Ki2osr copiiiiis) e. 6 čtvrtletník

Sernob^l ~"~!T&£astrof a v černo byl s.ké atomové elektrárně ještě jednou

odhalila ukrutnou p r av du s základní vlastností totalitního sys-tému je pohrdání člověkem. Potvrzuje to už sama skutečnost, že se staví elektrárny,.které nenají nutná ochranné opatření .liej-sou peníze pro ochranul.idského adravi^nebot" to neposiluje stá tni aparáte Pohrdání člověkem donutilo sovětské orgány k mlčení,kdyâ se stala tragedie» Áni v SSěíR ani v zahraničí ni-kdo natsyl o n i informován. líakonec^dyž už nešlo utajit prav-čtu,rozměry a následky neštěstí 'byly minimalizovány, ¿čkoliv rychlé 8 spolenlivé informace byly mimořádně důležité pra lid^ skon "bezpečnost,v hrimadně sdělovacích prostředcích vladla laz . A tady vidíme další vlastnost totalitního režimu-nedostek před-stavivosti a odpovědnosti.Dělá ss jenom to (co je důležité pro dnešek.zítra nojaJt budes Prcte nikdo nevzal vážně dřívější upo-¿orněni,sovětského přece» tisku ca ohrožení ěernobylsjsó elek -trámy.Přeto po radioaktivnímu zamířeni Polska, činnost směřu-jící k odvráceni. ěkod byla opožděná a nepostačující.Sejvyšší hodnotou jsou vil«k cíle mocenských orgánů -ělovék je jenoía pro-středkem .Nelze tedy pro h u ^ o J.idí odkázat do ří2e báji sv6tc -vé úspěchy SSSH a neomylnost státního aparátu.Proto chyběly in~ Í D » M f l uvnitř Impária. Pro generála Jaru&elského před X«sjez -áem strany byla důležitéjší normalizace a optimismus.Vyhnal te-dy dc ulic děti a mláděl,aby mohl ř í c i . že v jeno prvomájových manifestacích převládala radost a mládl. Koho ostatně mohl tak snadné donutit,aby se «účastnil slavností.Samozřejmě průvod byl uspořádán také v &yjevě.Hskonec poslední poznámka,Drahá ůerne -byl ská lekce mohl a by se stát výstrahou pro každéhs ,pre promi -nejita a policajta a západního oportunistu.který pohodlně věří , še když aebude dráždit medvěda,proM je svůj život bohatě a bez-pečně,Sovětský t o t a l i s a s ohrožujs všechny-nechrání před nim žt-lezní opona,neenráni výsady ( i když děti policejního aparátu pi-li Iiugol už v pondělí

Kronika Ma2:Opclska,čaB6 12 .i? .1986

MiMauzí informace ' Prvufpotrebou člověka,který se cití ohrožen je maximum in -

formace o tGmt c$ ho ohrožuješ Bez toho nercůže posoudit účin».osÉ ocnranných prostředků & místo věcného Ohodnocení Bituace,rojt se mu v hlavě děsné myšlenky.Evláétlkdyž ví ,a« někdo aná pravdu,uk-rývá ji a aároveů se nàœ snaží namluvít,že nemáme mít strach.

Od polské vládní komise jsme především čekali přesnou odpověď na otázku,jak velké je radioaktivní zamoření a co aro z i nám s naší® dětem. Právě tsskovou základní informaci jsme nedostali; na-hradila ji pseudoinformace a dezinformace. MÎB10 CÍSSLHÍCH ÚDiJO JSMB DOSTALI 0EJCK3 ZPRiVï, noftí-íví Afllr-M vrií TTÍTiFlV RP Š̂ tl "Ï«V fthrflflttfft V VSCQ5'

je? ; "vyskytuje .... _ . . ,

micky aněla taková "utěšující1 ' slova, jako radioaktivní. " m r á c W f¿neexistuje už jednolitý mrak,nýbrž rozptyl-ne nepatrné mráčky") FSriUJX)IKFOKMjíCI BÍLÍ ŠDAJtí^O ZMífíS ©HHOfcóBI,například sdělení,že "stupeň zamoření izotopy jodu je stokrát menší" má vyznat rovni-ce. o dvou neznámých,kam nrúza může dosadit libovolné ¿iselné nod-no ty o

TM)VSFÍ ZiUAOSsNÍ B I L a S B O H S í v a H a S H I U K C L T F E L V S L I C I K a J í I , j a k o " n o r -

1 .

