TURISTICKÝ KLUB SYNTHESIA PARDUBICE, o. s. ODBOR KČT 109209, KLUB ČSTV 3606108 Klášterní 54, 530 02 Pardubice, tksp@seznam.cz, www.tksp.info

Skály Žďárských vrchů Autokarový výlet dne 20.6.2015

Výlet je zařazen do kalendáře akcí 2015 oblasti KČT Pardubický kraj. Všichni účastníci (i nečlenové) jsou úrazově pojištěni na základě smlouvy s ČOV! Je dobré mít s sebou mapu KČT č. 48 „Žďárské vrchy“.

Při tůře se budeme většinou pohybovat mimo civilizaci a je tedy nutné vzít si sebou jídlo a dostatek tekutin. Podle počtu účastníků budou na každého účastníka připadat následující částky: 20 účastníků – 300 Kč, 25 účastníků – 240 Kč, 30 účastníků – 200 Kč, 35 účastníků – 185 Kč, 37 účastníků – 175 Kč, 38 účastníků – 185 Kč, 40 účastníků – 175 Kč, 45 účastníků – 160 Kč, 49 účastníků – 145 Kč. Dotace TKSP činí 120 Kč pro děti členů TKSP a 50 Kč pro dospělé členy. K dnešnímu dni mám přihlášeno pouze 12 účastníků

Celkovou částku kterou budu vybírat dne 17.6. ve Spolkovém domě, ještě upřesním. (předpokládám, že do poloviny května budu znát přesný počet účastníků a návazně tedy cenu za dopravu připadající na jednoho účastníka)

Propozice Ráno odjezd v 6,30 od nádraží v Pardubicích (80 km) na zastávku pod hradem Štarkov u Nového Jimramova (příjezd cca 8,15 hod). Odtud půjdeme po červené značce nahoru na zříceninu hradu Štarkov (0,8 km), po její prohlídce sejdeme bez značek do osady Jimramovské Paseky (1,9 km) a dále půjdeme po červené značce přes Daňkovice (3,5 km) na Buchtův kopec (5,0 km). Pokračujeme dále po červené značce přes Sněžné (6,8 km) a Blatiny na Dráteničky (10,0 km). Odtud pokračujeme dále po červené na Malínskou skálu (11,5 km) a Lisovskou skálu (14,1 km) na rozcestí Devět skal (15,0 km). Z rozcestí půjdeme po žluté na vyhlídku na vrcholu Devíti skal (15,8 km) a dále po modré značce přes Bílou skálu (16,7 km) do Českých Křižánek ke kostelu kde na nás bude čekat autobus. Celkem ujdeme asi 19 km, možné zkrácení o cca 5 km je z rozcestí Dráteničky po zelené do Milov a po silnici do Českých Křižánek. Předpokládaný odjezd autobusu je v 17,00 příjezd do Pardubic po 18,30. Hezké zážitky přeje Zdeněk Pražák. Lázně Bohdaneč 18. 3. 2015

Zajímavosti na trasách

Zřícenina hradu Štarkov, nazývaná též Skály, je hradní zřícenina poblíž Nového Jimramova v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se na vrcholu stejnojmenného kopce (679 m), na kterém se nalézá i přírodní památka Štarkov. Počátky hradu sahají do 14. století, avšak již od konce 15. století je pustý. Do současnosti se dochovaly pozůstatky hradebních zdí i dalších staveb (torzo hranolové a oválné věže, v okolí jsou patrny zbytky valů), je zde patrná prohlubeň po hradním příkopu, na nádvoří lze najít pozůstatky cisterny. V hradním jádře probíhá v současné době archeologický průzkum. Zřícenina je volně přístupná a je chráněna jako kulturní památka České republiky. Hrad pravděpodobně založili páni z Kunštátu, kteří zdejší území získali kolem poloviny 14. století. Zakladatelem hradu byl kolem roku 1380 Archleb z Kunštátu (či Archleb ze Stařechovic). Ten jej roku 1384 předal svému synu Erhardovi a bratru Janovi.Po roce 1415 se Štarkov stal předmětem sporu mezi Erhardovou dcerou Žofkou, která se provdala za Jana Tovačovského z Cimburka, a Kunou z Kunštátu z lysické větve. Ten se neprávem zmocnil hradu. Po dlouhých sporech (roku 1447) nakonec získala zákonná dědička Žofka Štarkov do svého vlastnictví. Za husitských válek se zde schovával oddíl 500 husitů, které odtud chtěl vypudit vévoda Albrecht, což se mu nepodařilo. Poté se Štarkov stal sídlem loupeživého rytíře Jana z Břežan. V roce 1448 byl hrad Janem Tovačovským z Cimburka prodán pernštejnskému purkrabímu Vaňkovi. Jelikož se Vaněk přidal k loupeživým tlupám, byl Štarkov v roce 1456 vykoupen a pobořen. V roce 1464 se uvádí jako „zbořený hrad Skály“.

