DUDES &BARBIES

Nejen o tom, jak nás zachránil před frontami v supermarketu

led

en +

úno

r 2

020

#dbnewsfeed

D & B V O L . 1 9 D & B V O L . 1 9

2

EditorialAhoj všichni,

Povedlo se nám to, vstoupili jsme do roku 2020 a každý den

se dál budíme starší, než den jsme byli den předešlý. Jupí.

Schválně, kolikrát vám někdo popřál úspěšný vstup do

nového roku? Přitom vstoupit do něj bylo to nejmenší a stalo

se to úplně bez našeho přičinění ( kvůli Silvestru u mnohých

z nás i bez našeho plného vědomí! :-) )

Ne, nemáme pro vás v prvním čísle letošního roku návod na

život, ani top deset předsevzetí, který si musíte dát, abyste

2020 nejen úspěšně odstartovali, ale i prožili. Pár úspěšných

lidí jsme ale vyzpovídali, tak třeba někde mezi řádky nějaký

tajný tip najdete!

Tomáš Čupr prozradil, co stojí za tím, že se Rohlík stal nedílnou

součástí našich životů, Matt, kterýho znáte z kavárny, se

zase svěřil, jak budoval svůj vysněný gym, který ze začátku

vypadal všelijak, jen ne úspěšně. A v nové rubrice Akvárko

vám budeme přinášet výtah toho nejzajímavějšího, co se

u nás točilo do podcastů!

Krásné a úspěšné, ať už to pro vás znamená cokoliv, všechny

další dny zbytku našeho života!

.03Akvárko: Výběr z podcastů

.04Radlická žije! Čím?

.07Espresso 21. století z FiftyBeans

.08Nový menu v Kavárně co hledá jméno

.13Vysněný tenisky z Footshopu

.09O úspěchu s Tomášem Čuprem

.06Albinus Grammar & Jiří Peters : The Concrete Things

.11Sector můžete mít sami pro sebe

.15Contagious: Každá mince má dvě strany

.17Jak se vaří v minipivovaru Permon

.12Klasick Wheels ohlédnutí za 2019

.05Úspěšný filmy podle Pidikina

.19Cesta za snem AlphaGym

Kavá

rna

co h

ledá

jmén

oVn

itrob

lock

Sepsala: Kateřina AndrlováZa foťákem stál: Vojta Tesárek & Magda TobolovaDala do kupy: David Tschorn

Chcete nás z  jakéhokoliv důvodu kontaktovat? Nebo napsat feedback? Neváhejte a pište na noviny@dudesandbarbies.cz.

Staňte se součástí Dudes & Babies novin! Fotíte si u nás selfíčko, latte art našich baristů nebo ta najfotogeničtější vejce ve městě?

Přidejte na Instagramu #dbnewsfeed !

D & B V O L . 1 9 D & B V O L . 1 9

43

AKVÁRKOProti Proudu s Danem Tržilem

Všimli jste si někdy prosklené místnosti v srdci Vnitroblocku?

Možná jste pili kafe přímo vedle ní v momentě, kdy se za jejími zdmi

(a skly) odehrával rozhovor, který jste si později pustili do sluchátek

cestou tramvají...

Od letošního podzimu tu totiž své podcasty nahrává Dan Tržil, který stál

u vzniku a popularizace podcastů v Česku. Jeho podcasty patří mezi

ty nejposlouchanější a nejdéle nahrávané. Stačí otevřít Spotify, Apple

Podcast nebo jiné podcastové aplikace a najít si třeba jeho pořad Proti

Proudu.

Jedním z jeho hostů byl třeba Bohumil “Bob” Kartous. Profesní ak-

tivity Boba vydají za několik plných úvazků různých lidí. Mimo to, že

je vedoucím komunikace a analýzy vzdělávací politiky ve společnosti

EDUin, tak je mluvčí Českých elfů, aktivistické skupiny bojující proti ší-

ření dezinformací v českém kyberprostoru.

Jak se mění naše životy a životy našich dětí v souvislosti se stále větším vlivem digitálních technologií na náš život?

Naše děti mají menší pozornost a jsou vystavovány daleko většímu

množství informací. Přirozená aktivita, jako třeba socializování se byla

dávno přesunuta z venku, z reálného světa a hřišť, které jsme znali my

jako děti, do digitálního světa.

Jak na takové změny připravit své děti a připravit se i jako rodič?

Je důležité jít svým dětem příkladem a nespoléhat na to, co jim ří-

káme. Děti jsou daleko více naladěny na příklad, který jim dáváme.

Také je důležité umět přiznat vlastní chybu a snížit se na úroveň dítěte,

obzvlášť v oblasti technologií, je potřeba doptávat se svých dětí, co ve

svém digitálním prostoru dělají a třeba je poprosit, aby nám to ukázali…

To je způsob, jak pronikat do jejich světa, ke kterému řada z nás má

prostě daleko.

Pokud vás zajímá, jak lépe přemýšlet o dnešním proměnlivém světě,

jak vychovávat své děti nebo třeba jak je to s bezpečností českého ky-

berprostoru, tak si nenechte ujít tuto epizodu podcastu Proti Proudu!

Dalším Danovým hostem v Akvárku byl Filip Molčan. Filip je “sériový

podnikatel”, který byl zařazen do žebříčku 100 nejinovativnějších Ev-

ropanů. Jeho firma Good Sailors, která na trhu působí už 17 let, za-

městnává handicapované IT specialisty. V rozhovoru s Filipem uslyšíte

spoustu silných myšlenek o tom, co člověk může dělat se svým časem,

jak dospět k tomu, co v životě doopravdy chceme a jak žít a podnikat

z roubenky v Českém Švýcarsku.

V čem pozoruješ proměny v podnikání?

Myslím, že podnikat může každý a vidím trend v tom, že se rozmáhá

daleko víc sociální podnikání, společnosti se daleko více zajímají o do-

pad jejich podnikání na společnost i svět. Snad už nikdo nevidí podni-

kání jen jako cestu, jak přijít k penězům. A snad se tento trend bude

rozšiřovat i s tím, že podnikat je dnes snazší díky technologiím.

Filipe, působíš na mě jako člověk, co naprosto přesně ví, co v životě chce dělat. Hodně lidí s tím zápasí, jak jsi na to ty přišel?

Když 17 let pracujete s lidmi s handicapem a vidíte, jak jasné priori-

ty mají často díky okolnostem jejich života, tak vás to nutí přemýšlet

o tom, co je doopravdy důležité i pro vás. ▪

Radlická kultovní sportovna

Že jsme z bývalé drážní budovy udělali multifunkčí prostor, ve kterém se odehrávají nejrůznější eventy, asi dávno víte. Všechno, na co si jen dokážete vzpomenout, se u nás už odehrálo: svatba včetně obřadu, zapíjení miminek, maturitáky, vánoční večírky, techno párty, zpívání teenagerů ve sboru a ano, i pohřeb.