E4Z0HÍ (OPIKlK) č . 6

ma dovolaného z aiiio ře ni,", - - popi .±3Ká úroveň","bezpečná dávka", "nor,'la lni úroveň" a '-přípustná dávit a" (všecbny příklady a jednotíc poradu TV z 3 0 . I V . ) . íomísa používala také OPR^VDOvS IMřOHiliiClií lULí&BURX^kdyby zdroj záření,který tady není,byl.porad aktivní, ! tak běnem ne jbližších deseti dnu úroveň zamořeni. by byla prínaěmá( co to znamená?j 40-krát menši než prahová dávka .Kdy by zdroj byl aktivní 100 dnů . . . " atp. Ješté ke váemu ve zprávách CELiOVS fiBtO CitaTaCilá ZiPORl V IK-I-C HNACÍCH a DO PO KUCENÍCH .Koncentrace jodu- by moula, byt škod-livá pro zdraví,kdyby-se vyskytovala delší dobu,avš«k proto, za má zatímní ráz . . . atd ( A v dalším odstavci takové sdýle-ní: "Pf-itomny ve vzduchu joa muže být škodlivý pro nemiuvnata, děti a těnotne zeny".Teay může" oýt škodlivý,není škodlivý, stejní vnitrně rozporné byly rady gen.Bonezaka.aoy bez zádné-no omezování chodit s dětmi na procházky*dělat výlety,ale a podmínko-., že se nedovolí dětem nrat na travmcic n , j.o ukacn a v pískovištích,vzhledem k tomu,ze lokální můžou být zamořené. To všecnno zesij.ovaio nejasnosti m ocnrožem,odnímalo věrohod-nost utěšujícími & přece pravdivým í} hodnocením situace,puso— Dílo tak» že jsme byli poddajní na nejvíc 1'antastické kiepy. Komise dostala prý ooporučení 1 "maximum informaci,minimum pop-lachu" . Udělala,bonužel, ne oné aby toto pravidlo odvrátit:do — dal« nam to dost obratné tekutinu lugola fale zbavila nas nezbytné pro zoravi dávjty informaci.

Tygoanik Kazowsze c . l 69 ; 8 »5 . 198b

Z procesu žonfede.race pro neztvisl^ Polsko

Třetího března t . r . přesne rok po uvězněni u Krajského sou-du ve var^avé začal proces péti cleni KMP.^řli zavřeni před ro-kem,Po vyplísní dveří soukromého bytu v Cnmlelné ulici ,dovnitř vtrnlo ¿0 funkcionářů ^v byte bylo 10 mužů).Jedna osob«tKenoř Kosu,byl«, prí tom pobitarkdyž se snažila vyhlédnout okně«.Z de-sátí zadrženýcii,tři byli propuštěni po výsleanu ve vězeni v Ka-kowiecke ulici,avema-ujulícím mimo Varšavu-byl uložen policejní dozor a vůči pěti ostatním bylo zahájeno vyšetřováni,které v případě L.Mócaulškého a dalších bylo ukončeno 2»srpna minulého roku a předáno soudu,

V soudní síni ( č . 246 ) byla přítomná pouze bližší rodina a ta-ké vzhledem k " specifickým okolnostem"(slova soudce Aleksandro-va)skupina TV a fotoreportérů CAF (Ústřední fotografická agence) Další skupina s magnaiakem,vedena plukovníkem Rudyszem»byla umis těna ve 'vedlejší místnosti.Bezpečnost obžalovaných chránily ba-rikadv z lavic,hledáné ZQIUOfStB a pol ici .

Obžalobu přečetla prokuratorka Detko-Jackowska,podporovaná pr slulou prokur. Bardonovou.advokáti de VirionjSendo.Fecfat.Ándrze jev/ski,iiauman,Bijat a Piot.rov/ski ptali sa na zdravotní stav obža lovaných.Ukázalo jse,že iloczulsiti onemocněl ve vězeni a měl poško sený sluch,Szamaííski onemocněl kurdějí^žaludečními vředy a pod -"¿tatně se mu zvýšil tlak,j£ról měl souchotiny a Síomka nemá prav-du,když říká,že své souchotiny vděčí věznici,pak zase pravidelné bolesti hlavy u :,VÓjcika,způsoben'é rozštěpením krčních obrátku, to usní Žádná namoč• ^Saud změnil pořádek vyslýcháni obžalovaných, s čím nesouhlasil V/ójcik a odmítl vypovídat.Přečetly se tedy proto koly.Pak vypovídal A.dzamanski.Ha otáčku jestli .se přiznává k vi ně odpověděl :Posuzuji vinu v mravr.ich kategočiích h k takové se nopvizňévám. Naproti tomu přiznávám se k členství iíriP a k čirii/os

