Technickaacute univerzita v Liberci

FAKULTA PŘIacuteRODOVĚDNĚ-HUMANITNIacute A PEDAGOGICKAacute

Katedra Sociaacutelniacutech studiiacute a speciaacutelniacute pedagogiky

Studijniacute program Speciaacutelniacute pedagogika

Studijniacute obor

(kombinace)

Speciaacutelniacute pedagogika předškolniacuteho věku

DIAGNOSTIKA DĚTIacute PŘEDŠKOLNIacuteHO VĚKU

DIAGNOSTICS CHILDS IN PRE-SCHOLL

Bakalaacuteřskaacute praacutece 08ndashFPndashKSSndash 2020

Autor Podpis

Eliška Sommerovaacute

Adresa

Karla Polaacutečka 148124

470 01 Českaacute Liacutepa 01

Vedouciacute praacutece Mgr Eva Douskovaacute

Konzultant

Počet

stran grafŧ obraacutezkŧ tabulek pramenŧ přiacuteloh

64 10 0 10 38 1 + 1 CD

V Liberci dne

PROHLAacuteŠENIacute

Byla jsem seznaacutemena s tiacutem ţe na mou bakalaacuteřskou praacuteci se plně vztahuje zaacutekon č

1212000 Sb o autorskeacutem praacutevu zejmeacutena sect 60 ndash školniacute diacutelo

Beru na vědomiacute ţe Technickaacute univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do myacutech autorskyacutech

praacutev uţitiacutem meacute bakalaacuteřskeacute praacutece pro vnitřniacute potřebu TUL

Uţiji-li bakalaacuteřskou praacuteci nebo poskytnu-li licenci k jejiacutemu vyuţitiacute jsem si vědoma

povinnosti informovat o teacuteto skutečnosti TUL v tomto přiacutepadě maacute TUL praacutevo ode mě

poţadovat uacutehradu naacutekladŧ ktereacute vynaloţila na vytvořeniacute diacutela aţ do jejiacute skutečneacute vyacuteše

Bakalaacuteřskou praacuteci jsem vypracovala samostatně s pouţitiacutem uvedenyacutech zdrojŧ a na zaacutekladě

konzultaciacute s vedouciacutem bakalaacuteřskeacute praacutece

V Liberci dne Podpishelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

PODĚKOVAacuteNIacute

Raacuteda bych poděkovala všem kteřiacute se mnou při psaniacute bakalaacuteřskeacute praacutece měli trpělivost

pomaacutehali mi svyacutemi podnětnyacutemi radami a se zpracovaacuteniacutem praktickeacute čaacutesti

Zejmeacutena bych raacuteda poděkovala Mgr Evě Douskoveacute za vedeniacute bakalaacuteřskaacute praacutece PhDr

Vladimiacuteru Piacutešovi za cenneacute rady v oblasti diagnostiky a rodině za podporu při tvořeniacute

ANOTACE

Bakalaacuteřskaacute praacutece se věnuje problematice Diagnostiky dětiacute předškolniacuteho věku Jejiacutem ciacutelem

bylo zjištěniacute jakyacutem zpŧsobem pracovnice z MŠ se teacuteto problematice věnujiacute

Praacutece byla rozdělena na dvě zaacutekladniacute čaacutesti Teoretickou čaacutest a praktickou čaacutest

Teoretickaacute čaacutest je zaměřena na zpracovaacuteniacute problematiky z pohledu odbornyacutech zdrojŧ

popisuje jakeacute nejčastějšiacute metody jsou pro děti předškolniacuteho věku pouţiacutevaacuteny na školniacute zralost

a připravenost diacutetěte jako asi nejznaacutemějšiacute diagnostiku diacutetěte předškolniacuteho věku

Praktickaacute čaacutest je vytvořena z vyacutesledkŧ dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Jejiacutem ciacutelem bylo zjistit jak jsou

děti v předškolniacutem věku hodnoceny zda si jejich projevŧ v předškolniacutem zařiacutezeniacute všiacutemajiacute

i pracovnice MŠ jakyacutem zpŧsobem jsou vyacutesledky předaacutevaacuteny rodičŧm

Kliacutečovaacute slova

Diagnostika předškolniacute věk hra učitelka MŠ školniacute zralost pozorovaacuteniacute anamneacuteza vniacutemaacuteniacute

speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika speciaacutelniacute pedagog rozhovor kresba pedagog

ABSTRACT

The thesis deals with the issue of Diagnosis preschool children Its aim was to assess how

workers from nursery with this issue

The work is divided into two parts - the theoretical part and the practical part

The theoretical part focuses on the issues from the perspective of expert sources describes the

most common methods that are used for preschool age children childrsquos readiness for the

school also known as the diagnosis of preschool age

The practical part presents survey results Its aim is to determine how the preschoolers are

assessed whether nursery workers notice their expressions in pre-school and pay attention

how the results are communicated to parents

Keywords

Diagnosis pre-school age play kindergarten teacher school readiness observation history

perception special education diagnosis special education teacher interview drawing

teacher

VERMERK

Die Bachelorarbeit beschaumlftigt sich mit der Frage der Diagnose der Kinder im Vorschulalter

Ihr Ziel war es zu beurteilen wie sich die Mitarbeiterinnen im Kindergarten mit dieser

Problematik beschaumlftigen

Die Arbeit wurde in zwei Teile geteilt In einen theoretischen sowie in einen praktischen Teil

Der theoretische Teil konzentriert sich auf Prozess der Fragestellungen (konzentriert sich auf

die Problematik) aus Sicht der Fachquellen Er beschreibt welche Methoden am haumlufigsten

verwendet werden um die Schulreife und Bereitschaft des Kindes im Vorschulalter

festzustellen (Popisuje ktereacute metody jsou nejčastěji pouţiacutevaacuteny ke zjištěniacute školniacute zralosti a

připravenosti diacutetěte předškolniacuteho věku)

Der praktische Teil besteht aus Umfrageergebnissen Sein Ziel war es festzustellen wie die

Vorschulkinder bewertet werden ob ihr Benehmen von den Mitarbeiterinnen im Kindergarten

beruumlcksichtigt wird und auf welche Art und Weise die Eltern uumlber die Ergebnisse informiert

werden

Stichwoumlrter

Diagnostik Vorschulalter Spielen Kindergaumlrtnerin Schulreife Beobachtung Anamnese

Wahrnehmung Heilpaumldagogische Diagnostik Sonderpaumldagoge Interview Zeichnung

Paumldagoge

SEZNAM POUŢITYacuteCH ZKRATEK

Seznam zkratek je uveden v jejich abecedniacutem pořadiacute

ČR Českaacute republika

MŠ mateřskaacute škola

MŠMT Ministerstvo školstviacute mlaacutedeţe a tělovyacutechovy

OLV orientačniacute logopedickeacute vyšetřeniacute

PPP pedagogicko-psychologickaacute poradna

RPV PV raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program pro předškolniacute vzdělaacutevaacuteniacute

RVP raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program

SPC speciaacutelněpedagogickeacute centrum

SŠ středniacute škola (ve smyslu celeacuteho sekundaacuterniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute)

SVP středisko vyacutechovneacute peacuteče

VOŠ vyššiacute odbornaacute škola

VŠ vysokaacute škola

ZŠ zaacutekladniacute škola

1

I UacuteVOD 4

II DIAGNOSTIKA 6

21 Definice diagnostiky 6

22 Pedagogickaacute diagnostika 7

23 Vyacuteznam diagnostiky 8

24 Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika 9

241 Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky 10

25 Oblasti pedagogickeacute diagnostiky 12

251 Diagnostika motorickyacutech schopnostiacute 12

252 Diagnostika rozumovyacutech schopnostiacute 14

253 Diagnostika mluvniacutech schopnostiacute 15

254 Diagnostika laterality 15

255 Diagnostika zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute 16

256 Diagnostika sluchoveacuteho vniacutemaacuteniacute 17

III METODY DIAGNOSTIKY 19

31 Poţadavky na diagnostickeacute metody 19

32 Pozorovaacuteniacute 20

33 Rozhovor 22

34 Dotazniacutek 23

35 Anamneacuteza 24

36 Hra 24

37 Analyacuteza kresby 26

IV ZAŘIacuteZENIacute PROVAacuteDĚJIacuteCIacute DIAGNOSTIKU 28

41 Speciaacutelněpedagogickaacute centra 28

42 Pedagogickopsychologickeacute poradny 30

43 Střediska vyacutechovneacute peacuteče 31

44 Dalšiacute zařiacutezeniacute 32

2

V ŠKOLNIacute ZRALOST A PŘIPRAVENOST 33

51 Školniacute připravenost 33

52 Školniacute zralost 34

521 Znaky školniacute zralosti 35

VI PRAKTICKAacute ČAacuteST 38

61 Ciacutel praktickeacute čaacutesti 38

62 Stanoveniacute ciacutelŧ 38

63 Pouţiteacute metody 38

631 Dotazniacutek 38

64 Popis vyacutezkumneacuteho vzorku 39

VII VYHODNOCENIacute DOTAZNIacuteKŦ 40

71 Dotazovanaacute zařiacutezeniacute 40

72 Pracovniacute zařazeniacute dotazovanyacutech 41

73 Personaacutelniacute obsazeniacute 42

74 Počty dětiacute ve třiacutedě 42

75 Interval hodnoceniacute 43

76 Spolupracujiacuteciacute zařiacutezeniacute 44

77 Ziacuteskaacuteniacute materiaacutelŧ pro hodnoceniacute 45

78 Informace o chovaacuteniacute 47

79 Sledovaacuteniacute vyacutesledku činnostiacute dětiacute 48

710 Moţnosti konzultace 49

711 Praacutece s předškolniacutemi dětmi 50

712 Program pro předškolniacute děti 51

VIII ZAacuteVĚR 52

81 Zhodnoceniacute předpokladŧ 52

82 Navrhovanaacute opatřeniacute 52

IX POUŢITEacute ZDROJE 54

3

91 Tištěneacute zdroje 54

92 Dalšiacute zdroje 56

X PŘIacuteLOHY 57

SEZNAM PŘIacuteLOH 58

4

I UacuteVOD

Praacutece se věnuje problematice diagnostiky diacutetěte v předškolniacutem věku Předškolniacute věk je v teacuteto

praacuteci vymezen od 3 let do 6 let (7 let) neţ diacutetě nastupuje k povinneacute školniacute dochaacutezce

Děti v předškolniacutem věku jsou velmi vniacutemaveacute ale takeacute citliveacute a zranitelneacute Je vhodneacute věnovat

jim v tomto obdobiacute dostatek času a pozornosti ve všech oblastech

Po dlouhou dobu v našiacute i světoveacute minulosti bylo diacutetě braacuteno jako bdquomalyacute dospělyacuteldquo Dětstviacute

nebyla věnovaacutena ţaacutednaacute speciaacutelniacute pozornost Aţ po vydaacuteniacute spisu Ellen Keyoveacute bdquoStoletiacute diacutetěteldquo

začiacutenaacute obrat Řada psychologŧ pedagogŧ leacutekařŧ dalšiacutech odborniacutekŧ a laikŧ začiacutenaacute věnovat

oblasti dětstviacute čas myšlenky a vědeckaacute baacutedaacuteniacute Předškolniacute věk je pro diacutetě velmi dŧleţityacute

ovlivňuje celkovyacute pozdějšiacute vyacutevoj jedince

V předškolniacutem obdobiacute je moţneacute pozorovat u dětiacute mnoho změn Je dŧleţiteacute věnovat teacuteto

vyacutevojoveacute etapě dostatek pozornosti Pokud jsou objeveny u diacutetěte nějakeacute nedostatky je

ideaacutelniacute doba začiacutet s nimi pracovat Čiacutem dřiacuteve jsou rŧzneacute nedostatky handicapy či naopak

nadaacuteniacute u diacutetěte objeveny tiacutem byacutevaacute většinou jejich naacuteprava lepšiacute ucelenějšiacute a podařiacute se

předejiacutet mnoha komplikaciacutem I maleacute nedostatky mohou během počaacutetku vzdělaacutevaacuteniacute diacutetěti

značně uškodit a znesnadnit mu dalšiacute rozvoj ve vzdělaacuteniacute

Mnoho osob maacute předškolniacute věk spojenyacute pouze s diagnostikou školniacute zralosti V předškolniacutem

obdobiacute se jednaacute o velmi dŧleţitou diagnostiku ale tvořiacute jen zlomek toho co je moţno

v předškolniacutem obdobiacute diagnostikovat

Dnešniacute předškolniacute zařiacutezeniacute nejsou pouhou bdquoopatrujiacuteciacuteldquo instituciacute po dobu kdy se diacutetěti

nemohou věnovat rodiče Mateřskaacute škola (daacutele jen MŠ) (děti navštěvujiacute MŠ nejčastěji) patřiacute

mezi vzdělaacutevaciacute instituce Diacutetě zde maacute byacutet rozviacutejeno a připravovaacuteno pro dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute

Děti traacuteviacute v předškolniacutem zařiacutezeniacute poměrně mnoho času Diacuteky vzniku a rozvoji raacutemcoveacuteho

vzdělaacutevaciacuteho programu pro předškolniacute zařiacutezeniacute (daacutele jen RVP PV) nemusiacute učitelky přiacutesně

dodrţovat daneacute osnovy Měl by zde byacutet prostor ve ktereacutem se mohou kaţdeacutemu diacutetěti věnovat

individuaacutelně a pozorovat jeho vyacutevoj

bdquoK předškolniacutemu vzdělaacutevaacuteniacute se přednostně přijiacutemajiacute děti v posledniacutem roce před zahaacutejeniacutem

povinneacute školniacute dochaacutezky Pokud nelze diacutetě v posledniacutem roce před zahaacutejeniacutem povinneacute školniacute

5

dochaacutezky přijmout z kapacitniacutech důvodů zajistiacute obec v niacutež maacute diacutetě miacutesto trvaleacuteho pobytu

zařazeniacute diacutetěte do jineacute mateřskeacute školyldquo1

Toto opatřeniacute vydaneacute Ministerstvem školstviacute mlaacutedeţe a tělovyacutechovy (daacutele jen MŠMT)

zaručuje dětem před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky jejich umiacutestěniacute do předškolniacuteho

zařiacutezeniacute pokud rodiče projeviacute zaacutejem Probleacutem ovšem nastaacutevaacute u dětiacute mladšiacutech (ve věku od 3

do 5 let) pro ktereacute často neniacute v těchto zařiacutezeniacutech miacutesto Rodiče musiacute proto hledat jinaacute řešeniacute

Děti zŧstaacutevajiacute delšiacute dobu doma (nejčastěji s matkou) do předškolniacuteho zařiacutezeniacute se dostaacutevajiacute

později jejich nedostatky mohou byacutet i přes veškerou peacuteči rodičŧ odhaleny později Diacutetě

potřebuje ke sveacutemu vyacutevoji přiacutetomnost svyacutech vrstevniacutekŧ od kteryacutech se učiacute mnoha sociaacutelniacute

i dalšiacutem dovednostem

1 Zaacutekon o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem vzdělaacutevaacuteniacute (školskyacute zaacutekon) sect 34

odstavec 4

6

II DIAGNOSTIKA

Diagnostika je uvaacuteděna teacuteměř ve všech oblastech praxe Jednaacute se tedy o velmi širokyacute obor

kteryacute je vhodneacute specifikovat v jakeacutem oboru bude diagnostika provaacuteděna

Pojem diagnostika je odvozen z řečtiny znamenaacute rozlišovaacuteniacute konstatovaacuteniacute Termiacuten byl

po dlouhou dobu pouţiacutevaacuten pouze v mediciacuteně z niacute se rozšiřovala diagnostika do dalšiacutech oborŧ

biologickyacutech technickyacutech i společenskovědniacutech (2) S rozvojem oborŧ byl převzat

i do psychologie a pedagogiky

Diagnostika v oblasti pedagogickeacute je nazyacutevaacutena pedagogickaacute diagnostika (uvedeno daacutele)

21 Definice diagnostiky

bdquoDiagnostika zkoumaacute průběh dosavadniacuteho vyacutevoje člověka i s jeho etiologiiacute Jejiacute poznatky

sloužiacute k vyacutechově a vzdělaacutevaacuteniacute jedinců s postiženiacutem k umožněniacute co nejširšiacuteho rozvoje jejich

osobnosti a tak i k určeniacute možnostiacute jejich socializace ve společnostildquo3

Diagnostika je braacutena jako proces Jeho vyacutesledkem je diagnoacuteza zjištěniacute stavu v jakeacutem se

jedinec nachaacuteziacute jeho současnyacute stav V tomto procesu je snaha zjistit co nejviacutece objektivniacute

aktuaacutelniacute stav jedince s porovnaacuteniacutem s normou pro stejnou věkovou skupinu

bdquoDiagnoacuteza jako vyacutesledek diagnostikovaacuteniacute je doporučeniacutem pro rozhodovaacuteniacute o variantaacutech přiacuteštiacute

vyacutechovneacute strategie buď rozvoj dispozic nebo změny požadavků event vstřiacutecně obojiacuteholdquo4

Ciacutel diagnostiky je odviacutejen od oblasti ve ktereacute je provaacuteděna V mediciacuteně chce leacutekař zjistit

onemocněniacute V psychologii je zaměřeniacute na psychickeacute vlastnosti procesy stavy v sociaacutelniacute

diagnostice je ciacutel ve zjišťovaacuteniacute vlivu vyacutechovy vztahŧ v okoliacute sociaacutelniacuteho prostřediacute atd

Diagnostika nevyţaduje nutně diagnoacutezu někdy je pouze součaacutestiacute diacutelčiacuteho hodnoceniacute

bdquoCiacutelem diagnostiky je rozpoznat obtiacuteže odlišit normaacutelniacute odchylky (napřiacuteklad ve školniacutech

vyacutekonech) od poruchy a stanovit diagnoacutezu a jejiacute zaacutevažnostldquo5

Diagnostikovaacuteniacute by mělo byacutet provaacuteděno od odborniacuteka v daneacute oblasti Učitelka MŠ mŧţe

většinou provaacutedět jen orientačniacute vyšetřeniacute či diagnostiku kteraacute mŧţe slouţit jako podklad

pro dalšiacute odborneacute vyšetřeniacute diacutetěte

2 KOLLAacuteRIKOVAacute Z 2001

3 PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 57

4 HRABAL V Diagnostika Pedagogickopsychologickaacute diagnostika žaacuteka s uacutevodem do diagnostickeacute aplikace

statistiky 2002 str 35 5 MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 28

7

Při provaacuteděniacute diagnostiky je nutnaacute komplexniacute spolupraacutece s dalšiacutemi odborniacuteky (např leacutekař

psycholog speciaacutelniacute pedagog logoped sociaacutelniacute pracovniacutek a dalšiacute odborniacuteci) a to podle oblasti

diagnostiky (6) Jedině touto spolupraacuteciacute se dochaacuteziacute k objektivniacutemu zaacutevěru a diagnoacuteze

Odborniacuteci kteřiacute se na diagnostikovaacuteniacute jedince podiacuteliacute by měli byacutet zvoleni podle probleacutemŧ

ktereacute jedinec maacute Ziacuteskaneacute poznatky je vhodneacute prŧběţně analyzovat vyhodnocovat doplňovat

a vzaacutejemně předaacutevat Diacuteky teacuteto spolupraacuteci je moţneacute probleacutemy jedince vidět z mnoha oblastiacute

Je vhodneacute aby vyacutesledky z jednotlivyacutech oblastiacute byly srozumitelneacute pro ostatniacute přiacutepadně aby

mohlo dojiacutet ke konzultaci vyacutesledkŧ mezi odborniacuteky Tento přiacutestup je označovaacuten jako

komplexniacute diagnostika (nebo takeacute komplexniacute přiacutestup) Kromě odborniacutekŧ je vhodneacute zapojit

do diagnostiky i osoby ktereacute jsou s jedincem v bliacutezkeacutem kaţdodenniacutem kontaktu (rodina

učiteleacute přaacuteteleacute atd)(7)

22 Pedagogickaacute diagnostika

Pedagogickaacute diagnostika spadaacute pod pedagogickeacute vědy Je braacutena jako komplexniacute proces kde

jeho ciacutelem je zhodnoceniacute posouzeniacute vzdělaacutevaciacuteho procesu a jeho všech akteacuterŧ (8)

Pŧvodně se pedagogickaacute diagnostika zaměřovala pouze na ţaacuteka či studenta V posledniacute době

se rozsah diagnostikovaacuteniacute rozvinul z jednotlivce na celeacute skupiny i rodiče ţaacutekŧ (vliv

na vyacutechovu a vzdělaacutevaacuteniacute) Širšiacute zaacuteběr pedagogickeacute diagnostiky umoţnil rozšiacuteřit ziacuteskaneacute

poznatky z pedagogickeacute diagnostiky Objevila se tiacutem i nevyacutehoda kteraacute je daacutena zvyacutešeniacutem

naacuteročnosti na diagnostickou praacuteci

Pedagogickou diagnostiku provaacutediacute nejviacutece učitel daacutele vychovatel či vyacutechovnyacute poradce ţaacuteka

(jedince) kteřiacute s ţaacutekem pravidelně pracujiacute Učitel při diagnostice zjišťuje uacuteroveň vědomostiacute

dovednostiacute (včetně sociaacutelniacutech) zaacutejem ţaacuteka ve volneacutem čase vliv společnosti na ţaacuteka třiacutedniacute

kolektiv školniacute i domaacuteciacute prostřediacute ktereacute ţaacuteka obklopuje nesmiacute byacutet vynechaacutena ani učitelova

praacutece a zpŧsob jakyacutem s ţaacutekem pracuje (9)

Podle ciacutele je volena metoda jakou bude diagnostikovaacuteniacute provaacuteděno Pokud potřebujeme

diagnostikovat jedince v určiteacute situaci je moţneacute vyuţiacutet rŧznyacutech metod diagnostiky a jejich

vyacutesledky porovnat I zde platiacute neniacute vhodneacute dělat zaacutevěry z jedineacuteho setkaacuteniacute nebo

diagnostikovaacuteniacute diacutetěte

6 PIPEKOVAacute J 2006

7 SLOWIK J 2007

8 ZELINKOVAacute 2001

9 ZELINKOVAacute O 2001

8

bdquoPedagogickaacute diagnostika se zabyacutevaacute zdravyacutem jedincem a proto může probiacutehat jak

individuaacutelně tak i skupinověldquo10

Vyacutesledky pedagogickeacute diagnostiky by měly slouţit k dalšiacutemu plaacutenovaacuteniacute učitelova

vzdělaacutevaciacuteho procesu Někdy mohou byacutet vyacutesledky pedagogickeacute diagnostiky označeny

pojmem hodnoceniacute (znaacutemky pochvala uacutesměv hrozba atd od učitele) (11

)

23 Vyacuteznam diagnostiky

Vyacuteznam pro učitelky

bdquoUčitelka mateřskeacute školy skutečně provaacutediacute ndash zaacuteměrně i nezaacuteměrně ndash pedagogicko-

psychologickou diagnostiku diacutetěteldquo12

Podle toho jak se diacutetě projevuje mŧţe s niacutem učitelka pracovat Při přiacutepravě programu

pro děti se viacutece mŧţe zaměřit na rozvoj nedostatkŧ diacutetěte Je vhodneacute aby učitelka znala

diagnostiku diacutetěte (bylo-li diacutetě diagnostikovaacuteno odborniacutekem rodiče nejsou povinni učitelce

oznamovat vyacutesledky) Znaacutet diagnostiku diacutetěte (hlavně v přiacutepadě postiţeneacuteho či s rŧznyacutemi

nedostatky jedince) je dobreacute i k přiacutepravě her a celkoveacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu Pokud je

pro diacutetě nutneacute vytvořeniacute individuaacutelniacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu je nutneacute aby při jeho

vytvaacuteřeniacute byla diagnostickaacute zpraacuteva a stav diacutetěte braacuten jako vyacutechoziacute materiaacutel V přiacutepadě ţe diacutetě

přechaacuteziacute pod vedeniacute jineacute učitelky mŧţe byacutet pedagogickaacute diagnostika pro učitelku velmi

přiacutenosnaacute a snadněji jiacute pomŧţe k adaptaci s diacutetětem (13

)

Pokud rodiče informujiacute učitelku o chystaneacute naacutevštěvě specializovaneacuteho pracoviště je moţneacute

aby učitelka pro tohoto pracovniacuteka vytvořit kraacutetkou zpraacutevu o diacutetěti v kaţdodenniacutem chovaacuteniacute

specialista většinou takovou charakteristiku uviacutetaacute

Vyacuteznam pro rodiče a diacutetě

bdquoDůležiteacute však je aby rodiče znali smysl a vyacuteznam ciacutelevědomeacuteho poznaacutevaacuteniacute diacutetěte aby dobře

věděli že jejich diacutetě neniacute bdquojen hodnocenoldquoldquo14

Pedagogickaacute diagnostika od učitelky nebo od odborniacuteka by měla rodičŧm pomoci

Diagnostika mŧţe ukaacutezat kladneacute i zaacuteporneacute vlastnosti jedince ktereacute by mohly byacutet objeveny aţ

později Většina odborniacutekŧ zaacuteroveň poradiacute jak s diacutetětem daacutele pracovat Rodiče by měli

10

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 58 11

KOLLAacuteRIKOVAacute Z 2001 12

MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 76 13

MERTIN V GILLERNOVAacute I 2003 14

MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 80

9

pochopit ţe učitelka neniacute protivniacutekem ve vyacutechově Naopak předškolniacute zařiacutezeniacute by mělo

doplňovat vyacutechovu v rodině V přiacutepadě ţe se u diacutetěte objeviacute nedostatky mŧţe je učitelka

při kaţdodenniacutech činnostech s dětmi rozpoznat mnohem dřiacuteve neţ sami rodiče Maacute porovnaacuteniacute

s ostatniacutemi dětmi a znaacute všeobecnou normu pro vyacutevoj diacutetěte

Učitelka si během dochaacutezky diacutetěte všiacutemaacute i jeho dobryacutech vlastnostiacute přednostiacute a nadaacuteniacute ktereacute

se u diacutetěte mohu projevit kteryacutech si rodiče nemusejiacute při běţnyacutech činnostech s diacutetětem

všimnout (15

)

24 Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika

Mezi historickyacutemi prameny se objevuje speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika jiţ v diacutele J A

Komenskeacuteho Informatorium školy mateřskeacute Zde je daacutena pozornost naacutestupu diacutetěte do školy

zda stupeň vyacutevoje odpoviacutedaacute vstupu do školy

bdquoObecnyacutem ciacutelem speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky je co možnaacute nejleacutepe a nejpečlivěji

rozpoznat a charakterizovat konkreacutetniacute handicap a to v oblasti fyzickeacute psychickeacute a

sociaacutelniacuteldquo16

bdquoSpeciaacutelněpedagogickaacute diagnostika se zabyacutevaacute rozpoznaacutevaacuteniacutem podmiacutenek prostředků

i efektivity vyacutechovy vzdělaacutevaacuteniacute celkoveacuteho rozvoje osobnosti a takeacute enkulturace klientů ndash tedy

osob s postiženiacutemldquo17

Moderniacute pojetiacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky je zaměřeno na jedince se speciaacutelniacutemi

vzdělaacutevaciacutemi potřebami Diagnostika těchto jedincŧ se viacutece soustřediacute na jejich dovednosti

schopnosti a moţnosti lze je vyuţiacutet pro rozvoj vyacutechovu vzdělaacuteniacute či dalšiacute praacuteci s těmito

jedinci

bdquoSpeciaacutelněpedagogickaacute diagnostika vyžaduje jen individuaacutelniacute přiacutestupldquo18

Při speciaacutelněpedagogickeacute diagnostice je pracovaacuteno s jedincem co nejviacutece individuaacutelně pouze

vyacutejimečně v malyacutech skupinaacutech Ciacutelem je posouzeniacute individuaacutelniacutech zvlaacuteštnostiacute jedince ktereacute

mohou ovlivnit efektivitu vyacutechovneacuteho pŧsobeniacute včetně vnějšiacutech i vnitřniacutech přiacutečin

Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika se zaměřuje převaacuteţně na jedince (děti) kteřiacute potřebujiacute

z rŧznyacutech dŧvodŧ speciaacutelniacute peacuteči Ciacutelem je v tomto přiacutepadě zjištěniacute uacuterovně diacutetěte vzhledem

15

MERTIN V GILLERNOVAacute I 2003

16 FISCHER S ŠKODA J Speciaacutelniacute pedagogika Edukace a rozvoj osob se somatickyacutem psychickyacutem a

sociaacutelniacutem znevyacutehodněniacutem 2008 str 26

17 SLOWIacuteK J Speciaacutelniacute pedagogika 2007 str 51

18 PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 58

10

k jeho postiţeniacute nebo vadě Tvořiacute se zaacuteklad pro speciaacutelněpedagogickeacute metody (např

reedukace kompenzace atd)

241 Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky

Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky mŧţe byacutet rŧzneacute Zaacuteleţiacute na tom z jakeacuteho pohledu je

děleniacute zaměřeno Zde jsou uvedena některaacute moţnaacute děleniacute

1) Dle specifickeacuteho ciacutele

Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika maacute i sveacute specifickeacute ciacutele ve vztahu s diagnostikovanyacutem

jedincem

Zda konkreacutetniacute jedinec spadaacute do oblasti speciaacutelniacute pedagogiky

Zda je jedinec ohroţen vznikem handicapu

V jakeacute faacutezi znevyacutehodněniacute je jedinec

Přiacutečiny vzniku znevyacutehodněniacute

Naacuteslednaacute peacuteče o jedince

2) Dle druhu postiženiacute (19

)

Jestliţe je jiţ znaacutem druh postiţeniacute diagnostika se viacutece zaměřuje pouze na tuto danou oblast

Somatopedickaacute ndash zaměřeniacute na tělesnaacute postiţeniacute a zdravotniacute oslabeniacute

Psychopedickaacute ndash zaměřenaacute na mentaacutelniacute postiţeniacute

Surdopedickou ndash zaměřenaacute na sluchoveacute vady a postiţeniacute

Logopedickou ndash zaměřenaacute na vady a poruchy řeči a komunikace

Oftalmopedickou ndash zaměřenaacute na zrakoveacute poruchy a vady

Etopedickou ndash zaměřenaacute na poruchy chovaacuteniacute někteřiacute autoři do teacuteto skupiny řadiacute

i diagnostiku specifickyacutech vyacutevojovyacutech poruchu učeniacute

3) Dle vyacutevojoveacuteho stupně jedince

Kaţdeacute vyacutevojoveacute obdobiacute v ţivotě jedince maacute svaacute jednotlivaacute uacuteskaliacute a specifika kteraacute je třeba

při diagnostickeacutem procesu zohlednit Existujiacute vady ktereacute se projeviacute aţ na určiteacutem vyacutevojoveacutem

stupni (např specifickeacute vyacutevojoveacute poruchy učeniacute) (20

)

19

PIPEKOVAacute J 2006

11

Ranyacute věk ndash v tomto obdobiacute je nejdŧleţitějšiacute včasneacute podchyceniacute vady a zahaacutejeniacute

speciaacutelněpedagogickeacute peacuteče Včasnaacute peacuteče napomaacutehaacute k minimalizaci dŧsledkŧ vady

Předškolniacute věk ndash v tomto obdobiacute je staacutele ještě dŧleţiteacute včasneacute podchyceniacute vady

a zahaacutejeniacute peacuteče Na konci předškolniacuteho věku je nejčastějšiacute diagnostika školniacute zralosti

a připravenosti

Školniacute věk ndash na počaacutetku tohoto obdobiacute hraje dŧleţitou roli diagnostika školniacute zralosti

Školniacute obdobiacute je dlouhaacute doba Dalšiacute diagnostika mŧţe byacutet zaměřena např specifickeacute

vyacutevojoveacute poruchy učeniacute volbu povolaacuteniacute atd Pokud bylo v předchoziacutem obdobiacute zjištěno

postiţeniacute dalšiacute diagnostika se od něj odviacutejiacute dochaacuteziacute i k zhodnoceniacute předchoziacute peacuteče

Dŧleţitost ziacuteskaacutevajiacute zaacutejmy jedince Mohou se zde projevit i rozdiacutelnosti mezi moţnostmi

diacutetěte a poţadavky od jeho okoliacute (rodiny)

Dospělost ndash Pokud jde o postiţeniacute vychaacuteziacute z předchoziacutech obdobiacute nebo se jednaacute

o naacutesledek uacuterazu či nemoci Dŧleţitou roli hraje prognoacuteza zda bude nutneacute člověka

rekvalifikovat či ne Je vhodneacute pokud je moţnost aby dospělyacute člověk našel sociaacutelniacute a

pracovniacute uplatněniacute

Obdobiacute staacuteřiacute ndash Většinou se jednaacute o ziacuteskaneacute postiţeniacute Dŧleţiteacute je respektovat prostřediacute

rodiny Při činnostech s jedincem respektujeme dŧstojnost a potřebu klidu člověka

vzhledem k jeho staacuteřiacute Dochaacuteziacute k uacutebytku psychickyacutech i fyzickyacutech sil tiacutem se objevujiacute i noveacute

probleacutemy

4) Dle času provaacuteděniacute

Vstupniacute ndash při prvniacutem setkaacuteniacute s jedincem zjišťujeme na jakeacute uacuterovni jedinec je

Prŧběţnaacute ndash při praacuteci s jedincem poskytuje informace jak se jedinec vyviacutejiacute jak mu

pomaacutehaacute reedukace či jineacute zpŧsoby rehabilitace atd

Vyacutestupniacute ndash při opouštěniacute jedince ze zařiacutezeniacute nebo z peacuteče odborniacuteka Pokud jedinec

přechaacuteziacute do jineacuteho zařiacutezeniacute mŧţe diagnostickaacute zpraacuteva z vyacutestupniacuteho vyšetřeniacute byacutet pouţita

jako vstupniacute diagnostikou pro noveacute zařiacutezeniacute

5) Dle etiologie

Jednaacute se o přiacutečinu postiţeniacute (21

)

20

PIPEKOVAacute J 2006 21

PIPEKOVAacute J 2006

12

Kauzaacutelniacute ndash přiacutečina postiţeniacute je u jedince znaacutemaacute

Symptomatickou ndash přiacutečina neniacute znaacutemaacute diagnostika odkazuje pouze na přiacuteznaky

25 Oblasti pedagogickeacute diagnostiky

Diagnostikovat mŧţeme mnoho oblastiacute Jak bylo uvedeno je nejvhodnějšiacute pokud jsou oblasti

propojeny a vzaacutejemně se doplňujiacute Diacuteky tomuto přiacutestupu mŧţeme odhalit i maleacute nedostatky

ktereacute znesnadňujiacute nebo znemoţňujiacute dalšiacute pokroky ve vyacutevoji jedince

Jednotliveacute oblasti osobnosti pro diagnostiku jsou vybraacuteny podle toho ţe jsou chaacutepaacuteny jako

velmi dŧleţiteacute z pohledu speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky

Většinou platiacute ţe diagnostiku jednotlivyacutech oblastiacute mohou provaacutedět pouze vyškoleniacute

pracovniacuteci v daneacute oblasti Jednaacute se přiacutemo o studium v daneacutem oboru (většinou vysokoškolskeacute

studium např psychologie) anebo alespoň speciaacutelniacute školeniacute (orientačniacute logopedickeacute vyšetřeniacute

daacutele jen OLV)

V diagnostikovaacuteniacute přihliacuteţiacuteme k věku diacutetěte osobnostniacutem vlastnostem diacutetěte Pokud je diacutetěti

diagnostikovaacuteno nějakeacute postiţeniacute v dalšiacutech diagnostikaacutech je nutno toto zohlednit

bdquoDiagnostickaacute činnost by měla byacutet opakovatelnaacute a dlouhodobaacute abychom ziacuteskali opravdu

objektivniacute podklady pro stanoveniacute diagnoacutezy a prognoacutezy diacutetěteldquo22

Daacutele jsou uvaacuteděny některeacute oblasti ktereacute by měly byacutet v předškolniacutem věku alespoň orientačně

diagnostikovaacuteny Tyto oblasti jsou v tomto vyacutevojoveacutem obdobiacute k podstatneacute pro dalšiacute rozvoj

jedince

251 Diagnostika motorickyacutech schopnostiacute

bdquoMotorika představuje celkovou pohybovou schopnost člověka Souvisiacute s rozvojem řeči

myšleniacute a s lateralitouldquo23

Je moţno řiacuteci ţe vyacutevoj motoriky je zaacutekladem a pro dalšiacute oblasti vyacutevoje diacutetěte Pokud diacutetě

v některyacutech oblastech neprospiacutevaacute je vhodneacute sledovat zda jeho probleacutemy nevychaacuteziacute praacutevě

ze špatneacute motoriky

Motoriku je moţno dělit na tři zaacutekladniacute skupiny

Hrubaacute motorika ndash pohyby celeacuteho těla velkyacutech svalovyacutech skupin

22

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 71 23

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 64

13

Jemnaacute motorika ndash pohyby rukou malyacutech svalovyacutech skupin

Oromotorika ndash pohyby artikulačniacutech orgaacutenu Někdy je oromotorika začleněna do jemneacute

motoriky

Diagnostika motoriky představuje ve speciaacutelniacute pedagogice širokou oblast vzhledem

k vyacutevojoveacute uacuterovni jedince i dalšiacute moţnosti v jeho ţivotě (pracovniacute přiacutepravě) (24

)

Uacuteroveň motoriky je moţneacute zjistit pomociacute standardizovanyacutech motorickyacutech testŧ nebo

vyacutevojovyacutech norem motoriky pro jednotlivaacute věkovaacute obdobiacute

Motorika mŧţe byacutet hodnocena nejčastěji ze třiacute pohledŧ

Hlediska vyacutevoje ndash jestli vyacutevoj odpoviacutedaacute daneacute normě

Hledisko kvality ndash jak jsou pohyby přesneacute koordinace pohybŧ

Hledisko vyacutekonu ndash jak je jedinec vytrvalyacute rychlost pohybŧ

U hrubeacute motoriky jsou v diagnostice braacuteny kliacutečoveacute momenty ve vyacutevoji v obdobiacute raneacuteho

dětstviacute Jednaacute se napřiacuteklad o posazovaacuteniacute stoj bez obory lezeniacute samostatnaacute chŧze Tyto

informace ziacuteskaacutevaacute většinou pediatr od rodičŧ jiţ v prŧběhu vyacutevoje diacutetě při pravidelnyacutech

pediatrickyacutech prohliacutedkaacutech Daacutele je sledovaacuteno jak diacutetě zvlaacutedaacute chŧzi běh bez překaacuteţek

i překaacuteţkami chŧze v nerovneacutem tereacutenu atd

Jemnaacute motorika při sveacutem vyacutevoji vychaacuteziacute z rozvoje hrubeacute motoriky Pohyb ruky postupuje

od ramene k prstŧm Z tohoto vyacutevoje je vhodneacute aby se dětem daacutevali na kresleniacute a malovaacuteniacute

nejdřiacuteve velkeacute formaacutety papiacuterŧ (pokud moţno nejdřiacuteve na svislou plochu a poteacute teprve

na kolmou) a později je zmenšovat

Diagnostika jemneacute motoriky je zjišťovaacutena hlavně podle manuaacutelniacute zručnosti Jednaacute se

o sledovaacuteniacute koordinace pohybŧ (obleacutekaacuteniacute jiacutedlo provleacutekaacuteniacute atd) rychlosti a přesnosti

pohybŧ horniacutech končetin dlaniacute a prstŧ Tato diagnostika se daacute pouţiacutet i na zjišťovaacuteniacute laterality

(uvedeno daacutele) Při sledovaacuteniacute jemneacute motoriky by měl byacutet kladen i dŧraz na spraacutevneacute drţeniacute

psaciacuteho naacutečiniacute Spraacutevnyacute uacutechop tuţky je dobreacute u diacutetěte podporovat hned od počaacutetku kdy diacutetě

začne braacutet do ruky psaniacute naacutečiniacute (25

)

bdquoU dětiacute raneacuteho a předškolniacuteho věku využiacutevaacuteme různeacute sklaacutedačky kostky puzzle kdy

hodnotiacuteme nejen co diacutetě dovede zkonstruovat ale i způsob provedeniacute souhyby spolupraacuteci

24

PIPEKOVAacute J 2006 25

PIPEKOVAacute J 2006

14

obou rukou všiacutemaacuteme si spraacutevnosti uacutechopů přesnost v konstrukci v ciacuteleniacute což se projevuje

takeacute při navleacutekaacuteniacute drobnyacutech tvarů na bužiacuterku či tkanici a je mimo jineacute i ukazatelem kvality

koordinace oko ndash rukaldquo26

Oromotorika je dŧleţitaacute k dobreacute vyacuteslovnosti diacutetěte později k spraacutevneacutemu naacutecviku čteniacute i psaniacute

Zaměřujeme se hlavně na pohyblivost rtŧ a jazyka K diagnostice i samotneacutemu procvičovaacuteniacute

v teacuteto oblasti pouţiacutevaacuteme některaacute oromotorickaacute cvičeniacute např vyplazovaacuteniacute jazyka olizovaacuteniacute

rtŧ nafukovaacuteniacute tvaacuteřiacute foukaacuteniacute do peřiacutečka atd

252 Diagnostika rozumovyacutech schopnostiacute

Oblast je znaacutemaacute hlavně pod inteligenčniacutemi testy Struktura testŧ mŧţe byacutet velmi rŧznaacute

Nejčastěji se děliacute na subtesty jsou zjišťovaacuteny celkoveacute verbaacutelniacute a naacutezoroveacute rozumoveacute

schopnosti jedince V diagnostice se zaměřiacuteme na uacuteroveň myšlenkovyacutech operaciacute (analyacuteza

synteacuteza a analyticko-syntetickaacute činnost) ktereacute jsou součaacutestiacute diagnostikovaacuteniacute školniacute zralosti

V předškolniacutem zařiacutezeniacute mohou byacutet dělaacuteny orientačniacute testy rozumovyacutech schopnostiacute k daneacutemu

věku jedince

Rozumoveacute schopnosti by měly byacutet testovaacuteny jako celek a poteacute budou specifikovaacuteny

na podoblasti (jiţ v kompetenci odborneacuteho pracoviště) V procesu diagnostikovaacuteniacute

rozumovyacutech schopnostiacute je nutneacute braacutet v uacutevahu věk diagnostikovaneacuteho jedince některeacute

myšlenkoveacute operace jsou vyacutevojově podmiacuteněneacute

Zaacutekladniacutem pravidlem je postupovat od nejjednoduššiacutech činnostiacute ke sloţitějšiacutem Před začaacutetkem

uacutekolu je nutno se přesvědčit zda diacutetě (jedinec) danyacute uacutekol pochopilo Pokud diacutetě nepochopiacute

zadaacuteniacute mŧţe se staacutet ţe dojde k chybneacute diagnostice (27

)

Součaacutest inteligenčniacutech testŧ tvořiacute takeacute vyacutekonoveacute zkoušky ktereacute jsou formou nonverbaacutelniacuteho

charakteru (tedy na neverbaacutelniacute neřečoveacute schopnosti) Ciacutelem zkoušek je zjištěniacute uacuterovně

postřehu logiky Pokud se objeviacute nedostatky měl by se jim psycholog (speciaacutelniacute pedagog)

viacutece věnovat

Při diagnostikovaacuteniacute rozumovyacutech schopnostiacute je nutno vědět zda diagnostikovanyacute jedinec

nemaacute skryteacute smysloveacute vady (hlavně sluchoveacute a zrakoveacute) ktereacute svyacutemi projevy připomiacutenajiacute

sniacuteţeneacute rozumoveacute schopnosti Všiacutemaacuteme si zda diacutetě dokaacuteţe ziacuteskaneacute poznatky pouţiacutet v praxi

Uacuteroveň rozumovyacutech schopnostiacute mŧţe byacutet ovlivněna

26

PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a využitiacute v praxi 1997 str 45 27

PIPEKOVAacute J 2006

15

Vnitřniacutemi činiteli (osobnost jedince motivace k činnosti aktuaacutelniacute tělesnyacute i psychickyacute

stav jedince psychickeacute procesy atd) Tyto činitele nelze přiacuteliš ovlivnit

Vnějšiacutemi činiteli (obsah poznatkŧ osobnost učitele a jeho pŧsobeniacute na jedince klima

zařiacutezeniacute a skupiny ve ktereacute jedinec je přiacutestup rodiny atd) Tyto činitele lze ovlivnit

253 Diagnostika mluvniacutech schopnostiacute

Tato oblast diagnostiky je v těsneacutem spojeniacute s oromotorikou

Komunikace pomociacute verbaacutelniacute (mluveneacute) řeči je v našiacute společnosti teacuteměř zaacutekladniacute Pro děti

předškolniacuteho věku je verbaacutelniacute komunikace nejčastějšiacutem zpŧsobem dorozumiacutevaacuteniacute

Zaacutekladem pro diagnostiku je navaacutezaacuteniacute kontaktu s diagnostikovanyacutem jedincem a ziacuteskaacuteniacute jeho

dŧvěry V předškolniacutem věku je proto vhodneacute provaacutedět diagnostiku při hře s diacutetětem

a v prostřediacute ktereacute je mu znaacutemeacute a diacutetě se v něm ciacutetiacute bezpečně (28

)

Od slovniacutech projevŧ se velmi často odvozuje i celkovyacute stav a vyacutevoj jedince (rozumovaacute oblast

vniacutemaacuteniacute paměť představivost atd) Při diagnostice je nutno vychaacutezet z věku diacutetěte Vyacutevoj

hlaacutesek se postupnyacute a ukončuje se kolem 6 ndash 7 roku (někdy je uvaacuteděna hranice aţ 8 let) Jako

vyacutevoj hlaacutesek tak i rozvoj slovniacute zaacutesoby je postupnyacute Učitelky v MŠ mohou za určityacutech

podmiacutenek (podle stupně dosaţeneacuteho vzdělaacuteniacute) provaacutedět OLV

Mluvniacute projev je moţno rozdělit na formaacutelniacute a obsahovou straacutenku řeči

bdquoFormaacutelniacute straacutenka řeči se tyacutekaacute vnějšiacutech projevů individuaacutelniacutech charakteristik jako vyacuteslovnost

artikulačniacute obratnost plynulost tempo řeči fonace atdldquo29

bdquoObsahovaacute straacutenka je tvořena schopnostiacute formulovat vlastniacute myšlenky což je podmiacuteněno

rozsahem slovniacute zaacutesoby uacuterovniacute osvojeniacute pravidel gramatiky syntaxiacute apodldquo30

Do kaţdodenniacutech činnostiacute s dětmi by měly byacutet zařazovaacuteny logopedickeacute chvilky přizpŧsobeneacute

věku dětiacute Jsou zaměřeny na spraacutevnyacute naacutecvik dyacutechaacuteniacute oromotorickaacute cvičeniacute Tyto chvilky jsou

i prevenciacute před některyacutemi poruchami řeči

254 Diagnostika laterality

bdquoLateralita je důsledkem dominance jedneacute z mozkovyacutech hemisfeacuter V praktickeacutem životě se

projevuje jako převaha nebo upřednostňovaacuteniacute některeacuteho z paacuterovyacutech orgaacutenů (např ruka

noha oko ucho)ldquo31

28

PIPEKOVAacute J 2006 29

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 72 30

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 72

16

Diagnostika laterality ziacuteskaacutevaacute dŧleţitost v době naacutestupu diacutetěte do školy Při naacutestupu diacutetěte

do prvniacute třiacutedy by měla byacutet lateralita ruky vyhraněnaacute (32

) Tiacutem je ulehčen naacutecvik psaniacute Oblast

laterality je uacutezce spojena s motorikou a to hlavně s oblastiacute jemneacute motoriky

Pojem lateralita znamenaacute preferenci či dominantu jedneacute poloviny Je velmi uacutezce spojena

s dominantou jedneacute z mozkovyacutech hemisfeacuter Projevuje u člověka ale i některyacutech ţivočichŧ

(nesouměrnost se u nich projevuje jednak ve stavbě těla jednak i v uţiacutevaacuteniacute jednoho

z paacuterovyacutech orgaacutenŧ) Je proto dŧleţiteacute aby byla respektovaacutena lateralita jedince Dnes je jiţ

dokaacutezaacuteno ţe přeučovaacuteniacute levorukyacutech jedincŧ na pravorukeacute je nevhodneacute a vede pouze k dalšiacutem

probleacutemŧm (např neurotickeacute obtiacuteţe koktavost neklid atd)

Nejčastěji je diagnostika laterality provaacuteděna pozorovaacuteniacutem diacutetěte v rŧznyacutech situaciacutech (haacutezeniacute

stavěniacute věţe z kostek kresleniacute navleacutekaacuteniacute koraacutelkŧ natahovaacuteniacute se po předmětech otaacutečeniacute

za zvukem atd) Lateralitu je moţneacute diagnostikovat i podle nejrŧznějšiacutech zkoušek

Nejznaacutemějšiacute je diagnostickyacute test od Z Matějčka a Z Ţlaba Tuto zkoušku mŧţe provaacutedět

i nevyškolenyacute specialista (leacutekař učitel pracovniacutek s diacutetětem rodič atd) ale musiacute si nejdřiacuteve

dŧkladně nastudovat prŧběh celeacute zkoušky Vyacutesledek je pouze orientačniacute (33

)

K vyhraněniacute laterality dochaacuteziacute u dětiacute přibliţně ve 4ndashteacutem roce ţivota ale staacutevaacute se ţe

vyhraněnost se ustaacuteliacute aţ později Většinou byacutevaacute lateralita vyhraněnaacute dřiacuteve u děvčat Pokud se

u diacutetěte zjistiacute nevyhraněnaacute lateralita při naacutestupu do školy většinou se doporučuje naacutecvik

psaniacute pravou rukou (34

)

255 Diagnostika zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute

Diacutetě se rodiacute s vyvinutyacutem zrakovyacutem orgaacutenem (neniacute-li zrakovyacute orgaacuten poškozen v prenataacutelniacutem

obdobiacute) Po narozeniacute dochaacuteziacute pouze ke zlepšeniacute ostrosti zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute (u zdraveacuteho

orgaacutenu) Zrakem přijiacutemaacute jedinec aţ 80 podnětŧ ze sveacuteho okoliacute

Pokud jedinec trpiacute i lehkou zrakovou vadou kteraacute neniacute včas odhalena a diagnostikovaacutena

mŧţe zaostaacutevat v rozumoveacutem motorickeacutem i řečoveacutem rozvoji Mŧţe byacutet špatně

diagnostikovaacuten opoţděnyacute vyacutevoj mentaacutelniacute retardace nebo jinaacute postiţeniacute Z tohoto dŧvodu je

dobreacute sledovat jestli zrakovyacute vyacutevoj postupuje podle vyacutevojovyacutech norem

31

PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a jejiacute využitiacute v praxi speciaacutelniacute

pedagogiky 1 vyd 1997 str 49 32

PIPEKOVAacute J 33

KŘIŠŤANOVAacute L 1995 34

PŘINOSILOVAacute D 1997

17

Je vhodneacute aby zrakoveacute vniacutemaacuteniacute bylo dobře rozvinuto před zahaacutejeniacutem školniacute dochaacutezky diacutetěte

bude mu ulehčena vyacuteuka Rozvoj je daacuten celkovyacutem vyacutevojem jedince Daacutele mŧţe byacutet

podněcovaacuteno pomociacute nejrŧznějšiacutech her cvičeniacute a uacutekolŧ

Je zjišťovaacuteno zda diacutetě rozeznaacute dva stejneacute tvary mezi ostatniacutemi sklaacutedaacuteniacute rozdělenyacutech obraacutezkŧ

(u staršiacutech dětiacute puzzle odpoviacutedajiacuteciacute jejich věku) vklaacutedaacuteniacute tvarŧ do přiacuteslušnyacutech otvorŧ

dokreslovaacuteniacute obraacutezkŧ vyhledaacuteniacute obraacutezku v překryacutevanyacutech atd

Zrakoveacute vniacutemaacuteniacute podporuje i rozvoj řeči Zrakem diacutetě pozoruje mluvidla jinyacutech osob a učiacute se

tak naacutepodobou

Orientačniacute zkouška zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute mŧţe byacutet provedena i učitelkou v MŠ Vyacutesledek

poskytuje informaci o uacuterovni zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute přiacutepadně mŧţe poukaacutezat na odchylky

od normy

256 Diagnostika sluchoveacuteho vniacutemaacuteniacute

bdquoSluchoveacute vniacutemaacuteniacute je schopnost přijiacutemat rozlišovat a interpretovat zvuky různeacute kvality

(řečoveacute i neřečoveacute)ldquo35

Sluch je dŧleţityacute pro vyvaacuteřeniacute řeči a jejiacute stavby Pokud se diacutetě narodiacute s poškozenyacutem sluchem

(zaacuteleţiacute na stupni poškozeniacute) anebo ztratiacute-li sluch před ukončeniacutem vyacutevoje řeči (vyacutevoj řeči je

ukončovaacuten kolem 8 roku ţivota) je diacutetě většinou neslyšiacuteciacute a řeč se u něj vyviacutejiacute velmi maacutelo či

vŧbec (36

)

Diacutetě mŧţe trpět pouze nedoslyacutechavostiacute kteraacute nemusiacute byacutet dlouho objevena Diacutetě reaguje

na silneacute zvukoveacute podněty Diacutetě nepoznaacute ţe slyšiacute špatně Děti s nedoslyacutechavostiacute se projevujiacute

ve společnosti jako pomaleacute neposlušneacute (nereagujiacute na ticheacute podněty) a mohou byacutet někdy

chybně označeni za mentaacutelně postiţeneacute (37

)

Dnešniacute mediciacutena a leacutekařskeacute přiacutestroje zvlaacutedajiacute diagnostiku sluchu i u malyacutech dětiacute bez jejich

spolupraacutece Dřiacuteve byla u všech vyšetřeniacute nutnaacute spolupraacutece diacutetěte proto diagnostika byla

moţnaacute nejdřiacuteve kolem 3 roku ţivota diacutetěte

Sluchoveacute vniacutemaacuteniacute je zjišťovaacuteno podle nejrŧznějšiacutech cvičeniacute Diacutetěti se daacutevajiacute rozeznaacutevat

předměty podle zvuku kteryacute vydaacutevajiacute (začiacutenaacuteme od zvukŧ znaacutemyacutech a dobře rozeznatelnyacutech)

rozlišeniacute toacutenŧ piacutesniacute atd

35

ZELINKOVAacute O Pedagogickaacute diagnostika individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program str 76 36

PŘINOSILOVAacute D 1997 37

PŘINOSILOVAacute D 1997

18

Diagnostika je dŧleţitaacute pro odhaleniacute sluchovyacutech vad ale mŧţe naacutem pomoci i při vadě řeči

kde neznaacuteme přiacutečinu

Orientačniacute zkouška sluchu se provaacutediacute šeptanou i hlasitou řečiacute Jejiacutem ciacutelem je odhalit jestli

diacutetě maacute zdraviacute sluch Při provaacuteděniacute zkoušky maacute byacutet diacutetě zdraveacute bez ryacutemy a podobnyacutech

onemocněniacute ktereacute mohou vyacutesledky zkoušky ovlivnit(38

)

Dŧleţitou součaacutestiacute ve sluchoveacutem vniacutemaacuteniacute je fonematickyacute sluch Jednaacute se o sluchoveacute

rozlišovaacuteniacute rytmizaci vyacuteslovnosti Fonematickyacutech sluchem diacutetě rozlišuje diferenciace hlaacutesek

Vyacutevoj fonematickeacuteho sluchu je postupnyacute měl by byacutet ukončen před vstupem do povinneacute

školniacute dochaacutezky je jedniacutem z předpokladŧ na vyacuteuku čteniacute a psaniacute Fonematickyacute sluch

umoţňuje diacutetěti rozlišit stejnaacute slova (pes ndash pes) rozlišeniacute pouze jednou hlaacuteskou (ves ndash les)

rozlišeniacute deacutelky (dal ndash daacutel) tvrdeacute a měkkeacute souhlaacutesky (dyacuteka ndash diacuteky) ostreacute a tupeacute sykavky (miacutesa

ndash miacuteša) apod

38

TOMICKAacute V 2006

19

III METODY DIAGNOSTIKY

Metody diagnostiky jsou určiteacute zpŧsoby a postupy ktereacute vedou k ciacuteli tedy k diagnoacuteze

31 Poţadavky na diagnostickeacute metody

Vyacuteběr metody by měl odpoviacutedat věku diacutetěte přiacutepadně pokud existujiacute předchoziacute vyacutesledky

nebo podezřeniacute na postiţeniacute metoda by měla vychaacutezet ze zjištěnyacutech moţnostiacute diacutetěte

Na zahaacutejeniacute voliacuteme takoveacute metody při kteryacutech se diacutetě uvolniacute odstraniacute se stres a strach kteryacute

se mŧţe kvŧli nečekaneacute situaci či prostřediacute objevit Pokud jsou metody dobře zvoleneacute je

moţneacute ziacuteskat u diacutetěte dŧvěru a ochotu spolupracovat

bdquoNějakeacute jednoznačneacute pravidlo však stanovit nemůžeme V uacutevahu je nutneacute braacutet časovou

naacuteročnost jednotlivyacutech metod (jen vyacutejimečně nejsme časově omezeni) jejich bdquovyacutetěžnostldquo

(velmi vysokou majiacute např testy inteligence) chovaacuteniacute diacutetěte (klid ndash neklid) vnějšiacute okolnosti

jako je např prostor vyšetřovny možnost zaměstnat současně viacutece dětiacute uvolnit se pro dotaz

rodičů nebo pro rozhovor s nimi apod Mnohdy je uacutečelneacute kromě praacutece individuaacutelniacutem přiacutemeacutem

kontaktu vidět diacutetě i při samostatneacute praacuteci ve dvojici nebo i ve většiacute skupinceldquo39

Na proces diagnostikovaacuteniacute je ale vhodneacute nechat si dostatek času

Pouţiteacute metody musiacute splňovat určitě poţadavky ktereacute dělajiacute metody objektivniacute a pouţitelneacute

pro vyacutezkum a diagnostiku Tyto poţadavky naacutem daacutevajiacute jistotu ţe pouţiteacute metody umoţňujiacute

konfrontaci vyacutesledkŧ v porovnaacuteniacute se skupinou věkovou normou či dalšiacutemi předem

stanovenyacutemi kriteacuterii

Objektivnost

bdquoObjektivnost rozumiacuteme věcneacute nezaujateacute posouzeniacute činnostiacute nebo vyacutekonůldquo40

Nejčastěji byacutevaacute zajišťovaacutena testy ktereacute jsou vţdy vyhodnocovaacuteny stejnyacutem zpŧsobem a podle

určityacutech naacutevodŧ ktereacute nelze měnit Jednaacute se o standardniacute testy

Testy jsou provaacuteděny vţdy stejnyacutem přesně danyacutem zpŧsobem to od jejich zadaacuteniacute přes prŧběh

k vyhodnoceniacute a interpretaci Při opakovaneacutem prŧběhu by mělo byacutet dosaţeno stejnyacutech

vyacutesledkŧ bez ohledu na osobu kteraacute test zadaacutevala a vyhodnotila (41

)

Dŧleţiteacute je zda jsou otaacutezky dobře formulovaacuteny a jedinec jim porozuměl

39

MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute str 89-91 40

MERTIN V GILERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 77 41

SVOBODA M (ed) 2001

20

Validita

bdquoHistoricky nejobvyklejšiacute definice validniacuteho měřeniacute je že naacutestroj měřiacute to o čem prohlašuje

že měřiacuteldquo42

Validita označuje platnost metody a jejich vyacutesledkŧ Jednaacute se o skutečnost zda metody

hodnotiacute opravdu to co hodnotit maacute a chce (43

)

Metoda je volena podle moţnostiacute jedince Jestliţe maacute jedinec nějakeacute postiţeniacute metodu je

nutno přizpŧsobit jeho postiţeniacute tak aby mohl danyacute uacutekol splnit dle svyacutech moţnostiacute (např

u jedince se slabozrakostiacute je nutno vytvořit takoveacute podmiacutenky aby pomŧcky k metodě či

pracovniacute listy k testu mohl vidět)

Většina metod hodnotiacute jako primaacuterniacute jednu oblast mohou však ukaacutezat i dalšiacute vyacutesledky ktereacute

nepatřiacute k primaacuterniacutemu vyacutesledku a pouze naacutes mohou nasměrovat k dalšiacutemu šetřeniacute

Reliabilita

Jednaacute se o přesnost a spolehlivost metody Tedy jestli vyacutesledek z daneacute metody neniacute jen

naacutehodnyacute či zkreslenyacute jev a nevznikl nějakyacutem nedostatkem v měřeniacute (44

)

Stejneacuteho vyacutesledku by mělo byacutet dosaţeno i s odstupem času Vyacutesledky by měly byacutet zobecněny

i v čase Při opakovaacuteniacute by mělo dochaacutezet k podobnyacutem vyacutesledkŧm (i v rozmeziacute několika dniacute)

Mělo by byacutet zjištěno zda metoda nemŧţe byacutet ovlivněna aktuaacutelniacutem stavem jedince (hlavně

jeho uacutenavou nebo psychickyacutem stavem) nebo dřiacuteve ziacuteskanyacutemi zkušenostmi (45

)

32 Pozorovaacuteniacute

Pozorovaacuteniacute patřiacute mezi zaacutekladniacute diagnostickeacute metody Jednaacute se o velmi naacuteročnou metodu

V předškolniacutem věku je pouţiacutevaacutena pouze extrospekce (pozorovaacuteniacute druhyacutech lidiacute) tedy

v předškolniacutem věku pozorovaacuteniacute diacutetěte dospělyacutem (introspekci sebepozorovaacuteniacute diacutetě samo

z vyacutevojoveacuteho hlediska ještě nedokaacuteţe)

Metoda pozorovaacuteniacute je braacutena jako nejpřirozenějšiacute metoda kterou je moţneacute pouţiacutet teacuteměř

v kaţdeacute situaci bez potřebneacute přiacutepravy pomŧcek

bdquoPozorovanie znamenaacute sledovanie činnosti žiaka a jej vyhodnotenieldquo46

42

MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 41 43

PIPEKOVAacute J 2006 44

MERTIN V 1995 45

SVOBODA M (ed) 2001 46

KOLLAacuteRIKOVAacute Z Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika 2001 str 248

21

Od prvniacuteho dne v předškolniacutem zařiacutezeniacute byacutevaacute diacutetě pozorovaacuteno V teacuteto rovině se jednaacute většinou

o pozorovaacuteniacute nesystematickeacute bez konkreacutetniacuteho ciacutele Pozorovatel (nejčastěji učitelka MŠ) by se

při prvniacutech setkaacuteniacute s diacutetětem mělměla soustředit na celkoveacute projevy diacutetěte

(47

)Nesystematickeacute (nestrukturovaneacute) pozorovaacuteniacute by mělo byacutet provaacuteděno tak ţe pozorovatel

zapisuje co nejviacutece jevŧ V přiacutepadě ţe jsou zaregistrovaacuteny nějakeacute nedostatky či naacutepadnosti je

vhodneacute začiacutet pozorovat systematicky Nestrukturovaneacute pozorovaacuteniacute tedy nepřipraveneacute

globaacutelně zaměřeneacute bychom měli pouţiacutet spiacuteše jako doplňkovou metodu k jinyacutem

Pozorovaacuteniacute mŧţe byacutet strukturovaneacute (systematickeacute) tedy předem připraveneacute kategorie

sledovaacuteniacute a jejich zaznamenaacutevaacuteniacute Zde se jiţ soustřediacuteme na jednu pozorovanou oblast

Aby pozorovaacuteniacute splňovalo poţadavky ktereacute jsou uvedeny vyacuteše je nutno aby pozorovaacuteniacute

bylo opakovaneacute promyšleneacute stanovenyacute ciacutel tedy zaměřeneacute pouze na některou oblast

bdquoProbleacutemem pozorovaacuteniacute je z velkeacute množiny projevů vyčlenit (vyabstrahovat) to co je

podstatneacute z hlediska ciacutele pozorovaacuteniacute a to co je pozorovaacuteno označit spraacutevnou

terminologiiacuteldquo48

Zaacutekladem dobreacuteho a kvalitniacuteho pozorovaacuteniacute je stanoveniacute ciacutele Nesmiacute byacutet opomenuta přiacuteprava

pozorovaacuteniacute Zaacuteleţiacute na pozorovateli jakyacute zpŧsob zaznamenaacutevaacuteniacute pozorovaneacuteho zvoliacute

Je vhodneacute při pozorovaacuteniacute diacutetěte v pedagogickeacute situaci nebyacutet organizaacutetorem teacuteto činnosti ale

pŧsobit v niacute pouze jako pozorovatel tiacutem se zmenšuje moţnost uniknutiacute dŧleţityacutech momentŧ

Pokud je to moţneacute celou situaci zaznamenaacutevaacuteme (videozaacuteznam u dětiacute musiacute souhlasit

zaacutekonnyacute zaacutestupce diacutetěte) K tomuto zaacuteznamu je moţno se vracet a plně se soustředit pouze

na jeden prvek (komunikačniacute projevy motorickeacute schopnosti atd)

V přiacutepadě ţe chceme zvyacutešit reliabilitu pozorovaacuteniacute vhodneacute je poţaacutedat jinou učitelku (nebo

osobu) o spolupraacuteci a souběţnost pozorovaacuteniacute předem domluveneacuteho projevu Po ukončeniacute

pozorovaacuteniacute vyacutesledky prokonzultovat porovnat Nebo se kaţdyacute pozorovatel mŧţe zaměřit

na předem určenou oblast Pozorovaacuteniacute mŧţe byacutet provaacuteděno i skrytě v předškolniacutem zařiacutezeniacute

nejsou většinou pro tento zpŧsob pozorovaacuteniacute vytvořeneacute vhodneacute podmiacutenky Skryteacute pozorovaacuteniacute

je většinou provaacuteděno ve specializovanyacutech zařiacutezeniacutech jde o zjištěniacute chovaacuteniacute diacutetěte

v nejrŧznějšiacutech situaciacutech)

47

MERTIN V 1995 48

NAKONEČNYacute M Zaacuteklady psychologie 1998 str 103

22

33 Rozhovor

Metoda patřiacute k naacuteročnyacutem je nutneacute se na ni připravit Je vhodneacute vědět na co jakyacutem zpŧsobem

kdy jak ziacuteskaneacute informace zaznamenaacutevat a zpracovaacutevat

U dětiacute předškolniacuteho věku neniacute vhodneacute braacutet rozhovor jako zaacutekladniacute metodu diagnostiky

Kladeneacute otaacutezky se musiacute přiměřit věku a z dŧvodu niacutezkyacutech zkušenostiacute a vědomostiacute nemusiacute byacutet

odpovědi diacutetěte adekvaacutetniacute Pokud je zvolena metoda rozhovoru s diacutetětem je vhodnějšiacute

i přiacutetomnost zaacutekonneacuteho zaacutestupce kteryacute naacutem mŧţe poskytnout dŧleţiteacute či doplňujiacuteciacute uacutedaje

(49

)

bdquoRozhovorem ziacuteskaacutevaacuteme informace o naacutezorech postojiacutech přaacuteniacute a obavaacutech informace

o vnitřniacutem světě diacutetěteldquo50

Prŧběh rozhovoru mŧţe byacutet zaznamenaacutevaacuten pomociacute nahraacutevaciacuteho zařiacutezeniacute nebo

videozaacuteznamem (pouze se svoleniacutem dotazovaneacuteho či jeho zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ)

Rozhovor mŧţe byacutet rozdělen na strukturovanyacute kde jsou předem připraveneacute otaacutezky na ktereacute

jedinec odpoviacutedaacute Druhou moţnostiacute je nestrukturovanyacute (volnyacute) rozhovor kde nejsou

připraveneacute otaacutezky Tato moţnost je pro tazatele naacuteročnějšiacute aby udrţel teacutema rozhovoru k daneacute

problematice

U rozhovoru s rodiči diacutetěte je dŧleţiteacute aby obě strany chtěly diacutetěti pomoci v jeho probleacutemech

a zaacuteroveň se plně respektovaly Je dŧleţiteacute aby byl ponechaacuten dostatek času a klidneacute prostřediacute

proto je vhodneacute si předem termiacuten a čas rozhovoru domluvit

bdquoRozhovor s rodiči sloužiacute zejmeacutena k tomu aby si učitel rozšiacuteřil poznatky ktereacute maacute o diacutetěti

rodině způsobu života o naacutezorech na vzdělaacuteniacute hellip aby se leacutepe orientoval ve skutečnostech

ktereacute maacute k dispozici ve školeldquo51

Rozhovor s diacutetětem předškolniacuteho věku je vyuţiacutevaacuten v přiacutepadě ţe u diacutetěte jsou zjišťovaacuteny

určiteacute vědomosti nebo řečoveacute schopnosti Diacutetě je taacutezaacuteno na zaacutekladniacute informace ze sveacuteho okoliacute

a vědomosti odpoviacutedajiacuteciacute jeho věku Řiacutezenyacute rozhovor s diacutetětem předškolniacuteho věku byacutevaacute

provaacuteděn při zjišťovaacuteniacute školniacute zralosti Poklaacutedaneacute otaacutezky by měly byacutet uzpŧsobeneacute věku diacutetěte

Kromě odpovědiacute by měly byacutet sledovaacuteny i neverbaacutelniacute projevy dotazovaneacuteho ktereacute často

ukazujiacute jak se dotazovanyacute ciacutetiacute zda mu jsou kladeneacute otaacutezky přiacutejemneacute a dalšiacute vlastnosti jedince

(52

)

49

MERTIN V 2003 50

TRPIŠOVSKAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1997 str 8 51

MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 33

23

34 Dotazniacutek

bdquoJe to spocircsob piacutesemneacuteho kladenia otaacutezok a ziacuteskavanie piacutesomnyacutech odpovediacuteldquo53

Dotazniacutek v piacutesemneacute podobě je pro děti v předškolniacutem věku nepouţitelnyacute jelikoţ neumiacute čiacutest

ani psaacutet a neporozumiacute poloţenyacutem otaacutezkaacutem Metoda je pouţiacutevaacutena pro zaacutekonneacute zaacutestupce

diacutetěte(54

)

S dotazniacutekem se rodiče často setkaacutevajiacute před naacutestupem do předškolniacuteho zařiacutezeniacute (MŠ)

Zařiacutezeniacute tiacutem ziacuteskaacutevaacute zaacutekladniacute uacutedaje o diacutetěti a jeho stavu (zdravotniacute stav individuaacutelniacute

zvlaacuteštnosti obliacutebeneacute činnosti atd) přiacutepadně rodině diacutetěte Tyto informace jsou dŧleţiteacute

pro učitelky zařiacutezeniacute zlepšujiacute přiacutepravu programu a přiacutestup k diacutetěti Z tohoto dŧvodu je

dŧleţiteacute aby zde byly uvedeny pravdiveacute informace

MŠ mŧţe rodičŧm předklaacutedat takeacute prŧběţnyacute dotazniacutek Ten mŧţe byacutet zaměřen jak na chod

předškolniacuteho zařiacutezeniacute i hodnoceniacute jejich diacutetěte z pohledu rodiče Hodnoceniacute rodičŧ je

zajiacutemaveacute při porovnaacuteniacute hodnoceniacute od učitelek ze zařiacutezeniacute Porovnaacuteniacutem je moţneacute objevit co je

pro rodiče diacutetěte dŧleţiteacute Zaacuteroveň mŧţe byacutet hodnoceno předškolniacute zařiacutezeniacute z pohledu rodičŧ

Učitelkaacutem je tak daacutena zpětnaacute vazba k jejich činnosti od rodičŧ

Dotazniacutek mŧţe takeacute sloţit jako součaacutest doporučeniacute pro odborneacute vyšetřeniacute diacutetěte

na specializovaneacutem pracovišti K předaacuteniacute dotazniacuteku do zařiacutezeniacute musiacute byacutet daacuten souhlas

zaacutekonneacuteho zaacutestupce diacutetěte

Neexistuje univerzaacutelniacute dotazniacutek Při jeho sestavovaacuteniacute vychaacuteziacuteme z věku diacutetěte i oblasti

probleacutemŧ ktereacute chceme zjistit Z tohoto dŧvodu majiacute i rŧznaacute zařiacutezeniacute sveacute dotazniacuteky ktereacute

předklaacutedajiacute svyacutem klientŧm k vyplněniacute Zde je nutneacute předejiacutet zkresleniacute informaciacute o diacutetěti ktereacute

jsou znaacutemy z dotazniacuteku Pokud se jednaacute o probleacutemoveacute diacutetě mŧţe byacutet jiţ vyplňovaacuteniacute

dotazniacuteku zkresleno postojem k diacutetěti (hlavně u dětiacute s poruchami chovaacuteniacute)

bdquoDotazniacutek je využiacutevaacuten jednak jako žaacutedost o prvniacute vyšetřeniacute jednak v přiacutepadě kontrolniacuteho

vyšetřeniacuteldquo55

Dotazniacutekovaacute šetřeniacute byacutevajiacute v předškolniacutem věku spiacuteše jako doplňkovaacute metoda pro rodiče

52

SVOBODA 2001 53

KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Předškolniacute a elementaacuterka pedagogika

2001 str 250 54

MERTIN V 2003 55

MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 39

24

35 Anamneacuteza

bdquoAnamneacutezou (anamneacutesis ndash rozpomiacutenaacuteniacute) rozumiacuteme zjišťovaacuteniacute uacutedajů z minulosti jedince ktereacute

majiacute vyacuteznamnyacute vztah k poznaacuteniacute osobnosti Jejiacutem ciacutelem je ziacuteskaacuteniacute a kategorizace relevantniacutech

uacutedajů z minulosti ktereacute pomaacutehajiacute vysvětlit současnyacute stavldquo56

Anamneacuteza by měla byacutet zaměřena na celou osobnost jedince Zpŧsob jakyacutem je anamneacuteza

zjišťovaacutena mŧţe byacutet rŧznyacute (dotazniacutek rozhovor předtištěneacute scheacutema atd) Je na uvaacuteţeniacute

pracovniacuteka jakaacute forma mu vyhovuje (57

)

Z anamneacutezy je moţno vyčiacutest tvrdaacute data ndash dajiacute se změřit ověřit (datum narozeniacute věk věk

rodičŧ bydliště atd) ale i měkkaacute data ndash nedajiacute se změřit či jinak ověřit (proţiacutevaacuteniacute jedince

zaacuteliby traacuteveniacute volneacuteho času postoj k rodině atd)

U dětiacute předškolniacuteho věku je anamneacuteza sestavovaacutena většinou podle informaciacute ziacuteskanyacutech

od rodičŧ Diacutetě v tomto věku nedokaacuteţe přiacuteliš mluvit o sveacutem dosavadniacutem ţivotě Je vhodnějšiacute

pokud pracovniacutek tvořiacuteciacute anamneacutezu je pro rodiče znaacutemaacute osoba ke ktereacute majiacute dŧvěru (pediatr

diacutetěte učitelka v MŠ)

Anamneacuteza se děliacute podle oblastiacute na rŧzneacute druhy Nejčastěji na naacutesledujiacuteciacute dva typy anamneacutezy

(58

)

Rodinnaacute anamneacuteza (RA) ndash uacutedaje o rodině vyšetřovaneacuteho jedince (prarodiče rodiče

sourozenci či dalšiacute přiacutebuzneacute osoby bytoveacute podmiacutenky atd)

Osobniacute anamneacuteza (OA) ndash zaměřuje se na osobnost jedince a jeho dosavadniacute vyacutevoj

Měla by byacutet provaacuteděna od prenataacutelniacuteho obdobiacute do současneacuteho stavu Zjišťovaneacute

informace se tyacutekajiacute všech oblastiacute ţivota jedince

Anamneacuteza je většinou provaacuteděna jako zaacutekladniacute a prvniacute diagnostickaacute metoda u většiny

vyšetřeniacute a diagnostik Většina odborniacutekŧ z anamneacutezy vychaacuteziacute Z tohoto dŧvodu je dŧleţiteacute

aby anamneacuteza byla podrobnaacute

36 Hra

bdquoHra je jednou z vyacutevojovyacutech potřeb v předškolniacutem věku a současně i nejpřirozenějšiacute aktivitou

diacutetěte v tomto obdobiacute Jejiacutem prostřednictviacutem se všestranně rozviacutejiacute osobnost diacutetěte

a prostřednictviacutem hry je takeacute možno diacutetě diagnostikovatldquo59

56

TRPIŠOVAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1997 str 11 57

SVOBODA M 2001 58

ZELINKOVAacute O 2001

25

Hra je velmi uacutezce spjata s předškolniacutem obdobiacutem Jednaacute se o obdobiacute kdy hra je hlavniacute naacuteplniacute

a činnostiacute dne V předškolniacutem věku si diacutetě hraje teacuteměř neustaacutele Je vhodneacute pokud bude dětskeacute

hře věnovaacuten dostatek pozornosti V předškolniacutem zařiacutezeniacute je hra hodně vyuţiacutevanaacute metoda (60

)

Diacutetě v předškolniacutem obdobiacute bere hru jako sveacute vaacuteţneacute zaměstnaacuteniacute a činnost ktereacute věnujiacute plneacute

soustředěniacute Ačkoliv si děti uvědomiacute ţe bdquosi jen hrajiacuteldquo mluviacute s neexistujiacuteciacutemi kamaraacutedy věřiacute

tomu čemu se ve hře věnujiacute a proţiacutevajiacute

bdquoSledovaacuteniacute hry dětiacute je naopak pro diagnostiku v mateřskeacute škole časteacute a vlastně i nezbytneacute

Poskytuje cenneacute uacutedaje o prožitciacutech diacutetěte jeho aktuaacutelniacutem psychickeacutem rozpoloženiacute

zkušenostech neboť kromě jineacuteho je hra prostředkem sebevyjaacutedřeniacuteldquo61

Dětskaacute hra (ať individuaacutelniacute nebo kolektivniacute) mŧţe učitelkaacutem v předškolniacutem zařiacutezeniacute mnoho

odhalit z domaacuteciacuteho ţivota v rodině vyacutevojoveacuteho stavu i vlastnostech diacutetěte samotneacuteho ktereacute

se v běţnyacutech činnostech neprojeviacute Ve hře mŧţe byacutet posouzeno jak si diacutetě hraje jeho uacuteroveň

myšleniacute obrazotvornosti tvořivosti i celeacuteho vyacutevoje atd

bdquoPokud chceme využiacutet analyacutezy dětskeacute hry (hl u dětiacute předškolniacuteho věku) k diagnostickyacutem

uacutečelům zaměřiacuteme se předevšiacutem na to zda je celkovaacute uacuteroveň hry klienta v souladu

s bdquoontogenetickou normouldquo dětskeacute hry nebo zda došlo k jejiacute retardaci či urychleniacuteldquo62

Prvniacute moţnostiacute je pozorovaacuteniacute diacutetěte při spontaacutenniacute hře Do teacuteto hry by dospělyacute neměl

zasahovat Snaţiacuteme se co nejviacutece postřehnout projevy diacutetěte Pozorovaacuteniacute při volneacute hře slouţiacute

spiacuteše jako orientačniacute vedouciacute k dalšiacutemu vyacuteběru diagnostickyacutech metod Hru je v tomto přiacutepadě

vhodneacute hodnotit jako celek (63

)

Druhou moţnostiacute je byacutet hry přiacutemo uacutečastněn a dělat přiacutemou intervenci Tiacutem je moţno odhalit

moţnosti diacutetěte Teacuteto formy se mohou uacutečastnit i rodiče Je dŧleţiteacute aby si rodiče s učitelkou

předaacutevali vzaacutejemně informace ktereacute ziacuteskajiacute při sledovaacuteniacute volneacute hry diacutetěte

Při analyacuteze hry je vhodneacute aby diacutetě bylo pozorovaacuteno v rŧznyacutech podobaacutech hry (samostatně

s kolektivem dětiacute hra s dospělyacutem) do ktereacute se pozorovatel viacutece či meacuteně saacutem zapojuje Pokud

je pozorovatel součaacutestiacute hry je vyššiacute riziko nezachyceniacute některyacutech dŧleţityacutech poznatkŧ

Vyacutehodou je ţe pozorovatel mŧţe pracovat viacutece s diacutetětem a vytvaacuteřet určiteacute situace ve kteryacutech

chce diacutetě vidět

59

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 77 60

PIPEKOVAacute J 2006 61

MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 82 62

RENOTIEacuteROVAacute M LUDIacuteKOVAacute L a kolektiv Speciaacutelniacute pedagogika 2006 str 139 63

PIPEKOVAacute J 2006

26

37 Analyacuteza kresby

Analyacutezu kresby by měl provaacutedět odborniacutek na tuto problematiku (psycholog psychiatr)

Učitelku v MŠ mŧţe kresba diacutetěte upozornit na moţneacute nedostatky či probleacutemy diacutetěte Děti

v předškolniacutem věku raacutedy kresliacute berou kresbu jako zaacutebavu a hru Odborniacutek v niacute dokaacuteţe mnoho

ziacuteskat

bdquoJedinaacute kresba nemůže odhalit všechnoldquo64

bdquoK určeniacute diagnoacutezy nestačiacute pouze test obraacutezek každeacuteho diacutetěte je nutneacute posuzovat takeacute

z hlediska sociaacutelniacutech a kulturniacutech souvislostiacute Jen tak lze diacutetě leacutepe poznat je však třeba

dodat že žaacutednyacute bdquokliacuteč ke obraacutezkůmldquo neexistujeldquo65

Kresba v sobě obsahuje herniacute i pracovniacute naacutevyky Tiacutem je moţno o kresliacuteciacutem jedinci ziacuteskat

mnohem viacutece informaciacute

bdquoKresbou vyjadřuje diacutetě svou osobnost citoveacute zaujetiacute miacuteru poznaacuteniacute světa zaacutejmoveacute vyladěniacute

i laacutesku k lidem ale i věcem ktereacute stimulujiacute jeho duševniacute růstldquo66

Kresba jedincŧ s postiţeniacutem se lišiacute Kaţdeacute postiţeniacute či probleacutemy diacutetěte se v kresbě objeviacute

Proto je vhodneacute aby učitelka v MŠ dětskou kresbu prŧběţně sledovala a porovnaacutevala

I rodiče diacutetěte by měli miacutet moţnost pravidelně sledovat vyacutetvarneacute projevy sveacuteho diacutetěte K tomu

jsou ideaacutelniacute naacutestěnky či dalšiacute prostory zařiacutezeniacute kde je mohou rodiče vidět a porovnat

s ostatniacutemi

Učitelka MŠ by měla miacutet zaacutekladniacute znalost o vyacutevoji dětskeacute kresby Tak je moţneacute sledovat

dětskou kresbu a objevit v niacute nedostatky

Vyacutevoj kresby

bdquoVyacutevoj a zvlaacuteštnosti kresebneacuteho projevu jsou podmiacuteněny psychickyacutemi vlastnostmi diacutetěte

a vnějšiacutemi podmiacutenkami ve kteryacutech žije Kresebnyacute projev se rozviacutejiacute uacuteměrně k možnostem ktereacute

diacutetěti ke kresleniacute nabiacuteziacute jeho prostřediacute a na tom takeacute zaacutevisiacute uacuteroveň kresbyldquo67

Obdobiacute skvrn ndash prvniacute jsou skvrny a to bez ohledu na uměleckeacute schopnosti diacutetěte

přibliţně do jednoho roku diacutetěte

64

DAVIDO R Kresba jako naacutestroj poznaacuteniacute diacutetěte 2001 str 16 65

DAVIDO R Kresba jako naacutestroj poznaacuteniacute diacutetěte 2001 str 16 66

ŠMARDA I ŘEZAacuteČ J Psychologickaacute praktika 1996 str 22 67

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 65

27

Stadium čmaacuteranic ndash diacutetě čmaacuteraacute všemi směry a kresliacuteciacute naacutečiniacute bere jako

prodlouţenou ruku jednaacute se o obdobiacute mezi jedniacutem a druhyacutem rokem

Stadium čaacuteranic ndash diacutetě se snaţiacute napodobit psaniacute dospělyacutech začiacutenaacute se objevovat

zaacuteměr u činnosti diacutetě nevydrţiacute dlouho pŧvodniacute zaacuteměr kresby se během činnosti měniacute

často neniacute dokončena s tiacutemto stadiem se mŧţe setkat ve věku dvou aţ třiacute let

Stadium hlavonoţcŧ (univerzaacutelniacutech postav) ndash diacutetě svyacutem vyacutetvarnyacutem diacutelŧm daacutevaacute

obsah začiacutenaacute viacutece kreslit postavy a s přibyacutevajiacuteciacutem věkem přibyacutevaacute postavaacutem detaily

věkoveacute rozmeziacute tohoto stadia je tři aţ pět let

Intelektuaacutelniacute realismus ndash kresba vyjadřuje dětskyacute svět diacutetě zobrazuje to co vidiacute a

znaacute ze sveacuteho okoliacute nejčastěji a nevyacuterazněji se toto obdobiacute projevuje mezi paacutetyacutem

aţ sedmyacutem rokem

Vizuaacutelniacute realismus - diacutetě objektivněji začiacutenaacute kreslit to co opravdu vidiacute dochaacuteziacute takeacute

k velkeacutemu skoku ndash diacutetě začiacutenaacute zobrazovat postavu z profilu stadium převaţuje mezi

sedmyacutem aţ dvanaacutectyacutem rokem

Zobrazovaacuteniacute v prostoru - představuje posledniacute staacutedium diacutetě ve svyacutech kresbaacutech

zobrazuje prostor po dvanaacutecteacutem roce ţivota

28

IV ZAŘIacuteZENIacute PROVAacuteDĚJIacuteCIacute DIAGNOSTIKU

V našiacute republice existuje poměrně širokaacute siacuteť poradenskyacutech i dalšiacutech zařiacutezeniacute ktereacute se věnujiacute

pedagogickeacute a speciaacutelněpedagogickeacute diagnostice Zaměřeniacute i rozsah nabiacutezenyacutech sluţeb mŧţe

byacutet velice širokyacute

Diagnostika mŧţe byacutet provaacuteděna i na laickeacute rovině Jde spiacuteše o zamyšleniacute nad diacutetětem v daneacute

situaci Tuto diagnostiku provaacutediacute třeba rodič či vychovatel diacutetěte Diagnostika maacute informačniacute

charakter kteryacute rodiče (nebo kdo tuto diagnostiku provaacutediacute) směřuje k vyhledaacuteniacute daneacuteho

odborniacuteka kteryacute mŧţe stanovit profesionaacutelně diagnostiku jedince podle ktereacute se daacute s diacutetětem

daacutele pracovat

Je zřejmeacute ţe v těchto pracovištiacutech je potřebnaacute specializace pracovniacutekŧ Daacutele je vhodneacute aby

pracovniacuteci měli otevřenyacute přiacutestup k dalšiacutem problematikaacutem ktereacute se nevyskytujiacute přiacutemo v jejich

pracovišti ale mohou s nimi souviset Vhodnaacute je alespoň znalost zařiacutezeniacute kam mohou byacutet

klienti odeslaacuteniacute V zařiacutezeniacutech by měli pracovat odborniacuteci kteřiacute sveacute kompetence ziacuteskali

v raacutemci odborneacuteho studia a v dalšiacutem celoţivotniacutem vzdělaacutevaacuteniacute Jejich odbornost je vymezena

např zaacutekonem č 5632004 Sb o pedagogickyacutech pracovniacuteciacutech vyhlaacuteškou č 722005 Sb

o poskytovaacuteniacute poradenskyacutech sluţeb ve školaacutech a školskyacutech poradenskyacutech zařiacutezeniacute zaacutekonem

č 5612004 o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem vzdělaacutevaacuteniacute

(školskyacute zaacutekon) a jeho pozdějšiacute zněniacute a dalšiacute

Obsahem všech poradenskyacutech zařiacutezeniacute je vytvaacuteřeniacute vhodnyacutech podmiacutenek pro tělesnyacute

psychickyacute a sociaacutelniacute vyacutevoj jedince v prŧběhu jeho vzdělaacutevaacuteniacute Kaţdeacute poradenskeacute zařiacutezeniacute je

povinneacute veacutest dokumentaci o vyšetřeniacute dalšiacute peacuteči jedince spolupraacuteci s dalšiacutemi poradenskyacutemi

zařiacutezeniacutemi či školami atd

41 Speciaacutelněpedagogickaacute centra

bdquoSpeciaacutelně pedagogickaacute centra jsou speciaacutelniacute školskaacute zařiacutezeniacute kteraacute se specializujiacute na určityacute

typ zdravotniacuteho postiženiacute ndash defektuldquo68

Existujiacute speciaacutelněpedagogickaacute centra (daacutele jen SPC) pro děti

Smyslově postiţeneacute (sluchově zrakově)

Tělesně postiţeneacute

Mentaacutelně postiţeneacute

68

NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute str 105

29

S vadami řeči

S kombinovanyacutemi vadami

Mezi zaměstnance SPC patřiacute speciaacutelniacute pedagog (zaměřeniacute dle specializace SPC) psycholog

sociaacutelniacute pracovniacutek Daacutele zde mŧţe byacutet pracovniacute kolektiv doplněn o dalšiacute odborneacute pracovniacuteky

(logoped psychoterapeut fyzioterapeut atd)

Činnost je zaměřena zejmeacutena na podporu klientŧ v předškolniacutem věku v peacuteči rodičŧ

(zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ) na podporu klientŧ integrovanyacutech do škol a školskyacutech zařiacutezeniacute

na podporu klientŧ s těţkyacutem a kombinovanyacutem zdravotniacutem postiţeniacutem kteřiacute nemohou

dochaacutezet do školy zpravidla ve věku od 3 do 19 let

SPC svoji činnost zaměřuje na naacutesledujiacuteciacute oblasti (69

)

Podpŧrnou činnost podaacutevaacuteniacute odbornyacutech informaciacute z rŧznyacutech oblastiacute (sociaacutelniacute

podpora moţnosti integrace atd) Poradenskeacute konzultačniacute terapeutickeacute a metodickeacute

činnosti pro klienty jejich rodiče nebo osoby odpovědneacute za vyacutechovu

a pro pedagogickeacute pracovniacuteky

Spolupraacutece s předškolniacutem zařiacutezeniacutem přiacutepadně i dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute kam diacutetě dochaacuteziacute

Depistaacuteţ klientŧ se zdravotniacutem postiţeniacutem (dle specializace SPC) ve spaacutedoveacute oblasti

stanoveneacute zřizovatelem (často ve spolupraacuteci s pediatry v daneacute oblasti)

Speciaacutelněpedagogickou psychologickou a sociaacutelniacute diagnostiku klientŧ

Participaci při přiacutepravě a zpracovaacutevaacuteniacute individuaacutelniacutech vyacutechovně-vzdělaacutevaciacutech

a stimulačniacutech programŧ pro děti a ţaacuteky integrovaneacute do běţnyacutech škol ve spolupraacuteci

s pedagogy

Zpracovaacutevaacuteniacute odbornyacutech podkladŧ a posudkŧ pro potřeby spraacutevniacutech rozhodnutiacute

o zařazeniacute do systeacutemu vzdělaacutevaacuteniacute a pro potřeby dalšiacutech spraacutevniacutech řiacutezeniacute

Poradenstviacute k volbě vzdělaacutevaciacute cesty (karieacuteroveacute poradenstviacute) pro klienty se

zdravotniacutem postiţeniacutem

Informačniacute činnosti a propagaci sluţeb SPC pro širšiacute veřejnost

69

NOVOSAD L 2000

30

Sveacute sluţby nabiacuteziacute ambulantně v prostoraacutech SPC ale pracovniacuteci mohou sveacute klienty

navštěvovat v jejich přirozeneacutem prostředniacute (rodina) i ve školskyacutech zařiacutezeniacutech nebo

v zařiacutezeniacute kde je diacutetě umiacutestěno nebo integrovaacuteno

42 Pedagogickopsychologickeacute poradny

bdquoPedagogicko-psychologickeacute poradny (PPP) jsou bezesporu mezi veřejnostiacute nejznaacutemějšiacutem

typem poradenskeacuteho zařiacutezeniacute zaměřeneacuteho na problematiku vyacutechovy i školniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute dětiacute

a mlaacutedeželdquo70

Zaacutekladniacute pracovniacute sloţeniacute pedagogickopsychologickeacute poradny (daacutele jen PPP) tvořiacute psycholog

speciaacutelniacute pedagog (pracuje s jednotlivyacutemi klienty podle jejich diagnoacutezy spolupracuje

na individuaacutelniacutech vzdělaacutevaciacutech plaacutenech pro děti atd) sociaacutelniacute pracovniacutek (je ve spojeniacute

s orgaacuteny např sociaacutelně-praacutevniacute ochrany diacutetěte zajišťuje kontakty s klienty atd) Daacutele mŧţe

byacutet činnost poradny rozšiacuteřena o logopeda psychopeda tyflopeda etopeda fyzioterapeuta

surdopeda atd

Činnostiacute PPP je peacuteče o zdravyacute a přiměřenyacute vyacutevoj pro děti do 3 do 18 (19) let (po dobu školniacute

dochaacutezky ndash hlavně MŠ zaacutekladniacute škola (daacutele ZŠ) středniacute škola (daacutele SŠ) a někdy i vyššiacute

odbornaacute škola (daacutele VOŠ) či vysokaacute škola (daacutele VŠ) v přiacutepadě předchoziacute peacuteče diacutetěte a

studenta Daacutele spolupracuje s rodiči a učiteli těchto dětiacute ţaacutekŧ a studentŧ

Funkce PPP byacutevaacute velmi rozsaacutehlaacute Odviacutejiacute se podle věku a postiţeniacute či znevyacutehodněniacute klienta

PPP se často spoluuacutečastniacute na vzdělaacutevaciacutem procesu zvlaacuteště v přiacutepadech kdy je vzdělaacutevaciacute

proces znesnadněn Na zaacutekladě doporučeniacute PPP je volena nebo upravovaacutena vzdělaacutevaciacute cesta

ţaacutekŧ Při vedeniacute dětiacute a ţaacutekŧ PPP aktivně ovlivňujiacute proces přijiacutemaacuteniacute a upevňovaacuteniacute poznatkŧ

postojŧ a hodnotoveacute orientace (volba vhodneacuteho učebniacuteho stylu rodinnaacute terapie apod) PPP

napomaacutehajiacute při rozvoji pedagogicko-psychologickyacutech kompetenciacute učitelŧ participujiacute se

na činnostech v oblasti prevence sociaacutelně patologickyacutech jevŧ u dětiacute a mlaacutedeţe a

na karieacuteroveacutem poradenstviacute

PPP nejčastěji provaacutediacute tyto sluţby (71

)

Komplexniacute psychologickou speciaacutelněpedagogickou a sociaacutelniacute diagnostiku

Psychologickeacute pedagogickeacute pedagogicko-psychologickeacute a poradenskeacute činnosti

70

NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute str 101 71

NOVOSAD L 2000

31

Vyšetřeniacute školniacute zralosti pro přijetiacute nebo odklad povinneacute školniacute dochaacutezky (včetně

vydaacuteniacute odborneacuteho posudku)

Zjištěniacute individuaacutelniacutech předpokladŧ jedince

Profesniacute orientace ţaacutekŧ

Diagnostiku specifickyacutech vyacutevojovyacutech poruch učeniacute

Pedagogicko-psychologickou pomoc při vyacutechově a vzdělaacutevaacuteniacute ţaacutekŧ s nejrŧznějšiacutem

znevyacutehodněniacutem

Prevence i řešeniacute problematiky školniacute neuacutespěšnosti

Odborneacute konzultace pro pedagogickeacute pracovniacuteky spolupraacutece se školami

Spolupraacutece s dalšiacutemi odbornyacutemi institucemi (mŧţe se jednat o odborneacute instituce kam

bude diacutetě přemiacutestěno např diagnostickyacute uacutestav speciaacutelniacute školskeacute zařiacutezeniacute atd)

43 Střediska vyacutechovneacute peacuteče

Středisko vyacutechovneacute peacuteče (daacutele SVP) je zařiacutezeniacute ktereacute poskytuje podpŧrnou a preventivně

vyacutechovnou peacuteči dětem a mlaacutedeţi poradenskou peacuteči dětem rodičŧm a učitelŧm Vychaacuteziacute

ze vzaacutejemneacute spolupraacutece rodiny kteraacute chce řešit probleacutemy a školniacutem zařiacutezeniacutem (pokud jej

jedinec navštěvuje) a SVP

Mezi pracovniacuteky SVP patřiacute psycholog etoped sociaacutelniacute pracovniacutek odborniacute vychovateleacute

učiteleacute

Sluţby poskytuje SVP ambulantně či formou pobytu (deacutelka pobytu byacutevaacute většinou 8 tyacutednŧ)

Obsah sluţeb vychaacuteziacute ze smlouvy mezi zařiacutezeniacutem a zaacutekonnyacutem zaacutestupcem jedince

Mezi nejčastějšiacute sluţby lze zahrnout

Diagnostika psychologickaacute sociaacutelniacute speciaacutelně pedagogickaacute (nejviacutece etopedickaacute)

Nejrŧznějšiacute typy terapiiacute (nejčastěji rodinnaacute skupinovaacute individuaacutelniacute)

Rodinneacute souţitiacute

Mediace

Podchyceniacute poruch chovaacuteniacute (hlavně u dětiacute z asociaacutelniacuteho prostřediacute)

Školniacute vyacuteuka (v pobytoveacute formě nabiacutezeneacute sluţby)

32

44 Dalšiacute zařiacutezeniacute

Kromě zařiacutezeniacute kteraacute spadajiacute do resortu školstviacute je dŧleţitaacute i diagnostika z resortu

zdravotnictviacute (nejčastěji se jednaacute o naacutesledujiacuteciacute)

Pediatr

Dětskyacute leacutekař (pediatr) sleduje dětskyacute vyacutevoj jiţ od novorozeneckeacuteho věku diacutetěte Kromě

zdravotniacuteho stavu by mělo byacutet diacutetě sledovaacuteno v celkoveacutem rozvoji osobnosti (motorickyacute vyacutevoj

rozvoj řeči zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd)

Při pravidelnyacutech prohliacutedkaacutech by měla byacutet vzaacutejemnaacute spolupraacutece rodiče a pediatra

samozřejmostiacute Leacutekař se věnuje vyacutevoji motoriky (nejdřiacuteve je sledovaacuten vyacutevoj a rozvoj hrubeacute

motoriky) a smysloveacuteho vniacutemaacuteniacute Jestliţe pediatr projeviacute podezřeniacute na hlubšiacute postiţeniacute měl

by rodičŧm předat zaacutekladniacute informace o moţneacutem postiţeniacute doporučeniacute na peacuteči

u specializovanyacutech leacutekařŧ (neurolog očniacute leacutekař atd) kteřiacute mohou leacutepe diacutetě vyšetřit a

přiacutepadně diagnostikovat

Odborniacute leacutekaři

K těmto specialistŧm byacutevajiacute většinou rodiče s diacutetětem odeslaacuteni na podkladě vyšetřeniacute

u pediatra Na těchto pracovištiacutech byacutevaacute kvalitniacute přiacutestrojoveacute vybaveniacute ktereacute dokaacuteţe

diagnostikovat probleacutemy jedince velmi kvalitně Rodiče zde mohou ziacuteskat kvalitniacute informace

o tom jak daacutele pracovat s diacutetětem o rehabilitačniacutech pomŧckaacutech atd

Při setkaacuteniacute je dŧleţiteacute aby si odbornyacute leacutekař nechal pro prvniacutem setkaacuteniacute dostatek času

na seznaacutemeniacute s rodinou a jejiacutem probleacutemem Rodiče takeacute potřebujiacute ziacuteskat vŧči leacutekaři dŧvěru

Rodiče by měli pochopit ţe odborniacute leacutekaři nechtějiacute jejich diacutetěti ubliţovat ale naopak pomoci

mu podpořit diacutetě v dalšiacutem vyacutevoji

33

V ŠKOLNIacute ZRALOST A PŘIPRAVENOST

Mezi nejčastějšiacute diagnostiku v předškolniacutem věku patřiacute v uţšiacutem slova smyslu diagnostika

školniacute zralosti tedy jestli je diacutetě po všech straacutenkaacutech sveacuteho vyacutevoje připraveno

k naacutestupu povinneacute školniacute dochaacutezky

Vstup do školy je pro diacutetě vyacuteznamnou udaacutelostiacute v jeho ţivotě vyacuterazně se měniacute ţivotniacute situace

diacutetěte a objevuje se novaacute role školaacuteka proto jsou otaacutezky školniacute zralosti a připravenosti

v obdobiacute kolem šesti let dŧleţiteacute (72

)

bdquoNaacutestup do školy prezentuje diacutetěti jeho rodina jako důležityacute sociaacutelniacute mezniacutekldquo73

Ţivot diacutetěte ve škole začiacutenaacute byacutet pevně organizovanyacute jednotliveacute činnosti majiacute pevnyacute rytmus

vyţaduje se spoluuacutečast na ţivotě třiacutedniacuteho kolektivu Impulzivniacute chovaacuteniacute diacutetěte se postupně

měniacute v chovaacuteniacute disciplinovanějšiacute Škola je jednak miacutestem učeniacute a vyacutekonŧ ale teacuteţ miacutestem

socializace Začaacutetek školniacute dochaacutezky byacutevaacute ukazatelem toho zda je pro vstup do školy diacutetě

zraleacute a jak je na školu připraveneacute Pro uacutespěšnou adaptaci na školu jsou potřebneacute kompetence

podmiacuteněneacute zraacuteniacutem ndash pouţiacutevaacute se pojem školniacute zralosti Anebo se na nich ve většiacutem miacuteře podiacuteliacute

učeniacute ndash pouţiacutevaacute se pojem školniacute připravenosti Diacutetě potřebuje aby ke vstupu do školniacute

dochaacutezky došlo do určiteacuteho vyacutevojoveacuteho stupně (74

)

bdquoV takoveacute vyacutevojoveacute proměně je i podstata školniacute zralosti a připravenosti diacutelčiacute schopnosti

a dovednosti jsou na takoveacute uacuterovni že se mohou staacutet prostředkem k dalšiacutemu rozvojildquo75

Dnešniacute naacuteplň mateřskyacutech škol je vymezena Raacutemcovyacutem vzdělaacutevaciacutem programem

pro předškolniacute vzdělaacutevaacuteniacute (daacutele jen RVP PV) Zde jsou uvedeny vyacutestupy kteryacutech by

předškolniacute diacutetě mělo dosaacutehnout Jejich dosaacutehnutiacute neniacute pro diacutetě povinneacute jelikoţ v ČR neniacute

dochaacutezka do předškolniacuteho zařiacutezeniacute povinnaacute Pro diacutetě je tedy vhodneacute pokud předškolniacute

zařiacutezeniacute navštěvuje alespoň posledniacute rok před školniacute dochaacutezkou ale zaacuteleţiacute na rozhodnutiacute

zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ diacutetěte (76

)

51 Školniacute připravenost

bdquoKlasifikace složek školniacute připravenosti neniacute zatiacutem systematickaacuteldquo77

72

MONATOVAacute L 2000 73

VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 145 74

VAacuteGNEROVAacute M 1997 75

VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 146 76

INFORMATORIUM 12010 77

KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Předškolnaacute a elementaacuterna

pedagogika 2001 str 221

34

Existujiacute děti ktereacute se zdajiacute byacutet zraleacute pro školu po straacutence rozumoveacute tělesneacute i sociaacutelniacute V praxi

se ale přesto mŧţe ukaacutezat ţe nejsou schopneacute školniacuteho učeniacute Nedovedou totiţ přiměřeně plnit

školniacute povinnosti podřiacutedit se školniacutemu řaacutedu osvojit si ţaacutedouciacute normy chovaacuteniacute Tyto děti

prokazujiacute nepřipravenost pro školniacute vyučovaacuteniacute(78

)

Zaacutekladem školniacute připravenosti jsou kompetence vaacutezaneacute na učeniacute zaacutevisleacute na specifickeacutem

pŧsobeniacute sociaacutelniacuteho prostřediacute a osvojovaacuteniacute si novyacutech roliacute Mnoţstviacute povinnostiacute poţadavkŧ a

naacuterokŧ na začaacutetku školniacute dochaacutezky zatiacuteţiacute v rŧzneacute miacuteře mnoho prvňaacutečkŧ Probleacutemy vznikajiacute

hlavně tam kde byla přiacuteprava na školu v rodině nedostatečnaacute či slabšiacute nedostatek podnětŧ

psychickaacute traumatizace citovaacute a moraacutelniacute karence (straacutedaacuteniacute)

Škola je reprezentantem obecnyacutech hodnot společnosti Diacutetě si přinaacutešiacute určiteacute zkušenosti

ţivotniacute hodnoty zpŧsob chovaacuteniacute osvojenyacutech v předškolniacutem věku V některyacutech rodinaacutech chybiacute

smysl školniacuteho vzdělaacuteniacute Škola se mŧţe staacutet zbytečnou povinnostiacute diacutetě neniacute ke školniacute praacuteci

motivovaacuteno (79

)

Pro adaptaci diacutetěte na roli školaacuteka je vyacuteznamnaacute schopnost verbaacutelniacute komunikace Komunikačniacute

pohotovost souvisiacute se slovniacute zaacutesobou dostatkem řečovyacutech podnětŧ ale i s vadami řeči

Celkoveacute narušeniacute aktivniacuteho řečoveacuteho projevu maacute negativniacute sociaacutelniacute odezvu Diacutetě nemŧţe

uspět pokud nezvlaacutedne jazyk na dostatečneacute uacuterovni Diacutetě před vstupem do školy projde

obdobiacutem her Vedle toho i pohybovaacute aktivita zpěvniacute činnosti atd Dŧleţitaacute je podnětnaacute

stimulace v tomto obdobiacute V problematice školniacute připravenosti hrajiacute nezanedbatelnou uacutelohu

předškolniacute zařiacutezeniacute (MŠ)

bdquoJde zaacuteroveň o charakteristiku komplexniacute kteraacute zahrnuje stupeň biologickeacuteho a psychickeacuteho

vyacutevoje diacutetěte sociaacutelniacute a vyacutechovneacute vlivy i požadavky školyldquo80

52 Školniacute zralost

Pojem školniacute zralosti a otaacutezky s niacute spojeneacute najdeme jiţ ve Velkeacute didaktice J A Komenskeacuteho

Hlavniacutem a zpravidla rozhodujiacuteciacutem kriteacuteriem pro přijetiacute do prvniacute třiacutedy (v ČR) je věk diacutetěte 6

let V našiacute oblasti maacute tato věkovaacute hranice přibliţně stoletou tradici Diacuteky tomuto mezniacuteku

78

KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B 2001 79

VAacuteGNEROVAacute V 1997 80

KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Predškolnaacute a elementaacuternaacute

pedagogika 2001 str 220

35

stačiacute převaacuteţnaacute většina šestiletyacutech dětiacute vyhovět poţadavkŧm prvniacute třiacutedy ale existujiacute odchylky

(81

)

bdquoOtaacutezka školniacute zralosti je mnohostrannaacuteldquo82

Školniacute zralost by měla byacutet screeningově vyšetřena u většiny dětiacute před naacutestupem do povinneacute

školniacute dochaacutezky Pokud diacutetě v jednotlivyacutech oblastech selhaacutevaacute je vhodneacute udělat podrobnějšiacute

vyšetřeniacute diacutetěte Vyšetřeniacute by mělo byacutet provedeno speciaacutelně vyškolenyacutemi pracovniacuteky

většinou z PPP K vyšetřeniacute mŧţe dojiacutet přiacutemo v předškolniacutem zařiacutezeniacute nebo

ve specializovaneacutem pracovišti

Určiteacute procento šestiletyacutech dětiacute nemaacute poţadovaneacute znaky školniacute zralosti Vstup do školy by

pro ně byl psychickyacutem traumatem začaacutetkem nepřetrţityacutech neuacutespěchŧ Je vhodneacute v tomto

zajistit na vyšetřeniacute školniacute zralosti při zjištěniacute nedostatkŧ poţaacutedat o odklad povinneacute školniacute

dochaacutezky Aby vstup do školy byl pro diacutetě přiacutenosem neniacute moţneacute aby přinaacutešel nezvlaacutednutelneacute

potiacuteţe komplikace probleacutemy

bdquoAvšak existuje určiteacute riziko že k žaacutedouciacute vyacutevojoveacute proměně nedojde u všech dětiacute ve stejneacute

době a rovnoměrně ve všech oblastech Vzhledem k tomu je třeba před zaacutepisem do školy

proveacutest orientačniacute screeningoveacute vyšetřeniacute školniacute zralosti a pokud by se to ukaacutezalo nutneacute

i podrobnějšiacute psychologickeacute vyšetřeniacuteldquo83

521 Znaky školniacute zralosti

K 31 8 (přiacuteslušneacuteho roku) maacute miacutet diacutetě 6 let Diacutetě prŧměrně vyzraacutevaacute aţ v 65 letech Chlapci

se vyviacutejejiacute později (většinou) ndash hlavně v oblasti jemneacute motoriky (projeviacute se v psaniacute)

a soustředěniacute Často platiacute ţe pro diacutevky narozeneacute v červenci a srpnu a chlapci od března vyacuteše

je leacutepe volit odklad školniacute dochaacutezky Neniacute to pravidlo Při jakeacutekoliv nejistotě o školniacute zralosti

je vhodneacute zvolit naacutevštěvu odborneacuteho pracoviště a nechat diacutetě vyšetřit (84

)

bdquoDoba naacutestupu do školy nebyla stanovena naacutehodně Ve věku šesti až sedmi let dochaacuteziacute

k různyacutem vyacutevojovyacutem změnaacutem ktereacute jsou podmiacuteněny zraacuteniacutem i učeniacutem (tj realizaciacute genetickyacutech

dispozic ktereacute se rozviacutejejiacute pod vlivem vnějšiacuteho prostřediacuteldquo85

81

VAacuteGNEROVAacute M 1997 82

MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute 1991 str 112 83

VAacuteGNEROVAacute M KLEacuteGROVAacute M Poradenskyacute psychologickaacute diagnostika dětiacute a dospiacutevajiacuteciacutech 2008 str

307 84

KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B 2001 85

VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 149

36

Školně zraleacute se mohou projevovat i děti narozeneacute po 31 8 aktuaacutelniacuteho roku Děti narozeneacute

v době od 1 9 do 31 12 přiacuteslušneacuteho roku mohou byacutet přijaty ke školniacute dochaacutezce v roce kdy

dovršiacute 6 let O přijetiacute musiacute poţaacutedat zaacutekonnyacute zaacutestupce a podmiacutenkou je doporučujiacuteciacute vyjaacutedřeniacute

odborneacuteho pracoviště K povinneacute školniacute dochaacutezce mohou nastoupit i děti narozeneacute v obdobiacute

1 1 do 30 6 naacutesledujiacuteciacuteho roku a bude jim 6 let do konce 1 třiacutedy K jejich přijetiacute je nutnaacute

ţaacutedost zaacutekonneacuteho zaacutestupce s doporučujiacuteciacutem vyjaacutedřeniacutem poradenskeacuteho zařiacutezeniacute a odbornou

leacutekařskou zpraacutevou od pediatra nebo praktickeacuteho leacutekaře pro děti a dorost (86

)

Školniacute zralost lze rozdělit na tři zaacutekladniacute oblasti (87

)

1) Somatickaacute zralost

Znamenaacute ţe diacutetě svyacutem vzrŧstem vaacutehou i fyzickyacutemi dispozicemi zvlaacutedne školniacute dochaacutezku

Somatickou zralost by měl posoudit pediatr při pravidelneacute prohliacutedce (leacutekařskaacute prohliacutedka by

měla byacutet mezi 5 frac12 aţ 6 rokem)

Je vhodneacute pokud diacutetě dosaacutehne určiteacute vyacutešky (uvaacutediacute se alespoň 105 ndash 120 cm) a určiteacute vaacutehy

(uvaacutediacute se alespoň 20 kg) jelikoţ školniacute dochaacutezka vyţaduje fyzickou zdatnost

Nutneacute je zvaacuteţit i zdravotniacute stav diacutetěte Pokud je diacutetě často nemocneacute musiacute byacutet na delšiacute dobu

vyřazeno z kolektivu mŧţe miacutet probleacutemy s doplněniacutem učiva Zdravotniacute stav diacutetěte je v tomto

přiacutepadě vhodneacute nechat vyšetřit imunologickyacutem pracovištěm

Někdy se pouţiacutevaacute bdquoFilipiacutenskaacute miacuteraldquo Jednaacute se o velmi orientačniacute vyšetřeniacute ktereacute nemŧţe byacutet

zaacutekladem pro diagnostikovaacuteniacute somatickeacute zralosti Diacutetě si maacute dominantniacute rukou dosaacutehnout

přes temeno hlavy na druheacute ucho (88

)

Dalšiacutem znakem je vyacuteměna mleacutečneacuteho chrupu za trvalyacute Při vyacuteměně chrupu se mohou objevit

vady řeči Dŧvodem jsou chybějiacuteciacute zuby a tiacutem špatneacute postaveniacute mluvidel Většinou se jednaacute

o přechodnyacute stav Pokud nevymiziacute po naacuterŧstu trvaleacuteho chrupu je vhodneacute zahaacutejit

logopedickou peacuteči

2) Sociaacutelniacute zralost

Diacutetě by mělo před naacutestupem do školy dosaacutehnout určiteacuteho sociaacutelniacute stupně aby zvlaacutedlo školniacute

dochaacutezku Do teacuteto zralosti spadaacute vztah k ostatniacutem lidem i vlastniacute osobě

86

httpwwwmsmtczvzdelavanipedagogicko-organizacni-informace-2009-2010 87

TRPIŠOVSKAacute 1997 88

SVOBODA M (ed) 2001

37

Diacutetě by mělo byacutet meacuteně zaacutevisleacute na rodičiacutech zvlaacutedat od nich odloučeniacute (na několik hodin)

Kromě toho by si diacutetě mělo umět vytvořit vztahy s vrstevniacuteky a spolupracovat s nimi Mělo

by umět přijmout autoritu dospěleacuteho a umět s niacutem jednat (přiměřeně věku)

Při činnostech by diacutetě mělo umět pracovat samostatně i ve skupině Vyuţiacutevat motivaci k učeniacute

a školniacute činnosti

Emocionaacutelniacute zralost jedince je velmi dŧleţitaacute Jedinec by měl umět ovlaacutedat sveacute city

a impulzivniacute jednaacuteniacute (typickeacute pro předškolniacute věk) Diacutetě by mělo zvlaacutedat přijiacutemat uacutespěch

i poraacuteţku

Je dŧleţiteacute aby diacutetě zvlaacutedlo i zaacuteklady sebeobsluhy tedy obleacutekaacuteniacute hygienu stravovaacuteniacute

(přiacuteborem) Tiacutem je mu usnadněn přechod do školy

3) Psychickaacute zralost

Psychickaacute zralost zaacutevisiacute na vyacutevoji centraacutelniacute nervoveacute soustavy (daacutele CNS) Obsahuje myšleniacute

představivost pozornost vniacutemaacuteniacute a paměť Je dŧleţiteacute aby diacutetě dosaacutehlo v tomto potřebneacute

uacuterovně

bdquoZraacuteniacute organismu diacutetěte předevšiacutem jeho CNS se projevuje v celkoveacute reaktivitě stabilitě

a odolnosti vůči zaacutetěžildquo89

Při posuzovaacuteniacute školniacute zralosti je vhodneacute aby školniacute zralost byla dosaţena v co nejviacutece

oblastech

bdquoŠkolniacute zralost je jedniacutem z předpokladů uacutespěšnosti ve škole Jed předevšiacutem o určitou uacuteroveň

zralosti CNS kteraacute se projevuje celkoveacute reaktivitě diacutetěte zejmeacutena v odolnosti a schopnosti

koncentrace pozornosti Zraacuteniacutem CNS je podmiacuteněna takeacute lateralizace ruky a rozvoj

senzomotorickyacutech dovednostiacuteldquo90

Rozhodnutiacute zda diacutetě nastoupiacute do povinneacute školniacute dochaacutezky či mu bude ponechaacuten rok odkladu

školniacute dochaacutezky zaacuteleţiacute na rozhodnutiacute zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ diacutetěte Rodiče by si měli uvědomit

ţe pokud je jejich diacutetě na školu nezraleacute či nepřipraveneacute a přesto nastoupiacute mohou se u diacutetěte

projevit nejrŧznějšiacute probleacutemy Jen diacutetě připraveneacute a zraleacute na školu mŧţe podaacutevat vyacutesledky

ktereacute odpoviacutedajiacute jeho vrozenyacutem dispoziciacutem (či se lišiacute jen velmi minimaacutelně) Kladneacute

hodnoceniacute diacutetěte v počaacutetciacutech jeho školniacute dochaacutezky jej motivujiacute k dalšiacute činnosti a posilujiacute jeho

celkovou osobnost

89

VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 149 90

VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 155

38

VI PRAKTICKAacute ČAacuteST

61 Ciacutel praktickeacute čaacutesti

Ciacutele praktickeacute čaacutesti jsem rozdělila na dvě čaacutesti Prvniacute je věnovaacutena oblasti diagnostiky dětiacute

v předškolniacutem věku jakeacute jsou nejčastějšiacute metody od pracovniacutekŧ v předškolniacutem zařiacutezeniacute

(učitelky MŠ) Druhaacute čaacutest je zaměřena na zjišťovaacuteniacute předpokladŧ školniacute zralosti

62 Stanoveniacute ciacutelů

1) Lze předpoklaacutedat ţe nejviacutece vyuţiacutevaneacute metody pedagogickeacute diagnostiky

v předškolniacutem věku jsou pozorovaacuteniacute a analyacuteza hry

2) Lze předpoklaacutedat ţe odchylky od vyacutevojoveacute normy diacutetěte (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute špatnaacute

vyacuteslovnost motorickaacute neobratnost zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) objeviacute spiacuteše učitelky MŠ

při praacuteci s dětmi a doporučiacute rodičŧm dalšiacute vyšetřeniacute na odborneacutem pracovišti

3) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ zjišťujiacute předpoklady (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute vyacutevoj

motoriky rozumoveacute schopnosti lateralitu atd) pro školniacute zralost dětiacute před naacutestupem

do povinneacute školniacute dochaacutezky

4) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ se snaţiacute o pravidelneacute hodnoceniacute dětiacute v jejich vyacutevoji

63 Pouţiteacute metody

K ověřeniacute stanovenyacutech ciacutelŧ bylo pouţito metod slouţiacuteciacutech k ziacuteskaacutevaacuteniacute uacutedajŧ konkreacutetně

dotazniacutekŧ (dotazniacutek je v přiacuteloze teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece) ktereacute byly rozdaacuteny do předškolniacutech

zařiacutezeniacute

631 Dotazniacutek

Dotazniacutek je sloţen z 12 otaacutezek 9 otaacutezek je uzavřenyacutech 2 otaacutezky polozavřeneacute a jedna

uzavřenaacute otaacutezka

Celkově bylo odeslaacuteno 80 dotazniacutekŧ do rŧznyacutech MŠ z Libereckeacuteho Uacutesteckeacuteho

Středočeskeacuteho kraje a Prahy Počet navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byl 25 tedy 20 i přes opakovaneacute

odeslaacuteniacute dotazniacuteku s ţaacutedostiacute o jejich vyplněniacute Z navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byl 1 vyplněn pouze

čaacutestečně a proto nebylo moţneacute pouţiacutet vyhodnoceniacute u všech otaacutezek

U některyacutech otaacutezek bylo viacutece odpovědiacute Z dŧvodu maleacute naacutevratnosti dotazniacutekŧ byly i tyto

dotazniacuteky vyhodnoceny Několik uvedenyacutech otaacutezek i nabiacutezelo moţnost odpovědět viacutece

odpověďmi

39

64 Popis vyacutezkumneacuteho vzorku

Dotazniacutek byl vyplňovaacuten učitelkami MŠ a asistentkami pedagogŧ v MŠ Dotazniacutek byl odeslaacuten

a předaacuten do několika zařiacutezeniacute pro děti předškolniacuteho věku Jednalo se o několik speciaacutelniacutech

mateřskyacutech škol mateřskyacutech škol a soukromyacutech subjektŧ věnujiacuteciacutech se dětem předškolniacuteho

věku

Jednalo se o pracovnice rŧzneacuteho věku a deacutelky praxe

40

VII VYHODNOCENIacute DOTAZNIacuteKŮ

71 Dotazovanaacute zařiacutezeniacute

Vaše zařiacutezeniacute je

Speciaacutelniacute mateřskaacute škola 8

Mateřskaacute škola se speciaacutelniacutemi třiacutedami 0

Mateřskaacute škola (integrace dětiacute s postiţeniacutem) 2

Mateřskaacute škola (bez integrace dětiacute s postiţeniacutem) 15

Jineacute (prosiacutem uveďte) 0

Z navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byly vyplněny 8 pracovnicemi speciaacutelniacute MŠ 2 pracovnicemi MŠ

s integrovanyacutemi dětmi a 15 z MŠ (bez integrace dětiacute s postiţeniacutem) V daacutele uvedenyacutech

zařiacutezeniacutech nebyla ţaacutednaacute odpověď Nebylo tedy moţneacute určit zda jsou vyplněny učitelkami

MŠ či asistentkami pedagogŧ

0

2

4

6

8

10

12

14

16

Speciaacutelniacute

mateřskaacute

škola

Mateřskaacute

škola se

speciaacutelniacutemi

třiacutedami

Mateřskaacute

škola

(integrace

dětiacute s

postiţeniacutem)

Mateřskaacute

škola (bez

integrace dětiacute

s postiţeniacutem)

Jineacute (prosiacutem

uveďte)

Typ zařiacutezeniacute

41

72 Pracovniacute zařazeniacute dotazovanyacutech

Na jakeacute pozici v zařiacutezeniacute pracujete

Učitelka MŠ 17

Asistentka pedagoga 3

Tato otaacutezka nebyla vyplněna u všech navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ Z celkoveacuteho počtu 25

navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ u 5 nebyla odpověď uvedena Jelikoţ odpovědi byly dobrovolneacute

nemusely byacutet uvedeny všechny Neuacuteplneacute dotazniacuteky nemusely byacutet vyřazeny

Dotazniacuteky byly vyplněny 17 učitelkami a 3 asistentkami pedagogŧ

0

5

10

15

20

Učitelka MŠ Asistentka pedagoga

Pozice dotazovanyacutech

42

73 Personaacutelniacute obsazeniacute

Kolik třiacuted maacute Vaše předškolniacute zařiacutezeniacute a kolik pedagogickyacutech pracovniacuteků připadaacute na jednu

třiacutedu (pokud žaacutednyacute napište 0)

Kaţdeacute zařiacutezeniacute maacute jinyacute počet třiacuted Prŧměrnyacute počet třiacuted z vyplněnyacutech dotazniacutekŧ zaokrouhleně

na celaacute čiacutesla byl 4 Počet třiacuted v zařiacutezeniacute se pohyboval od jedneacute aţ po sedm třiacuted na jedno

zařiacutezeniacute

Prŧměrnyacute počet zapsanyacutech dětiacute se lišil podle typu zařiacutezeniacute

Speciaacutelniacute mateřskeacute školy měli prŧměrně 12 zapsanyacutech dětiacute na jednu třiacutedu Prŧměrnyacute počet

dětiacute v mateřskeacute škole s integrovanyacutemi dětmi byl 18 Počet zapsanyacutech dětiacute pro mateřskeacute školy

bez integrace dětiacute byl 23

74 Počty dětiacute ve třiacutedě

Kolik maacutete zapsanyacutech dětiacute ve bdquoVašiacuteldquo třiacutedě

Počty zapsanyacutech dětiacute na třiacutedu se takeacute lišily podle typu zařiacutezeniacute kde byl dotazniacutek vyplňovaacuten

(stejně jako v předchoziacute otaacutezce)

Počet dětiacute před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky byl rŧznyacute Od 0 aţ po 20 Z celkoveacuteho

počtu 25 dotazniacutekŧ bylo uvedeno ţe 5 pracovnic nemaacute vŧbec ve sveacute třiacutedě děti před naacutestupem

do povinneacute školniacute dochaacutezky Podle poznaacutemky od dotazovanyacutech se jednaacute o nově otevřenaacute

zařiacutezeniacute kde jsou přijaty pouze děti ve věku 3-4 let

Děti s odkladem školniacute dochaacutezky byl u zařiacutezeniacute takeacute rŧznyacute Jestliţe ve třiacutedě byly dětiacute

před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky bylo zde i několik dětiacute s odkladem školniacute

dochaacutezky

43

75 Interval hodnoceniacute

V jakeacutem intervalu provaacutediacutete hodnoceniacute schopnostiacute a vlastnostiacute dětiacute (prosiacutem označte

odpověď)

1 x ročně (konec školniacuteho roku) 2

2 x ročně (pololetiacute konec školniacuteho roku 13

3 x ročně (kaţdeacute 4 měsiacutece) 2

4 x ročně (kaţdeacute 3 měsiacutece) 2

Kaţdyacute měsiacutec 1

Kaţdyacute tyacuteden 0

Nehodnotiacuteme 0

Jinyacute (prosiacutem uveďte jakyacute) 6

Nejčastějšiacute interval hodnoceniacute dětiacute byl uveden 2 x ročně (pololetiacute konec školniacuteho roku) a to

v 13 odpovědiacutech Druhyacutem nejčastějšiacutem intervalem v 6 označeniacute byl uveden jinyacute Zde byl

prostor pro uvedeniacute jakyacute interval bylo zde uvedeno individuaacutelně dle vyacutevojovyacutech změn u

dětiacute

0

2

4

6

8

10

12

14

Interval hodnoceniacute

44

76 Spolupracujiacuteciacute zařiacutezeniacute

6) Spolupracujete se zařiacutezeniacutem ktereacute maacute nebo může se souhlasem rodičů provaacutedět

screeningovaacute vyšetřeniacute nebo přiacutemo odbornaacute vyšetřeniacute na diagnostiku diacutetěte

Ne ţaacutedneacute nespolupracuje 10

Ano je součaacutestiacute zařiacutezeniacute (uveďte prosiacutem jakeacute) 4

Ano pracovniacutek dochaacuteziacute jednou za školniacute rok (napište prosiacutem o jakeacuteho

odborniacuteka se jednaacute) 0

Ano pracovniacutek dochaacuteziacute za školniacute rok (uveďte přibliţnyacute interval)

(napište prosiacutem o jakeacuteho odborniacuteka se jednaacute) 2

Ne ţaacutedneacute nespolupracuje ale měli bychom zaacutejem o spolupraacuteci zejmeacutena s

(doplňte a jakeacute zařiacutezeniacute spolupraacuteci s odborniacutekem by jste měli zaacutejem) 9

S 10 zařiacutezeniacutemi nespolupracuje ţaacutedneacute zařiacutezeniacute Součaacutestiacute zařiacutezeniacute jsou 4 kteraacute mohou

dotazovanou činnost provaacutedět jednalo se o SPC Jednou ročně nenavštěvuje zařiacutezeniacute ţaacutednyacute

odborniacutek Přibliţně 5 kraacutet ročně navštěvuje odborniacutek (foniatr psycholog speciaacutelniacute pedagog)

dvě zařiacutezeniacute Celkem 9 zařiacutezeniacute by raacuteda navaacutezalo spolupraacuteci s odbornyacutem zařiacutezeniacutem Největšiacute

zaacutejem bylo logopeda dětskeacuteho psychologa

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Ne ţaacutedneacute

nespolupracuje

Ano je součaacutestiacute

zařiacutezeniacute

Ano pracovniacutek

dochaacuteziacute za

školeniacute rok

Ano pracovniacutek

dochaacuteziacute za

školniacute rok

Ţaacutedneacute

nespolupracuje

zaacutejem o

Spolupraacutece zařiacutezeniacute

45

77 Ziacuteskaacuteniacute materiaacutelů pro hodnoceniacute

Jak způsobem sbiacuteraacutete informace pro hodnoceniacute diacutetěte (Možno označit viacutece nabiacutedek

v tomto přiacutepadě je označte podle nejvyužiacutevanějšiacute = 8 po nepoužiacutevaneacute = 0)

Pozorovaacuteniacutem diacutetěte v řiacutezeneacute činnosti 141

Pozorovaacuteniacute diacutetěte ve volneacute činnosti 158

Rozhovorem s diacutetětem 110

Rozhovor s rodiči diacutetěte 120

Analyacuteza hry 118

Rozbor kresby 94

Videozaacuteznam činnosti 4

Jineacute (prosiacutem uveďte) 4

Pro vyhodnoceniacute otaacutezky čiacuteslo 8 bylo pouţito sečteniacute podle čiacutesla označeniacute Tedy čiacutem většiacute

počet bodŧ tiacutem patřiacute danaacute činnost k vyuţiacutevanějšiacutem

020406080

100120140160

Podklady hodnoceniacute

46

Mezi nejviacutece vyuţiacutevaneacute je uvaacuteděno pozorovaacuteniacute diacutetěte ve volneacute činnosti Druhou

nejvyuţiacutevanějšiacute metodou bylo vyhodnoceno pozorovaacuteniacute diacutetěte v řiacutezeneacute činnosti Rozhovor

s rodiči diacutetěte byl zařazen jako třetiacute nejvyuţiacutevanějšiacute pro hodnoceniacute diacutetěte Čtvrtou metodou

pro hodnoceniacute diacutetěte je vyuţiacutevaacutena analyacuteza hry Jako paacutetyacute byl uvaacuteděn rozhovor s diacutetětem

Rozbor kresby byl vyhodnocen jako šestyacute Společně byl zhodnocen videozaacuteznam činnosti a

jineacute Mezi jinyacutemi byly jako informace pro hodnoceniacute uvedeny např pracovniacute listy testoveacute

metody

47

78 Informace o chovaacuteniacute

Informujete rodiče o chovaacuteniacute a vyacutesledciacutech činnostiacute jejich diacutetěte

Ne 0

Ano piacutesemneacute zpraacutevy 3

Ano konzultačniacute hodiny či domluveneacute

schŧzky s rodiči

3

Ano s rodiči se snaţiacuteme mluvit denně 20

Jineacute (prosiacutem uveďte) 0

Nejviacutece pracovnic se snaţiacute s rodiči mluvit denně 20 dotazovanyacutech Tiacutem dochaacuteziacute k aktuaacutelniacutemu

předaacutevaacuteniacute informaciacute o diacutetěti a jeho chovaacuteniacute v prŧběhu dne Daacutele dostaacutevajiacute rodiče piacutesemneacute

zpraacutevy a majiacute moţnost vyuţiacutet konzultačniacutech hodin či domluvenyacutech schŧzek shodně od 3

dotazovanyacutech

02468

101214161820

Ne Ano

piacutesemneacute

zpraacutevy

Ano

konzultačniacute

hodiny či

domluveneacute

schŧzky s

rodiče

Ano s rodiče

se snaţiacuteme

mluvit denně

Jineacute

Informace o chovaacuteniacute

48

79 Sledovaacuteniacute vyacutesledku činnostiacute dětiacute

Všimli jste si zda se rodiče zajiacutemajiacute o vyacutesledky činnostiacute svyacutech dětiacute z průběhu pobytu v MŠ

(zařiacutezeniacute)

Ano sledujiacute naacutestěnky vyacutestavniacute prostory MŠ našeho zařiacutezeniacute 13

Ano sledujiacute naacutestěnky poviacutedajiacute si o činnostech s dětmi 17

Ano ptajiacute se učitelek na praacuteci dětiacute během dne 17

Ne nezajiacutemajiacuteneptajiacute se 2

Neviacutem jestli se rodiče zajiacutemajiacute 0

Rodiče se poměrně zajiacutemajiacute o vyacutesledky svyacutech dětiacute z pobytu zařiacutezeniacute Shodně u 17

dotazovanyacutech rodiče sledujiacute naacutestěnky o činnostech si s dětmi poviacutedajiacute a zaacuteroveň se ptajiacute

učitelek na praacuteci dětiacute během dne 13 dotazovanyacutech odpovědělo ţe rodiče sledujiacute vyacutestavniacute

prostory MŠzařiacutezeniacute Nezaacutejem rodičŧ byl uveden ve dvou dotazniacuteciacutech s poznaacutemkou ţe se

jednaacute pouze o některeacute rodiče Na moţnost neviacutem jestli se zajiacutemajiacute bylo 0 odpovědiacute

Na tuto otaacutezku bylo odpovězeno opakovaně od respondentŧ i v jednom dotazniacuteku Tato volba

respondentŧ je zřejmě daacutena moţnostiacute odpovědiacute a tiacutem ţe ve většině přiacutepadŧ se rodiče

o vyacutesledky dětiacute zajiacutemajiacute a to jak pozorovaacuteniacutem praacutece dětiacute tak i rozhovorem s pracovniciacute MŠ

02468

1012141618

Ano sledujiacute

naacutestěnky

vyacutestavniacute

prostory MŠ

našeho

zařiacutezeniacute

Ano sledujiacute

naacutestěnky

poviacutedajiacute si o

činnosti s

dětmi

Ano ptajiacute se

učitelek na

praacuteci dětiacute

během dne

Ne

nazajiacutemajiacute

neptajiacute se

Neviacutem jestli

se rodiče

zajiacutemajiacute

Zaacutejem rodičů

49

710 Moţnosti konzultace

Pokud se u dětiacute objeviacute nějakeacute probleacutemy ktereacute neodpoviacutedajiacute spraacutevneacutemu vyacutevoji diacutetěte v jeho

věku (špatnaacute vyacuteslovnost sluchoveacute vniacutemaacuteniacute zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) tak problematiku

konzultujete (možno označit viacutece nabiacutedek)

S rodiči diacutetěte 17

S odborniacutekem v daneacute oblasti 4

S vedeniacutem MŠ 6

S rodiči diacutetěte kde se domluviacuteme na dalšiacute praacuteci s diacutetětem včetně předaacuteniacute

dalšiacutech informaciacute o moţnosti diagnostiky diacutetěte 12

Nekonzultuji 0

Probleacutemy diacutetěte ktereacute se objeviacute jsou nejčastěji konzultovaacuteny s rodiči diacutetěte celkem 17

dotazovanyacutech S rodiči diacutetěte kde se domluviacuteme na dalšiacute praacuteci s diacutetětem včetně předaacuteniacute

dalšiacutech informaciacute o moţnosti diagnostiky diacutetěte konzultuje 12 respondentŧ S vedeniacutem MŠ

probiacutehaacute konzultovaacuteniacute u 6 dotazovanyacutech S odborniacutekem v daneacute oblasti konzultujiacute 4 dotazovaniacute

V otaacutezce mohlo byacutet označeno viacutece odpovědiacute Je zde shoda mezi nabiacutezenyacutemi moţnostmi

(moţnost a) d) kde se vychaacuteziacute z konzultace s rodičem)

02468

1012141618

S rodiči

diacutetěte

S

odborniacutekem

v daneacute

oblasti

S vedeniacutem

MŠ

S rodiči

diacutetěte

moţnost

diagnostiky

Nekonzultuji

Konzultace probleacutemu

50

711 Praacutece s předškolniacutemi dětmi

Pracujete individuaacutelně s dětmi ktereacute jsou před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky (5 ndash 7

let) nebo s odkladem školniacute dochaacutezky (Odpověď prosiacutem označte)

ANO 20

NE 5

Individuaacutelně se pracuje s dětmi před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky a s odkladem

povinneacute školniacute dochaacutezky u 20 respondentŧ 5 dotazovanyacutech uvedlo odpověď ne

s poznaacutemkou ţe jejich zařiacutezeniacute je nově otevřeno (funguje rok) a jsou zde zatiacutem děti ve věku 3

a 4 let

0

5

10

15

20

ANO NE

Individuaacutelniacute praacutece - povinnaacute školniacute dochaacutezka

51

712 Program pro předškolniacute děti

Maacute Vaše předškolniacute zařiacutezeniacute speciaacutelniacute třiacutedu program pro děti s odkladem školniacute dochaacutezky

Třiacutedu 3

Program pro děti v raacutemci třiacutedy dle

vzdělaacutevaciacuteho programu

15

Program mimo vzdělaacutevaciacute program činnost

je vedenaacute např jako bdquokrouţekldquo

2

Jineacute (prosiacutem uveďte) 0

Ţaacutednyacute program neniacute připravovaacuten 5

Program v raacutemci třiacutedniacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu je připravovaacuten u 15 dotazovanyacutech Ţaacutednyacute

program neniacute připravovaacuten u 5 respondentŧ a to z dŧvodu ţe v daneacute věkoveacute kategorii nemajiacute

ţaacutedneacute děti 3 dotazovaneacute majiacute vlastniacute třiacutedu pro tuto věkovou skupinu Program mimo

vzdělaacutevaciacute program činnost vedenou např jako krouţekldquo uvedly dvě dotazovaneacute

0

2

4

6

8

10

12

14

16

Třiacutedu V raacutemci třiacutedy

dle

vzdělaacutevaciacuteho

programu

Mimo

vzdělaacutevaciacute

program

krouţek

Jineacute Neniacute

připravovaacuten

Třiacutedaprogram pro naacutestupodklad povinneacute školniacute

dochaacutezky

52

VIII ZAacuteVĚR

81 Zhodnoceniacute předpokladů

V kapitole 62 jsou uvedeny předpoklady praacutece ktereacute jsou v praktickeacute čaacutesti ověřovaacuteny

1) Lze předpoklaacutedat ţe nejviacutece vyuţiacutevaneacute metody pedagogickeacute diagnostiky

v předškolniacutem věku jsou pozorovaacuteniacute a analyacuteza hry

Uvedenyacute předpoklad byl ověřen pouze čaacutestečně Z provedeneacuteho dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute bylo

zjištěno ţe pozorovaacuteniacute diacutetěte předškolniacuteho věku v řiacutezeneacute a volneacute činnosti patřiacute

k nejvyuţiacutevanějšiacute metodě pedagogickeacute diagnostiky Analyacuteza hry byla uvedena aţ jako čtvrtaacute

nejvyuţiacutevanějšiacute metoda

2) Lze předpoklaacutedat ţe odchylky od vyacutevojoveacute normy diacutetěte (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute špatnaacute

vyacuteslovnost motorickaacute neobratnost zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) objeviacute spiacuteše učitelky MŠ

při praacuteci s dětmi a doporučiacute rodičŧm dalšiacute vyšetřeniacute na odborneacutem pracovišti

Učitelky MŠ se při sveacute praacuteci snaţiacute u dětiacute objevit jejich nedostatky a vyacutevojoveacute odchylky Svaacute

zjištěniacute pravidelně konzultujiacute s rodiči diacutetěte snaţiacute se o kaţdodenniacute rozhovory s rodiči diacutetěte

kde si s rodiči předaacutevajiacute poznatky o diacutetěti Předpoklad byl naplněn

3) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ zjišťujiacute předpoklady (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute vyacutevoj

motoriky rozumoveacute schopnosti lateralitu atd) pro školniacute zralost dětiacute před naacutestupem

do povinneacute školniacute dochaacutezky

Předpoklad praacutece byl naplněn Ve všech zařiacutezeniacutech kde jsou děti ve věku před naacutestupem

do povinneacute školniacute dochaacutezky je s dětmi pracovaacuteno tak aby byli zjištěny jejich předpoklady

schopnosti vlastnosti umoţňujiacuteciacute bezprobleacutemovyacute vstup do povinneacute školniacute dochaacutezky Pokud je

moţnost je pro děti v teacuteto věkoveacute skupině vytvořena samostatnaacute třiacuteda V ostatniacutech přiacutepadech

je připravovaacuten třiacutedniacute vzdělaacutevaciacute program tak aby mohlo byacutet diacutetě na předpoklady sledovaacuteno

4) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ se snaţiacute o pravidelneacute hodnoceniacute dětiacute v jejich vyacutevoji

Předpoklad praacutece byl splněn O pravidelneacute hodnoceniacute se snaţiacute podle dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute

všechny učitelky MŠ a to alespoň v intervalu 2 kraacutet v roce (pololetiacute a konec školniacuteho roku)

Daacutele je uvaacuteděno i prŧběţneacute hodnoceniacute podle vyacutevojovyacutech změn diacutetěte

82 Navrhovanaacute opatřeniacute

Diagnostika dětiacute předškolniacuteho věku je velmi obsaacutehlou kapitolou Učitelky v MŠ děti sledujiacute a

hodnotiacute teacuteměř kaţdyacute den Sledujiacute jejich individuaacutelniacute projevy chovaacuteniacute změny hry atd

53

Interval hodnoceniacute by měl byacutet tedy prŧběţnyacute dle vyacutevoje jednotliveacuteho diacutetěte V dnešniacutem počtu

dětiacute v předškolniacutech zařiacutezeniacutech často kolem 23 dětiacute neniacute ale moţneacute po celyacute den sledovat kaţdeacute

diacutetě ve všech jeho probiacutehajiacuteciacutech aktivitaacutech

Dŧleţitaacute je vzaacutejemnaacute komunikace mezi učitelkami MŠ a rodiči diacutetěte Při rozhovorech

dochaacuteziacute k předaacuteniacute dŧleţityacutech informaciacute Jednak učitelka ziacuteskaacutevaacute informace o rodině diacutetěte

(podnětnost prostřediacute vztahy v rodině) ale i o projevech diacutetěte mimo kolektiv dětiacute Rodiče by

si měli uvědomit ţe učitelka v MŠ hodnotiacute diacutetě k jeho prospěchu a mŧţe mu napomoci k jeho

rozvoji

Kaţdeacute zařiacutezeniacute pouţiacutevaacute vlastniacute formu hodnoceniacute diacutetěte Při odchodu diacutetěte do jineacuteho (jineacute

předškolniacute zařiacutezeniacute zaacutekladniacute škola) by bylo vhodneacute aby budouciacute pracovnice měla moţnost se

s hodnoceniacutem diacutetěte seznaacutemit a prostudovat si jej Snadněji pak mŧţe s diacutetětem navaacutezat

kontakt a připravovat mu naacuteplň dne tak aby bylo diacutetě rozviacutejeno ve svyacutech nedostatciacutech a

zaacuteroveň posilovaacuteno v dobryacutech činnostech a vlastnostech

54

IX POUŢITEacute ZDROJE

91 Tištěneacute zdroje

1) FISCHER Slavomil ŠKODA JIŘIacute Speciaacutelniacute pedagogika Edukace a rozvoj osob se

somatickyacutem psychickyacutem a sociaacutelniacutem znevyacutehodněniacutem 1 vydaacuteniacute Praha Triton 2008 ISBN

978-80-7378-014-0

2) GILLERNOVAacute Ilona a kol Slovniacutek zaacutekladniacutech pojmů z psychologie 1 vydaacuteniacute Praha

Fortuna 2000 80 s ISBN 80-7168-683-2

3) HRABAL Vladimiacuter st HRABAL Vladimiacuter ml Diagnostika

Pedagogickopsychologickaacute diagnostika žaacuteka s uacutevodem do diagnostickeacute aplikace a statistiky

2 vydaacuteniacute Praha Karolinum ISBN 80-246-0319-5

4) KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B (eds) Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Predškolskaacute

a elementaacuterna pedagogika 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2001 455 s ISBN 80-7178-585-7