Protože je tohle číslo o úspěchu, chtěli jsme si vzpomenout na ten

největší náš, ale nakonec nám došlo, že nejde vypíchnout jen jeden.

Bez jediné předchozí zkušenosti s řízením podniku zvládáme fungovat

skoro čtyři roky!

Úspěch, i když trochu hořkej, je, že nás sice zavřeli skoro na dva roky,

ale my jsme to nevzdali a největším hnacím motorem pro nás byla

hlavně velká láska nejen k samotnýmu prostoru, ale hlavně k obrovský

skupině lidí, která nás podporuje a sama naše eventy pravidelně na-

vštěvuje. Nevzdali jsme to a bojujeme pořád dál, abychom tu pro vás

zůstali co nejdéle…. vlastně do posledního dne. Původně jsme měli mít

Radlickou asi na půl roku a přitom jsme letos na Silvestra oslavili už

6 narozeniny a naše miminko by bylo pomalu zralý jít do školy. Škola

je to ale především pro nás všechny, celou dobu!

Radlická kulturní sportovna odstartovala celý kolotoč, který se dneska

jmenuje Dudes & Barbies. Je to náš první projekt a díky němu se ná-

sledně podařilo otevřít Kavárnu co hledá jméno a Vnitroblock.

Pro nás už je dneska Radlická KULTOVNÍ sportovna! ▪

photo credit: Freecolina

Autorkou ilustrací je Karolína Urbánková, studio-arte.cz

D & B V O L . 1 9

5

D & B V O L . 1 9

6

Jak se pozná úspěšný film?Je brzký léto roku 1994 a před kinem v Mansfieldu na severu Ohia se tvoří dlouhá fronta lidí, v níž někteří čekají i tři hodiny. Lístky na premiéru toužebně očekávaného filmu se rozebraly rychleji než koblihy na politický akci a sál kina se zaplnil k prasknutí.

Film Vykoupení z věznice Shawshank, který se točil právě v Mansfieldu,

a spousta těch lidí, kteří sedí v sále, si v něm i zahrálo, se totiž stalo

kasovním propadákem.

Při rozpočtu 26 milionů dolarů na sebe film nevydělal a to i přesto,

že si ho kritika zamilovala a jeho kvalit si všimla i početná oscarová

komise.

Jedním rychlým soudem bychom mohli označit tenhle film za neú-

špešný.

Své diváky se mu podařilo najít až na domácím videu a při početných

reprízách v televizi.

Takových případů je spousta a dost často se to týká filmů, které s chutí

označujeme jako kultovní.

Smutný osud propadáku potkal třeba i Klub rváčů, který nevydělal ani

půlku ze svého rozpočtu. Přitom snad téměř každý ví, co je prvním

pravidlem Klubu rváčů.

Nabízí se tak otázka, jak se pozná skutečně úspěšný film.

Filmů, které vydělaly mraky peněz, je, byť se to nezdá, spousta. Té-

měř každé prázdniny nás titulky filmových magazínů informují o dal-

ším překročení miliardového milníků v tržbách nějakého blockbusteru

a pak je ticho. Dokud nepřijdou další prázdniny nebo prosincová pre-

miéra Disneyovky nebo nových Hvězdných válek.

Vysvětlení tohohle fenoménu je poměrně jednoduché. Ve zlaté éře

Hollywoodu, tedy někdy v 70. letech, jeden mladý obrýlený cinefil na-

točil film s plastovým žralokem, který vydělal kupu peněz a o kterém

se začalo mluvit jako o blockbusteru. Vznikl tak nový podžánr – di-

vácky nenáročný, ideologicky nezávadný, ale řemeslně kvalitní film,

u kterého může vypnout nejlépe celá rodina.

Továrna na sny tak chrlí jeden blockbuster za druhým a byly doby, kdy

jim kraloval Steven Spielberg. Dnes ale přebral otěže producent Kevin

Fiege z Marvelu.

Protože mám rád film ve všech jeho polohách a formách, dokážu si

perfektně užít i takovou nenáročnou digitální onanii jako jsou Aven-

gers (i když Endgame jsem protrpěl).

Osobně si ale nedokážu připustit, že úspěšným filmem je ten, který

vydělá trojnásobek svého rozpočtu a podle mě by to nemělo být vždy

jen o penězích.

Nejlíp to shrnul Ivan Havel, bratr Václava Havla, který si rozhovoru pro

DVTV posteskl nad fádnímim reklamními claimy: „Nyní je lákadlo na knihu to, že je nejprodávanější. Co je to za nesmysl? Ne že je dobrá, ale to, že se dobře prodává.“

V květnu roku 1941 šel do kin film, který bez přehánění změnil ksicht fil-

mu podobným způsobem, jako když Sergej Ejzenštejn zpopularizoval

narativní strukturu střihu.

Orson Welles natočil Občana Kanea jako svůj debut a kvalitativně na

něj dosáhl až o pár let později Dotekem zla. O tom, jak moc Občan

Kane ovlivnil film se dodnes píšou knihy, ale nejlepší výpovědí je to, že

téměř každý film, který po něm přišel, z něj čerpá v něčem inspiraci

a dodnes je možný jeho vliv vyčíst. Například Tarantino několikrát zmí-

nil, že inspirací pro nelineární vyprávění příběhu v Pulp Fiction mu byl

právě Občan Kane.

Zapomněl jsem zmínit, že Kane žádným kasovním trhákem nebyl

a téměř propadl.

Úspěšným filmem je tedy pro mě film, který dokáže svým přístupem

ovlinit ty další.

Shawshank se dodnes objevuje na prvních místech v žebříčcích nej-

lepších filmů. Klub rváčů ovlinil celý jeden filmový žánr. Občan Kane

je považován za otce moderního filmu a o dalších takových bych mohl

psát hodiny.

Pointou je, že každý může měřit úspěch podle svých hodnot a nemusí

to být blbě, pokud člověk chce, může i říct, že úspěšný je ten film, který

na sebe vydělá třeba devatenáckrát. Pro mě to je film, který přežije

několik dekád. I bez tržebních rekordů. Jen tak mimochodem, nejvý-

dělečnějším filmem roku 2000 bylo Mission: Impossible 2.

Filip Štoček, Pidikino

Výtvarné umění a beton. Tato v našich končinách unikátní kombinace

se zrodila čistě spontánně v hlavě figurálního malíře Rostislava Liš-

ky (aka Albinus Grammar), jehož původně zamýšlená sólo výstava

ve Vnitrobloku se zdála příliš sobecká a málo barevná. Oslovil pro-

to svého dlouholetého přítele Jiřího Peterse, špičkového technologa

a vizionáře, který stojí mimo jiné za zrodem úspěšné společnosti Gra-

velli. Výsledkem je společné vystavení děl, která se technologicky

i obsahově chystala několik let. Jejím základním kamenem je… beton.

Jeho zcela novou a ještě nepoznanou dimenzi máte možnost spatřit

na výstavě The Concrete Things.