HÍ20RY ( O P I N I S ) 6 . 6

ti na je ji püd^Kdybyclioia se podívali Da věc v pra valch katego-rich-Östava Hiß - nepatřil jsem k illerální organizaci,nýbrž byl jsem Slenem politické strany,která,jako tahová nemůže být íllegální. Vzhledem k tomu,že se Szamanski a sXomka cítili špatně eoud odložil přelíčení na příští don a tímto skončil první týden procesu.Obžalovaní byli doprovázeni do sálu v pou-tech, Ha návrh advokáta de Vírion na nepcutání,byii rozpouta-vání před vchodem Czadnimi dveřmi).Nedostižným vtipkéřem jeví ße lékař z vyšetřovací vazby Jacek i'imanty,který byl píitonen kvůli zdravotnímu stavu Szomanského a SJiomky.Ünavu a nedosta-tek soustředěnosti u prvního z nich po pronikavém vyretřování vyloučil. Druhému doporučil změnit sedadlo z tvrdého na aětké. Příštího dne Síomka objevil se na přelíčeni e vysokou horeč -kou,Dostal_povoleni na pasivní účast.Nevypovídal také z j i -ných duvodú, totiž ve vězení býly mu zabavené poznámky,které dělal,když se připravoval k obhajobě.

Lesaek üocaulski vypovídal ve středu a čtvrtek C5-*6-03). Nepřiznal se k vině.Prohlásil tže ÜNP působily v mezích zéko -na.Oetava nezakazuje tvořit politické struny,nevyžaduje se je-jich registrace» 0 legalitě organizace nemůže uvažovat soud , nýbrž příslušný administrační orgán.Soud měl by so zajímat pou-ze tím zda metody působení nejsou v rozporu se zákonsm»2dur.as-nil primát morálky nad politikou,jako podmínku podstivcsti v boj i . Tvrdil,že tento proces^miři k identifikaci KNP se zloči-neckou skupinou.Svou výpověď*skončil těmito siovy: ( . , . )Mám právo kritizovat a nesouhlasit,žít politicky,ne jenoax biologic-ký ( . . . ) To aecí proces íliP nebo Hoczuiského,ale proces zkoumá-ni legitimity PLR.

Tygodnik Gifos Wolnego Robotnika 5 . 146; 15 . 3 . 1986

Rozsudky...v p.rocesu KKP

Byly vjneseny rozsudky v procesu KííP.22 dubna Jírajský soud uložil následující trestyi Leszkowi aoczulskému 4 roky,Kryšto-fovi ^Královi a Ádamovi S l W c ě 2,5- rokú,ji.Sa&maiiskému a Dariuazo-v4 svójcikovi 2 rokj odnětí sv^bodj. Z posledního s]j>va obžalovaných s L.ííocaulsKii "Vjtakové ^ituaciĚv jaké je polský národ,musi se na-jít strena,které bude mít odvahu k celkovému adporu.Á je .Je to konfederace prö nezávislé Polsko, Musí být strana,která odvážně položí otázku nszávislosti.Musi být stsana,která vytvoří alter -nativni program, íiusi být strana,Která bude mít přesvědčení a ví-ru ve vítězství. Je to fflP.Před sedmi laty jsme začínati práci nad doklady Konfederace1 stanovy,Ideovou deklaraci a wktem pro -hlááeni KUP ( . . . ) Před sedmi let^ jsme napsali i"Jsme dalži gene-race . . . " Prošlo 3edm let.Dnes uz někdo řiké i"My jsme další ge-nerace Za hami se postavila dalši generace ( . . . ) J e - l i $Cto generace.která má strach deklarovat svou věrnost polsku? Boji se deklaraci na školních oslavách,aj.e nebojí se ji deklarovat utr -pěním a bolestí,za mřížemi věznic.Je taková píseň- n a š e n i -koliv v a š e - "Hodili jsm« na nraniei . . . " A oni ssoa nehodili (uhašuje na Króla,Wó jcika.üZomku) . Je^to jejich pí seň„TaJt konči tento proces.Možná,že konči epocha,možná 1 pro aas věznice bude znamenat Jíonoc.Rozsudky nejsou aúležité.íiy odcházíme odtud svo ~ bodni,se zvoanutyw uuletij s pocitem silněné povinnostituá&8 néco co nám nikdo novezme-žádiá mříže,žádný strážník.Jsae miliónová část toho národa,jsme z jcno krve,jsme kost z jeho kosti,jame der.

3.

i*À?ORï (OťliilS) e . 6

i jeho d.eetju. A a ť ten. národ bude ještě jednou odsouzen". •Lry.^tDÍ ¿rol i "Jinde spory o tirai' státu už dávno probíhají v lavicicQ pailamentu,ve sněmovnách,kongresech. a 'v Polsku náhražkou parlamentu je vy šo ti' ovací vasba.a soudní sin . Je tedy potřeba podívat se na tento proces z šíršího hlediska, položit otázku ;pi'oí? Pro S existují v Polsku političtí véz-;iové,proč existuje opozice-které se odmítá toto jméno ?

( . . . ) Státní moc říká i nezatékáme sa vyjadřování názorů, jeja> si za porušování verejnéao pořádku (. . .Jliení na světě opozice , která dle p.Urbana a p.itórdonové, neporušovala by veřejní po-řádek « neponižovala moc. Gen. de Gaulle říkával o nepokojecïi "Normální věc, v sezoně se splávky chvějí" ( . . . ) . V e Francii , v dnešní V.republica existuje fiokonce formulka,používaná v situaci,když set v parlamentu nedá utvořit vládu a vynlašuje se nové volby. Teto formulka zní ) Odvolejme se na národ,ne-bot'menší zlo je vzdát se noci než přivést stát ke kr iz i . A Polsko ? y Polsku vláda zavadí nikoliv řád,jen nepořádek, a hlasy odvolání se na nároa jsou považované za důklad a^entur-nosti těcn,kteří je vyslovuji» Svobodné v?lby řešily by přeca tuhle otázku. Volby,kterých by se zúčastnili vàichciíkomuDlsté, socialisté,lidovci,křestanska demokrate.všichni î pravice,sfcied a levice ( . . . ) Můžu zopakovat po jedním z těcn,Kteří mě učili myslet -vl.BukSV-ekým sPtají se mé jestli jsem z tábora levice aneoo pravice..uí-dé, já jsem z koncentračního tábora. v koncentračním tábore a ve. vesnici aro^unce znanená důstojnost, urážet^luvit pravdu a vzpoura -boj za svobodu.Přesto, ïa ge stráz-ní vež lépe viditelná-náslouché so tem,kteří sedí v barácích. *• jidam ¿^omka : " . . . Rozhodovali jsme se pro působení v KíiP s pl-ny^*vědomÍE~ócnrožení,dokonce brali jamy v uvahu nutnost uvěaně-* ní¿protože jiná^důsledná a účinná cesta ke svoooanénu Polsku pros-té není ( . . . ) Józef Pilsudski poznamenal kdysi výstižně,ie Poláci by chtěli svobodu za cenu jednoho groše & jedné kapKy krve. Jíy dáváme příklad potřfeby obětavosti na kaide etapě a stupni &épasu a jame s to-kc^by bylo třeba-položit vlastní zívat na oitáři mi-lované vlasti ( . . . ) V této síni nezopakuje se,samozřejaě,prece.-dsns snemovného soudu stejne nesuverénního království polského t

kde za veaení kancléře Bieii-nského v r .l826 přiélo se k názore , ze v Polsku nelze odsoudit plukovníka Krzyžanowského pro sn&ňiu uskutečnění né pro s té nezávislosti ťoxska. S politicko-propagat -nich důvodu ja nutné uznat nás za zlocince.Bude to však pjrrku-sovské vítězství,které se obrati proti strůjců® sistamatického ziocinu pachanéůo na polskem nároau . . . "

£arluoz wójcík i Prokurátor ríkájže mocenské orgány nikdy nesouh-lasí s~nA.rodním"aorozuniením podle tez ahP, ie cntejl dorozumění je-diné 5 těmi,ktexi chtějí budovat socialismus .Já nacací Duaovat socialismus^nemám socialistické přesvedžeal & nehodím se k tofflu. íigmam-li proto právo dělat to,co povazuji za oprávněné pře vlast a co mi napovíoé pocit občanské povinnosti a svedouii. ItejaeBi-li proto hodní- Polákem.aáriveň já, jak mi přátelé }máme k toríu. právo * nenoalítme so ho vzctat.Lze nái> uvěznit a ucpat nám ûstft (

tú.e naše mjslenk^ se nedají uv«znit <1 ucpttt.Onjr budou křičet samé. XXXjfXXXXXXXx.