5) KOŤAacuteTKOVAacute S Hry v mateřskeacute škole v teorii a praxi 1 vydaacuteniacute Praha Grada

Publishing 2005 184 s ISBN 80-247-0852-3

6) KŘIŠŤANOVAacute L Diagnostika laterality a metodika psaniacute levou rukou 3 upraveneacute

vydaacuteniacute Hradec Kraacuteloveacute Gaudeamus 1995 47 s ISBN 80-7041-205-4

7) LECHTA V a kolektiv Diagnostika narušeneacute komunikačniacute schopnosti 1 vydaacuteniacute Praha

Portaacutel 2003 359 s ISBN 80-7178-801-5

8) LISAacute L KŇOURKOVAacute M Vyacutevoj diacutetěte a jeho uacuteskaliacute 1 vydaacuteniacute Praha Avicenum

1986 276 s

9) MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute 1 vydaacuteniacute Praha Staacutetniacute

pedagogickeacute nakladatelstviacute 1991

10) MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 1995 107 s

ISBN 80-7178-033-4

11) MERTIN V GILLERNOVAacute I a kolektiv Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 1

vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2003 ISBN 80-7178-799-X

12) MOJŢIacuteŠEK L Zaacuteklady pedagogickeacute diagnostiky 1 vydaacuteniacute Praha Staacutetniacute pedagogickeacute

nakladatelstviacute 1986 208 s

55

13) MONATOVAacute L Speciaacutelně pedagogickaacute diagnostika z hlediska vyacutevoje děti 1 vydaacuteniacute

Brno Paido 2000 92 s ISBN 80-85931-86-9

14) NAKONEČNYacute M Zaacuteklady psychologie 1 vydaacuteniacute 1998 (dotisk 2004) Praha

Academia ISBN 80-200-1290-7

15) NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2000 ISBN

80-7178-197-5

16) PEŠATOVAacute I ŠAMALIacuteK M Poradenskaacute psychologie pro děti a mlaacutedež 1 vydaacuteniacute

Praha Grada Publishing 2006 ISBN 80-247-1216-4

17) PIPEKOVAacute J (eds) Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2 vydaacuteniacute (přepracovaneacute) Brno

Paido 2006 404 s ISBN 80-7315-120-0

18) PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a jejiacute využitiacute v

praxi speciaacutelniacute pedagogiky 1 vydaacuteniacute (dotisk) Brno Masarykova univerzita 1997 ISBN 80-

210-1595-0

19) RENOTIEacuteROVAacute M LUDIacuteKOVAacute L Speciaacutelniacute pedagogika 4 vydaacuteniacute Olomouc

Univerzita Palackeacuteho v Olomouci 2006 313 s ISBN 80-244-1475-9

20) SLOWIacuteK Josef Speciaacutelniacute pedagogika 1 vydaacuteniacute Praha Grada Publishing 2007 160 s

ISBN 978-247-1733-3

21) SMOLIacuteKOVAacute K (eds) Raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program pro předškolniacute vzdělaacutevaacuteniacute 1

vydaacuteniacute Praha Tauris 2005

22) SVOBODA Mojmiacuter (ed) Psychodiagnostika dětiacute a dospiacutevajiacuteciacutech 1 vydaacuteniacute Praha

Portaacutel 2001 791 s ISBN 80-7178-545-8

23) ŠMAHEL I ŘEZAacuteČ J Psychologickaacute praktika 1 vydaacuteniacute Brno Masarykova

univerzita 1996 97 s

24) ŠNYacuteRALOVAacute Ivana Psychodiagnostika 1 vydaacuteniacute Praha Grada Publishing 2008 144

s ISBN 978-80-247-2165-1

25) ŠVINGAOVAacute D PEŠATOVAacute I Metodika tvorby odbornyacutech praciacute 1 vydaacuteniacute Liberec

Technickaacute univerzita 2006 39 s ISBN 80-7372-104-X

26) ŠVINGAOVAacute D PEŠATOVAacute I Uvedeniacute do vyacutezkumu a metodika tvorby bakalaacuteřskaacute

praacutece 1 vydaacuteniacute Liberec Technickaacute univerzita 2006 39 s ISBN 80-7372-046-9

56

27) TOMANOVAacute D Uacutevod do pedagogickeacute diagnostiky v mateřskeacute škole 1 vydaacuteniacute

Olomouc Univerzita Palackeacuteho 2006 113 s ISBN 80-244-1426-0

28) TOMICKAacute V Speciaacutelně pedagogickeacute metody využitelneacute v logopedickeacute i speciaacutelně

pedagogickeacute praxi 1 vydaacuteniacute Liberec Technickaacute univerzita 2006 106 s ISBN 80-7372-106-

6

29) TRPIŠOVSKAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1 vydaacuteniacute Uacutestiacute nad Labem

UJEP 1997 89 s ISBN 80-7044-159-3

30) UŢDIL Jaromiacuter Čaacutery klikyhaacuteky paňaacuteci a auta vyacutetvarnyacute projev a psychickyacute život diacutetěte

5 Přepracovaneacute vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2002 128 s ISBN 80-7178-599-7

31) VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1 vydaacuteniacute (dotisk) Praha Univerzita

Karlova 1997 353 s ISBN 80-7184-317-2

32) VAacuteGNEROVAacute M KLEacuteGROVAacute J Poradenskaacute psychologickaacute diagnostika dětiacute a

dospiacutevajiacuteciacutech 1 vydaacuteniacute Praha Univerzita Karlova v Praze Karolinum 2008 538 s ISBN

978-80-246-1538-7

33) ZELINKOVAacute O Pedagogickaacute diagnostika a individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1 vydaacuteniacute

Praha Portaacutel 2001 207 s ISBN 978-80-7178-544-6

92 Dalšiacute zdroje

34) httpwwwmsmtczvzdelavanipedagogicko-organizacni-informace-2009-2010

[citovaacuteno 21března 2010]

35) Metodickeacute doporučeniacute čj 14 7122009-61 k zabezpečeniacute logopedickeacute peacuteče ve školstviacute

36) Zaacutekon 561 2004 Sb o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem

vzdělaacutevaacuteniacute (školskyacute zaacutekon) a jeho pozdějšiacute aktualizace

37) Zaacutekon 5632004 Sb o pedagogickyacutech pracovniacuteciacutech

38) Vyhlaacuteška 72 2005 Sb o poskytovaacuteniacute poradenskyacutech sluţeb ve školaacutech a školskyacutech

poradenskyacutech zařiacutezeniacutech

57

X PŘIacuteLOHY

SEZNAM PŘIacuteLOH

1) Dotazniacutek

2) CD bakalaacuteřskaacute praacutece

PODĚKOVAacuteNIacute

Raacuteda bych poděkovala všem kteřiacute se mnou při psaniacute bakalaacuteřskeacute praacutece měli trpělivost

pomaacutehali mi svyacutemi podnětnyacutemi radami a se zpracovaacuteniacutem praktickeacute čaacutesti

Zejmeacutena bych raacuteda poděkovala Mgr Evě Douskoveacute za vedeniacute bakalaacuteřskaacute praacutece PhDr

Vladimiacuteru Piacutešovi za cenneacute rady v oblasti diagnostiky a rodině za podporu při tvořeniacute

ANOTACE

Bakalaacuteřskaacute praacutece se věnuje problematice Diagnostiky dětiacute předškolniacuteho věku Jejiacutem ciacutelem

bylo zjištěniacute jakyacutem zpŧsobem pracovnice z MŠ se teacuteto problematice věnujiacute

Praacutece byla rozdělena na dvě zaacutekladniacute čaacutesti Teoretickou čaacutest a praktickou čaacutest

Teoretickaacute čaacutest je zaměřena na zpracovaacuteniacute problematiky z pohledu odbornyacutech zdrojŧ

popisuje jakeacute nejčastějšiacute metody jsou pro děti předškolniacuteho věku pouţiacutevaacuteny na školniacute zralost

a připravenost diacutetěte jako asi nejznaacutemějšiacute diagnostiku diacutetěte předškolniacuteho věku

Praktickaacute čaacutest je vytvořena z vyacutesledkŧ dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Jejiacutem ciacutelem bylo zjistit jak jsou

děti v předškolniacutem věku hodnoceny zda si jejich projevŧ v předškolniacutem zařiacutezeniacute všiacutemajiacute

i pracovnice MŠ jakyacutem zpŧsobem jsou vyacutesledky předaacutevaacuteny rodičŧm

Kliacutečovaacute slova

Diagnostika předškolniacute věk hra učitelka MŠ školniacute zralost pozorovaacuteniacute anamneacuteza vniacutemaacuteniacute

speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika speciaacutelniacute pedagog rozhovor kresba pedagog

ABSTRACT

The thesis deals with the issue of Diagnosis preschool children Its aim was to assess how

workers from nursery with this issue

The work is divided into two parts - the theoretical part and the practical part

The theoretical part focuses on the issues from the perspective of expert sources describes the

most common methods that are used for preschool age children childrsquos readiness for the

school also known as the diagnosis of preschool age

The practical part presents survey results Its aim is to determine how the preschoolers are

assessed whether nursery workers notice their expressions in pre-school and pay attention

how the results are communicated to parents

Keywords

Diagnosis pre-school age play kindergarten teacher school readiness observation history

perception special education diagnosis special education teacher interview drawing

teacher

VERMERK

Die Bachelorarbeit beschaumlftigt sich mit der Frage der Diagnose der Kinder im Vorschulalter

Ihr Ziel war es zu beurteilen wie sich die Mitarbeiterinnen im Kindergarten mit dieser

Problematik beschaumlftigen

Die Arbeit wurde in zwei Teile geteilt In einen theoretischen sowie in einen praktischen Teil

Der theoretische Teil konzentriert sich auf Prozess der Fragestellungen (konzentriert sich auf

die Problematik) aus Sicht der Fachquellen Er beschreibt welche Methoden am haumlufigsten

verwendet werden um die Schulreife und Bereitschaft des Kindes im Vorschulalter

festzustellen (Popisuje ktereacute metody jsou nejčastěji pouţiacutevaacuteny ke zjištěniacute školniacute zralosti a

připravenosti diacutetěte předškolniacuteho věku)

Der praktische Teil besteht aus Umfrageergebnissen Sein Ziel war es festzustellen wie die

Vorschulkinder bewertet werden ob ihr Benehmen von den Mitarbeiterinnen im Kindergarten

beruumlcksichtigt wird und auf welche Art und Weise die Eltern uumlber die Ergebnisse informiert

werden

Stichwoumlrter

Diagnostik Vorschulalter Spielen Kindergaumlrtnerin Schulreife Beobachtung Anamnese

Wahrnehmung Heilpaumldagogische Diagnostik Sonderpaumldagoge Interview Zeichnung

Paumldagoge

SEZNAM POUŢITYacuteCH ZKRATEK

Seznam zkratek je uveden v jejich abecedniacutem pořadiacute

ČR Českaacute republika

MŠ mateřskaacute škola

MŠMT Ministerstvo školstviacute mlaacutedeţe a tělovyacutechovy

OLV orientačniacute logopedickeacute vyšetřeniacute

PPP pedagogicko-psychologickaacute poradna

RPV PV raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program pro předškolniacute vzdělaacutevaacuteniacute

RVP raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program

SPC speciaacutelněpedagogickeacute centrum

SŠ středniacute škola (ve smyslu celeacuteho sekundaacuterniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute)

SVP středisko vyacutechovneacute peacuteče

VOŠ vyššiacute odbornaacute škola

VŠ vysokaacute škola

ZŠ zaacutekladniacute škola

1

I UacuteVOD 4

II DIAGNOSTIKA 6

21 Definice diagnostiky 6

22 Pedagogickaacute diagnostika 7

23 Vyacuteznam diagnostiky 8

24 Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika 9

241 Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky 10

25 Oblasti pedagogickeacute diagnostiky 12

251 Diagnostika motorickyacutech schopnostiacute 12

252 Diagnostika rozumovyacutech schopnostiacute 14

253 Diagnostika mluvniacutech schopnostiacute 15

254 Diagnostika laterality 15

255 Diagnostika zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute 16

256 Diagnostika sluchoveacuteho vniacutemaacuteniacute 17

III METODY DIAGNOSTIKY 19

31 Poţadavky na diagnostickeacute metody 19

32 Pozorovaacuteniacute 20

33 Rozhovor 22

34 Dotazniacutek 23

35 Anamneacuteza 24

36 Hra 24

37 Analyacuteza kresby 26

IV ZAŘIacuteZENIacute PROVAacuteDĚJIacuteCIacute DIAGNOSTIKU 28

41 Speciaacutelněpedagogickaacute centra 28

42 Pedagogickopsychologickeacute poradny 30

43 Střediska vyacutechovneacute peacuteče 31

44 Dalšiacute zařiacutezeniacute 32

2

V ŠKOLNIacute ZRALOST A PŘIPRAVENOST 33

51 Školniacute připravenost 33

52 Školniacute zralost 34

521 Znaky školniacute zralosti 35

VI PRAKTICKAacute ČAacuteST 38

61 Ciacutel praktickeacute čaacutesti 38

62 Stanoveniacute ciacutelŧ 38

63 Pouţiteacute metody 38

631 Dotazniacutek 38

64 Popis vyacutezkumneacuteho vzorku 39

VII VYHODNOCENIacute DOTAZNIacuteKŦ 40

71 Dotazovanaacute zařiacutezeniacute 40

72 Pracovniacute zařazeniacute dotazovanyacutech 41

73 Personaacutelniacute obsazeniacute 42

74 Počty dětiacute ve třiacutedě 42

75 Interval hodnoceniacute 43

76 Spolupracujiacuteciacute zařiacutezeniacute 44

77 Ziacuteskaacuteniacute materiaacutelŧ pro hodnoceniacute 45

78 Informace o chovaacuteniacute 47

79 Sledovaacuteniacute vyacutesledku činnostiacute dětiacute 48

710 Moţnosti konzultace 49

711 Praacutece s předškolniacutemi dětmi 50

712 Program pro předškolniacute děti 51

VIII ZAacuteVĚR 52

81 Zhodnoceniacute předpokladŧ 52

82 Navrhovanaacute opatřeniacute 52

IX POUŢITEacute ZDROJE 54

3

91 Tištěneacute zdroje 54

92 Dalšiacute zdroje 56

X PŘIacuteLOHY 57

SEZNAM PŘIacuteLOH 58

4

I UacuteVOD

Praacutece se věnuje problematice diagnostiky diacutetěte v předškolniacutem věku Předškolniacute věk je v teacuteto

praacuteci vymezen od 3 let do 6 let (7 let) neţ diacutetě nastupuje k povinneacute školniacute dochaacutezce

Děti v předškolniacutem věku jsou velmi vniacutemaveacute ale takeacute citliveacute a zranitelneacute Je vhodneacute věnovat

jim v tomto obdobiacute dostatek času a pozornosti ve všech oblastech

Po dlouhou dobu v našiacute i světoveacute minulosti bylo diacutetě braacuteno jako bdquomalyacute dospělyacuteldquo Dětstviacute

nebyla věnovaacutena ţaacutednaacute speciaacutelniacute pozornost Aţ po vydaacuteniacute spisu Ellen Keyoveacute bdquoStoletiacute diacutetěteldquo

začiacutenaacute obrat Řada psychologŧ pedagogŧ leacutekařŧ dalšiacutech odborniacutekŧ a laikŧ začiacutenaacute věnovat

oblasti dětstviacute čas myšlenky a vědeckaacute baacutedaacuteniacute Předškolniacute věk je pro diacutetě velmi dŧleţityacute

ovlivňuje celkovyacute pozdějšiacute vyacutevoj jedince

V předškolniacutem obdobiacute je moţneacute pozorovat u dětiacute mnoho změn Je dŧleţiteacute věnovat teacuteto

vyacutevojoveacute etapě dostatek pozornosti Pokud jsou objeveny u diacutetěte nějakeacute nedostatky je

ideaacutelniacute doba začiacutet s nimi pracovat Čiacutem dřiacuteve jsou rŧzneacute nedostatky handicapy či naopak

nadaacuteniacute u diacutetěte objeveny tiacutem byacutevaacute většinou jejich naacuteprava lepšiacute ucelenějšiacute a podařiacute se

předejiacutet mnoha komplikaciacutem I maleacute nedostatky mohou během počaacutetku vzdělaacutevaacuteniacute diacutetěti

značně uškodit a znesnadnit mu dalšiacute rozvoj ve vzdělaacuteniacute

Mnoho osob maacute předškolniacute věk spojenyacute pouze s diagnostikou školniacute zralosti V předškolniacutem

obdobiacute se jednaacute o velmi dŧleţitou diagnostiku ale tvořiacute jen zlomek toho co je moţno

v předškolniacutem obdobiacute diagnostikovat

Dnešniacute předškolniacute zařiacutezeniacute nejsou pouhou bdquoopatrujiacuteciacuteldquo instituciacute po dobu kdy se diacutetěti

nemohou věnovat rodiče Mateřskaacute škola (daacutele jen MŠ) (děti navštěvujiacute MŠ nejčastěji) patřiacute

mezi vzdělaacutevaciacute instituce Diacutetě zde maacute byacutet rozviacutejeno a připravovaacuteno pro dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute

Děti traacuteviacute v předškolniacutem zařiacutezeniacute poměrně mnoho času Diacuteky vzniku a rozvoji raacutemcoveacuteho

vzdělaacutevaciacuteho programu pro předškolniacute zařiacutezeniacute (daacutele jen RVP PV) nemusiacute učitelky přiacutesně

dodrţovat daneacute osnovy Měl by zde byacutet prostor ve ktereacutem se mohou kaţdeacutemu diacutetěti věnovat

individuaacutelně a pozorovat jeho vyacutevoj

bdquoK předškolniacutemu vzdělaacutevaacuteniacute se přednostně přijiacutemajiacute děti v posledniacutem roce před zahaacutejeniacutem

povinneacute školniacute dochaacutezky Pokud nelze diacutetě v posledniacutem roce před zahaacutejeniacutem povinneacute školniacute

5

dochaacutezky přijmout z kapacitniacutech důvodů zajistiacute obec v niacutež maacute diacutetě miacutesto trvaleacuteho pobytu

zařazeniacute diacutetěte do jineacute mateřskeacute školyldquo1

Toto opatřeniacute vydaneacute Ministerstvem školstviacute mlaacutedeţe a tělovyacutechovy (daacutele jen MŠMT)

zaručuje dětem před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky jejich umiacutestěniacute do předškolniacuteho

zařiacutezeniacute pokud rodiče projeviacute zaacutejem Probleacutem ovšem nastaacutevaacute u dětiacute mladšiacutech (ve věku od 3

do 5 let) pro ktereacute často neniacute v těchto zařiacutezeniacutech miacutesto Rodiče musiacute proto hledat jinaacute řešeniacute

Děti zŧstaacutevajiacute delšiacute dobu doma (nejčastěji s matkou) do předškolniacuteho zařiacutezeniacute se dostaacutevajiacute

později jejich nedostatky mohou byacutet i přes veškerou peacuteči rodičŧ odhaleny později Diacutetě

potřebuje ke sveacutemu vyacutevoji přiacutetomnost svyacutech vrstevniacutekŧ od kteryacutech se učiacute mnoha sociaacutelniacute

i dalšiacutem dovednostem

1 Zaacutekon o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem vzdělaacutevaacuteniacute (školskyacute zaacutekon) sect 34

odstavec 4

6

II DIAGNOSTIKA

Diagnostika je uvaacuteděna teacuteměř ve všech oblastech praxe Jednaacute se tedy o velmi širokyacute obor

kteryacute je vhodneacute specifikovat v jakeacutem oboru bude diagnostika provaacuteděna

Pojem diagnostika je odvozen z řečtiny znamenaacute rozlišovaacuteniacute konstatovaacuteniacute Termiacuten byl

po dlouhou dobu pouţiacutevaacuten pouze v mediciacuteně z niacute se rozšiřovala diagnostika do dalšiacutech oborŧ

biologickyacutech technickyacutech i společenskovědniacutech (2) S rozvojem oborŧ byl převzat

i do psychologie a pedagogiky

Diagnostika v oblasti pedagogickeacute je nazyacutevaacutena pedagogickaacute diagnostika (uvedeno daacutele)

21 Definice diagnostiky

bdquoDiagnostika zkoumaacute průběh dosavadniacuteho vyacutevoje člověka i s jeho etiologiiacute Jejiacute poznatky

sloužiacute k vyacutechově a vzdělaacutevaacuteniacute jedinců s postiženiacutem k umožněniacute co nejširšiacuteho rozvoje jejich

osobnosti a tak i k určeniacute možnostiacute jejich socializace ve společnostildquo3

Diagnostika je braacutena jako proces Jeho vyacutesledkem je diagnoacuteza zjištěniacute stavu v jakeacutem se

jedinec nachaacuteziacute jeho současnyacute stav V tomto procesu je snaha zjistit co nejviacutece objektivniacute

aktuaacutelniacute stav jedince s porovnaacuteniacutem s normou pro stejnou věkovou skupinu

bdquoDiagnoacuteza jako vyacutesledek diagnostikovaacuteniacute je doporučeniacutem pro rozhodovaacuteniacute o variantaacutech přiacuteštiacute

vyacutechovneacute strategie buď rozvoj dispozic nebo změny požadavků event vstřiacutecně obojiacuteholdquo4

Ciacutel diagnostiky je odviacutejen od oblasti ve ktereacute je provaacuteděna V mediciacuteně chce leacutekař zjistit

onemocněniacute V psychologii je zaměřeniacute na psychickeacute vlastnosti procesy stavy v sociaacutelniacute

diagnostice je ciacutel ve zjišťovaacuteniacute vlivu vyacutechovy vztahŧ v okoliacute sociaacutelniacuteho prostřediacute atd

Diagnostika nevyţaduje nutně diagnoacutezu někdy je pouze součaacutestiacute diacutelčiacuteho hodnoceniacute

bdquoCiacutelem diagnostiky je rozpoznat obtiacuteže odlišit normaacutelniacute odchylky (napřiacuteklad ve školniacutech

vyacutekonech) od poruchy a stanovit diagnoacutezu a jejiacute zaacutevažnostldquo5

Diagnostikovaacuteniacute by mělo byacutet provaacuteděno od odborniacuteka v daneacute oblasti Učitelka MŠ mŧţe

většinou provaacutedět jen orientačniacute vyšetřeniacute či diagnostiku kteraacute mŧţe slouţit jako podklad

pro dalšiacute odborneacute vyšetřeniacute diacutetěte

2 KOLLAacuteRIKOVAacute Z 2001

3 PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 57

4 HRABAL V Diagnostika Pedagogickopsychologickaacute diagnostika žaacuteka s uacutevodem do diagnostickeacute aplikace

statistiky 2002 str 35 5 MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 28

7

Při provaacuteděniacute diagnostiky je nutnaacute komplexniacute spolupraacutece s dalšiacutemi odborniacuteky (např leacutekař

psycholog speciaacutelniacute pedagog logoped sociaacutelniacute pracovniacutek a dalšiacute odborniacuteci) a to podle oblasti

diagnostiky (6) Jedině touto spolupraacuteciacute se dochaacuteziacute k objektivniacutemu zaacutevěru a diagnoacuteze

Odborniacuteci kteřiacute se na diagnostikovaacuteniacute jedince podiacuteliacute by měli byacutet zvoleni podle probleacutemŧ

ktereacute jedinec maacute Ziacuteskaneacute poznatky je vhodneacute prŧběţně analyzovat vyhodnocovat doplňovat

a vzaacutejemně předaacutevat Diacuteky teacuteto spolupraacuteci je moţneacute probleacutemy jedince vidět z mnoha oblastiacute

Je vhodneacute aby vyacutesledky z jednotlivyacutech oblastiacute byly srozumitelneacute pro ostatniacute přiacutepadně aby

mohlo dojiacutet ke konzultaci vyacutesledkŧ mezi odborniacuteky Tento přiacutestup je označovaacuten jako

komplexniacute diagnostika (nebo takeacute komplexniacute přiacutestup) Kromě odborniacutekŧ je vhodneacute zapojit

do diagnostiky i osoby ktereacute jsou s jedincem v bliacutezkeacutem kaţdodenniacutem kontaktu (rodina

učiteleacute přaacuteteleacute atd)(7)

22 Pedagogickaacute diagnostika

Pedagogickaacute diagnostika spadaacute pod pedagogickeacute vědy Je braacutena jako komplexniacute proces kde

jeho ciacutelem je zhodnoceniacute posouzeniacute vzdělaacutevaciacuteho procesu a jeho všech akteacuterŧ (8)

Pŧvodně se pedagogickaacute diagnostika zaměřovala pouze na ţaacuteka či studenta V posledniacute době

se rozsah diagnostikovaacuteniacute rozvinul z jednotlivce na celeacute skupiny i rodiče ţaacutekŧ (vliv

na vyacutechovu a vzdělaacutevaacuteniacute) Širšiacute zaacuteběr pedagogickeacute diagnostiky umoţnil rozšiacuteřit ziacuteskaneacute

poznatky z pedagogickeacute diagnostiky Objevila se tiacutem i nevyacutehoda kteraacute je daacutena zvyacutešeniacutem

naacuteročnosti na diagnostickou praacuteci

Pedagogickou diagnostiku provaacutediacute nejviacutece učitel daacutele vychovatel či vyacutechovnyacute poradce ţaacuteka

(jedince) kteřiacute s ţaacutekem pravidelně pracujiacute Učitel při diagnostice zjišťuje uacuteroveň vědomostiacute

dovednostiacute (včetně sociaacutelniacutech) zaacutejem ţaacuteka ve volneacutem čase vliv společnosti na ţaacuteka třiacutedniacute

kolektiv školniacute i domaacuteciacute prostřediacute ktereacute ţaacuteka obklopuje nesmiacute byacutet vynechaacutena ani učitelova

praacutece a zpŧsob jakyacutem s ţaacutekem pracuje (9)

Podle ciacutele je volena metoda jakou bude diagnostikovaacuteniacute provaacuteděno Pokud potřebujeme

diagnostikovat jedince v určiteacute situaci je moţneacute vyuţiacutet rŧznyacutech metod diagnostiky a jejich

vyacutesledky porovnat I zde platiacute neniacute vhodneacute dělat zaacutevěry z jedineacuteho setkaacuteniacute nebo

diagnostikovaacuteniacute diacutetěte

6 PIPEKOVAacute J 2006

7 SLOWIK J 2007

8 ZELINKOVAacute 2001

9 ZELINKOVAacute O 2001

8

bdquoPedagogickaacute diagnostika se zabyacutevaacute zdravyacutem jedincem a proto může probiacutehat jak

individuaacutelně tak i skupinověldquo10

Vyacutesledky pedagogickeacute diagnostiky by měly slouţit k dalšiacutemu plaacutenovaacuteniacute učitelova

vzdělaacutevaciacuteho procesu Někdy mohou byacutet vyacutesledky pedagogickeacute diagnostiky označeny

pojmem hodnoceniacute (znaacutemky pochvala uacutesměv hrozba atd od učitele) (11

)

23 Vyacuteznam diagnostiky

Vyacuteznam pro učitelky

bdquoUčitelka mateřskeacute školy skutečně provaacutediacute ndash zaacuteměrně i nezaacuteměrně ndash pedagogicko-

psychologickou diagnostiku diacutetěteldquo12

Podle toho jak se diacutetě projevuje mŧţe s niacutem učitelka pracovat Při přiacutepravě programu

pro děti se viacutece mŧţe zaměřit na rozvoj nedostatkŧ diacutetěte Je vhodneacute aby učitelka znala

diagnostiku diacutetěte (bylo-li diacutetě diagnostikovaacuteno odborniacutekem rodiče nejsou povinni učitelce

oznamovat vyacutesledky) Znaacutet diagnostiku diacutetěte (hlavně v přiacutepadě postiţeneacuteho či s rŧznyacutemi

nedostatky jedince) je dobreacute i k přiacutepravě her a celkoveacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu Pokud je

pro diacutetě nutneacute vytvořeniacute individuaacutelniacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu je nutneacute aby při jeho

vytvaacuteřeniacute byla diagnostickaacute zpraacuteva a stav diacutetěte braacuten jako vyacutechoziacute materiaacutel V přiacutepadě ţe diacutetě

přechaacuteziacute pod vedeniacute jineacute učitelky mŧţe byacutet pedagogickaacute diagnostika pro učitelku velmi

přiacutenosnaacute a snadněji jiacute pomŧţe k adaptaci s diacutetětem (13

)

Pokud rodiče informujiacute učitelku o chystaneacute naacutevštěvě specializovaneacuteho pracoviště je moţneacute

aby učitelka pro tohoto pracovniacuteka vytvořit kraacutetkou zpraacutevu o diacutetěti v kaţdodenniacutem chovaacuteniacute

specialista většinou takovou charakteristiku uviacutetaacute

Vyacuteznam pro rodiče a diacutetě

bdquoDůležiteacute však je aby rodiče znali smysl a vyacuteznam ciacutelevědomeacuteho poznaacutevaacuteniacute diacutetěte aby dobře

věděli že jejich diacutetě neniacute bdquojen hodnocenoldquoldquo14

Pedagogickaacute diagnostika od učitelky nebo od odborniacuteka by měla rodičŧm pomoci

Diagnostika mŧţe ukaacutezat kladneacute i zaacuteporneacute vlastnosti jedince ktereacute by mohly byacutet objeveny aţ

později Většina odborniacutekŧ zaacuteroveň poradiacute jak s diacutetětem daacutele pracovat Rodiče by měli

10

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 58 11

KOLLAacuteRIKOVAacute Z 2001 12

MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 76 13

MERTIN V GILLERNOVAacute I 2003 14

MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 80

9

pochopit ţe učitelka neniacute protivniacutekem ve vyacutechově Naopak předškolniacute zařiacutezeniacute by mělo

doplňovat vyacutechovu v rodině V přiacutepadě ţe se u diacutetěte objeviacute nedostatky mŧţe je učitelka

při kaţdodenniacutech činnostech s dětmi rozpoznat mnohem dřiacuteve neţ sami rodiče Maacute porovnaacuteniacute

s ostatniacutemi dětmi a znaacute všeobecnou normu pro vyacutevoj diacutetěte

Učitelka si během dochaacutezky diacutetěte všiacutemaacute i jeho dobryacutech vlastnostiacute přednostiacute a nadaacuteniacute ktereacute

se u diacutetěte mohu projevit kteryacutech si rodiče nemusejiacute při běţnyacutech činnostech s diacutetětem

všimnout (15

)

24 Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika

Mezi historickyacutemi prameny se objevuje speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika jiţ v diacutele J A

Komenskeacuteho Informatorium školy mateřskeacute Zde je daacutena pozornost naacutestupu diacutetěte do školy

zda stupeň vyacutevoje odpoviacutedaacute vstupu do školy

bdquoObecnyacutem ciacutelem speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky je co možnaacute nejleacutepe a nejpečlivěji

rozpoznat a charakterizovat konkreacutetniacute handicap a to v oblasti fyzickeacute psychickeacute a

sociaacutelniacuteldquo16

bdquoSpeciaacutelněpedagogickaacute diagnostika se zabyacutevaacute rozpoznaacutevaacuteniacutem podmiacutenek prostředků

i efektivity vyacutechovy vzdělaacutevaacuteniacute celkoveacuteho rozvoje osobnosti a takeacute enkulturace klientů ndash tedy

osob s postiženiacutemldquo17

Moderniacute pojetiacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky je zaměřeno na jedince se speciaacutelniacutemi

vzdělaacutevaciacutemi potřebami Diagnostika těchto jedincŧ se viacutece soustřediacute na jejich dovednosti

schopnosti a moţnosti lze je vyuţiacutet pro rozvoj vyacutechovu vzdělaacuteniacute či dalšiacute praacuteci s těmito

jedinci

bdquoSpeciaacutelněpedagogickaacute diagnostika vyžaduje jen individuaacutelniacute přiacutestupldquo18

Při speciaacutelněpedagogickeacute diagnostice je pracovaacuteno s jedincem co nejviacutece individuaacutelně pouze

vyacutejimečně v malyacutech skupinaacutech Ciacutelem je posouzeniacute individuaacutelniacutech zvlaacuteštnostiacute jedince ktereacute

mohou ovlivnit efektivitu vyacutechovneacuteho pŧsobeniacute včetně vnějšiacutech i vnitřniacutech přiacutečin

Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika se zaměřuje převaacuteţně na jedince (děti) kteřiacute potřebujiacute

z rŧznyacutech dŧvodŧ speciaacutelniacute peacuteči Ciacutelem je v tomto přiacutepadě zjištěniacute uacuterovně diacutetěte vzhledem

15

MERTIN V GILLERNOVAacute I 2003

16 FISCHER S ŠKODA J Speciaacutelniacute pedagogika Edukace a rozvoj osob se somatickyacutem psychickyacutem a

sociaacutelniacutem znevyacutehodněniacutem 2008 str 26

17 SLOWIacuteK J Speciaacutelniacute pedagogika 2007 str 51

18 PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 58

10

k jeho postiţeniacute nebo vadě Tvořiacute se zaacuteklad pro speciaacutelněpedagogickeacute metody (např

reedukace kompenzace atd)

241 Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky

Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky mŧţe byacutet rŧzneacute Zaacuteleţiacute na tom z jakeacuteho pohledu je

děleniacute zaměřeno Zde jsou uvedena některaacute moţnaacute děleniacute

1) Dle specifickeacuteho ciacutele

Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika maacute i sveacute specifickeacute ciacutele ve vztahu s diagnostikovanyacutem

jedincem

Zda konkreacutetniacute jedinec spadaacute do oblasti speciaacutelniacute pedagogiky

Zda je jedinec ohroţen vznikem handicapu

V jakeacute faacutezi znevyacutehodněniacute je jedinec

Přiacutečiny vzniku znevyacutehodněniacute

Naacuteslednaacute peacuteče o jedince

2) Dle druhu postiženiacute (19

)

Jestliţe je jiţ znaacutem druh postiţeniacute diagnostika se viacutece zaměřuje pouze na tuto danou oblast

Somatopedickaacute ndash zaměřeniacute na tělesnaacute postiţeniacute a zdravotniacute oslabeniacute

Psychopedickaacute ndash zaměřenaacute na mentaacutelniacute postiţeniacute

Surdopedickou ndash zaměřenaacute na sluchoveacute vady a postiţeniacute

Logopedickou ndash zaměřenaacute na vady a poruchy řeči a komunikace

Oftalmopedickou ndash zaměřenaacute na zrakoveacute poruchy a vady

Etopedickou ndash zaměřenaacute na poruchy chovaacuteniacute někteřiacute autoři do teacuteto skupiny řadiacute

i diagnostiku specifickyacutech vyacutevojovyacutech poruchu učeniacute

3) Dle vyacutevojoveacuteho stupně jedince

Kaţdeacute vyacutevojoveacute obdobiacute v ţivotě jedince maacute svaacute jednotlivaacute uacuteskaliacute a specifika kteraacute je třeba

při diagnostickeacutem procesu zohlednit Existujiacute vady ktereacute se projeviacute aţ na určiteacutem vyacutevojoveacutem

stupni (např specifickeacute vyacutevojoveacute poruchy učeniacute) (20

)

19

PIPEKOVAacute J 2006

11

Ranyacute věk ndash v tomto obdobiacute je nejdŧleţitějšiacute včasneacute podchyceniacute vady a zahaacutejeniacute

speciaacutelněpedagogickeacute peacuteče Včasnaacute peacuteče napomaacutehaacute k minimalizaci dŧsledkŧ vady

Předškolniacute věk ndash v tomto obdobiacute je staacutele ještě dŧleţiteacute včasneacute podchyceniacute vady

a zahaacutejeniacute peacuteče Na konci předškolniacuteho věku je nejčastějšiacute diagnostika školniacute zralosti

a připravenosti

Školniacute věk ndash na počaacutetku tohoto obdobiacute hraje dŧleţitou roli diagnostika školniacute zralosti

Školniacute obdobiacute je dlouhaacute doba Dalšiacute diagnostika mŧţe byacutet zaměřena např specifickeacute

vyacutevojoveacute poruchy učeniacute volbu povolaacuteniacute atd Pokud bylo v předchoziacutem obdobiacute zjištěno

postiţeniacute dalšiacute diagnostika se od něj odviacutejiacute dochaacuteziacute i k zhodnoceniacute předchoziacute peacuteče

Dŧleţitost ziacuteskaacutevajiacute zaacutejmy jedince Mohou se zde projevit i rozdiacutelnosti mezi moţnostmi

diacutetěte a poţadavky od jeho okoliacute (rodiny)

Dospělost ndash Pokud jde o postiţeniacute vychaacuteziacute z předchoziacutech obdobiacute nebo se jednaacute

o naacutesledek uacuterazu či nemoci Dŧleţitou roli hraje prognoacuteza zda bude nutneacute člověka

rekvalifikovat či ne Je vhodneacute pokud je moţnost aby dospělyacute člověk našel sociaacutelniacute a

pracovniacute uplatněniacute

Obdobiacute staacuteřiacute ndash Většinou se jednaacute o ziacuteskaneacute postiţeniacute Dŧleţiteacute je respektovat prostřediacute

rodiny Při činnostech s jedincem respektujeme dŧstojnost a potřebu klidu člověka

vzhledem k jeho staacuteřiacute Dochaacuteziacute k uacutebytku psychickyacutech i fyzickyacutech sil tiacutem se objevujiacute i noveacute

probleacutemy

4) Dle času provaacuteděniacute

Vstupniacute ndash při prvniacutem setkaacuteniacute s jedincem zjišťujeme na jakeacute uacuterovni jedinec je

Prŧběţnaacute ndash při praacuteci s jedincem poskytuje informace jak se jedinec vyviacutejiacute jak mu

pomaacutehaacute reedukace či jineacute zpŧsoby rehabilitace atd

Vyacutestupniacute ndash při opouštěniacute jedince ze zařiacutezeniacute nebo z peacuteče odborniacuteka Pokud jedinec

přechaacuteziacute do jineacuteho zařiacutezeniacute mŧţe diagnostickaacute zpraacuteva z vyacutestupniacuteho vyšetřeniacute byacutet pouţita

jako vstupniacute diagnostikou pro noveacute zařiacutezeniacute

5) Dle etiologie

Jednaacute se o přiacutečinu postiţeniacute (21

)

20

PIPEKOVAacute J 2006 21

PIPEKOVAacute J 2006

12

Kauzaacutelniacute ndash přiacutečina postiţeniacute je u jedince znaacutemaacute

Symptomatickou ndash přiacutečina neniacute znaacutemaacute diagnostika odkazuje pouze na přiacuteznaky

25 Oblasti pedagogickeacute diagnostiky

Diagnostikovat mŧţeme mnoho oblastiacute Jak bylo uvedeno je nejvhodnějšiacute pokud jsou oblasti

propojeny a vzaacutejemně se doplňujiacute Diacuteky tomuto přiacutestupu mŧţeme odhalit i maleacute nedostatky

ktereacute znesnadňujiacute nebo znemoţňujiacute dalšiacute pokroky ve vyacutevoji jedince

Jednotliveacute oblasti osobnosti pro diagnostiku jsou vybraacuteny podle toho ţe jsou chaacutepaacuteny jako

velmi dŧleţiteacute z pohledu speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky

Většinou platiacute ţe diagnostiku jednotlivyacutech oblastiacute mohou provaacutedět pouze vyškoleniacute

pracovniacuteci v daneacute oblasti Jednaacute se přiacutemo o studium v daneacutem oboru (většinou vysokoškolskeacute

studium např psychologie) anebo alespoň speciaacutelniacute školeniacute (orientačniacute logopedickeacute vyšetřeniacute

daacutele jen OLV)

V diagnostikovaacuteniacute přihliacuteţiacuteme k věku diacutetěte osobnostniacutem vlastnostem diacutetěte Pokud je diacutetěti

diagnostikovaacuteno nějakeacute postiţeniacute v dalšiacutech diagnostikaacutech je nutno toto zohlednit

bdquoDiagnostickaacute činnost by měla byacutet opakovatelnaacute a dlouhodobaacute abychom ziacuteskali opravdu

objektivniacute podklady pro stanoveniacute diagnoacutezy a prognoacutezy diacutetěteldquo22

Daacutele jsou uvaacuteděny některeacute oblasti ktereacute by měly byacutet v předškolniacutem věku alespoň orientačně

diagnostikovaacuteny Tyto oblasti jsou v tomto vyacutevojoveacutem obdobiacute k podstatneacute pro dalšiacute rozvoj

jedince

251 Diagnostika motorickyacutech schopnostiacute

bdquoMotorika představuje celkovou pohybovou schopnost člověka Souvisiacute s rozvojem řeči

myšleniacute a s lateralitouldquo23

Je moţno řiacuteci ţe vyacutevoj motoriky je zaacutekladem a pro dalšiacute oblasti vyacutevoje diacutetěte Pokud diacutetě

v některyacutech oblastech neprospiacutevaacute je vhodneacute sledovat zda jeho probleacutemy nevychaacuteziacute praacutevě

ze špatneacute motoriky

Motoriku je moţno dělit na tři zaacutekladniacute skupiny

Hrubaacute motorika ndash pohyby celeacuteho těla velkyacutech svalovyacutech skupin

22

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 71 23

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 64

13

Jemnaacute motorika ndash pohyby rukou malyacutech svalovyacutech skupin

Oromotorika ndash pohyby artikulačniacutech orgaacutenu Někdy je oromotorika začleněna do jemneacute

motoriky

Diagnostika motoriky představuje ve speciaacutelniacute pedagogice širokou oblast vzhledem

k vyacutevojoveacute uacuterovni jedince i dalšiacute moţnosti v jeho ţivotě (pracovniacute přiacutepravě) (24

)

Uacuteroveň motoriky je moţneacute zjistit pomociacute standardizovanyacutech motorickyacutech testŧ nebo

vyacutevojovyacutech norem motoriky pro jednotlivaacute věkovaacute obdobiacute

Motorika mŧţe byacutet hodnocena nejčastěji ze třiacute pohledŧ

Hlediska vyacutevoje ndash jestli vyacutevoj odpoviacutedaacute daneacute normě

Hledisko kvality ndash jak jsou pohyby přesneacute koordinace pohybŧ

Hledisko vyacutekonu ndash jak je jedinec vytrvalyacute rychlost pohybŧ

U hrubeacute motoriky jsou v diagnostice braacuteny kliacutečoveacute momenty ve vyacutevoji v obdobiacute raneacuteho

dětstviacute Jednaacute se napřiacuteklad o posazovaacuteniacute stoj bez obory lezeniacute samostatnaacute chŧze Tyto

informace ziacuteskaacutevaacute většinou pediatr od rodičŧ jiţ v prŧběhu vyacutevoje diacutetě při pravidelnyacutech

pediatrickyacutech prohliacutedkaacutech Daacutele je sledovaacuteno jak diacutetě zvlaacutedaacute chŧzi běh bez překaacuteţek

i překaacuteţkami chŧze v nerovneacutem tereacutenu atd

Jemnaacute motorika při sveacutem vyacutevoji vychaacuteziacute z rozvoje hrubeacute motoriky Pohyb ruky postupuje

od ramene k prstŧm Z tohoto vyacutevoje je vhodneacute aby se dětem daacutevali na kresleniacute a malovaacuteniacute

nejdřiacuteve velkeacute formaacutety papiacuterŧ (pokud moţno nejdřiacuteve na svislou plochu a poteacute teprve

na kolmou) a později je zmenšovat

Diagnostika jemneacute motoriky je zjišťovaacutena hlavně podle manuaacutelniacute zručnosti Jednaacute se

o sledovaacuteniacute koordinace pohybŧ (obleacutekaacuteniacute jiacutedlo provleacutekaacuteniacute atd) rychlosti a přesnosti

pohybŧ horniacutech končetin dlaniacute a prstŧ Tato diagnostika se daacute pouţiacutet i na zjišťovaacuteniacute laterality

(uvedeno daacutele) Při sledovaacuteniacute jemneacute motoriky by měl byacutet kladen i dŧraz na spraacutevneacute drţeniacute

psaciacuteho naacutečiniacute Spraacutevnyacute uacutechop tuţky je dobreacute u diacutetěte podporovat hned od počaacutetku kdy diacutetě

začne braacutet do ruky psaniacute naacutečiniacute (25

)

bdquoU dětiacute raneacuteho a předškolniacuteho věku využiacutevaacuteme různeacute sklaacutedačky kostky puzzle kdy

hodnotiacuteme nejen co diacutetě dovede zkonstruovat ale i způsob provedeniacute souhyby spolupraacuteci

24

PIPEKOVAacute J 2006 25

PIPEKOVAacute J 2006

14

obou rukou všiacutemaacuteme si spraacutevnosti uacutechopů přesnost v konstrukci v ciacuteleniacute což se projevuje

takeacute při navleacutekaacuteniacute drobnyacutech tvarů na bužiacuterku či tkanici a je mimo jineacute i ukazatelem kvality

koordinace oko ndash rukaldquo26

Oromotorika je dŧleţitaacute k dobreacute vyacuteslovnosti diacutetěte později k spraacutevneacutemu naacutecviku čteniacute i psaniacute

Zaměřujeme se hlavně na pohyblivost rtŧ a jazyka K diagnostice i samotneacutemu procvičovaacuteniacute

v teacuteto oblasti pouţiacutevaacuteme některaacute oromotorickaacute cvičeniacute např vyplazovaacuteniacute jazyka olizovaacuteniacute

rtŧ nafukovaacuteniacute tvaacuteřiacute foukaacuteniacute do peřiacutečka atd

252 Diagnostika rozumovyacutech schopnostiacute

Oblast je znaacutemaacute hlavně pod inteligenčniacutemi testy Struktura testŧ mŧţe byacutet velmi rŧznaacute

Nejčastěji se děliacute na subtesty jsou zjišťovaacuteny celkoveacute verbaacutelniacute a naacutezoroveacute rozumoveacute

schopnosti jedince V diagnostice se zaměřiacuteme na uacuteroveň myšlenkovyacutech operaciacute (analyacuteza

synteacuteza a analyticko-syntetickaacute činnost) ktereacute jsou součaacutestiacute diagnostikovaacuteniacute školniacute zralosti

V předškolniacutem zařiacutezeniacute mohou byacutet dělaacuteny orientačniacute testy rozumovyacutech schopnostiacute k daneacutemu

věku jedince

Rozumoveacute schopnosti by měly byacutet testovaacuteny jako celek a poteacute budou specifikovaacuteny

na podoblasti (jiţ v kompetenci odborneacuteho pracoviště) V procesu diagnostikovaacuteniacute

rozumovyacutech schopnostiacute je nutneacute braacutet v uacutevahu věk diagnostikovaneacuteho jedince některeacute

myšlenkoveacute operace jsou vyacutevojově podmiacuteněneacute

Zaacutekladniacutem pravidlem je postupovat od nejjednoduššiacutech činnostiacute ke sloţitějšiacutem Před začaacutetkem

uacutekolu je nutno se přesvědčit zda diacutetě (jedinec) danyacute uacutekol pochopilo Pokud diacutetě nepochopiacute

zadaacuteniacute mŧţe se staacutet ţe dojde k chybneacute diagnostice (27

)

Součaacutest inteligenčniacutech testŧ tvořiacute takeacute vyacutekonoveacute zkoušky ktereacute jsou formou nonverbaacutelniacuteho

charakteru (tedy na neverbaacutelniacute neřečoveacute schopnosti) Ciacutelem zkoušek je zjištěniacute uacuterovně

postřehu logiky Pokud se objeviacute nedostatky měl by se jim psycholog (speciaacutelniacute pedagog)

viacutece věnovat

Při diagnostikovaacuteniacute rozumovyacutech schopnostiacute je nutno vědět zda diagnostikovanyacute jedinec

nemaacute skryteacute smysloveacute vady (hlavně sluchoveacute a zrakoveacute) ktereacute svyacutemi projevy připomiacutenajiacute

sniacuteţeneacute rozumoveacute schopnosti Všiacutemaacuteme si zda diacutetě dokaacuteţe ziacuteskaneacute poznatky pouţiacutet v praxi

Uacuteroveň rozumovyacutech schopnostiacute mŧţe byacutet ovlivněna

26

PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a využitiacute v praxi 1997 str 45 27

PIPEKOVAacute J 2006

15

Vnitřniacutemi činiteli (osobnost jedince motivace k činnosti aktuaacutelniacute tělesnyacute i psychickyacute

stav jedince psychickeacute procesy atd) Tyto činitele nelze přiacuteliš ovlivnit

Vnějšiacutemi činiteli (obsah poznatkŧ osobnost učitele a jeho pŧsobeniacute na jedince klima

zařiacutezeniacute a skupiny ve ktereacute jedinec je přiacutestup rodiny atd) Tyto činitele lze ovlivnit

253 Diagnostika mluvniacutech schopnostiacute

Tato oblast diagnostiky je v těsneacutem spojeniacute s oromotorikou

Komunikace pomociacute verbaacutelniacute (mluveneacute) řeči je v našiacute společnosti teacuteměř zaacutekladniacute Pro děti

předškolniacuteho věku je verbaacutelniacute komunikace nejčastějšiacutem zpŧsobem dorozumiacutevaacuteniacute

Zaacutekladem pro diagnostiku je navaacutezaacuteniacute kontaktu s diagnostikovanyacutem jedincem a ziacuteskaacuteniacute jeho

dŧvěry V předškolniacutem věku je proto vhodneacute provaacutedět diagnostiku při hře s diacutetětem

a v prostřediacute ktereacute je mu znaacutemeacute a diacutetě se v něm ciacutetiacute bezpečně (28

)

Od slovniacutech projevŧ se velmi často odvozuje i celkovyacute stav a vyacutevoj jedince (rozumovaacute oblast

vniacutemaacuteniacute paměť představivost atd) Při diagnostice je nutno vychaacutezet z věku diacutetěte Vyacutevoj

hlaacutesek se postupnyacute a ukončuje se kolem 6 ndash 7 roku (někdy je uvaacuteděna hranice aţ 8 let) Jako

vyacutevoj hlaacutesek tak i rozvoj slovniacute zaacutesoby je postupnyacute Učitelky v MŠ mohou za určityacutech

podmiacutenek (podle stupně dosaţeneacuteho vzdělaacuteniacute) provaacutedět OLV

Mluvniacute projev je moţno rozdělit na formaacutelniacute a obsahovou straacutenku řeči

bdquoFormaacutelniacute straacutenka řeči se tyacutekaacute vnějšiacutech projevů individuaacutelniacutech charakteristik jako vyacuteslovnost

artikulačniacute obratnost plynulost tempo řeči fonace atdldquo29

bdquoObsahovaacute straacutenka je tvořena schopnostiacute formulovat vlastniacute myšlenky což je podmiacuteněno

rozsahem slovniacute zaacutesoby uacuterovniacute osvojeniacute pravidel gramatiky syntaxiacute apodldquo30

Do kaţdodenniacutech činnostiacute s dětmi by měly byacutet zařazovaacuteny logopedickeacute chvilky přizpŧsobeneacute

věku dětiacute Jsou zaměřeny na spraacutevnyacute naacutecvik dyacutechaacuteniacute oromotorickaacute cvičeniacute Tyto chvilky jsou

i prevenciacute před některyacutemi poruchami řeči

254 Diagnostika laterality

bdquoLateralita je důsledkem dominance jedneacute z mozkovyacutech hemisfeacuter V praktickeacutem životě se

projevuje jako převaha nebo upřednostňovaacuteniacute některeacuteho z paacuterovyacutech orgaacutenů (např ruka

noha oko ucho)ldquo31

28

PIPEKOVAacute J 2006 29

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 72 30

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 72

16

Diagnostika laterality ziacuteskaacutevaacute dŧleţitost v době naacutestupu diacutetěte do školy Při naacutestupu diacutetěte

do prvniacute třiacutedy by měla byacutet lateralita ruky vyhraněnaacute (32

) Tiacutem je ulehčen naacutecvik psaniacute Oblast

laterality je uacutezce spojena s motorikou a to hlavně s oblastiacute jemneacute motoriky

Pojem lateralita znamenaacute preferenci či dominantu jedneacute poloviny Je velmi uacutezce spojena

s dominantou jedneacute z mozkovyacutech hemisfeacuter Projevuje u člověka ale i některyacutech ţivočichŧ

(nesouměrnost se u nich projevuje jednak ve stavbě těla jednak i v uţiacutevaacuteniacute jednoho

z paacuterovyacutech orgaacutenŧ) Je proto dŧleţiteacute aby byla respektovaacutena lateralita jedince Dnes je jiţ

dokaacutezaacuteno ţe přeučovaacuteniacute levorukyacutech jedincŧ na pravorukeacute je nevhodneacute a vede pouze k dalšiacutem

probleacutemŧm (např neurotickeacute obtiacuteţe koktavost neklid atd)

Nejčastěji je diagnostika laterality provaacuteděna pozorovaacuteniacutem diacutetěte v rŧznyacutech situaciacutech (haacutezeniacute

stavěniacute věţe z kostek kresleniacute navleacutekaacuteniacute koraacutelkŧ natahovaacuteniacute se po předmětech otaacutečeniacute

za zvukem atd) Lateralitu je moţneacute diagnostikovat i podle nejrŧznějšiacutech zkoušek

Nejznaacutemějšiacute je diagnostickyacute test od Z Matějčka a Z Ţlaba Tuto zkoušku mŧţe provaacutedět

i nevyškolenyacute specialista (leacutekař učitel pracovniacutek s diacutetětem rodič atd) ale musiacute si nejdřiacuteve

dŧkladně nastudovat prŧběh celeacute zkoušky Vyacutesledek je pouze orientačniacute (33

)

K vyhraněniacute laterality dochaacuteziacute u dětiacute přibliţně ve 4ndashteacutem roce ţivota ale staacutevaacute se ţe

vyhraněnost se ustaacuteliacute aţ později Většinou byacutevaacute lateralita vyhraněnaacute dřiacuteve u děvčat Pokud se

u diacutetěte zjistiacute nevyhraněnaacute lateralita při naacutestupu do školy většinou se doporučuje naacutecvik

psaniacute pravou rukou (34

)

255 Diagnostika zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute

Diacutetě se rodiacute s vyvinutyacutem zrakovyacutem orgaacutenem (neniacute-li zrakovyacute orgaacuten poškozen v prenataacutelniacutem

obdobiacute) Po narozeniacute dochaacuteziacute pouze ke zlepšeniacute ostrosti zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute (u zdraveacuteho

orgaacutenu) Zrakem přijiacutemaacute jedinec aţ 80 podnětŧ ze sveacuteho okoliacute

Pokud jedinec trpiacute i lehkou zrakovou vadou kteraacute neniacute včas odhalena a diagnostikovaacutena

mŧţe zaostaacutevat v rozumoveacutem motorickeacutem i řečoveacutem rozvoji Mŧţe byacutet špatně

diagnostikovaacuten opoţděnyacute vyacutevoj mentaacutelniacute retardace nebo jinaacute postiţeniacute Z tohoto dŧvodu je

dobreacute sledovat jestli zrakovyacute vyacutevoj postupuje podle vyacutevojovyacutech norem

31

PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a jejiacute využitiacute v praxi speciaacutelniacute

pedagogiky 1 vyd 1997 str 49 32

PIPEKOVAacute J 33

KŘIŠŤANOVAacute L 1995 34

PŘINOSILOVAacute D 1997

17

Je vhodneacute aby zrakoveacute vniacutemaacuteniacute bylo dobře rozvinuto před zahaacutejeniacutem školniacute dochaacutezky diacutetěte

bude mu ulehčena vyacuteuka Rozvoj je daacuten celkovyacutem vyacutevojem jedince Daacutele mŧţe byacutet

podněcovaacuteno pomociacute nejrŧznějšiacutech her cvičeniacute a uacutekolŧ

Je zjišťovaacuteno zda diacutetě rozeznaacute dva stejneacute tvary mezi ostatniacutemi sklaacutedaacuteniacute rozdělenyacutech obraacutezkŧ

(u staršiacutech dětiacute puzzle odpoviacutedajiacuteciacute jejich věku) vklaacutedaacuteniacute tvarŧ do přiacuteslušnyacutech otvorŧ

dokreslovaacuteniacute obraacutezkŧ vyhledaacuteniacute obraacutezku v překryacutevanyacutech atd

Zrakoveacute vniacutemaacuteniacute podporuje i rozvoj řeči Zrakem diacutetě pozoruje mluvidla jinyacutech osob a učiacute se

tak naacutepodobou

Orientačniacute zkouška zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute mŧţe byacutet provedena i učitelkou v MŠ Vyacutesledek

poskytuje informaci o uacuterovni zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute přiacutepadně mŧţe poukaacutezat na odchylky

od normy

256 Diagnostika sluchoveacuteho vniacutemaacuteniacute

bdquoSluchoveacute vniacutemaacuteniacute je schopnost přijiacutemat rozlišovat a interpretovat zvuky různeacute kvality

(řečoveacute i neřečoveacute)ldquo35

Sluch je dŧleţityacute pro vyvaacuteřeniacute řeči a jejiacute stavby Pokud se diacutetě narodiacute s poškozenyacutem sluchem

(zaacuteleţiacute na stupni poškozeniacute) anebo ztratiacute-li sluch před ukončeniacutem vyacutevoje řeči (vyacutevoj řeči je

ukončovaacuten kolem 8 roku ţivota) je diacutetě většinou neslyšiacuteciacute a řeč se u něj vyviacutejiacute velmi maacutelo či

vŧbec (36

)

Diacutetě mŧţe trpět pouze nedoslyacutechavostiacute kteraacute nemusiacute byacutet dlouho objevena Diacutetě reaguje

na silneacute zvukoveacute podněty Diacutetě nepoznaacute ţe slyšiacute špatně Děti s nedoslyacutechavostiacute se projevujiacute

ve společnosti jako pomaleacute neposlušneacute (nereagujiacute na ticheacute podněty) a mohou byacutet někdy

chybně označeni za mentaacutelně postiţeneacute (37

)

Dnešniacute mediciacutena a leacutekařskeacute přiacutestroje zvlaacutedajiacute diagnostiku sluchu i u malyacutech dětiacute bez jejich

spolupraacutece Dřiacuteve byla u všech vyšetřeniacute nutnaacute spolupraacutece diacutetěte proto diagnostika byla

moţnaacute nejdřiacuteve kolem 3 roku ţivota diacutetěte

Sluchoveacute vniacutemaacuteniacute je zjišťovaacuteno podle nejrŧznějšiacutech cvičeniacute Diacutetěti se daacutevajiacute rozeznaacutevat

předměty podle zvuku kteryacute vydaacutevajiacute (začiacutenaacuteme od zvukŧ znaacutemyacutech a dobře rozeznatelnyacutech)

rozlišeniacute toacutenŧ piacutesniacute atd

35

ZELINKOVAacute O Pedagogickaacute diagnostika individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program str 76 36

PŘINOSILOVAacute D 1997 37

PŘINOSILOVAacute D 1997

18

Diagnostika je dŧleţitaacute pro odhaleniacute sluchovyacutech vad ale mŧţe naacutem pomoci i při vadě řeči

kde neznaacuteme přiacutečinu

Orientačniacute zkouška sluchu se provaacutediacute šeptanou i hlasitou řečiacute Jejiacutem ciacutelem je odhalit jestli

diacutetě maacute zdraviacute sluch Při provaacuteděniacute zkoušky maacute byacutet diacutetě zdraveacute bez ryacutemy a podobnyacutech

onemocněniacute ktereacute mohou vyacutesledky zkoušky ovlivnit(38

)

Dŧleţitou součaacutestiacute ve sluchoveacutem vniacutemaacuteniacute je fonematickyacute sluch Jednaacute se o sluchoveacute

rozlišovaacuteniacute rytmizaci vyacuteslovnosti Fonematickyacutech sluchem diacutetě rozlišuje diferenciace hlaacutesek

Vyacutevoj fonematickeacuteho sluchu je postupnyacute měl by byacutet ukončen před vstupem do povinneacute

školniacute dochaacutezky je jedniacutem z předpokladŧ na vyacuteuku čteniacute a psaniacute Fonematickyacute sluch

umoţňuje diacutetěti rozlišit stejnaacute slova (pes ndash pes) rozlišeniacute pouze jednou hlaacuteskou (ves ndash les)

rozlišeniacute deacutelky (dal ndash daacutel) tvrdeacute a měkkeacute souhlaacutesky (dyacuteka ndash diacuteky) ostreacute a tupeacute sykavky (miacutesa

ndash miacuteša) apod

38

TOMICKAacute V 2006

19

III METODY DIAGNOSTIKY

Metody diagnostiky jsou určiteacute zpŧsoby a postupy ktereacute vedou k ciacuteli tedy k diagnoacuteze

31 Poţadavky na diagnostickeacute metody

Vyacuteběr metody by měl odpoviacutedat věku diacutetěte přiacutepadně pokud existujiacute předchoziacute vyacutesledky

nebo podezřeniacute na postiţeniacute metoda by měla vychaacutezet ze zjištěnyacutech moţnostiacute diacutetěte

Na zahaacutejeniacute voliacuteme takoveacute metody při kteryacutech se diacutetě uvolniacute odstraniacute se stres a strach kteryacute

se mŧţe kvŧli nečekaneacute situaci či prostřediacute objevit Pokud jsou metody dobře zvoleneacute je

moţneacute ziacuteskat u diacutetěte dŧvěru a ochotu spolupracovat

bdquoNějakeacute jednoznačneacute pravidlo však stanovit nemůžeme V uacutevahu je nutneacute braacutet časovou

naacuteročnost jednotlivyacutech metod (jen vyacutejimečně nejsme časově omezeni) jejich bdquovyacutetěžnostldquo

(velmi vysokou majiacute např testy inteligence) chovaacuteniacute diacutetěte (klid ndash neklid) vnějšiacute okolnosti

jako je např prostor vyšetřovny možnost zaměstnat současně viacutece dětiacute uvolnit se pro dotaz

rodičů nebo pro rozhovor s nimi apod Mnohdy je uacutečelneacute kromě praacutece individuaacutelniacutem přiacutemeacutem

kontaktu vidět diacutetě i při samostatneacute praacuteci ve dvojici nebo i ve většiacute skupinceldquo39

Na proces diagnostikovaacuteniacute je ale vhodneacute nechat si dostatek času

Pouţiteacute metody musiacute splňovat určitě poţadavky ktereacute dělajiacute metody objektivniacute a pouţitelneacute

pro vyacutezkum a diagnostiku Tyto poţadavky naacutem daacutevajiacute jistotu ţe pouţiteacute metody umoţňujiacute

konfrontaci vyacutesledkŧ v porovnaacuteniacute se skupinou věkovou normou či dalšiacutemi předem

stanovenyacutemi kriteacuterii

Objektivnost

bdquoObjektivnost rozumiacuteme věcneacute nezaujateacute posouzeniacute činnostiacute nebo vyacutekonůldquo40

Nejčastěji byacutevaacute zajišťovaacutena testy ktereacute jsou vţdy vyhodnocovaacuteny stejnyacutem zpŧsobem a podle

určityacutech naacutevodŧ ktereacute nelze měnit Jednaacute se o standardniacute testy

Testy jsou provaacuteděny vţdy stejnyacutem přesně danyacutem zpŧsobem to od jejich zadaacuteniacute přes prŧběh

k vyhodnoceniacute a interpretaci Při opakovaneacutem prŧběhu by mělo byacutet dosaţeno stejnyacutech

vyacutesledkŧ bez ohledu na osobu kteraacute test zadaacutevala a vyhodnotila (41

)

Dŧleţiteacute je zda jsou otaacutezky dobře formulovaacuteny a jedinec jim porozuměl

39

MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute str 89-91 40

MERTIN V GILERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 77 41

SVOBODA M (ed) 2001

20

Validita

bdquoHistoricky nejobvyklejšiacute definice validniacuteho měřeniacute je že naacutestroj měřiacute to o čem prohlašuje

že měřiacuteldquo42

Validita označuje platnost metody a jejich vyacutesledkŧ Jednaacute se o skutečnost zda metody

hodnotiacute opravdu to co hodnotit maacute a chce (43

)

Metoda je volena podle moţnostiacute jedince Jestliţe maacute jedinec nějakeacute postiţeniacute metodu je

nutno přizpŧsobit jeho postiţeniacute tak aby mohl danyacute uacutekol splnit dle svyacutech moţnostiacute (např

u jedince se slabozrakostiacute je nutno vytvořit takoveacute podmiacutenky aby pomŧcky k metodě či

pracovniacute listy k testu mohl vidět)

Většina metod hodnotiacute jako primaacuterniacute jednu oblast mohou však ukaacutezat i dalšiacute vyacutesledky ktereacute

nepatřiacute k primaacuterniacutemu vyacutesledku a pouze naacutes mohou nasměrovat k dalšiacutemu šetřeniacute

Reliabilita

Jednaacute se o přesnost a spolehlivost metody Tedy jestli vyacutesledek z daneacute metody neniacute jen

naacutehodnyacute či zkreslenyacute jev a nevznikl nějakyacutem nedostatkem v měřeniacute (44

)

Stejneacuteho vyacutesledku by mělo byacutet dosaţeno i s odstupem času Vyacutesledky by měly byacutet zobecněny

i v čase Při opakovaacuteniacute by mělo dochaacutezet k podobnyacutem vyacutesledkŧm (i v rozmeziacute několika dniacute)

Mělo by byacutet zjištěno zda metoda nemŧţe byacutet ovlivněna aktuaacutelniacutem stavem jedince (hlavně

jeho uacutenavou nebo psychickyacutem stavem) nebo dřiacuteve ziacuteskanyacutemi zkušenostmi (45

)

32 Pozorovaacuteniacute

Pozorovaacuteniacute patřiacute mezi zaacutekladniacute diagnostickeacute metody Jednaacute se o velmi naacuteročnou metodu

V předškolniacutem věku je pouţiacutevaacutena pouze extrospekce (pozorovaacuteniacute druhyacutech lidiacute) tedy

v předškolniacutem věku pozorovaacuteniacute diacutetěte dospělyacutem (introspekci sebepozorovaacuteniacute diacutetě samo

z vyacutevojoveacuteho hlediska ještě nedokaacuteţe)

Metoda pozorovaacuteniacute je braacutena jako nejpřirozenějšiacute metoda kterou je moţneacute pouţiacutet teacuteměř

v kaţdeacute situaci bez potřebneacute přiacutepravy pomŧcek

bdquoPozorovanie znamenaacute sledovanie činnosti žiaka a jej vyhodnotenieldquo46

42

MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 41 43

PIPEKOVAacute J 2006 44

MERTIN V 1995 45

SVOBODA M (ed) 2001 46

KOLLAacuteRIKOVAacute Z Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika 2001 str 248

21

Od prvniacuteho dne v předškolniacutem zařiacutezeniacute byacutevaacute diacutetě pozorovaacuteno V teacuteto rovině se jednaacute většinou

o pozorovaacuteniacute nesystematickeacute bez konkreacutetniacuteho ciacutele Pozorovatel (nejčastěji učitelka MŠ) by se

při prvniacutech setkaacuteniacute s diacutetětem mělměla soustředit na celkoveacute projevy diacutetěte

(47

)Nesystematickeacute (nestrukturovaneacute) pozorovaacuteniacute by mělo byacutet provaacuteděno tak ţe pozorovatel

zapisuje co nejviacutece jevŧ V přiacutepadě ţe jsou zaregistrovaacuteny nějakeacute nedostatky či naacutepadnosti je

vhodneacute začiacutet pozorovat systematicky Nestrukturovaneacute pozorovaacuteniacute tedy nepřipraveneacute

globaacutelně zaměřeneacute bychom měli pouţiacutet spiacuteše jako doplňkovou metodu k jinyacutem

Pozorovaacuteniacute mŧţe byacutet strukturovaneacute (systematickeacute) tedy předem připraveneacute kategorie

sledovaacuteniacute a jejich zaznamenaacutevaacuteniacute Zde se jiţ soustřediacuteme na jednu pozorovanou oblast

Aby pozorovaacuteniacute splňovalo poţadavky ktereacute jsou uvedeny vyacuteše je nutno aby pozorovaacuteniacute

bylo opakovaneacute promyšleneacute stanovenyacute ciacutel tedy zaměřeneacute pouze na některou oblast

bdquoProbleacutemem pozorovaacuteniacute je z velkeacute množiny projevů vyčlenit (vyabstrahovat) to co je

podstatneacute z hlediska ciacutele pozorovaacuteniacute a to co je pozorovaacuteno označit spraacutevnou

terminologiiacuteldquo48

Zaacutekladem dobreacuteho a kvalitniacuteho pozorovaacuteniacute je stanoveniacute ciacutele Nesmiacute byacutet opomenuta přiacuteprava

pozorovaacuteniacute Zaacuteleţiacute na pozorovateli jakyacute zpŧsob zaznamenaacutevaacuteniacute pozorovaneacuteho zvoliacute

Je vhodneacute při pozorovaacuteniacute diacutetěte v pedagogickeacute situaci nebyacutet organizaacutetorem teacuteto činnosti ale

pŧsobit v niacute pouze jako pozorovatel tiacutem se zmenšuje moţnost uniknutiacute dŧleţityacutech momentŧ

Pokud je to moţneacute celou situaci zaznamenaacutevaacuteme (videozaacuteznam u dětiacute musiacute souhlasit

zaacutekonnyacute zaacutestupce diacutetěte) K tomuto zaacuteznamu je moţno se vracet a plně se soustředit pouze

na jeden prvek (komunikačniacute projevy motorickeacute schopnosti atd)

V přiacutepadě ţe chceme zvyacutešit reliabilitu pozorovaacuteniacute vhodneacute je poţaacutedat jinou učitelku (nebo

osobu) o spolupraacuteci a souběţnost pozorovaacuteniacute předem domluveneacuteho projevu Po ukončeniacute

pozorovaacuteniacute vyacutesledky prokonzultovat porovnat Nebo se kaţdyacute pozorovatel mŧţe zaměřit

na předem určenou oblast Pozorovaacuteniacute mŧţe byacutet provaacuteděno i skrytě v předškolniacutem zařiacutezeniacute

nejsou většinou pro tento zpŧsob pozorovaacuteniacute vytvořeneacute vhodneacute podmiacutenky Skryteacute pozorovaacuteniacute

je většinou provaacuteděno ve specializovanyacutech zařiacutezeniacutech jde o zjištěniacute chovaacuteniacute diacutetěte

v nejrŧznějšiacutech situaciacutech)

47

MERTIN V 1995 48

NAKONEČNYacute M Zaacuteklady psychologie 1998 str 103

22

33 Rozhovor

Metoda patřiacute k naacuteročnyacutem je nutneacute se na ni připravit Je vhodneacute vědět na co jakyacutem zpŧsobem

kdy jak ziacuteskaneacute informace zaznamenaacutevat a zpracovaacutevat

U dětiacute předškolniacuteho věku neniacute vhodneacute braacutet rozhovor jako zaacutekladniacute metodu diagnostiky

Kladeneacute otaacutezky se musiacute přiměřit věku a z dŧvodu niacutezkyacutech zkušenostiacute a vědomostiacute nemusiacute byacutet

odpovědi diacutetěte adekvaacutetniacute Pokud je zvolena metoda rozhovoru s diacutetětem je vhodnějšiacute

i přiacutetomnost zaacutekonneacuteho zaacutestupce kteryacute naacutem mŧţe poskytnout dŧleţiteacute či doplňujiacuteciacute uacutedaje

(49

)

bdquoRozhovorem ziacuteskaacutevaacuteme informace o naacutezorech postojiacutech přaacuteniacute a obavaacutech informace

o vnitřniacutem světě diacutetěteldquo50

Prŧběh rozhovoru mŧţe byacutet zaznamenaacutevaacuten pomociacute nahraacutevaciacuteho zařiacutezeniacute nebo

videozaacuteznamem (pouze se svoleniacutem dotazovaneacuteho či jeho zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ)

Rozhovor mŧţe byacutet rozdělen na strukturovanyacute kde jsou předem připraveneacute otaacutezky na ktereacute

jedinec odpoviacutedaacute Druhou moţnostiacute je nestrukturovanyacute (volnyacute) rozhovor kde nejsou

připraveneacute otaacutezky Tato moţnost je pro tazatele naacuteročnějšiacute aby udrţel teacutema rozhovoru k daneacute

problematice

U rozhovoru s rodiči diacutetěte je dŧleţiteacute aby obě strany chtěly diacutetěti pomoci v jeho probleacutemech

a zaacuteroveň se plně respektovaly Je dŧleţiteacute aby byl ponechaacuten dostatek času a klidneacute prostřediacute

proto je vhodneacute si předem termiacuten a čas rozhovoru domluvit

bdquoRozhovor s rodiči sloužiacute zejmeacutena k tomu aby si učitel rozšiacuteřil poznatky ktereacute maacute o diacutetěti

rodině způsobu života o naacutezorech na vzdělaacuteniacute hellip aby se leacutepe orientoval ve skutečnostech

ktereacute maacute k dispozici ve školeldquo51

Rozhovor s diacutetětem předškolniacuteho věku je vyuţiacutevaacuten v přiacutepadě ţe u diacutetěte jsou zjišťovaacuteny

určiteacute vědomosti nebo řečoveacute schopnosti Diacutetě je taacutezaacuteno na zaacutekladniacute informace ze sveacuteho okoliacute

a vědomosti odpoviacutedajiacuteciacute jeho věku Řiacutezenyacute rozhovor s diacutetětem předškolniacuteho věku byacutevaacute

provaacuteděn při zjišťovaacuteniacute školniacute zralosti Poklaacutedaneacute otaacutezky by měly byacutet uzpŧsobeneacute věku diacutetěte

Kromě odpovědiacute by měly byacutet sledovaacuteny i neverbaacutelniacute projevy dotazovaneacuteho ktereacute často

ukazujiacute jak se dotazovanyacute ciacutetiacute zda mu jsou kladeneacute otaacutezky přiacutejemneacute a dalšiacute vlastnosti jedince

(52

)

49

MERTIN V 2003 50

TRPIŠOVSKAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1997 str 8 51

MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 33

23

34 Dotazniacutek

bdquoJe to spocircsob piacutesemneacuteho kladenia otaacutezok a ziacuteskavanie piacutesomnyacutech odpovediacuteldquo53

Dotazniacutek v piacutesemneacute podobě je pro děti v předškolniacutem věku nepouţitelnyacute jelikoţ neumiacute čiacutest

ani psaacutet a neporozumiacute poloţenyacutem otaacutezkaacutem Metoda je pouţiacutevaacutena pro zaacutekonneacute zaacutestupce

diacutetěte(54

)

S dotazniacutekem se rodiče často setkaacutevajiacute před naacutestupem do předškolniacuteho zařiacutezeniacute (MŠ)

Zařiacutezeniacute tiacutem ziacuteskaacutevaacute zaacutekladniacute uacutedaje o diacutetěti a jeho stavu (zdravotniacute stav individuaacutelniacute

zvlaacuteštnosti obliacutebeneacute činnosti atd) přiacutepadně rodině diacutetěte Tyto informace jsou dŧleţiteacute

pro učitelky zařiacutezeniacute zlepšujiacute přiacutepravu programu a přiacutestup k diacutetěti Z tohoto dŧvodu je

dŧleţiteacute aby zde byly uvedeny pravdiveacute informace

MŠ mŧţe rodičŧm předklaacutedat takeacute prŧběţnyacute dotazniacutek Ten mŧţe byacutet zaměřen jak na chod

předškolniacuteho zařiacutezeniacute i hodnoceniacute jejich diacutetěte z pohledu rodiče Hodnoceniacute rodičŧ je

zajiacutemaveacute při porovnaacuteniacute hodnoceniacute od učitelek ze zařiacutezeniacute Porovnaacuteniacutem je moţneacute objevit co je

pro rodiče diacutetěte dŧleţiteacute Zaacuteroveň mŧţe byacutet hodnoceno předškolniacute zařiacutezeniacute z pohledu rodičŧ

Učitelkaacutem je tak daacutena zpětnaacute vazba k jejich činnosti od rodičŧ

Dotazniacutek mŧţe takeacute sloţit jako součaacutest doporučeniacute pro odborneacute vyšetřeniacute diacutetěte

na specializovaneacutem pracovišti K předaacuteniacute dotazniacuteku do zařiacutezeniacute musiacute byacutet daacuten souhlas

zaacutekonneacuteho zaacutestupce diacutetěte

Neexistuje univerzaacutelniacute dotazniacutek Při jeho sestavovaacuteniacute vychaacuteziacuteme z věku diacutetěte i oblasti

probleacutemŧ ktereacute chceme zjistit Z tohoto dŧvodu majiacute i rŧznaacute zařiacutezeniacute sveacute dotazniacuteky ktereacute

předklaacutedajiacute svyacutem klientŧm k vyplněniacute Zde je nutneacute předejiacutet zkresleniacute informaciacute o diacutetěti ktereacute

jsou znaacutemy z dotazniacuteku Pokud se jednaacute o probleacutemoveacute diacutetě mŧţe byacutet jiţ vyplňovaacuteniacute

dotazniacuteku zkresleno postojem k diacutetěti (hlavně u dětiacute s poruchami chovaacuteniacute)

bdquoDotazniacutek je využiacutevaacuten jednak jako žaacutedost o prvniacute vyšetřeniacute jednak v přiacutepadě kontrolniacuteho

vyšetřeniacuteldquo55

Dotazniacutekovaacute šetřeniacute byacutevajiacute v předškolniacutem věku spiacuteše jako doplňkovaacute metoda pro rodiče

52

SVOBODA 2001 53

KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Předškolniacute a elementaacuterka pedagogika

2001 str 250 54

MERTIN V 2003 55

MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 39

24

35 Anamneacuteza

bdquoAnamneacutezou (anamneacutesis ndash rozpomiacutenaacuteniacute) rozumiacuteme zjišťovaacuteniacute uacutedajů z minulosti jedince ktereacute

majiacute vyacuteznamnyacute vztah k poznaacuteniacute osobnosti Jejiacutem ciacutelem je ziacuteskaacuteniacute a kategorizace relevantniacutech

uacutedajů z minulosti ktereacute pomaacutehajiacute vysvětlit současnyacute stavldquo56

Anamneacuteza by měla byacutet zaměřena na celou osobnost jedince Zpŧsob jakyacutem je anamneacuteza

zjišťovaacutena mŧţe byacutet rŧznyacute (dotazniacutek rozhovor předtištěneacute scheacutema atd) Je na uvaacuteţeniacute

pracovniacuteka jakaacute forma mu vyhovuje (57

)

Z anamneacutezy je moţno vyčiacutest tvrdaacute data ndash dajiacute se změřit ověřit (datum narozeniacute věk věk

rodičŧ bydliště atd) ale i měkkaacute data ndash nedajiacute se změřit či jinak ověřit (proţiacutevaacuteniacute jedince

zaacuteliby traacuteveniacute volneacuteho času postoj k rodině atd)

U dětiacute předškolniacuteho věku je anamneacuteza sestavovaacutena většinou podle informaciacute ziacuteskanyacutech

od rodičŧ Diacutetě v tomto věku nedokaacuteţe přiacuteliš mluvit o sveacutem dosavadniacutem ţivotě Je vhodnějšiacute

pokud pracovniacutek tvořiacuteciacute anamneacutezu je pro rodiče znaacutemaacute osoba ke ktereacute majiacute dŧvěru (pediatr

diacutetěte učitelka v MŠ)

Anamneacuteza se děliacute podle oblastiacute na rŧzneacute druhy Nejčastěji na naacutesledujiacuteciacute dva typy anamneacutezy

(58

)

Rodinnaacute anamneacuteza (RA) ndash uacutedaje o rodině vyšetřovaneacuteho jedince (prarodiče rodiče

sourozenci či dalšiacute přiacutebuzneacute osoby bytoveacute podmiacutenky atd)

Osobniacute anamneacuteza (OA) ndash zaměřuje se na osobnost jedince a jeho dosavadniacute vyacutevoj

Měla by byacutet provaacuteděna od prenataacutelniacuteho obdobiacute do současneacuteho stavu Zjišťovaneacute

informace se tyacutekajiacute všech oblastiacute ţivota jedince

Anamneacuteza je většinou provaacuteděna jako zaacutekladniacute a prvniacute diagnostickaacute metoda u většiny

vyšetřeniacute a diagnostik Většina odborniacutekŧ z anamneacutezy vychaacuteziacute Z tohoto dŧvodu je dŧleţiteacute

aby anamneacuteza byla podrobnaacute

36 Hra

bdquoHra je jednou z vyacutevojovyacutech potřeb v předškolniacutem věku a současně i nejpřirozenějšiacute aktivitou

diacutetěte v tomto obdobiacute Jejiacutem prostřednictviacutem se všestranně rozviacutejiacute osobnost diacutetěte

a prostřednictviacutem hry je takeacute možno diacutetě diagnostikovatldquo59

56

TRPIŠOVAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1997 str 11 57

SVOBODA M 2001 58

ZELINKOVAacute O 2001

25

Hra je velmi uacutezce spjata s předškolniacutem obdobiacutem Jednaacute se o obdobiacute kdy hra je hlavniacute naacuteplniacute

a činnostiacute dne V předškolniacutem věku si diacutetě hraje teacuteměř neustaacutele Je vhodneacute pokud bude dětskeacute

hře věnovaacuten dostatek pozornosti V předškolniacutem zařiacutezeniacute je hra hodně vyuţiacutevanaacute metoda (60

)

Diacutetě v předškolniacutem obdobiacute bere hru jako sveacute vaacuteţneacute zaměstnaacuteniacute a činnost ktereacute věnujiacute plneacute

soustředěniacute Ačkoliv si děti uvědomiacute ţe bdquosi jen hrajiacuteldquo mluviacute s neexistujiacuteciacutemi kamaraacutedy věřiacute

tomu čemu se ve hře věnujiacute a proţiacutevajiacute

bdquoSledovaacuteniacute hry dětiacute je naopak pro diagnostiku v mateřskeacute škole časteacute a vlastně i nezbytneacute

Poskytuje cenneacute uacutedaje o prožitciacutech diacutetěte jeho aktuaacutelniacutem psychickeacutem rozpoloženiacute

zkušenostech neboť kromě jineacuteho je hra prostředkem sebevyjaacutedřeniacuteldquo61

Dětskaacute hra (ať individuaacutelniacute nebo kolektivniacute) mŧţe učitelkaacutem v předškolniacutem zařiacutezeniacute mnoho

odhalit z domaacuteciacuteho ţivota v rodině vyacutevojoveacuteho stavu i vlastnostech diacutetěte samotneacuteho ktereacute

se v běţnyacutech činnostech neprojeviacute Ve hře mŧţe byacutet posouzeno jak si diacutetě hraje jeho uacuteroveň

myšleniacute obrazotvornosti tvořivosti i celeacuteho vyacutevoje atd

bdquoPokud chceme využiacutet analyacutezy dětskeacute hry (hl u dětiacute předškolniacuteho věku) k diagnostickyacutem

uacutečelům zaměřiacuteme se předevšiacutem na to zda je celkovaacute uacuteroveň hry klienta v souladu

s bdquoontogenetickou normouldquo dětskeacute hry nebo zda došlo k jejiacute retardaci či urychleniacuteldquo62

Prvniacute moţnostiacute je pozorovaacuteniacute diacutetěte při spontaacutenniacute hře Do teacuteto hry by dospělyacute neměl

zasahovat Snaţiacuteme se co nejviacutece postřehnout projevy diacutetěte Pozorovaacuteniacute při volneacute hře slouţiacute

spiacuteše jako orientačniacute vedouciacute k dalšiacutemu vyacuteběru diagnostickyacutech metod Hru je v tomto přiacutepadě

vhodneacute hodnotit jako celek (63

)

Druhou moţnostiacute je byacutet hry přiacutemo uacutečastněn a dělat přiacutemou intervenci Tiacutem je moţno odhalit

moţnosti diacutetěte Teacuteto formy se mohou uacutečastnit i rodiče Je dŧleţiteacute aby si rodiče s učitelkou

předaacutevali vzaacutejemně informace ktereacute ziacuteskajiacute při sledovaacuteniacute volneacute hry diacutetěte

Při analyacuteze hry je vhodneacute aby diacutetě bylo pozorovaacuteno v rŧznyacutech podobaacutech hry (samostatně

s kolektivem dětiacute hra s dospělyacutem) do ktereacute se pozorovatel viacutece či meacuteně saacutem zapojuje Pokud

je pozorovatel součaacutestiacute hry je vyššiacute riziko nezachyceniacute některyacutech dŧleţityacutech poznatkŧ

Vyacutehodou je ţe pozorovatel mŧţe pracovat viacutece s diacutetětem a vytvaacuteřet určiteacute situace ve kteryacutech

chce diacutetě vidět

59

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 77 60

PIPEKOVAacute J 2006 61

MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 82 62

RENOTIEacuteROVAacute M LUDIacuteKOVAacute L a kolektiv Speciaacutelniacute pedagogika 2006 str 139 63

PIPEKOVAacute J 2006

26

37 Analyacuteza kresby

Analyacutezu kresby by měl provaacutedět odborniacutek na tuto problematiku (psycholog psychiatr)

Učitelku v MŠ mŧţe kresba diacutetěte upozornit na moţneacute nedostatky či probleacutemy diacutetěte Děti

v předškolniacutem věku raacutedy kresliacute berou kresbu jako zaacutebavu a hru Odborniacutek v niacute dokaacuteţe mnoho

ziacuteskat

bdquoJedinaacute kresba nemůže odhalit všechnoldquo64

bdquoK určeniacute diagnoacutezy nestačiacute pouze test obraacutezek každeacuteho diacutetěte je nutneacute posuzovat takeacute

z hlediska sociaacutelniacutech a kulturniacutech souvislostiacute Jen tak lze diacutetě leacutepe poznat je však třeba

dodat že žaacutednyacute bdquokliacuteč ke obraacutezkůmldquo neexistujeldquo65

Kresba v sobě obsahuje herniacute i pracovniacute naacutevyky Tiacutem je moţno o kresliacuteciacutem jedinci ziacuteskat

mnohem viacutece informaciacute

bdquoKresbou vyjadřuje diacutetě svou osobnost citoveacute zaujetiacute miacuteru poznaacuteniacute světa zaacutejmoveacute vyladěniacute

i laacutesku k lidem ale i věcem ktereacute stimulujiacute jeho duševniacute růstldquo66

Kresba jedincŧ s postiţeniacutem se lišiacute Kaţdeacute postiţeniacute či probleacutemy diacutetěte se v kresbě objeviacute

Proto je vhodneacute aby učitelka v MŠ dětskou kresbu prŧběţně sledovala a porovnaacutevala

I rodiče diacutetěte by měli miacutet moţnost pravidelně sledovat vyacutetvarneacute projevy sveacuteho diacutetěte K tomu

jsou ideaacutelniacute naacutestěnky či dalšiacute prostory zařiacutezeniacute kde je mohou rodiče vidět a porovnat

s ostatniacutemi

Učitelka MŠ by měla miacutet zaacutekladniacute znalost o vyacutevoji dětskeacute kresby Tak je moţneacute sledovat

dětskou kresbu a objevit v niacute nedostatky

Vyacutevoj kresby

bdquoVyacutevoj a zvlaacuteštnosti kresebneacuteho projevu jsou podmiacuteněny psychickyacutemi vlastnostmi diacutetěte

a vnějšiacutemi podmiacutenkami ve kteryacutech žije Kresebnyacute projev se rozviacutejiacute uacuteměrně k možnostem ktereacute

diacutetěti ke kresleniacute nabiacuteziacute jeho prostřediacute a na tom takeacute zaacutevisiacute uacuteroveň kresbyldquo67

Obdobiacute skvrn ndash prvniacute jsou skvrny a to bez ohledu na uměleckeacute schopnosti diacutetěte

přibliţně do jednoho roku diacutetěte

64

DAVIDO R Kresba jako naacutestroj poznaacuteniacute diacutetěte 2001 str 16 65

DAVIDO R Kresba jako naacutestroj poznaacuteniacute diacutetěte 2001 str 16 66

ŠMARDA I ŘEZAacuteČ J Psychologickaacute praktika 1996 str 22 67

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 65

27

Stadium čmaacuteranic ndash diacutetě čmaacuteraacute všemi směry a kresliacuteciacute naacutečiniacute bere jako

prodlouţenou ruku jednaacute se o obdobiacute mezi jedniacutem a druhyacutem rokem

Stadium čaacuteranic ndash diacutetě se snaţiacute napodobit psaniacute dospělyacutech začiacutenaacute se objevovat

zaacuteměr u činnosti diacutetě nevydrţiacute dlouho pŧvodniacute zaacuteměr kresby se během činnosti měniacute

často neniacute dokončena s tiacutemto stadiem se mŧţe setkat ve věku dvou aţ třiacute let

Stadium hlavonoţcŧ (univerzaacutelniacutech postav) ndash diacutetě svyacutem vyacutetvarnyacutem diacutelŧm daacutevaacute

obsah začiacutenaacute viacutece kreslit postavy a s přibyacutevajiacuteciacutem věkem přibyacutevaacute postavaacutem detaily

věkoveacute rozmeziacute tohoto stadia je tři aţ pět let

Intelektuaacutelniacute realismus ndash kresba vyjadřuje dětskyacute svět diacutetě zobrazuje to co vidiacute a

znaacute ze sveacuteho okoliacute nejčastěji a nevyacuterazněji se toto obdobiacute projevuje mezi paacutetyacutem

aţ sedmyacutem rokem

Vizuaacutelniacute realismus - diacutetě objektivněji začiacutenaacute kreslit to co opravdu vidiacute dochaacuteziacute takeacute

k velkeacutemu skoku ndash diacutetě začiacutenaacute zobrazovat postavu z profilu stadium převaţuje mezi

sedmyacutem aţ dvanaacutectyacutem rokem

Zobrazovaacuteniacute v prostoru - představuje posledniacute staacutedium diacutetě ve svyacutech kresbaacutech

zobrazuje prostor po dvanaacutecteacutem roce ţivota

28

IV ZAŘIacuteZENIacute PROVAacuteDĚJIacuteCIacute DIAGNOSTIKU

V našiacute republice existuje poměrně širokaacute siacuteť poradenskyacutech i dalšiacutech zařiacutezeniacute ktereacute se věnujiacute

pedagogickeacute a speciaacutelněpedagogickeacute diagnostice Zaměřeniacute i rozsah nabiacutezenyacutech sluţeb mŧţe

byacutet velice širokyacute

Diagnostika mŧţe byacutet provaacuteděna i na laickeacute rovině Jde spiacuteše o zamyšleniacute nad diacutetětem v daneacute

situaci Tuto diagnostiku provaacutediacute třeba rodič či vychovatel diacutetěte Diagnostika maacute informačniacute

charakter kteryacute rodiče (nebo kdo tuto diagnostiku provaacutediacute) směřuje k vyhledaacuteniacute daneacuteho

odborniacuteka kteryacute mŧţe stanovit profesionaacutelně diagnostiku jedince podle ktereacute se daacute s diacutetětem

daacutele pracovat

Je zřejmeacute ţe v těchto pracovištiacutech je potřebnaacute specializace pracovniacutekŧ Daacutele je vhodneacute aby

pracovniacuteci měli otevřenyacute přiacutestup k dalšiacutem problematikaacutem ktereacute se nevyskytujiacute přiacutemo v jejich

pracovišti ale mohou s nimi souviset Vhodnaacute je alespoň znalost zařiacutezeniacute kam mohou byacutet

klienti odeslaacuteniacute V zařiacutezeniacutech by měli pracovat odborniacuteci kteřiacute sveacute kompetence ziacuteskali

v raacutemci odborneacuteho studia a v dalšiacutem celoţivotniacutem vzdělaacutevaacuteniacute Jejich odbornost je vymezena

např zaacutekonem č 5632004 Sb o pedagogickyacutech pracovniacuteciacutech vyhlaacuteškou č 722005 Sb

o poskytovaacuteniacute poradenskyacutech sluţeb ve školaacutech a školskyacutech poradenskyacutech zařiacutezeniacute zaacutekonem

č 5612004 o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem vzdělaacutevaacuteniacute

(školskyacute zaacutekon) a jeho pozdějšiacute zněniacute a dalšiacute

Obsahem všech poradenskyacutech zařiacutezeniacute je vytvaacuteřeniacute vhodnyacutech podmiacutenek pro tělesnyacute

psychickyacute a sociaacutelniacute vyacutevoj jedince v prŧběhu jeho vzdělaacutevaacuteniacute Kaţdeacute poradenskeacute zařiacutezeniacute je

povinneacute veacutest dokumentaci o vyšetřeniacute dalšiacute peacuteči jedince spolupraacuteci s dalšiacutemi poradenskyacutemi

zařiacutezeniacutemi či školami atd

41 Speciaacutelněpedagogickaacute centra

bdquoSpeciaacutelně pedagogickaacute centra jsou speciaacutelniacute školskaacute zařiacutezeniacute kteraacute se specializujiacute na určityacute

typ zdravotniacuteho postiženiacute ndash defektuldquo68

Existujiacute speciaacutelněpedagogickaacute centra (daacutele jen SPC) pro děti

Smyslově postiţeneacute (sluchově zrakově)

Tělesně postiţeneacute

Mentaacutelně postiţeneacute

68

NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute str 105

29

S vadami řeči

S kombinovanyacutemi vadami

Mezi zaměstnance SPC patřiacute speciaacutelniacute pedagog (zaměřeniacute dle specializace SPC) psycholog

sociaacutelniacute pracovniacutek Daacutele zde mŧţe byacutet pracovniacute kolektiv doplněn o dalšiacute odborneacute pracovniacuteky

(logoped psychoterapeut fyzioterapeut atd)

Činnost je zaměřena zejmeacutena na podporu klientŧ v předškolniacutem věku v peacuteči rodičŧ

(zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ) na podporu klientŧ integrovanyacutech do škol a školskyacutech zařiacutezeniacute

na podporu klientŧ s těţkyacutem a kombinovanyacutem zdravotniacutem postiţeniacutem kteřiacute nemohou

dochaacutezet do školy zpravidla ve věku od 3 do 19 let

SPC svoji činnost zaměřuje na naacutesledujiacuteciacute oblasti (69

)

Podpŧrnou činnost podaacutevaacuteniacute odbornyacutech informaciacute z rŧznyacutech oblastiacute (sociaacutelniacute

podpora moţnosti integrace atd) Poradenskeacute konzultačniacute terapeutickeacute a metodickeacute

činnosti pro klienty jejich rodiče nebo osoby odpovědneacute za vyacutechovu

a pro pedagogickeacute pracovniacuteky

Spolupraacutece s předškolniacutem zařiacutezeniacutem přiacutepadně i dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute kam diacutetě dochaacuteziacute

Depistaacuteţ klientŧ se zdravotniacutem postiţeniacutem (dle specializace SPC) ve spaacutedoveacute oblasti

stanoveneacute zřizovatelem (často ve spolupraacuteci s pediatry v daneacute oblasti)

Speciaacutelněpedagogickou psychologickou a sociaacutelniacute diagnostiku klientŧ

Participaci při přiacutepravě a zpracovaacutevaacuteniacute individuaacutelniacutech vyacutechovně-vzdělaacutevaciacutech

a stimulačniacutech programŧ pro děti a ţaacuteky integrovaneacute do běţnyacutech škol ve spolupraacuteci

s pedagogy

Zpracovaacutevaacuteniacute odbornyacutech podkladŧ a posudkŧ pro potřeby spraacutevniacutech rozhodnutiacute

o zařazeniacute do systeacutemu vzdělaacutevaacuteniacute a pro potřeby dalšiacutech spraacutevniacutech řiacutezeniacute

Poradenstviacute k volbě vzdělaacutevaciacute cesty (karieacuteroveacute poradenstviacute) pro klienty se

zdravotniacutem postiţeniacutem

Informačniacute činnosti a propagaci sluţeb SPC pro širšiacute veřejnost

69

NOVOSAD L 2000

30

Sveacute sluţby nabiacuteziacute ambulantně v prostoraacutech SPC ale pracovniacuteci mohou sveacute klienty

navštěvovat v jejich přirozeneacutem prostředniacute (rodina) i ve školskyacutech zařiacutezeniacutech nebo

v zařiacutezeniacute kde je diacutetě umiacutestěno nebo integrovaacuteno

42 Pedagogickopsychologickeacute poradny

bdquoPedagogicko-psychologickeacute poradny (PPP) jsou bezesporu mezi veřejnostiacute nejznaacutemějšiacutem

typem poradenskeacuteho zařiacutezeniacute zaměřeneacuteho na problematiku vyacutechovy i školniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute dětiacute

a mlaacutedeželdquo70

Zaacutekladniacute pracovniacute sloţeniacute pedagogickopsychologickeacute poradny (daacutele jen PPP) tvořiacute psycholog

speciaacutelniacute pedagog (pracuje s jednotlivyacutemi klienty podle jejich diagnoacutezy spolupracuje

na individuaacutelniacutech vzdělaacutevaciacutech plaacutenech pro děti atd) sociaacutelniacute pracovniacutek (je ve spojeniacute

s orgaacuteny např sociaacutelně-praacutevniacute ochrany diacutetěte zajišťuje kontakty s klienty atd) Daacutele mŧţe

byacutet činnost poradny rozšiacuteřena o logopeda psychopeda tyflopeda etopeda fyzioterapeuta

surdopeda atd

Činnostiacute PPP je peacuteče o zdravyacute a přiměřenyacute vyacutevoj pro děti do 3 do 18 (19) let (po dobu školniacute

dochaacutezky ndash hlavně MŠ zaacutekladniacute škola (daacutele ZŠ) středniacute škola (daacutele SŠ) a někdy i vyššiacute

odbornaacute škola (daacutele VOŠ) či vysokaacute škola (daacutele VŠ) v přiacutepadě předchoziacute peacuteče diacutetěte a

studenta Daacutele spolupracuje s rodiči a učiteli těchto dětiacute ţaacutekŧ a studentŧ

Funkce PPP byacutevaacute velmi rozsaacutehlaacute Odviacutejiacute se podle věku a postiţeniacute či znevyacutehodněniacute klienta

PPP se často spoluuacutečastniacute na vzdělaacutevaciacutem procesu zvlaacuteště v přiacutepadech kdy je vzdělaacutevaciacute

proces znesnadněn Na zaacutekladě doporučeniacute PPP je volena nebo upravovaacutena vzdělaacutevaciacute cesta

ţaacutekŧ Při vedeniacute dětiacute a ţaacutekŧ PPP aktivně ovlivňujiacute proces přijiacutemaacuteniacute a upevňovaacuteniacute poznatkŧ

postojŧ a hodnotoveacute orientace (volba vhodneacuteho učebniacuteho stylu rodinnaacute terapie apod) PPP

napomaacutehajiacute při rozvoji pedagogicko-psychologickyacutech kompetenciacute učitelŧ participujiacute se

na činnostech v oblasti prevence sociaacutelně patologickyacutech jevŧ u dětiacute a mlaacutedeţe a

na karieacuteroveacutem poradenstviacute

PPP nejčastěji provaacutediacute tyto sluţby (71

)

Komplexniacute psychologickou speciaacutelněpedagogickou a sociaacutelniacute diagnostiku

Psychologickeacute pedagogickeacute pedagogicko-psychologickeacute a poradenskeacute činnosti

70

NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute str 101 71

NOVOSAD L 2000

31

Vyšetřeniacute školniacute zralosti pro přijetiacute nebo odklad povinneacute školniacute dochaacutezky (včetně

vydaacuteniacute odborneacuteho posudku)

Zjištěniacute individuaacutelniacutech předpokladŧ jedince

Profesniacute orientace ţaacutekŧ

Diagnostiku specifickyacutech vyacutevojovyacutech poruch učeniacute

Pedagogicko-psychologickou pomoc při vyacutechově a vzdělaacutevaacuteniacute ţaacutekŧ s nejrŧznějšiacutem

znevyacutehodněniacutem

Prevence i řešeniacute problematiky školniacute neuacutespěšnosti

Odborneacute konzultace pro pedagogickeacute pracovniacuteky spolupraacutece se školami

Spolupraacutece s dalšiacutemi odbornyacutemi institucemi (mŧţe se jednat o odborneacute instituce kam

bude diacutetě přemiacutestěno např diagnostickyacute uacutestav speciaacutelniacute školskeacute zařiacutezeniacute atd)

43 Střediska vyacutechovneacute peacuteče

Středisko vyacutechovneacute peacuteče (daacutele SVP) je zařiacutezeniacute ktereacute poskytuje podpŧrnou a preventivně

vyacutechovnou peacuteči dětem a mlaacutedeţi poradenskou peacuteči dětem rodičŧm a učitelŧm Vychaacuteziacute

ze vzaacutejemneacute spolupraacutece rodiny kteraacute chce řešit probleacutemy a školniacutem zařiacutezeniacutem (pokud jej

jedinec navštěvuje) a SVP

Mezi pracovniacuteky SVP patřiacute psycholog etoped sociaacutelniacute pracovniacutek odborniacute vychovateleacute

učiteleacute

Sluţby poskytuje SVP ambulantně či formou pobytu (deacutelka pobytu byacutevaacute většinou 8 tyacutednŧ)

Obsah sluţeb vychaacuteziacute ze smlouvy mezi zařiacutezeniacutem a zaacutekonnyacutem zaacutestupcem jedince

Mezi nejčastějšiacute sluţby lze zahrnout

Diagnostika psychologickaacute sociaacutelniacute speciaacutelně pedagogickaacute (nejviacutece etopedickaacute)

Nejrŧznějšiacute typy terapiiacute (nejčastěji rodinnaacute skupinovaacute individuaacutelniacute)

Rodinneacute souţitiacute

Mediace

Podchyceniacute poruch chovaacuteniacute (hlavně u dětiacute z asociaacutelniacuteho prostřediacute)

Školniacute vyacuteuka (v pobytoveacute formě nabiacutezeneacute sluţby)

32

44 Dalšiacute zařiacutezeniacute

Kromě zařiacutezeniacute kteraacute spadajiacute do resortu školstviacute je dŧleţitaacute i diagnostika z resortu

zdravotnictviacute (nejčastěji se jednaacute o naacutesledujiacuteciacute)

Pediatr

Dětskyacute leacutekař (pediatr) sleduje dětskyacute vyacutevoj jiţ od novorozeneckeacuteho věku diacutetěte Kromě

zdravotniacuteho stavu by mělo byacutet diacutetě sledovaacuteno v celkoveacutem rozvoji osobnosti (motorickyacute vyacutevoj

rozvoj řeči zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd)

Při pravidelnyacutech prohliacutedkaacutech by měla byacutet vzaacutejemnaacute spolupraacutece rodiče a pediatra

samozřejmostiacute Leacutekař se věnuje vyacutevoji motoriky (nejdřiacuteve je sledovaacuten vyacutevoj a rozvoj hrubeacute

motoriky) a smysloveacuteho vniacutemaacuteniacute Jestliţe pediatr projeviacute podezřeniacute na hlubšiacute postiţeniacute měl

by rodičŧm předat zaacutekladniacute informace o moţneacutem postiţeniacute doporučeniacute na peacuteči

u specializovanyacutech leacutekařŧ (neurolog očniacute leacutekař atd) kteřiacute mohou leacutepe diacutetě vyšetřit a

přiacutepadně diagnostikovat

Odborniacute leacutekaři

K těmto specialistŧm byacutevajiacute většinou rodiče s diacutetětem odeslaacuteni na podkladě vyšetřeniacute

u pediatra Na těchto pracovištiacutech byacutevaacute kvalitniacute přiacutestrojoveacute vybaveniacute ktereacute dokaacuteţe

diagnostikovat probleacutemy jedince velmi kvalitně Rodiče zde mohou ziacuteskat kvalitniacute informace

o tom jak daacutele pracovat s diacutetětem o rehabilitačniacutech pomŧckaacutech atd

Při setkaacuteniacute je dŧleţiteacute aby si odbornyacute leacutekař nechal pro prvniacutem setkaacuteniacute dostatek času

na seznaacutemeniacute s rodinou a jejiacutem probleacutemem Rodiče takeacute potřebujiacute ziacuteskat vŧči leacutekaři dŧvěru

Rodiče by měli pochopit ţe odborniacute leacutekaři nechtějiacute jejich diacutetěti ubliţovat ale naopak pomoci

mu podpořit diacutetě v dalšiacutem vyacutevoji

33

V ŠKOLNIacute ZRALOST A PŘIPRAVENOST

Mezi nejčastějšiacute diagnostiku v předškolniacutem věku patřiacute v uţšiacutem slova smyslu diagnostika

školniacute zralosti tedy jestli je diacutetě po všech straacutenkaacutech sveacuteho vyacutevoje připraveno

k naacutestupu povinneacute školniacute dochaacutezky

Vstup do školy je pro diacutetě vyacuteznamnou udaacutelostiacute v jeho ţivotě vyacuterazně se měniacute ţivotniacute situace

diacutetěte a objevuje se novaacute role školaacuteka proto jsou otaacutezky školniacute zralosti a připravenosti

v obdobiacute kolem šesti let dŧleţiteacute (72

)

bdquoNaacutestup do školy prezentuje diacutetěti jeho rodina jako důležityacute sociaacutelniacute mezniacutekldquo73

Ţivot diacutetěte ve škole začiacutenaacute byacutet pevně organizovanyacute jednotliveacute činnosti majiacute pevnyacute rytmus

vyţaduje se spoluuacutečast na ţivotě třiacutedniacuteho kolektivu Impulzivniacute chovaacuteniacute diacutetěte se postupně

měniacute v chovaacuteniacute disciplinovanějšiacute Škola je jednak miacutestem učeniacute a vyacutekonŧ ale teacuteţ miacutestem

socializace Začaacutetek školniacute dochaacutezky byacutevaacute ukazatelem toho zda je pro vstup do školy diacutetě

zraleacute a jak je na školu připraveneacute Pro uacutespěšnou adaptaci na školu jsou potřebneacute kompetence

podmiacuteněneacute zraacuteniacutem ndash pouţiacutevaacute se pojem školniacute zralosti Anebo se na nich ve většiacutem miacuteře podiacuteliacute

učeniacute ndash pouţiacutevaacute se pojem školniacute připravenosti Diacutetě potřebuje aby ke vstupu do školniacute

dochaacutezky došlo do určiteacuteho vyacutevojoveacuteho stupně (74

)

bdquoV takoveacute vyacutevojoveacute proměně je i podstata školniacute zralosti a připravenosti diacutelčiacute schopnosti

a dovednosti jsou na takoveacute uacuterovni že se mohou staacutet prostředkem k dalšiacutemu rozvojildquo75

Dnešniacute naacuteplň mateřskyacutech škol je vymezena Raacutemcovyacutem vzdělaacutevaciacutem programem

pro předškolniacute vzdělaacutevaacuteniacute (daacutele jen RVP PV) Zde jsou uvedeny vyacutestupy kteryacutech by

předškolniacute diacutetě mělo dosaacutehnout Jejich dosaacutehnutiacute neniacute pro diacutetě povinneacute jelikoţ v ČR neniacute

dochaacutezka do předškolniacuteho zařiacutezeniacute povinnaacute Pro diacutetě je tedy vhodneacute pokud předškolniacute

zařiacutezeniacute navštěvuje alespoň posledniacute rok před školniacute dochaacutezkou ale zaacuteleţiacute na rozhodnutiacute

zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ diacutetěte (76

)

51 Školniacute připravenost

bdquoKlasifikace složek školniacute připravenosti neniacute zatiacutem systematickaacuteldquo77

72

MONATOVAacute L 2000 73

VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 145 74

VAacuteGNEROVAacute M 1997 75

VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 146 76

INFORMATORIUM 12010 77

KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Předškolnaacute a elementaacuterna

pedagogika 2001 str 221

34

Existujiacute děti ktereacute se zdajiacute byacutet zraleacute pro školu po straacutence rozumoveacute tělesneacute i sociaacutelniacute V praxi

se ale přesto mŧţe ukaacutezat ţe nejsou schopneacute školniacuteho učeniacute Nedovedou totiţ přiměřeně plnit

školniacute povinnosti podřiacutedit se školniacutemu řaacutedu osvojit si ţaacutedouciacute normy chovaacuteniacute Tyto děti

prokazujiacute nepřipravenost pro školniacute vyučovaacuteniacute(78

)

Zaacutekladem školniacute připravenosti jsou kompetence vaacutezaneacute na učeniacute zaacutevisleacute na specifickeacutem

pŧsobeniacute sociaacutelniacuteho prostřediacute a osvojovaacuteniacute si novyacutech roliacute Mnoţstviacute povinnostiacute poţadavkŧ a

naacuterokŧ na začaacutetku školniacute dochaacutezky zatiacuteţiacute v rŧzneacute miacuteře mnoho prvňaacutečkŧ Probleacutemy vznikajiacute

hlavně tam kde byla přiacuteprava na školu v rodině nedostatečnaacute či slabšiacute nedostatek podnětŧ

psychickaacute traumatizace citovaacute a moraacutelniacute karence (straacutedaacuteniacute)

Škola je reprezentantem obecnyacutech hodnot společnosti Diacutetě si přinaacutešiacute určiteacute zkušenosti

ţivotniacute hodnoty zpŧsob chovaacuteniacute osvojenyacutech v předškolniacutem věku V některyacutech rodinaacutech chybiacute

smysl školniacuteho vzdělaacuteniacute Škola se mŧţe staacutet zbytečnou povinnostiacute diacutetě neniacute ke školniacute praacuteci

motivovaacuteno (79

)

Pro adaptaci diacutetěte na roli školaacuteka je vyacuteznamnaacute schopnost verbaacutelniacute komunikace Komunikačniacute

pohotovost souvisiacute se slovniacute zaacutesobou dostatkem řečovyacutech podnětŧ ale i s vadami řeči

Celkoveacute narušeniacute aktivniacuteho řečoveacuteho projevu maacute negativniacute sociaacutelniacute odezvu Diacutetě nemŧţe

uspět pokud nezvlaacutedne jazyk na dostatečneacute uacuterovni Diacutetě před vstupem do školy projde

obdobiacutem her Vedle toho i pohybovaacute aktivita zpěvniacute činnosti atd Dŧleţitaacute je podnětnaacute

stimulace v tomto obdobiacute V problematice školniacute připravenosti hrajiacute nezanedbatelnou uacutelohu

předškolniacute zařiacutezeniacute (MŠ)

bdquoJde zaacuteroveň o charakteristiku komplexniacute kteraacute zahrnuje stupeň biologickeacuteho a psychickeacuteho

vyacutevoje diacutetěte sociaacutelniacute a vyacutechovneacute vlivy i požadavky školyldquo80

52 Školniacute zralost

Pojem školniacute zralosti a otaacutezky s niacute spojeneacute najdeme jiţ ve Velkeacute didaktice J A Komenskeacuteho

Hlavniacutem a zpravidla rozhodujiacuteciacutem kriteacuteriem pro přijetiacute do prvniacute třiacutedy (v ČR) je věk diacutetěte 6

let V našiacute oblasti maacute tato věkovaacute hranice přibliţně stoletou tradici Diacuteky tomuto mezniacuteku

78

KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B 2001 79

VAacuteGNEROVAacute V 1997 80

KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Predškolnaacute a elementaacuternaacute

pedagogika 2001 str 220

35

stačiacute převaacuteţnaacute většina šestiletyacutech dětiacute vyhovět poţadavkŧm prvniacute třiacutedy ale existujiacute odchylky

(81

)

bdquoOtaacutezka školniacute zralosti je mnohostrannaacuteldquo82

Školniacute zralost by měla byacutet screeningově vyšetřena u většiny dětiacute před naacutestupem do povinneacute

školniacute dochaacutezky Pokud diacutetě v jednotlivyacutech oblastech selhaacutevaacute je vhodneacute udělat podrobnějšiacute

vyšetřeniacute diacutetěte Vyšetřeniacute by mělo byacutet provedeno speciaacutelně vyškolenyacutemi pracovniacuteky

většinou z PPP K vyšetřeniacute mŧţe dojiacutet přiacutemo v předškolniacutem zařiacutezeniacute nebo

ve specializovaneacutem pracovišti

Určiteacute procento šestiletyacutech dětiacute nemaacute poţadovaneacute znaky školniacute zralosti Vstup do školy by

pro ně byl psychickyacutem traumatem začaacutetkem nepřetrţityacutech neuacutespěchŧ Je vhodneacute v tomto

zajistit na vyšetřeniacute školniacute zralosti při zjištěniacute nedostatkŧ poţaacutedat o odklad povinneacute školniacute

dochaacutezky Aby vstup do školy byl pro diacutetě přiacutenosem neniacute moţneacute aby přinaacutešel nezvlaacutednutelneacute

potiacuteţe komplikace probleacutemy

bdquoAvšak existuje určiteacute riziko že k žaacutedouciacute vyacutevojoveacute proměně nedojde u všech dětiacute ve stejneacute

době a rovnoměrně ve všech oblastech Vzhledem k tomu je třeba před zaacutepisem do školy

proveacutest orientačniacute screeningoveacute vyšetřeniacute školniacute zralosti a pokud by se to ukaacutezalo nutneacute

i podrobnějšiacute psychologickeacute vyšetřeniacuteldquo83

521 Znaky školniacute zralosti

K 31 8 (přiacuteslušneacuteho roku) maacute miacutet diacutetě 6 let Diacutetě prŧměrně vyzraacutevaacute aţ v 65 letech Chlapci

se vyviacutejejiacute později (většinou) ndash hlavně v oblasti jemneacute motoriky (projeviacute se v psaniacute)

a soustředěniacute Často platiacute ţe pro diacutevky narozeneacute v červenci a srpnu a chlapci od března vyacuteše

je leacutepe volit odklad školniacute dochaacutezky Neniacute to pravidlo Při jakeacutekoliv nejistotě o školniacute zralosti

je vhodneacute zvolit naacutevštěvu odborneacuteho pracoviště a nechat diacutetě vyšetřit (84

)

bdquoDoba naacutestupu do školy nebyla stanovena naacutehodně Ve věku šesti až sedmi let dochaacuteziacute

k různyacutem vyacutevojovyacutem změnaacutem ktereacute jsou podmiacuteněny zraacuteniacutem i učeniacutem (tj realizaciacute genetickyacutech

dispozic ktereacute se rozviacutejejiacute pod vlivem vnějšiacuteho prostřediacuteldquo85

81

VAacuteGNEROVAacute M 1997 82

MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute 1991 str 112 83

VAacuteGNEROVAacute M KLEacuteGROVAacute M Poradenskyacute psychologickaacute diagnostika dětiacute a dospiacutevajiacuteciacutech 2008 str

307 84

KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B 2001 85

VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 149

36

Školně zraleacute se mohou projevovat i děti narozeneacute po 31 8 aktuaacutelniacuteho roku Děti narozeneacute

v době od 1 9 do 31 12 přiacuteslušneacuteho roku mohou byacutet přijaty ke školniacute dochaacutezce v roce kdy

dovršiacute 6 let O přijetiacute musiacute poţaacutedat zaacutekonnyacute zaacutestupce a podmiacutenkou je doporučujiacuteciacute vyjaacutedřeniacute

odborneacuteho pracoviště K povinneacute školniacute dochaacutezce mohou nastoupit i děti narozeneacute v obdobiacute

1 1 do 30 6 naacutesledujiacuteciacuteho roku a bude jim 6 let do konce 1 třiacutedy K jejich přijetiacute je nutnaacute

ţaacutedost zaacutekonneacuteho zaacutestupce s doporučujiacuteciacutem vyjaacutedřeniacutem poradenskeacuteho zařiacutezeniacute a odbornou

leacutekařskou zpraacutevou od pediatra nebo praktickeacuteho leacutekaře pro děti a dorost (86

)

Školniacute zralost lze rozdělit na tři zaacutekladniacute oblasti (87

)

1) Somatickaacute zralost

Znamenaacute ţe diacutetě svyacutem vzrŧstem vaacutehou i fyzickyacutemi dispozicemi zvlaacutedne školniacute dochaacutezku

Somatickou zralost by měl posoudit pediatr při pravidelneacute prohliacutedce (leacutekařskaacute prohliacutedka by

měla byacutet mezi 5 frac12 aţ 6 rokem)

Je vhodneacute pokud diacutetě dosaacutehne určiteacute vyacutešky (uvaacutediacute se alespoň 105 ndash 120 cm) a určiteacute vaacutehy

(uvaacutediacute se alespoň 20 kg) jelikoţ školniacute dochaacutezka vyţaduje fyzickou zdatnost

Nutneacute je zvaacuteţit i zdravotniacute stav diacutetěte Pokud je diacutetě často nemocneacute musiacute byacutet na delšiacute dobu

vyřazeno z kolektivu mŧţe miacutet probleacutemy s doplněniacutem učiva Zdravotniacute stav diacutetěte je v tomto

přiacutepadě vhodneacute nechat vyšetřit imunologickyacutem pracovištěm

Někdy se pouţiacutevaacute bdquoFilipiacutenskaacute miacuteraldquo Jednaacute se o velmi orientačniacute vyšetřeniacute ktereacute nemŧţe byacutet

zaacutekladem pro diagnostikovaacuteniacute somatickeacute zralosti Diacutetě si maacute dominantniacute rukou dosaacutehnout

přes temeno hlavy na druheacute ucho (88

)

Dalšiacutem znakem je vyacuteměna mleacutečneacuteho chrupu za trvalyacute Při vyacuteměně chrupu se mohou objevit

vady řeči Dŧvodem jsou chybějiacuteciacute zuby a tiacutem špatneacute postaveniacute mluvidel Většinou se jednaacute

o přechodnyacute stav Pokud nevymiziacute po naacuterŧstu trvaleacuteho chrupu je vhodneacute zahaacutejit

logopedickou peacuteči

2) Sociaacutelniacute zralost

Diacutetě by mělo před naacutestupem do školy dosaacutehnout určiteacuteho sociaacutelniacute stupně aby zvlaacutedlo školniacute

dochaacutezku Do teacuteto zralosti spadaacute vztah k ostatniacutem lidem i vlastniacute osobě

86

httpwwwmsmtczvzdelavanipedagogicko-organizacni-informace-2009-2010 87

TRPIŠOVSKAacute 1997 88

SVOBODA M (ed) 2001

37

Diacutetě by mělo byacutet meacuteně zaacutevisleacute na rodičiacutech zvlaacutedat od nich odloučeniacute (na několik hodin)

Kromě toho by si diacutetě mělo umět vytvořit vztahy s vrstevniacuteky a spolupracovat s nimi Mělo

by umět přijmout autoritu dospěleacuteho a umět s niacutem jednat (přiměřeně věku)

Při činnostech by diacutetě mělo umět pracovat samostatně i ve skupině Vyuţiacutevat motivaci k učeniacute

a školniacute činnosti

Emocionaacutelniacute zralost jedince je velmi dŧleţitaacute Jedinec by měl umět ovlaacutedat sveacute city

a impulzivniacute jednaacuteniacute (typickeacute pro předškolniacute věk) Diacutetě by mělo zvlaacutedat přijiacutemat uacutespěch

i poraacuteţku

Je dŧleţiteacute aby diacutetě zvlaacutedlo i zaacuteklady sebeobsluhy tedy obleacutekaacuteniacute hygienu stravovaacuteniacute

(přiacuteborem) Tiacutem je mu usnadněn přechod do školy

3) Psychickaacute zralost

Psychickaacute zralost zaacutevisiacute na vyacutevoji centraacutelniacute nervoveacute soustavy (daacutele CNS) Obsahuje myšleniacute

představivost pozornost vniacutemaacuteniacute a paměť Je dŧleţiteacute aby diacutetě dosaacutehlo v tomto potřebneacute

uacuterovně

bdquoZraacuteniacute organismu diacutetěte předevšiacutem jeho CNS se projevuje v celkoveacute reaktivitě stabilitě

a odolnosti vůči zaacutetěžildquo89

Při posuzovaacuteniacute školniacute zralosti je vhodneacute aby školniacute zralost byla dosaţena v co nejviacutece

oblastech

bdquoŠkolniacute zralost je jedniacutem z předpokladů uacutespěšnosti ve škole Jed předevšiacutem o určitou uacuteroveň

zralosti CNS kteraacute se projevuje celkoveacute reaktivitě diacutetěte zejmeacutena v odolnosti a schopnosti

koncentrace pozornosti Zraacuteniacutem CNS je podmiacuteněna takeacute lateralizace ruky a rozvoj

senzomotorickyacutech dovednostiacuteldquo90

Rozhodnutiacute zda diacutetě nastoupiacute do povinneacute školniacute dochaacutezky či mu bude ponechaacuten rok odkladu

školniacute dochaacutezky zaacuteleţiacute na rozhodnutiacute zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ diacutetěte Rodiče by si měli uvědomit

ţe pokud je jejich diacutetě na školu nezraleacute či nepřipraveneacute a přesto nastoupiacute mohou se u diacutetěte

projevit nejrŧznějšiacute probleacutemy Jen diacutetě připraveneacute a zraleacute na školu mŧţe podaacutevat vyacutesledky

ktereacute odpoviacutedajiacute jeho vrozenyacutem dispoziciacutem (či se lišiacute jen velmi minimaacutelně) Kladneacute

hodnoceniacute diacutetěte v počaacutetciacutech jeho školniacute dochaacutezky jej motivujiacute k dalšiacute činnosti a posilujiacute jeho

celkovou osobnost

89

VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 149 90

VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 155

38

VI PRAKTICKAacute ČAacuteST

61 Ciacutel praktickeacute čaacutesti

Ciacutele praktickeacute čaacutesti jsem rozdělila na dvě čaacutesti Prvniacute je věnovaacutena oblasti diagnostiky dětiacute

v předškolniacutem věku jakeacute jsou nejčastějšiacute metody od pracovniacutekŧ v předškolniacutem zařiacutezeniacute

(učitelky MŠ) Druhaacute čaacutest je zaměřena na zjišťovaacuteniacute předpokladŧ školniacute zralosti

62 Stanoveniacute ciacutelů

1) Lze předpoklaacutedat ţe nejviacutece vyuţiacutevaneacute metody pedagogickeacute diagnostiky

v předškolniacutem věku jsou pozorovaacuteniacute a analyacuteza hry

2) Lze předpoklaacutedat ţe odchylky od vyacutevojoveacute normy diacutetěte (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute špatnaacute

vyacuteslovnost motorickaacute neobratnost zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) objeviacute spiacuteše učitelky MŠ

při praacuteci s dětmi a doporučiacute rodičŧm dalšiacute vyšetřeniacute na odborneacutem pracovišti

3) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ zjišťujiacute předpoklady (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute vyacutevoj

motoriky rozumoveacute schopnosti lateralitu atd) pro školniacute zralost dětiacute před naacutestupem

do povinneacute školniacute dochaacutezky

4) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ se snaţiacute o pravidelneacute hodnoceniacute dětiacute v jejich vyacutevoji

63 Pouţiteacute metody

K ověřeniacute stanovenyacutech ciacutelŧ bylo pouţito metod slouţiacuteciacutech k ziacuteskaacutevaacuteniacute uacutedajŧ konkreacutetně

dotazniacutekŧ (dotazniacutek je v přiacuteloze teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece) ktereacute byly rozdaacuteny do předškolniacutech

zařiacutezeniacute

631 Dotazniacutek

Dotazniacutek je sloţen z 12 otaacutezek 9 otaacutezek je uzavřenyacutech 2 otaacutezky polozavřeneacute a jedna

uzavřenaacute otaacutezka

Celkově bylo odeslaacuteno 80 dotazniacutekŧ do rŧznyacutech MŠ z Libereckeacuteho Uacutesteckeacuteho

Středočeskeacuteho kraje a Prahy Počet navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byl 25 tedy 20 i přes opakovaneacute

odeslaacuteniacute dotazniacuteku s ţaacutedostiacute o jejich vyplněniacute Z navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byl 1 vyplněn pouze

čaacutestečně a proto nebylo moţneacute pouţiacutet vyhodnoceniacute u všech otaacutezek

U některyacutech otaacutezek bylo viacutece odpovědiacute Z dŧvodu maleacute naacutevratnosti dotazniacutekŧ byly i tyto

dotazniacuteky vyhodnoceny Několik uvedenyacutech otaacutezek i nabiacutezelo moţnost odpovědět viacutece

odpověďmi

39

64 Popis vyacutezkumneacuteho vzorku

Dotazniacutek byl vyplňovaacuten učitelkami MŠ a asistentkami pedagogŧ v MŠ Dotazniacutek byl odeslaacuten

a předaacuten do několika zařiacutezeniacute pro děti předškolniacuteho věku Jednalo se o několik speciaacutelniacutech

mateřskyacutech škol mateřskyacutech škol a soukromyacutech subjektŧ věnujiacuteciacutech se dětem předškolniacuteho

věku

Jednalo se o pracovnice rŧzneacuteho věku a deacutelky praxe

40

VII VYHODNOCENIacute DOTAZNIacuteKŮ

71 Dotazovanaacute zařiacutezeniacute

Vaše zařiacutezeniacute je

Speciaacutelniacute mateřskaacute škola 8

Mateřskaacute škola se speciaacutelniacutemi třiacutedami 0

Mateřskaacute škola (integrace dětiacute s postiţeniacutem) 2

Mateřskaacute škola (bez integrace dětiacute s postiţeniacutem) 15

Jineacute (prosiacutem uveďte) 0

Z navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byly vyplněny 8 pracovnicemi speciaacutelniacute MŠ 2 pracovnicemi MŠ

s integrovanyacutemi dětmi a 15 z MŠ (bez integrace dětiacute s postiţeniacutem) V daacutele uvedenyacutech

zařiacutezeniacutech nebyla ţaacutednaacute odpověď Nebylo tedy moţneacute určit zda jsou vyplněny učitelkami

MŠ či asistentkami pedagogŧ

0

2

4

6

8

10

12

14

16

Speciaacutelniacute

mateřskaacute

škola

Mateřskaacute

škola se

speciaacutelniacutemi

třiacutedami

Mateřskaacute

škola

(integrace

dětiacute s

postiţeniacutem)

Mateřskaacute

škola (bez

integrace dětiacute

s postiţeniacutem)

Jineacute (prosiacutem

uveďte)

Typ zařiacutezeniacute

41

72 Pracovniacute zařazeniacute dotazovanyacutech

Na jakeacute pozici v zařiacutezeniacute pracujete

Učitelka MŠ 17

Asistentka pedagoga 3

Tato otaacutezka nebyla vyplněna u všech navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ Z celkoveacuteho počtu 25

navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ u 5 nebyla odpověď uvedena Jelikoţ odpovědi byly dobrovolneacute

nemusely byacutet uvedeny všechny Neuacuteplneacute dotazniacuteky nemusely byacutet vyřazeny

Dotazniacuteky byly vyplněny 17 učitelkami a 3 asistentkami pedagogŧ

0

5

10

15

20

Učitelka MŠ Asistentka pedagoga

Pozice dotazovanyacutech

42

73 Personaacutelniacute obsazeniacute

Kolik třiacuted maacute Vaše předškolniacute zařiacutezeniacute a kolik pedagogickyacutech pracovniacuteků připadaacute na jednu

třiacutedu (pokud žaacutednyacute napište 0)

Kaţdeacute zařiacutezeniacute maacute jinyacute počet třiacuted Prŧměrnyacute počet třiacuted z vyplněnyacutech dotazniacutekŧ zaokrouhleně

na celaacute čiacutesla byl 4 Počet třiacuted v zařiacutezeniacute se pohyboval od jedneacute aţ po sedm třiacuted na jedno

zařiacutezeniacute

Prŧměrnyacute počet zapsanyacutech dětiacute se lišil podle typu zařiacutezeniacute

Speciaacutelniacute mateřskeacute školy měli prŧměrně 12 zapsanyacutech dětiacute na jednu třiacutedu Prŧměrnyacute počet

dětiacute v mateřskeacute škole s integrovanyacutemi dětmi byl 18 Počet zapsanyacutech dětiacute pro mateřskeacute školy

bez integrace dětiacute byl 23

74 Počty dětiacute ve třiacutedě

Kolik maacutete zapsanyacutech dětiacute ve bdquoVašiacuteldquo třiacutedě

Počty zapsanyacutech dětiacute na třiacutedu se takeacute lišily podle typu zařiacutezeniacute kde byl dotazniacutek vyplňovaacuten

(stejně jako v předchoziacute otaacutezce)

Počet dětiacute před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky byl rŧznyacute Od 0 aţ po 20 Z celkoveacuteho

počtu 25 dotazniacutekŧ bylo uvedeno ţe 5 pracovnic nemaacute vŧbec ve sveacute třiacutedě děti před naacutestupem

do povinneacute školniacute dochaacutezky Podle poznaacutemky od dotazovanyacutech se jednaacute o nově otevřenaacute

zařiacutezeniacute kde jsou přijaty pouze děti ve věku 3-4 let

Děti s odkladem školniacute dochaacutezky byl u zařiacutezeniacute takeacute rŧznyacute Jestliţe ve třiacutedě byly dětiacute

před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky bylo zde i několik dětiacute s odkladem školniacute

dochaacutezky

43

75 Interval hodnoceniacute

V jakeacutem intervalu provaacutediacutete hodnoceniacute schopnostiacute a vlastnostiacute dětiacute (prosiacutem označte

odpověď)

1 x ročně (konec školniacuteho roku) 2

2 x ročně (pololetiacute konec školniacuteho roku 13

3 x ročně (kaţdeacute 4 měsiacutece) 2

4 x ročně (kaţdeacute 3 měsiacutece) 2

Kaţdyacute měsiacutec 1

Kaţdyacute tyacuteden 0

Nehodnotiacuteme 0

Jinyacute (prosiacutem uveďte jakyacute) 6

Nejčastějšiacute interval hodnoceniacute dětiacute byl uveden 2 x ročně (pololetiacute konec školniacuteho roku) a to

v 13 odpovědiacutech Druhyacutem nejčastějšiacutem intervalem v 6 označeniacute byl uveden jinyacute Zde byl

prostor pro uvedeniacute jakyacute interval bylo zde uvedeno individuaacutelně dle vyacutevojovyacutech změn u

dětiacute

0

2

4

6

8

10

12

14

Interval hodnoceniacute

44

76 Spolupracujiacuteciacute zařiacutezeniacute

6) Spolupracujete se zařiacutezeniacutem ktereacute maacute nebo může se souhlasem rodičů provaacutedět

screeningovaacute vyšetřeniacute nebo přiacutemo odbornaacute vyšetřeniacute na diagnostiku diacutetěte

Ne ţaacutedneacute nespolupracuje 10

Ano je součaacutestiacute zařiacutezeniacute (uveďte prosiacutem jakeacute) 4

Ano pracovniacutek dochaacuteziacute jednou za školniacute rok (napište prosiacutem o jakeacuteho

odborniacuteka se jednaacute) 0

Ano pracovniacutek dochaacuteziacute za školniacute rok (uveďte přibliţnyacute interval)

(napište prosiacutem o jakeacuteho odborniacuteka se jednaacute) 2

Ne ţaacutedneacute nespolupracuje ale měli bychom zaacutejem o spolupraacuteci zejmeacutena s

(doplňte a jakeacute zařiacutezeniacute spolupraacuteci s odborniacutekem by jste měli zaacutejem) 9

S 10 zařiacutezeniacutemi nespolupracuje ţaacutedneacute zařiacutezeniacute Součaacutestiacute zařiacutezeniacute jsou 4 kteraacute mohou

dotazovanou činnost provaacutedět jednalo se o SPC Jednou ročně nenavštěvuje zařiacutezeniacute ţaacutednyacute

odborniacutek Přibliţně 5 kraacutet ročně navštěvuje odborniacutek (foniatr psycholog speciaacutelniacute pedagog)

dvě zařiacutezeniacute Celkem 9 zařiacutezeniacute by raacuteda navaacutezalo spolupraacuteci s odbornyacutem zařiacutezeniacutem Největšiacute

zaacutejem bylo logopeda dětskeacuteho psychologa

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Ne ţaacutedneacute

nespolupracuje

Ano je součaacutestiacute

zařiacutezeniacute

Ano pracovniacutek

dochaacuteziacute za

školeniacute rok

Ano pracovniacutek

dochaacuteziacute za

školniacute rok

Ţaacutedneacute

nespolupracuje

zaacutejem o

Spolupraacutece zařiacutezeniacute

45

77 Ziacuteskaacuteniacute materiaacutelů pro hodnoceniacute

Jak způsobem sbiacuteraacutete informace pro hodnoceniacute diacutetěte (Možno označit viacutece nabiacutedek

v tomto přiacutepadě je označte podle nejvyužiacutevanějšiacute = 8 po nepoužiacutevaneacute = 0)

Pozorovaacuteniacutem diacutetěte v řiacutezeneacute činnosti 141

Pozorovaacuteniacute diacutetěte ve volneacute činnosti 158

Rozhovorem s diacutetětem 110

Rozhovor s rodiči diacutetěte 120

Analyacuteza hry 118

Rozbor kresby 94

Videozaacuteznam činnosti 4

Jineacute (prosiacutem uveďte) 4

Pro vyhodnoceniacute otaacutezky čiacuteslo 8 bylo pouţito sečteniacute podle čiacutesla označeniacute Tedy čiacutem většiacute

počet bodŧ tiacutem patřiacute danaacute činnost k vyuţiacutevanějšiacutem

020406080

100120140160

Podklady hodnoceniacute

46

Mezi nejviacutece vyuţiacutevaneacute je uvaacuteděno pozorovaacuteniacute diacutetěte ve volneacute činnosti Druhou

nejvyuţiacutevanějšiacute metodou bylo vyhodnoceno pozorovaacuteniacute diacutetěte v řiacutezeneacute činnosti Rozhovor

s rodiči diacutetěte byl zařazen jako třetiacute nejvyuţiacutevanějšiacute pro hodnoceniacute diacutetěte Čtvrtou metodou

pro hodnoceniacute diacutetěte je vyuţiacutevaacutena analyacuteza hry Jako paacutetyacute byl uvaacuteděn rozhovor s diacutetětem

Rozbor kresby byl vyhodnocen jako šestyacute Společně byl zhodnocen videozaacuteznam činnosti a

jineacute Mezi jinyacutemi byly jako informace pro hodnoceniacute uvedeny např pracovniacute listy testoveacute

metody

47

78 Informace o chovaacuteniacute

Informujete rodiče o chovaacuteniacute a vyacutesledciacutech činnostiacute jejich diacutetěte

Ne 0

Ano piacutesemneacute zpraacutevy 3

Ano konzultačniacute hodiny či domluveneacute

schŧzky s rodiči

3

Ano s rodiči se snaţiacuteme mluvit denně 20

Jineacute (prosiacutem uveďte) 0

Nejviacutece pracovnic se snaţiacute s rodiči mluvit denně 20 dotazovanyacutech Tiacutem dochaacuteziacute k aktuaacutelniacutemu

předaacutevaacuteniacute informaciacute o diacutetěti a jeho chovaacuteniacute v prŧběhu dne Daacutele dostaacutevajiacute rodiče piacutesemneacute

zpraacutevy a majiacute moţnost vyuţiacutet konzultačniacutech hodin či domluvenyacutech schŧzek shodně od 3

dotazovanyacutech

02468

101214161820

Ne Ano

piacutesemneacute

zpraacutevy

Ano

konzultačniacute

hodiny či

domluveneacute

schŧzky s

rodiče

Ano s rodiče

se snaţiacuteme

mluvit denně

Jineacute

Informace o chovaacuteniacute

48

79 Sledovaacuteniacute vyacutesledku činnostiacute dětiacute

Všimli jste si zda se rodiče zajiacutemajiacute o vyacutesledky činnostiacute svyacutech dětiacute z průběhu pobytu v MŠ

(zařiacutezeniacute)

Ano sledujiacute naacutestěnky vyacutestavniacute prostory MŠ našeho zařiacutezeniacute 13

Ano sledujiacute naacutestěnky poviacutedajiacute si o činnostech s dětmi 17

Ano ptajiacute se učitelek na praacuteci dětiacute během dne 17

Ne nezajiacutemajiacuteneptajiacute se 2

Neviacutem jestli se rodiče zajiacutemajiacute 0

Rodiče se poměrně zajiacutemajiacute o vyacutesledky svyacutech dětiacute z pobytu zařiacutezeniacute Shodně u 17

dotazovanyacutech rodiče sledujiacute naacutestěnky o činnostech si s dětmi poviacutedajiacute a zaacuteroveň se ptajiacute

učitelek na praacuteci dětiacute během dne 13 dotazovanyacutech odpovědělo ţe rodiče sledujiacute vyacutestavniacute

prostory MŠzařiacutezeniacute Nezaacutejem rodičŧ byl uveden ve dvou dotazniacuteciacutech s poznaacutemkou ţe se

jednaacute pouze o některeacute rodiče Na moţnost neviacutem jestli se zajiacutemajiacute bylo 0 odpovědiacute

Na tuto otaacutezku bylo odpovězeno opakovaně od respondentŧ i v jednom dotazniacuteku Tato volba

respondentŧ je zřejmě daacutena moţnostiacute odpovědiacute a tiacutem ţe ve většině přiacutepadŧ se rodiče

o vyacutesledky dětiacute zajiacutemajiacute a to jak pozorovaacuteniacutem praacutece dětiacute tak i rozhovorem s pracovniciacute MŠ

02468

1012141618

Ano sledujiacute

naacutestěnky

vyacutestavniacute

prostory MŠ

našeho

zařiacutezeniacute

Ano sledujiacute

naacutestěnky

poviacutedajiacute si o

činnosti s

dětmi

Ano ptajiacute se

učitelek na

praacuteci dětiacute

během dne

Ne

nazajiacutemajiacute

neptajiacute se

Neviacutem jestli

se rodiče

zajiacutemajiacute

Zaacutejem rodičů

49

710 Moţnosti konzultace

Pokud se u dětiacute objeviacute nějakeacute probleacutemy ktereacute neodpoviacutedajiacute spraacutevneacutemu vyacutevoji diacutetěte v jeho

věku (špatnaacute vyacuteslovnost sluchoveacute vniacutemaacuteniacute zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) tak problematiku

konzultujete (možno označit viacutece nabiacutedek)

S rodiči diacutetěte 17

S odborniacutekem v daneacute oblasti 4

S vedeniacutem MŠ 6

S rodiči diacutetěte kde se domluviacuteme na dalšiacute praacuteci s diacutetětem včetně předaacuteniacute

dalšiacutech informaciacute o moţnosti diagnostiky diacutetěte 12

Nekonzultuji 0

Probleacutemy diacutetěte ktereacute se objeviacute jsou nejčastěji konzultovaacuteny s rodiči diacutetěte celkem 17

dotazovanyacutech S rodiči diacutetěte kde se domluviacuteme na dalšiacute praacuteci s diacutetětem včetně předaacuteniacute

dalšiacutech informaciacute o moţnosti diagnostiky diacutetěte konzultuje 12 respondentŧ S vedeniacutem MŠ

probiacutehaacute konzultovaacuteniacute u 6 dotazovanyacutech S odborniacutekem v daneacute oblasti konzultujiacute 4 dotazovaniacute

V otaacutezce mohlo byacutet označeno viacutece odpovědiacute Je zde shoda mezi nabiacutezenyacutemi moţnostmi

(moţnost a) d) kde se vychaacuteziacute z konzultace s rodičem)

02468

1012141618

S rodiči

diacutetěte

S

odborniacutekem

v daneacute

oblasti

S vedeniacutem

MŠ

S rodiči

diacutetěte

moţnost

diagnostiky

Nekonzultuji

Konzultace probleacutemu

50

711 Praacutece s předškolniacutemi dětmi

Pracujete individuaacutelně s dětmi ktereacute jsou před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky (5 ndash 7

let) nebo s odkladem školniacute dochaacutezky (Odpověď prosiacutem označte)

ANO 20

NE 5

Individuaacutelně se pracuje s dětmi před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky a s odkladem

povinneacute školniacute dochaacutezky u 20 respondentŧ 5 dotazovanyacutech uvedlo odpověď ne

s poznaacutemkou ţe jejich zařiacutezeniacute je nově otevřeno (funguje rok) a jsou zde zatiacutem děti ve věku 3

a 4 let

0

5

10

15

20

ANO NE

Individuaacutelniacute praacutece - povinnaacute školniacute dochaacutezka

51

712 Program pro předškolniacute děti

Maacute Vaše předškolniacute zařiacutezeniacute speciaacutelniacute třiacutedu program pro děti s odkladem školniacute dochaacutezky

Třiacutedu 3

Program pro děti v raacutemci třiacutedy dle

vzdělaacutevaciacuteho programu

15

Program mimo vzdělaacutevaciacute program činnost

je vedenaacute např jako bdquokrouţekldquo

2

Jineacute (prosiacutem uveďte) 0

Ţaacutednyacute program neniacute připravovaacuten 5

Program v raacutemci třiacutedniacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu je připravovaacuten u 15 dotazovanyacutech Ţaacutednyacute

program neniacute připravovaacuten u 5 respondentŧ a to z dŧvodu ţe v daneacute věkoveacute kategorii nemajiacute

ţaacutedneacute děti 3 dotazovaneacute majiacute vlastniacute třiacutedu pro tuto věkovou skupinu Program mimo

vzdělaacutevaciacute program činnost vedenou např jako krouţekldquo uvedly dvě dotazovaneacute

0

2

4

6

8

10

12

14

16

Třiacutedu V raacutemci třiacutedy

dle

vzdělaacutevaciacuteho

programu

Mimo

vzdělaacutevaciacute

program

krouţek

Jineacute Neniacute

připravovaacuten

Třiacutedaprogram pro naacutestupodklad povinneacute školniacute

dochaacutezky

52

VIII ZAacuteVĚR

81 Zhodnoceniacute předpokladů

V kapitole 62 jsou uvedeny předpoklady praacutece ktereacute jsou v praktickeacute čaacutesti ověřovaacuteny

1) Lze předpoklaacutedat ţe nejviacutece vyuţiacutevaneacute metody pedagogickeacute diagnostiky

v předškolniacutem věku jsou pozorovaacuteniacute a analyacuteza hry

Uvedenyacute předpoklad byl ověřen pouze čaacutestečně Z provedeneacuteho dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute bylo

zjištěno ţe pozorovaacuteniacute diacutetěte předškolniacuteho věku v řiacutezeneacute a volneacute činnosti patřiacute

k nejvyuţiacutevanějšiacute metodě pedagogickeacute diagnostiky Analyacuteza hry byla uvedena aţ jako čtvrtaacute

nejvyuţiacutevanějšiacute metoda

2) Lze předpoklaacutedat ţe odchylky od vyacutevojoveacute normy diacutetěte (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute špatnaacute

vyacuteslovnost motorickaacute neobratnost zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) objeviacute spiacuteše učitelky MŠ

při praacuteci s dětmi a doporučiacute rodičŧm dalšiacute vyšetřeniacute na odborneacutem pracovišti

Učitelky MŠ se při sveacute praacuteci snaţiacute u dětiacute objevit jejich nedostatky a vyacutevojoveacute odchylky Svaacute

zjištěniacute pravidelně konzultujiacute s rodiči diacutetěte snaţiacute se o kaţdodenniacute rozhovory s rodiči diacutetěte

kde si s rodiči předaacutevajiacute poznatky o diacutetěti Předpoklad byl naplněn

3) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ zjišťujiacute předpoklady (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute vyacutevoj

motoriky rozumoveacute schopnosti lateralitu atd) pro školniacute zralost dětiacute před naacutestupem

do povinneacute školniacute dochaacutezky

Předpoklad praacutece byl naplněn Ve všech zařiacutezeniacutech kde jsou děti ve věku před naacutestupem

do povinneacute školniacute dochaacutezky je s dětmi pracovaacuteno tak aby byli zjištěny jejich předpoklady

schopnosti vlastnosti umoţňujiacuteciacute bezprobleacutemovyacute vstup do povinneacute školniacute dochaacutezky Pokud je

moţnost je pro děti v teacuteto věkoveacute skupině vytvořena samostatnaacute třiacuteda V ostatniacutech přiacutepadech

je připravovaacuten třiacutedniacute vzdělaacutevaciacute program tak aby mohlo byacutet diacutetě na předpoklady sledovaacuteno

4) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ se snaţiacute o pravidelneacute hodnoceniacute dětiacute v jejich vyacutevoji

Předpoklad praacutece byl splněn O pravidelneacute hodnoceniacute se snaţiacute podle dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute

všechny učitelky MŠ a to alespoň v intervalu 2 kraacutet v roce (pololetiacute a konec školniacuteho roku)

Daacutele je uvaacuteděno i prŧběţneacute hodnoceniacute podle vyacutevojovyacutech změn diacutetěte

82 Navrhovanaacute opatřeniacute

Diagnostika dětiacute předškolniacuteho věku je velmi obsaacutehlou kapitolou Učitelky v MŠ děti sledujiacute a

hodnotiacute teacuteměř kaţdyacute den Sledujiacute jejich individuaacutelniacute projevy chovaacuteniacute změny hry atd

53

Interval hodnoceniacute by měl byacutet tedy prŧběţnyacute dle vyacutevoje jednotliveacuteho diacutetěte V dnešniacutem počtu

dětiacute v předškolniacutech zařiacutezeniacutech často kolem 23 dětiacute neniacute ale moţneacute po celyacute den sledovat kaţdeacute

diacutetě ve všech jeho probiacutehajiacuteciacutech aktivitaacutech

Dŧleţitaacute je vzaacutejemnaacute komunikace mezi učitelkami MŠ a rodiči diacutetěte Při rozhovorech

dochaacuteziacute k předaacuteniacute dŧleţityacutech informaciacute Jednak učitelka ziacuteskaacutevaacute informace o rodině diacutetěte

(podnětnost prostřediacute vztahy v rodině) ale i o projevech diacutetěte mimo kolektiv dětiacute Rodiče by

si měli uvědomit ţe učitelka v MŠ hodnotiacute diacutetě k jeho prospěchu a mŧţe mu napomoci k jeho

rozvoji

Kaţdeacute zařiacutezeniacute pouţiacutevaacute vlastniacute formu hodnoceniacute diacutetěte Při odchodu diacutetěte do jineacuteho (jineacute

předškolniacute zařiacutezeniacute zaacutekladniacute škola) by bylo vhodneacute aby budouciacute pracovnice měla moţnost se

s hodnoceniacutem diacutetěte seznaacutemit a prostudovat si jej Snadněji pak mŧţe s diacutetětem navaacutezat

kontakt a připravovat mu naacuteplň dne tak aby bylo diacutetě rozviacutejeno ve svyacutech nedostatciacutech a

zaacuteroveň posilovaacuteno v dobryacutech činnostech a vlastnostech

54

IX POUŢITEacute ZDROJE

91 Tištěneacute zdroje

1) FISCHER Slavomil ŠKODA JIŘIacute Speciaacutelniacute pedagogika Edukace a rozvoj osob se

somatickyacutem psychickyacutem a sociaacutelniacutem znevyacutehodněniacutem 1 vydaacuteniacute Praha Triton 2008 ISBN

978-80-7378-014-0

2) GILLERNOVAacute Ilona a kol Slovniacutek zaacutekladniacutech pojmů z psychologie 1 vydaacuteniacute Praha

Fortuna 2000 80 s ISBN 80-7168-683-2

3) HRABAL Vladimiacuter st HRABAL Vladimiacuter ml Diagnostika

Pedagogickopsychologickaacute diagnostika žaacuteka s uacutevodem do diagnostickeacute aplikace a statistiky

2 vydaacuteniacute Praha Karolinum ISBN 80-246-0319-5

4) KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B (eds) Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Predškolskaacute

a elementaacuterna pedagogika 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2001 455 s ISBN 80-7178-585-7

5) KOŤAacuteTKOVAacute S Hry v mateřskeacute škole v teorii a praxi 1 vydaacuteniacute Praha Grada

Publishing 2005 184 s ISBN 80-247-0852-3

6) KŘIŠŤANOVAacute L Diagnostika laterality a metodika psaniacute levou rukou 3 upraveneacute

vydaacuteniacute Hradec Kraacuteloveacute Gaudeamus 1995 47 s ISBN 80-7041-205-4

7) LECHTA V a kolektiv Diagnostika narušeneacute komunikačniacute schopnosti 1 vydaacuteniacute Praha

Portaacutel 2003 359 s ISBN 80-7178-801-5

8) LISAacute L KŇOURKOVAacute M Vyacutevoj diacutetěte a jeho uacuteskaliacute 1 vydaacuteniacute Praha Avicenum

1986 276 s

9) MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute 1 vydaacuteniacute Praha Staacutetniacute

pedagogickeacute nakladatelstviacute 1991

10) MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 1995 107 s

ISBN 80-7178-033-4

11) MERTIN V GILLERNOVAacute I a kolektiv Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 1

vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2003 ISBN 80-7178-799-X

12) MOJŢIacuteŠEK L Zaacuteklady pedagogickeacute diagnostiky 1 vydaacuteniacute Praha Staacutetniacute pedagogickeacute

nakladatelstviacute 1986 208 s

55

13) MONATOVAacute L Speciaacutelně pedagogickaacute diagnostika z hlediska vyacutevoje děti 1 vydaacuteniacute

Brno Paido 2000 92 s ISBN 80-85931-86-9

14) NAKONEČNYacute M Zaacuteklady psychologie 1 vydaacuteniacute 1998 (dotisk 2004) Praha

Academia ISBN 80-200-1290-7

15) NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2000 ISBN

80-7178-197-5

16) PEŠATOVAacute I ŠAMALIacuteK M Poradenskaacute psychologie pro děti a mlaacutedež 1 vydaacuteniacute

Praha Grada Publishing 2006 ISBN 80-247-1216-4

17) PIPEKOVAacute J (eds) Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2 vydaacuteniacute (přepracovaneacute) Brno

Paido 2006 404 s ISBN 80-7315-120-0

18) PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a jejiacute využitiacute v

praxi speciaacutelniacute pedagogiky 1 vydaacuteniacute (dotisk) Brno Masarykova univerzita 1997 ISBN 80-

210-1595-0

19) RENOTIEacuteROVAacute M LUDIacuteKOVAacute L Speciaacutelniacute pedagogika 4 vydaacuteniacute Olomouc

Univerzita Palackeacuteho v Olomouci 2006 313 s ISBN 80-244-1475-9

20) SLOWIacuteK Josef Speciaacutelniacute pedagogika 1 vydaacuteniacute Praha Grada Publishing 2007 160 s

ISBN 978-247-1733-3

21) SMOLIacuteKOVAacute K (eds) Raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program pro předškolniacute vzdělaacutevaacuteniacute 1

vydaacuteniacute Praha Tauris 2005

22) SVOBODA Mojmiacuter (ed) Psychodiagnostika dětiacute a dospiacutevajiacuteciacutech 1 vydaacuteniacute Praha

Portaacutel 2001 791 s ISBN 80-7178-545-8

23) ŠMAHEL I ŘEZAacuteČ J Psychologickaacute praktika 1 vydaacuteniacute Brno Masarykova

univerzita 1996 97 s

24) ŠNYacuteRALOVAacute Ivana Psychodiagnostika 1 vydaacuteniacute Praha Grada Publishing 2008 144

s ISBN 978-80-247-2165-1

25) ŠVINGAOVAacute D PEŠATOVAacute I Metodika tvorby odbornyacutech praciacute 1 vydaacuteniacute Liberec

Technickaacute univerzita 2006 39 s ISBN 80-7372-104-X

26) ŠVINGAOVAacute D PEŠATOVAacute I Uvedeniacute do vyacutezkumu a metodika tvorby bakalaacuteřskaacute

praacutece 1 vydaacuteniacute Liberec Technickaacute univerzita 2006 39 s ISBN 80-7372-046-9

56

27) TOMANOVAacute D Uacutevod do pedagogickeacute diagnostiky v mateřskeacute škole 1 vydaacuteniacute

Olomouc Univerzita Palackeacuteho 2006 113 s ISBN 80-244-1426-0

28) TOMICKAacute V Speciaacutelně pedagogickeacute metody využitelneacute v logopedickeacute i speciaacutelně

pedagogickeacute praxi 1 vydaacuteniacute Liberec Technickaacute univerzita 2006 106 s ISBN 80-7372-106-

6

29) TRPIŠOVSKAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1 vydaacuteniacute Uacutestiacute nad Labem

UJEP 1997 89 s ISBN 80-7044-159-3

30) UŢDIL Jaromiacuter Čaacutery klikyhaacuteky paňaacuteci a auta vyacutetvarnyacute projev a psychickyacute život diacutetěte

5 Přepracovaneacute vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2002 128 s ISBN 80-7178-599-7

31) VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1 vydaacuteniacute (dotisk) Praha Univerzita

Karlova 1997 353 s ISBN 80-7184-317-2

32) VAacuteGNEROVAacute M KLEacuteGROVAacute J Poradenskaacute psychologickaacute diagnostika dětiacute a

dospiacutevajiacuteciacutech 1 vydaacuteniacute Praha Univerzita Karlova v Praze Karolinum 2008 538 s ISBN

978-80-246-1538-7

33) ZELINKOVAacute O Pedagogickaacute diagnostika a individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1 vydaacuteniacute

Praha Portaacutel 2001 207 s ISBN 978-80-7178-544-6

92 Dalšiacute zdroje

34) httpwwwmsmtczvzdelavanipedagogicko-organizacni-informace-2009-2010

[citovaacuteno 21března 2010]

35) Metodickeacute doporučeniacute čj 14 7122009-61 k zabezpečeniacute logopedickeacute peacuteče ve školstviacute

36) Zaacutekon 561 2004 Sb o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem

vzdělaacutevaacuteniacute (školskyacute zaacutekon) a jeho pozdějšiacute aktualizace

37) Zaacutekon 5632004 Sb o pedagogickyacutech pracovniacuteciacutech

38) Vyhlaacuteška 72 2005 Sb o poskytovaacuteniacute poradenskyacutech sluţeb ve školaacutech a školskyacutech

poradenskyacutech zařiacutezeniacutech

57

X PŘIacuteLOHY

SEZNAM PŘIacuteLOH

1) Dotazniacutek

2) CD bakalaacuteřskaacute praacutece

ANOTACE

Bakalaacuteřskaacute praacutece se věnuje problematice Diagnostiky dětiacute předškolniacuteho věku Jejiacutem ciacutelem

bylo zjištěniacute jakyacutem zpŧsobem pracovnice z MŠ se teacuteto problematice věnujiacute

Praacutece byla rozdělena na dvě zaacutekladniacute čaacutesti Teoretickou čaacutest a praktickou čaacutest

Teoretickaacute čaacutest je zaměřena na zpracovaacuteniacute problematiky z pohledu odbornyacutech zdrojŧ

popisuje jakeacute nejčastějšiacute metody jsou pro děti předškolniacuteho věku pouţiacutevaacuteny na školniacute zralost

a připravenost diacutetěte jako asi nejznaacutemějšiacute diagnostiku diacutetěte předškolniacuteho věku

Praktickaacute čaacutest je vytvořena z vyacutesledkŧ dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute Jejiacutem ciacutelem bylo zjistit jak jsou

děti v předškolniacutem věku hodnoceny zda si jejich projevŧ v předškolniacutem zařiacutezeniacute všiacutemajiacute

i pracovnice MŠ jakyacutem zpŧsobem jsou vyacutesledky předaacutevaacuteny rodičŧm

Kliacutečovaacute slova

Diagnostika předškolniacute věk hra učitelka MŠ školniacute zralost pozorovaacuteniacute anamneacuteza vniacutemaacuteniacute

speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika speciaacutelniacute pedagog rozhovor kresba pedagog

ABSTRACT

The thesis deals with the issue of Diagnosis preschool children Its aim was to assess how

workers from nursery with this issue

The work is divided into two parts - the theoretical part and the practical part

The theoretical part focuses on the issues from the perspective of expert sources describes the

most common methods that are used for preschool age children childrsquos readiness for the

school also known as the diagnosis of preschool age

The practical part presents survey results Its aim is to determine how the preschoolers are

assessed whether nursery workers notice their expressions in pre-school and pay attention

how the results are communicated to parents

Keywords

Diagnosis pre-school age play kindergarten teacher school readiness observation history

perception special education diagnosis special education teacher interview drawing

teacher

VERMERK

Die Bachelorarbeit beschaumlftigt sich mit der Frage der Diagnose der Kinder im Vorschulalter

Ihr Ziel war es zu beurteilen wie sich die Mitarbeiterinnen im Kindergarten mit dieser

Problematik beschaumlftigen

Die Arbeit wurde in zwei Teile geteilt In einen theoretischen sowie in einen praktischen Teil

Der theoretische Teil konzentriert sich auf Prozess der Fragestellungen (konzentriert sich auf

die Problematik) aus Sicht der Fachquellen Er beschreibt welche Methoden am haumlufigsten

verwendet werden um die Schulreife und Bereitschaft des Kindes im Vorschulalter

festzustellen (Popisuje ktereacute metody jsou nejčastěji pouţiacutevaacuteny ke zjištěniacute školniacute zralosti a

připravenosti diacutetěte předškolniacuteho věku)

Der praktische Teil besteht aus Umfrageergebnissen Sein Ziel war es festzustellen wie die

Vorschulkinder bewertet werden ob ihr Benehmen von den Mitarbeiterinnen im Kindergarten

beruumlcksichtigt wird und auf welche Art und Weise die Eltern uumlber die Ergebnisse informiert

werden

Stichwoumlrter

Diagnostik Vorschulalter Spielen Kindergaumlrtnerin Schulreife Beobachtung Anamnese

Wahrnehmung Heilpaumldagogische Diagnostik Sonderpaumldagoge Interview Zeichnung

Paumldagoge

SEZNAM POUŢITYacuteCH ZKRATEK

Seznam zkratek je uveden v jejich abecedniacutem pořadiacute

ČR Českaacute republika

MŠ mateřskaacute škola

MŠMT Ministerstvo školstviacute mlaacutedeţe a tělovyacutechovy

OLV orientačniacute logopedickeacute vyšetřeniacute

PPP pedagogicko-psychologickaacute poradna

RPV PV raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program pro předškolniacute vzdělaacutevaacuteniacute

RVP raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program

SPC speciaacutelněpedagogickeacute centrum

SŠ středniacute škola (ve smyslu celeacuteho sekundaacuterniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute)

SVP středisko vyacutechovneacute peacuteče

VOŠ vyššiacute odbornaacute škola

VŠ vysokaacute škola

ZŠ zaacutekladniacute škola

1

I UacuteVOD 4

II DIAGNOSTIKA 6

21 Definice diagnostiky 6

22 Pedagogickaacute diagnostika 7

23 Vyacuteznam diagnostiky 8

24 Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika 9

241 Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky 10

25 Oblasti pedagogickeacute diagnostiky 12

251 Diagnostika motorickyacutech schopnostiacute 12

252 Diagnostika rozumovyacutech schopnostiacute 14

253 Diagnostika mluvniacutech schopnostiacute 15

254 Diagnostika laterality 15

255 Diagnostika zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute 16

256 Diagnostika sluchoveacuteho vniacutemaacuteniacute 17

III METODY DIAGNOSTIKY 19

31 Poţadavky na diagnostickeacute metody 19

32 Pozorovaacuteniacute 20

33 Rozhovor 22

34 Dotazniacutek 23

35 Anamneacuteza 24

36 Hra 24

37 Analyacuteza kresby 26

IV ZAŘIacuteZENIacute PROVAacuteDĚJIacuteCIacute DIAGNOSTIKU 28

41 Speciaacutelněpedagogickaacute centra 28

42 Pedagogickopsychologickeacute poradny 30

43 Střediska vyacutechovneacute peacuteče 31

44 Dalšiacute zařiacutezeniacute 32

2

V ŠKOLNIacute ZRALOST A PŘIPRAVENOST 33

51 Školniacute připravenost 33

52 Školniacute zralost 34

521 Znaky školniacute zralosti 35

VI PRAKTICKAacute ČAacuteST 38

61 Ciacutel praktickeacute čaacutesti 38

62 Stanoveniacute ciacutelŧ 38

63 Pouţiteacute metody 38

631 Dotazniacutek 38

64 Popis vyacutezkumneacuteho vzorku 39

VII VYHODNOCENIacute DOTAZNIacuteKŦ 40

71 Dotazovanaacute zařiacutezeniacute 40

72 Pracovniacute zařazeniacute dotazovanyacutech 41

73 Personaacutelniacute obsazeniacute 42

74 Počty dětiacute ve třiacutedě 42

75 Interval hodnoceniacute 43

76 Spolupracujiacuteciacute zařiacutezeniacute 44

77 Ziacuteskaacuteniacute materiaacutelŧ pro hodnoceniacute 45

78 Informace o chovaacuteniacute 47

79 Sledovaacuteniacute vyacutesledku činnostiacute dětiacute 48

710 Moţnosti konzultace 49

711 Praacutece s předškolniacutemi dětmi 50

712 Program pro předškolniacute děti 51

VIII ZAacuteVĚR 52

81 Zhodnoceniacute předpokladŧ 52

82 Navrhovanaacute opatřeniacute 52

IX POUŢITEacute ZDROJE 54

3

91 Tištěneacute zdroje 54

92 Dalšiacute zdroje 56

X PŘIacuteLOHY 57

SEZNAM PŘIacuteLOH 58

4

I UacuteVOD

Praacutece se věnuje problematice diagnostiky diacutetěte v předškolniacutem věku Předškolniacute věk je v teacuteto

praacuteci vymezen od 3 let do 6 let (7 let) neţ diacutetě nastupuje k povinneacute školniacute dochaacutezce

Děti v předškolniacutem věku jsou velmi vniacutemaveacute ale takeacute citliveacute a zranitelneacute Je vhodneacute věnovat

jim v tomto obdobiacute dostatek času a pozornosti ve všech oblastech

Po dlouhou dobu v našiacute i světoveacute minulosti bylo diacutetě braacuteno jako bdquomalyacute dospělyacuteldquo Dětstviacute

nebyla věnovaacutena ţaacutednaacute speciaacutelniacute pozornost Aţ po vydaacuteniacute spisu Ellen Keyoveacute bdquoStoletiacute diacutetěteldquo

začiacutenaacute obrat Řada psychologŧ pedagogŧ leacutekařŧ dalšiacutech odborniacutekŧ a laikŧ začiacutenaacute věnovat

oblasti dětstviacute čas myšlenky a vědeckaacute baacutedaacuteniacute Předškolniacute věk je pro diacutetě velmi dŧleţityacute

ovlivňuje celkovyacute pozdějšiacute vyacutevoj jedince

V předškolniacutem obdobiacute je moţneacute pozorovat u dětiacute mnoho změn Je dŧleţiteacute věnovat teacuteto

vyacutevojoveacute etapě dostatek pozornosti Pokud jsou objeveny u diacutetěte nějakeacute nedostatky je

ideaacutelniacute doba začiacutet s nimi pracovat Čiacutem dřiacuteve jsou rŧzneacute nedostatky handicapy či naopak

nadaacuteniacute u diacutetěte objeveny tiacutem byacutevaacute většinou jejich naacuteprava lepšiacute ucelenějšiacute a podařiacute se

předejiacutet mnoha komplikaciacutem I maleacute nedostatky mohou během počaacutetku vzdělaacutevaacuteniacute diacutetěti

značně uškodit a znesnadnit mu dalšiacute rozvoj ve vzdělaacuteniacute

Mnoho osob maacute předškolniacute věk spojenyacute pouze s diagnostikou školniacute zralosti V předškolniacutem

obdobiacute se jednaacute o velmi dŧleţitou diagnostiku ale tvořiacute jen zlomek toho co je moţno

v předškolniacutem obdobiacute diagnostikovat

Dnešniacute předškolniacute zařiacutezeniacute nejsou pouhou bdquoopatrujiacuteciacuteldquo instituciacute po dobu kdy se diacutetěti

nemohou věnovat rodiče Mateřskaacute škola (daacutele jen MŠ) (děti navštěvujiacute MŠ nejčastěji) patřiacute

mezi vzdělaacutevaciacute instituce Diacutetě zde maacute byacutet rozviacutejeno a připravovaacuteno pro dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute

Děti traacuteviacute v předškolniacutem zařiacutezeniacute poměrně mnoho času Diacuteky vzniku a rozvoji raacutemcoveacuteho

vzdělaacutevaciacuteho programu pro předškolniacute zařiacutezeniacute (daacutele jen RVP PV) nemusiacute učitelky přiacutesně

dodrţovat daneacute osnovy Měl by zde byacutet prostor ve ktereacutem se mohou kaţdeacutemu diacutetěti věnovat

individuaacutelně a pozorovat jeho vyacutevoj

bdquoK předškolniacutemu vzdělaacutevaacuteniacute se přednostně přijiacutemajiacute děti v posledniacutem roce před zahaacutejeniacutem

povinneacute školniacute dochaacutezky Pokud nelze diacutetě v posledniacutem roce před zahaacutejeniacutem povinneacute školniacute

5

dochaacutezky přijmout z kapacitniacutech důvodů zajistiacute obec v niacutež maacute diacutetě miacutesto trvaleacuteho pobytu

zařazeniacute diacutetěte do jineacute mateřskeacute školyldquo1

Toto opatřeniacute vydaneacute Ministerstvem školstviacute mlaacutedeţe a tělovyacutechovy (daacutele jen MŠMT)

zaručuje dětem před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky jejich umiacutestěniacute do předškolniacuteho

zařiacutezeniacute pokud rodiče projeviacute zaacutejem Probleacutem ovšem nastaacutevaacute u dětiacute mladšiacutech (ve věku od 3

do 5 let) pro ktereacute často neniacute v těchto zařiacutezeniacutech miacutesto Rodiče musiacute proto hledat jinaacute řešeniacute

Děti zŧstaacutevajiacute delšiacute dobu doma (nejčastěji s matkou) do předškolniacuteho zařiacutezeniacute se dostaacutevajiacute

později jejich nedostatky mohou byacutet i přes veškerou peacuteči rodičŧ odhaleny později Diacutetě

potřebuje ke sveacutemu vyacutevoji přiacutetomnost svyacutech vrstevniacutekŧ od kteryacutech se učiacute mnoha sociaacutelniacute

i dalšiacutem dovednostem

1 Zaacutekon o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem vzdělaacutevaacuteniacute (školskyacute zaacutekon) sect 34

odstavec 4

6

II DIAGNOSTIKA

Diagnostika je uvaacuteděna teacuteměř ve všech oblastech praxe Jednaacute se tedy o velmi širokyacute obor

kteryacute je vhodneacute specifikovat v jakeacutem oboru bude diagnostika provaacuteděna

Pojem diagnostika je odvozen z řečtiny znamenaacute rozlišovaacuteniacute konstatovaacuteniacute Termiacuten byl

po dlouhou dobu pouţiacutevaacuten pouze v mediciacuteně z niacute se rozšiřovala diagnostika do dalšiacutech oborŧ

biologickyacutech technickyacutech i společenskovědniacutech (2) S rozvojem oborŧ byl převzat

i do psychologie a pedagogiky

Diagnostika v oblasti pedagogickeacute je nazyacutevaacutena pedagogickaacute diagnostika (uvedeno daacutele)

21 Definice diagnostiky

bdquoDiagnostika zkoumaacute průběh dosavadniacuteho vyacutevoje člověka i s jeho etiologiiacute Jejiacute poznatky

sloužiacute k vyacutechově a vzdělaacutevaacuteniacute jedinců s postiženiacutem k umožněniacute co nejširšiacuteho rozvoje jejich

osobnosti a tak i k určeniacute možnostiacute jejich socializace ve společnostildquo3

Diagnostika je braacutena jako proces Jeho vyacutesledkem je diagnoacuteza zjištěniacute stavu v jakeacutem se

jedinec nachaacuteziacute jeho současnyacute stav V tomto procesu je snaha zjistit co nejviacutece objektivniacute

aktuaacutelniacute stav jedince s porovnaacuteniacutem s normou pro stejnou věkovou skupinu

bdquoDiagnoacuteza jako vyacutesledek diagnostikovaacuteniacute je doporučeniacutem pro rozhodovaacuteniacute o variantaacutech přiacuteštiacute

vyacutechovneacute strategie buď rozvoj dispozic nebo změny požadavků event vstřiacutecně obojiacuteholdquo4

Ciacutel diagnostiky je odviacutejen od oblasti ve ktereacute je provaacuteděna V mediciacuteně chce leacutekař zjistit

onemocněniacute V psychologii je zaměřeniacute na psychickeacute vlastnosti procesy stavy v sociaacutelniacute

diagnostice je ciacutel ve zjišťovaacuteniacute vlivu vyacutechovy vztahŧ v okoliacute sociaacutelniacuteho prostřediacute atd

Diagnostika nevyţaduje nutně diagnoacutezu někdy je pouze součaacutestiacute diacutelčiacuteho hodnoceniacute

bdquoCiacutelem diagnostiky je rozpoznat obtiacuteže odlišit normaacutelniacute odchylky (napřiacuteklad ve školniacutech

vyacutekonech) od poruchy a stanovit diagnoacutezu a jejiacute zaacutevažnostldquo5

Diagnostikovaacuteniacute by mělo byacutet provaacuteděno od odborniacuteka v daneacute oblasti Učitelka MŠ mŧţe

většinou provaacutedět jen orientačniacute vyšetřeniacute či diagnostiku kteraacute mŧţe slouţit jako podklad

pro dalšiacute odborneacute vyšetřeniacute diacutetěte

2 KOLLAacuteRIKOVAacute Z 2001

3 PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 57

4 HRABAL V Diagnostika Pedagogickopsychologickaacute diagnostika žaacuteka s uacutevodem do diagnostickeacute aplikace

statistiky 2002 str 35 5 MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 28

7

Při provaacuteděniacute diagnostiky je nutnaacute komplexniacute spolupraacutece s dalšiacutemi odborniacuteky (např leacutekař

psycholog speciaacutelniacute pedagog logoped sociaacutelniacute pracovniacutek a dalšiacute odborniacuteci) a to podle oblasti

diagnostiky (6) Jedině touto spolupraacuteciacute se dochaacuteziacute k objektivniacutemu zaacutevěru a diagnoacuteze

Odborniacuteci kteřiacute se na diagnostikovaacuteniacute jedince podiacuteliacute by měli byacutet zvoleni podle probleacutemŧ

ktereacute jedinec maacute Ziacuteskaneacute poznatky je vhodneacute prŧběţně analyzovat vyhodnocovat doplňovat

a vzaacutejemně předaacutevat Diacuteky teacuteto spolupraacuteci je moţneacute probleacutemy jedince vidět z mnoha oblastiacute

Je vhodneacute aby vyacutesledky z jednotlivyacutech oblastiacute byly srozumitelneacute pro ostatniacute přiacutepadně aby

mohlo dojiacutet ke konzultaci vyacutesledkŧ mezi odborniacuteky Tento přiacutestup je označovaacuten jako

komplexniacute diagnostika (nebo takeacute komplexniacute přiacutestup) Kromě odborniacutekŧ je vhodneacute zapojit

do diagnostiky i osoby ktereacute jsou s jedincem v bliacutezkeacutem kaţdodenniacutem kontaktu (rodina

učiteleacute přaacuteteleacute atd)(7)

22 Pedagogickaacute diagnostika

Pedagogickaacute diagnostika spadaacute pod pedagogickeacute vědy Je braacutena jako komplexniacute proces kde

jeho ciacutelem je zhodnoceniacute posouzeniacute vzdělaacutevaciacuteho procesu a jeho všech akteacuterŧ (8)

Pŧvodně se pedagogickaacute diagnostika zaměřovala pouze na ţaacuteka či studenta V posledniacute době

se rozsah diagnostikovaacuteniacute rozvinul z jednotlivce na celeacute skupiny i rodiče ţaacutekŧ (vliv

na vyacutechovu a vzdělaacutevaacuteniacute) Širšiacute zaacuteběr pedagogickeacute diagnostiky umoţnil rozšiacuteřit ziacuteskaneacute

poznatky z pedagogickeacute diagnostiky Objevila se tiacutem i nevyacutehoda kteraacute je daacutena zvyacutešeniacutem

naacuteročnosti na diagnostickou praacuteci

Pedagogickou diagnostiku provaacutediacute nejviacutece učitel daacutele vychovatel či vyacutechovnyacute poradce ţaacuteka

(jedince) kteřiacute s ţaacutekem pravidelně pracujiacute Učitel při diagnostice zjišťuje uacuteroveň vědomostiacute

dovednostiacute (včetně sociaacutelniacutech) zaacutejem ţaacuteka ve volneacutem čase vliv společnosti na ţaacuteka třiacutedniacute

kolektiv školniacute i domaacuteciacute prostřediacute ktereacute ţaacuteka obklopuje nesmiacute byacutet vynechaacutena ani učitelova

praacutece a zpŧsob jakyacutem s ţaacutekem pracuje (9)

Podle ciacutele je volena metoda jakou bude diagnostikovaacuteniacute provaacuteděno Pokud potřebujeme

diagnostikovat jedince v určiteacute situaci je moţneacute vyuţiacutet rŧznyacutech metod diagnostiky a jejich

vyacutesledky porovnat I zde platiacute neniacute vhodneacute dělat zaacutevěry z jedineacuteho setkaacuteniacute nebo

diagnostikovaacuteniacute diacutetěte

6 PIPEKOVAacute J 2006

7 SLOWIK J 2007

8 ZELINKOVAacute 2001

9 ZELINKOVAacute O 2001

8

bdquoPedagogickaacute diagnostika se zabyacutevaacute zdravyacutem jedincem a proto může probiacutehat jak

individuaacutelně tak i skupinověldquo10

Vyacutesledky pedagogickeacute diagnostiky by měly slouţit k dalšiacutemu plaacutenovaacuteniacute učitelova

vzdělaacutevaciacuteho procesu Někdy mohou byacutet vyacutesledky pedagogickeacute diagnostiky označeny

pojmem hodnoceniacute (znaacutemky pochvala uacutesměv hrozba atd od učitele) (11

)

23 Vyacuteznam diagnostiky

Vyacuteznam pro učitelky

bdquoUčitelka mateřskeacute školy skutečně provaacutediacute ndash zaacuteměrně i nezaacuteměrně ndash pedagogicko-

psychologickou diagnostiku diacutetěteldquo12

Podle toho jak se diacutetě projevuje mŧţe s niacutem učitelka pracovat Při přiacutepravě programu

pro děti se viacutece mŧţe zaměřit na rozvoj nedostatkŧ diacutetěte Je vhodneacute aby učitelka znala

diagnostiku diacutetěte (bylo-li diacutetě diagnostikovaacuteno odborniacutekem rodiče nejsou povinni učitelce

oznamovat vyacutesledky) Znaacutet diagnostiku diacutetěte (hlavně v přiacutepadě postiţeneacuteho či s rŧznyacutemi

nedostatky jedince) je dobreacute i k přiacutepravě her a celkoveacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu Pokud je

pro diacutetě nutneacute vytvořeniacute individuaacutelniacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu je nutneacute aby při jeho

vytvaacuteřeniacute byla diagnostickaacute zpraacuteva a stav diacutetěte braacuten jako vyacutechoziacute materiaacutel V přiacutepadě ţe diacutetě

přechaacuteziacute pod vedeniacute jineacute učitelky mŧţe byacutet pedagogickaacute diagnostika pro učitelku velmi

přiacutenosnaacute a snadněji jiacute pomŧţe k adaptaci s diacutetětem (13

)

Pokud rodiče informujiacute učitelku o chystaneacute naacutevštěvě specializovaneacuteho pracoviště je moţneacute

aby učitelka pro tohoto pracovniacuteka vytvořit kraacutetkou zpraacutevu o diacutetěti v kaţdodenniacutem chovaacuteniacute

specialista většinou takovou charakteristiku uviacutetaacute

Vyacuteznam pro rodiče a diacutetě

bdquoDůležiteacute však je aby rodiče znali smysl a vyacuteznam ciacutelevědomeacuteho poznaacutevaacuteniacute diacutetěte aby dobře

věděli že jejich diacutetě neniacute bdquojen hodnocenoldquoldquo14

Pedagogickaacute diagnostika od učitelky nebo od odborniacuteka by měla rodičŧm pomoci

Diagnostika mŧţe ukaacutezat kladneacute i zaacuteporneacute vlastnosti jedince ktereacute by mohly byacutet objeveny aţ

později Většina odborniacutekŧ zaacuteroveň poradiacute jak s diacutetětem daacutele pracovat Rodiče by měli

10

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 58 11

KOLLAacuteRIKOVAacute Z 2001 12

MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 76 13

MERTIN V GILLERNOVAacute I 2003 14

MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 80

9

pochopit ţe učitelka neniacute protivniacutekem ve vyacutechově Naopak předškolniacute zařiacutezeniacute by mělo

doplňovat vyacutechovu v rodině V přiacutepadě ţe se u diacutetěte objeviacute nedostatky mŧţe je učitelka

při kaţdodenniacutech činnostech s dětmi rozpoznat mnohem dřiacuteve neţ sami rodiče Maacute porovnaacuteniacute

s ostatniacutemi dětmi a znaacute všeobecnou normu pro vyacutevoj diacutetěte

Učitelka si během dochaacutezky diacutetěte všiacutemaacute i jeho dobryacutech vlastnostiacute přednostiacute a nadaacuteniacute ktereacute

se u diacutetěte mohu projevit kteryacutech si rodiče nemusejiacute při běţnyacutech činnostech s diacutetětem

všimnout (15

)

24 Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika

Mezi historickyacutemi prameny se objevuje speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika jiţ v diacutele J A

Komenskeacuteho Informatorium školy mateřskeacute Zde je daacutena pozornost naacutestupu diacutetěte do školy

zda stupeň vyacutevoje odpoviacutedaacute vstupu do školy

bdquoObecnyacutem ciacutelem speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky je co možnaacute nejleacutepe a nejpečlivěji

rozpoznat a charakterizovat konkreacutetniacute handicap a to v oblasti fyzickeacute psychickeacute a

sociaacutelniacuteldquo16

bdquoSpeciaacutelněpedagogickaacute diagnostika se zabyacutevaacute rozpoznaacutevaacuteniacutem podmiacutenek prostředků

i efektivity vyacutechovy vzdělaacutevaacuteniacute celkoveacuteho rozvoje osobnosti a takeacute enkulturace klientů ndash tedy

osob s postiženiacutemldquo17

Moderniacute pojetiacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky je zaměřeno na jedince se speciaacutelniacutemi

vzdělaacutevaciacutemi potřebami Diagnostika těchto jedincŧ se viacutece soustřediacute na jejich dovednosti

schopnosti a moţnosti lze je vyuţiacutet pro rozvoj vyacutechovu vzdělaacuteniacute či dalšiacute praacuteci s těmito

jedinci

bdquoSpeciaacutelněpedagogickaacute diagnostika vyžaduje jen individuaacutelniacute přiacutestupldquo18

Při speciaacutelněpedagogickeacute diagnostice je pracovaacuteno s jedincem co nejviacutece individuaacutelně pouze

vyacutejimečně v malyacutech skupinaacutech Ciacutelem je posouzeniacute individuaacutelniacutech zvlaacuteštnostiacute jedince ktereacute

mohou ovlivnit efektivitu vyacutechovneacuteho pŧsobeniacute včetně vnějšiacutech i vnitřniacutech přiacutečin

Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika se zaměřuje převaacuteţně na jedince (děti) kteřiacute potřebujiacute

z rŧznyacutech dŧvodŧ speciaacutelniacute peacuteči Ciacutelem je v tomto přiacutepadě zjištěniacute uacuterovně diacutetěte vzhledem

15

MERTIN V GILLERNOVAacute I 2003

16 FISCHER S ŠKODA J Speciaacutelniacute pedagogika Edukace a rozvoj osob se somatickyacutem psychickyacutem a

sociaacutelniacutem znevyacutehodněniacutem 2008 str 26

17 SLOWIacuteK J Speciaacutelniacute pedagogika 2007 str 51

18 PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 58

10

k jeho postiţeniacute nebo vadě Tvořiacute se zaacuteklad pro speciaacutelněpedagogickeacute metody (např

reedukace kompenzace atd)

241 Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky

Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky mŧţe byacutet rŧzneacute Zaacuteleţiacute na tom z jakeacuteho pohledu je

děleniacute zaměřeno Zde jsou uvedena některaacute moţnaacute děleniacute

1) Dle specifickeacuteho ciacutele

Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika maacute i sveacute specifickeacute ciacutele ve vztahu s diagnostikovanyacutem

jedincem

Zda konkreacutetniacute jedinec spadaacute do oblasti speciaacutelniacute pedagogiky

Zda je jedinec ohroţen vznikem handicapu

V jakeacute faacutezi znevyacutehodněniacute je jedinec

Přiacutečiny vzniku znevyacutehodněniacute

Naacuteslednaacute peacuteče o jedince

2) Dle druhu postiženiacute (19

)

Jestliţe je jiţ znaacutem druh postiţeniacute diagnostika se viacutece zaměřuje pouze na tuto danou oblast

Somatopedickaacute ndash zaměřeniacute na tělesnaacute postiţeniacute a zdravotniacute oslabeniacute

Psychopedickaacute ndash zaměřenaacute na mentaacutelniacute postiţeniacute

Surdopedickou ndash zaměřenaacute na sluchoveacute vady a postiţeniacute

Logopedickou ndash zaměřenaacute na vady a poruchy řeči a komunikace

Oftalmopedickou ndash zaměřenaacute na zrakoveacute poruchy a vady

Etopedickou ndash zaměřenaacute na poruchy chovaacuteniacute někteřiacute autoři do teacuteto skupiny řadiacute

i diagnostiku specifickyacutech vyacutevojovyacutech poruchu učeniacute

3) Dle vyacutevojoveacuteho stupně jedince

Kaţdeacute vyacutevojoveacute obdobiacute v ţivotě jedince maacute svaacute jednotlivaacute uacuteskaliacute a specifika kteraacute je třeba

při diagnostickeacutem procesu zohlednit Existujiacute vady ktereacute se projeviacute aţ na určiteacutem vyacutevojoveacutem

stupni (např specifickeacute vyacutevojoveacute poruchy učeniacute) (20

)

19

PIPEKOVAacute J 2006

11

Ranyacute věk ndash v tomto obdobiacute je nejdŧleţitějšiacute včasneacute podchyceniacute vady a zahaacutejeniacute

speciaacutelněpedagogickeacute peacuteče Včasnaacute peacuteče napomaacutehaacute k minimalizaci dŧsledkŧ vady

Předškolniacute věk ndash v tomto obdobiacute je staacutele ještě dŧleţiteacute včasneacute podchyceniacute vady

a zahaacutejeniacute peacuteče Na konci předškolniacuteho věku je nejčastějšiacute diagnostika školniacute zralosti

a připravenosti

Školniacute věk ndash na počaacutetku tohoto obdobiacute hraje dŧleţitou roli diagnostika školniacute zralosti

Školniacute obdobiacute je dlouhaacute doba Dalšiacute diagnostika mŧţe byacutet zaměřena např specifickeacute

vyacutevojoveacute poruchy učeniacute volbu povolaacuteniacute atd Pokud bylo v předchoziacutem obdobiacute zjištěno

postiţeniacute dalšiacute diagnostika se od něj odviacutejiacute dochaacuteziacute i k zhodnoceniacute předchoziacute peacuteče

Dŧleţitost ziacuteskaacutevajiacute zaacutejmy jedince Mohou se zde projevit i rozdiacutelnosti mezi moţnostmi

diacutetěte a poţadavky od jeho okoliacute (rodiny)

Dospělost ndash Pokud jde o postiţeniacute vychaacuteziacute z předchoziacutech obdobiacute nebo se jednaacute

o naacutesledek uacuterazu či nemoci Dŧleţitou roli hraje prognoacuteza zda bude nutneacute člověka

rekvalifikovat či ne Je vhodneacute pokud je moţnost aby dospělyacute člověk našel sociaacutelniacute a

pracovniacute uplatněniacute

Obdobiacute staacuteřiacute ndash Většinou se jednaacute o ziacuteskaneacute postiţeniacute Dŧleţiteacute je respektovat prostřediacute

rodiny Při činnostech s jedincem respektujeme dŧstojnost a potřebu klidu člověka

vzhledem k jeho staacuteřiacute Dochaacuteziacute k uacutebytku psychickyacutech i fyzickyacutech sil tiacutem se objevujiacute i noveacute

probleacutemy

4) Dle času provaacuteděniacute

Vstupniacute ndash při prvniacutem setkaacuteniacute s jedincem zjišťujeme na jakeacute uacuterovni jedinec je

Prŧběţnaacute ndash při praacuteci s jedincem poskytuje informace jak se jedinec vyviacutejiacute jak mu

pomaacutehaacute reedukace či jineacute zpŧsoby rehabilitace atd

Vyacutestupniacute ndash při opouštěniacute jedince ze zařiacutezeniacute nebo z peacuteče odborniacuteka Pokud jedinec

přechaacuteziacute do jineacuteho zařiacutezeniacute mŧţe diagnostickaacute zpraacuteva z vyacutestupniacuteho vyšetřeniacute byacutet pouţita

jako vstupniacute diagnostikou pro noveacute zařiacutezeniacute

5) Dle etiologie

Jednaacute se o přiacutečinu postiţeniacute (21

)

20

PIPEKOVAacute J 2006 21

PIPEKOVAacute J 2006

12

Kauzaacutelniacute ndash přiacutečina postiţeniacute je u jedince znaacutemaacute

Symptomatickou ndash přiacutečina neniacute znaacutemaacute diagnostika odkazuje pouze na přiacuteznaky

25 Oblasti pedagogickeacute diagnostiky

Diagnostikovat mŧţeme mnoho oblastiacute Jak bylo uvedeno je nejvhodnějšiacute pokud jsou oblasti

propojeny a vzaacutejemně se doplňujiacute Diacuteky tomuto přiacutestupu mŧţeme odhalit i maleacute nedostatky

ktereacute znesnadňujiacute nebo znemoţňujiacute dalšiacute pokroky ve vyacutevoji jedince

Jednotliveacute oblasti osobnosti pro diagnostiku jsou vybraacuteny podle toho ţe jsou chaacutepaacuteny jako

velmi dŧleţiteacute z pohledu speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky

Většinou platiacute ţe diagnostiku jednotlivyacutech oblastiacute mohou provaacutedět pouze vyškoleniacute

pracovniacuteci v daneacute oblasti Jednaacute se přiacutemo o studium v daneacutem oboru (většinou vysokoškolskeacute

studium např psychologie) anebo alespoň speciaacutelniacute školeniacute (orientačniacute logopedickeacute vyšetřeniacute

daacutele jen OLV)

V diagnostikovaacuteniacute přihliacuteţiacuteme k věku diacutetěte osobnostniacutem vlastnostem diacutetěte Pokud je diacutetěti

diagnostikovaacuteno nějakeacute postiţeniacute v dalšiacutech diagnostikaacutech je nutno toto zohlednit

bdquoDiagnostickaacute činnost by měla byacutet opakovatelnaacute a dlouhodobaacute abychom ziacuteskali opravdu

objektivniacute podklady pro stanoveniacute diagnoacutezy a prognoacutezy diacutetěteldquo22

Daacutele jsou uvaacuteděny některeacute oblasti ktereacute by měly byacutet v předškolniacutem věku alespoň orientačně

diagnostikovaacuteny Tyto oblasti jsou v tomto vyacutevojoveacutem obdobiacute k podstatneacute pro dalšiacute rozvoj

jedince

251 Diagnostika motorickyacutech schopnostiacute

bdquoMotorika představuje celkovou pohybovou schopnost člověka Souvisiacute s rozvojem řeči

myšleniacute a s lateralitouldquo23

Je moţno řiacuteci ţe vyacutevoj motoriky je zaacutekladem a pro dalšiacute oblasti vyacutevoje diacutetěte Pokud diacutetě

v některyacutech oblastech neprospiacutevaacute je vhodneacute sledovat zda jeho probleacutemy nevychaacuteziacute praacutevě

ze špatneacute motoriky

Motoriku je moţno dělit na tři zaacutekladniacute skupiny

Hrubaacute motorika ndash pohyby celeacuteho těla velkyacutech svalovyacutech skupin

22

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 71 23

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 64

13

Jemnaacute motorika ndash pohyby rukou malyacutech svalovyacutech skupin

Oromotorika ndash pohyby artikulačniacutech orgaacutenu Někdy je oromotorika začleněna do jemneacute

motoriky

Diagnostika motoriky představuje ve speciaacutelniacute pedagogice širokou oblast vzhledem

k vyacutevojoveacute uacuterovni jedince i dalšiacute moţnosti v jeho ţivotě (pracovniacute přiacutepravě) (24

)

Uacuteroveň motoriky je moţneacute zjistit pomociacute standardizovanyacutech motorickyacutech testŧ nebo

vyacutevojovyacutech norem motoriky pro jednotlivaacute věkovaacute obdobiacute

Motorika mŧţe byacutet hodnocena nejčastěji ze třiacute pohledŧ

Hlediska vyacutevoje ndash jestli vyacutevoj odpoviacutedaacute daneacute normě

Hledisko kvality ndash jak jsou pohyby přesneacute koordinace pohybŧ

Hledisko vyacutekonu ndash jak je jedinec vytrvalyacute rychlost pohybŧ

U hrubeacute motoriky jsou v diagnostice braacuteny kliacutečoveacute momenty ve vyacutevoji v obdobiacute raneacuteho

dětstviacute Jednaacute se napřiacuteklad o posazovaacuteniacute stoj bez obory lezeniacute samostatnaacute chŧze Tyto

informace ziacuteskaacutevaacute většinou pediatr od rodičŧ jiţ v prŧběhu vyacutevoje diacutetě při pravidelnyacutech

pediatrickyacutech prohliacutedkaacutech Daacutele je sledovaacuteno jak diacutetě zvlaacutedaacute chŧzi běh bez překaacuteţek

i překaacuteţkami chŧze v nerovneacutem tereacutenu atd

Jemnaacute motorika při sveacutem vyacutevoji vychaacuteziacute z rozvoje hrubeacute motoriky Pohyb ruky postupuje

od ramene k prstŧm Z tohoto vyacutevoje je vhodneacute aby se dětem daacutevali na kresleniacute a malovaacuteniacute

nejdřiacuteve velkeacute formaacutety papiacuterŧ (pokud moţno nejdřiacuteve na svislou plochu a poteacute teprve

na kolmou) a později je zmenšovat

Diagnostika jemneacute motoriky je zjišťovaacutena hlavně podle manuaacutelniacute zručnosti Jednaacute se

o sledovaacuteniacute koordinace pohybŧ (obleacutekaacuteniacute jiacutedlo provleacutekaacuteniacute atd) rychlosti a přesnosti

pohybŧ horniacutech končetin dlaniacute a prstŧ Tato diagnostika se daacute pouţiacutet i na zjišťovaacuteniacute laterality

(uvedeno daacutele) Při sledovaacuteniacute jemneacute motoriky by měl byacutet kladen i dŧraz na spraacutevneacute drţeniacute

psaciacuteho naacutečiniacute Spraacutevnyacute uacutechop tuţky je dobreacute u diacutetěte podporovat hned od počaacutetku kdy diacutetě

začne braacutet do ruky psaniacute naacutečiniacute (25

)

bdquoU dětiacute raneacuteho a předškolniacuteho věku využiacutevaacuteme různeacute sklaacutedačky kostky puzzle kdy

hodnotiacuteme nejen co diacutetě dovede zkonstruovat ale i způsob provedeniacute souhyby spolupraacuteci

24

PIPEKOVAacute J 2006 25

PIPEKOVAacute J 2006

14

obou rukou všiacutemaacuteme si spraacutevnosti uacutechopů přesnost v konstrukci v ciacuteleniacute což se projevuje

takeacute při navleacutekaacuteniacute drobnyacutech tvarů na bužiacuterku či tkanici a je mimo jineacute i ukazatelem kvality

koordinace oko ndash rukaldquo26

Oromotorika je dŧleţitaacute k dobreacute vyacuteslovnosti diacutetěte později k spraacutevneacutemu naacutecviku čteniacute i psaniacute

Zaměřujeme se hlavně na pohyblivost rtŧ a jazyka K diagnostice i samotneacutemu procvičovaacuteniacute

v teacuteto oblasti pouţiacutevaacuteme některaacute oromotorickaacute cvičeniacute např vyplazovaacuteniacute jazyka olizovaacuteniacute

rtŧ nafukovaacuteniacute tvaacuteřiacute foukaacuteniacute do peřiacutečka atd

252 Diagnostika rozumovyacutech schopnostiacute

Oblast je znaacutemaacute hlavně pod inteligenčniacutemi testy Struktura testŧ mŧţe byacutet velmi rŧznaacute

Nejčastěji se děliacute na subtesty jsou zjišťovaacuteny celkoveacute verbaacutelniacute a naacutezoroveacute rozumoveacute

schopnosti jedince V diagnostice se zaměřiacuteme na uacuteroveň myšlenkovyacutech operaciacute (analyacuteza

synteacuteza a analyticko-syntetickaacute činnost) ktereacute jsou součaacutestiacute diagnostikovaacuteniacute školniacute zralosti

V předškolniacutem zařiacutezeniacute mohou byacutet dělaacuteny orientačniacute testy rozumovyacutech schopnostiacute k daneacutemu

věku jedince

Rozumoveacute schopnosti by měly byacutet testovaacuteny jako celek a poteacute budou specifikovaacuteny

na podoblasti (jiţ v kompetenci odborneacuteho pracoviště) V procesu diagnostikovaacuteniacute

rozumovyacutech schopnostiacute je nutneacute braacutet v uacutevahu věk diagnostikovaneacuteho jedince některeacute

myšlenkoveacute operace jsou vyacutevojově podmiacuteněneacute

Zaacutekladniacutem pravidlem je postupovat od nejjednoduššiacutech činnostiacute ke sloţitějšiacutem Před začaacutetkem

uacutekolu je nutno se přesvědčit zda diacutetě (jedinec) danyacute uacutekol pochopilo Pokud diacutetě nepochopiacute

zadaacuteniacute mŧţe se staacutet ţe dojde k chybneacute diagnostice (27

)

Součaacutest inteligenčniacutech testŧ tvořiacute takeacute vyacutekonoveacute zkoušky ktereacute jsou formou nonverbaacutelniacuteho

charakteru (tedy na neverbaacutelniacute neřečoveacute schopnosti) Ciacutelem zkoušek je zjištěniacute uacuterovně

postřehu logiky Pokud se objeviacute nedostatky měl by se jim psycholog (speciaacutelniacute pedagog)

viacutece věnovat

Při diagnostikovaacuteniacute rozumovyacutech schopnostiacute je nutno vědět zda diagnostikovanyacute jedinec

nemaacute skryteacute smysloveacute vady (hlavně sluchoveacute a zrakoveacute) ktereacute svyacutemi projevy připomiacutenajiacute

sniacuteţeneacute rozumoveacute schopnosti Všiacutemaacuteme si zda diacutetě dokaacuteţe ziacuteskaneacute poznatky pouţiacutet v praxi

Uacuteroveň rozumovyacutech schopnostiacute mŧţe byacutet ovlivněna

26

PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a využitiacute v praxi 1997 str 45 27

PIPEKOVAacute J 2006

15

Vnitřniacutemi činiteli (osobnost jedince motivace k činnosti aktuaacutelniacute tělesnyacute i psychickyacute

stav jedince psychickeacute procesy atd) Tyto činitele nelze přiacuteliš ovlivnit

Vnějšiacutemi činiteli (obsah poznatkŧ osobnost učitele a jeho pŧsobeniacute na jedince klima

zařiacutezeniacute a skupiny ve ktereacute jedinec je přiacutestup rodiny atd) Tyto činitele lze ovlivnit

253 Diagnostika mluvniacutech schopnostiacute

Tato oblast diagnostiky je v těsneacutem spojeniacute s oromotorikou

Komunikace pomociacute verbaacutelniacute (mluveneacute) řeči je v našiacute společnosti teacuteměř zaacutekladniacute Pro děti

předškolniacuteho věku je verbaacutelniacute komunikace nejčastějšiacutem zpŧsobem dorozumiacutevaacuteniacute

Zaacutekladem pro diagnostiku je navaacutezaacuteniacute kontaktu s diagnostikovanyacutem jedincem a ziacuteskaacuteniacute jeho

dŧvěry V předškolniacutem věku je proto vhodneacute provaacutedět diagnostiku při hře s diacutetětem

a v prostřediacute ktereacute je mu znaacutemeacute a diacutetě se v něm ciacutetiacute bezpečně (28

)

Od slovniacutech projevŧ se velmi často odvozuje i celkovyacute stav a vyacutevoj jedince (rozumovaacute oblast

vniacutemaacuteniacute paměť představivost atd) Při diagnostice je nutno vychaacutezet z věku diacutetěte Vyacutevoj

hlaacutesek se postupnyacute a ukončuje se kolem 6 ndash 7 roku (někdy je uvaacuteděna hranice aţ 8 let) Jako

vyacutevoj hlaacutesek tak i rozvoj slovniacute zaacutesoby je postupnyacute Učitelky v MŠ mohou za určityacutech

podmiacutenek (podle stupně dosaţeneacuteho vzdělaacuteniacute) provaacutedět OLV

Mluvniacute projev je moţno rozdělit na formaacutelniacute a obsahovou straacutenku řeči

bdquoFormaacutelniacute straacutenka řeči se tyacutekaacute vnějšiacutech projevů individuaacutelniacutech charakteristik jako vyacuteslovnost

artikulačniacute obratnost plynulost tempo řeči fonace atdldquo29

bdquoObsahovaacute straacutenka je tvořena schopnostiacute formulovat vlastniacute myšlenky což je podmiacuteněno

rozsahem slovniacute zaacutesoby uacuterovniacute osvojeniacute pravidel gramatiky syntaxiacute apodldquo30

Do kaţdodenniacutech činnostiacute s dětmi by měly byacutet zařazovaacuteny logopedickeacute chvilky přizpŧsobeneacute

věku dětiacute Jsou zaměřeny na spraacutevnyacute naacutecvik dyacutechaacuteniacute oromotorickaacute cvičeniacute Tyto chvilky jsou

i prevenciacute před některyacutemi poruchami řeči

254 Diagnostika laterality

bdquoLateralita je důsledkem dominance jedneacute z mozkovyacutech hemisfeacuter V praktickeacutem životě se

projevuje jako převaha nebo upřednostňovaacuteniacute některeacuteho z paacuterovyacutech orgaacutenů (např ruka

noha oko ucho)ldquo31

28

PIPEKOVAacute J 2006 29

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 72 30

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 72

16

Diagnostika laterality ziacuteskaacutevaacute dŧleţitost v době naacutestupu diacutetěte do školy Při naacutestupu diacutetěte

do prvniacute třiacutedy by měla byacutet lateralita ruky vyhraněnaacute (32

) Tiacutem je ulehčen naacutecvik psaniacute Oblast

laterality je uacutezce spojena s motorikou a to hlavně s oblastiacute jemneacute motoriky

Pojem lateralita znamenaacute preferenci či dominantu jedneacute poloviny Je velmi uacutezce spojena

s dominantou jedneacute z mozkovyacutech hemisfeacuter Projevuje u člověka ale i některyacutech ţivočichŧ

(nesouměrnost se u nich projevuje jednak ve stavbě těla jednak i v uţiacutevaacuteniacute jednoho

z paacuterovyacutech orgaacutenŧ) Je proto dŧleţiteacute aby byla respektovaacutena lateralita jedince Dnes je jiţ

dokaacutezaacuteno ţe přeučovaacuteniacute levorukyacutech jedincŧ na pravorukeacute je nevhodneacute a vede pouze k dalšiacutem

probleacutemŧm (např neurotickeacute obtiacuteţe koktavost neklid atd)

Nejčastěji je diagnostika laterality provaacuteděna pozorovaacuteniacutem diacutetěte v rŧznyacutech situaciacutech (haacutezeniacute

stavěniacute věţe z kostek kresleniacute navleacutekaacuteniacute koraacutelkŧ natahovaacuteniacute se po předmětech otaacutečeniacute

za zvukem atd) Lateralitu je moţneacute diagnostikovat i podle nejrŧznějšiacutech zkoušek

Nejznaacutemějšiacute je diagnostickyacute test od Z Matějčka a Z Ţlaba Tuto zkoušku mŧţe provaacutedět

i nevyškolenyacute specialista (leacutekař učitel pracovniacutek s diacutetětem rodič atd) ale musiacute si nejdřiacuteve

dŧkladně nastudovat prŧběh celeacute zkoušky Vyacutesledek je pouze orientačniacute (33

)

K vyhraněniacute laterality dochaacuteziacute u dětiacute přibliţně ve 4ndashteacutem roce ţivota ale staacutevaacute se ţe

vyhraněnost se ustaacuteliacute aţ později Většinou byacutevaacute lateralita vyhraněnaacute dřiacuteve u děvčat Pokud se

u diacutetěte zjistiacute nevyhraněnaacute lateralita při naacutestupu do školy většinou se doporučuje naacutecvik

psaniacute pravou rukou (34

)

255 Diagnostika zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute

Diacutetě se rodiacute s vyvinutyacutem zrakovyacutem orgaacutenem (neniacute-li zrakovyacute orgaacuten poškozen v prenataacutelniacutem

obdobiacute) Po narozeniacute dochaacuteziacute pouze ke zlepšeniacute ostrosti zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute (u zdraveacuteho

orgaacutenu) Zrakem přijiacutemaacute jedinec aţ 80 podnětŧ ze sveacuteho okoliacute

Pokud jedinec trpiacute i lehkou zrakovou vadou kteraacute neniacute včas odhalena a diagnostikovaacutena

mŧţe zaostaacutevat v rozumoveacutem motorickeacutem i řečoveacutem rozvoji Mŧţe byacutet špatně

diagnostikovaacuten opoţděnyacute vyacutevoj mentaacutelniacute retardace nebo jinaacute postiţeniacute Z tohoto dŧvodu je

dobreacute sledovat jestli zrakovyacute vyacutevoj postupuje podle vyacutevojovyacutech norem

31

PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a jejiacute využitiacute v praxi speciaacutelniacute

pedagogiky 1 vyd 1997 str 49 32

PIPEKOVAacute J 33

KŘIŠŤANOVAacute L 1995 34

PŘINOSILOVAacute D 1997

17

Je vhodneacute aby zrakoveacute vniacutemaacuteniacute bylo dobře rozvinuto před zahaacutejeniacutem školniacute dochaacutezky diacutetěte

bude mu ulehčena vyacuteuka Rozvoj je daacuten celkovyacutem vyacutevojem jedince Daacutele mŧţe byacutet

podněcovaacuteno pomociacute nejrŧznějšiacutech her cvičeniacute a uacutekolŧ

Je zjišťovaacuteno zda diacutetě rozeznaacute dva stejneacute tvary mezi ostatniacutemi sklaacutedaacuteniacute rozdělenyacutech obraacutezkŧ

(u staršiacutech dětiacute puzzle odpoviacutedajiacuteciacute jejich věku) vklaacutedaacuteniacute tvarŧ do přiacuteslušnyacutech otvorŧ

dokreslovaacuteniacute obraacutezkŧ vyhledaacuteniacute obraacutezku v překryacutevanyacutech atd

Zrakoveacute vniacutemaacuteniacute podporuje i rozvoj řeči Zrakem diacutetě pozoruje mluvidla jinyacutech osob a učiacute se

tak naacutepodobou

Orientačniacute zkouška zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute mŧţe byacutet provedena i učitelkou v MŠ Vyacutesledek

poskytuje informaci o uacuterovni zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute přiacutepadně mŧţe poukaacutezat na odchylky

od normy

256 Diagnostika sluchoveacuteho vniacutemaacuteniacute

bdquoSluchoveacute vniacutemaacuteniacute je schopnost přijiacutemat rozlišovat a interpretovat zvuky různeacute kvality

(řečoveacute i neřečoveacute)ldquo35

Sluch je dŧleţityacute pro vyvaacuteřeniacute řeči a jejiacute stavby Pokud se diacutetě narodiacute s poškozenyacutem sluchem

(zaacuteleţiacute na stupni poškozeniacute) anebo ztratiacute-li sluch před ukončeniacutem vyacutevoje řeči (vyacutevoj řeči je

ukončovaacuten kolem 8 roku ţivota) je diacutetě většinou neslyšiacuteciacute a řeč se u něj vyviacutejiacute velmi maacutelo či

vŧbec (36

)

Diacutetě mŧţe trpět pouze nedoslyacutechavostiacute kteraacute nemusiacute byacutet dlouho objevena Diacutetě reaguje

na silneacute zvukoveacute podněty Diacutetě nepoznaacute ţe slyšiacute špatně Děti s nedoslyacutechavostiacute se projevujiacute

ve společnosti jako pomaleacute neposlušneacute (nereagujiacute na ticheacute podněty) a mohou byacutet někdy

chybně označeni za mentaacutelně postiţeneacute (37

)

Dnešniacute mediciacutena a leacutekařskeacute přiacutestroje zvlaacutedajiacute diagnostiku sluchu i u malyacutech dětiacute bez jejich

spolupraacutece Dřiacuteve byla u všech vyšetřeniacute nutnaacute spolupraacutece diacutetěte proto diagnostika byla

moţnaacute nejdřiacuteve kolem 3 roku ţivota diacutetěte

Sluchoveacute vniacutemaacuteniacute je zjišťovaacuteno podle nejrŧznějšiacutech cvičeniacute Diacutetěti se daacutevajiacute rozeznaacutevat

předměty podle zvuku kteryacute vydaacutevajiacute (začiacutenaacuteme od zvukŧ znaacutemyacutech a dobře rozeznatelnyacutech)

rozlišeniacute toacutenŧ piacutesniacute atd

35

ZELINKOVAacute O Pedagogickaacute diagnostika individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program str 76 36

PŘINOSILOVAacute D 1997 37

PŘINOSILOVAacute D 1997

18

Diagnostika je dŧleţitaacute pro odhaleniacute sluchovyacutech vad ale mŧţe naacutem pomoci i při vadě řeči

kde neznaacuteme přiacutečinu

Orientačniacute zkouška sluchu se provaacutediacute šeptanou i hlasitou řečiacute Jejiacutem ciacutelem je odhalit jestli

diacutetě maacute zdraviacute sluch Při provaacuteděniacute zkoušky maacute byacutet diacutetě zdraveacute bez ryacutemy a podobnyacutech

onemocněniacute ktereacute mohou vyacutesledky zkoušky ovlivnit(38

)

Dŧleţitou součaacutestiacute ve sluchoveacutem vniacutemaacuteniacute je fonematickyacute sluch Jednaacute se o sluchoveacute

rozlišovaacuteniacute rytmizaci vyacuteslovnosti Fonematickyacutech sluchem diacutetě rozlišuje diferenciace hlaacutesek

Vyacutevoj fonematickeacuteho sluchu je postupnyacute měl by byacutet ukončen před vstupem do povinneacute

školniacute dochaacutezky je jedniacutem z předpokladŧ na vyacuteuku čteniacute a psaniacute Fonematickyacute sluch

umoţňuje diacutetěti rozlišit stejnaacute slova (pes ndash pes) rozlišeniacute pouze jednou hlaacuteskou (ves ndash les)

rozlišeniacute deacutelky (dal ndash daacutel) tvrdeacute a měkkeacute souhlaacutesky (dyacuteka ndash diacuteky) ostreacute a tupeacute sykavky (miacutesa

ndash miacuteša) apod

38

TOMICKAacute V 2006

19

III METODY DIAGNOSTIKY

Metody diagnostiky jsou určiteacute zpŧsoby a postupy ktereacute vedou k ciacuteli tedy k diagnoacuteze

31 Poţadavky na diagnostickeacute metody

Vyacuteběr metody by měl odpoviacutedat věku diacutetěte přiacutepadně pokud existujiacute předchoziacute vyacutesledky

nebo podezřeniacute na postiţeniacute metoda by měla vychaacutezet ze zjištěnyacutech moţnostiacute diacutetěte

Na zahaacutejeniacute voliacuteme takoveacute metody při kteryacutech se diacutetě uvolniacute odstraniacute se stres a strach kteryacute

se mŧţe kvŧli nečekaneacute situaci či prostřediacute objevit Pokud jsou metody dobře zvoleneacute je

moţneacute ziacuteskat u diacutetěte dŧvěru a ochotu spolupracovat

bdquoNějakeacute jednoznačneacute pravidlo však stanovit nemůžeme V uacutevahu je nutneacute braacutet časovou

naacuteročnost jednotlivyacutech metod (jen vyacutejimečně nejsme časově omezeni) jejich bdquovyacutetěžnostldquo

(velmi vysokou majiacute např testy inteligence) chovaacuteniacute diacutetěte (klid ndash neklid) vnějšiacute okolnosti

jako je např prostor vyšetřovny možnost zaměstnat současně viacutece dětiacute uvolnit se pro dotaz

rodičů nebo pro rozhovor s nimi apod Mnohdy je uacutečelneacute kromě praacutece individuaacutelniacutem přiacutemeacutem

kontaktu vidět diacutetě i při samostatneacute praacuteci ve dvojici nebo i ve většiacute skupinceldquo39

Na proces diagnostikovaacuteniacute je ale vhodneacute nechat si dostatek času

Pouţiteacute metody musiacute splňovat určitě poţadavky ktereacute dělajiacute metody objektivniacute a pouţitelneacute

pro vyacutezkum a diagnostiku Tyto poţadavky naacutem daacutevajiacute jistotu ţe pouţiteacute metody umoţňujiacute

konfrontaci vyacutesledkŧ v porovnaacuteniacute se skupinou věkovou normou či dalšiacutemi předem

stanovenyacutemi kriteacuterii

Objektivnost

bdquoObjektivnost rozumiacuteme věcneacute nezaujateacute posouzeniacute činnostiacute nebo vyacutekonůldquo40

Nejčastěji byacutevaacute zajišťovaacutena testy ktereacute jsou vţdy vyhodnocovaacuteny stejnyacutem zpŧsobem a podle

určityacutech naacutevodŧ ktereacute nelze měnit Jednaacute se o standardniacute testy

Testy jsou provaacuteděny vţdy stejnyacutem přesně danyacutem zpŧsobem to od jejich zadaacuteniacute přes prŧběh

k vyhodnoceniacute a interpretaci Při opakovaneacutem prŧběhu by mělo byacutet dosaţeno stejnyacutech

vyacutesledkŧ bez ohledu na osobu kteraacute test zadaacutevala a vyhodnotila (41

)

Dŧleţiteacute je zda jsou otaacutezky dobře formulovaacuteny a jedinec jim porozuměl

39

MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute str 89-91 40

MERTIN V GILERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 77 41

SVOBODA M (ed) 2001

20

Validita

bdquoHistoricky nejobvyklejšiacute definice validniacuteho měřeniacute je že naacutestroj měřiacute to o čem prohlašuje

že měřiacuteldquo42

Validita označuje platnost metody a jejich vyacutesledkŧ Jednaacute se o skutečnost zda metody

hodnotiacute opravdu to co hodnotit maacute a chce (43

)

Metoda je volena podle moţnostiacute jedince Jestliţe maacute jedinec nějakeacute postiţeniacute metodu je

nutno přizpŧsobit jeho postiţeniacute tak aby mohl danyacute uacutekol splnit dle svyacutech moţnostiacute (např

u jedince se slabozrakostiacute je nutno vytvořit takoveacute podmiacutenky aby pomŧcky k metodě či

pracovniacute listy k testu mohl vidět)

Většina metod hodnotiacute jako primaacuterniacute jednu oblast mohou však ukaacutezat i dalšiacute vyacutesledky ktereacute

nepatřiacute k primaacuterniacutemu vyacutesledku a pouze naacutes mohou nasměrovat k dalšiacutemu šetřeniacute

Reliabilita

Jednaacute se o přesnost a spolehlivost metody Tedy jestli vyacutesledek z daneacute metody neniacute jen

naacutehodnyacute či zkreslenyacute jev a nevznikl nějakyacutem nedostatkem v měřeniacute (44

)

Stejneacuteho vyacutesledku by mělo byacutet dosaţeno i s odstupem času Vyacutesledky by měly byacutet zobecněny

i v čase Při opakovaacuteniacute by mělo dochaacutezet k podobnyacutem vyacutesledkŧm (i v rozmeziacute několika dniacute)

Mělo by byacutet zjištěno zda metoda nemŧţe byacutet ovlivněna aktuaacutelniacutem stavem jedince (hlavně

jeho uacutenavou nebo psychickyacutem stavem) nebo dřiacuteve ziacuteskanyacutemi zkušenostmi (45

)

32 Pozorovaacuteniacute

Pozorovaacuteniacute patřiacute mezi zaacutekladniacute diagnostickeacute metody Jednaacute se o velmi naacuteročnou metodu

V předškolniacutem věku je pouţiacutevaacutena pouze extrospekce (pozorovaacuteniacute druhyacutech lidiacute) tedy

v předškolniacutem věku pozorovaacuteniacute diacutetěte dospělyacutem (introspekci sebepozorovaacuteniacute diacutetě samo

z vyacutevojoveacuteho hlediska ještě nedokaacuteţe)

Metoda pozorovaacuteniacute je braacutena jako nejpřirozenějšiacute metoda kterou je moţneacute pouţiacutet teacuteměř

v kaţdeacute situaci bez potřebneacute přiacutepravy pomŧcek

bdquoPozorovanie znamenaacute sledovanie činnosti žiaka a jej vyhodnotenieldquo46

42

MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 41 43

PIPEKOVAacute J 2006 44

MERTIN V 1995 45

SVOBODA M (ed) 2001 46

KOLLAacuteRIKOVAacute Z Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika 2001 str 248

21

Od prvniacuteho dne v předškolniacutem zařiacutezeniacute byacutevaacute diacutetě pozorovaacuteno V teacuteto rovině se jednaacute většinou

o pozorovaacuteniacute nesystematickeacute bez konkreacutetniacuteho ciacutele Pozorovatel (nejčastěji učitelka MŠ) by se

při prvniacutech setkaacuteniacute s diacutetětem mělměla soustředit na celkoveacute projevy diacutetěte

(47

)Nesystematickeacute (nestrukturovaneacute) pozorovaacuteniacute by mělo byacutet provaacuteděno tak ţe pozorovatel

zapisuje co nejviacutece jevŧ V přiacutepadě ţe jsou zaregistrovaacuteny nějakeacute nedostatky či naacutepadnosti je

vhodneacute začiacutet pozorovat systematicky Nestrukturovaneacute pozorovaacuteniacute tedy nepřipraveneacute

globaacutelně zaměřeneacute bychom měli pouţiacutet spiacuteše jako doplňkovou metodu k jinyacutem

Pozorovaacuteniacute mŧţe byacutet strukturovaneacute (systematickeacute) tedy předem připraveneacute kategorie

sledovaacuteniacute a jejich zaznamenaacutevaacuteniacute Zde se jiţ soustřediacuteme na jednu pozorovanou oblast

Aby pozorovaacuteniacute splňovalo poţadavky ktereacute jsou uvedeny vyacuteše je nutno aby pozorovaacuteniacute

bylo opakovaneacute promyšleneacute stanovenyacute ciacutel tedy zaměřeneacute pouze na některou oblast

bdquoProbleacutemem pozorovaacuteniacute je z velkeacute množiny projevů vyčlenit (vyabstrahovat) to co je

podstatneacute z hlediska ciacutele pozorovaacuteniacute a to co je pozorovaacuteno označit spraacutevnou

terminologiiacuteldquo48

Zaacutekladem dobreacuteho a kvalitniacuteho pozorovaacuteniacute je stanoveniacute ciacutele Nesmiacute byacutet opomenuta přiacuteprava

pozorovaacuteniacute Zaacuteleţiacute na pozorovateli jakyacute zpŧsob zaznamenaacutevaacuteniacute pozorovaneacuteho zvoliacute

Je vhodneacute při pozorovaacuteniacute diacutetěte v pedagogickeacute situaci nebyacutet organizaacutetorem teacuteto činnosti ale

pŧsobit v niacute pouze jako pozorovatel tiacutem se zmenšuje moţnost uniknutiacute dŧleţityacutech momentŧ

Pokud je to moţneacute celou situaci zaznamenaacutevaacuteme (videozaacuteznam u dětiacute musiacute souhlasit

zaacutekonnyacute zaacutestupce diacutetěte) K tomuto zaacuteznamu je moţno se vracet a plně se soustředit pouze

na jeden prvek (komunikačniacute projevy motorickeacute schopnosti atd)

V přiacutepadě ţe chceme zvyacutešit reliabilitu pozorovaacuteniacute vhodneacute je poţaacutedat jinou učitelku (nebo

osobu) o spolupraacuteci a souběţnost pozorovaacuteniacute předem domluveneacuteho projevu Po ukončeniacute

pozorovaacuteniacute vyacutesledky prokonzultovat porovnat Nebo se kaţdyacute pozorovatel mŧţe zaměřit

na předem určenou oblast Pozorovaacuteniacute mŧţe byacutet provaacuteděno i skrytě v předškolniacutem zařiacutezeniacute

nejsou většinou pro tento zpŧsob pozorovaacuteniacute vytvořeneacute vhodneacute podmiacutenky Skryteacute pozorovaacuteniacute

je většinou provaacuteděno ve specializovanyacutech zařiacutezeniacutech jde o zjištěniacute chovaacuteniacute diacutetěte

v nejrŧznějšiacutech situaciacutech)

47

MERTIN V 1995 48

NAKONEČNYacute M Zaacuteklady psychologie 1998 str 103

22

33 Rozhovor

Metoda patřiacute k naacuteročnyacutem je nutneacute se na ni připravit Je vhodneacute vědět na co jakyacutem zpŧsobem

kdy jak ziacuteskaneacute informace zaznamenaacutevat a zpracovaacutevat

U dětiacute předškolniacuteho věku neniacute vhodneacute braacutet rozhovor jako zaacutekladniacute metodu diagnostiky

Kladeneacute otaacutezky se musiacute přiměřit věku a z dŧvodu niacutezkyacutech zkušenostiacute a vědomostiacute nemusiacute byacutet

odpovědi diacutetěte adekvaacutetniacute Pokud je zvolena metoda rozhovoru s diacutetětem je vhodnějšiacute

i přiacutetomnost zaacutekonneacuteho zaacutestupce kteryacute naacutem mŧţe poskytnout dŧleţiteacute či doplňujiacuteciacute uacutedaje

(49

)

bdquoRozhovorem ziacuteskaacutevaacuteme informace o naacutezorech postojiacutech přaacuteniacute a obavaacutech informace

o vnitřniacutem světě diacutetěteldquo50

Prŧběh rozhovoru mŧţe byacutet zaznamenaacutevaacuten pomociacute nahraacutevaciacuteho zařiacutezeniacute nebo

videozaacuteznamem (pouze se svoleniacutem dotazovaneacuteho či jeho zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ)

Rozhovor mŧţe byacutet rozdělen na strukturovanyacute kde jsou předem připraveneacute otaacutezky na ktereacute

jedinec odpoviacutedaacute Druhou moţnostiacute je nestrukturovanyacute (volnyacute) rozhovor kde nejsou

připraveneacute otaacutezky Tato moţnost je pro tazatele naacuteročnějšiacute aby udrţel teacutema rozhovoru k daneacute

problematice

U rozhovoru s rodiči diacutetěte je dŧleţiteacute aby obě strany chtěly diacutetěti pomoci v jeho probleacutemech

a zaacuteroveň se plně respektovaly Je dŧleţiteacute aby byl ponechaacuten dostatek času a klidneacute prostřediacute

proto je vhodneacute si předem termiacuten a čas rozhovoru domluvit

bdquoRozhovor s rodiči sloužiacute zejmeacutena k tomu aby si učitel rozšiacuteřil poznatky ktereacute maacute o diacutetěti

rodině způsobu života o naacutezorech na vzdělaacuteniacute hellip aby se leacutepe orientoval ve skutečnostech

ktereacute maacute k dispozici ve školeldquo51

Rozhovor s diacutetětem předškolniacuteho věku je vyuţiacutevaacuten v přiacutepadě ţe u diacutetěte jsou zjišťovaacuteny

určiteacute vědomosti nebo řečoveacute schopnosti Diacutetě je taacutezaacuteno na zaacutekladniacute informace ze sveacuteho okoliacute

a vědomosti odpoviacutedajiacuteciacute jeho věku Řiacutezenyacute rozhovor s diacutetětem předškolniacuteho věku byacutevaacute

provaacuteděn při zjišťovaacuteniacute školniacute zralosti Poklaacutedaneacute otaacutezky by měly byacutet uzpŧsobeneacute věku diacutetěte

Kromě odpovědiacute by měly byacutet sledovaacuteny i neverbaacutelniacute projevy dotazovaneacuteho ktereacute často

ukazujiacute jak se dotazovanyacute ciacutetiacute zda mu jsou kladeneacute otaacutezky přiacutejemneacute a dalšiacute vlastnosti jedince

(52

)

49

MERTIN V 2003 50

TRPIŠOVSKAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1997 str 8 51

MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 33

23

34 Dotazniacutek

bdquoJe to spocircsob piacutesemneacuteho kladenia otaacutezok a ziacuteskavanie piacutesomnyacutech odpovediacuteldquo53

Dotazniacutek v piacutesemneacute podobě je pro děti v předškolniacutem věku nepouţitelnyacute jelikoţ neumiacute čiacutest

ani psaacutet a neporozumiacute poloţenyacutem otaacutezkaacutem Metoda je pouţiacutevaacutena pro zaacutekonneacute zaacutestupce

diacutetěte(54

)

S dotazniacutekem se rodiče často setkaacutevajiacute před naacutestupem do předškolniacuteho zařiacutezeniacute (MŠ)

Zařiacutezeniacute tiacutem ziacuteskaacutevaacute zaacutekladniacute uacutedaje o diacutetěti a jeho stavu (zdravotniacute stav individuaacutelniacute

zvlaacuteštnosti obliacutebeneacute činnosti atd) přiacutepadně rodině diacutetěte Tyto informace jsou dŧleţiteacute

pro učitelky zařiacutezeniacute zlepšujiacute přiacutepravu programu a přiacutestup k diacutetěti Z tohoto dŧvodu je

dŧleţiteacute aby zde byly uvedeny pravdiveacute informace

MŠ mŧţe rodičŧm předklaacutedat takeacute prŧběţnyacute dotazniacutek Ten mŧţe byacutet zaměřen jak na chod

předškolniacuteho zařiacutezeniacute i hodnoceniacute jejich diacutetěte z pohledu rodiče Hodnoceniacute rodičŧ je

zajiacutemaveacute při porovnaacuteniacute hodnoceniacute od učitelek ze zařiacutezeniacute Porovnaacuteniacutem je moţneacute objevit co je

pro rodiče diacutetěte dŧleţiteacute Zaacuteroveň mŧţe byacutet hodnoceno předškolniacute zařiacutezeniacute z pohledu rodičŧ

Učitelkaacutem je tak daacutena zpětnaacute vazba k jejich činnosti od rodičŧ

Dotazniacutek mŧţe takeacute sloţit jako součaacutest doporučeniacute pro odborneacute vyšetřeniacute diacutetěte

na specializovaneacutem pracovišti K předaacuteniacute dotazniacuteku do zařiacutezeniacute musiacute byacutet daacuten souhlas

zaacutekonneacuteho zaacutestupce diacutetěte

Neexistuje univerzaacutelniacute dotazniacutek Při jeho sestavovaacuteniacute vychaacuteziacuteme z věku diacutetěte i oblasti

probleacutemŧ ktereacute chceme zjistit Z tohoto dŧvodu majiacute i rŧznaacute zařiacutezeniacute sveacute dotazniacuteky ktereacute

předklaacutedajiacute svyacutem klientŧm k vyplněniacute Zde je nutneacute předejiacutet zkresleniacute informaciacute o diacutetěti ktereacute

jsou znaacutemy z dotazniacuteku Pokud se jednaacute o probleacutemoveacute diacutetě mŧţe byacutet jiţ vyplňovaacuteniacute

dotazniacuteku zkresleno postojem k diacutetěti (hlavně u dětiacute s poruchami chovaacuteniacute)

bdquoDotazniacutek je využiacutevaacuten jednak jako žaacutedost o prvniacute vyšetřeniacute jednak v přiacutepadě kontrolniacuteho

vyšetřeniacuteldquo55

Dotazniacutekovaacute šetřeniacute byacutevajiacute v předškolniacutem věku spiacuteše jako doplňkovaacute metoda pro rodiče

52

SVOBODA 2001 53

KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Předškolniacute a elementaacuterka pedagogika

2001 str 250 54

MERTIN V 2003 55

MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 39

24

35 Anamneacuteza

bdquoAnamneacutezou (anamneacutesis ndash rozpomiacutenaacuteniacute) rozumiacuteme zjišťovaacuteniacute uacutedajů z minulosti jedince ktereacute

majiacute vyacuteznamnyacute vztah k poznaacuteniacute osobnosti Jejiacutem ciacutelem je ziacuteskaacuteniacute a kategorizace relevantniacutech

uacutedajů z minulosti ktereacute pomaacutehajiacute vysvětlit současnyacute stavldquo56

Anamneacuteza by měla byacutet zaměřena na celou osobnost jedince Zpŧsob jakyacutem je anamneacuteza

zjišťovaacutena mŧţe byacutet rŧznyacute (dotazniacutek rozhovor předtištěneacute scheacutema atd) Je na uvaacuteţeniacute

pracovniacuteka jakaacute forma mu vyhovuje (57

)

Z anamneacutezy je moţno vyčiacutest tvrdaacute data ndash dajiacute se změřit ověřit (datum narozeniacute věk věk

rodičŧ bydliště atd) ale i měkkaacute data ndash nedajiacute se změřit či jinak ověřit (proţiacutevaacuteniacute jedince

zaacuteliby traacuteveniacute volneacuteho času postoj k rodině atd)

U dětiacute předškolniacuteho věku je anamneacuteza sestavovaacutena většinou podle informaciacute ziacuteskanyacutech

od rodičŧ Diacutetě v tomto věku nedokaacuteţe přiacuteliš mluvit o sveacutem dosavadniacutem ţivotě Je vhodnějšiacute

pokud pracovniacutek tvořiacuteciacute anamneacutezu je pro rodiče znaacutemaacute osoba ke ktereacute majiacute dŧvěru (pediatr

diacutetěte učitelka v MŠ)

Anamneacuteza se děliacute podle oblastiacute na rŧzneacute druhy Nejčastěji na naacutesledujiacuteciacute dva typy anamneacutezy

(58

)

Rodinnaacute anamneacuteza (RA) ndash uacutedaje o rodině vyšetřovaneacuteho jedince (prarodiče rodiče

sourozenci či dalšiacute přiacutebuzneacute osoby bytoveacute podmiacutenky atd)

Osobniacute anamneacuteza (OA) ndash zaměřuje se na osobnost jedince a jeho dosavadniacute vyacutevoj

Měla by byacutet provaacuteděna od prenataacutelniacuteho obdobiacute do současneacuteho stavu Zjišťovaneacute

informace se tyacutekajiacute všech oblastiacute ţivota jedince

Anamneacuteza je většinou provaacuteděna jako zaacutekladniacute a prvniacute diagnostickaacute metoda u většiny

vyšetřeniacute a diagnostik Většina odborniacutekŧ z anamneacutezy vychaacuteziacute Z tohoto dŧvodu je dŧleţiteacute

aby anamneacuteza byla podrobnaacute

36 Hra

bdquoHra je jednou z vyacutevojovyacutech potřeb v předškolniacutem věku a současně i nejpřirozenějšiacute aktivitou

diacutetěte v tomto obdobiacute Jejiacutem prostřednictviacutem se všestranně rozviacutejiacute osobnost diacutetěte

a prostřednictviacutem hry je takeacute možno diacutetě diagnostikovatldquo59

56

TRPIŠOVAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1997 str 11 57

SVOBODA M 2001 58

ZELINKOVAacute O 2001

25

Hra je velmi uacutezce spjata s předškolniacutem obdobiacutem Jednaacute se o obdobiacute kdy hra je hlavniacute naacuteplniacute

a činnostiacute dne V předškolniacutem věku si diacutetě hraje teacuteměř neustaacutele Je vhodneacute pokud bude dětskeacute

hře věnovaacuten dostatek pozornosti V předškolniacutem zařiacutezeniacute je hra hodně vyuţiacutevanaacute metoda (60

)

Diacutetě v předškolniacutem obdobiacute bere hru jako sveacute vaacuteţneacute zaměstnaacuteniacute a činnost ktereacute věnujiacute plneacute

soustředěniacute Ačkoliv si děti uvědomiacute ţe bdquosi jen hrajiacuteldquo mluviacute s neexistujiacuteciacutemi kamaraacutedy věřiacute

tomu čemu se ve hře věnujiacute a proţiacutevajiacute

bdquoSledovaacuteniacute hry dětiacute je naopak pro diagnostiku v mateřskeacute škole časteacute a vlastně i nezbytneacute

Poskytuje cenneacute uacutedaje o prožitciacutech diacutetěte jeho aktuaacutelniacutem psychickeacutem rozpoloženiacute

zkušenostech neboť kromě jineacuteho je hra prostředkem sebevyjaacutedřeniacuteldquo61

Dětskaacute hra (ať individuaacutelniacute nebo kolektivniacute) mŧţe učitelkaacutem v předškolniacutem zařiacutezeniacute mnoho

odhalit z domaacuteciacuteho ţivota v rodině vyacutevojoveacuteho stavu i vlastnostech diacutetěte samotneacuteho ktereacute

se v běţnyacutech činnostech neprojeviacute Ve hře mŧţe byacutet posouzeno jak si diacutetě hraje jeho uacuteroveň

myšleniacute obrazotvornosti tvořivosti i celeacuteho vyacutevoje atd

bdquoPokud chceme využiacutet analyacutezy dětskeacute hry (hl u dětiacute předškolniacuteho věku) k diagnostickyacutem

uacutečelům zaměřiacuteme se předevšiacutem na to zda je celkovaacute uacuteroveň hry klienta v souladu

s bdquoontogenetickou normouldquo dětskeacute hry nebo zda došlo k jejiacute retardaci či urychleniacuteldquo62

Prvniacute moţnostiacute je pozorovaacuteniacute diacutetěte při spontaacutenniacute hře Do teacuteto hry by dospělyacute neměl

zasahovat Snaţiacuteme se co nejviacutece postřehnout projevy diacutetěte Pozorovaacuteniacute při volneacute hře slouţiacute

spiacuteše jako orientačniacute vedouciacute k dalšiacutemu vyacuteběru diagnostickyacutech metod Hru je v tomto přiacutepadě

vhodneacute hodnotit jako celek (63

)

Druhou moţnostiacute je byacutet hry přiacutemo uacutečastněn a dělat přiacutemou intervenci Tiacutem je moţno odhalit

moţnosti diacutetěte Teacuteto formy se mohou uacutečastnit i rodiče Je dŧleţiteacute aby si rodiče s učitelkou

předaacutevali vzaacutejemně informace ktereacute ziacuteskajiacute při sledovaacuteniacute volneacute hry diacutetěte

Při analyacuteze hry je vhodneacute aby diacutetě bylo pozorovaacuteno v rŧznyacutech podobaacutech hry (samostatně

s kolektivem dětiacute hra s dospělyacutem) do ktereacute se pozorovatel viacutece či meacuteně saacutem zapojuje Pokud

je pozorovatel součaacutestiacute hry je vyššiacute riziko nezachyceniacute některyacutech dŧleţityacutech poznatkŧ

Vyacutehodou je ţe pozorovatel mŧţe pracovat viacutece s diacutetětem a vytvaacuteřet určiteacute situace ve kteryacutech

chce diacutetě vidět

59

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 77 60

PIPEKOVAacute J 2006 61

MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 82 62

RENOTIEacuteROVAacute M LUDIacuteKOVAacute L a kolektiv Speciaacutelniacute pedagogika 2006 str 139 63

PIPEKOVAacute J 2006

26

37 Analyacuteza kresby

Analyacutezu kresby by měl provaacutedět odborniacutek na tuto problematiku (psycholog psychiatr)

Učitelku v MŠ mŧţe kresba diacutetěte upozornit na moţneacute nedostatky či probleacutemy diacutetěte Děti

v předškolniacutem věku raacutedy kresliacute berou kresbu jako zaacutebavu a hru Odborniacutek v niacute dokaacuteţe mnoho

ziacuteskat

bdquoJedinaacute kresba nemůže odhalit všechnoldquo64

bdquoK určeniacute diagnoacutezy nestačiacute pouze test obraacutezek každeacuteho diacutetěte je nutneacute posuzovat takeacute

z hlediska sociaacutelniacutech a kulturniacutech souvislostiacute Jen tak lze diacutetě leacutepe poznat je však třeba

dodat že žaacutednyacute bdquokliacuteč ke obraacutezkůmldquo neexistujeldquo65

Kresba v sobě obsahuje herniacute i pracovniacute naacutevyky Tiacutem je moţno o kresliacuteciacutem jedinci ziacuteskat

mnohem viacutece informaciacute

bdquoKresbou vyjadřuje diacutetě svou osobnost citoveacute zaujetiacute miacuteru poznaacuteniacute světa zaacutejmoveacute vyladěniacute

i laacutesku k lidem ale i věcem ktereacute stimulujiacute jeho duševniacute růstldquo66

Kresba jedincŧ s postiţeniacutem se lišiacute Kaţdeacute postiţeniacute či probleacutemy diacutetěte se v kresbě objeviacute

Proto je vhodneacute aby učitelka v MŠ dětskou kresbu prŧběţně sledovala a porovnaacutevala

I rodiče diacutetěte by měli miacutet moţnost pravidelně sledovat vyacutetvarneacute projevy sveacuteho diacutetěte K tomu

jsou ideaacutelniacute naacutestěnky či dalšiacute prostory zařiacutezeniacute kde je mohou rodiče vidět a porovnat

s ostatniacutemi

Učitelka MŠ by měla miacutet zaacutekladniacute znalost o vyacutevoji dětskeacute kresby Tak je moţneacute sledovat

dětskou kresbu a objevit v niacute nedostatky

Vyacutevoj kresby

bdquoVyacutevoj a zvlaacuteštnosti kresebneacuteho projevu jsou podmiacuteněny psychickyacutemi vlastnostmi diacutetěte

a vnějšiacutemi podmiacutenkami ve kteryacutech žije Kresebnyacute projev se rozviacutejiacute uacuteměrně k možnostem ktereacute

diacutetěti ke kresleniacute nabiacuteziacute jeho prostřediacute a na tom takeacute zaacutevisiacute uacuteroveň kresbyldquo67

Obdobiacute skvrn ndash prvniacute jsou skvrny a to bez ohledu na uměleckeacute schopnosti diacutetěte

přibliţně do jednoho roku diacutetěte

64

DAVIDO R Kresba jako naacutestroj poznaacuteniacute diacutetěte 2001 str 16 65

DAVIDO R Kresba jako naacutestroj poznaacuteniacute diacutetěte 2001 str 16 66

ŠMARDA I ŘEZAacuteČ J Psychologickaacute praktika 1996 str 22 67

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 65

27

Stadium čmaacuteranic ndash diacutetě čmaacuteraacute všemi směry a kresliacuteciacute naacutečiniacute bere jako

prodlouţenou ruku jednaacute se o obdobiacute mezi jedniacutem a druhyacutem rokem

Stadium čaacuteranic ndash diacutetě se snaţiacute napodobit psaniacute dospělyacutech začiacutenaacute se objevovat

zaacuteměr u činnosti diacutetě nevydrţiacute dlouho pŧvodniacute zaacuteměr kresby se během činnosti měniacute

často neniacute dokončena s tiacutemto stadiem se mŧţe setkat ve věku dvou aţ třiacute let

Stadium hlavonoţcŧ (univerzaacutelniacutech postav) ndash diacutetě svyacutem vyacutetvarnyacutem diacutelŧm daacutevaacute

obsah začiacutenaacute viacutece kreslit postavy a s přibyacutevajiacuteciacutem věkem přibyacutevaacute postavaacutem detaily

věkoveacute rozmeziacute tohoto stadia je tři aţ pět let

Intelektuaacutelniacute realismus ndash kresba vyjadřuje dětskyacute svět diacutetě zobrazuje to co vidiacute a

znaacute ze sveacuteho okoliacute nejčastěji a nevyacuterazněji se toto obdobiacute projevuje mezi paacutetyacutem

aţ sedmyacutem rokem

Vizuaacutelniacute realismus - diacutetě objektivněji začiacutenaacute kreslit to co opravdu vidiacute dochaacuteziacute takeacute

k velkeacutemu skoku ndash diacutetě začiacutenaacute zobrazovat postavu z profilu stadium převaţuje mezi

sedmyacutem aţ dvanaacutectyacutem rokem

Zobrazovaacuteniacute v prostoru - představuje posledniacute staacutedium diacutetě ve svyacutech kresbaacutech

zobrazuje prostor po dvanaacutecteacutem roce ţivota

28

IV ZAŘIacuteZENIacute PROVAacuteDĚJIacuteCIacute DIAGNOSTIKU

V našiacute republice existuje poměrně širokaacute siacuteť poradenskyacutech i dalšiacutech zařiacutezeniacute ktereacute se věnujiacute

pedagogickeacute a speciaacutelněpedagogickeacute diagnostice Zaměřeniacute i rozsah nabiacutezenyacutech sluţeb mŧţe

byacutet velice širokyacute

Diagnostika mŧţe byacutet provaacuteděna i na laickeacute rovině Jde spiacuteše o zamyšleniacute nad diacutetětem v daneacute

situaci Tuto diagnostiku provaacutediacute třeba rodič či vychovatel diacutetěte Diagnostika maacute informačniacute

charakter kteryacute rodiče (nebo kdo tuto diagnostiku provaacutediacute) směřuje k vyhledaacuteniacute daneacuteho

odborniacuteka kteryacute mŧţe stanovit profesionaacutelně diagnostiku jedince podle ktereacute se daacute s diacutetětem

daacutele pracovat

Je zřejmeacute ţe v těchto pracovištiacutech je potřebnaacute specializace pracovniacutekŧ Daacutele je vhodneacute aby

pracovniacuteci měli otevřenyacute přiacutestup k dalšiacutem problematikaacutem ktereacute se nevyskytujiacute přiacutemo v jejich

pracovišti ale mohou s nimi souviset Vhodnaacute je alespoň znalost zařiacutezeniacute kam mohou byacutet

klienti odeslaacuteniacute V zařiacutezeniacutech by měli pracovat odborniacuteci kteřiacute sveacute kompetence ziacuteskali

v raacutemci odborneacuteho studia a v dalšiacutem celoţivotniacutem vzdělaacutevaacuteniacute Jejich odbornost je vymezena

např zaacutekonem č 5632004 Sb o pedagogickyacutech pracovniacuteciacutech vyhlaacuteškou č 722005 Sb

o poskytovaacuteniacute poradenskyacutech sluţeb ve školaacutech a školskyacutech poradenskyacutech zařiacutezeniacute zaacutekonem

č 5612004 o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem vzdělaacutevaacuteniacute

(školskyacute zaacutekon) a jeho pozdějšiacute zněniacute a dalšiacute

Obsahem všech poradenskyacutech zařiacutezeniacute je vytvaacuteřeniacute vhodnyacutech podmiacutenek pro tělesnyacute

psychickyacute a sociaacutelniacute vyacutevoj jedince v prŧběhu jeho vzdělaacutevaacuteniacute Kaţdeacute poradenskeacute zařiacutezeniacute je

povinneacute veacutest dokumentaci o vyšetřeniacute dalšiacute peacuteči jedince spolupraacuteci s dalšiacutemi poradenskyacutemi

zařiacutezeniacutemi či školami atd

41 Speciaacutelněpedagogickaacute centra

bdquoSpeciaacutelně pedagogickaacute centra jsou speciaacutelniacute školskaacute zařiacutezeniacute kteraacute se specializujiacute na určityacute

typ zdravotniacuteho postiženiacute ndash defektuldquo68

Existujiacute speciaacutelněpedagogickaacute centra (daacutele jen SPC) pro děti

Smyslově postiţeneacute (sluchově zrakově)

Tělesně postiţeneacute

Mentaacutelně postiţeneacute

68

NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute str 105

29

S vadami řeči

S kombinovanyacutemi vadami

Mezi zaměstnance SPC patřiacute speciaacutelniacute pedagog (zaměřeniacute dle specializace SPC) psycholog

sociaacutelniacute pracovniacutek Daacutele zde mŧţe byacutet pracovniacute kolektiv doplněn o dalšiacute odborneacute pracovniacuteky

(logoped psychoterapeut fyzioterapeut atd)

Činnost je zaměřena zejmeacutena na podporu klientŧ v předškolniacutem věku v peacuteči rodičŧ

(zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ) na podporu klientŧ integrovanyacutech do škol a školskyacutech zařiacutezeniacute

na podporu klientŧ s těţkyacutem a kombinovanyacutem zdravotniacutem postiţeniacutem kteřiacute nemohou

dochaacutezet do školy zpravidla ve věku od 3 do 19 let

SPC svoji činnost zaměřuje na naacutesledujiacuteciacute oblasti (69

)

Podpŧrnou činnost podaacutevaacuteniacute odbornyacutech informaciacute z rŧznyacutech oblastiacute (sociaacutelniacute

podpora moţnosti integrace atd) Poradenskeacute konzultačniacute terapeutickeacute a metodickeacute

činnosti pro klienty jejich rodiče nebo osoby odpovědneacute za vyacutechovu

a pro pedagogickeacute pracovniacuteky

Spolupraacutece s předškolniacutem zařiacutezeniacutem přiacutepadně i dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute kam diacutetě dochaacuteziacute

Depistaacuteţ klientŧ se zdravotniacutem postiţeniacutem (dle specializace SPC) ve spaacutedoveacute oblasti

stanoveneacute zřizovatelem (často ve spolupraacuteci s pediatry v daneacute oblasti)

Speciaacutelněpedagogickou psychologickou a sociaacutelniacute diagnostiku klientŧ

Participaci při přiacutepravě a zpracovaacutevaacuteniacute individuaacutelniacutech vyacutechovně-vzdělaacutevaciacutech

a stimulačniacutech programŧ pro děti a ţaacuteky integrovaneacute do běţnyacutech škol ve spolupraacuteci

s pedagogy

Zpracovaacutevaacuteniacute odbornyacutech podkladŧ a posudkŧ pro potřeby spraacutevniacutech rozhodnutiacute

o zařazeniacute do systeacutemu vzdělaacutevaacuteniacute a pro potřeby dalšiacutech spraacutevniacutech řiacutezeniacute

Poradenstviacute k volbě vzdělaacutevaciacute cesty (karieacuteroveacute poradenstviacute) pro klienty se

zdravotniacutem postiţeniacutem

Informačniacute činnosti a propagaci sluţeb SPC pro širšiacute veřejnost

69

NOVOSAD L 2000

30

Sveacute sluţby nabiacuteziacute ambulantně v prostoraacutech SPC ale pracovniacuteci mohou sveacute klienty

navštěvovat v jejich přirozeneacutem prostředniacute (rodina) i ve školskyacutech zařiacutezeniacutech nebo

v zařiacutezeniacute kde je diacutetě umiacutestěno nebo integrovaacuteno

42 Pedagogickopsychologickeacute poradny

bdquoPedagogicko-psychologickeacute poradny (PPP) jsou bezesporu mezi veřejnostiacute nejznaacutemějšiacutem

typem poradenskeacuteho zařiacutezeniacute zaměřeneacuteho na problematiku vyacutechovy i školniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute dětiacute

a mlaacutedeželdquo70

Zaacutekladniacute pracovniacute sloţeniacute pedagogickopsychologickeacute poradny (daacutele jen PPP) tvořiacute psycholog

speciaacutelniacute pedagog (pracuje s jednotlivyacutemi klienty podle jejich diagnoacutezy spolupracuje

na individuaacutelniacutech vzdělaacutevaciacutech plaacutenech pro děti atd) sociaacutelniacute pracovniacutek (je ve spojeniacute

s orgaacuteny např sociaacutelně-praacutevniacute ochrany diacutetěte zajišťuje kontakty s klienty atd) Daacutele mŧţe

byacutet činnost poradny rozšiacuteřena o logopeda psychopeda tyflopeda etopeda fyzioterapeuta

surdopeda atd

Činnostiacute PPP je peacuteče o zdravyacute a přiměřenyacute vyacutevoj pro děti do 3 do 18 (19) let (po dobu školniacute

dochaacutezky ndash hlavně MŠ zaacutekladniacute škola (daacutele ZŠ) středniacute škola (daacutele SŠ) a někdy i vyššiacute

odbornaacute škola (daacutele VOŠ) či vysokaacute škola (daacutele VŠ) v přiacutepadě předchoziacute peacuteče diacutetěte a

studenta Daacutele spolupracuje s rodiči a učiteli těchto dětiacute ţaacutekŧ a studentŧ

Funkce PPP byacutevaacute velmi rozsaacutehlaacute Odviacutejiacute se podle věku a postiţeniacute či znevyacutehodněniacute klienta

PPP se často spoluuacutečastniacute na vzdělaacutevaciacutem procesu zvlaacuteště v přiacutepadech kdy je vzdělaacutevaciacute

proces znesnadněn Na zaacutekladě doporučeniacute PPP je volena nebo upravovaacutena vzdělaacutevaciacute cesta

ţaacutekŧ Při vedeniacute dětiacute a ţaacutekŧ PPP aktivně ovlivňujiacute proces přijiacutemaacuteniacute a upevňovaacuteniacute poznatkŧ

postojŧ a hodnotoveacute orientace (volba vhodneacuteho učebniacuteho stylu rodinnaacute terapie apod) PPP

napomaacutehajiacute při rozvoji pedagogicko-psychologickyacutech kompetenciacute učitelŧ participujiacute se

na činnostech v oblasti prevence sociaacutelně patologickyacutech jevŧ u dětiacute a mlaacutedeţe a

na karieacuteroveacutem poradenstviacute

PPP nejčastěji provaacutediacute tyto sluţby (71

)

Komplexniacute psychologickou speciaacutelněpedagogickou a sociaacutelniacute diagnostiku

Psychologickeacute pedagogickeacute pedagogicko-psychologickeacute a poradenskeacute činnosti

70

NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute str 101 71

NOVOSAD L 2000

31

Vyšetřeniacute školniacute zralosti pro přijetiacute nebo odklad povinneacute školniacute dochaacutezky (včetně

vydaacuteniacute odborneacuteho posudku)

Zjištěniacute individuaacutelniacutech předpokladŧ jedince

Profesniacute orientace ţaacutekŧ

Diagnostiku specifickyacutech vyacutevojovyacutech poruch učeniacute

Pedagogicko-psychologickou pomoc při vyacutechově a vzdělaacutevaacuteniacute ţaacutekŧ s nejrŧznějšiacutem

znevyacutehodněniacutem

Prevence i řešeniacute problematiky školniacute neuacutespěšnosti

Odborneacute konzultace pro pedagogickeacute pracovniacuteky spolupraacutece se školami

Spolupraacutece s dalšiacutemi odbornyacutemi institucemi (mŧţe se jednat o odborneacute instituce kam

bude diacutetě přemiacutestěno např diagnostickyacute uacutestav speciaacutelniacute školskeacute zařiacutezeniacute atd)

43 Střediska vyacutechovneacute peacuteče

Středisko vyacutechovneacute peacuteče (daacutele SVP) je zařiacutezeniacute ktereacute poskytuje podpŧrnou a preventivně

vyacutechovnou peacuteči dětem a mlaacutedeţi poradenskou peacuteči dětem rodičŧm a učitelŧm Vychaacuteziacute

ze vzaacutejemneacute spolupraacutece rodiny kteraacute chce řešit probleacutemy a školniacutem zařiacutezeniacutem (pokud jej

jedinec navštěvuje) a SVP

Mezi pracovniacuteky SVP patřiacute psycholog etoped sociaacutelniacute pracovniacutek odborniacute vychovateleacute

učiteleacute

Sluţby poskytuje SVP ambulantně či formou pobytu (deacutelka pobytu byacutevaacute většinou 8 tyacutednŧ)

Obsah sluţeb vychaacuteziacute ze smlouvy mezi zařiacutezeniacutem a zaacutekonnyacutem zaacutestupcem jedince

Mezi nejčastějšiacute sluţby lze zahrnout

Diagnostika psychologickaacute sociaacutelniacute speciaacutelně pedagogickaacute (nejviacutece etopedickaacute)

Nejrŧznějšiacute typy terapiiacute (nejčastěji rodinnaacute skupinovaacute individuaacutelniacute)

Rodinneacute souţitiacute

Mediace

Podchyceniacute poruch chovaacuteniacute (hlavně u dětiacute z asociaacutelniacuteho prostřediacute)

Školniacute vyacuteuka (v pobytoveacute formě nabiacutezeneacute sluţby)

32

44 Dalšiacute zařiacutezeniacute

Kromě zařiacutezeniacute kteraacute spadajiacute do resortu školstviacute je dŧleţitaacute i diagnostika z resortu

zdravotnictviacute (nejčastěji se jednaacute o naacutesledujiacuteciacute)

Pediatr

Dětskyacute leacutekař (pediatr) sleduje dětskyacute vyacutevoj jiţ od novorozeneckeacuteho věku diacutetěte Kromě

zdravotniacuteho stavu by mělo byacutet diacutetě sledovaacuteno v celkoveacutem rozvoji osobnosti (motorickyacute vyacutevoj

rozvoj řeči zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd)

Při pravidelnyacutech prohliacutedkaacutech by měla byacutet vzaacutejemnaacute spolupraacutece rodiče a pediatra

samozřejmostiacute Leacutekař se věnuje vyacutevoji motoriky (nejdřiacuteve je sledovaacuten vyacutevoj a rozvoj hrubeacute

motoriky) a smysloveacuteho vniacutemaacuteniacute Jestliţe pediatr projeviacute podezřeniacute na hlubšiacute postiţeniacute měl

by rodičŧm předat zaacutekladniacute informace o moţneacutem postiţeniacute doporučeniacute na peacuteči

u specializovanyacutech leacutekařŧ (neurolog očniacute leacutekař atd) kteřiacute mohou leacutepe diacutetě vyšetřit a

přiacutepadně diagnostikovat

Odborniacute leacutekaři

K těmto specialistŧm byacutevajiacute většinou rodiče s diacutetětem odeslaacuteni na podkladě vyšetřeniacute

u pediatra Na těchto pracovištiacutech byacutevaacute kvalitniacute přiacutestrojoveacute vybaveniacute ktereacute dokaacuteţe

diagnostikovat probleacutemy jedince velmi kvalitně Rodiče zde mohou ziacuteskat kvalitniacute informace

o tom jak daacutele pracovat s diacutetětem o rehabilitačniacutech pomŧckaacutech atd

Při setkaacuteniacute je dŧleţiteacute aby si odbornyacute leacutekař nechal pro prvniacutem setkaacuteniacute dostatek času

na seznaacutemeniacute s rodinou a jejiacutem probleacutemem Rodiče takeacute potřebujiacute ziacuteskat vŧči leacutekaři dŧvěru

Rodiče by měli pochopit ţe odborniacute leacutekaři nechtějiacute jejich diacutetěti ubliţovat ale naopak pomoci

mu podpořit diacutetě v dalšiacutem vyacutevoji

33

V ŠKOLNIacute ZRALOST A PŘIPRAVENOST

Mezi nejčastějšiacute diagnostiku v předškolniacutem věku patřiacute v uţšiacutem slova smyslu diagnostika

školniacute zralosti tedy jestli je diacutetě po všech straacutenkaacutech sveacuteho vyacutevoje připraveno

k naacutestupu povinneacute školniacute dochaacutezky

Vstup do školy je pro diacutetě vyacuteznamnou udaacutelostiacute v jeho ţivotě vyacuterazně se měniacute ţivotniacute situace

diacutetěte a objevuje se novaacute role školaacuteka proto jsou otaacutezky školniacute zralosti a připravenosti

v obdobiacute kolem šesti let dŧleţiteacute (72

)

bdquoNaacutestup do školy prezentuje diacutetěti jeho rodina jako důležityacute sociaacutelniacute mezniacutekldquo73

Ţivot diacutetěte ve škole začiacutenaacute byacutet pevně organizovanyacute jednotliveacute činnosti majiacute pevnyacute rytmus

vyţaduje se spoluuacutečast na ţivotě třiacutedniacuteho kolektivu Impulzivniacute chovaacuteniacute diacutetěte se postupně

měniacute v chovaacuteniacute disciplinovanějšiacute Škola je jednak miacutestem učeniacute a vyacutekonŧ ale teacuteţ miacutestem

socializace Začaacutetek školniacute dochaacutezky byacutevaacute ukazatelem toho zda je pro vstup do školy diacutetě

zraleacute a jak je na školu připraveneacute Pro uacutespěšnou adaptaci na školu jsou potřebneacute kompetence

podmiacuteněneacute zraacuteniacutem ndash pouţiacutevaacute se pojem školniacute zralosti Anebo se na nich ve většiacutem miacuteře podiacuteliacute

učeniacute ndash pouţiacutevaacute se pojem školniacute připravenosti Diacutetě potřebuje aby ke vstupu do školniacute

dochaacutezky došlo do určiteacuteho vyacutevojoveacuteho stupně (74

)

bdquoV takoveacute vyacutevojoveacute proměně je i podstata školniacute zralosti a připravenosti diacutelčiacute schopnosti

a dovednosti jsou na takoveacute uacuterovni že se mohou staacutet prostředkem k dalšiacutemu rozvojildquo75

Dnešniacute naacuteplň mateřskyacutech škol je vymezena Raacutemcovyacutem vzdělaacutevaciacutem programem

pro předškolniacute vzdělaacutevaacuteniacute (daacutele jen RVP PV) Zde jsou uvedeny vyacutestupy kteryacutech by

předškolniacute diacutetě mělo dosaacutehnout Jejich dosaacutehnutiacute neniacute pro diacutetě povinneacute jelikoţ v ČR neniacute

dochaacutezka do předškolniacuteho zařiacutezeniacute povinnaacute Pro diacutetě je tedy vhodneacute pokud předškolniacute

zařiacutezeniacute navštěvuje alespoň posledniacute rok před školniacute dochaacutezkou ale zaacuteleţiacute na rozhodnutiacute

zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ diacutetěte (76

)

51 Školniacute připravenost

bdquoKlasifikace složek školniacute připravenosti neniacute zatiacutem systematickaacuteldquo77

72

MONATOVAacute L 2000 73

VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 145 74

VAacuteGNEROVAacute M 1997 75

VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 146 76

INFORMATORIUM 12010 77

KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Předškolnaacute a elementaacuterna

pedagogika 2001 str 221

34

Existujiacute děti ktereacute se zdajiacute byacutet zraleacute pro školu po straacutence rozumoveacute tělesneacute i sociaacutelniacute V praxi

se ale přesto mŧţe ukaacutezat ţe nejsou schopneacute školniacuteho učeniacute Nedovedou totiţ přiměřeně plnit

školniacute povinnosti podřiacutedit se školniacutemu řaacutedu osvojit si ţaacutedouciacute normy chovaacuteniacute Tyto děti

prokazujiacute nepřipravenost pro školniacute vyučovaacuteniacute(78

)

Zaacutekladem školniacute připravenosti jsou kompetence vaacutezaneacute na učeniacute zaacutevisleacute na specifickeacutem

pŧsobeniacute sociaacutelniacuteho prostřediacute a osvojovaacuteniacute si novyacutech roliacute Mnoţstviacute povinnostiacute poţadavkŧ a

naacuterokŧ na začaacutetku školniacute dochaacutezky zatiacuteţiacute v rŧzneacute miacuteře mnoho prvňaacutečkŧ Probleacutemy vznikajiacute

hlavně tam kde byla přiacuteprava na školu v rodině nedostatečnaacute či slabšiacute nedostatek podnětŧ

psychickaacute traumatizace citovaacute a moraacutelniacute karence (straacutedaacuteniacute)

Škola je reprezentantem obecnyacutech hodnot společnosti Diacutetě si přinaacutešiacute určiteacute zkušenosti

ţivotniacute hodnoty zpŧsob chovaacuteniacute osvojenyacutech v předškolniacutem věku V některyacutech rodinaacutech chybiacute

smysl školniacuteho vzdělaacuteniacute Škola se mŧţe staacutet zbytečnou povinnostiacute diacutetě neniacute ke školniacute praacuteci

motivovaacuteno (79

)

Pro adaptaci diacutetěte na roli školaacuteka je vyacuteznamnaacute schopnost verbaacutelniacute komunikace Komunikačniacute

pohotovost souvisiacute se slovniacute zaacutesobou dostatkem řečovyacutech podnětŧ ale i s vadami řeči

Celkoveacute narušeniacute aktivniacuteho řečoveacuteho projevu maacute negativniacute sociaacutelniacute odezvu Diacutetě nemŧţe

uspět pokud nezvlaacutedne jazyk na dostatečneacute uacuterovni Diacutetě před vstupem do školy projde

obdobiacutem her Vedle toho i pohybovaacute aktivita zpěvniacute činnosti atd Dŧleţitaacute je podnětnaacute

stimulace v tomto obdobiacute V problematice školniacute připravenosti hrajiacute nezanedbatelnou uacutelohu

předškolniacute zařiacutezeniacute (MŠ)

bdquoJde zaacuteroveň o charakteristiku komplexniacute kteraacute zahrnuje stupeň biologickeacuteho a psychickeacuteho

vyacutevoje diacutetěte sociaacutelniacute a vyacutechovneacute vlivy i požadavky školyldquo80

52 Školniacute zralost

Pojem školniacute zralosti a otaacutezky s niacute spojeneacute najdeme jiţ ve Velkeacute didaktice J A Komenskeacuteho

Hlavniacutem a zpravidla rozhodujiacuteciacutem kriteacuteriem pro přijetiacute do prvniacute třiacutedy (v ČR) je věk diacutetěte 6

let V našiacute oblasti maacute tato věkovaacute hranice přibliţně stoletou tradici Diacuteky tomuto mezniacuteku

78

KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B 2001 79

VAacuteGNEROVAacute V 1997 80

KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Predškolnaacute a elementaacuternaacute

pedagogika 2001 str 220

35

stačiacute převaacuteţnaacute většina šestiletyacutech dětiacute vyhovět poţadavkŧm prvniacute třiacutedy ale existujiacute odchylky

(81

)

bdquoOtaacutezka školniacute zralosti je mnohostrannaacuteldquo82

Školniacute zralost by měla byacutet screeningově vyšetřena u většiny dětiacute před naacutestupem do povinneacute

školniacute dochaacutezky Pokud diacutetě v jednotlivyacutech oblastech selhaacutevaacute je vhodneacute udělat podrobnějšiacute

vyšetřeniacute diacutetěte Vyšetřeniacute by mělo byacutet provedeno speciaacutelně vyškolenyacutemi pracovniacuteky

většinou z PPP K vyšetřeniacute mŧţe dojiacutet přiacutemo v předškolniacutem zařiacutezeniacute nebo

ve specializovaneacutem pracovišti

Určiteacute procento šestiletyacutech dětiacute nemaacute poţadovaneacute znaky školniacute zralosti Vstup do školy by

pro ně byl psychickyacutem traumatem začaacutetkem nepřetrţityacutech neuacutespěchŧ Je vhodneacute v tomto

zajistit na vyšetřeniacute školniacute zralosti při zjištěniacute nedostatkŧ poţaacutedat o odklad povinneacute školniacute

dochaacutezky Aby vstup do školy byl pro diacutetě přiacutenosem neniacute moţneacute aby přinaacutešel nezvlaacutednutelneacute

potiacuteţe komplikace probleacutemy

bdquoAvšak existuje určiteacute riziko že k žaacutedouciacute vyacutevojoveacute proměně nedojde u všech dětiacute ve stejneacute

době a rovnoměrně ve všech oblastech Vzhledem k tomu je třeba před zaacutepisem do školy

proveacutest orientačniacute screeningoveacute vyšetřeniacute školniacute zralosti a pokud by se to ukaacutezalo nutneacute

i podrobnějšiacute psychologickeacute vyšetřeniacuteldquo83

521 Znaky školniacute zralosti

K 31 8 (přiacuteslušneacuteho roku) maacute miacutet diacutetě 6 let Diacutetě prŧměrně vyzraacutevaacute aţ v 65 letech Chlapci

se vyviacutejejiacute později (většinou) ndash hlavně v oblasti jemneacute motoriky (projeviacute se v psaniacute)

a soustředěniacute Často platiacute ţe pro diacutevky narozeneacute v červenci a srpnu a chlapci od března vyacuteše

je leacutepe volit odklad školniacute dochaacutezky Neniacute to pravidlo Při jakeacutekoliv nejistotě o školniacute zralosti

je vhodneacute zvolit naacutevštěvu odborneacuteho pracoviště a nechat diacutetě vyšetřit (84

)

bdquoDoba naacutestupu do školy nebyla stanovena naacutehodně Ve věku šesti až sedmi let dochaacuteziacute

k různyacutem vyacutevojovyacutem změnaacutem ktereacute jsou podmiacuteněny zraacuteniacutem i učeniacutem (tj realizaciacute genetickyacutech

dispozic ktereacute se rozviacutejejiacute pod vlivem vnějšiacuteho prostřediacuteldquo85

81

VAacuteGNEROVAacute M 1997 82

MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute 1991 str 112 83

VAacuteGNEROVAacute M KLEacuteGROVAacute M Poradenskyacute psychologickaacute diagnostika dětiacute a dospiacutevajiacuteciacutech 2008 str

307 84

KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B 2001 85

VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 149

36

Školně zraleacute se mohou projevovat i děti narozeneacute po 31 8 aktuaacutelniacuteho roku Děti narozeneacute

v době od 1 9 do 31 12 přiacuteslušneacuteho roku mohou byacutet přijaty ke školniacute dochaacutezce v roce kdy

dovršiacute 6 let O přijetiacute musiacute poţaacutedat zaacutekonnyacute zaacutestupce a podmiacutenkou je doporučujiacuteciacute vyjaacutedřeniacute

odborneacuteho pracoviště K povinneacute školniacute dochaacutezce mohou nastoupit i děti narozeneacute v obdobiacute

1 1 do 30 6 naacutesledujiacuteciacuteho roku a bude jim 6 let do konce 1 třiacutedy K jejich přijetiacute je nutnaacute

ţaacutedost zaacutekonneacuteho zaacutestupce s doporučujiacuteciacutem vyjaacutedřeniacutem poradenskeacuteho zařiacutezeniacute a odbornou

leacutekařskou zpraacutevou od pediatra nebo praktickeacuteho leacutekaře pro děti a dorost (86

)

Školniacute zralost lze rozdělit na tři zaacutekladniacute oblasti (87

)

1) Somatickaacute zralost

Znamenaacute ţe diacutetě svyacutem vzrŧstem vaacutehou i fyzickyacutemi dispozicemi zvlaacutedne školniacute dochaacutezku

Somatickou zralost by měl posoudit pediatr při pravidelneacute prohliacutedce (leacutekařskaacute prohliacutedka by

měla byacutet mezi 5 frac12 aţ 6 rokem)

Je vhodneacute pokud diacutetě dosaacutehne určiteacute vyacutešky (uvaacutediacute se alespoň 105 ndash 120 cm) a určiteacute vaacutehy

(uvaacutediacute se alespoň 20 kg) jelikoţ školniacute dochaacutezka vyţaduje fyzickou zdatnost

Nutneacute je zvaacuteţit i zdravotniacute stav diacutetěte Pokud je diacutetě často nemocneacute musiacute byacutet na delšiacute dobu

vyřazeno z kolektivu mŧţe miacutet probleacutemy s doplněniacutem učiva Zdravotniacute stav diacutetěte je v tomto

přiacutepadě vhodneacute nechat vyšetřit imunologickyacutem pracovištěm

Někdy se pouţiacutevaacute bdquoFilipiacutenskaacute miacuteraldquo Jednaacute se o velmi orientačniacute vyšetřeniacute ktereacute nemŧţe byacutet

zaacutekladem pro diagnostikovaacuteniacute somatickeacute zralosti Diacutetě si maacute dominantniacute rukou dosaacutehnout

přes temeno hlavy na druheacute ucho (88

)

Dalšiacutem znakem je vyacuteměna mleacutečneacuteho chrupu za trvalyacute Při vyacuteměně chrupu se mohou objevit

vady řeči Dŧvodem jsou chybějiacuteciacute zuby a tiacutem špatneacute postaveniacute mluvidel Většinou se jednaacute

o přechodnyacute stav Pokud nevymiziacute po naacuterŧstu trvaleacuteho chrupu je vhodneacute zahaacutejit

logopedickou peacuteči

2) Sociaacutelniacute zralost

Diacutetě by mělo před naacutestupem do školy dosaacutehnout určiteacuteho sociaacutelniacute stupně aby zvlaacutedlo školniacute

dochaacutezku Do teacuteto zralosti spadaacute vztah k ostatniacutem lidem i vlastniacute osobě

86

httpwwwmsmtczvzdelavanipedagogicko-organizacni-informace-2009-2010 87

TRPIŠOVSKAacute 1997 88

SVOBODA M (ed) 2001

37

Diacutetě by mělo byacutet meacuteně zaacutevisleacute na rodičiacutech zvlaacutedat od nich odloučeniacute (na několik hodin)

Kromě toho by si diacutetě mělo umět vytvořit vztahy s vrstevniacuteky a spolupracovat s nimi Mělo

by umět přijmout autoritu dospěleacuteho a umět s niacutem jednat (přiměřeně věku)

Při činnostech by diacutetě mělo umět pracovat samostatně i ve skupině Vyuţiacutevat motivaci k učeniacute

a školniacute činnosti

Emocionaacutelniacute zralost jedince je velmi dŧleţitaacute Jedinec by měl umět ovlaacutedat sveacute city

a impulzivniacute jednaacuteniacute (typickeacute pro předškolniacute věk) Diacutetě by mělo zvlaacutedat přijiacutemat uacutespěch

i poraacuteţku

Je dŧleţiteacute aby diacutetě zvlaacutedlo i zaacuteklady sebeobsluhy tedy obleacutekaacuteniacute hygienu stravovaacuteniacute

(přiacuteborem) Tiacutem je mu usnadněn přechod do školy

3) Psychickaacute zralost

Psychickaacute zralost zaacutevisiacute na vyacutevoji centraacutelniacute nervoveacute soustavy (daacutele CNS) Obsahuje myšleniacute

představivost pozornost vniacutemaacuteniacute a paměť Je dŧleţiteacute aby diacutetě dosaacutehlo v tomto potřebneacute

uacuterovně

bdquoZraacuteniacute organismu diacutetěte předevšiacutem jeho CNS se projevuje v celkoveacute reaktivitě stabilitě

a odolnosti vůči zaacutetěžildquo89

Při posuzovaacuteniacute školniacute zralosti je vhodneacute aby školniacute zralost byla dosaţena v co nejviacutece

oblastech

bdquoŠkolniacute zralost je jedniacutem z předpokladů uacutespěšnosti ve škole Jed předevšiacutem o určitou uacuteroveň

zralosti CNS kteraacute se projevuje celkoveacute reaktivitě diacutetěte zejmeacutena v odolnosti a schopnosti

koncentrace pozornosti Zraacuteniacutem CNS je podmiacuteněna takeacute lateralizace ruky a rozvoj

senzomotorickyacutech dovednostiacuteldquo90

Rozhodnutiacute zda diacutetě nastoupiacute do povinneacute školniacute dochaacutezky či mu bude ponechaacuten rok odkladu

školniacute dochaacutezky zaacuteleţiacute na rozhodnutiacute zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ diacutetěte Rodiče by si měli uvědomit

ţe pokud je jejich diacutetě na školu nezraleacute či nepřipraveneacute a přesto nastoupiacute mohou se u diacutetěte

projevit nejrŧznějšiacute probleacutemy Jen diacutetě připraveneacute a zraleacute na školu mŧţe podaacutevat vyacutesledky

ktereacute odpoviacutedajiacute jeho vrozenyacutem dispoziciacutem (či se lišiacute jen velmi minimaacutelně) Kladneacute

hodnoceniacute diacutetěte v počaacutetciacutech jeho školniacute dochaacutezky jej motivujiacute k dalšiacute činnosti a posilujiacute jeho

celkovou osobnost

89

VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 149 90

VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 155

38

VI PRAKTICKAacute ČAacuteST

61 Ciacutel praktickeacute čaacutesti

Ciacutele praktickeacute čaacutesti jsem rozdělila na dvě čaacutesti Prvniacute je věnovaacutena oblasti diagnostiky dětiacute

v předškolniacutem věku jakeacute jsou nejčastějšiacute metody od pracovniacutekŧ v předškolniacutem zařiacutezeniacute

(učitelky MŠ) Druhaacute čaacutest je zaměřena na zjišťovaacuteniacute předpokladŧ školniacute zralosti

62 Stanoveniacute ciacutelů

1) Lze předpoklaacutedat ţe nejviacutece vyuţiacutevaneacute metody pedagogickeacute diagnostiky

v předškolniacutem věku jsou pozorovaacuteniacute a analyacuteza hry

2) Lze předpoklaacutedat ţe odchylky od vyacutevojoveacute normy diacutetěte (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute špatnaacute

vyacuteslovnost motorickaacute neobratnost zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) objeviacute spiacuteše učitelky MŠ

při praacuteci s dětmi a doporučiacute rodičŧm dalšiacute vyšetřeniacute na odborneacutem pracovišti

3) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ zjišťujiacute předpoklady (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute vyacutevoj

motoriky rozumoveacute schopnosti lateralitu atd) pro školniacute zralost dětiacute před naacutestupem

do povinneacute školniacute dochaacutezky

4) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ se snaţiacute o pravidelneacute hodnoceniacute dětiacute v jejich vyacutevoji

63 Pouţiteacute metody

K ověřeniacute stanovenyacutech ciacutelŧ bylo pouţito metod slouţiacuteciacutech k ziacuteskaacutevaacuteniacute uacutedajŧ konkreacutetně

dotazniacutekŧ (dotazniacutek je v přiacuteloze teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece) ktereacute byly rozdaacuteny do předškolniacutech

zařiacutezeniacute

631 Dotazniacutek

Dotazniacutek je sloţen z 12 otaacutezek 9 otaacutezek je uzavřenyacutech 2 otaacutezky polozavřeneacute a jedna

uzavřenaacute otaacutezka

Celkově bylo odeslaacuteno 80 dotazniacutekŧ do rŧznyacutech MŠ z Libereckeacuteho Uacutesteckeacuteho

Středočeskeacuteho kraje a Prahy Počet navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byl 25 tedy 20 i přes opakovaneacute

odeslaacuteniacute dotazniacuteku s ţaacutedostiacute o jejich vyplněniacute Z navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byl 1 vyplněn pouze

čaacutestečně a proto nebylo moţneacute pouţiacutet vyhodnoceniacute u všech otaacutezek

U některyacutech otaacutezek bylo viacutece odpovědiacute Z dŧvodu maleacute naacutevratnosti dotazniacutekŧ byly i tyto

dotazniacuteky vyhodnoceny Několik uvedenyacutech otaacutezek i nabiacutezelo moţnost odpovědět viacutece

odpověďmi

39

64 Popis vyacutezkumneacuteho vzorku

Dotazniacutek byl vyplňovaacuten učitelkami MŠ a asistentkami pedagogŧ v MŠ Dotazniacutek byl odeslaacuten

a předaacuten do několika zařiacutezeniacute pro děti předškolniacuteho věku Jednalo se o několik speciaacutelniacutech

mateřskyacutech škol mateřskyacutech škol a soukromyacutech subjektŧ věnujiacuteciacutech se dětem předškolniacuteho

věku

Jednalo se o pracovnice rŧzneacuteho věku a deacutelky praxe

40

VII VYHODNOCENIacute DOTAZNIacuteKŮ

71 Dotazovanaacute zařiacutezeniacute

Vaše zařiacutezeniacute je

Speciaacutelniacute mateřskaacute škola 8

Mateřskaacute škola se speciaacutelniacutemi třiacutedami 0

Mateřskaacute škola (integrace dětiacute s postiţeniacutem) 2

Mateřskaacute škola (bez integrace dětiacute s postiţeniacutem) 15

Jineacute (prosiacutem uveďte) 0

Z navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byly vyplněny 8 pracovnicemi speciaacutelniacute MŠ 2 pracovnicemi MŠ

s integrovanyacutemi dětmi a 15 z MŠ (bez integrace dětiacute s postiţeniacutem) V daacutele uvedenyacutech

zařiacutezeniacutech nebyla ţaacutednaacute odpověď Nebylo tedy moţneacute určit zda jsou vyplněny učitelkami

MŠ či asistentkami pedagogŧ

0

2

4

6

8

10

12

14

16

Speciaacutelniacute

mateřskaacute

škola

Mateřskaacute

škola se

speciaacutelniacutemi

třiacutedami

Mateřskaacute

škola

(integrace

dětiacute s

postiţeniacutem)

Mateřskaacute

škola (bez

integrace dětiacute

s postiţeniacutem)

Jineacute (prosiacutem

uveďte)

Typ zařiacutezeniacute

41

72 Pracovniacute zařazeniacute dotazovanyacutech

Na jakeacute pozici v zařiacutezeniacute pracujete

Učitelka MŠ 17

Asistentka pedagoga 3

Tato otaacutezka nebyla vyplněna u všech navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ Z celkoveacuteho počtu 25

navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ u 5 nebyla odpověď uvedena Jelikoţ odpovědi byly dobrovolneacute

nemusely byacutet uvedeny všechny Neuacuteplneacute dotazniacuteky nemusely byacutet vyřazeny

Dotazniacuteky byly vyplněny 17 učitelkami a 3 asistentkami pedagogŧ

0

5

10

15

20

Učitelka MŠ Asistentka pedagoga

Pozice dotazovanyacutech

42

73 Personaacutelniacute obsazeniacute

Kolik třiacuted maacute Vaše předškolniacute zařiacutezeniacute a kolik pedagogickyacutech pracovniacuteků připadaacute na jednu

třiacutedu (pokud žaacutednyacute napište 0)

Kaţdeacute zařiacutezeniacute maacute jinyacute počet třiacuted Prŧměrnyacute počet třiacuted z vyplněnyacutech dotazniacutekŧ zaokrouhleně

na celaacute čiacutesla byl 4 Počet třiacuted v zařiacutezeniacute se pohyboval od jedneacute aţ po sedm třiacuted na jedno

zařiacutezeniacute

Prŧměrnyacute počet zapsanyacutech dětiacute se lišil podle typu zařiacutezeniacute

Speciaacutelniacute mateřskeacute školy měli prŧměrně 12 zapsanyacutech dětiacute na jednu třiacutedu Prŧměrnyacute počet

dětiacute v mateřskeacute škole s integrovanyacutemi dětmi byl 18 Počet zapsanyacutech dětiacute pro mateřskeacute školy

bez integrace dětiacute byl 23

74 Počty dětiacute ve třiacutedě

Kolik maacutete zapsanyacutech dětiacute ve bdquoVašiacuteldquo třiacutedě

Počty zapsanyacutech dětiacute na třiacutedu se takeacute lišily podle typu zařiacutezeniacute kde byl dotazniacutek vyplňovaacuten

(stejně jako v předchoziacute otaacutezce)

Počet dětiacute před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky byl rŧznyacute Od 0 aţ po 20 Z celkoveacuteho

počtu 25 dotazniacutekŧ bylo uvedeno ţe 5 pracovnic nemaacute vŧbec ve sveacute třiacutedě děti před naacutestupem

do povinneacute školniacute dochaacutezky Podle poznaacutemky od dotazovanyacutech se jednaacute o nově otevřenaacute

zařiacutezeniacute kde jsou přijaty pouze děti ve věku 3-4 let

Děti s odkladem školniacute dochaacutezky byl u zařiacutezeniacute takeacute rŧznyacute Jestliţe ve třiacutedě byly dětiacute

před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky bylo zde i několik dětiacute s odkladem školniacute

dochaacutezky

43

75 Interval hodnoceniacute

V jakeacutem intervalu provaacutediacutete hodnoceniacute schopnostiacute a vlastnostiacute dětiacute (prosiacutem označte

odpověď)

1 x ročně (konec školniacuteho roku) 2

2 x ročně (pololetiacute konec školniacuteho roku 13

3 x ročně (kaţdeacute 4 měsiacutece) 2

4 x ročně (kaţdeacute 3 měsiacutece) 2

Kaţdyacute měsiacutec 1

Kaţdyacute tyacuteden 0

Nehodnotiacuteme 0

Jinyacute (prosiacutem uveďte jakyacute) 6

Nejčastějšiacute interval hodnoceniacute dětiacute byl uveden 2 x ročně (pololetiacute konec školniacuteho roku) a to

v 13 odpovědiacutech Druhyacutem nejčastějšiacutem intervalem v 6 označeniacute byl uveden jinyacute Zde byl

prostor pro uvedeniacute jakyacute interval bylo zde uvedeno individuaacutelně dle vyacutevojovyacutech změn u

dětiacute

0

2

4

6

8

10

12

14

Interval hodnoceniacute

44

76 Spolupracujiacuteciacute zařiacutezeniacute

6) Spolupracujete se zařiacutezeniacutem ktereacute maacute nebo může se souhlasem rodičů provaacutedět

screeningovaacute vyšetřeniacute nebo přiacutemo odbornaacute vyšetřeniacute na diagnostiku diacutetěte

Ne ţaacutedneacute nespolupracuje 10

Ano je součaacutestiacute zařiacutezeniacute (uveďte prosiacutem jakeacute) 4

Ano pracovniacutek dochaacuteziacute jednou za školniacute rok (napište prosiacutem o jakeacuteho

odborniacuteka se jednaacute) 0

Ano pracovniacutek dochaacuteziacute za školniacute rok (uveďte přibliţnyacute interval)

(napište prosiacutem o jakeacuteho odborniacuteka se jednaacute) 2

Ne ţaacutedneacute nespolupracuje ale měli bychom zaacutejem o spolupraacuteci zejmeacutena s

(doplňte a jakeacute zařiacutezeniacute spolupraacuteci s odborniacutekem by jste měli zaacutejem) 9

S 10 zařiacutezeniacutemi nespolupracuje ţaacutedneacute zařiacutezeniacute Součaacutestiacute zařiacutezeniacute jsou 4 kteraacute mohou

dotazovanou činnost provaacutedět jednalo se o SPC Jednou ročně nenavštěvuje zařiacutezeniacute ţaacutednyacute

odborniacutek Přibliţně 5 kraacutet ročně navštěvuje odborniacutek (foniatr psycholog speciaacutelniacute pedagog)

dvě zařiacutezeniacute Celkem 9 zařiacutezeniacute by raacuteda navaacutezalo spolupraacuteci s odbornyacutem zařiacutezeniacutem Největšiacute

zaacutejem bylo logopeda dětskeacuteho psychologa

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Ne ţaacutedneacute

nespolupracuje

Ano je součaacutestiacute

zařiacutezeniacute

Ano pracovniacutek

dochaacuteziacute za

školeniacute rok

Ano pracovniacutek

dochaacuteziacute za

školniacute rok

Ţaacutedneacute

nespolupracuje

zaacutejem o

Spolupraacutece zařiacutezeniacute

45

77 Ziacuteskaacuteniacute materiaacutelů pro hodnoceniacute

Jak způsobem sbiacuteraacutete informace pro hodnoceniacute diacutetěte (Možno označit viacutece nabiacutedek

v tomto přiacutepadě je označte podle nejvyužiacutevanějšiacute = 8 po nepoužiacutevaneacute = 0)

Pozorovaacuteniacutem diacutetěte v řiacutezeneacute činnosti 141

Pozorovaacuteniacute diacutetěte ve volneacute činnosti 158

Rozhovorem s diacutetětem 110

Rozhovor s rodiči diacutetěte 120

Analyacuteza hry 118

Rozbor kresby 94

Videozaacuteznam činnosti 4

Jineacute (prosiacutem uveďte) 4

Pro vyhodnoceniacute otaacutezky čiacuteslo 8 bylo pouţito sečteniacute podle čiacutesla označeniacute Tedy čiacutem většiacute

počet bodŧ tiacutem patřiacute danaacute činnost k vyuţiacutevanějšiacutem

020406080

100120140160

Podklady hodnoceniacute

46

Mezi nejviacutece vyuţiacutevaneacute je uvaacuteděno pozorovaacuteniacute diacutetěte ve volneacute činnosti Druhou

nejvyuţiacutevanějšiacute metodou bylo vyhodnoceno pozorovaacuteniacute diacutetěte v řiacutezeneacute činnosti Rozhovor

s rodiči diacutetěte byl zařazen jako třetiacute nejvyuţiacutevanějšiacute pro hodnoceniacute diacutetěte Čtvrtou metodou

pro hodnoceniacute diacutetěte je vyuţiacutevaacutena analyacuteza hry Jako paacutetyacute byl uvaacuteděn rozhovor s diacutetětem

Rozbor kresby byl vyhodnocen jako šestyacute Společně byl zhodnocen videozaacuteznam činnosti a

jineacute Mezi jinyacutemi byly jako informace pro hodnoceniacute uvedeny např pracovniacute listy testoveacute

metody

47

78 Informace o chovaacuteniacute

Informujete rodiče o chovaacuteniacute a vyacutesledciacutech činnostiacute jejich diacutetěte

Ne 0

Ano piacutesemneacute zpraacutevy 3

Ano konzultačniacute hodiny či domluveneacute

schŧzky s rodiči

3

Ano s rodiči se snaţiacuteme mluvit denně 20

Jineacute (prosiacutem uveďte) 0

Nejviacutece pracovnic se snaţiacute s rodiči mluvit denně 20 dotazovanyacutech Tiacutem dochaacuteziacute k aktuaacutelniacutemu

předaacutevaacuteniacute informaciacute o diacutetěti a jeho chovaacuteniacute v prŧběhu dne Daacutele dostaacutevajiacute rodiče piacutesemneacute

zpraacutevy a majiacute moţnost vyuţiacutet konzultačniacutech hodin či domluvenyacutech schŧzek shodně od 3

dotazovanyacutech

02468

101214161820

Ne Ano

piacutesemneacute

zpraacutevy

Ano

konzultačniacute

hodiny či

domluveneacute

schŧzky s

rodiče

Ano s rodiče

se snaţiacuteme

mluvit denně

Jineacute

Informace o chovaacuteniacute

48

79 Sledovaacuteniacute vyacutesledku činnostiacute dětiacute

Všimli jste si zda se rodiče zajiacutemajiacute o vyacutesledky činnostiacute svyacutech dětiacute z průběhu pobytu v MŠ

(zařiacutezeniacute)

Ano sledujiacute naacutestěnky vyacutestavniacute prostory MŠ našeho zařiacutezeniacute 13

Ano sledujiacute naacutestěnky poviacutedajiacute si o činnostech s dětmi 17

Ano ptajiacute se učitelek na praacuteci dětiacute během dne 17

Ne nezajiacutemajiacuteneptajiacute se 2

Neviacutem jestli se rodiče zajiacutemajiacute 0

Rodiče se poměrně zajiacutemajiacute o vyacutesledky svyacutech dětiacute z pobytu zařiacutezeniacute Shodně u 17

dotazovanyacutech rodiče sledujiacute naacutestěnky o činnostech si s dětmi poviacutedajiacute a zaacuteroveň se ptajiacute

učitelek na praacuteci dětiacute během dne 13 dotazovanyacutech odpovědělo ţe rodiče sledujiacute vyacutestavniacute

prostory MŠzařiacutezeniacute Nezaacutejem rodičŧ byl uveden ve dvou dotazniacuteciacutech s poznaacutemkou ţe se

jednaacute pouze o některeacute rodiče Na moţnost neviacutem jestli se zajiacutemajiacute bylo 0 odpovědiacute

Na tuto otaacutezku bylo odpovězeno opakovaně od respondentŧ i v jednom dotazniacuteku Tato volba

respondentŧ je zřejmě daacutena moţnostiacute odpovědiacute a tiacutem ţe ve většině přiacutepadŧ se rodiče

o vyacutesledky dětiacute zajiacutemajiacute a to jak pozorovaacuteniacutem praacutece dětiacute tak i rozhovorem s pracovniciacute MŠ

02468

1012141618

Ano sledujiacute

naacutestěnky

vyacutestavniacute

prostory MŠ

našeho

zařiacutezeniacute

Ano sledujiacute

naacutestěnky

poviacutedajiacute si o

činnosti s

dětmi

Ano ptajiacute se

učitelek na

praacuteci dětiacute

během dne

Ne

nazajiacutemajiacute

neptajiacute se

Neviacutem jestli

se rodiče

zajiacutemajiacute

Zaacutejem rodičů

49

710 Moţnosti konzultace

Pokud se u dětiacute objeviacute nějakeacute probleacutemy ktereacute neodpoviacutedajiacute spraacutevneacutemu vyacutevoji diacutetěte v jeho

věku (špatnaacute vyacuteslovnost sluchoveacute vniacutemaacuteniacute zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) tak problematiku

konzultujete (možno označit viacutece nabiacutedek)

S rodiči diacutetěte 17

S odborniacutekem v daneacute oblasti 4

S vedeniacutem MŠ 6

S rodiči diacutetěte kde se domluviacuteme na dalšiacute praacuteci s diacutetětem včetně předaacuteniacute

dalšiacutech informaciacute o moţnosti diagnostiky diacutetěte 12

Nekonzultuji 0

Probleacutemy diacutetěte ktereacute se objeviacute jsou nejčastěji konzultovaacuteny s rodiči diacutetěte celkem 17

dotazovanyacutech S rodiči diacutetěte kde se domluviacuteme na dalšiacute praacuteci s diacutetětem včetně předaacuteniacute

dalšiacutech informaciacute o moţnosti diagnostiky diacutetěte konzultuje 12 respondentŧ S vedeniacutem MŠ

probiacutehaacute konzultovaacuteniacute u 6 dotazovanyacutech S odborniacutekem v daneacute oblasti konzultujiacute 4 dotazovaniacute

V otaacutezce mohlo byacutet označeno viacutece odpovědiacute Je zde shoda mezi nabiacutezenyacutemi moţnostmi

(moţnost a) d) kde se vychaacuteziacute z konzultace s rodičem)

02468

1012141618

S rodiči

diacutetěte

S

odborniacutekem

v daneacute

oblasti

S vedeniacutem

MŠ

S rodiči

diacutetěte

moţnost

diagnostiky

Nekonzultuji

Konzultace probleacutemu

50

711 Praacutece s předškolniacutemi dětmi

Pracujete individuaacutelně s dětmi ktereacute jsou před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky (5 ndash 7

let) nebo s odkladem školniacute dochaacutezky (Odpověď prosiacutem označte)