Otázky pro Jiřího:

V minulosti jsi spolupracoval s designéry a umělci skrze firmu Gravelli. Jak ti nyní vyhovuje tvá pozice umělce?

Je to pro mě obrovská seberealizace a únik od toho pragmatického

světa, ve kterém se jinak pohybuji. U mě je to hlavně o tom, že hodně

uvažuji nad tím, jak to udělám. Vymýšlet nové postupy a dosahovat tím

nevšedních děl je pro mě něco, co mě opravdu nabíjí.

Jak moc ovlivňuje tvoje znalost technologií finální look obrazů?

Zcela zásadně. Právě propojení vývoje technologií a umění je něco, co

mě začalo fascinovat, a proto jsem se rozhodl jít touto cestou. V dneš-

ní době je čím dál složitější přijít s něčím novým, zaujmout oko diváka,

a to je přesně to, co mě motivuje a žene vpřed.

Jaké jsou tvé umělecké ikony a proč?

Díky tomu, že táta i jeho sestra se v umění pohybují celý život, jsou to

malíři, tak mě od útlého dětství brali na mnoho výstav, ať už do Prahy

nebo Vídně. Těžko soudit, který z těch všech autorů, které jsem za ži-

vot viděl, je tím ikonickým. Velmi se mně líbí tvorba Salvadora Dalího,

který skvěle ztvárnil své snění, a jeho surrealistická díla jsou pro mě

opravdu líbivá. Z fotografů je to pak Helmut Newton, jehož úžasné

fotografie se staly podkladem právě pro tuto výstavu.

Otázky pro Rosťu:

Kdy poprvé si pocítil touhu tvořit?

Bylo to z ‘donucení’ :) Abych mohl naplňovat to co jsem si předse-

vzal. Musel jsem se dostat na školy, které byly výběrové, tak jsem začal

makat na kresbě aktů ve třinácti. Do teď mě to drží, i když teď místo

nahoty preferuji svaly, co ovládají a vnitřnosti co pomáhají vyživovat.

Který umělec tě zásadně ovlivnil a proč?

To je lehká otázka, pokud máš jen jednu inspiraci v konkrétní osobě.

Vyberu teď Radka Petříčka a Dávida Kurňavku. Jsou to naprosto opač-

né přístupy a ukázky pokory, vzpoury, vyrovnanosti, vzdoru, pochopení

a zmatení. Ovlivní mě ten, kdo mě nepřestane fascinovat, jak v dob-

rém, tak i ve zlém. Mám ten dar, který mě donutí zůstat s tou osobou

až do finále.

Co je cílem tvé tvorby, proč to celé vlastně děláš?

Jsem masochista v požadavcích na sebe sama, jednoduše. A sado-

-masochista a fetišista pokud jde o spolupráci na projektech, které

tvořím ve spolupráci s ostatními. Pak teprve mi to dává kvalitativně

smysl. Myslím, že to je to, proč spolu můžeme vystavovat:) ▪

Albinus Grammar & Jiří Peters / The Concrete Things

D & B V O L . 1 9

Co stojí za šálkem tohoto lahodného nápoje počátkem roku 2020?

Už jste někdy slyšeli poučku o 7 gramech jemně namleté kávy, upě-

chované tlakem 20 kilogramů, vodě o teplotě 88 °C, tlaku 9 barů

a výsledných 30 ml espressa s 1 cm pěny vyextrahovaného za 25 vte-

řin? Tohle je totiž espresso, jak ho definují Italové.

Itálie je kolébkou espressa. Ale!

Od vzniku prvního espresso kávovaru, jak jej známe dnes, uplynulo

téměř 70 let. A příprava espressa se za tu dobu posunula mílovými

kroky kupředu.

Vývoj je znatelný už v samotné kávě, která se k přípravě espressa po-

užívá. Velmi tmavé italské pražení, většinou směsných káv, vystřída-

la šetrně pražená výběrová káva arabika s dohledatelným původem

a jasným chuťovým profilem.

Světlejší pražení má za následek zásadní změnu v receptuře. Na jednu

porci espressa připadne téměř 10 gramů namleté kávy. Chuť nápoje je

tedy mnohem intenzivnější, ale zároveň čitelnější. Kvůli dosažení lepší

chuti barista většinou připravuje 2 porce kávy najednou.

Upěchování kávy již není jen úkolem baristy. O konzistentní „tampo-

vání“ se stará mašinka Puqpress. Kávu zarovná pokaždé stejnou silou,

ulehčí baristovi práci a zrychlí přípravu espressa.

Teplota vody, která musí být před vstupem do kávovaru řádně ošetře-

na mikro filtrací, narostla na 93 °C. Vyšší teplota= více chutí. Moderní

kávovary La Marzocco jsou schopny tuto teplotu udržet po celou dobu

extrakce kávy s přesností na 0,1 °C.

Intenzitě chutí přispívá i poměr použité kávy a výsledného extraktu.

Z 10 gramů namleté kávy většinou dosáhnete nejlepšího výsledku při

20 gramech espressa na výstupu za 30 vteřin. To odpovídá tzv. poměru

extrakce 1:2. Aby bylo dosáhnuto co nejvyšší opakovatelnosti v přípra-

vě, mají ty nejmodernější kávovary a mlýnky zabudovaný systém vah,

které zajišťují maximální preciznost.

Tlustá vrstva pěny na povrchu espressa nemusí být standardem. Jedná

se o směs prachových částic kávy, oxidu uhličitého a olejů rozpuš-

těných v kávě. Sama o sobě má velmi hořkou chuť. Šetrně pražená

arabika produkuje velmi malou vrstvu pěny. Neděste se proto, že vaše

espresso má „potrhanou“ cremu.

Každá káva má, dle stupně pražení, země původu a odrůdy svůj espre-

sso recept, kde hrají jednotlivé gramáže, teplota a čas velkou roli.

Užijte si harmonii sladkých, hořkých a šťavnatých tónů každým douš-

kem. Tak totiž chutná espresso 21. století.

Roman Nejedlý, FiftyBeans

D & B V O L . 1 9

7

D & B V O L . 1 9

8

Kavárna co našla odpolední menu

Ona: ,,A něco k jídlu máte?”On: ,,Snídaně už v tuto hodinu nepodáváme, ale mohu Vám nabídnout skvělou tomatovou polévku nebo chléb s vajíčkovou pomazánkou a křupavou slaninou.”Ona: ,,Hmm a něco jinýho?”On: … (S pláčem utíká od stolu)

Předsevzali jsme si, že to už se vám ani

nám nestane! Do nabídky jsme totiž zařa-

dili novinky z naší kuchyně a proto si teď

každý všední den od 15 do 20 hodin směle

objednejte třeba senzační teplý zimní sa-

lát z kořenové zeleniny, pečených batát,

pražených lískových oříšků s rybízovým

dresinkem on the top nebo naši paštiku

z kachních jater s opečenou ciabattou

a brusinkovo-pomerančovou omáčku

s portským vínem, protože prostě víno

k jídlu je ten nejlepší nápad.