Buchtův kopec je výrazný vrchol ve Žďárských vrších (813 m). Nachází se 2 km severovýchodně od obce Sněžné a 7 km východně od Devíti skal. Vrchol je zalesněný, bez rozhledu. Rozhled je možný asi z 500 m vzdáleného západního úbočí (Zálesí). Na vrcholu se nachází zdaleka viditelná budova Řízení letového provozu, což činí vrchol nejvyšším obydleným místem na Českomoravské vrchovině

Drátenická skála (Dráteničky či Drátník; v minulosti též Juránkova skála) je přírodní památka ev. č. 704 poblíž obce Sněžné v okrese Žďár nad Sázavou v nadmořské výšce 715 - 775 metrů a tvoří největší dominantu centrální části Žďárských vrchů. Oblast spravuje AOPK Havlíčkův Brod. Důvodem ochrany je typická vrcholová skála s charakteristickým utvářením. Tento význačný skalní útvar, tvořený migmatickými a biotitickými rulami, vznikl vypreparováním z méně odolných okolních hornin procesy mrazového zvětrávání ve starších čtvrtohorách. Rovnoběžným ústupem mrazových srubů byla zformována mohutná 200m dlouhá, avšak poměrně velmi úzká, skalní hradba rozčleněná podél puklin do několika vrcholů, z nichž nejvyšší Sokol dosahuje čisté výšky až 35 m. Mrazovým zvětráváním byl na skále vytvořen 7,5 m dlouhý puklinový tunel a pod skalami ukloněná balvanovitá plošina – kryoplanační terasa, na níž navazuje balvanový proud 50 x 16 m, přecházející v rozvleklé nesouvislé balvanové pokryvy na svazích. Území kolem Drátenické skály o rozloze 1,98 ha je chráněno v kategorii přírodní památka s ochranným pásmem do 50 m od útvaru.

Přírodní památka Malinská skála je výrazný skalní vrchol na hřebeni táhnoucím se z Devíti skal na východ směrem na Dráteníčky. Skály dosahují výšky až 20 m, nejvýznamnějšími skalními útvary jsou Výspa, Srnčí věž, Škuner a Buldok. Z vrcholu skály vynikající rozhled, je možno vidět na Blatiny, Křižánky, Samotín, Sněžné, Buchtův kopec, Paseckou skálu, Drátník (Dráteníčky) či Čtyři

palice. Předmětem ochrany je výrazná skalní skupina s navazujícím balvanovým proudem jako doklad projevů kryogenní modelace nejvyšších rulových hřbetů Žďárských vrchů.

PP Lisovská skála je vrchol v pohoří Žďárské vrchy. Nachází se 3 km jihozápadně od osady Křižánky a 1 km jihovýchodně od Devíti skal. Na vrcholu se nachází rulová skála, která je přírodní památkou, vrchol je zalesněný, bez rozhledu. Spíš, než o samostatný vrchol se jedná o západní předvrchol Křoviny. Předmětem ochrany je rulový skalní útvar s navazujícím kamenným mořem, který je jednou z nejlépe zachovalých ukázek mrazového zvětrávání rul ve vrcholových partiích Žďárských vrchů.

Devět skal (836 m) je nejvyšší vrchol geomorfologického podcelku Žďárských vrchů a druhým nejvyšším vrcholem celé geomorfologické oblasti Českomoravské vrchoviny (po Javořici).

Bílá skála - je skalní útvar a zároveň stejnojmenná přírodní památka nacházející se asi 1 km východně od Devíti skal u turistické značky směrem na Křižánky. Nachází se zde několik lezeckých cest. Letos by měl být vykácen smrkový les obklopující vrcholovou skálu.

Děkujeme sponzorům, za jejichž finanční podpory se akce TKSP uskutečňují: