan vodní(Glyceria maxima), orobinec‰irolist˘ (Typha latifolia), o. úz-kolist˘ (T. angustifolia), skfií-pinec jezerní (Schoenoplectus

lacustris), pfiesliãka pofiíãní(Equisetum fluviatile), ostfiicezobánkatá (Carex rostrata) a o.dvoufiadá (C. disticha).

ZVÍ¤ENA Fauna bezobrat-l˘ch chránûného území zahrnu-je v˘znaãnûj‰í druhy plo‰tic (po-bfieÏnice Chastoscirta cocksi),broukÛ (drabãík Ochthephi-

lum fracticorne) a dvoukfiíd-l˘ch (mrvnatka Crumomyia

pedestris). Na pfiesliãku je vá-zan˘ v˘voj mandelinky (dfiepãí-ka) Hippuriphila modeeri, napcháãích vytváfií hálky Urop-

hora cardui, dvoukfiídl˘ hmyzz ãeledi vrtulovit˘ch. Îije tui velmi ohroÏen˘ mot˘l modrá-sek hoficov˘ (Maculinea alcon).V pfiírodní rezervaci Ïije druho-vû velmi pestrá avifauna. Narybníku hnízdí mnoho druhÛvodních a mokfiadních ptákÛvãetnû vzácnûj‰ích druhÛ s uÏ‰í-mi nároky na hnízdní biotop,napfi. potápka ãernokrká (Podi-

ceps nigricollis), ãírka modrá(Anas querquedula), lÏiãák pest-r˘ (Anas clypeata) a bekasinaotavní (Gallinago gallinago).V hnízdní dobû byl zastiÏentaké chfiástal kropenat˘ (Porza-

na porzana). Na vlhk˘ch lou-kách a balvanit˘ch pastvináchjsou dominantními druhy lin-du‰ka luãní (Anthus pratensis)

a bramborníãek hnûd˘ (Saxico-

la rubetra). V náletov˘ch poros-tech dfievin hnízdí mnoho dru-hÛ vázan˘ch na kfioviny a lesníokraje.

VYUÎITÍ Vlhké travní po-rosty byly v minulosti vyuÏívá-ny jako pastviny nebo jednoseã-né louky, odvodÀované pouzesoustavou mûlk˘ch povrchov˘chstruÏek. V dÛsledku ukonãeníjejich obhospodafiování do‰lok degradaci luk a jejich eutrofi-zaci následkem hromadûní sta-fiiny a splachÛ Ïivin z okolníchpozemkÛ. Místy se zaãaly obje-vovat nálety dfievin, hlavnû ol‰í,vrb a bfiíz. V posledních letechse zaãaly nûkteré cennûj‰í plochykosit. Rybník Kova‰ín je vyuÏí-ván stfiídavû k chovu plÛdku,násady a trÏního kapra. Hospo-dáfisk˘ cyklus je jednohorkov˘,loví se pravidelnû na jafie.



GEOLOGIE HorninovépodloÏí tvofií biotitick˘ grano-diorit, místy s amfibolem, bla-tenského typu (stfiedoãesk˘ plu-ton), kter˘ je podél vodníchtokÛ a na plo‰e rybníka pfiekrytdeluviofluviálními hlinitopísãi-t˘mi sedimenty (pleistocén – ho-locén) a sedimenty vodníchnádrÏí (recent). PÛdní pokryvtvofií kambizem pseudoglejovás pfiechody ke gleji typickémua gleji organozemnímu.

KVùTENA Vût‰inu plochypfiírodní rezervace pokr˘vá roz-sáhl˘ komplex mokfiadních a ra-‰elinn˘ch spoleãenstev z okru-hu svazÛ Molinion, Calthion

a Caricion fuscae, místy s pfie-chody k ostfiicovora‰eliníkov˘mspoleãenstvÛm svazu Sphagno

recurvi-Caricion canescentis

a porostÛm vysok˘ch ostfiic (Mag-

nocaricion, Caricion gracilis).Na vyv˘‰en˘ch su‰‰ích stanovi‰-tích jsou vyvinuty fragmentykrátkostébeln˘ch pastvin (Violi-

on caninae). V rezervaci rostecelá fiada chránûn˘ch, ohroÏe-n˘ch nebo jinak v˘znamn˘chdruhÛ rostlin, mimo jiné hofiechofiepník (Gentiana pneumo-

nanthe), v‰ivec ladní (Pedicu-

laris sylvatica), v. bahenní(P. palustris), prstnatec májov˘(Dactylorhiza majalis), zábûlníkbahenní (Comarum palustre),vachta trojlistá (Menyanthes

trifoliata), tolije bahenní (Par-

nassia palustris), kozlík dvou-dom˘ (Valeriana dioica), su-chop˘r úzkolist˘ (Eriophorum

angustifolium), bukvice lékafi-ská (Betonica officinalis), ost-fiice Davallova (Carex davallia-

Okres Strakonice

ST 27 391

V pfiírodní rezervaci Kova‰ín-ské louky je chránûn komplex luãních,mokfiadních a ra‰elinn˘ch spoleãen-stev vãetnû vodní plochy rybníka a je-ho litorálních porostÛ.

âírka modrá (Anas querque-

dula) se pravidelnû vyskytuje v hnízd-ní dobû na rybníku Kova‰ín.

2

1

Kova‰ínské louky

Luãní porosty v plochém údolí bezejmenného potokaa rybník Kova‰ín (7 ha), 1 km severozápadnû od obceDoubravice.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Doubravice u Strakonic 508 –525 m


Komplex luãních, mokfiadních a ra‰elinn˘ch spo-

leãenstev, s fiadou chránûn˘ch a ohroÏen˘ch rost-

linn˘ch druhÛ. Rybník je s pfiilehl˘mi litorálními

porosty hnízdním biotopem vodního ptactva.


1

2

miln˘ch i relativnû bazifilníchdruhÛ rostlin, napfi. sasanka les-ní (Anemone sylvestris), hlaváãfialov˘ (Scabiosa columbaria),oman vrbolist˘ (Inula salicina),kru‰tík tmavoãerven˘ (Epipactis

atrorubens), fiimbaba chocho-liãnatá (Pyrethrum corymbo-

sum), kamejka lékafiská (Li-

thospermum officinale), k. rolní(L. arvense), uÏanka lékafiská(Cynoglossum officinale), jetelalpínsk˘ (Trifolium alpestre),klinopád obecn˘ (Clinopodium

vulgare), smolniãka obecná (Ste-

ris viscaria), ãiãorka pestrá (Co-

ronilla varia), jahodník truskavec(Fragaria moschata), hrachorjarní (Lathyrus vernus), liliezlatohlávek (Lilium martagon),strdivka nicí (Melica nutans),ostfiice prstnatá (Carex digita-

ta), ptaãinec velkokvût˘ (Stel-

laria holostea) a dal‰í. Severnísvah pokr˘vají jehliãnaté kultur-ní porosty, které zãásti rostou nastanovi‰tích vápnomiln˘ch buãin(Cephalanthero-Fagenion). Ve-dle pfievaÏujícího smrku ztepilé-ho (Picea abies) jsou jednotlivûpfiimí‰eny buk lesní (Fagus syl-

vatica), javor mléã (Acer plata-

noides), j. klen (A. pseudoplata-

nus), dub letní a lípa malolistá,v kefiovém podrostu, pokud je vy-vinut, se objevuje líska obecná.V bylinném patfie rostou baÏankavytrvalá (Mercurialis perennis)

a roztrou‰enû zvonek fiepkovit˘(Campanula rapunculoides),z. kopfiivolist˘ (C. trachelium),Ïindava evropská (Sanicula eu-

ropaea), hlístník hnízdák (Ne-

ottia nidus-avis), okrotice ãer-vená (Cephalanthera rubra)

a o. bílá (C. damasonium).

ZVÍ¤ENA V minulosti sena území pfiírodní rezervacevyskytoval chrobák Odontaeus

armiger. Lokalita je zajímavái v souãasné dobû. Îije tu fiadalokálnû a vzácnû se vyskytujícíchdruhÛ hmyzu, zejména ze sku-piny dvoukfiídl˘ch (napfi. zele-nu‰ka Elachiptera diastema

a bzuãivka Onesia austriaca)

a blanokfiídl˘ch, mimo jiné pi-lofiitka veliká (Urocerus gigas).Ve spoleãenstvu ptákÛ pfievláda-jí bûÏné lesní druhy se ‰irokouekologickou valencí. Hnízdí zdepouze nûkolik druhÛ s preferen-cí nebo vazbou na listnaté po-rosty, napfi. ‰oupálek krátkoprst˘(Certhia brachydactyla), bud-níãek lesní (Phylloscopus sibi-

latrix) a hrdliãka divoká (Strep-

topelia turtur).

LESNICTVÍ Pfiirozené teplo-milné porosty jiÏních svahÛ jsoustaré 70 aÏ 170 let. Jejich dfiívûj-‰í, i kdyÏ pouze extenzivní ob-

hospodafiování se v souãasnostiprojevuje hojn˘m zastoupenímborovice ve stromovém patru,pfiimí‰en je také smrk a nûkteréintrodukované dfieviny (akát,modfiín). Na severních svazíchbyly pÛvodní dubové buãiny zce-la nahrazeny smrkov˘mi mono-kulturami, které dnes na vût‰inûplochy dosahují stáfií 100 let. Úz-k˘mi náseky a vysazováním list-náãÛ byla zapoãata postupná pfie-mûna tûchto porostÛ. Na jiÏnímsvahu je hospodafiení fiízeno sna-hou usmûrnit druhovou sklad-bu ve prospûch cílov˘ch listnat˘chdfievin a zamezit neÏádoucímu‰ífiení akátu.

VYUÎITÍ Chránûné územíje pfiístupné po vefiejn˘ch cestách.

BIBLIOGRAFIE 279, 336MAPA ÚZEMÍ strana 413

GEOLOGIE Území pfiírod-ní rezervace je souãástí pestréskupiny moldanubika a tvofií jejerlan aÏ amfibol-pyroxenick˘kvarcit, v okrajov˘ch partiích jebiotitická a sillimanit-biotitic-ká pararula, místy s cordieri-tem. PÛdním pokryvem je kam-bizem typická a místy rendzinakambizemní.

KVùTENA JiÏní svah po-kr˘vají fytocenologicky nevyhra-nûná lesní spoleãenstva, kterájsou sv˘m sloÏením blízká bazi-filním teplomiln˘m doubravám(Brachypodio pinnati-Quer-

cetum), s pfiechody k subacido-filním teplomiln˘m doubravám(Quercion petraeae). Stromovépatro tvofií dub zimní (Quer-

cus petraea) s pfiímûsí d. letního(Q. robur), pomûrnû hojné jsoulípa malolistá (Tilia cordata)

a borovice lesní (Pinus sylve-

stris), ménû ãast˘ je jefiáb bfiek(Sorbus torminalis), místy bylvysazen nepÛvodní trnovníkakát (Robinia pseudacacia).Porost je rozvolnûn˘, coÏ umoÏ-Àuje rozvoj bohatého kefiovéhoa bylinného patra. V kefiovémpodrostu zmlazují lípa a dub,roste v nûm svída krvavá (Swi-

da sanguinea), hlohy (Cratae-

gus spp.), líska obecná (Cory-

lus avellana), brslen evropsk˘(Euonymus europaeus), slivoÀtrnitá (Prunus spinosa) a zi-molez obecn˘ (Lonicera xylo-

steum). Na místech, která bylanáhle prosvûtlena pfii probír-kách neÏádoucích dfievin, se ob-jevuje bez ãern˘ (Sambucus ni-

gra), b. ãerven˘ (S. racemosa)

a b. chebdí (S. ebulus). V bylin-ném podrostu dominuje váleãkaprapofiitá (Brachypodium pin-

natum) a roste tu fiada teplo-

âeskobudûjovicko

ST 28392

Oman vrbolist˘ (Inula salici-

na), detail kvûtenství.

V rozvolnûn˘ch porostech je bo-hatû vyvinuto kefiové patro, v bylin-ném podrostu dominuje váleãka pra-pofiitá (Brachypodium pinnatum).

2

1

KufiidloLesní porosty na vrcholu a pfiíkr˘ch svazích vrchu Kufiidlo(545,6 m n. m.), 2 km severozápadnû od Strakonic.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Strakonice 465 –546 m


Zbytek smí‰eného lesního porostu, kter˘ se sv˘m

sloÏením blíÏí pfiirozen˘m bazifilním teplomil-

n˘m doubravám a vápnomiln˘m buãinám, s po-

ãetn˘mi populacemi ptactva a hmyzu.


1

2

nymus europaeus), kru‰ina ol-‰ová (Frangula alnus) a vysazenédruhy pámelník bíl˘ (Sympho-

ricarpus albus) a tis ãerven˘(Taxus baccata). V˘znamn˘midruhy bylinného patra jsou pta-ãinec velkokvût˘ (Stellaria ho-

lostea), p‰eníãko rozkladité (Mi-

lium effusum), ostfiice lesní(Carex sylvatica), Ïindava evrop-ská (Sanicula europaea), ãarov-ník pafiíÏsk˘ (Circaea lutetiana),kokofiík mnohokvût˘ (Polygo-

natum multiflorum), plicníktmav˘ (Pulmonaria obscura),zvonek fiepkovit˘ (Campanula

rapunculoides), z. kopfiivolis-t˘ (C. trachelium), srha hajní(Dactylis polygama), violka les-ní (Viola reichenbachiana),ãesnáãek lékafisk˘ (Alliaria petio-

lata), sasanka hajní (Anemo-

noides nemorosa) a v nûkter˘chokrajov˘ch ãástech pfievaÏujev podrostu ostfiice tfieslicovitá(Carex brizoides). Na podmá-ãen˘ch místech a podél neudrÏo-van˘ch odvodÀovacích stok jsouvyvinuty maloplo‰né fragmentynetypick˘ch ol‰in s pfievahou ol-‰e lepkavé (Alnus glutinosa).V jejich bylinném patfie pfieva-Ïují krabilice chlupatá (Chae-

rophyllum hirsutum), blatouchbahenní (Caltha palustris)

a místy jsou vyvinuté kom-paktní porosty rákosu obecného(Phragmites australis).

ZVÍ¤ENA Nejv˘znaãnûj‰ímpfiíslu‰níkem pÛdní fauny je zdemnoho‰tûtinatec Hrabeiella pe-

riglandulata, velmi zajímaváje i fauna pÛdních roztoãÛ. Narozkládající se dfievo a stromovéhouby jsou vázána pfiíslu‰náspoleãenstva hmyzu, pfiedev‰ímbroukÛ, napfi. krasec Agrilus

sulcicollis a potemník Eledona

agaricola, a dvoukfiídl˘ch, mezikteré patfií mimo jiné dosud ne-popsan˘ druh bedlobytky z roduDocosia, pestfienka Cheilosia

vulpina, rÛznatka Clusiodes

albimanus. Dafií se tu hojnémupoãtu mnoha druhÛ ptákÛ ev-ropského listnatého lesa, kteréjsou striktnû vázány na star‰ílistnaté a smí‰ené porosty. Mimojiné tu hnízdí strakapoud pro-stfiední (Dendrocopos medius),

Ïluna zelená (Picus viridis),Ï. ‰edá (P. canus), ‰oupálekkrátkoprst˘ (Certhia brachy-

dactyla), lejsek bûlokrk˘ (Fice-

dula albicollis), l. mal˘ (F. parva)

a dlask tlustozob˘ (Cocco-

thraustes coccothraustes). Jezde také jedna z posledních stro-mov˘ch hnízdních kolonií kav-ky obecné (Corvus monedula)

v JiÏních âechách.

LESNICTVÍ PÛvodnû par-kov˘ les má v souãasnosti znaã-nû pfiirozen˘ charakter s velmidiferencovanou prostorovou struk-turou. Vyskytují se zde v‰echnyvûkové kategorie dfievin s hornívûkovou hranicí asi 300 let.V druhovû bohatém stromovémpatfie dominují na tomto sta-novi‰ti pÛvodní dub letní, lípamalolistá, habr, ol‰e lepkavá,javor mléã a jasan. V místy hoj-ném zmlazení pfievládá lípa.Citliv˘m v˘bûrem jsou z porost-ní skladby postupnû odstraÀová-ny nepÛvodní dfieviny. U nûko-lika mlad‰ích smrkov˘ch skupinbude provedena postupná re-konstrukce na listnaté porosty.Pfiirozené zmlazení je doplÀo-váno sazenicemi chybûjících ne-bo nedostateãnû zastoupen˘chdruhÛ na základû stanoven˘chlesních typÛ.

VYUÎITÍ Porosty, tfiebaÏebyly víceménû umûle zaloÏenyjako pfiírodnû krajináfisk˘ park,jsou dlouhodobû ponechány sa-movolnému v˘voji. Vstup je povo-len pouze po vefiejn˘ch cestách.

BIBLIOGRAFIE 339, 341,497, 504, 730


GEOLOGIE Horninové pod-loÏí tvofií biotitická a sillima-nit-biotitická pararula, místys cordieritem (moldanubikum).Kambizemû typická a pseudo-glejová pfiecházejí ke gleji typic-kému.

KVùTENA Vegetaci tvofiíporosty starého, dlouhodobû ne-udrÏovaného pfiírodnû kraji-náfiského parku, kter˘ byl vytvo-fien na stanovi‰ti pÛvodníchlipov˘ch doubrav. Bûhem fiadydesetiletí samovolného v˘vojezískal porost charakter pfiiro-zené ptaãincové lipové doubra-vy (Stellario-Tilietum). Základstromového patra tvofií smûs lípymalolisté (Tilia cordata) a dubuletního (Quercus robur) s pfií-mûsí javoru klenu (Acer pseu-

doplatanus), j. mléãe (A. pla-

tanoides), habru obecného(Carpinus betulus), lípy velko-listé (Tilia platyphyllos) a navlhãích místech ol‰e lepkavé(Alnus glutinosa) a smrku zte-pilého (Picea abies). V porostubyla vysazena fiada nepÛvod-ních druhÛ dfievin, napfi. jírovecmaìal (Aesculus hippocasta-

num), borovice vejmutovka(Pinus strobus), douglaska tiso-listá (Pseudotsuga menziesii),dub ãerven˘ (Quercus rubra)

a trnovník akát (Robinia pseud-

acacia). V nerovnomûrnû roz‰í-fieném kefiovém patfie pfievaÏujebez ãern˘ (Sambucus nigra)

a b. ãerven˘ (S. racemosa), navlhãích místech rostou vrba po-pelavá (Salix cinerea) a v. kfieh-ká (S. fragilis), roztrou‰enû sevyskytují líska obecná (Corylus

avellana), brslen evropsk˘ (Euo-

Okres Strakonice

ST 29 393

Relativnû pfiirozen˘ porost pta-ãincové lipové doubravy (Stellario-

-Tilietum) se spontánnû vyvinulz krajináfiského pfiírodního parku.

Mnoho‰tûtinatec Hrabeiella

periglandulata, jehoÏ nedávné ná-lezy na nûkolika jihoãesk˘ch lokali-tách byly znaãn˘m pfiekvapením, sevyskytuje i v Libûjovickém parku.

2

1

Libûjovick˘ parkV˘chodní ãást zámeckého parku na jiÏním okraji obceLibûjovice.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Libûjovice 431– 444 m


Porosty ptaãincové lipové doubravy pfiirozeného

charakteru, vzniklé z v˘chodní ãásti dlouhodobû

neudrÏovaného pfiírodnû krajináfiského parku,

s charakteristick˘m bylinn˘m podrostem a dru-

hovû bohatou avifaunou. Jedna z lokalit, z nichÏ

byla v roce 1964 popsána jihoãeská lokální asoci-

ace dubohabfiin Stellario-Tilietum.


1

2

(Eleocharis acicularis). Na jiÏ-ním bfiehu rybníka roste souvis-l˘ nálet dfievin tvofien˘ bfiízoubûlokorou (Betula pendula),dubem letním (Quercus ro-

bur), vrbou jívou (Salix cap-

rea), v. kfiehkou (S. fragilis) a v.popelavou (S. cinerea).

ZVÍ¤ENA Na porosty oro-bince je vázán v˘skyt nûkolikadruhÛ broukÛ, mimo jiné stfiev-líãka Odacantha melanura,mravencomila Euconnus ruti-

lipennis a drabãíka Alianta in-

cana. Pfies malou rozlohu ryb-níka zde Ïije relativnû pestréspektrum hnízdících druhÛ vod-ních a mokfiadních ptákÛ.Hnízdí tu napfi. potápka malá(Tachybaptus ruficollis), p. ro-háã (Podiceps cristatus), kop-fiivka obecná (Anas strepera),slípka zelenonohá (Gallinula

chloropus) a polák chocholaã-ka (Aythya fuligula). V litorál-ních porostech rákosu a orobincehnízdí rákosník obecn˘ (Acro-

cephalus scirpaceus), r. prouÏ-kovan˘ (A. schoenobaenus),r. velk˘ (A. arundinaceus)

a strnad rákosní (Emberiza

schoeniclus).

VYUÎITÍ V˘zkumn˘ ústavrybáfisk˘ ve VodÀanech vyuÏívárybník jako plÛdkov˘ pro svév˘zkumné projekty.

BIBLIOGRAFIE 279

GEOLOGIE V horninovémpodloÏí chránûného území senacházejí terciérní sedimenty,tvofiené jíly, jílovit˘mi pískya pískovci spodní ãásti mydlo-varského souvrství (spodní ba-den – karpat), pfiekryté recent-ními sedimenty vodních nádrÏí.PÛdním pokryvem v okolí jefluvizem glejová a glej typick˘.

KVùTENA Rybník je zev‰ech stran obehnán nízk˘mihrázemi a je v‰ude zhruba stej-nû hlubok˘. Proto jsou v nûmvyvinuty jen úzké pfiíbfieÏnílemy litorálních rákosin (Phrag-

mition communis), tvofienémísty rákosem obecn˘m (Phrag-

mites australis), orobincemúzkolist˘m (Typha angustifo-

lia), o. ‰irolist˘m (T. latifolia)

a zblochanem vodním (Glyce-

ria maxima), roztrou‰enû sev nich objevuje kosatec Ïlut˘(Iris pseudacorus). V 80. letech20. století zde rostla pomûrnûpoãetná populace plavínu lekní-novitého (Nymphoides pelta-

ta), av‰ak vlivem pfiíli‰ inten-zivního rybáfiského vyuÏívání sejejí rozsah sniÏoval, aÏ v roce1998 druh zcela vymizel. Pfiiobãasném letnûní se na dnû ryb-níka vytváfiejí spoleãenstva obna-Ïen˘ch den (Eleocharition ova-

tae), v nichÏ se objevují napfi.blatûnka vodní (Limosella

aquatica) a bahniãka jehlovitá

âeskobudûjovicko

ST 30394

Donedávna rostl v rybníkuplavín leknínovit˘ (Nymphoides

peltata).

Mal˘ Ústavní rybník je eu-trofní rybník s úzk˘mi lemy litorál-ních porostÛ.

2

1

Mal˘ Ústavnírybník

Mal˘ rybník leÏící v soustavû dal‰ích rybníkÛ 1,5 km se-verozápadnû od historického námûstí mûsta VodÀany.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: VodÀany 395 – 396 m


Eutrofní rybník s úzk˘mi lemy litorálních ráko-

sin, pÛvodnû s poãetnou populací plavínu lekní-

novitého.

Pfiírodnípamátka

2

1

kovit-biotitickou porfyroblastic-kou Ïulorulou (moldanubikum),která je na men‰í ãásti plochypfiekryta terciérními sedimentyspodní ãásti mydlovarského sou-vrství (spodní baden – karpat),celoplo‰nû pak deluviálními a de-luviálnû soliflukãními písãit˘mihlínami a hlinit˘mi písky (pleis-tocén – holocén). PÛdním typemje kambizem typická, v záfiezupseudoglej typick˘, do v˘chodníãásti pfiírodní rezervace zasahu-je luvizem pseudoglejová.

KVùTENA Vût‰inu plochypfiírodní rezervace pokr˘vá pfii-rozen˘ porost ptaãincové lipovédoubravy (Stellario-Tilietum),pouze v úzké potoãní úÏlabinûje fragmentárnû vyvinuta potoã-ní jasenina (Carici remotae-

-Fraxinetum). Ve stromovém pat-fie porostÛ celkovû pfievládá dubletní (Quercus robur) s velkoupfiímûsí lípy malolisté (Tilia cor-

data), dále je pfiimí‰en smrk zte-pil˘ (Picea abies) a jasan ztepil˘(Fraxinus excelsior), kter˘ jehojnûj‰í v potoãní úÏlabinové ja-seninû a vtrou‰eny jsou jedle bûlo-korá (Abies alba), ol‰e lepkavá(Alnus glutinosa), buk lesní (Fa-

gus sylvatica), borovice lesní (Pi-

nus sylvestris) a javor mléã (Acer

platanoides). Kefiov˘ podrost jevelmi sporadick˘ a tvofií jej prak-ticky jen zmlazení lípy a smrku.V druhovû bohatém bylinnémpatfie rostou mimo jiné svízelvonn˘ (Galium odoratum), s.lesní (G. sylvaticum), ptaãinecvelkokvût˘ (Stellaria holostea),hrachor jarní (Lathyrus ver-

nus), jaterník trojlaloãn˘ (He-

patica nobilis), pry‰ec sladk˘(Tithymalus dulcis), plicníktmav˘ (Pulmonaria obscura),pomnûnka lesní (Myosotis syl-

vatica), ãistec lesní (Stachys

sylvatica), lilie zlatohlávek (Li-

lium martagon), vraní oko ãtyfi-listé (Paris quadrifolia), violkaRivinova (Viola riviniana),strdivka nicí (Melica nutans),kokofiík mnohokvût˘ (Polygo-

natum multiflorum), Ïindavaevropská (Sanicula europaea),zvonek broskvoÀolist˘ (Campa-

nula persicifolia), konvalinkavonná (Convallaria majalis),lipnice hajní (Poa nemoralis),piÏmovka mo‰usová (Adoxa

moschatellina) a jestfiábník sa-vojsk˘ (Hieracium sabaudum).Místy jsou vyvinuty podrostnífacie s dominantní ostfiicí tfiesli-covitou (Carex brizoides).

ZVÍ¤ENA V pfiírodní rezer-vaci se vyskytuje nûkolik ménûbûÏn˘ch druhÛ broukÛ, napfi.kvûtomil Isomira murina, no-satec Rhinomias forticornis,hojn˘ je zde ãervotoã Ernopo-

rus tiliae, typick˘ pro lipové po-rosty. Nápadnû hojn˘ je v˘skytãervce Orthezia urticae na kop-fiivách. Zajímavá je pfiítomnostdruhu Chyliza vittata z ãeledipochmurnatkovit˘ch (dvoukfiíd-lí), kter˘ se vyvíjí v nûkter˘chjednodûloÏn˘ch rostlinách, ze-jména vstavaãovit˘ch. Do stej-ného fiádu patfií i rÛznatkaHendelia beckeri, známá v âRjen z nûkolika nalezi‰È. Kromûlesních druhÛ ptákÛ se ‰irokouekologickou valencí zde hnízdínûkolik ménû obvykl˘ch druhÛevropského listnatého lesa,napfi. lejsek bûlokrk˘ (Ficedula

albicollis), ‰oupálek krátkoprst˘(Certhia brachydactyla), bud-níãek lesní (Phylloscopus sibi-

latrix) a dlask tlustozob˘ (Co-

ccothraustes coccothraustes).

LESNICTVÍ Jednotlivé ãástiporostÛ jsou pomûrnû stejnovûkés málo diferencovanou prostoro-vou strukturou, av‰ak druhov˘msloÏením témûfi pfiirozené. Vestar‰ích porostech (80–120 let)se jednotliv˘m v˘bûrem uvolÀujícennûj‰í cílové dfieviny (dub, lí-pa, buk, jasan) a provádí se po-stupná redukce pfiimí‰enéhosmrku. V mlad‰ích porostech(20 – 40 let) s vût‰í pfiímûsí smr-ku se provádûjí v˘chovné zásahypro podporu vtrou‰en˘ch listná-ãÛ a v porostech stfiedního vûku(30 – 80 let) se postupnû odstra-Àuje smrk a dal‰í nepÛvodnívzácnû pfiimí‰ené dfieviny (dou-glaska tisolistá, modfiín opadav˘,dub ãerven˘).

VYUÎITÍ Chránûné územíje pfiístupné po silnici a lesní ces-tû, které vedou po jeho jihozá-padní a jihov˘chodní hranici.


GEOLOGIE Reliéf terénu jevelmi mírnû zvlnûn˘, stfiedem pfií-rodní rezervace protéká úzk˘m

mûlk˘m záfiezem smûrem k se-veru drobn˘ potok. Skalní pod-loÏí je tvofieno biotitickou a mus-

Okres Strakonice

ST 31 395

Porosty ptaãincové lipové dou-bravy (Stellario-Tilietum) v jarnímaspektu. Ve stromovém patru pfie-vládají dub letní a lípa malolistá,pfiimí‰en je smrk ztepil˘.

1

MíchovLes na mírn˘ch svazích úvalovitého údolí 0,5 km severo-severozápadnû od osady Sedli‰tû, 1,5 km jihov˘chodnû odobce Mladûjovice.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Mladûjovice 425 – 443 m


Pfiirozen˘ porost lipové doubravy s bohatou há-

jovou kvûtenou a druhovû poãetou avifaunou.

Jedna z lokalit (typus asociace), z nichÏ byla v ro-

ce 1964 popsána jihoãeská lokální asociace du-

bohabfiin Stellario-Tilietum.


1

lea), svûtlík tuh˘ (Euphrasia

stricta), kruãinka nûmecká (Ge-

nista germanica), tfiezalka teã-kovaná (Hypericum perfora-

tum), pavinec modr˘ (Jasione

montana), rozchodník ostr˘ (Se-

dum acre), chmerek vytrval˘(Scleranthus perennis), moch-na jarní (Potentilla tabernae-

montani) a fiada dal‰ích. Navápencovém podkladu s hlub-‰ím pÛdním profilem jsou vyvi-nuta xerotermní travinobylinnáspoleãenstva svazu Bromion

erecti, tvofiená fiadou nároãnûj-‰ích a teplomiln˘ch druhÛ. Rostev nich váleãka prapofiitá (Bra-

chypodium pinnatum), chrpaãekánek (Colymbada scabiosa),vítod chocholat˘ (Polygala co-

mosa), krvavec men‰í (San-

guisorba minor), zbûhovec lesní(Ajuga genevensis) a kru‰tíktmavoãerven˘ (Epipactis atro-

rubens). Na stûnách opu‰tûnéholomu jsou vyvinuta spoleãenstvaskalních ‰tûrbin a drolin svazuAlysso alyssoidis-Sedion albi,pfiípadnû netypické fragmenty po-rostÛ svazu Potentilion caules-

centis, v nichÏ mimo jiné rostoutafiinka kali‰ní (Alyssum alys-

soides), pamûtník rolní (Aci-

nos arvensis) a sleziník routiã-ka (Asplenium ruta-muraria).V území pfiírodní památky jezachována fiada mezí porostl˘chkfiovinami náleÏejícími ke svazuBerberidion. V nich dominujírÛÏe, napfi. rÛÏe ‰ípková (Rosa

canina), r. vinná (R. rubigino-

sa), r. oválnolistá (R. inodora),r. podhorská (R. dumalis), r.malokvûtá (R. micrantha) a nû-které hlohy (Crataegus spp.),z dal‰ích druhÛ jsou hojné sli-voÀ trnitá (Prunus spinosa)

a líska obecná (Corylus avella-

na), v severní ãásti roste i svídakrvavá (Swida sanguinea). Tytoporosty doprovázejí druhovû bo-haté bylinné lemy svazu Trifoli-

on medii s v˘skytem kokofiíkuvonného (Polygonatum odora-

tum), fiepíku lékafiského (Agri-

monia eupatoria), ãiãorky pest-ré (Coronilla varia), úroãníkubolhoje (Anthyllis vulneraria)

a jetele prostfiedního (Trifolium

medium).