A jestli jste spíš konzerva, co chce zahnat

hlad starou dobrou klasikou, tak neváhejte

u sendviče s cheddarem, kuřecím marino-

vaným v bylinkách a s bezkonkurenčním

kečupem z naší dílny.

Tak si nechte! ▪

Jednoznačně nejrozšířenějším kávovým nápojem v českých kavárnách a restauracích je espresso. A přitom se jedná o technologicky nejnáročnější způsob přípravy kávy.

Espresso 21. století

9

D & B V O L . 1 9 D & B V O L . 1 9

10

Tomáš Čupr: Mým motorem je, že díky Rohlíku tráví lidé svůj čas hodnotněji

Tomáš Čupr stojí za úspěšnými projekty Slevomat a Dáme jídlo. Jeho nejmladší byznysový počin, služba Rohlík, změnila lidem každodenní život. Místo návště-vy přeplněného supermarketu objednáváme jídlo z aplikace a pohodlí domo-va. Měst, kde služba funguje, přibývá a Rohlík míří i za hranice České republiky. Ještě bleskurychleji přibývá také sortiment, který je možné objednat. Co za Tomášovým úspěchem stojí?

Cítíte se jako úspěšný muž, Tomáši?

Ne. (Smích) Připadám si jako muž, co měl v životě asi dost štěstí, ale

úspěch má vlastně jednu takovou blbou vlastnost. Není totiž absolutní.

A vy, čím jste úspěšnější, tím se dostáváte mezi úspěšnější lidi, kteří

jsou vlastně zase úspěšnější než vy, takže se ten úspěch pak špatně

měří.

Proto já jsem se naučil ten svůj úspěch hledat v tom, že jsem zdravej,

mám zdravou rodinu, mám střechu nad hlavou, dobře se najím a sem

tam můžu trochu poznat svět, ale úspěch pro mě není absolutní mě-

řítko.

Nedávno jste na galavečeru časopisu Forbes věnoval na dobročinné účely víc než pět milionů korun. Je tohle pro vás nedílná součást úspěchu, že z něj mů-žete pomáhat druhým?

To úplně nezáleží na úspěchu. Já jsem byl poměrně chudej, když jsem

žil ještě před pár lety v Anglii, ale stejně jsem měl pár charit, kam jsem

pravidelně přispíval. Jasně, bylo to pár liber, ale … Člověk to v sobě

buď má a nebo nemá. Vlastně se mi nelíbí, když si tím někdo kupuje

karmu. Zrovna na tom galavečeru jsme si s Pepou Průšou říkali, kolik

z těch lidí, kteří tam přihazovali ty vysoké částky, asi platí třeba úplně

banální daň z příjmu. Můžeme mít samozřejmě různé pohledy na to,

jak stát efektivně nebo neefektivně hospodaří, ale tyhle daně jsou ty

opravdový peníze, ze kterých se staví silnice a nemocnice.

Je taky potřeba říct, že já jsem zatím všechno, co jsem měl, dal do

Rohlíku a doufám, že právě Rohlík bude v budoucnu ten opravdovej

umožňovač toho, abych mohl dobrý věci šířit v daleko větší škále. Za-

tím samozřejmě vydělává, ale musíme investovat do růstu a nedá se

říct, že by mi chodilo každý měsíc na účet hodně peněz. Věřím ale

tomu, že za pár let to bude jedna z nejhodnotnějších firem u nás.

A to je váš cíl?

To ne. To je něco, čemu my říkáme: Boží jídlo, boží služba. I Slevomat

jsme zakládali s tím, že jsme si my tři kluci tehdy říkali: Bylo by dobrý,

kdyby to pokrylo aspoň bazální věci v rámci našeho života.

A ani Rohlík jsem nešel stavět s tím, že to bude strašně veliká firma.

Tu hodnotu vidím v tom, že už ani já vlastně zpětně nevím, jaký to je

chodit někam do supermarketu. To, že za mnou chodí lidi a děkují mi

za Rohlík, to je pro mě to nejvyšší ocenění.

Můj motor je hlavně to, že díky naší službě může spousta lidí trávit svůj

čas hodnotněji.

Říkáte, že Vás lidi poznávají a chodí Vám poděkovat. To je asi pozornost, se kterou někdo, kdo se věnuje primárně byznysu, moc nepočítá. Jaký to je, že je dneska byznys často jen krůček od showbyznysu?

Asi by se tomu šlo vyhnout. Já jsem vlastně hroznej introvert, ale dlou-

ho jsem tuhle pozornost bral jako prostředek k tomu, aby náš byznys

byl vidět, ať už Slevomat, Dáme jídlo nebo Rohlík. Ale nedávno jsem

vlastně doznal, že mě to spíš nebaví, a že ten byznys může od určitý

velikosti už mluvit sám za sebe.

Takže když se podíváte třeba na moji twitterovou timeline, tak jsem

už tak půl roku nic nenapsal a spíš teď používám LinkedIn, kde je to

víc profesionální. Že bych si šel znova sednout někam do talkshow, to

bych asi neudělal.

Jak moc je pro vás důležitý štěstí vašich zaměstnanců?

Hodně! Dneska se snažím tomu věnovat přes nějaký reparát, už to ne-

utlačím úplně sám. Jenom kurýrů v Rohlíkovi je přes 600!

U zaměstnanců na centrále se snažím hledat smysl hlavně v náplni

jejich práce, dopřát jim hezký prostředí, proto jsme teď postavili další

půlpatro kanceláří v Karlíně a děláme teď třeba vlastní TEDtalky, kdy k

nám přijdou mluvit zajímavý lidi.

Kdo jsou pro vás zajímaví lidi?

Měli jsme u nás třeba majitelku Spojky v Karlíně nebo paní z potravi-

nové banky. O vánočních depresích a vyhoření zase přišel mluvit psy-

chiatr Tomáš Rektor, protože si uvědomujeme, že spousta lidí třeba

nemá rodinu a Vánoce jsou pro ně těžký.

To mi připadá pro zaměstnance hodnotnější než kulečník nebo fotbá-

lek. My jdeme přes takové tradiční hodnoty uspokojení z práce.

A co vaše štěstí, umíte vypnout, odpočívat?

Já jsem uměl vždycky odpočívat na dovolených, když mě k tomu

odpočinku firma pustila. Teď jsem si trochu zvedl počet dovolených,

abych si rok rozsekal na menší kousky. A jinak jedu klasicky rodina,

práce, rodina, práce…

Byl pro vás velký milník narození dcery v tom, jak nakládat se svým časem?

To asi jo. Trávím mnohem víc času doma. Nikdy jsem nebyl moc vel-

kej koníčkář, že bych se třeba sbalil a s klukama jel šplhat po horách,

takže tohle se výrazně nezměnilo. Ale je pravda, že po pátý hodině

odpoledne se začnu vošívat, že bych už vyrazil za manželkou a dcerou

a práci pak radši dohnal večer. Dřív nebyl problém sedět v kanceláři

do osmi, pak přijet domů a jít teprve někam na večeři. Ten režim je teď

samozřejmě jinej.

Rohlík byl první 4 roky opravdu brutální, co se týče nároků na čas

a energii a já jsem z toho byl fakt v pytli, neměl jsem už sílu na nic

dalšíh. Takže teď, když se to ustálilo, se vlastně teprve hledám, do čeho

energii vložit. Jaký si najít koníček.

Říkal jste, že jste měl v životě štěstí. Jaký je ten poměr štěstí a píle, který vede k úspěchu?

Píle je důležitá, ale to štěstí je stejně důležitý. Já bych vám mohl ukázat

dvacet momentů ve svým život, kdy se všechno mohlo otočit úplně

jinak, neměl jsem to třeba úplně pod kontrolou, a zasáhlo právě to

štěstí.

Co je pro vás každodenní hnací motor? Mám pocit, že to opravdu není úspěch, že ten je spíš takovým vedlejším produktem toho, co děláte.

Mně fakt nabíjí především zákazníci. Já jsem vždycky chtěl mít něja-

ké impact, dlouho jsem se hledal a myslím, že v Rohlíku ho skutečně

mám. Už to není zdaleka jen o tom, že lidem šetříme čas. Máme vliv

na celý retailový prostředí, začínáme poměrně zásadně udávat mini-

málně tady v Čechách trendy, co se týče udržitelnosti a to je to, co

mě baví.

Na konci dne si představím, že bych zůstal u Slevomatu a vnoučatům

jednou vyprávěl, co že to ten děda vlastně dělal.. a nebo tady vybudu-

jeme mezinárodní zlepšovač života!

Na to druhý budu asi pyšnější.

Máte nějaký nesplněný byznysový sen?

Mám na bucket listu něco jako “revoluci ve způsobu rozdávání peněz”.

Dneska, když chce člověk někam poslat peníze na charitu, tak je to

vlastně velmi snadný, ale jsou to takový jednorázový kapičky. A já si

říkám, jestli by ten model nešel vymyslet líp. Těch peněz je na trhu

hrozně moc, tak jak to udělat, aby přistály na těch správných místech?

Teď to zní jako blábol, ale jak říkám, je to zatím buckelistová věc.

Ta pointa je, že si myslím, že mě po Rohlíku už nic nebude tak bavit, ne-

budu si chtít jít střihnout další obrovský projekt, takže spíš mířím tímhle

charitativním směrem… a možná tam nic nenajdu, to je taky možný.

Myslíte, že se to jednou otočí? Teď chceme všichni šetřit energii a čas a objed-náváme jídlo na internetu, nezačneme zase jednou chodit do obchodu, třeba kvůli smalltalku a lidskýmu kontaktu?

Myslím, že jo. Ale do jinýho obchodu. A my takový obchod postavíme! ▪

D & B V O L . 1 9

12

Celý Sector můžete mít sami pro sebe!

Pokud jste stydliví a při tanci se umíte uvolnit až po čtvrté panáku nebo

byste rádi drilovali vaáš taneční styl ještě častěji než na lekcích, nabízíme

soukromé lekce s našimi lektory.

Při nich se lektor bude věnuvat jen a jen vám, takže si můžete projít všech-

ny moves z lekce, které jste třeba nechytli nebo vymyslet úplně nový!

Lektor k tobě přistupuje individuálně a vše ti dopodrobna vysvětlí. Bude na

tebe mít hodinu nebo hodinu a půl a ty si můžeš diktovat, co se potřebuješ

nebo chceš naučit!

V tanečním Sectoru ve Vnitroblocku budeš mít úplný soukromí a s časem

se rádi přizpůsobíme tvým možnostem. Na cenu se nás musíš přijít zeptat,

každý lektor to má trochu jinak.

A protože se po Valentýnu určitě roztrhl pytel se zasnoubenýma kámoš-

kama, máme tu jeden speciální tip: Soukromé lekce můžeš využít i jako

netradiční rozlučku se svobodou!

A nebo ji a jejího snoubence rovnou překvapit soukromýma lekcema, aby

se na svatbě mohli předvést při pořádně vyladěném prvním tanečku.

Stav se za náma přímo v Sectoru nebo piš na sector@tanecnisector.cz

D & B V O L . 1 9

Celý rok nic nestíháme a 365 dní uteče jako týden.Přeci jen jsme toho ale nakonec stihli celkem dost. Několik skvělých

eventů, závodů, výstav, výletů, mnoho nových kámošů...

V nadcházejícím roce, našem čtvrtém, máme jen jeden hlavní úkol,

užít si to!!!

Klasick Wheels

11

D & B V O L . 1 9

14

Od 50ti párů tenisek ke 4000 modelů

Co byste mohli říct o Footshopu? Rychle rostoucí start-up? Největší hráč s teniskami v Čechách a jediný dodavatel Yeezy a dalších exkluzivních značek na trhu? Člen rodiny adidas Consortium nebo Vans Vault? Čtyři kamenné prodejny ve třech různých státech a třináct otevřených trhů? Nebo by si zmínil jedinečné propojení tenisek s celou kulturou okolo i mimo nich? To všechno Footshop dnes je, ale ne vždy tomu tak bylo. Pojďme se podívat na začátky Footshopu. Naše první kamenná prodejna oslavila 5 let a to si zaslouží trochu sáhnout do historie a i trochu do budoucna.

Kdybychom se podívali na úplný začátek Footshopu, našli bychom

v Košicích 11letého Petera Hajdučka, který utratil všechny svoje úspo-

ry za jeden pár tenisek - Osiris D3. Představovaly něco, co spojovalo

všechny jeho soudobé vášně - skateboarding a graffiti. Když se pak

v roce 2008 přestěhoval do Prahy, kde se během studia na univerzitě

věnoval online marketingu, rozhodl se svoje vášně nejen proměnit do

více páru, ale zároveň je předat dál. Tak v roce 2011 vznikl Footshop,

společnost, jejím středobodem byly tenisky, kreativita a městský li-

festyle.

Tehdy to byl jen malý sklad s 50ti páry skateboardových bot, jeden za-

městnanec a žádné drobné na vrácení. Lifestylové tenisky se začaly

prodávat až po příchodu Petera “Kova” Kováče, který do Footshopu

přišel jako grafický designér. Byl to on, který navrhl, aby se skate-

boardové páry vyměnily za lifestylové a v porfoliu se začaly objevovat

značky jako Nike, adidas nebo Asics.

Rok 2014 byl pro Footshop zlomový. Začaly přípravy první kamenné

prodejny na Bubenské v budově, která se otevřela v listopadu. Na

opening party přišlo 300 lidí. Druhý den měl Footshop samozřejmě

otevřeno, jen se v té euforii trochu zapomnělo na prodavače i na po-

kladnu. I přesto jsme odbavili první zákazníky, kteří si odnesli pět párů

tenisek.

V té době začalo pravděpodobně nejoblíbenější období většiny archiv-

ních kousků z Footshopu. Rodina rostla, tenisky přibývaly a na Buben-

ské se otáčeli zákazníci. Bubenská byla nejen prodejnou, ale zároveň

i kulturním meeting pointem, kde se pořadaly výstavy, workshopy

a launch party. Největším mejdanem, který ale zažila byly její první

narozeniny. Před prodejnou se uspořádal open-air koncert, na kte-

rý kromě vystupujích jako byli Haha Crew, Smack, Aless nebo Renne

Dang přišlo přes 1000 tisíc návštěvníků, a i přesto, že byl podzim, nikdo

nezmokl.

Chvíli poté se po dlouhém boji a nespočetně meetingů stáváme sou-

částí rodiny adidas Consortium, nejvyšší distribuční úrovně značky,

kterou po světě prodává pouze pár obchodů, a jako první kolaborace

k nám na pulty putuje adidas UltraBoost Uncaged x HYPEBEAST. Za-

nedlouho poté se k nám dostává další skvělá zpráva. Jako jedinému

sneaker storu Čechách se nám na pultech objeví už i v té době le-

gendární adidas Yeezy navržené rapperem a jedním z nejvlivnějších

umělců dnešní generace Kanye Westem. Určitě si pamatujete některý

z prvních masivních instore rafflů.

Přeskočme naší první apparelovou kolekci se značkou Bornbane, dru-

hé narozeniny, první setkání s Y-3 i nový intuitivnější web. Nacházíme

v prosinci 2016 v Bratislavě. Proč tam? Otevíráme tam druhou prodej-

nu, která má nést žezlo své pražské prodejny.

V roce 2018 jsme se vydali do Maďarska kvůli naší nové prodejně, kte-

rou jsme tam v dubnu otevřeli. Jak se říká, do třetice všeho dobré-

ho. Třetí prodejna byla jedinečnou náplastí po tom, co jsme tři měsíce

předtím museli zavřít pražskou prodejnu na Bubenské a přesunout ji

do multifunkčního prostoru v Holešovicích, který znáš jako Vnitrob-

lock.

Tři státy, tři prodejny. Třicet zaměstnanců se rozrostlo ve dvě stovky.

Pět úspěšných autorských spoluprací s LAFORMELOU, Petrou Ptáčko-

vou nebo Life is Porno jsme oslavili na střeše Lucerny vlastní teniskou,

kterou jsme vytvořili společně s německým brandem KangaROOS. Na

světlo se dostaly tenisky Footshop x KangaROOS Ultimate 3 “The City

Of A Hundred Spires”, inspirované rodným městem Footshopu, Pra-

hou.

Únor 2019, Praha. Říká se, že Valentýna máte strávit s tím koho máte

rád. Proto jsme Valentýna slavili společně s Footshop Friends & Family.

Otevřeli jsme naší druhou prodejnu v centru města. Konkrétně v bu-

dově bývalé Živnostenské banky na adrese Na Příkopě 20, kde najdete

to nejlepší z Footshopu. Třeba Ozweega od Raf Simonse, CDG Shirt

nebo kousky od Ricka Owense.

Naše další kroky teď směřují dál na východ. Konkrétně do hlavního

města Rumunska - Bukurešti. Proč? Bukurešť je jednak skvělé město,

kde náš tým strávil několik týdnů, a zároveň je to velmi perspektivní

trh. Mimo jiné, Rumuni doslova milují naše tenisky. Na otevření Ru-

munské prodejny jsme začali pracovat ještě před otevřením prodejny

Na Příkopě, což už je nějaká doba. Po měsících usilovné práce jsme

otevřeli v listopadu své dveře v Bukurešti. Jestli si v tomhle městě ještě

nikdy nebyl? Teď je ta správná chvíle to napravit.

A jak by vypadaly naše vysněný tenisky?

Každý den v tom jsme. Vidíme je, držíme je, nosíme je. Pracujeme ve

Footshopu a tenisky jsou naší alfa omegou. Jak by ale vypadaly naše

tenisky, kdybychom dostali úplně volnou ruku?

Honza Nosek, CopywriterVýroba mých vysněných tenisek by pravděpodobně trvala několik mě-

síců, protože za takovou dobu už se (na rozdíl od rekonstrukce eskalá-

torů na Karlově náměstí) dá očekávat nějaký nadstandard. Na vzhledu

by asi tolik nezáleželo, nakonec je vždycky můžu přetřít štětcem, ale

rozhodně bych si do nich zajistil systém mačkání určitých reflexních

bodů na chodidle. Třeba těch na játra...

Martin Paukrt, Social Media Team LeaderMoje vysněné tenisky musí splňovat několik parametrů. Černá barva

- to je základ, ať nejsou hned špinavé. Pohodlnost - měkké, ať v nich

člověk vydrží celý den. Design - ať je můžu nosit ke všemu, ale zároveň

ať jsou něčím zajímavý. A speciální funkce? Masáž chodidel se vždycky

hodí.

Lukáš Burda, Global Brand ManagerMoje tenisky by měly být pohodlné, ať v nich vydržím chodit celý den,

a prodyšné, ať je můžu nosit naboso. Samozřejmě musí být i stylové,

abych sesadil Kanyeho z trůnu. A v neposlední řádě nesmím zapome-

nout na low cut. ▪

D & B V O L . 1 9

13 14

Čím míň populární budeš, tím spíš na rande půjdeš

Christian Rudder spoluzaložil seznamovací aplikaci OKCupid a jeho

kniha Dataclysm: Who We Are (When We Think No One’s Looking)

staví na poznatcích, které získal, když se probíral skrz data milionů uži-

vatelů seznamky a zkoumal, jak se lidé chovají při výběru svých poten-

ciálních partnerů.

Nikdo by zřejmě nečekal, že největší množství kontaktů a schůzek

mají většinou méně populární lidé. Uživatel, který nejčastěji dostává

tři nebo čtyři hvězdičky z pěti, má menší pravděpodobnost, že půjde

na rande, než ten, kdo od některých dostal jednu hvězdičku ale od

jiných pět. Jedním z nejsilnějších indikátorů úspěchu v randění není

celková popularita, ale velikost rozdílu mezi lidmi, kterým se líbíte

a kterým ne. „Být obecně populární, znamená být relativně ignorova-

ný, ale být některými nenáviděný, znamená, že ostatní vás milují o to

víc,“ tvrdí Rudder.