.Návrhy prokuratury směřovaly k uznání ¿JiP za crgealzaci ,ktesé cí-lem nyl přestupek podstavec ¿76 tzy.Tímto cLlem rnůlo být rosilřť— vání ViTialného neklidu (odit.28^a Sl tz) lubližování a ponižová-ní najvysšlca státních orgánů (odst.iíTO tz) pomoci tisku ^ocíst« 2?? tz) so Godwtecne narušovalo o os ï.AS zákona o tiskovém právu.

Nlzosr (oph;is) č . 6

Obhájci ; Tadeáš rte Virioi>tBdwerd '.Vende,Jiří Sauman,Vitold í«ríet ,Patr Andr^-ejewski^sszek Pí o tro weki během dvou dnů podřeďovelí základní anrílýae námitky prokuratury a postupně je zavrhovali.Vysvětlovali,že odst.2?6 je odvozen z kriminál-ních přestupků,týká se tlup a spiknuti .I vojenský soud zalítl v pevním procesu takovou možnost,když uznal,že konečným cílecí působení KSP měla být nezávislost.Velmi zajímavá byla polemi-ka z odstj 262 a,nazvaném v soudní síni "veledileia socialis -• tické právnické mysli . " Veřejné nepokoje můžou mít růj&cý ráz. Bývají nepokoje s destruktivními následky,ale jsou i t&Jfové ¿tere nesou s sebou nové,formují pokrok.Pokrok se nikdy na -rodí ze stagaace. Jeden z obhájců ptal se jestli manifestace navs&ující na historické údaje může být považovaná souČ&st neklíduj nebot jeatii by o neklidu měla svědčit přítomnost dávu, to jak hodnotit zástupy pozdravujících Svatého otce.ne-bo fanoušků vit a. j í cích fotbalisty V Je třeba odlišit veřejný neklid od neklidu moci. To moc považuje jeden májový průvod za Etžlesužcí klidu a druhý zas-neklidu, Keoprávněná je také-námitks o ponižováni státních orgánů.Jestli politický fuh -kcionéř mluví o t o t a l i t a r i d e m o k r a t i c k é m zřízení a aro-ganci moci, to na půdě politického boje tahové pojmy ¿sou pří-pustné. 1 porušení tiskového zákona je pochybné,nebot předsta-vované spisy jíiíP byly po interní potřeby a proto nevyžadova-ly souhlas cenzury & rozšiřování.

Obhágcí říkali o potřebě svobody.Sviboda v každém zákonodář -ství je omezovaná.Jdé však o to, aby jej .právo héznásilnova-lOíLddé mají nárok na hlásáni svých "názorů.Zaručuje to Ústava PLH a také pakt^ politických a občansKých práv.Ta aáruka ne -byla ustanovena pro zástupce mocijnýbrž pro ochranu l id i od« lišných názoru. Pluralismus je take v zájmu moei.M.FsRaiíffwski

a L.ičoczwlski skoro ve stejné době napsali své knihy .První-"Polsko na prahu let osmdesátých"» druhý-"Hsvoluce bea revolu-

č n í ! když uplatnili různá východiska došli ke stejnému sá= věru,Žs Polsku hrozí společenský výbuch,že reformy jsou nutné. V obraně legality JUiF advokáti připomněli,že ústava poskytuje právo tvořit politické organizace.Všechny strany působ! ná základě stejných práv. 1 když v současné době nejvyšší sně-movní zákon privilegovuje P^Ifci, to odstavec 106 ústavy při-pouští jeho změnu. Trestní zákon nemůže být regulátorem politixy.V 'demokratic-kých státech zasahuje do politiky jen tehdy,kdy v rámci po-litické Činnosti byl spáchán kriminální, přestupek » využitím terroruívyiěračství,odposlouchávání atp.Selse v soudm siní

soudit oprávněnost politických programů.Tyto programy veri-fikuje život.Tamfkáe v soudní síni se rozhoduj® o oprávněnosti politicirýcn programů,demokrace je odsouzená a jde do věšení. Tři obžalováni v tomto procesu to lidé velmi mledí.Qtázky , na které se hledají odpovědi,když je něitomu 30 leteot®Kky ty-kající1 se dsmo^race byly položeny poprvé studenty v 1968 r t

