Made in:KaPacalka

Eiffelova v se stala symbolem msta a je nejznmj a nejnavtvovanj paskou pamtkou. V dob svho vzniku, v r. 1889, byla nejvy stavbou na svt.

Organiztoi Svtov vstavy v roce 1889 chtli vzpomenout stolet vro revoluce mimodnm pamtnkem. Byly pedloeny stovky nvrh, z nich nkter byly spe komick. Nkdo navrhl postavit obrovskou gilotinu na pamtku obt revoluce. Jin nvrh byl postavit 220 m vysok sloup se silnou lampou na vrcholku, je by osvtlila celou Pa. A jin inenr ml pedstavu mamut fontny, ze kter by za parnch dn tryskala sv voda na cel msto. Nakonec byl vybrn pln ing. Gustava Eiffela navrhujc v z kovovch prvk. Celkov vha ve in 7 300 tun a spolen s poslednmi pstavky doshla vha asi 10 000 t.

Po rozhodnut postavit v dolo k obrovsk boui protest. Mnoho Paan a litert poadovalo zruen stavby, protoe mli obavy, e toto monstrum bude psobit jako pst na oko. Nicmn v lednu 1887 zaaly prce na zkladech, je sahaly do hloubky 14 m. hrnem pila v na 6 a pl milionu frank.

Nyn vm uvedu nkolik charakteristickch daj souvisejcch s tmto paskm obrem. Na v bylo teba 7000 t eleza, je konstruovna z 15 000 kovovch soust, kter dr pohromad 2,5 milin nt, piem zkladna m prmr pouze 130 m. Pracovn skupina padesti inenr a kresli narsovala 5 300 vkres konstrukce, jej mont si vydala 250 pracovnk. Pokud byste touili udlat nco pro sv zdrav a chtli byste se obejt bez vtahu, je tu pro vs 1 665 schod, po kterch se dostanete do tetho patra. Naten ve, kter se provd kadch 7 let, vyaduje 40 000 pracovnch hodin a pes 60 tun barvy. Oscilace vrcholu pi silnm vtru je 12 cm. Za obzvlt horkch dn, kdy se kov ve roztahuje, me v vyrst o 15 cm. Za jasnho dne je vidt z vrcholu ve do dlky asi 67 km. Celkov vka vetn televizn antny dosahuje 324 m a zaten pedstavuje 4 kg na 1 cm2, tedy tolik, jako lovk sedc na idli. Ron navtv Eiffelovku 5 mil. turist.

Dokonen Eiffelovky v roce 1889 bylo uvtno 21 salvami z dla. V tomto roce, tedy v r. 1889, zaplatily 2 miliony nvtvnk po 5 francch za osobu, aby mohli vystoupit na vrchol ve. Brzy ale dolo ke sporu, kter rozdlil Paany na ty, kte byli pro v, a na ty, co byli proti. Do akce 300 za odstrann monstra, kter Pa hyzd, se zapojilo mnoho slavnch architekt, spisovatel a dalch umlc, nap. Gounod, Maupassant a Dumas syn. Slc podpisov akce poadujc odstrann ve vedly v roce 1910 k vypracovn pln na jej demont, nikdo se ale neodvil v strhnout.Ironi osudu byla v zachrnna za 1.svtov vlky, kdy slouila 1.francouzskmu generlnmu tbu jako dleit centrum pro radiotelegrafn spojen. V ervnu 1949 byly na vrchol ve pipevnny televizn antny, a tak mohla Francie vidt prvn televizn zprvy.

V m ti poschod a z kadho se vm otevr celkov pohled na Pa. Prvn poschod je ve vce 57 m a nachzej se v nm obchody se suvenry, restaurace, kavrna a bufet s rychlm oberstvenm, kino uvdjc filmy o historii ve a pota, kter m vsadu prodvat znmky s oznaenm La Tour Eiffel Paris (10,30 19,30), dle je tam poboka turistick kancele, pepka na vmnu penz a mstnost rezervovan pro mimodn udlosti.

Druh poschod je ve vce 125 m a je odtud nejlep rozhled. Tady najdete obchody, galerie a pepychovou restauraci Julese Verna, kter vm nabz k vhledu menu za 500 f za 1 osobu. Tet patro ve vce 276 m poskytuje panoramatick vhled na znanou st msta. Pro dobrou orientaci jsou tu na zvltn orientan tabuli jet vysvtlivky. Najdete tam tak kancel Salon Tour Eiffel, kterou si Gustav Eiffel postavil pro sebe a kterou uval a do roku 1923, kdy zemel ve vku 91 let. Posledn patro Eiffelovky pat meteorologickmu pracoviti a leteck navigaci.

V pzem, blzko zpadn nohy ve, je mon navtvit strojovnu vtahu. Motory byly instalovan v r. 1899. Pod v se u severnho pile nachz busta Gustava Eiffela od Bourdella.

Technick informace:Pvodn vka: 312 m (na horn sti ve)Aktuln vka (vetn antny): 324 mNejhlub zklady: (sever a zpad) le 15 m podzem. V kadm z tchto zklad, jsou postaveny tyi sloupy zdiva , kter nesou tyi sloupky na kadou nohu z ve, znm jako krokve.Celkov hmotnost: 10.100 tHmotnost elezn konstrukce: 7300 t

Prostor mezi sloupy:1. platforma: 4.415 m22. Vnitn platforma: 1.430 m23. Vnitn platforma: 250 m2Vka platformy:1. platforma: 57 m2. Vnitn platforma: 115 m3. Vnitn platforma: 276 mOsvtlen: 336 600W projektorovch lamp (sodkov vbojky).Poet schod: 1665Poet nt (celkem): 2500000Hmotnost barvy pouvan k ntru: 60 tun pro kad malovnDoba nutn pro malovn: kompletn naten trv sedm let

Poet vtah: 5+jeden soukrom vtah v jinm pili pro "Jules Verne" restauraci a jeden vtah pro zbo v jinm pili). Z druhho patra na vrchol ''duolifts''Rychlost vtahu: 2 m / sekundu.Kapacity vtahSevern pil: 920 osob / hodVchodn pil: 650 osob / hodZpadn pil: 650 osob / hodDuolifts: 1140 osob / hodJules Verne: 10 osob / vstupVtah pro zbo v jinm pili:30 osob, nebo 4 t / vstupPoet osob pracujcch na vi:: 280Restaurace: 240 Suvenry: 50Ostatn: kolem 50Poet analogovch TV stanic: 6Poet volnch digitlnch TV stanic: 30Poet rozhlasovch stanic: 31Poet antn: 120