ANO 20

NE 5

Individuaacutelně se pracuje s dětmi před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky a s odkladem

povinneacute školniacute dochaacutezky u 20 respondentŧ 5 dotazovanyacutech uvedlo odpověď ne

s poznaacutemkou ţe jejich zařiacutezeniacute je nově otevřeno (funguje rok) a jsou zde zatiacutem děti ve věku 3

a 4 let

0

5

10

15

20

ANO NE

Individuaacutelniacute praacutece - povinnaacute školniacute dochaacutezka

51

712 Program pro předškolniacute děti

Maacute Vaše předškolniacute zařiacutezeniacute speciaacutelniacute třiacutedu program pro děti s odkladem školniacute dochaacutezky

Třiacutedu 3

Program pro děti v raacutemci třiacutedy dle

vzdělaacutevaciacuteho programu

15

Program mimo vzdělaacutevaciacute program činnost

je vedenaacute např jako bdquokrouţekldquo

2

Jineacute (prosiacutem uveďte) 0

Ţaacutednyacute program neniacute připravovaacuten 5

Program v raacutemci třiacutedniacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu je připravovaacuten u 15 dotazovanyacutech Ţaacutednyacute

program neniacute připravovaacuten u 5 respondentŧ a to z dŧvodu ţe v daneacute věkoveacute kategorii nemajiacute

ţaacutedneacute děti 3 dotazovaneacute majiacute vlastniacute třiacutedu pro tuto věkovou skupinu Program mimo

vzdělaacutevaciacute program činnost vedenou např jako krouţekldquo uvedly dvě dotazovaneacute

0

2

4

6

8

10

12

14

16

Třiacutedu V raacutemci třiacutedy

dle

vzdělaacutevaciacuteho

programu

Mimo

vzdělaacutevaciacute

program

krouţek

Jineacute Neniacute

připravovaacuten

Třiacutedaprogram pro naacutestupodklad povinneacute školniacute

dochaacutezky

52

VIII ZAacuteVĚR

81 Zhodnoceniacute předpokladů

V kapitole 62 jsou uvedeny předpoklady praacutece ktereacute jsou v praktickeacute čaacutesti ověřovaacuteny

1) Lze předpoklaacutedat ţe nejviacutece vyuţiacutevaneacute metody pedagogickeacute diagnostiky

v předškolniacutem věku jsou pozorovaacuteniacute a analyacuteza hry

Uvedenyacute předpoklad byl ověřen pouze čaacutestečně Z provedeneacuteho dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute bylo

zjištěno ţe pozorovaacuteniacute diacutetěte předškolniacuteho věku v řiacutezeneacute a volneacute činnosti patřiacute

k nejvyuţiacutevanějšiacute metodě pedagogickeacute diagnostiky Analyacuteza hry byla uvedena aţ jako čtvrtaacute

nejvyuţiacutevanějšiacute metoda

2) Lze předpoklaacutedat ţe odchylky od vyacutevojoveacute normy diacutetěte (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute špatnaacute

vyacuteslovnost motorickaacute neobratnost zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) objeviacute spiacuteše učitelky MŠ

při praacuteci s dětmi a doporučiacute rodičŧm dalšiacute vyšetřeniacute na odborneacutem pracovišti

Učitelky MŠ se při sveacute praacuteci snaţiacute u dětiacute objevit jejich nedostatky a vyacutevojoveacute odchylky Svaacute

zjištěniacute pravidelně konzultujiacute s rodiči diacutetěte snaţiacute se o kaţdodenniacute rozhovory s rodiči diacutetěte

kde si s rodiči předaacutevajiacute poznatky o diacutetěti Předpoklad byl naplněn

3) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ zjišťujiacute předpoklady (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute vyacutevoj

motoriky rozumoveacute schopnosti lateralitu atd) pro školniacute zralost dětiacute před naacutestupem

do povinneacute školniacute dochaacutezky

Předpoklad praacutece byl naplněn Ve všech zařiacutezeniacutech kde jsou děti ve věku před naacutestupem

do povinneacute školniacute dochaacutezky je s dětmi pracovaacuteno tak aby byli zjištěny jejich předpoklady

schopnosti vlastnosti umoţňujiacuteciacute bezprobleacutemovyacute vstup do povinneacute školniacute dochaacutezky Pokud je

moţnost je pro děti v teacuteto věkoveacute skupině vytvořena samostatnaacute třiacuteda V ostatniacutech přiacutepadech

je připravovaacuten třiacutedniacute vzdělaacutevaciacute program tak aby mohlo byacutet diacutetě na předpoklady sledovaacuteno

4) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ se snaţiacute o pravidelneacute hodnoceniacute dětiacute v jejich vyacutevoji

Předpoklad praacutece byl splněn O pravidelneacute hodnoceniacute se snaţiacute podle dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute

všechny učitelky MŠ a to alespoň v intervalu 2 kraacutet v roce (pololetiacute a konec školniacuteho roku)

Daacutele je uvaacuteděno i prŧběţneacute hodnoceniacute podle vyacutevojovyacutech změn diacutetěte

82 Navrhovanaacute opatřeniacute

Diagnostika dětiacute předškolniacuteho věku je velmi obsaacutehlou kapitolou Učitelky v MŠ děti sledujiacute a

hodnotiacute teacuteměř kaţdyacute den Sledujiacute jejich individuaacutelniacute projevy chovaacuteniacute změny hry atd

53

Interval hodnoceniacute by měl byacutet tedy prŧběţnyacute dle vyacutevoje jednotliveacuteho diacutetěte V dnešniacutem počtu

dětiacute v předškolniacutech zařiacutezeniacutech často kolem 23 dětiacute neniacute ale moţneacute po celyacute den sledovat kaţdeacute

diacutetě ve všech jeho probiacutehajiacuteciacutech aktivitaacutech

Dŧleţitaacute je vzaacutejemnaacute komunikace mezi učitelkami MŠ a rodiči diacutetěte Při rozhovorech

dochaacuteziacute k předaacuteniacute dŧleţityacutech informaciacute Jednak učitelka ziacuteskaacutevaacute informace o rodině diacutetěte

(podnětnost prostřediacute vztahy v rodině) ale i o projevech diacutetěte mimo kolektiv dětiacute Rodiče by

si měli uvědomit ţe učitelka v MŠ hodnotiacute diacutetě k jeho prospěchu a mŧţe mu napomoci k jeho

rozvoji

Kaţdeacute zařiacutezeniacute pouţiacutevaacute vlastniacute formu hodnoceniacute diacutetěte Při odchodu diacutetěte do jineacuteho (jineacute

předškolniacute zařiacutezeniacute zaacutekladniacute škola) by bylo vhodneacute aby budouciacute pracovnice měla moţnost se

s hodnoceniacutem diacutetěte seznaacutemit a prostudovat si jej Snadněji pak mŧţe s diacutetětem navaacutezat

kontakt a připravovat mu naacuteplň dne tak aby bylo diacutetě rozviacutejeno ve svyacutech nedostatciacutech a

zaacuteroveň posilovaacuteno v dobryacutech činnostech a vlastnostech

54

IX POUŢITEacute ZDROJE

91 Tištěneacute zdroje

1) FISCHER Slavomil ŠKODA JIŘIacute Speciaacutelniacute pedagogika Edukace a rozvoj osob se

somatickyacutem psychickyacutem a sociaacutelniacutem znevyacutehodněniacutem 1 vydaacuteniacute Praha Triton 2008 ISBN

978-80-7378-014-0

2) GILLERNOVAacute Ilona a kol Slovniacutek zaacutekladniacutech pojmů z psychologie 1 vydaacuteniacute Praha

Fortuna 2000 80 s ISBN 80-7168-683-2

3) HRABAL Vladimiacuter st HRABAL Vladimiacuter ml Diagnostika

Pedagogickopsychologickaacute diagnostika žaacuteka s uacutevodem do diagnostickeacute aplikace a statistiky

2 vydaacuteniacute Praha Karolinum ISBN 80-246-0319-5

4) KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B (eds) Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Predškolskaacute

a elementaacuterna pedagogika 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2001 455 s ISBN 80-7178-585-7

5) KOŤAacuteTKOVAacute S Hry v mateřskeacute škole v teorii a praxi 1 vydaacuteniacute Praha Grada

Publishing 2005 184 s ISBN 80-247-0852-3

6) KŘIŠŤANOVAacute L Diagnostika laterality a metodika psaniacute levou rukou 3 upraveneacute

vydaacuteniacute Hradec Kraacuteloveacute Gaudeamus 1995 47 s ISBN 80-7041-205-4

7) LECHTA V a kolektiv Diagnostika narušeneacute komunikačniacute schopnosti 1 vydaacuteniacute Praha

Portaacutel 2003 359 s ISBN 80-7178-801-5

8) LISAacute L KŇOURKOVAacute M Vyacutevoj diacutetěte a jeho uacuteskaliacute 1 vydaacuteniacute Praha Avicenum

1986 276 s

9) MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute 1 vydaacuteniacute Praha Staacutetniacute

pedagogickeacute nakladatelstviacute 1991

10) MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 1995 107 s

ISBN 80-7178-033-4

11) MERTIN V GILLERNOVAacute I a kolektiv Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 1

vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2003 ISBN 80-7178-799-X

12) MOJŢIacuteŠEK L Zaacuteklady pedagogickeacute diagnostiky 1 vydaacuteniacute Praha Staacutetniacute pedagogickeacute

nakladatelstviacute 1986 208 s

55

13) MONATOVAacute L Speciaacutelně pedagogickaacute diagnostika z hlediska vyacutevoje děti 1 vydaacuteniacute

Brno Paido 2000 92 s ISBN 80-85931-86-9

14) NAKONEČNYacute M Zaacuteklady psychologie 1 vydaacuteniacute 1998 (dotisk 2004) Praha

Academia ISBN 80-200-1290-7

15) NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2000 ISBN

80-7178-197-5

16) PEŠATOVAacute I ŠAMALIacuteK M Poradenskaacute psychologie pro děti a mlaacutedež 1 vydaacuteniacute

Praha Grada Publishing 2006 ISBN 80-247-1216-4

17) PIPEKOVAacute J (eds) Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2 vydaacuteniacute (přepracovaneacute) Brno

Paido 2006 404 s ISBN 80-7315-120-0

18) PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a jejiacute využitiacute v

praxi speciaacutelniacute pedagogiky 1 vydaacuteniacute (dotisk) Brno Masarykova univerzita 1997 ISBN 80-

210-1595-0

19) RENOTIEacuteROVAacute M LUDIacuteKOVAacute L Speciaacutelniacute pedagogika 4 vydaacuteniacute Olomouc

Univerzita Palackeacuteho v Olomouci 2006 313 s ISBN 80-244-1475-9

20) SLOWIacuteK Josef Speciaacutelniacute pedagogika 1 vydaacuteniacute Praha Grada Publishing 2007 160 s

ISBN 978-247-1733-3

21) SMOLIacuteKOVAacute K (eds) Raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program pro předškolniacute vzdělaacutevaacuteniacute 1

vydaacuteniacute Praha Tauris 2005

22) SVOBODA Mojmiacuter (ed) Psychodiagnostika dětiacute a dospiacutevajiacuteciacutech 1 vydaacuteniacute Praha

Portaacutel 2001 791 s ISBN 80-7178-545-8

23) ŠMAHEL I ŘEZAacuteČ J Psychologickaacute praktika 1 vydaacuteniacute Brno Masarykova

univerzita 1996 97 s

24) ŠNYacuteRALOVAacute Ivana Psychodiagnostika 1 vydaacuteniacute Praha Grada Publishing 2008 144

s ISBN 978-80-247-2165-1

25) ŠVINGAOVAacute D PEŠATOVAacute I Metodika tvorby odbornyacutech praciacute 1 vydaacuteniacute Liberec

Technickaacute univerzita 2006 39 s ISBN 80-7372-104-X

26) ŠVINGAOVAacute D PEŠATOVAacute I Uvedeniacute do vyacutezkumu a metodika tvorby bakalaacuteřskaacute

praacutece 1 vydaacuteniacute Liberec Technickaacute univerzita 2006 39 s ISBN 80-7372-046-9

56

27) TOMANOVAacute D Uacutevod do pedagogickeacute diagnostiky v mateřskeacute škole 1 vydaacuteniacute

Olomouc Univerzita Palackeacuteho 2006 113 s ISBN 80-244-1426-0

28) TOMICKAacute V Speciaacutelně pedagogickeacute metody využitelneacute v logopedickeacute i speciaacutelně

pedagogickeacute praxi 1 vydaacuteniacute Liberec Technickaacute univerzita 2006 106 s ISBN 80-7372-106-

6

29) TRPIŠOVSKAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1 vydaacuteniacute Uacutestiacute nad Labem

UJEP 1997 89 s ISBN 80-7044-159-3

30) UŢDIL Jaromiacuter Čaacutery klikyhaacuteky paňaacuteci a auta vyacutetvarnyacute projev a psychickyacute život diacutetěte

5 Přepracovaneacute vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2002 128 s ISBN 80-7178-599-7

31) VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1 vydaacuteniacute (dotisk) Praha Univerzita

Karlova 1997 353 s ISBN 80-7184-317-2

32) VAacuteGNEROVAacute M KLEacuteGROVAacute J Poradenskaacute psychologickaacute diagnostika dětiacute a

dospiacutevajiacuteciacutech 1 vydaacuteniacute Praha Univerzita Karlova v Praze Karolinum 2008 538 s ISBN

978-80-246-1538-7

33) ZELINKOVAacute O Pedagogickaacute diagnostika a individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1 vydaacuteniacute

Praha Portaacutel 2001 207 s ISBN 978-80-7178-544-6

92 Dalšiacute zdroje

34) httpwwwmsmtczvzdelavanipedagogicko-organizacni-informace-2009-2010

[citovaacuteno 21března 2010]

35) Metodickeacute doporučeniacute čj 14 7122009-61 k zabezpečeniacute logopedickeacute peacuteče ve školstviacute

36) Zaacutekon 561 2004 Sb o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem

vzdělaacutevaacuteniacute (školskyacute zaacutekon) a jeho pozdějšiacute aktualizace

37) Zaacutekon 5632004 Sb o pedagogickyacutech pracovniacuteciacutech

38) Vyhlaacuteška 72 2005 Sb o poskytovaacuteniacute poradenskyacutech sluţeb ve školaacutech a školskyacutech

poradenskyacutech zařiacutezeniacutech

57

X PŘIacuteLOHY

SEZNAM PŘIacuteLOH

1) Dotazniacutek

2) CD bakalaacuteřskaacute praacutece

VERMERK

Die Bachelorarbeit beschaumlftigt sich mit der Frage der Diagnose der Kinder im Vorschulalter

Ihr Ziel war es zu beurteilen wie sich die Mitarbeiterinnen im Kindergarten mit dieser

Problematik beschaumlftigen

Die Arbeit wurde in zwei Teile geteilt In einen theoretischen sowie in einen praktischen Teil

Der theoretische Teil konzentriert sich auf Prozess der Fragestellungen (konzentriert sich auf

die Problematik) aus Sicht der Fachquellen Er beschreibt welche Methoden am haumlufigsten

verwendet werden um die Schulreife und Bereitschaft des Kindes im Vorschulalter

festzustellen (Popisuje ktereacute metody jsou nejčastěji pouţiacutevaacuteny ke zjištěniacute školniacute zralosti a

připravenosti diacutetěte předškolniacuteho věku)

Der praktische Teil besteht aus Umfrageergebnissen Sein Ziel war es festzustellen wie die

Vorschulkinder bewertet werden ob ihr Benehmen von den Mitarbeiterinnen im Kindergarten

beruumlcksichtigt wird und auf welche Art und Weise die Eltern uumlber die Ergebnisse informiert

werden

Stichwoumlrter

Diagnostik Vorschulalter Spielen Kindergaumlrtnerin Schulreife Beobachtung Anamnese

Wahrnehmung Heilpaumldagogische Diagnostik Sonderpaumldagoge Interview Zeichnung

Paumldagoge

SEZNAM POUŢITYacuteCH ZKRATEK

Seznam zkratek je uveden v jejich abecedniacutem pořadiacute

ČR Českaacute republika

MŠ mateřskaacute škola

MŠMT Ministerstvo školstviacute mlaacutedeţe a tělovyacutechovy

OLV orientačniacute logopedickeacute vyšetřeniacute

PPP pedagogicko-psychologickaacute poradna

RPV PV raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program pro předškolniacute vzdělaacutevaacuteniacute

RVP raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program

SPC speciaacutelněpedagogickeacute centrum

SŠ středniacute škola (ve smyslu celeacuteho sekundaacuterniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute)

SVP středisko vyacutechovneacute peacuteče

VOŠ vyššiacute odbornaacute škola

VŠ vysokaacute škola

ZŠ zaacutekladniacute škola

1

I UacuteVOD 4

II DIAGNOSTIKA 6

21 Definice diagnostiky 6

22 Pedagogickaacute diagnostika 7

23 Vyacuteznam diagnostiky 8

24 Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika 9

241 Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky 10

25 Oblasti pedagogickeacute diagnostiky 12

251 Diagnostika motorickyacutech schopnostiacute 12

252 Diagnostika rozumovyacutech schopnostiacute 14

253 Diagnostika mluvniacutech schopnostiacute 15

254 Diagnostika laterality 15

255 Diagnostika zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute 16

256 Diagnostika sluchoveacuteho vniacutemaacuteniacute 17

III METODY DIAGNOSTIKY 19

31 Poţadavky na diagnostickeacute metody 19

32 Pozorovaacuteniacute 20

33 Rozhovor 22

34 Dotazniacutek 23

35 Anamneacuteza 24

36 Hra 24

37 Analyacuteza kresby 26

IV ZAŘIacuteZENIacute PROVAacuteDĚJIacuteCIacute DIAGNOSTIKU 28

41 Speciaacutelněpedagogickaacute centra 28

42 Pedagogickopsychologickeacute poradny 30

43 Střediska vyacutechovneacute peacuteče 31

44 Dalšiacute zařiacutezeniacute 32

2

V ŠKOLNIacute ZRALOST A PŘIPRAVENOST 33

51 Školniacute připravenost 33

52 Školniacute zralost 34

521 Znaky školniacute zralosti 35

VI PRAKTICKAacute ČAacuteST 38

61 Ciacutel praktickeacute čaacutesti 38

62 Stanoveniacute ciacutelŧ 38

63 Pouţiteacute metody 38

631 Dotazniacutek 38

64 Popis vyacutezkumneacuteho vzorku 39

VII VYHODNOCENIacute DOTAZNIacuteKŦ 40

71 Dotazovanaacute zařiacutezeniacute 40

72 Pracovniacute zařazeniacute dotazovanyacutech 41

73 Personaacutelniacute obsazeniacute 42

74 Počty dětiacute ve třiacutedě 42

75 Interval hodnoceniacute 43

76 Spolupracujiacuteciacute zařiacutezeniacute 44

77 Ziacuteskaacuteniacute materiaacutelŧ pro hodnoceniacute 45

78 Informace o chovaacuteniacute 47

79 Sledovaacuteniacute vyacutesledku činnostiacute dětiacute 48

710 Moţnosti konzultace 49

711 Praacutece s předškolniacutemi dětmi 50

712 Program pro předškolniacute děti 51

VIII ZAacuteVĚR 52

81 Zhodnoceniacute předpokladŧ 52

82 Navrhovanaacute opatřeniacute 52

IX POUŢITEacute ZDROJE 54

3

91 Tištěneacute zdroje 54

92 Dalšiacute zdroje 56

X PŘIacuteLOHY 57

SEZNAM PŘIacuteLOH 58

4

I UacuteVOD

Praacutece se věnuje problematice diagnostiky diacutetěte v předškolniacutem věku Předškolniacute věk je v teacuteto

praacuteci vymezen od 3 let do 6 let (7 let) neţ diacutetě nastupuje k povinneacute školniacute dochaacutezce

Děti v předškolniacutem věku jsou velmi vniacutemaveacute ale takeacute citliveacute a zranitelneacute Je vhodneacute věnovat

jim v tomto obdobiacute dostatek času a pozornosti ve všech oblastech

Po dlouhou dobu v našiacute i světoveacute minulosti bylo diacutetě braacuteno jako bdquomalyacute dospělyacuteldquo Dětstviacute

nebyla věnovaacutena ţaacutednaacute speciaacutelniacute pozornost Aţ po vydaacuteniacute spisu Ellen Keyoveacute bdquoStoletiacute diacutetěteldquo

začiacutenaacute obrat Řada psychologŧ pedagogŧ leacutekařŧ dalšiacutech odborniacutekŧ a laikŧ začiacutenaacute věnovat

oblasti dětstviacute čas myšlenky a vědeckaacute baacutedaacuteniacute Předškolniacute věk je pro diacutetě velmi dŧleţityacute

ovlivňuje celkovyacute pozdějšiacute vyacutevoj jedince

V předškolniacutem obdobiacute je moţneacute pozorovat u dětiacute mnoho změn Je dŧleţiteacute věnovat teacuteto

vyacutevojoveacute etapě dostatek pozornosti Pokud jsou objeveny u diacutetěte nějakeacute nedostatky je

ideaacutelniacute doba začiacutet s nimi pracovat Čiacutem dřiacuteve jsou rŧzneacute nedostatky handicapy či naopak

nadaacuteniacute u diacutetěte objeveny tiacutem byacutevaacute většinou jejich naacuteprava lepšiacute ucelenějšiacute a podařiacute se

předejiacutet mnoha komplikaciacutem I maleacute nedostatky mohou během počaacutetku vzdělaacutevaacuteniacute diacutetěti

značně uškodit a znesnadnit mu dalšiacute rozvoj ve vzdělaacuteniacute

Mnoho osob maacute předškolniacute věk spojenyacute pouze s diagnostikou školniacute zralosti V předškolniacutem

obdobiacute se jednaacute o velmi dŧleţitou diagnostiku ale tvořiacute jen zlomek toho co je moţno

v předškolniacutem obdobiacute diagnostikovat

Dnešniacute předškolniacute zařiacutezeniacute nejsou pouhou bdquoopatrujiacuteciacuteldquo instituciacute po dobu kdy se diacutetěti

nemohou věnovat rodiče Mateřskaacute škola (daacutele jen MŠ) (děti navštěvujiacute MŠ nejčastěji) patřiacute

mezi vzdělaacutevaciacute instituce Diacutetě zde maacute byacutet rozviacutejeno a připravovaacuteno pro dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute

Děti traacuteviacute v předškolniacutem zařiacutezeniacute poměrně mnoho času Diacuteky vzniku a rozvoji raacutemcoveacuteho

vzdělaacutevaciacuteho programu pro předškolniacute zařiacutezeniacute (daacutele jen RVP PV) nemusiacute učitelky přiacutesně

dodrţovat daneacute osnovy Měl by zde byacutet prostor ve ktereacutem se mohou kaţdeacutemu diacutetěti věnovat

individuaacutelně a pozorovat jeho vyacutevoj

bdquoK předškolniacutemu vzdělaacutevaacuteniacute se přednostně přijiacutemajiacute děti v posledniacutem roce před zahaacutejeniacutem

povinneacute školniacute dochaacutezky Pokud nelze diacutetě v posledniacutem roce před zahaacutejeniacutem povinneacute školniacute

5

dochaacutezky přijmout z kapacitniacutech důvodů zajistiacute obec v niacutež maacute diacutetě miacutesto trvaleacuteho pobytu

zařazeniacute diacutetěte do jineacute mateřskeacute školyldquo1

Toto opatřeniacute vydaneacute Ministerstvem školstviacute mlaacutedeţe a tělovyacutechovy (daacutele jen MŠMT)

zaručuje dětem před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky jejich umiacutestěniacute do předškolniacuteho

zařiacutezeniacute pokud rodiče projeviacute zaacutejem Probleacutem ovšem nastaacutevaacute u dětiacute mladšiacutech (ve věku od 3

do 5 let) pro ktereacute často neniacute v těchto zařiacutezeniacutech miacutesto Rodiče musiacute proto hledat jinaacute řešeniacute

Děti zŧstaacutevajiacute delšiacute dobu doma (nejčastěji s matkou) do předškolniacuteho zařiacutezeniacute se dostaacutevajiacute

později jejich nedostatky mohou byacutet i přes veškerou peacuteči rodičŧ odhaleny později Diacutetě

potřebuje ke sveacutemu vyacutevoji přiacutetomnost svyacutech vrstevniacutekŧ od kteryacutech se učiacute mnoha sociaacutelniacute

i dalšiacutem dovednostem

1 Zaacutekon o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem vzdělaacutevaacuteniacute (školskyacute zaacutekon) sect 34

odstavec 4

6

II DIAGNOSTIKA

Diagnostika je uvaacuteděna teacuteměř ve všech oblastech praxe Jednaacute se tedy o velmi širokyacute obor

kteryacute je vhodneacute specifikovat v jakeacutem oboru bude diagnostika provaacuteděna

Pojem diagnostika je odvozen z řečtiny znamenaacute rozlišovaacuteniacute konstatovaacuteniacute Termiacuten byl

po dlouhou dobu pouţiacutevaacuten pouze v mediciacuteně z niacute se rozšiřovala diagnostika do dalšiacutech oborŧ

biologickyacutech technickyacutech i společenskovědniacutech (2) S rozvojem oborŧ byl převzat

i do psychologie a pedagogiky

Diagnostika v oblasti pedagogickeacute je nazyacutevaacutena pedagogickaacute diagnostika (uvedeno daacutele)

21 Definice diagnostiky

bdquoDiagnostika zkoumaacute průběh dosavadniacuteho vyacutevoje člověka i s jeho etiologiiacute Jejiacute poznatky

sloužiacute k vyacutechově a vzdělaacutevaacuteniacute jedinců s postiženiacutem k umožněniacute co nejširšiacuteho rozvoje jejich

osobnosti a tak i k určeniacute možnostiacute jejich socializace ve společnostildquo3

Diagnostika je braacutena jako proces Jeho vyacutesledkem je diagnoacuteza zjištěniacute stavu v jakeacutem se

jedinec nachaacuteziacute jeho současnyacute stav V tomto procesu je snaha zjistit co nejviacutece objektivniacute

aktuaacutelniacute stav jedince s porovnaacuteniacutem s normou pro stejnou věkovou skupinu

bdquoDiagnoacuteza jako vyacutesledek diagnostikovaacuteniacute je doporučeniacutem pro rozhodovaacuteniacute o variantaacutech přiacuteštiacute

vyacutechovneacute strategie buď rozvoj dispozic nebo změny požadavků event vstřiacutecně obojiacuteholdquo4

Ciacutel diagnostiky je odviacutejen od oblasti ve ktereacute je provaacuteděna V mediciacuteně chce leacutekař zjistit

onemocněniacute V psychologii je zaměřeniacute na psychickeacute vlastnosti procesy stavy v sociaacutelniacute

diagnostice je ciacutel ve zjišťovaacuteniacute vlivu vyacutechovy vztahŧ v okoliacute sociaacutelniacuteho prostřediacute atd

Diagnostika nevyţaduje nutně diagnoacutezu někdy je pouze součaacutestiacute diacutelčiacuteho hodnoceniacute

bdquoCiacutelem diagnostiky je rozpoznat obtiacuteže odlišit normaacutelniacute odchylky (napřiacuteklad ve školniacutech

vyacutekonech) od poruchy a stanovit diagnoacutezu a jejiacute zaacutevažnostldquo5

Diagnostikovaacuteniacute by mělo byacutet provaacuteděno od odborniacuteka v daneacute oblasti Učitelka MŠ mŧţe

většinou provaacutedět jen orientačniacute vyšetřeniacute či diagnostiku kteraacute mŧţe slouţit jako podklad

pro dalšiacute odborneacute vyšetřeniacute diacutetěte

2 KOLLAacuteRIKOVAacute Z 2001

3 PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 57

4 HRABAL V Diagnostika Pedagogickopsychologickaacute diagnostika žaacuteka s uacutevodem do diagnostickeacute aplikace

statistiky 2002 str 35 5 MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 28

7

Při provaacuteděniacute diagnostiky je nutnaacute komplexniacute spolupraacutece s dalšiacutemi odborniacuteky (např leacutekař

psycholog speciaacutelniacute pedagog logoped sociaacutelniacute pracovniacutek a dalšiacute odborniacuteci) a to podle oblasti

diagnostiky (6) Jedině touto spolupraacuteciacute se dochaacuteziacute k objektivniacutemu zaacutevěru a diagnoacuteze

Odborniacuteci kteřiacute se na diagnostikovaacuteniacute jedince podiacuteliacute by měli byacutet zvoleni podle probleacutemŧ

ktereacute jedinec maacute Ziacuteskaneacute poznatky je vhodneacute prŧběţně analyzovat vyhodnocovat doplňovat

a vzaacutejemně předaacutevat Diacuteky teacuteto spolupraacuteci je moţneacute probleacutemy jedince vidět z mnoha oblastiacute

Je vhodneacute aby vyacutesledky z jednotlivyacutech oblastiacute byly srozumitelneacute pro ostatniacute přiacutepadně aby

mohlo dojiacutet ke konzultaci vyacutesledkŧ mezi odborniacuteky Tento přiacutestup je označovaacuten jako

komplexniacute diagnostika (nebo takeacute komplexniacute přiacutestup) Kromě odborniacutekŧ je vhodneacute zapojit

do diagnostiky i osoby ktereacute jsou s jedincem v bliacutezkeacutem kaţdodenniacutem kontaktu (rodina

učiteleacute přaacuteteleacute atd)(7)

22 Pedagogickaacute diagnostika

Pedagogickaacute diagnostika spadaacute pod pedagogickeacute vědy Je braacutena jako komplexniacute proces kde

jeho ciacutelem je zhodnoceniacute posouzeniacute vzdělaacutevaciacuteho procesu a jeho všech akteacuterŧ (8)

Pŧvodně se pedagogickaacute diagnostika zaměřovala pouze na ţaacuteka či studenta V posledniacute době

se rozsah diagnostikovaacuteniacute rozvinul z jednotlivce na celeacute skupiny i rodiče ţaacutekŧ (vliv

na vyacutechovu a vzdělaacutevaacuteniacute) Širšiacute zaacuteběr pedagogickeacute diagnostiky umoţnil rozšiacuteřit ziacuteskaneacute

poznatky z pedagogickeacute diagnostiky Objevila se tiacutem i nevyacutehoda kteraacute je daacutena zvyacutešeniacutem

naacuteročnosti na diagnostickou praacuteci

Pedagogickou diagnostiku provaacutediacute nejviacutece učitel daacutele vychovatel či vyacutechovnyacute poradce ţaacuteka

(jedince) kteřiacute s ţaacutekem pravidelně pracujiacute Učitel při diagnostice zjišťuje uacuteroveň vědomostiacute

dovednostiacute (včetně sociaacutelniacutech) zaacutejem ţaacuteka ve volneacutem čase vliv společnosti na ţaacuteka třiacutedniacute

kolektiv školniacute i domaacuteciacute prostřediacute ktereacute ţaacuteka obklopuje nesmiacute byacutet vynechaacutena ani učitelova

praacutece a zpŧsob jakyacutem s ţaacutekem pracuje (9)

Podle ciacutele je volena metoda jakou bude diagnostikovaacuteniacute provaacuteděno Pokud potřebujeme

diagnostikovat jedince v určiteacute situaci je moţneacute vyuţiacutet rŧznyacutech metod diagnostiky a jejich

vyacutesledky porovnat I zde platiacute neniacute vhodneacute dělat zaacutevěry z jedineacuteho setkaacuteniacute nebo

diagnostikovaacuteniacute diacutetěte

6 PIPEKOVAacute J 2006

7 SLOWIK J 2007

8 ZELINKOVAacute 2001

9 ZELINKOVAacute O 2001

8

bdquoPedagogickaacute diagnostika se zabyacutevaacute zdravyacutem jedincem a proto může probiacutehat jak

individuaacutelně tak i skupinověldquo10

Vyacutesledky pedagogickeacute diagnostiky by měly slouţit k dalšiacutemu plaacutenovaacuteniacute učitelova

vzdělaacutevaciacuteho procesu Někdy mohou byacutet vyacutesledky pedagogickeacute diagnostiky označeny

pojmem hodnoceniacute (znaacutemky pochvala uacutesměv hrozba atd od učitele) (11

)

23 Vyacuteznam diagnostiky

Vyacuteznam pro učitelky

bdquoUčitelka mateřskeacute školy skutečně provaacutediacute ndash zaacuteměrně i nezaacuteměrně ndash pedagogicko-

psychologickou diagnostiku diacutetěteldquo12

Podle toho jak se diacutetě projevuje mŧţe s niacutem učitelka pracovat Při přiacutepravě programu

pro děti se viacutece mŧţe zaměřit na rozvoj nedostatkŧ diacutetěte Je vhodneacute aby učitelka znala

diagnostiku diacutetěte (bylo-li diacutetě diagnostikovaacuteno odborniacutekem rodiče nejsou povinni učitelce

oznamovat vyacutesledky) Znaacutet diagnostiku diacutetěte (hlavně v přiacutepadě postiţeneacuteho či s rŧznyacutemi

nedostatky jedince) je dobreacute i k přiacutepravě her a celkoveacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu Pokud je

pro diacutetě nutneacute vytvořeniacute individuaacutelniacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu je nutneacute aby při jeho

vytvaacuteřeniacute byla diagnostickaacute zpraacuteva a stav diacutetěte braacuten jako vyacutechoziacute materiaacutel V přiacutepadě ţe diacutetě

přechaacuteziacute pod vedeniacute jineacute učitelky mŧţe byacutet pedagogickaacute diagnostika pro učitelku velmi

přiacutenosnaacute a snadněji jiacute pomŧţe k adaptaci s diacutetětem (13

)

Pokud rodiče informujiacute učitelku o chystaneacute naacutevštěvě specializovaneacuteho pracoviště je moţneacute

aby učitelka pro tohoto pracovniacuteka vytvořit kraacutetkou zpraacutevu o diacutetěti v kaţdodenniacutem chovaacuteniacute

specialista většinou takovou charakteristiku uviacutetaacute

Vyacuteznam pro rodiče a diacutetě

bdquoDůležiteacute však je aby rodiče znali smysl a vyacuteznam ciacutelevědomeacuteho poznaacutevaacuteniacute diacutetěte aby dobře

věděli že jejich diacutetě neniacute bdquojen hodnocenoldquoldquo14

Pedagogickaacute diagnostika od učitelky nebo od odborniacuteka by měla rodičŧm pomoci

Diagnostika mŧţe ukaacutezat kladneacute i zaacuteporneacute vlastnosti jedince ktereacute by mohly byacutet objeveny aţ

později Většina odborniacutekŧ zaacuteroveň poradiacute jak s diacutetětem daacutele pracovat Rodiče by měli

10

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 58 11

KOLLAacuteRIKOVAacute Z 2001 12

MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 76 13

MERTIN V GILLERNOVAacute I 2003 14

MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 80

9

pochopit ţe učitelka neniacute protivniacutekem ve vyacutechově Naopak předškolniacute zařiacutezeniacute by mělo

doplňovat vyacutechovu v rodině V přiacutepadě ţe se u diacutetěte objeviacute nedostatky mŧţe je učitelka

při kaţdodenniacutech činnostech s dětmi rozpoznat mnohem dřiacuteve neţ sami rodiče Maacute porovnaacuteniacute

s ostatniacutemi dětmi a znaacute všeobecnou normu pro vyacutevoj diacutetěte

Učitelka si během dochaacutezky diacutetěte všiacutemaacute i jeho dobryacutech vlastnostiacute přednostiacute a nadaacuteniacute ktereacute

se u diacutetěte mohu projevit kteryacutech si rodiče nemusejiacute při běţnyacutech činnostech s diacutetětem

všimnout (15

)

24 Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika

Mezi historickyacutemi prameny se objevuje speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika jiţ v diacutele J A

Komenskeacuteho Informatorium školy mateřskeacute Zde je daacutena pozornost naacutestupu diacutetěte do školy

zda stupeň vyacutevoje odpoviacutedaacute vstupu do školy

bdquoObecnyacutem ciacutelem speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky je co možnaacute nejleacutepe a nejpečlivěji

rozpoznat a charakterizovat konkreacutetniacute handicap a to v oblasti fyzickeacute psychickeacute a

sociaacutelniacuteldquo16

bdquoSpeciaacutelněpedagogickaacute diagnostika se zabyacutevaacute rozpoznaacutevaacuteniacutem podmiacutenek prostředků

i efektivity vyacutechovy vzdělaacutevaacuteniacute celkoveacuteho rozvoje osobnosti a takeacute enkulturace klientů ndash tedy

osob s postiženiacutemldquo17

Moderniacute pojetiacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky je zaměřeno na jedince se speciaacutelniacutemi

vzdělaacutevaciacutemi potřebami Diagnostika těchto jedincŧ se viacutece soustřediacute na jejich dovednosti

schopnosti a moţnosti lze je vyuţiacutet pro rozvoj vyacutechovu vzdělaacuteniacute či dalšiacute praacuteci s těmito

jedinci

bdquoSpeciaacutelněpedagogickaacute diagnostika vyžaduje jen individuaacutelniacute přiacutestupldquo18

Při speciaacutelněpedagogickeacute diagnostice je pracovaacuteno s jedincem co nejviacutece individuaacutelně pouze

vyacutejimečně v malyacutech skupinaacutech Ciacutelem je posouzeniacute individuaacutelniacutech zvlaacuteštnostiacute jedince ktereacute

mohou ovlivnit efektivitu vyacutechovneacuteho pŧsobeniacute včetně vnějšiacutech i vnitřniacutech přiacutečin

Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika se zaměřuje převaacuteţně na jedince (děti) kteřiacute potřebujiacute

z rŧznyacutech dŧvodŧ speciaacutelniacute peacuteči Ciacutelem je v tomto přiacutepadě zjištěniacute uacuterovně diacutetěte vzhledem

15

MERTIN V GILLERNOVAacute I 2003

16 FISCHER S ŠKODA J Speciaacutelniacute pedagogika Edukace a rozvoj osob se somatickyacutem psychickyacutem a

sociaacutelniacutem znevyacutehodněniacutem 2008 str 26

17 SLOWIacuteK J Speciaacutelniacute pedagogika 2007 str 51

18 PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 58

10

k jeho postiţeniacute nebo vadě Tvořiacute se zaacuteklad pro speciaacutelněpedagogickeacute metody (např

reedukace kompenzace atd)

241 Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky

Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky mŧţe byacutet rŧzneacute Zaacuteleţiacute na tom z jakeacuteho pohledu je

děleniacute zaměřeno Zde jsou uvedena některaacute moţnaacute děleniacute

1) Dle specifickeacuteho ciacutele

Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika maacute i sveacute specifickeacute ciacutele ve vztahu s diagnostikovanyacutem

jedincem

Zda konkreacutetniacute jedinec spadaacute do oblasti speciaacutelniacute pedagogiky

Zda je jedinec ohroţen vznikem handicapu

V jakeacute faacutezi znevyacutehodněniacute je jedinec

Přiacutečiny vzniku znevyacutehodněniacute

Naacuteslednaacute peacuteče o jedince

2) Dle druhu postiženiacute (19

)

Jestliţe je jiţ znaacutem druh postiţeniacute diagnostika se viacutece zaměřuje pouze na tuto danou oblast

Somatopedickaacute ndash zaměřeniacute na tělesnaacute postiţeniacute a zdravotniacute oslabeniacute

Psychopedickaacute ndash zaměřenaacute na mentaacutelniacute postiţeniacute

Surdopedickou ndash zaměřenaacute na sluchoveacute vady a postiţeniacute

Logopedickou ndash zaměřenaacute na vady a poruchy řeči a komunikace

Oftalmopedickou ndash zaměřenaacute na zrakoveacute poruchy a vady

Etopedickou ndash zaměřenaacute na poruchy chovaacuteniacute někteřiacute autoři do teacuteto skupiny řadiacute

i diagnostiku specifickyacutech vyacutevojovyacutech poruchu učeniacute

3) Dle vyacutevojoveacuteho stupně jedince

Kaţdeacute vyacutevojoveacute obdobiacute v ţivotě jedince maacute svaacute jednotlivaacute uacuteskaliacute a specifika kteraacute je třeba

při diagnostickeacutem procesu zohlednit Existujiacute vady ktereacute se projeviacute aţ na určiteacutem vyacutevojoveacutem

stupni (např specifickeacute vyacutevojoveacute poruchy učeniacute) (20

)

19

PIPEKOVAacute J 2006

11

Ranyacute věk ndash v tomto obdobiacute je nejdŧleţitějšiacute včasneacute podchyceniacute vady a zahaacutejeniacute

speciaacutelněpedagogickeacute peacuteče Včasnaacute peacuteče napomaacutehaacute k minimalizaci dŧsledkŧ vady

Předškolniacute věk ndash v tomto obdobiacute je staacutele ještě dŧleţiteacute včasneacute podchyceniacute vady

a zahaacutejeniacute peacuteče Na konci předškolniacuteho věku je nejčastějšiacute diagnostika školniacute zralosti

a připravenosti

Školniacute věk ndash na počaacutetku tohoto obdobiacute hraje dŧleţitou roli diagnostika školniacute zralosti

Školniacute obdobiacute je dlouhaacute doba Dalšiacute diagnostika mŧţe byacutet zaměřena např specifickeacute

vyacutevojoveacute poruchy učeniacute volbu povolaacuteniacute atd Pokud bylo v předchoziacutem obdobiacute zjištěno

postiţeniacute dalšiacute diagnostika se od něj odviacutejiacute dochaacuteziacute i k zhodnoceniacute předchoziacute peacuteče

Dŧleţitost ziacuteskaacutevajiacute zaacutejmy jedince Mohou se zde projevit i rozdiacutelnosti mezi moţnostmi

diacutetěte a poţadavky od jeho okoliacute (rodiny)

Dospělost ndash Pokud jde o postiţeniacute vychaacuteziacute z předchoziacutech obdobiacute nebo se jednaacute

o naacutesledek uacuterazu či nemoci Dŧleţitou roli hraje prognoacuteza zda bude nutneacute člověka

rekvalifikovat či ne Je vhodneacute pokud je moţnost aby dospělyacute člověk našel sociaacutelniacute a

pracovniacute uplatněniacute

Obdobiacute staacuteřiacute ndash Většinou se jednaacute o ziacuteskaneacute postiţeniacute Dŧleţiteacute je respektovat prostřediacute

rodiny Při činnostech s jedincem respektujeme dŧstojnost a potřebu klidu člověka

vzhledem k jeho staacuteřiacute Dochaacuteziacute k uacutebytku psychickyacutech i fyzickyacutech sil tiacutem se objevujiacute i noveacute

probleacutemy

4) Dle času provaacuteděniacute

Vstupniacute ndash při prvniacutem setkaacuteniacute s jedincem zjišťujeme na jakeacute uacuterovni jedinec je

Prŧběţnaacute ndash při praacuteci s jedincem poskytuje informace jak se jedinec vyviacutejiacute jak mu

pomaacutehaacute reedukace či jineacute zpŧsoby rehabilitace atd

Vyacutestupniacute ndash při opouštěniacute jedince ze zařiacutezeniacute nebo z peacuteče odborniacuteka Pokud jedinec

přechaacuteziacute do jineacuteho zařiacutezeniacute mŧţe diagnostickaacute zpraacuteva z vyacutestupniacuteho vyšetřeniacute byacutet pouţita

jako vstupniacute diagnostikou pro noveacute zařiacutezeniacute

5) Dle etiologie

Jednaacute se o přiacutečinu postiţeniacute (21

)

20

PIPEKOVAacute J 2006 21

PIPEKOVAacute J 2006

12

Kauzaacutelniacute ndash přiacutečina postiţeniacute je u jedince znaacutemaacute

Symptomatickou ndash přiacutečina neniacute znaacutemaacute diagnostika odkazuje pouze na přiacuteznaky

25 Oblasti pedagogickeacute diagnostiky

Diagnostikovat mŧţeme mnoho oblastiacute Jak bylo uvedeno je nejvhodnějšiacute pokud jsou oblasti

propojeny a vzaacutejemně se doplňujiacute Diacuteky tomuto přiacutestupu mŧţeme odhalit i maleacute nedostatky

ktereacute znesnadňujiacute nebo znemoţňujiacute dalšiacute pokroky ve vyacutevoji jedince

Jednotliveacute oblasti osobnosti pro diagnostiku jsou vybraacuteny podle toho ţe jsou chaacutepaacuteny jako

velmi dŧleţiteacute z pohledu speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky

Většinou platiacute ţe diagnostiku jednotlivyacutech oblastiacute mohou provaacutedět pouze vyškoleniacute

pracovniacuteci v daneacute oblasti Jednaacute se přiacutemo o studium v daneacutem oboru (většinou vysokoškolskeacute

studium např psychologie) anebo alespoň speciaacutelniacute školeniacute (orientačniacute logopedickeacute vyšetřeniacute

daacutele jen OLV)

V diagnostikovaacuteniacute přihliacuteţiacuteme k věku diacutetěte osobnostniacutem vlastnostem diacutetěte Pokud je diacutetěti

diagnostikovaacuteno nějakeacute postiţeniacute v dalšiacutech diagnostikaacutech je nutno toto zohlednit

bdquoDiagnostickaacute činnost by měla byacutet opakovatelnaacute a dlouhodobaacute abychom ziacuteskali opravdu

objektivniacute podklady pro stanoveniacute diagnoacutezy a prognoacutezy diacutetěteldquo22

Daacutele jsou uvaacuteděny některeacute oblasti ktereacute by měly byacutet v předškolniacutem věku alespoň orientačně

diagnostikovaacuteny Tyto oblasti jsou v tomto vyacutevojoveacutem obdobiacute k podstatneacute pro dalšiacute rozvoj

jedince

251 Diagnostika motorickyacutech schopnostiacute

bdquoMotorika představuje celkovou pohybovou schopnost člověka Souvisiacute s rozvojem řeči

myšleniacute a s lateralitouldquo23

Je moţno řiacuteci ţe vyacutevoj motoriky je zaacutekladem a pro dalšiacute oblasti vyacutevoje diacutetěte Pokud diacutetě

v některyacutech oblastech neprospiacutevaacute je vhodneacute sledovat zda jeho probleacutemy nevychaacuteziacute praacutevě

ze špatneacute motoriky

Motoriku je moţno dělit na tři zaacutekladniacute skupiny

Hrubaacute motorika ndash pohyby celeacuteho těla velkyacutech svalovyacutech skupin

22

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 71 23

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 64

13

Jemnaacute motorika ndash pohyby rukou malyacutech svalovyacutech skupin

Oromotorika ndash pohyby artikulačniacutech orgaacutenu Někdy je oromotorika začleněna do jemneacute

motoriky

Diagnostika motoriky představuje ve speciaacutelniacute pedagogice širokou oblast vzhledem

k vyacutevojoveacute uacuterovni jedince i dalšiacute moţnosti v jeho ţivotě (pracovniacute přiacutepravě) (24

)

Uacuteroveň motoriky je moţneacute zjistit pomociacute standardizovanyacutech motorickyacutech testŧ nebo

vyacutevojovyacutech norem motoriky pro jednotlivaacute věkovaacute obdobiacute

Motorika mŧţe byacutet hodnocena nejčastěji ze třiacute pohledŧ

Hlediska vyacutevoje ndash jestli vyacutevoj odpoviacutedaacute daneacute normě

Hledisko kvality ndash jak jsou pohyby přesneacute koordinace pohybŧ

Hledisko vyacutekonu ndash jak je jedinec vytrvalyacute rychlost pohybŧ

U hrubeacute motoriky jsou v diagnostice braacuteny kliacutečoveacute momenty ve vyacutevoji v obdobiacute raneacuteho

dětstviacute Jednaacute se napřiacuteklad o posazovaacuteniacute stoj bez obory lezeniacute samostatnaacute chŧze Tyto

informace ziacuteskaacutevaacute většinou pediatr od rodičŧ jiţ v prŧběhu vyacutevoje diacutetě při pravidelnyacutech

pediatrickyacutech prohliacutedkaacutech Daacutele je sledovaacuteno jak diacutetě zvlaacutedaacute chŧzi běh bez překaacuteţek

i překaacuteţkami chŧze v nerovneacutem tereacutenu atd

Jemnaacute motorika při sveacutem vyacutevoji vychaacuteziacute z rozvoje hrubeacute motoriky Pohyb ruky postupuje

od ramene k prstŧm Z tohoto vyacutevoje je vhodneacute aby se dětem daacutevali na kresleniacute a malovaacuteniacute

nejdřiacuteve velkeacute formaacutety papiacuterŧ (pokud moţno nejdřiacuteve na svislou plochu a poteacute teprve

na kolmou) a později je zmenšovat

Diagnostika jemneacute motoriky je zjišťovaacutena hlavně podle manuaacutelniacute zručnosti Jednaacute se

o sledovaacuteniacute koordinace pohybŧ (obleacutekaacuteniacute jiacutedlo provleacutekaacuteniacute atd) rychlosti a přesnosti

pohybŧ horniacutech končetin dlaniacute a prstŧ Tato diagnostika se daacute pouţiacutet i na zjišťovaacuteniacute laterality

(uvedeno daacutele) Při sledovaacuteniacute jemneacute motoriky by měl byacutet kladen i dŧraz na spraacutevneacute drţeniacute

psaciacuteho naacutečiniacute Spraacutevnyacute uacutechop tuţky je dobreacute u diacutetěte podporovat hned od počaacutetku kdy diacutetě

začne braacutet do ruky psaniacute naacutečiniacute (25

)

bdquoU dětiacute raneacuteho a předškolniacuteho věku využiacutevaacuteme různeacute sklaacutedačky kostky puzzle kdy

hodnotiacuteme nejen co diacutetě dovede zkonstruovat ale i způsob provedeniacute souhyby spolupraacuteci

24

PIPEKOVAacute J 2006 25

PIPEKOVAacute J 2006

14

obou rukou všiacutemaacuteme si spraacutevnosti uacutechopů přesnost v konstrukci v ciacuteleniacute což se projevuje

takeacute při navleacutekaacuteniacute drobnyacutech tvarů na bužiacuterku či tkanici a je mimo jineacute i ukazatelem kvality

koordinace oko ndash rukaldquo26

Oromotorika je dŧleţitaacute k dobreacute vyacuteslovnosti diacutetěte později k spraacutevneacutemu naacutecviku čteniacute i psaniacute

Zaměřujeme se hlavně na pohyblivost rtŧ a jazyka K diagnostice i samotneacutemu procvičovaacuteniacute

v teacuteto oblasti pouţiacutevaacuteme některaacute oromotorickaacute cvičeniacute např vyplazovaacuteniacute jazyka olizovaacuteniacute

rtŧ nafukovaacuteniacute tvaacuteřiacute foukaacuteniacute do peřiacutečka atd

252 Diagnostika rozumovyacutech schopnostiacute

Oblast je znaacutemaacute hlavně pod inteligenčniacutemi testy Struktura testŧ mŧţe byacutet velmi rŧznaacute

Nejčastěji se děliacute na subtesty jsou zjišťovaacuteny celkoveacute verbaacutelniacute a naacutezoroveacute rozumoveacute

schopnosti jedince V diagnostice se zaměřiacuteme na uacuteroveň myšlenkovyacutech operaciacute (analyacuteza

synteacuteza a analyticko-syntetickaacute činnost) ktereacute jsou součaacutestiacute diagnostikovaacuteniacute školniacute zralosti

V předškolniacutem zařiacutezeniacute mohou byacutet dělaacuteny orientačniacute testy rozumovyacutech schopnostiacute k daneacutemu

věku jedince

Rozumoveacute schopnosti by měly byacutet testovaacuteny jako celek a poteacute budou specifikovaacuteny

na podoblasti (jiţ v kompetenci odborneacuteho pracoviště) V procesu diagnostikovaacuteniacute

rozumovyacutech schopnostiacute je nutneacute braacutet v uacutevahu věk diagnostikovaneacuteho jedince některeacute

myšlenkoveacute operace jsou vyacutevojově podmiacuteněneacute

Zaacutekladniacutem pravidlem je postupovat od nejjednoduššiacutech činnostiacute ke sloţitějšiacutem Před začaacutetkem

uacutekolu je nutno se přesvědčit zda diacutetě (jedinec) danyacute uacutekol pochopilo Pokud diacutetě nepochopiacute

zadaacuteniacute mŧţe se staacutet ţe dojde k chybneacute diagnostice (27

)

Součaacutest inteligenčniacutech testŧ tvořiacute takeacute vyacutekonoveacute zkoušky ktereacute jsou formou nonverbaacutelniacuteho

charakteru (tedy na neverbaacutelniacute neřečoveacute schopnosti) Ciacutelem zkoušek je zjištěniacute uacuterovně

postřehu logiky Pokud se objeviacute nedostatky měl by se jim psycholog (speciaacutelniacute pedagog)

viacutece věnovat

Při diagnostikovaacuteniacute rozumovyacutech schopnostiacute je nutno vědět zda diagnostikovanyacute jedinec

nemaacute skryteacute smysloveacute vady (hlavně sluchoveacute a zrakoveacute) ktereacute svyacutemi projevy připomiacutenajiacute

sniacuteţeneacute rozumoveacute schopnosti Všiacutemaacuteme si zda diacutetě dokaacuteţe ziacuteskaneacute poznatky pouţiacutet v praxi

Uacuteroveň rozumovyacutech schopnostiacute mŧţe byacutet ovlivněna

26

PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a využitiacute v praxi 1997 str 45 27

PIPEKOVAacute J 2006

15

Vnitřniacutemi činiteli (osobnost jedince motivace k činnosti aktuaacutelniacute tělesnyacute i psychickyacute

stav jedince psychickeacute procesy atd) Tyto činitele nelze přiacuteliš ovlivnit

Vnějšiacutemi činiteli (obsah poznatkŧ osobnost učitele a jeho pŧsobeniacute na jedince klima

zařiacutezeniacute a skupiny ve ktereacute jedinec je přiacutestup rodiny atd) Tyto činitele lze ovlivnit

253 Diagnostika mluvniacutech schopnostiacute

Tato oblast diagnostiky je v těsneacutem spojeniacute s oromotorikou

Komunikace pomociacute verbaacutelniacute (mluveneacute) řeči je v našiacute společnosti teacuteměř zaacutekladniacute Pro děti

předškolniacuteho věku je verbaacutelniacute komunikace nejčastějšiacutem zpŧsobem dorozumiacutevaacuteniacute

Zaacutekladem pro diagnostiku je navaacutezaacuteniacute kontaktu s diagnostikovanyacutem jedincem a ziacuteskaacuteniacute jeho

dŧvěry V předškolniacutem věku je proto vhodneacute provaacutedět diagnostiku při hře s diacutetětem

a v prostřediacute ktereacute je mu znaacutemeacute a diacutetě se v něm ciacutetiacute bezpečně (28

)

Od slovniacutech projevŧ se velmi často odvozuje i celkovyacute stav a vyacutevoj jedince (rozumovaacute oblast

vniacutemaacuteniacute paměť představivost atd) Při diagnostice je nutno vychaacutezet z věku diacutetěte Vyacutevoj

hlaacutesek se postupnyacute a ukončuje se kolem 6 ndash 7 roku (někdy je uvaacuteděna hranice aţ 8 let) Jako

vyacutevoj hlaacutesek tak i rozvoj slovniacute zaacutesoby je postupnyacute Učitelky v MŠ mohou za určityacutech

podmiacutenek (podle stupně dosaţeneacuteho vzdělaacuteniacute) provaacutedět OLV

Mluvniacute projev je moţno rozdělit na formaacutelniacute a obsahovou straacutenku řeči

bdquoFormaacutelniacute straacutenka řeči se tyacutekaacute vnějšiacutech projevů individuaacutelniacutech charakteristik jako vyacuteslovnost

artikulačniacute obratnost plynulost tempo řeči fonace atdldquo29

bdquoObsahovaacute straacutenka je tvořena schopnostiacute formulovat vlastniacute myšlenky což je podmiacuteněno

rozsahem slovniacute zaacutesoby uacuterovniacute osvojeniacute pravidel gramatiky syntaxiacute apodldquo30

Do kaţdodenniacutech činnostiacute s dětmi by měly byacutet zařazovaacuteny logopedickeacute chvilky přizpŧsobeneacute

věku dětiacute Jsou zaměřeny na spraacutevnyacute naacutecvik dyacutechaacuteniacute oromotorickaacute cvičeniacute Tyto chvilky jsou

i prevenciacute před některyacutemi poruchami řeči

254 Diagnostika laterality

bdquoLateralita je důsledkem dominance jedneacute z mozkovyacutech hemisfeacuter V praktickeacutem životě se

projevuje jako převaha nebo upřednostňovaacuteniacute některeacuteho z paacuterovyacutech orgaacutenů (např ruka

noha oko ucho)ldquo31

28

PIPEKOVAacute J 2006 29

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 72 30

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 72

16

Diagnostika laterality ziacuteskaacutevaacute dŧleţitost v době naacutestupu diacutetěte do školy Při naacutestupu diacutetěte

do prvniacute třiacutedy by měla byacutet lateralita ruky vyhraněnaacute (32

) Tiacutem je ulehčen naacutecvik psaniacute Oblast

laterality je uacutezce spojena s motorikou a to hlavně s oblastiacute jemneacute motoriky

Pojem lateralita znamenaacute preferenci či dominantu jedneacute poloviny Je velmi uacutezce spojena

s dominantou jedneacute z mozkovyacutech hemisfeacuter Projevuje u člověka ale i některyacutech ţivočichŧ

(nesouměrnost se u nich projevuje jednak ve stavbě těla jednak i v uţiacutevaacuteniacute jednoho

z paacuterovyacutech orgaacutenŧ) Je proto dŧleţiteacute aby byla respektovaacutena lateralita jedince Dnes je jiţ

dokaacutezaacuteno ţe přeučovaacuteniacute levorukyacutech jedincŧ na pravorukeacute je nevhodneacute a vede pouze k dalšiacutem

probleacutemŧm (např neurotickeacute obtiacuteţe koktavost neklid atd)

Nejčastěji je diagnostika laterality provaacuteděna pozorovaacuteniacutem diacutetěte v rŧznyacutech situaciacutech (haacutezeniacute

stavěniacute věţe z kostek kresleniacute navleacutekaacuteniacute koraacutelkŧ natahovaacuteniacute se po předmětech otaacutečeniacute

za zvukem atd) Lateralitu je moţneacute diagnostikovat i podle nejrŧznějšiacutech zkoušek

Nejznaacutemějšiacute je diagnostickyacute test od Z Matějčka a Z Ţlaba Tuto zkoušku mŧţe provaacutedět

i nevyškolenyacute specialista (leacutekař učitel pracovniacutek s diacutetětem rodič atd) ale musiacute si nejdřiacuteve

dŧkladně nastudovat prŧběh celeacute zkoušky Vyacutesledek je pouze orientačniacute (33

)

K vyhraněniacute laterality dochaacuteziacute u dětiacute přibliţně ve 4ndashteacutem roce ţivota ale staacutevaacute se ţe

vyhraněnost se ustaacuteliacute aţ později Většinou byacutevaacute lateralita vyhraněnaacute dřiacuteve u děvčat Pokud se

u diacutetěte zjistiacute nevyhraněnaacute lateralita při naacutestupu do školy většinou se doporučuje naacutecvik

psaniacute pravou rukou (34

)

255 Diagnostika zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute

Diacutetě se rodiacute s vyvinutyacutem zrakovyacutem orgaacutenem (neniacute-li zrakovyacute orgaacuten poškozen v prenataacutelniacutem

obdobiacute) Po narozeniacute dochaacuteziacute pouze ke zlepšeniacute ostrosti zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute (u zdraveacuteho

orgaacutenu) Zrakem přijiacutemaacute jedinec aţ 80 podnětŧ ze sveacuteho okoliacute

Pokud jedinec trpiacute i lehkou zrakovou vadou kteraacute neniacute včas odhalena a diagnostikovaacutena

mŧţe zaostaacutevat v rozumoveacutem motorickeacutem i řečoveacutem rozvoji Mŧţe byacutet špatně

diagnostikovaacuten opoţděnyacute vyacutevoj mentaacutelniacute retardace nebo jinaacute postiţeniacute Z tohoto dŧvodu je

dobreacute sledovat jestli zrakovyacute vyacutevoj postupuje podle vyacutevojovyacutech norem

31

PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a jejiacute využitiacute v praxi speciaacutelniacute

pedagogiky 1 vyd 1997 str 49 32

PIPEKOVAacute J 33

KŘIŠŤANOVAacute L 1995 34

PŘINOSILOVAacute D 1997

17

Je vhodneacute aby zrakoveacute vniacutemaacuteniacute bylo dobře rozvinuto před zahaacutejeniacutem školniacute dochaacutezky diacutetěte

bude mu ulehčena vyacuteuka Rozvoj je daacuten celkovyacutem vyacutevojem jedince Daacutele mŧţe byacutet

podněcovaacuteno pomociacute nejrŧznějšiacutech her cvičeniacute a uacutekolŧ

Je zjišťovaacuteno zda diacutetě rozeznaacute dva stejneacute tvary mezi ostatniacutemi sklaacutedaacuteniacute rozdělenyacutech obraacutezkŧ

(u staršiacutech dětiacute puzzle odpoviacutedajiacuteciacute jejich věku) vklaacutedaacuteniacute tvarŧ do přiacuteslušnyacutech otvorŧ

dokreslovaacuteniacute obraacutezkŧ vyhledaacuteniacute obraacutezku v překryacutevanyacutech atd

Zrakoveacute vniacutemaacuteniacute podporuje i rozvoj řeči Zrakem diacutetě pozoruje mluvidla jinyacutech osob a učiacute se

tak naacutepodobou

Orientačniacute zkouška zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute mŧţe byacutet provedena i učitelkou v MŠ Vyacutesledek

poskytuje informaci o uacuterovni zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute přiacutepadně mŧţe poukaacutezat na odchylky

od normy

256 Diagnostika sluchoveacuteho vniacutemaacuteniacute

bdquoSluchoveacute vniacutemaacuteniacute je schopnost přijiacutemat rozlišovat a interpretovat zvuky různeacute kvality

(řečoveacute i neřečoveacute)ldquo35

Sluch je dŧleţityacute pro vyvaacuteřeniacute řeči a jejiacute stavby Pokud se diacutetě narodiacute s poškozenyacutem sluchem

(zaacuteleţiacute na stupni poškozeniacute) anebo ztratiacute-li sluch před ukončeniacutem vyacutevoje řeči (vyacutevoj řeči je

ukončovaacuten kolem 8 roku ţivota) je diacutetě většinou neslyšiacuteciacute a řeč se u něj vyviacutejiacute velmi maacutelo či

vŧbec (36

)

Diacutetě mŧţe trpět pouze nedoslyacutechavostiacute kteraacute nemusiacute byacutet dlouho objevena Diacutetě reaguje

na silneacute zvukoveacute podněty Diacutetě nepoznaacute ţe slyšiacute špatně Děti s nedoslyacutechavostiacute se projevujiacute

ve společnosti jako pomaleacute neposlušneacute (nereagujiacute na ticheacute podněty) a mohou byacutet někdy

chybně označeni za mentaacutelně postiţeneacute (37

)

Dnešniacute mediciacutena a leacutekařskeacute přiacutestroje zvlaacutedajiacute diagnostiku sluchu i u malyacutech dětiacute bez jejich

spolupraacutece Dřiacuteve byla u všech vyšetřeniacute nutnaacute spolupraacutece diacutetěte proto diagnostika byla

moţnaacute nejdřiacuteve kolem 3 roku ţivota diacutetěte

Sluchoveacute vniacutemaacuteniacute je zjišťovaacuteno podle nejrŧznějšiacutech cvičeniacute Diacutetěti se daacutevajiacute rozeznaacutevat

předměty podle zvuku kteryacute vydaacutevajiacute (začiacutenaacuteme od zvukŧ znaacutemyacutech a dobře rozeznatelnyacutech)

rozlišeniacute toacutenŧ piacutesniacute atd

35

ZELINKOVAacute O Pedagogickaacute diagnostika individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program str 76 36

PŘINOSILOVAacute D 1997 37

PŘINOSILOVAacute D 1997

18

Diagnostika je dŧleţitaacute pro odhaleniacute sluchovyacutech vad ale mŧţe naacutem pomoci i při vadě řeči

kde neznaacuteme přiacutečinu

Orientačniacute zkouška sluchu se provaacutediacute šeptanou i hlasitou řečiacute Jejiacutem ciacutelem je odhalit jestli

diacutetě maacute zdraviacute sluch Při provaacuteděniacute zkoušky maacute byacutet diacutetě zdraveacute bez ryacutemy a podobnyacutech

onemocněniacute ktereacute mohou vyacutesledky zkoušky ovlivnit(38

)

Dŧleţitou součaacutestiacute ve sluchoveacutem vniacutemaacuteniacute je fonematickyacute sluch Jednaacute se o sluchoveacute

rozlišovaacuteniacute rytmizaci vyacuteslovnosti Fonematickyacutech sluchem diacutetě rozlišuje diferenciace hlaacutesek

Vyacutevoj fonematickeacuteho sluchu je postupnyacute měl by byacutet ukončen před vstupem do povinneacute

školniacute dochaacutezky je jedniacutem z předpokladŧ na vyacuteuku čteniacute a psaniacute Fonematickyacute sluch

umoţňuje diacutetěti rozlišit stejnaacute slova (pes ndash pes) rozlišeniacute pouze jednou hlaacuteskou (ves ndash les)

rozlišeniacute deacutelky (dal ndash daacutel) tvrdeacute a měkkeacute souhlaacutesky (dyacuteka ndash diacuteky) ostreacute a tupeacute sykavky (miacutesa

ndash miacuteša) apod

38

TOMICKAacute V 2006

19

III METODY DIAGNOSTIKY

Metody diagnostiky jsou určiteacute zpŧsoby a postupy ktereacute vedou k ciacuteli tedy k diagnoacuteze

31 Poţadavky na diagnostickeacute metody

Vyacuteběr metody by měl odpoviacutedat věku diacutetěte přiacutepadně pokud existujiacute předchoziacute vyacutesledky

nebo podezřeniacute na postiţeniacute metoda by měla vychaacutezet ze zjištěnyacutech moţnostiacute diacutetěte

Na zahaacutejeniacute voliacuteme takoveacute metody při kteryacutech se diacutetě uvolniacute odstraniacute se stres a strach kteryacute

se mŧţe kvŧli nečekaneacute situaci či prostřediacute objevit Pokud jsou metody dobře zvoleneacute je

moţneacute ziacuteskat u diacutetěte dŧvěru a ochotu spolupracovat

bdquoNějakeacute jednoznačneacute pravidlo však stanovit nemůžeme V uacutevahu je nutneacute braacutet časovou

naacuteročnost jednotlivyacutech metod (jen vyacutejimečně nejsme časově omezeni) jejich bdquovyacutetěžnostldquo

(velmi vysokou majiacute např testy inteligence) chovaacuteniacute diacutetěte (klid ndash neklid) vnějšiacute okolnosti

jako je např prostor vyšetřovny možnost zaměstnat současně viacutece dětiacute uvolnit se pro dotaz

rodičů nebo pro rozhovor s nimi apod Mnohdy je uacutečelneacute kromě praacutece individuaacutelniacutem přiacutemeacutem

kontaktu vidět diacutetě i při samostatneacute praacuteci ve dvojici nebo i ve většiacute skupinceldquo39

Na proces diagnostikovaacuteniacute je ale vhodneacute nechat si dostatek času

Pouţiteacute metody musiacute splňovat určitě poţadavky ktereacute dělajiacute metody objektivniacute a pouţitelneacute

pro vyacutezkum a diagnostiku Tyto poţadavky naacutem daacutevajiacute jistotu ţe pouţiteacute metody umoţňujiacute

konfrontaci vyacutesledkŧ v porovnaacuteniacute se skupinou věkovou normou či dalšiacutemi předem

stanovenyacutemi kriteacuterii

Objektivnost

bdquoObjektivnost rozumiacuteme věcneacute nezaujateacute posouzeniacute činnostiacute nebo vyacutekonůldquo40

Nejčastěji byacutevaacute zajišťovaacutena testy ktereacute jsou vţdy vyhodnocovaacuteny stejnyacutem zpŧsobem a podle

určityacutech naacutevodŧ ktereacute nelze měnit Jednaacute se o standardniacute testy

Testy jsou provaacuteděny vţdy stejnyacutem přesně danyacutem zpŧsobem to od jejich zadaacuteniacute přes prŧběh

k vyhodnoceniacute a interpretaci Při opakovaneacutem prŧběhu by mělo byacutet dosaţeno stejnyacutech

vyacutesledkŧ bez ohledu na osobu kteraacute test zadaacutevala a vyhodnotila (41

)

Dŧleţiteacute je zda jsou otaacutezky dobře formulovaacuteny a jedinec jim porozuměl

39

MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute str 89-91 40

MERTIN V GILERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 77 41

SVOBODA M (ed) 2001

20

Validita

bdquoHistoricky nejobvyklejšiacute definice validniacuteho měřeniacute je že naacutestroj měřiacute to o čem prohlašuje

že měřiacuteldquo42

Validita označuje platnost metody a jejich vyacutesledkŧ Jednaacute se o skutečnost zda metody

hodnotiacute opravdu to co hodnotit maacute a chce (43

)

Metoda je volena podle moţnostiacute jedince Jestliţe maacute jedinec nějakeacute postiţeniacute metodu je

nutno přizpŧsobit jeho postiţeniacute tak aby mohl danyacute uacutekol splnit dle svyacutech moţnostiacute (např

u jedince se slabozrakostiacute je nutno vytvořit takoveacute podmiacutenky aby pomŧcky k metodě či

pracovniacute listy k testu mohl vidět)

Většina metod hodnotiacute jako primaacuterniacute jednu oblast mohou však ukaacutezat i dalšiacute vyacutesledky ktereacute

nepatřiacute k primaacuterniacutemu vyacutesledku a pouze naacutes mohou nasměrovat k dalšiacutemu šetřeniacute

Reliabilita

Jednaacute se o přesnost a spolehlivost metody Tedy jestli vyacutesledek z daneacute metody neniacute jen

naacutehodnyacute či zkreslenyacute jev a nevznikl nějakyacutem nedostatkem v měřeniacute (44

)

Stejneacuteho vyacutesledku by mělo byacutet dosaţeno i s odstupem času Vyacutesledky by měly byacutet zobecněny

i v čase Při opakovaacuteniacute by mělo dochaacutezet k podobnyacutem vyacutesledkŧm (i v rozmeziacute několika dniacute)

Mělo by byacutet zjištěno zda metoda nemŧţe byacutet ovlivněna aktuaacutelniacutem stavem jedince (hlavně

jeho uacutenavou nebo psychickyacutem stavem) nebo dřiacuteve ziacuteskanyacutemi zkušenostmi (45

)

32 Pozorovaacuteniacute

Pozorovaacuteniacute patřiacute mezi zaacutekladniacute diagnostickeacute metody Jednaacute se o velmi naacuteročnou metodu

V předškolniacutem věku je pouţiacutevaacutena pouze extrospekce (pozorovaacuteniacute druhyacutech lidiacute) tedy

v předškolniacutem věku pozorovaacuteniacute diacutetěte dospělyacutem (introspekci sebepozorovaacuteniacute diacutetě samo

z vyacutevojoveacuteho hlediska ještě nedokaacuteţe)

Metoda pozorovaacuteniacute je braacutena jako nejpřirozenějšiacute metoda kterou je moţneacute pouţiacutet teacuteměř

v kaţdeacute situaci bez potřebneacute přiacutepravy pomŧcek

bdquoPozorovanie znamenaacute sledovanie činnosti žiaka a jej vyhodnotenieldquo46

42

MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 41 43

PIPEKOVAacute J 2006 44

MERTIN V 1995 45

SVOBODA M (ed) 2001 46

KOLLAacuteRIKOVAacute Z Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika 2001 str 248

21

Od prvniacuteho dne v předškolniacutem zařiacutezeniacute byacutevaacute diacutetě pozorovaacuteno V teacuteto rovině se jednaacute většinou

o pozorovaacuteniacute nesystematickeacute bez konkreacutetniacuteho ciacutele Pozorovatel (nejčastěji učitelka MŠ) by se

při prvniacutech setkaacuteniacute s diacutetětem mělměla soustředit na celkoveacute projevy diacutetěte

(47

)Nesystematickeacute (nestrukturovaneacute) pozorovaacuteniacute by mělo byacutet provaacuteděno tak ţe pozorovatel

zapisuje co nejviacutece jevŧ V přiacutepadě ţe jsou zaregistrovaacuteny nějakeacute nedostatky či naacutepadnosti je

vhodneacute začiacutet pozorovat systematicky Nestrukturovaneacute pozorovaacuteniacute tedy nepřipraveneacute

globaacutelně zaměřeneacute bychom měli pouţiacutet spiacuteše jako doplňkovou metodu k jinyacutem

Pozorovaacuteniacute mŧţe byacutet strukturovaneacute (systematickeacute) tedy předem připraveneacute kategorie

sledovaacuteniacute a jejich zaznamenaacutevaacuteniacute Zde se jiţ soustřediacuteme na jednu pozorovanou oblast

Aby pozorovaacuteniacute splňovalo poţadavky ktereacute jsou uvedeny vyacuteše je nutno aby pozorovaacuteniacute

bylo opakovaneacute promyšleneacute stanovenyacute ciacutel tedy zaměřeneacute pouze na některou oblast

bdquoProbleacutemem pozorovaacuteniacute je z velkeacute množiny projevů vyčlenit (vyabstrahovat) to co je

podstatneacute z hlediska ciacutele pozorovaacuteniacute a to co je pozorovaacuteno označit spraacutevnou

terminologiiacuteldquo48

Zaacutekladem dobreacuteho a kvalitniacuteho pozorovaacuteniacute je stanoveniacute ciacutele Nesmiacute byacutet opomenuta přiacuteprava

pozorovaacuteniacute Zaacuteleţiacute na pozorovateli jakyacute zpŧsob zaznamenaacutevaacuteniacute pozorovaneacuteho zvoliacute

Je vhodneacute při pozorovaacuteniacute diacutetěte v pedagogickeacute situaci nebyacutet organizaacutetorem teacuteto činnosti ale

pŧsobit v niacute pouze jako pozorovatel tiacutem se zmenšuje moţnost uniknutiacute dŧleţityacutech momentŧ

Pokud je to moţneacute celou situaci zaznamenaacutevaacuteme (videozaacuteznam u dětiacute musiacute souhlasit

zaacutekonnyacute zaacutestupce diacutetěte) K tomuto zaacuteznamu je moţno se vracet a plně se soustředit pouze

na jeden prvek (komunikačniacute projevy motorickeacute schopnosti atd)

V přiacutepadě ţe chceme zvyacutešit reliabilitu pozorovaacuteniacute vhodneacute je poţaacutedat jinou učitelku (nebo

osobu) o spolupraacuteci a souběţnost pozorovaacuteniacute předem domluveneacuteho projevu Po ukončeniacute

pozorovaacuteniacute vyacutesledky prokonzultovat porovnat Nebo se kaţdyacute pozorovatel mŧţe zaměřit

na předem určenou oblast Pozorovaacuteniacute mŧţe byacutet provaacuteděno i skrytě v předškolniacutem zařiacutezeniacute

nejsou většinou pro tento zpŧsob pozorovaacuteniacute vytvořeneacute vhodneacute podmiacutenky Skryteacute pozorovaacuteniacute

je většinou provaacuteděno ve specializovanyacutech zařiacutezeniacutech jde o zjištěniacute chovaacuteniacute diacutetěte

v nejrŧznějšiacutech situaciacutech)

47

MERTIN V 1995 48

NAKONEČNYacute M Zaacuteklady psychologie 1998 str 103

22

33 Rozhovor

Metoda patřiacute k naacuteročnyacutem je nutneacute se na ni připravit Je vhodneacute vědět na co jakyacutem zpŧsobem

kdy jak ziacuteskaneacute informace zaznamenaacutevat a zpracovaacutevat

U dětiacute předškolniacuteho věku neniacute vhodneacute braacutet rozhovor jako zaacutekladniacute metodu diagnostiky

Kladeneacute otaacutezky se musiacute přiměřit věku a z dŧvodu niacutezkyacutech zkušenostiacute a vědomostiacute nemusiacute byacutet

odpovědi diacutetěte adekvaacutetniacute Pokud je zvolena metoda rozhovoru s diacutetětem je vhodnějšiacute

i přiacutetomnost zaacutekonneacuteho zaacutestupce kteryacute naacutem mŧţe poskytnout dŧleţiteacute či doplňujiacuteciacute uacutedaje

(49

)

bdquoRozhovorem ziacuteskaacutevaacuteme informace o naacutezorech postojiacutech přaacuteniacute a obavaacutech informace

o vnitřniacutem světě diacutetěteldquo50

Prŧběh rozhovoru mŧţe byacutet zaznamenaacutevaacuten pomociacute nahraacutevaciacuteho zařiacutezeniacute nebo

videozaacuteznamem (pouze se svoleniacutem dotazovaneacuteho či jeho zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ)

Rozhovor mŧţe byacutet rozdělen na strukturovanyacute kde jsou předem připraveneacute otaacutezky na ktereacute

jedinec odpoviacutedaacute Druhou moţnostiacute je nestrukturovanyacute (volnyacute) rozhovor kde nejsou

připraveneacute otaacutezky Tato moţnost je pro tazatele naacuteročnějšiacute aby udrţel teacutema rozhovoru k daneacute

problematice

U rozhovoru s rodiči diacutetěte je dŧleţiteacute aby obě strany chtěly diacutetěti pomoci v jeho probleacutemech

a zaacuteroveň se plně respektovaly Je dŧleţiteacute aby byl ponechaacuten dostatek času a klidneacute prostřediacute

proto je vhodneacute si předem termiacuten a čas rozhovoru domluvit

bdquoRozhovor s rodiči sloužiacute zejmeacutena k tomu aby si učitel rozšiacuteřil poznatky ktereacute maacute o diacutetěti

rodině způsobu života o naacutezorech na vzdělaacuteniacute hellip aby se leacutepe orientoval ve skutečnostech

ktereacute maacute k dispozici ve školeldquo51

Rozhovor s diacutetětem předškolniacuteho věku je vyuţiacutevaacuten v přiacutepadě ţe u diacutetěte jsou zjišťovaacuteny

určiteacute vědomosti nebo řečoveacute schopnosti Diacutetě je taacutezaacuteno na zaacutekladniacute informace ze sveacuteho okoliacute

a vědomosti odpoviacutedajiacuteciacute jeho věku Řiacutezenyacute rozhovor s diacutetětem předškolniacuteho věku byacutevaacute

provaacuteděn při zjišťovaacuteniacute školniacute zralosti Poklaacutedaneacute otaacutezky by měly byacutet uzpŧsobeneacute věku diacutetěte

Kromě odpovědiacute by měly byacutet sledovaacuteny i neverbaacutelniacute projevy dotazovaneacuteho ktereacute často

ukazujiacute jak se dotazovanyacute ciacutetiacute zda mu jsou kladeneacute otaacutezky přiacutejemneacute a dalšiacute vlastnosti jedince

(52

)

49

MERTIN V 2003 50

TRPIŠOVSKAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1997 str 8 51

MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 33

23

34 Dotazniacutek

bdquoJe to spocircsob piacutesemneacuteho kladenia otaacutezok a ziacuteskavanie piacutesomnyacutech odpovediacuteldquo53

Dotazniacutek v piacutesemneacute podobě je pro děti v předškolniacutem věku nepouţitelnyacute jelikoţ neumiacute čiacutest

ani psaacutet a neporozumiacute poloţenyacutem otaacutezkaacutem Metoda je pouţiacutevaacutena pro zaacutekonneacute zaacutestupce

diacutetěte(54

)

S dotazniacutekem se rodiče často setkaacutevajiacute před naacutestupem do předškolniacuteho zařiacutezeniacute (MŠ)

Zařiacutezeniacute tiacutem ziacuteskaacutevaacute zaacutekladniacute uacutedaje o diacutetěti a jeho stavu (zdravotniacute stav individuaacutelniacute

zvlaacuteštnosti obliacutebeneacute činnosti atd) přiacutepadně rodině diacutetěte Tyto informace jsou dŧleţiteacute

pro učitelky zařiacutezeniacute zlepšujiacute přiacutepravu programu a přiacutestup k diacutetěti Z tohoto dŧvodu je

dŧleţiteacute aby zde byly uvedeny pravdiveacute informace

MŠ mŧţe rodičŧm předklaacutedat takeacute prŧběţnyacute dotazniacutek Ten mŧţe byacutet zaměřen jak na chod

předškolniacuteho zařiacutezeniacute i hodnoceniacute jejich diacutetěte z pohledu rodiče Hodnoceniacute rodičŧ je

zajiacutemaveacute při porovnaacuteniacute hodnoceniacute od učitelek ze zařiacutezeniacute Porovnaacuteniacutem je moţneacute objevit co je

pro rodiče diacutetěte dŧleţiteacute Zaacuteroveň mŧţe byacutet hodnoceno předškolniacute zařiacutezeniacute z pohledu rodičŧ

Učitelkaacutem je tak daacutena zpětnaacute vazba k jejich činnosti od rodičŧ

Dotazniacutek mŧţe takeacute sloţit jako součaacutest doporučeniacute pro odborneacute vyšetřeniacute diacutetěte

na specializovaneacutem pracovišti K předaacuteniacute dotazniacuteku do zařiacutezeniacute musiacute byacutet daacuten souhlas

zaacutekonneacuteho zaacutestupce diacutetěte

Neexistuje univerzaacutelniacute dotazniacutek Při jeho sestavovaacuteniacute vychaacuteziacuteme z věku diacutetěte i oblasti

probleacutemŧ ktereacute chceme zjistit Z tohoto dŧvodu majiacute i rŧznaacute zařiacutezeniacute sveacute dotazniacuteky ktereacute

předklaacutedajiacute svyacutem klientŧm k vyplněniacute Zde je nutneacute předejiacutet zkresleniacute informaciacute o diacutetěti ktereacute

jsou znaacutemy z dotazniacuteku Pokud se jednaacute o probleacutemoveacute diacutetě mŧţe byacutet jiţ vyplňovaacuteniacute

dotazniacuteku zkresleno postojem k diacutetěti (hlavně u dětiacute s poruchami chovaacuteniacute)

bdquoDotazniacutek je využiacutevaacuten jednak jako žaacutedost o prvniacute vyšetřeniacute jednak v přiacutepadě kontrolniacuteho

vyšetřeniacuteldquo55

Dotazniacutekovaacute šetřeniacute byacutevajiacute v předškolniacutem věku spiacuteše jako doplňkovaacute metoda pro rodiče

52

SVOBODA 2001 53

KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Předškolniacute a elementaacuterka pedagogika

2001 str 250 54

MERTIN V 2003 55

MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 39

24

35 Anamneacuteza

bdquoAnamneacutezou (anamneacutesis ndash rozpomiacutenaacuteniacute) rozumiacuteme zjišťovaacuteniacute uacutedajů z minulosti jedince ktereacute

majiacute vyacuteznamnyacute vztah k poznaacuteniacute osobnosti Jejiacutem ciacutelem je ziacuteskaacuteniacute a kategorizace relevantniacutech

uacutedajů z minulosti ktereacute pomaacutehajiacute vysvětlit současnyacute stavldquo56

Anamneacuteza by měla byacutet zaměřena na celou osobnost jedince Zpŧsob jakyacutem je anamneacuteza

zjišťovaacutena mŧţe byacutet rŧznyacute (dotazniacutek rozhovor předtištěneacute scheacutema atd) Je na uvaacuteţeniacute

pracovniacuteka jakaacute forma mu vyhovuje (57

)

Z anamneacutezy je moţno vyčiacutest tvrdaacute data ndash dajiacute se změřit ověřit (datum narozeniacute věk věk

rodičŧ bydliště atd) ale i měkkaacute data ndash nedajiacute se změřit či jinak ověřit (proţiacutevaacuteniacute jedince

zaacuteliby traacuteveniacute volneacuteho času postoj k rodině atd)

U dětiacute předškolniacuteho věku je anamneacuteza sestavovaacutena většinou podle informaciacute ziacuteskanyacutech

od rodičŧ Diacutetě v tomto věku nedokaacuteţe přiacuteliš mluvit o sveacutem dosavadniacutem ţivotě Je vhodnějšiacute

pokud pracovniacutek tvořiacuteciacute anamneacutezu je pro rodiče znaacutemaacute osoba ke ktereacute majiacute dŧvěru (pediatr

diacutetěte učitelka v MŠ)

Anamneacuteza se děliacute podle oblastiacute na rŧzneacute druhy Nejčastěji na naacutesledujiacuteciacute dva typy anamneacutezy

(58

)

Rodinnaacute anamneacuteza (RA) ndash uacutedaje o rodině vyšetřovaneacuteho jedince (prarodiče rodiče

sourozenci či dalšiacute přiacutebuzneacute osoby bytoveacute podmiacutenky atd)

Osobniacute anamneacuteza (OA) ndash zaměřuje se na osobnost jedince a jeho dosavadniacute vyacutevoj

Měla by byacutet provaacuteděna od prenataacutelniacuteho obdobiacute do současneacuteho stavu Zjišťovaneacute

informace se tyacutekajiacute všech oblastiacute ţivota jedince

Anamneacuteza je většinou provaacuteděna jako zaacutekladniacute a prvniacute diagnostickaacute metoda u většiny

vyšetřeniacute a diagnostik Většina odborniacutekŧ z anamneacutezy vychaacuteziacute Z tohoto dŧvodu je dŧleţiteacute

aby anamneacuteza byla podrobnaacute

36 Hra

bdquoHra je jednou z vyacutevojovyacutech potřeb v předškolniacutem věku a současně i nejpřirozenějšiacute aktivitou

diacutetěte v tomto obdobiacute Jejiacutem prostřednictviacutem se všestranně rozviacutejiacute osobnost diacutetěte

a prostřednictviacutem hry je takeacute možno diacutetě diagnostikovatldquo59

56

TRPIŠOVAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1997 str 11 57

SVOBODA M 2001 58

ZELINKOVAacute O 2001

25

Hra je velmi uacutezce spjata s předškolniacutem obdobiacutem Jednaacute se o obdobiacute kdy hra je hlavniacute naacuteplniacute

a činnostiacute dne V předškolniacutem věku si diacutetě hraje teacuteměř neustaacutele Je vhodneacute pokud bude dětskeacute

hře věnovaacuten dostatek pozornosti V předškolniacutem zařiacutezeniacute je hra hodně vyuţiacutevanaacute metoda (60

)

Diacutetě v předškolniacutem obdobiacute bere hru jako sveacute vaacuteţneacute zaměstnaacuteniacute a činnost ktereacute věnujiacute plneacute

soustředěniacute Ačkoliv si děti uvědomiacute ţe bdquosi jen hrajiacuteldquo mluviacute s neexistujiacuteciacutemi kamaraacutedy věřiacute

tomu čemu se ve hře věnujiacute a proţiacutevajiacute

bdquoSledovaacuteniacute hry dětiacute je naopak pro diagnostiku v mateřskeacute škole časteacute a vlastně i nezbytneacute

Poskytuje cenneacute uacutedaje o prožitciacutech diacutetěte jeho aktuaacutelniacutem psychickeacutem rozpoloženiacute

zkušenostech neboť kromě jineacuteho je hra prostředkem sebevyjaacutedřeniacuteldquo61

Dětskaacute hra (ať individuaacutelniacute nebo kolektivniacute) mŧţe učitelkaacutem v předškolniacutem zařiacutezeniacute mnoho

odhalit z domaacuteciacuteho ţivota v rodině vyacutevojoveacuteho stavu i vlastnostech diacutetěte samotneacuteho ktereacute

se v běţnyacutech činnostech neprojeviacute Ve hře mŧţe byacutet posouzeno jak si diacutetě hraje jeho uacuteroveň

myšleniacute obrazotvornosti tvořivosti i celeacuteho vyacutevoje atd

bdquoPokud chceme využiacutet analyacutezy dětskeacute hry (hl u dětiacute předškolniacuteho věku) k diagnostickyacutem

uacutečelům zaměřiacuteme se předevšiacutem na to zda je celkovaacute uacuteroveň hry klienta v souladu

s bdquoontogenetickou normouldquo dětskeacute hry nebo zda došlo k jejiacute retardaci či urychleniacuteldquo62

Prvniacute moţnostiacute je pozorovaacuteniacute diacutetěte při spontaacutenniacute hře Do teacuteto hry by dospělyacute neměl

zasahovat Snaţiacuteme se co nejviacutece postřehnout projevy diacutetěte Pozorovaacuteniacute při volneacute hře slouţiacute

spiacuteše jako orientačniacute vedouciacute k dalšiacutemu vyacuteběru diagnostickyacutech metod Hru je v tomto přiacutepadě

vhodneacute hodnotit jako celek (63

)

Druhou moţnostiacute je byacutet hry přiacutemo uacutečastněn a dělat přiacutemou intervenci Tiacutem je moţno odhalit

moţnosti diacutetěte Teacuteto formy se mohou uacutečastnit i rodiče Je dŧleţiteacute aby si rodiče s učitelkou

předaacutevali vzaacutejemně informace ktereacute ziacuteskajiacute při sledovaacuteniacute volneacute hry diacutetěte

Při analyacuteze hry je vhodneacute aby diacutetě bylo pozorovaacuteno v rŧznyacutech podobaacutech hry (samostatně

s kolektivem dětiacute hra s dospělyacutem) do ktereacute se pozorovatel viacutece či meacuteně saacutem zapojuje Pokud

je pozorovatel součaacutestiacute hry je vyššiacute riziko nezachyceniacute některyacutech dŧleţityacutech poznatkŧ

Vyacutehodou je ţe pozorovatel mŧţe pracovat viacutece s diacutetětem a vytvaacuteřet určiteacute situace ve kteryacutech

chce diacutetě vidět

59

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 77 60

PIPEKOVAacute J 2006 61

MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 82 62

RENOTIEacuteROVAacute M LUDIacuteKOVAacute L a kolektiv Speciaacutelniacute pedagogika 2006 str 139 63

PIPEKOVAacute J 2006

26

37 Analyacuteza kresby

Analyacutezu kresby by měl provaacutedět odborniacutek na tuto problematiku (psycholog psychiatr)

Učitelku v MŠ mŧţe kresba diacutetěte upozornit na moţneacute nedostatky či probleacutemy diacutetěte Děti

v předškolniacutem věku raacutedy kresliacute berou kresbu jako zaacutebavu a hru Odborniacutek v niacute dokaacuteţe mnoho

ziacuteskat

bdquoJedinaacute kresba nemůže odhalit všechnoldquo64

bdquoK určeniacute diagnoacutezy nestačiacute pouze test obraacutezek každeacuteho diacutetěte je nutneacute posuzovat takeacute

z hlediska sociaacutelniacutech a kulturniacutech souvislostiacute Jen tak lze diacutetě leacutepe poznat je však třeba

dodat že žaacutednyacute bdquokliacuteč ke obraacutezkůmldquo neexistujeldquo65

Kresba v sobě obsahuje herniacute i pracovniacute naacutevyky Tiacutem je moţno o kresliacuteciacutem jedinci ziacuteskat

mnohem viacutece informaciacute

bdquoKresbou vyjadřuje diacutetě svou osobnost citoveacute zaujetiacute miacuteru poznaacuteniacute světa zaacutejmoveacute vyladěniacute

i laacutesku k lidem ale i věcem ktereacute stimulujiacute jeho duševniacute růstldquo66

Kresba jedincŧ s postiţeniacutem se lišiacute Kaţdeacute postiţeniacute či probleacutemy diacutetěte se v kresbě objeviacute

Proto je vhodneacute aby učitelka v MŠ dětskou kresbu prŧběţně sledovala a porovnaacutevala

I rodiče diacutetěte by měli miacutet moţnost pravidelně sledovat vyacutetvarneacute projevy sveacuteho diacutetěte K tomu

jsou ideaacutelniacute naacutestěnky či dalšiacute prostory zařiacutezeniacute kde je mohou rodiče vidět a porovnat

s ostatniacutemi

Učitelka MŠ by měla miacutet zaacutekladniacute znalost o vyacutevoji dětskeacute kresby Tak je moţneacute sledovat

dětskou kresbu a objevit v niacute nedostatky

Vyacutevoj kresby

bdquoVyacutevoj a zvlaacuteštnosti kresebneacuteho projevu jsou podmiacuteněny psychickyacutemi vlastnostmi diacutetěte

a vnějšiacutemi podmiacutenkami ve kteryacutech žije Kresebnyacute projev se rozviacutejiacute uacuteměrně k možnostem ktereacute

diacutetěti ke kresleniacute nabiacuteziacute jeho prostřediacute a na tom takeacute zaacutevisiacute uacuteroveň kresbyldquo67

Obdobiacute skvrn ndash prvniacute jsou skvrny a to bez ohledu na uměleckeacute schopnosti diacutetěte

přibliţně do jednoho roku diacutetěte

64

DAVIDO R Kresba jako naacutestroj poznaacuteniacute diacutetěte 2001 str 16 65

DAVIDO R Kresba jako naacutestroj poznaacuteniacute diacutetěte 2001 str 16 66

ŠMARDA I ŘEZAacuteČ J Psychologickaacute praktika 1996 str 22 67

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 65

27

Stadium čmaacuteranic ndash diacutetě čmaacuteraacute všemi směry a kresliacuteciacute naacutečiniacute bere jako

prodlouţenou ruku jednaacute se o obdobiacute mezi jedniacutem a druhyacutem rokem

Stadium čaacuteranic ndash diacutetě se snaţiacute napodobit psaniacute dospělyacutech začiacutenaacute se objevovat

zaacuteměr u činnosti diacutetě nevydrţiacute dlouho pŧvodniacute zaacuteměr kresby se během činnosti měniacute

často neniacute dokončena s tiacutemto stadiem se mŧţe setkat ve věku dvou aţ třiacute let

Stadium hlavonoţcŧ (univerzaacutelniacutech postav) ndash diacutetě svyacutem vyacutetvarnyacutem diacutelŧm daacutevaacute

obsah začiacutenaacute viacutece kreslit postavy a s přibyacutevajiacuteciacutem věkem přibyacutevaacute postavaacutem detaily

věkoveacute rozmeziacute tohoto stadia je tři aţ pět let

Intelektuaacutelniacute realismus ndash kresba vyjadřuje dětskyacute svět diacutetě zobrazuje to co vidiacute a

znaacute ze sveacuteho okoliacute nejčastěji a nevyacuterazněji se toto obdobiacute projevuje mezi paacutetyacutem

aţ sedmyacutem rokem

Vizuaacutelniacute realismus - diacutetě objektivněji začiacutenaacute kreslit to co opravdu vidiacute dochaacuteziacute takeacute

k velkeacutemu skoku ndash diacutetě začiacutenaacute zobrazovat postavu z profilu stadium převaţuje mezi

sedmyacutem aţ dvanaacutectyacutem rokem

Zobrazovaacuteniacute v prostoru - představuje posledniacute staacutedium diacutetě ve svyacutech kresbaacutech

zobrazuje prostor po dvanaacutecteacutem roce ţivota

28

IV ZAŘIacuteZENIacute PROVAacuteDĚJIacuteCIacute DIAGNOSTIKU

V našiacute republice existuje poměrně širokaacute siacuteť poradenskyacutech i dalšiacutech zařiacutezeniacute ktereacute se věnujiacute

pedagogickeacute a speciaacutelněpedagogickeacute diagnostice Zaměřeniacute i rozsah nabiacutezenyacutech sluţeb mŧţe

byacutet velice širokyacute

Diagnostika mŧţe byacutet provaacuteděna i na laickeacute rovině Jde spiacuteše o zamyšleniacute nad diacutetětem v daneacute

situaci Tuto diagnostiku provaacutediacute třeba rodič či vychovatel diacutetěte Diagnostika maacute informačniacute

charakter kteryacute rodiče (nebo kdo tuto diagnostiku provaacutediacute) směřuje k vyhledaacuteniacute daneacuteho

odborniacuteka kteryacute mŧţe stanovit profesionaacutelně diagnostiku jedince podle ktereacute se daacute s diacutetětem

daacutele pracovat

Je zřejmeacute ţe v těchto pracovištiacutech je potřebnaacute specializace pracovniacutekŧ Daacutele je vhodneacute aby

pracovniacuteci měli otevřenyacute přiacutestup k dalšiacutem problematikaacutem ktereacute se nevyskytujiacute přiacutemo v jejich

pracovišti ale mohou s nimi souviset Vhodnaacute je alespoň znalost zařiacutezeniacute kam mohou byacutet

klienti odeslaacuteniacute V zařiacutezeniacutech by měli pracovat odborniacuteci kteřiacute sveacute kompetence ziacuteskali

v raacutemci odborneacuteho studia a v dalšiacutem celoţivotniacutem vzdělaacutevaacuteniacute Jejich odbornost je vymezena

např zaacutekonem č 5632004 Sb o pedagogickyacutech pracovniacuteciacutech vyhlaacuteškou č 722005 Sb

o poskytovaacuteniacute poradenskyacutech sluţeb ve školaacutech a školskyacutech poradenskyacutech zařiacutezeniacute zaacutekonem

č 5612004 o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem vzdělaacutevaacuteniacute

(školskyacute zaacutekon) a jeho pozdějšiacute zněniacute a dalšiacute

Obsahem všech poradenskyacutech zařiacutezeniacute je vytvaacuteřeniacute vhodnyacutech podmiacutenek pro tělesnyacute

psychickyacute a sociaacutelniacute vyacutevoj jedince v prŧběhu jeho vzdělaacutevaacuteniacute Kaţdeacute poradenskeacute zařiacutezeniacute je

povinneacute veacutest dokumentaci o vyšetřeniacute dalšiacute peacuteči jedince spolupraacuteci s dalšiacutemi poradenskyacutemi

zařiacutezeniacutemi či školami atd

41 Speciaacutelněpedagogickaacute centra

bdquoSpeciaacutelně pedagogickaacute centra jsou speciaacutelniacute školskaacute zařiacutezeniacute kteraacute se specializujiacute na určityacute

typ zdravotniacuteho postiženiacute ndash defektuldquo68

Existujiacute speciaacutelněpedagogickaacute centra (daacutele jen SPC) pro děti

Smyslově postiţeneacute (sluchově zrakově)

Tělesně postiţeneacute

Mentaacutelně postiţeneacute

68

NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute str 105

29

S vadami řeči

S kombinovanyacutemi vadami

Mezi zaměstnance SPC patřiacute speciaacutelniacute pedagog (zaměřeniacute dle specializace SPC) psycholog

sociaacutelniacute pracovniacutek Daacutele zde mŧţe byacutet pracovniacute kolektiv doplněn o dalšiacute odborneacute pracovniacuteky

(logoped psychoterapeut fyzioterapeut atd)

Činnost je zaměřena zejmeacutena na podporu klientŧ v předškolniacutem věku v peacuteči rodičŧ

(zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ) na podporu klientŧ integrovanyacutech do škol a školskyacutech zařiacutezeniacute

na podporu klientŧ s těţkyacutem a kombinovanyacutem zdravotniacutem postiţeniacutem kteřiacute nemohou

dochaacutezet do školy zpravidla ve věku od 3 do 19 let

SPC svoji činnost zaměřuje na naacutesledujiacuteciacute oblasti (69

)

Podpŧrnou činnost podaacutevaacuteniacute odbornyacutech informaciacute z rŧznyacutech oblastiacute (sociaacutelniacute

podpora moţnosti integrace atd) Poradenskeacute konzultačniacute terapeutickeacute a metodickeacute

činnosti pro klienty jejich rodiče nebo osoby odpovědneacute za vyacutechovu

a pro pedagogickeacute pracovniacuteky

Spolupraacutece s předškolniacutem zařiacutezeniacutem přiacutepadně i dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute kam diacutetě dochaacuteziacute

Depistaacuteţ klientŧ se zdravotniacutem postiţeniacutem (dle specializace SPC) ve spaacutedoveacute oblasti

stanoveneacute zřizovatelem (často ve spolupraacuteci s pediatry v daneacute oblasti)

Speciaacutelněpedagogickou psychologickou a sociaacutelniacute diagnostiku klientŧ

Participaci při přiacutepravě a zpracovaacutevaacuteniacute individuaacutelniacutech vyacutechovně-vzdělaacutevaciacutech

a stimulačniacutech programŧ pro děti a ţaacuteky integrovaneacute do běţnyacutech škol ve spolupraacuteci

s pedagogy

Zpracovaacutevaacuteniacute odbornyacutech podkladŧ a posudkŧ pro potřeby spraacutevniacutech rozhodnutiacute

o zařazeniacute do systeacutemu vzdělaacutevaacuteniacute a pro potřeby dalšiacutech spraacutevniacutech řiacutezeniacute

Poradenstviacute k volbě vzdělaacutevaciacute cesty (karieacuteroveacute poradenstviacute) pro klienty se

zdravotniacutem postiţeniacutem

Informačniacute činnosti a propagaci sluţeb SPC pro širšiacute veřejnost

69

NOVOSAD L 2000

30

Sveacute sluţby nabiacuteziacute ambulantně v prostoraacutech SPC ale pracovniacuteci mohou sveacute klienty

navštěvovat v jejich přirozeneacutem prostředniacute (rodina) i ve školskyacutech zařiacutezeniacutech nebo

v zařiacutezeniacute kde je diacutetě umiacutestěno nebo integrovaacuteno

42 Pedagogickopsychologickeacute poradny

bdquoPedagogicko-psychologickeacute poradny (PPP) jsou bezesporu mezi veřejnostiacute nejznaacutemějšiacutem

typem poradenskeacuteho zařiacutezeniacute zaměřeneacuteho na problematiku vyacutechovy i školniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute dětiacute

a mlaacutedeželdquo70

Zaacutekladniacute pracovniacute sloţeniacute pedagogickopsychologickeacute poradny (daacutele jen PPP) tvořiacute psycholog

speciaacutelniacute pedagog (pracuje s jednotlivyacutemi klienty podle jejich diagnoacutezy spolupracuje

na individuaacutelniacutech vzdělaacutevaciacutech plaacutenech pro děti atd) sociaacutelniacute pracovniacutek (je ve spojeniacute

s orgaacuteny např sociaacutelně-praacutevniacute ochrany diacutetěte zajišťuje kontakty s klienty atd) Daacutele mŧţe

byacutet činnost poradny rozšiacuteřena o logopeda psychopeda tyflopeda etopeda fyzioterapeuta

surdopeda atd

Činnostiacute PPP je peacuteče o zdravyacute a přiměřenyacute vyacutevoj pro děti do 3 do 18 (19) let (po dobu školniacute

dochaacutezky ndash hlavně MŠ zaacutekladniacute škola (daacutele ZŠ) středniacute škola (daacutele SŠ) a někdy i vyššiacute

odbornaacute škola (daacutele VOŠ) či vysokaacute škola (daacutele VŠ) v přiacutepadě předchoziacute peacuteče diacutetěte a

studenta Daacutele spolupracuje s rodiči a učiteli těchto dětiacute ţaacutekŧ a studentŧ

Funkce PPP byacutevaacute velmi rozsaacutehlaacute Odviacutejiacute se podle věku a postiţeniacute či znevyacutehodněniacute klienta

PPP se často spoluuacutečastniacute na vzdělaacutevaciacutem procesu zvlaacuteště v přiacutepadech kdy je vzdělaacutevaciacute

proces znesnadněn Na zaacutekladě doporučeniacute PPP je volena nebo upravovaacutena vzdělaacutevaciacute cesta

ţaacutekŧ Při vedeniacute dětiacute a ţaacutekŧ PPP aktivně ovlivňujiacute proces přijiacutemaacuteniacute a upevňovaacuteniacute poznatkŧ

postojŧ a hodnotoveacute orientace (volba vhodneacuteho učebniacuteho stylu rodinnaacute terapie apod) PPP

napomaacutehajiacute při rozvoji pedagogicko-psychologickyacutech kompetenciacute učitelŧ participujiacute se

na činnostech v oblasti prevence sociaacutelně patologickyacutech jevŧ u dětiacute a mlaacutedeţe a

na karieacuteroveacutem poradenstviacute

PPP nejčastěji provaacutediacute tyto sluţby (71

)

Komplexniacute psychologickou speciaacutelněpedagogickou a sociaacutelniacute diagnostiku

Psychologickeacute pedagogickeacute pedagogicko-psychologickeacute a poradenskeacute činnosti

70

NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute str 101 71

NOVOSAD L 2000

31

Vyšetřeniacute školniacute zralosti pro přijetiacute nebo odklad povinneacute školniacute dochaacutezky (včetně

vydaacuteniacute odborneacuteho posudku)

Zjištěniacute individuaacutelniacutech předpokladŧ jedince

Profesniacute orientace ţaacutekŧ

Diagnostiku specifickyacutech vyacutevojovyacutech poruch učeniacute

Pedagogicko-psychologickou pomoc při vyacutechově a vzdělaacutevaacuteniacute ţaacutekŧ s nejrŧznějšiacutem

znevyacutehodněniacutem

Prevence i řešeniacute problematiky školniacute neuacutespěšnosti

Odborneacute konzultace pro pedagogickeacute pracovniacuteky spolupraacutece se školami

Spolupraacutece s dalšiacutemi odbornyacutemi institucemi (mŧţe se jednat o odborneacute instituce kam

bude diacutetě přemiacutestěno např diagnostickyacute uacutestav speciaacutelniacute školskeacute zařiacutezeniacute atd)

43 Střediska vyacutechovneacute peacuteče

Středisko vyacutechovneacute peacuteče (daacutele SVP) je zařiacutezeniacute ktereacute poskytuje podpŧrnou a preventivně

vyacutechovnou peacuteči dětem a mlaacutedeţi poradenskou peacuteči dětem rodičŧm a učitelŧm Vychaacuteziacute

ze vzaacutejemneacute spolupraacutece rodiny kteraacute chce řešit probleacutemy a školniacutem zařiacutezeniacutem (pokud jej

jedinec navštěvuje) a SVP

Mezi pracovniacuteky SVP patřiacute psycholog etoped sociaacutelniacute pracovniacutek odborniacute vychovateleacute

učiteleacute

Sluţby poskytuje SVP ambulantně či formou pobytu (deacutelka pobytu byacutevaacute většinou 8 tyacutednŧ)

Obsah sluţeb vychaacuteziacute ze smlouvy mezi zařiacutezeniacutem a zaacutekonnyacutem zaacutestupcem jedince

Mezi nejčastějšiacute sluţby lze zahrnout

Diagnostika psychologickaacute sociaacutelniacute speciaacutelně pedagogickaacute (nejviacutece etopedickaacute)

Nejrŧznějšiacute typy terapiiacute (nejčastěji rodinnaacute skupinovaacute individuaacutelniacute)

Rodinneacute souţitiacute

Mediace

Podchyceniacute poruch chovaacuteniacute (hlavně u dětiacute z asociaacutelniacuteho prostřediacute)

Školniacute vyacuteuka (v pobytoveacute formě nabiacutezeneacute sluţby)

32

44 Dalšiacute zařiacutezeniacute

Kromě zařiacutezeniacute kteraacute spadajiacute do resortu školstviacute je dŧleţitaacute i diagnostika z resortu

zdravotnictviacute (nejčastěji se jednaacute o naacutesledujiacuteciacute)

Pediatr

Dětskyacute leacutekař (pediatr) sleduje dětskyacute vyacutevoj jiţ od novorozeneckeacuteho věku diacutetěte Kromě

zdravotniacuteho stavu by mělo byacutet diacutetě sledovaacuteno v celkoveacutem rozvoji osobnosti (motorickyacute vyacutevoj

rozvoj řeči zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd)

Při pravidelnyacutech prohliacutedkaacutech by měla byacutet vzaacutejemnaacute spolupraacutece rodiče a pediatra

samozřejmostiacute Leacutekař se věnuje vyacutevoji motoriky (nejdřiacuteve je sledovaacuten vyacutevoj a rozvoj hrubeacute

motoriky) a smysloveacuteho vniacutemaacuteniacute Jestliţe pediatr projeviacute podezřeniacute na hlubšiacute postiţeniacute měl

by rodičŧm předat zaacutekladniacute informace o moţneacutem postiţeniacute doporučeniacute na peacuteči

u specializovanyacutech leacutekařŧ (neurolog očniacute leacutekař atd) kteřiacute mohou leacutepe diacutetě vyšetřit a

přiacutepadně diagnostikovat

Odborniacute leacutekaři

K těmto specialistŧm byacutevajiacute většinou rodiče s diacutetětem odeslaacuteni na podkladě vyšetřeniacute

u pediatra Na těchto pracovištiacutech byacutevaacute kvalitniacute přiacutestrojoveacute vybaveniacute ktereacute dokaacuteţe

diagnostikovat probleacutemy jedince velmi kvalitně Rodiče zde mohou ziacuteskat kvalitniacute informace

o tom jak daacutele pracovat s diacutetětem o rehabilitačniacutech pomŧckaacutech atd

Při setkaacuteniacute je dŧleţiteacute aby si odbornyacute leacutekař nechal pro prvniacutem setkaacuteniacute dostatek času

na seznaacutemeniacute s rodinou a jejiacutem probleacutemem Rodiče takeacute potřebujiacute ziacuteskat vŧči leacutekaři dŧvěru

Rodiče by měli pochopit ţe odborniacute leacutekaři nechtějiacute jejich diacutetěti ubliţovat ale naopak pomoci

mu podpořit diacutetě v dalšiacutem vyacutevoji

33

V ŠKOLNIacute ZRALOST A PŘIPRAVENOST

Mezi nejčastějšiacute diagnostiku v předškolniacutem věku patřiacute v uţšiacutem slova smyslu diagnostika

školniacute zralosti tedy jestli je diacutetě po všech straacutenkaacutech sveacuteho vyacutevoje připraveno

k naacutestupu povinneacute školniacute dochaacutezky

Vstup do školy je pro diacutetě vyacuteznamnou udaacutelostiacute v jeho ţivotě vyacuterazně se měniacute ţivotniacute situace

diacutetěte a objevuje se novaacute role školaacuteka proto jsou otaacutezky školniacute zralosti a připravenosti

v obdobiacute kolem šesti let dŧleţiteacute (72

)

bdquoNaacutestup do školy prezentuje diacutetěti jeho rodina jako důležityacute sociaacutelniacute mezniacutekldquo73

Ţivot diacutetěte ve škole začiacutenaacute byacutet pevně organizovanyacute jednotliveacute činnosti majiacute pevnyacute rytmus

vyţaduje se spoluuacutečast na ţivotě třiacutedniacuteho kolektivu Impulzivniacute chovaacuteniacute diacutetěte se postupně

měniacute v chovaacuteniacute disciplinovanějšiacute Škola je jednak miacutestem učeniacute a vyacutekonŧ ale teacuteţ miacutestem

socializace Začaacutetek školniacute dochaacutezky byacutevaacute ukazatelem toho zda je pro vstup do školy diacutetě

zraleacute a jak je na školu připraveneacute Pro uacutespěšnou adaptaci na školu jsou potřebneacute kompetence

podmiacuteněneacute zraacuteniacutem ndash pouţiacutevaacute se pojem školniacute zralosti Anebo se na nich ve většiacutem miacuteře podiacuteliacute

učeniacute ndash pouţiacutevaacute se pojem školniacute připravenosti Diacutetě potřebuje aby ke vstupu do školniacute

dochaacutezky došlo do určiteacuteho vyacutevojoveacuteho stupně (74

)

bdquoV takoveacute vyacutevojoveacute proměně je i podstata školniacute zralosti a připravenosti diacutelčiacute schopnosti

a dovednosti jsou na takoveacute uacuterovni že se mohou staacutet prostředkem k dalšiacutemu rozvojildquo75

Dnešniacute naacuteplň mateřskyacutech škol je vymezena Raacutemcovyacutem vzdělaacutevaciacutem programem

pro předškolniacute vzdělaacutevaacuteniacute (daacutele jen RVP PV) Zde jsou uvedeny vyacutestupy kteryacutech by

předškolniacute diacutetě mělo dosaacutehnout Jejich dosaacutehnutiacute neniacute pro diacutetě povinneacute jelikoţ v ČR neniacute

dochaacutezka do předškolniacuteho zařiacutezeniacute povinnaacute Pro diacutetě je tedy vhodneacute pokud předškolniacute

zařiacutezeniacute navštěvuje alespoň posledniacute rok před školniacute dochaacutezkou ale zaacuteleţiacute na rozhodnutiacute

zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ diacutetěte (76

)

51 Školniacute připravenost

bdquoKlasifikace složek školniacute připravenosti neniacute zatiacutem systematickaacuteldquo77

72

MONATOVAacute L 2000 73

VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 145 74

VAacuteGNEROVAacute M 1997 75

VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 146 76

INFORMATORIUM 12010 77

KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Předškolnaacute a elementaacuterna

pedagogika 2001 str 221

34

Existujiacute děti ktereacute se zdajiacute byacutet zraleacute pro školu po straacutence rozumoveacute tělesneacute i sociaacutelniacute V praxi

se ale přesto mŧţe ukaacutezat ţe nejsou schopneacute školniacuteho učeniacute Nedovedou totiţ přiměřeně plnit

školniacute povinnosti podřiacutedit se školniacutemu řaacutedu osvojit si ţaacutedouciacute normy chovaacuteniacute Tyto děti

prokazujiacute nepřipravenost pro školniacute vyučovaacuteniacute(78

)

Zaacutekladem školniacute připravenosti jsou kompetence vaacutezaneacute na učeniacute zaacutevisleacute na specifickeacutem

pŧsobeniacute sociaacutelniacuteho prostřediacute a osvojovaacuteniacute si novyacutech roliacute Mnoţstviacute povinnostiacute poţadavkŧ a

naacuterokŧ na začaacutetku školniacute dochaacutezky zatiacuteţiacute v rŧzneacute miacuteře mnoho prvňaacutečkŧ Probleacutemy vznikajiacute

hlavně tam kde byla přiacuteprava na školu v rodině nedostatečnaacute či slabšiacute nedostatek podnětŧ

psychickaacute traumatizace citovaacute a moraacutelniacute karence (straacutedaacuteniacute)

Škola je reprezentantem obecnyacutech hodnot společnosti Diacutetě si přinaacutešiacute určiteacute zkušenosti

ţivotniacute hodnoty zpŧsob chovaacuteniacute osvojenyacutech v předškolniacutem věku V některyacutech rodinaacutech chybiacute

smysl školniacuteho vzdělaacuteniacute Škola se mŧţe staacutet zbytečnou povinnostiacute diacutetě neniacute ke školniacute praacuteci

motivovaacuteno (79

)

Pro adaptaci diacutetěte na roli školaacuteka je vyacuteznamnaacute schopnost verbaacutelniacute komunikace Komunikačniacute

pohotovost souvisiacute se slovniacute zaacutesobou dostatkem řečovyacutech podnětŧ ale i s vadami řeči

Celkoveacute narušeniacute aktivniacuteho řečoveacuteho projevu maacute negativniacute sociaacutelniacute odezvu Diacutetě nemŧţe

uspět pokud nezvlaacutedne jazyk na dostatečneacute uacuterovni Diacutetě před vstupem do školy projde

obdobiacutem her Vedle toho i pohybovaacute aktivita zpěvniacute činnosti atd Dŧleţitaacute je podnětnaacute

stimulace v tomto obdobiacute V problematice školniacute připravenosti hrajiacute nezanedbatelnou uacutelohu

předškolniacute zařiacutezeniacute (MŠ)

bdquoJde zaacuteroveň o charakteristiku komplexniacute kteraacute zahrnuje stupeň biologickeacuteho a psychickeacuteho

vyacutevoje diacutetěte sociaacutelniacute a vyacutechovneacute vlivy i požadavky školyldquo80

52 Školniacute zralost

Pojem školniacute zralosti a otaacutezky s niacute spojeneacute najdeme jiţ ve Velkeacute didaktice J A Komenskeacuteho

Hlavniacutem a zpravidla rozhodujiacuteciacutem kriteacuteriem pro přijetiacute do prvniacute třiacutedy (v ČR) je věk diacutetěte 6

let V našiacute oblasti maacute tato věkovaacute hranice přibliţně stoletou tradici Diacuteky tomuto mezniacuteku

78

KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B 2001 79

VAacuteGNEROVAacute V 1997 80

KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Predškolnaacute a elementaacuternaacute

pedagogika 2001 str 220

35

stačiacute převaacuteţnaacute většina šestiletyacutech dětiacute vyhovět poţadavkŧm prvniacute třiacutedy ale existujiacute odchylky

(81

)

bdquoOtaacutezka školniacute zralosti je mnohostrannaacuteldquo82

Školniacute zralost by měla byacutet screeningově vyšetřena u většiny dětiacute před naacutestupem do povinneacute

školniacute dochaacutezky Pokud diacutetě v jednotlivyacutech oblastech selhaacutevaacute je vhodneacute udělat podrobnějšiacute

vyšetřeniacute diacutetěte Vyšetřeniacute by mělo byacutet provedeno speciaacutelně vyškolenyacutemi pracovniacuteky

většinou z PPP K vyšetřeniacute mŧţe dojiacutet přiacutemo v předškolniacutem zařiacutezeniacute nebo

ve specializovaneacutem pracovišti

Určiteacute procento šestiletyacutech dětiacute nemaacute poţadovaneacute znaky školniacute zralosti Vstup do školy by

pro ně byl psychickyacutem traumatem začaacutetkem nepřetrţityacutech neuacutespěchŧ Je vhodneacute v tomto

zajistit na vyšetřeniacute školniacute zralosti při zjištěniacute nedostatkŧ poţaacutedat o odklad povinneacute školniacute

dochaacutezky Aby vstup do školy byl pro diacutetě přiacutenosem neniacute moţneacute aby přinaacutešel nezvlaacutednutelneacute

potiacuteţe komplikace probleacutemy

bdquoAvšak existuje určiteacute riziko že k žaacutedouciacute vyacutevojoveacute proměně nedojde u všech dětiacute ve stejneacute

době a rovnoměrně ve všech oblastech Vzhledem k tomu je třeba před zaacutepisem do školy

proveacutest orientačniacute screeningoveacute vyšetřeniacute školniacute zralosti a pokud by se to ukaacutezalo nutneacute

i podrobnějšiacute psychologickeacute vyšetřeniacuteldquo83

521 Znaky školniacute zralosti

K 31 8 (přiacuteslušneacuteho roku) maacute miacutet diacutetě 6 let Diacutetě prŧměrně vyzraacutevaacute aţ v 65 letech Chlapci

se vyviacutejejiacute později (většinou) ndash hlavně v oblasti jemneacute motoriky (projeviacute se v psaniacute)

a soustředěniacute Často platiacute ţe pro diacutevky narozeneacute v červenci a srpnu a chlapci od března vyacuteše

je leacutepe volit odklad školniacute dochaacutezky Neniacute to pravidlo Při jakeacutekoliv nejistotě o školniacute zralosti

je vhodneacute zvolit naacutevštěvu odborneacuteho pracoviště a nechat diacutetě vyšetřit (84

)

bdquoDoba naacutestupu do školy nebyla stanovena naacutehodně Ve věku šesti až sedmi let dochaacuteziacute

k různyacutem vyacutevojovyacutem změnaacutem ktereacute jsou podmiacuteněny zraacuteniacutem i učeniacutem (tj realizaciacute genetickyacutech

dispozic ktereacute se rozviacutejejiacute pod vlivem vnějšiacuteho prostřediacuteldquo85

81

VAacuteGNEROVAacute M 1997 82

MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute 1991 str 112 83

VAacuteGNEROVAacute M KLEacuteGROVAacute M Poradenskyacute psychologickaacute diagnostika dětiacute a dospiacutevajiacuteciacutech 2008 str

307 84

KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B 2001 85

VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 149

36

Školně zraleacute se mohou projevovat i děti narozeneacute po 31 8 aktuaacutelniacuteho roku Děti narozeneacute

v době od 1 9 do 31 12 přiacuteslušneacuteho roku mohou byacutet přijaty ke školniacute dochaacutezce v roce kdy

dovršiacute 6 let O přijetiacute musiacute poţaacutedat zaacutekonnyacute zaacutestupce a podmiacutenkou je doporučujiacuteciacute vyjaacutedřeniacute

odborneacuteho pracoviště K povinneacute školniacute dochaacutezce mohou nastoupit i děti narozeneacute v obdobiacute

1 1 do 30 6 naacutesledujiacuteciacuteho roku a bude jim 6 let do konce 1 třiacutedy K jejich přijetiacute je nutnaacute

ţaacutedost zaacutekonneacuteho zaacutestupce s doporučujiacuteciacutem vyjaacutedřeniacutem poradenskeacuteho zařiacutezeniacute a odbornou

leacutekařskou zpraacutevou od pediatra nebo praktickeacuteho leacutekaře pro děti a dorost (86

)

Školniacute zralost lze rozdělit na tři zaacutekladniacute oblasti (87

)

1) Somatickaacute zralost

Znamenaacute ţe diacutetě svyacutem vzrŧstem vaacutehou i fyzickyacutemi dispozicemi zvlaacutedne školniacute dochaacutezku

Somatickou zralost by měl posoudit pediatr při pravidelneacute prohliacutedce (leacutekařskaacute prohliacutedka by

měla byacutet mezi 5 frac12 aţ 6 rokem)

Je vhodneacute pokud diacutetě dosaacutehne určiteacute vyacutešky (uvaacutediacute se alespoň 105 ndash 120 cm) a určiteacute vaacutehy

(uvaacutediacute se alespoň 20 kg) jelikoţ školniacute dochaacutezka vyţaduje fyzickou zdatnost

Nutneacute je zvaacuteţit i zdravotniacute stav diacutetěte Pokud je diacutetě často nemocneacute musiacute byacutet na delšiacute dobu

vyřazeno z kolektivu mŧţe miacutet probleacutemy s doplněniacutem učiva Zdravotniacute stav diacutetěte je v tomto

přiacutepadě vhodneacute nechat vyšetřit imunologickyacutem pracovištěm

Někdy se pouţiacutevaacute bdquoFilipiacutenskaacute miacuteraldquo Jednaacute se o velmi orientačniacute vyšetřeniacute ktereacute nemŧţe byacutet

zaacutekladem pro diagnostikovaacuteniacute somatickeacute zralosti Diacutetě si maacute dominantniacute rukou dosaacutehnout

přes temeno hlavy na druheacute ucho (88

)

Dalšiacutem znakem je vyacuteměna mleacutečneacuteho chrupu za trvalyacute Při vyacuteměně chrupu se mohou objevit

vady řeči Dŧvodem jsou chybějiacuteciacute zuby a tiacutem špatneacute postaveniacute mluvidel Většinou se jednaacute

o přechodnyacute stav Pokud nevymiziacute po naacuterŧstu trvaleacuteho chrupu je vhodneacute zahaacutejit

logopedickou peacuteči

2) Sociaacutelniacute zralost

Diacutetě by mělo před naacutestupem do školy dosaacutehnout určiteacuteho sociaacutelniacute stupně aby zvlaacutedlo školniacute

dochaacutezku Do teacuteto zralosti spadaacute vztah k ostatniacutem lidem i vlastniacute osobě

86

httpwwwmsmtczvzdelavanipedagogicko-organizacni-informace-2009-2010 87

TRPIŠOVSKAacute 1997 88

SVOBODA M (ed) 2001

37

Diacutetě by mělo byacutet meacuteně zaacutevisleacute na rodičiacutech zvlaacutedat od nich odloučeniacute (na několik hodin)

Kromě toho by si diacutetě mělo umět vytvořit vztahy s vrstevniacuteky a spolupracovat s nimi Mělo

by umět přijmout autoritu dospěleacuteho a umět s niacutem jednat (přiměřeně věku)

Při činnostech by diacutetě mělo umět pracovat samostatně i ve skupině Vyuţiacutevat motivaci k učeniacute

a školniacute činnosti

Emocionaacutelniacute zralost jedince je velmi dŧleţitaacute Jedinec by měl umět ovlaacutedat sveacute city

a impulzivniacute jednaacuteniacute (typickeacute pro předškolniacute věk) Diacutetě by mělo zvlaacutedat přijiacutemat uacutespěch

i poraacuteţku

Je dŧleţiteacute aby diacutetě zvlaacutedlo i zaacuteklady sebeobsluhy tedy obleacutekaacuteniacute hygienu stravovaacuteniacute

(přiacuteborem) Tiacutem je mu usnadněn přechod do školy

3) Psychickaacute zralost

Psychickaacute zralost zaacutevisiacute na vyacutevoji centraacutelniacute nervoveacute soustavy (daacutele CNS) Obsahuje myšleniacute

představivost pozornost vniacutemaacuteniacute a paměť Je dŧleţiteacute aby diacutetě dosaacutehlo v tomto potřebneacute

uacuterovně

bdquoZraacuteniacute organismu diacutetěte předevšiacutem jeho CNS se projevuje v celkoveacute reaktivitě stabilitě

a odolnosti vůči zaacutetěžildquo89

Při posuzovaacuteniacute školniacute zralosti je vhodneacute aby školniacute zralost byla dosaţena v co nejviacutece

oblastech

bdquoŠkolniacute zralost je jedniacutem z předpokladů uacutespěšnosti ve škole Jed předevšiacutem o určitou uacuteroveň

zralosti CNS kteraacute se projevuje celkoveacute reaktivitě diacutetěte zejmeacutena v odolnosti a schopnosti

koncentrace pozornosti Zraacuteniacutem CNS je podmiacuteněna takeacute lateralizace ruky a rozvoj

senzomotorickyacutech dovednostiacuteldquo90

Rozhodnutiacute zda diacutetě nastoupiacute do povinneacute školniacute dochaacutezky či mu bude ponechaacuten rok odkladu

školniacute dochaacutezky zaacuteleţiacute na rozhodnutiacute zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ diacutetěte Rodiče by si měli uvědomit

ţe pokud je jejich diacutetě na školu nezraleacute či nepřipraveneacute a přesto nastoupiacute mohou se u diacutetěte

projevit nejrŧznějšiacute probleacutemy Jen diacutetě připraveneacute a zraleacute na školu mŧţe podaacutevat vyacutesledky

ktereacute odpoviacutedajiacute jeho vrozenyacutem dispoziciacutem (či se lišiacute jen velmi minimaacutelně) Kladneacute

hodnoceniacute diacutetěte v počaacutetciacutech jeho školniacute dochaacutezky jej motivujiacute k dalšiacute činnosti a posilujiacute jeho

celkovou osobnost

89

VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 149 90

VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 155

38

VI PRAKTICKAacute ČAacuteST

61 Ciacutel praktickeacute čaacutesti

Ciacutele praktickeacute čaacutesti jsem rozdělila na dvě čaacutesti Prvniacute je věnovaacutena oblasti diagnostiky dětiacute

v předškolniacutem věku jakeacute jsou nejčastějšiacute metody od pracovniacutekŧ v předškolniacutem zařiacutezeniacute

(učitelky MŠ) Druhaacute čaacutest je zaměřena na zjišťovaacuteniacute předpokladŧ školniacute zralosti

62 Stanoveniacute ciacutelů

1) Lze předpoklaacutedat ţe nejviacutece vyuţiacutevaneacute metody pedagogickeacute diagnostiky

v předškolniacutem věku jsou pozorovaacuteniacute a analyacuteza hry

2) Lze předpoklaacutedat ţe odchylky od vyacutevojoveacute normy diacutetěte (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute špatnaacute

vyacuteslovnost motorickaacute neobratnost zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) objeviacute spiacuteše učitelky MŠ

při praacuteci s dětmi a doporučiacute rodičŧm dalšiacute vyšetřeniacute na odborneacutem pracovišti

3) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ zjišťujiacute předpoklady (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute vyacutevoj

motoriky rozumoveacute schopnosti lateralitu atd) pro školniacute zralost dětiacute před naacutestupem

do povinneacute školniacute dochaacutezky

4) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ se snaţiacute o pravidelneacute hodnoceniacute dětiacute v jejich vyacutevoji

63 Pouţiteacute metody

K ověřeniacute stanovenyacutech ciacutelŧ bylo pouţito metod slouţiacuteciacutech k ziacuteskaacutevaacuteniacute uacutedajŧ konkreacutetně

dotazniacutekŧ (dotazniacutek je v přiacuteloze teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece) ktereacute byly rozdaacuteny do předškolniacutech

zařiacutezeniacute

631 Dotazniacutek

Dotazniacutek je sloţen z 12 otaacutezek 9 otaacutezek je uzavřenyacutech 2 otaacutezky polozavřeneacute a jedna

uzavřenaacute otaacutezka

Celkově bylo odeslaacuteno 80 dotazniacutekŧ do rŧznyacutech MŠ z Libereckeacuteho Uacutesteckeacuteho

Středočeskeacuteho kraje a Prahy Počet navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byl 25 tedy 20 i přes opakovaneacute

odeslaacuteniacute dotazniacuteku s ţaacutedostiacute o jejich vyplněniacute Z navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byl 1 vyplněn pouze

čaacutestečně a proto nebylo moţneacute pouţiacutet vyhodnoceniacute u všech otaacutezek

U některyacutech otaacutezek bylo viacutece odpovědiacute Z dŧvodu maleacute naacutevratnosti dotazniacutekŧ byly i tyto

dotazniacuteky vyhodnoceny Několik uvedenyacutech otaacutezek i nabiacutezelo moţnost odpovědět viacutece

odpověďmi

39

64 Popis vyacutezkumneacuteho vzorku

Dotazniacutek byl vyplňovaacuten učitelkami MŠ a asistentkami pedagogŧ v MŠ Dotazniacutek byl odeslaacuten

a předaacuten do několika zařiacutezeniacute pro děti předškolniacuteho věku Jednalo se o několik speciaacutelniacutech

mateřskyacutech škol mateřskyacutech škol a soukromyacutech subjektŧ věnujiacuteciacutech se dětem předškolniacuteho

věku

Jednalo se o pracovnice rŧzneacuteho věku a deacutelky praxe

40

VII VYHODNOCENIacute DOTAZNIacuteKŮ

71 Dotazovanaacute zařiacutezeniacute

Vaše zařiacutezeniacute je

Speciaacutelniacute mateřskaacute škola 8

Mateřskaacute škola se speciaacutelniacutemi třiacutedami 0

Mateřskaacute škola (integrace dětiacute s postiţeniacutem) 2

Mateřskaacute škola (bez integrace dětiacute s postiţeniacutem) 15

Jineacute (prosiacutem uveďte) 0

Z navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byly vyplněny 8 pracovnicemi speciaacutelniacute MŠ 2 pracovnicemi MŠ

s integrovanyacutemi dětmi a 15 z MŠ (bez integrace dětiacute s postiţeniacutem) V daacutele uvedenyacutech

zařiacutezeniacutech nebyla ţaacutednaacute odpověď Nebylo tedy moţneacute určit zda jsou vyplněny učitelkami

MŠ či asistentkami pedagogŧ

0

2

4

6

8

10

12

14

16

Speciaacutelniacute

mateřskaacute

škola

Mateřskaacute

škola se

speciaacutelniacutemi

třiacutedami

Mateřskaacute

škola

(integrace

dětiacute s

postiţeniacutem)

Mateřskaacute

škola (bez

integrace dětiacute

s postiţeniacutem)

Jineacute (prosiacutem

uveďte)

Typ zařiacutezeniacute

41

72 Pracovniacute zařazeniacute dotazovanyacutech

Na jakeacute pozici v zařiacutezeniacute pracujete

Učitelka MŠ 17

Asistentka pedagoga 3

Tato otaacutezka nebyla vyplněna u všech navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ Z celkoveacuteho počtu 25

navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ u 5 nebyla odpověď uvedena Jelikoţ odpovědi byly dobrovolneacute

nemusely byacutet uvedeny všechny Neuacuteplneacute dotazniacuteky nemusely byacutet vyřazeny

Dotazniacuteky byly vyplněny 17 učitelkami a 3 asistentkami pedagogŧ

0

5

10

15

20

Učitelka MŠ Asistentka pedagoga

Pozice dotazovanyacutech

42

73 Personaacutelniacute obsazeniacute

Kolik třiacuted maacute Vaše předškolniacute zařiacutezeniacute a kolik pedagogickyacutech pracovniacuteků připadaacute na jednu

třiacutedu (pokud žaacutednyacute napište 0)

Kaţdeacute zařiacutezeniacute maacute jinyacute počet třiacuted Prŧměrnyacute počet třiacuted z vyplněnyacutech dotazniacutekŧ zaokrouhleně

na celaacute čiacutesla byl 4 Počet třiacuted v zařiacutezeniacute se pohyboval od jedneacute aţ po sedm třiacuted na jedno

zařiacutezeniacute

Prŧměrnyacute počet zapsanyacutech dětiacute se lišil podle typu zařiacutezeniacute

Speciaacutelniacute mateřskeacute školy měli prŧměrně 12 zapsanyacutech dětiacute na jednu třiacutedu Prŧměrnyacute počet

dětiacute v mateřskeacute škole s integrovanyacutemi dětmi byl 18 Počet zapsanyacutech dětiacute pro mateřskeacute školy

bez integrace dětiacute byl 23

74 Počty dětiacute ve třiacutedě

Kolik maacutete zapsanyacutech dětiacute ve bdquoVašiacuteldquo třiacutedě

Počty zapsanyacutech dětiacute na třiacutedu se takeacute lišily podle typu zařiacutezeniacute kde byl dotazniacutek vyplňovaacuten

(stejně jako v předchoziacute otaacutezce)

Počet dětiacute před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky byl rŧznyacute Od 0 aţ po 20 Z celkoveacuteho

počtu 25 dotazniacutekŧ bylo uvedeno ţe 5 pracovnic nemaacute vŧbec ve sveacute třiacutedě děti před naacutestupem

do povinneacute školniacute dochaacutezky Podle poznaacutemky od dotazovanyacutech se jednaacute o nově otevřenaacute

zařiacutezeniacute kde jsou přijaty pouze děti ve věku 3-4 let

Děti s odkladem školniacute dochaacutezky byl u zařiacutezeniacute takeacute rŧznyacute Jestliţe ve třiacutedě byly dětiacute

před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky bylo zde i několik dětiacute s odkladem školniacute

dochaacutezky

43

75 Interval hodnoceniacute

V jakeacutem intervalu provaacutediacutete hodnoceniacute schopnostiacute a vlastnostiacute dětiacute (prosiacutem označte

odpověď)

1 x ročně (konec školniacuteho roku) 2

2 x ročně (pololetiacute konec školniacuteho roku 13

3 x ročně (kaţdeacute 4 měsiacutece) 2

4 x ročně (kaţdeacute 3 měsiacutece) 2

Kaţdyacute měsiacutec 1

Kaţdyacute tyacuteden 0

Nehodnotiacuteme 0

Jinyacute (prosiacutem uveďte jakyacute) 6

Nejčastějšiacute interval hodnoceniacute dětiacute byl uveden 2 x ročně (pololetiacute konec školniacuteho roku) a to

v 13 odpovědiacutech Druhyacutem nejčastějšiacutem intervalem v 6 označeniacute byl uveden jinyacute Zde byl

prostor pro uvedeniacute jakyacute interval bylo zde uvedeno individuaacutelně dle vyacutevojovyacutech změn u

dětiacute

0

2

4

6

8

10

12

14

Interval hodnoceniacute

44

76 Spolupracujiacuteciacute zařiacutezeniacute

6) Spolupracujete se zařiacutezeniacutem ktereacute maacute nebo může se souhlasem rodičů provaacutedět

screeningovaacute vyšetřeniacute nebo přiacutemo odbornaacute vyšetřeniacute na diagnostiku diacutetěte

Ne ţaacutedneacute nespolupracuje 10

Ano je součaacutestiacute zařiacutezeniacute (uveďte prosiacutem jakeacute) 4

Ano pracovniacutek dochaacuteziacute jednou za školniacute rok (napište prosiacutem o jakeacuteho

odborniacuteka se jednaacute) 0

Ano pracovniacutek dochaacuteziacute za školniacute rok (uveďte přibliţnyacute interval)

(napište prosiacutem o jakeacuteho odborniacuteka se jednaacute) 2

Ne ţaacutedneacute nespolupracuje ale měli bychom zaacutejem o spolupraacuteci zejmeacutena s

(doplňte a jakeacute zařiacutezeniacute spolupraacuteci s odborniacutekem by jste měli zaacutejem) 9

S 10 zařiacutezeniacutemi nespolupracuje ţaacutedneacute zařiacutezeniacute Součaacutestiacute zařiacutezeniacute jsou 4 kteraacute mohou

dotazovanou činnost provaacutedět jednalo se o SPC Jednou ročně nenavštěvuje zařiacutezeniacute ţaacutednyacute

odborniacutek Přibliţně 5 kraacutet ročně navštěvuje odborniacutek (foniatr psycholog speciaacutelniacute pedagog)

dvě zařiacutezeniacute Celkem 9 zařiacutezeniacute by raacuteda navaacutezalo spolupraacuteci s odbornyacutem zařiacutezeniacutem Největšiacute

zaacutejem bylo logopeda dětskeacuteho psychologa

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Ne ţaacutedneacute

nespolupracuje

Ano je součaacutestiacute

zařiacutezeniacute

Ano pracovniacutek

dochaacuteziacute za

školeniacute rok

Ano pracovniacutek

dochaacuteziacute za

školniacute rok

Ţaacutedneacute

nespolupracuje

zaacutejem o

Spolupraacutece zařiacutezeniacute

45

77 Ziacuteskaacuteniacute materiaacutelů pro hodnoceniacute

Jak způsobem sbiacuteraacutete informace pro hodnoceniacute diacutetěte (Možno označit viacutece nabiacutedek

v tomto přiacutepadě je označte podle nejvyužiacutevanějšiacute = 8 po nepoužiacutevaneacute = 0)

Pozorovaacuteniacutem diacutetěte v řiacutezeneacute činnosti 141

Pozorovaacuteniacute diacutetěte ve volneacute činnosti 158

Rozhovorem s diacutetětem 110

Rozhovor s rodiči diacutetěte 120

Analyacuteza hry 118

Rozbor kresby 94

Videozaacuteznam činnosti 4

Jineacute (prosiacutem uveďte) 4

Pro vyhodnoceniacute otaacutezky čiacuteslo 8 bylo pouţito sečteniacute podle čiacutesla označeniacute Tedy čiacutem většiacute

počet bodŧ tiacutem patřiacute danaacute činnost k vyuţiacutevanějšiacutem

020406080

100120140160

Podklady hodnoceniacute

46

Mezi nejviacutece vyuţiacutevaneacute je uvaacuteděno pozorovaacuteniacute diacutetěte ve volneacute činnosti Druhou

nejvyuţiacutevanějšiacute metodou bylo vyhodnoceno pozorovaacuteniacute diacutetěte v řiacutezeneacute činnosti Rozhovor

s rodiči diacutetěte byl zařazen jako třetiacute nejvyuţiacutevanějšiacute pro hodnoceniacute diacutetěte Čtvrtou metodou

pro hodnoceniacute diacutetěte je vyuţiacutevaacutena analyacuteza hry Jako paacutetyacute byl uvaacuteděn rozhovor s diacutetětem

Rozbor kresby byl vyhodnocen jako šestyacute Společně byl zhodnocen videozaacuteznam činnosti a

jineacute Mezi jinyacutemi byly jako informace pro hodnoceniacute uvedeny např pracovniacute listy testoveacute

metody

47

78 Informace o chovaacuteniacute

Informujete rodiče o chovaacuteniacute a vyacutesledciacutech činnostiacute jejich diacutetěte

Ne 0

Ano piacutesemneacute zpraacutevy 3

Ano konzultačniacute hodiny či domluveneacute

schŧzky s rodiči

3

Ano s rodiči se snaţiacuteme mluvit denně 20

Jineacute (prosiacutem uveďte) 0

Nejviacutece pracovnic se snaţiacute s rodiči mluvit denně 20 dotazovanyacutech Tiacutem dochaacuteziacute k aktuaacutelniacutemu

předaacutevaacuteniacute informaciacute o diacutetěti a jeho chovaacuteniacute v prŧběhu dne Daacutele dostaacutevajiacute rodiče piacutesemneacute

zpraacutevy a majiacute moţnost vyuţiacutet konzultačniacutech hodin či domluvenyacutech schŧzek shodně od 3

dotazovanyacutech

02468

101214161820

Ne Ano

piacutesemneacute

zpraacutevy

Ano

konzultačniacute

hodiny či

domluveneacute

schŧzky s

rodiče

Ano s rodiče

se snaţiacuteme

mluvit denně

Jineacute

Informace o chovaacuteniacute

48

79 Sledovaacuteniacute vyacutesledku činnostiacute dětiacute

Všimli jste si zda se rodiče zajiacutemajiacute o vyacutesledky činnostiacute svyacutech dětiacute z průběhu pobytu v MŠ

(zařiacutezeniacute)

Ano sledujiacute naacutestěnky vyacutestavniacute prostory MŠ našeho zařiacutezeniacute 13

Ano sledujiacute naacutestěnky poviacutedajiacute si o činnostech s dětmi 17

Ano ptajiacute se učitelek na praacuteci dětiacute během dne 17

Ne nezajiacutemajiacuteneptajiacute se 2

Neviacutem jestli se rodiče zajiacutemajiacute 0

Rodiče se poměrně zajiacutemajiacute o vyacutesledky svyacutech dětiacute z pobytu zařiacutezeniacute Shodně u 17

dotazovanyacutech rodiče sledujiacute naacutestěnky o činnostech si s dětmi poviacutedajiacute a zaacuteroveň se ptajiacute

učitelek na praacuteci dětiacute během dne 13 dotazovanyacutech odpovědělo ţe rodiče sledujiacute vyacutestavniacute

prostory MŠzařiacutezeniacute Nezaacutejem rodičŧ byl uveden ve dvou dotazniacuteciacutech s poznaacutemkou ţe se

jednaacute pouze o některeacute rodiče Na moţnost neviacutem jestli se zajiacutemajiacute bylo 0 odpovědiacute

Na tuto otaacutezku bylo odpovězeno opakovaně od respondentŧ i v jednom dotazniacuteku Tato volba

respondentŧ je zřejmě daacutena moţnostiacute odpovědiacute a tiacutem ţe ve většině přiacutepadŧ se rodiče

o vyacutesledky dětiacute zajiacutemajiacute a to jak pozorovaacuteniacutem praacutece dětiacute tak i rozhovorem s pracovniciacute MŠ

02468

1012141618

Ano sledujiacute

naacutestěnky

vyacutestavniacute

prostory MŠ

našeho

zařiacutezeniacute

Ano sledujiacute

naacutestěnky

poviacutedajiacute si o

činnosti s

dětmi

Ano ptajiacute se

učitelek na

praacuteci dětiacute

během dne

Ne

nazajiacutemajiacute

neptajiacute se

Neviacutem jestli

se rodiče

zajiacutemajiacute

Zaacutejem rodičů

49

710 Moţnosti konzultace

Pokud se u dětiacute objeviacute nějakeacute probleacutemy ktereacute neodpoviacutedajiacute spraacutevneacutemu vyacutevoji diacutetěte v jeho

věku (špatnaacute vyacuteslovnost sluchoveacute vniacutemaacuteniacute zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) tak problematiku

konzultujete (možno označit viacutece nabiacutedek)

S rodiči diacutetěte 17

S odborniacutekem v daneacute oblasti 4

S vedeniacutem MŠ 6

S rodiči diacutetěte kde se domluviacuteme na dalšiacute praacuteci s diacutetětem včetně předaacuteniacute

dalšiacutech informaciacute o moţnosti diagnostiky diacutetěte 12

Nekonzultuji 0

Probleacutemy diacutetěte ktereacute se objeviacute jsou nejčastěji konzultovaacuteny s rodiči diacutetěte celkem 17

dotazovanyacutech S rodiči diacutetěte kde se domluviacuteme na dalšiacute praacuteci s diacutetětem včetně předaacuteniacute

dalšiacutech informaciacute o moţnosti diagnostiky diacutetěte konzultuje 12 respondentŧ S vedeniacutem MŠ

probiacutehaacute konzultovaacuteniacute u 6 dotazovanyacutech S odborniacutekem v daneacute oblasti konzultujiacute 4 dotazovaniacute

V otaacutezce mohlo byacutet označeno viacutece odpovědiacute Je zde shoda mezi nabiacutezenyacutemi moţnostmi

(moţnost a) d) kde se vychaacuteziacute z konzultace s rodičem)

02468

1012141618

S rodiči

diacutetěte

S

odborniacutekem

v daneacute

oblasti

S vedeniacutem

MŠ

S rodiči

diacutetěte

moţnost

diagnostiky

Nekonzultuji

Konzultace probleacutemu

50

711 Praacutece s předškolniacutemi dětmi

Pracujete individuaacutelně s dětmi ktereacute jsou před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky (5 ndash 7

let) nebo s odkladem školniacute dochaacutezky (Odpověď prosiacutem označte)

ANO 20

NE 5

Individuaacutelně se pracuje s dětmi před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky a s odkladem

povinneacute školniacute dochaacutezky u 20 respondentŧ 5 dotazovanyacutech uvedlo odpověď ne

s poznaacutemkou ţe jejich zařiacutezeniacute je nově otevřeno (funguje rok) a jsou zde zatiacutem děti ve věku 3

a 4 let

0

5

10

15

20

ANO NE

Individuaacutelniacute praacutece - povinnaacute školniacute dochaacutezka

51

712 Program pro předškolniacute děti

Maacute Vaše předškolniacute zařiacutezeniacute speciaacutelniacute třiacutedu program pro děti s odkladem školniacute dochaacutezky

Třiacutedu 3

Program pro děti v raacutemci třiacutedy dle

vzdělaacutevaciacuteho programu

15

Program mimo vzdělaacutevaciacute program činnost

je vedenaacute např jako bdquokrouţekldquo

2

Jineacute (prosiacutem uveďte) 0

Ţaacutednyacute program neniacute připravovaacuten 5

Program v raacutemci třiacutedniacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu je připravovaacuten u 15 dotazovanyacutech Ţaacutednyacute

program neniacute připravovaacuten u 5 respondentŧ a to z dŧvodu ţe v daneacute věkoveacute kategorii nemajiacute

ţaacutedneacute děti 3 dotazovaneacute majiacute vlastniacute třiacutedu pro tuto věkovou skupinu Program mimo

vzdělaacutevaciacute program činnost vedenou např jako krouţekldquo uvedly dvě dotazovaneacute

0

2

4

6

8

10

12

14

16

Třiacutedu V raacutemci třiacutedy

dle

vzdělaacutevaciacuteho

programu

Mimo

vzdělaacutevaciacute

program

krouţek

Jineacute Neniacute

připravovaacuten

Třiacutedaprogram pro naacutestupodklad povinneacute školniacute

dochaacutezky

52

VIII ZAacuteVĚR

81 Zhodnoceniacute předpokladů

V kapitole 62 jsou uvedeny předpoklady praacutece ktereacute jsou v praktickeacute čaacutesti ověřovaacuteny

1) Lze předpoklaacutedat ţe nejviacutece vyuţiacutevaneacute metody pedagogickeacute diagnostiky

v předškolniacutem věku jsou pozorovaacuteniacute a analyacuteza hry

Uvedenyacute předpoklad byl ověřen pouze čaacutestečně Z provedeneacuteho dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute bylo

zjištěno ţe pozorovaacuteniacute diacutetěte předškolniacuteho věku v řiacutezeneacute a volneacute činnosti patřiacute

k nejvyuţiacutevanějšiacute metodě pedagogickeacute diagnostiky Analyacuteza hry byla uvedena aţ jako čtvrtaacute

nejvyuţiacutevanějšiacute metoda

2) Lze předpoklaacutedat ţe odchylky od vyacutevojoveacute normy diacutetěte (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute špatnaacute

vyacuteslovnost motorickaacute neobratnost zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) objeviacute spiacuteše učitelky MŠ

při praacuteci s dětmi a doporučiacute rodičŧm dalšiacute vyšetřeniacute na odborneacutem pracovišti

Učitelky MŠ se při sveacute praacuteci snaţiacute u dětiacute objevit jejich nedostatky a vyacutevojoveacute odchylky Svaacute

zjištěniacute pravidelně konzultujiacute s rodiči diacutetěte snaţiacute se o kaţdodenniacute rozhovory s rodiči diacutetěte

kde si s rodiči předaacutevajiacute poznatky o diacutetěti Předpoklad byl naplněn

3) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ zjišťujiacute předpoklady (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute vyacutevoj

motoriky rozumoveacute schopnosti lateralitu atd) pro školniacute zralost dětiacute před naacutestupem

do povinneacute školniacute dochaacutezky

Předpoklad praacutece byl naplněn Ve všech zařiacutezeniacutech kde jsou děti ve věku před naacutestupem

do povinneacute školniacute dochaacutezky je s dětmi pracovaacuteno tak aby byli zjištěny jejich předpoklady

schopnosti vlastnosti umoţňujiacuteciacute bezprobleacutemovyacute vstup do povinneacute školniacute dochaacutezky Pokud je

moţnost je pro děti v teacuteto věkoveacute skupině vytvořena samostatnaacute třiacuteda V ostatniacutech přiacutepadech

je připravovaacuten třiacutedniacute vzdělaacutevaciacute program tak aby mohlo byacutet diacutetě na předpoklady sledovaacuteno

4) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ se snaţiacute o pravidelneacute hodnoceniacute dětiacute v jejich vyacutevoji

Předpoklad praacutece byl splněn O pravidelneacute hodnoceniacute se snaţiacute podle dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute

všechny učitelky MŠ a to alespoň v intervalu 2 kraacutet v roce (pololetiacute a konec školniacuteho roku)

Daacutele je uvaacuteděno i prŧběţneacute hodnoceniacute podle vyacutevojovyacutech změn diacutetěte

82 Navrhovanaacute opatřeniacute

Diagnostika dětiacute předškolniacuteho věku je velmi obsaacutehlou kapitolou Učitelky v MŠ děti sledujiacute a

hodnotiacute teacuteměř kaţdyacute den Sledujiacute jejich individuaacutelniacute projevy chovaacuteniacute změny hry atd

53

Interval hodnoceniacute by měl byacutet tedy prŧběţnyacute dle vyacutevoje jednotliveacuteho diacutetěte V dnešniacutem počtu

dětiacute v předškolniacutech zařiacutezeniacutech často kolem 23 dětiacute neniacute ale moţneacute po celyacute den sledovat kaţdeacute

diacutetě ve všech jeho probiacutehajiacuteciacutech aktivitaacutech

Dŧleţitaacute je vzaacutejemnaacute komunikace mezi učitelkami MŠ a rodiči diacutetěte Při rozhovorech

dochaacuteziacute k předaacuteniacute dŧleţityacutech informaciacute Jednak učitelka ziacuteskaacutevaacute informace o rodině diacutetěte

(podnětnost prostřediacute vztahy v rodině) ale i o projevech diacutetěte mimo kolektiv dětiacute Rodiče by

si měli uvědomit ţe učitelka v MŠ hodnotiacute diacutetě k jeho prospěchu a mŧţe mu napomoci k jeho

rozvoji

Kaţdeacute zařiacutezeniacute pouţiacutevaacute vlastniacute formu hodnoceniacute diacutetěte Při odchodu diacutetěte do jineacuteho (jineacute

předškolniacute zařiacutezeniacute zaacutekladniacute škola) by bylo vhodneacute aby budouciacute pracovnice měla moţnost se

s hodnoceniacutem diacutetěte seznaacutemit a prostudovat si jej Snadněji pak mŧţe s diacutetětem navaacutezat

kontakt a připravovat mu naacuteplň dne tak aby bylo diacutetě rozviacutejeno ve svyacutech nedostatciacutech a

zaacuteroveň posilovaacuteno v dobryacutech činnostech a vlastnostech

54

IX POUŢITEacute ZDROJE

91 Tištěneacute zdroje

1) FISCHER Slavomil ŠKODA JIŘIacute Speciaacutelniacute pedagogika Edukace a rozvoj osob se

somatickyacutem psychickyacutem a sociaacutelniacutem znevyacutehodněniacutem 1 vydaacuteniacute Praha Triton 2008 ISBN

978-80-7378-014-0

2) GILLERNOVAacute Ilona a kol Slovniacutek zaacutekladniacutech pojmů z psychologie 1 vydaacuteniacute Praha

Fortuna 2000 80 s ISBN 80-7168-683-2

3) HRABAL Vladimiacuter st HRABAL Vladimiacuter ml Diagnostika

Pedagogickopsychologickaacute diagnostika žaacuteka s uacutevodem do diagnostickeacute aplikace a statistiky

2 vydaacuteniacute Praha Karolinum ISBN 80-246-0319-5

4) KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B (eds) Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Predškolskaacute

a elementaacuterna pedagogika 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2001 455 s ISBN 80-7178-585-7

5) KOŤAacuteTKOVAacute S Hry v mateřskeacute škole v teorii a praxi 1 vydaacuteniacute Praha Grada

Publishing 2005 184 s ISBN 80-247-0852-3

6) KŘIŠŤANOVAacute L Diagnostika laterality a metodika psaniacute levou rukou 3 upraveneacute

vydaacuteniacute Hradec Kraacuteloveacute Gaudeamus 1995 47 s ISBN 80-7041-205-4

7) LECHTA V a kolektiv Diagnostika narušeneacute komunikačniacute schopnosti 1 vydaacuteniacute Praha

Portaacutel 2003 359 s ISBN 80-7178-801-5

8) LISAacute L KŇOURKOVAacute M Vyacutevoj diacutetěte a jeho uacuteskaliacute 1 vydaacuteniacute Praha Avicenum

1986 276 s

9) MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute 1 vydaacuteniacute Praha Staacutetniacute

pedagogickeacute nakladatelstviacute 1991

10) MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 1995 107 s

ISBN 80-7178-033-4

11) MERTIN V GILLERNOVAacute I a kolektiv Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 1

vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2003 ISBN 80-7178-799-X

12) MOJŢIacuteŠEK L Zaacuteklady pedagogickeacute diagnostiky 1 vydaacuteniacute Praha Staacutetniacute pedagogickeacute

nakladatelstviacute 1986 208 s

55

13) MONATOVAacute L Speciaacutelně pedagogickaacute diagnostika z hlediska vyacutevoje děti 1 vydaacuteniacute

Brno Paido 2000 92 s ISBN 80-85931-86-9

14) NAKONEČNYacute M Zaacuteklady psychologie 1 vydaacuteniacute 1998 (dotisk 2004) Praha

Academia ISBN 80-200-1290-7

15) NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2000 ISBN

80-7178-197-5

16) PEŠATOVAacute I ŠAMALIacuteK M Poradenskaacute psychologie pro děti a mlaacutedež 1 vydaacuteniacute

Praha Grada Publishing 2006 ISBN 80-247-1216-4

17) PIPEKOVAacute J (eds) Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2 vydaacuteniacute (přepracovaneacute) Brno

Paido 2006 404 s ISBN 80-7315-120-0

18) PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a jejiacute využitiacute v

praxi speciaacutelniacute pedagogiky 1 vydaacuteniacute (dotisk) Brno Masarykova univerzita 1997 ISBN 80-

210-1595-0

19) RENOTIEacuteROVAacute M LUDIacuteKOVAacute L Speciaacutelniacute pedagogika 4 vydaacuteniacute Olomouc

Univerzita Palackeacuteho v Olomouci 2006 313 s ISBN 80-244-1475-9

20) SLOWIacuteK Josef Speciaacutelniacute pedagogika 1 vydaacuteniacute Praha Grada Publishing 2007 160 s

ISBN 978-247-1733-3

21) SMOLIacuteKOVAacute K (eds) Raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program pro předškolniacute vzdělaacutevaacuteniacute 1

vydaacuteniacute Praha Tauris 2005

22) SVOBODA Mojmiacuter (ed) Psychodiagnostika dětiacute a dospiacutevajiacuteciacutech 1 vydaacuteniacute Praha

Portaacutel 2001 791 s ISBN 80-7178-545-8

23) ŠMAHEL I ŘEZAacuteČ J Psychologickaacute praktika 1 vydaacuteniacute Brno Masarykova

univerzita 1996 97 s

24) ŠNYacuteRALOVAacute Ivana Psychodiagnostika 1 vydaacuteniacute Praha Grada Publishing 2008 144

s ISBN 978-80-247-2165-1

25) ŠVINGAOVAacute D PEŠATOVAacute I Metodika tvorby odbornyacutech praciacute 1 vydaacuteniacute Liberec

Technickaacute univerzita 2006 39 s ISBN 80-7372-104-X

26) ŠVINGAOVAacute D PEŠATOVAacute I Uvedeniacute do vyacutezkumu a metodika tvorby bakalaacuteřskaacute

praacutece 1 vydaacuteniacute Liberec Technickaacute univerzita 2006 39 s ISBN 80-7372-046-9

56

27) TOMANOVAacute D Uacutevod do pedagogickeacute diagnostiky v mateřskeacute škole 1 vydaacuteniacute

Olomouc Univerzita Palackeacuteho 2006 113 s ISBN 80-244-1426-0

28) TOMICKAacute V Speciaacutelně pedagogickeacute metody využitelneacute v logopedickeacute i speciaacutelně

pedagogickeacute praxi 1 vydaacuteniacute Liberec Technickaacute univerzita 2006 106 s ISBN 80-7372-106-

6

29) TRPIŠOVSKAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1 vydaacuteniacute Uacutestiacute nad Labem

UJEP 1997 89 s ISBN 80-7044-159-3

30) UŢDIL Jaromiacuter Čaacutery klikyhaacuteky paňaacuteci a auta vyacutetvarnyacute projev a psychickyacute život diacutetěte

5 Přepracovaneacute vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2002 128 s ISBN 80-7178-599-7

31) VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1 vydaacuteniacute (dotisk) Praha Univerzita

Karlova 1997 353 s ISBN 80-7184-317-2

32) VAacuteGNEROVAacute M KLEacuteGROVAacute J Poradenskaacute psychologickaacute diagnostika dětiacute a

dospiacutevajiacuteciacutech 1 vydaacuteniacute Praha Univerzita Karlova v Praze Karolinum 2008 538 s ISBN

978-80-246-1538-7

33) ZELINKOVAacute O Pedagogickaacute diagnostika a individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1 vydaacuteniacute

Praha Portaacutel 2001 207 s ISBN 978-80-7178-544-6

92 Dalšiacute zdroje

34) httpwwwmsmtczvzdelavanipedagogicko-organizacni-informace-2009-2010

[citovaacuteno 21března 2010]

35) Metodickeacute doporučeniacute čj 14 7122009-61 k zabezpečeniacute logopedickeacute peacuteče ve školstviacute

36) Zaacutekon 561 2004 Sb o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem

vzdělaacutevaacuteniacute (školskyacute zaacutekon) a jeho pozdějšiacute aktualizace

37) Zaacutekon 5632004 Sb o pedagogickyacutech pracovniacuteciacutech

38) Vyhlaacuteška 72 2005 Sb o poskytovaacuteniacute poradenskyacutech sluţeb ve školaacutech a školskyacutech

poradenskyacutech zařiacutezeniacutech

57

X PŘIacuteLOHY

SEZNAM PŘIacuteLOH

1) Dotazniacutek

2) CD bakalaacuteřskaacute praacutece

SEZNAM POUŢITYacuteCH ZKRATEK

Seznam zkratek je uveden v jejich abecedniacutem pořadiacute

ČR Českaacute republika

MŠ mateřskaacute škola

MŠMT Ministerstvo školstviacute mlaacutedeţe a tělovyacutechovy

OLV orientačniacute logopedickeacute vyšetřeniacute

PPP pedagogicko-psychologickaacute poradna

RPV PV raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program pro předškolniacute vzdělaacutevaacuteniacute

RVP raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program

SPC speciaacutelněpedagogickeacute centrum

SŠ středniacute škola (ve smyslu celeacuteho sekundaacuterniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute)

SVP středisko vyacutechovneacute peacuteče

VOŠ vyššiacute odbornaacute škola

VŠ vysokaacute škola

ZŠ zaacutekladniacute škola

1

I UacuteVOD 4

II DIAGNOSTIKA 6

21 Definice diagnostiky 6

22 Pedagogickaacute diagnostika 7

23 Vyacuteznam diagnostiky 8

24 Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika 9

241 Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky 10

25 Oblasti pedagogickeacute diagnostiky 12

251 Diagnostika motorickyacutech schopnostiacute 12

252 Diagnostika rozumovyacutech schopnostiacute 14

253 Diagnostika mluvniacutech schopnostiacute 15

254 Diagnostika laterality 15

255 Diagnostika zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute 16

256 Diagnostika sluchoveacuteho vniacutemaacuteniacute 17

III METODY DIAGNOSTIKY 19

31 Poţadavky na diagnostickeacute metody 19

32 Pozorovaacuteniacute 20

33 Rozhovor 22

34 Dotazniacutek 23

35 Anamneacuteza 24

36 Hra 24

37 Analyacuteza kresby 26

IV ZAŘIacuteZENIacute PROVAacuteDĚJIacuteCIacute DIAGNOSTIKU 28

41 Speciaacutelněpedagogickaacute centra 28

42 Pedagogickopsychologickeacute poradny 30

43 Střediska vyacutechovneacute peacuteče 31

44 Dalšiacute zařiacutezeniacute 32

2

V ŠKOLNIacute ZRALOST A PŘIPRAVENOST 33

51 Školniacute připravenost 33

52 Školniacute zralost 34

521 Znaky školniacute zralosti 35

VI PRAKTICKAacute ČAacuteST 38

61 Ciacutel praktickeacute čaacutesti 38

62 Stanoveniacute ciacutelŧ 38

63 Pouţiteacute metody 38

631 Dotazniacutek 38

64 Popis vyacutezkumneacuteho vzorku 39

VII VYHODNOCENIacute DOTAZNIacuteKŦ 40

71 Dotazovanaacute zařiacutezeniacute 40

72 Pracovniacute zařazeniacute dotazovanyacutech 41

73 Personaacutelniacute obsazeniacute 42

74 Počty dětiacute ve třiacutedě 42

75 Interval hodnoceniacute 43

76 Spolupracujiacuteciacute zařiacutezeniacute 44

77 Ziacuteskaacuteniacute materiaacutelŧ pro hodnoceniacute 45

78 Informace o chovaacuteniacute 47

79 Sledovaacuteniacute vyacutesledku činnostiacute dětiacute 48

710 Moţnosti konzultace 49

711 Praacutece s předškolniacutemi dětmi 50

712 Program pro předškolniacute děti 51

VIII ZAacuteVĚR 52

81 Zhodnoceniacute předpokladŧ 52

82 Navrhovanaacute opatřeniacute 52

IX POUŢITEacute ZDROJE 54

3

91 Tištěneacute zdroje 54

92 Dalšiacute zdroje 56

X PŘIacuteLOHY 57

SEZNAM PŘIacuteLOH 58

4

I UacuteVOD

Praacutece se věnuje problematice diagnostiky diacutetěte v předškolniacutem věku Předškolniacute věk je v teacuteto

praacuteci vymezen od 3 let do 6 let (7 let) neţ diacutetě nastupuje k povinneacute školniacute dochaacutezce

Děti v předškolniacutem věku jsou velmi vniacutemaveacute ale takeacute citliveacute a zranitelneacute Je vhodneacute věnovat

jim v tomto obdobiacute dostatek času a pozornosti ve všech oblastech

Po dlouhou dobu v našiacute i světoveacute minulosti bylo diacutetě braacuteno jako bdquomalyacute dospělyacuteldquo Dětstviacute

nebyla věnovaacutena ţaacutednaacute speciaacutelniacute pozornost Aţ po vydaacuteniacute spisu Ellen Keyoveacute bdquoStoletiacute diacutetěteldquo

začiacutenaacute obrat Řada psychologŧ pedagogŧ leacutekařŧ dalšiacutech odborniacutekŧ a laikŧ začiacutenaacute věnovat

oblasti dětstviacute čas myšlenky a vědeckaacute baacutedaacuteniacute Předškolniacute věk je pro diacutetě velmi dŧleţityacute

ovlivňuje celkovyacute pozdějšiacute vyacutevoj jedince

V předškolniacutem obdobiacute je moţneacute pozorovat u dětiacute mnoho změn Je dŧleţiteacute věnovat teacuteto

vyacutevojoveacute etapě dostatek pozornosti Pokud jsou objeveny u diacutetěte nějakeacute nedostatky je

ideaacutelniacute doba začiacutet s nimi pracovat Čiacutem dřiacuteve jsou rŧzneacute nedostatky handicapy či naopak

nadaacuteniacute u diacutetěte objeveny tiacutem byacutevaacute většinou jejich naacuteprava lepšiacute ucelenějšiacute a podařiacute se

předejiacutet mnoha komplikaciacutem I maleacute nedostatky mohou během počaacutetku vzdělaacutevaacuteniacute diacutetěti

značně uškodit a znesnadnit mu dalšiacute rozvoj ve vzdělaacuteniacute

Mnoho osob maacute předškolniacute věk spojenyacute pouze s diagnostikou školniacute zralosti V předškolniacutem

obdobiacute se jednaacute o velmi dŧleţitou diagnostiku ale tvořiacute jen zlomek toho co je moţno

v předškolniacutem obdobiacute diagnostikovat

Dnešniacute předškolniacute zařiacutezeniacute nejsou pouhou bdquoopatrujiacuteciacuteldquo instituciacute po dobu kdy se diacutetěti

nemohou věnovat rodiče Mateřskaacute škola (daacutele jen MŠ) (děti navštěvujiacute MŠ nejčastěji) patřiacute

mezi vzdělaacutevaciacute instituce Diacutetě zde maacute byacutet rozviacutejeno a připravovaacuteno pro dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute

Děti traacuteviacute v předškolniacutem zařiacutezeniacute poměrně mnoho času Diacuteky vzniku a rozvoji raacutemcoveacuteho

vzdělaacutevaciacuteho programu pro předškolniacute zařiacutezeniacute (daacutele jen RVP PV) nemusiacute učitelky přiacutesně

dodrţovat daneacute osnovy Měl by zde byacutet prostor ve ktereacutem se mohou kaţdeacutemu diacutetěti věnovat

individuaacutelně a pozorovat jeho vyacutevoj

bdquoK předškolniacutemu vzdělaacutevaacuteniacute se přednostně přijiacutemajiacute děti v posledniacutem roce před zahaacutejeniacutem

povinneacute školniacute dochaacutezky Pokud nelze diacutetě v posledniacutem roce před zahaacutejeniacutem povinneacute školniacute

5

dochaacutezky přijmout z kapacitniacutech důvodů zajistiacute obec v niacutež maacute diacutetě miacutesto trvaleacuteho pobytu

zařazeniacute diacutetěte do jineacute mateřskeacute školyldquo1

Toto opatřeniacute vydaneacute Ministerstvem školstviacute mlaacutedeţe a tělovyacutechovy (daacutele jen MŠMT)

zaručuje dětem před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky jejich umiacutestěniacute do předškolniacuteho

zařiacutezeniacute pokud rodiče projeviacute zaacutejem Probleacutem ovšem nastaacutevaacute u dětiacute mladšiacutech (ve věku od 3

do 5 let) pro ktereacute často neniacute v těchto zařiacutezeniacutech miacutesto Rodiče musiacute proto hledat jinaacute řešeniacute

Děti zŧstaacutevajiacute delšiacute dobu doma (nejčastěji s matkou) do předškolniacuteho zařiacutezeniacute se dostaacutevajiacute

později jejich nedostatky mohou byacutet i přes veškerou peacuteči rodičŧ odhaleny později Diacutetě

potřebuje ke sveacutemu vyacutevoji přiacutetomnost svyacutech vrstevniacutekŧ od kteryacutech se učiacute mnoha sociaacutelniacute

i dalšiacutem dovednostem

1 Zaacutekon o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem vzdělaacutevaacuteniacute (školskyacute zaacutekon) sect 34

odstavec 4

6

II DIAGNOSTIKA

Diagnostika je uvaacuteděna teacuteměř ve všech oblastech praxe Jednaacute se tedy o velmi širokyacute obor

kteryacute je vhodneacute specifikovat v jakeacutem oboru bude diagnostika provaacuteděna

Pojem diagnostika je odvozen z řečtiny znamenaacute rozlišovaacuteniacute konstatovaacuteniacute Termiacuten byl

po dlouhou dobu pouţiacutevaacuten pouze v mediciacuteně z niacute se rozšiřovala diagnostika do dalšiacutech oborŧ

biologickyacutech technickyacutech i společenskovědniacutech (2) S rozvojem oborŧ byl převzat

i do psychologie a pedagogiky

Diagnostika v oblasti pedagogickeacute je nazyacutevaacutena pedagogickaacute diagnostika (uvedeno daacutele)

21 Definice diagnostiky

bdquoDiagnostika zkoumaacute průběh dosavadniacuteho vyacutevoje člověka i s jeho etiologiiacute Jejiacute poznatky

sloužiacute k vyacutechově a vzdělaacutevaacuteniacute jedinců s postiženiacutem k umožněniacute co nejširšiacuteho rozvoje jejich

osobnosti a tak i k určeniacute možnostiacute jejich socializace ve společnostildquo3

Diagnostika je braacutena jako proces Jeho vyacutesledkem je diagnoacuteza zjištěniacute stavu v jakeacutem se

jedinec nachaacuteziacute jeho současnyacute stav V tomto procesu je snaha zjistit co nejviacutece objektivniacute

aktuaacutelniacute stav jedince s porovnaacuteniacutem s normou pro stejnou věkovou skupinu

bdquoDiagnoacuteza jako vyacutesledek diagnostikovaacuteniacute je doporučeniacutem pro rozhodovaacuteniacute o variantaacutech přiacuteštiacute

vyacutechovneacute strategie buď rozvoj dispozic nebo změny požadavků event vstřiacutecně obojiacuteholdquo4

Ciacutel diagnostiky je odviacutejen od oblasti ve ktereacute je provaacuteděna V mediciacuteně chce leacutekař zjistit

onemocněniacute V psychologii je zaměřeniacute na psychickeacute vlastnosti procesy stavy v sociaacutelniacute

diagnostice je ciacutel ve zjišťovaacuteniacute vlivu vyacutechovy vztahŧ v okoliacute sociaacutelniacuteho prostřediacute atd

Diagnostika nevyţaduje nutně diagnoacutezu někdy je pouze součaacutestiacute diacutelčiacuteho hodnoceniacute

bdquoCiacutelem diagnostiky je rozpoznat obtiacuteže odlišit normaacutelniacute odchylky (napřiacuteklad ve školniacutech

vyacutekonech) od poruchy a stanovit diagnoacutezu a jejiacute zaacutevažnostldquo5

Diagnostikovaacuteniacute by mělo byacutet provaacuteděno od odborniacuteka v daneacute oblasti Učitelka MŠ mŧţe

většinou provaacutedět jen orientačniacute vyšetřeniacute či diagnostiku kteraacute mŧţe slouţit jako podklad

pro dalšiacute odborneacute vyšetřeniacute diacutetěte

2 KOLLAacuteRIKOVAacute Z 2001

3 PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 57

4 HRABAL V Diagnostika Pedagogickopsychologickaacute diagnostika žaacuteka s uacutevodem do diagnostickeacute aplikace

statistiky 2002 str 35 5 MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 28

7

Při provaacuteděniacute diagnostiky je nutnaacute komplexniacute spolupraacutece s dalšiacutemi odborniacuteky (např leacutekař

psycholog speciaacutelniacute pedagog logoped sociaacutelniacute pracovniacutek a dalšiacute odborniacuteci) a to podle oblasti

diagnostiky (6) Jedině touto spolupraacuteciacute se dochaacuteziacute k objektivniacutemu zaacutevěru a diagnoacuteze

Odborniacuteci kteřiacute se na diagnostikovaacuteniacute jedince podiacuteliacute by měli byacutet zvoleni podle probleacutemŧ

ktereacute jedinec maacute Ziacuteskaneacute poznatky je vhodneacute prŧběţně analyzovat vyhodnocovat doplňovat

a vzaacutejemně předaacutevat Diacuteky teacuteto spolupraacuteci je moţneacute probleacutemy jedince vidět z mnoha oblastiacute

Je vhodneacute aby vyacutesledky z jednotlivyacutech oblastiacute byly srozumitelneacute pro ostatniacute přiacutepadně aby

mohlo dojiacutet ke konzultaci vyacutesledkŧ mezi odborniacuteky Tento přiacutestup je označovaacuten jako

komplexniacute diagnostika (nebo takeacute komplexniacute přiacutestup) Kromě odborniacutekŧ je vhodneacute zapojit

do diagnostiky i osoby ktereacute jsou s jedincem v bliacutezkeacutem kaţdodenniacutem kontaktu (rodina

učiteleacute přaacuteteleacute atd)(7)

22 Pedagogickaacute diagnostika

Pedagogickaacute diagnostika spadaacute pod pedagogickeacute vědy Je braacutena jako komplexniacute proces kde

jeho ciacutelem je zhodnoceniacute posouzeniacute vzdělaacutevaciacuteho procesu a jeho všech akteacuterŧ (8)

Pŧvodně se pedagogickaacute diagnostika zaměřovala pouze na ţaacuteka či studenta V posledniacute době

se rozsah diagnostikovaacuteniacute rozvinul z jednotlivce na celeacute skupiny i rodiče ţaacutekŧ (vliv

na vyacutechovu a vzdělaacutevaacuteniacute) Širšiacute zaacuteběr pedagogickeacute diagnostiky umoţnil rozšiacuteřit ziacuteskaneacute

poznatky z pedagogickeacute diagnostiky Objevila se tiacutem i nevyacutehoda kteraacute je daacutena zvyacutešeniacutem

naacuteročnosti na diagnostickou praacuteci

Pedagogickou diagnostiku provaacutediacute nejviacutece učitel daacutele vychovatel či vyacutechovnyacute poradce ţaacuteka

(jedince) kteřiacute s ţaacutekem pravidelně pracujiacute Učitel při diagnostice zjišťuje uacuteroveň vědomostiacute

dovednostiacute (včetně sociaacutelniacutech) zaacutejem ţaacuteka ve volneacutem čase vliv společnosti na ţaacuteka třiacutedniacute

kolektiv školniacute i domaacuteciacute prostřediacute ktereacute ţaacuteka obklopuje nesmiacute byacutet vynechaacutena ani učitelova

praacutece a zpŧsob jakyacutem s ţaacutekem pracuje (9)

Podle ciacutele je volena metoda jakou bude diagnostikovaacuteniacute provaacuteděno Pokud potřebujeme

diagnostikovat jedince v určiteacute situaci je moţneacute vyuţiacutet rŧznyacutech metod diagnostiky a jejich

vyacutesledky porovnat I zde platiacute neniacute vhodneacute dělat zaacutevěry z jedineacuteho setkaacuteniacute nebo

diagnostikovaacuteniacute diacutetěte

6 PIPEKOVAacute J 2006

7 SLOWIK J 2007

8 ZELINKOVAacute 2001

9 ZELINKOVAacute O 2001

8

bdquoPedagogickaacute diagnostika se zabyacutevaacute zdravyacutem jedincem a proto může probiacutehat jak

individuaacutelně tak i skupinověldquo10

Vyacutesledky pedagogickeacute diagnostiky by měly slouţit k dalšiacutemu plaacutenovaacuteniacute učitelova

vzdělaacutevaciacuteho procesu Někdy mohou byacutet vyacutesledky pedagogickeacute diagnostiky označeny

pojmem hodnoceniacute (znaacutemky pochvala uacutesměv hrozba atd od učitele) (11

)

23 Vyacuteznam diagnostiky

Vyacuteznam pro učitelky

bdquoUčitelka mateřskeacute školy skutečně provaacutediacute ndash zaacuteměrně i nezaacuteměrně ndash pedagogicko-

psychologickou diagnostiku diacutetěteldquo12

Podle toho jak se diacutetě projevuje mŧţe s niacutem učitelka pracovat Při přiacutepravě programu

pro děti se viacutece mŧţe zaměřit na rozvoj nedostatkŧ diacutetěte Je vhodneacute aby učitelka znala

diagnostiku diacutetěte (bylo-li diacutetě diagnostikovaacuteno odborniacutekem rodiče nejsou povinni učitelce

oznamovat vyacutesledky) Znaacutet diagnostiku diacutetěte (hlavně v přiacutepadě postiţeneacuteho či s rŧznyacutemi

nedostatky jedince) je dobreacute i k přiacutepravě her a celkoveacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu Pokud je

pro diacutetě nutneacute vytvořeniacute individuaacutelniacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu je nutneacute aby při jeho

vytvaacuteřeniacute byla diagnostickaacute zpraacuteva a stav diacutetěte braacuten jako vyacutechoziacute materiaacutel V přiacutepadě ţe diacutetě

přechaacuteziacute pod vedeniacute jineacute učitelky mŧţe byacutet pedagogickaacute diagnostika pro učitelku velmi

přiacutenosnaacute a snadněji jiacute pomŧţe k adaptaci s diacutetětem (13

)

Pokud rodiče informujiacute učitelku o chystaneacute naacutevštěvě specializovaneacuteho pracoviště je moţneacute

aby učitelka pro tohoto pracovniacuteka vytvořit kraacutetkou zpraacutevu o diacutetěti v kaţdodenniacutem chovaacuteniacute

specialista většinou takovou charakteristiku uviacutetaacute

Vyacuteznam pro rodiče a diacutetě

bdquoDůležiteacute však je aby rodiče znali smysl a vyacuteznam ciacutelevědomeacuteho poznaacutevaacuteniacute diacutetěte aby dobře

věděli že jejich diacutetě neniacute bdquojen hodnocenoldquoldquo14

Pedagogickaacute diagnostika od učitelky nebo od odborniacuteka by měla rodičŧm pomoci

Diagnostika mŧţe ukaacutezat kladneacute i zaacuteporneacute vlastnosti jedince ktereacute by mohly byacutet objeveny aţ

později Většina odborniacutekŧ zaacuteroveň poradiacute jak s diacutetětem daacutele pracovat Rodiče by měli

10

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 58 11

KOLLAacuteRIKOVAacute Z 2001 12

MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 76 13

MERTIN V GILLERNOVAacute I 2003 14

MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 80

9

pochopit ţe učitelka neniacute protivniacutekem ve vyacutechově Naopak předškolniacute zařiacutezeniacute by mělo

doplňovat vyacutechovu v rodině V přiacutepadě ţe se u diacutetěte objeviacute nedostatky mŧţe je učitelka

při kaţdodenniacutech činnostech s dětmi rozpoznat mnohem dřiacuteve neţ sami rodiče Maacute porovnaacuteniacute

s ostatniacutemi dětmi a znaacute všeobecnou normu pro vyacutevoj diacutetěte

Učitelka si během dochaacutezky diacutetěte všiacutemaacute i jeho dobryacutech vlastnostiacute přednostiacute a nadaacuteniacute ktereacute

se u diacutetěte mohu projevit kteryacutech si rodiče nemusejiacute při běţnyacutech činnostech s diacutetětem

všimnout (15

)

24 Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika

Mezi historickyacutemi prameny se objevuje speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika jiţ v diacutele J A

Komenskeacuteho Informatorium školy mateřskeacute Zde je daacutena pozornost naacutestupu diacutetěte do školy

zda stupeň vyacutevoje odpoviacutedaacute vstupu do školy

bdquoObecnyacutem ciacutelem speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky je co možnaacute nejleacutepe a nejpečlivěji

rozpoznat a charakterizovat konkreacutetniacute handicap a to v oblasti fyzickeacute psychickeacute a

sociaacutelniacuteldquo16

bdquoSpeciaacutelněpedagogickaacute diagnostika se zabyacutevaacute rozpoznaacutevaacuteniacutem podmiacutenek prostředků

i efektivity vyacutechovy vzdělaacutevaacuteniacute celkoveacuteho rozvoje osobnosti a takeacute enkulturace klientů ndash tedy

osob s postiženiacutemldquo17

Moderniacute pojetiacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky je zaměřeno na jedince se speciaacutelniacutemi

vzdělaacutevaciacutemi potřebami Diagnostika těchto jedincŧ se viacutece soustřediacute na jejich dovednosti

schopnosti a moţnosti lze je vyuţiacutet pro rozvoj vyacutechovu vzdělaacuteniacute či dalšiacute praacuteci s těmito

jedinci

bdquoSpeciaacutelněpedagogickaacute diagnostika vyžaduje jen individuaacutelniacute přiacutestupldquo18

Při speciaacutelněpedagogickeacute diagnostice je pracovaacuteno s jedincem co nejviacutece individuaacutelně pouze

vyacutejimečně v malyacutech skupinaacutech Ciacutelem je posouzeniacute individuaacutelniacutech zvlaacuteštnostiacute jedince ktereacute

mohou ovlivnit efektivitu vyacutechovneacuteho pŧsobeniacute včetně vnějšiacutech i vnitřniacutech přiacutečin

Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika se zaměřuje převaacuteţně na jedince (děti) kteřiacute potřebujiacute

z rŧznyacutech dŧvodŧ speciaacutelniacute peacuteči Ciacutelem je v tomto přiacutepadě zjištěniacute uacuterovně diacutetěte vzhledem

15

MERTIN V GILLERNOVAacute I 2003

16 FISCHER S ŠKODA J Speciaacutelniacute pedagogika Edukace a rozvoj osob se somatickyacutem psychickyacutem a

sociaacutelniacutem znevyacutehodněniacutem 2008 str 26

17 SLOWIacuteK J Speciaacutelniacute pedagogika 2007 str 51

18 PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 58

10

k jeho postiţeniacute nebo vadě Tvořiacute se zaacuteklad pro speciaacutelněpedagogickeacute metody (např

reedukace kompenzace atd)

241 Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky

Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky mŧţe byacutet rŧzneacute Zaacuteleţiacute na tom z jakeacuteho pohledu je

děleniacute zaměřeno Zde jsou uvedena některaacute moţnaacute děleniacute

1) Dle specifickeacuteho ciacutele

Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika maacute i sveacute specifickeacute ciacutele ve vztahu s diagnostikovanyacutem

jedincem

Zda konkreacutetniacute jedinec spadaacute do oblasti speciaacutelniacute pedagogiky

Zda je jedinec ohroţen vznikem handicapu

V jakeacute faacutezi znevyacutehodněniacute je jedinec

Přiacutečiny vzniku znevyacutehodněniacute

Naacuteslednaacute peacuteče o jedince

2) Dle druhu postiženiacute (19

)

Jestliţe je jiţ znaacutem druh postiţeniacute diagnostika se viacutece zaměřuje pouze na tuto danou oblast

Somatopedickaacute ndash zaměřeniacute na tělesnaacute postiţeniacute a zdravotniacute oslabeniacute

Psychopedickaacute ndash zaměřenaacute na mentaacutelniacute postiţeniacute

Surdopedickou ndash zaměřenaacute na sluchoveacute vady a postiţeniacute

Logopedickou ndash zaměřenaacute na vady a poruchy řeči a komunikace

Oftalmopedickou ndash zaměřenaacute na zrakoveacute poruchy a vady

Etopedickou ndash zaměřenaacute na poruchy chovaacuteniacute někteřiacute autoři do teacuteto skupiny řadiacute

i diagnostiku specifickyacutech vyacutevojovyacutech poruchu učeniacute

3) Dle vyacutevojoveacuteho stupně jedince

Kaţdeacute vyacutevojoveacute obdobiacute v ţivotě jedince maacute svaacute jednotlivaacute uacuteskaliacute a specifika kteraacute je třeba

při diagnostickeacutem procesu zohlednit Existujiacute vady ktereacute se projeviacute aţ na určiteacutem vyacutevojoveacutem

stupni (např specifickeacute vyacutevojoveacute poruchy učeniacute) (20

)

19

PIPEKOVAacute J 2006

11

Ranyacute věk ndash v tomto obdobiacute je nejdŧleţitějšiacute včasneacute podchyceniacute vady a zahaacutejeniacute

speciaacutelněpedagogickeacute peacuteče Včasnaacute peacuteče napomaacutehaacute k minimalizaci dŧsledkŧ vady

Předškolniacute věk ndash v tomto obdobiacute je staacutele ještě dŧleţiteacute včasneacute podchyceniacute vady

a zahaacutejeniacute peacuteče Na konci předškolniacuteho věku je nejčastějšiacute diagnostika školniacute zralosti

a připravenosti

Školniacute věk ndash na počaacutetku tohoto obdobiacute hraje dŧleţitou roli diagnostika školniacute zralosti

Školniacute obdobiacute je dlouhaacute doba Dalšiacute diagnostika mŧţe byacutet zaměřena např specifickeacute

vyacutevojoveacute poruchy učeniacute volbu povolaacuteniacute atd Pokud bylo v předchoziacutem obdobiacute zjištěno

postiţeniacute dalšiacute diagnostika se od něj odviacutejiacute dochaacuteziacute i k zhodnoceniacute předchoziacute peacuteče

Dŧleţitost ziacuteskaacutevajiacute zaacutejmy jedince Mohou se zde projevit i rozdiacutelnosti mezi moţnostmi

diacutetěte a poţadavky od jeho okoliacute (rodiny)

Dospělost ndash Pokud jde o postiţeniacute vychaacuteziacute z předchoziacutech obdobiacute nebo se jednaacute

o naacutesledek uacuterazu či nemoci Dŧleţitou roli hraje prognoacuteza zda bude nutneacute člověka

rekvalifikovat či ne Je vhodneacute pokud je moţnost aby dospělyacute člověk našel sociaacutelniacute a

pracovniacute uplatněniacute

Obdobiacute staacuteřiacute ndash Většinou se jednaacute o ziacuteskaneacute postiţeniacute Dŧleţiteacute je respektovat prostřediacute

rodiny Při činnostech s jedincem respektujeme dŧstojnost a potřebu klidu člověka

vzhledem k jeho staacuteřiacute Dochaacuteziacute k uacutebytku psychickyacutech i fyzickyacutech sil tiacutem se objevujiacute i noveacute

probleacutemy

4) Dle času provaacuteděniacute

Vstupniacute ndash při prvniacutem setkaacuteniacute s jedincem zjišťujeme na jakeacute uacuterovni jedinec je

Prŧběţnaacute ndash při praacuteci s jedincem poskytuje informace jak se jedinec vyviacutejiacute jak mu

pomaacutehaacute reedukace či jineacute zpŧsoby rehabilitace atd

Vyacutestupniacute ndash při opouštěniacute jedince ze zařiacutezeniacute nebo z peacuteče odborniacuteka Pokud jedinec

přechaacuteziacute do jineacuteho zařiacutezeniacute mŧţe diagnostickaacute zpraacuteva z vyacutestupniacuteho vyšetřeniacute byacutet pouţita

jako vstupniacute diagnostikou pro noveacute zařiacutezeniacute

5) Dle etiologie

Jednaacute se o přiacutečinu postiţeniacute (21

)

20

PIPEKOVAacute J 2006 21

PIPEKOVAacute J 2006

12

Kauzaacutelniacute ndash přiacutečina postiţeniacute je u jedince znaacutemaacute

Symptomatickou ndash přiacutečina neniacute znaacutemaacute diagnostika odkazuje pouze na přiacuteznaky

25 Oblasti pedagogickeacute diagnostiky

Diagnostikovat mŧţeme mnoho oblastiacute Jak bylo uvedeno je nejvhodnějšiacute pokud jsou oblasti

propojeny a vzaacutejemně se doplňujiacute Diacuteky tomuto přiacutestupu mŧţeme odhalit i maleacute nedostatky

ktereacute znesnadňujiacute nebo znemoţňujiacute dalšiacute pokroky ve vyacutevoji jedince

Jednotliveacute oblasti osobnosti pro diagnostiku jsou vybraacuteny podle toho ţe jsou chaacutepaacuteny jako

velmi dŧleţiteacute z pohledu speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky

Většinou platiacute ţe diagnostiku jednotlivyacutech oblastiacute mohou provaacutedět pouze vyškoleniacute

pracovniacuteci v daneacute oblasti Jednaacute se přiacutemo o studium v daneacutem oboru (většinou vysokoškolskeacute

studium např psychologie) anebo alespoň speciaacutelniacute školeniacute (orientačniacute logopedickeacute vyšetřeniacute

daacutele jen OLV)

V diagnostikovaacuteniacute přihliacuteţiacuteme k věku diacutetěte osobnostniacutem vlastnostem diacutetěte Pokud je diacutetěti

diagnostikovaacuteno nějakeacute postiţeniacute v dalšiacutech diagnostikaacutech je nutno toto zohlednit

bdquoDiagnostickaacute činnost by měla byacutet opakovatelnaacute a dlouhodobaacute abychom ziacuteskali opravdu

objektivniacute podklady pro stanoveniacute diagnoacutezy a prognoacutezy diacutetěteldquo22

Daacutele jsou uvaacuteděny některeacute oblasti ktereacute by měly byacutet v předškolniacutem věku alespoň orientačně

diagnostikovaacuteny Tyto oblasti jsou v tomto vyacutevojoveacutem obdobiacute k podstatneacute pro dalšiacute rozvoj

jedince

251 Diagnostika motorickyacutech schopnostiacute

bdquoMotorika představuje celkovou pohybovou schopnost člověka Souvisiacute s rozvojem řeči

myšleniacute a s lateralitouldquo23

Je moţno řiacuteci ţe vyacutevoj motoriky je zaacutekladem a pro dalšiacute oblasti vyacutevoje diacutetěte Pokud diacutetě

v některyacutech oblastech neprospiacutevaacute je vhodneacute sledovat zda jeho probleacutemy nevychaacuteziacute praacutevě

ze špatneacute motoriky

Motoriku je moţno dělit na tři zaacutekladniacute skupiny

Hrubaacute motorika ndash pohyby celeacuteho těla velkyacutech svalovyacutech skupin

22

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 71 23

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 64

13

Jemnaacute motorika ndash pohyby rukou malyacutech svalovyacutech skupin

Oromotorika ndash pohyby artikulačniacutech orgaacutenu Někdy je oromotorika začleněna do jemneacute

motoriky

Diagnostika motoriky představuje ve speciaacutelniacute pedagogice širokou oblast vzhledem

k vyacutevojoveacute uacuterovni jedince i dalšiacute moţnosti v jeho ţivotě (pracovniacute přiacutepravě) (24

)

Uacuteroveň motoriky je moţneacute zjistit pomociacute standardizovanyacutech motorickyacutech testŧ nebo

vyacutevojovyacutech norem motoriky pro jednotlivaacute věkovaacute obdobiacute

Motorika mŧţe byacutet hodnocena nejčastěji ze třiacute pohledŧ

Hlediska vyacutevoje ndash jestli vyacutevoj odpoviacutedaacute daneacute normě

Hledisko kvality ndash jak jsou pohyby přesneacute koordinace pohybŧ

Hledisko vyacutekonu ndash jak je jedinec vytrvalyacute rychlost pohybŧ

U hrubeacute motoriky jsou v diagnostice braacuteny kliacutečoveacute momenty ve vyacutevoji v obdobiacute raneacuteho

dětstviacute Jednaacute se napřiacuteklad o posazovaacuteniacute stoj bez obory lezeniacute samostatnaacute chŧze Tyto

informace ziacuteskaacutevaacute většinou pediatr od rodičŧ jiţ v prŧběhu vyacutevoje diacutetě při pravidelnyacutech

pediatrickyacutech prohliacutedkaacutech Daacutele je sledovaacuteno jak diacutetě zvlaacutedaacute chŧzi běh bez překaacuteţek

i překaacuteţkami chŧze v nerovneacutem tereacutenu atd

Jemnaacute motorika při sveacutem vyacutevoji vychaacuteziacute z rozvoje hrubeacute motoriky Pohyb ruky postupuje

od ramene k prstŧm Z tohoto vyacutevoje je vhodneacute aby se dětem daacutevali na kresleniacute a malovaacuteniacute

nejdřiacuteve velkeacute formaacutety papiacuterŧ (pokud moţno nejdřiacuteve na svislou plochu a poteacute teprve

na kolmou) a později je zmenšovat

Diagnostika jemneacute motoriky je zjišťovaacutena hlavně podle manuaacutelniacute zručnosti Jednaacute se

o sledovaacuteniacute koordinace pohybŧ (obleacutekaacuteniacute jiacutedlo provleacutekaacuteniacute atd) rychlosti a přesnosti

pohybŧ horniacutech končetin dlaniacute a prstŧ Tato diagnostika se daacute pouţiacutet i na zjišťovaacuteniacute laterality

(uvedeno daacutele) Při sledovaacuteniacute jemneacute motoriky by měl byacutet kladen i dŧraz na spraacutevneacute drţeniacute

psaciacuteho naacutečiniacute Spraacutevnyacute uacutechop tuţky je dobreacute u diacutetěte podporovat hned od počaacutetku kdy diacutetě

začne braacutet do ruky psaniacute naacutečiniacute (25

)

bdquoU dětiacute raneacuteho a předškolniacuteho věku využiacutevaacuteme různeacute sklaacutedačky kostky puzzle kdy

hodnotiacuteme nejen co diacutetě dovede zkonstruovat ale i způsob provedeniacute souhyby spolupraacuteci

24

PIPEKOVAacute J 2006 25

PIPEKOVAacute J 2006

14

obou rukou všiacutemaacuteme si spraacutevnosti uacutechopů přesnost v konstrukci v ciacuteleniacute což se projevuje

takeacute při navleacutekaacuteniacute drobnyacutech tvarů na bužiacuterku či tkanici a je mimo jineacute i ukazatelem kvality

koordinace oko ndash rukaldquo26

Oromotorika je dŧleţitaacute k dobreacute vyacuteslovnosti diacutetěte později k spraacutevneacutemu naacutecviku čteniacute i psaniacute

Zaměřujeme se hlavně na pohyblivost rtŧ a jazyka K diagnostice i samotneacutemu procvičovaacuteniacute

v teacuteto oblasti pouţiacutevaacuteme některaacute oromotorickaacute cvičeniacute např vyplazovaacuteniacute jazyka olizovaacuteniacute

rtŧ nafukovaacuteniacute tvaacuteřiacute foukaacuteniacute do peřiacutečka atd

252 Diagnostika rozumovyacutech schopnostiacute

Oblast je znaacutemaacute hlavně pod inteligenčniacutemi testy Struktura testŧ mŧţe byacutet velmi rŧznaacute

Nejčastěji se děliacute na subtesty jsou zjišťovaacuteny celkoveacute verbaacutelniacute a naacutezoroveacute rozumoveacute

schopnosti jedince V diagnostice se zaměřiacuteme na uacuteroveň myšlenkovyacutech operaciacute (analyacuteza

synteacuteza a analyticko-syntetickaacute činnost) ktereacute jsou součaacutestiacute diagnostikovaacuteniacute školniacute zralosti

V předškolniacutem zařiacutezeniacute mohou byacutet dělaacuteny orientačniacute testy rozumovyacutech schopnostiacute k daneacutemu

věku jedince

Rozumoveacute schopnosti by měly byacutet testovaacuteny jako celek a poteacute budou specifikovaacuteny

na podoblasti (jiţ v kompetenci odborneacuteho pracoviště) V procesu diagnostikovaacuteniacute

rozumovyacutech schopnostiacute je nutneacute braacutet v uacutevahu věk diagnostikovaneacuteho jedince některeacute

myšlenkoveacute operace jsou vyacutevojově podmiacuteněneacute

Zaacutekladniacutem pravidlem je postupovat od nejjednoduššiacutech činnostiacute ke sloţitějšiacutem Před začaacutetkem

uacutekolu je nutno se přesvědčit zda diacutetě (jedinec) danyacute uacutekol pochopilo Pokud diacutetě nepochopiacute

zadaacuteniacute mŧţe se staacutet ţe dojde k chybneacute diagnostice (27

)

Součaacutest inteligenčniacutech testŧ tvořiacute takeacute vyacutekonoveacute zkoušky ktereacute jsou formou nonverbaacutelniacuteho

charakteru (tedy na neverbaacutelniacute neřečoveacute schopnosti) Ciacutelem zkoušek je zjištěniacute uacuterovně

postřehu logiky Pokud se objeviacute nedostatky měl by se jim psycholog (speciaacutelniacute pedagog)

viacutece věnovat

Při diagnostikovaacuteniacute rozumovyacutech schopnostiacute je nutno vědět zda diagnostikovanyacute jedinec

nemaacute skryteacute smysloveacute vady (hlavně sluchoveacute a zrakoveacute) ktereacute svyacutemi projevy připomiacutenajiacute

sniacuteţeneacute rozumoveacute schopnosti Všiacutemaacuteme si zda diacutetě dokaacuteţe ziacuteskaneacute poznatky pouţiacutet v praxi

Uacuteroveň rozumovyacutech schopnostiacute mŧţe byacutet ovlivněna

26

PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a využitiacute v praxi 1997 str 45 27

PIPEKOVAacute J 2006

15

Vnitřniacutemi činiteli (osobnost jedince motivace k činnosti aktuaacutelniacute tělesnyacute i psychickyacute

stav jedince psychickeacute procesy atd) Tyto činitele nelze přiacuteliš ovlivnit

Vnějšiacutemi činiteli (obsah poznatkŧ osobnost učitele a jeho pŧsobeniacute na jedince klima

zařiacutezeniacute a skupiny ve ktereacute jedinec je přiacutestup rodiny atd) Tyto činitele lze ovlivnit

253 Diagnostika mluvniacutech schopnostiacute

Tato oblast diagnostiky je v těsneacutem spojeniacute s oromotorikou

Komunikace pomociacute verbaacutelniacute (mluveneacute) řeči je v našiacute společnosti teacuteměř zaacutekladniacute Pro děti

předškolniacuteho věku je verbaacutelniacute komunikace nejčastějšiacutem zpŧsobem dorozumiacutevaacuteniacute

Zaacutekladem pro diagnostiku je navaacutezaacuteniacute kontaktu s diagnostikovanyacutem jedincem a ziacuteskaacuteniacute jeho

dŧvěry V předškolniacutem věku je proto vhodneacute provaacutedět diagnostiku při hře s diacutetětem

a v prostřediacute ktereacute je mu znaacutemeacute a diacutetě se v něm ciacutetiacute bezpečně (28

)

Od slovniacutech projevŧ se velmi často odvozuje i celkovyacute stav a vyacutevoj jedince (rozumovaacute oblast

vniacutemaacuteniacute paměť představivost atd) Při diagnostice je nutno vychaacutezet z věku diacutetěte Vyacutevoj

hlaacutesek se postupnyacute a ukončuje se kolem 6 ndash 7 roku (někdy je uvaacuteděna hranice aţ 8 let) Jako

vyacutevoj hlaacutesek tak i rozvoj slovniacute zaacutesoby je postupnyacute Učitelky v MŠ mohou za určityacutech

podmiacutenek (podle stupně dosaţeneacuteho vzdělaacuteniacute) provaacutedět OLV

Mluvniacute projev je moţno rozdělit na formaacutelniacute a obsahovou straacutenku řeči

bdquoFormaacutelniacute straacutenka řeči se tyacutekaacute vnějšiacutech projevů individuaacutelniacutech charakteristik jako vyacuteslovnost

artikulačniacute obratnost plynulost tempo řeči fonace atdldquo29

bdquoObsahovaacute straacutenka je tvořena schopnostiacute formulovat vlastniacute myšlenky což je podmiacuteněno

rozsahem slovniacute zaacutesoby uacuterovniacute osvojeniacute pravidel gramatiky syntaxiacute apodldquo30

Do kaţdodenniacutech činnostiacute s dětmi by měly byacutet zařazovaacuteny logopedickeacute chvilky přizpŧsobeneacute

věku dětiacute Jsou zaměřeny na spraacutevnyacute naacutecvik dyacutechaacuteniacute oromotorickaacute cvičeniacute Tyto chvilky jsou

i prevenciacute před některyacutemi poruchami řeči

254 Diagnostika laterality

bdquoLateralita je důsledkem dominance jedneacute z mozkovyacutech hemisfeacuter V praktickeacutem životě se

projevuje jako převaha nebo upřednostňovaacuteniacute některeacuteho z paacuterovyacutech orgaacutenů (např ruka

noha oko ucho)ldquo31

28

PIPEKOVAacute J 2006 29

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 72 30

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 72

16

Diagnostika laterality ziacuteskaacutevaacute dŧleţitost v době naacutestupu diacutetěte do školy Při naacutestupu diacutetěte

do prvniacute třiacutedy by měla byacutet lateralita ruky vyhraněnaacute (32

) Tiacutem je ulehčen naacutecvik psaniacute Oblast

laterality je uacutezce spojena s motorikou a to hlavně s oblastiacute jemneacute motoriky

Pojem lateralita znamenaacute preferenci či dominantu jedneacute poloviny Je velmi uacutezce spojena

s dominantou jedneacute z mozkovyacutech hemisfeacuter Projevuje u člověka ale i některyacutech ţivočichŧ

(nesouměrnost se u nich projevuje jednak ve stavbě těla jednak i v uţiacutevaacuteniacute jednoho

z paacuterovyacutech orgaacutenŧ) Je proto dŧleţiteacute aby byla respektovaacutena lateralita jedince Dnes je jiţ

dokaacutezaacuteno ţe přeučovaacuteniacute levorukyacutech jedincŧ na pravorukeacute je nevhodneacute a vede pouze k dalšiacutem

probleacutemŧm (např neurotickeacute obtiacuteţe koktavost neklid atd)

Nejčastěji je diagnostika laterality provaacuteděna pozorovaacuteniacutem diacutetěte v rŧznyacutech situaciacutech (haacutezeniacute

stavěniacute věţe z kostek kresleniacute navleacutekaacuteniacute koraacutelkŧ natahovaacuteniacute se po předmětech otaacutečeniacute

za zvukem atd) Lateralitu je moţneacute diagnostikovat i podle nejrŧznějšiacutech zkoušek

Nejznaacutemějšiacute je diagnostickyacute test od Z Matějčka a Z Ţlaba Tuto zkoušku mŧţe provaacutedět

i nevyškolenyacute specialista (leacutekař učitel pracovniacutek s diacutetětem rodič atd) ale musiacute si nejdřiacuteve

dŧkladně nastudovat prŧběh celeacute zkoušky Vyacutesledek je pouze orientačniacute (33

)

K vyhraněniacute laterality dochaacuteziacute u dětiacute přibliţně ve 4ndashteacutem roce ţivota ale staacutevaacute se ţe

vyhraněnost se ustaacuteliacute aţ později Většinou byacutevaacute lateralita vyhraněnaacute dřiacuteve u děvčat Pokud se

u diacutetěte zjistiacute nevyhraněnaacute lateralita při naacutestupu do školy většinou se doporučuje naacutecvik

psaniacute pravou rukou (34

)

255 Diagnostika zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute

Diacutetě se rodiacute s vyvinutyacutem zrakovyacutem orgaacutenem (neniacute-li zrakovyacute orgaacuten poškozen v prenataacutelniacutem

obdobiacute) Po narozeniacute dochaacuteziacute pouze ke zlepšeniacute ostrosti zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute (u zdraveacuteho

orgaacutenu) Zrakem přijiacutemaacute jedinec aţ 80 podnětŧ ze sveacuteho okoliacute

Pokud jedinec trpiacute i lehkou zrakovou vadou kteraacute neniacute včas odhalena a diagnostikovaacutena

mŧţe zaostaacutevat v rozumoveacutem motorickeacutem i řečoveacutem rozvoji Mŧţe byacutet špatně

diagnostikovaacuten opoţděnyacute vyacutevoj mentaacutelniacute retardace nebo jinaacute postiţeniacute Z tohoto dŧvodu je

dobreacute sledovat jestli zrakovyacute vyacutevoj postupuje podle vyacutevojovyacutech norem

31

PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a jejiacute využitiacute v praxi speciaacutelniacute

pedagogiky 1 vyd 1997 str 49 32

PIPEKOVAacute J 33

KŘIŠŤANOVAacute L 1995 34

PŘINOSILOVAacute D 1997

17

Je vhodneacute aby zrakoveacute vniacutemaacuteniacute bylo dobře rozvinuto před zahaacutejeniacutem školniacute dochaacutezky diacutetěte

bude mu ulehčena vyacuteuka Rozvoj je daacuten celkovyacutem vyacutevojem jedince Daacutele mŧţe byacutet

podněcovaacuteno pomociacute nejrŧznějšiacutech her cvičeniacute a uacutekolŧ

Je zjišťovaacuteno zda diacutetě rozeznaacute dva stejneacute tvary mezi ostatniacutemi sklaacutedaacuteniacute rozdělenyacutech obraacutezkŧ

(u staršiacutech dětiacute puzzle odpoviacutedajiacuteciacute jejich věku) vklaacutedaacuteniacute tvarŧ do přiacuteslušnyacutech otvorŧ

dokreslovaacuteniacute obraacutezkŧ vyhledaacuteniacute obraacutezku v překryacutevanyacutech atd

Zrakoveacute vniacutemaacuteniacute podporuje i rozvoj řeči Zrakem diacutetě pozoruje mluvidla jinyacutech osob a učiacute se

tak naacutepodobou

Orientačniacute zkouška zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute mŧţe byacutet provedena i učitelkou v MŠ Vyacutesledek

poskytuje informaci o uacuterovni zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute přiacutepadně mŧţe poukaacutezat na odchylky

od normy

256 Diagnostika sluchoveacuteho vniacutemaacuteniacute

bdquoSluchoveacute vniacutemaacuteniacute je schopnost přijiacutemat rozlišovat a interpretovat zvuky různeacute kvality

(řečoveacute i neřečoveacute)ldquo35

Sluch je dŧleţityacute pro vyvaacuteřeniacute řeči a jejiacute stavby Pokud se diacutetě narodiacute s poškozenyacutem sluchem

(zaacuteleţiacute na stupni poškozeniacute) anebo ztratiacute-li sluch před ukončeniacutem vyacutevoje řeči (vyacutevoj řeči je

ukončovaacuten kolem 8 roku ţivota) je diacutetě většinou neslyšiacuteciacute a řeč se u něj vyviacutejiacute velmi maacutelo či

vŧbec (36

)

Diacutetě mŧţe trpět pouze nedoslyacutechavostiacute kteraacute nemusiacute byacutet dlouho objevena Diacutetě reaguje

na silneacute zvukoveacute podněty Diacutetě nepoznaacute ţe slyšiacute špatně Děti s nedoslyacutechavostiacute se projevujiacute

ve společnosti jako pomaleacute neposlušneacute (nereagujiacute na ticheacute podněty) a mohou byacutet někdy

chybně označeni za mentaacutelně postiţeneacute (37

)

Dnešniacute mediciacutena a leacutekařskeacute přiacutestroje zvlaacutedajiacute diagnostiku sluchu i u malyacutech dětiacute bez jejich

spolupraacutece Dřiacuteve byla u všech vyšetřeniacute nutnaacute spolupraacutece diacutetěte proto diagnostika byla

moţnaacute nejdřiacuteve kolem 3 roku ţivota diacutetěte

Sluchoveacute vniacutemaacuteniacute je zjišťovaacuteno podle nejrŧznějšiacutech cvičeniacute Diacutetěti se daacutevajiacute rozeznaacutevat

předměty podle zvuku kteryacute vydaacutevajiacute (začiacutenaacuteme od zvukŧ znaacutemyacutech a dobře rozeznatelnyacutech)

rozlišeniacute toacutenŧ piacutesniacute atd

35

ZELINKOVAacute O Pedagogickaacute diagnostika individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program str 76 36

PŘINOSILOVAacute D 1997 37

PŘINOSILOVAacute D 1997

18

Diagnostika je dŧleţitaacute pro odhaleniacute sluchovyacutech vad ale mŧţe naacutem pomoci i při vadě řeči

kde neznaacuteme přiacutečinu

Orientačniacute zkouška sluchu se provaacutediacute šeptanou i hlasitou řečiacute Jejiacutem ciacutelem je odhalit jestli

diacutetě maacute zdraviacute sluch Při provaacuteděniacute zkoušky maacute byacutet diacutetě zdraveacute bez ryacutemy a podobnyacutech

onemocněniacute ktereacute mohou vyacutesledky zkoušky ovlivnit(38

)

Dŧleţitou součaacutestiacute ve sluchoveacutem vniacutemaacuteniacute je fonematickyacute sluch Jednaacute se o sluchoveacute

rozlišovaacuteniacute rytmizaci vyacuteslovnosti Fonematickyacutech sluchem diacutetě rozlišuje diferenciace hlaacutesek

Vyacutevoj fonematickeacuteho sluchu je postupnyacute měl by byacutet ukončen před vstupem do povinneacute

školniacute dochaacutezky je jedniacutem z předpokladŧ na vyacuteuku čteniacute a psaniacute Fonematickyacute sluch

umoţňuje diacutetěti rozlišit stejnaacute slova (pes ndash pes) rozlišeniacute pouze jednou hlaacuteskou (ves ndash les)

rozlišeniacute deacutelky (dal ndash daacutel) tvrdeacute a měkkeacute souhlaacutesky (dyacuteka ndash diacuteky) ostreacute a tupeacute sykavky (miacutesa

ndash miacuteša) apod

38

TOMICKAacute V 2006

19

III METODY DIAGNOSTIKY

Metody diagnostiky jsou určiteacute zpŧsoby a postupy ktereacute vedou k ciacuteli tedy k diagnoacuteze

31 Poţadavky na diagnostickeacute metody

Vyacuteběr metody by měl odpoviacutedat věku diacutetěte přiacutepadně pokud existujiacute předchoziacute vyacutesledky

nebo podezřeniacute na postiţeniacute metoda by měla vychaacutezet ze zjištěnyacutech moţnostiacute diacutetěte

Na zahaacutejeniacute voliacuteme takoveacute metody při kteryacutech se diacutetě uvolniacute odstraniacute se stres a strach kteryacute

se mŧţe kvŧli nečekaneacute situaci či prostřediacute objevit Pokud jsou metody dobře zvoleneacute je

moţneacute ziacuteskat u diacutetěte dŧvěru a ochotu spolupracovat

bdquoNějakeacute jednoznačneacute pravidlo však stanovit nemůžeme V uacutevahu je nutneacute braacutet časovou

naacuteročnost jednotlivyacutech metod (jen vyacutejimečně nejsme časově omezeni) jejich bdquovyacutetěžnostldquo

(velmi vysokou majiacute např testy inteligence) chovaacuteniacute diacutetěte (klid ndash neklid) vnějšiacute okolnosti

jako je např prostor vyšetřovny možnost zaměstnat současně viacutece dětiacute uvolnit se pro dotaz

rodičů nebo pro rozhovor s nimi apod Mnohdy je uacutečelneacute kromě praacutece individuaacutelniacutem přiacutemeacutem

kontaktu vidět diacutetě i při samostatneacute praacuteci ve dvojici nebo i ve většiacute skupinceldquo39

Na proces diagnostikovaacuteniacute je ale vhodneacute nechat si dostatek času

Pouţiteacute metody musiacute splňovat určitě poţadavky ktereacute dělajiacute metody objektivniacute a pouţitelneacute

pro vyacutezkum a diagnostiku Tyto poţadavky naacutem daacutevajiacute jistotu ţe pouţiteacute metody umoţňujiacute

konfrontaci vyacutesledkŧ v porovnaacuteniacute se skupinou věkovou normou či dalšiacutemi předem

stanovenyacutemi kriteacuterii

Objektivnost

bdquoObjektivnost rozumiacuteme věcneacute nezaujateacute posouzeniacute činnostiacute nebo vyacutekonůldquo40

Nejčastěji byacutevaacute zajišťovaacutena testy ktereacute jsou vţdy vyhodnocovaacuteny stejnyacutem zpŧsobem a podle

určityacutech naacutevodŧ ktereacute nelze měnit Jednaacute se o standardniacute testy

Testy jsou provaacuteděny vţdy stejnyacutem přesně danyacutem zpŧsobem to od jejich zadaacuteniacute přes prŧběh

k vyhodnoceniacute a interpretaci Při opakovaneacutem prŧběhu by mělo byacutet dosaţeno stejnyacutech

vyacutesledkŧ bez ohledu na osobu kteraacute test zadaacutevala a vyhodnotila (41

)

Dŧleţiteacute je zda jsou otaacutezky dobře formulovaacuteny a jedinec jim porozuměl

39

MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute str 89-91 40

MERTIN V GILERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 77 41

SVOBODA M (ed) 2001

20

Validita

bdquoHistoricky nejobvyklejšiacute definice validniacuteho měřeniacute je že naacutestroj měřiacute to o čem prohlašuje

že měřiacuteldquo42

Validita označuje platnost metody a jejich vyacutesledkŧ Jednaacute se o skutečnost zda metody

hodnotiacute opravdu to co hodnotit maacute a chce (43

)

Metoda je volena podle moţnostiacute jedince Jestliţe maacute jedinec nějakeacute postiţeniacute metodu je

nutno přizpŧsobit jeho postiţeniacute tak aby mohl danyacute uacutekol splnit dle svyacutech moţnostiacute (např

u jedince se slabozrakostiacute je nutno vytvořit takoveacute podmiacutenky aby pomŧcky k metodě či

pracovniacute listy k testu mohl vidět)

Většina metod hodnotiacute jako primaacuterniacute jednu oblast mohou však ukaacutezat i dalšiacute vyacutesledky ktereacute

nepatřiacute k primaacuterniacutemu vyacutesledku a pouze naacutes mohou nasměrovat k dalšiacutemu šetřeniacute

Reliabilita

Jednaacute se o přesnost a spolehlivost metody Tedy jestli vyacutesledek z daneacute metody neniacute jen

naacutehodnyacute či zkreslenyacute jev a nevznikl nějakyacutem nedostatkem v měřeniacute (44

)

Stejneacuteho vyacutesledku by mělo byacutet dosaţeno i s odstupem času Vyacutesledky by měly byacutet zobecněny

i v čase Při opakovaacuteniacute by mělo dochaacutezet k podobnyacutem vyacutesledkŧm (i v rozmeziacute několika dniacute)

Mělo by byacutet zjištěno zda metoda nemŧţe byacutet ovlivněna aktuaacutelniacutem stavem jedince (hlavně

jeho uacutenavou nebo psychickyacutem stavem) nebo dřiacuteve ziacuteskanyacutemi zkušenostmi (45

)

32 Pozorovaacuteniacute

Pozorovaacuteniacute patřiacute mezi zaacutekladniacute diagnostickeacute metody Jednaacute se o velmi naacuteročnou metodu

V předškolniacutem věku je pouţiacutevaacutena pouze extrospekce (pozorovaacuteniacute druhyacutech lidiacute) tedy

v předškolniacutem věku pozorovaacuteniacute diacutetěte dospělyacutem (introspekci sebepozorovaacuteniacute diacutetě samo

z vyacutevojoveacuteho hlediska ještě nedokaacuteţe)

Metoda pozorovaacuteniacute je braacutena jako nejpřirozenějšiacute metoda kterou je moţneacute pouţiacutet teacuteměř

v kaţdeacute situaci bez potřebneacute přiacutepravy pomŧcek

bdquoPozorovanie znamenaacute sledovanie činnosti žiaka a jej vyhodnotenieldquo46

42

MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 41 43

PIPEKOVAacute J 2006 44

MERTIN V 1995 45

SVOBODA M (ed) 2001 46

KOLLAacuteRIKOVAacute Z Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika 2001 str 248

21

Od prvniacuteho dne v předškolniacutem zařiacutezeniacute byacutevaacute diacutetě pozorovaacuteno V teacuteto rovině se jednaacute většinou

o pozorovaacuteniacute nesystematickeacute bez konkreacutetniacuteho ciacutele Pozorovatel (nejčastěji učitelka MŠ) by se

při prvniacutech setkaacuteniacute s diacutetětem mělměla soustředit na celkoveacute projevy diacutetěte

(47

)Nesystematickeacute (nestrukturovaneacute) pozorovaacuteniacute by mělo byacutet provaacuteděno tak ţe pozorovatel

zapisuje co nejviacutece jevŧ V přiacutepadě ţe jsou zaregistrovaacuteny nějakeacute nedostatky či naacutepadnosti je

vhodneacute začiacutet pozorovat systematicky Nestrukturovaneacute pozorovaacuteniacute tedy nepřipraveneacute

globaacutelně zaměřeneacute bychom měli pouţiacutet spiacuteše jako doplňkovou metodu k jinyacutem

Pozorovaacuteniacute mŧţe byacutet strukturovaneacute (systematickeacute) tedy předem připraveneacute kategorie

sledovaacuteniacute a jejich zaznamenaacutevaacuteniacute Zde se jiţ soustřediacuteme na jednu pozorovanou oblast

Aby pozorovaacuteniacute splňovalo poţadavky ktereacute jsou uvedeny vyacuteše je nutno aby pozorovaacuteniacute

bylo opakovaneacute promyšleneacute stanovenyacute ciacutel tedy zaměřeneacute pouze na některou oblast

bdquoProbleacutemem pozorovaacuteniacute je z velkeacute množiny projevů vyčlenit (vyabstrahovat) to co je

podstatneacute z hlediska ciacutele pozorovaacuteniacute a to co je pozorovaacuteno označit spraacutevnou

terminologiiacuteldquo48

Zaacutekladem dobreacuteho a kvalitniacuteho pozorovaacuteniacute je stanoveniacute ciacutele Nesmiacute byacutet opomenuta přiacuteprava

pozorovaacuteniacute Zaacuteleţiacute na pozorovateli jakyacute zpŧsob zaznamenaacutevaacuteniacute pozorovaneacuteho zvoliacute

Je vhodneacute při pozorovaacuteniacute diacutetěte v pedagogickeacute situaci nebyacutet organizaacutetorem teacuteto činnosti ale

pŧsobit v niacute pouze jako pozorovatel tiacutem se zmenšuje moţnost uniknutiacute dŧleţityacutech momentŧ

Pokud je to moţneacute celou situaci zaznamenaacutevaacuteme (videozaacuteznam u dětiacute musiacute souhlasit

zaacutekonnyacute zaacutestupce diacutetěte) K tomuto zaacuteznamu je moţno se vracet a plně se soustředit pouze

na jeden prvek (komunikačniacute projevy motorickeacute schopnosti atd)

V přiacutepadě ţe chceme zvyacutešit reliabilitu pozorovaacuteniacute vhodneacute je poţaacutedat jinou učitelku (nebo

osobu) o spolupraacuteci a souběţnost pozorovaacuteniacute předem domluveneacuteho projevu Po ukončeniacute

pozorovaacuteniacute vyacutesledky prokonzultovat porovnat Nebo se kaţdyacute pozorovatel mŧţe zaměřit

na předem určenou oblast Pozorovaacuteniacute mŧţe byacutet provaacuteděno i skrytě v předškolniacutem zařiacutezeniacute

nejsou většinou pro tento zpŧsob pozorovaacuteniacute vytvořeneacute vhodneacute podmiacutenky Skryteacute pozorovaacuteniacute

je většinou provaacuteděno ve specializovanyacutech zařiacutezeniacutech jde o zjištěniacute chovaacuteniacute diacutetěte

v nejrŧznějšiacutech situaciacutech)

47

MERTIN V 1995 48

NAKONEČNYacute M Zaacuteklady psychologie 1998 str 103

22

33 Rozhovor

Metoda patřiacute k naacuteročnyacutem je nutneacute se na ni připravit Je vhodneacute vědět na co jakyacutem zpŧsobem

kdy jak ziacuteskaneacute informace zaznamenaacutevat a zpracovaacutevat

U dětiacute předškolniacuteho věku neniacute vhodneacute braacutet rozhovor jako zaacutekladniacute metodu diagnostiky

Kladeneacute otaacutezky se musiacute přiměřit věku a z dŧvodu niacutezkyacutech zkušenostiacute a vědomostiacute nemusiacute byacutet

odpovědi diacutetěte adekvaacutetniacute Pokud je zvolena metoda rozhovoru s diacutetětem je vhodnějšiacute

i přiacutetomnost zaacutekonneacuteho zaacutestupce kteryacute naacutem mŧţe poskytnout dŧleţiteacute či doplňujiacuteciacute uacutedaje

(49

)

bdquoRozhovorem ziacuteskaacutevaacuteme informace o naacutezorech postojiacutech přaacuteniacute a obavaacutech informace

o vnitřniacutem světě diacutetěteldquo50

Prŧběh rozhovoru mŧţe byacutet zaznamenaacutevaacuten pomociacute nahraacutevaciacuteho zařiacutezeniacute nebo

videozaacuteznamem (pouze se svoleniacutem dotazovaneacuteho či jeho zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ)

Rozhovor mŧţe byacutet rozdělen na strukturovanyacute kde jsou předem připraveneacute otaacutezky na ktereacute

jedinec odpoviacutedaacute Druhou moţnostiacute je nestrukturovanyacute (volnyacute) rozhovor kde nejsou

připraveneacute otaacutezky Tato moţnost je pro tazatele naacuteročnějšiacute aby udrţel teacutema rozhovoru k daneacute

problematice

U rozhovoru s rodiči diacutetěte je dŧleţiteacute aby obě strany chtěly diacutetěti pomoci v jeho probleacutemech

a zaacuteroveň se plně respektovaly Je dŧleţiteacute aby byl ponechaacuten dostatek času a klidneacute prostřediacute

proto je vhodneacute si předem termiacuten a čas rozhovoru domluvit

bdquoRozhovor s rodiči sloužiacute zejmeacutena k tomu aby si učitel rozšiacuteřil poznatky ktereacute maacute o diacutetěti

rodině způsobu života o naacutezorech na vzdělaacuteniacute hellip aby se leacutepe orientoval ve skutečnostech

ktereacute maacute k dispozici ve školeldquo51

Rozhovor s diacutetětem předškolniacuteho věku je vyuţiacutevaacuten v přiacutepadě ţe u diacutetěte jsou zjišťovaacuteny

určiteacute vědomosti nebo řečoveacute schopnosti Diacutetě je taacutezaacuteno na zaacutekladniacute informace ze sveacuteho okoliacute

a vědomosti odpoviacutedajiacuteciacute jeho věku Řiacutezenyacute rozhovor s diacutetětem předškolniacuteho věku byacutevaacute

provaacuteděn při zjišťovaacuteniacute školniacute zralosti Poklaacutedaneacute otaacutezky by měly byacutet uzpŧsobeneacute věku diacutetěte

Kromě odpovědiacute by měly byacutet sledovaacuteny i neverbaacutelniacute projevy dotazovaneacuteho ktereacute často

ukazujiacute jak se dotazovanyacute ciacutetiacute zda mu jsou kladeneacute otaacutezky přiacutejemneacute a dalšiacute vlastnosti jedince

(52

)

49

MERTIN V 2003 50

TRPIŠOVSKAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1997 str 8 51

MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 33

23

34 Dotazniacutek

bdquoJe to spocircsob piacutesemneacuteho kladenia otaacutezok a ziacuteskavanie piacutesomnyacutech odpovediacuteldquo53

Dotazniacutek v piacutesemneacute podobě je pro děti v předškolniacutem věku nepouţitelnyacute jelikoţ neumiacute čiacutest

ani psaacutet a neporozumiacute poloţenyacutem otaacutezkaacutem Metoda je pouţiacutevaacutena pro zaacutekonneacute zaacutestupce

diacutetěte(54

)

S dotazniacutekem se rodiče často setkaacutevajiacute před naacutestupem do předškolniacuteho zařiacutezeniacute (MŠ)

Zařiacutezeniacute tiacutem ziacuteskaacutevaacute zaacutekladniacute uacutedaje o diacutetěti a jeho stavu (zdravotniacute stav individuaacutelniacute

zvlaacuteštnosti obliacutebeneacute činnosti atd) přiacutepadně rodině diacutetěte Tyto informace jsou dŧleţiteacute

pro učitelky zařiacutezeniacute zlepšujiacute přiacutepravu programu a přiacutestup k diacutetěti Z tohoto dŧvodu je

dŧleţiteacute aby zde byly uvedeny pravdiveacute informace

MŠ mŧţe rodičŧm předklaacutedat takeacute prŧběţnyacute dotazniacutek Ten mŧţe byacutet zaměřen jak na chod

předškolniacuteho zařiacutezeniacute i hodnoceniacute jejich diacutetěte z pohledu rodiče Hodnoceniacute rodičŧ je

zajiacutemaveacute při porovnaacuteniacute hodnoceniacute od učitelek ze zařiacutezeniacute Porovnaacuteniacutem je moţneacute objevit co je

pro rodiče diacutetěte dŧleţiteacute Zaacuteroveň mŧţe byacutet hodnoceno předškolniacute zařiacutezeniacute z pohledu rodičŧ

Učitelkaacutem je tak daacutena zpětnaacute vazba k jejich činnosti od rodičŧ

Dotazniacutek mŧţe takeacute sloţit jako součaacutest doporučeniacute pro odborneacute vyšetřeniacute diacutetěte

na specializovaneacutem pracovišti K předaacuteniacute dotazniacuteku do zařiacutezeniacute musiacute byacutet daacuten souhlas

zaacutekonneacuteho zaacutestupce diacutetěte

Neexistuje univerzaacutelniacute dotazniacutek Při jeho sestavovaacuteniacute vychaacuteziacuteme z věku diacutetěte i oblasti

probleacutemŧ ktereacute chceme zjistit Z tohoto dŧvodu majiacute i rŧznaacute zařiacutezeniacute sveacute dotazniacuteky ktereacute

předklaacutedajiacute svyacutem klientŧm k vyplněniacute Zde je nutneacute předejiacutet zkresleniacute informaciacute o diacutetěti ktereacute

jsou znaacutemy z dotazniacuteku Pokud se jednaacute o probleacutemoveacute diacutetě mŧţe byacutet jiţ vyplňovaacuteniacute

dotazniacuteku zkresleno postojem k diacutetěti (hlavně u dětiacute s poruchami chovaacuteniacute)

bdquoDotazniacutek je využiacutevaacuten jednak jako žaacutedost o prvniacute vyšetřeniacute jednak v přiacutepadě kontrolniacuteho

vyšetřeniacuteldquo55

Dotazniacutekovaacute šetřeniacute byacutevajiacute v předškolniacutem věku spiacuteše jako doplňkovaacute metoda pro rodiče

52

SVOBODA 2001 53

KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Předškolniacute a elementaacuterka pedagogika

2001 str 250 54

MERTIN V 2003 55

MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 39

24

35 Anamneacuteza

bdquoAnamneacutezou (anamneacutesis ndash rozpomiacutenaacuteniacute) rozumiacuteme zjišťovaacuteniacute uacutedajů z minulosti jedince ktereacute

majiacute vyacuteznamnyacute vztah k poznaacuteniacute osobnosti Jejiacutem ciacutelem je ziacuteskaacuteniacute a kategorizace relevantniacutech

uacutedajů z minulosti ktereacute pomaacutehajiacute vysvětlit současnyacute stavldquo56

Anamneacuteza by měla byacutet zaměřena na celou osobnost jedince Zpŧsob jakyacutem je anamneacuteza

zjišťovaacutena mŧţe byacutet rŧznyacute (dotazniacutek rozhovor předtištěneacute scheacutema atd) Je na uvaacuteţeniacute

pracovniacuteka jakaacute forma mu vyhovuje (57

)

Z anamneacutezy je moţno vyčiacutest tvrdaacute data ndash dajiacute se změřit ověřit (datum narozeniacute věk věk

rodičŧ bydliště atd) ale i měkkaacute data ndash nedajiacute se změřit či jinak ověřit (proţiacutevaacuteniacute jedince

zaacuteliby traacuteveniacute volneacuteho času postoj k rodině atd)

U dětiacute předškolniacuteho věku je anamneacuteza sestavovaacutena většinou podle informaciacute ziacuteskanyacutech

od rodičŧ Diacutetě v tomto věku nedokaacuteţe přiacuteliš mluvit o sveacutem dosavadniacutem ţivotě Je vhodnějšiacute

pokud pracovniacutek tvořiacuteciacute anamneacutezu je pro rodiče znaacutemaacute osoba ke ktereacute majiacute dŧvěru (pediatr

diacutetěte učitelka v MŠ)

Anamneacuteza se děliacute podle oblastiacute na rŧzneacute druhy Nejčastěji na naacutesledujiacuteciacute dva typy anamneacutezy

(58

)

Rodinnaacute anamneacuteza (RA) ndash uacutedaje o rodině vyšetřovaneacuteho jedince (prarodiče rodiče

sourozenci či dalšiacute přiacutebuzneacute osoby bytoveacute podmiacutenky atd)

Osobniacute anamneacuteza (OA) ndash zaměřuje se na osobnost jedince a jeho dosavadniacute vyacutevoj

Měla by byacutet provaacuteděna od prenataacutelniacuteho obdobiacute do současneacuteho stavu Zjišťovaneacute

informace se tyacutekajiacute všech oblastiacute ţivota jedince

Anamneacuteza je většinou provaacuteděna jako zaacutekladniacute a prvniacute diagnostickaacute metoda u většiny

vyšetřeniacute a diagnostik Většina odborniacutekŧ z anamneacutezy vychaacuteziacute Z tohoto dŧvodu je dŧleţiteacute

aby anamneacuteza byla podrobnaacute

36 Hra

bdquoHra je jednou z vyacutevojovyacutech potřeb v předškolniacutem věku a současně i nejpřirozenějšiacute aktivitou

diacutetěte v tomto obdobiacute Jejiacutem prostřednictviacutem se všestranně rozviacutejiacute osobnost diacutetěte

a prostřednictviacutem hry je takeacute možno diacutetě diagnostikovatldquo59

56

TRPIŠOVAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1997 str 11 57

SVOBODA M 2001 58

ZELINKOVAacute O 2001

25

Hra je velmi uacutezce spjata s předškolniacutem obdobiacutem Jednaacute se o obdobiacute kdy hra je hlavniacute naacuteplniacute

a činnostiacute dne V předškolniacutem věku si diacutetě hraje teacuteměř neustaacutele Je vhodneacute pokud bude dětskeacute

hře věnovaacuten dostatek pozornosti V předškolniacutem zařiacutezeniacute je hra hodně vyuţiacutevanaacute metoda (60

)

Diacutetě v předškolniacutem obdobiacute bere hru jako sveacute vaacuteţneacute zaměstnaacuteniacute a činnost ktereacute věnujiacute plneacute

soustředěniacute Ačkoliv si děti uvědomiacute ţe bdquosi jen hrajiacuteldquo mluviacute s neexistujiacuteciacutemi kamaraacutedy věřiacute

tomu čemu se ve hře věnujiacute a proţiacutevajiacute

bdquoSledovaacuteniacute hry dětiacute je naopak pro diagnostiku v mateřskeacute škole časteacute a vlastně i nezbytneacute

Poskytuje cenneacute uacutedaje o prožitciacutech diacutetěte jeho aktuaacutelniacutem psychickeacutem rozpoloženiacute

zkušenostech neboť kromě jineacuteho je hra prostředkem sebevyjaacutedřeniacuteldquo61

Dětskaacute hra (ať individuaacutelniacute nebo kolektivniacute) mŧţe učitelkaacutem v předškolniacutem zařiacutezeniacute mnoho

odhalit z domaacuteciacuteho ţivota v rodině vyacutevojoveacuteho stavu i vlastnostech diacutetěte samotneacuteho ktereacute

se v běţnyacutech činnostech neprojeviacute Ve hře mŧţe byacutet posouzeno jak si diacutetě hraje jeho uacuteroveň

myšleniacute obrazotvornosti tvořivosti i celeacuteho vyacutevoje atd

bdquoPokud chceme využiacutet analyacutezy dětskeacute hry (hl u dětiacute předškolniacuteho věku) k diagnostickyacutem

uacutečelům zaměřiacuteme se předevšiacutem na to zda je celkovaacute uacuteroveň hry klienta v souladu

s bdquoontogenetickou normouldquo dětskeacute hry nebo zda došlo k jejiacute retardaci či urychleniacuteldquo62

Prvniacute moţnostiacute je pozorovaacuteniacute diacutetěte při spontaacutenniacute hře Do teacuteto hry by dospělyacute neměl

zasahovat Snaţiacuteme se co nejviacutece postřehnout projevy diacutetěte Pozorovaacuteniacute při volneacute hře slouţiacute

spiacuteše jako orientačniacute vedouciacute k dalšiacutemu vyacuteběru diagnostickyacutech metod Hru je v tomto přiacutepadě

vhodneacute hodnotit jako celek (63

)

Druhou moţnostiacute je byacutet hry přiacutemo uacutečastněn a dělat přiacutemou intervenci Tiacutem je moţno odhalit

moţnosti diacutetěte Teacuteto formy se mohou uacutečastnit i rodiče Je dŧleţiteacute aby si rodiče s učitelkou

předaacutevali vzaacutejemně informace ktereacute ziacuteskajiacute při sledovaacuteniacute volneacute hry diacutetěte

Při analyacuteze hry je vhodneacute aby diacutetě bylo pozorovaacuteno v rŧznyacutech podobaacutech hry (samostatně

s kolektivem dětiacute hra s dospělyacutem) do ktereacute se pozorovatel viacutece či meacuteně saacutem zapojuje Pokud

je pozorovatel součaacutestiacute hry je vyššiacute riziko nezachyceniacute některyacutech dŧleţityacutech poznatkŧ

Vyacutehodou je ţe pozorovatel mŧţe pracovat viacutece s diacutetětem a vytvaacuteřet určiteacute situace ve kteryacutech

chce diacutetě vidět

59

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 77 60

PIPEKOVAacute J 2006 61

MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 82 62

RENOTIEacuteROVAacute M LUDIacuteKOVAacute L a kolektiv Speciaacutelniacute pedagogika 2006 str 139 63

PIPEKOVAacute J 2006

26

37 Analyacuteza kresby

Analyacutezu kresby by měl provaacutedět odborniacutek na tuto problematiku (psycholog psychiatr)

Učitelku v MŠ mŧţe kresba diacutetěte upozornit na moţneacute nedostatky či probleacutemy diacutetěte Děti

v předškolniacutem věku raacutedy kresliacute berou kresbu jako zaacutebavu a hru Odborniacutek v niacute dokaacuteţe mnoho

ziacuteskat

bdquoJedinaacute kresba nemůže odhalit všechnoldquo64

bdquoK určeniacute diagnoacutezy nestačiacute pouze test obraacutezek každeacuteho diacutetěte je nutneacute posuzovat takeacute

z hlediska sociaacutelniacutech a kulturniacutech souvislostiacute Jen tak lze diacutetě leacutepe poznat je však třeba

dodat že žaacutednyacute bdquokliacuteč ke obraacutezkůmldquo neexistujeldquo65

Kresba v sobě obsahuje herniacute i pracovniacute naacutevyky Tiacutem je moţno o kresliacuteciacutem jedinci ziacuteskat

mnohem viacutece informaciacute

bdquoKresbou vyjadřuje diacutetě svou osobnost citoveacute zaujetiacute miacuteru poznaacuteniacute světa zaacutejmoveacute vyladěniacute

i laacutesku k lidem ale i věcem ktereacute stimulujiacute jeho duševniacute růstldquo66

Kresba jedincŧ s postiţeniacutem se lišiacute Kaţdeacute postiţeniacute či probleacutemy diacutetěte se v kresbě objeviacute

Proto je vhodneacute aby učitelka v MŠ dětskou kresbu prŧběţně sledovala a porovnaacutevala

I rodiče diacutetěte by měli miacutet moţnost pravidelně sledovat vyacutetvarneacute projevy sveacuteho diacutetěte K tomu

jsou ideaacutelniacute naacutestěnky či dalšiacute prostory zařiacutezeniacute kde je mohou rodiče vidět a porovnat

s ostatniacutemi

Učitelka MŠ by měla miacutet zaacutekladniacute znalost o vyacutevoji dětskeacute kresby Tak je moţneacute sledovat

dětskou kresbu a objevit v niacute nedostatky

Vyacutevoj kresby

bdquoVyacutevoj a zvlaacuteštnosti kresebneacuteho projevu jsou podmiacuteněny psychickyacutemi vlastnostmi diacutetěte

a vnějšiacutemi podmiacutenkami ve kteryacutech žije Kresebnyacute projev se rozviacutejiacute uacuteměrně k možnostem ktereacute

diacutetěti ke kresleniacute nabiacuteziacute jeho prostřediacute a na tom takeacute zaacutevisiacute uacuteroveň kresbyldquo67

Obdobiacute skvrn ndash prvniacute jsou skvrny a to bez ohledu na uměleckeacute schopnosti diacutetěte

přibliţně do jednoho roku diacutetěte

64

DAVIDO R Kresba jako naacutestroj poznaacuteniacute diacutetěte 2001 str 16 65

DAVIDO R Kresba jako naacutestroj poznaacuteniacute diacutetěte 2001 str 16 66

ŠMARDA I ŘEZAacuteČ J Psychologickaacute praktika 1996 str 22 67

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 65

27

Stadium čmaacuteranic ndash diacutetě čmaacuteraacute všemi směry a kresliacuteciacute naacutečiniacute bere jako

prodlouţenou ruku jednaacute se o obdobiacute mezi jedniacutem a druhyacutem rokem

Stadium čaacuteranic ndash diacutetě se snaţiacute napodobit psaniacute dospělyacutech začiacutenaacute se objevovat

zaacuteměr u činnosti diacutetě nevydrţiacute dlouho pŧvodniacute zaacuteměr kresby se během činnosti měniacute

často neniacute dokončena s tiacutemto stadiem se mŧţe setkat ve věku dvou aţ třiacute let

Stadium hlavonoţcŧ (univerzaacutelniacutech postav) ndash diacutetě svyacutem vyacutetvarnyacutem diacutelŧm daacutevaacute

obsah začiacutenaacute viacutece kreslit postavy a s přibyacutevajiacuteciacutem věkem přibyacutevaacute postavaacutem detaily

věkoveacute rozmeziacute tohoto stadia je tři aţ pět let

Intelektuaacutelniacute realismus ndash kresba vyjadřuje dětskyacute svět diacutetě zobrazuje to co vidiacute a

znaacute ze sveacuteho okoliacute nejčastěji a nevyacuterazněji se toto obdobiacute projevuje mezi paacutetyacutem

aţ sedmyacutem rokem

Vizuaacutelniacute realismus - diacutetě objektivněji začiacutenaacute kreslit to co opravdu vidiacute dochaacuteziacute takeacute

k velkeacutemu skoku ndash diacutetě začiacutenaacute zobrazovat postavu z profilu stadium převaţuje mezi

sedmyacutem aţ dvanaacutectyacutem rokem

Zobrazovaacuteniacute v prostoru - představuje posledniacute staacutedium diacutetě ve svyacutech kresbaacutech

zobrazuje prostor po dvanaacutecteacutem roce ţivota

28

IV ZAŘIacuteZENIacute PROVAacuteDĚJIacuteCIacute DIAGNOSTIKU

V našiacute republice existuje poměrně širokaacute siacuteť poradenskyacutech i dalšiacutech zařiacutezeniacute ktereacute se věnujiacute

pedagogickeacute a speciaacutelněpedagogickeacute diagnostice Zaměřeniacute i rozsah nabiacutezenyacutech sluţeb mŧţe

byacutet velice širokyacute

Diagnostika mŧţe byacutet provaacuteděna i na laickeacute rovině Jde spiacuteše o zamyšleniacute nad diacutetětem v daneacute

situaci Tuto diagnostiku provaacutediacute třeba rodič či vychovatel diacutetěte Diagnostika maacute informačniacute

charakter kteryacute rodiče (nebo kdo tuto diagnostiku provaacutediacute) směřuje k vyhledaacuteniacute daneacuteho

odborniacuteka kteryacute mŧţe stanovit profesionaacutelně diagnostiku jedince podle ktereacute se daacute s diacutetětem

daacutele pracovat

Je zřejmeacute ţe v těchto pracovištiacutech je potřebnaacute specializace pracovniacutekŧ Daacutele je vhodneacute aby

pracovniacuteci měli otevřenyacute přiacutestup k dalšiacutem problematikaacutem ktereacute se nevyskytujiacute přiacutemo v jejich

pracovišti ale mohou s nimi souviset Vhodnaacute je alespoň znalost zařiacutezeniacute kam mohou byacutet

klienti odeslaacuteniacute V zařiacutezeniacutech by měli pracovat odborniacuteci kteřiacute sveacute kompetence ziacuteskali

v raacutemci odborneacuteho studia a v dalšiacutem celoţivotniacutem vzdělaacutevaacuteniacute Jejich odbornost je vymezena

např zaacutekonem č 5632004 Sb o pedagogickyacutech pracovniacuteciacutech vyhlaacuteškou č 722005 Sb

o poskytovaacuteniacute poradenskyacutech sluţeb ve školaacutech a školskyacutech poradenskyacutech zařiacutezeniacute zaacutekonem

č 5612004 o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem vzdělaacutevaacuteniacute

(školskyacute zaacutekon) a jeho pozdějšiacute zněniacute a dalšiacute

Obsahem všech poradenskyacutech zařiacutezeniacute je vytvaacuteřeniacute vhodnyacutech podmiacutenek pro tělesnyacute

psychickyacute a sociaacutelniacute vyacutevoj jedince v prŧběhu jeho vzdělaacutevaacuteniacute Kaţdeacute poradenskeacute zařiacutezeniacute je

povinneacute veacutest dokumentaci o vyšetřeniacute dalšiacute peacuteči jedince spolupraacuteci s dalšiacutemi poradenskyacutemi

zařiacutezeniacutemi či školami atd

41 Speciaacutelněpedagogickaacute centra

bdquoSpeciaacutelně pedagogickaacute centra jsou speciaacutelniacute školskaacute zařiacutezeniacute kteraacute se specializujiacute na určityacute

typ zdravotniacuteho postiženiacute ndash defektuldquo68

Existujiacute speciaacutelněpedagogickaacute centra (daacutele jen SPC) pro děti

Smyslově postiţeneacute (sluchově zrakově)

Tělesně postiţeneacute

Mentaacutelně postiţeneacute

68

NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute str 105

29

S vadami řeči

S kombinovanyacutemi vadami

Mezi zaměstnance SPC patřiacute speciaacutelniacute pedagog (zaměřeniacute dle specializace SPC) psycholog

sociaacutelniacute pracovniacutek Daacutele zde mŧţe byacutet pracovniacute kolektiv doplněn o dalšiacute odborneacute pracovniacuteky

(logoped psychoterapeut fyzioterapeut atd)

Činnost je zaměřena zejmeacutena na podporu klientŧ v předškolniacutem věku v peacuteči rodičŧ

(zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ) na podporu klientŧ integrovanyacutech do škol a školskyacutech zařiacutezeniacute

na podporu klientŧ s těţkyacutem a kombinovanyacutem zdravotniacutem postiţeniacutem kteřiacute nemohou

dochaacutezet do školy zpravidla ve věku od 3 do 19 let

SPC svoji činnost zaměřuje na naacutesledujiacuteciacute oblasti (69

)

Podpŧrnou činnost podaacutevaacuteniacute odbornyacutech informaciacute z rŧznyacutech oblastiacute (sociaacutelniacute

podpora moţnosti integrace atd) Poradenskeacute konzultačniacute terapeutickeacute a metodickeacute

činnosti pro klienty jejich rodiče nebo osoby odpovědneacute za vyacutechovu

a pro pedagogickeacute pracovniacuteky

Spolupraacutece s předškolniacutem zařiacutezeniacutem přiacutepadně i dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute kam diacutetě dochaacuteziacute

Depistaacuteţ klientŧ se zdravotniacutem postiţeniacutem (dle specializace SPC) ve spaacutedoveacute oblasti

stanoveneacute zřizovatelem (často ve spolupraacuteci s pediatry v daneacute oblasti)

Speciaacutelněpedagogickou psychologickou a sociaacutelniacute diagnostiku klientŧ

Participaci při přiacutepravě a zpracovaacutevaacuteniacute individuaacutelniacutech vyacutechovně-vzdělaacutevaciacutech

a stimulačniacutech programŧ pro děti a ţaacuteky integrovaneacute do běţnyacutech škol ve spolupraacuteci

s pedagogy

Zpracovaacutevaacuteniacute odbornyacutech podkladŧ a posudkŧ pro potřeby spraacutevniacutech rozhodnutiacute

o zařazeniacute do systeacutemu vzdělaacutevaacuteniacute a pro potřeby dalšiacutech spraacutevniacutech řiacutezeniacute

Poradenstviacute k volbě vzdělaacutevaciacute cesty (karieacuteroveacute poradenstviacute) pro klienty se

zdravotniacutem postiţeniacutem

Informačniacute činnosti a propagaci sluţeb SPC pro širšiacute veřejnost

69

NOVOSAD L 2000

30

Sveacute sluţby nabiacuteziacute ambulantně v prostoraacutech SPC ale pracovniacuteci mohou sveacute klienty

navštěvovat v jejich přirozeneacutem prostředniacute (rodina) i ve školskyacutech zařiacutezeniacutech nebo

v zařiacutezeniacute kde je diacutetě umiacutestěno nebo integrovaacuteno

42 Pedagogickopsychologickeacute poradny

bdquoPedagogicko-psychologickeacute poradny (PPP) jsou bezesporu mezi veřejnostiacute nejznaacutemějšiacutem

typem poradenskeacuteho zařiacutezeniacute zaměřeneacuteho na problematiku vyacutechovy i školniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute dětiacute

a mlaacutedeželdquo70

Zaacutekladniacute pracovniacute sloţeniacute pedagogickopsychologickeacute poradny (daacutele jen PPP) tvořiacute psycholog

speciaacutelniacute pedagog (pracuje s jednotlivyacutemi klienty podle jejich diagnoacutezy spolupracuje

na individuaacutelniacutech vzdělaacutevaciacutech plaacutenech pro děti atd) sociaacutelniacute pracovniacutek (je ve spojeniacute

s orgaacuteny např sociaacutelně-praacutevniacute ochrany diacutetěte zajišťuje kontakty s klienty atd) Daacutele mŧţe

byacutet činnost poradny rozšiacuteřena o logopeda psychopeda tyflopeda etopeda fyzioterapeuta

surdopeda atd

Činnostiacute PPP je peacuteče o zdravyacute a přiměřenyacute vyacutevoj pro děti do 3 do 18 (19) let (po dobu školniacute

dochaacutezky ndash hlavně MŠ zaacutekladniacute škola (daacutele ZŠ) středniacute škola (daacutele SŠ) a někdy i vyššiacute

odbornaacute škola (daacutele VOŠ) či vysokaacute škola (daacutele VŠ) v přiacutepadě předchoziacute peacuteče diacutetěte a

studenta Daacutele spolupracuje s rodiči a učiteli těchto dětiacute ţaacutekŧ a studentŧ

Funkce PPP byacutevaacute velmi rozsaacutehlaacute Odviacutejiacute se podle věku a postiţeniacute či znevyacutehodněniacute klienta

PPP se často spoluuacutečastniacute na vzdělaacutevaciacutem procesu zvlaacuteště v přiacutepadech kdy je vzdělaacutevaciacute

proces znesnadněn Na zaacutekladě doporučeniacute PPP je volena nebo upravovaacutena vzdělaacutevaciacute cesta

ţaacutekŧ Při vedeniacute dětiacute a ţaacutekŧ PPP aktivně ovlivňujiacute proces přijiacutemaacuteniacute a upevňovaacuteniacute poznatkŧ

postojŧ a hodnotoveacute orientace (volba vhodneacuteho učebniacuteho stylu rodinnaacute terapie apod) PPP

napomaacutehajiacute při rozvoji pedagogicko-psychologickyacutech kompetenciacute učitelŧ participujiacute se

na činnostech v oblasti prevence sociaacutelně patologickyacutech jevŧ u dětiacute a mlaacutedeţe a

na karieacuteroveacutem poradenstviacute

PPP nejčastěji provaacutediacute tyto sluţby (71

)

Komplexniacute psychologickou speciaacutelněpedagogickou a sociaacutelniacute diagnostiku

Psychologickeacute pedagogickeacute pedagogicko-psychologickeacute a poradenskeacute činnosti

70

NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute str 101 71

NOVOSAD L 2000

31

Vyšetřeniacute školniacute zralosti pro přijetiacute nebo odklad povinneacute školniacute dochaacutezky (včetně

vydaacuteniacute odborneacuteho posudku)

Zjištěniacute individuaacutelniacutech předpokladŧ jedince

Profesniacute orientace ţaacutekŧ

Diagnostiku specifickyacutech vyacutevojovyacutech poruch učeniacute

Pedagogicko-psychologickou pomoc při vyacutechově a vzdělaacutevaacuteniacute ţaacutekŧ s nejrŧznějšiacutem

znevyacutehodněniacutem

Prevence i řešeniacute problematiky školniacute neuacutespěšnosti

Odborneacute konzultace pro pedagogickeacute pracovniacuteky spolupraacutece se školami

Spolupraacutece s dalšiacutemi odbornyacutemi institucemi (mŧţe se jednat o odborneacute instituce kam

bude diacutetě přemiacutestěno např diagnostickyacute uacutestav speciaacutelniacute školskeacute zařiacutezeniacute atd)

43 Střediska vyacutechovneacute peacuteče

Středisko vyacutechovneacute peacuteče (daacutele SVP) je zařiacutezeniacute ktereacute poskytuje podpŧrnou a preventivně

vyacutechovnou peacuteči dětem a mlaacutedeţi poradenskou peacuteči dětem rodičŧm a učitelŧm Vychaacuteziacute

ze vzaacutejemneacute spolupraacutece rodiny kteraacute chce řešit probleacutemy a školniacutem zařiacutezeniacutem (pokud jej

jedinec navštěvuje) a SVP

Mezi pracovniacuteky SVP patřiacute psycholog etoped sociaacutelniacute pracovniacutek odborniacute vychovateleacute

učiteleacute

Sluţby poskytuje SVP ambulantně či formou pobytu (deacutelka pobytu byacutevaacute většinou 8 tyacutednŧ)

Obsah sluţeb vychaacuteziacute ze smlouvy mezi zařiacutezeniacutem a zaacutekonnyacutem zaacutestupcem jedince

Mezi nejčastějšiacute sluţby lze zahrnout

Diagnostika psychologickaacute sociaacutelniacute speciaacutelně pedagogickaacute (nejviacutece etopedickaacute)

Nejrŧznějšiacute typy terapiiacute (nejčastěji rodinnaacute skupinovaacute individuaacutelniacute)

Rodinneacute souţitiacute

Mediace

Podchyceniacute poruch chovaacuteniacute (hlavně u dětiacute z asociaacutelniacuteho prostřediacute)

Školniacute vyacuteuka (v pobytoveacute formě nabiacutezeneacute sluţby)

32

44 Dalšiacute zařiacutezeniacute

Kromě zařiacutezeniacute kteraacute spadajiacute do resortu školstviacute je dŧleţitaacute i diagnostika z resortu

zdravotnictviacute (nejčastěji se jednaacute o naacutesledujiacuteciacute)

Pediatr

Dětskyacute leacutekař (pediatr) sleduje dětskyacute vyacutevoj jiţ od novorozeneckeacuteho věku diacutetěte Kromě

zdravotniacuteho stavu by mělo byacutet diacutetě sledovaacuteno v celkoveacutem rozvoji osobnosti (motorickyacute vyacutevoj

rozvoj řeči zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd)

Při pravidelnyacutech prohliacutedkaacutech by měla byacutet vzaacutejemnaacute spolupraacutece rodiče a pediatra

samozřejmostiacute Leacutekař se věnuje vyacutevoji motoriky (nejdřiacuteve je sledovaacuten vyacutevoj a rozvoj hrubeacute

motoriky) a smysloveacuteho vniacutemaacuteniacute Jestliţe pediatr projeviacute podezřeniacute na hlubšiacute postiţeniacute měl

by rodičŧm předat zaacutekladniacute informace o moţneacutem postiţeniacute doporučeniacute na peacuteči

u specializovanyacutech leacutekařŧ (neurolog očniacute leacutekař atd) kteřiacute mohou leacutepe diacutetě vyšetřit a

přiacutepadně diagnostikovat

Odborniacute leacutekaři

K těmto specialistŧm byacutevajiacute většinou rodiče s diacutetětem odeslaacuteni na podkladě vyšetřeniacute

u pediatra Na těchto pracovištiacutech byacutevaacute kvalitniacute přiacutestrojoveacute vybaveniacute ktereacute dokaacuteţe

diagnostikovat probleacutemy jedince velmi kvalitně Rodiče zde mohou ziacuteskat kvalitniacute informace

o tom jak daacutele pracovat s diacutetětem o rehabilitačniacutech pomŧckaacutech atd

Při setkaacuteniacute je dŧleţiteacute aby si odbornyacute leacutekař nechal pro prvniacutem setkaacuteniacute dostatek času

na seznaacutemeniacute s rodinou a jejiacutem probleacutemem Rodiče takeacute potřebujiacute ziacuteskat vŧči leacutekaři dŧvěru

Rodiče by měli pochopit ţe odborniacute leacutekaři nechtějiacute jejich diacutetěti ubliţovat ale naopak pomoci

mu podpořit diacutetě v dalšiacutem vyacutevoji

33

V ŠKOLNIacute ZRALOST A PŘIPRAVENOST

Mezi nejčastějšiacute diagnostiku v předškolniacutem věku patřiacute v uţšiacutem slova smyslu diagnostika

školniacute zralosti tedy jestli je diacutetě po všech straacutenkaacutech sveacuteho vyacutevoje připraveno

k naacutestupu povinneacute školniacute dochaacutezky

Vstup do školy je pro diacutetě vyacuteznamnou udaacutelostiacute v jeho ţivotě vyacuterazně se měniacute ţivotniacute situace

diacutetěte a objevuje se novaacute role školaacuteka proto jsou otaacutezky školniacute zralosti a připravenosti

v obdobiacute kolem šesti let dŧleţiteacute (72

)

bdquoNaacutestup do školy prezentuje diacutetěti jeho rodina jako důležityacute sociaacutelniacute mezniacutekldquo73

Ţivot diacutetěte ve škole začiacutenaacute byacutet pevně organizovanyacute jednotliveacute činnosti majiacute pevnyacute rytmus

vyţaduje se spoluuacutečast na ţivotě třiacutedniacuteho kolektivu Impulzivniacute chovaacuteniacute diacutetěte se postupně

měniacute v chovaacuteniacute disciplinovanějšiacute Škola je jednak miacutestem učeniacute a vyacutekonŧ ale teacuteţ miacutestem

socializace Začaacutetek školniacute dochaacutezky byacutevaacute ukazatelem toho zda je pro vstup do školy diacutetě

zraleacute a jak je na školu připraveneacute Pro uacutespěšnou adaptaci na školu jsou potřebneacute kompetence

podmiacuteněneacute zraacuteniacutem ndash pouţiacutevaacute se pojem školniacute zralosti Anebo se na nich ve většiacutem miacuteře podiacuteliacute

učeniacute ndash pouţiacutevaacute se pojem školniacute připravenosti Diacutetě potřebuje aby ke vstupu do školniacute

dochaacutezky došlo do určiteacuteho vyacutevojoveacuteho stupně (74

)

bdquoV takoveacute vyacutevojoveacute proměně je i podstata školniacute zralosti a připravenosti diacutelčiacute schopnosti

a dovednosti jsou na takoveacute uacuterovni že se mohou staacutet prostředkem k dalšiacutemu rozvojildquo75

Dnešniacute naacuteplň mateřskyacutech škol je vymezena Raacutemcovyacutem vzdělaacutevaciacutem programem

pro předškolniacute vzdělaacutevaacuteniacute (daacutele jen RVP PV) Zde jsou uvedeny vyacutestupy kteryacutech by

předškolniacute diacutetě mělo dosaacutehnout Jejich dosaacutehnutiacute neniacute pro diacutetě povinneacute jelikoţ v ČR neniacute

dochaacutezka do předškolniacuteho zařiacutezeniacute povinnaacute Pro diacutetě je tedy vhodneacute pokud předškolniacute

zařiacutezeniacute navštěvuje alespoň posledniacute rok před školniacute dochaacutezkou ale zaacuteleţiacute na rozhodnutiacute

zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ diacutetěte (76

)

51 Školniacute připravenost

bdquoKlasifikace složek školniacute připravenosti neniacute zatiacutem systematickaacuteldquo77

72

MONATOVAacute L 2000 73

VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 145 74

VAacuteGNEROVAacute M 1997 75

VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 146 76

INFORMATORIUM 12010 77

KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Předškolnaacute a elementaacuterna

pedagogika 2001 str 221

34

Existujiacute děti ktereacute se zdajiacute byacutet zraleacute pro školu po straacutence rozumoveacute tělesneacute i sociaacutelniacute V praxi

se ale přesto mŧţe ukaacutezat ţe nejsou schopneacute školniacuteho učeniacute Nedovedou totiţ přiměřeně plnit

školniacute povinnosti podřiacutedit se školniacutemu řaacutedu osvojit si ţaacutedouciacute normy chovaacuteniacute Tyto děti

prokazujiacute nepřipravenost pro školniacute vyučovaacuteniacute(78

)

Zaacutekladem školniacute připravenosti jsou kompetence vaacutezaneacute na učeniacute zaacutevisleacute na specifickeacutem

pŧsobeniacute sociaacutelniacuteho prostřediacute a osvojovaacuteniacute si novyacutech roliacute Mnoţstviacute povinnostiacute poţadavkŧ a

naacuterokŧ na začaacutetku školniacute dochaacutezky zatiacuteţiacute v rŧzneacute miacuteře mnoho prvňaacutečkŧ Probleacutemy vznikajiacute

hlavně tam kde byla přiacuteprava na školu v rodině nedostatečnaacute či slabšiacute nedostatek podnětŧ

psychickaacute traumatizace citovaacute a moraacutelniacute karence (straacutedaacuteniacute)

Škola je reprezentantem obecnyacutech hodnot společnosti Diacutetě si přinaacutešiacute určiteacute zkušenosti

ţivotniacute hodnoty zpŧsob chovaacuteniacute osvojenyacutech v předškolniacutem věku V některyacutech rodinaacutech chybiacute

smysl školniacuteho vzdělaacuteniacute Škola se mŧţe staacutet zbytečnou povinnostiacute diacutetě neniacute ke školniacute praacuteci

motivovaacuteno (79

)

Pro adaptaci diacutetěte na roli školaacuteka je vyacuteznamnaacute schopnost verbaacutelniacute komunikace Komunikačniacute

pohotovost souvisiacute se slovniacute zaacutesobou dostatkem řečovyacutech podnětŧ ale i s vadami řeči

Celkoveacute narušeniacute aktivniacuteho řečoveacuteho projevu maacute negativniacute sociaacutelniacute odezvu Diacutetě nemŧţe

uspět pokud nezvlaacutedne jazyk na dostatečneacute uacuterovni Diacutetě před vstupem do školy projde

obdobiacutem her Vedle toho i pohybovaacute aktivita zpěvniacute činnosti atd Dŧleţitaacute je podnětnaacute

stimulace v tomto obdobiacute V problematice školniacute připravenosti hrajiacute nezanedbatelnou uacutelohu

předškolniacute zařiacutezeniacute (MŠ)

bdquoJde zaacuteroveň o charakteristiku komplexniacute kteraacute zahrnuje stupeň biologickeacuteho a psychickeacuteho

vyacutevoje diacutetěte sociaacutelniacute a vyacutechovneacute vlivy i požadavky školyldquo80

52 Školniacute zralost

Pojem školniacute zralosti a otaacutezky s niacute spojeneacute najdeme jiţ ve Velkeacute didaktice J A Komenskeacuteho

Hlavniacutem a zpravidla rozhodujiacuteciacutem kriteacuteriem pro přijetiacute do prvniacute třiacutedy (v ČR) je věk diacutetěte 6

let V našiacute oblasti maacute tato věkovaacute hranice přibliţně stoletou tradici Diacuteky tomuto mezniacuteku

78

KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B 2001 79

VAacuteGNEROVAacute V 1997 80

KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Predškolnaacute a elementaacuternaacute

pedagogika 2001 str 220

35

stačiacute převaacuteţnaacute většina šestiletyacutech dětiacute vyhovět poţadavkŧm prvniacute třiacutedy ale existujiacute odchylky

(81

)

bdquoOtaacutezka školniacute zralosti je mnohostrannaacuteldquo82

Školniacute zralost by měla byacutet screeningově vyšetřena u většiny dětiacute před naacutestupem do povinneacute

školniacute dochaacutezky Pokud diacutetě v jednotlivyacutech oblastech selhaacutevaacute je vhodneacute udělat podrobnějšiacute

vyšetřeniacute diacutetěte Vyšetřeniacute by mělo byacutet provedeno speciaacutelně vyškolenyacutemi pracovniacuteky

většinou z PPP K vyšetřeniacute mŧţe dojiacutet přiacutemo v předškolniacutem zařiacutezeniacute nebo

ve specializovaneacutem pracovišti

Určiteacute procento šestiletyacutech dětiacute nemaacute poţadovaneacute znaky školniacute zralosti Vstup do školy by

pro ně byl psychickyacutem traumatem začaacutetkem nepřetrţityacutech neuacutespěchŧ Je vhodneacute v tomto

zajistit na vyšetřeniacute školniacute zralosti při zjištěniacute nedostatkŧ poţaacutedat o odklad povinneacute školniacute

dochaacutezky Aby vstup do školy byl pro diacutetě přiacutenosem neniacute moţneacute aby přinaacutešel nezvlaacutednutelneacute

potiacuteţe komplikace probleacutemy

bdquoAvšak existuje určiteacute riziko že k žaacutedouciacute vyacutevojoveacute proměně nedojde u všech dětiacute ve stejneacute

době a rovnoměrně ve všech oblastech Vzhledem k tomu je třeba před zaacutepisem do školy

proveacutest orientačniacute screeningoveacute vyšetřeniacute školniacute zralosti a pokud by se to ukaacutezalo nutneacute

i podrobnějšiacute psychologickeacute vyšetřeniacuteldquo83

521 Znaky školniacute zralosti

K 31 8 (přiacuteslušneacuteho roku) maacute miacutet diacutetě 6 let Diacutetě prŧměrně vyzraacutevaacute aţ v 65 letech Chlapci

se vyviacutejejiacute později (většinou) ndash hlavně v oblasti jemneacute motoriky (projeviacute se v psaniacute)

a soustředěniacute Často platiacute ţe pro diacutevky narozeneacute v červenci a srpnu a chlapci od března vyacuteše

je leacutepe volit odklad školniacute dochaacutezky Neniacute to pravidlo Při jakeacutekoliv nejistotě o školniacute zralosti

je vhodneacute zvolit naacutevštěvu odborneacuteho pracoviště a nechat diacutetě vyšetřit (84

)

bdquoDoba naacutestupu do školy nebyla stanovena naacutehodně Ve věku šesti až sedmi let dochaacuteziacute

k různyacutem vyacutevojovyacutem změnaacutem ktereacute jsou podmiacuteněny zraacuteniacutem i učeniacutem (tj realizaciacute genetickyacutech

dispozic ktereacute se rozviacutejejiacute pod vlivem vnějšiacuteho prostřediacuteldquo85

81

VAacuteGNEROVAacute M 1997 82

MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute 1991 str 112 83

VAacuteGNEROVAacute M KLEacuteGROVAacute M Poradenskyacute psychologickaacute diagnostika dětiacute a dospiacutevajiacuteciacutech 2008 str

307 84

KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B 2001 85

VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 149

36

Školně zraleacute se mohou projevovat i děti narozeneacute po 31 8 aktuaacutelniacuteho roku Děti narozeneacute

v době od 1 9 do 31 12 přiacuteslušneacuteho roku mohou byacutet přijaty ke školniacute dochaacutezce v roce kdy

dovršiacute 6 let O přijetiacute musiacute poţaacutedat zaacutekonnyacute zaacutestupce a podmiacutenkou je doporučujiacuteciacute vyjaacutedřeniacute

odborneacuteho pracoviště K povinneacute školniacute dochaacutezce mohou nastoupit i děti narozeneacute v obdobiacute

1 1 do 30 6 naacutesledujiacuteciacuteho roku a bude jim 6 let do konce 1 třiacutedy K jejich přijetiacute je nutnaacute

ţaacutedost zaacutekonneacuteho zaacutestupce s doporučujiacuteciacutem vyjaacutedřeniacutem poradenskeacuteho zařiacutezeniacute a odbornou

leacutekařskou zpraacutevou od pediatra nebo praktickeacuteho leacutekaře pro děti a dorost (86

)

Školniacute zralost lze rozdělit na tři zaacutekladniacute oblasti (87

)

1) Somatickaacute zralost

Znamenaacute ţe diacutetě svyacutem vzrŧstem vaacutehou i fyzickyacutemi dispozicemi zvlaacutedne školniacute dochaacutezku

Somatickou zralost by měl posoudit pediatr při pravidelneacute prohliacutedce (leacutekařskaacute prohliacutedka by

měla byacutet mezi 5 frac12 aţ 6 rokem)

Je vhodneacute pokud diacutetě dosaacutehne určiteacute vyacutešky (uvaacutediacute se alespoň 105 ndash 120 cm) a určiteacute vaacutehy

(uvaacutediacute se alespoň 20 kg) jelikoţ školniacute dochaacutezka vyţaduje fyzickou zdatnost

Nutneacute je zvaacuteţit i zdravotniacute stav diacutetěte Pokud je diacutetě často nemocneacute musiacute byacutet na delšiacute dobu

vyřazeno z kolektivu mŧţe miacutet probleacutemy s doplněniacutem učiva Zdravotniacute stav diacutetěte je v tomto

přiacutepadě vhodneacute nechat vyšetřit imunologickyacutem pracovištěm

Někdy se pouţiacutevaacute bdquoFilipiacutenskaacute miacuteraldquo Jednaacute se o velmi orientačniacute vyšetřeniacute ktereacute nemŧţe byacutet

zaacutekladem pro diagnostikovaacuteniacute somatickeacute zralosti Diacutetě si maacute dominantniacute rukou dosaacutehnout

přes temeno hlavy na druheacute ucho (88

)

Dalšiacutem znakem je vyacuteměna mleacutečneacuteho chrupu za trvalyacute Při vyacuteměně chrupu se mohou objevit

vady řeči Dŧvodem jsou chybějiacuteciacute zuby a tiacutem špatneacute postaveniacute mluvidel Většinou se jednaacute

o přechodnyacute stav Pokud nevymiziacute po naacuterŧstu trvaleacuteho chrupu je vhodneacute zahaacutejit

logopedickou peacuteči

2) Sociaacutelniacute zralost

Diacutetě by mělo před naacutestupem do školy dosaacutehnout určiteacuteho sociaacutelniacute stupně aby zvlaacutedlo školniacute

dochaacutezku Do teacuteto zralosti spadaacute vztah k ostatniacutem lidem i vlastniacute osobě

86

httpwwwmsmtczvzdelavanipedagogicko-organizacni-informace-2009-2010 87

TRPIŠOVSKAacute 1997 88

SVOBODA M (ed) 2001

37

Diacutetě by mělo byacutet meacuteně zaacutevisleacute na rodičiacutech zvlaacutedat od nich odloučeniacute (na několik hodin)

Kromě toho by si diacutetě mělo umět vytvořit vztahy s vrstevniacuteky a spolupracovat s nimi Mělo

by umět přijmout autoritu dospěleacuteho a umět s niacutem jednat (přiměřeně věku)

Při činnostech by diacutetě mělo umět pracovat samostatně i ve skupině Vyuţiacutevat motivaci k učeniacute

a školniacute činnosti

Emocionaacutelniacute zralost jedince je velmi dŧleţitaacute Jedinec by měl umět ovlaacutedat sveacute city

a impulzivniacute jednaacuteniacute (typickeacute pro předškolniacute věk) Diacutetě by mělo zvlaacutedat přijiacutemat uacutespěch

i poraacuteţku

Je dŧleţiteacute aby diacutetě zvlaacutedlo i zaacuteklady sebeobsluhy tedy obleacutekaacuteniacute hygienu stravovaacuteniacute

(přiacuteborem) Tiacutem je mu usnadněn přechod do školy

3) Psychickaacute zralost

Psychickaacute zralost zaacutevisiacute na vyacutevoji centraacutelniacute nervoveacute soustavy (daacutele CNS) Obsahuje myšleniacute

představivost pozornost vniacutemaacuteniacute a paměť Je dŧleţiteacute aby diacutetě dosaacutehlo v tomto potřebneacute

uacuterovně

bdquoZraacuteniacute organismu diacutetěte předevšiacutem jeho CNS se projevuje v celkoveacute reaktivitě stabilitě

a odolnosti vůči zaacutetěžildquo89

Při posuzovaacuteniacute školniacute zralosti je vhodneacute aby školniacute zralost byla dosaţena v co nejviacutece

oblastech

bdquoŠkolniacute zralost je jedniacutem z předpokladů uacutespěšnosti ve škole Jed předevšiacutem o určitou uacuteroveň

zralosti CNS kteraacute se projevuje celkoveacute reaktivitě diacutetěte zejmeacutena v odolnosti a schopnosti

koncentrace pozornosti Zraacuteniacutem CNS je podmiacuteněna takeacute lateralizace ruky a rozvoj

senzomotorickyacutech dovednostiacuteldquo90

Rozhodnutiacute zda diacutetě nastoupiacute do povinneacute školniacute dochaacutezky či mu bude ponechaacuten rok odkladu

školniacute dochaacutezky zaacuteleţiacute na rozhodnutiacute zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ diacutetěte Rodiče by si měli uvědomit

ţe pokud je jejich diacutetě na školu nezraleacute či nepřipraveneacute a přesto nastoupiacute mohou se u diacutetěte

projevit nejrŧznějšiacute probleacutemy Jen diacutetě připraveneacute a zraleacute na školu mŧţe podaacutevat vyacutesledky

ktereacute odpoviacutedajiacute jeho vrozenyacutem dispoziciacutem (či se lišiacute jen velmi minimaacutelně) Kladneacute

hodnoceniacute diacutetěte v počaacutetciacutech jeho školniacute dochaacutezky jej motivujiacute k dalšiacute činnosti a posilujiacute jeho

celkovou osobnost

89

VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 149 90

VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 155

38

VI PRAKTICKAacute ČAacuteST

61 Ciacutel praktickeacute čaacutesti

Ciacutele praktickeacute čaacutesti jsem rozdělila na dvě čaacutesti Prvniacute je věnovaacutena oblasti diagnostiky dětiacute

v předškolniacutem věku jakeacute jsou nejčastějšiacute metody od pracovniacutekŧ v předškolniacutem zařiacutezeniacute

(učitelky MŠ) Druhaacute čaacutest je zaměřena na zjišťovaacuteniacute předpokladŧ školniacute zralosti

62 Stanoveniacute ciacutelů

1) Lze předpoklaacutedat ţe nejviacutece vyuţiacutevaneacute metody pedagogickeacute diagnostiky

v předškolniacutem věku jsou pozorovaacuteniacute a analyacuteza hry

2) Lze předpoklaacutedat ţe odchylky od vyacutevojoveacute normy diacutetěte (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute špatnaacute

vyacuteslovnost motorickaacute neobratnost zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) objeviacute spiacuteše učitelky MŠ

při praacuteci s dětmi a doporučiacute rodičŧm dalšiacute vyšetřeniacute na odborneacutem pracovišti

3) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ zjišťujiacute předpoklady (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute vyacutevoj

motoriky rozumoveacute schopnosti lateralitu atd) pro školniacute zralost dětiacute před naacutestupem

do povinneacute školniacute dochaacutezky

4) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ se snaţiacute o pravidelneacute hodnoceniacute dětiacute v jejich vyacutevoji

63 Pouţiteacute metody

K ověřeniacute stanovenyacutech ciacutelŧ bylo pouţito metod slouţiacuteciacutech k ziacuteskaacutevaacuteniacute uacutedajŧ konkreacutetně

dotazniacutekŧ (dotazniacutek je v přiacuteloze teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece) ktereacute byly rozdaacuteny do předškolniacutech

zařiacutezeniacute

631 Dotazniacutek

Dotazniacutek je sloţen z 12 otaacutezek 9 otaacutezek je uzavřenyacutech 2 otaacutezky polozavřeneacute a jedna

uzavřenaacute otaacutezka

Celkově bylo odeslaacuteno 80 dotazniacutekŧ do rŧznyacutech MŠ z Libereckeacuteho Uacutesteckeacuteho

Středočeskeacuteho kraje a Prahy Počet navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byl 25 tedy 20 i přes opakovaneacute

odeslaacuteniacute dotazniacuteku s ţaacutedostiacute o jejich vyplněniacute Z navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byl 1 vyplněn pouze

čaacutestečně a proto nebylo moţneacute pouţiacutet vyhodnoceniacute u všech otaacutezek

U některyacutech otaacutezek bylo viacutece odpovědiacute Z dŧvodu maleacute naacutevratnosti dotazniacutekŧ byly i tyto

dotazniacuteky vyhodnoceny Několik uvedenyacutech otaacutezek i nabiacutezelo moţnost odpovědět viacutece

odpověďmi

39

64 Popis vyacutezkumneacuteho vzorku

Dotazniacutek byl vyplňovaacuten učitelkami MŠ a asistentkami pedagogŧ v MŠ Dotazniacutek byl odeslaacuten

a předaacuten do několika zařiacutezeniacute pro děti předškolniacuteho věku Jednalo se o několik speciaacutelniacutech

mateřskyacutech škol mateřskyacutech škol a soukromyacutech subjektŧ věnujiacuteciacutech se dětem předškolniacuteho

věku

Jednalo se o pracovnice rŧzneacuteho věku a deacutelky praxe

40

VII VYHODNOCENIacute DOTAZNIacuteKŮ

71 Dotazovanaacute zařiacutezeniacute

Vaše zařiacutezeniacute je

Speciaacutelniacute mateřskaacute škola 8

Mateřskaacute škola se speciaacutelniacutemi třiacutedami 0

Mateřskaacute škola (integrace dětiacute s postiţeniacutem) 2

Mateřskaacute škola (bez integrace dětiacute s postiţeniacutem) 15

Jineacute (prosiacutem uveďte) 0

Z navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byly vyplněny 8 pracovnicemi speciaacutelniacute MŠ 2 pracovnicemi MŠ

s integrovanyacutemi dětmi a 15 z MŠ (bez integrace dětiacute s postiţeniacutem) V daacutele uvedenyacutech

zařiacutezeniacutech nebyla ţaacutednaacute odpověď Nebylo tedy moţneacute určit zda jsou vyplněny učitelkami

MŠ či asistentkami pedagogŧ

0

2

4

6

8

10

12

14

16

Speciaacutelniacute

mateřskaacute

škola

Mateřskaacute

škola se

speciaacutelniacutemi

třiacutedami

Mateřskaacute

škola

(integrace

dětiacute s

postiţeniacutem)

Mateřskaacute

škola (bez

integrace dětiacute

s postiţeniacutem)

Jineacute (prosiacutem

uveďte)

Typ zařiacutezeniacute

41

72 Pracovniacute zařazeniacute dotazovanyacutech

Na jakeacute pozici v zařiacutezeniacute pracujete

Učitelka MŠ 17

Asistentka pedagoga 3

Tato otaacutezka nebyla vyplněna u všech navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ Z celkoveacuteho počtu 25

navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ u 5 nebyla odpověď uvedena Jelikoţ odpovědi byly dobrovolneacute

nemusely byacutet uvedeny všechny Neuacuteplneacute dotazniacuteky nemusely byacutet vyřazeny

Dotazniacuteky byly vyplněny 17 učitelkami a 3 asistentkami pedagogŧ

0

5

10

15

20

Učitelka MŠ Asistentka pedagoga

Pozice dotazovanyacutech

42

73 Personaacutelniacute obsazeniacute

Kolik třiacuted maacute Vaše předškolniacute zařiacutezeniacute a kolik pedagogickyacutech pracovniacuteků připadaacute na jednu

třiacutedu (pokud žaacutednyacute napište 0)

Kaţdeacute zařiacutezeniacute maacute jinyacute počet třiacuted Prŧměrnyacute počet třiacuted z vyplněnyacutech dotazniacutekŧ zaokrouhleně

na celaacute čiacutesla byl 4 Počet třiacuted v zařiacutezeniacute se pohyboval od jedneacute aţ po sedm třiacuted na jedno

zařiacutezeniacute

Prŧměrnyacute počet zapsanyacutech dětiacute se lišil podle typu zařiacutezeniacute

Speciaacutelniacute mateřskeacute školy měli prŧměrně 12 zapsanyacutech dětiacute na jednu třiacutedu Prŧměrnyacute počet

dětiacute v mateřskeacute škole s integrovanyacutemi dětmi byl 18 Počet zapsanyacutech dětiacute pro mateřskeacute školy

bez integrace dětiacute byl 23

74 Počty dětiacute ve třiacutedě

Kolik maacutete zapsanyacutech dětiacute ve bdquoVašiacuteldquo třiacutedě

Počty zapsanyacutech dětiacute na třiacutedu se takeacute lišily podle typu zařiacutezeniacute kde byl dotazniacutek vyplňovaacuten

(stejně jako v předchoziacute otaacutezce)

Počet dětiacute před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky byl rŧznyacute Od 0 aţ po 20 Z celkoveacuteho

počtu 25 dotazniacutekŧ bylo uvedeno ţe 5 pracovnic nemaacute vŧbec ve sveacute třiacutedě děti před naacutestupem

do povinneacute školniacute dochaacutezky Podle poznaacutemky od dotazovanyacutech se jednaacute o nově otevřenaacute

zařiacutezeniacute kde jsou přijaty pouze děti ve věku 3-4 let

Děti s odkladem školniacute dochaacutezky byl u zařiacutezeniacute takeacute rŧznyacute Jestliţe ve třiacutedě byly dětiacute

před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky bylo zde i několik dětiacute s odkladem školniacute

dochaacutezky

43

75 Interval hodnoceniacute

V jakeacutem intervalu provaacutediacutete hodnoceniacute schopnostiacute a vlastnostiacute dětiacute (prosiacutem označte

odpověď)

1 x ročně (konec školniacuteho roku) 2

2 x ročně (pololetiacute konec školniacuteho roku 13

3 x ročně (kaţdeacute 4 měsiacutece) 2

4 x ročně (kaţdeacute 3 měsiacutece) 2

Kaţdyacute měsiacutec 1

Kaţdyacute tyacuteden 0

Nehodnotiacuteme 0

Jinyacute (prosiacutem uveďte jakyacute) 6

Nejčastějšiacute interval hodnoceniacute dětiacute byl uveden 2 x ročně (pololetiacute konec školniacuteho roku) a to

v 13 odpovědiacutech Druhyacutem nejčastějšiacutem intervalem v 6 označeniacute byl uveden jinyacute Zde byl

prostor pro uvedeniacute jakyacute interval bylo zde uvedeno individuaacutelně dle vyacutevojovyacutech změn u

dětiacute

0

2

4

6

8

10

12

14

Interval hodnoceniacute

44

76 Spolupracujiacuteciacute zařiacutezeniacute

6) Spolupracujete se zařiacutezeniacutem ktereacute maacute nebo může se souhlasem rodičů provaacutedět

screeningovaacute vyšetřeniacute nebo přiacutemo odbornaacute vyšetřeniacute na diagnostiku diacutetěte

Ne ţaacutedneacute nespolupracuje 10

Ano je součaacutestiacute zařiacutezeniacute (uveďte prosiacutem jakeacute) 4

Ano pracovniacutek dochaacuteziacute jednou za školniacute rok (napište prosiacutem o jakeacuteho

odborniacuteka se jednaacute) 0

Ano pracovniacutek dochaacuteziacute za školniacute rok (uveďte přibliţnyacute interval)

(napište prosiacutem o jakeacuteho odborniacuteka se jednaacute) 2

Ne ţaacutedneacute nespolupracuje ale měli bychom zaacutejem o spolupraacuteci zejmeacutena s

(doplňte a jakeacute zařiacutezeniacute spolupraacuteci s odborniacutekem by jste měli zaacutejem) 9

S 10 zařiacutezeniacutemi nespolupracuje ţaacutedneacute zařiacutezeniacute Součaacutestiacute zařiacutezeniacute jsou 4 kteraacute mohou

dotazovanou činnost provaacutedět jednalo se o SPC Jednou ročně nenavštěvuje zařiacutezeniacute ţaacutednyacute

odborniacutek Přibliţně 5 kraacutet ročně navštěvuje odborniacutek (foniatr psycholog speciaacutelniacute pedagog)

dvě zařiacutezeniacute Celkem 9 zařiacutezeniacute by raacuteda navaacutezalo spolupraacuteci s odbornyacutem zařiacutezeniacutem Největšiacute

zaacutejem bylo logopeda dětskeacuteho psychologa

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Ne ţaacutedneacute

nespolupracuje

Ano je součaacutestiacute

zařiacutezeniacute

Ano pracovniacutek

dochaacuteziacute za

školeniacute rok

Ano pracovniacutek

dochaacuteziacute za

školniacute rok

Ţaacutedneacute

nespolupracuje

zaacutejem o

Spolupraacutece zařiacutezeniacute

45

77 Ziacuteskaacuteniacute materiaacutelů pro hodnoceniacute

Jak způsobem sbiacuteraacutete informace pro hodnoceniacute diacutetěte (Možno označit viacutece nabiacutedek

v tomto přiacutepadě je označte podle nejvyužiacutevanějšiacute = 8 po nepoužiacutevaneacute = 0)

Pozorovaacuteniacutem diacutetěte v řiacutezeneacute činnosti 141

Pozorovaacuteniacute diacutetěte ve volneacute činnosti 158

Rozhovorem s diacutetětem 110

Rozhovor s rodiči diacutetěte 120

Analyacuteza hry 118

Rozbor kresby 94

Videozaacuteznam činnosti 4

Jineacute (prosiacutem uveďte) 4

Pro vyhodnoceniacute otaacutezky čiacuteslo 8 bylo pouţito sečteniacute podle čiacutesla označeniacute Tedy čiacutem většiacute

počet bodŧ tiacutem patřiacute danaacute činnost k vyuţiacutevanějšiacutem

020406080

100120140160

Podklady hodnoceniacute

46

Mezi nejviacutece vyuţiacutevaneacute je uvaacuteděno pozorovaacuteniacute diacutetěte ve volneacute činnosti Druhou

nejvyuţiacutevanějšiacute metodou bylo vyhodnoceno pozorovaacuteniacute diacutetěte v řiacutezeneacute činnosti Rozhovor

s rodiči diacutetěte byl zařazen jako třetiacute nejvyuţiacutevanějšiacute pro hodnoceniacute diacutetěte Čtvrtou metodou

pro hodnoceniacute diacutetěte je vyuţiacutevaacutena analyacuteza hry Jako paacutetyacute byl uvaacuteděn rozhovor s diacutetětem

Rozbor kresby byl vyhodnocen jako šestyacute Společně byl zhodnocen videozaacuteznam činnosti a

jineacute Mezi jinyacutemi byly jako informace pro hodnoceniacute uvedeny např pracovniacute listy testoveacute

metody

47

78 Informace o chovaacuteniacute

Informujete rodiče o chovaacuteniacute a vyacutesledciacutech činnostiacute jejich diacutetěte

Ne 0

Ano piacutesemneacute zpraacutevy 3

Ano konzultačniacute hodiny či domluveneacute

schŧzky s rodiči

3

Ano s rodiči se snaţiacuteme mluvit denně 20

Jineacute (prosiacutem uveďte) 0

Nejviacutece pracovnic se snaţiacute s rodiči mluvit denně 20 dotazovanyacutech Tiacutem dochaacuteziacute k aktuaacutelniacutemu

předaacutevaacuteniacute informaciacute o diacutetěti a jeho chovaacuteniacute v prŧběhu dne Daacutele dostaacutevajiacute rodiče piacutesemneacute

zpraacutevy a majiacute moţnost vyuţiacutet konzultačniacutech hodin či domluvenyacutech schŧzek shodně od 3

dotazovanyacutech

02468

101214161820

Ne Ano

piacutesemneacute

zpraacutevy

Ano

konzultačniacute

hodiny či

domluveneacute

schŧzky s

rodiče

Ano s rodiče

se snaţiacuteme

mluvit denně

Jineacute

Informace o chovaacuteniacute

48

79 Sledovaacuteniacute vyacutesledku činnostiacute dětiacute

Všimli jste si zda se rodiče zajiacutemajiacute o vyacutesledky činnostiacute svyacutech dětiacute z průběhu pobytu v MŠ

(zařiacutezeniacute)

Ano sledujiacute naacutestěnky vyacutestavniacute prostory MŠ našeho zařiacutezeniacute 13

Ano sledujiacute naacutestěnky poviacutedajiacute si o činnostech s dětmi 17

Ano ptajiacute se učitelek na praacuteci dětiacute během dne 17

Ne nezajiacutemajiacuteneptajiacute se 2

Neviacutem jestli se rodiče zajiacutemajiacute 0

Rodiče se poměrně zajiacutemajiacute o vyacutesledky svyacutech dětiacute z pobytu zařiacutezeniacute Shodně u 17

dotazovanyacutech rodiče sledujiacute naacutestěnky o činnostech si s dětmi poviacutedajiacute a zaacuteroveň se ptajiacute

učitelek na praacuteci dětiacute během dne 13 dotazovanyacutech odpovědělo ţe rodiče sledujiacute vyacutestavniacute

prostory MŠzařiacutezeniacute Nezaacutejem rodičŧ byl uveden ve dvou dotazniacuteciacutech s poznaacutemkou ţe se

jednaacute pouze o některeacute rodiče Na moţnost neviacutem jestli se zajiacutemajiacute bylo 0 odpovědiacute

Na tuto otaacutezku bylo odpovězeno opakovaně od respondentŧ i v jednom dotazniacuteku Tato volba

respondentŧ je zřejmě daacutena moţnostiacute odpovědiacute a tiacutem ţe ve většině přiacutepadŧ se rodiče

o vyacutesledky dětiacute zajiacutemajiacute a to jak pozorovaacuteniacutem praacutece dětiacute tak i rozhovorem s pracovniciacute MŠ

02468

1012141618

Ano sledujiacute

naacutestěnky

vyacutestavniacute

prostory MŠ

našeho

zařiacutezeniacute

Ano sledujiacute

naacutestěnky

poviacutedajiacute si o

činnosti s

dětmi

Ano ptajiacute se

učitelek na

praacuteci dětiacute

během dne

Ne

nazajiacutemajiacute

neptajiacute se

Neviacutem jestli

se rodiče

zajiacutemajiacute

Zaacutejem rodičů

49

710 Moţnosti konzultace

Pokud se u dětiacute objeviacute nějakeacute probleacutemy ktereacute neodpoviacutedajiacute spraacutevneacutemu vyacutevoji diacutetěte v jeho

věku (špatnaacute vyacuteslovnost sluchoveacute vniacutemaacuteniacute zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) tak problematiku

konzultujete (možno označit viacutece nabiacutedek)