„Buďte sví a nebojte se toho. Snažit se zapadnout je kontraproduktivní.“

- Christian Rudder

D & B V O L . 1 9

15

D & B V O L . 1 9

16

Každá mince má dvě stranyA je to tady! Sice se opět setkáváme na stejném místě, nejspíš pijeme také stejnou kávu, ale přesto se něco změnilo. Ano, píše se nový rok 2020 a tak nastal čas, kdy si navzájem přejeme spoustu krásných věcí – štěstí, zdraví, lásku a také, ať se nám daří, ať jsme úspěšní…

Nicméně i úspěch má svou stinnou stránku, o níž by vám mnozí z těch,

co v životě dokázali opravdu mnoho, mohli barvitě povídat. Svět totiž

tak nějak přirozeně funguje v rovnováze. Vzlety proto střídají pády.

Čím strměji letíte vzhůru, o to větší bývá sešup opačným směrem,

lásku vyvažuje nenávist, vítězství prohra a za sérií úspěchů většinou

číhá období, kdy se příliš nedaří. Měli bychom s tím jednoduše počítat

a když se (na chvíli) dařit přestane, rozhodně nemusíme házet hned

flintu do žita. I neúspěch se totiž dá docela dobře využít.

Nezdálo se, že Knightovi by celé to pozdvižení nějak vadilo, na-

opak. Multimiliardářovu reakci bychom po jeho letošní přednáš-

ce na Stanford Graduate School of Business mohli shrnout slovy:

„Je mi to fuk.“ Nešlo ale jen o „nezájem ultrabohatých“ ani o zpět-

ně povzbuzené siláctví po tom, co se reklama projevila jako vy-

soce efektivní. Knight uvedl, že už když reklamu schvaloval, vě-

děl, že jde o riskantní krok a dále řekl: „Nezáleží na tom, kolik lidí

vaši značku nenávidí, pokud je dost těch, co ji miluje, nemůžete

se bát, že někoho urazíte, nemůžete se snažit jít střední cestou.“

Fajn, říkáte si, to se hodí; když randím, nebo když jsem Nike, ale jako

markeťák přece nechci, aby lidé měli z mých reklam negativní po-

city. Ale vlastně, proč ne? Alespoň je budou sdílet. Mají tedy Rudder

s Knightem pravdu? Jak je to s lhostejností a nenávistí a jak s ní praco-

vat v reklamě? Odpověď možná leží v některých překvapivých datech

o lidském chování.

Když nas*at, tak pořádně

Povzbuzování lidí k tomu, aby reklamu sami sdíleli, je logický způsob,

jak zvýšit její dosah bez přidaných nákladů a navíc to také přispívá

k vyvolání efektu ústního šíření reklamy. Výzkum pro sociální video-

platformu Unruly od společnosti Decipher Research zjistil, že „když

divák sleduje reklamu, kterou mu někdo doporučil, nastává mnohem

vyšší pravděpodobnost, že si značku zapamatuje a uvidí ji v lepším

světle.“

Snaha přijít na kloub tomu, proč lidé sdílí reklamy, se v roce 2013 sta-

la předmětem výzkumu profesorky Karen Nelson-Field pro její knihu

Viral Marketing: The Science of Sharing. Nelson-Field došla ke zjištění,

že intenzita emoce vyvolaná reklamou hrála obrovskou roli v tom, zda

ji poté divák sdílel nebo ne.

Nikoho asi nepřekvapí, že na základě výzkumu, je ideální vyvolat sil-

nou reakci, která vede k pozitivním emocím. Pokud to dokážete, vaše

reklama získá o 30 % větší pravděpodobnost sdílení, než ta, která vy-

volá pouze slabé pozitivní emoce. Neznamená to ale, že byste měli

pokaždé usilovat jen o pozitivní emoce. Výzkum zjistil, že bez ohledu

na to, zda vyvoláte pozitivní nebo negativní reakci, jsou „emočně vyso-

ce vzrušující videa sdílená dvakrát častěji než ta, která vyvolávají slabě

vzrušující emoce.“ Zkrátka, lidé budou vaši reklamu sdílet tím spíš, po-

kud v nich vyvolá nenávist, než jen rozpačitý úsměv.

Zde leží obrovský potenciál a nevyužitá příležitost, protože Nelson-

-Field objevila, že 70 % všech komerčních videí evokuje právě pouze

slabé emoce. Marketérům proto poradila: „Doporučuji méně kreativi-

ty a mnohem více emocí.“ I NEGATIVNÍ dojem a potažmo tedy i neÚ-

SPĚCH může být ve výsledku velmi účinný.

Co možná nejlepší nový rok plný nakažlivě pozitivního pohledu na věc,

přeje za Contagious Lucie Svatošová

Důsledek není zanedbatelný. Rudder zjistil, že lidé, kteří vzbuzují pro-

tichůdné reakce, dostanou na OKCupid zhruba o 70 % více zpráv, než

obyčejně oblíbený člověk. Rudderova rada podložená daty proto zní:

„Buďte sví a nebojte se toho. Snažit se zapadnout je kontraproduktiv-

ní.“

Tyto závěry nejsou příliš vzdálené tomu, co si myslí Phil Knight, za-

kladatel značky Nike. V současnosti už téměř legendární spot Dream

Crazy s kontroverzním hráčem NFL (Národní liga amerického fotbalu)

Colinem Kaepernickem rozdělil názory veřejnosti. Někoho dokonce

dovedl k zavrhnutí značky a pálení tenisek! Není divu, že výzkum Ipsos

MORI zjistil, že 33 % lidí po shlédnutí reklamy cítilo k Nike negativnější

vztah. Můžeme to z pohledu Nike považovat za úspěšnou reklamu?

A nezapomeňte, podobné články vychází každý týden na našem

blogu:

contagious.cz/news-and-views/

Novinky přidáváme také na sociální sítě:

FB: Contagious CZ/SK

IG: contagiousczsk

Pokud vás zajímá členství v Contagious a chcete mít přístup do onli-

ne platformy s nepřeberným množstvím případových studií marketin-

gových kampaní nejen ze světa videoher i dalších materiálů, pište na

info@contagious.cz

„Nezáleží na tom, kolik lidí vaši značku nenávidí, pokud je dost těch, co ji miluje.“

- Phil Knight, zakladatel Nike

D & B V O L . 1 9 D & B V O L . 1 9

18

Minipivovar Permon: Craft na prvním místě

Další zastavení pivních toulek s národním pivovarem Budějovický Budvar míří do západních Čech, až k hranicím s Německem. Sokolov sice zdaleka nepatří mezi nejromantičtější města republiky, ovšem pro znalce je už mnoho let zárukou skvělého piva. Díky rodinnému podniku Permon a jeho zdravě odvážnému přístupu k vaření, jenž se naprosto vymyká celému regionu.

Červenec, srpen a září 2018. To byly první měsíce, kdy se na pípách

Budějovického Budvaru objevila piva z minipivovaru. A tím, kdo měl

čest tenhle na domácí poměry přelomový craftový program zahájit,

byl sokolovský Permon. Když do Permonu přišla nabídka od národ-

ního pivovaru, dlouho prý neuvažovali. „Pro minipivovary je to úplně

úžasná cesta. Logistiku i skladování mají perfektní,“ vysvětluje Michal

Sás, spoluzakladatel minipivovaru, proč se s Budějovickým Budvarem

rozhodli spolupracovat. „Dostali jsme se na místa, kam se sami neza-

vezeme,” pokračuje.