Oápověďze strany moci nebyla.íi mladí lidé položili tyto otázky v 1ÍJ80 roceiFak vyšli do ulic a postihl je slzotvor-ný plyn.Je to strasné(Jídyž mladý' ělověa. řiká na adresu soudu že nemá iluzi«Adyž ví tže znovu nedostane odp->věd»VšichSii ob-hájci návrhů val J, ospravedlněni Obviněných.

x.xxxxxxxxxx trajSKý soud při vynášeni rozsudKu změnil právní, kvaiiriK^ci činu ObŽaiov&nýeh.Zamítl odst.276 tz a uznal ¿HP za orgasi ; » zaci jejíž řéa měl zůstat utajený vůči fitetňi» ;prg§nům(o(íst, 2?8 %1 i 2" ,

5.

NÍZOHY IOPIKIÜ ) ö . 6

UoezulsKému přidal o as t . 60 ( reci dl v., > .Uts^anost ÍHP měla vyplý-vat z otsaím s-fcaaovýcn, z toho že nabyla zasáná jména a adresy všech členů,že kartotéky byly Šifrované a vůdci používali pseu-donymy. Podle soudu je Ol? antisocialisticko« skupinou.Je ji program s hlavním heslem nazávislosti a suverenity byl jenom propagačním prvkem vypočtěném na při táno vání, stoupenců, V polemice s argu-menty týkajícími, se legality KUP, eoud prohlásil,že jako strana nemůže být registrovaná na základě zákona o společnostech a od-stavec 3 ústavy vyjmenovává strany,které působí v rámci PHíťO (patriotické hnutí národního obrozenl)íPSDS,SLS a DS.Je to plný sssnsauJedině registrované strany mají právo působit. V politic-kýcn kategorich boj takovými stranami jako KJ)P musí být veden. Obhájci D.ivójcika a A.iizamanského navrhovali uvolnění jejicn klienty vzhledem k špatnému zdraví a těžké rodinně situaci . Soud tyto návrhy zamítl¡protoze považuje jejich činy za spoie—

(Polemika s článkem ¿.Grodkovskěho "Polska otázka-němci") Kázory č.5

Potřebujeme novou Ostpolitik ?

Úvodem zkusmě v hlavních zásadach vyložit myšleni nynější fáze východní bonnské politiky, Základní německá otázka je překonat,-vzniklé po II» světové válce, rozdělení Hémecka. Samozíějmé,nové sjednocení by mohlo být výsledkem nové po-litické konfigurace v Evropě,což není reálné v blíaké časové perspektivě .Je tedy třeba pracovat aDy vznikla možnost ta-kovéhoto řešení.Proto je důležité udržování jednoty německé-ho národa ; spoiečenškeno pocitu totožnosti, kulturního a ta-ké nospodářsgéhn spojení.Tvoření pevné šité vztanů mezi HSR a WöK,a obecněji -mezi Východem a Západem - je v životním záj-mu Hémeeka,ala i Bwropy a světového míru, uvolnění musi být základem německé politiky. US t ak o vě "iír o v53T^obečnST"n9 švuz^e s to uto "mýšle nko u ne souh-lasit . Avšak vzniklá důležitá otázka i jak realizovat uvolně-ni, jak pronlubovat ony styky a - co pro nás je velmi závážné-zda jt^e o vatahy mezi státy a viédsrai nebo isiezi národy ?

Záp&doněméčti a zvlášťsociáldemokratičti politikové vy-cnázejí z předpokladu,že utužováni meziněmeckých vztwhů je možné jen cestou aielogu s vládou anti(což musí akceptovat S&íK* Proto dooré styk^ s Moskvou jsou pro Měmecků "nedůležitějším

k " a p a k Berlín,případně taJsé íarsava nebo Prahac Je třeba dát »a pravdu,ze tímto způsooen. západe německá po-

litika zaznamenala jisíé úspécny.Berlínská zed už není nepro-stupná. a acigsliv tam pořád přicházejí o život liaé,vetší jsou možnosti cestováni a výměny mezí Hs>B a HŮŘ,Také proces štěpe-ní nemeckéno národa'ne. dVé Části,pokud nem. Zastaven, je aspon