S rodiči diacutetěte 17

S odborniacutekem v daneacute oblasti 4

S vedeniacutem MŠ 6

S rodiči diacutetěte kde se domluviacuteme na dalšiacute praacuteci s diacutetětem včetně předaacuteniacute

dalšiacutech informaciacute o moţnosti diagnostiky diacutetěte 12

Nekonzultuji 0

Probleacutemy diacutetěte ktereacute se objeviacute jsou nejčastěji konzultovaacuteny s rodiči diacutetěte celkem 17

dotazovanyacutech S rodiči diacutetěte kde se domluviacuteme na dalšiacute praacuteci s diacutetětem včetně předaacuteniacute

dalšiacutech informaciacute o moţnosti diagnostiky diacutetěte konzultuje 12 respondentŧ S vedeniacutem MŠ

probiacutehaacute konzultovaacuteniacute u 6 dotazovanyacutech S odborniacutekem v daneacute oblasti konzultujiacute 4 dotazovaniacute

V otaacutezce mohlo byacutet označeno viacutece odpovědiacute Je zde shoda mezi nabiacutezenyacutemi moţnostmi

(moţnost a) d) kde se vychaacuteziacute z konzultace s rodičem)

02468

1012141618

S rodiči

diacutetěte

S

odborniacutekem

v daneacute

oblasti

S vedeniacutem

MŠ

S rodiči

diacutetěte

moţnost

diagnostiky

Nekonzultuji

Konzultace probleacutemu

50

711 Praacutece s předškolniacutemi dětmi

Pracujete individuaacutelně s dětmi ktereacute jsou před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky (5 ndash 7

let) nebo s odkladem školniacute dochaacutezky (Odpověď prosiacutem označte)

ANO 20

NE 5

Individuaacutelně se pracuje s dětmi před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky a s odkladem

povinneacute školniacute dochaacutezky u 20 respondentŧ 5 dotazovanyacutech uvedlo odpověď ne

s poznaacutemkou ţe jejich zařiacutezeniacute je nově otevřeno (funguje rok) a jsou zde zatiacutem děti ve věku 3

a 4 let

0

5

10

15

20

ANO NE

Individuaacutelniacute praacutece - povinnaacute školniacute dochaacutezka

51

712 Program pro předškolniacute děti

Maacute Vaše předškolniacute zařiacutezeniacute speciaacutelniacute třiacutedu program pro děti s odkladem školniacute dochaacutezky

Třiacutedu 3

Program pro děti v raacutemci třiacutedy dle

vzdělaacutevaciacuteho programu

15

Program mimo vzdělaacutevaciacute program činnost

je vedenaacute např jako bdquokrouţekldquo

2

Jineacute (prosiacutem uveďte) 0

Ţaacutednyacute program neniacute připravovaacuten 5

Program v raacutemci třiacutedniacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu je připravovaacuten u 15 dotazovanyacutech Ţaacutednyacute

program neniacute připravovaacuten u 5 respondentŧ a to z dŧvodu ţe v daneacute věkoveacute kategorii nemajiacute

ţaacutedneacute děti 3 dotazovaneacute majiacute vlastniacute třiacutedu pro tuto věkovou skupinu Program mimo

vzdělaacutevaciacute program činnost vedenou např jako krouţekldquo uvedly dvě dotazovaneacute

0

2

4

6

8

10

12

14

16

Třiacutedu V raacutemci třiacutedy

dle

vzdělaacutevaciacuteho

programu

Mimo

vzdělaacutevaciacute

program

krouţek

Jineacute Neniacute

připravovaacuten

Třiacutedaprogram pro naacutestupodklad povinneacute školniacute

dochaacutezky

52

VIII ZAacuteVĚR

81 Zhodnoceniacute předpokladů

V kapitole 62 jsou uvedeny předpoklady praacutece ktereacute jsou v praktickeacute čaacutesti ověřovaacuteny

1) Lze předpoklaacutedat ţe nejviacutece vyuţiacutevaneacute metody pedagogickeacute diagnostiky

v předškolniacutem věku jsou pozorovaacuteniacute a analyacuteza hry

Uvedenyacute předpoklad byl ověřen pouze čaacutestečně Z provedeneacuteho dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute bylo

zjištěno ţe pozorovaacuteniacute diacutetěte předškolniacuteho věku v řiacutezeneacute a volneacute činnosti patřiacute

k nejvyuţiacutevanějšiacute metodě pedagogickeacute diagnostiky Analyacuteza hry byla uvedena aţ jako čtvrtaacute

nejvyuţiacutevanějšiacute metoda

2) Lze předpoklaacutedat ţe odchylky od vyacutevojoveacute normy diacutetěte (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute špatnaacute

vyacuteslovnost motorickaacute neobratnost zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) objeviacute spiacuteše učitelky MŠ

při praacuteci s dětmi a doporučiacute rodičŧm dalšiacute vyšetřeniacute na odborneacutem pracovišti

Učitelky MŠ se při sveacute praacuteci snaţiacute u dětiacute objevit jejich nedostatky a vyacutevojoveacute odchylky Svaacute

zjištěniacute pravidelně konzultujiacute s rodiči diacutetěte snaţiacute se o kaţdodenniacute rozhovory s rodiči diacutetěte

kde si s rodiči předaacutevajiacute poznatky o diacutetěti Předpoklad byl naplněn

3) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ zjišťujiacute předpoklady (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute vyacutevoj

motoriky rozumoveacute schopnosti lateralitu atd) pro školniacute zralost dětiacute před naacutestupem

do povinneacute školniacute dochaacutezky

Předpoklad praacutece byl naplněn Ve všech zařiacutezeniacutech kde jsou děti ve věku před naacutestupem

do povinneacute školniacute dochaacutezky je s dětmi pracovaacuteno tak aby byli zjištěny jejich předpoklady

schopnosti vlastnosti umoţňujiacuteciacute bezprobleacutemovyacute vstup do povinneacute školniacute dochaacutezky Pokud je

moţnost je pro děti v teacuteto věkoveacute skupině vytvořena samostatnaacute třiacuteda V ostatniacutech přiacutepadech

je připravovaacuten třiacutedniacute vzdělaacutevaciacute program tak aby mohlo byacutet diacutetě na předpoklady sledovaacuteno

4) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ se snaţiacute o pravidelneacute hodnoceniacute dětiacute v jejich vyacutevoji

Předpoklad praacutece byl splněn O pravidelneacute hodnoceniacute se snaţiacute podle dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute

všechny učitelky MŠ a to alespoň v intervalu 2 kraacutet v roce (pololetiacute a konec školniacuteho roku)

Daacutele je uvaacuteděno i prŧběţneacute hodnoceniacute podle vyacutevojovyacutech změn diacutetěte

82 Navrhovanaacute opatřeniacute

Diagnostika dětiacute předškolniacuteho věku je velmi obsaacutehlou kapitolou Učitelky v MŠ děti sledujiacute a

hodnotiacute teacuteměř kaţdyacute den Sledujiacute jejich individuaacutelniacute projevy chovaacuteniacute změny hry atd

53

Interval hodnoceniacute by měl byacutet tedy prŧběţnyacute dle vyacutevoje jednotliveacuteho diacutetěte V dnešniacutem počtu

dětiacute v předškolniacutech zařiacutezeniacutech často kolem 23 dětiacute neniacute ale moţneacute po celyacute den sledovat kaţdeacute

diacutetě ve všech jeho probiacutehajiacuteciacutech aktivitaacutech

Dŧleţitaacute je vzaacutejemnaacute komunikace mezi učitelkami MŠ a rodiči diacutetěte Při rozhovorech

dochaacuteziacute k předaacuteniacute dŧleţityacutech informaciacute Jednak učitelka ziacuteskaacutevaacute informace o rodině diacutetěte

(podnětnost prostřediacute vztahy v rodině) ale i o projevech diacutetěte mimo kolektiv dětiacute Rodiče by

si měli uvědomit ţe učitelka v MŠ hodnotiacute diacutetě k jeho prospěchu a mŧţe mu napomoci k jeho

rozvoji

Kaţdeacute zařiacutezeniacute pouţiacutevaacute vlastniacute formu hodnoceniacute diacutetěte Při odchodu diacutetěte do jineacuteho (jineacute

předškolniacute zařiacutezeniacute zaacutekladniacute škola) by bylo vhodneacute aby budouciacute pracovnice měla moţnost se

s hodnoceniacutem diacutetěte seznaacutemit a prostudovat si jej Snadněji pak mŧţe s diacutetětem navaacutezat

kontakt a připravovat mu naacuteplň dne tak aby bylo diacutetě rozviacutejeno ve svyacutech nedostatciacutech a

zaacuteroveň posilovaacuteno v dobryacutech činnostech a vlastnostech

54

IX POUŢITEacute ZDROJE

91 Tištěneacute zdroje

1) FISCHER Slavomil ŠKODA JIŘIacute Speciaacutelniacute pedagogika Edukace a rozvoj osob se

somatickyacutem psychickyacutem a sociaacutelniacutem znevyacutehodněniacutem 1 vydaacuteniacute Praha Triton 2008 ISBN

978-80-7378-014-0

2) GILLERNOVAacute Ilona a kol Slovniacutek zaacutekladniacutech pojmů z psychologie 1 vydaacuteniacute Praha

Fortuna 2000 80 s ISBN 80-7168-683-2

3) HRABAL Vladimiacuter st HRABAL Vladimiacuter ml Diagnostika

Pedagogickopsychologickaacute diagnostika žaacuteka s uacutevodem do diagnostickeacute aplikace a statistiky

2 vydaacuteniacute Praha Karolinum ISBN 80-246-0319-5

4) KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B (eds) Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Predškolskaacute

a elementaacuterna pedagogika 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2001 455 s ISBN 80-7178-585-7

5) KOŤAacuteTKOVAacute S Hry v mateřskeacute škole v teorii a praxi 1 vydaacuteniacute Praha Grada

Publishing 2005 184 s ISBN 80-247-0852-3

6) KŘIŠŤANOVAacute L Diagnostika laterality a metodika psaniacute levou rukou 3 upraveneacute

vydaacuteniacute Hradec Kraacuteloveacute Gaudeamus 1995 47 s ISBN 80-7041-205-4

7) LECHTA V a kolektiv Diagnostika narušeneacute komunikačniacute schopnosti 1 vydaacuteniacute Praha

Portaacutel 2003 359 s ISBN 80-7178-801-5

8) LISAacute L KŇOURKOVAacute M Vyacutevoj diacutetěte a jeho uacuteskaliacute 1 vydaacuteniacute Praha Avicenum

1986 276 s

9) MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute 1 vydaacuteniacute Praha Staacutetniacute

pedagogickeacute nakladatelstviacute 1991

10) MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 1995 107 s

ISBN 80-7178-033-4

11) MERTIN V GILLERNOVAacute I a kolektiv Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 1

vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2003 ISBN 80-7178-799-X

12) MOJŢIacuteŠEK L Zaacuteklady pedagogickeacute diagnostiky 1 vydaacuteniacute Praha Staacutetniacute pedagogickeacute

nakladatelstviacute 1986 208 s

55

13) MONATOVAacute L Speciaacutelně pedagogickaacute diagnostika z hlediska vyacutevoje děti 1 vydaacuteniacute

Brno Paido 2000 92 s ISBN 80-85931-86-9

14) NAKONEČNYacute M Zaacuteklady psychologie 1 vydaacuteniacute 1998 (dotisk 2004) Praha

Academia ISBN 80-200-1290-7

15) NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2000 ISBN

80-7178-197-5

16) PEŠATOVAacute I ŠAMALIacuteK M Poradenskaacute psychologie pro děti a mlaacutedež 1 vydaacuteniacute

Praha Grada Publishing 2006 ISBN 80-247-1216-4

17) PIPEKOVAacute J (eds) Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2 vydaacuteniacute (přepracovaneacute) Brno

Paido 2006 404 s ISBN 80-7315-120-0

18) PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a jejiacute využitiacute v

praxi speciaacutelniacute pedagogiky 1 vydaacuteniacute (dotisk) Brno Masarykova univerzita 1997 ISBN 80-

210-1595-0

19) RENOTIEacuteROVAacute M LUDIacuteKOVAacute L Speciaacutelniacute pedagogika 4 vydaacuteniacute Olomouc

Univerzita Palackeacuteho v Olomouci 2006 313 s ISBN 80-244-1475-9

20) SLOWIacuteK Josef Speciaacutelniacute pedagogika 1 vydaacuteniacute Praha Grada Publishing 2007 160 s

ISBN 978-247-1733-3

21) SMOLIacuteKOVAacute K (eds) Raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program pro předškolniacute vzdělaacutevaacuteniacute 1

vydaacuteniacute Praha Tauris 2005

22) SVOBODA Mojmiacuter (ed) Psychodiagnostika dětiacute a dospiacutevajiacuteciacutech 1 vydaacuteniacute Praha

Portaacutel 2001 791 s ISBN 80-7178-545-8

23) ŠMAHEL I ŘEZAacuteČ J Psychologickaacute praktika 1 vydaacuteniacute Brno Masarykova

univerzita 1996 97 s

24) ŠNYacuteRALOVAacute Ivana Psychodiagnostika 1 vydaacuteniacute Praha Grada Publishing 2008 144

s ISBN 978-80-247-2165-1

25) ŠVINGAOVAacute D PEŠATOVAacute I Metodika tvorby odbornyacutech praciacute 1 vydaacuteniacute Liberec

Technickaacute univerzita 2006 39 s ISBN 80-7372-104-X

26) ŠVINGAOVAacute D PEŠATOVAacute I Uvedeniacute do vyacutezkumu a metodika tvorby bakalaacuteřskaacute

praacutece 1 vydaacuteniacute Liberec Technickaacute univerzita 2006 39 s ISBN 80-7372-046-9

56

27) TOMANOVAacute D Uacutevod do pedagogickeacute diagnostiky v mateřskeacute škole 1 vydaacuteniacute

Olomouc Univerzita Palackeacuteho 2006 113 s ISBN 80-244-1426-0

28) TOMICKAacute V Speciaacutelně pedagogickeacute metody využitelneacute v logopedickeacute i speciaacutelně

pedagogickeacute praxi 1 vydaacuteniacute Liberec Technickaacute univerzita 2006 106 s ISBN 80-7372-106-

6

29) TRPIŠOVSKAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1 vydaacuteniacute Uacutestiacute nad Labem

UJEP 1997 89 s ISBN 80-7044-159-3

30) UŢDIL Jaromiacuter Čaacutery klikyhaacuteky paňaacuteci a auta vyacutetvarnyacute projev a psychickyacute život diacutetěte

5 Přepracovaneacute vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2002 128 s ISBN 80-7178-599-7

31) VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1 vydaacuteniacute (dotisk) Praha Univerzita

Karlova 1997 353 s ISBN 80-7184-317-2

32) VAacuteGNEROVAacute M KLEacuteGROVAacute J Poradenskaacute psychologickaacute diagnostika dětiacute a

dospiacutevajiacuteciacutech 1 vydaacuteniacute Praha Univerzita Karlova v Praze Karolinum 2008 538 s ISBN

978-80-246-1538-7

33) ZELINKOVAacute O Pedagogickaacute diagnostika a individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1 vydaacuteniacute

Praha Portaacutel 2001 207 s ISBN 978-80-7178-544-6

92 Dalšiacute zdroje

34) httpwwwmsmtczvzdelavanipedagogicko-organizacni-informace-2009-2010

[citovaacuteno 21března 2010]

35) Metodickeacute doporučeniacute čj 14 7122009-61 k zabezpečeniacute logopedickeacute peacuteče ve školstviacute

36) Zaacutekon 561 2004 Sb o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem

vzdělaacutevaacuteniacute (školskyacute zaacutekon) a jeho pozdějšiacute aktualizace

37) Zaacutekon 5632004 Sb o pedagogickyacutech pracovniacuteciacutech

38) Vyhlaacuteška 72 2005 Sb o poskytovaacuteniacute poradenskyacutech sluţeb ve školaacutech a školskyacutech

poradenskyacutech zařiacutezeniacutech

57

X PŘIacuteLOHY

SEZNAM PŘIacuteLOH

1) Dotazniacutek

2) CD bakalaacuteřskaacute praacutece

1

I UacuteVOD 4

II DIAGNOSTIKA 6

21 Definice diagnostiky 6

22 Pedagogickaacute diagnostika 7

23 Vyacuteznam diagnostiky 8

24 Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika 9

241 Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky 10

25 Oblasti pedagogickeacute diagnostiky 12

251 Diagnostika motorickyacutech schopnostiacute 12

252 Diagnostika rozumovyacutech schopnostiacute 14

253 Diagnostika mluvniacutech schopnostiacute 15

254 Diagnostika laterality 15

255 Diagnostika zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute 16

256 Diagnostika sluchoveacuteho vniacutemaacuteniacute 17

III METODY DIAGNOSTIKY 19

31 Poţadavky na diagnostickeacute metody 19

32 Pozorovaacuteniacute 20

33 Rozhovor 22

34 Dotazniacutek 23

35 Anamneacuteza 24

36 Hra 24

37 Analyacuteza kresby 26

IV ZAŘIacuteZENIacute PROVAacuteDĚJIacuteCIacute DIAGNOSTIKU 28

41 Speciaacutelněpedagogickaacute centra 28

42 Pedagogickopsychologickeacute poradny 30

43 Střediska vyacutechovneacute peacuteče 31

44 Dalšiacute zařiacutezeniacute 32

2

V ŠKOLNIacute ZRALOST A PŘIPRAVENOST 33

51 Školniacute připravenost 33

52 Školniacute zralost 34

521 Znaky školniacute zralosti 35

VI PRAKTICKAacute ČAacuteST 38

61 Ciacutel praktickeacute čaacutesti 38

62 Stanoveniacute ciacutelŧ 38

63 Pouţiteacute metody 38

631 Dotazniacutek 38

64 Popis vyacutezkumneacuteho vzorku 39

VII VYHODNOCENIacute DOTAZNIacuteKŦ 40

71 Dotazovanaacute zařiacutezeniacute 40

72 Pracovniacute zařazeniacute dotazovanyacutech 41

73 Personaacutelniacute obsazeniacute 42

74 Počty dětiacute ve třiacutedě 42

75 Interval hodnoceniacute 43

76 Spolupracujiacuteciacute zařiacutezeniacute 44

77 Ziacuteskaacuteniacute materiaacutelŧ pro hodnoceniacute 45

78 Informace o chovaacuteniacute 47

79 Sledovaacuteniacute vyacutesledku činnostiacute dětiacute 48

710 Moţnosti konzultace 49

711 Praacutece s předškolniacutemi dětmi 50

712 Program pro předškolniacute děti 51

VIII ZAacuteVĚR 52

81 Zhodnoceniacute předpokladŧ 52

82 Navrhovanaacute opatřeniacute 52

IX POUŢITEacute ZDROJE 54

3

91 Tištěneacute zdroje 54

92 Dalšiacute zdroje 56

X PŘIacuteLOHY 57

SEZNAM PŘIacuteLOH 58

4

I UacuteVOD

Praacutece se věnuje problematice diagnostiky diacutetěte v předškolniacutem věku Předškolniacute věk je v teacuteto

praacuteci vymezen od 3 let do 6 let (7 let) neţ diacutetě nastupuje k povinneacute školniacute dochaacutezce

Děti v předškolniacutem věku jsou velmi vniacutemaveacute ale takeacute citliveacute a zranitelneacute Je vhodneacute věnovat

jim v tomto obdobiacute dostatek času a pozornosti ve všech oblastech

Po dlouhou dobu v našiacute i světoveacute minulosti bylo diacutetě braacuteno jako bdquomalyacute dospělyacuteldquo Dětstviacute

nebyla věnovaacutena ţaacutednaacute speciaacutelniacute pozornost Aţ po vydaacuteniacute spisu Ellen Keyoveacute bdquoStoletiacute diacutetěteldquo

začiacutenaacute obrat Řada psychologŧ pedagogŧ leacutekařŧ dalšiacutech odborniacutekŧ a laikŧ začiacutenaacute věnovat

oblasti dětstviacute čas myšlenky a vědeckaacute baacutedaacuteniacute Předškolniacute věk je pro diacutetě velmi dŧleţityacute

ovlivňuje celkovyacute pozdějšiacute vyacutevoj jedince

V předškolniacutem obdobiacute je moţneacute pozorovat u dětiacute mnoho změn Je dŧleţiteacute věnovat teacuteto

vyacutevojoveacute etapě dostatek pozornosti Pokud jsou objeveny u diacutetěte nějakeacute nedostatky je

ideaacutelniacute doba začiacutet s nimi pracovat Čiacutem dřiacuteve jsou rŧzneacute nedostatky handicapy či naopak

nadaacuteniacute u diacutetěte objeveny tiacutem byacutevaacute většinou jejich naacuteprava lepšiacute ucelenějšiacute a podařiacute se

předejiacutet mnoha komplikaciacutem I maleacute nedostatky mohou během počaacutetku vzdělaacutevaacuteniacute diacutetěti

značně uškodit a znesnadnit mu dalšiacute rozvoj ve vzdělaacuteniacute

Mnoho osob maacute předškolniacute věk spojenyacute pouze s diagnostikou školniacute zralosti V předškolniacutem

obdobiacute se jednaacute o velmi dŧleţitou diagnostiku ale tvořiacute jen zlomek toho co je moţno

v předškolniacutem obdobiacute diagnostikovat

Dnešniacute předškolniacute zařiacutezeniacute nejsou pouhou bdquoopatrujiacuteciacuteldquo instituciacute po dobu kdy se diacutetěti

nemohou věnovat rodiče Mateřskaacute škola (daacutele jen MŠ) (děti navštěvujiacute MŠ nejčastěji) patřiacute

mezi vzdělaacutevaciacute instituce Diacutetě zde maacute byacutet rozviacutejeno a připravovaacuteno pro dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute

Děti traacuteviacute v předškolniacutem zařiacutezeniacute poměrně mnoho času Diacuteky vzniku a rozvoji raacutemcoveacuteho

vzdělaacutevaciacuteho programu pro předškolniacute zařiacutezeniacute (daacutele jen RVP PV) nemusiacute učitelky přiacutesně

dodrţovat daneacute osnovy Měl by zde byacutet prostor ve ktereacutem se mohou kaţdeacutemu diacutetěti věnovat

individuaacutelně a pozorovat jeho vyacutevoj

bdquoK předškolniacutemu vzdělaacutevaacuteniacute se přednostně přijiacutemajiacute děti v posledniacutem roce před zahaacutejeniacutem

povinneacute školniacute dochaacutezky Pokud nelze diacutetě v posledniacutem roce před zahaacutejeniacutem povinneacute školniacute

5

dochaacutezky přijmout z kapacitniacutech důvodů zajistiacute obec v niacutež maacute diacutetě miacutesto trvaleacuteho pobytu

zařazeniacute diacutetěte do jineacute mateřskeacute školyldquo1

Toto opatřeniacute vydaneacute Ministerstvem školstviacute mlaacutedeţe a tělovyacutechovy (daacutele jen MŠMT)

zaručuje dětem před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky jejich umiacutestěniacute do předškolniacuteho

zařiacutezeniacute pokud rodiče projeviacute zaacutejem Probleacutem ovšem nastaacutevaacute u dětiacute mladšiacutech (ve věku od 3

do 5 let) pro ktereacute často neniacute v těchto zařiacutezeniacutech miacutesto Rodiče musiacute proto hledat jinaacute řešeniacute

Děti zŧstaacutevajiacute delšiacute dobu doma (nejčastěji s matkou) do předškolniacuteho zařiacutezeniacute se dostaacutevajiacute

později jejich nedostatky mohou byacutet i přes veškerou peacuteči rodičŧ odhaleny později Diacutetě

potřebuje ke sveacutemu vyacutevoji přiacutetomnost svyacutech vrstevniacutekŧ od kteryacutech se učiacute mnoha sociaacutelniacute

i dalšiacutem dovednostem

1 Zaacutekon o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem vzdělaacutevaacuteniacute (školskyacute zaacutekon) sect 34

odstavec 4

6

II DIAGNOSTIKA

Diagnostika je uvaacuteděna teacuteměř ve všech oblastech praxe Jednaacute se tedy o velmi širokyacute obor

kteryacute je vhodneacute specifikovat v jakeacutem oboru bude diagnostika provaacuteděna

Pojem diagnostika je odvozen z řečtiny znamenaacute rozlišovaacuteniacute konstatovaacuteniacute Termiacuten byl

po dlouhou dobu pouţiacutevaacuten pouze v mediciacuteně z niacute se rozšiřovala diagnostika do dalšiacutech oborŧ

biologickyacutech technickyacutech i společenskovědniacutech (2) S rozvojem oborŧ byl převzat

i do psychologie a pedagogiky

Diagnostika v oblasti pedagogickeacute je nazyacutevaacutena pedagogickaacute diagnostika (uvedeno daacutele)

21 Definice diagnostiky

bdquoDiagnostika zkoumaacute průběh dosavadniacuteho vyacutevoje člověka i s jeho etiologiiacute Jejiacute poznatky

sloužiacute k vyacutechově a vzdělaacutevaacuteniacute jedinců s postiženiacutem k umožněniacute co nejširšiacuteho rozvoje jejich

osobnosti a tak i k určeniacute možnostiacute jejich socializace ve společnostildquo3

Diagnostika je braacutena jako proces Jeho vyacutesledkem je diagnoacuteza zjištěniacute stavu v jakeacutem se

jedinec nachaacuteziacute jeho současnyacute stav V tomto procesu je snaha zjistit co nejviacutece objektivniacute

aktuaacutelniacute stav jedince s porovnaacuteniacutem s normou pro stejnou věkovou skupinu

bdquoDiagnoacuteza jako vyacutesledek diagnostikovaacuteniacute je doporučeniacutem pro rozhodovaacuteniacute o variantaacutech přiacuteštiacute

vyacutechovneacute strategie buď rozvoj dispozic nebo změny požadavků event vstřiacutecně obojiacuteholdquo4

Ciacutel diagnostiky je odviacutejen od oblasti ve ktereacute je provaacuteděna V mediciacuteně chce leacutekař zjistit

onemocněniacute V psychologii je zaměřeniacute na psychickeacute vlastnosti procesy stavy v sociaacutelniacute

diagnostice je ciacutel ve zjišťovaacuteniacute vlivu vyacutechovy vztahŧ v okoliacute sociaacutelniacuteho prostřediacute atd

Diagnostika nevyţaduje nutně diagnoacutezu někdy je pouze součaacutestiacute diacutelčiacuteho hodnoceniacute

bdquoCiacutelem diagnostiky je rozpoznat obtiacuteže odlišit normaacutelniacute odchylky (napřiacuteklad ve školniacutech

vyacutekonech) od poruchy a stanovit diagnoacutezu a jejiacute zaacutevažnostldquo5

Diagnostikovaacuteniacute by mělo byacutet provaacuteděno od odborniacuteka v daneacute oblasti Učitelka MŠ mŧţe

většinou provaacutedět jen orientačniacute vyšetřeniacute či diagnostiku kteraacute mŧţe slouţit jako podklad

pro dalšiacute odborneacute vyšetřeniacute diacutetěte

2 KOLLAacuteRIKOVAacute Z 2001

3 PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 57

4 HRABAL V Diagnostika Pedagogickopsychologickaacute diagnostika žaacuteka s uacutevodem do diagnostickeacute aplikace

statistiky 2002 str 35 5 MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 28

7

Při provaacuteděniacute diagnostiky je nutnaacute komplexniacute spolupraacutece s dalšiacutemi odborniacuteky (např leacutekař

psycholog speciaacutelniacute pedagog logoped sociaacutelniacute pracovniacutek a dalšiacute odborniacuteci) a to podle oblasti

diagnostiky (6) Jedině touto spolupraacuteciacute se dochaacuteziacute k objektivniacutemu zaacutevěru a diagnoacuteze

Odborniacuteci kteřiacute se na diagnostikovaacuteniacute jedince podiacuteliacute by měli byacutet zvoleni podle probleacutemŧ

ktereacute jedinec maacute Ziacuteskaneacute poznatky je vhodneacute prŧběţně analyzovat vyhodnocovat doplňovat

a vzaacutejemně předaacutevat Diacuteky teacuteto spolupraacuteci je moţneacute probleacutemy jedince vidět z mnoha oblastiacute

Je vhodneacute aby vyacutesledky z jednotlivyacutech oblastiacute byly srozumitelneacute pro ostatniacute přiacutepadně aby

mohlo dojiacutet ke konzultaci vyacutesledkŧ mezi odborniacuteky Tento přiacutestup je označovaacuten jako

komplexniacute diagnostika (nebo takeacute komplexniacute přiacutestup) Kromě odborniacutekŧ je vhodneacute zapojit

do diagnostiky i osoby ktereacute jsou s jedincem v bliacutezkeacutem kaţdodenniacutem kontaktu (rodina

učiteleacute přaacuteteleacute atd)(7)

22 Pedagogickaacute diagnostika

Pedagogickaacute diagnostika spadaacute pod pedagogickeacute vědy Je braacutena jako komplexniacute proces kde

jeho ciacutelem je zhodnoceniacute posouzeniacute vzdělaacutevaciacuteho procesu a jeho všech akteacuterŧ (8)

Pŧvodně se pedagogickaacute diagnostika zaměřovala pouze na ţaacuteka či studenta V posledniacute době

se rozsah diagnostikovaacuteniacute rozvinul z jednotlivce na celeacute skupiny i rodiče ţaacutekŧ (vliv

na vyacutechovu a vzdělaacutevaacuteniacute) Širšiacute zaacuteběr pedagogickeacute diagnostiky umoţnil rozšiacuteřit ziacuteskaneacute

poznatky z pedagogickeacute diagnostiky Objevila se tiacutem i nevyacutehoda kteraacute je daacutena zvyacutešeniacutem

naacuteročnosti na diagnostickou praacuteci

Pedagogickou diagnostiku provaacutediacute nejviacutece učitel daacutele vychovatel či vyacutechovnyacute poradce ţaacuteka

(jedince) kteřiacute s ţaacutekem pravidelně pracujiacute Učitel při diagnostice zjišťuje uacuteroveň vědomostiacute

dovednostiacute (včetně sociaacutelniacutech) zaacutejem ţaacuteka ve volneacutem čase vliv společnosti na ţaacuteka třiacutedniacute

kolektiv školniacute i domaacuteciacute prostřediacute ktereacute ţaacuteka obklopuje nesmiacute byacutet vynechaacutena ani učitelova

praacutece a zpŧsob jakyacutem s ţaacutekem pracuje (9)

Podle ciacutele je volena metoda jakou bude diagnostikovaacuteniacute provaacuteděno Pokud potřebujeme

diagnostikovat jedince v určiteacute situaci je moţneacute vyuţiacutet rŧznyacutech metod diagnostiky a jejich

vyacutesledky porovnat I zde platiacute neniacute vhodneacute dělat zaacutevěry z jedineacuteho setkaacuteniacute nebo

diagnostikovaacuteniacute diacutetěte

6 PIPEKOVAacute J 2006

7 SLOWIK J 2007

8 ZELINKOVAacute 2001

9 ZELINKOVAacute O 2001

8

bdquoPedagogickaacute diagnostika se zabyacutevaacute zdravyacutem jedincem a proto může probiacutehat jak

individuaacutelně tak i skupinověldquo10

Vyacutesledky pedagogickeacute diagnostiky by měly slouţit k dalšiacutemu plaacutenovaacuteniacute učitelova

vzdělaacutevaciacuteho procesu Někdy mohou byacutet vyacutesledky pedagogickeacute diagnostiky označeny

pojmem hodnoceniacute (znaacutemky pochvala uacutesměv hrozba atd od učitele) (11

)

23 Vyacuteznam diagnostiky

Vyacuteznam pro učitelky

bdquoUčitelka mateřskeacute školy skutečně provaacutediacute ndash zaacuteměrně i nezaacuteměrně ndash pedagogicko-

psychologickou diagnostiku diacutetěteldquo12

Podle toho jak se diacutetě projevuje mŧţe s niacutem učitelka pracovat Při přiacutepravě programu

pro děti se viacutece mŧţe zaměřit na rozvoj nedostatkŧ diacutetěte Je vhodneacute aby učitelka znala

diagnostiku diacutetěte (bylo-li diacutetě diagnostikovaacuteno odborniacutekem rodiče nejsou povinni učitelce

oznamovat vyacutesledky) Znaacutet diagnostiku diacutetěte (hlavně v přiacutepadě postiţeneacuteho či s rŧznyacutemi

nedostatky jedince) je dobreacute i k přiacutepravě her a celkoveacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu Pokud je

pro diacutetě nutneacute vytvořeniacute individuaacutelniacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu je nutneacute aby při jeho

vytvaacuteřeniacute byla diagnostickaacute zpraacuteva a stav diacutetěte braacuten jako vyacutechoziacute materiaacutel V přiacutepadě ţe diacutetě

přechaacuteziacute pod vedeniacute jineacute učitelky mŧţe byacutet pedagogickaacute diagnostika pro učitelku velmi

přiacutenosnaacute a snadněji jiacute pomŧţe k adaptaci s diacutetětem (13

)

Pokud rodiče informujiacute učitelku o chystaneacute naacutevštěvě specializovaneacuteho pracoviště je moţneacute

aby učitelka pro tohoto pracovniacuteka vytvořit kraacutetkou zpraacutevu o diacutetěti v kaţdodenniacutem chovaacuteniacute

specialista většinou takovou charakteristiku uviacutetaacute

Vyacuteznam pro rodiče a diacutetě

bdquoDůležiteacute však je aby rodiče znali smysl a vyacuteznam ciacutelevědomeacuteho poznaacutevaacuteniacute diacutetěte aby dobře

věděli že jejich diacutetě neniacute bdquojen hodnocenoldquoldquo14

Pedagogickaacute diagnostika od učitelky nebo od odborniacuteka by měla rodičŧm pomoci

Diagnostika mŧţe ukaacutezat kladneacute i zaacuteporneacute vlastnosti jedince ktereacute by mohly byacutet objeveny aţ

později Většina odborniacutekŧ zaacuteroveň poradiacute jak s diacutetětem daacutele pracovat Rodiče by měli

10

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 58 11

KOLLAacuteRIKOVAacute Z 2001 12

MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 76 13

MERTIN V GILLERNOVAacute I 2003 14

MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 80

9

pochopit ţe učitelka neniacute protivniacutekem ve vyacutechově Naopak předškolniacute zařiacutezeniacute by mělo

doplňovat vyacutechovu v rodině V přiacutepadě ţe se u diacutetěte objeviacute nedostatky mŧţe je učitelka

při kaţdodenniacutech činnostech s dětmi rozpoznat mnohem dřiacuteve neţ sami rodiče Maacute porovnaacuteniacute

s ostatniacutemi dětmi a znaacute všeobecnou normu pro vyacutevoj diacutetěte

Učitelka si během dochaacutezky diacutetěte všiacutemaacute i jeho dobryacutech vlastnostiacute přednostiacute a nadaacuteniacute ktereacute

se u diacutetěte mohu projevit kteryacutech si rodiče nemusejiacute při běţnyacutech činnostech s diacutetětem

všimnout (15

)

24 Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika

Mezi historickyacutemi prameny se objevuje speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika jiţ v diacutele J A

Komenskeacuteho Informatorium školy mateřskeacute Zde je daacutena pozornost naacutestupu diacutetěte do školy

zda stupeň vyacutevoje odpoviacutedaacute vstupu do školy

bdquoObecnyacutem ciacutelem speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky je co možnaacute nejleacutepe a nejpečlivěji

rozpoznat a charakterizovat konkreacutetniacute handicap a to v oblasti fyzickeacute psychickeacute a

sociaacutelniacuteldquo16

bdquoSpeciaacutelněpedagogickaacute diagnostika se zabyacutevaacute rozpoznaacutevaacuteniacutem podmiacutenek prostředků

i efektivity vyacutechovy vzdělaacutevaacuteniacute celkoveacuteho rozvoje osobnosti a takeacute enkulturace klientů ndash tedy

osob s postiženiacutemldquo17

Moderniacute pojetiacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky je zaměřeno na jedince se speciaacutelniacutemi

vzdělaacutevaciacutemi potřebami Diagnostika těchto jedincŧ se viacutece soustřediacute na jejich dovednosti

schopnosti a moţnosti lze je vyuţiacutet pro rozvoj vyacutechovu vzdělaacuteniacute či dalšiacute praacuteci s těmito

jedinci

bdquoSpeciaacutelněpedagogickaacute diagnostika vyžaduje jen individuaacutelniacute přiacutestupldquo18

Při speciaacutelněpedagogickeacute diagnostice je pracovaacuteno s jedincem co nejviacutece individuaacutelně pouze

vyacutejimečně v malyacutech skupinaacutech Ciacutelem je posouzeniacute individuaacutelniacutech zvlaacuteštnostiacute jedince ktereacute

mohou ovlivnit efektivitu vyacutechovneacuteho pŧsobeniacute včetně vnějšiacutech i vnitřniacutech přiacutečin

Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika se zaměřuje převaacuteţně na jedince (děti) kteřiacute potřebujiacute

z rŧznyacutech dŧvodŧ speciaacutelniacute peacuteči Ciacutelem je v tomto přiacutepadě zjištěniacute uacuterovně diacutetěte vzhledem

15

MERTIN V GILLERNOVAacute I 2003

16 FISCHER S ŠKODA J Speciaacutelniacute pedagogika Edukace a rozvoj osob se somatickyacutem psychickyacutem a

sociaacutelniacutem znevyacutehodněniacutem 2008 str 26

17 SLOWIacuteK J Speciaacutelniacute pedagogika 2007 str 51

18 PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 58

10

k jeho postiţeniacute nebo vadě Tvořiacute se zaacuteklad pro speciaacutelněpedagogickeacute metody (např

reedukace kompenzace atd)

241 Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky

Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky mŧţe byacutet rŧzneacute Zaacuteleţiacute na tom z jakeacuteho pohledu je

děleniacute zaměřeno Zde jsou uvedena některaacute moţnaacute děleniacute

1) Dle specifickeacuteho ciacutele

Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika maacute i sveacute specifickeacute ciacutele ve vztahu s diagnostikovanyacutem

jedincem

Zda konkreacutetniacute jedinec spadaacute do oblasti speciaacutelniacute pedagogiky

Zda je jedinec ohroţen vznikem handicapu

V jakeacute faacutezi znevyacutehodněniacute je jedinec

Přiacutečiny vzniku znevyacutehodněniacute

Naacuteslednaacute peacuteče o jedince

2) Dle druhu postiženiacute (19

)

Jestliţe je jiţ znaacutem druh postiţeniacute diagnostika se viacutece zaměřuje pouze na tuto danou oblast

Somatopedickaacute ndash zaměřeniacute na tělesnaacute postiţeniacute a zdravotniacute oslabeniacute

Psychopedickaacute ndash zaměřenaacute na mentaacutelniacute postiţeniacute

Surdopedickou ndash zaměřenaacute na sluchoveacute vady a postiţeniacute

Logopedickou ndash zaměřenaacute na vady a poruchy řeči a komunikace

Oftalmopedickou ndash zaměřenaacute na zrakoveacute poruchy a vady

Etopedickou ndash zaměřenaacute na poruchy chovaacuteniacute někteřiacute autoři do teacuteto skupiny řadiacute

i diagnostiku specifickyacutech vyacutevojovyacutech poruchu učeniacute

3) Dle vyacutevojoveacuteho stupně jedince

Kaţdeacute vyacutevojoveacute obdobiacute v ţivotě jedince maacute svaacute jednotlivaacute uacuteskaliacute a specifika kteraacute je třeba

při diagnostickeacutem procesu zohlednit Existujiacute vady ktereacute se projeviacute aţ na určiteacutem vyacutevojoveacutem

stupni (např specifickeacute vyacutevojoveacute poruchy učeniacute) (20

)

19

PIPEKOVAacute J 2006

11

Ranyacute věk ndash v tomto obdobiacute je nejdŧleţitějšiacute včasneacute podchyceniacute vady a zahaacutejeniacute

speciaacutelněpedagogickeacute peacuteče Včasnaacute peacuteče napomaacutehaacute k minimalizaci dŧsledkŧ vady

Předškolniacute věk ndash v tomto obdobiacute je staacutele ještě dŧleţiteacute včasneacute podchyceniacute vady

a zahaacutejeniacute peacuteče Na konci předškolniacuteho věku je nejčastějšiacute diagnostika školniacute zralosti

a připravenosti

Školniacute věk ndash na počaacutetku tohoto obdobiacute hraje dŧleţitou roli diagnostika školniacute zralosti

Školniacute obdobiacute je dlouhaacute doba Dalšiacute diagnostika mŧţe byacutet zaměřena např specifickeacute

vyacutevojoveacute poruchy učeniacute volbu povolaacuteniacute atd Pokud bylo v předchoziacutem obdobiacute zjištěno

postiţeniacute dalšiacute diagnostika se od něj odviacutejiacute dochaacuteziacute i k zhodnoceniacute předchoziacute peacuteče

Dŧleţitost ziacuteskaacutevajiacute zaacutejmy jedince Mohou se zde projevit i rozdiacutelnosti mezi moţnostmi

diacutetěte a poţadavky od jeho okoliacute (rodiny)

Dospělost ndash Pokud jde o postiţeniacute vychaacuteziacute z předchoziacutech obdobiacute nebo se jednaacute

o naacutesledek uacuterazu či nemoci Dŧleţitou roli hraje prognoacuteza zda bude nutneacute člověka

rekvalifikovat či ne Je vhodneacute pokud je moţnost aby dospělyacute člověk našel sociaacutelniacute a

pracovniacute uplatněniacute

Obdobiacute staacuteřiacute ndash Většinou se jednaacute o ziacuteskaneacute postiţeniacute Dŧleţiteacute je respektovat prostřediacute

rodiny Při činnostech s jedincem respektujeme dŧstojnost a potřebu klidu člověka

vzhledem k jeho staacuteřiacute Dochaacuteziacute k uacutebytku psychickyacutech i fyzickyacutech sil tiacutem se objevujiacute i noveacute

probleacutemy

4) Dle času provaacuteděniacute

Vstupniacute ndash při prvniacutem setkaacuteniacute s jedincem zjišťujeme na jakeacute uacuterovni jedinec je

Prŧběţnaacute ndash při praacuteci s jedincem poskytuje informace jak se jedinec vyviacutejiacute jak mu

pomaacutehaacute reedukace či jineacute zpŧsoby rehabilitace atd

Vyacutestupniacute ndash při opouštěniacute jedince ze zařiacutezeniacute nebo z peacuteče odborniacuteka Pokud jedinec

přechaacuteziacute do jineacuteho zařiacutezeniacute mŧţe diagnostickaacute zpraacuteva z vyacutestupniacuteho vyšetřeniacute byacutet pouţita

jako vstupniacute diagnostikou pro noveacute zařiacutezeniacute

5) Dle etiologie

Jednaacute se o přiacutečinu postiţeniacute (21

)

20

PIPEKOVAacute J 2006 21

PIPEKOVAacute J 2006

12

Kauzaacutelniacute ndash přiacutečina postiţeniacute je u jedince znaacutemaacute

Symptomatickou ndash přiacutečina neniacute znaacutemaacute diagnostika odkazuje pouze na přiacuteznaky

25 Oblasti pedagogickeacute diagnostiky

Diagnostikovat mŧţeme mnoho oblastiacute Jak bylo uvedeno je nejvhodnějšiacute pokud jsou oblasti

propojeny a vzaacutejemně se doplňujiacute Diacuteky tomuto přiacutestupu mŧţeme odhalit i maleacute nedostatky

ktereacute znesnadňujiacute nebo znemoţňujiacute dalšiacute pokroky ve vyacutevoji jedince

Jednotliveacute oblasti osobnosti pro diagnostiku jsou vybraacuteny podle toho ţe jsou chaacutepaacuteny jako

velmi dŧleţiteacute z pohledu speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky

Většinou platiacute ţe diagnostiku jednotlivyacutech oblastiacute mohou provaacutedět pouze vyškoleniacute

pracovniacuteci v daneacute oblasti Jednaacute se přiacutemo o studium v daneacutem oboru (většinou vysokoškolskeacute

studium např psychologie) anebo alespoň speciaacutelniacute školeniacute (orientačniacute logopedickeacute vyšetřeniacute

daacutele jen OLV)

V diagnostikovaacuteniacute přihliacuteţiacuteme k věku diacutetěte osobnostniacutem vlastnostem diacutetěte Pokud je diacutetěti

diagnostikovaacuteno nějakeacute postiţeniacute v dalšiacutech diagnostikaacutech je nutno toto zohlednit

bdquoDiagnostickaacute činnost by měla byacutet opakovatelnaacute a dlouhodobaacute abychom ziacuteskali opravdu

objektivniacute podklady pro stanoveniacute diagnoacutezy a prognoacutezy diacutetěteldquo22

Daacutele jsou uvaacuteděny některeacute oblasti ktereacute by měly byacutet v předškolniacutem věku alespoň orientačně

diagnostikovaacuteny Tyto oblasti jsou v tomto vyacutevojoveacutem obdobiacute k podstatneacute pro dalšiacute rozvoj

jedince

251 Diagnostika motorickyacutech schopnostiacute

bdquoMotorika představuje celkovou pohybovou schopnost člověka Souvisiacute s rozvojem řeči

myšleniacute a s lateralitouldquo23

Je moţno řiacuteci ţe vyacutevoj motoriky je zaacutekladem a pro dalšiacute oblasti vyacutevoje diacutetěte Pokud diacutetě

v některyacutech oblastech neprospiacutevaacute je vhodneacute sledovat zda jeho probleacutemy nevychaacuteziacute praacutevě

ze špatneacute motoriky

Motoriku je moţno dělit na tři zaacutekladniacute skupiny

Hrubaacute motorika ndash pohyby celeacuteho těla velkyacutech svalovyacutech skupin

22

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 71 23

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 64

13

Jemnaacute motorika ndash pohyby rukou malyacutech svalovyacutech skupin

Oromotorika ndash pohyby artikulačniacutech orgaacutenu Někdy je oromotorika začleněna do jemneacute

motoriky

Diagnostika motoriky představuje ve speciaacutelniacute pedagogice širokou oblast vzhledem

k vyacutevojoveacute uacuterovni jedince i dalšiacute moţnosti v jeho ţivotě (pracovniacute přiacutepravě) (24

)

Uacuteroveň motoriky je moţneacute zjistit pomociacute standardizovanyacutech motorickyacutech testŧ nebo

vyacutevojovyacutech norem motoriky pro jednotlivaacute věkovaacute obdobiacute

Motorika mŧţe byacutet hodnocena nejčastěji ze třiacute pohledŧ

Hlediska vyacutevoje ndash jestli vyacutevoj odpoviacutedaacute daneacute normě

Hledisko kvality ndash jak jsou pohyby přesneacute koordinace pohybŧ

Hledisko vyacutekonu ndash jak je jedinec vytrvalyacute rychlost pohybŧ

U hrubeacute motoriky jsou v diagnostice braacuteny kliacutečoveacute momenty ve vyacutevoji v obdobiacute raneacuteho

dětstviacute Jednaacute se napřiacuteklad o posazovaacuteniacute stoj bez obory lezeniacute samostatnaacute chŧze Tyto

informace ziacuteskaacutevaacute většinou pediatr od rodičŧ jiţ v prŧběhu vyacutevoje diacutetě při pravidelnyacutech

pediatrickyacutech prohliacutedkaacutech Daacutele je sledovaacuteno jak diacutetě zvlaacutedaacute chŧzi běh bez překaacuteţek

i překaacuteţkami chŧze v nerovneacutem tereacutenu atd

Jemnaacute motorika při sveacutem vyacutevoji vychaacuteziacute z rozvoje hrubeacute motoriky Pohyb ruky postupuje

od ramene k prstŧm Z tohoto vyacutevoje je vhodneacute aby se dětem daacutevali na kresleniacute a malovaacuteniacute

nejdřiacuteve velkeacute formaacutety papiacuterŧ (pokud moţno nejdřiacuteve na svislou plochu a poteacute teprve

na kolmou) a později je zmenšovat

Diagnostika jemneacute motoriky je zjišťovaacutena hlavně podle manuaacutelniacute zručnosti Jednaacute se

o sledovaacuteniacute koordinace pohybŧ (obleacutekaacuteniacute jiacutedlo provleacutekaacuteniacute atd) rychlosti a přesnosti

pohybŧ horniacutech končetin dlaniacute a prstŧ Tato diagnostika se daacute pouţiacutet i na zjišťovaacuteniacute laterality

(uvedeno daacutele) Při sledovaacuteniacute jemneacute motoriky by měl byacutet kladen i dŧraz na spraacutevneacute drţeniacute

psaciacuteho naacutečiniacute Spraacutevnyacute uacutechop tuţky je dobreacute u diacutetěte podporovat hned od počaacutetku kdy diacutetě

začne braacutet do ruky psaniacute naacutečiniacute (25

)

bdquoU dětiacute raneacuteho a předškolniacuteho věku využiacutevaacuteme různeacute sklaacutedačky kostky puzzle kdy

hodnotiacuteme nejen co diacutetě dovede zkonstruovat ale i způsob provedeniacute souhyby spolupraacuteci

24

PIPEKOVAacute J 2006 25

PIPEKOVAacute J 2006

14

obou rukou všiacutemaacuteme si spraacutevnosti uacutechopů přesnost v konstrukci v ciacuteleniacute což se projevuje

takeacute při navleacutekaacuteniacute drobnyacutech tvarů na bužiacuterku či tkanici a je mimo jineacute i ukazatelem kvality

koordinace oko ndash rukaldquo26

Oromotorika je dŧleţitaacute k dobreacute vyacuteslovnosti diacutetěte později k spraacutevneacutemu naacutecviku čteniacute i psaniacute

Zaměřujeme se hlavně na pohyblivost rtŧ a jazyka K diagnostice i samotneacutemu procvičovaacuteniacute

v teacuteto oblasti pouţiacutevaacuteme některaacute oromotorickaacute cvičeniacute např vyplazovaacuteniacute jazyka olizovaacuteniacute

rtŧ nafukovaacuteniacute tvaacuteřiacute foukaacuteniacute do peřiacutečka atd

252 Diagnostika rozumovyacutech schopnostiacute

Oblast je znaacutemaacute hlavně pod inteligenčniacutemi testy Struktura testŧ mŧţe byacutet velmi rŧznaacute

Nejčastěji se děliacute na subtesty jsou zjišťovaacuteny celkoveacute verbaacutelniacute a naacutezoroveacute rozumoveacute

schopnosti jedince V diagnostice se zaměřiacuteme na uacuteroveň myšlenkovyacutech operaciacute (analyacuteza

synteacuteza a analyticko-syntetickaacute činnost) ktereacute jsou součaacutestiacute diagnostikovaacuteniacute školniacute zralosti

V předškolniacutem zařiacutezeniacute mohou byacutet dělaacuteny orientačniacute testy rozumovyacutech schopnostiacute k daneacutemu

věku jedince

Rozumoveacute schopnosti by měly byacutet testovaacuteny jako celek a poteacute budou specifikovaacuteny

na podoblasti (jiţ v kompetenci odborneacuteho pracoviště) V procesu diagnostikovaacuteniacute

rozumovyacutech schopnostiacute je nutneacute braacutet v uacutevahu věk diagnostikovaneacuteho jedince některeacute

myšlenkoveacute operace jsou vyacutevojově podmiacuteněneacute

Zaacutekladniacutem pravidlem je postupovat od nejjednoduššiacutech činnostiacute ke sloţitějšiacutem Před začaacutetkem

uacutekolu je nutno se přesvědčit zda diacutetě (jedinec) danyacute uacutekol pochopilo Pokud diacutetě nepochopiacute

zadaacuteniacute mŧţe se staacutet ţe dojde k chybneacute diagnostice (27

)

Součaacutest inteligenčniacutech testŧ tvořiacute takeacute vyacutekonoveacute zkoušky ktereacute jsou formou nonverbaacutelniacuteho

charakteru (tedy na neverbaacutelniacute neřečoveacute schopnosti) Ciacutelem zkoušek je zjištěniacute uacuterovně

postřehu logiky Pokud se objeviacute nedostatky měl by se jim psycholog (speciaacutelniacute pedagog)

viacutece věnovat

Při diagnostikovaacuteniacute rozumovyacutech schopnostiacute je nutno vědět zda diagnostikovanyacute jedinec

nemaacute skryteacute smysloveacute vady (hlavně sluchoveacute a zrakoveacute) ktereacute svyacutemi projevy připomiacutenajiacute

sniacuteţeneacute rozumoveacute schopnosti Všiacutemaacuteme si zda diacutetě dokaacuteţe ziacuteskaneacute poznatky pouţiacutet v praxi

Uacuteroveň rozumovyacutech schopnostiacute mŧţe byacutet ovlivněna

26

PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a využitiacute v praxi 1997 str 45 27

PIPEKOVAacute J 2006

15

Vnitřniacutemi činiteli (osobnost jedince motivace k činnosti aktuaacutelniacute tělesnyacute i psychickyacute

stav jedince psychickeacute procesy atd) Tyto činitele nelze přiacuteliš ovlivnit

Vnějšiacutemi činiteli (obsah poznatkŧ osobnost učitele a jeho pŧsobeniacute na jedince klima

zařiacutezeniacute a skupiny ve ktereacute jedinec je přiacutestup rodiny atd) Tyto činitele lze ovlivnit

253 Diagnostika mluvniacutech schopnostiacute

Tato oblast diagnostiky je v těsneacutem spojeniacute s oromotorikou

Komunikace pomociacute verbaacutelniacute (mluveneacute) řeči je v našiacute společnosti teacuteměř zaacutekladniacute Pro děti

předškolniacuteho věku je verbaacutelniacute komunikace nejčastějšiacutem zpŧsobem dorozumiacutevaacuteniacute

Zaacutekladem pro diagnostiku je navaacutezaacuteniacute kontaktu s diagnostikovanyacutem jedincem a ziacuteskaacuteniacute jeho

dŧvěry V předškolniacutem věku je proto vhodneacute provaacutedět diagnostiku při hře s diacutetětem

a v prostřediacute ktereacute je mu znaacutemeacute a diacutetě se v něm ciacutetiacute bezpečně (28

)

Od slovniacutech projevŧ se velmi často odvozuje i celkovyacute stav a vyacutevoj jedince (rozumovaacute oblast

vniacutemaacuteniacute paměť představivost atd) Při diagnostice je nutno vychaacutezet z věku diacutetěte Vyacutevoj

hlaacutesek se postupnyacute a ukončuje se kolem 6 ndash 7 roku (někdy je uvaacuteděna hranice aţ 8 let) Jako

vyacutevoj hlaacutesek tak i rozvoj slovniacute zaacutesoby je postupnyacute Učitelky v MŠ mohou za určityacutech

podmiacutenek (podle stupně dosaţeneacuteho vzdělaacuteniacute) provaacutedět OLV

Mluvniacute projev je moţno rozdělit na formaacutelniacute a obsahovou straacutenku řeči

bdquoFormaacutelniacute straacutenka řeči se tyacutekaacute vnějšiacutech projevů individuaacutelniacutech charakteristik jako vyacuteslovnost

artikulačniacute obratnost plynulost tempo řeči fonace atdldquo29

bdquoObsahovaacute straacutenka je tvořena schopnostiacute formulovat vlastniacute myšlenky což je podmiacuteněno

rozsahem slovniacute zaacutesoby uacuterovniacute osvojeniacute pravidel gramatiky syntaxiacute apodldquo30

Do kaţdodenniacutech činnostiacute s dětmi by měly byacutet zařazovaacuteny logopedickeacute chvilky přizpŧsobeneacute

věku dětiacute Jsou zaměřeny na spraacutevnyacute naacutecvik dyacutechaacuteniacute oromotorickaacute cvičeniacute Tyto chvilky jsou

i prevenciacute před některyacutemi poruchami řeči

254 Diagnostika laterality

bdquoLateralita je důsledkem dominance jedneacute z mozkovyacutech hemisfeacuter V praktickeacutem životě se

projevuje jako převaha nebo upřednostňovaacuteniacute některeacuteho z paacuterovyacutech orgaacutenů (např ruka

noha oko ucho)ldquo31

28

PIPEKOVAacute J 2006 29

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 72 30

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 72

16

Diagnostika laterality ziacuteskaacutevaacute dŧleţitost v době naacutestupu diacutetěte do školy Při naacutestupu diacutetěte

do prvniacute třiacutedy by měla byacutet lateralita ruky vyhraněnaacute (32

) Tiacutem je ulehčen naacutecvik psaniacute Oblast

laterality je uacutezce spojena s motorikou a to hlavně s oblastiacute jemneacute motoriky

Pojem lateralita znamenaacute preferenci či dominantu jedneacute poloviny Je velmi uacutezce spojena

s dominantou jedneacute z mozkovyacutech hemisfeacuter Projevuje u člověka ale i některyacutech ţivočichŧ

(nesouměrnost se u nich projevuje jednak ve stavbě těla jednak i v uţiacutevaacuteniacute jednoho

z paacuterovyacutech orgaacutenŧ) Je proto dŧleţiteacute aby byla respektovaacutena lateralita jedince Dnes je jiţ

dokaacutezaacuteno ţe přeučovaacuteniacute levorukyacutech jedincŧ na pravorukeacute je nevhodneacute a vede pouze k dalšiacutem

probleacutemŧm (např neurotickeacute obtiacuteţe koktavost neklid atd)

Nejčastěji je diagnostika laterality provaacuteděna pozorovaacuteniacutem diacutetěte v rŧznyacutech situaciacutech (haacutezeniacute

stavěniacute věţe z kostek kresleniacute navleacutekaacuteniacute koraacutelkŧ natahovaacuteniacute se po předmětech otaacutečeniacute

za zvukem atd) Lateralitu je moţneacute diagnostikovat i podle nejrŧznějšiacutech zkoušek

Nejznaacutemějšiacute je diagnostickyacute test od Z Matějčka a Z Ţlaba Tuto zkoušku mŧţe provaacutedět

i nevyškolenyacute specialista (leacutekař učitel pracovniacutek s diacutetětem rodič atd) ale musiacute si nejdřiacuteve

dŧkladně nastudovat prŧběh celeacute zkoušky Vyacutesledek je pouze orientačniacute (33

)

K vyhraněniacute laterality dochaacuteziacute u dětiacute přibliţně ve 4ndashteacutem roce ţivota ale staacutevaacute se ţe

vyhraněnost se ustaacuteliacute aţ později Většinou byacutevaacute lateralita vyhraněnaacute dřiacuteve u děvčat Pokud se

u diacutetěte zjistiacute nevyhraněnaacute lateralita při naacutestupu do školy většinou se doporučuje naacutecvik

psaniacute pravou rukou (34

)

255 Diagnostika zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute

Diacutetě se rodiacute s vyvinutyacutem zrakovyacutem orgaacutenem (neniacute-li zrakovyacute orgaacuten poškozen v prenataacutelniacutem

obdobiacute) Po narozeniacute dochaacuteziacute pouze ke zlepšeniacute ostrosti zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute (u zdraveacuteho

orgaacutenu) Zrakem přijiacutemaacute jedinec aţ 80 podnětŧ ze sveacuteho okoliacute

Pokud jedinec trpiacute i lehkou zrakovou vadou kteraacute neniacute včas odhalena a diagnostikovaacutena

mŧţe zaostaacutevat v rozumoveacutem motorickeacutem i řečoveacutem rozvoji Mŧţe byacutet špatně

diagnostikovaacuten opoţděnyacute vyacutevoj mentaacutelniacute retardace nebo jinaacute postiţeniacute Z tohoto dŧvodu je

dobreacute sledovat jestli zrakovyacute vyacutevoj postupuje podle vyacutevojovyacutech norem

31

PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a jejiacute využitiacute v praxi speciaacutelniacute

pedagogiky 1 vyd 1997 str 49 32

PIPEKOVAacute J 33

KŘIŠŤANOVAacute L 1995 34

PŘINOSILOVAacute D 1997

17

Je vhodneacute aby zrakoveacute vniacutemaacuteniacute bylo dobře rozvinuto před zahaacutejeniacutem školniacute dochaacutezky diacutetěte

bude mu ulehčena vyacuteuka Rozvoj je daacuten celkovyacutem vyacutevojem jedince Daacutele mŧţe byacutet

podněcovaacuteno pomociacute nejrŧznějšiacutech her cvičeniacute a uacutekolŧ

Je zjišťovaacuteno zda diacutetě rozeznaacute dva stejneacute tvary mezi ostatniacutemi sklaacutedaacuteniacute rozdělenyacutech obraacutezkŧ

(u staršiacutech dětiacute puzzle odpoviacutedajiacuteciacute jejich věku) vklaacutedaacuteniacute tvarŧ do přiacuteslušnyacutech otvorŧ

dokreslovaacuteniacute obraacutezkŧ vyhledaacuteniacute obraacutezku v překryacutevanyacutech atd

Zrakoveacute vniacutemaacuteniacute podporuje i rozvoj řeči Zrakem diacutetě pozoruje mluvidla jinyacutech osob a učiacute se

tak naacutepodobou

Orientačniacute zkouška zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute mŧţe byacutet provedena i učitelkou v MŠ Vyacutesledek

poskytuje informaci o uacuterovni zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute přiacutepadně mŧţe poukaacutezat na odchylky

od normy

256 Diagnostika sluchoveacuteho vniacutemaacuteniacute

bdquoSluchoveacute vniacutemaacuteniacute je schopnost přijiacutemat rozlišovat a interpretovat zvuky různeacute kvality

(řečoveacute i neřečoveacute)ldquo35

Sluch je dŧleţityacute pro vyvaacuteřeniacute řeči a jejiacute stavby Pokud se diacutetě narodiacute s poškozenyacutem sluchem

(zaacuteleţiacute na stupni poškozeniacute) anebo ztratiacute-li sluch před ukončeniacutem vyacutevoje řeči (vyacutevoj řeči je

ukončovaacuten kolem 8 roku ţivota) je diacutetě většinou neslyšiacuteciacute a řeč se u něj vyviacutejiacute velmi maacutelo či

vŧbec (36

)

Diacutetě mŧţe trpět pouze nedoslyacutechavostiacute kteraacute nemusiacute byacutet dlouho objevena Diacutetě reaguje

na silneacute zvukoveacute podněty Diacutetě nepoznaacute ţe slyšiacute špatně Děti s nedoslyacutechavostiacute se projevujiacute

ve společnosti jako pomaleacute neposlušneacute (nereagujiacute na ticheacute podněty) a mohou byacutet někdy

chybně označeni za mentaacutelně postiţeneacute (37

)

Dnešniacute mediciacutena a leacutekařskeacute přiacutestroje zvlaacutedajiacute diagnostiku sluchu i u malyacutech dětiacute bez jejich

spolupraacutece Dřiacuteve byla u všech vyšetřeniacute nutnaacute spolupraacutece diacutetěte proto diagnostika byla

moţnaacute nejdřiacuteve kolem 3 roku ţivota diacutetěte

Sluchoveacute vniacutemaacuteniacute je zjišťovaacuteno podle nejrŧznějšiacutech cvičeniacute Diacutetěti se daacutevajiacute rozeznaacutevat

předměty podle zvuku kteryacute vydaacutevajiacute (začiacutenaacuteme od zvukŧ znaacutemyacutech a dobře rozeznatelnyacutech)

rozlišeniacute toacutenŧ piacutesniacute atd

35

ZELINKOVAacute O Pedagogickaacute diagnostika individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program str 76 36

PŘINOSILOVAacute D 1997 37

PŘINOSILOVAacute D 1997

18

Diagnostika je dŧleţitaacute pro odhaleniacute sluchovyacutech vad ale mŧţe naacutem pomoci i při vadě řeči

kde neznaacuteme přiacutečinu

Orientačniacute zkouška sluchu se provaacutediacute šeptanou i hlasitou řečiacute Jejiacutem ciacutelem je odhalit jestli

diacutetě maacute zdraviacute sluch Při provaacuteděniacute zkoušky maacute byacutet diacutetě zdraveacute bez ryacutemy a podobnyacutech

onemocněniacute ktereacute mohou vyacutesledky zkoušky ovlivnit(38

)

Dŧleţitou součaacutestiacute ve sluchoveacutem vniacutemaacuteniacute je fonematickyacute sluch Jednaacute se o sluchoveacute

rozlišovaacuteniacute rytmizaci vyacuteslovnosti Fonematickyacutech sluchem diacutetě rozlišuje diferenciace hlaacutesek

Vyacutevoj fonematickeacuteho sluchu je postupnyacute měl by byacutet ukončen před vstupem do povinneacute

školniacute dochaacutezky je jedniacutem z předpokladŧ na vyacuteuku čteniacute a psaniacute Fonematickyacute sluch

umoţňuje diacutetěti rozlišit stejnaacute slova (pes ndash pes) rozlišeniacute pouze jednou hlaacuteskou (ves ndash les)

rozlišeniacute deacutelky (dal ndash daacutel) tvrdeacute a měkkeacute souhlaacutesky (dyacuteka ndash diacuteky) ostreacute a tupeacute sykavky (miacutesa

ndash miacuteša) apod

38

TOMICKAacute V 2006

19

III METODY DIAGNOSTIKY

Metody diagnostiky jsou určiteacute zpŧsoby a postupy ktereacute vedou k ciacuteli tedy k diagnoacuteze

31 Poţadavky na diagnostickeacute metody

Vyacuteběr metody by měl odpoviacutedat věku diacutetěte přiacutepadně pokud existujiacute předchoziacute vyacutesledky

nebo podezřeniacute na postiţeniacute metoda by měla vychaacutezet ze zjištěnyacutech moţnostiacute diacutetěte

Na zahaacutejeniacute voliacuteme takoveacute metody při kteryacutech se diacutetě uvolniacute odstraniacute se stres a strach kteryacute

se mŧţe kvŧli nečekaneacute situaci či prostřediacute objevit Pokud jsou metody dobře zvoleneacute je

moţneacute ziacuteskat u diacutetěte dŧvěru a ochotu spolupracovat

bdquoNějakeacute jednoznačneacute pravidlo však stanovit nemůžeme V uacutevahu je nutneacute braacutet časovou

naacuteročnost jednotlivyacutech metod (jen vyacutejimečně nejsme časově omezeni) jejich bdquovyacutetěžnostldquo

(velmi vysokou majiacute např testy inteligence) chovaacuteniacute diacutetěte (klid ndash neklid) vnějšiacute okolnosti

jako je např prostor vyšetřovny možnost zaměstnat současně viacutece dětiacute uvolnit se pro dotaz

rodičů nebo pro rozhovor s nimi apod Mnohdy je uacutečelneacute kromě praacutece individuaacutelniacutem přiacutemeacutem

kontaktu vidět diacutetě i při samostatneacute praacuteci ve dvojici nebo i ve většiacute skupinceldquo39

Na proces diagnostikovaacuteniacute je ale vhodneacute nechat si dostatek času

Pouţiteacute metody musiacute splňovat určitě poţadavky ktereacute dělajiacute metody objektivniacute a pouţitelneacute

pro vyacutezkum a diagnostiku Tyto poţadavky naacutem daacutevajiacute jistotu ţe pouţiteacute metody umoţňujiacute

konfrontaci vyacutesledkŧ v porovnaacuteniacute se skupinou věkovou normou či dalšiacutemi předem

stanovenyacutemi kriteacuterii

Objektivnost

bdquoObjektivnost rozumiacuteme věcneacute nezaujateacute posouzeniacute činnostiacute nebo vyacutekonůldquo40

Nejčastěji byacutevaacute zajišťovaacutena testy ktereacute jsou vţdy vyhodnocovaacuteny stejnyacutem zpŧsobem a podle

určityacutech naacutevodŧ ktereacute nelze měnit Jednaacute se o standardniacute testy

Testy jsou provaacuteděny vţdy stejnyacutem přesně danyacutem zpŧsobem to od jejich zadaacuteniacute přes prŧběh

k vyhodnoceniacute a interpretaci Při opakovaneacutem prŧběhu by mělo byacutet dosaţeno stejnyacutech

vyacutesledkŧ bez ohledu na osobu kteraacute test zadaacutevala a vyhodnotila (41

)

Dŧleţiteacute je zda jsou otaacutezky dobře formulovaacuteny a jedinec jim porozuměl

39

MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute str 89-91 40

MERTIN V GILERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 77 41

SVOBODA M (ed) 2001

20

Validita

bdquoHistoricky nejobvyklejšiacute definice validniacuteho měřeniacute je že naacutestroj měřiacute to o čem prohlašuje

že měřiacuteldquo42

Validita označuje platnost metody a jejich vyacutesledkŧ Jednaacute se o skutečnost zda metody

hodnotiacute opravdu to co hodnotit maacute a chce (43

)

Metoda je volena podle moţnostiacute jedince Jestliţe maacute jedinec nějakeacute postiţeniacute metodu je

nutno přizpŧsobit jeho postiţeniacute tak aby mohl danyacute uacutekol splnit dle svyacutech moţnostiacute (např

u jedince se slabozrakostiacute je nutno vytvořit takoveacute podmiacutenky aby pomŧcky k metodě či

pracovniacute listy k testu mohl vidět)

Většina metod hodnotiacute jako primaacuterniacute jednu oblast mohou však ukaacutezat i dalšiacute vyacutesledky ktereacute

nepatřiacute k primaacuterniacutemu vyacutesledku a pouze naacutes mohou nasměrovat k dalšiacutemu šetřeniacute

Reliabilita

Jednaacute se o přesnost a spolehlivost metody Tedy jestli vyacutesledek z daneacute metody neniacute jen

naacutehodnyacute či zkreslenyacute jev a nevznikl nějakyacutem nedostatkem v měřeniacute (44

)

Stejneacuteho vyacutesledku by mělo byacutet dosaţeno i s odstupem času Vyacutesledky by měly byacutet zobecněny

i v čase Při opakovaacuteniacute by mělo dochaacutezet k podobnyacutem vyacutesledkŧm (i v rozmeziacute několika dniacute)

Mělo by byacutet zjištěno zda metoda nemŧţe byacutet ovlivněna aktuaacutelniacutem stavem jedince (hlavně

jeho uacutenavou nebo psychickyacutem stavem) nebo dřiacuteve ziacuteskanyacutemi zkušenostmi (45

)

32 Pozorovaacuteniacute

Pozorovaacuteniacute patřiacute mezi zaacutekladniacute diagnostickeacute metody Jednaacute se o velmi naacuteročnou metodu

V předškolniacutem věku je pouţiacutevaacutena pouze extrospekce (pozorovaacuteniacute druhyacutech lidiacute) tedy

v předškolniacutem věku pozorovaacuteniacute diacutetěte dospělyacutem (introspekci sebepozorovaacuteniacute diacutetě samo

z vyacutevojoveacuteho hlediska ještě nedokaacuteţe)

Metoda pozorovaacuteniacute je braacutena jako nejpřirozenějšiacute metoda kterou je moţneacute pouţiacutet teacuteměř

v kaţdeacute situaci bez potřebneacute přiacutepravy pomŧcek

bdquoPozorovanie znamenaacute sledovanie činnosti žiaka a jej vyhodnotenieldquo46

42

MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 41 43

PIPEKOVAacute J 2006 44

MERTIN V 1995 45

SVOBODA M (ed) 2001 46

KOLLAacuteRIKOVAacute Z Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika 2001 str 248

21

Od prvniacuteho dne v předškolniacutem zařiacutezeniacute byacutevaacute diacutetě pozorovaacuteno V teacuteto rovině se jednaacute většinou

o pozorovaacuteniacute nesystematickeacute bez konkreacutetniacuteho ciacutele Pozorovatel (nejčastěji učitelka MŠ) by se

při prvniacutech setkaacuteniacute s diacutetětem mělměla soustředit na celkoveacute projevy diacutetěte

(47

)Nesystematickeacute (nestrukturovaneacute) pozorovaacuteniacute by mělo byacutet provaacuteděno tak ţe pozorovatel

zapisuje co nejviacutece jevŧ V přiacutepadě ţe jsou zaregistrovaacuteny nějakeacute nedostatky či naacutepadnosti je

vhodneacute začiacutet pozorovat systematicky Nestrukturovaneacute pozorovaacuteniacute tedy nepřipraveneacute

globaacutelně zaměřeneacute bychom měli pouţiacutet spiacuteše jako doplňkovou metodu k jinyacutem

Pozorovaacuteniacute mŧţe byacutet strukturovaneacute (systematickeacute) tedy předem připraveneacute kategorie

sledovaacuteniacute a jejich zaznamenaacutevaacuteniacute Zde se jiţ soustřediacuteme na jednu pozorovanou oblast

Aby pozorovaacuteniacute splňovalo poţadavky ktereacute jsou uvedeny vyacuteše je nutno aby pozorovaacuteniacute

bylo opakovaneacute promyšleneacute stanovenyacute ciacutel tedy zaměřeneacute pouze na některou oblast

bdquoProbleacutemem pozorovaacuteniacute je z velkeacute množiny projevů vyčlenit (vyabstrahovat) to co je

podstatneacute z hlediska ciacutele pozorovaacuteniacute a to co je pozorovaacuteno označit spraacutevnou

terminologiiacuteldquo48

Zaacutekladem dobreacuteho a kvalitniacuteho pozorovaacuteniacute je stanoveniacute ciacutele Nesmiacute byacutet opomenuta přiacuteprava

pozorovaacuteniacute Zaacuteleţiacute na pozorovateli jakyacute zpŧsob zaznamenaacutevaacuteniacute pozorovaneacuteho zvoliacute

Je vhodneacute při pozorovaacuteniacute diacutetěte v pedagogickeacute situaci nebyacutet organizaacutetorem teacuteto činnosti ale

pŧsobit v niacute pouze jako pozorovatel tiacutem se zmenšuje moţnost uniknutiacute dŧleţityacutech momentŧ

Pokud je to moţneacute celou situaci zaznamenaacutevaacuteme (videozaacuteznam u dětiacute musiacute souhlasit

zaacutekonnyacute zaacutestupce diacutetěte) K tomuto zaacuteznamu je moţno se vracet a plně se soustředit pouze

na jeden prvek (komunikačniacute projevy motorickeacute schopnosti atd)

V přiacutepadě ţe chceme zvyacutešit reliabilitu pozorovaacuteniacute vhodneacute je poţaacutedat jinou učitelku (nebo

osobu) o spolupraacuteci a souběţnost pozorovaacuteniacute předem domluveneacuteho projevu Po ukončeniacute

pozorovaacuteniacute vyacutesledky prokonzultovat porovnat Nebo se kaţdyacute pozorovatel mŧţe zaměřit

na předem určenou oblast Pozorovaacuteniacute mŧţe byacutet provaacuteděno i skrytě v předškolniacutem zařiacutezeniacute

nejsou většinou pro tento zpŧsob pozorovaacuteniacute vytvořeneacute vhodneacute podmiacutenky Skryteacute pozorovaacuteniacute

je většinou provaacuteděno ve specializovanyacutech zařiacutezeniacutech jde o zjištěniacute chovaacuteniacute diacutetěte

v nejrŧznějšiacutech situaciacutech)

47

MERTIN V 1995 48

NAKONEČNYacute M Zaacuteklady psychologie 1998 str 103

22

33 Rozhovor

Metoda patřiacute k naacuteročnyacutem je nutneacute se na ni připravit Je vhodneacute vědět na co jakyacutem zpŧsobem

kdy jak ziacuteskaneacute informace zaznamenaacutevat a zpracovaacutevat

U dětiacute předškolniacuteho věku neniacute vhodneacute braacutet rozhovor jako zaacutekladniacute metodu diagnostiky

Kladeneacute otaacutezky se musiacute přiměřit věku a z dŧvodu niacutezkyacutech zkušenostiacute a vědomostiacute nemusiacute byacutet

odpovědi diacutetěte adekvaacutetniacute Pokud je zvolena metoda rozhovoru s diacutetětem je vhodnějšiacute

i přiacutetomnost zaacutekonneacuteho zaacutestupce kteryacute naacutem mŧţe poskytnout dŧleţiteacute či doplňujiacuteciacute uacutedaje

(49

)

bdquoRozhovorem ziacuteskaacutevaacuteme informace o naacutezorech postojiacutech přaacuteniacute a obavaacutech informace

o vnitřniacutem světě diacutetěteldquo50

Prŧběh rozhovoru mŧţe byacutet zaznamenaacutevaacuten pomociacute nahraacutevaciacuteho zařiacutezeniacute nebo

videozaacuteznamem (pouze se svoleniacutem dotazovaneacuteho či jeho zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ)

Rozhovor mŧţe byacutet rozdělen na strukturovanyacute kde jsou předem připraveneacute otaacutezky na ktereacute

jedinec odpoviacutedaacute Druhou moţnostiacute je nestrukturovanyacute (volnyacute) rozhovor kde nejsou

připraveneacute otaacutezky Tato moţnost je pro tazatele naacuteročnějšiacute aby udrţel teacutema rozhovoru k daneacute

problematice

U rozhovoru s rodiči diacutetěte je dŧleţiteacute aby obě strany chtěly diacutetěti pomoci v jeho probleacutemech

a zaacuteroveň se plně respektovaly Je dŧleţiteacute aby byl ponechaacuten dostatek času a klidneacute prostřediacute

proto je vhodneacute si předem termiacuten a čas rozhovoru domluvit

bdquoRozhovor s rodiči sloužiacute zejmeacutena k tomu aby si učitel rozšiacuteřil poznatky ktereacute maacute o diacutetěti

rodině způsobu života o naacutezorech na vzdělaacuteniacute hellip aby se leacutepe orientoval ve skutečnostech

ktereacute maacute k dispozici ve školeldquo51

Rozhovor s diacutetětem předškolniacuteho věku je vyuţiacutevaacuten v přiacutepadě ţe u diacutetěte jsou zjišťovaacuteny

určiteacute vědomosti nebo řečoveacute schopnosti Diacutetě je taacutezaacuteno na zaacutekladniacute informace ze sveacuteho okoliacute

a vědomosti odpoviacutedajiacuteciacute jeho věku Řiacutezenyacute rozhovor s diacutetětem předškolniacuteho věku byacutevaacute

provaacuteděn při zjišťovaacuteniacute školniacute zralosti Poklaacutedaneacute otaacutezky by měly byacutet uzpŧsobeneacute věku diacutetěte

Kromě odpovědiacute by měly byacutet sledovaacuteny i neverbaacutelniacute projevy dotazovaneacuteho ktereacute často

ukazujiacute jak se dotazovanyacute ciacutetiacute zda mu jsou kladeneacute otaacutezky přiacutejemneacute a dalšiacute vlastnosti jedince

(52

)

49

MERTIN V 2003 50

TRPIŠOVSKAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1997 str 8 51

MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 33

23

34 Dotazniacutek

bdquoJe to spocircsob piacutesemneacuteho kladenia otaacutezok a ziacuteskavanie piacutesomnyacutech odpovediacuteldquo53

Dotazniacutek v piacutesemneacute podobě je pro děti v předškolniacutem věku nepouţitelnyacute jelikoţ neumiacute čiacutest

ani psaacutet a neporozumiacute poloţenyacutem otaacutezkaacutem Metoda je pouţiacutevaacutena pro zaacutekonneacute zaacutestupce

diacutetěte(54

)

S dotazniacutekem se rodiče často setkaacutevajiacute před naacutestupem do předškolniacuteho zařiacutezeniacute (MŠ)

Zařiacutezeniacute tiacutem ziacuteskaacutevaacute zaacutekladniacute uacutedaje o diacutetěti a jeho stavu (zdravotniacute stav individuaacutelniacute

zvlaacuteštnosti obliacutebeneacute činnosti atd) přiacutepadně rodině diacutetěte Tyto informace jsou dŧleţiteacute

pro učitelky zařiacutezeniacute zlepšujiacute přiacutepravu programu a přiacutestup k diacutetěti Z tohoto dŧvodu je

dŧleţiteacute aby zde byly uvedeny pravdiveacute informace

MŠ mŧţe rodičŧm předklaacutedat takeacute prŧběţnyacute dotazniacutek Ten mŧţe byacutet zaměřen jak na chod

předškolniacuteho zařiacutezeniacute i hodnoceniacute jejich diacutetěte z pohledu rodiče Hodnoceniacute rodičŧ je

zajiacutemaveacute při porovnaacuteniacute hodnoceniacute od učitelek ze zařiacutezeniacute Porovnaacuteniacutem je moţneacute objevit co je

pro rodiče diacutetěte dŧleţiteacute Zaacuteroveň mŧţe byacutet hodnoceno předškolniacute zařiacutezeniacute z pohledu rodičŧ

Učitelkaacutem je tak daacutena zpětnaacute vazba k jejich činnosti od rodičŧ

Dotazniacutek mŧţe takeacute sloţit jako součaacutest doporučeniacute pro odborneacute vyšetřeniacute diacutetěte

na specializovaneacutem pracovišti K předaacuteniacute dotazniacuteku do zařiacutezeniacute musiacute byacutet daacuten souhlas

zaacutekonneacuteho zaacutestupce diacutetěte

Neexistuje univerzaacutelniacute dotazniacutek Při jeho sestavovaacuteniacute vychaacuteziacuteme z věku diacutetěte i oblasti

probleacutemŧ ktereacute chceme zjistit Z tohoto dŧvodu majiacute i rŧznaacute zařiacutezeniacute sveacute dotazniacuteky ktereacute

předklaacutedajiacute svyacutem klientŧm k vyplněniacute Zde je nutneacute předejiacutet zkresleniacute informaciacute o diacutetěti ktereacute

jsou znaacutemy z dotazniacuteku Pokud se jednaacute o probleacutemoveacute diacutetě mŧţe byacutet jiţ vyplňovaacuteniacute

dotazniacuteku zkresleno postojem k diacutetěti (hlavně u dětiacute s poruchami chovaacuteniacute)

bdquoDotazniacutek je využiacutevaacuten jednak jako žaacutedost o prvniacute vyšetřeniacute jednak v přiacutepadě kontrolniacuteho

vyšetřeniacuteldquo55

Dotazniacutekovaacute šetřeniacute byacutevajiacute v předškolniacutem věku spiacuteše jako doplňkovaacute metoda pro rodiče

52

SVOBODA 2001 53

KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Předškolniacute a elementaacuterka pedagogika

2001 str 250 54

MERTIN V 2003 55

MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 39

24

35 Anamneacuteza

bdquoAnamneacutezou (anamneacutesis ndash rozpomiacutenaacuteniacute) rozumiacuteme zjišťovaacuteniacute uacutedajů z minulosti jedince ktereacute

majiacute vyacuteznamnyacute vztah k poznaacuteniacute osobnosti Jejiacutem ciacutelem je ziacuteskaacuteniacute a kategorizace relevantniacutech

uacutedajů z minulosti ktereacute pomaacutehajiacute vysvětlit současnyacute stavldquo56

Anamneacuteza by měla byacutet zaměřena na celou osobnost jedince Zpŧsob jakyacutem je anamneacuteza

zjišťovaacutena mŧţe byacutet rŧznyacute (dotazniacutek rozhovor předtištěneacute scheacutema atd) Je na uvaacuteţeniacute

pracovniacuteka jakaacute forma mu vyhovuje (57

)

Z anamneacutezy je moţno vyčiacutest tvrdaacute data ndash dajiacute se změřit ověřit (datum narozeniacute věk věk

rodičŧ bydliště atd) ale i měkkaacute data ndash nedajiacute se změřit či jinak ověřit (proţiacutevaacuteniacute jedince

zaacuteliby traacuteveniacute volneacuteho času postoj k rodině atd)

U dětiacute předškolniacuteho věku je anamneacuteza sestavovaacutena většinou podle informaciacute ziacuteskanyacutech

od rodičŧ Diacutetě v tomto věku nedokaacuteţe přiacuteliš mluvit o sveacutem dosavadniacutem ţivotě Je vhodnějšiacute

pokud pracovniacutek tvořiacuteciacute anamneacutezu je pro rodiče znaacutemaacute osoba ke ktereacute majiacute dŧvěru (pediatr

diacutetěte učitelka v MŠ)

Anamneacuteza se děliacute podle oblastiacute na rŧzneacute druhy Nejčastěji na naacutesledujiacuteciacute dva typy anamneacutezy

(58

)

Rodinnaacute anamneacuteza (RA) ndash uacutedaje o rodině vyšetřovaneacuteho jedince (prarodiče rodiče

sourozenci či dalšiacute přiacutebuzneacute osoby bytoveacute podmiacutenky atd)

Osobniacute anamneacuteza (OA) ndash zaměřuje se na osobnost jedince a jeho dosavadniacute vyacutevoj

Měla by byacutet provaacuteděna od prenataacutelniacuteho obdobiacute do současneacuteho stavu Zjišťovaneacute

informace se tyacutekajiacute všech oblastiacute ţivota jedince

Anamneacuteza je většinou provaacuteděna jako zaacutekladniacute a prvniacute diagnostickaacute metoda u většiny

vyšetřeniacute a diagnostik Většina odborniacutekŧ z anamneacutezy vychaacuteziacute Z tohoto dŧvodu je dŧleţiteacute

aby anamneacuteza byla podrobnaacute

36 Hra

bdquoHra je jednou z vyacutevojovyacutech potřeb v předškolniacutem věku a současně i nejpřirozenějšiacute aktivitou

diacutetěte v tomto obdobiacute Jejiacutem prostřednictviacutem se všestranně rozviacutejiacute osobnost diacutetěte

a prostřednictviacutem hry je takeacute možno diacutetě diagnostikovatldquo59

56

TRPIŠOVAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1997 str 11 57

SVOBODA M 2001 58

ZELINKOVAacute O 2001

25

Hra je velmi uacutezce spjata s předškolniacutem obdobiacutem Jednaacute se o obdobiacute kdy hra je hlavniacute naacuteplniacute

a činnostiacute dne V předškolniacutem věku si diacutetě hraje teacuteměř neustaacutele Je vhodneacute pokud bude dětskeacute

hře věnovaacuten dostatek pozornosti V předškolniacutem zařiacutezeniacute je hra hodně vyuţiacutevanaacute metoda (60

)

Diacutetě v předškolniacutem obdobiacute bere hru jako sveacute vaacuteţneacute zaměstnaacuteniacute a činnost ktereacute věnujiacute plneacute

soustředěniacute Ačkoliv si děti uvědomiacute ţe bdquosi jen hrajiacuteldquo mluviacute s neexistujiacuteciacutemi kamaraacutedy věřiacute

tomu čemu se ve hře věnujiacute a proţiacutevajiacute

bdquoSledovaacuteniacute hry dětiacute je naopak pro diagnostiku v mateřskeacute škole časteacute a vlastně i nezbytneacute

Poskytuje cenneacute uacutedaje o prožitciacutech diacutetěte jeho aktuaacutelniacutem psychickeacutem rozpoloženiacute

zkušenostech neboť kromě jineacuteho je hra prostředkem sebevyjaacutedřeniacuteldquo61

Dětskaacute hra (ať individuaacutelniacute nebo kolektivniacute) mŧţe učitelkaacutem v předškolniacutem zařiacutezeniacute mnoho

odhalit z domaacuteciacuteho ţivota v rodině vyacutevojoveacuteho stavu i vlastnostech diacutetěte samotneacuteho ktereacute

se v běţnyacutech činnostech neprojeviacute Ve hře mŧţe byacutet posouzeno jak si diacutetě hraje jeho uacuteroveň

myšleniacute obrazotvornosti tvořivosti i celeacuteho vyacutevoje atd

bdquoPokud chceme využiacutet analyacutezy dětskeacute hry (hl u dětiacute předškolniacuteho věku) k diagnostickyacutem

uacutečelům zaměřiacuteme se předevšiacutem na to zda je celkovaacute uacuteroveň hry klienta v souladu

s bdquoontogenetickou normouldquo dětskeacute hry nebo zda došlo k jejiacute retardaci či urychleniacuteldquo62

Prvniacute moţnostiacute je pozorovaacuteniacute diacutetěte při spontaacutenniacute hře Do teacuteto hry by dospělyacute neměl

zasahovat Snaţiacuteme se co nejviacutece postřehnout projevy diacutetěte Pozorovaacuteniacute při volneacute hře slouţiacute

spiacuteše jako orientačniacute vedouciacute k dalšiacutemu vyacuteběru diagnostickyacutech metod Hru je v tomto přiacutepadě

vhodneacute hodnotit jako celek (63

)

Druhou moţnostiacute je byacutet hry přiacutemo uacutečastněn a dělat přiacutemou intervenci Tiacutem je moţno odhalit

moţnosti diacutetěte Teacuteto formy se mohou uacutečastnit i rodiče Je dŧleţiteacute aby si rodiče s učitelkou

předaacutevali vzaacutejemně informace ktereacute ziacuteskajiacute při sledovaacuteniacute volneacute hry diacutetěte

Při analyacuteze hry je vhodneacute aby diacutetě bylo pozorovaacuteno v rŧznyacutech podobaacutech hry (samostatně

s kolektivem dětiacute hra s dospělyacutem) do ktereacute se pozorovatel viacutece či meacuteně saacutem zapojuje Pokud

je pozorovatel součaacutestiacute hry je vyššiacute riziko nezachyceniacute některyacutech dŧleţityacutech poznatkŧ

Vyacutehodou je ţe pozorovatel mŧţe pracovat viacutece s diacutetětem a vytvaacuteřet určiteacute situace ve kteryacutech

chce diacutetě vidět

59

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 77 60

PIPEKOVAacute J 2006 61

MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 82 62

RENOTIEacuteROVAacute M LUDIacuteKOVAacute L a kolektiv Speciaacutelniacute pedagogika 2006 str 139 63

PIPEKOVAacute J 2006

26

37 Analyacuteza kresby

Analyacutezu kresby by měl provaacutedět odborniacutek na tuto problematiku (psycholog psychiatr)

Učitelku v MŠ mŧţe kresba diacutetěte upozornit na moţneacute nedostatky či probleacutemy diacutetěte Děti

v předškolniacutem věku raacutedy kresliacute berou kresbu jako zaacutebavu a hru Odborniacutek v niacute dokaacuteţe mnoho

ziacuteskat

bdquoJedinaacute kresba nemůže odhalit všechnoldquo64

bdquoK určeniacute diagnoacutezy nestačiacute pouze test obraacutezek každeacuteho diacutetěte je nutneacute posuzovat takeacute

z hlediska sociaacutelniacutech a kulturniacutech souvislostiacute Jen tak lze diacutetě leacutepe poznat je však třeba

dodat že žaacutednyacute bdquokliacuteč ke obraacutezkůmldquo neexistujeldquo65

Kresba v sobě obsahuje herniacute i pracovniacute naacutevyky Tiacutem je moţno o kresliacuteciacutem jedinci ziacuteskat

mnohem viacutece informaciacute

bdquoKresbou vyjadřuje diacutetě svou osobnost citoveacute zaujetiacute miacuteru poznaacuteniacute světa zaacutejmoveacute vyladěniacute

i laacutesku k lidem ale i věcem ktereacute stimulujiacute jeho duševniacute růstldquo66

Kresba jedincŧ s postiţeniacutem se lišiacute Kaţdeacute postiţeniacute či probleacutemy diacutetěte se v kresbě objeviacute

Proto je vhodneacute aby učitelka v MŠ dětskou kresbu prŧběţně sledovala a porovnaacutevala

I rodiče diacutetěte by měli miacutet moţnost pravidelně sledovat vyacutetvarneacute projevy sveacuteho diacutetěte K tomu

jsou ideaacutelniacute naacutestěnky či dalšiacute prostory zařiacutezeniacute kde je mohou rodiče vidět a porovnat

s ostatniacutemi

Učitelka MŠ by měla miacutet zaacutekladniacute znalost o vyacutevoji dětskeacute kresby Tak je moţneacute sledovat

dětskou kresbu a objevit v niacute nedostatky

Vyacutevoj kresby

bdquoVyacutevoj a zvlaacuteštnosti kresebneacuteho projevu jsou podmiacuteněny psychickyacutemi vlastnostmi diacutetěte

a vnějšiacutemi podmiacutenkami ve kteryacutech žije Kresebnyacute projev se rozviacutejiacute uacuteměrně k možnostem ktereacute

diacutetěti ke kresleniacute nabiacuteziacute jeho prostřediacute a na tom takeacute zaacutevisiacute uacuteroveň kresbyldquo67

Obdobiacute skvrn ndash prvniacute jsou skvrny a to bez ohledu na uměleckeacute schopnosti diacutetěte

přibliţně do jednoho roku diacutetěte

64

DAVIDO R Kresba jako naacutestroj poznaacuteniacute diacutetěte 2001 str 16 65

DAVIDO R Kresba jako naacutestroj poznaacuteniacute diacutetěte 2001 str 16 66

ŠMARDA I ŘEZAacuteČ J Psychologickaacute praktika 1996 str 22 67

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 65

27

Stadium čmaacuteranic ndash diacutetě čmaacuteraacute všemi směry a kresliacuteciacute naacutečiniacute bere jako

prodlouţenou ruku jednaacute se o obdobiacute mezi jedniacutem a druhyacutem rokem

Stadium čaacuteranic ndash diacutetě se snaţiacute napodobit psaniacute dospělyacutech začiacutenaacute se objevovat

zaacuteměr u činnosti diacutetě nevydrţiacute dlouho pŧvodniacute zaacuteměr kresby se během činnosti měniacute

často neniacute dokončena s tiacutemto stadiem se mŧţe setkat ve věku dvou aţ třiacute let

Stadium hlavonoţcŧ (univerzaacutelniacutech postav) ndash diacutetě svyacutem vyacutetvarnyacutem diacutelŧm daacutevaacute

obsah začiacutenaacute viacutece kreslit postavy a s přibyacutevajiacuteciacutem věkem přibyacutevaacute postavaacutem detaily

věkoveacute rozmeziacute tohoto stadia je tři aţ pět let

Intelektuaacutelniacute realismus ndash kresba vyjadřuje dětskyacute svět diacutetě zobrazuje to co vidiacute a

znaacute ze sveacuteho okoliacute nejčastěji a nevyacuterazněji se toto obdobiacute projevuje mezi paacutetyacutem

aţ sedmyacutem rokem

Vizuaacutelniacute realismus - diacutetě objektivněji začiacutenaacute kreslit to co opravdu vidiacute dochaacuteziacute takeacute

k velkeacutemu skoku ndash diacutetě začiacutenaacute zobrazovat postavu z profilu stadium převaţuje mezi

sedmyacutem aţ dvanaacutectyacutem rokem

Zobrazovaacuteniacute v prostoru - představuje posledniacute staacutedium diacutetě ve svyacutech kresbaacutech

zobrazuje prostor po dvanaacutecteacutem roce ţivota

28

IV ZAŘIacuteZENIacute PROVAacuteDĚJIacuteCIacute DIAGNOSTIKU

V našiacute republice existuje poměrně širokaacute siacuteť poradenskyacutech i dalšiacutech zařiacutezeniacute ktereacute se věnujiacute

pedagogickeacute a speciaacutelněpedagogickeacute diagnostice Zaměřeniacute i rozsah nabiacutezenyacutech sluţeb mŧţe

byacutet velice širokyacute

Diagnostika mŧţe byacutet provaacuteděna i na laickeacute rovině Jde spiacuteše o zamyšleniacute nad diacutetětem v daneacute

situaci Tuto diagnostiku provaacutediacute třeba rodič či vychovatel diacutetěte Diagnostika maacute informačniacute

charakter kteryacute rodiče (nebo kdo tuto diagnostiku provaacutediacute) směřuje k vyhledaacuteniacute daneacuteho

odborniacuteka kteryacute mŧţe stanovit profesionaacutelně diagnostiku jedince podle ktereacute se daacute s diacutetětem

daacutele pracovat

Je zřejmeacute ţe v těchto pracovištiacutech je potřebnaacute specializace pracovniacutekŧ Daacutele je vhodneacute aby

pracovniacuteci měli otevřenyacute přiacutestup k dalšiacutem problematikaacutem ktereacute se nevyskytujiacute přiacutemo v jejich

pracovišti ale mohou s nimi souviset Vhodnaacute je alespoň znalost zařiacutezeniacute kam mohou byacutet

klienti odeslaacuteniacute V zařiacutezeniacutech by měli pracovat odborniacuteci kteřiacute sveacute kompetence ziacuteskali

v raacutemci odborneacuteho studia a v dalšiacutem celoţivotniacutem vzdělaacutevaacuteniacute Jejich odbornost je vymezena

např zaacutekonem č 5632004 Sb o pedagogickyacutech pracovniacuteciacutech vyhlaacuteškou č 722005 Sb

o poskytovaacuteniacute poradenskyacutech sluţeb ve školaacutech a školskyacutech poradenskyacutech zařiacutezeniacute zaacutekonem

č 5612004 o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem vzdělaacutevaacuteniacute

(školskyacute zaacutekon) a jeho pozdějšiacute zněniacute a dalšiacute

Obsahem všech poradenskyacutech zařiacutezeniacute je vytvaacuteřeniacute vhodnyacutech podmiacutenek pro tělesnyacute

psychickyacute a sociaacutelniacute vyacutevoj jedince v prŧběhu jeho vzdělaacutevaacuteniacute Kaţdeacute poradenskeacute zařiacutezeniacute je

povinneacute veacutest dokumentaci o vyšetřeniacute dalšiacute peacuteči jedince spolupraacuteci s dalšiacutemi poradenskyacutemi

zařiacutezeniacutemi či školami atd

41 Speciaacutelněpedagogickaacute centra

bdquoSpeciaacutelně pedagogickaacute centra jsou speciaacutelniacute školskaacute zařiacutezeniacute kteraacute se specializujiacute na určityacute

typ zdravotniacuteho postiženiacute ndash defektuldquo68

Existujiacute speciaacutelněpedagogickaacute centra (daacutele jen SPC) pro děti

Smyslově postiţeneacute (sluchově zrakově)

Tělesně postiţeneacute

Mentaacutelně postiţeneacute

68

NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute str 105

29

S vadami řeči

S kombinovanyacutemi vadami

Mezi zaměstnance SPC patřiacute speciaacutelniacute pedagog (zaměřeniacute dle specializace SPC) psycholog

sociaacutelniacute pracovniacutek Daacutele zde mŧţe byacutet pracovniacute kolektiv doplněn o dalšiacute odborneacute pracovniacuteky

(logoped psychoterapeut fyzioterapeut atd)

Činnost je zaměřena zejmeacutena na podporu klientŧ v předškolniacutem věku v peacuteči rodičŧ

(zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ) na podporu klientŧ integrovanyacutech do škol a školskyacutech zařiacutezeniacute

na podporu klientŧ s těţkyacutem a kombinovanyacutem zdravotniacutem postiţeniacutem kteřiacute nemohou

dochaacutezet do školy zpravidla ve věku od 3 do 19 let

SPC svoji činnost zaměřuje na naacutesledujiacuteciacute oblasti (69

)

Podpŧrnou činnost podaacutevaacuteniacute odbornyacutech informaciacute z rŧznyacutech oblastiacute (sociaacutelniacute

podpora moţnosti integrace atd) Poradenskeacute konzultačniacute terapeutickeacute a metodickeacute

činnosti pro klienty jejich rodiče nebo osoby odpovědneacute za vyacutechovu

a pro pedagogickeacute pracovniacuteky

Spolupraacutece s předškolniacutem zařiacutezeniacutem přiacutepadně i dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute kam diacutetě dochaacuteziacute

Depistaacuteţ klientŧ se zdravotniacutem postiţeniacutem (dle specializace SPC) ve spaacutedoveacute oblasti

stanoveneacute zřizovatelem (často ve spolupraacuteci s pediatry v daneacute oblasti)

Speciaacutelněpedagogickou psychologickou a sociaacutelniacute diagnostiku klientŧ

Participaci při přiacutepravě a zpracovaacutevaacuteniacute individuaacutelniacutech vyacutechovně-vzdělaacutevaciacutech

a stimulačniacutech programŧ pro děti a ţaacuteky integrovaneacute do běţnyacutech škol ve spolupraacuteci

s pedagogy

Zpracovaacutevaacuteniacute odbornyacutech podkladŧ a posudkŧ pro potřeby spraacutevniacutech rozhodnutiacute

o zařazeniacute do systeacutemu vzdělaacutevaacuteniacute a pro potřeby dalšiacutech spraacutevniacutech řiacutezeniacute

Poradenstviacute k volbě vzdělaacutevaciacute cesty (karieacuteroveacute poradenstviacute) pro klienty se

zdravotniacutem postiţeniacutem

Informačniacute činnosti a propagaci sluţeb SPC pro širšiacute veřejnost

69

NOVOSAD L 2000

30

Sveacute sluţby nabiacuteziacute ambulantně v prostoraacutech SPC ale pracovniacuteci mohou sveacute klienty

navštěvovat v jejich přirozeneacutem prostředniacute (rodina) i ve školskyacutech zařiacutezeniacutech nebo

v zařiacutezeniacute kde je diacutetě umiacutestěno nebo integrovaacuteno

42 Pedagogickopsychologickeacute poradny

bdquoPedagogicko-psychologickeacute poradny (PPP) jsou bezesporu mezi veřejnostiacute nejznaacutemějšiacutem

typem poradenskeacuteho zařiacutezeniacute zaměřeneacuteho na problematiku vyacutechovy i školniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute dětiacute

a mlaacutedeželdquo70

Zaacutekladniacute pracovniacute sloţeniacute pedagogickopsychologickeacute poradny (daacutele jen PPP) tvořiacute psycholog

speciaacutelniacute pedagog (pracuje s jednotlivyacutemi klienty podle jejich diagnoacutezy spolupracuje

na individuaacutelniacutech vzdělaacutevaciacutech plaacutenech pro děti atd) sociaacutelniacute pracovniacutek (je ve spojeniacute

s orgaacuteny např sociaacutelně-praacutevniacute ochrany diacutetěte zajišťuje kontakty s klienty atd) Daacutele mŧţe

byacutet činnost poradny rozšiacuteřena o logopeda psychopeda tyflopeda etopeda fyzioterapeuta

surdopeda atd

Činnostiacute PPP je peacuteče o zdravyacute a přiměřenyacute vyacutevoj pro děti do 3 do 18 (19) let (po dobu školniacute

dochaacutezky ndash hlavně MŠ zaacutekladniacute škola (daacutele ZŠ) středniacute škola (daacutele SŠ) a někdy i vyššiacute

odbornaacute škola (daacutele VOŠ) či vysokaacute škola (daacutele VŠ) v přiacutepadě předchoziacute peacuteče diacutetěte a

studenta Daacutele spolupracuje s rodiči a učiteli těchto dětiacute ţaacutekŧ a studentŧ

Funkce PPP byacutevaacute velmi rozsaacutehlaacute Odviacutejiacute se podle věku a postiţeniacute či znevyacutehodněniacute klienta

PPP se často spoluuacutečastniacute na vzdělaacutevaciacutem procesu zvlaacuteště v přiacutepadech kdy je vzdělaacutevaciacute

proces znesnadněn Na zaacutekladě doporučeniacute PPP je volena nebo upravovaacutena vzdělaacutevaciacute cesta

ţaacutekŧ Při vedeniacute dětiacute a ţaacutekŧ PPP aktivně ovlivňujiacute proces přijiacutemaacuteniacute a upevňovaacuteniacute poznatkŧ

postojŧ a hodnotoveacute orientace (volba vhodneacuteho učebniacuteho stylu rodinnaacute terapie apod) PPP

napomaacutehajiacute při rozvoji pedagogicko-psychologickyacutech kompetenciacute učitelŧ participujiacute se

na činnostech v oblasti prevence sociaacutelně patologickyacutech jevŧ u dětiacute a mlaacutedeţe a

na karieacuteroveacutem poradenstviacute

PPP nejčastěji provaacutediacute tyto sluţby (71

)

Komplexniacute psychologickou speciaacutelněpedagogickou a sociaacutelniacute diagnostiku

Psychologickeacute pedagogickeacute pedagogicko-psychologickeacute a poradenskeacute činnosti

70

NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute str 101 71

NOVOSAD L 2000

31

Vyšetřeniacute školniacute zralosti pro přijetiacute nebo odklad povinneacute školniacute dochaacutezky (včetně

vydaacuteniacute odborneacuteho posudku)

Zjištěniacute individuaacutelniacutech předpokladŧ jedince

Profesniacute orientace ţaacutekŧ

Diagnostiku specifickyacutech vyacutevojovyacutech poruch učeniacute

Pedagogicko-psychologickou pomoc při vyacutechově a vzdělaacutevaacuteniacute ţaacutekŧ s nejrŧznějšiacutem

znevyacutehodněniacutem

Prevence i řešeniacute problematiky školniacute neuacutespěšnosti

Odborneacute konzultace pro pedagogickeacute pracovniacuteky spolupraacutece se školami

Spolupraacutece s dalšiacutemi odbornyacutemi institucemi (mŧţe se jednat o odborneacute instituce kam

bude diacutetě přemiacutestěno např diagnostickyacute uacutestav speciaacutelniacute školskeacute zařiacutezeniacute atd)

43 Střediska vyacutechovneacute peacuteče

Středisko vyacutechovneacute peacuteče (daacutele SVP) je zařiacutezeniacute ktereacute poskytuje podpŧrnou a preventivně

vyacutechovnou peacuteči dětem a mlaacutedeţi poradenskou peacuteči dětem rodičŧm a učitelŧm Vychaacuteziacute

ze vzaacutejemneacute spolupraacutece rodiny kteraacute chce řešit probleacutemy a školniacutem zařiacutezeniacutem (pokud jej

jedinec navštěvuje) a SVP

Mezi pracovniacuteky SVP patřiacute psycholog etoped sociaacutelniacute pracovniacutek odborniacute vychovateleacute

učiteleacute

Sluţby poskytuje SVP ambulantně či formou pobytu (deacutelka pobytu byacutevaacute většinou 8 tyacutednŧ)

Obsah sluţeb vychaacuteziacute ze smlouvy mezi zařiacutezeniacutem a zaacutekonnyacutem zaacutestupcem jedince

Mezi nejčastějšiacute sluţby lze zahrnout

Diagnostika psychologickaacute sociaacutelniacute speciaacutelně pedagogickaacute (nejviacutece etopedickaacute)

Nejrŧznějšiacute typy terapiiacute (nejčastěji rodinnaacute skupinovaacute individuaacutelniacute)

Rodinneacute souţitiacute

Mediace

Podchyceniacute poruch chovaacuteniacute (hlavně u dětiacute z asociaacutelniacuteho prostřediacute)

Školniacute vyacuteuka (v pobytoveacute formě nabiacutezeneacute sluţby)

32

44 Dalšiacute zařiacutezeniacute

Kromě zařiacutezeniacute kteraacute spadajiacute do resortu školstviacute je dŧleţitaacute i diagnostika z resortu

zdravotnictviacute (nejčastěji se jednaacute o naacutesledujiacuteciacute)

Pediatr

Dětskyacute leacutekař (pediatr) sleduje dětskyacute vyacutevoj jiţ od novorozeneckeacuteho věku diacutetěte Kromě

zdravotniacuteho stavu by mělo byacutet diacutetě sledovaacuteno v celkoveacutem rozvoji osobnosti (motorickyacute vyacutevoj

rozvoj řeči zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd)

Při pravidelnyacutech prohliacutedkaacutech by měla byacutet vzaacutejemnaacute spolupraacutece rodiče a pediatra

samozřejmostiacute Leacutekař se věnuje vyacutevoji motoriky (nejdřiacuteve je sledovaacuten vyacutevoj a rozvoj hrubeacute

motoriky) a smysloveacuteho vniacutemaacuteniacute Jestliţe pediatr projeviacute podezřeniacute na hlubšiacute postiţeniacute měl

by rodičŧm předat zaacutekladniacute informace o moţneacutem postiţeniacute doporučeniacute na peacuteči

u specializovanyacutech leacutekařŧ (neurolog očniacute leacutekař atd) kteřiacute mohou leacutepe diacutetě vyšetřit a

přiacutepadně diagnostikovat

Odborniacute leacutekaři

K těmto specialistŧm byacutevajiacute většinou rodiče s diacutetětem odeslaacuteni na podkladě vyšetřeniacute

u pediatra Na těchto pracovištiacutech byacutevaacute kvalitniacute přiacutestrojoveacute vybaveniacute ktereacute dokaacuteţe

diagnostikovat probleacutemy jedince velmi kvalitně Rodiče zde mohou ziacuteskat kvalitniacute informace

o tom jak daacutele pracovat s diacutetětem o rehabilitačniacutech pomŧckaacutech atd

Při setkaacuteniacute je dŧleţiteacute aby si odbornyacute leacutekař nechal pro prvniacutem setkaacuteniacute dostatek času

na seznaacutemeniacute s rodinou a jejiacutem probleacutemem Rodiče takeacute potřebujiacute ziacuteskat vŧči leacutekaři dŧvěru

Rodiče by měli pochopit ţe odborniacute leacutekaři nechtějiacute jejich diacutetěti ubliţovat ale naopak pomoci

mu podpořit diacutetě v dalšiacutem vyacutevoji

33

V ŠKOLNIacute ZRALOST A PŘIPRAVENOST

Mezi nejčastějšiacute diagnostiku v předškolniacutem věku patřiacute v uţšiacutem slova smyslu diagnostika

školniacute zralosti tedy jestli je diacutetě po všech straacutenkaacutech sveacuteho vyacutevoje připraveno

k naacutestupu povinneacute školniacute dochaacutezky

Vstup do školy je pro diacutetě vyacuteznamnou udaacutelostiacute v jeho ţivotě vyacuterazně se měniacute ţivotniacute situace

diacutetěte a objevuje se novaacute role školaacuteka proto jsou otaacutezky školniacute zralosti a připravenosti

v obdobiacute kolem šesti let dŧleţiteacute (72

)

bdquoNaacutestup do školy prezentuje diacutetěti jeho rodina jako důležityacute sociaacutelniacute mezniacutekldquo73

Ţivot diacutetěte ve škole začiacutenaacute byacutet pevně organizovanyacute jednotliveacute činnosti majiacute pevnyacute rytmus

vyţaduje se spoluuacutečast na ţivotě třiacutedniacuteho kolektivu Impulzivniacute chovaacuteniacute diacutetěte se postupně

měniacute v chovaacuteniacute disciplinovanějšiacute Škola je jednak miacutestem učeniacute a vyacutekonŧ ale teacuteţ miacutestem

socializace Začaacutetek školniacute dochaacutezky byacutevaacute ukazatelem toho zda je pro vstup do školy diacutetě

zraleacute a jak je na školu připraveneacute Pro uacutespěšnou adaptaci na školu jsou potřebneacute kompetence

podmiacuteněneacute zraacuteniacutem ndash pouţiacutevaacute se pojem školniacute zralosti Anebo se na nich ve většiacutem miacuteře podiacuteliacute

učeniacute ndash pouţiacutevaacute se pojem školniacute připravenosti Diacutetě potřebuje aby ke vstupu do školniacute

dochaacutezky došlo do určiteacuteho vyacutevojoveacuteho stupně (74

)

bdquoV takoveacute vyacutevojoveacute proměně je i podstata školniacute zralosti a připravenosti diacutelčiacute schopnosti

a dovednosti jsou na takoveacute uacuterovni že se mohou staacutet prostředkem k dalšiacutemu rozvojildquo75

Dnešniacute naacuteplň mateřskyacutech škol je vymezena Raacutemcovyacutem vzdělaacutevaciacutem programem

pro předškolniacute vzdělaacutevaacuteniacute (daacutele jen RVP PV) Zde jsou uvedeny vyacutestupy kteryacutech by

předškolniacute diacutetě mělo dosaacutehnout Jejich dosaacutehnutiacute neniacute pro diacutetě povinneacute jelikoţ v ČR neniacute

dochaacutezka do předškolniacuteho zařiacutezeniacute povinnaacute Pro diacutetě je tedy vhodneacute pokud předškolniacute

zařiacutezeniacute navštěvuje alespoň posledniacute rok před školniacute dochaacutezkou ale zaacuteleţiacute na rozhodnutiacute

zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ diacutetěte (76

)

51 Školniacute připravenost

bdquoKlasifikace složek školniacute připravenosti neniacute zatiacutem systematickaacuteldquo77

72

MONATOVAacute L 2000 73

VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 145 74

VAacuteGNEROVAacute M 1997 75

VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 146 76

INFORMATORIUM 12010 77

KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Předškolnaacute a elementaacuterna

pedagogika 2001 str 221

34

Existujiacute děti ktereacute se zdajiacute byacutet zraleacute pro školu po straacutence rozumoveacute tělesneacute i sociaacutelniacute V praxi

se ale přesto mŧţe ukaacutezat ţe nejsou schopneacute školniacuteho učeniacute Nedovedou totiţ přiměřeně plnit

školniacute povinnosti podřiacutedit se školniacutemu řaacutedu osvojit si ţaacutedouciacute normy chovaacuteniacute Tyto děti

prokazujiacute nepřipravenost pro školniacute vyučovaacuteniacute(78

)

Zaacutekladem školniacute připravenosti jsou kompetence vaacutezaneacute na učeniacute zaacutevisleacute na specifickeacutem

pŧsobeniacute sociaacutelniacuteho prostřediacute a osvojovaacuteniacute si novyacutech roliacute Mnoţstviacute povinnostiacute poţadavkŧ a

naacuterokŧ na začaacutetku školniacute dochaacutezky zatiacuteţiacute v rŧzneacute miacuteře mnoho prvňaacutečkŧ Probleacutemy vznikajiacute

hlavně tam kde byla přiacuteprava na školu v rodině nedostatečnaacute či slabšiacute nedostatek podnětŧ

psychickaacute traumatizace citovaacute a moraacutelniacute karence (straacutedaacuteniacute)

Škola je reprezentantem obecnyacutech hodnot společnosti Diacutetě si přinaacutešiacute určiteacute zkušenosti

ţivotniacute hodnoty zpŧsob chovaacuteniacute osvojenyacutech v předškolniacutem věku V některyacutech rodinaacutech chybiacute

smysl školniacuteho vzdělaacuteniacute Škola se mŧţe staacutet zbytečnou povinnostiacute diacutetě neniacute ke školniacute praacuteci

motivovaacuteno (79

)

Pro adaptaci diacutetěte na roli školaacuteka je vyacuteznamnaacute schopnost verbaacutelniacute komunikace Komunikačniacute

pohotovost souvisiacute se slovniacute zaacutesobou dostatkem řečovyacutech podnětŧ ale i s vadami řeči

Celkoveacute narušeniacute aktivniacuteho řečoveacuteho projevu maacute negativniacute sociaacutelniacute odezvu Diacutetě nemŧţe

uspět pokud nezvlaacutedne jazyk na dostatečneacute uacuterovni Diacutetě před vstupem do školy projde

obdobiacutem her Vedle toho i pohybovaacute aktivita zpěvniacute činnosti atd Dŧleţitaacute je podnětnaacute

stimulace v tomto obdobiacute V problematice školniacute připravenosti hrajiacute nezanedbatelnou uacutelohu

předškolniacute zařiacutezeniacute (MŠ)

bdquoJde zaacuteroveň o charakteristiku komplexniacute kteraacute zahrnuje stupeň biologickeacuteho a psychickeacuteho

vyacutevoje diacutetěte sociaacutelniacute a vyacutechovneacute vlivy i požadavky školyldquo80

52 Školniacute zralost

Pojem školniacute zralosti a otaacutezky s niacute spojeneacute najdeme jiţ ve Velkeacute didaktice J A Komenskeacuteho

Hlavniacutem a zpravidla rozhodujiacuteciacutem kriteacuteriem pro přijetiacute do prvniacute třiacutedy (v ČR) je věk diacutetěte 6

let V našiacute oblasti maacute tato věkovaacute hranice přibliţně stoletou tradici Diacuteky tomuto mezniacuteku

78

KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B 2001 79

VAacuteGNEROVAacute V 1997 80

KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Predškolnaacute a elementaacuternaacute

pedagogika 2001 str 220

35

stačiacute převaacuteţnaacute většina šestiletyacutech dětiacute vyhovět poţadavkŧm prvniacute třiacutedy ale existujiacute odchylky

(81

)

bdquoOtaacutezka školniacute zralosti je mnohostrannaacuteldquo82

Školniacute zralost by měla byacutet screeningově vyšetřena u většiny dětiacute před naacutestupem do povinneacute

školniacute dochaacutezky Pokud diacutetě v jednotlivyacutech oblastech selhaacutevaacute je vhodneacute udělat podrobnějšiacute

vyšetřeniacute diacutetěte Vyšetřeniacute by mělo byacutet provedeno speciaacutelně vyškolenyacutemi pracovniacuteky

většinou z PPP K vyšetřeniacute mŧţe dojiacutet přiacutemo v předškolniacutem zařiacutezeniacute nebo

ve specializovaneacutem pracovišti

Určiteacute procento šestiletyacutech dětiacute nemaacute poţadovaneacute znaky školniacute zralosti Vstup do školy by

pro ně byl psychickyacutem traumatem začaacutetkem nepřetrţityacutech neuacutespěchŧ Je vhodneacute v tomto

zajistit na vyšetřeniacute školniacute zralosti při zjištěniacute nedostatkŧ poţaacutedat o odklad povinneacute školniacute

dochaacutezky Aby vstup do školy byl pro diacutetě přiacutenosem neniacute moţneacute aby přinaacutešel nezvlaacutednutelneacute

potiacuteţe komplikace probleacutemy

bdquoAvšak existuje určiteacute riziko že k žaacutedouciacute vyacutevojoveacute proměně nedojde u všech dětiacute ve stejneacute

době a rovnoměrně ve všech oblastech Vzhledem k tomu je třeba před zaacutepisem do školy

proveacutest orientačniacute screeningoveacute vyšetřeniacute školniacute zralosti a pokud by se to ukaacutezalo nutneacute

i podrobnějšiacute psychologickeacute vyšetřeniacuteldquo83

521 Znaky školniacute zralosti

K 31 8 (přiacuteslušneacuteho roku) maacute miacutet diacutetě 6 let Diacutetě prŧměrně vyzraacutevaacute aţ v 65 letech Chlapci

se vyviacutejejiacute později (většinou) ndash hlavně v oblasti jemneacute motoriky (projeviacute se v psaniacute)

a soustředěniacute Často platiacute ţe pro diacutevky narozeneacute v červenci a srpnu a chlapci od března vyacuteše

je leacutepe volit odklad školniacute dochaacutezky Neniacute to pravidlo Při jakeacutekoliv nejistotě o školniacute zralosti

je vhodneacute zvolit naacutevštěvu odborneacuteho pracoviště a nechat diacutetě vyšetřit (84

)

bdquoDoba naacutestupu do školy nebyla stanovena naacutehodně Ve věku šesti až sedmi let dochaacuteziacute

k různyacutem vyacutevojovyacutem změnaacutem ktereacute jsou podmiacuteněny zraacuteniacutem i učeniacutem (tj realizaciacute genetickyacutech

dispozic ktereacute se rozviacutejejiacute pod vlivem vnějšiacuteho prostřediacuteldquo85

81

VAacuteGNEROVAacute M 1997 82

MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute 1991 str 112 83

VAacuteGNEROVAacute M KLEacuteGROVAacute M Poradenskyacute psychologickaacute diagnostika dětiacute a dospiacutevajiacuteciacutech 2008 str

307 84

KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B 2001 85

VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 149

36

Školně zraleacute se mohou projevovat i děti narozeneacute po 31 8 aktuaacutelniacuteho roku Děti narozeneacute

v době od 1 9 do 31 12 přiacuteslušneacuteho roku mohou byacutet přijaty ke školniacute dochaacutezce v roce kdy

dovršiacute 6 let O přijetiacute musiacute poţaacutedat zaacutekonnyacute zaacutestupce a podmiacutenkou je doporučujiacuteciacute vyjaacutedřeniacute

odborneacuteho pracoviště K povinneacute školniacute dochaacutezce mohou nastoupit i děti narozeneacute v obdobiacute

1 1 do 30 6 naacutesledujiacuteciacuteho roku a bude jim 6 let do konce 1 třiacutedy K jejich přijetiacute je nutnaacute

ţaacutedost zaacutekonneacuteho zaacutestupce s doporučujiacuteciacutem vyjaacutedřeniacutem poradenskeacuteho zařiacutezeniacute a odbornou

leacutekařskou zpraacutevou od pediatra nebo praktickeacuteho leacutekaře pro děti a dorost (86

)

Školniacute zralost lze rozdělit na tři zaacutekladniacute oblasti (87

)

1) Somatickaacute zralost

Znamenaacute ţe diacutetě svyacutem vzrŧstem vaacutehou i fyzickyacutemi dispozicemi zvlaacutedne školniacute dochaacutezku

Somatickou zralost by měl posoudit pediatr při pravidelneacute prohliacutedce (leacutekařskaacute prohliacutedka by

měla byacutet mezi 5 frac12 aţ 6 rokem)

Je vhodneacute pokud diacutetě dosaacutehne určiteacute vyacutešky (uvaacutediacute se alespoň 105 ndash 120 cm) a určiteacute vaacutehy

(uvaacutediacute se alespoň 20 kg) jelikoţ školniacute dochaacutezka vyţaduje fyzickou zdatnost

Nutneacute je zvaacuteţit i zdravotniacute stav diacutetěte Pokud je diacutetě často nemocneacute musiacute byacutet na delšiacute dobu

vyřazeno z kolektivu mŧţe miacutet probleacutemy s doplněniacutem učiva Zdravotniacute stav diacutetěte je v tomto

přiacutepadě vhodneacute nechat vyšetřit imunologickyacutem pracovištěm

Někdy se pouţiacutevaacute bdquoFilipiacutenskaacute miacuteraldquo Jednaacute se o velmi orientačniacute vyšetřeniacute ktereacute nemŧţe byacutet

zaacutekladem pro diagnostikovaacuteniacute somatickeacute zralosti Diacutetě si maacute dominantniacute rukou dosaacutehnout

přes temeno hlavy na druheacute ucho (88

)

Dalšiacutem znakem je vyacuteměna mleacutečneacuteho chrupu za trvalyacute Při vyacuteměně chrupu se mohou objevit

vady řeči Dŧvodem jsou chybějiacuteciacute zuby a tiacutem špatneacute postaveniacute mluvidel Většinou se jednaacute

o přechodnyacute stav Pokud nevymiziacute po naacuterŧstu trvaleacuteho chrupu je vhodneacute zahaacutejit

logopedickou peacuteči

2) Sociaacutelniacute zralost

Diacutetě by mělo před naacutestupem do školy dosaacutehnout určiteacuteho sociaacutelniacute stupně aby zvlaacutedlo školniacute

dochaacutezku Do teacuteto zralosti spadaacute vztah k ostatniacutem lidem i vlastniacute osobě

86

httpwwwmsmtczvzdelavanipedagogicko-organizacni-informace-2009-2010 87

TRPIŠOVSKAacute 1997 88

SVOBODA M (ed) 2001

37

Diacutetě by mělo byacutet meacuteně zaacutevisleacute na rodičiacutech zvlaacutedat od nich odloučeniacute (na několik hodin)

Kromě toho by si diacutetě mělo umět vytvořit vztahy s vrstevniacuteky a spolupracovat s nimi Mělo

by umět přijmout autoritu dospěleacuteho a umět s niacutem jednat (přiměřeně věku)

Při činnostech by diacutetě mělo umět pracovat samostatně i ve skupině Vyuţiacutevat motivaci k učeniacute

a školniacute činnosti

Emocionaacutelniacute zralost jedince je velmi dŧleţitaacute Jedinec by měl umět ovlaacutedat sveacute city

a impulzivniacute jednaacuteniacute (typickeacute pro předškolniacute věk) Diacutetě by mělo zvlaacutedat přijiacutemat uacutespěch

i poraacuteţku

Je dŧleţiteacute aby diacutetě zvlaacutedlo i zaacuteklady sebeobsluhy tedy obleacutekaacuteniacute hygienu stravovaacuteniacute

(přiacuteborem) Tiacutem je mu usnadněn přechod do školy

3) Psychickaacute zralost

Psychickaacute zralost zaacutevisiacute na vyacutevoji centraacutelniacute nervoveacute soustavy (daacutele CNS) Obsahuje myšleniacute

představivost pozornost vniacutemaacuteniacute a paměť Je dŧleţiteacute aby diacutetě dosaacutehlo v tomto potřebneacute

uacuterovně

bdquoZraacuteniacute organismu diacutetěte předevšiacutem jeho CNS se projevuje v celkoveacute reaktivitě stabilitě

a odolnosti vůči zaacutetěžildquo89

Při posuzovaacuteniacute školniacute zralosti je vhodneacute aby školniacute zralost byla dosaţena v co nejviacutece

oblastech

bdquoŠkolniacute zralost je jedniacutem z předpokladů uacutespěšnosti ve škole Jed předevšiacutem o určitou uacuteroveň

zralosti CNS kteraacute se projevuje celkoveacute reaktivitě diacutetěte zejmeacutena v odolnosti a schopnosti

koncentrace pozornosti Zraacuteniacutem CNS je podmiacuteněna takeacute lateralizace ruky a rozvoj

senzomotorickyacutech dovednostiacuteldquo90

Rozhodnutiacute zda diacutetě nastoupiacute do povinneacute školniacute dochaacutezky či mu bude ponechaacuten rok odkladu

školniacute dochaacutezky zaacuteleţiacute na rozhodnutiacute zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ diacutetěte Rodiče by si měli uvědomit

ţe pokud je jejich diacutetě na školu nezraleacute či nepřipraveneacute a přesto nastoupiacute mohou se u diacutetěte

projevit nejrŧznějšiacute probleacutemy Jen diacutetě připraveneacute a zraleacute na školu mŧţe podaacutevat vyacutesledky

ktereacute odpoviacutedajiacute jeho vrozenyacutem dispoziciacutem (či se lišiacute jen velmi minimaacutelně) Kladneacute

hodnoceniacute diacutetěte v počaacutetciacutech jeho školniacute dochaacutezky jej motivujiacute k dalšiacute činnosti a posilujiacute jeho

celkovou osobnost

89

VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 149 90

VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 155

38

VI PRAKTICKAacute ČAacuteST

61 Ciacutel praktickeacute čaacutesti

Ciacutele praktickeacute čaacutesti jsem rozdělila na dvě čaacutesti Prvniacute je věnovaacutena oblasti diagnostiky dětiacute

v předškolniacutem věku jakeacute jsou nejčastějšiacute metody od pracovniacutekŧ v předškolniacutem zařiacutezeniacute

(učitelky MŠ) Druhaacute čaacutest je zaměřena na zjišťovaacuteniacute předpokladŧ školniacute zralosti

62 Stanoveniacute ciacutelů

1) Lze předpoklaacutedat ţe nejviacutece vyuţiacutevaneacute metody pedagogickeacute diagnostiky

v předškolniacutem věku jsou pozorovaacuteniacute a analyacuteza hry

2) Lze předpoklaacutedat ţe odchylky od vyacutevojoveacute normy diacutetěte (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute špatnaacute

vyacuteslovnost motorickaacute neobratnost zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) objeviacute spiacuteše učitelky MŠ

při praacuteci s dětmi a doporučiacute rodičŧm dalšiacute vyšetřeniacute na odborneacutem pracovišti

3) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ zjišťujiacute předpoklady (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute vyacutevoj

motoriky rozumoveacute schopnosti lateralitu atd) pro školniacute zralost dětiacute před naacutestupem

do povinneacute školniacute dochaacutezky

4) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ se snaţiacute o pravidelneacute hodnoceniacute dětiacute v jejich vyacutevoji

63 Pouţiteacute metody

K ověřeniacute stanovenyacutech ciacutelŧ bylo pouţito metod slouţiacuteciacutech k ziacuteskaacutevaacuteniacute uacutedajŧ konkreacutetně

dotazniacutekŧ (dotazniacutek je v přiacuteloze teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece) ktereacute byly rozdaacuteny do předškolniacutech

zařiacutezeniacute

631 Dotazniacutek

Dotazniacutek je sloţen z 12 otaacutezek 9 otaacutezek je uzavřenyacutech 2 otaacutezky polozavřeneacute a jedna

uzavřenaacute otaacutezka

Celkově bylo odeslaacuteno 80 dotazniacutekŧ do rŧznyacutech MŠ z Libereckeacuteho Uacutesteckeacuteho

Středočeskeacuteho kraje a Prahy Počet navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byl 25 tedy 20 i přes opakovaneacute

odeslaacuteniacute dotazniacuteku s ţaacutedostiacute o jejich vyplněniacute Z navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byl 1 vyplněn pouze

čaacutestečně a proto nebylo moţneacute pouţiacutet vyhodnoceniacute u všech otaacutezek

U některyacutech otaacutezek bylo viacutece odpovědiacute Z dŧvodu maleacute naacutevratnosti dotazniacutekŧ byly i tyto

dotazniacuteky vyhodnoceny Několik uvedenyacutech otaacutezek i nabiacutezelo moţnost odpovědět viacutece

odpověďmi

39

64 Popis vyacutezkumneacuteho vzorku

Dotazniacutek byl vyplňovaacuten učitelkami MŠ a asistentkami pedagogŧ v MŠ Dotazniacutek byl odeslaacuten

a předaacuten do několika zařiacutezeniacute pro děti předškolniacuteho věku Jednalo se o několik speciaacutelniacutech

mateřskyacutech škol mateřskyacutech škol a soukromyacutech subjektŧ věnujiacuteciacutech se dětem předškolniacuteho

věku

Jednalo se o pracovnice rŧzneacuteho věku a deacutelky praxe

40

VII VYHODNOCENIacute DOTAZNIacuteKŮ

71 Dotazovanaacute zařiacutezeniacute

Vaše zařiacutezeniacute je

Speciaacutelniacute mateřskaacute škola 8

Mateřskaacute škola se speciaacutelniacutemi třiacutedami 0

Mateřskaacute škola (integrace dětiacute s postiţeniacutem) 2

Mateřskaacute škola (bez integrace dětiacute s postiţeniacutem) 15

Jineacute (prosiacutem uveďte) 0

Z navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byly vyplněny 8 pracovnicemi speciaacutelniacute MŠ 2 pracovnicemi MŠ

s integrovanyacutemi dětmi a 15 z MŠ (bez integrace dětiacute s postiţeniacutem) V daacutele uvedenyacutech

zařiacutezeniacutech nebyla ţaacutednaacute odpověď Nebylo tedy moţneacute určit zda jsou vyplněny učitelkami

MŠ či asistentkami pedagogŧ

0

2

4

6

8

10

12

14

16

Speciaacutelniacute

mateřskaacute

škola

Mateřskaacute

škola se

speciaacutelniacutemi

třiacutedami

Mateřskaacute

škola

(integrace

dětiacute s

postiţeniacutem)

Mateřskaacute

škola (bez

integrace dětiacute

s postiţeniacutem)

Jineacute (prosiacutem

uveďte)

Typ zařiacutezeniacute

41

72 Pracovniacute zařazeniacute dotazovanyacutech

Na jakeacute pozici v zařiacutezeniacute pracujete

Učitelka MŠ 17

Asistentka pedagoga 3

Tato otaacutezka nebyla vyplněna u všech navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ Z celkoveacuteho počtu 25

navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ u 5 nebyla odpověď uvedena Jelikoţ odpovědi byly dobrovolneacute

nemusely byacutet uvedeny všechny Neuacuteplneacute dotazniacuteky nemusely byacutet vyřazeny

Dotazniacuteky byly vyplněny 17 učitelkami a 3 asistentkami pedagogŧ

0

5

10

15

20

Učitelka MŠ Asistentka pedagoga

Pozice dotazovanyacutech

42

73 Personaacutelniacute obsazeniacute

Kolik třiacuted maacute Vaše předškolniacute zařiacutezeniacute a kolik pedagogickyacutech pracovniacuteků připadaacute na jednu

třiacutedu (pokud žaacutednyacute napište 0)

Kaţdeacute zařiacutezeniacute maacute jinyacute počet třiacuted Prŧměrnyacute počet třiacuted z vyplněnyacutech dotazniacutekŧ zaokrouhleně

na celaacute čiacutesla byl 4 Počet třiacuted v zařiacutezeniacute se pohyboval od jedneacute aţ po sedm třiacuted na jedno

zařiacutezeniacute

Prŧměrnyacute počet zapsanyacutech dětiacute se lišil podle typu zařiacutezeniacute

Speciaacutelniacute mateřskeacute školy měli prŧměrně 12 zapsanyacutech dětiacute na jednu třiacutedu Prŧměrnyacute počet

dětiacute v mateřskeacute škole s integrovanyacutemi dětmi byl 18 Počet zapsanyacutech dětiacute pro mateřskeacute školy

bez integrace dětiacute byl 23

74 Počty dětiacute ve třiacutedě

Kolik maacutete zapsanyacutech dětiacute ve bdquoVašiacuteldquo třiacutedě

Počty zapsanyacutech dětiacute na třiacutedu se takeacute lišily podle typu zařiacutezeniacute kde byl dotazniacutek vyplňovaacuten

(stejně jako v předchoziacute otaacutezce)

Počet dětiacute před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky byl rŧznyacute Od 0 aţ po 20 Z celkoveacuteho

počtu 25 dotazniacutekŧ bylo uvedeno ţe 5 pracovnic nemaacute vŧbec ve sveacute třiacutedě děti před naacutestupem

do povinneacute školniacute dochaacutezky Podle poznaacutemky od dotazovanyacutech se jednaacute o nově otevřenaacute

zařiacutezeniacute kde jsou přijaty pouze děti ve věku 3-4 let

Děti s odkladem školniacute dochaacutezky byl u zařiacutezeniacute takeacute rŧznyacute Jestliţe ve třiacutedě byly dětiacute

před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky bylo zde i několik dětiacute s odkladem školniacute

dochaacutezky

43

75 Interval hodnoceniacute

V jakeacutem intervalu provaacutediacutete hodnoceniacute schopnostiacute a vlastnostiacute dětiacute (prosiacutem označte

odpověď)

1 x ročně (konec školniacuteho roku) 2

2 x ročně (pololetiacute konec školniacuteho roku 13

3 x ročně (kaţdeacute 4 měsiacutece) 2

4 x ročně (kaţdeacute 3 měsiacutece) 2

Kaţdyacute měsiacutec 1

Kaţdyacute tyacuteden 0

Nehodnotiacuteme 0

Jinyacute (prosiacutem uveďte jakyacute) 6

Nejčastějšiacute interval hodnoceniacute dětiacute byl uveden 2 x ročně (pololetiacute konec školniacuteho roku) a to

v 13 odpovědiacutech Druhyacutem nejčastějšiacutem intervalem v 6 označeniacute byl uveden jinyacute Zde byl

prostor pro uvedeniacute jakyacute interval bylo zde uvedeno individuaacutelně dle vyacutevojovyacutech změn u

dětiacute

0

2

4

6

8

10

12

14

Interval hodnoceniacute

44

76 Spolupracujiacuteciacute zařiacutezeniacute

6) Spolupracujete se zařiacutezeniacutem ktereacute maacute nebo může se souhlasem rodičů provaacutedět

screeningovaacute vyšetřeniacute nebo přiacutemo odbornaacute vyšetřeniacute na diagnostiku diacutetěte

Ne ţaacutedneacute nespolupracuje 10

Ano je součaacutestiacute zařiacutezeniacute (uveďte prosiacutem jakeacute) 4

Ano pracovniacutek dochaacuteziacute jednou za školniacute rok (napište prosiacutem o jakeacuteho

odborniacuteka se jednaacute) 0

Ano pracovniacutek dochaacuteziacute za školniacute rok (uveďte přibliţnyacute interval)

(napište prosiacutem o jakeacuteho odborniacuteka se jednaacute) 2

Ne ţaacutedneacute nespolupracuje ale měli bychom zaacutejem o spolupraacuteci zejmeacutena s

(doplňte a jakeacute zařiacutezeniacute spolupraacuteci s odborniacutekem by jste měli zaacutejem) 9

S 10 zařiacutezeniacutemi nespolupracuje ţaacutedneacute zařiacutezeniacute Součaacutestiacute zařiacutezeniacute jsou 4 kteraacute mohou

dotazovanou činnost provaacutedět jednalo se o SPC Jednou ročně nenavštěvuje zařiacutezeniacute ţaacutednyacute

odborniacutek Přibliţně 5 kraacutet ročně navštěvuje odborniacutek (foniatr psycholog speciaacutelniacute pedagog)

dvě zařiacutezeniacute Celkem 9 zařiacutezeniacute by raacuteda navaacutezalo spolupraacuteci s odbornyacutem zařiacutezeniacutem Největšiacute

zaacutejem bylo logopeda dětskeacuteho psychologa

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Ne ţaacutedneacute

nespolupracuje

Ano je součaacutestiacute

zařiacutezeniacute

Ano pracovniacutek

dochaacuteziacute za

školeniacute rok

Ano pracovniacutek

dochaacuteziacute za

školniacute rok

Ţaacutedneacute

nespolupracuje

zaacutejem o

Spolupraacutece zařiacutezeniacute

45

77 Ziacuteskaacuteniacute materiaacutelů pro hodnoceniacute

Jak způsobem sbiacuteraacutete informace pro hodnoceniacute diacutetěte (Možno označit viacutece nabiacutedek

v tomto přiacutepadě je označte podle nejvyužiacutevanějšiacute = 8 po nepoužiacutevaneacute = 0)

Pozorovaacuteniacutem diacutetěte v řiacutezeneacute činnosti 141

Pozorovaacuteniacute diacutetěte ve volneacute činnosti 158

Rozhovorem s diacutetětem 110

Rozhovor s rodiči diacutetěte 120

Analyacuteza hry 118

Rozbor kresby 94

Videozaacuteznam činnosti 4

Jineacute (prosiacutem uveďte) 4

Pro vyhodnoceniacute otaacutezky čiacuteslo 8 bylo pouţito sečteniacute podle čiacutesla označeniacute Tedy čiacutem většiacute

počet bodŧ tiacutem patřiacute danaacute činnost k vyuţiacutevanějšiacutem

020406080

100120140160

Podklady hodnoceniacute

46

Mezi nejviacutece vyuţiacutevaneacute je uvaacuteděno pozorovaacuteniacute diacutetěte ve volneacute činnosti Druhou

nejvyuţiacutevanějšiacute metodou bylo vyhodnoceno pozorovaacuteniacute diacutetěte v řiacutezeneacute činnosti Rozhovor

s rodiči diacutetěte byl zařazen jako třetiacute nejvyuţiacutevanějšiacute pro hodnoceniacute diacutetěte Čtvrtou metodou

pro hodnoceniacute diacutetěte je vyuţiacutevaacutena analyacuteza hry Jako paacutetyacute byl uvaacuteděn rozhovor s diacutetětem

Rozbor kresby byl vyhodnocen jako šestyacute Společně byl zhodnocen videozaacuteznam činnosti a

jineacute Mezi jinyacutemi byly jako informace pro hodnoceniacute uvedeny např pracovniacute listy testoveacute

metody

47

78 Informace o chovaacuteniacute

Informujete rodiče o chovaacuteniacute a vyacutesledciacutech činnostiacute jejich diacutetěte

Ne 0

Ano piacutesemneacute zpraacutevy 3

Ano konzultačniacute hodiny či domluveneacute

schŧzky s rodiči

3

Ano s rodiči se snaţiacuteme mluvit denně 20

Jineacute (prosiacutem uveďte) 0

Nejviacutece pracovnic se snaţiacute s rodiči mluvit denně 20 dotazovanyacutech Tiacutem dochaacuteziacute k aktuaacutelniacutemu

předaacutevaacuteniacute informaciacute o diacutetěti a jeho chovaacuteniacute v prŧběhu dne Daacutele dostaacutevajiacute rodiče piacutesemneacute

zpraacutevy a majiacute moţnost vyuţiacutet konzultačniacutech hodin či domluvenyacutech schŧzek shodně od 3

dotazovanyacutech

02468

101214161820

Ne Ano

piacutesemneacute

zpraacutevy

Ano

konzultačniacute

hodiny či

domluveneacute

schŧzky s

rodiče

Ano s rodiče

se snaţiacuteme

mluvit denně

Jineacute

Informace o chovaacuteniacute

48

79 Sledovaacuteniacute vyacutesledku činnostiacute dětiacute

Všimli jste si zda se rodiče zajiacutemajiacute o vyacutesledky činnostiacute svyacutech dětiacute z průběhu pobytu v MŠ

(zařiacutezeniacute)

Ano sledujiacute naacutestěnky vyacutestavniacute prostory MŠ našeho zařiacutezeniacute 13

Ano sledujiacute naacutestěnky poviacutedajiacute si o činnostech s dětmi 17

Ano ptajiacute se učitelek na praacuteci dětiacute během dne 17

Ne nezajiacutemajiacuteneptajiacute se 2

Neviacutem jestli se rodiče zajiacutemajiacute 0

Rodiče se poměrně zajiacutemajiacute o vyacutesledky svyacutech dětiacute z pobytu zařiacutezeniacute Shodně u 17

dotazovanyacutech rodiče sledujiacute naacutestěnky o činnostech si s dětmi poviacutedajiacute a zaacuteroveň se ptajiacute

učitelek na praacuteci dětiacute během dne 13 dotazovanyacutech odpovědělo ţe rodiče sledujiacute vyacutestavniacute

prostory MŠzařiacutezeniacute Nezaacutejem rodičŧ byl uveden ve dvou dotazniacuteciacutech s poznaacutemkou ţe se

jednaacute pouze o některeacute rodiče Na moţnost neviacutem jestli se zajiacutemajiacute bylo 0 odpovědiacute

Na tuto otaacutezku bylo odpovězeno opakovaně od respondentŧ i v jednom dotazniacuteku Tato volba

respondentŧ je zřejmě daacutena moţnostiacute odpovědiacute a tiacutem ţe ve většině přiacutepadŧ se rodiče

o vyacutesledky dětiacute zajiacutemajiacute a to jak pozorovaacuteniacutem praacutece dětiacute tak i rozhovorem s pracovniciacute MŠ

02468

1012141618

Ano sledujiacute

naacutestěnky

vyacutestavniacute

prostory MŠ

našeho

zařiacutezeniacute

Ano sledujiacute

naacutestěnky

poviacutedajiacute si o

činnosti s

dětmi

Ano ptajiacute se

učitelek na

praacuteci dětiacute

během dne

Ne

nazajiacutemajiacute

neptajiacute se

Neviacutem jestli

se rodiče

zajiacutemajiacute

Zaacutejem rodičů

49

710 Moţnosti konzultace

Pokud se u dětiacute objeviacute nějakeacute probleacutemy ktereacute neodpoviacutedajiacute spraacutevneacutemu vyacutevoji diacutetěte v jeho

věku (špatnaacute vyacuteslovnost sluchoveacute vniacutemaacuteniacute zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) tak problematiku

konzultujete (možno označit viacutece nabiacutedek)