ZVÍ¤ENA Îijí tu nûkteréstepní druhy plÏÛ, napfi. sucho-milka obecná (Xerolenta obvia),u níÏ se pfiedpokládá, Ïe jde o mla-d˘ v˘sadek teprve v historické do-bû. Je tu i zajímavá fauna xero-termních mot˘lÛ, mimo jiné zde

Ïijí vzácn˘ modrásek ãernoãárn˘(Pseudophilotes baton), otakárekovocn˘ (Iphiclides podalirius)

a okáã strdivkov˘ (Coenonym-

pha arcania). V chránûnémúzemí hnízdí pfiedev‰ím ptaãídruhy vázané na otevfienou ze-mûdûlskou krajinu a na porostykfiovin, napfi. koroptev polní(Perdix perdix), kfiepelka polní(Coturnix coturnix), skfiivanpolní (Alauda arvensis), Èuh˘kobecn˘ (Lanius collurio), lin-du‰ka lesní (Anthus trivialis),pûnice pokfiovní (Sylvia curru-

ca), p. hnûdokfiídlá (S. commu-

nis) aj. Ve stûnách vápencovéholomeãku hnízdí po‰tolka obecná(Falco tinnunculus) a rehek do-mácí (Phoenicurus ochruros).

VYUÎITÍ Vût‰ina plochychránûného území byla v minu-losti vyuÏívána jako pastviny,

pfiípadnû louky. âást hospodáfi-sky vyuÏívan˘ch porostÛ se in-tenzivním hnojením v nedávnéminulosti zmûnila v degradovanékulturní louky s dominancí ovsí-ku vyv˘‰eného (Arrhenatherum

elatius), jílku vytrvalého (Loli-

um perenne), troj‰tûtu Ïlutavého(Trisetum flavescens) a srhy la-loãnaté (Dactylis glomerata).Místy se ‰ífií tfitina kfiovi‰tní (Ca-

lamagrostis epigejos). Postupnáregenerace tûchto spoleãenstev jemoÏná pouze pravideln˘m kose-ním za omezeného pfiísunu Ïi-vin. V severozápadní ãásti územípfiírodní památky je opu‰tûn˘lom, v nûmÏ byl donedávna do-b˘ván vápenec.



GEOLOGIE HorninovépodloÏí je souãástí pestré sku-piny moldanubika a tvofií jemigmatitizovaná cordierit-bio-titická pararula s mohutnouvloÏkou krystalického vápence.Vût‰í ãást vápencového loÏiskav severozápadní ãásti chránûné-ho území byla odtûÏena stûno-v˘m lomem. PÛdním typem jena silikátovém podkladu kam-bizem typická kyselá, na odtûÏe-n˘ch plochách jsou nevyvinutésurové pÛdy (litozemû), mûlk˘pÛdní profil na vápencovémpodkladu tvofií rendzina typic-ká (litická), s pfiechody k rend-zinû kambizemní.

KVùTENA Nejvût‰í ãást plo-chy chránûného území pokr˘vámozaika mezofilních ovsíkov˘chluk (Arrhenatherion), krátko-stébeln˘ch smilkov˘ch pastvin(Violion caninae) a nezapoje-n˘ch porostÛ mûlk˘ch skeletovi-t˘ch pÛd (Hyperico perforati-

-Scleranthion perennis). V nichrostou napfi. lomikámen zrnat˘(Saxifraga granulata), jetel po-chybn˘ (Chrysaspis dubia),smûlek jehlancovit˘ (Koeleria

pyramidata), jitrocel prostfiední(Plantago media), vstavaã obec-n˘ (Orchis morio), vratiãkamûsíãní (Botrychium lunaria),devaterník velkokvût˘ tmav˘(Helianthemum grandiflorum

subsp. obscurum), pupava bez-lodyÏná (Carlina acaulis), sví-zel nízk˘ (Galium pumilum),kostfiava ovãí (Festuca ovina),ostfiice jarní (Carex caryophyl-

âeskobudûjovicko

ST 32396

Vratiãka mûsíãní (Botrychium

lunaria) roste v krátkostébeln˘ch tra-vinn˘ch porostech i v nezapojen˘chspoleãenstvech opu‰tûného lomu.

Komplex mezofilních luk a kfio-vinat˘ch mezí v pfiírodní památceNa Opukách.

2

1

Na OpukáchVrcholy a svahy dvou návr‰í jihov˘chodnû od obce Zecho-vice, západnû od silnice Volynû – Vimperk.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Ni‰ovice, Zechovice 524 –592 m


Komplex mezofilních luk, subxerotermních krát-

kostébeln˘ch trávníkÛ a teplomiln˘ch kfiovinn˘ch

porostÛ. V b˘valém lomu jsou vyvinuta pion˘r-

ská spoleãenstva mûlk˘ch pÛd na obnaÏeném

vápencovém substrátu. Teplomilná entomofauna

a druhovû pestrá avifauna jsou vázány na otevfie-

nou zemûdûlskou krajinu s kfiovinn˘mi porosty.

Pfiírodnípamátka

2

1

GEOLOGIE HorninovépodloÏí je budováno sillimanit-biotitickou pararulou (molda-nubikum), pÛdním pokryvemje kambizem dystrická.

KVùTENA Vegetaãní kryttvofií mozaika krátkostébeln˘chluãních porostÛ svazu Violion

caninae, kefiíãkov˘ch spoleãen-stev chud˘ch silikátov˘ch pÛd(Genistion) a mezofilních ovsí-kov˘ch luk (Arrhenatherion)

s nûkter˘mi prvky svazu Moli-

nion. V˘znamn˘ je v˘skyt kri-ticky ohroÏeného hofieãku mno-hotvárného ãeského (Gentianella

praecox subsp. bohemica) v poã-tu nûkolika desítek kvetoucíchjedincÛ, roztrou‰enû zde najdemeprhu arniku (Arnica montana).Pomûrnû teplomiln˘ charakterlokality je patrn˘ z pfiítomnostinûkter˘ch dal‰ích druhÛ, k nimÏpatfií kokrhel men‰í (Rhinan-

thus minor), devaterník velko-kvût˘ tmav˘ (Helianthemum

grandiflorum subsp. obscu-

rum), jitrocel prostfiední (Plan-

tago media) a pryskyfiník hlíz-nat˘ (Ranunculus bulbosus)

a její celkov˘ ráz dokreslují ne-nároãné acidofilní druhy, napfi.kruãinka nûmecká (Genista ger-

manica), pupava bezlodyÏná(Carlina acaulis), hvozdík kro-penat˘ (Dianthus deltoides),zvonek okrouhlolist˘ (Campa-

nula rotundifolia), ovsífi p˘fiit˘(Helictotrichon pubescens), ví-

tod obecn˘ (Polygala vulgaris),bedrník obecn˘ (Pimpinella sa-

xifraga), vfies obecn˘ (Calluna

vulgaris), smilka tuhá (Nardus

stricta), svûtlík tuh˘ (Euphrasia

stricta), tfieslice prostfiední (Bri-

za media), psineãek tenk˘ (Ag-

rostis capillaris), matefiídou‰kavejãitá (Thymus pulegioides)

a kostfiava ovãí (Festuca ovina).Urãité vztahy ke spoleãenstvÛmvlhk˘ch luk svazu Molinion

dokládá v˘skyt nûkter˘ch dal‰íchdruhÛ, zejména ãertkusu luãní-ho (Succisa pratensis) a chrpyluãní (Jacea pratensis). V ne-dávné dobû zde byla objevenapampeli‰ka Nordstedtova (Ta-

raxacum nordstedtii).

ZVÍ¤ENA PlÏ závornatkaAlinda biplicata zde má zfiejmûhranici stfiedoãeského subareálu.Pfii prÛzkumu hmyzu byli mi-mo jiné nalezeni vzácná man-delinka Oulema erichsoni, vá-zaná na nûkteré druhy pcháãÛa slunéãko Halyzia sedecim-

guttata, Ïijící v korunách rÛz-n˘ch listnáãÛ. Plo‰tice Thyreo-

coris scarabaeoides z ãeledihrabulkovit˘ch, která preferujeotevfiené lokality v niÏ‰ích polo-hách, se zde vyskytuje v nezvy-kle velké nadmofiské v˘‰ce, plo‰-tiãka Drymus reyi je velmilokálnû roz‰ífiená, na na‰emúzemí je hlá‰ená jen z nûkolikalokalit.

VYUÎITÍ Jedná se o b˘-valou pastvinu, jejíÏ hraniciv souãasné dobû ze tfií stran tvofiíles. âást plochy pfiírodní památ-ky byla v minulosti zámûrnû za-lesnûna smrkem a borovicí, podohodû s uÏivatelem chránûné-ho území v‰ak byla zaloÏenákultura postupnû odstranûna.Vegetace pastviny je nyní ohro-Ïena spontánním náletem dfie-vin, zejména bfiízy bûlokoré(Betula pendula), pfiípadnû bo-rovice lesní (Pinus sylvestris).Od vyhlá‰ení ochrany je plochapravidelnû kosena, pfiesto hofieã-kÛ na lokalitû postupnû ub˘vá.


Okres Strakonice

ST 33 397

Pfiírodní památka Na vysokémleÏí na západnû orientovaném mír-ném svahu stejnojmenného vrchu.B˘valá pastvina je tvofiena krátko-stébeln˘mi travinobylinn˘mi spole-ãenstvy svazu Violion caninae.

1

Na vysokémMírn˘, západnû exponovan˘ svah vrchu Na vysokém, asi1 km severov˘chodnû od obce Kru‰lov.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Kru‰lov 703 –710 m


B˘valá pastvina s krátkostébeln˘mi travinobylinn˘-

mi spoleãenstvy smilkové pastviny se zbytkem

kdysi poãetné populace hofieãku mnohotvárného

ãeského. V˘znamná luãní entomofauna.

Pfiírodnípamátka

1

obojÏivelné (Persicaria amphi-

bia). V západní ãásti v˘topyrybníka se nacházejí malé po-rosty spoleãenstev vysok˘ch ostfiic(Caricion gracilis) s ostfiicí ‰tíh-lou (Carex gracilis), smldníkembahenním (Peucedanum pa-

lustre), tfitinou ‰edavou (Cala-

magrostis canescens) a chras-ticí rákosovitou (Phalaroides

arundinacea). Podél bfiehÛ ryb-níka rostou kompaktní ol‰ovéporosty, které mají charakterstfiemchov˘ch ol‰in (spoleãenstvoAlnus glutinosa-Padus avi-

um). V jejich stromovém patfiedominuje ol‰e lepkavá (Alnus

glutinosa), vtrou‰eny jsou dubletní (Quercus robur), topolosika (Populus tremula) a v ke-fiovém podrostu se objevujestfiemcha obecná (Padus avi-

um), bez ãern˘ (Sambucus

nigra) a vrba popelavá (Salix

cinerea). V bylinném patfie ros-tou napfi. ‰karda bahenní (Cre-

pis paludosa), vrbina obecná(Lysimachia vulgaris), ostfiicetfieslicovitá (Carex brizoides),karbinec evropsk˘ (Lycopus

europaeus), hojné jsou liánychmel otáãiv˘ (Humulus lupu-

lus) a lilek potmûchuÈ (Sola-

num dulcamara). Na hrázirybníka roste dvoufiadé stromo-fiadí mohutn˘ch dubÛ letních.

ZVÍ¤ENA V minulosti tubyly zji‰tûny bohaté populaceãtyfi druhÛ mechovek a tfií dru-hÛ houbovcÛ. Na ostrovû Nové-ho rybníka byla donedávnahnízdní kolonie racka chechta-vého (Larus ridibundus) a ne-poãetná kolonie rybáka obecné-ho (Sterna hirundo). Hnízdníkolonie racka chechtavého v‰akve druhé polovinû 90. let 20. sto-letí v souvislosti s v˘razn˘m po-klesem poãetnosti druhu zanikla,skonãilo i hnízdûní rybáka obec-ného. Na rybníku dnes nehojnû

hnízdí bûÏné druhy kachen, po-tápek a lyska ãerná (Fulica atra).

VYUÎITÍ Rybník je vyuÏí-ván k chovu trÏního kapra, rybíobsádky b˘vají pfiitom znaãnû vy-soké. Hospodáfisk˘ cyklus je v po-sledních letech jednohorkov˘. Provefiejnost je chránûné území pfií-stupné jen na hráz rybníka.



GEOLOGIE Horninov˘mpodkladem je amfibol-biotitic-k˘ granodiorit a kfiemenn˘ dio-rit (tmavá varianta blatenské-ho typu), souãást stfiedoãeskéhoplutonu, pfiekryt˘ fluviálnímipísãit˘mi hlínami a hlinit˘mipísky (holocén) a sedimenty vod-ních nádrÏí (recent). PÛdnímtypem v rybniãní terénní depre-si je glej typick˘.

KVùTENA Vegetace a kvû-tena chránûného území nenínijak v˘znaãná. V pobfieÏní zó-nû rybníka jsou vyvinuty jennepatrné fragmenty litorálníchrákosin (Phragmition commu-

nis), tvofiené rákosem obecn˘m(Phragmites australis) a zblo-chanem vodním (Glyceria ma-

xima), v nichÏ velmi roztrou-‰enû rostou kosatec Ïlut˘ (Iris

pseudacorus), kyprej obecn˘(Lythrum salicaria) a rdesno

âeskobudûjovicko

ST 34398

Na hrázi Nového rybníka ros-te stromofiadí mohutn˘ch dubÛ let-ních (Quercus robur).

1

Nov˘ rybníku Lnáfi

Nov˘ rybník (28 ha) leÏící 2 km jiÏnû od obce Lnáfie, zá-padnû od silnice Lnáfie – Kadov.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Lnáfie 459 – 461 m


Hnízdi‰tû racka chechtavého a rybáka obecného.

Jedno z prvních chránûn˘ch území zfiízen˘ch na

ochranu hnízdi‰tû vodního ptactva v âeské re-

publice.

Pfiírodnípamátka

1

a cel˘ tento komplex je uloÏenv základní horninû, kterou jebiotitická a sillimanit-biotitic-ká migmatitizovaná pararula(moldanubikum, pestrá skupi-na). Ve vápencové vloÏce v zá-padní ãásti území pfiírodní pa-mátky byl vylámán mal˘ lom.PÛdním pokryvem je rendzinakambizemní s pfiechody ke kam-bizemi typické.