Permon začínal v roce 2006 v garáži rodinného domu v Lomnici,

o pět let později Ladislav Sás, jeho syn Michal a zeť Jan Rada přesunuli

svůj podnik do areálu sokolovského kapucínského kláštera. Tam roz-

jeli objemnější varnu, rozšířili kapacitu sklepa a spustili linku na plnění

skleněných lahví. „To nikdo neměl, všichni tehdy plnili jen do PET la-

hví,“ vybavuje si Michal Sás. Aktuálně se výstav pohybuje kolem 4200

hektolitrů a dokráčeli před další milník. Nejenže mají novou linku na

plechovky, ale navíc počítají s dalším zvětšením varny.

Sokolovský Permon ještě do konce roku stihne uvařit svou jubilejní

1500. várku. Bude to silný tmavý Stout 22°, který pak na dlouho skon-

čí v dřevěných sudech po skotské pálence. Sudy by mohly odpočívat

v historických klenutých sklepech kláštera. „Malý pivovar je od spe-

ciálních piv, ti lidi po tom jdou,“ přibližuje Michal Sás. I proto tvoří 80

procent jejich produkce svrchně kvašená piva. „Koukáme na USA,“ po-

kračuje, kde hledá inspiraci. V poslední době tak velké úspěchy sklízí

třeba jejich extrémně chmelený New England IPA.

„Proč Permon? Když jsme si jednoho dne v Budvaru řekli, že by bylo dobré spolupracovat s minipivovary, věděl jsem, že musím do Sokolova. Někde bylo třeba začít. Když jsem je navštívil, nikdo tam sice nebyl, ale už hned druhý den mi volali a rychle jsme se domluvili.“

Aleš Dvořák

obchodní sládek, Budějovický Budvar

Článek vyšel v týdeníku Euro, který každý týden mapuje český craft

a vydává i přehled Top české pivo ▪

Právě skleněné - a nově i plechové - obaly s nepřehlédnu-

telnými etiketami načichlými americkým craftem jsou nej-

důležitější spojnicí mezi Permonem a pivaři v celé republi-

ce. „Výstav nám roste, táhnou jej lahve,“ popisuje Michal Sás.

A proč se nedaří v nejbližším okolí prosadit s vlastním čepovaným?

„Tady není žádná místní hrdost. I proto se v regionu pořád nechytáme,

ale třeba se to jednou změní,“ odpovídá.

17

Pivovar Permon

Komenského 77, Sokolov

Sládek: Jan Rada, Petr Bohánek

Nabídka: spodně i svrchně kvašená piva a speciály

Rok založení: 2006

D & B V O L . 1 9

19

Alpha gym aneb cesta za snem neni vždy tak romantická, jak uvnitř hlavy

Píše se rok 2015 a já se společně s kamarádem pouštím do velkýho ne-

známa. Otevíráme si vlastní gym. Krásnej prostor, hezký zázemí, nový

sprchy s šatnama. O vedení lidí k jejich vysněnejm postavám víme

hodně, o vedení byznysu nevíme nic.

….proto se ani ne po půl roce stěhujem, vše co jsme vybudovali a ne-

chali postavit, tam zůstalo a odstartovalo kolotoč, kdy se Alpha gym

stal vlastně takovým kočovným gymem. Měli jsme pop up dřív, než to

bylo cool! Ze dne na den jsme přestěhovali veškerý vybavení - rozu-

měj několik tun železa a několik set kilo gumový podlahy.

Pamatuju si na jeden moment, kdy jsem čekal v novém prostoru na

zbytek vybavení. Bylo asi půl jedenáctý večer, venku hezkej únor, sluš-

ně pod nulou, já jen v triku a teplákách. Po dvou hodinách čekání se

pomalu uchyluju k napsání závěti, ale nejde to, jsem promrzlej, ležim

na studený zemi a...no, co mám dělat. Vstávám. A znovu si stavim svůj

sen, kterej se mezitím několikrát proměnil v černou můru.

Znovu se bourá, maluje, staví, uklízí a vymýšlí. Opět plný elánu a na-

děje... bohužel ani tady to neprošlo, tak se za pár měsíců stěhujem

o čtvrť dál. Tentokrát je to Karlín. Karlín naše cílová destinace, tam už

to bude naposledy, tam uděláme celkovej restart. Nový začátek, znovu

plánujem, bouráme, stavíme. Povedlo se, otevíráme, velkolepá osla-

va, mnoho lidí, DJ, grilování... Vše šlape, vedený hodiny máme plný,

všichni šťastný, byla by škoda kdyby... je to tak, Karlín je krásnej, ale

bohužel pro nás je to distrikt budoucnosti, takže zpráva, že místo Alpha

gymu bude kancelářská budova nás ani nepřekvapila. Jít si za svým

snem a uspět není lehký, ale stojí to za to.

Sebrali jsme poslední zbytky sil a nadšení, znovu jsme se zadlužili

a riskli to. Znova vše od začátku, tentokrát bez počátečního kapitálu.

Celej gym jsme ztloukli na koleni, pochytali jsme spoustu novejch do-

vedností, nabrali nepřeberný množství zkušenosti a... jo, teď už je to

happy end. Otevřeli jsme na Libeňským ostrově. Ráj na zemi, místo

kde jsme si v nadsázce (ale jen v takový, jaký jsou schopný kluci se

železama) začali říkat Libeňští králové. Dokázali jsme předělat starej

hangár na funkční místo, na místo kde se i z těch největších odpůrců

posiloven stávají nadšení cvičenci. Místo, který je víc než jen posilovna,

je to komunitní místo pro všechny, co svůj volnej čas nechtějí trávit

v hospodě a do normální posilovny by nevlezli.

Jo, celej tenhle text je o tom, že jestli jste se přežrali vanilkovejma ro-

hlíčkama a řízkama, nemusíte nad sebou nutně zlomit hůl. Vystupte ze

svojí pohodlný bubliny, udělejte krok do neznáma, protože tam na vás

čeká nepřeberný množství zkušeností a zážitků. Nemějte strach ne-

budete na to sami. Já vím, jaký je to odrážet se ode dna. #imyourguy

A kdy jindy zkusit dělat věci jinak než začátkem nového roku?

Udělej ten pomyslnej krok novým zkušenostem a zážitkům, nikdy ne-

víš, co tě na nový cestě potká, protože samotná cesta je dobrodružství.

Martin Hofman, Alpha Gym

Když zrovna Martin necvičí, potkáváte ho ve Vnitroblocku a Kavárně co hledá jméno za barem, kde vám kouzlí srdíčka do vašich lattéček.