S rodiči diacutetěte 17

S odborniacutekem v daneacute oblasti 4

S vedeniacutem MŠ 6

S rodiči diacutetěte kde se domluviacuteme na dalšiacute praacuteci s diacutetětem včetně předaacuteniacute

dalšiacutech informaciacute o moţnosti diagnostiky diacutetěte 12

Nekonzultuji 0

Probleacutemy diacutetěte ktereacute se objeviacute jsou nejčastěji konzultovaacuteny s rodiči diacutetěte celkem 17

dotazovanyacutech S rodiči diacutetěte kde se domluviacuteme na dalšiacute praacuteci s diacutetětem včetně předaacuteniacute

dalšiacutech informaciacute o moţnosti diagnostiky diacutetěte konzultuje 12 respondentŧ S vedeniacutem MŠ

probiacutehaacute konzultovaacuteniacute u 6 dotazovanyacutech S odborniacutekem v daneacute oblasti konzultujiacute 4 dotazovaniacute

V otaacutezce mohlo byacutet označeno viacutece odpovědiacute Je zde shoda mezi nabiacutezenyacutemi moţnostmi

(moţnost a) d) kde se vychaacuteziacute z konzultace s rodičem)

02468

1012141618

S rodiči

diacutetěte

S

odborniacutekem

v daneacute

oblasti

S vedeniacutem

MŠ

S rodiči

diacutetěte

moţnost

diagnostiky

Nekonzultuji

Konzultace probleacutemu

50

711 Praacutece s předškolniacutemi dětmi

Pracujete individuaacutelně s dětmi ktereacute jsou před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky (5 ndash 7

let) nebo s odkladem školniacute dochaacutezky (Odpověď prosiacutem označte)

ANO 20

NE 5

Individuaacutelně se pracuje s dětmi před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky a s odkladem

povinneacute školniacute dochaacutezky u 20 respondentŧ 5 dotazovanyacutech uvedlo odpověď ne

s poznaacutemkou ţe jejich zařiacutezeniacute je nově otevřeno (funguje rok) a jsou zde zatiacutem děti ve věku 3

a 4 let

0

5

10

15

20

ANO NE

Individuaacutelniacute praacutece - povinnaacute školniacute dochaacutezka

51

712 Program pro předškolniacute děti

Maacute Vaše předškolniacute zařiacutezeniacute speciaacutelniacute třiacutedu program pro děti s odkladem školniacute dochaacutezky

Třiacutedu 3

Program pro děti v raacutemci třiacutedy dle

vzdělaacutevaciacuteho programu

15

Program mimo vzdělaacutevaciacute program činnost

je vedenaacute např jako bdquokrouţekldquo

2

Jineacute (prosiacutem uveďte) 0

Ţaacutednyacute program neniacute připravovaacuten 5

Program v raacutemci třiacutedniacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu je připravovaacuten u 15 dotazovanyacutech Ţaacutednyacute

program neniacute připravovaacuten u 5 respondentŧ a to z dŧvodu ţe v daneacute věkoveacute kategorii nemajiacute

ţaacutedneacute děti 3 dotazovaneacute majiacute vlastniacute třiacutedu pro tuto věkovou skupinu Program mimo

vzdělaacutevaciacute program činnost vedenou např jako krouţekldquo uvedly dvě dotazovaneacute

0

2

4

6

8

10

12

14

16

Třiacutedu V raacutemci třiacutedy

dle

vzdělaacutevaciacuteho

programu

Mimo

vzdělaacutevaciacute

program

krouţek

Jineacute Neniacute

připravovaacuten

Třiacutedaprogram pro naacutestupodklad povinneacute školniacute

dochaacutezky

52

VIII ZAacuteVĚR

81 Zhodnoceniacute předpokladů

V kapitole 62 jsou uvedeny předpoklady praacutece ktereacute jsou v praktickeacute čaacutesti ověřovaacuteny

1) Lze předpoklaacutedat ţe nejviacutece vyuţiacutevaneacute metody pedagogickeacute diagnostiky

v předškolniacutem věku jsou pozorovaacuteniacute a analyacuteza hry

Uvedenyacute předpoklad byl ověřen pouze čaacutestečně Z provedeneacuteho dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute bylo

zjištěno ţe pozorovaacuteniacute diacutetěte předškolniacuteho věku v řiacutezeneacute a volneacute činnosti patřiacute

k nejvyuţiacutevanějšiacute metodě pedagogickeacute diagnostiky Analyacuteza hry byla uvedena aţ jako čtvrtaacute

nejvyuţiacutevanějšiacute metoda

2) Lze předpoklaacutedat ţe odchylky od vyacutevojoveacute normy diacutetěte (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute špatnaacute

vyacuteslovnost motorickaacute neobratnost zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) objeviacute spiacuteše učitelky MŠ

při praacuteci s dětmi a doporučiacute rodičŧm dalšiacute vyšetřeniacute na odborneacutem pracovišti

Učitelky MŠ se při sveacute praacuteci snaţiacute u dětiacute objevit jejich nedostatky a vyacutevojoveacute odchylky Svaacute

zjištěniacute pravidelně konzultujiacute s rodiči diacutetěte snaţiacute se o kaţdodenniacute rozhovory s rodiči diacutetěte

kde si s rodiči předaacutevajiacute poznatky o diacutetěti Předpoklad byl naplněn

3) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ zjišťujiacute předpoklady (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute vyacutevoj

motoriky rozumoveacute schopnosti lateralitu atd) pro školniacute zralost dětiacute před naacutestupem

do povinneacute školniacute dochaacutezky

Předpoklad praacutece byl naplněn Ve všech zařiacutezeniacutech kde jsou děti ve věku před naacutestupem

do povinneacute školniacute dochaacutezky je s dětmi pracovaacuteno tak aby byli zjištěny jejich předpoklady

schopnosti vlastnosti umoţňujiacuteciacute bezprobleacutemovyacute vstup do povinneacute školniacute dochaacutezky Pokud je

moţnost je pro děti v teacuteto věkoveacute skupině vytvořena samostatnaacute třiacuteda V ostatniacutech přiacutepadech

je připravovaacuten třiacutedniacute vzdělaacutevaciacute program tak aby mohlo byacutet diacutetě na předpoklady sledovaacuteno

4) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ se snaţiacute o pravidelneacute hodnoceniacute dětiacute v jejich vyacutevoji

Předpoklad praacutece byl splněn O pravidelneacute hodnoceniacute se snaţiacute podle dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute

všechny učitelky MŠ a to alespoň v intervalu 2 kraacutet v roce (pololetiacute a konec školniacuteho roku)

Daacutele je uvaacuteděno i prŧběţneacute hodnoceniacute podle vyacutevojovyacutech změn diacutetěte

82 Navrhovanaacute opatřeniacute

Diagnostika dětiacute předškolniacuteho věku je velmi obsaacutehlou kapitolou Učitelky v MŠ děti sledujiacute a

hodnotiacute teacuteměř kaţdyacute den Sledujiacute jejich individuaacutelniacute projevy chovaacuteniacute změny hry atd

53

Interval hodnoceniacute by měl byacutet tedy prŧběţnyacute dle vyacutevoje jednotliveacuteho diacutetěte V dnešniacutem počtu

dětiacute v předškolniacutech zařiacutezeniacutech často kolem 23 dětiacute neniacute ale moţneacute po celyacute den sledovat kaţdeacute

diacutetě ve všech jeho probiacutehajiacuteciacutech aktivitaacutech

Dŧleţitaacute je vzaacutejemnaacute komunikace mezi učitelkami MŠ a rodiči diacutetěte Při rozhovorech

dochaacuteziacute k předaacuteniacute dŧleţityacutech informaciacute Jednak učitelka ziacuteskaacutevaacute informace o rodině diacutetěte

(podnětnost prostřediacute vztahy v rodině) ale i o projevech diacutetěte mimo kolektiv dětiacute Rodiče by

si měli uvědomit ţe učitelka v MŠ hodnotiacute diacutetě k jeho prospěchu a mŧţe mu napomoci k jeho

rozvoji

Kaţdeacute zařiacutezeniacute pouţiacutevaacute vlastniacute formu hodnoceniacute diacutetěte Při odchodu diacutetěte do jineacuteho (jineacute

předškolniacute zařiacutezeniacute zaacutekladniacute škola) by bylo vhodneacute aby budouciacute pracovnice měla moţnost se

s hodnoceniacutem diacutetěte seznaacutemit a prostudovat si jej Snadněji pak mŧţe s diacutetětem navaacutezat

kontakt a připravovat mu naacuteplň dne tak aby bylo diacutetě rozviacutejeno ve svyacutech nedostatciacutech a

zaacuteroveň posilovaacuteno v dobryacutech činnostech a vlastnostech

54

IX POUŢITEacute ZDROJE

91 Tištěneacute zdroje

1) FISCHER Slavomil ŠKODA JIŘIacute Speciaacutelniacute pedagogika Edukace a rozvoj osob se

somatickyacutem psychickyacutem a sociaacutelniacutem znevyacutehodněniacutem 1 vydaacuteniacute Praha Triton 2008 ISBN

978-80-7378-014-0

2) GILLERNOVAacute Ilona a kol Slovniacutek zaacutekladniacutech pojmů z psychologie 1 vydaacuteniacute Praha

Fortuna 2000 80 s ISBN 80-7168-683-2

3) HRABAL Vladimiacuter st HRABAL Vladimiacuter ml Diagnostika

Pedagogickopsychologickaacute diagnostika žaacuteka s uacutevodem do diagnostickeacute aplikace a statistiky

2 vydaacuteniacute Praha Karolinum ISBN 80-246-0319-5

4) KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B (eds) Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Predškolskaacute

a elementaacuterna pedagogika 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2001 455 s ISBN 80-7178-585-7

5) KOŤAacuteTKOVAacute S Hry v mateřskeacute škole v teorii a praxi 1 vydaacuteniacute Praha Grada

Publishing 2005 184 s ISBN 80-247-0852-3

6) KŘIŠŤANOVAacute L Diagnostika laterality a metodika psaniacute levou rukou 3 upraveneacute

vydaacuteniacute Hradec Kraacuteloveacute Gaudeamus 1995 47 s ISBN 80-7041-205-4

7) LECHTA V a kolektiv Diagnostika narušeneacute komunikačniacute schopnosti 1 vydaacuteniacute Praha

Portaacutel 2003 359 s ISBN 80-7178-801-5

8) LISAacute L KŇOURKOVAacute M Vyacutevoj diacutetěte a jeho uacuteskaliacute 1 vydaacuteniacute Praha Avicenum

1986 276 s

9) MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute 1 vydaacuteniacute Praha Staacutetniacute

pedagogickeacute nakladatelstviacute 1991

10) MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 1995 107 s

ISBN 80-7178-033-4

11) MERTIN V GILLERNOVAacute I a kolektiv Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 1

vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2003 ISBN 80-7178-799-X

12) MOJŢIacuteŠEK L Zaacuteklady pedagogickeacute diagnostiky 1 vydaacuteniacute Praha Staacutetniacute pedagogickeacute

nakladatelstviacute 1986 208 s

55

13) MONATOVAacute L Speciaacutelně pedagogickaacute diagnostika z hlediska vyacutevoje děti 1 vydaacuteniacute

Brno Paido 2000 92 s ISBN 80-85931-86-9

14) NAKONEČNYacute M Zaacuteklady psychologie 1 vydaacuteniacute 1998 (dotisk 2004) Praha

Academia ISBN 80-200-1290-7

15) NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2000 ISBN

80-7178-197-5

16) PEŠATOVAacute I ŠAMALIacuteK M Poradenskaacute psychologie pro děti a mlaacutedež 1 vydaacuteniacute

Praha Grada Publishing 2006 ISBN 80-247-1216-4

17) PIPEKOVAacute J (eds) Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2 vydaacuteniacute (přepracovaneacute) Brno

Paido 2006 404 s ISBN 80-7315-120-0

18) PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a jejiacute využitiacute v

praxi speciaacutelniacute pedagogiky 1 vydaacuteniacute (dotisk) Brno Masarykova univerzita 1997 ISBN 80-

210-1595-0

19) RENOTIEacuteROVAacute M LUDIacuteKOVAacute L Speciaacutelniacute pedagogika 4 vydaacuteniacute Olomouc

Univerzita Palackeacuteho v Olomouci 2006 313 s ISBN 80-244-1475-9

20) SLOWIacuteK Josef Speciaacutelniacute pedagogika 1 vydaacuteniacute Praha Grada Publishing 2007 160 s

ISBN 978-247-1733-3

21) SMOLIacuteKOVAacute K (eds) Raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program pro předškolniacute vzdělaacutevaacuteniacute 1

vydaacuteniacute Praha Tauris 2005

22) SVOBODA Mojmiacuter (ed) Psychodiagnostika dětiacute a dospiacutevajiacuteciacutech 1 vydaacuteniacute Praha

Portaacutel 2001 791 s ISBN 80-7178-545-8

23) ŠMAHEL I ŘEZAacuteČ J Psychologickaacute praktika 1 vydaacuteniacute Brno Masarykova

univerzita 1996 97 s

24) ŠNYacuteRALOVAacute Ivana Psychodiagnostika 1 vydaacuteniacute Praha Grada Publishing 2008 144

s ISBN 978-80-247-2165-1

25) ŠVINGAOVAacute D PEŠATOVAacute I Metodika tvorby odbornyacutech praciacute 1 vydaacuteniacute Liberec

Technickaacute univerzita 2006 39 s ISBN 80-7372-104-X

26) ŠVINGAOVAacute D PEŠATOVAacute I Uvedeniacute do vyacutezkumu a metodika tvorby bakalaacuteřskaacute

praacutece 1 vydaacuteniacute Liberec Technickaacute univerzita 2006 39 s ISBN 80-7372-046-9

56

27) TOMANOVAacute D Uacutevod do pedagogickeacute diagnostiky v mateřskeacute škole 1 vydaacuteniacute

Olomouc Univerzita Palackeacuteho 2006 113 s ISBN 80-244-1426-0

28) TOMICKAacute V Speciaacutelně pedagogickeacute metody využitelneacute v logopedickeacute i speciaacutelně

pedagogickeacute praxi 1 vydaacuteniacute Liberec Technickaacute univerzita 2006 106 s ISBN 80-7372-106-

6

29) TRPIŠOVSKAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1 vydaacuteniacute Uacutestiacute nad Labem

UJEP 1997 89 s ISBN 80-7044-159-3

30) UŢDIL Jaromiacuter Čaacutery klikyhaacuteky paňaacuteci a auta vyacutetvarnyacute projev a psychickyacute život diacutetěte

5 Přepracovaneacute vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2002 128 s ISBN 80-7178-599-7

31) VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1 vydaacuteniacute (dotisk) Praha Univerzita

Karlova 1997 353 s ISBN 80-7184-317-2

32) VAacuteGNEROVAacute M KLEacuteGROVAacute J Poradenskaacute psychologickaacute diagnostika dětiacute a

dospiacutevajiacuteciacutech 1 vydaacuteniacute Praha Univerzita Karlova v Praze Karolinum 2008 538 s ISBN

978-80-246-1538-7

33) ZELINKOVAacute O Pedagogickaacute diagnostika a individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1 vydaacuteniacute

Praha Portaacutel 2001 207 s ISBN 978-80-7178-544-6

92 Dalšiacute zdroje

34) httpwwwmsmtczvzdelavanipedagogicko-organizacni-informace-2009-2010

[citovaacuteno 21března 2010]

35) Metodickeacute doporučeniacute čj 14 7122009-61 k zabezpečeniacute logopedickeacute peacuteče ve školstviacute

36) Zaacutekon 561 2004 Sb o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem

vzdělaacutevaacuteniacute (školskyacute zaacutekon) a jeho pozdějšiacute aktualizace

37) Zaacutekon 5632004 Sb o pedagogickyacutech pracovniacuteciacutech

38) Vyhlaacuteška 72 2005 Sb o poskytovaacuteniacute poradenskyacutech sluţeb ve školaacutech a školskyacutech

poradenskyacutech zařiacutezeniacutech

57

X PŘIacuteLOHY

SEZNAM PŘIacuteLOH

1) Dotazniacutek

2) CD bakalaacuteřskaacute praacutece

2

V ŠKOLNIacute ZRALOST A PŘIPRAVENOST 33

51 Školniacute připravenost 33

52 Školniacute zralost 34

521 Znaky školniacute zralosti 35

VI PRAKTICKAacute ČAacuteST 38

61 Ciacutel praktickeacute čaacutesti 38

62 Stanoveniacute ciacutelŧ 38

63 Pouţiteacute metody 38

631 Dotazniacutek 38

64 Popis vyacutezkumneacuteho vzorku 39

VII VYHODNOCENIacute DOTAZNIacuteKŦ 40

71 Dotazovanaacute zařiacutezeniacute 40

72 Pracovniacute zařazeniacute dotazovanyacutech 41

73 Personaacutelniacute obsazeniacute 42

74 Počty dětiacute ve třiacutedě 42

75 Interval hodnoceniacute 43

76 Spolupracujiacuteciacute zařiacutezeniacute 44

77 Ziacuteskaacuteniacute materiaacutelŧ pro hodnoceniacute 45

78 Informace o chovaacuteniacute 47

79 Sledovaacuteniacute vyacutesledku činnostiacute dětiacute 48

710 Moţnosti konzultace 49

711 Praacutece s předškolniacutemi dětmi 50

712 Program pro předškolniacute děti 51

VIII ZAacuteVĚR 52

81 Zhodnoceniacute předpokladŧ 52

82 Navrhovanaacute opatřeniacute 52

IX POUŢITEacute ZDROJE 54

3

91 Tištěneacute zdroje 54

92 Dalšiacute zdroje 56

X PŘIacuteLOHY 57

SEZNAM PŘIacuteLOH 58

4

I UacuteVOD

Praacutece se věnuje problematice diagnostiky diacutetěte v předškolniacutem věku Předškolniacute věk je v teacuteto

praacuteci vymezen od 3 let do 6 let (7 let) neţ diacutetě nastupuje k povinneacute školniacute dochaacutezce

Děti v předškolniacutem věku jsou velmi vniacutemaveacute ale takeacute citliveacute a zranitelneacute Je vhodneacute věnovat

jim v tomto obdobiacute dostatek času a pozornosti ve všech oblastech

Po dlouhou dobu v našiacute i světoveacute minulosti bylo diacutetě braacuteno jako bdquomalyacute dospělyacuteldquo Dětstviacute

nebyla věnovaacutena ţaacutednaacute speciaacutelniacute pozornost Aţ po vydaacuteniacute spisu Ellen Keyoveacute bdquoStoletiacute diacutetěteldquo

začiacutenaacute obrat Řada psychologŧ pedagogŧ leacutekařŧ dalšiacutech odborniacutekŧ a laikŧ začiacutenaacute věnovat

oblasti dětstviacute čas myšlenky a vědeckaacute baacutedaacuteniacute Předškolniacute věk je pro diacutetě velmi dŧleţityacute

ovlivňuje celkovyacute pozdějšiacute vyacutevoj jedince

V předškolniacutem obdobiacute je moţneacute pozorovat u dětiacute mnoho změn Je dŧleţiteacute věnovat teacuteto

vyacutevojoveacute etapě dostatek pozornosti Pokud jsou objeveny u diacutetěte nějakeacute nedostatky je

ideaacutelniacute doba začiacutet s nimi pracovat Čiacutem dřiacuteve jsou rŧzneacute nedostatky handicapy či naopak

nadaacuteniacute u diacutetěte objeveny tiacutem byacutevaacute většinou jejich naacuteprava lepšiacute ucelenějšiacute a podařiacute se

předejiacutet mnoha komplikaciacutem I maleacute nedostatky mohou během počaacutetku vzdělaacutevaacuteniacute diacutetěti

značně uškodit a znesnadnit mu dalšiacute rozvoj ve vzdělaacuteniacute

Mnoho osob maacute předškolniacute věk spojenyacute pouze s diagnostikou školniacute zralosti V předškolniacutem

obdobiacute se jednaacute o velmi dŧleţitou diagnostiku ale tvořiacute jen zlomek toho co je moţno

v předškolniacutem obdobiacute diagnostikovat

Dnešniacute předškolniacute zařiacutezeniacute nejsou pouhou bdquoopatrujiacuteciacuteldquo instituciacute po dobu kdy se diacutetěti

nemohou věnovat rodiče Mateřskaacute škola (daacutele jen MŠ) (děti navštěvujiacute MŠ nejčastěji) patřiacute

mezi vzdělaacutevaciacute instituce Diacutetě zde maacute byacutet rozviacutejeno a připravovaacuteno pro dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute

Děti traacuteviacute v předškolniacutem zařiacutezeniacute poměrně mnoho času Diacuteky vzniku a rozvoji raacutemcoveacuteho

vzdělaacutevaciacuteho programu pro předškolniacute zařiacutezeniacute (daacutele jen RVP PV) nemusiacute učitelky přiacutesně

dodrţovat daneacute osnovy Měl by zde byacutet prostor ve ktereacutem se mohou kaţdeacutemu diacutetěti věnovat

individuaacutelně a pozorovat jeho vyacutevoj

bdquoK předškolniacutemu vzdělaacutevaacuteniacute se přednostně přijiacutemajiacute děti v posledniacutem roce před zahaacutejeniacutem

povinneacute školniacute dochaacutezky Pokud nelze diacutetě v posledniacutem roce před zahaacutejeniacutem povinneacute školniacute

5

dochaacutezky přijmout z kapacitniacutech důvodů zajistiacute obec v niacutež maacute diacutetě miacutesto trvaleacuteho pobytu

zařazeniacute diacutetěte do jineacute mateřskeacute školyldquo1

Toto opatřeniacute vydaneacute Ministerstvem školstviacute mlaacutedeţe a tělovyacutechovy (daacutele jen MŠMT)

zaručuje dětem před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky jejich umiacutestěniacute do předškolniacuteho

zařiacutezeniacute pokud rodiče projeviacute zaacutejem Probleacutem ovšem nastaacutevaacute u dětiacute mladšiacutech (ve věku od 3

do 5 let) pro ktereacute často neniacute v těchto zařiacutezeniacutech miacutesto Rodiče musiacute proto hledat jinaacute řešeniacute

Děti zŧstaacutevajiacute delšiacute dobu doma (nejčastěji s matkou) do předškolniacuteho zařiacutezeniacute se dostaacutevajiacute

později jejich nedostatky mohou byacutet i přes veškerou peacuteči rodičŧ odhaleny později Diacutetě

potřebuje ke sveacutemu vyacutevoji přiacutetomnost svyacutech vrstevniacutekŧ od kteryacutech se učiacute mnoha sociaacutelniacute

i dalšiacutem dovednostem

1 Zaacutekon o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem vzdělaacutevaacuteniacute (školskyacute zaacutekon) sect 34

odstavec 4

6

II DIAGNOSTIKA

Diagnostika je uvaacuteděna teacuteměř ve všech oblastech praxe Jednaacute se tedy o velmi širokyacute obor

kteryacute je vhodneacute specifikovat v jakeacutem oboru bude diagnostika provaacuteděna

Pojem diagnostika je odvozen z řečtiny znamenaacute rozlišovaacuteniacute konstatovaacuteniacute Termiacuten byl

po dlouhou dobu pouţiacutevaacuten pouze v mediciacuteně z niacute se rozšiřovala diagnostika do dalšiacutech oborŧ

biologickyacutech technickyacutech i společenskovědniacutech (2) S rozvojem oborŧ byl převzat

i do psychologie a pedagogiky

Diagnostika v oblasti pedagogickeacute je nazyacutevaacutena pedagogickaacute diagnostika (uvedeno daacutele)

21 Definice diagnostiky

bdquoDiagnostika zkoumaacute průběh dosavadniacuteho vyacutevoje člověka i s jeho etiologiiacute Jejiacute poznatky

sloužiacute k vyacutechově a vzdělaacutevaacuteniacute jedinců s postiženiacutem k umožněniacute co nejširšiacuteho rozvoje jejich

osobnosti a tak i k určeniacute možnostiacute jejich socializace ve společnostildquo3

Diagnostika je braacutena jako proces Jeho vyacutesledkem je diagnoacuteza zjištěniacute stavu v jakeacutem se

jedinec nachaacuteziacute jeho současnyacute stav V tomto procesu je snaha zjistit co nejviacutece objektivniacute

aktuaacutelniacute stav jedince s porovnaacuteniacutem s normou pro stejnou věkovou skupinu

bdquoDiagnoacuteza jako vyacutesledek diagnostikovaacuteniacute je doporučeniacutem pro rozhodovaacuteniacute o variantaacutech přiacuteštiacute

vyacutechovneacute strategie buď rozvoj dispozic nebo změny požadavků event vstřiacutecně obojiacuteholdquo4

Ciacutel diagnostiky je odviacutejen od oblasti ve ktereacute je provaacuteděna V mediciacuteně chce leacutekař zjistit

onemocněniacute V psychologii je zaměřeniacute na psychickeacute vlastnosti procesy stavy v sociaacutelniacute

diagnostice je ciacutel ve zjišťovaacuteniacute vlivu vyacutechovy vztahŧ v okoliacute sociaacutelniacuteho prostřediacute atd

Diagnostika nevyţaduje nutně diagnoacutezu někdy je pouze součaacutestiacute diacutelčiacuteho hodnoceniacute

bdquoCiacutelem diagnostiky je rozpoznat obtiacuteže odlišit normaacutelniacute odchylky (napřiacuteklad ve školniacutech

vyacutekonech) od poruchy a stanovit diagnoacutezu a jejiacute zaacutevažnostldquo5

Diagnostikovaacuteniacute by mělo byacutet provaacuteděno od odborniacuteka v daneacute oblasti Učitelka MŠ mŧţe

většinou provaacutedět jen orientačniacute vyšetřeniacute či diagnostiku kteraacute mŧţe slouţit jako podklad

pro dalšiacute odborneacute vyšetřeniacute diacutetěte

2 KOLLAacuteRIKOVAacute Z 2001

3 PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 57

4 HRABAL V Diagnostika Pedagogickopsychologickaacute diagnostika žaacuteka s uacutevodem do diagnostickeacute aplikace

statistiky 2002 str 35 5 MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 28

7

Při provaacuteděniacute diagnostiky je nutnaacute komplexniacute spolupraacutece s dalšiacutemi odborniacuteky (např leacutekař

psycholog speciaacutelniacute pedagog logoped sociaacutelniacute pracovniacutek a dalšiacute odborniacuteci) a to podle oblasti

diagnostiky (6) Jedině touto spolupraacuteciacute se dochaacuteziacute k objektivniacutemu zaacutevěru a diagnoacuteze

Odborniacuteci kteřiacute se na diagnostikovaacuteniacute jedince podiacuteliacute by měli byacutet zvoleni podle probleacutemŧ

ktereacute jedinec maacute Ziacuteskaneacute poznatky je vhodneacute prŧběţně analyzovat vyhodnocovat doplňovat

a vzaacutejemně předaacutevat Diacuteky teacuteto spolupraacuteci je moţneacute probleacutemy jedince vidět z mnoha oblastiacute

Je vhodneacute aby vyacutesledky z jednotlivyacutech oblastiacute byly srozumitelneacute pro ostatniacute přiacutepadně aby

mohlo dojiacutet ke konzultaci vyacutesledkŧ mezi odborniacuteky Tento přiacutestup je označovaacuten jako

komplexniacute diagnostika (nebo takeacute komplexniacute přiacutestup) Kromě odborniacutekŧ je vhodneacute zapojit

do diagnostiky i osoby ktereacute jsou s jedincem v bliacutezkeacutem kaţdodenniacutem kontaktu (rodina

učiteleacute přaacuteteleacute atd)(7)

22 Pedagogickaacute diagnostika

Pedagogickaacute diagnostika spadaacute pod pedagogickeacute vědy Je braacutena jako komplexniacute proces kde

jeho ciacutelem je zhodnoceniacute posouzeniacute vzdělaacutevaciacuteho procesu a jeho všech akteacuterŧ (8)

Pŧvodně se pedagogickaacute diagnostika zaměřovala pouze na ţaacuteka či studenta V posledniacute době

se rozsah diagnostikovaacuteniacute rozvinul z jednotlivce na celeacute skupiny i rodiče ţaacutekŧ (vliv

na vyacutechovu a vzdělaacutevaacuteniacute) Širšiacute zaacuteběr pedagogickeacute diagnostiky umoţnil rozšiacuteřit ziacuteskaneacute

poznatky z pedagogickeacute diagnostiky Objevila se tiacutem i nevyacutehoda kteraacute je daacutena zvyacutešeniacutem

naacuteročnosti na diagnostickou praacuteci

Pedagogickou diagnostiku provaacutediacute nejviacutece učitel daacutele vychovatel či vyacutechovnyacute poradce ţaacuteka

(jedince) kteřiacute s ţaacutekem pravidelně pracujiacute Učitel při diagnostice zjišťuje uacuteroveň vědomostiacute

dovednostiacute (včetně sociaacutelniacutech) zaacutejem ţaacuteka ve volneacutem čase vliv společnosti na ţaacuteka třiacutedniacute

kolektiv školniacute i domaacuteciacute prostřediacute ktereacute ţaacuteka obklopuje nesmiacute byacutet vynechaacutena ani učitelova

praacutece a zpŧsob jakyacutem s ţaacutekem pracuje (9)

Podle ciacutele je volena metoda jakou bude diagnostikovaacuteniacute provaacuteděno Pokud potřebujeme

diagnostikovat jedince v určiteacute situaci je moţneacute vyuţiacutet rŧznyacutech metod diagnostiky a jejich

vyacutesledky porovnat I zde platiacute neniacute vhodneacute dělat zaacutevěry z jedineacuteho setkaacuteniacute nebo

diagnostikovaacuteniacute diacutetěte

6 PIPEKOVAacute J 2006

7 SLOWIK J 2007

8 ZELINKOVAacute 2001

9 ZELINKOVAacute O 2001

8

bdquoPedagogickaacute diagnostika se zabyacutevaacute zdravyacutem jedincem a proto může probiacutehat jak

individuaacutelně tak i skupinověldquo10

Vyacutesledky pedagogickeacute diagnostiky by měly slouţit k dalšiacutemu plaacutenovaacuteniacute učitelova

vzdělaacutevaciacuteho procesu Někdy mohou byacutet vyacutesledky pedagogickeacute diagnostiky označeny

pojmem hodnoceniacute (znaacutemky pochvala uacutesměv hrozba atd od učitele) (11

)

23 Vyacuteznam diagnostiky

Vyacuteznam pro učitelky

bdquoUčitelka mateřskeacute školy skutečně provaacutediacute ndash zaacuteměrně i nezaacuteměrně ndash pedagogicko-

psychologickou diagnostiku diacutetěteldquo12

Podle toho jak se diacutetě projevuje mŧţe s niacutem učitelka pracovat Při přiacutepravě programu

pro děti se viacutece mŧţe zaměřit na rozvoj nedostatkŧ diacutetěte Je vhodneacute aby učitelka znala

diagnostiku diacutetěte (bylo-li diacutetě diagnostikovaacuteno odborniacutekem rodiče nejsou povinni učitelce

oznamovat vyacutesledky) Znaacutet diagnostiku diacutetěte (hlavně v přiacutepadě postiţeneacuteho či s rŧznyacutemi

nedostatky jedince) je dobreacute i k přiacutepravě her a celkoveacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu Pokud je

pro diacutetě nutneacute vytvořeniacute individuaacutelniacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu je nutneacute aby při jeho

vytvaacuteřeniacute byla diagnostickaacute zpraacuteva a stav diacutetěte braacuten jako vyacutechoziacute materiaacutel V přiacutepadě ţe diacutetě

přechaacuteziacute pod vedeniacute jineacute učitelky mŧţe byacutet pedagogickaacute diagnostika pro učitelku velmi

přiacutenosnaacute a snadněji jiacute pomŧţe k adaptaci s diacutetětem (13

)

Pokud rodiče informujiacute učitelku o chystaneacute naacutevštěvě specializovaneacuteho pracoviště je moţneacute

aby učitelka pro tohoto pracovniacuteka vytvořit kraacutetkou zpraacutevu o diacutetěti v kaţdodenniacutem chovaacuteniacute

specialista většinou takovou charakteristiku uviacutetaacute

Vyacuteznam pro rodiče a diacutetě

bdquoDůležiteacute však je aby rodiče znali smysl a vyacuteznam ciacutelevědomeacuteho poznaacutevaacuteniacute diacutetěte aby dobře

věděli že jejich diacutetě neniacute bdquojen hodnocenoldquoldquo14

Pedagogickaacute diagnostika od učitelky nebo od odborniacuteka by měla rodičŧm pomoci

Diagnostika mŧţe ukaacutezat kladneacute i zaacuteporneacute vlastnosti jedince ktereacute by mohly byacutet objeveny aţ

později Většina odborniacutekŧ zaacuteroveň poradiacute jak s diacutetětem daacutele pracovat Rodiče by měli

10

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 58 11

KOLLAacuteRIKOVAacute Z 2001 12

MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 76 13

MERTIN V GILLERNOVAacute I 2003 14

MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 80

9

pochopit ţe učitelka neniacute protivniacutekem ve vyacutechově Naopak předškolniacute zařiacutezeniacute by mělo

doplňovat vyacutechovu v rodině V přiacutepadě ţe se u diacutetěte objeviacute nedostatky mŧţe je učitelka

při kaţdodenniacutech činnostech s dětmi rozpoznat mnohem dřiacuteve neţ sami rodiče Maacute porovnaacuteniacute

s ostatniacutemi dětmi a znaacute všeobecnou normu pro vyacutevoj diacutetěte

Učitelka si během dochaacutezky diacutetěte všiacutemaacute i jeho dobryacutech vlastnostiacute přednostiacute a nadaacuteniacute ktereacute

se u diacutetěte mohu projevit kteryacutech si rodiče nemusejiacute při běţnyacutech činnostech s diacutetětem

všimnout (15

)

24 Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika

Mezi historickyacutemi prameny se objevuje speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika jiţ v diacutele J A

Komenskeacuteho Informatorium školy mateřskeacute Zde je daacutena pozornost naacutestupu diacutetěte do školy

zda stupeň vyacutevoje odpoviacutedaacute vstupu do školy

bdquoObecnyacutem ciacutelem speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky je co možnaacute nejleacutepe a nejpečlivěji

rozpoznat a charakterizovat konkreacutetniacute handicap a to v oblasti fyzickeacute psychickeacute a

sociaacutelniacuteldquo16

bdquoSpeciaacutelněpedagogickaacute diagnostika se zabyacutevaacute rozpoznaacutevaacuteniacutem podmiacutenek prostředků

i efektivity vyacutechovy vzdělaacutevaacuteniacute celkoveacuteho rozvoje osobnosti a takeacute enkulturace klientů ndash tedy

osob s postiženiacutemldquo17

Moderniacute pojetiacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky je zaměřeno na jedince se speciaacutelniacutemi

vzdělaacutevaciacutemi potřebami Diagnostika těchto jedincŧ se viacutece soustřediacute na jejich dovednosti

schopnosti a moţnosti lze je vyuţiacutet pro rozvoj vyacutechovu vzdělaacuteniacute či dalšiacute praacuteci s těmito

jedinci

bdquoSpeciaacutelněpedagogickaacute diagnostika vyžaduje jen individuaacutelniacute přiacutestupldquo18

Při speciaacutelněpedagogickeacute diagnostice je pracovaacuteno s jedincem co nejviacutece individuaacutelně pouze

vyacutejimečně v malyacutech skupinaacutech Ciacutelem je posouzeniacute individuaacutelniacutech zvlaacuteštnostiacute jedince ktereacute

mohou ovlivnit efektivitu vyacutechovneacuteho pŧsobeniacute včetně vnějšiacutech i vnitřniacutech přiacutečin

Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika se zaměřuje převaacuteţně na jedince (děti) kteřiacute potřebujiacute

z rŧznyacutech dŧvodŧ speciaacutelniacute peacuteči Ciacutelem je v tomto přiacutepadě zjištěniacute uacuterovně diacutetěte vzhledem

15

MERTIN V GILLERNOVAacute I 2003

16 FISCHER S ŠKODA J Speciaacutelniacute pedagogika Edukace a rozvoj osob se somatickyacutem psychickyacutem a

sociaacutelniacutem znevyacutehodněniacutem 2008 str 26

17 SLOWIacuteK J Speciaacutelniacute pedagogika 2007 str 51

18 PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 58

10

k jeho postiţeniacute nebo vadě Tvořiacute se zaacuteklad pro speciaacutelněpedagogickeacute metody (např

reedukace kompenzace atd)

241 Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky

Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky mŧţe byacutet rŧzneacute Zaacuteleţiacute na tom z jakeacuteho pohledu je

děleniacute zaměřeno Zde jsou uvedena některaacute moţnaacute děleniacute

1) Dle specifickeacuteho ciacutele

Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika maacute i sveacute specifickeacute ciacutele ve vztahu s diagnostikovanyacutem

jedincem

Zda konkreacutetniacute jedinec spadaacute do oblasti speciaacutelniacute pedagogiky

Zda je jedinec ohroţen vznikem handicapu

V jakeacute faacutezi znevyacutehodněniacute je jedinec

Přiacutečiny vzniku znevyacutehodněniacute

Naacuteslednaacute peacuteče o jedince

2) Dle druhu postiženiacute (19

)

Jestliţe je jiţ znaacutem druh postiţeniacute diagnostika se viacutece zaměřuje pouze na tuto danou oblast

Somatopedickaacute ndash zaměřeniacute na tělesnaacute postiţeniacute a zdravotniacute oslabeniacute

Psychopedickaacute ndash zaměřenaacute na mentaacutelniacute postiţeniacute

Surdopedickou ndash zaměřenaacute na sluchoveacute vady a postiţeniacute

Logopedickou ndash zaměřenaacute na vady a poruchy řeči a komunikace

Oftalmopedickou ndash zaměřenaacute na zrakoveacute poruchy a vady

Etopedickou ndash zaměřenaacute na poruchy chovaacuteniacute někteřiacute autoři do teacuteto skupiny řadiacute

i diagnostiku specifickyacutech vyacutevojovyacutech poruchu učeniacute

3) Dle vyacutevojoveacuteho stupně jedince

Kaţdeacute vyacutevojoveacute obdobiacute v ţivotě jedince maacute svaacute jednotlivaacute uacuteskaliacute a specifika kteraacute je třeba

při diagnostickeacutem procesu zohlednit Existujiacute vady ktereacute se projeviacute aţ na určiteacutem vyacutevojoveacutem

stupni (např specifickeacute vyacutevojoveacute poruchy učeniacute) (20

)

19

PIPEKOVAacute J 2006

11

Ranyacute věk ndash v tomto obdobiacute je nejdŧleţitějšiacute včasneacute podchyceniacute vady a zahaacutejeniacute

speciaacutelněpedagogickeacute peacuteče Včasnaacute peacuteče napomaacutehaacute k minimalizaci dŧsledkŧ vady

Předškolniacute věk ndash v tomto obdobiacute je staacutele ještě dŧleţiteacute včasneacute podchyceniacute vady

a zahaacutejeniacute peacuteče Na konci předškolniacuteho věku je nejčastějšiacute diagnostika školniacute zralosti

a připravenosti

Školniacute věk ndash na počaacutetku tohoto obdobiacute hraje dŧleţitou roli diagnostika školniacute zralosti

Školniacute obdobiacute je dlouhaacute doba Dalšiacute diagnostika mŧţe byacutet zaměřena např specifickeacute

vyacutevojoveacute poruchy učeniacute volbu povolaacuteniacute atd Pokud bylo v předchoziacutem obdobiacute zjištěno

postiţeniacute dalšiacute diagnostika se od něj odviacutejiacute dochaacuteziacute i k zhodnoceniacute předchoziacute peacuteče

Dŧleţitost ziacuteskaacutevajiacute zaacutejmy jedince Mohou se zde projevit i rozdiacutelnosti mezi moţnostmi

diacutetěte a poţadavky od jeho okoliacute (rodiny)

Dospělost ndash Pokud jde o postiţeniacute vychaacuteziacute z předchoziacutech obdobiacute nebo se jednaacute

o naacutesledek uacuterazu či nemoci Dŧleţitou roli hraje prognoacuteza zda bude nutneacute člověka

rekvalifikovat či ne Je vhodneacute pokud je moţnost aby dospělyacute člověk našel sociaacutelniacute a

pracovniacute uplatněniacute

Obdobiacute staacuteřiacute ndash Většinou se jednaacute o ziacuteskaneacute postiţeniacute Dŧleţiteacute je respektovat prostřediacute

rodiny Při činnostech s jedincem respektujeme dŧstojnost a potřebu klidu člověka

vzhledem k jeho staacuteřiacute Dochaacuteziacute k uacutebytku psychickyacutech i fyzickyacutech sil tiacutem se objevujiacute i noveacute

probleacutemy

4) Dle času provaacuteděniacute

Vstupniacute ndash při prvniacutem setkaacuteniacute s jedincem zjišťujeme na jakeacute uacuterovni jedinec je

Prŧběţnaacute ndash při praacuteci s jedincem poskytuje informace jak se jedinec vyviacutejiacute jak mu

pomaacutehaacute reedukace či jineacute zpŧsoby rehabilitace atd

Vyacutestupniacute ndash při opouštěniacute jedince ze zařiacutezeniacute nebo z peacuteče odborniacuteka Pokud jedinec

přechaacuteziacute do jineacuteho zařiacutezeniacute mŧţe diagnostickaacute zpraacuteva z vyacutestupniacuteho vyšetřeniacute byacutet pouţita

jako vstupniacute diagnostikou pro noveacute zařiacutezeniacute

5) Dle etiologie

Jednaacute se o přiacutečinu postiţeniacute (21

)

20

PIPEKOVAacute J 2006 21

PIPEKOVAacute J 2006

12

Kauzaacutelniacute ndash přiacutečina postiţeniacute je u jedince znaacutemaacute

Symptomatickou ndash přiacutečina neniacute znaacutemaacute diagnostika odkazuje pouze na přiacuteznaky

25 Oblasti pedagogickeacute diagnostiky

Diagnostikovat mŧţeme mnoho oblastiacute Jak bylo uvedeno je nejvhodnějšiacute pokud jsou oblasti

propojeny a vzaacutejemně se doplňujiacute Diacuteky tomuto přiacutestupu mŧţeme odhalit i maleacute nedostatky

ktereacute znesnadňujiacute nebo znemoţňujiacute dalšiacute pokroky ve vyacutevoji jedince

Jednotliveacute oblasti osobnosti pro diagnostiku jsou vybraacuteny podle toho ţe jsou chaacutepaacuteny jako

velmi dŧleţiteacute z pohledu speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky

Většinou platiacute ţe diagnostiku jednotlivyacutech oblastiacute mohou provaacutedět pouze vyškoleniacute

pracovniacuteci v daneacute oblasti Jednaacute se přiacutemo o studium v daneacutem oboru (většinou vysokoškolskeacute

studium např psychologie) anebo alespoň speciaacutelniacute školeniacute (orientačniacute logopedickeacute vyšetřeniacute

daacutele jen OLV)

V diagnostikovaacuteniacute přihliacuteţiacuteme k věku diacutetěte osobnostniacutem vlastnostem diacutetěte Pokud je diacutetěti

diagnostikovaacuteno nějakeacute postiţeniacute v dalšiacutech diagnostikaacutech je nutno toto zohlednit

bdquoDiagnostickaacute činnost by měla byacutet opakovatelnaacute a dlouhodobaacute abychom ziacuteskali opravdu

objektivniacute podklady pro stanoveniacute diagnoacutezy a prognoacutezy diacutetěteldquo22

Daacutele jsou uvaacuteděny některeacute oblasti ktereacute by měly byacutet v předškolniacutem věku alespoň orientačně

diagnostikovaacuteny Tyto oblasti jsou v tomto vyacutevojoveacutem obdobiacute k podstatneacute pro dalšiacute rozvoj

jedince

251 Diagnostika motorickyacutech schopnostiacute

bdquoMotorika představuje celkovou pohybovou schopnost člověka Souvisiacute s rozvojem řeči

myšleniacute a s lateralitouldquo23

Je moţno řiacuteci ţe vyacutevoj motoriky je zaacutekladem a pro dalšiacute oblasti vyacutevoje diacutetěte Pokud diacutetě

v některyacutech oblastech neprospiacutevaacute je vhodneacute sledovat zda jeho probleacutemy nevychaacuteziacute praacutevě

ze špatneacute motoriky

Motoriku je moţno dělit na tři zaacutekladniacute skupiny

Hrubaacute motorika ndash pohyby celeacuteho těla velkyacutech svalovyacutech skupin

22

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 71 23

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 64

13

Jemnaacute motorika ndash pohyby rukou malyacutech svalovyacutech skupin

Oromotorika ndash pohyby artikulačniacutech orgaacutenu Někdy je oromotorika začleněna do jemneacute

motoriky

Diagnostika motoriky představuje ve speciaacutelniacute pedagogice širokou oblast vzhledem

k vyacutevojoveacute uacuterovni jedince i dalšiacute moţnosti v jeho ţivotě (pracovniacute přiacutepravě) (24

)

Uacuteroveň motoriky je moţneacute zjistit pomociacute standardizovanyacutech motorickyacutech testŧ nebo

vyacutevojovyacutech norem motoriky pro jednotlivaacute věkovaacute obdobiacute

Motorika mŧţe byacutet hodnocena nejčastěji ze třiacute pohledŧ

Hlediska vyacutevoje ndash jestli vyacutevoj odpoviacutedaacute daneacute normě

Hledisko kvality ndash jak jsou pohyby přesneacute koordinace pohybŧ

Hledisko vyacutekonu ndash jak je jedinec vytrvalyacute rychlost pohybŧ

U hrubeacute motoriky jsou v diagnostice braacuteny kliacutečoveacute momenty ve vyacutevoji v obdobiacute raneacuteho

dětstviacute Jednaacute se napřiacuteklad o posazovaacuteniacute stoj bez obory lezeniacute samostatnaacute chŧze Tyto

informace ziacuteskaacutevaacute většinou pediatr od rodičŧ jiţ v prŧběhu vyacutevoje diacutetě při pravidelnyacutech

pediatrickyacutech prohliacutedkaacutech Daacutele je sledovaacuteno jak diacutetě zvlaacutedaacute chŧzi běh bez překaacuteţek

i překaacuteţkami chŧze v nerovneacutem tereacutenu atd

Jemnaacute motorika při sveacutem vyacutevoji vychaacuteziacute z rozvoje hrubeacute motoriky Pohyb ruky postupuje

od ramene k prstŧm Z tohoto vyacutevoje je vhodneacute aby se dětem daacutevali na kresleniacute a malovaacuteniacute

nejdřiacuteve velkeacute formaacutety papiacuterŧ (pokud moţno nejdřiacuteve na svislou plochu a poteacute teprve

na kolmou) a později je zmenšovat

Diagnostika jemneacute motoriky je zjišťovaacutena hlavně podle manuaacutelniacute zručnosti Jednaacute se

o sledovaacuteniacute koordinace pohybŧ (obleacutekaacuteniacute jiacutedlo provleacutekaacuteniacute atd) rychlosti a přesnosti

pohybŧ horniacutech končetin dlaniacute a prstŧ Tato diagnostika se daacute pouţiacutet i na zjišťovaacuteniacute laterality

(uvedeno daacutele) Při sledovaacuteniacute jemneacute motoriky by měl byacutet kladen i dŧraz na spraacutevneacute drţeniacute

psaciacuteho naacutečiniacute Spraacutevnyacute uacutechop tuţky je dobreacute u diacutetěte podporovat hned od počaacutetku kdy diacutetě

začne braacutet do ruky psaniacute naacutečiniacute (25

)

bdquoU dětiacute raneacuteho a předškolniacuteho věku využiacutevaacuteme různeacute sklaacutedačky kostky puzzle kdy

hodnotiacuteme nejen co diacutetě dovede zkonstruovat ale i způsob provedeniacute souhyby spolupraacuteci

24

PIPEKOVAacute J 2006 25

PIPEKOVAacute J 2006

14

obou rukou všiacutemaacuteme si spraacutevnosti uacutechopů přesnost v konstrukci v ciacuteleniacute což se projevuje

takeacute při navleacutekaacuteniacute drobnyacutech tvarů na bužiacuterku či tkanici a je mimo jineacute i ukazatelem kvality

koordinace oko ndash rukaldquo26

Oromotorika je dŧleţitaacute k dobreacute vyacuteslovnosti diacutetěte později k spraacutevneacutemu naacutecviku čteniacute i psaniacute

Zaměřujeme se hlavně na pohyblivost rtŧ a jazyka K diagnostice i samotneacutemu procvičovaacuteniacute

v teacuteto oblasti pouţiacutevaacuteme některaacute oromotorickaacute cvičeniacute např vyplazovaacuteniacute jazyka olizovaacuteniacute

rtŧ nafukovaacuteniacute tvaacuteřiacute foukaacuteniacute do peřiacutečka atd

252 Diagnostika rozumovyacutech schopnostiacute

Oblast je znaacutemaacute hlavně pod inteligenčniacutemi testy Struktura testŧ mŧţe byacutet velmi rŧznaacute

Nejčastěji se děliacute na subtesty jsou zjišťovaacuteny celkoveacute verbaacutelniacute a naacutezoroveacute rozumoveacute

schopnosti jedince V diagnostice se zaměřiacuteme na uacuteroveň myšlenkovyacutech operaciacute (analyacuteza

synteacuteza a analyticko-syntetickaacute činnost) ktereacute jsou součaacutestiacute diagnostikovaacuteniacute školniacute zralosti

V předškolniacutem zařiacutezeniacute mohou byacutet dělaacuteny orientačniacute testy rozumovyacutech schopnostiacute k daneacutemu

věku jedince

Rozumoveacute schopnosti by měly byacutet testovaacuteny jako celek a poteacute budou specifikovaacuteny

na podoblasti (jiţ v kompetenci odborneacuteho pracoviště) V procesu diagnostikovaacuteniacute

rozumovyacutech schopnostiacute je nutneacute braacutet v uacutevahu věk diagnostikovaneacuteho jedince některeacute

myšlenkoveacute operace jsou vyacutevojově podmiacuteněneacute

Zaacutekladniacutem pravidlem je postupovat od nejjednoduššiacutech činnostiacute ke sloţitějšiacutem Před začaacutetkem

uacutekolu je nutno se přesvědčit zda diacutetě (jedinec) danyacute uacutekol pochopilo Pokud diacutetě nepochopiacute

zadaacuteniacute mŧţe se staacutet ţe dojde k chybneacute diagnostice (27

)

Součaacutest inteligenčniacutech testŧ tvořiacute takeacute vyacutekonoveacute zkoušky ktereacute jsou formou nonverbaacutelniacuteho

charakteru (tedy na neverbaacutelniacute neřečoveacute schopnosti) Ciacutelem zkoušek je zjištěniacute uacuterovně

postřehu logiky Pokud se objeviacute nedostatky měl by se jim psycholog (speciaacutelniacute pedagog)

viacutece věnovat

Při diagnostikovaacuteniacute rozumovyacutech schopnostiacute je nutno vědět zda diagnostikovanyacute jedinec

nemaacute skryteacute smysloveacute vady (hlavně sluchoveacute a zrakoveacute) ktereacute svyacutemi projevy připomiacutenajiacute

sniacuteţeneacute rozumoveacute schopnosti Všiacutemaacuteme si zda diacutetě dokaacuteţe ziacuteskaneacute poznatky pouţiacutet v praxi

Uacuteroveň rozumovyacutech schopnostiacute mŧţe byacutet ovlivněna

26

PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a využitiacute v praxi 1997 str 45 27

PIPEKOVAacute J 2006

15

Vnitřniacutemi činiteli (osobnost jedince motivace k činnosti aktuaacutelniacute tělesnyacute i psychickyacute

stav jedince psychickeacute procesy atd) Tyto činitele nelze přiacuteliš ovlivnit

Vnějšiacutemi činiteli (obsah poznatkŧ osobnost učitele a jeho pŧsobeniacute na jedince klima

zařiacutezeniacute a skupiny ve ktereacute jedinec je přiacutestup rodiny atd) Tyto činitele lze ovlivnit

253 Diagnostika mluvniacutech schopnostiacute

Tato oblast diagnostiky je v těsneacutem spojeniacute s oromotorikou

Komunikace pomociacute verbaacutelniacute (mluveneacute) řeči je v našiacute společnosti teacuteměř zaacutekladniacute Pro děti

předškolniacuteho věku je verbaacutelniacute komunikace nejčastějšiacutem zpŧsobem dorozumiacutevaacuteniacute

Zaacutekladem pro diagnostiku je navaacutezaacuteniacute kontaktu s diagnostikovanyacutem jedincem a ziacuteskaacuteniacute jeho

dŧvěry V předškolniacutem věku je proto vhodneacute provaacutedět diagnostiku při hře s diacutetětem

a v prostřediacute ktereacute je mu znaacutemeacute a diacutetě se v něm ciacutetiacute bezpečně (28

)

Od slovniacutech projevŧ se velmi často odvozuje i celkovyacute stav a vyacutevoj jedince (rozumovaacute oblast

vniacutemaacuteniacute paměť představivost atd) Při diagnostice je nutno vychaacutezet z věku diacutetěte Vyacutevoj

hlaacutesek se postupnyacute a ukončuje se kolem 6 ndash 7 roku (někdy je uvaacuteděna hranice aţ 8 let) Jako

vyacutevoj hlaacutesek tak i rozvoj slovniacute zaacutesoby je postupnyacute Učitelky v MŠ mohou za určityacutech

podmiacutenek (podle stupně dosaţeneacuteho vzdělaacuteniacute) provaacutedět OLV

Mluvniacute projev je moţno rozdělit na formaacutelniacute a obsahovou straacutenku řeči

bdquoFormaacutelniacute straacutenka řeči se tyacutekaacute vnějšiacutech projevů individuaacutelniacutech charakteristik jako vyacuteslovnost

artikulačniacute obratnost plynulost tempo řeči fonace atdldquo29

bdquoObsahovaacute straacutenka je tvořena schopnostiacute formulovat vlastniacute myšlenky což je podmiacuteněno

rozsahem slovniacute zaacutesoby uacuterovniacute osvojeniacute pravidel gramatiky syntaxiacute apodldquo30

Do kaţdodenniacutech činnostiacute s dětmi by měly byacutet zařazovaacuteny logopedickeacute chvilky přizpŧsobeneacute

věku dětiacute Jsou zaměřeny na spraacutevnyacute naacutecvik dyacutechaacuteniacute oromotorickaacute cvičeniacute Tyto chvilky jsou

i prevenciacute před některyacutemi poruchami řeči

254 Diagnostika laterality

bdquoLateralita je důsledkem dominance jedneacute z mozkovyacutech hemisfeacuter V praktickeacutem životě se

projevuje jako převaha nebo upřednostňovaacuteniacute některeacuteho z paacuterovyacutech orgaacutenů (např ruka

noha oko ucho)ldquo31

28

PIPEKOVAacute J 2006 29

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 72 30

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 72

16

Diagnostika laterality ziacuteskaacutevaacute dŧleţitost v době naacutestupu diacutetěte do školy Při naacutestupu diacutetěte

do prvniacute třiacutedy by měla byacutet lateralita ruky vyhraněnaacute (32

) Tiacutem je ulehčen naacutecvik psaniacute Oblast

laterality je uacutezce spojena s motorikou a to hlavně s oblastiacute jemneacute motoriky

Pojem lateralita znamenaacute preferenci či dominantu jedneacute poloviny Je velmi uacutezce spojena

s dominantou jedneacute z mozkovyacutech hemisfeacuter Projevuje u člověka ale i některyacutech ţivočichŧ

(nesouměrnost se u nich projevuje jednak ve stavbě těla jednak i v uţiacutevaacuteniacute jednoho

z paacuterovyacutech orgaacutenŧ) Je proto dŧleţiteacute aby byla respektovaacutena lateralita jedince Dnes je jiţ

dokaacutezaacuteno ţe přeučovaacuteniacute levorukyacutech jedincŧ na pravorukeacute je nevhodneacute a vede pouze k dalšiacutem

probleacutemŧm (např neurotickeacute obtiacuteţe koktavost neklid atd)

Nejčastěji je diagnostika laterality provaacuteděna pozorovaacuteniacutem diacutetěte v rŧznyacutech situaciacutech (haacutezeniacute

stavěniacute věţe z kostek kresleniacute navleacutekaacuteniacute koraacutelkŧ natahovaacuteniacute se po předmětech otaacutečeniacute

za zvukem atd) Lateralitu je moţneacute diagnostikovat i podle nejrŧznějšiacutech zkoušek

Nejznaacutemějšiacute je diagnostickyacute test od Z Matějčka a Z Ţlaba Tuto zkoušku mŧţe provaacutedět

i nevyškolenyacute specialista (leacutekař učitel pracovniacutek s diacutetětem rodič atd) ale musiacute si nejdřiacuteve

dŧkladně nastudovat prŧběh celeacute zkoušky Vyacutesledek je pouze orientačniacute (33

)

K vyhraněniacute laterality dochaacuteziacute u dětiacute přibliţně ve 4ndashteacutem roce ţivota ale staacutevaacute se ţe

vyhraněnost se ustaacuteliacute aţ později Většinou byacutevaacute lateralita vyhraněnaacute dřiacuteve u děvčat Pokud se

u diacutetěte zjistiacute nevyhraněnaacute lateralita při naacutestupu do školy většinou se doporučuje naacutecvik

psaniacute pravou rukou (34

)

255 Diagnostika zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute

Diacutetě se rodiacute s vyvinutyacutem zrakovyacutem orgaacutenem (neniacute-li zrakovyacute orgaacuten poškozen v prenataacutelniacutem

obdobiacute) Po narozeniacute dochaacuteziacute pouze ke zlepšeniacute ostrosti zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute (u zdraveacuteho

orgaacutenu) Zrakem přijiacutemaacute jedinec aţ 80 podnětŧ ze sveacuteho okoliacute

Pokud jedinec trpiacute i lehkou zrakovou vadou kteraacute neniacute včas odhalena a diagnostikovaacutena

mŧţe zaostaacutevat v rozumoveacutem motorickeacutem i řečoveacutem rozvoji Mŧţe byacutet špatně

diagnostikovaacuten opoţděnyacute vyacutevoj mentaacutelniacute retardace nebo jinaacute postiţeniacute Z tohoto dŧvodu je

dobreacute sledovat jestli zrakovyacute vyacutevoj postupuje podle vyacutevojovyacutech norem

31

PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a jejiacute využitiacute v praxi speciaacutelniacute

pedagogiky 1 vyd 1997 str 49 32

PIPEKOVAacute J 33

KŘIŠŤANOVAacute L 1995 34

PŘINOSILOVAacute D 1997

17

Je vhodneacute aby zrakoveacute vniacutemaacuteniacute bylo dobře rozvinuto před zahaacutejeniacutem školniacute dochaacutezky diacutetěte

bude mu ulehčena vyacuteuka Rozvoj je daacuten celkovyacutem vyacutevojem jedince Daacutele mŧţe byacutet

podněcovaacuteno pomociacute nejrŧznějšiacutech her cvičeniacute a uacutekolŧ

Je zjišťovaacuteno zda diacutetě rozeznaacute dva stejneacute tvary mezi ostatniacutemi sklaacutedaacuteniacute rozdělenyacutech obraacutezkŧ

(u staršiacutech dětiacute puzzle odpoviacutedajiacuteciacute jejich věku) vklaacutedaacuteniacute tvarŧ do přiacuteslušnyacutech otvorŧ

dokreslovaacuteniacute obraacutezkŧ vyhledaacuteniacute obraacutezku v překryacutevanyacutech atd

Zrakoveacute vniacutemaacuteniacute podporuje i rozvoj řeči Zrakem diacutetě pozoruje mluvidla jinyacutech osob a učiacute se

tak naacutepodobou

Orientačniacute zkouška zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute mŧţe byacutet provedena i učitelkou v MŠ Vyacutesledek

poskytuje informaci o uacuterovni zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute přiacutepadně mŧţe poukaacutezat na odchylky

od normy

256 Diagnostika sluchoveacuteho vniacutemaacuteniacute

bdquoSluchoveacute vniacutemaacuteniacute je schopnost přijiacutemat rozlišovat a interpretovat zvuky různeacute kvality

(řečoveacute i neřečoveacute)ldquo35

Sluch je dŧleţityacute pro vyvaacuteřeniacute řeči a jejiacute stavby Pokud se diacutetě narodiacute s poškozenyacutem sluchem

(zaacuteleţiacute na stupni poškozeniacute) anebo ztratiacute-li sluch před ukončeniacutem vyacutevoje řeči (vyacutevoj řeči je

ukončovaacuten kolem 8 roku ţivota) je diacutetě většinou neslyšiacuteciacute a řeč se u něj vyviacutejiacute velmi maacutelo či

vŧbec (36

)

Diacutetě mŧţe trpět pouze nedoslyacutechavostiacute kteraacute nemusiacute byacutet dlouho objevena Diacutetě reaguje

na silneacute zvukoveacute podněty Diacutetě nepoznaacute ţe slyšiacute špatně Děti s nedoslyacutechavostiacute se projevujiacute

ve společnosti jako pomaleacute neposlušneacute (nereagujiacute na ticheacute podněty) a mohou byacutet někdy

chybně označeni za mentaacutelně postiţeneacute (37

)

Dnešniacute mediciacutena a leacutekařskeacute přiacutestroje zvlaacutedajiacute diagnostiku sluchu i u malyacutech dětiacute bez jejich

spolupraacutece Dřiacuteve byla u všech vyšetřeniacute nutnaacute spolupraacutece diacutetěte proto diagnostika byla

moţnaacute nejdřiacuteve kolem 3 roku ţivota diacutetěte

Sluchoveacute vniacutemaacuteniacute je zjišťovaacuteno podle nejrŧznějšiacutech cvičeniacute Diacutetěti se daacutevajiacute rozeznaacutevat

předměty podle zvuku kteryacute vydaacutevajiacute (začiacutenaacuteme od zvukŧ znaacutemyacutech a dobře rozeznatelnyacutech)

rozlišeniacute toacutenŧ piacutesniacute atd

35

ZELINKOVAacute O Pedagogickaacute diagnostika individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program str 76 36

PŘINOSILOVAacute D 1997 37

PŘINOSILOVAacute D 1997

18

Diagnostika je dŧleţitaacute pro odhaleniacute sluchovyacutech vad ale mŧţe naacutem pomoci i při vadě řeči

kde neznaacuteme přiacutečinu

Orientačniacute zkouška sluchu se provaacutediacute šeptanou i hlasitou řečiacute Jejiacutem ciacutelem je odhalit jestli

diacutetě maacute zdraviacute sluch Při provaacuteděniacute zkoušky maacute byacutet diacutetě zdraveacute bez ryacutemy a podobnyacutech

onemocněniacute ktereacute mohou vyacutesledky zkoušky ovlivnit(38

)

Dŧleţitou součaacutestiacute ve sluchoveacutem vniacutemaacuteniacute je fonematickyacute sluch Jednaacute se o sluchoveacute

rozlišovaacuteniacute rytmizaci vyacuteslovnosti Fonematickyacutech sluchem diacutetě rozlišuje diferenciace hlaacutesek

Vyacutevoj fonematickeacuteho sluchu je postupnyacute měl by byacutet ukončen před vstupem do povinneacute

školniacute dochaacutezky je jedniacutem z předpokladŧ na vyacuteuku čteniacute a psaniacute Fonematickyacute sluch

umoţňuje diacutetěti rozlišit stejnaacute slova (pes ndash pes) rozlišeniacute pouze jednou hlaacuteskou (ves ndash les)

rozlišeniacute deacutelky (dal ndash daacutel) tvrdeacute a měkkeacute souhlaacutesky (dyacuteka ndash diacuteky) ostreacute a tupeacute sykavky (miacutesa

ndash miacuteša) apod

38

TOMICKAacute V 2006

19

III METODY DIAGNOSTIKY

Metody diagnostiky jsou určiteacute zpŧsoby a postupy ktereacute vedou k ciacuteli tedy k diagnoacuteze

31 Poţadavky na diagnostickeacute metody

Vyacuteběr metody by měl odpoviacutedat věku diacutetěte přiacutepadně pokud existujiacute předchoziacute vyacutesledky

nebo podezřeniacute na postiţeniacute metoda by měla vychaacutezet ze zjištěnyacutech moţnostiacute diacutetěte

Na zahaacutejeniacute voliacuteme takoveacute metody při kteryacutech se diacutetě uvolniacute odstraniacute se stres a strach kteryacute

se mŧţe kvŧli nečekaneacute situaci či prostřediacute objevit Pokud jsou metody dobře zvoleneacute je

moţneacute ziacuteskat u diacutetěte dŧvěru a ochotu spolupracovat

bdquoNějakeacute jednoznačneacute pravidlo však stanovit nemůžeme V uacutevahu je nutneacute braacutet časovou

naacuteročnost jednotlivyacutech metod (jen vyacutejimečně nejsme časově omezeni) jejich bdquovyacutetěžnostldquo

(velmi vysokou majiacute např testy inteligence) chovaacuteniacute diacutetěte (klid ndash neklid) vnějšiacute okolnosti

jako je např prostor vyšetřovny možnost zaměstnat současně viacutece dětiacute uvolnit se pro dotaz

rodičů nebo pro rozhovor s nimi apod Mnohdy je uacutečelneacute kromě praacutece individuaacutelniacutem přiacutemeacutem

kontaktu vidět diacutetě i při samostatneacute praacuteci ve dvojici nebo i ve většiacute skupinceldquo39

Na proces diagnostikovaacuteniacute je ale vhodneacute nechat si dostatek času

Pouţiteacute metody musiacute splňovat určitě poţadavky ktereacute dělajiacute metody objektivniacute a pouţitelneacute

pro vyacutezkum a diagnostiku Tyto poţadavky naacutem daacutevajiacute jistotu ţe pouţiteacute metody umoţňujiacute

konfrontaci vyacutesledkŧ v porovnaacuteniacute se skupinou věkovou normou či dalšiacutemi předem

stanovenyacutemi kriteacuterii

Objektivnost

bdquoObjektivnost rozumiacuteme věcneacute nezaujateacute posouzeniacute činnostiacute nebo vyacutekonůldquo40

Nejčastěji byacutevaacute zajišťovaacutena testy ktereacute jsou vţdy vyhodnocovaacuteny stejnyacutem zpŧsobem a podle

určityacutech naacutevodŧ ktereacute nelze měnit Jednaacute se o standardniacute testy

Testy jsou provaacuteděny vţdy stejnyacutem přesně danyacutem zpŧsobem to od jejich zadaacuteniacute přes prŧběh

k vyhodnoceniacute a interpretaci Při opakovaneacutem prŧběhu by mělo byacutet dosaţeno stejnyacutech

vyacutesledkŧ bez ohledu na osobu kteraacute test zadaacutevala a vyhodnotila (41

)

Dŧleţiteacute je zda jsou otaacutezky dobře formulovaacuteny a jedinec jim porozuměl

39

MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute str 89-91 40

MERTIN V GILERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 77 41

SVOBODA M (ed) 2001

20

Validita

bdquoHistoricky nejobvyklejšiacute definice validniacuteho měřeniacute je že naacutestroj měřiacute to o čem prohlašuje

že měřiacuteldquo42

Validita označuje platnost metody a jejich vyacutesledkŧ Jednaacute se o skutečnost zda metody

hodnotiacute opravdu to co hodnotit maacute a chce (43

)

Metoda je volena podle moţnostiacute jedince Jestliţe maacute jedinec nějakeacute postiţeniacute metodu je

nutno přizpŧsobit jeho postiţeniacute tak aby mohl danyacute uacutekol splnit dle svyacutech moţnostiacute (např

u jedince se slabozrakostiacute je nutno vytvořit takoveacute podmiacutenky aby pomŧcky k metodě či

pracovniacute listy k testu mohl vidět)

Většina metod hodnotiacute jako primaacuterniacute jednu oblast mohou však ukaacutezat i dalšiacute vyacutesledky ktereacute

nepatřiacute k primaacuterniacutemu vyacutesledku a pouze naacutes mohou nasměrovat k dalšiacutemu šetřeniacute

Reliabilita

Jednaacute se o přesnost a spolehlivost metody Tedy jestli vyacutesledek z daneacute metody neniacute jen

naacutehodnyacute či zkreslenyacute jev a nevznikl nějakyacutem nedostatkem v měřeniacute (44

)

Stejneacuteho vyacutesledku by mělo byacutet dosaţeno i s odstupem času Vyacutesledky by měly byacutet zobecněny

i v čase Při opakovaacuteniacute by mělo dochaacutezet k podobnyacutem vyacutesledkŧm (i v rozmeziacute několika dniacute)

Mělo by byacutet zjištěno zda metoda nemŧţe byacutet ovlivněna aktuaacutelniacutem stavem jedince (hlavně

jeho uacutenavou nebo psychickyacutem stavem) nebo dřiacuteve ziacuteskanyacutemi zkušenostmi (45

)

32 Pozorovaacuteniacute

Pozorovaacuteniacute patřiacute mezi zaacutekladniacute diagnostickeacute metody Jednaacute se o velmi naacuteročnou metodu

V předškolniacutem věku je pouţiacutevaacutena pouze extrospekce (pozorovaacuteniacute druhyacutech lidiacute) tedy

v předškolniacutem věku pozorovaacuteniacute diacutetěte dospělyacutem (introspekci sebepozorovaacuteniacute diacutetě samo

z vyacutevojoveacuteho hlediska ještě nedokaacuteţe)

Metoda pozorovaacuteniacute je braacutena jako nejpřirozenějšiacute metoda kterou je moţneacute pouţiacutet teacuteměř

v kaţdeacute situaci bez potřebneacute přiacutepravy pomŧcek

bdquoPozorovanie znamenaacute sledovanie činnosti žiaka a jej vyhodnotenieldquo46

42

MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 41 43

PIPEKOVAacute J 2006 44

MERTIN V 1995 45

SVOBODA M (ed) 2001 46

KOLLAacuteRIKOVAacute Z Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika 2001 str 248

21

Od prvniacuteho dne v předškolniacutem zařiacutezeniacute byacutevaacute diacutetě pozorovaacuteno V teacuteto rovině se jednaacute většinou

o pozorovaacuteniacute nesystematickeacute bez konkreacutetniacuteho ciacutele Pozorovatel (nejčastěji učitelka MŠ) by se

při prvniacutech setkaacuteniacute s diacutetětem mělměla soustředit na celkoveacute projevy diacutetěte

(47

)Nesystematickeacute (nestrukturovaneacute) pozorovaacuteniacute by mělo byacutet provaacuteděno tak ţe pozorovatel

zapisuje co nejviacutece jevŧ V přiacutepadě ţe jsou zaregistrovaacuteny nějakeacute nedostatky či naacutepadnosti je

vhodneacute začiacutet pozorovat systematicky Nestrukturovaneacute pozorovaacuteniacute tedy nepřipraveneacute

globaacutelně zaměřeneacute bychom měli pouţiacutet spiacuteše jako doplňkovou metodu k jinyacutem

Pozorovaacuteniacute mŧţe byacutet strukturovaneacute (systematickeacute) tedy předem připraveneacute kategorie

sledovaacuteniacute a jejich zaznamenaacutevaacuteniacute Zde se jiţ soustřediacuteme na jednu pozorovanou oblast

Aby pozorovaacuteniacute splňovalo poţadavky ktereacute jsou uvedeny vyacuteše je nutno aby pozorovaacuteniacute

bylo opakovaneacute promyšleneacute stanovenyacute ciacutel tedy zaměřeneacute pouze na některou oblast

bdquoProbleacutemem pozorovaacuteniacute je z velkeacute množiny projevů vyčlenit (vyabstrahovat) to co je

podstatneacute z hlediska ciacutele pozorovaacuteniacute a to co je pozorovaacuteno označit spraacutevnou

terminologiiacuteldquo48

Zaacutekladem dobreacuteho a kvalitniacuteho pozorovaacuteniacute je stanoveniacute ciacutele Nesmiacute byacutet opomenuta přiacuteprava

pozorovaacuteniacute Zaacuteleţiacute na pozorovateli jakyacute zpŧsob zaznamenaacutevaacuteniacute pozorovaneacuteho zvoliacute

Je vhodneacute při pozorovaacuteniacute diacutetěte v pedagogickeacute situaci nebyacutet organizaacutetorem teacuteto činnosti ale

pŧsobit v niacute pouze jako pozorovatel tiacutem se zmenšuje moţnost uniknutiacute dŧleţityacutech momentŧ

Pokud je to moţneacute celou situaci zaznamenaacutevaacuteme (videozaacuteznam u dětiacute musiacute souhlasit

zaacutekonnyacute zaacutestupce diacutetěte) K tomuto zaacuteznamu je moţno se vracet a plně se soustředit pouze

na jeden prvek (komunikačniacute projevy motorickeacute schopnosti atd)

V přiacutepadě ţe chceme zvyacutešit reliabilitu pozorovaacuteniacute vhodneacute je poţaacutedat jinou učitelku (nebo

osobu) o spolupraacuteci a souběţnost pozorovaacuteniacute předem domluveneacuteho projevu Po ukončeniacute

pozorovaacuteniacute vyacutesledky prokonzultovat porovnat Nebo se kaţdyacute pozorovatel mŧţe zaměřit

na předem určenou oblast Pozorovaacuteniacute mŧţe byacutet provaacuteděno i skrytě v předškolniacutem zařiacutezeniacute

nejsou většinou pro tento zpŧsob pozorovaacuteniacute vytvořeneacute vhodneacute podmiacutenky Skryteacute pozorovaacuteniacute

je většinou provaacuteděno ve specializovanyacutech zařiacutezeniacutech jde o zjištěniacute chovaacuteniacute diacutetěte

v nejrŧznějšiacutech situaciacutech)

47

MERTIN V 1995 48

NAKONEČNYacute M Zaacuteklady psychologie 1998 str 103

22

33 Rozhovor

Metoda patřiacute k naacuteročnyacutem je nutneacute se na ni připravit Je vhodneacute vědět na co jakyacutem zpŧsobem

kdy jak ziacuteskaneacute informace zaznamenaacutevat a zpracovaacutevat

U dětiacute předškolniacuteho věku neniacute vhodneacute braacutet rozhovor jako zaacutekladniacute metodu diagnostiky

Kladeneacute otaacutezky se musiacute přiměřit věku a z dŧvodu niacutezkyacutech zkušenostiacute a vědomostiacute nemusiacute byacutet

odpovědi diacutetěte adekvaacutetniacute Pokud je zvolena metoda rozhovoru s diacutetětem je vhodnějšiacute

i přiacutetomnost zaacutekonneacuteho zaacutestupce kteryacute naacutem mŧţe poskytnout dŧleţiteacute či doplňujiacuteciacute uacutedaje

(49

)

bdquoRozhovorem ziacuteskaacutevaacuteme informace o naacutezorech postojiacutech přaacuteniacute a obavaacutech informace

o vnitřniacutem světě diacutetěteldquo50

Prŧběh rozhovoru mŧţe byacutet zaznamenaacutevaacuten pomociacute nahraacutevaciacuteho zařiacutezeniacute nebo

videozaacuteznamem (pouze se svoleniacutem dotazovaneacuteho či jeho zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ)

Rozhovor mŧţe byacutet rozdělen na strukturovanyacute kde jsou předem připraveneacute otaacutezky na ktereacute

jedinec odpoviacutedaacute Druhou moţnostiacute je nestrukturovanyacute (volnyacute) rozhovor kde nejsou

připraveneacute otaacutezky Tato moţnost je pro tazatele naacuteročnějšiacute aby udrţel teacutema rozhovoru k daneacute

problematice

U rozhovoru s rodiči diacutetěte je dŧleţiteacute aby obě strany chtěly diacutetěti pomoci v jeho probleacutemech

a zaacuteroveň se plně respektovaly Je dŧleţiteacute aby byl ponechaacuten dostatek času a klidneacute prostřediacute

proto je vhodneacute si předem termiacuten a čas rozhovoru domluvit

bdquoRozhovor s rodiči sloužiacute zejmeacutena k tomu aby si učitel rozšiacuteřil poznatky ktereacute maacute o diacutetěti

rodině způsobu života o naacutezorech na vzdělaacuteniacute hellip aby se leacutepe orientoval ve skutečnostech

ktereacute maacute k dispozici ve školeldquo51

Rozhovor s diacutetětem předškolniacuteho věku je vyuţiacutevaacuten v přiacutepadě ţe u diacutetěte jsou zjišťovaacuteny

určiteacute vědomosti nebo řečoveacute schopnosti Diacutetě je taacutezaacuteno na zaacutekladniacute informace ze sveacuteho okoliacute

a vědomosti odpoviacutedajiacuteciacute jeho věku Řiacutezenyacute rozhovor s diacutetětem předškolniacuteho věku byacutevaacute

provaacuteděn při zjišťovaacuteniacute školniacute zralosti Poklaacutedaneacute otaacutezky by měly byacutet uzpŧsobeneacute věku diacutetěte

Kromě odpovědiacute by měly byacutet sledovaacuteny i neverbaacutelniacute projevy dotazovaneacuteho ktereacute často

ukazujiacute jak se dotazovanyacute ciacutetiacute zda mu jsou kladeneacute otaacutezky přiacutejemneacute a dalšiacute vlastnosti jedince

(52

)

49

MERTIN V 2003 50

TRPIŠOVSKAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1997 str 8 51

MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 33

23

34 Dotazniacutek

bdquoJe to spocircsob piacutesemneacuteho kladenia otaacutezok a ziacuteskavanie piacutesomnyacutech odpovediacuteldquo53

Dotazniacutek v piacutesemneacute podobě je pro děti v předškolniacutem věku nepouţitelnyacute jelikoţ neumiacute čiacutest

ani psaacutet a neporozumiacute poloţenyacutem otaacutezkaacutem Metoda je pouţiacutevaacutena pro zaacutekonneacute zaacutestupce

diacutetěte(54

)

S dotazniacutekem se rodiče často setkaacutevajiacute před naacutestupem do předškolniacuteho zařiacutezeniacute (MŠ)

Zařiacutezeniacute tiacutem ziacuteskaacutevaacute zaacutekladniacute uacutedaje o diacutetěti a jeho stavu (zdravotniacute stav individuaacutelniacute

zvlaacuteštnosti obliacutebeneacute činnosti atd) přiacutepadně rodině diacutetěte Tyto informace jsou dŧleţiteacute

pro učitelky zařiacutezeniacute zlepšujiacute přiacutepravu programu a přiacutestup k diacutetěti Z tohoto dŧvodu je

dŧleţiteacute aby zde byly uvedeny pravdiveacute informace

MŠ mŧţe rodičŧm předklaacutedat takeacute prŧběţnyacute dotazniacutek Ten mŧţe byacutet zaměřen jak na chod

předškolniacuteho zařiacutezeniacute i hodnoceniacute jejich diacutetěte z pohledu rodiče Hodnoceniacute rodičŧ je

zajiacutemaveacute při porovnaacuteniacute hodnoceniacute od učitelek ze zařiacutezeniacute Porovnaacuteniacutem je moţneacute objevit co je

pro rodiče diacutetěte dŧleţiteacute Zaacuteroveň mŧţe byacutet hodnoceno předškolniacute zařiacutezeniacute z pohledu rodičŧ

Učitelkaacutem je tak daacutena zpětnaacute vazba k jejich činnosti od rodičŧ

Dotazniacutek mŧţe takeacute sloţit jako součaacutest doporučeniacute pro odborneacute vyšetřeniacute diacutetěte

na specializovaneacutem pracovišti K předaacuteniacute dotazniacuteku do zařiacutezeniacute musiacute byacutet daacuten souhlas

zaacutekonneacuteho zaacutestupce diacutetěte

Neexistuje univerzaacutelniacute dotazniacutek Při jeho sestavovaacuteniacute vychaacuteziacuteme z věku diacutetěte i oblasti

probleacutemŧ ktereacute chceme zjistit Z tohoto dŧvodu majiacute i rŧznaacute zařiacutezeniacute sveacute dotazniacuteky ktereacute

předklaacutedajiacute svyacutem klientŧm k vyplněniacute Zde je nutneacute předejiacutet zkresleniacute informaciacute o diacutetěti ktereacute

jsou znaacutemy z dotazniacuteku Pokud se jednaacute o probleacutemoveacute diacutetě mŧţe byacutet jiţ vyplňovaacuteniacute

dotazniacuteku zkresleno postojem k diacutetěti (hlavně u dětiacute s poruchami chovaacuteniacute)

bdquoDotazniacutek je využiacutevaacuten jednak jako žaacutedost o prvniacute vyšetřeniacute jednak v přiacutepadě kontrolniacuteho

vyšetřeniacuteldquo55

Dotazniacutekovaacute šetřeniacute byacutevajiacute v předškolniacutem věku spiacuteše jako doplňkovaacute metoda pro rodiče

52

SVOBODA 2001 53

KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Předškolniacute a elementaacuterka pedagogika

2001 str 250 54

MERTIN V 2003 55

MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 39

24

35 Anamneacuteza

bdquoAnamneacutezou (anamneacutesis ndash rozpomiacutenaacuteniacute) rozumiacuteme zjišťovaacuteniacute uacutedajů z minulosti jedince ktereacute

majiacute vyacuteznamnyacute vztah k poznaacuteniacute osobnosti Jejiacutem ciacutelem je ziacuteskaacuteniacute a kategorizace relevantniacutech

uacutedajů z minulosti ktereacute pomaacutehajiacute vysvětlit současnyacute stavldquo56

Anamneacuteza by měla byacutet zaměřena na celou osobnost jedince Zpŧsob jakyacutem je anamneacuteza

zjišťovaacutena mŧţe byacutet rŧznyacute (dotazniacutek rozhovor předtištěneacute scheacutema atd) Je na uvaacuteţeniacute

pracovniacuteka jakaacute forma mu vyhovuje (57

)

Z anamneacutezy je moţno vyčiacutest tvrdaacute data ndash dajiacute se změřit ověřit (datum narozeniacute věk věk

rodičŧ bydliště atd) ale i měkkaacute data ndash nedajiacute se změřit či jinak ověřit (proţiacutevaacuteniacute jedince

zaacuteliby traacuteveniacute volneacuteho času postoj k rodině atd)

U dětiacute předškolniacuteho věku je anamneacuteza sestavovaacutena většinou podle informaciacute ziacuteskanyacutech

od rodičŧ Diacutetě v tomto věku nedokaacuteţe přiacuteliš mluvit o sveacutem dosavadniacutem ţivotě Je vhodnějšiacute

pokud pracovniacutek tvořiacuteciacute anamneacutezu je pro rodiče znaacutemaacute osoba ke ktereacute majiacute dŧvěru (pediatr

diacutetěte učitelka v MŠ)

Anamneacuteza se děliacute podle oblastiacute na rŧzneacute druhy Nejčastěji na naacutesledujiacuteciacute dva typy anamneacutezy

(58

)

Rodinnaacute anamneacuteza (RA) ndash uacutedaje o rodině vyšetřovaneacuteho jedince (prarodiče rodiče

sourozenci či dalšiacute přiacutebuzneacute osoby bytoveacute podmiacutenky atd)

Osobniacute anamneacuteza (OA) ndash zaměřuje se na osobnost jedince a jeho dosavadniacute vyacutevoj

Měla by byacutet provaacuteděna od prenataacutelniacuteho obdobiacute do současneacuteho stavu Zjišťovaneacute

informace se tyacutekajiacute všech oblastiacute ţivota jedince

Anamneacuteza je většinou provaacuteděna jako zaacutekladniacute a prvniacute diagnostickaacute metoda u většiny

vyšetřeniacute a diagnostik Většina odborniacutekŧ z anamneacutezy vychaacuteziacute Z tohoto dŧvodu je dŧleţiteacute

aby anamneacuteza byla podrobnaacute

36 Hra

bdquoHra je jednou z vyacutevojovyacutech potřeb v předškolniacutem věku a současně i nejpřirozenějšiacute aktivitou

diacutetěte v tomto obdobiacute Jejiacutem prostřednictviacutem se všestranně rozviacutejiacute osobnost diacutetěte

a prostřednictviacutem hry je takeacute možno diacutetě diagnostikovatldquo59

56

TRPIŠOVAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1997 str 11 57

SVOBODA M 2001 58

ZELINKOVAacute O 2001

25

Hra je velmi uacutezce spjata s předškolniacutem obdobiacutem Jednaacute se o obdobiacute kdy hra je hlavniacute naacuteplniacute

a činnostiacute dne V předškolniacutem věku si diacutetě hraje teacuteměř neustaacutele Je vhodneacute pokud bude dětskeacute

hře věnovaacuten dostatek pozornosti V předškolniacutem zařiacutezeniacute je hra hodně vyuţiacutevanaacute metoda (60

)

Diacutetě v předškolniacutem obdobiacute bere hru jako sveacute vaacuteţneacute zaměstnaacuteniacute a činnost ktereacute věnujiacute plneacute

soustředěniacute Ačkoliv si děti uvědomiacute ţe bdquosi jen hrajiacuteldquo mluviacute s neexistujiacuteciacutemi kamaraacutedy věřiacute

tomu čemu se ve hře věnujiacute a proţiacutevajiacute

bdquoSledovaacuteniacute hry dětiacute je naopak pro diagnostiku v mateřskeacute škole časteacute a vlastně i nezbytneacute

Poskytuje cenneacute uacutedaje o prožitciacutech diacutetěte jeho aktuaacutelniacutem psychickeacutem rozpoloženiacute

zkušenostech neboť kromě jineacuteho je hra prostředkem sebevyjaacutedřeniacuteldquo61

Dětskaacute hra (ať individuaacutelniacute nebo kolektivniacute) mŧţe učitelkaacutem v předškolniacutem zařiacutezeniacute mnoho

odhalit z domaacuteciacuteho ţivota v rodině vyacutevojoveacuteho stavu i vlastnostech diacutetěte samotneacuteho ktereacute

se v běţnyacutech činnostech neprojeviacute Ve hře mŧţe byacutet posouzeno jak si diacutetě hraje jeho uacuteroveň

myšleniacute obrazotvornosti tvořivosti i celeacuteho vyacutevoje atd

bdquoPokud chceme využiacutet analyacutezy dětskeacute hry (hl u dětiacute předškolniacuteho věku) k diagnostickyacutem

uacutečelům zaměřiacuteme se předevšiacutem na to zda je celkovaacute uacuteroveň hry klienta v souladu

s bdquoontogenetickou normouldquo dětskeacute hry nebo zda došlo k jejiacute retardaci či urychleniacuteldquo62

Prvniacute moţnostiacute je pozorovaacuteniacute diacutetěte při spontaacutenniacute hře Do teacuteto hry by dospělyacute neměl

zasahovat Snaţiacuteme se co nejviacutece postřehnout projevy diacutetěte Pozorovaacuteniacute při volneacute hře slouţiacute

spiacuteše jako orientačniacute vedouciacute k dalšiacutemu vyacuteběru diagnostickyacutech metod Hru je v tomto přiacutepadě

vhodneacute hodnotit jako celek (63

)

Druhou moţnostiacute je byacutet hry přiacutemo uacutečastněn a dělat přiacutemou intervenci Tiacutem je moţno odhalit

moţnosti diacutetěte Teacuteto formy se mohou uacutečastnit i rodiče Je dŧleţiteacute aby si rodiče s učitelkou

předaacutevali vzaacutejemně informace ktereacute ziacuteskajiacute při sledovaacuteniacute volneacute hry diacutetěte

Při analyacuteze hry je vhodneacute aby diacutetě bylo pozorovaacuteno v rŧznyacutech podobaacutech hry (samostatně

s kolektivem dětiacute hra s dospělyacutem) do ktereacute se pozorovatel viacutece či meacuteně saacutem zapojuje Pokud

je pozorovatel součaacutestiacute hry je vyššiacute riziko nezachyceniacute některyacutech dŧleţityacutech poznatkŧ

Vyacutehodou je ţe pozorovatel mŧţe pracovat viacutece s diacutetětem a vytvaacuteřet určiteacute situace ve kteryacutech

chce diacutetě vidět

59

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 77 60

PIPEKOVAacute J 2006 61

MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 82 62

RENOTIEacuteROVAacute M LUDIacuteKOVAacute L a kolektiv Speciaacutelniacute pedagogika 2006 str 139 63

PIPEKOVAacute J 2006

26

37 Analyacuteza kresby

Analyacutezu kresby by měl provaacutedět odborniacutek na tuto problematiku (psycholog psychiatr)

Učitelku v MŠ mŧţe kresba diacutetěte upozornit na moţneacute nedostatky či probleacutemy diacutetěte Děti

v předškolniacutem věku raacutedy kresliacute berou kresbu jako zaacutebavu a hru Odborniacutek v niacute dokaacuteţe mnoho

ziacuteskat

bdquoJedinaacute kresba nemůže odhalit všechnoldquo64

bdquoK určeniacute diagnoacutezy nestačiacute pouze test obraacutezek každeacuteho diacutetěte je nutneacute posuzovat takeacute

z hlediska sociaacutelniacutech a kulturniacutech souvislostiacute Jen tak lze diacutetě leacutepe poznat je však třeba

dodat že žaacutednyacute bdquokliacuteč ke obraacutezkůmldquo neexistujeldquo65

Kresba v sobě obsahuje herniacute i pracovniacute naacutevyky Tiacutem je moţno o kresliacuteciacutem jedinci ziacuteskat

mnohem viacutece informaciacute

bdquoKresbou vyjadřuje diacutetě svou osobnost citoveacute zaujetiacute miacuteru poznaacuteniacute světa zaacutejmoveacute vyladěniacute

i laacutesku k lidem ale i věcem ktereacute stimulujiacute jeho duševniacute růstldquo66

Kresba jedincŧ s postiţeniacutem se lišiacute Kaţdeacute postiţeniacute či probleacutemy diacutetěte se v kresbě objeviacute

Proto je vhodneacute aby učitelka v MŠ dětskou kresbu prŧběţně sledovala a porovnaacutevala

I rodiče diacutetěte by měli miacutet moţnost pravidelně sledovat vyacutetvarneacute projevy sveacuteho diacutetěte K tomu

jsou ideaacutelniacute naacutestěnky či dalšiacute prostory zařiacutezeniacute kde je mohou rodiče vidět a porovnat

s ostatniacutemi

Učitelka MŠ by měla miacutet zaacutekladniacute znalost o vyacutevoji dětskeacute kresby Tak je moţneacute sledovat

dětskou kresbu a objevit v niacute nedostatky

Vyacutevoj kresby

bdquoVyacutevoj a zvlaacuteštnosti kresebneacuteho projevu jsou podmiacuteněny psychickyacutemi vlastnostmi diacutetěte

a vnějšiacutemi podmiacutenkami ve kteryacutech žije Kresebnyacute projev se rozviacutejiacute uacuteměrně k možnostem ktereacute

diacutetěti ke kresleniacute nabiacuteziacute jeho prostřediacute a na tom takeacute zaacutevisiacute uacuteroveň kresbyldquo67

Obdobiacute skvrn ndash prvniacute jsou skvrny a to bez ohledu na uměleckeacute schopnosti diacutetěte

přibliţně do jednoho roku diacutetěte

64

DAVIDO R Kresba jako naacutestroj poznaacuteniacute diacutetěte 2001 str 16 65

DAVIDO R Kresba jako naacutestroj poznaacuteniacute diacutetěte 2001 str 16 66

ŠMARDA I ŘEZAacuteČ J Psychologickaacute praktika 1996 str 22 67

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 65

27

Stadium čmaacuteranic ndash diacutetě čmaacuteraacute všemi směry a kresliacuteciacute naacutečiniacute bere jako

prodlouţenou ruku jednaacute se o obdobiacute mezi jedniacutem a druhyacutem rokem

Stadium čaacuteranic ndash diacutetě se snaţiacute napodobit psaniacute dospělyacutech začiacutenaacute se objevovat

zaacuteměr u činnosti diacutetě nevydrţiacute dlouho pŧvodniacute zaacuteměr kresby se během činnosti měniacute

často neniacute dokončena s tiacutemto stadiem se mŧţe setkat ve věku dvou aţ třiacute let

Stadium hlavonoţcŧ (univerzaacutelniacutech postav) ndash diacutetě svyacutem vyacutetvarnyacutem diacutelŧm daacutevaacute

obsah začiacutenaacute viacutece kreslit postavy a s přibyacutevajiacuteciacutem věkem přibyacutevaacute postavaacutem detaily

věkoveacute rozmeziacute tohoto stadia je tři aţ pět let

Intelektuaacutelniacute realismus ndash kresba vyjadřuje dětskyacute svět diacutetě zobrazuje to co vidiacute a

znaacute ze sveacuteho okoliacute nejčastěji a nevyacuterazněji se toto obdobiacute projevuje mezi paacutetyacutem

aţ sedmyacutem rokem

Vizuaacutelniacute realismus - diacutetě objektivněji začiacutenaacute kreslit to co opravdu vidiacute dochaacuteziacute takeacute

k velkeacutemu skoku ndash diacutetě začiacutenaacute zobrazovat postavu z profilu stadium převaţuje mezi

sedmyacutem aţ dvanaacutectyacutem rokem

Zobrazovaacuteniacute v prostoru - představuje posledniacute staacutedium diacutetě ve svyacutech kresbaacutech

zobrazuje prostor po dvanaacutecteacutem roce ţivota

28

IV ZAŘIacuteZENIacute PROVAacuteDĚJIacuteCIacute DIAGNOSTIKU

V našiacute republice existuje poměrně širokaacute siacuteť poradenskyacutech i dalšiacutech zařiacutezeniacute ktereacute se věnujiacute

pedagogickeacute a speciaacutelněpedagogickeacute diagnostice Zaměřeniacute i rozsah nabiacutezenyacutech sluţeb mŧţe

byacutet velice širokyacute

Diagnostika mŧţe byacutet provaacuteděna i na laickeacute rovině Jde spiacuteše o zamyšleniacute nad diacutetětem v daneacute

situaci Tuto diagnostiku provaacutediacute třeba rodič či vychovatel diacutetěte Diagnostika maacute informačniacute

charakter kteryacute rodiče (nebo kdo tuto diagnostiku provaacutediacute) směřuje k vyhledaacuteniacute daneacuteho

odborniacuteka kteryacute mŧţe stanovit profesionaacutelně diagnostiku jedince podle ktereacute se daacute s diacutetětem

daacutele pracovat

Je zřejmeacute ţe v těchto pracovištiacutech je potřebnaacute specializace pracovniacutekŧ Daacutele je vhodneacute aby

pracovniacuteci měli otevřenyacute přiacutestup k dalšiacutem problematikaacutem ktereacute se nevyskytujiacute přiacutemo v jejich

pracovišti ale mohou s nimi souviset Vhodnaacute je alespoň znalost zařiacutezeniacute kam mohou byacutet

klienti odeslaacuteniacute V zařiacutezeniacutech by měli pracovat odborniacuteci kteřiacute sveacute kompetence ziacuteskali

v raacutemci odborneacuteho studia a v dalšiacutem celoţivotniacutem vzdělaacutevaacuteniacute Jejich odbornost je vymezena

např zaacutekonem č 5632004 Sb o pedagogickyacutech pracovniacuteciacutech vyhlaacuteškou č 722005 Sb

o poskytovaacuteniacute poradenskyacutech sluţeb ve školaacutech a školskyacutech poradenskyacutech zařiacutezeniacute zaacutekonem

č 5612004 o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem vzdělaacutevaacuteniacute

(školskyacute zaacutekon) a jeho pozdějšiacute zněniacute a dalšiacute

Obsahem všech poradenskyacutech zařiacutezeniacute je vytvaacuteřeniacute vhodnyacutech podmiacutenek pro tělesnyacute

psychickyacute a sociaacutelniacute vyacutevoj jedince v prŧběhu jeho vzdělaacutevaacuteniacute Kaţdeacute poradenskeacute zařiacutezeniacute je

povinneacute veacutest dokumentaci o vyšetřeniacute dalšiacute peacuteči jedince spolupraacuteci s dalšiacutemi poradenskyacutemi

zařiacutezeniacutemi či školami atd

41 Speciaacutelněpedagogickaacute centra

bdquoSpeciaacutelně pedagogickaacute centra jsou speciaacutelniacute školskaacute zařiacutezeniacute kteraacute se specializujiacute na určityacute

typ zdravotniacuteho postiženiacute ndash defektuldquo68

Existujiacute speciaacutelněpedagogickaacute centra (daacutele jen SPC) pro děti

Smyslově postiţeneacute (sluchově zrakově)

Tělesně postiţeneacute

Mentaacutelně postiţeneacute

68

NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute str 105

29

S vadami řeči

S kombinovanyacutemi vadami

Mezi zaměstnance SPC patřiacute speciaacutelniacute pedagog (zaměřeniacute dle specializace SPC) psycholog

sociaacutelniacute pracovniacutek Daacutele zde mŧţe byacutet pracovniacute kolektiv doplněn o dalšiacute odborneacute pracovniacuteky

(logoped psychoterapeut fyzioterapeut atd)

Činnost je zaměřena zejmeacutena na podporu klientŧ v předškolniacutem věku v peacuteči rodičŧ

(zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ) na podporu klientŧ integrovanyacutech do škol a školskyacutech zařiacutezeniacute

na podporu klientŧ s těţkyacutem a kombinovanyacutem zdravotniacutem postiţeniacutem kteřiacute nemohou

dochaacutezet do školy zpravidla ve věku od 3 do 19 let

SPC svoji činnost zaměřuje na naacutesledujiacuteciacute oblasti (69

)

Podpŧrnou činnost podaacutevaacuteniacute odbornyacutech informaciacute z rŧznyacutech oblastiacute (sociaacutelniacute

podpora moţnosti integrace atd) Poradenskeacute konzultačniacute terapeutickeacute a metodickeacute

činnosti pro klienty jejich rodiče nebo osoby odpovědneacute za vyacutechovu

a pro pedagogickeacute pracovniacuteky

Spolupraacutece s předškolniacutem zařiacutezeniacutem přiacutepadně i dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute kam diacutetě dochaacuteziacute

Depistaacuteţ klientŧ se zdravotniacutem postiţeniacutem (dle specializace SPC) ve spaacutedoveacute oblasti

stanoveneacute zřizovatelem (často ve spolupraacuteci s pediatry v daneacute oblasti)

Speciaacutelněpedagogickou psychologickou a sociaacutelniacute diagnostiku klientŧ

Participaci při přiacutepravě a zpracovaacutevaacuteniacute individuaacutelniacutech vyacutechovně-vzdělaacutevaciacutech

a stimulačniacutech programŧ pro děti a ţaacuteky integrovaneacute do běţnyacutech škol ve spolupraacuteci

s pedagogy

Zpracovaacutevaacuteniacute odbornyacutech podkladŧ a posudkŧ pro potřeby spraacutevniacutech rozhodnutiacute

o zařazeniacute do systeacutemu vzdělaacutevaacuteniacute a pro potřeby dalšiacutech spraacutevniacutech řiacutezeniacute

Poradenstviacute k volbě vzdělaacutevaciacute cesty (karieacuteroveacute poradenstviacute) pro klienty se

zdravotniacutem postiţeniacutem

Informačniacute činnosti a propagaci sluţeb SPC pro širšiacute veřejnost

69

NOVOSAD L 2000

30

Sveacute sluţby nabiacuteziacute ambulantně v prostoraacutech SPC ale pracovniacuteci mohou sveacute klienty

navštěvovat v jejich přirozeneacutem prostředniacute (rodina) i ve školskyacutech zařiacutezeniacutech nebo

v zařiacutezeniacute kde je diacutetě umiacutestěno nebo integrovaacuteno

42 Pedagogickopsychologickeacute poradny

bdquoPedagogicko-psychologickeacute poradny (PPP) jsou bezesporu mezi veřejnostiacute nejznaacutemějšiacutem

typem poradenskeacuteho zařiacutezeniacute zaměřeneacuteho na problematiku vyacutechovy i školniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute dětiacute

a mlaacutedeželdquo70

Zaacutekladniacute pracovniacute sloţeniacute pedagogickopsychologickeacute poradny (daacutele jen PPP) tvořiacute psycholog

speciaacutelniacute pedagog (pracuje s jednotlivyacutemi klienty podle jejich diagnoacutezy spolupracuje

na individuaacutelniacutech vzdělaacutevaciacutech plaacutenech pro děti atd) sociaacutelniacute pracovniacutek (je ve spojeniacute

s orgaacuteny např sociaacutelně-praacutevniacute ochrany diacutetěte zajišťuje kontakty s klienty atd) Daacutele mŧţe

byacutet činnost poradny rozšiacuteřena o logopeda psychopeda tyflopeda etopeda fyzioterapeuta

surdopeda atd

Činnostiacute PPP je peacuteče o zdravyacute a přiměřenyacute vyacutevoj pro děti do 3 do 18 (19) let (po dobu školniacute

dochaacutezky ndash hlavně MŠ zaacutekladniacute škola (daacutele ZŠ) středniacute škola (daacutele SŠ) a někdy i vyššiacute

odbornaacute škola (daacutele VOŠ) či vysokaacute škola (daacutele VŠ) v přiacutepadě předchoziacute peacuteče diacutetěte a

studenta Daacutele spolupracuje s rodiči a učiteli těchto dětiacute ţaacutekŧ a studentŧ

Funkce PPP byacutevaacute velmi rozsaacutehlaacute Odviacutejiacute se podle věku a postiţeniacute či znevyacutehodněniacute klienta

PPP se často spoluuacutečastniacute na vzdělaacutevaciacutem procesu zvlaacuteště v přiacutepadech kdy je vzdělaacutevaciacute

proces znesnadněn Na zaacutekladě doporučeniacute PPP je volena nebo upravovaacutena vzdělaacutevaciacute cesta

ţaacutekŧ Při vedeniacute dětiacute a ţaacutekŧ PPP aktivně ovlivňujiacute proces přijiacutemaacuteniacute a upevňovaacuteniacute poznatkŧ

postojŧ a hodnotoveacute orientace (volba vhodneacuteho učebniacuteho stylu rodinnaacute terapie apod) PPP

napomaacutehajiacute při rozvoji pedagogicko-psychologickyacutech kompetenciacute učitelŧ participujiacute se

na činnostech v oblasti prevence sociaacutelně patologickyacutech jevŧ u dětiacute a mlaacutedeţe a

na karieacuteroveacutem poradenstviacute

PPP nejčastěji provaacutediacute tyto sluţby (71

)

Komplexniacute psychologickou speciaacutelněpedagogickou a sociaacutelniacute diagnostiku

Psychologickeacute pedagogickeacute pedagogicko-psychologickeacute a poradenskeacute činnosti

70

NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute str 101 71

NOVOSAD L 2000

31

Vyšetřeniacute školniacute zralosti pro přijetiacute nebo odklad povinneacute školniacute dochaacutezky (včetně

vydaacuteniacute odborneacuteho posudku)

Zjištěniacute individuaacutelniacutech předpokladŧ jedince

Profesniacute orientace ţaacutekŧ

Diagnostiku specifickyacutech vyacutevojovyacutech poruch učeniacute

Pedagogicko-psychologickou pomoc při vyacutechově a vzdělaacutevaacuteniacute ţaacutekŧ s nejrŧznějšiacutem

znevyacutehodněniacutem

Prevence i řešeniacute problematiky školniacute neuacutespěšnosti

Odborneacute konzultace pro pedagogickeacute pracovniacuteky spolupraacutece se školami

Spolupraacutece s dalšiacutemi odbornyacutemi institucemi (mŧţe se jednat o odborneacute instituce kam

bude diacutetě přemiacutestěno např diagnostickyacute uacutestav speciaacutelniacute školskeacute zařiacutezeniacute atd)

43 Střediska vyacutechovneacute peacuteče

Středisko vyacutechovneacute peacuteče (daacutele SVP) je zařiacutezeniacute ktereacute poskytuje podpŧrnou a preventivně

vyacutechovnou peacuteči dětem a mlaacutedeţi poradenskou peacuteči dětem rodičŧm a učitelŧm Vychaacuteziacute

ze vzaacutejemneacute spolupraacutece rodiny kteraacute chce řešit probleacutemy a školniacutem zařiacutezeniacutem (pokud jej

jedinec navštěvuje) a SVP

Mezi pracovniacuteky SVP patřiacute psycholog etoped sociaacutelniacute pracovniacutek odborniacute vychovateleacute

učiteleacute

Sluţby poskytuje SVP ambulantně či formou pobytu (deacutelka pobytu byacutevaacute většinou 8 tyacutednŧ)

Obsah sluţeb vychaacuteziacute ze smlouvy mezi zařiacutezeniacutem a zaacutekonnyacutem zaacutestupcem jedince

Mezi nejčastějšiacute sluţby lze zahrnout

Diagnostika psychologickaacute sociaacutelniacute speciaacutelně pedagogickaacute (nejviacutece etopedickaacute)

Nejrŧznějšiacute typy terapiiacute (nejčastěji rodinnaacute skupinovaacute individuaacutelniacute)

Rodinneacute souţitiacute

Mediace

Podchyceniacute poruch chovaacuteniacute (hlavně u dětiacute z asociaacutelniacuteho prostřediacute)

Školniacute vyacuteuka (v pobytoveacute formě nabiacutezeneacute sluţby)

32

44 Dalšiacute zařiacutezeniacute

Kromě zařiacutezeniacute kteraacute spadajiacute do resortu školstviacute je dŧleţitaacute i diagnostika z resortu

zdravotnictviacute (nejčastěji se jednaacute o naacutesledujiacuteciacute)

Pediatr

Dětskyacute leacutekař (pediatr) sleduje dětskyacute vyacutevoj jiţ od novorozeneckeacuteho věku diacutetěte Kromě

zdravotniacuteho stavu by mělo byacutet diacutetě sledovaacuteno v celkoveacutem rozvoji osobnosti (motorickyacute vyacutevoj

rozvoj řeči zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd)

Při pravidelnyacutech prohliacutedkaacutech by měla byacutet vzaacutejemnaacute spolupraacutece rodiče a pediatra

samozřejmostiacute Leacutekař se věnuje vyacutevoji motoriky (nejdřiacuteve je sledovaacuten vyacutevoj a rozvoj hrubeacute

motoriky) a smysloveacuteho vniacutemaacuteniacute Jestliţe pediatr projeviacute podezřeniacute na hlubšiacute postiţeniacute měl

by rodičŧm předat zaacutekladniacute informace o moţneacutem postiţeniacute doporučeniacute na peacuteči

u specializovanyacutech leacutekařŧ (neurolog očniacute leacutekař atd) kteřiacute mohou leacutepe diacutetě vyšetřit a

přiacutepadně diagnostikovat

Odborniacute leacutekaři

K těmto specialistŧm byacutevajiacute většinou rodiče s diacutetětem odeslaacuteni na podkladě vyšetřeniacute

u pediatra Na těchto pracovištiacutech byacutevaacute kvalitniacute přiacutestrojoveacute vybaveniacute ktereacute dokaacuteţe

diagnostikovat probleacutemy jedince velmi kvalitně Rodiče zde mohou ziacuteskat kvalitniacute informace

o tom jak daacutele pracovat s diacutetětem o rehabilitačniacutech pomŧckaacutech atd

Při setkaacuteniacute je dŧleţiteacute aby si odbornyacute leacutekař nechal pro prvniacutem setkaacuteniacute dostatek času

na seznaacutemeniacute s rodinou a jejiacutem probleacutemem Rodiče takeacute potřebujiacute ziacuteskat vŧči leacutekaři dŧvěru

Rodiče by měli pochopit ţe odborniacute leacutekaři nechtějiacute jejich diacutetěti ubliţovat ale naopak pomoci

mu podpořit diacutetě v dalšiacutem vyacutevoji

33

V ŠKOLNIacute ZRALOST A PŘIPRAVENOST

Mezi nejčastějšiacute diagnostiku v předškolniacutem věku patřiacute v uţšiacutem slova smyslu diagnostika

školniacute zralosti tedy jestli je diacutetě po všech straacutenkaacutech sveacuteho vyacutevoje připraveno

k naacutestupu povinneacute školniacute dochaacutezky

Vstup do školy je pro diacutetě vyacuteznamnou udaacutelostiacute v jeho ţivotě vyacuterazně se měniacute ţivotniacute situace

diacutetěte a objevuje se novaacute role školaacuteka proto jsou otaacutezky školniacute zralosti a připravenosti

v obdobiacute kolem šesti let dŧleţiteacute (72

)

bdquoNaacutestup do školy prezentuje diacutetěti jeho rodina jako důležityacute sociaacutelniacute mezniacutekldquo73

Ţivot diacutetěte ve škole začiacutenaacute byacutet pevně organizovanyacute jednotliveacute činnosti majiacute pevnyacute rytmus

vyţaduje se spoluuacutečast na ţivotě třiacutedniacuteho kolektivu Impulzivniacute chovaacuteniacute diacutetěte se postupně

měniacute v chovaacuteniacute disciplinovanějšiacute Škola je jednak miacutestem učeniacute a vyacutekonŧ ale teacuteţ miacutestem

socializace Začaacutetek školniacute dochaacutezky byacutevaacute ukazatelem toho zda je pro vstup do školy diacutetě

zraleacute a jak je na školu připraveneacute Pro uacutespěšnou adaptaci na školu jsou potřebneacute kompetence

podmiacuteněneacute zraacuteniacutem ndash pouţiacutevaacute se pojem školniacute zralosti Anebo se na nich ve většiacutem miacuteře podiacuteliacute

učeniacute ndash pouţiacutevaacute se pojem školniacute připravenosti Diacutetě potřebuje aby ke vstupu do školniacute

dochaacutezky došlo do určiteacuteho vyacutevojoveacuteho stupně (74

)

bdquoV takoveacute vyacutevojoveacute proměně je i podstata školniacute zralosti a připravenosti diacutelčiacute schopnosti

a dovednosti jsou na takoveacute uacuterovni že se mohou staacutet prostředkem k dalšiacutemu rozvojildquo75

Dnešniacute naacuteplň mateřskyacutech škol je vymezena Raacutemcovyacutem vzdělaacutevaciacutem programem

pro předškolniacute vzdělaacutevaacuteniacute (daacutele jen RVP PV) Zde jsou uvedeny vyacutestupy kteryacutech by

předškolniacute diacutetě mělo dosaacutehnout Jejich dosaacutehnutiacute neniacute pro diacutetě povinneacute jelikoţ v ČR neniacute

dochaacutezka do předškolniacuteho zařiacutezeniacute povinnaacute Pro diacutetě je tedy vhodneacute pokud předškolniacute

zařiacutezeniacute navštěvuje alespoň posledniacute rok před školniacute dochaacutezkou ale zaacuteleţiacute na rozhodnutiacute

zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ diacutetěte (76

)

51 Školniacute připravenost

bdquoKlasifikace složek školniacute připravenosti neniacute zatiacutem systematickaacuteldquo77

72

MONATOVAacute L 2000 73

VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 145 74

VAacuteGNEROVAacute M 1997 75

VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 146 76

INFORMATORIUM 12010 77

KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Předškolnaacute a elementaacuterna

pedagogika 2001 str 221

34

Existujiacute děti ktereacute se zdajiacute byacutet zraleacute pro školu po straacutence rozumoveacute tělesneacute i sociaacutelniacute V praxi

se ale přesto mŧţe ukaacutezat ţe nejsou schopneacute školniacuteho učeniacute Nedovedou totiţ přiměřeně plnit

školniacute povinnosti podřiacutedit se školniacutemu řaacutedu osvojit si ţaacutedouciacute normy chovaacuteniacute Tyto děti

prokazujiacute nepřipravenost pro školniacute vyučovaacuteniacute(78

)

Zaacutekladem školniacute připravenosti jsou kompetence vaacutezaneacute na učeniacute zaacutevisleacute na specifickeacutem

pŧsobeniacute sociaacutelniacuteho prostřediacute a osvojovaacuteniacute si novyacutech roliacute Mnoţstviacute povinnostiacute poţadavkŧ a

naacuterokŧ na začaacutetku školniacute dochaacutezky zatiacuteţiacute v rŧzneacute miacuteře mnoho prvňaacutečkŧ Probleacutemy vznikajiacute

hlavně tam kde byla přiacuteprava na školu v rodině nedostatečnaacute či slabšiacute nedostatek podnětŧ

psychickaacute traumatizace citovaacute a moraacutelniacute karence (straacutedaacuteniacute)

Škola je reprezentantem obecnyacutech hodnot společnosti Diacutetě si přinaacutešiacute určiteacute zkušenosti

ţivotniacute hodnoty zpŧsob chovaacuteniacute osvojenyacutech v předškolniacutem věku V některyacutech rodinaacutech chybiacute

smysl školniacuteho vzdělaacuteniacute Škola se mŧţe staacutet zbytečnou povinnostiacute diacutetě neniacute ke školniacute praacuteci

motivovaacuteno (79

)

Pro adaptaci diacutetěte na roli školaacuteka je vyacuteznamnaacute schopnost verbaacutelniacute komunikace Komunikačniacute

pohotovost souvisiacute se slovniacute zaacutesobou dostatkem řečovyacutech podnětŧ ale i s vadami řeči

Celkoveacute narušeniacute aktivniacuteho řečoveacuteho projevu maacute negativniacute sociaacutelniacute odezvu Diacutetě nemŧţe

uspět pokud nezvlaacutedne jazyk na dostatečneacute uacuterovni Diacutetě před vstupem do školy projde

obdobiacutem her Vedle toho i pohybovaacute aktivita zpěvniacute činnosti atd Dŧleţitaacute je podnětnaacute

stimulace v tomto obdobiacute V problematice školniacute připravenosti hrajiacute nezanedbatelnou uacutelohu

předškolniacute zařiacutezeniacute (MŠ)

bdquoJde zaacuteroveň o charakteristiku komplexniacute kteraacute zahrnuje stupeň biologickeacuteho a psychickeacuteho

vyacutevoje diacutetěte sociaacutelniacute a vyacutechovneacute vlivy i požadavky školyldquo80

52 Školniacute zralost

Pojem školniacute zralosti a otaacutezky s niacute spojeneacute najdeme jiţ ve Velkeacute didaktice J A Komenskeacuteho

Hlavniacutem a zpravidla rozhodujiacuteciacutem kriteacuteriem pro přijetiacute do prvniacute třiacutedy (v ČR) je věk diacutetěte 6

let V našiacute oblasti maacute tato věkovaacute hranice přibliţně stoletou tradici Diacuteky tomuto mezniacuteku

78

KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B 2001 79

VAacuteGNEROVAacute V 1997 80

KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Predškolnaacute a elementaacuternaacute

pedagogika 2001 str 220

35

stačiacute převaacuteţnaacute většina šestiletyacutech dětiacute vyhovět poţadavkŧm prvniacute třiacutedy ale existujiacute odchylky

(81

)

bdquoOtaacutezka školniacute zralosti je mnohostrannaacuteldquo82

Školniacute zralost by měla byacutet screeningově vyšetřena u většiny dětiacute před naacutestupem do povinneacute

školniacute dochaacutezky Pokud diacutetě v jednotlivyacutech oblastech selhaacutevaacute je vhodneacute udělat podrobnějšiacute

vyšetřeniacute diacutetěte Vyšetřeniacute by mělo byacutet provedeno speciaacutelně vyškolenyacutemi pracovniacuteky

většinou z PPP K vyšetřeniacute mŧţe dojiacutet přiacutemo v předškolniacutem zařiacutezeniacute nebo

ve specializovaneacutem pracovišti

Určiteacute procento šestiletyacutech dětiacute nemaacute poţadovaneacute znaky školniacute zralosti Vstup do školy by

pro ně byl psychickyacutem traumatem začaacutetkem nepřetrţityacutech neuacutespěchŧ Je vhodneacute v tomto

zajistit na vyšetřeniacute školniacute zralosti při zjištěniacute nedostatkŧ poţaacutedat o odklad povinneacute školniacute

dochaacutezky Aby vstup do školy byl pro diacutetě přiacutenosem neniacute moţneacute aby přinaacutešel nezvlaacutednutelneacute

potiacuteţe komplikace probleacutemy

bdquoAvšak existuje určiteacute riziko že k žaacutedouciacute vyacutevojoveacute proměně nedojde u všech dětiacute ve stejneacute

době a rovnoměrně ve všech oblastech Vzhledem k tomu je třeba před zaacutepisem do školy

proveacutest orientačniacute screeningoveacute vyšetřeniacute školniacute zralosti a pokud by se to ukaacutezalo nutneacute

i podrobnějšiacute psychologickeacute vyšetřeniacuteldquo83

521 Znaky školniacute zralosti

K 31 8 (přiacuteslušneacuteho roku) maacute miacutet diacutetě 6 let Diacutetě prŧměrně vyzraacutevaacute aţ v 65 letech Chlapci

se vyviacutejejiacute později (většinou) ndash hlavně v oblasti jemneacute motoriky (projeviacute se v psaniacute)

a soustředěniacute Často platiacute ţe pro diacutevky narozeneacute v červenci a srpnu a chlapci od března vyacuteše

je leacutepe volit odklad školniacute dochaacutezky Neniacute to pravidlo Při jakeacutekoliv nejistotě o školniacute zralosti

je vhodneacute zvolit naacutevštěvu odborneacuteho pracoviště a nechat diacutetě vyšetřit (84

)

bdquoDoba naacutestupu do školy nebyla stanovena naacutehodně Ve věku šesti až sedmi let dochaacuteziacute

k různyacutem vyacutevojovyacutem změnaacutem ktereacute jsou podmiacuteněny zraacuteniacutem i učeniacutem (tj realizaciacute genetickyacutech

dispozic ktereacute se rozviacutejejiacute pod vlivem vnějšiacuteho prostřediacuteldquo85

81

VAacuteGNEROVAacute M 1997 82

MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute 1991 str 112 83

VAacuteGNEROVAacute M KLEacuteGROVAacute M Poradenskyacute psychologickaacute diagnostika dětiacute a dospiacutevajiacuteciacutech 2008 str

307 84

KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B 2001 85

VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 149

36

Školně zraleacute se mohou projevovat i děti narozeneacute po 31 8 aktuaacutelniacuteho roku Děti narozeneacute

v době od 1 9 do 31 12 přiacuteslušneacuteho roku mohou byacutet přijaty ke školniacute dochaacutezce v roce kdy

dovršiacute 6 let O přijetiacute musiacute poţaacutedat zaacutekonnyacute zaacutestupce a podmiacutenkou je doporučujiacuteciacute vyjaacutedřeniacute

odborneacuteho pracoviště K povinneacute školniacute dochaacutezce mohou nastoupit i děti narozeneacute v obdobiacute

1 1 do 30 6 naacutesledujiacuteciacuteho roku a bude jim 6 let do konce 1 třiacutedy K jejich přijetiacute je nutnaacute

ţaacutedost zaacutekonneacuteho zaacutestupce s doporučujiacuteciacutem vyjaacutedřeniacutem poradenskeacuteho zařiacutezeniacute a odbornou

leacutekařskou zpraacutevou od pediatra nebo praktickeacuteho leacutekaře pro děti a dorost (86

)

Školniacute zralost lze rozdělit na tři zaacutekladniacute oblasti (87

)

1) Somatickaacute zralost

Znamenaacute ţe diacutetě svyacutem vzrŧstem vaacutehou i fyzickyacutemi dispozicemi zvlaacutedne školniacute dochaacutezku

Somatickou zralost by měl posoudit pediatr při pravidelneacute prohliacutedce (leacutekařskaacute prohliacutedka by

měla byacutet mezi 5 frac12 aţ 6 rokem)

Je vhodneacute pokud diacutetě dosaacutehne určiteacute vyacutešky (uvaacutediacute se alespoň 105 ndash 120 cm) a určiteacute vaacutehy

(uvaacutediacute se alespoň 20 kg) jelikoţ školniacute dochaacutezka vyţaduje fyzickou zdatnost

Nutneacute je zvaacuteţit i zdravotniacute stav diacutetěte Pokud je diacutetě často nemocneacute musiacute byacutet na delšiacute dobu

vyřazeno z kolektivu mŧţe miacutet probleacutemy s doplněniacutem učiva Zdravotniacute stav diacutetěte je v tomto

přiacutepadě vhodneacute nechat vyšetřit imunologickyacutem pracovištěm

Někdy se pouţiacutevaacute bdquoFilipiacutenskaacute miacuteraldquo Jednaacute se o velmi orientačniacute vyšetřeniacute ktereacute nemŧţe byacutet

zaacutekladem pro diagnostikovaacuteniacute somatickeacute zralosti Diacutetě si maacute dominantniacute rukou dosaacutehnout

přes temeno hlavy na druheacute ucho (88

)

Dalšiacutem znakem je vyacuteměna mleacutečneacuteho chrupu za trvalyacute Při vyacuteměně chrupu se mohou objevit

vady řeči Dŧvodem jsou chybějiacuteciacute zuby a tiacutem špatneacute postaveniacute mluvidel Většinou se jednaacute

o přechodnyacute stav Pokud nevymiziacute po naacuterŧstu trvaleacuteho chrupu je vhodneacute zahaacutejit

logopedickou peacuteči

2) Sociaacutelniacute zralost

Diacutetě by mělo před naacutestupem do školy dosaacutehnout určiteacuteho sociaacutelniacute stupně aby zvlaacutedlo školniacute

dochaacutezku Do teacuteto zralosti spadaacute vztah k ostatniacutem lidem i vlastniacute osobě

86

httpwwwmsmtczvzdelavanipedagogicko-organizacni-informace-2009-2010 87

TRPIŠOVSKAacute 1997 88

SVOBODA M (ed) 2001

37

Diacutetě by mělo byacutet meacuteně zaacutevisleacute na rodičiacutech zvlaacutedat od nich odloučeniacute (na několik hodin)

Kromě toho by si diacutetě mělo umět vytvořit vztahy s vrstevniacuteky a spolupracovat s nimi Mělo

by umět přijmout autoritu dospěleacuteho a umět s niacutem jednat (přiměřeně věku)

Při činnostech by diacutetě mělo umět pracovat samostatně i ve skupině Vyuţiacutevat motivaci k učeniacute

a školniacute činnosti

Emocionaacutelniacute zralost jedince je velmi dŧleţitaacute Jedinec by měl umět ovlaacutedat sveacute city

a impulzivniacute jednaacuteniacute (typickeacute pro předškolniacute věk) Diacutetě by mělo zvlaacutedat přijiacutemat uacutespěch

i poraacuteţku

Je dŧleţiteacute aby diacutetě zvlaacutedlo i zaacuteklady sebeobsluhy tedy obleacutekaacuteniacute hygienu stravovaacuteniacute

(přiacuteborem) Tiacutem je mu usnadněn přechod do školy

3) Psychickaacute zralost

Psychickaacute zralost zaacutevisiacute na vyacutevoji centraacutelniacute nervoveacute soustavy (daacutele CNS) Obsahuje myšleniacute

představivost pozornost vniacutemaacuteniacute a paměť Je dŧleţiteacute aby diacutetě dosaacutehlo v tomto potřebneacute

uacuterovně

bdquoZraacuteniacute organismu diacutetěte předevšiacutem jeho CNS se projevuje v celkoveacute reaktivitě stabilitě

a odolnosti vůči zaacutetěžildquo89

Při posuzovaacuteniacute školniacute zralosti je vhodneacute aby školniacute zralost byla dosaţena v co nejviacutece

oblastech

bdquoŠkolniacute zralost je jedniacutem z předpokladů uacutespěšnosti ve škole Jed předevšiacutem o určitou uacuteroveň

zralosti CNS kteraacute se projevuje celkoveacute reaktivitě diacutetěte zejmeacutena v odolnosti a schopnosti

koncentrace pozornosti Zraacuteniacutem CNS je podmiacuteněna takeacute lateralizace ruky a rozvoj

senzomotorickyacutech dovednostiacuteldquo90

Rozhodnutiacute zda diacutetě nastoupiacute do povinneacute školniacute dochaacutezky či mu bude ponechaacuten rok odkladu

školniacute dochaacutezky zaacuteleţiacute na rozhodnutiacute zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ diacutetěte Rodiče by si měli uvědomit

ţe pokud je jejich diacutetě na školu nezraleacute či nepřipraveneacute a přesto nastoupiacute mohou se u diacutetěte

projevit nejrŧznějšiacute probleacutemy Jen diacutetě připraveneacute a zraleacute na školu mŧţe podaacutevat vyacutesledky

ktereacute odpoviacutedajiacute jeho vrozenyacutem dispoziciacutem (či se lišiacute jen velmi minimaacutelně) Kladneacute

hodnoceniacute diacutetěte v počaacutetciacutech jeho školniacute dochaacutezky jej motivujiacute k dalšiacute činnosti a posilujiacute jeho

celkovou osobnost

89

VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 149 90

VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 155

38

VI PRAKTICKAacute ČAacuteST

61 Ciacutel praktickeacute čaacutesti

Ciacutele praktickeacute čaacutesti jsem rozdělila na dvě čaacutesti Prvniacute je věnovaacutena oblasti diagnostiky dětiacute

v předškolniacutem věku jakeacute jsou nejčastějšiacute metody od pracovniacutekŧ v předškolniacutem zařiacutezeniacute

(učitelky MŠ) Druhaacute čaacutest je zaměřena na zjišťovaacuteniacute předpokladŧ školniacute zralosti

62 Stanoveniacute ciacutelů

1) Lze předpoklaacutedat ţe nejviacutece vyuţiacutevaneacute metody pedagogickeacute diagnostiky

v předškolniacutem věku jsou pozorovaacuteniacute a analyacuteza hry

2) Lze předpoklaacutedat ţe odchylky od vyacutevojoveacute normy diacutetěte (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute špatnaacute

vyacuteslovnost motorickaacute neobratnost zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) objeviacute spiacuteše učitelky MŠ

při praacuteci s dětmi a doporučiacute rodičŧm dalšiacute vyšetřeniacute na odborneacutem pracovišti

3) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ zjišťujiacute předpoklady (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute vyacutevoj

motoriky rozumoveacute schopnosti lateralitu atd) pro školniacute zralost dětiacute před naacutestupem

do povinneacute školniacute dochaacutezky

4) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ se snaţiacute o pravidelneacute hodnoceniacute dětiacute v jejich vyacutevoji

63 Pouţiteacute metody

K ověřeniacute stanovenyacutech ciacutelŧ bylo pouţito metod slouţiacuteciacutech k ziacuteskaacutevaacuteniacute uacutedajŧ konkreacutetně

dotazniacutekŧ (dotazniacutek je v přiacuteloze teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece) ktereacute byly rozdaacuteny do předškolniacutech

zařiacutezeniacute

631 Dotazniacutek

Dotazniacutek je sloţen z 12 otaacutezek 9 otaacutezek je uzavřenyacutech 2 otaacutezky polozavřeneacute a jedna

uzavřenaacute otaacutezka

Celkově bylo odeslaacuteno 80 dotazniacutekŧ do rŧznyacutech MŠ z Libereckeacuteho Uacutesteckeacuteho

Středočeskeacuteho kraje a Prahy Počet navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byl 25 tedy 20 i přes opakovaneacute

odeslaacuteniacute dotazniacuteku s ţaacutedostiacute o jejich vyplněniacute Z navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byl 1 vyplněn pouze

čaacutestečně a proto nebylo moţneacute pouţiacutet vyhodnoceniacute u všech otaacutezek

U některyacutech otaacutezek bylo viacutece odpovědiacute Z dŧvodu maleacute naacutevratnosti dotazniacutekŧ byly i tyto

dotazniacuteky vyhodnoceny Několik uvedenyacutech otaacutezek i nabiacutezelo moţnost odpovědět viacutece

odpověďmi

39

64 Popis vyacutezkumneacuteho vzorku

Dotazniacutek byl vyplňovaacuten učitelkami MŠ a asistentkami pedagogŧ v MŠ Dotazniacutek byl odeslaacuten

a předaacuten do několika zařiacutezeniacute pro děti předškolniacuteho věku Jednalo se o několik speciaacutelniacutech

mateřskyacutech škol mateřskyacutech škol a soukromyacutech subjektŧ věnujiacuteciacutech se dětem předškolniacuteho

věku

Jednalo se o pracovnice rŧzneacuteho věku a deacutelky praxe

40

VII VYHODNOCENIacute DOTAZNIacuteKŮ

71 Dotazovanaacute zařiacutezeniacute

Vaše zařiacutezeniacute je

Speciaacutelniacute mateřskaacute škola 8

Mateřskaacute škola se speciaacutelniacutemi třiacutedami 0

Mateřskaacute škola (integrace dětiacute s postiţeniacutem) 2

Mateřskaacute škola (bez integrace dětiacute s postiţeniacutem) 15

Jineacute (prosiacutem uveďte) 0

Z navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byly vyplněny 8 pracovnicemi speciaacutelniacute MŠ 2 pracovnicemi MŠ

s integrovanyacutemi dětmi a 15 z MŠ (bez integrace dětiacute s postiţeniacutem) V daacutele uvedenyacutech

zařiacutezeniacutech nebyla ţaacutednaacute odpověď Nebylo tedy moţneacute určit zda jsou vyplněny učitelkami

MŠ či asistentkami pedagogŧ

0

2

4

6

8

10

12

14

16

Speciaacutelniacute

mateřskaacute

škola

Mateřskaacute

škola se

speciaacutelniacutemi

třiacutedami

Mateřskaacute

škola

(integrace

dětiacute s

postiţeniacutem)

Mateřskaacute

škola (bez

integrace dětiacute

s postiţeniacutem)

Jineacute (prosiacutem

uveďte)

Typ zařiacutezeniacute

41

72 Pracovniacute zařazeniacute dotazovanyacutech

Na jakeacute pozici v zařiacutezeniacute pracujete

Učitelka MŠ 17

Asistentka pedagoga 3

Tato otaacutezka nebyla vyplněna u všech navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ Z celkoveacuteho počtu 25

navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ u 5 nebyla odpověď uvedena Jelikoţ odpovědi byly dobrovolneacute

nemusely byacutet uvedeny všechny Neuacuteplneacute dotazniacuteky nemusely byacutet vyřazeny

Dotazniacuteky byly vyplněny 17 učitelkami a 3 asistentkami pedagogŧ

0

5

10

15

20

Učitelka MŠ Asistentka pedagoga

Pozice dotazovanyacutech

42

73 Personaacutelniacute obsazeniacute

Kolik třiacuted maacute Vaše předškolniacute zařiacutezeniacute a kolik pedagogickyacutech pracovniacuteků připadaacute na jednu

třiacutedu (pokud žaacutednyacute napište 0)

Kaţdeacute zařiacutezeniacute maacute jinyacute počet třiacuted Prŧměrnyacute počet třiacuted z vyplněnyacutech dotazniacutekŧ zaokrouhleně

na celaacute čiacutesla byl 4 Počet třiacuted v zařiacutezeniacute se pohyboval od jedneacute aţ po sedm třiacuted na jedno

zařiacutezeniacute

Prŧměrnyacute počet zapsanyacutech dětiacute se lišil podle typu zařiacutezeniacute

Speciaacutelniacute mateřskeacute školy měli prŧměrně 12 zapsanyacutech dětiacute na jednu třiacutedu Prŧměrnyacute počet

dětiacute v mateřskeacute škole s integrovanyacutemi dětmi byl 18 Počet zapsanyacutech dětiacute pro mateřskeacute školy

bez integrace dětiacute byl 23

74 Počty dětiacute ve třiacutedě

Kolik maacutete zapsanyacutech dětiacute ve bdquoVašiacuteldquo třiacutedě

Počty zapsanyacutech dětiacute na třiacutedu se takeacute lišily podle typu zařiacutezeniacute kde byl dotazniacutek vyplňovaacuten

(stejně jako v předchoziacute otaacutezce)

Počet dětiacute před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky byl rŧznyacute Od 0 aţ po 20 Z celkoveacuteho

počtu 25 dotazniacutekŧ bylo uvedeno ţe 5 pracovnic nemaacute vŧbec ve sveacute třiacutedě děti před naacutestupem

do povinneacute školniacute dochaacutezky Podle poznaacutemky od dotazovanyacutech se jednaacute o nově otevřenaacute

zařiacutezeniacute kde jsou přijaty pouze děti ve věku 3-4 let

Děti s odkladem školniacute dochaacutezky byl u zařiacutezeniacute takeacute rŧznyacute Jestliţe ve třiacutedě byly dětiacute

před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky bylo zde i několik dětiacute s odkladem školniacute

dochaacutezky

43

75 Interval hodnoceniacute

V jakeacutem intervalu provaacutediacutete hodnoceniacute schopnostiacute a vlastnostiacute dětiacute (prosiacutem označte

odpověď)

1 x ročně (konec školniacuteho roku) 2

2 x ročně (pololetiacute konec školniacuteho roku 13

3 x ročně (kaţdeacute 4 měsiacutece) 2

4 x ročně (kaţdeacute 3 měsiacutece) 2

Kaţdyacute měsiacutec 1

Kaţdyacute tyacuteden 0

Nehodnotiacuteme 0

Jinyacute (prosiacutem uveďte jakyacute) 6

Nejčastějšiacute interval hodnoceniacute dětiacute byl uveden 2 x ročně (pololetiacute konec školniacuteho roku) a to

v 13 odpovědiacutech Druhyacutem nejčastějšiacutem intervalem v 6 označeniacute byl uveden jinyacute Zde byl

prostor pro uvedeniacute jakyacute interval bylo zde uvedeno individuaacutelně dle vyacutevojovyacutech změn u

dětiacute

0

2

4

6

8

10

12

14

Interval hodnoceniacute

44

76 Spolupracujiacuteciacute zařiacutezeniacute

6) Spolupracujete se zařiacutezeniacutem ktereacute maacute nebo může se souhlasem rodičů provaacutedět

screeningovaacute vyšetřeniacute nebo přiacutemo odbornaacute vyšetřeniacute na diagnostiku diacutetěte

Ne ţaacutedneacute nespolupracuje 10

Ano je součaacutestiacute zařiacutezeniacute (uveďte prosiacutem jakeacute) 4

Ano pracovniacutek dochaacuteziacute jednou za školniacute rok (napište prosiacutem o jakeacuteho

odborniacuteka se jednaacute) 0

Ano pracovniacutek dochaacuteziacute za školniacute rok (uveďte přibliţnyacute interval)

(napište prosiacutem o jakeacuteho odborniacuteka se jednaacute) 2

Ne ţaacutedneacute nespolupracuje ale měli bychom zaacutejem o spolupraacuteci zejmeacutena s

(doplňte a jakeacute zařiacutezeniacute spolupraacuteci s odborniacutekem by jste měli zaacutejem) 9

S 10 zařiacutezeniacutemi nespolupracuje ţaacutedneacute zařiacutezeniacute Součaacutestiacute zařiacutezeniacute jsou 4 kteraacute mohou

dotazovanou činnost provaacutedět jednalo se o SPC Jednou ročně nenavštěvuje zařiacutezeniacute ţaacutednyacute

odborniacutek Přibliţně 5 kraacutet ročně navštěvuje odborniacutek (foniatr psycholog speciaacutelniacute pedagog)

dvě zařiacutezeniacute Celkem 9 zařiacutezeniacute by raacuteda navaacutezalo spolupraacuteci s odbornyacutem zařiacutezeniacutem Největšiacute

zaacutejem bylo logopeda dětskeacuteho psychologa

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Ne ţaacutedneacute

nespolupracuje

Ano je součaacutestiacute

zařiacutezeniacute

Ano pracovniacutek

dochaacuteziacute za

školeniacute rok

Ano pracovniacutek

dochaacuteziacute za

školniacute rok

Ţaacutedneacute

nespolupracuje

zaacutejem o

Spolupraacutece zařiacutezeniacute

45

77 Ziacuteskaacuteniacute materiaacutelů pro hodnoceniacute

Jak způsobem sbiacuteraacutete informace pro hodnoceniacute diacutetěte (Možno označit viacutece nabiacutedek

v tomto přiacutepadě je označte podle nejvyužiacutevanějšiacute = 8 po nepoužiacutevaneacute = 0)

Pozorovaacuteniacutem diacutetěte v řiacutezeneacute činnosti 141

Pozorovaacuteniacute diacutetěte ve volneacute činnosti 158

Rozhovorem s diacutetětem 110

Rozhovor s rodiči diacutetěte 120

Analyacuteza hry 118

Rozbor kresby 94

Videozaacuteznam činnosti 4

Jineacute (prosiacutem uveďte) 4

Pro vyhodnoceniacute otaacutezky čiacuteslo 8 bylo pouţito sečteniacute podle čiacutesla označeniacute Tedy čiacutem většiacute

počet bodŧ tiacutem patřiacute danaacute činnost k vyuţiacutevanějšiacutem

020406080

100120140160

Podklady hodnoceniacute

46

Mezi nejviacutece vyuţiacutevaneacute je uvaacuteděno pozorovaacuteniacute diacutetěte ve volneacute činnosti Druhou

nejvyuţiacutevanějšiacute metodou bylo vyhodnoceno pozorovaacuteniacute diacutetěte v řiacutezeneacute činnosti Rozhovor

s rodiči diacutetěte byl zařazen jako třetiacute nejvyuţiacutevanějšiacute pro hodnoceniacute diacutetěte Čtvrtou metodou

pro hodnoceniacute diacutetěte je vyuţiacutevaacutena analyacuteza hry Jako paacutetyacute byl uvaacuteděn rozhovor s diacutetětem

Rozbor kresby byl vyhodnocen jako šestyacute Společně byl zhodnocen videozaacuteznam činnosti a

jineacute Mezi jinyacutemi byly jako informace pro hodnoceniacute uvedeny např pracovniacute listy testoveacute

metody

47

78 Informace o chovaacuteniacute

Informujete rodiče o chovaacuteniacute a vyacutesledciacutech činnostiacute jejich diacutetěte

Ne 0

Ano piacutesemneacute zpraacutevy 3

Ano konzultačniacute hodiny či domluveneacute

schŧzky s rodiči

3

Ano s rodiči se snaţiacuteme mluvit denně 20

Jineacute (prosiacutem uveďte) 0

Nejviacutece pracovnic se snaţiacute s rodiči mluvit denně 20 dotazovanyacutech Tiacutem dochaacuteziacute k aktuaacutelniacutemu

předaacutevaacuteniacute informaciacute o diacutetěti a jeho chovaacuteniacute v prŧběhu dne Daacutele dostaacutevajiacute rodiče piacutesemneacute

zpraacutevy a majiacute moţnost vyuţiacutet konzultačniacutech hodin či domluvenyacutech schŧzek shodně od 3

dotazovanyacutech

02468

101214161820

Ne Ano

piacutesemneacute

zpraacutevy

Ano

konzultačniacute

hodiny či

domluveneacute

schŧzky s

rodiče

Ano s rodiče

se snaţiacuteme

mluvit denně

Jineacute

Informace o chovaacuteniacute

48

79 Sledovaacuteniacute vyacutesledku činnostiacute dětiacute

Všimli jste si zda se rodiče zajiacutemajiacute o vyacutesledky činnostiacute svyacutech dětiacute z průběhu pobytu v MŠ

(zařiacutezeniacute)

Ano sledujiacute naacutestěnky vyacutestavniacute prostory MŠ našeho zařiacutezeniacute 13

Ano sledujiacute naacutestěnky poviacutedajiacute si o činnostech s dětmi 17

Ano ptajiacute se učitelek na praacuteci dětiacute během dne 17

Ne nezajiacutemajiacuteneptajiacute se 2

Neviacutem jestli se rodiče zajiacutemajiacute 0

Rodiče se poměrně zajiacutemajiacute o vyacutesledky svyacutech dětiacute z pobytu zařiacutezeniacute Shodně u 17

dotazovanyacutech rodiče sledujiacute naacutestěnky o činnostech si s dětmi poviacutedajiacute a zaacuteroveň se ptajiacute

učitelek na praacuteci dětiacute během dne 13 dotazovanyacutech odpovědělo ţe rodiče sledujiacute vyacutestavniacute

prostory MŠzařiacutezeniacute Nezaacutejem rodičŧ byl uveden ve dvou dotazniacuteciacutech s poznaacutemkou ţe se

jednaacute pouze o některeacute rodiče Na moţnost neviacutem jestli se zajiacutemajiacute bylo 0 odpovědiacute

Na tuto otaacutezku bylo odpovězeno opakovaně od respondentŧ i v jednom dotazniacuteku Tato volba

respondentŧ je zřejmě daacutena moţnostiacute odpovědiacute a tiacutem ţe ve většině přiacutepadŧ se rodiče

o vyacutesledky dětiacute zajiacutemajiacute a to jak pozorovaacuteniacutem praacutece dětiacute tak i rozhovorem s pracovniciacute MŠ

02468

1012141618

Ano sledujiacute

naacutestěnky

vyacutestavniacute

prostory MŠ

našeho

zařiacutezeniacute

Ano sledujiacute

naacutestěnky

poviacutedajiacute si o

činnosti s

dětmi

Ano ptajiacute se

učitelek na

praacuteci dětiacute

během dne

Ne

nazajiacutemajiacute

neptajiacute se

Neviacutem jestli

se rodiče

zajiacutemajiacute

Zaacutejem rodičů

49

710 Moţnosti konzultace

Pokud se u dětiacute objeviacute nějakeacute probleacutemy ktereacute neodpoviacutedajiacute spraacutevneacutemu vyacutevoji diacutetěte v jeho

věku (špatnaacute vyacuteslovnost sluchoveacute vniacutemaacuteniacute zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) tak problematiku

konzultujete (možno označit viacutece nabiacutedek)

S rodiči diacutetěte 17

S odborniacutekem v daneacute oblasti 4

S vedeniacutem MŠ 6

S rodiči diacutetěte kde se domluviacuteme na dalšiacute praacuteci s diacutetětem včetně předaacuteniacute

dalšiacutech informaciacute o moţnosti diagnostiky diacutetěte 12

Nekonzultuji 0

Probleacutemy diacutetěte ktereacute se objeviacute jsou nejčastěji konzultovaacuteny s rodiči diacutetěte celkem 17

dotazovanyacutech S rodiči diacutetěte kde se domluviacuteme na dalšiacute praacuteci s diacutetětem včetně předaacuteniacute

dalšiacutech informaciacute o moţnosti diagnostiky diacutetěte konzultuje 12 respondentŧ S vedeniacutem MŠ

probiacutehaacute konzultovaacuteniacute u 6 dotazovanyacutech S odborniacutekem v daneacute oblasti konzultujiacute 4 dotazovaniacute

V otaacutezce mohlo byacutet označeno viacutece odpovědiacute Je zde shoda mezi nabiacutezenyacutemi moţnostmi

(moţnost a) d) kde se vychaacuteziacute z konzultace s rodičem)

02468

1012141618

S rodiči

diacutetěte

S

odborniacutekem

v daneacute

oblasti

S vedeniacutem

MŠ

S rodiči

diacutetěte

moţnost

diagnostiky

Nekonzultuji

Konzultace probleacutemu

50

711 Praacutece s předškolniacutemi dětmi

Pracujete individuaacutelně s dětmi ktereacute jsou před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky (5 ndash 7

let) nebo s odkladem školniacute dochaacutezky (Odpověď prosiacutem označte)

ANO 20

NE 5

Individuaacutelně se pracuje s dětmi před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky a s odkladem

povinneacute školniacute dochaacutezky u 20 respondentŧ 5 dotazovanyacutech uvedlo odpověď ne

s poznaacutemkou ţe jejich zařiacutezeniacute je nově otevřeno (funguje rok) a jsou zde zatiacutem děti ve věku 3

a 4 let

0

5

10

15

20

ANO NE

Individuaacutelniacute praacutece - povinnaacute školniacute dochaacutezka

51

712 Program pro předškolniacute děti

Maacute Vaše předškolniacute zařiacutezeniacute speciaacutelniacute třiacutedu program pro děti s odkladem školniacute dochaacutezky