KVùTENA Na lokalitû jevyvinuta drobnoplo‰ná mozai-ka semixerotermních aÏ xero-termních spoleãenstev na vápen-covém i silikátovém substrátu.Na mûlk˘ch vápnit˘ch pÛdáchjsou vyvinuta pion˘rská spole-ãenstva svazu Alysso alyssoidis-

-Sedion albi, na suti a drolináchvápencového lomu najdeme fy-tocenózy svazu Stipion cala-

magrostis, na hlub‰í pÛdû pfie-vaÏují travinobylinné porostysvazu Bromion erecti (Scabio-

so ochroleucae-Brachypodie-

tum pinnati), na skeletovit˘chmûlk˘ch pÛdách mimo vápenecjsou vyvinuta spoleãenstva sva-zu Koelerio-Phleion phleoi-

dis, na okraji kfiovinat˘ch po-rostÛ rostou bohatá lemováspoleãenstva svazu Trifolion

medii. V druhovû velmi pestrémkomplexu tûchto fytocenóz mi-mo jiné rostou tafiinka kali‰ní(Alyssum alyssoides), pamût-ník rolní (Acinos arvensis),oÏanka hroznatá (Teucrium

botrys), voskovka men‰í (Ce-

rinthe minor), vrabeãnice roãní(Thymelaea passerina), pry‰ecdrobn˘ (Tithymalus exiguus),pelynûk metlat˘ (Artemisia sco-

paria), turan pozdní (Erigeron

serotinus), váleãka prapofiitá(Brachypodium pinnatum),která je dominantou zapojen˘chtravinn˘ch porostÛ, dále hlaváãÏlutav˘ (Scabiosa ochroleuca),hofiec kfiíÏat˘ (Gentiana crucia-

ta), záraza vy‰‰í (Orobanche

elatior), rozrazil oÏankovit˘(Veronica teucrium), smûlekjehlancovit˘ (Koeleria pyrami-

data), bojínek tuh˘ (Phleum

phleoides), chrpa por˘nská(Acosta rhenana), pupavaobecná (Carlina vulgaris), fie-pík lékafisk˘ (Agrimonia eupa-

toria) a divizna knotovitá (Ver-

bascum lychnitis). Na lokalitûjsou vyvinutá i teplomilná kfio-vinná spoleãenstva (Berberidi-

on), tvofiená pfiedev‰ím slivonítrnitou (Prunus spinosa) s pfií-mûsí dfii‰Èálu obecného (Berbe-

ris vulgaris) a svídy krvavé(Swida sanguinea). âást územípfiírodní památky zarÛstá nále-tem stromov˘ch dfievin, ze-jména borovicí lesní (Pinus syl-

vestris).

ZVÍ¤ENA V chránûnémúzemí Ïijí nûkteré v˘znaãné dru-hy plÏÛ. Hojn˘ je stepní druhsuchomilka obecná (Xerolenta

obvia), ménû nápadn˘ je v˘skyttrojzubky stepní (Chondrula

tridens) s podobnou bionomií.Hojná je tu suchomilná plo‰-tice – knûÏice Sciocoris cursi-

tans. Hnízdí tu pfiedev‰ím ptá-ci vázaní na porosty kfiovin,napfi. Èuh˘k obecn˘ (Lanius col-

lurio), pûnice hnûdokfiídlá (Syl-

via communis), p. pokfiovní (S.

curruca). V opu‰tûném lomeã-ku pravidelnû hnízdí po‰tolkaobecná (Falco tinnunculus).Hojná je je‰tûrka obecná (La-

certa agilis).

VYUÎITÍ Plocha chránûné-ho území byla odpradávna vyu-Ïívaná jako pastvina, men‰íãásti pfiípadnû jako malá vrstev-nicová políãka. V minulosti bylv malém lomu tûÏen vápenecpro místní potfiebu. V souãasnédobû jsou pro zachování dru-hové diverzity travinobylinnéporosty nepravidelnû koseny, pe-riodicky jsou vyfiezávány kfio-vinné nálety a pro pfieÏití vzác-n˘ch jednolet˘ch a konkurenãnûslab˘ch druhÛ (vrabeãnice roã-ní, pry‰ce drobného) se provádû-jí speciální zásahy, spoãívajícízejména ve zraÀování a kypfie-ní pÛdy v dobû zralosti jejichsemen.

HISTORIE Nedaleko odchránûného území u obce Pfie‰-Èovice objevil archeolog BedfiichDubsk˘ rozsáhlé Ïárové pohfie-bi‰tû, v nûmÏ se pohfibívaloprakticky nepfietrÏitû od star‰ídoby fiímské aÏ do 5. století na-‰eho letopoãtu, z ãehoÏ lze usu-zovat, Ïe zdej‰í krajina byla jiÏv té dobû pomûrnû intenzivnûa dlouhodobû zemûdûlsky vyuÏí-vána.

BIBLIOGRAFIE 122, 279,437, 586, 750

GEOLOGIE Horninov˘podklad je tvofien vloÏkou krys-talického vápence, ke které zezápadní strany pfiiléhá úzk˘

pruh erlanu aÏ amfibol-pyro-xenického kvarcitu. Obû sloÏkyjsou ze západu i z v˘chodu uza-vfieny v kvarcitické pararule

Okres Strakonice

ST 35 399

Na mûlk˘ch vápnit˘ch pÛdách,sutích a drolinách b˘valého vápen-cového lomu jsou vyvinuta spoleãen-stva primitivních karbonátov˘ch pÛd(Alysso alyssoidis-Sedion albi).

1

Pastvina u Pfie‰Èovic

Strm˘ k jz. orientovan˘ svah údolí Rovenského potoka le-Ïící nad silnicí Pfie‰Èovice – Strakonice, 1,5 km západnûod obce Pfie‰Èovice, 1 km severnû od obce Slaník.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Rovná u Strakonic, Slaník 398– 430 m


Semixerotermní a xerotermní druhovû pestrá tra-

vinobylinná spoleãenstva v˘slunné jihozápadní

stránû na vápencovém a erlanovém podkladu,

s mnoha vzácn˘mi a ohroÏen˘mi rostlinn˘mi

druhy.

Pfiírodnípamátka

1

nejvy‰‰í (Trollius altissimus).Ve smilkov˘ch porostech jsoubûÏné vfies obecn˘ (Calluna vul-

garis), ostfiice kulkonosná (Carex

pilulifera), zvonek okrouh-lolist˘ (Campanula rotundi-

folia), smilka tuhá (Nardus

stricta), devaterník velkokvût˘tmav˘ (Helianthemum gran-

diflorum subsp. obscurum)

a dal‰í. Porosty dfievin pocháze-jí vesmûs z náletÛ. Jsou sloÏenyz bfiízy bûlokoré (Betula pen-

dula), ol‰e lepkavé (Alnus glu-

tinosa), vrby u‰até (Salix auri-

ta), v. popelavé (S. cinerea),v. kfiehké (S. fragilis), kru‰inyol‰ové (Frangula alnus), slivonûtrnité (Prunus spinosa) a nû-kter˘ch dal‰ích.

ZVÍ¤ENA Mezi dvoukfiíd-l˘m hmyzem je zajímavá chlad-nomilná pochmurnatka Psilo-

soma lefebvrei a zfiídka sevyskytující hlavatûnka Tomos-

varyella palliditarsis. Pozoru-hodn˘ je i v˘skyt stenotopní-ho mokfiadního brouka, lesákaAiraphilus elongatus. Vzhle-dem k charakteru vegetace na lo-kalitû hnízdí pouze lindu‰kaluãní (Anthus pratensis) a v nû-kter˘ch letech také bramborníãekhnûd˘ (Saxicola rubetra).

VYUÎITÍ V minulosti bylalouka extenzivnû kosena, popfií-padû byla vyuÏívána jako past-vina. Pozdûj‰í dlouhodobé ne-obhospodafiování zpÛsobilo jejípostupné zarÛstání náletov˘midfievinami. Na ãásti plochy jsoujiÏ zapojené porosty kfiovin. Odhranic chránûného území se dojeho centra ‰ífií zejména tfitina

kfiovi‰tní (Calamagrostis epi-

gejos). Pro udrÏení vysoké dru-hové diverzity jsou travinnéporosty kaÏdoroãnû pravidelnû

koseny, kolonie tfitiny kfiovi‰tníi nûkolikrát roãnû.

BIBLIOGRAFIE 279

GEOLOGIE HorninovépodloÏí je tvofieno granitoidystfiedoãeského plutonu. Chrá-nûné území leÏí na kontaktumezi biotitick˘m granodioritema amfibol-biotitick˘m granodio-ritem. Na celé jeho plo‰e je skal-ní podloÏí pfiekryto deluviální-mi a deluviálnû soliflukãnímijílovitopísãit˘mi a písãit˘mi hlí-nami (pleistocén), pfiímo podélvodního toku jsou uloÏeny delu-viofluviální hlinité písky, písãi-té a jílovité hlíny (holocén).PÛdním typem je kambizempseudoglejová kyselá s glejem ty-pick˘m. V okolí navazuje kam-bizem kyselá typická s luvizemítypickou.

KVùTENA Na lokalitû jsoucharakteristicky vyvinuta floris-ticky pestrá spoleãenstva stfiídavûvlhk˘ch luk svazu Molinion,která na nejvlhãích plo‰kách in-klinují k ostfiicov˘m porostÛmsvazu Caricion fuscae. Na su‰-‰ích místech, zejména v severníãásti území pfiírodní památky,se nacházejí malé enklávy krát-kostébeln˘ch smilkov˘ch porostÛ(Violion caninae). V druhovûbohatém bylinném patfie rostepoãetnû obsáhl˘ soubor pfieváÏnûvlhkomiln˘ch druhÛ, k nimÏmimo jiné patfií bukvice lékafi-ská (Betonica officinalis), hadímord nízk˘ (Scorzonera humi-

lis), smûlek jehlancovit˘ (Koele-

ria pyramidata), srpice barvífiská(Serratula tinctoria), krvavectoten (Sanguisorba officinalis),ole‰ník kmínolist˘ (Selinum

carvifolia), ãertkus luãní (Succi-

sa pratensis), svízel severní(Galium boreale), hrachor luã-ní (Lathyrus pratensis), ostfiiceHartmanova (Carex hartma-

nii), o. obecná (C. nigra), o.prosová (C. panicea), o. stinná(C. umbrosa), kozlík dvoudo-m˘ (Valeriana dioica) a vrbarozmar˘nolistá (Salix rosmari-

nifolia). Pozoruhodné jsou po-mûrnû hojn˘ hofiec hofiepník(Gentiana pneumonanthe)

a roztrou‰enû se objevující hla-d˘‰ prusk˘ (Laserpitium prute-

nicum), prstnatec májov˘ (Da-

ctylorhiza majalis) a upolín

âeskobudûjovicko

ST 36400

V pozdnû letním aspektu nalouce kvetou hofiec hofiepník (Gentia-

na pneumonanthe), ole‰ník kmíno-list˘ (Selinum carvifolia) a bukvicelékafiská (Betonica officinalis).

1

Pastvina u Zahorãic

Vlhká louka na levém svahu úvalovitého údolí levostran-ného pfiítoku Lomnice (Smoliveckého potoka), 1,5 kmsevernû od obce Zahorãice.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Zahorãice u Lnáfi 489 – 491 m


Floristicky pestrá spoleãenstva vlhk˘ch bezkolen-

cov˘ch luk s fiadou ohroÏen˘ch rostlinn˘ch dru-

hÛ, zejména hofice hofiepníku, hlad˘‰e pruského

a upolínu nejvy‰‰ího a se specifickou luãní ento-

mofaunou a avifaunou.

Pfiírodnípamátka

1

elatius), srha laloãnatá (Dacty-

lis glomerata) a metlice trsnatá(Deschampsia cespitosa), do-plnûné bûÏn˘mi luãními druhy,k nimÏ patfií krvavec toten(Sanguisorba officinalis), chrpaluãní (Jacea pratensis), ‰tírov-ník rÛÏkat˘ (Lotus cornicula-

tus), fiebfiíãek obecn˘ (Achillea

millefolium), tfiezalka skvrnitá(Hypericum maculatum), smû-lek jehlancovit˘ (Koeleria pyra-

midata), kostfiava ovãí (Festuca

ovina), hrachor luãní (Lathy-

rus pratensis), pryskyfiník prud-k˘ (Ranunculus acris), p. zla-toÏlut˘ (R. auricomus) a velmivzácnû se objevují zemûÏluãspanilá (Centaurium pulchel-

lum) a hadilka obecná (Ophio-

glossum vulgatum). V severníãásti dosud roste nûkolik exemp-láfiÛ hofice jarního (Gentiana

verna), poslední zbytek kdysi roz-sáhl˘ch jihoãesk˘ch populací to-hoto druhu. ¤ada zajímavûj‰íchdruhÛ rostlin se vyskytuje ve vlh-ãích ãástech louky. Jsou to ostfiiceDavallova (Carex davalliana),o. latnatá (C. paniculata), o.Hartmanova (C. hartmanii),o. obecná (C. nigra), o. ble‰ní(C. pulicaris), o. oddálená (C.

distans), prstnatec májov˘ (Dac-

tylorhiza majalis), kozlík dvou-dom˘ (Valeriana dioica), aj.V nedávné dobû zde bylo naleze-no nûkolik druhÛ „bahenních“pampeli‰ek (Taraxacum sect.Palustria). Jedná se o pampeli‰-ku bavorskou (Taraxacum ba-

varicum), p. bahenní (T. ma-

didum), p. chudolaloãnatou (T.

paucilobum), p. husí (T. pauc-

kertianum) a p. domácí (T. in-

digenum).

ZVÍ¤ENA Kromû bûÏn˘chvlhkomiln˘ch druhÛ se zde,snad vlivem dlouhodobé pastvy,udrÏely nûkteré druhy broukÛcharakteristické pro su‰‰í krát-kostébelné louky, napfi. stfiev-líãek Syntomus truncatellus

nebo slunéãka Tytthaspis sede-

cimpunctata a Scymnus femo-

ralis. Vrtalka Phytomyza soen-

derupi, vyvíjející se v listechblatouchÛ, je kromû tohoto chrá-nûného území známá jen z nû-kolika stfiedoevropsk˘ch lokalit.Dal‰ími vzácnûj‰ími zástupcidvoukfiídl˘ch jsou lupice Rha-

phium zetterstedti a kmitalkaThemira annulipes. Pro loka-litu je charakteristická hojnostplo‰tiãky Ischnodemus sabuleti.

VYUÎITÍ Plocha byla vyu-Ïívána jako obecní pastvina,ãást byla dokonce asi do roku1965 vesnick˘m fotbalov˘mhfii‰tûm. Postupnû se pfie‰lo nanepravidelné kosení mechani-zací, vût‰inou jen jednou roãnû.Tím do‰lo k rozvoji vysokostébel-n˘ch trav a k pomalému ústupuhofice jarního. Je‰tû zaãátkemosmdesát˘ch let 20. století bylana lokalitû odhadována poãet-nost jeho populace asi na 500kvetoucích jedincÛ. V první po-lovinû osmdesát˘ch let byla tfiiroky po sobû celá plocha z inici-ativy tehdej‰ího místního zemû-dûlského druÏstva pohnojenaminerálními hnojivy. TfiebaÏegranule hnojiva byly témûfi oka-mÏitû vysbírány ãleny âSOP,hofiec byl témûfi vyhuben. V sou-ãasnû dobû je kaÏdoroãnû na lo-kalitû ménû neÏ deset kvetoucíchjedincÛ. V roce 1995 byla místase sporadick˘m v˘skytem hoficejarního oplocena. V nich jsouprovádûny speciální zásahy proposílení jeho populace, vãetnûrepatriace namnoÏen˘ch jedincÛz explantátov˘ch kultur. Zbytekplochy je pravidelnû dvakrát roã-nû kosen a od roku 1999 se tupokusnû pasou konû.

BIBLIOGRAFIE 102, 279,282, 289, 492, 493, 800


GEOLOGIE Horninové pod-loÏí je souãástí pestré skupinymoldanubika. Tvofií je biotitickáa silimanit-biotitická migmati-tizovaná pararula a kvarcitickápararula, v tûsném sousedstvína západní stranû lokality jsoumapovány vloÏky krystalickéhovápence. Skalní podloÏí je po-stupnû pfiekryto jílovit˘mi nebo‰tûrkovit˘mi písky (neogén, spod-ní aÏ stfiední miocén), deluviál-ními písãitojílovit˘mi hlínami(pleistocén), fluviálními nivní-mi hlínami (holocén) a sedi-menty vodních nádrÏí (recent).

V chránûném území je na vût‰i-nû plochy vytvofien glej typick˘(organozemní).

KVùTENA Plocha loukyje porostlá mezofilními spole-ãenstvy ovsíkov˘ch luk (Arrhe-

natherion) s pfiechody ke spo-leãenstvÛm stfiídavû vlhk˘chstanovi‰È svazu Molinion a kekrátkostébeln˘m porostÛm svazuCynosurion. V souãasné dobûv luãním porostu dominují trá-vy kostfiava luãní (Festuca pra-

tensis), k. ãervená (F. rubra),ovsík vyv˘‰en˘ (Arrhenatherum

Okres Strakonice

ST 37 401

Luãní spoleãenstva v národnípfiírodní památce Rovná v jarnímaspektu.

Hofiec jarní (Gentiana verna),kvetoucí skupinka v jedné z oplo-cenek.

2

1

RovnáVlhká louka pfii severozápadním bfiehu Rovenského ryb-níka (3,8 ha), 750 m severozápadnû od obce Rovná.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Rovná u Strakonic 416 – 418 m


Mezofilní a mezohygrofilní luãní spoleãenstva

s mnoha druhy vzácn˘ch a ohroÏen˘ch rostlin-

n˘ch druhÛ, s poslední ãeskou poãetnû malou po-

pulací kriticky ohroÏeného hofice jarního. Speci-

fická luãní entomofauna.

Národnípfiírodní památka

1

2

ostfiici chabou (Carex flacca), o.horskou (C. montana), o. ble-dou (C. pallens), fiimbabuchocholiãnatou (Pyrethrum co-

rymbosum), kokofiík vonn˘ (Po-

lygonatum odoratum), omanvrbolist˘ (Inula salicina), hofiecbrvit˘ (Gentianopsis ciliata),kru‰tík tmavoãerven˘ (Epipac-

tis atrorubens), hlaváã fialov˘(Scabiosa columbaria), vítodchocholat˘ (Polygala comosa),sasanku lesní (Anemone syl-

vestris), ãernohlávek velkokvût˘(Prunella grandiflora), zimo-strázek alpsk˘ (Polygaloides

chamaebuxus), ãilimník ãer-nající (Lembotropis nigricans)

a smûlek jehlancovit˘ (Koeleria

pyramidata), dále zde rostoumezofilní hájové druhy jaterníktrojlaloãn˘ (Hepatica nobilis),hrachor jarní (Lathyrus ver-

nus), a orlíãek plan˘ (Aquilegia

vulgaris). V nedávné dobû bylna lokalitû potvrzen pfietrváva-jící v˘skyt malé populace smr-kovníku plazivého (Goodyera

repens).

ZVÍ¤ENA Charakteristic-k˘m prvkem fauny je teplomiln˘lesknáãek Meligethes solidus

Ïijící na devaterníku, v˘znaãn˘je i v˘skyt dfiepãíka Aphthona

herbigrada, z plo‰tic je nápad-ná knûÏice Carpocoris fusci-

spinus. Podobnû jako v pfiírod-ní památce Pastvina u Pfie‰Èovicse zde vyskytují stepní plÏi su-chomilka obecná (Xerolenta ob-

via) a trojzubka stepní (Chond-

rula tridens). Pfievládají bûÏnédruhy lesních ptákÛ se ‰irokouekologickou valencí. Hnízdí tupouze nûkolik druhÛ s preferencínebo vazbou na listnaté porosty,pfiedev‰ím ‰oupálek krátkoprst˘(Certhia brachydactyla), rehekzahradní (Phoenicurus phoe-

nicurus) a hrdliãka divoká(Streptopelia turtur).

LESNICTVÍ Naprostouvût‰inu plochy pfiírodní památ-ky pokr˘vají stejnovûké, témûfimonokulturní porosty borovicea smrku, staré od 90 do 130 let.Hlavním cílem péãe o chránûnéúzemí je postupná pfiemûna ne-vhodn˘ch jehliãnat˘ch porostÛ naporosty pfieváÏnû listnaté. Vysazo-vány jsou dub zimní, buk, lípamalolistá a habr. V˘chovné zása-hy v mlad‰ích skupinách jsou za-mûfieny na redukci nepÛvodníchdfievin a podporu prostorové dife-renciace porostÛ.

VYUÎITÍ Na nûkolika místechjsou patrné zbytky men‰ích po-vrchov˘ch vápencov˘ch lomeãkÛ.


GEOLOGIE Horninové pod-loÏí je souãástí pestré skupinymoldanubika. Nejv˘znamnûj-‰ím geologick˘m fenoménem jev˘skyt rozsáhlé vloÏky krystalic-kého vápence v podloÏí vût‰í ãástiplochy chránûného území, z dal-‰ích hornin jsou zde zastoupenyerlany s ãetn˘mi vloÏkami bioti-tické pararuly, na jiÏní okraj za-sahuje souvisl˘ v˘skyt biotitickéa sillimanit-biotitické migmati-tizované pararuly. PÛdním typemje rendzina kambizemní, na bio-titické pararule kambizem typic-ká kyselá.

KVùTENA Na severníchsvazích pfievaÏuje smrková mo-nokultura na stanovi‰ti vápno-miln˘ch buãin (Cephalanthe-

ro-Fagenion), jen tûsnû podvrcholem je malá skupina bukulesního (Fagus sylvatica). V pod-rostu se sporadicky aÏ roztrou-‰enû objevují l˘kovec jedovat˘(Daphne mezereum), lilie zla-tohlávek (Lilium martagon),baÏanka vytrvalá (Mercurialis

perennis), Ïindava evropská (Sa-

nicula europaea), okrotice bílá(Cephalanthera damasonium)

a o. ãervená (C. rubra). JiÏnísvahy, pÛvodnû pokryté bazifilníteplomilnou doubravou (Bra-

chypodio pinnati-Quercetum),jsou dnes porostlé svûtl˘mi po-rosty borovice lesní (Pinus syl-

vestris). V bylinném patfie tûch-to porostÛ bûÏnû rostou druhypÛvodních lesních spoleãenstev.Dominantou je váleãka prapo-fiitá (Brachypodium pinna-

tum), roztrou‰enû zde najdeme

âeskobudûjovicko

ST 38402

Okrotice ãervená (Cephalan-

thera rubra) je charakteristick˘mdruhem vápnomiln˘ch buãin.

V nezapojen˘ch porostech navrcholovém hfibetu jsou na svûtlináchvyvinuty floristicky pestré teplomilnétravinobylinné porosty.

2

1

Ry‰ovyLesní porosty na vrchu Ry‰ovy, 2 km severozápadnû odcentra mûsta Strakonice.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: DrouÏetice 446 –527


Kulturní porosty borovice lesní a smrku ztepilého

na stanovi‰tích pÛvodních bazifilních teplo-

miln˘ch doubrav a vápnomiln˘ch buãin s fiadou

ohroÏen˘ch a stanovi‰tnû nároãn˘ch, teplomil-

n˘ch a vápnomiln˘ch druhÛ rostlin a se spe-

cifick˘mi vápnomiln˘mi druhy bezobratl˘ch.

Pfiírodnípamátka

2

1

rex digitata), o. lesní (C. syl-

vatica), lipnici hajní (Poa ne-

moralis), kostfiavu rÛznolistou(Festuca heterophylla), svefiepBenekenÛv (Bromus beneke-

nii), pomnûnku lesní (Myosotis

sylvatica), svízel vonn˘ (Gali-

um odoratum), Ïindavu ev-ropskou (Sanicula europaea),violku Rivinovu (Viola rivi-

niana), v. lesní (V. reichen-

bachiana) a pitulník horsk˘(Galeobdolon montanum).V terénních sníÏeninách tvofiísouvislé porosty ostfiice tfieslico-vitá (Carex brizoides). Starélípy jsou hojnû porostlé jmelímbíl˘m (Viscum album). V Ka-menném rybníku jsou zacho-vány litorální porosty vysok˘chostfiic (Caricion gracilis), napfiilehl˘ch loukách pfievládajíspoleãenstva svazu Molinion

s bezkolencem modr˘m (Moli-

nia caerulea), ãertkusem luã-ním (Succisa pratensis) a ole‰-níkem kmínolist˘m (Selinum

carvifolia).

ZVÍ¤ENA V území pfiírod-ní rezervace Ïijí nûktefií brou-ci charakteristiãtí pro pfiiroze-né lesní porosty, napfi. drabãíkRugilus erichsoni, ãlunovecScaphidium quadrimacula-

tum a roháãek bukov˘ (Sino-

dendron cylindricum). Na je-diném místû v âechách zde bylynalezeny bedlobytka Boletina

borealis a hrbilka Plectanoc-

nema nudipes. Vyskytuje se tutaké ve‰ Haematopinus apri –

parazit divok˘ch prasat. Avi-fauna je druhovû pestrá, s fia-dou druhÛ striktnû vázan˘chna staré listnaté porosty. Kromû

bûÏn˘ch lesních druhÛ tu hníz-dí datel ãern˘ (Dryocopus

martius), Ïluna zelená (Picus

viridis), strakapoud prostfiední(Dendrocopos medius), s. ma-l˘ (D. minor), pu‰tík obecn˘(Strix aluco), holub doupÀák(Columba oenas), dlask tlusto-zob˘ (Coccothraustes coccot-

hraustes), lejsek bûlokrk˘ (Fice-

dula albicollis) a v nûkter˘chletech i l. ãernohlav˘ (F. hypo-

leuca) a l. mal˘ (F. parva).V rybníku se rozmnoÏuje poãet-ná populace skokana krátkono-hého (Rana lessonae).

LESNICTVÍ Pfiirozené, pro-storovû a vûkovû diferencovanélistnaté porosty (vûk 200 – 220let) se ponechávají samovolné-mu v˘voji. V mlad‰ích pfieváÏnûlistnat˘ch skupinách se provádû-jí v˘chovné zásahy pro zlep‰eníprostorové struktury, v porostechs pfievahou smrku se po ãástechsmrk likviduje formou násekÛa nahrazuje v˘sadbou cílov˘chdfievin (buk, lípa). Vzhledem kekoncentraci zvûfie v obofie jenutné ve‰keré v˘sadby i pfiiroze-né zmlazení plotit. V˘hledovû senavrhuje oplotit podstatnou ãástpfiírodní rezervace.

VYUÎITÍ Chránûné územíje jiÏ nûkolik staletí souãástíobory, dfiíve s jelení zvûfií, nyníse zvûfií daÀãí a ãernou. Rybní-ky jsou vyuÏívány jen velmi ex-tenzivnû pro chov ryb, mokfiad-ní porosty jsou ponecháványsamovolnému v˘voji, louky jsounepravidelnû koseny. Pro vefiej-nost je území nepfiístupné.

POZNÁMKA V roce 1964zde byla provizornû popsánazvlá‰tní asociace dubohabfiin Fes-

tuco heterophyllae-Tilietum

s dominantní kostfiavou rÛzno-listou, jejíÏ porosty v‰ak lze zto-toÏnit s asociací Stellario-Tilie-

tum.

BIBLIOGRAFIE 487, 488,497, 502


GEOLOGIE Horninov˘ pod-klad tvofií biotitick˘ granodiorits amfibolitem (blatensk˘ typ),souãást stfiedoãeského plutonu.V plochém hfibetu uprostfied pfií-rodní rezervace vystupuje pruhÏilné Ïuly Z–V smûru, tvofiícísuÈov˘ rozpad zejména na sever-ním svahu. Mírné svahy terénnídeprese Kamenného rybníka po-kr˘vají deluviální a deluviálnûsoliflukãní písãité hlíny s úlom-ky hornin (pleistocén – holo-cén), na dnû údolí pfiekrytéfluviálními hlinit˘mi písky(holocén). PÛdním pokryvem jekambizem typická kyselá, v mûl-k˘ch depresích pseudoglej stag-noglejov˘ a v okolí rybníkÛ glejtypick˘.

KVùTENA V chránûnémúzemí je vyvinuta mozaikapomûrnû pfiirozen˘ch lesních po-rostÛ ptaãincov˘ch lipov˘chdoubrav (Stellario-Tilietum)

a fragmentÛ submontánních li-

pov˘ch buãin s lípou malolistou(Tilio cordatae-Fagetum). Vestromovém patfie pfiirozen˘chporostÛ celkovû pfievaÏují lípamalolistá (Tilia cordata) a l.velkolistá (T. platyphyllos),pfiimí‰en je smrk ztepil˘ (Picea

abies), buk lesní (Fagus sylvati-

ca) a dub letní (Quercus ro-

bur), vtrou‰enû borovice lesní(Pinus sylvestris), habr obecn˘(Carpinus betulus), ol‰e lepka-vá (Alnus glutinosa) a bfiízabûlokorá (Betula pendula). Ke-fiov˘ podrost je velmi sporadick˘a objevuje se v nûm jen místyodrÛstající lipové zmlazenía bez ãerven˘ (Sambucus race-

mosa). V bylinném patfie mimojiné najdeme ptaãinec velkokvû-t˘ (Stellaria holostea), jaterníktrojlaloãn˘ (Hepatica nobilis),kokofiík mnohokvût˘ (Polygo-

natum multiflorum), kostivalhlíznat˘ (Symphytum tubero-

sum), hrachor jarní (Lathyrus

vernus), ostfiici prstnatou (Ca-

Okres Strakonice

ST 39 403

Pfiirozené porosty ptaãincov˘chlipov˘ch doubrav (Stellario-Tilie-

tum) s fragmenty submontánníchlipov˘ch buãin (Tilio cordatae-Fa-

getum) v pfiírodní rezervaci Sedlic-ká obora.

1

Sedlická oboraSmí‰en˘ les v jihozápadní ãásti lesního komplexu Sedlic-ké obory 1,5 km jiÏnû od obce Holu‰ice, 3,5 km v˘cho-dojihov˘chodnû od obce Sedlice.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Holu‰ice u MuÏetic 465 – 483 m


Pfiirozené porosty lipov˘ch doubrav s pfiechody

k lipov˘m buãinám s pestrou floristickou sklad-

bou a s druhovû poãetnou avifaunou.


1

chocholat˘ (Polygala comosa),jetel horsk˘ (Trifolium monta-

num) a ostruÏiník skalní (Ru-

bus saxatilis). V severní ãástiúzemí se na b˘valé mezi na dfií-vûj‰ím okraji lesa ve svûtlémtravnatém podrostu listnat˘chdfievin (dubu letního a javoruklenu) nachází nepoãetná popu-lace (nûkolik desítek jedincÛ)vstavaãe bledého (Orchis pal-

lens), z níÏ kaÏdoroãnû vykvétánûkolik jedincÛ.

ZVÍ¤ENA Teplomilné prvkyfauny jihoãeského regionu zdezastupují nûktefií dvoukfiídlí,napfi. dlouhososka Bombylius

fimbriatus, druh svûtl˘ch les-ních okrajÛ. Podobnou biono-mii mají zfiejmû také bahno-milka Limonia hercegovinae

a vrtalka Aulagromyza zernyi,u níÏ jde o jedinou známou lo-kalitu v âeské republice. Vzhle-dem k charakteru lesních po-rostÛ v chránûném území jsouobratlovci zastoupeni jen bûÏn˘-mi eurytopními lesními druhy.

LESNICTVÍ Ve star‰ích bo-rov˘ch a místy ve smrkov˘chporostech (vûk 80 –140 let) sev souãasné dobû zaãíná s obnov-ní tûÏbou formou úzk˘ch ná-sekÛ s následn˘m zalesnûním cí-lov˘mi listnat˘mi dfievinami(dub letní a d. zimní, buk les-ní). V mlad‰ích porostech s pfií-mûsí listnat˘ch dfievin se prová-dûjí probírky ve prospûch dubu,lípy a javoru klenu. Na mikro-lokalitû vstavaãe bledého se ne-hospodafií lesnick˘m zpÛsobem,ale provádí se periodické pro-svûtlování stromového patraa odstraÀování kfiovin a v˘-mladkÛ.

VYUÎITÍ Plocha se vstava-ãem bled˘m se pravidelnû kosía na stanovi‰ti se provádûjí spe-cifické zásahy spoãívající v me-chanické ochranû kvetoucíchjedincÛ proti okusu zvûfií a na-ru‰ování pÛdního povrchu pfied

dozráním semen. Chránûné úze-mí není pfiístupné vefiejnosti.


GEOLOGIE V chránûnémúzemí se stfiídají pruhy krysta-lického vápence, erlanu a kvar-citické ruly aÏ kvarcitu, obklopenébiotitickou aÏ sillimanit-bioti-tickou migmatitizovanou para-rulou (moldanubikum, pestráskupina). Severní ãástí probíhápruh Ïilného kfiemene. PÛdnímtypem je rendzina kambizemnía kambizem typická.

KVùTENA PfieváÏná ãástplochy chránûného území je po-rostlá kulturním svûtl˘m boro-v˘m lesem s podrostem váleãkyprapofiité (Brachypodium pin-

natum), na pfiirozeném stano-vi‰ti bazifilních teplomiln˘chdoubrav (Brachypodio pinna-

ti-Quercetum). V lesním poros-tu zcela pfievládá borovice lesní(Pinus sylvestris) s vtrou‰en˘mdubem letním (Quercus robur)

a lípou malolistou (Tilia corda-

ta), ve v˘chodní ãásti chránû-ného území pfievaÏuje místy,jako stanovi‰tnû zcela nepÛvod-ní prvek, smrk ztepil˘ (Picea

abies). Roztrou‰ené kefiové pat-ro tvofií líska obecná (Corylus

avellana). V bylinném podrostunajdeme mimo dominantní vá-leãky prapofiité také sasanku les-ní (Anemone sylvestris), zimo-strázek alpsk˘ (Polygaloides

chamaebuxus), hlaváã fialov˘(Scabiosa columbaria), fiimba-bu chocholiãnatou (Pyrethrum

corymbosum), hofiec brvit˘(Gentianopsis ciliata), ostfiicichabou (Carex flacca), o. ble-doplevou (C. pallens), vítod

âeskobudûjovicko

ST 40404

Silnû ohroÏen˘ druh vstavaãbled˘ (Orchis pallens) kvete v pfií-rodní památce Sedlina v poãtu pou-h˘ch nûkolika jedincÛ. Jeho zdej‰ípopulace je jedinou v jihoãeském re-gionu.

Stanovi‰tû vstavaãe bledého(Orchis pallens) v severní ãásti pfií-rodní památky.

2

1

SedlinaZápadní ãást lesa Sedlina 1,5 km severozápadnû od obceRovná, 2 km jihov˘chodnû od obce Radomy‰l.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Rovná u Strakonic 438– 483 m


Svûtl˘ borov˘ les na vápenci s ohroÏen˘mi a fyto-

geograficky v˘znamn˘mi rostlinn˘mi druhy, ma-

lá pfieÏívající populace vstavaãe bledého na jediné

jihoãeské lokalitû.

Pfiírodnípamátka

2

1

KVùTENA âást severníchsvahÛ obou vrcholÛ pokr˘vajífytocenologicky nevyhranûné po-rosty suÈového lesa (Tilio-Aceri-

on), velkou ãást chránûnéhoúzemí porÛstají kvûtnaté bu-ãiny s lípou malolistou (Tilio

cordatae-Fagetum), které nachud‰ím skeletovitém pÛdnímpodkladu pfiecházejí k acidofil-ním bikov˘m buãinám (Lu-

zulo-Fagetum) s velmi ochu-zen˘m bylinn˘m podrostem.Pfiíznivé mezo- a topoklima jiÏ-ních a jihov˘chodních svahÛumoÏÀuje i v pomûrnû velké na-dmofiské v˘‰ce nad 600 m exi-stenci ochuzen˘ch fragmentÛdubohabfiin (Carpinion), kterésv˘m druhov˘m sloÏením inkli-nují k ptaãincov˘m lipov˘mdoubravám (Stellario-Tilie-

tum). V mozaice pfieváÏnû list-nat˘ch porostÛ suÈového lesa,buãin a lipov˘ch doubrav domi-nuje ve stromovém patfie celkovûbuk lesní (Fagus sylvatica)

s pfiímûsí jedle bûlokoré (Abies

alba), smrku ztepilého (Picea

abies) a lípy malolisté (Tilia

cordata). V suÈov˘ch porostechpfiistupují lípa velkolistá (Tilia

platyphyllos), jilm horsk˘ (Ul-

mus glabra), javor klen (Acer

pseudoplatanus) a j. mléã (A.

platanoides), ve fragmentech li-pov˘ch doubrav pfievaÏují dubzimní (Quercus petraea), lípamalolistá a pfiimí‰en je dub let-ní (Quercus robur). V bylin-ném podrostu chud‰ích typÛ bu-ãin pfievládají tfitina rákosovitá(Calamagrostis arundinacea),lipnice hajní (Poa nemoralis)

a bika bûlavá (Luzula luzuloi-

des), v kvûtnat˘ch buãinách jevyvinuto druhovû bohaté bylin-né patro, v nûmÏ mimo jinérostou svízel vonn˘ (Galium

odoratum), plicník tmav˘ (Pul-

monaria obscura), samorostlíkklasnat˘ (Actaea spicata), violka

GEOLOGIE Vrch Hrad jetvofien pfieváÏnû biotitick˘ma sillimanit-biotitick˘m mig-matitem flebit-stromatitovéhotypu a leukokratním migmati-tem, ve hfibetové vrcholové liniiprobíhá úzk˘ pruh Ïilné Ïuly(podolsk˘ komplex moldanubi-ka). Na obou vrcholech se na-

cházejí v˘razné mrazové srubys níÏe poloÏen˘mi mohutn˘mikamenn˘mi sutûmi. PÛdu tvofiíkambizem typická kyselá, v sed-le mezi obûma vrcholy ménûkambizem pseudoglejová, naskalních útvarech a sutích ran-ker typick˘ a kambizemní.

Okres Strakonice

ST 41 405

Na skalnatém ostrohu západ-ního vrcholu jsou vyvinuty frag-menty acidofilních reliktních borÛ(Dicrano-Pinion).

1

Skoãick˘ HradSmí‰en˘ les ve vrcholové ãásti vrchu Hrad (666,8 mn. m.) 2 km jiÏnû od obce Skoãice, 6 km západosevero-západnû od VodÀan.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Skoãice 588– 667 m


Floristicky pestr˘ komplex pfiirozen˘ch porostÛ

suÈového lesa, reliktního boru a kvûtnat˘ch lipo-

v˘ch buãin s pfiechody k acidofilním bikov˘m

buãinám a lipov˘m doubravám. V˘znamná, dru-

hovû pestrá avifauna. Zbytek prehistorického

hradi‰tû.


1

cophaga testacea. Pestrá avi-fauna je obohacena nûkter˘midruhy striktnû vázan˘mi nastaré listnaté porosty, zejménaholubem doupÀákem (Colum-

ba oenas) a lejskem mal˘m(Ficedula parva). Hnízdí zdetaké ‰oupálek krátkoprst˘ (Cer-

thia brachydactyla), kulí‰eknejmen‰í (Glaucidium passeri-

num), pu‰tík obecn˘ (Strix alu-

co) a nepravidelnû téÏ ãáp ãern˘(Ciconia nigra). V poslednímdesetiletí je zji‰Èován také je-fiábek lesní (Bonasa bonasia),pfiiãemÏ lokalita je znaãnû vzdá-lená od jeho souvislého areáluna ·umavû.

LESNICTVÍ Porosty pfiírod-ní rezervace tvofií mozaiku sta-r˘ch, z minulosti tûÏebnû roz-pracovan˘ch porostÛ a mlad‰íchsmí‰en˘ch nebo pfieváÏnû smr-kov˘ch skupin. Staré listnaténebo smí‰ené porosty ve vrcholo-vé ãásti území, vãetnû reliktníhoboru (vûk 130 –170 let) se po-nechávají samovolnému v˘voji.V níÏe poloÏen˘ch tûÏebnû roz-pracovan˘ch porostech se prová-dí obnovní clonná tûÏba s maxi-málním vyuÏitím pfiirozenéhozmlazení a s dosadbou cílov˘chlistnat˘ch dfievin. V mlad‰íchpfieváÏnû smrkov˘ch porostech se

provádûjí v˘chovné zásahy veprospûch pfiimí‰en˘ch listnáãÛ,u m˘tn˘ch porostÛ nastupujeobnova formou násekÛ s pfiedsu-nut˘mi kotlíky pro jedli a do-sadbu listnáãÛ.

VYUÎITÍ Pfiírodní rezerva-cí pfies vrchol Hradu procházíznaãená turistická stezka a kro-mû ní je chránûné území pfií-stupné po níÏe probíhajících ob-vodov˘ch lesních cestách.

HISTORIE Na západnímvrcholu vrchu Hrad se nacháze-jí dobfie znatelné zbytky valÛpravûkého hradi‰tû, jehoÏ po-ãátky jsou kladeny do star‰í do-by bronzové (únûtická kultura)a které bylo vyuÏíváno pfiesmlad‰í dobu bronzovou aÏ postar‰í dobu Ïeleznou (hal‰tatskámohylová kultura).

BIBLIOGRAFIE 281, 341,586, 797

lesní (Viola reichenbachiana),ostfiice lesní (Carex sylvatica),kapraì rozloÏená (Dryopte-

ris dilatata), svefiep BenekenÛv(Bromus benekenii), lilie zla-tohlávek (Lilium martagon),baÏanka vytrvalá (Mercurialis

perennis) a vikev lesní (Vicia

sylvatica), v suÈov˘ch porostechpfiistupuje sasanka pryskyfiníko-vitá (Anemonoides ranuncu-

loides) a v lipov˘ch doubraváchvikev kfiovi‰tní (Vicia dumeto-

rum), v. hrachovitá (V. pisifor-

mis), svízel lesní (Galium syl-

vaticum), jaterník trojlaloãn˘(Hepatica nobilis), hrachorjarní (Lathyrus vernus), ko-kofiík mnohokvût˘ (Polygona-

tum multiflorum), k. vonn˘(P. odoratum) a kostfiava rÛz-nolistá (Festuca heterophylla).Na skalnatém ostrohu západní-ho hfibetu smûru S–J je vyvinutacidofilní reliktní aÏ polokul-turní bor (Dicrano-Pinion),v nûmÏ rostou borÛvka ãerná(Vaccinium myrtillus), brusin-ka obecná (Rhodococcum vi-

tis-idaea), kostfiava ovãí (Festu-

ca ovina), metliãka kfiivolaká(Avenella flexuosa), silenka ni-cí (Silene nutans) a smolniãkaobecná (Steris viscaria). V plo-chém ‰irokém sedle mezi obûmavrcholy se nacházejí vesmûs kul-turní porosty s pfievahou smrku,ale s pfiímûsí buku a jedle. Najejich místû lze pfiedpokládatpÛvodní v˘skyt kvûtnat˘ch lipo-v˘ch buãin, popfiípadû kvûtna-t˘ch Ïindavov˘ch jedlin (Sani-

culo europaeae-Abietetum).

ZVÍ¤ENA V pfiírodní rezer-vaci Ïijí brouci pÛvodních list-nat˘ch lesÛ, napfi. tesafiík Gram-

moptera ruficornis a lesknáãekEpuraea variegata, teplomil-n˘m prvkem je luskokaz Bru-

chus sibiricus. Nûkteré druhydvoukfiídlého hmyzu, konkrétnûbedlobytky Mycetophila miki

a Zygomyia pictipennis, jsouv âechách známé jen z této lo-kality, vzácná je i kvûtilka My-

âeskobudûjovicko

ST 42406

Velkou ãást pfiírodní rezervaceporÛstají kvûtnaté lipové buãiny(Tilio cordatae-Fagetum) s druho-vû bohat˘m bylinn˘m patrem.

2

2

sích nivními hlínami (holocén).Na ploch˘ch terénních vyv˘‰eni-nách je vyvinuta mûlká, skeleto-vitá kambizem typická kyselá,na zbytku plochy se nacházípseudoglej stagnoglejov˘ a glejtypick˘.

KVùTENA Plochu chránû-ného území pokr˘vá komplexmezofilní a mezohygrofilní luã-ní vegetace ze svazÛ Molinion

a Calthion, v nejvíce zamokfie-n˘ch partiích jsou vyvinuty po-rosty ostfiicovomechov˘ch spole-ãenstev svazu Caricion fuscae.Na vyv˘‰eném balvanitém teré-nu se nachází mozaika krát-kostébeln˘ch smilkov˘ch porostÛ(Violion caninae) a nezapoje-n˘ch travinobylinn˘ch spoleãen-stev mûlk˘ch pÛd (Hyperico

perforati-Scleranthion peren-

nis). Vlhkomilné a suchomilnétypy vegetace se na znaãné ãástiplochy chránûného území vzá-jemnû prolínají, coÏ je pfiíãinouvelké druhové pestrosti celélokality. Z v˘znamnûj‰ích dru-hÛ tu rostou prstnatec májov˘(Dactylorhiza majalis), v‰ivecladní (Pedicularis sylvatica),tolije bahenní (Parnassia palu-

stris), hlad˘‰ prusk˘ (Laserpiti-

um prutenicum), ole‰ník kmí-nolist˘ (Selinum carvifolia),ãertkus luãní (Succisa praten-

sis), bukvice lékafiská (Betonica

officinalis), hadí mord nízk˘(Scorzonera humilis), vrba roz-mar˘nolistá (Salix rosmarini-

folia), ostfiice Hartmanova (Ca-

rex hartmanii), o. stinná (C.

umbrosa), o. dvoumuÏná (C.

diandra), o. jarní (C. caryo-

phyllea), o. ble‰ní (C. pulicaris),zábûlník bahenní (Comarum

palustre), kozlík dvoudom˘(Valeriana dioica), ptaãinec ba-henní (Stellaria palustris), su-chop˘r úzkolist˘ (Eriophorum

angustifolium), tfiezalka ãtyfi-kfiídlá (Hypericum tetrapte-

rum), vstavaã obecn˘ (Orchis

morio), vemeník dvoulist˘ (Pla-

tanthera bifolia), sesel roãní(Seseli annuum), pryskyfiníkhlíznat˘ (Ranunculus bulbo-

sus), svízel nízk˘ (Galium pu-

milum), kociánek dvoudom˘(Antennaria dioica), pupavaobecná (Carlina vulgaris), de-vaterník velkokvût˘ tmav˘ (Helianthemum grandiflorum

subsp. obscurum) a mnohodal‰ích. Charakteristick˘ je v˘-skyt jalovce obecného (Junipe-

rus communis) na b˘val˘ch

pastvinách. Na travnaté hrázirybníka byl v nedávné dobûzaznamenán v˘skyt vzácné pam-peli‰ky chudolaloãnaté (Tara-

xacum paucilobum) ze sekcePalustria.

ZVÍ¤ENA I v dobû, kdy bylv‰eobecnû vzácn˘, se v chránû-ném území vyskytoval otakárekfenyklov˘ (Papilio machaon).V poslední dobû tu byl nalezenkfiiÏák pruhovan˘ (Argiope

bruennichi), kter˘ se v âecháchobjevil teprve v minulém deseti-letí. Îije tu také jen fiídce se na-cházející vlhkomilná plo‰tice,síÈnatka Agramma intermedia.Dominantními druhy ptákÛjsou lindu‰ka luãní (Anthus

pratensis) a bramborníãek hnû-d˘ (Saxicola rubetra). Hnízdízde také bekasina otavní (Gal-

linago gallinago), aÏ do zaãátku90. let byla lokalita pravidel-n˘m hnízdi‰tûm vodou‰e rudo-nohého (Tringa totanus) a bfie-hou‰e ãernoocasého (Limosa

limosa). Oba druhy jsou zdednes zji‰Èovány velmi sporadic-ky a zfiejmû tu jiÏ nehnízdí.V tÛni pfii okraji chránûnéhoúzemí se rozmnoÏují skokanostronos˘ (Rana arvalis), blat-nice skvrnitá (Pelobates fus-

cus) a rosniãka zelená (Hyla

arborea).

VYUÎITÍ V minulosti bylapfieváÏná ãást chránûného úze-mí vyuÏívána jako pastvina ne-bo jednoseãná louka. KdyÏ hos-podafiení ustalo, zaãaly se ‰ífiitnáletové dfieviny, zejména bfiízabûlokorá (Betula pendula), bo-rovice lesní (Pinus sylvestris),kru‰ina ol‰ová (Frangula alnus)

a nûkteré druhy vrb (Salix spp.).Místy se objevují kolonie tfitinykfiovi‰tní (Calamagrostis epi-

gejos). Péãe o území spoãíváv pravidelném kosení travníchporostÛ a periodickém odstraÀo-vání náletov˘ch dfievin.

BIBLIOGRAFIE 181, 279,289, 463, 696

GEOLOGIE HorninovépodloÏí je tvofieno biotitick˘mgranodioritem, základní varie-tou blatenského typu (stfiedoães-

k˘ pluton), kter˘ je pfiekryt˘deluviálními a deluviofluviál-ními písãitohlinit˘mi sedimenty(pleistocén), v terénních depre-

Okres Strakonice

ST 43 407

Na balvanit˘ch pastvinách jevyvinuta mozaika krátkostébeln˘chsmilkov˘ch porostÛ (Violion cani-

nae) a travinobylinn˘ch nezapo-jen˘ch spoleãenstev mûlk˘ch pÛd(Hyperico perforati-Scleranthion

perennis).

1

SmyslovPloch˘ terén pod hrází rybníka Smyslov, asi 2 km v˘-chodnû od obce Pole.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Pole 460 – 464 m


Komplex balvanit˘ch pastvin a vlhk˘ch luk me-

zi rybníky Smyslov (22 ha) a Jezero Smyslov,

s mnoÏstvím vzácn˘ch a ohroÏen˘ch rostlinn˘ch

druhÛ, se specifickou luãní avifaunou a s poãet-

n˘mi populacemi nûkolika druhÛ obojÏivelníkÛ.

Pfiírodnípamátka

1

bazanovec kytkokvût˘ (Naum-

burgia thyrsiflora), vachta troj-listá (Menyanthes trifoliata),ptaãinec bahenní (Stellaria

palustris) a ostfiice dvoufiadá(Carex disticha). Plochy za-zemnûn˘ch depresí porÛstáchrastice rákosovitá (Phalaroi-

des arundinacea). Zbytek plochymezi jednotliv˘mi tÛnûmi po-kr˘vá silnû antropicky ovlivnû-ná a ruderalizovaná mozaikamezofilních a mezohygrofilníchvysokostébeln˘ch a vysokobylin-n˘ch luãních spoleãenstev sva-zÛ Arrhenatherion, Molinion

a Calthion, v nichÏ mimo jinérostou ovsík vyv˘‰en˘ (Arrhe-

natherum elatius), hrachor luã-ní (Lathyrus pratensis), prst-natec májov˘ (Dactylorhiza

majalis), ‰tírovník baÏinn˘(Lotus uliginosus), krvavec to-ten (Sanguisorba officinalis),ãertkus luãní (Succisa praten-

sis), blatouch bahenní (Caltha

palustris), ‰karda bahenní(Crepis paludosa), svízel ba-henní (Galium palustre), skfií-pina lesní (Scirpus sylvaticus),tuÏebník jilmov˘ (Filipendula

ulmaria) a expanzivnû se ‰ífiítfitina kfiovi‰tní (Calamagrostis

epigejos). Na vyv˘‰en˘ch písãi-t˘ch stanovi‰tích se nacházejífragmenty druhotn˘ch krátko-stébeln˘ch smilkov˘ch luk (Vio-

lion caninae) s vfiesem obecn˘m(Calluna vulgaris), zvonkemokrouhlolist˘m (Campanula

rotundifolia), hvozdíkem kro-penat˘m (Dianthus deltoides),kostfiavou ovãí (Festuca ovina),violkou psí (Viola canina),smilkou tuhou (Nardus stricta)

a mochnou jarní (Potentilla ta-

bernaemontani). Celá plochachránûného území postupnû za-rÛstá náletov˘mi dfievinami,pfiedev‰ím ol‰í lepkavou (Alnus

glutinosa), vrbou kfiehkou (Sa-

lix fragilis), v. jívou (S. cap-

rea), v. popelavou (S. cinerea)

a bezem ãern˘m (Sambucus

nigra).

ZVÍ¤ENA Charakteristic-k˘mi baÏinn˘mi druhy broukÛjsou zde drabãíci Ochthephi-

lum fracticorne a Philonthus

fumarius, maloãlenec Telma-

tophilus schoenherri a obojÏi-veln˘ nosatec Bagous angustus,na su‰‰í místa je vázan˘ napfi.stfievlíãek Microlestes maurus

a vyklenulec Morychus aeneus.

Chránûné území má velmi pest-rou faunu obojÏivelníkÛ. Roz-

mnoÏují se zde poãetné populaceãolka obecného (Triturus vul-

garis), kuÀky obecné (Bom-

bina bombina), blatnice skvr-nité (Pelobates fuscus), rosniãkyzelené (Hyla arborea) a skoka-na zeleného (Rana kl. esculen-

ta). Îijí zde také ãolek velk˘(Triturus cristatus), ropuchaobecná (Bufo bufo), r. zelená(B. viridis) a skokan hnûd˘(Rana temporaria). Také dru-hové spektrum hnízdících ptákÛje pestré. Hnízdí tu jak druhytypické pro mokfiady, tak druhykfiovin a lesních okrajÛ, napfi.cvrãilka fiíãní (Locustella fluvia-

tilis), rákosník zpûvn˘ (Acro-

cephalus palustris), sedmihlá-sek hajní (Hippolais icterina),krutihlav obecn˘ (Jynx torquil-

la) aj.

VYUÎITÍ Celá plocha pfií-rodní památky je odpradávnasilnû ovlivÀována ãlovûkem.V bezprostfiedním sousedstvíchránûného území leÏí inten-zivnû obhospodafiované zemû-dûlské pozemky, odkud docházík obohacování jeho okrajÛ Ïivi-nami a následnému ‰ífiení nit-rofilní vegetace. TÛnû se rychlezazemÀují, a proto bylo v roce1998 pfiistoupeno k razantníobnovû nûkter˘ch z nich. Stfie-dem pfiírodní památky vedeelektrovod, pod nímÏ je udrÏo-ván prÛsek. V dobû pfied vy-hlá‰ením ochrany zde byla ba-Ïantnice.


GEOLOGIE Horninové pod-loÏí chránûného území tvofiíleukokratní migmatit (molda-nubikum), pfiekryt˘ terciérnímijílovitopísãit˘mi uloÏeninami(neogén), fluviálními ‰tûrko-písãit˘mi náplavy (pleistocén)a nivními hlínami (holocén).PÛdním typem je fluvizem ty-pická, místy s pfiechody ke gleji.PozÛstatkem stfiedovûkého r˘-Ïování zlata a novodobé tûÏby‰tûrkopísku je ãlenit˘ georeliéfs mûlk˘mi tÛÀkami a písãit˘mikopeãky (sejpy).

KVùTENA Vegetaci tÛnítvofií spoleãenstva vzpl˘vav˘chvodních rostlin (Batrachion

aquatilis) a spoleãenstva okfieh-kovit˘ch rostlin (Lemnion mi-

noris). Na bfiezích jsou vyvinu-ty fragmenty porostÛ vysok˘chostfiic (Caricion gracilis) a rá-kosin (Phragmition commu-

nis). V tÛních roste Ïebratkabahenní (Hottonia palustris),okfiehek men‰í (Lemna minor),o. trojbrázd˘ (L. trisulca), la-ku‰ník vodní (Batrachium

aquatile), bublinatka jiÏní(Utricularia australis), haluchavodní (Oenanthe aquatica),na jejich bfiezích pu‰kvorecobecn˘ (Acorus calamus), zblo-chan vodní (Glyceria ma-

xima), z. vzpl˘vav˘ (G. flui-

tans), psineãek v˘bûÏkat˘(Agrostis stolonifera), ostfiicemûch˘fikatá (Carex vesicaria),o. prodlouÏená (C. elongata),o. ‰tíhlá (C. gracilis), pfiesliãkapofiíãní (Equisetum fluviatile),kosatec Ïlut˘ (Iris pseudacorus),

orobinec ‰irolist˘ (Typha lati-

folia) a ojedinûle se zde objevují

âeskobudûjovicko

ST 44408

Souãástí pestré fauny obojÏi-velníkÛ v PP TÛnû u Hajské je takéãolek velk˘ (Triturus cristatus).

V˘znaãn˘m druhem rostoucímv tÛních je Ïebratka bahenní (Hot-

tonia palustris).

2

1

TÛnû u HajskéTÛnû v nivû na pravém bfiehu fieky Otavy, asi 300 m se-verozápadnû od obce Hajská.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Hajská 386 – 388 m


Soustava drobn˘ch tÛní s cennou vodní a mok-

fiadní vegetací, zejména s poãetnou populací Ïeb-

ratky bahenní. Dafií se zde nûkolika druhÛm

obojÏivelníkÛ.

Pfiírodnípamátka

2

1

GEOLOGIE Horninov˘ pod-klad tvofií biotitick˘ granodiorits amfibolem, základní variantablatenského typu, s ãetn˘mi bal-vany na povrchu terénu (stfiedo-ãesk˘ pluton). Skalní podloÏí jeve v˘chodní ãásti chránûnéhoúzemí pfiekryto deluviofluviál-ními písãit˘mi hlínami a hli-nit˘mi písky (holocén). PÛdnímtypem je kambizem typická ky-selá, v terénních depresích kam-bizem pseudoglejová a glej, místys pfiechody ke gleji organozem-nímu.

KVùTENA Na vût‰inû plo-chy chránûného území se nachá-zejí mírnû degradované vlhkélouky svazu Molinion, s pfie-chody k vysokobylinn˘m spole-ãenstvÛm svazu Calthion natrvale podmáãen˘ch stanovi‰-tích. Nejcennûj‰ím vegetaãnímtypem jsou maloplo‰né fragmen-ty ostfiicovomechov˘ch ra‰elin-n˘ch porostÛ (Caricion fuscae),roztrou‰ené na celé plo‰e. Sou-vislej‰í ra‰elinné porosty s pfie-chody k oligotrofním ostfiico-vora‰eliníkov˘m spoleãenstvÛm(Sphagno recurvi-Caricion ca-

nescentis) se nacházejí v jiho-v˘chodní ãásti území. Ve vlh-k˘ch a ra‰elinn˘ch luãníchspoleãenstvech mimo jiné rostouvachta trojlistá (Menyanthes

trifoliata), zábûlník bahenní(Comarum palustre), ostfiiceHartmanova (Carex hartma-

nii), o. ble‰ní (C. pulicaris),o. obecná (C. nigra), o. dvou-muÏná (C. diandra), tolije ba-henní (Parnassia palustris),prstnatec májov˘ (Dactylorhiza

majalis), v‰ivec ladní (Pedicu-

laris sylvatica), rosnatka okrouh-lolistá (Drosera rotundifolia),kozlík dvoudom˘ (Valeriana

dioica), violka bahenní (Viola

palustris), bafiiãka bahenní(Triglochin palustre), ãertkusluãní (Succisa pratensis), su-chop˘r úzkolist˘ (Eriophorum

angustifolium), hrachor luãní(Lathyrus pratensis), vemeníkdvoulist˘ (Platanthera bifolia),ptaãinec bahenní (Stellaria pa-

lustris) aj.Na vyv˘‰eném pahorku s balva-nit˘mi v˘chozy jsou vyvinuty

Okres Strakonice

ST 45 409

Na balvanit˘ch smilkov˘chpastvinách roste roztrou‰enû jalovecobecn˘ (Juniperus communis).

Kamenité pastviny v PR VelkáKu‰ jsou typick˘m hnízdním bioto-pem lindu‰ky luãní (Anthus pra-

tensis).

2

1

Velká Ku‰Kamenité pastviny a vlhké louky mezi rybníky Velká Ku‰a Nad Ku‰í, 1 km v˘chodnû od obce Lnáfisk˘ Málkov.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Lnáfisk˘ Málkov 480 – 487 m


Komplex b˘val˘ch kamenit˘ch pastvin a vlhk˘ch

aÏ ra‰elinn˘ch luk, s v˘skytem mnoha v˘znam-

n˘ch druhÛ rostlin, zejména vstavaãe obecného,

bafiiãky bahenní, rosnatky okrouhlolisté, v‰ivce

ladního, se zajímavou entomofaunou a charakte-

ristickou luãní avifaunou.


1

2

(Dianthus deltoides), kostfiavaovãí (Festuca ovina), svízelnízk˘ (Galium pumilum),chmerek vytrval˘ (Scleranthus

perennis), vfies obecn˘ (Calluna

vulgaris), metliãka kfiivolaká(Avenella flexuosa), zvonekokrouhlolist˘ (Campanula ro-

tundifolia), bedrník obecn˘(Pimpinella saxifraga) a kysel-ka obecná (Acetosella multifi-

da). Plocha postupnû zarÛstádfievinami, ponejvíce borovicílesní (Pinus sylvestris), roz-trou‰enû bfiízou bûlokorou (Be-

tula pendula), lískou obecnou(Corylus avellana) a rÛÏemi(Rosa spp.), na vlhk˘ch místechkru‰inou ol‰ovou (Frangula

alnus). Charakteristickou dfievi-nou kamenit˘ch pastvin je roz-trou‰en˘ jalovec obecn˘ (Juni-

perus communis). Zejména nara‰elinn˘ch loukách se rozrÛsta-jí dal‰í druhy dfievin, hlavnûvrby, napfi. vrba u‰atá (Salix

aurita), v. kfiehká (S. fragilis),v. popelavá (S. cinerea) a smrkztepil˘ (Picea abies).

ZVÍ¤ENA V pobfieÏních po-rostech Ïije pomûrnû rÛznorodáentomofauna. Velmi hojná je zdeplo‰tiãka Ischnodemus sabuleti,typická pro porosty krátkostébel-n˘ch ostfiic. Byly zde nalezeny ta-ké stenotopní mokfiadní druhybroukÛ (mimo jiné mandelinka

Phyllobrotica quadrimaculata)

a dvoukfiídl˘ch, napfi. v˘kalniceCordilura ciliata a vrtalka Ce-

rodontha angulata, známáv âechách dosud jen z této loka-lity. Typick˘mi druhy ptákÛ tûch-to balvanit˘ch, místy podmáãe-n˘ch pastvin jsou lindu‰ka luãní(Anthus pratensis) a brambor-níãek hnûd˘ (Saxicola rubetra).Hnízdí tu také skfiivan polní(Alauda arvensis), strnad obec-n˘ (Emberiza citrinella), s. rá-kosní (E. schoeniclus), cvrãilkazelená (Locustella naevia), ne-pravidelnû i bekasina otavní(Gallinago gallinago). V ‰ífiícíchse náletech dfievin hnízdí fiadabûÏn˘ch ptaãích druhÛ kfiovina lesních okrajÛ.

VYUÎITÍ V minulosti byloúzemí pfiírodní rezervace vyuÏí-váno jako pastviny, pfiípadnûjednoseãné louky. Vzhledem k re-lativnû malé rozloze docházík ruderalizaci okrajÛ v dÛsledkuobohacení Ïivinami z okolníchzemûdûlsk˘ch pozemkÛ. Pfii dlou-hodobûj‰í absenci kosení se zaãaly‰ífiit nûkteré ruderální expanziv-ní druhy rostlin, mezi jin˘mii tfitina kfiovi‰tní (Calamagros-

tis epigejos), a náletové dfieviny.V souãasné dobû jsou travinnéporosty pro udrÏení druhové di-verzity pravidelnû koseny, na vy-bran˘ch plochách jsou postupnûodstraÀovány neÏádoucí dfieviny.


krátkostébelné smilkové louky(Violion caninae), na extrém-ních kamenit˘ch stanovi‰tíchs fragmenty travinobylinn˘chspoleãenstev mûlk˘ch pÛd (Hy-

perico perforati-Scleranthion

perennis). Rostou v nich smûlekjehlancovit˘ (Koeleria pyrami-

data), devaterník velkokvût˘tmav˘ (Helianthemum gran-

diflorum subsp. obscurum),matefiídou‰ka vejãitá (Thymus

pulegioides), psineãek tuh˘(Agrostis vinealis), smilka tuhá(Nardus stricta), violka psí(Viola canina), ostfiice kulko-nosná (Carex pilulifera), o. jar-ní (C. caryophyllea), vstavaãobecn˘ (Orchis morio), kociá-nek dvoudom˘ (Antennaria di-

oica), mochna jarní (Potentilla

tabernaemontani), jetel horsk˘(Trifolium montanum), kru-ãinka nûmecká (Genista ger-

manica), hvozdík kropenat˘

âeskobudûjovicko

ST 46410

Na vyv˘‰eném pahorku nadrybníkem jsou vyvinuty krátkosté-belné smilkové porosty (Violion ca-

ninae) a na kamenit˘ch stanovi‰tíchnezapojená travinobylinná spoleãen-stva mûlk˘ch pÛd (Hyperico perfo-

rati-Scleranthion perennis).