•přibraděn. Jakou cenu platí liemecKO za tytc úspěchj V £ředavším muse-

lo se zi-ici staré doktríny SPB "směny ose to« suližení" .Dnes se mluví o sblížení,ale už se nemluví o zméne.Západenemečti politikové, z vláSt s ¡SFD, a a ne j důle Si t ě j š i podmintu poísr&£o~

censky značně nebezpefine

G,Kanat

ňÁzoaí (OPIHIÍ; ) c» &

váni v nynějším kursu povazují stabilizaci iioeneckero sé « J&-mzelskéno vlády.Příklady podporování "normalizace" v Poisku jsou všeOMcné známy,přípomaňme tgdy jenom nejnovější¡nedáv-nou návštěvu mfcy ťue as,mistopř ejfe a oky ně parl«jn*ntaxní rrakc« SPDíPrijeta da ťo-Lsiza jenea p r o t o , s a setkala s OVZZ", a v nadšeném intex-viewu oznámiíafze doporučí západonemscké csi-tralí DG±s usnám nového odooro véno hnutí za jediného a auten-tického reprgzentanttí. polských pracujicica.uost.Kužsse být ta-dy překvapeni,ze opít

J ^ J S S . a j g t i r a c ^Mouba zq.^l odn^ obětovaný novénu ně-• g •••, ••. jg... i-uauaténi \

Stel.:i to dopacdo v H ^ a l T o T k d j ž skončila I.svěfcová válka^ Článek S.Grcdkawskéht) končí slovy j"Jde tak..', o to s ( „ „ „ )

abychoa si ánvtjdlí představit,že "východní uolitika" tako -vých lidí jako Willjř Brandt (také Genschar a Koll) ,kteří usi-luji. o odstranění překážek,těsnější spolupráci a o nové nostijtaková politika je i v našem dlouhodobém zájmu",Sku » tečně nová Ostpolítik zahájena před 15 léty SPD uznáním na-šich západních hranic,velmi přispěla k polske-něKockému saí-ř«B,í.ÁvS&k od té doby situace,zvlášť"v Pslsku,ss »esmírně změnila a východní politika se ji nevyrovnává'v kroku»

Občas "superiorita" některých západoněmeckých polctiků je rozcilující est9jnš,jako naši komunisté,znají léps co by pol~ ská^vařejnost mála dělat, a co js pro ní příznivé»Paláci ne-touží pře a.aby se jejích zem stala druhou KDR-správně řlzet-nýrs, zdánlivě stabilní«,bohatým policejním stá tes »kterého re-akce lze předvídat a který nikoho nevystavuje obtížné volbě mravních hodnot.Mají však naše námitky proti západoněmecké východní politice jenom mravní ráz ?

V myšleni smoha západeněmeckých politiků se částo přah » l iší fakt,že v Polsku hřbitovní kl id nikdy nebude»Od Il.svě-tové války polský kotel dosti pravidelně .;ypí.Pokud se něco v systému mění,není to výsledek normálního fungování macha-nisaů adaptace a rozvoje , neboť takové ns jsou,nýbrž výsledek, krize,kteri otřásá nejen Polskem.Dlouhodobá stabilizace v Polsku a Svropě závisí tedy od toho zda, polský kotal bude, mít automatické regjIač ní __ri.iechanis my_ .oe-silne uzavírací viao. " ™ Tyto mechanismy musí respektovat subjektivitu národa a mít demokratický rás.fakový je práva cil Solidarity,hebo šíř -polské opozice,Eelas ji tedy považovat za faktor dostabili-zace-naopak- za ten,který usiluje o důvěryhodnou a trvalou stabilizaci , který tak chapané stabilizaci chce a dovede slouft žit,Čekali bychoa tedy nejen pochopení a sympatii,ale i sku-tečnou podporu.Přesto o publikovaném nedávno programovém článku prof . íhmke,ve kterém je vykládá východní politika 3PD,čteme,že východoevrnpští "dasidénti" ,jako Charta 77 ne-íio Solidarita j30u činitele destabilisace.

Jde snad o to,Se styky s opozicí ittusí ochladit teplotu oficiálních vztahů.Ale opravdu musí V 'Jelo by se tady připomenout několik obecnějších záležitosti, Hejen ESP,ale i 3SoR - vidíme to dnes iř<etelně-rozumí,že jo' na uvolíieaí "odsouzen " .Přes všechny ¿asandřiny věštby "vy-hrožováni" jívťíjskva se vrátila ke konferenčnímu stolu,ačkoli v byly instalovány Pershingy a UbÁ pokračuje ve svém probránu kosmické obrany, U nás J»Urban kladně hodnotil návitěvu britského ministra Howe*a v Polsku,presto žc se on setií'ai.

I,' ,v^oTnopoiskia Poroau^iei.ic ¿wi^zków Zíi^ridůwych-Vyepolskó

dorozumění odborových hnutí - nové 1-íjíI

7.

1\*20EX (CPIIilá ) č . 6

ie zástupci opozice a položil věnec zia hrob ¿něze Popieluszk&. stejně to bylo s návštěvou italského ministra zahraničních věci ;jiureo itiho.

.,0iQ-a:doté vlády povazuji dobré styky se^ápadgm za ne z bytné a ,isou s to zaplatit za n a c i s t o u cenu. dusíme je jenom k tomu donutit.

Je žnámo,že každá změna v sovětsKěm bloku vyžaduje souh-xas^oskvy .Ovšem něco jiné je žádat změny a něco jiné přes-vědčovat Moskvu,Se by se měla se vzniklou.spoléčensko-poliff-caou situaci smířit. - •

Keni tomu ťak,že například katolická církev v Polsku vděčí za svou pozici SSSH.Cna j i těžce vybojovala a Sovětský Svaz mu-sei to akceptovat.

A na konec třetí věc,raožna nejdůležitější.V preambuli ús-tavy je vyšším cílem "dosažení" cestou svobodného sebe -urcem jednoty a nezávislosti EěmscjKa", Sjednoceni HěmecKa ne-bude dosázeno - jen si nedělejme iluzi - na besedě u piva.U komunistické moci lze získat změnu devizových předpisu pro návštěvníky z 1Í3K,novou amnestii nebo propouštění na Západ další skupiny ridí - a to je téměř všechno,pokud jde o mog -nosti nynější Ostpolitik»

áiabitnějěí diplomatická jednání v aoskvě nebo heroině mo-hou siit úspěch jenom tehdy,když je buae podporovat siliiý,au-tentický a vyslovený nátlak společenských s i l w t , Aby-se do sáhlo sjednocení "cestou svobodného sebeurčéní" musí východní IVěmci zaujmout jiné stanovisko. Slovem

naděje na úspěšné řešeni německé otázky ne.isou v proměně Pol-y a v druaoua j3E, . KX)R y dřuKe"l>ň"lsko ^' Pro tuto otázku" důle ž i t ě j s © mne, IS~nepo¥orných v ftDií než odchod do IÍSR 10C zástupců mírového hnutí.Pokud od konce' 60» let nová východní politika realizovala ve velkém měřítku zájmy obou národů - polského a německéno,nyní přišla o své cíletrozmach,dlouhodobou perspektivu a pocit reality.

Možná a účinná je vsak jiná Ostpolitik,taková,která nejde proti polským snahám.Měla by to být politika vedsná skutečné a utsjen verbálně, " zdola " , tedy neomezující se jenom na styky s nocí, ale podporující'osvobozenecká-a demokratická usilová-ní společenských sil IiDK,Polska a jiných zemi Východní iťvropy.

íygodnik áíazoiwsze č .166 10 . 04 . 1986

Z roznovoru Primasa íjlempa. z Bernardem ¿¡argueritto pro " l e Fi^aro'.' O'ť.-Byla" vedena různá jednání tykající se právního stetusu

církve,jeho působení ve školeen,zemědélské fundace.vše-chno , pokud vím,bylo domluveno na úrovni expertů a potom jako by se na to zapomnělo,anulovalo.Jak tomu rozumět, jaká je v tom logika ?

Od.-Tady není žádná l o g i k y tady je dialektika.ío-jsou ty pa-r a d o x , k t e r é vyvracejí prácí založenou na logickém spu-sobu myšXenís

Ot.- Nelogická dialektika ? Od.-"Dialektikii není logická,má jiné normy,zakládá se na vý-

voji historického vědomi.Každý si Všimne tono,ze mezi nla-..sánými hesly o naproste náboženské svobodě Občanů ( . . O a prajd existuje rozpor.Tento rozpor se- nevysvětluje logikou, nýbrž vývojem "nistorického vědomí".Ukazuje se tedy,Se "his-torické vědomí" ještě "nedospělo"«, rozhodnutí" se odkládá, Ta-tová dialektikaí•

./ydojc ;,,T,:J.. 8 s