3

3

GEOLOGIE Horninov˘mpodkladem je biotitická a sil-limanit-biotitická pararula (mol-danubikum), na vût‰inû plochypfiekryta jílovitopísãit˘mi ulo-Ïeninami mydlovarského sou-vrství (terciér, neogén), fluviál-ními ‰tûrkopískov˘mi náplavy(pleistocén), nivními hlínami(holocén) a sedimenty vodníchnádrÏí (recent). PÛdním typemje pfieváÏnû fluvizem glejová,glej typick˘ a organozemní.

KVùTENA V rybníku jsoutypicky vyvinuté litorální poros-ty rákosin a vysok˘ch ostfiic sva-zÛ Phragmition communis

a Caricetum gracilis. V tûchtospoleãenstvech rostou zblochanvodní (Glyceria maxima), oro-binec ‰irolist˘ (Typha latifolia),

o. úzkolist˘ (T. angustifolia),rákos obecn˘ (Phragmites aus-

tralis), ostfiice ‰tíhlá (Carex

gracilis), o. mûch˘fikatá (C. ve-

sicaria), kosatec Ïlut˘ (Iris pseu-

dacorus), tfitina ‰edavá (Cala-

magrostis canescens), pfiesliãkapofiíãní (Equisetum fluviatile),rozpuk jizliv˘ (Cicuta virosa),smldník bahenní (Peuceda-

num palustre) aj., z rybníka jev nedávné dobû udáván v˘skytkotvice plovoucí (Trapa na-

tans). V jihozápadní ãásti chrá-nûného území pfiechází ryb-niãní litorál v podmáãené aÏra‰elinné louky svazÛ Molini-

on, Calthion a Caricion fus-

cae. Roste v nich celá fiada v˘-znaãn˘ch rostlinn˘ch druhÛ,mimo jiné ÏluÈucha lesklá(Thalictrum lucidum), bezko-lenec modr˘ (Molinia caeru-

lea), zvoneãník ãern˘ (Phyteu-

ma nigrum), svízel severní(Galium boreale), chrpa luãní(Jacea pratensis), lomikámenzrnat˘ (Saxifraga granulata),hadí mord nízk˘ (Scorzonera

humilis), kozlík dvoudom˘ (Va-

leriana dioica), ole‰ník kmí-nolist˘ (Selinum carvifolia),bukvice lékafiská (Betonica of-

ficinalis), krvavec toten (San-

guisorba officinalis), ãertkusluãní (Succisa pratensis), su-chop˘r úzkolist˘ (Eriophorum

angustifolium), ostfiice Hart-manova (Carex hartmanii), o.obecná (C. nigra), o. prosová(C. panicea), o. dvoufiadá (C.

disticha) a o. trsnatá (C. cespi-

tosa). Znaãnou ãást plochychránûného území pokr˘vajíporosty kfiovinn˘ch baÏinn˘chvrbin svazu Salicion cinereae,které postupnû pfiecházejí k mok-fiadním ol‰inám (Carici elon-

gatae-Alnetum). V jejich stro-movém patfie pfievaÏuje ol‰elepkavá (Alnus glutinosa)

s malou pfiímûsí bfiízy bûlokoré(Betula pendula), v kefiovémpodrostu dominuje vrba pope-lavá (Salix cinerea). Z v˘znam-nûj‰ích charakteristick˘ch dru-hÛ rostou v bylinném podrostuostfiice prodlouÏená (Carex elon-

gata), bazanovec kytkokvût˘(Naumburgia thyrsiflora), kap-raì osténkatá (Dryopteris car-

Okres Strakonice

ST 47 411

Hráz Záhorského rybníka, po-rostlá stromofiadím dubu letního(Quercus robur).

1

Záhorsk˘ rybníkZáhorsk˘ rybník s pfiilehl˘mi vlhk˘mi loukami a ol‰ina-mi v nivû Blanice, 1,5 km západnû od osady PraÏáka 4 km západnû od VodÀan.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: VodÀany 406 – 412 m


Rybník s charakteristicky vyvinutou litorální ve-

getací rákosin a vysok˘ch ostfiic s navazujícím

komplexem mokfiadních ol‰in, vlhk˘ch a ra‰e-

linn˘ch luk a s poãetn˘mi populacemi vodní

a mokfiadní avifauny a entomofauny.


1

tyrfofilní potápník Hydropo-

rus incognitus. Je odtud uvá-dûn také v˘skyt nûkolika druhÛchrostíkÛ. V chránûném územíÏije druhovû pestrá avifaunas pfievahou druhÛ vodnícha mokfiadních, ale také s mnohadruhy lesními. V litorálních po-rostech rybníka hnízdí potápkaroháã (Podiceps cristatus), mo-ták pochop (Circus aerugino-

sus), slavík modráãek (Luscinia

svecica), rákosník obecn˘ (Ac-

rocephalus scirpaceus), r. prouÏ-kovan˘ (A. schoenobaenus) aj.V porostech podmáãen˘ch ol‰inhnízdí kromû bûÏn˘ch lesníchdruhÛ také lejsek bûlokrk˘ (Fi-

cedula albicollis), dlask tlus-tozob˘ (Coccothraustes coc-

cothraustes), rehek zahradní(Phoenicurus phoenicurus)

a cvrãilka fiíãní (Locustella flu-

viatilis). Îijí tu typické mok-fiadní druhy drobn˘ch savcÛ,napfi. rejsec ãern˘ (Neomys ano-

malus), r. vodní (Neomys fodi-

ens) a hrabo‰ mokfiadní (Mic-

rotus agrestis).

LESNICTVÍ Na západnímbfiehu Záhorského rybníka podhrází rybníka Kaãírek rostou nazra‰elinûlé glejové pÛdû kom-paktní ol‰ové kmenoviny (50 aÏ80 let), které zde pravdûpodob-

nû vznikly pfiirozenou cestou.Vûkovû diferencované, smí‰enéporosty s pfievahou ol‰e, dubua smrku v jihozápadní ãásti chrá-nûného území jsou kulturníhopÛvodu. Zde je v˘chovn˘mi zása-hy usmûrÀována druhová sklad-ba ve prospûch listnat˘ch dfievin.Pfiednostnû je odstraÀován ne-pÛvodní smrk a ol‰iny jsou po-nechány samovolnému v˘voji.

VYUÎITÍ Rybník je vyuÏí-ván k chovu kapfií násady,v malém mnoÏství se pfiisazuje‰tika a candát. Hospodáfisk˘ cyk-

lus je jednohorkov˘, loví se pra-videlnû na jafie. Nekosení mok-fiadních travinn˘ch spoleãenstevvede k jejich degradaci. Tûsnû zahranicí chránûného území jechatová kolonie a stanov˘ tábor,coÏ je pfiíãinou vysoké náv‰tûv-nosti lokality (koupání, pohybchodcÛ po hrázích). Chránûnéúzemí je souãástí myslivecké ho-nitby, zejména v podzimníchmûsících jsou zde pofiádány ho-ny kachen.


thusiana), lilek potmûchuÈ (So-

lanum dulcamara), blatouchbahenní (Caltha palustris),karbinec evropsk˘ (Lycopus eu-

ropaeus), vrbina obecná (Lysi-

machia vulgaris), kyprej obecn˘(Lythrum salicaria) a fiada dal-‰ích. Expanzivnû se místy ‰ífiíchrastice rákosovitá (Phalaroi-

des arundinacea) a na su‰‰íchmístech tfitina kfiovi‰tní (Cala-

magrostis epigejos).

ZVÍ¤ENA V chránûnémúzemí Ïijí nûkteré pozoruhodnédruhy dvoukfiídlého hmyzu,zãásti tyrfofilní. BahnomilkaMolophilus bihamatus, bedlo-bytka Cordyla brevicornis,vláhomilka Elgiva cucularia

a kvûtilka Hydrophoria silvi-

cola se zde vyskytují na jediné,nebo jedné z mála lokalit naúzemí âech. Îijí tu i vzácnûj‰ídruhy broukÛ, specifické probfiehy moãálÛ, jako stfievlíãekTrichocellus placidus, maloãle-nec Atomaria scutellaris nebo

âeskobudûjovicko

ST 48412

Jihozápadní ãást rybníka s li-torálními porosty vysok˘ch ostfiic(Magnocaricion elatae) a rákosin(Phragmition communis). Ve v˘-topû jsou místy vyvinuty kfiovinnébaÏinné vrbiny (Salicion cinereae).

2

2

Okres Strakonice

ST 49 413

BAVOROVSKÁ STRÁ≈ STR. 380 25 07 1995

LIBùJOVICK¯ PARK STR. 393 25 07 1995

KOVA·ÍNSKÉ LOUKY STR. 391 13 05 1998

KU¤IDLO STR. 392 03 07 1999

âeskobudûjovicko

ST 50414

KOCELOVICKÉ PASTVINY STR. 390 13 05 1998

NA OPUKÁCH STR. 396 04 07 1999

TÒNù U HAJSKÉ STR. 408 03 07 1999

Okres Strakonice

ST 51 415

ROVNÁ STR. 401 03 07 1999

SEDLICKÁ OBORA STR. 403 13 05 1998

BAÎANTNICE U PRACEJOVIC STR. 381 03 07 1999

HO¤EJ·Í RYBNÍK (1) STR. 384 NOV¯ RYBNÍK U LNÁ¤ (2) STR. 398

13 05 1998

Památné stromy

1. Lípa velkolistá, k. ú. Bfiezí u Blatné, p. ã. 66, na dvofie místní-ho hostince uprostfied obce Bfiezí. O: 675 cm, Vs: 18 m, S: 350let.

2. Buk lesní, k. ú. âekanice, p. ã. 111, tzv. Velenovského buk (pod-le botanika Josefa Velenovského) u kapliãky na západním okrajilesa u silnice âekanice – Maãkov, 1,5 km severnû od obce âeka-nice. O: 385 cm, Vs: 15 m, S: pfies 200 let.

3. Lípa malolistá, k. ú. âernûtice, p. ã. 1150/1, u kapliãky upro-stfied obce âernûtice. O: 390 cm, Vs: 24 m, S: 200 let.

4. Javor klen, k. ú. Dobr‰, p. ã. 177/3, 20 m od románského koste-la sv. Jana a Pavla na severov˘chodním okraji osady Dobr‰.O: 400 cm, Vs: 25 m, S: 200 let.

5. Lípa malolistá, k. ú. Chelãice, p. ã. 547/1, u usedlosti ã. p. 70na západním okraji osady Zahorãí, jihozápadnû od obce Chel-ãice. O: 515 cm, Vs: 20 m, S: 250 let.

6. Lípa malolistá, k. ú. Kocelovice, p. ã. 1028, skupina 4 lipu dvora Paraãov, 1,5 km v˘chodnû od obce Kocelovice.O: 235–385 cm, Vs: asi 25 m, S: 150 – 200 let.

7. Lípa velkolistá, k. ú. Lnáfie, p. ã. 1466, u vchodu do klá‰terní-ho kostela na jihov˘chodním okraji obce. O: 442 cm, Vs: 23 m,S: 200 let.

8. Lípa velkolistá a lípa malolistá, k. ú. Lnáfie, p. ã. 1451, skupi-na 2 lip u vûÏe b˘valého klá‰tera na jihov˘chodním okraji obce.O: 630 a 360 cm, Vs: 31 m, S: 300 a 200 let.

9. Dub letní, k. ú. Mladûjovice, p. ã. 290, na hrázi Ml˘nskéhorybníka v˘chodnû od obce. O: 650 cm, Vs: 25 m, S: 300 let.

10. Lípa malolistá, k. ú. Nové Strakonice, p. ã. 504/1, v jihov˘-chodní ãásti mûsta Strakonice, 10 m severnû od silnice Strakoni-ce – VodÀany. O: 485 cm, Vs: 23 m, S: 250 let.

11. Lípa malolistá, k. ú. Podruhlí, p. ã. 169/1, na jiÏní stranû sil-nice Bûlãice – Podruhlí, 850 m severozápadnû od osady Podru-hlí. O: 473 cm, Vs: 28 m, S: 200 let.

12. Lípa malolistá, k. ú. Sedlíkovice, p. ã. 16, poblíÏ ã. p. 10 u sil-nice na západním okraji osady Sedlíkovice. O: 437 cm, Vs: 25 m,S: 200 let.

13. Dub letní, k. ú. ·tûkeÀ, p. ã. 3/1, skupina 2 dubÛ pfied prÛãe-lím zámku v parku na západním okraji obce. O: 475 a 320 cm,Vs: 15 m, S: 200 let.

14. Jinan dvojlaloãn˘ a platan javorolist˘, k. ú. TaÏovice, skupina2 stromÛ v areálu zámeckého parku. O: jinan 70 cm, platan400 cm, Vs: jinan 14 m, platan 24 m, S: jinan 100 let, platan200 let.

15. Lípa velkolistá, k. ú. TaÏovice, p. ã. 43/1, v zámecké zahradû.O: 422 cm, Vs: 25 m, S: 200 let.

16. Dub letní, k. ú. VodÀany, p. ã. 1420/1, na v˘chodním bfiehuZáhorského rybníka západnû od mûsta. O: 418 cm, Vs: 24 m,S: 200 let.

17. Dub letní, k. ú. VodÀany, p. ã. 1415/6, mezi Ïeleznicí a silnicíVodÀany – Bavorov, 300 m v˘chodnû od Záhorského rybníka,západnû od mûsta. O: 520 cm, Vs: 21 m, S: 250 let.

18. Lípa malolistá, k. ú. VodÀany, p. ã. 1737, u staré silnice VodÀa-ny – Strakonice, u kapliãky vedle budovy rybáfiské ‰koly. O: 510 cm,Vs: 22 m, S: 250 let.

19. Lípa malolistá, k. ú. Volynû, p. ã. 2025, u okraje lesa vedlekapliãky svaté Ludmily, 1,5 km severozápadnû od stfiedu mûsta.O: 330 cm, Vs: 22 m, S: 150 let.

20. Lípa malolistá, k. ú. Volynû, p. ã. 2182, v˘chodnû od silnice Vo-lynû – Niho‰ovice proti areálu ‰koly v pfiírodû, 1,2 km severnû odstfiedu mûsta. O: 290 cm, Vs: 25 m, S: 120 let.

21. Lípa malolistá, k. ú. Závi‰ín u Bûlãic, p. ã. 16, v zahradû na zá-padním okraji osady Hutû, severozápadnû od obce Závi‰ín.O: 543 cm, Vs: 25 m, S: 250 let.

âeskobudûjovicko

ST 52416

Buk lesní, tzv. „Velenovského buk“ u kapliãky na západním okraji lesau silnice âekanice – Maãkov, 1,5 km severnû od obce âekanice.

Detail lípy malolisté severozápadnû od obce Závi‰ín, v zahradû na zá-padním okraji osady Hutû.

2

1

1

2

Documents

âeskobudûjovicko - AOPK ČR