Třiacutedu 3

Program pro děti v raacutemci třiacutedy dle

vzdělaacutevaciacuteho programu

15

Program mimo vzdělaacutevaciacute program činnost

je vedenaacute např jako bdquokrouţekldquo

2

Jineacute (prosiacutem uveďte) 0

Ţaacutednyacute program neniacute připravovaacuten 5

Program v raacutemci třiacutedniacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu je připravovaacuten u 15 dotazovanyacutech Ţaacutednyacute

program neniacute připravovaacuten u 5 respondentŧ a to z dŧvodu ţe v daneacute věkoveacute kategorii nemajiacute

ţaacutedneacute děti 3 dotazovaneacute majiacute vlastniacute třiacutedu pro tuto věkovou skupinu Program mimo

vzdělaacutevaciacute program činnost vedenou např jako krouţekldquo uvedly dvě dotazovaneacute

0

2

4

6

8

10

12

14

16

Třiacutedu V raacutemci třiacutedy

dle

vzdělaacutevaciacuteho

programu

Mimo

vzdělaacutevaciacute

program

krouţek

Jineacute Neniacute

připravovaacuten

Třiacutedaprogram pro naacutestupodklad povinneacute školniacute

dochaacutezky

52

VIII ZAacuteVĚR

81 Zhodnoceniacute předpokladů

V kapitole 62 jsou uvedeny předpoklady praacutece ktereacute jsou v praktickeacute čaacutesti ověřovaacuteny

1) Lze předpoklaacutedat ţe nejviacutece vyuţiacutevaneacute metody pedagogickeacute diagnostiky

v předškolniacutem věku jsou pozorovaacuteniacute a analyacuteza hry

Uvedenyacute předpoklad byl ověřen pouze čaacutestečně Z provedeneacuteho dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute bylo

zjištěno ţe pozorovaacuteniacute diacutetěte předškolniacuteho věku v řiacutezeneacute a volneacute činnosti patřiacute

k nejvyuţiacutevanějšiacute metodě pedagogickeacute diagnostiky Analyacuteza hry byla uvedena aţ jako čtvrtaacute

nejvyuţiacutevanějšiacute metoda

2) Lze předpoklaacutedat ţe odchylky od vyacutevojoveacute normy diacutetěte (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute špatnaacute

vyacuteslovnost motorickaacute neobratnost zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) objeviacute spiacuteše učitelky MŠ

při praacuteci s dětmi a doporučiacute rodičŧm dalšiacute vyšetřeniacute na odborneacutem pracovišti

Učitelky MŠ se při sveacute praacuteci snaţiacute u dětiacute objevit jejich nedostatky a vyacutevojoveacute odchylky Svaacute

zjištěniacute pravidelně konzultujiacute s rodiči diacutetěte snaţiacute se o kaţdodenniacute rozhovory s rodiči diacutetěte

kde si s rodiči předaacutevajiacute poznatky o diacutetěti Předpoklad byl naplněn

3) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ zjišťujiacute předpoklady (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute vyacutevoj

motoriky rozumoveacute schopnosti lateralitu atd) pro školniacute zralost dětiacute před naacutestupem

do povinneacute školniacute dochaacutezky

Předpoklad praacutece byl naplněn Ve všech zařiacutezeniacutech kde jsou děti ve věku před naacutestupem

do povinneacute školniacute dochaacutezky je s dětmi pracovaacuteno tak aby byli zjištěny jejich předpoklady

schopnosti vlastnosti umoţňujiacuteciacute bezprobleacutemovyacute vstup do povinneacute školniacute dochaacutezky Pokud je

moţnost je pro děti v teacuteto věkoveacute skupině vytvořena samostatnaacute třiacuteda V ostatniacutech přiacutepadech

je připravovaacuten třiacutedniacute vzdělaacutevaciacute program tak aby mohlo byacutet diacutetě na předpoklady sledovaacuteno

4) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ se snaţiacute o pravidelneacute hodnoceniacute dětiacute v jejich vyacutevoji

Předpoklad praacutece byl splněn O pravidelneacute hodnoceniacute se snaţiacute podle dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute

všechny učitelky MŠ a to alespoň v intervalu 2 kraacutet v roce (pololetiacute a konec školniacuteho roku)

Daacutele je uvaacuteděno i prŧběţneacute hodnoceniacute podle vyacutevojovyacutech změn diacutetěte

82 Navrhovanaacute opatřeniacute

Diagnostika dětiacute předškolniacuteho věku je velmi obsaacutehlou kapitolou Učitelky v MŠ děti sledujiacute a

hodnotiacute teacuteměř kaţdyacute den Sledujiacute jejich individuaacutelniacute projevy chovaacuteniacute změny hry atd

53

Interval hodnoceniacute by měl byacutet tedy prŧběţnyacute dle vyacutevoje jednotliveacuteho diacutetěte V dnešniacutem počtu

dětiacute v předškolniacutech zařiacutezeniacutech často kolem 23 dětiacute neniacute ale moţneacute po celyacute den sledovat kaţdeacute

diacutetě ve všech jeho probiacutehajiacuteciacutech aktivitaacutech

Dŧleţitaacute je vzaacutejemnaacute komunikace mezi učitelkami MŠ a rodiči diacutetěte Při rozhovorech

dochaacuteziacute k předaacuteniacute dŧleţityacutech informaciacute Jednak učitelka ziacuteskaacutevaacute informace o rodině diacutetěte

(podnětnost prostřediacute vztahy v rodině) ale i o projevech diacutetěte mimo kolektiv dětiacute Rodiče by

si měli uvědomit ţe učitelka v MŠ hodnotiacute diacutetě k jeho prospěchu a mŧţe mu napomoci k jeho

rozvoji

Kaţdeacute zařiacutezeniacute pouţiacutevaacute vlastniacute formu hodnoceniacute diacutetěte Při odchodu diacutetěte do jineacuteho (jineacute

předškolniacute zařiacutezeniacute zaacutekladniacute škola) by bylo vhodneacute aby budouciacute pracovnice měla moţnost se

s hodnoceniacutem diacutetěte seznaacutemit a prostudovat si jej Snadněji pak mŧţe s diacutetětem navaacutezat

kontakt a připravovat mu naacuteplň dne tak aby bylo diacutetě rozviacutejeno ve svyacutech nedostatciacutech a

zaacuteroveň posilovaacuteno v dobryacutech činnostech a vlastnostech

54

IX POUŢITEacute ZDROJE

91 Tištěneacute zdroje

1) FISCHER Slavomil ŠKODA JIŘIacute Speciaacutelniacute pedagogika Edukace a rozvoj osob se

somatickyacutem psychickyacutem a sociaacutelniacutem znevyacutehodněniacutem 1 vydaacuteniacute Praha Triton 2008 ISBN

978-80-7378-014-0

2) GILLERNOVAacute Ilona a kol Slovniacutek zaacutekladniacutech pojmů z psychologie 1 vydaacuteniacute Praha

Fortuna 2000 80 s ISBN 80-7168-683-2

3) HRABAL Vladimiacuter st HRABAL Vladimiacuter ml Diagnostika

Pedagogickopsychologickaacute diagnostika žaacuteka s uacutevodem do diagnostickeacute aplikace a statistiky

2 vydaacuteniacute Praha Karolinum ISBN 80-246-0319-5

4) KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B (eds) Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Predškolskaacute

a elementaacuterna pedagogika 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2001 455 s ISBN 80-7178-585-7

5) KOŤAacuteTKOVAacute S Hry v mateřskeacute škole v teorii a praxi 1 vydaacuteniacute Praha Grada

Publishing 2005 184 s ISBN 80-247-0852-3

6) KŘIŠŤANOVAacute L Diagnostika laterality a metodika psaniacute levou rukou 3 upraveneacute

vydaacuteniacute Hradec Kraacuteloveacute Gaudeamus 1995 47 s ISBN 80-7041-205-4

7) LECHTA V a kolektiv Diagnostika narušeneacute komunikačniacute schopnosti 1 vydaacuteniacute Praha

Portaacutel 2003 359 s ISBN 80-7178-801-5

8) LISAacute L KŇOURKOVAacute M Vyacutevoj diacutetěte a jeho uacuteskaliacute 1 vydaacuteniacute Praha Avicenum

1986 276 s

9) MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute 1 vydaacuteniacute Praha Staacutetniacute

pedagogickeacute nakladatelstviacute 1991

10) MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 1995 107 s

ISBN 80-7178-033-4

11) MERTIN V GILLERNOVAacute I a kolektiv Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 1

vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2003 ISBN 80-7178-799-X

12) MOJŢIacuteŠEK L Zaacuteklady pedagogickeacute diagnostiky 1 vydaacuteniacute Praha Staacutetniacute pedagogickeacute

nakladatelstviacute 1986 208 s

55

13) MONATOVAacute L Speciaacutelně pedagogickaacute diagnostika z hlediska vyacutevoje děti 1 vydaacuteniacute

Brno Paido 2000 92 s ISBN 80-85931-86-9

14) NAKONEČNYacute M Zaacuteklady psychologie 1 vydaacuteniacute 1998 (dotisk 2004) Praha

Academia ISBN 80-200-1290-7

15) NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2000 ISBN

80-7178-197-5

16) PEŠATOVAacute I ŠAMALIacuteK M Poradenskaacute psychologie pro děti a mlaacutedež 1 vydaacuteniacute

Praha Grada Publishing 2006 ISBN 80-247-1216-4

17) PIPEKOVAacute J (eds) Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2 vydaacuteniacute (přepracovaneacute) Brno

Paido 2006 404 s ISBN 80-7315-120-0

18) PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a jejiacute využitiacute v

praxi speciaacutelniacute pedagogiky 1 vydaacuteniacute (dotisk) Brno Masarykova univerzita 1997 ISBN 80-

210-1595-0

19) RENOTIEacuteROVAacute M LUDIacuteKOVAacute L Speciaacutelniacute pedagogika 4 vydaacuteniacute Olomouc

Univerzita Palackeacuteho v Olomouci 2006 313 s ISBN 80-244-1475-9

20) SLOWIacuteK Josef Speciaacutelniacute pedagogika 1 vydaacuteniacute Praha Grada Publishing 2007 160 s

ISBN 978-247-1733-3

21) SMOLIacuteKOVAacute K (eds) Raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program pro předškolniacute vzdělaacutevaacuteniacute 1

vydaacuteniacute Praha Tauris 2005

22) SVOBODA Mojmiacuter (ed) Psychodiagnostika dětiacute a dospiacutevajiacuteciacutech 1 vydaacuteniacute Praha

Portaacutel 2001 791 s ISBN 80-7178-545-8

23) ŠMAHEL I ŘEZAacuteČ J Psychologickaacute praktika 1 vydaacuteniacute Brno Masarykova

univerzita 1996 97 s

24) ŠNYacuteRALOVAacute Ivana Psychodiagnostika 1 vydaacuteniacute Praha Grada Publishing 2008 144

s ISBN 978-80-247-2165-1

25) ŠVINGAOVAacute D PEŠATOVAacute I Metodika tvorby odbornyacutech praciacute 1 vydaacuteniacute Liberec

Technickaacute univerzita 2006 39 s ISBN 80-7372-104-X

26) ŠVINGAOVAacute D PEŠATOVAacute I Uvedeniacute do vyacutezkumu a metodika tvorby bakalaacuteřskaacute

praacutece 1 vydaacuteniacute Liberec Technickaacute univerzita 2006 39 s ISBN 80-7372-046-9

56

27) TOMANOVAacute D Uacutevod do pedagogickeacute diagnostiky v mateřskeacute škole 1 vydaacuteniacute

Olomouc Univerzita Palackeacuteho 2006 113 s ISBN 80-244-1426-0

28) TOMICKAacute V Speciaacutelně pedagogickeacute metody využitelneacute v logopedickeacute i speciaacutelně

pedagogickeacute praxi 1 vydaacuteniacute Liberec Technickaacute univerzita 2006 106 s ISBN 80-7372-106-

6

29) TRPIŠOVSKAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1 vydaacuteniacute Uacutestiacute nad Labem

UJEP 1997 89 s ISBN 80-7044-159-3

30) UŢDIL Jaromiacuter Čaacutery klikyhaacuteky paňaacuteci a auta vyacutetvarnyacute projev a psychickyacute život diacutetěte

5 Přepracovaneacute vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2002 128 s ISBN 80-7178-599-7

31) VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1 vydaacuteniacute (dotisk) Praha Univerzita

Karlova 1997 353 s ISBN 80-7184-317-2

32) VAacuteGNEROVAacute M KLEacuteGROVAacute J Poradenskaacute psychologickaacute diagnostika dětiacute a

dospiacutevajiacuteciacutech 1 vydaacuteniacute Praha Univerzita Karlova v Praze Karolinum 2008 538 s ISBN

978-80-246-1538-7

33) ZELINKOVAacute O Pedagogickaacute diagnostika a individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1 vydaacuteniacute

Praha Portaacutel 2001 207 s ISBN 978-80-7178-544-6

92 Dalšiacute zdroje

34) httpwwwmsmtczvzdelavanipedagogicko-organizacni-informace-2009-2010

[citovaacuteno 21března 2010]

35) Metodickeacute doporučeniacute čj 14 7122009-61 k zabezpečeniacute logopedickeacute peacuteče ve školstviacute

36) Zaacutekon 561 2004 Sb o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem

vzdělaacutevaacuteniacute (školskyacute zaacutekon) a jeho pozdějšiacute aktualizace

37) Zaacutekon 5632004 Sb o pedagogickyacutech pracovniacuteciacutech

38) Vyhlaacuteška 72 2005 Sb o poskytovaacuteniacute poradenskyacutech sluţeb ve školaacutech a školskyacutech

poradenskyacutech zařiacutezeniacutech

57

X PŘIacuteLOHY

SEZNAM PŘIacuteLOH

1) Dotazniacutek

2) CD bakalaacuteřskaacute praacutece

3

91 Tištěneacute zdroje 54

92 Dalšiacute zdroje 56

X PŘIacuteLOHY 57

SEZNAM PŘIacuteLOH 58

4

I UacuteVOD

Praacutece se věnuje problematice diagnostiky diacutetěte v předškolniacutem věku Předškolniacute věk je v teacuteto

praacuteci vymezen od 3 let do 6 let (7 let) neţ diacutetě nastupuje k povinneacute školniacute dochaacutezce

Děti v předškolniacutem věku jsou velmi vniacutemaveacute ale takeacute citliveacute a zranitelneacute Je vhodneacute věnovat

jim v tomto obdobiacute dostatek času a pozornosti ve všech oblastech

Po dlouhou dobu v našiacute i světoveacute minulosti bylo diacutetě braacuteno jako bdquomalyacute dospělyacuteldquo Dětstviacute

nebyla věnovaacutena ţaacutednaacute speciaacutelniacute pozornost Aţ po vydaacuteniacute spisu Ellen Keyoveacute bdquoStoletiacute diacutetěteldquo

začiacutenaacute obrat Řada psychologŧ pedagogŧ leacutekařŧ dalšiacutech odborniacutekŧ a laikŧ začiacutenaacute věnovat

oblasti dětstviacute čas myšlenky a vědeckaacute baacutedaacuteniacute Předškolniacute věk je pro diacutetě velmi dŧleţityacute

ovlivňuje celkovyacute pozdějšiacute vyacutevoj jedince

V předškolniacutem obdobiacute je moţneacute pozorovat u dětiacute mnoho změn Je dŧleţiteacute věnovat teacuteto

vyacutevojoveacute etapě dostatek pozornosti Pokud jsou objeveny u diacutetěte nějakeacute nedostatky je

ideaacutelniacute doba začiacutet s nimi pracovat Čiacutem dřiacuteve jsou rŧzneacute nedostatky handicapy či naopak

nadaacuteniacute u diacutetěte objeveny tiacutem byacutevaacute většinou jejich naacuteprava lepšiacute ucelenějšiacute a podařiacute se

předejiacutet mnoha komplikaciacutem I maleacute nedostatky mohou během počaacutetku vzdělaacutevaacuteniacute diacutetěti

značně uškodit a znesnadnit mu dalšiacute rozvoj ve vzdělaacuteniacute

Mnoho osob maacute předškolniacute věk spojenyacute pouze s diagnostikou školniacute zralosti V předškolniacutem

obdobiacute se jednaacute o velmi dŧleţitou diagnostiku ale tvořiacute jen zlomek toho co je moţno

v předškolniacutem obdobiacute diagnostikovat

Dnešniacute předškolniacute zařiacutezeniacute nejsou pouhou bdquoopatrujiacuteciacuteldquo instituciacute po dobu kdy se diacutetěti

nemohou věnovat rodiče Mateřskaacute škola (daacutele jen MŠ) (děti navštěvujiacute MŠ nejčastěji) patřiacute

mezi vzdělaacutevaciacute instituce Diacutetě zde maacute byacutet rozviacutejeno a připravovaacuteno pro dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute

Děti traacuteviacute v předškolniacutem zařiacutezeniacute poměrně mnoho času Diacuteky vzniku a rozvoji raacutemcoveacuteho

vzdělaacutevaciacuteho programu pro předškolniacute zařiacutezeniacute (daacutele jen RVP PV) nemusiacute učitelky přiacutesně

dodrţovat daneacute osnovy Měl by zde byacutet prostor ve ktereacutem se mohou kaţdeacutemu diacutetěti věnovat

individuaacutelně a pozorovat jeho vyacutevoj

bdquoK předškolniacutemu vzdělaacutevaacuteniacute se přednostně přijiacutemajiacute děti v posledniacutem roce před zahaacutejeniacutem

povinneacute školniacute dochaacutezky Pokud nelze diacutetě v posledniacutem roce před zahaacutejeniacutem povinneacute školniacute

5

dochaacutezky přijmout z kapacitniacutech důvodů zajistiacute obec v niacutež maacute diacutetě miacutesto trvaleacuteho pobytu

zařazeniacute diacutetěte do jineacute mateřskeacute školyldquo1

Toto opatřeniacute vydaneacute Ministerstvem školstviacute mlaacutedeţe a tělovyacutechovy (daacutele jen MŠMT)

zaručuje dětem před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky jejich umiacutestěniacute do předškolniacuteho

zařiacutezeniacute pokud rodiče projeviacute zaacutejem Probleacutem ovšem nastaacutevaacute u dětiacute mladšiacutech (ve věku od 3

do 5 let) pro ktereacute často neniacute v těchto zařiacutezeniacutech miacutesto Rodiče musiacute proto hledat jinaacute řešeniacute

Děti zŧstaacutevajiacute delšiacute dobu doma (nejčastěji s matkou) do předškolniacuteho zařiacutezeniacute se dostaacutevajiacute

později jejich nedostatky mohou byacutet i přes veškerou peacuteči rodičŧ odhaleny později Diacutetě

potřebuje ke sveacutemu vyacutevoji přiacutetomnost svyacutech vrstevniacutekŧ od kteryacutech se učiacute mnoha sociaacutelniacute

i dalšiacutem dovednostem

1 Zaacutekon o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem vzdělaacutevaacuteniacute (školskyacute zaacutekon) sect 34

odstavec 4

6

II DIAGNOSTIKA

Diagnostika je uvaacuteděna teacuteměř ve všech oblastech praxe Jednaacute se tedy o velmi širokyacute obor

kteryacute je vhodneacute specifikovat v jakeacutem oboru bude diagnostika provaacuteděna

Pojem diagnostika je odvozen z řečtiny znamenaacute rozlišovaacuteniacute konstatovaacuteniacute Termiacuten byl

po dlouhou dobu pouţiacutevaacuten pouze v mediciacuteně z niacute se rozšiřovala diagnostika do dalšiacutech oborŧ

biologickyacutech technickyacutech i společenskovědniacutech (2) S rozvojem oborŧ byl převzat

i do psychologie a pedagogiky

Diagnostika v oblasti pedagogickeacute je nazyacutevaacutena pedagogickaacute diagnostika (uvedeno daacutele)

21 Definice diagnostiky

bdquoDiagnostika zkoumaacute průběh dosavadniacuteho vyacutevoje člověka i s jeho etiologiiacute Jejiacute poznatky

sloužiacute k vyacutechově a vzdělaacutevaacuteniacute jedinců s postiženiacutem k umožněniacute co nejširšiacuteho rozvoje jejich

osobnosti a tak i k určeniacute možnostiacute jejich socializace ve společnostildquo3

Diagnostika je braacutena jako proces Jeho vyacutesledkem je diagnoacuteza zjištěniacute stavu v jakeacutem se

jedinec nachaacuteziacute jeho současnyacute stav V tomto procesu je snaha zjistit co nejviacutece objektivniacute

aktuaacutelniacute stav jedince s porovnaacuteniacutem s normou pro stejnou věkovou skupinu

bdquoDiagnoacuteza jako vyacutesledek diagnostikovaacuteniacute je doporučeniacutem pro rozhodovaacuteniacute o variantaacutech přiacuteštiacute

vyacutechovneacute strategie buď rozvoj dispozic nebo změny požadavků event vstřiacutecně obojiacuteholdquo4

Ciacutel diagnostiky je odviacutejen od oblasti ve ktereacute je provaacuteděna V mediciacuteně chce leacutekař zjistit

onemocněniacute V psychologii je zaměřeniacute na psychickeacute vlastnosti procesy stavy v sociaacutelniacute

diagnostice je ciacutel ve zjišťovaacuteniacute vlivu vyacutechovy vztahŧ v okoliacute sociaacutelniacuteho prostřediacute atd

Diagnostika nevyţaduje nutně diagnoacutezu někdy je pouze součaacutestiacute diacutelčiacuteho hodnoceniacute

bdquoCiacutelem diagnostiky je rozpoznat obtiacuteže odlišit normaacutelniacute odchylky (napřiacuteklad ve školniacutech

vyacutekonech) od poruchy a stanovit diagnoacutezu a jejiacute zaacutevažnostldquo5

Diagnostikovaacuteniacute by mělo byacutet provaacuteděno od odborniacuteka v daneacute oblasti Učitelka MŠ mŧţe

většinou provaacutedět jen orientačniacute vyšetřeniacute či diagnostiku kteraacute mŧţe slouţit jako podklad

pro dalšiacute odborneacute vyšetřeniacute diacutetěte

2 KOLLAacuteRIKOVAacute Z 2001

3 PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 57

4 HRABAL V Diagnostika Pedagogickopsychologickaacute diagnostika žaacuteka s uacutevodem do diagnostickeacute aplikace

statistiky 2002 str 35 5 MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 28

7

Při provaacuteděniacute diagnostiky je nutnaacute komplexniacute spolupraacutece s dalšiacutemi odborniacuteky (např leacutekař

psycholog speciaacutelniacute pedagog logoped sociaacutelniacute pracovniacutek a dalšiacute odborniacuteci) a to podle oblasti

diagnostiky (6) Jedině touto spolupraacuteciacute se dochaacuteziacute k objektivniacutemu zaacutevěru a diagnoacuteze

Odborniacuteci kteřiacute se na diagnostikovaacuteniacute jedince podiacuteliacute by měli byacutet zvoleni podle probleacutemŧ

ktereacute jedinec maacute Ziacuteskaneacute poznatky je vhodneacute prŧběţně analyzovat vyhodnocovat doplňovat

a vzaacutejemně předaacutevat Diacuteky teacuteto spolupraacuteci je moţneacute probleacutemy jedince vidět z mnoha oblastiacute

Je vhodneacute aby vyacutesledky z jednotlivyacutech oblastiacute byly srozumitelneacute pro ostatniacute přiacutepadně aby

mohlo dojiacutet ke konzultaci vyacutesledkŧ mezi odborniacuteky Tento přiacutestup je označovaacuten jako

komplexniacute diagnostika (nebo takeacute komplexniacute přiacutestup) Kromě odborniacutekŧ je vhodneacute zapojit

do diagnostiky i osoby ktereacute jsou s jedincem v bliacutezkeacutem kaţdodenniacutem kontaktu (rodina

učiteleacute přaacuteteleacute atd)(7)

22 Pedagogickaacute diagnostika

Pedagogickaacute diagnostika spadaacute pod pedagogickeacute vědy Je braacutena jako komplexniacute proces kde

jeho ciacutelem je zhodnoceniacute posouzeniacute vzdělaacutevaciacuteho procesu a jeho všech akteacuterŧ (8)

Pŧvodně se pedagogickaacute diagnostika zaměřovala pouze na ţaacuteka či studenta V posledniacute době

se rozsah diagnostikovaacuteniacute rozvinul z jednotlivce na celeacute skupiny i rodiče ţaacutekŧ (vliv

na vyacutechovu a vzdělaacutevaacuteniacute) Širšiacute zaacuteběr pedagogickeacute diagnostiky umoţnil rozšiacuteřit ziacuteskaneacute

poznatky z pedagogickeacute diagnostiky Objevila se tiacutem i nevyacutehoda kteraacute je daacutena zvyacutešeniacutem

naacuteročnosti na diagnostickou praacuteci

Pedagogickou diagnostiku provaacutediacute nejviacutece učitel daacutele vychovatel či vyacutechovnyacute poradce ţaacuteka

(jedince) kteřiacute s ţaacutekem pravidelně pracujiacute Učitel při diagnostice zjišťuje uacuteroveň vědomostiacute

dovednostiacute (včetně sociaacutelniacutech) zaacutejem ţaacuteka ve volneacutem čase vliv společnosti na ţaacuteka třiacutedniacute

kolektiv školniacute i domaacuteciacute prostřediacute ktereacute ţaacuteka obklopuje nesmiacute byacutet vynechaacutena ani učitelova

praacutece a zpŧsob jakyacutem s ţaacutekem pracuje (9)

Podle ciacutele je volena metoda jakou bude diagnostikovaacuteniacute provaacuteděno Pokud potřebujeme

diagnostikovat jedince v určiteacute situaci je moţneacute vyuţiacutet rŧznyacutech metod diagnostiky a jejich

vyacutesledky porovnat I zde platiacute neniacute vhodneacute dělat zaacutevěry z jedineacuteho setkaacuteniacute nebo

diagnostikovaacuteniacute diacutetěte

6 PIPEKOVAacute J 2006

7 SLOWIK J 2007

8 ZELINKOVAacute 2001

9 ZELINKOVAacute O 2001

8

bdquoPedagogickaacute diagnostika se zabyacutevaacute zdravyacutem jedincem a proto může probiacutehat jak

individuaacutelně tak i skupinověldquo10

Vyacutesledky pedagogickeacute diagnostiky by měly slouţit k dalšiacutemu plaacutenovaacuteniacute učitelova

vzdělaacutevaciacuteho procesu Někdy mohou byacutet vyacutesledky pedagogickeacute diagnostiky označeny

pojmem hodnoceniacute (znaacutemky pochvala uacutesměv hrozba atd od učitele) (11

)

23 Vyacuteznam diagnostiky

Vyacuteznam pro učitelky

bdquoUčitelka mateřskeacute školy skutečně provaacutediacute ndash zaacuteměrně i nezaacuteměrně ndash pedagogicko-

psychologickou diagnostiku diacutetěteldquo12

Podle toho jak se diacutetě projevuje mŧţe s niacutem učitelka pracovat Při přiacutepravě programu

pro děti se viacutece mŧţe zaměřit na rozvoj nedostatkŧ diacutetěte Je vhodneacute aby učitelka znala

diagnostiku diacutetěte (bylo-li diacutetě diagnostikovaacuteno odborniacutekem rodiče nejsou povinni učitelce

oznamovat vyacutesledky) Znaacutet diagnostiku diacutetěte (hlavně v přiacutepadě postiţeneacuteho či s rŧznyacutemi

nedostatky jedince) je dobreacute i k přiacutepravě her a celkoveacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu Pokud je

pro diacutetě nutneacute vytvořeniacute individuaacutelniacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu je nutneacute aby při jeho

vytvaacuteřeniacute byla diagnostickaacute zpraacuteva a stav diacutetěte braacuten jako vyacutechoziacute materiaacutel V přiacutepadě ţe diacutetě

přechaacuteziacute pod vedeniacute jineacute učitelky mŧţe byacutet pedagogickaacute diagnostika pro učitelku velmi

přiacutenosnaacute a snadněji jiacute pomŧţe k adaptaci s diacutetětem (13

)

Pokud rodiče informujiacute učitelku o chystaneacute naacutevštěvě specializovaneacuteho pracoviště je moţneacute

aby učitelka pro tohoto pracovniacuteka vytvořit kraacutetkou zpraacutevu o diacutetěti v kaţdodenniacutem chovaacuteniacute

specialista většinou takovou charakteristiku uviacutetaacute

Vyacuteznam pro rodiče a diacutetě

bdquoDůležiteacute však je aby rodiče znali smysl a vyacuteznam ciacutelevědomeacuteho poznaacutevaacuteniacute diacutetěte aby dobře

věděli že jejich diacutetě neniacute bdquojen hodnocenoldquoldquo14

Pedagogickaacute diagnostika od učitelky nebo od odborniacuteka by měla rodičŧm pomoci

Diagnostika mŧţe ukaacutezat kladneacute i zaacuteporneacute vlastnosti jedince ktereacute by mohly byacutet objeveny aţ

později Většina odborniacutekŧ zaacuteroveň poradiacute jak s diacutetětem daacutele pracovat Rodiče by měli

10

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 58 11

KOLLAacuteRIKOVAacute Z 2001 12

MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 76 13

MERTIN V GILLERNOVAacute I 2003 14

MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 80

9

pochopit ţe učitelka neniacute protivniacutekem ve vyacutechově Naopak předškolniacute zařiacutezeniacute by mělo

doplňovat vyacutechovu v rodině V přiacutepadě ţe se u diacutetěte objeviacute nedostatky mŧţe je učitelka

při kaţdodenniacutech činnostech s dětmi rozpoznat mnohem dřiacuteve neţ sami rodiče Maacute porovnaacuteniacute

s ostatniacutemi dětmi a znaacute všeobecnou normu pro vyacutevoj diacutetěte

Učitelka si během dochaacutezky diacutetěte všiacutemaacute i jeho dobryacutech vlastnostiacute přednostiacute a nadaacuteniacute ktereacute

se u diacutetěte mohu projevit kteryacutech si rodiče nemusejiacute při běţnyacutech činnostech s diacutetětem

všimnout (15

)

24 Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika

Mezi historickyacutemi prameny se objevuje speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika jiţ v diacutele J A

Komenskeacuteho Informatorium školy mateřskeacute Zde je daacutena pozornost naacutestupu diacutetěte do školy

zda stupeň vyacutevoje odpoviacutedaacute vstupu do školy

bdquoObecnyacutem ciacutelem speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky je co možnaacute nejleacutepe a nejpečlivěji

rozpoznat a charakterizovat konkreacutetniacute handicap a to v oblasti fyzickeacute psychickeacute a

sociaacutelniacuteldquo16

bdquoSpeciaacutelněpedagogickaacute diagnostika se zabyacutevaacute rozpoznaacutevaacuteniacutem podmiacutenek prostředků

i efektivity vyacutechovy vzdělaacutevaacuteniacute celkoveacuteho rozvoje osobnosti a takeacute enkulturace klientů ndash tedy

osob s postiženiacutemldquo17

Moderniacute pojetiacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky je zaměřeno na jedince se speciaacutelniacutemi

vzdělaacutevaciacutemi potřebami Diagnostika těchto jedincŧ se viacutece soustřediacute na jejich dovednosti

schopnosti a moţnosti lze je vyuţiacutet pro rozvoj vyacutechovu vzdělaacuteniacute či dalšiacute praacuteci s těmito

jedinci

bdquoSpeciaacutelněpedagogickaacute diagnostika vyžaduje jen individuaacutelniacute přiacutestupldquo18

Při speciaacutelněpedagogickeacute diagnostice je pracovaacuteno s jedincem co nejviacutece individuaacutelně pouze

vyacutejimečně v malyacutech skupinaacutech Ciacutelem je posouzeniacute individuaacutelniacutech zvlaacuteštnostiacute jedince ktereacute

mohou ovlivnit efektivitu vyacutechovneacuteho pŧsobeniacute včetně vnějšiacutech i vnitřniacutech přiacutečin

Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika se zaměřuje převaacuteţně na jedince (děti) kteřiacute potřebujiacute

z rŧznyacutech dŧvodŧ speciaacutelniacute peacuteči Ciacutelem je v tomto přiacutepadě zjištěniacute uacuterovně diacutetěte vzhledem

15

MERTIN V GILLERNOVAacute I 2003

16 FISCHER S ŠKODA J Speciaacutelniacute pedagogika Edukace a rozvoj osob se somatickyacutem psychickyacutem a

sociaacutelniacutem znevyacutehodněniacutem 2008 str 26

17 SLOWIacuteK J Speciaacutelniacute pedagogika 2007 str 51

18 PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 58

10

k jeho postiţeniacute nebo vadě Tvořiacute se zaacuteklad pro speciaacutelněpedagogickeacute metody (např

reedukace kompenzace atd)

241 Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky

Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky mŧţe byacutet rŧzneacute Zaacuteleţiacute na tom z jakeacuteho pohledu je

děleniacute zaměřeno Zde jsou uvedena některaacute moţnaacute děleniacute

1) Dle specifickeacuteho ciacutele

Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika maacute i sveacute specifickeacute ciacutele ve vztahu s diagnostikovanyacutem

jedincem

Zda konkreacutetniacute jedinec spadaacute do oblasti speciaacutelniacute pedagogiky

Zda je jedinec ohroţen vznikem handicapu

V jakeacute faacutezi znevyacutehodněniacute je jedinec

Přiacutečiny vzniku znevyacutehodněniacute

Naacuteslednaacute peacuteče o jedince

2) Dle druhu postiženiacute (19

)

Jestliţe je jiţ znaacutem druh postiţeniacute diagnostika se viacutece zaměřuje pouze na tuto danou oblast

Somatopedickaacute ndash zaměřeniacute na tělesnaacute postiţeniacute a zdravotniacute oslabeniacute

Psychopedickaacute ndash zaměřenaacute na mentaacutelniacute postiţeniacute

Surdopedickou ndash zaměřenaacute na sluchoveacute vady a postiţeniacute

Logopedickou ndash zaměřenaacute na vady a poruchy řeči a komunikace

Oftalmopedickou ndash zaměřenaacute na zrakoveacute poruchy a vady

Etopedickou ndash zaměřenaacute na poruchy chovaacuteniacute někteřiacute autoři do teacuteto skupiny řadiacute

i diagnostiku specifickyacutech vyacutevojovyacutech poruchu učeniacute

3) Dle vyacutevojoveacuteho stupně jedince

Kaţdeacute vyacutevojoveacute obdobiacute v ţivotě jedince maacute svaacute jednotlivaacute uacuteskaliacute a specifika kteraacute je třeba

při diagnostickeacutem procesu zohlednit Existujiacute vady ktereacute se projeviacute aţ na určiteacutem vyacutevojoveacutem

stupni (např specifickeacute vyacutevojoveacute poruchy učeniacute) (20

)

19

PIPEKOVAacute J 2006

11

Ranyacute věk ndash v tomto obdobiacute je nejdŧleţitějšiacute včasneacute podchyceniacute vady a zahaacutejeniacute

speciaacutelněpedagogickeacute peacuteče Včasnaacute peacuteče napomaacutehaacute k minimalizaci dŧsledkŧ vady

Předškolniacute věk ndash v tomto obdobiacute je staacutele ještě dŧleţiteacute včasneacute podchyceniacute vady

a zahaacutejeniacute peacuteče Na konci předškolniacuteho věku je nejčastějšiacute diagnostika školniacute zralosti

a připravenosti

Školniacute věk ndash na počaacutetku tohoto obdobiacute hraje dŧleţitou roli diagnostika školniacute zralosti

Školniacute obdobiacute je dlouhaacute doba Dalšiacute diagnostika mŧţe byacutet zaměřena např specifickeacute

vyacutevojoveacute poruchy učeniacute volbu povolaacuteniacute atd Pokud bylo v předchoziacutem obdobiacute zjištěno

postiţeniacute dalšiacute diagnostika se od něj odviacutejiacute dochaacuteziacute i k zhodnoceniacute předchoziacute peacuteče

Dŧleţitost ziacuteskaacutevajiacute zaacutejmy jedince Mohou se zde projevit i rozdiacutelnosti mezi moţnostmi

diacutetěte a poţadavky od jeho okoliacute (rodiny)

Dospělost ndash Pokud jde o postiţeniacute vychaacuteziacute z předchoziacutech obdobiacute nebo se jednaacute

o naacutesledek uacuterazu či nemoci Dŧleţitou roli hraje prognoacuteza zda bude nutneacute člověka

rekvalifikovat či ne Je vhodneacute pokud je moţnost aby dospělyacute člověk našel sociaacutelniacute a

pracovniacute uplatněniacute

Obdobiacute staacuteřiacute ndash Většinou se jednaacute o ziacuteskaneacute postiţeniacute Dŧleţiteacute je respektovat prostřediacute

rodiny Při činnostech s jedincem respektujeme dŧstojnost a potřebu klidu člověka

vzhledem k jeho staacuteřiacute Dochaacuteziacute k uacutebytku psychickyacutech i fyzickyacutech sil tiacutem se objevujiacute i noveacute

probleacutemy

4) Dle času provaacuteděniacute

Vstupniacute ndash při prvniacutem setkaacuteniacute s jedincem zjišťujeme na jakeacute uacuterovni jedinec je

Prŧběţnaacute ndash při praacuteci s jedincem poskytuje informace jak se jedinec vyviacutejiacute jak mu

pomaacutehaacute reedukace či jineacute zpŧsoby rehabilitace atd

Vyacutestupniacute ndash při opouštěniacute jedince ze zařiacutezeniacute nebo z peacuteče odborniacuteka Pokud jedinec

přechaacuteziacute do jineacuteho zařiacutezeniacute mŧţe diagnostickaacute zpraacuteva z vyacutestupniacuteho vyšetřeniacute byacutet pouţita

jako vstupniacute diagnostikou pro noveacute zařiacutezeniacute

5) Dle etiologie

Jednaacute se o přiacutečinu postiţeniacute (21

)

20

PIPEKOVAacute J 2006 21

PIPEKOVAacute J 2006

12

Kauzaacutelniacute ndash přiacutečina postiţeniacute je u jedince znaacutemaacute

Symptomatickou ndash přiacutečina neniacute znaacutemaacute diagnostika odkazuje pouze na přiacuteznaky

25 Oblasti pedagogickeacute diagnostiky

Diagnostikovat mŧţeme mnoho oblastiacute Jak bylo uvedeno je nejvhodnějšiacute pokud jsou oblasti

propojeny a vzaacutejemně se doplňujiacute Diacuteky tomuto přiacutestupu mŧţeme odhalit i maleacute nedostatky

ktereacute znesnadňujiacute nebo znemoţňujiacute dalšiacute pokroky ve vyacutevoji jedince

Jednotliveacute oblasti osobnosti pro diagnostiku jsou vybraacuteny podle toho ţe jsou chaacutepaacuteny jako

velmi dŧleţiteacute z pohledu speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky

Většinou platiacute ţe diagnostiku jednotlivyacutech oblastiacute mohou provaacutedět pouze vyškoleniacute

pracovniacuteci v daneacute oblasti Jednaacute se přiacutemo o studium v daneacutem oboru (většinou vysokoškolskeacute

studium např psychologie) anebo alespoň speciaacutelniacute školeniacute (orientačniacute logopedickeacute vyšetřeniacute

daacutele jen OLV)

V diagnostikovaacuteniacute přihliacuteţiacuteme k věku diacutetěte osobnostniacutem vlastnostem diacutetěte Pokud je diacutetěti

diagnostikovaacuteno nějakeacute postiţeniacute v dalšiacutech diagnostikaacutech je nutno toto zohlednit

bdquoDiagnostickaacute činnost by měla byacutet opakovatelnaacute a dlouhodobaacute abychom ziacuteskali opravdu

objektivniacute podklady pro stanoveniacute diagnoacutezy a prognoacutezy diacutetěteldquo22

Daacutele jsou uvaacuteděny některeacute oblasti ktereacute by měly byacutet v předškolniacutem věku alespoň orientačně

diagnostikovaacuteny Tyto oblasti jsou v tomto vyacutevojoveacutem obdobiacute k podstatneacute pro dalšiacute rozvoj

jedince

251 Diagnostika motorickyacutech schopnostiacute

bdquoMotorika představuje celkovou pohybovou schopnost člověka Souvisiacute s rozvojem řeči

myšleniacute a s lateralitouldquo23

Je moţno řiacuteci ţe vyacutevoj motoriky je zaacutekladem a pro dalšiacute oblasti vyacutevoje diacutetěte Pokud diacutetě

v některyacutech oblastech neprospiacutevaacute je vhodneacute sledovat zda jeho probleacutemy nevychaacuteziacute praacutevě

ze špatneacute motoriky

Motoriku je moţno dělit na tři zaacutekladniacute skupiny

Hrubaacute motorika ndash pohyby celeacuteho těla velkyacutech svalovyacutech skupin

22

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 71 23

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 64

13

Jemnaacute motorika ndash pohyby rukou malyacutech svalovyacutech skupin

Oromotorika ndash pohyby artikulačniacutech orgaacutenu Někdy je oromotorika začleněna do jemneacute

motoriky

Diagnostika motoriky představuje ve speciaacutelniacute pedagogice širokou oblast vzhledem

k vyacutevojoveacute uacuterovni jedince i dalšiacute moţnosti v jeho ţivotě (pracovniacute přiacutepravě) (24

)

Uacuteroveň motoriky je moţneacute zjistit pomociacute standardizovanyacutech motorickyacutech testŧ nebo

vyacutevojovyacutech norem motoriky pro jednotlivaacute věkovaacute obdobiacute

Motorika mŧţe byacutet hodnocena nejčastěji ze třiacute pohledŧ

Hlediska vyacutevoje ndash jestli vyacutevoj odpoviacutedaacute daneacute normě

Hledisko kvality ndash jak jsou pohyby přesneacute koordinace pohybŧ

Hledisko vyacutekonu ndash jak je jedinec vytrvalyacute rychlost pohybŧ

U hrubeacute motoriky jsou v diagnostice braacuteny kliacutečoveacute momenty ve vyacutevoji v obdobiacute raneacuteho

dětstviacute Jednaacute se napřiacuteklad o posazovaacuteniacute stoj bez obory lezeniacute samostatnaacute chŧze Tyto

informace ziacuteskaacutevaacute většinou pediatr od rodičŧ jiţ v prŧběhu vyacutevoje diacutetě při pravidelnyacutech

pediatrickyacutech prohliacutedkaacutech Daacutele je sledovaacuteno jak diacutetě zvlaacutedaacute chŧzi běh bez překaacuteţek

i překaacuteţkami chŧze v nerovneacutem tereacutenu atd

Jemnaacute motorika při sveacutem vyacutevoji vychaacuteziacute z rozvoje hrubeacute motoriky Pohyb ruky postupuje

od ramene k prstŧm Z tohoto vyacutevoje je vhodneacute aby se dětem daacutevali na kresleniacute a malovaacuteniacute

nejdřiacuteve velkeacute formaacutety papiacuterŧ (pokud moţno nejdřiacuteve na svislou plochu a poteacute teprve

na kolmou) a později je zmenšovat

Diagnostika jemneacute motoriky je zjišťovaacutena hlavně podle manuaacutelniacute zručnosti Jednaacute se

o sledovaacuteniacute koordinace pohybŧ (obleacutekaacuteniacute jiacutedlo provleacutekaacuteniacute atd) rychlosti a přesnosti

pohybŧ horniacutech končetin dlaniacute a prstŧ Tato diagnostika se daacute pouţiacutet i na zjišťovaacuteniacute laterality

(uvedeno daacutele) Při sledovaacuteniacute jemneacute motoriky by měl byacutet kladen i dŧraz na spraacutevneacute drţeniacute

psaciacuteho naacutečiniacute Spraacutevnyacute uacutechop tuţky je dobreacute u diacutetěte podporovat hned od počaacutetku kdy diacutetě

začne braacutet do ruky psaniacute naacutečiniacute (25

)

bdquoU dětiacute raneacuteho a předškolniacuteho věku využiacutevaacuteme různeacute sklaacutedačky kostky puzzle kdy

hodnotiacuteme nejen co diacutetě dovede zkonstruovat ale i způsob provedeniacute souhyby spolupraacuteci

24

PIPEKOVAacute J 2006 25

PIPEKOVAacute J 2006

14

obou rukou všiacutemaacuteme si spraacutevnosti uacutechopů přesnost v konstrukci v ciacuteleniacute což se projevuje

takeacute při navleacutekaacuteniacute drobnyacutech tvarů na bužiacuterku či tkanici a je mimo jineacute i ukazatelem kvality

koordinace oko ndash rukaldquo26

Oromotorika je dŧleţitaacute k dobreacute vyacuteslovnosti diacutetěte později k spraacutevneacutemu naacutecviku čteniacute i psaniacute

Zaměřujeme se hlavně na pohyblivost rtŧ a jazyka K diagnostice i samotneacutemu procvičovaacuteniacute

v teacuteto oblasti pouţiacutevaacuteme některaacute oromotorickaacute cvičeniacute např vyplazovaacuteniacute jazyka olizovaacuteniacute

rtŧ nafukovaacuteniacute tvaacuteřiacute foukaacuteniacute do peřiacutečka atd

252 Diagnostika rozumovyacutech schopnostiacute

Oblast je znaacutemaacute hlavně pod inteligenčniacutemi testy Struktura testŧ mŧţe byacutet velmi rŧznaacute

Nejčastěji se děliacute na subtesty jsou zjišťovaacuteny celkoveacute verbaacutelniacute a naacutezoroveacute rozumoveacute

schopnosti jedince V diagnostice se zaměřiacuteme na uacuteroveň myšlenkovyacutech operaciacute (analyacuteza

synteacuteza a analyticko-syntetickaacute činnost) ktereacute jsou součaacutestiacute diagnostikovaacuteniacute školniacute zralosti

V předškolniacutem zařiacutezeniacute mohou byacutet dělaacuteny orientačniacute testy rozumovyacutech schopnostiacute k daneacutemu

věku jedince

Rozumoveacute schopnosti by měly byacutet testovaacuteny jako celek a poteacute budou specifikovaacuteny

na podoblasti (jiţ v kompetenci odborneacuteho pracoviště) V procesu diagnostikovaacuteniacute

rozumovyacutech schopnostiacute je nutneacute braacutet v uacutevahu věk diagnostikovaneacuteho jedince některeacute

myšlenkoveacute operace jsou vyacutevojově podmiacuteněneacute

Zaacutekladniacutem pravidlem je postupovat od nejjednoduššiacutech činnostiacute ke sloţitějšiacutem Před začaacutetkem

uacutekolu je nutno se přesvědčit zda diacutetě (jedinec) danyacute uacutekol pochopilo Pokud diacutetě nepochopiacute

zadaacuteniacute mŧţe se staacutet ţe dojde k chybneacute diagnostice (27

)

Součaacutest inteligenčniacutech testŧ tvořiacute takeacute vyacutekonoveacute zkoušky ktereacute jsou formou nonverbaacutelniacuteho

charakteru (tedy na neverbaacutelniacute neřečoveacute schopnosti) Ciacutelem zkoušek je zjištěniacute uacuterovně

postřehu logiky Pokud se objeviacute nedostatky měl by se jim psycholog (speciaacutelniacute pedagog)

viacutece věnovat

Při diagnostikovaacuteniacute rozumovyacutech schopnostiacute je nutno vědět zda diagnostikovanyacute jedinec

nemaacute skryteacute smysloveacute vady (hlavně sluchoveacute a zrakoveacute) ktereacute svyacutemi projevy připomiacutenajiacute

sniacuteţeneacute rozumoveacute schopnosti Všiacutemaacuteme si zda diacutetě dokaacuteţe ziacuteskaneacute poznatky pouţiacutet v praxi

Uacuteroveň rozumovyacutech schopnostiacute mŧţe byacutet ovlivněna

26

PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a využitiacute v praxi 1997 str 45 27

PIPEKOVAacute J 2006

15

Vnitřniacutemi činiteli (osobnost jedince motivace k činnosti aktuaacutelniacute tělesnyacute i psychickyacute

stav jedince psychickeacute procesy atd) Tyto činitele nelze přiacuteliš ovlivnit

Vnějšiacutemi činiteli (obsah poznatkŧ osobnost učitele a jeho pŧsobeniacute na jedince klima

zařiacutezeniacute a skupiny ve ktereacute jedinec je přiacutestup rodiny atd) Tyto činitele lze ovlivnit

253 Diagnostika mluvniacutech schopnostiacute

Tato oblast diagnostiky je v těsneacutem spojeniacute s oromotorikou

Komunikace pomociacute verbaacutelniacute (mluveneacute) řeči je v našiacute společnosti teacuteměř zaacutekladniacute Pro děti

předškolniacuteho věku je verbaacutelniacute komunikace nejčastějšiacutem zpŧsobem dorozumiacutevaacuteniacute

Zaacutekladem pro diagnostiku je navaacutezaacuteniacute kontaktu s diagnostikovanyacutem jedincem a ziacuteskaacuteniacute jeho

dŧvěry V předškolniacutem věku je proto vhodneacute provaacutedět diagnostiku při hře s diacutetětem

a v prostřediacute ktereacute je mu znaacutemeacute a diacutetě se v něm ciacutetiacute bezpečně (28

)

Od slovniacutech projevŧ se velmi často odvozuje i celkovyacute stav a vyacutevoj jedince (rozumovaacute oblast

vniacutemaacuteniacute paměť představivost atd) Při diagnostice je nutno vychaacutezet z věku diacutetěte Vyacutevoj

hlaacutesek se postupnyacute a ukončuje se kolem 6 ndash 7 roku (někdy je uvaacuteděna hranice aţ 8 let) Jako

vyacutevoj hlaacutesek tak i rozvoj slovniacute zaacutesoby je postupnyacute Učitelky v MŠ mohou za určityacutech

podmiacutenek (podle stupně dosaţeneacuteho vzdělaacuteniacute) provaacutedět OLV

Mluvniacute projev je moţno rozdělit na formaacutelniacute a obsahovou straacutenku řeči

bdquoFormaacutelniacute straacutenka řeči se tyacutekaacute vnějšiacutech projevů individuaacutelniacutech charakteristik jako vyacuteslovnost

artikulačniacute obratnost plynulost tempo řeči fonace atdldquo29

bdquoObsahovaacute straacutenka je tvořena schopnostiacute formulovat vlastniacute myšlenky což je podmiacuteněno

rozsahem slovniacute zaacutesoby uacuterovniacute osvojeniacute pravidel gramatiky syntaxiacute apodldquo30

Do kaţdodenniacutech činnostiacute s dětmi by měly byacutet zařazovaacuteny logopedickeacute chvilky přizpŧsobeneacute

věku dětiacute Jsou zaměřeny na spraacutevnyacute naacutecvik dyacutechaacuteniacute oromotorickaacute cvičeniacute Tyto chvilky jsou

i prevenciacute před některyacutemi poruchami řeči

254 Diagnostika laterality

bdquoLateralita je důsledkem dominance jedneacute z mozkovyacutech hemisfeacuter V praktickeacutem životě se

projevuje jako převaha nebo upřednostňovaacuteniacute některeacuteho z paacuterovyacutech orgaacutenů (např ruka

noha oko ucho)ldquo31

28

PIPEKOVAacute J 2006 29

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 72 30

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 72

16

Diagnostika laterality ziacuteskaacutevaacute dŧleţitost v době naacutestupu diacutetěte do školy Při naacutestupu diacutetěte

do prvniacute třiacutedy by měla byacutet lateralita ruky vyhraněnaacute (32

) Tiacutem je ulehčen naacutecvik psaniacute Oblast

laterality je uacutezce spojena s motorikou a to hlavně s oblastiacute jemneacute motoriky

Pojem lateralita znamenaacute preferenci či dominantu jedneacute poloviny Je velmi uacutezce spojena

s dominantou jedneacute z mozkovyacutech hemisfeacuter Projevuje u člověka ale i některyacutech ţivočichŧ

(nesouměrnost se u nich projevuje jednak ve stavbě těla jednak i v uţiacutevaacuteniacute jednoho

z paacuterovyacutech orgaacutenŧ) Je proto dŧleţiteacute aby byla respektovaacutena lateralita jedince Dnes je jiţ

dokaacutezaacuteno ţe přeučovaacuteniacute levorukyacutech jedincŧ na pravorukeacute je nevhodneacute a vede pouze k dalšiacutem

probleacutemŧm (např neurotickeacute obtiacuteţe koktavost neklid atd)

Nejčastěji je diagnostika laterality provaacuteděna pozorovaacuteniacutem diacutetěte v rŧznyacutech situaciacutech (haacutezeniacute

stavěniacute věţe z kostek kresleniacute navleacutekaacuteniacute koraacutelkŧ natahovaacuteniacute se po předmětech otaacutečeniacute

za zvukem atd) Lateralitu je moţneacute diagnostikovat i podle nejrŧznějšiacutech zkoušek

Nejznaacutemějšiacute je diagnostickyacute test od Z Matějčka a Z Ţlaba Tuto zkoušku mŧţe provaacutedět

i nevyškolenyacute specialista (leacutekař učitel pracovniacutek s diacutetětem rodič atd) ale musiacute si nejdřiacuteve

dŧkladně nastudovat prŧběh celeacute zkoušky Vyacutesledek je pouze orientačniacute (33

)

K vyhraněniacute laterality dochaacuteziacute u dětiacute přibliţně ve 4ndashteacutem roce ţivota ale staacutevaacute se ţe

vyhraněnost se ustaacuteliacute aţ později Většinou byacutevaacute lateralita vyhraněnaacute dřiacuteve u děvčat Pokud se

u diacutetěte zjistiacute nevyhraněnaacute lateralita při naacutestupu do školy většinou se doporučuje naacutecvik

psaniacute pravou rukou (34

)

255 Diagnostika zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute

Diacutetě se rodiacute s vyvinutyacutem zrakovyacutem orgaacutenem (neniacute-li zrakovyacute orgaacuten poškozen v prenataacutelniacutem

obdobiacute) Po narozeniacute dochaacuteziacute pouze ke zlepšeniacute ostrosti zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute (u zdraveacuteho

orgaacutenu) Zrakem přijiacutemaacute jedinec aţ 80 podnětŧ ze sveacuteho okoliacute

Pokud jedinec trpiacute i lehkou zrakovou vadou kteraacute neniacute včas odhalena a diagnostikovaacutena

mŧţe zaostaacutevat v rozumoveacutem motorickeacutem i řečoveacutem rozvoji Mŧţe byacutet špatně

diagnostikovaacuten opoţděnyacute vyacutevoj mentaacutelniacute retardace nebo jinaacute postiţeniacute Z tohoto dŧvodu je

dobreacute sledovat jestli zrakovyacute vyacutevoj postupuje podle vyacutevojovyacutech norem

31

PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a jejiacute využitiacute v praxi speciaacutelniacute

pedagogiky 1 vyd 1997 str 49 32

PIPEKOVAacute J 33

KŘIŠŤANOVAacute L 1995 34

PŘINOSILOVAacute D 1997

17

Je vhodneacute aby zrakoveacute vniacutemaacuteniacute bylo dobře rozvinuto před zahaacutejeniacutem školniacute dochaacutezky diacutetěte

bude mu ulehčena vyacuteuka Rozvoj je daacuten celkovyacutem vyacutevojem jedince Daacutele mŧţe byacutet

podněcovaacuteno pomociacute nejrŧznějšiacutech her cvičeniacute a uacutekolŧ

Je zjišťovaacuteno zda diacutetě rozeznaacute dva stejneacute tvary mezi ostatniacutemi sklaacutedaacuteniacute rozdělenyacutech obraacutezkŧ

(u staršiacutech dětiacute puzzle odpoviacutedajiacuteciacute jejich věku) vklaacutedaacuteniacute tvarŧ do přiacuteslušnyacutech otvorŧ

dokreslovaacuteniacute obraacutezkŧ vyhledaacuteniacute obraacutezku v překryacutevanyacutech atd

Zrakoveacute vniacutemaacuteniacute podporuje i rozvoj řeči Zrakem diacutetě pozoruje mluvidla jinyacutech osob a učiacute se

tak naacutepodobou

Orientačniacute zkouška zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute mŧţe byacutet provedena i učitelkou v MŠ Vyacutesledek

poskytuje informaci o uacuterovni zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute přiacutepadně mŧţe poukaacutezat na odchylky

od normy

256 Diagnostika sluchoveacuteho vniacutemaacuteniacute

bdquoSluchoveacute vniacutemaacuteniacute je schopnost přijiacutemat rozlišovat a interpretovat zvuky různeacute kvality

(řečoveacute i neřečoveacute)ldquo35

Sluch je dŧleţityacute pro vyvaacuteřeniacute řeči a jejiacute stavby Pokud se diacutetě narodiacute s poškozenyacutem sluchem

(zaacuteleţiacute na stupni poškozeniacute) anebo ztratiacute-li sluch před ukončeniacutem vyacutevoje řeči (vyacutevoj řeči je

ukončovaacuten kolem 8 roku ţivota) je diacutetě většinou neslyšiacuteciacute a řeč se u něj vyviacutejiacute velmi maacutelo či

vŧbec (36

)

Diacutetě mŧţe trpět pouze nedoslyacutechavostiacute kteraacute nemusiacute byacutet dlouho objevena Diacutetě reaguje

na silneacute zvukoveacute podněty Diacutetě nepoznaacute ţe slyšiacute špatně Děti s nedoslyacutechavostiacute se projevujiacute

ve společnosti jako pomaleacute neposlušneacute (nereagujiacute na ticheacute podněty) a mohou byacutet někdy

chybně označeni za mentaacutelně postiţeneacute (37

)

Dnešniacute mediciacutena a leacutekařskeacute přiacutestroje zvlaacutedajiacute diagnostiku sluchu i u malyacutech dětiacute bez jejich

spolupraacutece Dřiacuteve byla u všech vyšetřeniacute nutnaacute spolupraacutece diacutetěte proto diagnostika byla

moţnaacute nejdřiacuteve kolem 3 roku ţivota diacutetěte

Sluchoveacute vniacutemaacuteniacute je zjišťovaacuteno podle nejrŧznějšiacutech cvičeniacute Diacutetěti se daacutevajiacute rozeznaacutevat

předměty podle zvuku kteryacute vydaacutevajiacute (začiacutenaacuteme od zvukŧ znaacutemyacutech a dobře rozeznatelnyacutech)

rozlišeniacute toacutenŧ piacutesniacute atd

35

ZELINKOVAacute O Pedagogickaacute diagnostika individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program str 76 36

PŘINOSILOVAacute D 1997 37

PŘINOSILOVAacute D 1997

18

Diagnostika je dŧleţitaacute pro odhaleniacute sluchovyacutech vad ale mŧţe naacutem pomoci i při vadě řeči

kde neznaacuteme přiacutečinu

Orientačniacute zkouška sluchu se provaacutediacute šeptanou i hlasitou řečiacute Jejiacutem ciacutelem je odhalit jestli

diacutetě maacute zdraviacute sluch Při provaacuteděniacute zkoušky maacute byacutet diacutetě zdraveacute bez ryacutemy a podobnyacutech

onemocněniacute ktereacute mohou vyacutesledky zkoušky ovlivnit(38

)

Dŧleţitou součaacutestiacute ve sluchoveacutem vniacutemaacuteniacute je fonematickyacute sluch Jednaacute se o sluchoveacute

rozlišovaacuteniacute rytmizaci vyacuteslovnosti Fonematickyacutech sluchem diacutetě rozlišuje diferenciace hlaacutesek

Vyacutevoj fonematickeacuteho sluchu je postupnyacute měl by byacutet ukončen před vstupem do povinneacute

školniacute dochaacutezky je jedniacutem z předpokladŧ na vyacuteuku čteniacute a psaniacute Fonematickyacute sluch

umoţňuje diacutetěti rozlišit stejnaacute slova (pes ndash pes) rozlišeniacute pouze jednou hlaacuteskou (ves ndash les)

rozlišeniacute deacutelky (dal ndash daacutel) tvrdeacute a měkkeacute souhlaacutesky (dyacuteka ndash diacuteky) ostreacute a tupeacute sykavky (miacutesa

ndash miacuteša) apod

38

TOMICKAacute V 2006

19

III METODY DIAGNOSTIKY

Metody diagnostiky jsou určiteacute zpŧsoby a postupy ktereacute vedou k ciacuteli tedy k diagnoacuteze

31 Poţadavky na diagnostickeacute metody

Vyacuteběr metody by měl odpoviacutedat věku diacutetěte přiacutepadně pokud existujiacute předchoziacute vyacutesledky

nebo podezřeniacute na postiţeniacute metoda by měla vychaacutezet ze zjištěnyacutech moţnostiacute diacutetěte

Na zahaacutejeniacute voliacuteme takoveacute metody při kteryacutech se diacutetě uvolniacute odstraniacute se stres a strach kteryacute

se mŧţe kvŧli nečekaneacute situaci či prostřediacute objevit Pokud jsou metody dobře zvoleneacute je

moţneacute ziacuteskat u diacutetěte dŧvěru a ochotu spolupracovat

bdquoNějakeacute jednoznačneacute pravidlo však stanovit nemůžeme V uacutevahu je nutneacute braacutet časovou

naacuteročnost jednotlivyacutech metod (jen vyacutejimečně nejsme časově omezeni) jejich bdquovyacutetěžnostldquo

(velmi vysokou majiacute např testy inteligence) chovaacuteniacute diacutetěte (klid ndash neklid) vnějšiacute okolnosti

jako je např prostor vyšetřovny možnost zaměstnat současně viacutece dětiacute uvolnit se pro dotaz

rodičů nebo pro rozhovor s nimi apod Mnohdy je uacutečelneacute kromě praacutece individuaacutelniacutem přiacutemeacutem

kontaktu vidět diacutetě i při samostatneacute praacuteci ve dvojici nebo i ve většiacute skupinceldquo39

Na proces diagnostikovaacuteniacute je ale vhodneacute nechat si dostatek času

Pouţiteacute metody musiacute splňovat určitě poţadavky ktereacute dělajiacute metody objektivniacute a pouţitelneacute

pro vyacutezkum a diagnostiku Tyto poţadavky naacutem daacutevajiacute jistotu ţe pouţiteacute metody umoţňujiacute

konfrontaci vyacutesledkŧ v porovnaacuteniacute se skupinou věkovou normou či dalšiacutemi předem

stanovenyacutemi kriteacuterii

Objektivnost

bdquoObjektivnost rozumiacuteme věcneacute nezaujateacute posouzeniacute činnostiacute nebo vyacutekonůldquo40

Nejčastěji byacutevaacute zajišťovaacutena testy ktereacute jsou vţdy vyhodnocovaacuteny stejnyacutem zpŧsobem a podle

určityacutech naacutevodŧ ktereacute nelze měnit Jednaacute se o standardniacute testy

Testy jsou provaacuteděny vţdy stejnyacutem přesně danyacutem zpŧsobem to od jejich zadaacuteniacute přes prŧběh

k vyhodnoceniacute a interpretaci Při opakovaneacutem prŧběhu by mělo byacutet dosaţeno stejnyacutech

vyacutesledkŧ bez ohledu na osobu kteraacute test zadaacutevala a vyhodnotila (41

)

Dŧleţiteacute je zda jsou otaacutezky dobře formulovaacuteny a jedinec jim porozuměl

39

MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute str 89-91 40

MERTIN V GILERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 77 41

SVOBODA M (ed) 2001

20

Validita

bdquoHistoricky nejobvyklejšiacute definice validniacuteho měřeniacute je že naacutestroj měřiacute to o čem prohlašuje

že měřiacuteldquo42

Validita označuje platnost metody a jejich vyacutesledkŧ Jednaacute se o skutečnost zda metody

hodnotiacute opravdu to co hodnotit maacute a chce (43

)

Metoda je volena podle moţnostiacute jedince Jestliţe maacute jedinec nějakeacute postiţeniacute metodu je

nutno přizpŧsobit jeho postiţeniacute tak aby mohl danyacute uacutekol splnit dle svyacutech moţnostiacute (např

u jedince se slabozrakostiacute je nutno vytvořit takoveacute podmiacutenky aby pomŧcky k metodě či

pracovniacute listy k testu mohl vidět)

Většina metod hodnotiacute jako primaacuterniacute jednu oblast mohou však ukaacutezat i dalšiacute vyacutesledky ktereacute

nepatřiacute k primaacuterniacutemu vyacutesledku a pouze naacutes mohou nasměrovat k dalšiacutemu šetřeniacute

Reliabilita

Jednaacute se o přesnost a spolehlivost metody Tedy jestli vyacutesledek z daneacute metody neniacute jen

naacutehodnyacute či zkreslenyacute jev a nevznikl nějakyacutem nedostatkem v měřeniacute (44

)

Stejneacuteho vyacutesledku by mělo byacutet dosaţeno i s odstupem času Vyacutesledky by měly byacutet zobecněny

i v čase Při opakovaacuteniacute by mělo dochaacutezet k podobnyacutem vyacutesledkŧm (i v rozmeziacute několika dniacute)

Mělo by byacutet zjištěno zda metoda nemŧţe byacutet ovlivněna aktuaacutelniacutem stavem jedince (hlavně

jeho uacutenavou nebo psychickyacutem stavem) nebo dřiacuteve ziacuteskanyacutemi zkušenostmi (45

)

32 Pozorovaacuteniacute

Pozorovaacuteniacute patřiacute mezi zaacutekladniacute diagnostickeacute metody Jednaacute se o velmi naacuteročnou metodu

V předškolniacutem věku je pouţiacutevaacutena pouze extrospekce (pozorovaacuteniacute druhyacutech lidiacute) tedy

v předškolniacutem věku pozorovaacuteniacute diacutetěte dospělyacutem (introspekci sebepozorovaacuteniacute diacutetě samo

z vyacutevojoveacuteho hlediska ještě nedokaacuteţe)

Metoda pozorovaacuteniacute je braacutena jako nejpřirozenějšiacute metoda kterou je moţneacute pouţiacutet teacuteměř

v kaţdeacute situaci bez potřebneacute přiacutepravy pomŧcek

bdquoPozorovanie znamenaacute sledovanie činnosti žiaka a jej vyhodnotenieldquo46

42

MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 41 43

PIPEKOVAacute J 2006 44

MERTIN V 1995 45

SVOBODA M (ed) 2001 46

KOLLAacuteRIKOVAacute Z Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika 2001 str 248

21

Od prvniacuteho dne v předškolniacutem zařiacutezeniacute byacutevaacute diacutetě pozorovaacuteno V teacuteto rovině se jednaacute většinou

o pozorovaacuteniacute nesystematickeacute bez konkreacutetniacuteho ciacutele Pozorovatel (nejčastěji učitelka MŠ) by se

při prvniacutech setkaacuteniacute s diacutetětem mělměla soustředit na celkoveacute projevy diacutetěte

(47

)Nesystematickeacute (nestrukturovaneacute) pozorovaacuteniacute by mělo byacutet provaacuteděno tak ţe pozorovatel

zapisuje co nejviacutece jevŧ V přiacutepadě ţe jsou zaregistrovaacuteny nějakeacute nedostatky či naacutepadnosti je

vhodneacute začiacutet pozorovat systematicky Nestrukturovaneacute pozorovaacuteniacute tedy nepřipraveneacute

globaacutelně zaměřeneacute bychom měli pouţiacutet spiacuteše jako doplňkovou metodu k jinyacutem

Pozorovaacuteniacute mŧţe byacutet strukturovaneacute (systematickeacute) tedy předem připraveneacute kategorie

sledovaacuteniacute a jejich zaznamenaacutevaacuteniacute Zde se jiţ soustřediacuteme na jednu pozorovanou oblast

Aby pozorovaacuteniacute splňovalo poţadavky ktereacute jsou uvedeny vyacuteše je nutno aby pozorovaacuteniacute

bylo opakovaneacute promyšleneacute stanovenyacute ciacutel tedy zaměřeneacute pouze na některou oblast

bdquoProbleacutemem pozorovaacuteniacute je z velkeacute množiny projevů vyčlenit (vyabstrahovat) to co je

podstatneacute z hlediska ciacutele pozorovaacuteniacute a to co je pozorovaacuteno označit spraacutevnou

terminologiiacuteldquo48

Zaacutekladem dobreacuteho a kvalitniacuteho pozorovaacuteniacute je stanoveniacute ciacutele Nesmiacute byacutet opomenuta přiacuteprava

pozorovaacuteniacute Zaacuteleţiacute na pozorovateli jakyacute zpŧsob zaznamenaacutevaacuteniacute pozorovaneacuteho zvoliacute

Je vhodneacute při pozorovaacuteniacute diacutetěte v pedagogickeacute situaci nebyacutet organizaacutetorem teacuteto činnosti ale

pŧsobit v niacute pouze jako pozorovatel tiacutem se zmenšuje moţnost uniknutiacute dŧleţityacutech momentŧ

Pokud je to moţneacute celou situaci zaznamenaacutevaacuteme (videozaacuteznam u dětiacute musiacute souhlasit

zaacutekonnyacute zaacutestupce diacutetěte) K tomuto zaacuteznamu je moţno se vracet a plně se soustředit pouze

na jeden prvek (komunikačniacute projevy motorickeacute schopnosti atd)

V přiacutepadě ţe chceme zvyacutešit reliabilitu pozorovaacuteniacute vhodneacute je poţaacutedat jinou učitelku (nebo

osobu) o spolupraacuteci a souběţnost pozorovaacuteniacute předem domluveneacuteho projevu Po ukončeniacute

pozorovaacuteniacute vyacutesledky prokonzultovat porovnat Nebo se kaţdyacute pozorovatel mŧţe zaměřit

na předem určenou oblast Pozorovaacuteniacute mŧţe byacutet provaacuteděno i skrytě v předškolniacutem zařiacutezeniacute

nejsou většinou pro tento zpŧsob pozorovaacuteniacute vytvořeneacute vhodneacute podmiacutenky Skryteacute pozorovaacuteniacute

je většinou provaacuteděno ve specializovanyacutech zařiacutezeniacutech jde o zjištěniacute chovaacuteniacute diacutetěte

v nejrŧznějšiacutech situaciacutech)

47

MERTIN V 1995 48

NAKONEČNYacute M Zaacuteklady psychologie 1998 str 103

22

33 Rozhovor

Metoda patřiacute k naacuteročnyacutem je nutneacute se na ni připravit Je vhodneacute vědět na co jakyacutem zpŧsobem

kdy jak ziacuteskaneacute informace zaznamenaacutevat a zpracovaacutevat

U dětiacute předškolniacuteho věku neniacute vhodneacute braacutet rozhovor jako zaacutekladniacute metodu diagnostiky

Kladeneacute otaacutezky se musiacute přiměřit věku a z dŧvodu niacutezkyacutech zkušenostiacute a vědomostiacute nemusiacute byacutet

odpovědi diacutetěte adekvaacutetniacute Pokud je zvolena metoda rozhovoru s diacutetětem je vhodnějšiacute

i přiacutetomnost zaacutekonneacuteho zaacutestupce kteryacute naacutem mŧţe poskytnout dŧleţiteacute či doplňujiacuteciacute uacutedaje

(49

)

bdquoRozhovorem ziacuteskaacutevaacuteme informace o naacutezorech postojiacutech přaacuteniacute a obavaacutech informace

o vnitřniacutem světě diacutetěteldquo50

Prŧběh rozhovoru mŧţe byacutet zaznamenaacutevaacuten pomociacute nahraacutevaciacuteho zařiacutezeniacute nebo

videozaacuteznamem (pouze se svoleniacutem dotazovaneacuteho či jeho zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ)

Rozhovor mŧţe byacutet rozdělen na strukturovanyacute kde jsou předem připraveneacute otaacutezky na ktereacute

jedinec odpoviacutedaacute Druhou moţnostiacute je nestrukturovanyacute (volnyacute) rozhovor kde nejsou

připraveneacute otaacutezky Tato moţnost je pro tazatele naacuteročnějšiacute aby udrţel teacutema rozhovoru k daneacute

problematice

U rozhovoru s rodiči diacutetěte je dŧleţiteacute aby obě strany chtěly diacutetěti pomoci v jeho probleacutemech

a zaacuteroveň se plně respektovaly Je dŧleţiteacute aby byl ponechaacuten dostatek času a klidneacute prostřediacute

proto je vhodneacute si předem termiacuten a čas rozhovoru domluvit

bdquoRozhovor s rodiči sloužiacute zejmeacutena k tomu aby si učitel rozšiacuteřil poznatky ktereacute maacute o diacutetěti

rodině způsobu života o naacutezorech na vzdělaacuteniacute hellip aby se leacutepe orientoval ve skutečnostech

ktereacute maacute k dispozici ve školeldquo51

Rozhovor s diacutetětem předškolniacuteho věku je vyuţiacutevaacuten v přiacutepadě ţe u diacutetěte jsou zjišťovaacuteny

určiteacute vědomosti nebo řečoveacute schopnosti Diacutetě je taacutezaacuteno na zaacutekladniacute informace ze sveacuteho okoliacute

a vědomosti odpoviacutedajiacuteciacute jeho věku Řiacutezenyacute rozhovor s diacutetětem předškolniacuteho věku byacutevaacute

provaacuteděn při zjišťovaacuteniacute školniacute zralosti Poklaacutedaneacute otaacutezky by měly byacutet uzpŧsobeneacute věku diacutetěte

Kromě odpovědiacute by měly byacutet sledovaacuteny i neverbaacutelniacute projevy dotazovaneacuteho ktereacute často

ukazujiacute jak se dotazovanyacute ciacutetiacute zda mu jsou kladeneacute otaacutezky přiacutejemneacute a dalšiacute vlastnosti jedince

(52

)

49

MERTIN V 2003 50

TRPIŠOVSKAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1997 str 8 51

MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 33

23

34 Dotazniacutek

bdquoJe to spocircsob piacutesemneacuteho kladenia otaacutezok a ziacuteskavanie piacutesomnyacutech odpovediacuteldquo53

Dotazniacutek v piacutesemneacute podobě je pro děti v předškolniacutem věku nepouţitelnyacute jelikoţ neumiacute čiacutest

ani psaacutet a neporozumiacute poloţenyacutem otaacutezkaacutem Metoda je pouţiacutevaacutena pro zaacutekonneacute zaacutestupce

diacutetěte(54

)

S dotazniacutekem se rodiče často setkaacutevajiacute před naacutestupem do předškolniacuteho zařiacutezeniacute (MŠ)

Zařiacutezeniacute tiacutem ziacuteskaacutevaacute zaacutekladniacute uacutedaje o diacutetěti a jeho stavu (zdravotniacute stav individuaacutelniacute

zvlaacuteštnosti obliacutebeneacute činnosti atd) přiacutepadně rodině diacutetěte Tyto informace jsou dŧleţiteacute

pro učitelky zařiacutezeniacute zlepšujiacute přiacutepravu programu a přiacutestup k diacutetěti Z tohoto dŧvodu je

dŧleţiteacute aby zde byly uvedeny pravdiveacute informace

MŠ mŧţe rodičŧm předklaacutedat takeacute prŧběţnyacute dotazniacutek Ten mŧţe byacutet zaměřen jak na chod

předškolniacuteho zařiacutezeniacute i hodnoceniacute jejich diacutetěte z pohledu rodiče Hodnoceniacute rodičŧ je

zajiacutemaveacute při porovnaacuteniacute hodnoceniacute od učitelek ze zařiacutezeniacute Porovnaacuteniacutem je moţneacute objevit co je

pro rodiče diacutetěte dŧleţiteacute Zaacuteroveň mŧţe byacutet hodnoceno předškolniacute zařiacutezeniacute z pohledu rodičŧ

Učitelkaacutem je tak daacutena zpětnaacute vazba k jejich činnosti od rodičŧ

Dotazniacutek mŧţe takeacute sloţit jako součaacutest doporučeniacute pro odborneacute vyšetřeniacute diacutetěte

na specializovaneacutem pracovišti K předaacuteniacute dotazniacuteku do zařiacutezeniacute musiacute byacutet daacuten souhlas

zaacutekonneacuteho zaacutestupce diacutetěte

Neexistuje univerzaacutelniacute dotazniacutek Při jeho sestavovaacuteniacute vychaacuteziacuteme z věku diacutetěte i oblasti

probleacutemŧ ktereacute chceme zjistit Z tohoto dŧvodu majiacute i rŧznaacute zařiacutezeniacute sveacute dotazniacuteky ktereacute

předklaacutedajiacute svyacutem klientŧm k vyplněniacute Zde je nutneacute předejiacutet zkresleniacute informaciacute o diacutetěti ktereacute

jsou znaacutemy z dotazniacuteku Pokud se jednaacute o probleacutemoveacute diacutetě mŧţe byacutet jiţ vyplňovaacuteniacute

dotazniacuteku zkresleno postojem k diacutetěti (hlavně u dětiacute s poruchami chovaacuteniacute)

bdquoDotazniacutek je využiacutevaacuten jednak jako žaacutedost o prvniacute vyšetřeniacute jednak v přiacutepadě kontrolniacuteho

vyšetřeniacuteldquo55

Dotazniacutekovaacute šetřeniacute byacutevajiacute v předškolniacutem věku spiacuteše jako doplňkovaacute metoda pro rodiče

52

SVOBODA 2001 53

KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Předškolniacute a elementaacuterka pedagogika

2001 str 250 54

MERTIN V 2003 55

MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 39

24

35 Anamneacuteza

bdquoAnamneacutezou (anamneacutesis ndash rozpomiacutenaacuteniacute) rozumiacuteme zjišťovaacuteniacute uacutedajů z minulosti jedince ktereacute

majiacute vyacuteznamnyacute vztah k poznaacuteniacute osobnosti Jejiacutem ciacutelem je ziacuteskaacuteniacute a kategorizace relevantniacutech

uacutedajů z minulosti ktereacute pomaacutehajiacute vysvětlit současnyacute stavldquo56

Anamneacuteza by měla byacutet zaměřena na celou osobnost jedince Zpŧsob jakyacutem je anamneacuteza

zjišťovaacutena mŧţe byacutet rŧznyacute (dotazniacutek rozhovor předtištěneacute scheacutema atd) Je na uvaacuteţeniacute

pracovniacuteka jakaacute forma mu vyhovuje (57

)

Z anamneacutezy je moţno vyčiacutest tvrdaacute data ndash dajiacute se změřit ověřit (datum narozeniacute věk věk

rodičŧ bydliště atd) ale i měkkaacute data ndash nedajiacute se změřit či jinak ověřit (proţiacutevaacuteniacute jedince

zaacuteliby traacuteveniacute volneacuteho času postoj k rodině atd)

U dětiacute předškolniacuteho věku je anamneacuteza sestavovaacutena většinou podle informaciacute ziacuteskanyacutech

od rodičŧ Diacutetě v tomto věku nedokaacuteţe přiacuteliš mluvit o sveacutem dosavadniacutem ţivotě Je vhodnějšiacute

pokud pracovniacutek tvořiacuteciacute anamneacutezu je pro rodiče znaacutemaacute osoba ke ktereacute majiacute dŧvěru (pediatr

diacutetěte učitelka v MŠ)

Anamneacuteza se děliacute podle oblastiacute na rŧzneacute druhy Nejčastěji na naacutesledujiacuteciacute dva typy anamneacutezy

(58

)

Rodinnaacute anamneacuteza (RA) ndash uacutedaje o rodině vyšetřovaneacuteho jedince (prarodiče rodiče

sourozenci či dalšiacute přiacutebuzneacute osoby bytoveacute podmiacutenky atd)

Osobniacute anamneacuteza (OA) ndash zaměřuje se na osobnost jedince a jeho dosavadniacute vyacutevoj

Měla by byacutet provaacuteděna od prenataacutelniacuteho obdobiacute do současneacuteho stavu Zjišťovaneacute

informace se tyacutekajiacute všech oblastiacute ţivota jedince

Anamneacuteza je většinou provaacuteděna jako zaacutekladniacute a prvniacute diagnostickaacute metoda u většiny

vyšetřeniacute a diagnostik Většina odborniacutekŧ z anamneacutezy vychaacuteziacute Z tohoto dŧvodu je dŧleţiteacute

aby anamneacuteza byla podrobnaacute

36 Hra

bdquoHra je jednou z vyacutevojovyacutech potřeb v předškolniacutem věku a současně i nejpřirozenějšiacute aktivitou

diacutetěte v tomto obdobiacute Jejiacutem prostřednictviacutem se všestranně rozviacutejiacute osobnost diacutetěte

a prostřednictviacutem hry je takeacute možno diacutetě diagnostikovatldquo59

56

TRPIŠOVAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1997 str 11 57

SVOBODA M 2001 58

ZELINKOVAacute O 2001

25

Hra je velmi uacutezce spjata s předškolniacutem obdobiacutem Jednaacute se o obdobiacute kdy hra je hlavniacute naacuteplniacute

a činnostiacute dne V předškolniacutem věku si diacutetě hraje teacuteměř neustaacutele Je vhodneacute pokud bude dětskeacute

hře věnovaacuten dostatek pozornosti V předškolniacutem zařiacutezeniacute je hra hodně vyuţiacutevanaacute metoda (60

)

Diacutetě v předškolniacutem obdobiacute bere hru jako sveacute vaacuteţneacute zaměstnaacuteniacute a činnost ktereacute věnujiacute plneacute

soustředěniacute Ačkoliv si děti uvědomiacute ţe bdquosi jen hrajiacuteldquo mluviacute s neexistujiacuteciacutemi kamaraacutedy věřiacute

tomu čemu se ve hře věnujiacute a proţiacutevajiacute

bdquoSledovaacuteniacute hry dětiacute je naopak pro diagnostiku v mateřskeacute škole časteacute a vlastně i nezbytneacute

Poskytuje cenneacute uacutedaje o prožitciacutech diacutetěte jeho aktuaacutelniacutem psychickeacutem rozpoloženiacute

zkušenostech neboť kromě jineacuteho je hra prostředkem sebevyjaacutedřeniacuteldquo61

Dětskaacute hra (ať individuaacutelniacute nebo kolektivniacute) mŧţe učitelkaacutem v předškolniacutem zařiacutezeniacute mnoho

odhalit z domaacuteciacuteho ţivota v rodině vyacutevojoveacuteho stavu i vlastnostech diacutetěte samotneacuteho ktereacute

se v běţnyacutech činnostech neprojeviacute Ve hře mŧţe byacutet posouzeno jak si diacutetě hraje jeho uacuteroveň

myšleniacute obrazotvornosti tvořivosti i celeacuteho vyacutevoje atd

bdquoPokud chceme využiacutet analyacutezy dětskeacute hry (hl u dětiacute předškolniacuteho věku) k diagnostickyacutem

uacutečelům zaměřiacuteme se předevšiacutem na to zda je celkovaacute uacuteroveň hry klienta v souladu

s bdquoontogenetickou normouldquo dětskeacute hry nebo zda došlo k jejiacute retardaci či urychleniacuteldquo62

Prvniacute moţnostiacute je pozorovaacuteniacute diacutetěte při spontaacutenniacute hře Do teacuteto hry by dospělyacute neměl

zasahovat Snaţiacuteme se co nejviacutece postřehnout projevy diacutetěte Pozorovaacuteniacute při volneacute hře slouţiacute

spiacuteše jako orientačniacute vedouciacute k dalšiacutemu vyacuteběru diagnostickyacutech metod Hru je v tomto přiacutepadě

vhodneacute hodnotit jako celek (63

)

Druhou moţnostiacute je byacutet hry přiacutemo uacutečastněn a dělat přiacutemou intervenci Tiacutem je moţno odhalit

moţnosti diacutetěte Teacuteto formy se mohou uacutečastnit i rodiče Je dŧleţiteacute aby si rodiče s učitelkou

předaacutevali vzaacutejemně informace ktereacute ziacuteskajiacute při sledovaacuteniacute volneacute hry diacutetěte

Při analyacuteze hry je vhodneacute aby diacutetě bylo pozorovaacuteno v rŧznyacutech podobaacutech hry (samostatně

s kolektivem dětiacute hra s dospělyacutem) do ktereacute se pozorovatel viacutece či meacuteně saacutem zapojuje Pokud

je pozorovatel součaacutestiacute hry je vyššiacute riziko nezachyceniacute některyacutech dŧleţityacutech poznatkŧ

Vyacutehodou je ţe pozorovatel mŧţe pracovat viacutece s diacutetětem a vytvaacuteřet určiteacute situace ve kteryacutech

chce diacutetě vidět

59

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 77 60

PIPEKOVAacute J 2006 61

MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 82 62

RENOTIEacuteROVAacute M LUDIacuteKOVAacute L a kolektiv Speciaacutelniacute pedagogika 2006 str 139 63

PIPEKOVAacute J 2006

26

37 Analyacuteza kresby

Analyacutezu kresby by měl provaacutedět odborniacutek na tuto problematiku (psycholog psychiatr)

Učitelku v MŠ mŧţe kresba diacutetěte upozornit na moţneacute nedostatky či probleacutemy diacutetěte Děti

v předškolniacutem věku raacutedy kresliacute berou kresbu jako zaacutebavu a hru Odborniacutek v niacute dokaacuteţe mnoho

ziacuteskat

bdquoJedinaacute kresba nemůže odhalit všechnoldquo64

bdquoK určeniacute diagnoacutezy nestačiacute pouze test obraacutezek každeacuteho diacutetěte je nutneacute posuzovat takeacute

z hlediska sociaacutelniacutech a kulturniacutech souvislostiacute Jen tak lze diacutetě leacutepe poznat je však třeba

dodat že žaacutednyacute bdquokliacuteč ke obraacutezkůmldquo neexistujeldquo65

Kresba v sobě obsahuje herniacute i pracovniacute naacutevyky Tiacutem je moţno o kresliacuteciacutem jedinci ziacuteskat

mnohem viacutece informaciacute

bdquoKresbou vyjadřuje diacutetě svou osobnost citoveacute zaujetiacute miacuteru poznaacuteniacute světa zaacutejmoveacute vyladěniacute

i laacutesku k lidem ale i věcem ktereacute stimulujiacute jeho duševniacute růstldquo66

Kresba jedincŧ s postiţeniacutem se lišiacute Kaţdeacute postiţeniacute či probleacutemy diacutetěte se v kresbě objeviacute

Proto je vhodneacute aby učitelka v MŠ dětskou kresbu prŧběţně sledovala a porovnaacutevala

I rodiče diacutetěte by měli miacutet moţnost pravidelně sledovat vyacutetvarneacute projevy sveacuteho diacutetěte K tomu

jsou ideaacutelniacute naacutestěnky či dalšiacute prostory zařiacutezeniacute kde je mohou rodiče vidět a porovnat

s ostatniacutemi

Učitelka MŠ by měla miacutet zaacutekladniacute znalost o vyacutevoji dětskeacute kresby Tak je moţneacute sledovat

dětskou kresbu a objevit v niacute nedostatky

Vyacutevoj kresby

bdquoVyacutevoj a zvlaacuteštnosti kresebneacuteho projevu jsou podmiacuteněny psychickyacutemi vlastnostmi diacutetěte

a vnějšiacutemi podmiacutenkami ve kteryacutech žije Kresebnyacute projev se rozviacutejiacute uacuteměrně k možnostem ktereacute

diacutetěti ke kresleniacute nabiacuteziacute jeho prostřediacute a na tom takeacute zaacutevisiacute uacuteroveň kresbyldquo67

Obdobiacute skvrn ndash prvniacute jsou skvrny a to bez ohledu na uměleckeacute schopnosti diacutetěte

přibliţně do jednoho roku diacutetěte

64

DAVIDO R Kresba jako naacutestroj poznaacuteniacute diacutetěte 2001 str 16 65

DAVIDO R Kresba jako naacutestroj poznaacuteniacute diacutetěte 2001 str 16 66

ŠMARDA I ŘEZAacuteČ J Psychologickaacute praktika 1996 str 22 67

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 65

27

Stadium čmaacuteranic ndash diacutetě čmaacuteraacute všemi směry a kresliacuteciacute naacutečiniacute bere jako

prodlouţenou ruku jednaacute se o obdobiacute mezi jedniacutem a druhyacutem rokem

Stadium čaacuteranic ndash diacutetě se snaţiacute napodobit psaniacute dospělyacutech začiacutenaacute se objevovat

zaacuteměr u činnosti diacutetě nevydrţiacute dlouho pŧvodniacute zaacuteměr kresby se během činnosti měniacute

často neniacute dokončena s tiacutemto stadiem se mŧţe setkat ve věku dvou aţ třiacute let

Stadium hlavonoţcŧ (univerzaacutelniacutech postav) ndash diacutetě svyacutem vyacutetvarnyacutem diacutelŧm daacutevaacute

obsah začiacutenaacute viacutece kreslit postavy a s přibyacutevajiacuteciacutem věkem přibyacutevaacute postavaacutem detaily

věkoveacute rozmeziacute tohoto stadia je tři aţ pět let

Intelektuaacutelniacute realismus ndash kresba vyjadřuje dětskyacute svět diacutetě zobrazuje to co vidiacute a

znaacute ze sveacuteho okoliacute nejčastěji a nevyacuterazněji se toto obdobiacute projevuje mezi paacutetyacutem

aţ sedmyacutem rokem

Vizuaacutelniacute realismus - diacutetě objektivněji začiacutenaacute kreslit to co opravdu vidiacute dochaacuteziacute takeacute

k velkeacutemu skoku ndash diacutetě začiacutenaacute zobrazovat postavu z profilu stadium převaţuje mezi

sedmyacutem aţ dvanaacutectyacutem rokem

Zobrazovaacuteniacute v prostoru - představuje posledniacute staacutedium diacutetě ve svyacutech kresbaacutech

zobrazuje prostor po dvanaacutecteacutem roce ţivota

28

IV ZAŘIacuteZENIacute PROVAacuteDĚJIacuteCIacute DIAGNOSTIKU

V našiacute republice existuje poměrně širokaacute siacuteť poradenskyacutech i dalšiacutech zařiacutezeniacute ktereacute se věnujiacute

pedagogickeacute a speciaacutelněpedagogickeacute diagnostice Zaměřeniacute i rozsah nabiacutezenyacutech sluţeb mŧţe

byacutet velice širokyacute

Diagnostika mŧţe byacutet provaacuteděna i na laickeacute rovině Jde spiacuteše o zamyšleniacute nad diacutetětem v daneacute

situaci Tuto diagnostiku provaacutediacute třeba rodič či vychovatel diacutetěte Diagnostika maacute informačniacute

charakter kteryacute rodiče (nebo kdo tuto diagnostiku provaacutediacute) směřuje k vyhledaacuteniacute daneacuteho

odborniacuteka kteryacute mŧţe stanovit profesionaacutelně diagnostiku jedince podle ktereacute se daacute s diacutetětem

daacutele pracovat

Je zřejmeacute ţe v těchto pracovištiacutech je potřebnaacute specializace pracovniacutekŧ Daacutele je vhodneacute aby

pracovniacuteci měli otevřenyacute přiacutestup k dalšiacutem problematikaacutem ktereacute se nevyskytujiacute přiacutemo v jejich

pracovišti ale mohou s nimi souviset Vhodnaacute je alespoň znalost zařiacutezeniacute kam mohou byacutet

klienti odeslaacuteniacute V zařiacutezeniacutech by měli pracovat odborniacuteci kteřiacute sveacute kompetence ziacuteskali

v raacutemci odborneacuteho studia a v dalšiacutem celoţivotniacutem vzdělaacutevaacuteniacute Jejich odbornost je vymezena

např zaacutekonem č 5632004 Sb o pedagogickyacutech pracovniacuteciacutech vyhlaacuteškou č 722005 Sb

o poskytovaacuteniacute poradenskyacutech sluţeb ve školaacutech a školskyacutech poradenskyacutech zařiacutezeniacute zaacutekonem

č 5612004 o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem vzdělaacutevaacuteniacute

(školskyacute zaacutekon) a jeho pozdějšiacute zněniacute a dalšiacute

Obsahem všech poradenskyacutech zařiacutezeniacute je vytvaacuteřeniacute vhodnyacutech podmiacutenek pro tělesnyacute

psychickyacute a sociaacutelniacute vyacutevoj jedince v prŧběhu jeho vzdělaacutevaacuteniacute Kaţdeacute poradenskeacute zařiacutezeniacute je

povinneacute veacutest dokumentaci o vyšetřeniacute dalšiacute peacuteči jedince spolupraacuteci s dalšiacutemi poradenskyacutemi

zařiacutezeniacutemi či školami atd

41 Speciaacutelněpedagogickaacute centra

bdquoSpeciaacutelně pedagogickaacute centra jsou speciaacutelniacute školskaacute zařiacutezeniacute kteraacute se specializujiacute na určityacute

typ zdravotniacuteho postiženiacute ndash defektuldquo68

Existujiacute speciaacutelněpedagogickaacute centra (daacutele jen SPC) pro děti

Smyslově postiţeneacute (sluchově zrakově)

Tělesně postiţeneacute

Mentaacutelně postiţeneacute

68

NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute str 105

29

S vadami řeči

S kombinovanyacutemi vadami

Mezi zaměstnance SPC patřiacute speciaacutelniacute pedagog (zaměřeniacute dle specializace SPC) psycholog

sociaacutelniacute pracovniacutek Daacutele zde mŧţe byacutet pracovniacute kolektiv doplněn o dalšiacute odborneacute pracovniacuteky

(logoped psychoterapeut fyzioterapeut atd)

Činnost je zaměřena zejmeacutena na podporu klientŧ v předškolniacutem věku v peacuteči rodičŧ

(zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ) na podporu klientŧ integrovanyacutech do škol a školskyacutech zařiacutezeniacute

na podporu klientŧ s těţkyacutem a kombinovanyacutem zdravotniacutem postiţeniacutem kteřiacute nemohou

dochaacutezet do školy zpravidla ve věku od 3 do 19 let

SPC svoji činnost zaměřuje na naacutesledujiacuteciacute oblasti (69

)

Podpŧrnou činnost podaacutevaacuteniacute odbornyacutech informaciacute z rŧznyacutech oblastiacute (sociaacutelniacute

podpora moţnosti integrace atd) Poradenskeacute konzultačniacute terapeutickeacute a metodickeacute

činnosti pro klienty jejich rodiče nebo osoby odpovědneacute za vyacutechovu

a pro pedagogickeacute pracovniacuteky

Spolupraacutece s předškolniacutem zařiacutezeniacutem přiacutepadně i dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute kam diacutetě dochaacuteziacute

Depistaacuteţ klientŧ se zdravotniacutem postiţeniacutem (dle specializace SPC) ve spaacutedoveacute oblasti

stanoveneacute zřizovatelem (často ve spolupraacuteci s pediatry v daneacute oblasti)

Speciaacutelněpedagogickou psychologickou a sociaacutelniacute diagnostiku klientŧ

Participaci při přiacutepravě a zpracovaacutevaacuteniacute individuaacutelniacutech vyacutechovně-vzdělaacutevaciacutech

a stimulačniacutech programŧ pro děti a ţaacuteky integrovaneacute do běţnyacutech škol ve spolupraacuteci

s pedagogy

Zpracovaacutevaacuteniacute odbornyacutech podkladŧ a posudkŧ pro potřeby spraacutevniacutech rozhodnutiacute

o zařazeniacute do systeacutemu vzdělaacutevaacuteniacute a pro potřeby dalšiacutech spraacutevniacutech řiacutezeniacute

Poradenstviacute k volbě vzdělaacutevaciacute cesty (karieacuteroveacute poradenstviacute) pro klienty se

zdravotniacutem postiţeniacutem

Informačniacute činnosti a propagaci sluţeb SPC pro širšiacute veřejnost

69

NOVOSAD L 2000

30

Sveacute sluţby nabiacuteziacute ambulantně v prostoraacutech SPC ale pracovniacuteci mohou sveacute klienty

navštěvovat v jejich přirozeneacutem prostředniacute (rodina) i ve školskyacutech zařiacutezeniacutech nebo

v zařiacutezeniacute kde je diacutetě umiacutestěno nebo integrovaacuteno

42 Pedagogickopsychologickeacute poradny

bdquoPedagogicko-psychologickeacute poradny (PPP) jsou bezesporu mezi veřejnostiacute nejznaacutemějšiacutem

typem poradenskeacuteho zařiacutezeniacute zaměřeneacuteho na problematiku vyacutechovy i školniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute dětiacute

a mlaacutedeželdquo70

Zaacutekladniacute pracovniacute sloţeniacute pedagogickopsychologickeacute poradny (daacutele jen PPP) tvořiacute psycholog

speciaacutelniacute pedagog (pracuje s jednotlivyacutemi klienty podle jejich diagnoacutezy spolupracuje

na individuaacutelniacutech vzdělaacutevaciacutech plaacutenech pro děti atd) sociaacutelniacute pracovniacutek (je ve spojeniacute

s orgaacuteny např sociaacutelně-praacutevniacute ochrany diacutetěte zajišťuje kontakty s klienty atd) Daacutele mŧţe

byacutet činnost poradny rozšiacuteřena o logopeda psychopeda tyflopeda etopeda fyzioterapeuta

surdopeda atd

Činnostiacute PPP je peacuteče o zdravyacute a přiměřenyacute vyacutevoj pro děti do 3 do 18 (19) let (po dobu školniacute

dochaacutezky ndash hlavně MŠ zaacutekladniacute škola (daacutele ZŠ) středniacute škola (daacutele SŠ) a někdy i vyššiacute

odbornaacute škola (daacutele VOŠ) či vysokaacute škola (daacutele VŠ) v přiacutepadě předchoziacute peacuteče diacutetěte a

studenta Daacutele spolupracuje s rodiči a učiteli těchto dětiacute ţaacutekŧ a studentŧ

Funkce PPP byacutevaacute velmi rozsaacutehlaacute Odviacutejiacute se podle věku a postiţeniacute či znevyacutehodněniacute klienta

PPP se často spoluuacutečastniacute na vzdělaacutevaciacutem procesu zvlaacuteště v přiacutepadech kdy je vzdělaacutevaciacute

proces znesnadněn Na zaacutekladě doporučeniacute PPP je volena nebo upravovaacutena vzdělaacutevaciacute cesta

ţaacutekŧ Při vedeniacute dětiacute a ţaacutekŧ PPP aktivně ovlivňujiacute proces přijiacutemaacuteniacute a upevňovaacuteniacute poznatkŧ

postojŧ a hodnotoveacute orientace (volba vhodneacuteho učebniacuteho stylu rodinnaacute terapie apod) PPP

napomaacutehajiacute při rozvoji pedagogicko-psychologickyacutech kompetenciacute učitelŧ participujiacute se

na činnostech v oblasti prevence sociaacutelně patologickyacutech jevŧ u dětiacute a mlaacutedeţe a

na karieacuteroveacutem poradenstviacute

PPP nejčastěji provaacutediacute tyto sluţby (71

)

Komplexniacute psychologickou speciaacutelněpedagogickou a sociaacutelniacute diagnostiku

Psychologickeacute pedagogickeacute pedagogicko-psychologickeacute a poradenskeacute činnosti

70

NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute str 101 71

NOVOSAD L 2000

31

Vyšetřeniacute školniacute zralosti pro přijetiacute nebo odklad povinneacute školniacute dochaacutezky (včetně

vydaacuteniacute odborneacuteho posudku)

Zjištěniacute individuaacutelniacutech předpokladŧ jedince

Profesniacute orientace ţaacutekŧ

Diagnostiku specifickyacutech vyacutevojovyacutech poruch učeniacute

Pedagogicko-psychologickou pomoc při vyacutechově a vzdělaacutevaacuteniacute ţaacutekŧ s nejrŧznějšiacutem

znevyacutehodněniacutem

Prevence i řešeniacute problematiky školniacute neuacutespěšnosti

Odborneacute konzultace pro pedagogickeacute pracovniacuteky spolupraacutece se školami

Spolupraacutece s dalšiacutemi odbornyacutemi institucemi (mŧţe se jednat o odborneacute instituce kam

bude diacutetě přemiacutestěno např diagnostickyacute uacutestav speciaacutelniacute školskeacute zařiacutezeniacute atd)

43 Střediska vyacutechovneacute peacuteče

Středisko vyacutechovneacute peacuteče (daacutele SVP) je zařiacutezeniacute ktereacute poskytuje podpŧrnou a preventivně

vyacutechovnou peacuteči dětem a mlaacutedeţi poradenskou peacuteči dětem rodičŧm a učitelŧm Vychaacuteziacute

ze vzaacutejemneacute spolupraacutece rodiny kteraacute chce řešit probleacutemy a školniacutem zařiacutezeniacutem (pokud jej

jedinec navštěvuje) a SVP

Mezi pracovniacuteky SVP patřiacute psycholog etoped sociaacutelniacute pracovniacutek odborniacute vychovateleacute

učiteleacute

Sluţby poskytuje SVP ambulantně či formou pobytu (deacutelka pobytu byacutevaacute většinou 8 tyacutednŧ)

Obsah sluţeb vychaacuteziacute ze smlouvy mezi zařiacutezeniacutem a zaacutekonnyacutem zaacutestupcem jedince

Mezi nejčastějšiacute sluţby lze zahrnout

Diagnostika psychologickaacute sociaacutelniacute speciaacutelně pedagogickaacute (nejviacutece etopedickaacute)

Nejrŧznějšiacute typy terapiiacute (nejčastěji rodinnaacute skupinovaacute individuaacutelniacute)

Rodinneacute souţitiacute

Mediace

Podchyceniacute poruch chovaacuteniacute (hlavně u dětiacute z asociaacutelniacuteho prostřediacute)

Školniacute vyacuteuka (v pobytoveacute formě nabiacutezeneacute sluţby)

32

44 Dalšiacute zařiacutezeniacute

Kromě zařiacutezeniacute kteraacute spadajiacute do resortu školstviacute je dŧleţitaacute i diagnostika z resortu

zdravotnictviacute (nejčastěji se jednaacute o naacutesledujiacuteciacute)

Pediatr

Dětskyacute leacutekař (pediatr) sleduje dětskyacute vyacutevoj jiţ od novorozeneckeacuteho věku diacutetěte Kromě

zdravotniacuteho stavu by mělo byacutet diacutetě sledovaacuteno v celkoveacutem rozvoji osobnosti (motorickyacute vyacutevoj

rozvoj řeči zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd)

Při pravidelnyacutech prohliacutedkaacutech by měla byacutet vzaacutejemnaacute spolupraacutece rodiče a pediatra

samozřejmostiacute Leacutekař se věnuje vyacutevoji motoriky (nejdřiacuteve je sledovaacuten vyacutevoj a rozvoj hrubeacute

motoriky) a smysloveacuteho vniacutemaacuteniacute Jestliţe pediatr projeviacute podezřeniacute na hlubšiacute postiţeniacute měl

by rodičŧm předat zaacutekladniacute informace o moţneacutem postiţeniacute doporučeniacute na peacuteči

u specializovanyacutech leacutekařŧ (neurolog očniacute leacutekař atd) kteřiacute mohou leacutepe diacutetě vyšetřit a

přiacutepadně diagnostikovat

Odborniacute leacutekaři

K těmto specialistŧm byacutevajiacute většinou rodiče s diacutetětem odeslaacuteni na podkladě vyšetřeniacute

u pediatra Na těchto pracovištiacutech byacutevaacute kvalitniacute přiacutestrojoveacute vybaveniacute ktereacute dokaacuteţe

diagnostikovat probleacutemy jedince velmi kvalitně Rodiče zde mohou ziacuteskat kvalitniacute informace

o tom jak daacutele pracovat s diacutetětem o rehabilitačniacutech pomŧckaacutech atd

Při setkaacuteniacute je dŧleţiteacute aby si odbornyacute leacutekař nechal pro prvniacutem setkaacuteniacute dostatek času

na seznaacutemeniacute s rodinou a jejiacutem probleacutemem Rodiče takeacute potřebujiacute ziacuteskat vŧči leacutekaři dŧvěru

Rodiče by měli pochopit ţe odborniacute leacutekaři nechtějiacute jejich diacutetěti ubliţovat ale naopak pomoci

mu podpořit diacutetě v dalšiacutem vyacutevoji

33

V ŠKOLNIacute ZRALOST A PŘIPRAVENOST

Mezi nejčastějšiacute diagnostiku v předškolniacutem věku patřiacute v uţšiacutem slova smyslu diagnostika

školniacute zralosti tedy jestli je diacutetě po všech straacutenkaacutech sveacuteho vyacutevoje připraveno

k naacutestupu povinneacute školniacute dochaacutezky

Vstup do školy je pro diacutetě vyacuteznamnou udaacutelostiacute v jeho ţivotě vyacuterazně se měniacute ţivotniacute situace

diacutetěte a objevuje se novaacute role školaacuteka proto jsou otaacutezky školniacute zralosti a připravenosti

v obdobiacute kolem šesti let dŧleţiteacute (72

)

bdquoNaacutestup do školy prezentuje diacutetěti jeho rodina jako důležityacute sociaacutelniacute mezniacutekldquo73

Ţivot diacutetěte ve škole začiacutenaacute byacutet pevně organizovanyacute jednotliveacute činnosti majiacute pevnyacute rytmus

vyţaduje se spoluuacutečast na ţivotě třiacutedniacuteho kolektivu Impulzivniacute chovaacuteniacute diacutetěte se postupně

měniacute v chovaacuteniacute disciplinovanějšiacute Škola je jednak miacutestem učeniacute a vyacutekonŧ ale teacuteţ miacutestem

socializace Začaacutetek školniacute dochaacutezky byacutevaacute ukazatelem toho zda je pro vstup do školy diacutetě

zraleacute a jak je na školu připraveneacute Pro uacutespěšnou adaptaci na školu jsou potřebneacute kompetence

podmiacuteněneacute zraacuteniacutem ndash pouţiacutevaacute se pojem školniacute zralosti Anebo se na nich ve většiacutem miacuteře podiacuteliacute

učeniacute ndash pouţiacutevaacute se pojem školniacute připravenosti Diacutetě potřebuje aby ke vstupu do školniacute

dochaacutezky došlo do určiteacuteho vyacutevojoveacuteho stupně (74

)

bdquoV takoveacute vyacutevojoveacute proměně je i podstata školniacute zralosti a připravenosti diacutelčiacute schopnosti

a dovednosti jsou na takoveacute uacuterovni že se mohou staacutet prostředkem k dalšiacutemu rozvojildquo75

Dnešniacute naacuteplň mateřskyacutech škol je vymezena Raacutemcovyacutem vzdělaacutevaciacutem programem

pro předškolniacute vzdělaacutevaacuteniacute (daacutele jen RVP PV) Zde jsou uvedeny vyacutestupy kteryacutech by

předškolniacute diacutetě mělo dosaacutehnout Jejich dosaacutehnutiacute neniacute pro diacutetě povinneacute jelikoţ v ČR neniacute

dochaacutezka do předškolniacuteho zařiacutezeniacute povinnaacute Pro diacutetě je tedy vhodneacute pokud předškolniacute

zařiacutezeniacute navštěvuje alespoň posledniacute rok před školniacute dochaacutezkou ale zaacuteleţiacute na rozhodnutiacute

zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ diacutetěte (76

)

51 Školniacute připravenost

bdquoKlasifikace složek školniacute připravenosti neniacute zatiacutem systematickaacuteldquo77

72

MONATOVAacute L 2000 73

VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 145 74

VAacuteGNEROVAacute M 1997 75

VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 146 76

INFORMATORIUM 12010 77

KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Předškolnaacute a elementaacuterna

pedagogika 2001 str 221

34

Existujiacute děti ktereacute se zdajiacute byacutet zraleacute pro školu po straacutence rozumoveacute tělesneacute i sociaacutelniacute V praxi

se ale přesto mŧţe ukaacutezat ţe nejsou schopneacute školniacuteho učeniacute Nedovedou totiţ přiměřeně plnit

školniacute povinnosti podřiacutedit se školniacutemu řaacutedu osvojit si ţaacutedouciacute normy chovaacuteniacute Tyto děti

prokazujiacute nepřipravenost pro školniacute vyučovaacuteniacute(78

)

Zaacutekladem školniacute připravenosti jsou kompetence vaacutezaneacute na učeniacute zaacutevisleacute na specifickeacutem

pŧsobeniacute sociaacutelniacuteho prostřediacute a osvojovaacuteniacute si novyacutech roliacute Mnoţstviacute povinnostiacute poţadavkŧ a

naacuterokŧ na začaacutetku školniacute dochaacutezky zatiacuteţiacute v rŧzneacute miacuteře mnoho prvňaacutečkŧ Probleacutemy vznikajiacute

hlavně tam kde byla přiacuteprava na školu v rodině nedostatečnaacute či slabšiacute nedostatek podnětŧ

psychickaacute traumatizace citovaacute a moraacutelniacute karence (straacutedaacuteniacute)

Škola je reprezentantem obecnyacutech hodnot společnosti Diacutetě si přinaacutešiacute určiteacute zkušenosti

ţivotniacute hodnoty zpŧsob chovaacuteniacute osvojenyacutech v předškolniacutem věku V některyacutech rodinaacutech chybiacute

smysl školniacuteho vzdělaacuteniacute Škola se mŧţe staacutet zbytečnou povinnostiacute diacutetě neniacute ke školniacute praacuteci

motivovaacuteno (79

)

Pro adaptaci diacutetěte na roli školaacuteka je vyacuteznamnaacute schopnost verbaacutelniacute komunikace Komunikačniacute

pohotovost souvisiacute se slovniacute zaacutesobou dostatkem řečovyacutech podnětŧ ale i s vadami řeči

Celkoveacute narušeniacute aktivniacuteho řečoveacuteho projevu maacute negativniacute sociaacutelniacute odezvu Diacutetě nemŧţe

uspět pokud nezvlaacutedne jazyk na dostatečneacute uacuterovni Diacutetě před vstupem do školy projde

obdobiacutem her Vedle toho i pohybovaacute aktivita zpěvniacute činnosti atd Dŧleţitaacute je podnětnaacute

stimulace v tomto obdobiacute V problematice školniacute připravenosti hrajiacute nezanedbatelnou uacutelohu

předškolniacute zařiacutezeniacute (MŠ)

bdquoJde zaacuteroveň o charakteristiku komplexniacute kteraacute zahrnuje stupeň biologickeacuteho a psychickeacuteho

vyacutevoje diacutetěte sociaacutelniacute a vyacutechovneacute vlivy i požadavky školyldquo80

52 Školniacute zralost

Pojem školniacute zralosti a otaacutezky s niacute spojeneacute najdeme jiţ ve Velkeacute didaktice J A Komenskeacuteho

Hlavniacutem a zpravidla rozhodujiacuteciacutem kriteacuteriem pro přijetiacute do prvniacute třiacutedy (v ČR) je věk diacutetěte 6

let V našiacute oblasti maacute tato věkovaacute hranice přibliţně stoletou tradici Diacuteky tomuto mezniacuteku

78

KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B 2001 79

VAacuteGNEROVAacute V 1997 80

KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Predškolnaacute a elementaacuternaacute

pedagogika 2001 str 220

35

stačiacute převaacuteţnaacute většina šestiletyacutech dětiacute vyhovět poţadavkŧm prvniacute třiacutedy ale existujiacute odchylky

(81

)

bdquoOtaacutezka školniacute zralosti je mnohostrannaacuteldquo82

Školniacute zralost by měla byacutet screeningově vyšetřena u většiny dětiacute před naacutestupem do povinneacute

školniacute dochaacutezky Pokud diacutetě v jednotlivyacutech oblastech selhaacutevaacute je vhodneacute udělat podrobnějšiacute

vyšetřeniacute diacutetěte Vyšetřeniacute by mělo byacutet provedeno speciaacutelně vyškolenyacutemi pracovniacuteky

většinou z PPP K vyšetřeniacute mŧţe dojiacutet přiacutemo v předškolniacutem zařiacutezeniacute nebo

ve specializovaneacutem pracovišti

Určiteacute procento šestiletyacutech dětiacute nemaacute poţadovaneacute znaky školniacute zralosti Vstup do školy by

pro ně byl psychickyacutem traumatem začaacutetkem nepřetrţityacutech neuacutespěchŧ Je vhodneacute v tomto

zajistit na vyšetřeniacute školniacute zralosti při zjištěniacute nedostatkŧ poţaacutedat o odklad povinneacute školniacute

dochaacutezky Aby vstup do školy byl pro diacutetě přiacutenosem neniacute moţneacute aby přinaacutešel nezvlaacutednutelneacute

potiacuteţe komplikace probleacutemy

bdquoAvšak existuje určiteacute riziko že k žaacutedouciacute vyacutevojoveacute proměně nedojde u všech dětiacute ve stejneacute

době a rovnoměrně ve všech oblastech Vzhledem k tomu je třeba před zaacutepisem do školy

proveacutest orientačniacute screeningoveacute vyšetřeniacute školniacute zralosti a pokud by se to ukaacutezalo nutneacute

i podrobnějšiacute psychologickeacute vyšetřeniacuteldquo83

521 Znaky školniacute zralosti

K 31 8 (přiacuteslušneacuteho roku) maacute miacutet diacutetě 6 let Diacutetě prŧměrně vyzraacutevaacute aţ v 65 letech Chlapci

se vyviacutejejiacute později (většinou) ndash hlavně v oblasti jemneacute motoriky (projeviacute se v psaniacute)

a soustředěniacute Často platiacute ţe pro diacutevky narozeneacute v červenci a srpnu a chlapci od března vyacuteše

je leacutepe volit odklad školniacute dochaacutezky Neniacute to pravidlo Při jakeacutekoliv nejistotě o školniacute zralosti

je vhodneacute zvolit naacutevštěvu odborneacuteho pracoviště a nechat diacutetě vyšetřit (84

)

bdquoDoba naacutestupu do školy nebyla stanovena naacutehodně Ve věku šesti až sedmi let dochaacuteziacute

k různyacutem vyacutevojovyacutem změnaacutem ktereacute jsou podmiacuteněny zraacuteniacutem i učeniacutem (tj realizaciacute genetickyacutech

dispozic ktereacute se rozviacutejejiacute pod vlivem vnějšiacuteho prostřediacuteldquo85

81

VAacuteGNEROVAacute M 1997 82

MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute 1991 str 112 83

VAacuteGNEROVAacute M KLEacuteGROVAacute M Poradenskyacute psychologickaacute diagnostika dětiacute a dospiacutevajiacuteciacutech 2008 str

307 84

KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B 2001 85

VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 149

36

Školně zraleacute se mohou projevovat i děti narozeneacute po 31 8 aktuaacutelniacuteho roku Děti narozeneacute

v době od 1 9 do 31 12 přiacuteslušneacuteho roku mohou byacutet přijaty ke školniacute dochaacutezce v roce kdy

dovršiacute 6 let O přijetiacute musiacute poţaacutedat zaacutekonnyacute zaacutestupce a podmiacutenkou je doporučujiacuteciacute vyjaacutedřeniacute

odborneacuteho pracoviště K povinneacute školniacute dochaacutezce mohou nastoupit i děti narozeneacute v obdobiacute

1 1 do 30 6 naacutesledujiacuteciacuteho roku a bude jim 6 let do konce 1 třiacutedy K jejich přijetiacute je nutnaacute

ţaacutedost zaacutekonneacuteho zaacutestupce s doporučujiacuteciacutem vyjaacutedřeniacutem poradenskeacuteho zařiacutezeniacute a odbornou

leacutekařskou zpraacutevou od pediatra nebo praktickeacuteho leacutekaře pro děti a dorost (86

)

Školniacute zralost lze rozdělit na tři zaacutekladniacute oblasti (87

)

1) Somatickaacute zralost

Znamenaacute ţe diacutetě svyacutem vzrŧstem vaacutehou i fyzickyacutemi dispozicemi zvlaacutedne školniacute dochaacutezku

Somatickou zralost by měl posoudit pediatr při pravidelneacute prohliacutedce (leacutekařskaacute prohliacutedka by

měla byacutet mezi 5 frac12 aţ 6 rokem)

Je vhodneacute pokud diacutetě dosaacutehne určiteacute vyacutešky (uvaacutediacute se alespoň 105 ndash 120 cm) a určiteacute vaacutehy

(uvaacutediacute se alespoň 20 kg) jelikoţ školniacute dochaacutezka vyţaduje fyzickou zdatnost

Nutneacute je zvaacuteţit i zdravotniacute stav diacutetěte Pokud je diacutetě často nemocneacute musiacute byacutet na delšiacute dobu

vyřazeno z kolektivu mŧţe miacutet probleacutemy s doplněniacutem učiva Zdravotniacute stav diacutetěte je v tomto

přiacutepadě vhodneacute nechat vyšetřit imunologickyacutem pracovištěm

Někdy se pouţiacutevaacute bdquoFilipiacutenskaacute miacuteraldquo Jednaacute se o velmi orientačniacute vyšetřeniacute ktereacute nemŧţe byacutet

zaacutekladem pro diagnostikovaacuteniacute somatickeacute zralosti Diacutetě si maacute dominantniacute rukou dosaacutehnout

přes temeno hlavy na druheacute ucho (88

)

Dalšiacutem znakem je vyacuteměna mleacutečneacuteho chrupu za trvalyacute Při vyacuteměně chrupu se mohou objevit

vady řeči Dŧvodem jsou chybějiacuteciacute zuby a tiacutem špatneacute postaveniacute mluvidel Většinou se jednaacute

o přechodnyacute stav Pokud nevymiziacute po naacuterŧstu trvaleacuteho chrupu je vhodneacute zahaacutejit

logopedickou peacuteči

2) Sociaacutelniacute zralost

Diacutetě by mělo před naacutestupem do školy dosaacutehnout určiteacuteho sociaacutelniacute stupně aby zvlaacutedlo školniacute

dochaacutezku Do teacuteto zralosti spadaacute vztah k ostatniacutem lidem i vlastniacute osobě

86

httpwwwmsmtczvzdelavanipedagogicko-organizacni-informace-2009-2010 87

TRPIŠOVSKAacute 1997 88

SVOBODA M (ed) 2001

37

Diacutetě by mělo byacutet meacuteně zaacutevisleacute na rodičiacutech zvlaacutedat od nich odloučeniacute (na několik hodin)

Kromě toho by si diacutetě mělo umět vytvořit vztahy s vrstevniacuteky a spolupracovat s nimi Mělo

by umět přijmout autoritu dospěleacuteho a umět s niacutem jednat (přiměřeně věku)

Při činnostech by diacutetě mělo umět pracovat samostatně i ve skupině Vyuţiacutevat motivaci k učeniacute

a školniacute činnosti

Emocionaacutelniacute zralost jedince je velmi dŧleţitaacute Jedinec by měl umět ovlaacutedat sveacute city

a impulzivniacute jednaacuteniacute (typickeacute pro předškolniacute věk) Diacutetě by mělo zvlaacutedat přijiacutemat uacutespěch

i poraacuteţku

Je dŧleţiteacute aby diacutetě zvlaacutedlo i zaacuteklady sebeobsluhy tedy obleacutekaacuteniacute hygienu stravovaacuteniacute

(přiacuteborem) Tiacutem je mu usnadněn přechod do školy

3) Psychickaacute zralost

Psychickaacute zralost zaacutevisiacute na vyacutevoji centraacutelniacute nervoveacute soustavy (daacutele CNS) Obsahuje myšleniacute

představivost pozornost vniacutemaacuteniacute a paměť Je dŧleţiteacute aby diacutetě dosaacutehlo v tomto potřebneacute

uacuterovně

bdquoZraacuteniacute organismu diacutetěte předevšiacutem jeho CNS se projevuje v celkoveacute reaktivitě stabilitě

a odolnosti vůči zaacutetěžildquo89

Při posuzovaacuteniacute školniacute zralosti je vhodneacute aby školniacute zralost byla dosaţena v co nejviacutece

oblastech

bdquoŠkolniacute zralost je jedniacutem z předpokladů uacutespěšnosti ve škole Jed předevšiacutem o určitou uacuteroveň

zralosti CNS kteraacute se projevuje celkoveacute reaktivitě diacutetěte zejmeacutena v odolnosti a schopnosti

koncentrace pozornosti Zraacuteniacutem CNS je podmiacuteněna takeacute lateralizace ruky a rozvoj

senzomotorickyacutech dovednostiacuteldquo90

Rozhodnutiacute zda diacutetě nastoupiacute do povinneacute školniacute dochaacutezky či mu bude ponechaacuten rok odkladu

školniacute dochaacutezky zaacuteleţiacute na rozhodnutiacute zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ diacutetěte Rodiče by si měli uvědomit

ţe pokud je jejich diacutetě na školu nezraleacute či nepřipraveneacute a přesto nastoupiacute mohou se u diacutetěte

projevit nejrŧznějšiacute probleacutemy Jen diacutetě připraveneacute a zraleacute na školu mŧţe podaacutevat vyacutesledky

ktereacute odpoviacutedajiacute jeho vrozenyacutem dispoziciacutem (či se lišiacute jen velmi minimaacutelně) Kladneacute

hodnoceniacute diacutetěte v počaacutetciacutech jeho školniacute dochaacutezky jej motivujiacute k dalšiacute činnosti a posilujiacute jeho

celkovou osobnost

89

VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 149 90

VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 155

38

VI PRAKTICKAacute ČAacuteST

61 Ciacutel praktickeacute čaacutesti

Ciacutele praktickeacute čaacutesti jsem rozdělila na dvě čaacutesti Prvniacute je věnovaacutena oblasti diagnostiky dětiacute

v předškolniacutem věku jakeacute jsou nejčastějšiacute metody od pracovniacutekŧ v předškolniacutem zařiacutezeniacute

(učitelky MŠ) Druhaacute čaacutest je zaměřena na zjišťovaacuteniacute předpokladŧ školniacute zralosti

62 Stanoveniacute ciacutelů

1) Lze předpoklaacutedat ţe nejviacutece vyuţiacutevaneacute metody pedagogickeacute diagnostiky

v předškolniacutem věku jsou pozorovaacuteniacute a analyacuteza hry

2) Lze předpoklaacutedat ţe odchylky od vyacutevojoveacute normy diacutetěte (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute špatnaacute

vyacuteslovnost motorickaacute neobratnost zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) objeviacute spiacuteše učitelky MŠ

při praacuteci s dětmi a doporučiacute rodičŧm dalšiacute vyšetřeniacute na odborneacutem pracovišti

3) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ zjišťujiacute předpoklady (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute vyacutevoj

motoriky rozumoveacute schopnosti lateralitu atd) pro školniacute zralost dětiacute před naacutestupem

do povinneacute školniacute dochaacutezky

4) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ se snaţiacute o pravidelneacute hodnoceniacute dětiacute v jejich vyacutevoji

63 Pouţiteacute metody

K ověřeniacute stanovenyacutech ciacutelŧ bylo pouţito metod slouţiacuteciacutech k ziacuteskaacutevaacuteniacute uacutedajŧ konkreacutetně

dotazniacutekŧ (dotazniacutek je v přiacuteloze teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece) ktereacute byly rozdaacuteny do předškolniacutech

zařiacutezeniacute

631 Dotazniacutek

Dotazniacutek je sloţen z 12 otaacutezek 9 otaacutezek je uzavřenyacutech 2 otaacutezky polozavřeneacute a jedna

uzavřenaacute otaacutezka

Celkově bylo odeslaacuteno 80 dotazniacutekŧ do rŧznyacutech MŠ z Libereckeacuteho Uacutesteckeacuteho

Středočeskeacuteho kraje a Prahy Počet navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byl 25 tedy 20 i přes opakovaneacute

odeslaacuteniacute dotazniacuteku s ţaacutedostiacute o jejich vyplněniacute Z navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byl 1 vyplněn pouze

čaacutestečně a proto nebylo moţneacute pouţiacutet vyhodnoceniacute u všech otaacutezek

U některyacutech otaacutezek bylo viacutece odpovědiacute Z dŧvodu maleacute naacutevratnosti dotazniacutekŧ byly i tyto

dotazniacuteky vyhodnoceny Několik uvedenyacutech otaacutezek i nabiacutezelo moţnost odpovědět viacutece

odpověďmi

39

64 Popis vyacutezkumneacuteho vzorku

Dotazniacutek byl vyplňovaacuten učitelkami MŠ a asistentkami pedagogŧ v MŠ Dotazniacutek byl odeslaacuten

a předaacuten do několika zařiacutezeniacute pro děti předškolniacuteho věku Jednalo se o několik speciaacutelniacutech

mateřskyacutech škol mateřskyacutech škol a soukromyacutech subjektŧ věnujiacuteciacutech se dětem předškolniacuteho

věku

Jednalo se o pracovnice rŧzneacuteho věku a deacutelky praxe

40

VII VYHODNOCENIacute DOTAZNIacuteKŮ

71 Dotazovanaacute zařiacutezeniacute

Vaše zařiacutezeniacute je

Speciaacutelniacute mateřskaacute škola 8

Mateřskaacute škola se speciaacutelniacutemi třiacutedami 0

Mateřskaacute škola (integrace dětiacute s postiţeniacutem) 2

Mateřskaacute škola (bez integrace dětiacute s postiţeniacutem) 15

Jineacute (prosiacutem uveďte) 0

Z navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byly vyplněny 8 pracovnicemi speciaacutelniacute MŠ 2 pracovnicemi MŠ

s integrovanyacutemi dětmi a 15 z MŠ (bez integrace dětiacute s postiţeniacutem) V daacutele uvedenyacutech

zařiacutezeniacutech nebyla ţaacutednaacute odpověď Nebylo tedy moţneacute určit zda jsou vyplněny učitelkami

MŠ či asistentkami pedagogŧ

0

2

4

6

8

10

12

14

16

Speciaacutelniacute

mateřskaacute

škola

Mateřskaacute

škola se

speciaacutelniacutemi

třiacutedami

Mateřskaacute

škola

(integrace

dětiacute s

postiţeniacutem)

Mateřskaacute

škola (bez

integrace dětiacute

s postiţeniacutem)

Jineacute (prosiacutem

uveďte)

Typ zařiacutezeniacute

41

72 Pracovniacute zařazeniacute dotazovanyacutech

Na jakeacute pozici v zařiacutezeniacute pracujete

Učitelka MŠ 17

Asistentka pedagoga 3

Tato otaacutezka nebyla vyplněna u všech navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ Z celkoveacuteho počtu 25

navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ u 5 nebyla odpověď uvedena Jelikoţ odpovědi byly dobrovolneacute

nemusely byacutet uvedeny všechny Neuacuteplneacute dotazniacuteky nemusely byacutet vyřazeny

Dotazniacuteky byly vyplněny 17 učitelkami a 3 asistentkami pedagogŧ

0

5

10

15

20

Učitelka MŠ Asistentka pedagoga

Pozice dotazovanyacutech

42

73 Personaacutelniacute obsazeniacute

Kolik třiacuted maacute Vaše předškolniacute zařiacutezeniacute a kolik pedagogickyacutech pracovniacuteků připadaacute na jednu

třiacutedu (pokud žaacutednyacute napište 0)

Kaţdeacute zařiacutezeniacute maacute jinyacute počet třiacuted Prŧměrnyacute počet třiacuted z vyplněnyacutech dotazniacutekŧ zaokrouhleně

na celaacute čiacutesla byl 4 Počet třiacuted v zařiacutezeniacute se pohyboval od jedneacute aţ po sedm třiacuted na jedno

zařiacutezeniacute

Prŧměrnyacute počet zapsanyacutech dětiacute se lišil podle typu zařiacutezeniacute

Speciaacutelniacute mateřskeacute školy měli prŧměrně 12 zapsanyacutech dětiacute na jednu třiacutedu Prŧměrnyacute počet

dětiacute v mateřskeacute škole s integrovanyacutemi dětmi byl 18 Počet zapsanyacutech dětiacute pro mateřskeacute školy

bez integrace dětiacute byl 23

74 Počty dětiacute ve třiacutedě

Kolik maacutete zapsanyacutech dětiacute ve bdquoVašiacuteldquo třiacutedě

Počty zapsanyacutech dětiacute na třiacutedu se takeacute lišily podle typu zařiacutezeniacute kde byl dotazniacutek vyplňovaacuten

(stejně jako v předchoziacute otaacutezce)

Počet dětiacute před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky byl rŧznyacute Od 0 aţ po 20 Z celkoveacuteho

počtu 25 dotazniacutekŧ bylo uvedeno ţe 5 pracovnic nemaacute vŧbec ve sveacute třiacutedě děti před naacutestupem

do povinneacute školniacute dochaacutezky Podle poznaacutemky od dotazovanyacutech se jednaacute o nově otevřenaacute

zařiacutezeniacute kde jsou přijaty pouze děti ve věku 3-4 let

Děti s odkladem školniacute dochaacutezky byl u zařiacutezeniacute takeacute rŧznyacute Jestliţe ve třiacutedě byly dětiacute

před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky bylo zde i několik dětiacute s odkladem školniacute

dochaacutezky

43

75 Interval hodnoceniacute

V jakeacutem intervalu provaacutediacutete hodnoceniacute schopnostiacute a vlastnostiacute dětiacute (prosiacutem označte

odpověď)

1 x ročně (konec školniacuteho roku) 2

2 x ročně (pololetiacute konec školniacuteho roku 13

3 x ročně (kaţdeacute 4 měsiacutece) 2

4 x ročně (kaţdeacute 3 měsiacutece) 2

Kaţdyacute měsiacutec 1

Kaţdyacute tyacuteden 0

Nehodnotiacuteme 0

Jinyacute (prosiacutem uveďte jakyacute) 6

Nejčastějšiacute interval hodnoceniacute dětiacute byl uveden 2 x ročně (pololetiacute konec školniacuteho roku) a to

v 13 odpovědiacutech Druhyacutem nejčastějšiacutem intervalem v 6 označeniacute byl uveden jinyacute Zde byl

prostor pro uvedeniacute jakyacute interval bylo zde uvedeno individuaacutelně dle vyacutevojovyacutech změn u

dětiacute

0

2

4

6

8

10

12

14

Interval hodnoceniacute

44

76 Spolupracujiacuteciacute zařiacutezeniacute

6) Spolupracujete se zařiacutezeniacutem ktereacute maacute nebo může se souhlasem rodičů provaacutedět

screeningovaacute vyšetřeniacute nebo přiacutemo odbornaacute vyšetřeniacute na diagnostiku diacutetěte

Ne ţaacutedneacute nespolupracuje 10

Ano je součaacutestiacute zařiacutezeniacute (uveďte prosiacutem jakeacute) 4

Ano pracovniacutek dochaacuteziacute jednou za školniacute rok (napište prosiacutem o jakeacuteho

odborniacuteka se jednaacute) 0

Ano pracovniacutek dochaacuteziacute za školniacute rok (uveďte přibliţnyacute interval)

(napište prosiacutem o jakeacuteho odborniacuteka se jednaacute) 2

Ne ţaacutedneacute nespolupracuje ale měli bychom zaacutejem o spolupraacuteci zejmeacutena s

(doplňte a jakeacute zařiacutezeniacute spolupraacuteci s odborniacutekem by jste měli zaacutejem) 9

S 10 zařiacutezeniacutemi nespolupracuje ţaacutedneacute zařiacutezeniacute Součaacutestiacute zařiacutezeniacute jsou 4 kteraacute mohou

dotazovanou činnost provaacutedět jednalo se o SPC Jednou ročně nenavštěvuje zařiacutezeniacute ţaacutednyacute

odborniacutek Přibliţně 5 kraacutet ročně navštěvuje odborniacutek (foniatr psycholog speciaacutelniacute pedagog)

dvě zařiacutezeniacute Celkem 9 zařiacutezeniacute by raacuteda navaacutezalo spolupraacuteci s odbornyacutem zařiacutezeniacutem Největšiacute

zaacutejem bylo logopeda dětskeacuteho psychologa

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Ne ţaacutedneacute

nespolupracuje

Ano je součaacutestiacute

zařiacutezeniacute

Ano pracovniacutek

dochaacuteziacute za

školeniacute rok

Ano pracovniacutek

dochaacuteziacute za

školniacute rok

Ţaacutedneacute

nespolupracuje

zaacutejem o

Spolupraacutece zařiacutezeniacute

45

77 Ziacuteskaacuteniacute materiaacutelů pro hodnoceniacute

Jak způsobem sbiacuteraacutete informace pro hodnoceniacute diacutetěte (Možno označit viacutece nabiacutedek

v tomto přiacutepadě je označte podle nejvyužiacutevanějšiacute = 8 po nepoužiacutevaneacute = 0)

Pozorovaacuteniacutem diacutetěte v řiacutezeneacute činnosti 141

Pozorovaacuteniacute diacutetěte ve volneacute činnosti 158

Rozhovorem s diacutetětem 110

Rozhovor s rodiči diacutetěte 120

Analyacuteza hry 118

Rozbor kresby 94

Videozaacuteznam činnosti 4

Jineacute (prosiacutem uveďte) 4

Pro vyhodnoceniacute otaacutezky čiacuteslo 8 bylo pouţito sečteniacute podle čiacutesla označeniacute Tedy čiacutem většiacute

počet bodŧ tiacutem patřiacute danaacute činnost k vyuţiacutevanějšiacutem

020406080

100120140160

Podklady hodnoceniacute

46

Mezi nejviacutece vyuţiacutevaneacute je uvaacuteděno pozorovaacuteniacute diacutetěte ve volneacute činnosti Druhou

nejvyuţiacutevanějšiacute metodou bylo vyhodnoceno pozorovaacuteniacute diacutetěte v řiacutezeneacute činnosti Rozhovor

s rodiči diacutetěte byl zařazen jako třetiacute nejvyuţiacutevanějšiacute pro hodnoceniacute diacutetěte Čtvrtou metodou

pro hodnoceniacute diacutetěte je vyuţiacutevaacutena analyacuteza hry Jako paacutetyacute byl uvaacuteděn rozhovor s diacutetětem

Rozbor kresby byl vyhodnocen jako šestyacute Společně byl zhodnocen videozaacuteznam činnosti a

jineacute Mezi jinyacutemi byly jako informace pro hodnoceniacute uvedeny např pracovniacute listy testoveacute

metody

47

78 Informace o chovaacuteniacute

Informujete rodiče o chovaacuteniacute a vyacutesledciacutech činnostiacute jejich diacutetěte

Ne 0

Ano piacutesemneacute zpraacutevy 3

Ano konzultačniacute hodiny či domluveneacute

schŧzky s rodiči

3

Ano s rodiči se snaţiacuteme mluvit denně 20

Jineacute (prosiacutem uveďte) 0

Nejviacutece pracovnic se snaţiacute s rodiči mluvit denně 20 dotazovanyacutech Tiacutem dochaacuteziacute k aktuaacutelniacutemu

předaacutevaacuteniacute informaciacute o diacutetěti a jeho chovaacuteniacute v prŧběhu dne Daacutele dostaacutevajiacute rodiče piacutesemneacute

zpraacutevy a majiacute moţnost vyuţiacutet konzultačniacutech hodin či domluvenyacutech schŧzek shodně od 3

dotazovanyacutech

02468

101214161820

Ne Ano

piacutesemneacute

zpraacutevy

Ano

konzultačniacute

hodiny či

domluveneacute

schŧzky s

rodiče

Ano s rodiče

se snaţiacuteme

mluvit denně

Jineacute

Informace o chovaacuteniacute

48

79 Sledovaacuteniacute vyacutesledku činnostiacute dětiacute

Všimli jste si zda se rodiče zajiacutemajiacute o vyacutesledky činnostiacute svyacutech dětiacute z průběhu pobytu v MŠ

(zařiacutezeniacute)

Ano sledujiacute naacutestěnky vyacutestavniacute prostory MŠ našeho zařiacutezeniacute 13

Ano sledujiacute naacutestěnky poviacutedajiacute si o činnostech s dětmi 17

Ano ptajiacute se učitelek na praacuteci dětiacute během dne 17

Ne nezajiacutemajiacuteneptajiacute se 2

Neviacutem jestli se rodiče zajiacutemajiacute 0

Rodiče se poměrně zajiacutemajiacute o vyacutesledky svyacutech dětiacute z pobytu zařiacutezeniacute Shodně u 17

dotazovanyacutech rodiče sledujiacute naacutestěnky o činnostech si s dětmi poviacutedajiacute a zaacuteroveň se ptajiacute

učitelek na praacuteci dětiacute během dne 13 dotazovanyacutech odpovědělo ţe rodiče sledujiacute vyacutestavniacute

prostory MŠzařiacutezeniacute Nezaacutejem rodičŧ byl uveden ve dvou dotazniacuteciacutech s poznaacutemkou ţe se

jednaacute pouze o některeacute rodiče Na moţnost neviacutem jestli se zajiacutemajiacute bylo 0 odpovědiacute

Na tuto otaacutezku bylo odpovězeno opakovaně od respondentŧ i v jednom dotazniacuteku Tato volba

respondentŧ je zřejmě daacutena moţnostiacute odpovědiacute a tiacutem ţe ve většině přiacutepadŧ se rodiče

o vyacutesledky dětiacute zajiacutemajiacute a to jak pozorovaacuteniacutem praacutece dětiacute tak i rozhovorem s pracovniciacute MŠ

02468

1012141618

Ano sledujiacute

naacutestěnky

vyacutestavniacute

prostory MŠ

našeho

zařiacutezeniacute

Ano sledujiacute

naacutestěnky

poviacutedajiacute si o

činnosti s

dětmi

Ano ptajiacute se

učitelek na

praacuteci dětiacute

během dne

Ne

nazajiacutemajiacute

neptajiacute se

Neviacutem jestli

se rodiče

zajiacutemajiacute

Zaacutejem rodičů

49

710 Moţnosti konzultace

Pokud se u dětiacute objeviacute nějakeacute probleacutemy ktereacute neodpoviacutedajiacute spraacutevneacutemu vyacutevoji diacutetěte v jeho

věku (špatnaacute vyacuteslovnost sluchoveacute vniacutemaacuteniacute zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) tak problematiku

konzultujete (možno označit viacutece nabiacutedek)

S rodiči diacutetěte 17

S odborniacutekem v daneacute oblasti 4

S vedeniacutem MŠ 6

S rodiči diacutetěte kde se domluviacuteme na dalšiacute praacuteci s diacutetětem včetně předaacuteniacute

dalšiacutech informaciacute o moţnosti diagnostiky diacutetěte 12

Nekonzultuji 0

Probleacutemy diacutetěte ktereacute se objeviacute jsou nejčastěji konzultovaacuteny s rodiči diacutetěte celkem 17

dotazovanyacutech S rodiči diacutetěte kde se domluviacuteme na dalšiacute praacuteci s diacutetětem včetně předaacuteniacute

dalšiacutech informaciacute o moţnosti diagnostiky diacutetěte konzultuje 12 respondentŧ S vedeniacutem MŠ

probiacutehaacute konzultovaacuteniacute u 6 dotazovanyacutech S odborniacutekem v daneacute oblasti konzultujiacute 4 dotazovaniacute

V otaacutezce mohlo byacutet označeno viacutece odpovědiacute Je zde shoda mezi nabiacutezenyacutemi moţnostmi

(moţnost a) d) kde se vychaacuteziacute z konzultace s rodičem)

02468

1012141618

S rodiči

diacutetěte

S

odborniacutekem

v daneacute

oblasti

S vedeniacutem

MŠ

S rodiči

diacutetěte

moţnost

diagnostiky

Nekonzultuji

Konzultace probleacutemu

50

711 Praacutece s předškolniacutemi dětmi

Pracujete individuaacutelně s dětmi ktereacute jsou před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky (5 ndash 7

let) nebo s odkladem školniacute dochaacutezky (Odpověď prosiacutem označte)

ANO 20

NE 5

Individuaacutelně se pracuje s dětmi před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky a s odkladem

povinneacute školniacute dochaacutezky u 20 respondentŧ 5 dotazovanyacutech uvedlo odpověď ne

s poznaacutemkou ţe jejich zařiacutezeniacute je nově otevřeno (funguje rok) a jsou zde zatiacutem děti ve věku 3

a 4 let

0

5

10

15

20

ANO NE

Individuaacutelniacute praacutece - povinnaacute školniacute dochaacutezka

51

712 Program pro předškolniacute děti

Maacute Vaše předškolniacute zařiacutezeniacute speciaacutelniacute třiacutedu program pro děti s odkladem školniacute dochaacutezky

Třiacutedu 3

Program pro děti v raacutemci třiacutedy dle

vzdělaacutevaciacuteho programu

15

Program mimo vzdělaacutevaciacute program činnost

je vedenaacute např jako bdquokrouţekldquo

2

Jineacute (prosiacutem uveďte) 0

Ţaacutednyacute program neniacute připravovaacuten 5

Program v raacutemci třiacutedniacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu je připravovaacuten u 15 dotazovanyacutech Ţaacutednyacute

program neniacute připravovaacuten u 5 respondentŧ a to z dŧvodu ţe v daneacute věkoveacute kategorii nemajiacute

ţaacutedneacute děti 3 dotazovaneacute majiacute vlastniacute třiacutedu pro tuto věkovou skupinu Program mimo

vzdělaacutevaciacute program činnost vedenou např jako krouţekldquo uvedly dvě dotazovaneacute

0

2

4

6

8

10

12

14

16

Třiacutedu V raacutemci třiacutedy

dle

vzdělaacutevaciacuteho

programu

Mimo

vzdělaacutevaciacute

program

krouţek

Jineacute Neniacute

připravovaacuten

Třiacutedaprogram pro naacutestupodklad povinneacute školniacute

dochaacutezky

52

VIII ZAacuteVĚR

81 Zhodnoceniacute předpokladů

V kapitole 62 jsou uvedeny předpoklady praacutece ktereacute jsou v praktickeacute čaacutesti ověřovaacuteny

1) Lze předpoklaacutedat ţe nejviacutece vyuţiacutevaneacute metody pedagogickeacute diagnostiky

v předškolniacutem věku jsou pozorovaacuteniacute a analyacuteza hry

Uvedenyacute předpoklad byl ověřen pouze čaacutestečně Z provedeneacuteho dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute bylo

zjištěno ţe pozorovaacuteniacute diacutetěte předškolniacuteho věku v řiacutezeneacute a volneacute činnosti patřiacute

k nejvyuţiacutevanějšiacute metodě pedagogickeacute diagnostiky Analyacuteza hry byla uvedena aţ jako čtvrtaacute

nejvyuţiacutevanějšiacute metoda

2) Lze předpoklaacutedat ţe odchylky od vyacutevojoveacute normy diacutetěte (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute špatnaacute

vyacuteslovnost motorickaacute neobratnost zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) objeviacute spiacuteše učitelky MŠ

při praacuteci s dětmi a doporučiacute rodičŧm dalšiacute vyšetřeniacute na odborneacutem pracovišti

Učitelky MŠ se při sveacute praacuteci snaţiacute u dětiacute objevit jejich nedostatky a vyacutevojoveacute odchylky Svaacute

zjištěniacute pravidelně konzultujiacute s rodiči diacutetěte snaţiacute se o kaţdodenniacute rozhovory s rodiči diacutetěte

kde si s rodiči předaacutevajiacute poznatky o diacutetěti Předpoklad byl naplněn

3) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ zjišťujiacute předpoklady (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute vyacutevoj

motoriky rozumoveacute schopnosti lateralitu atd) pro školniacute zralost dětiacute před naacutestupem

do povinneacute školniacute dochaacutezky

Předpoklad praacutece byl naplněn Ve všech zařiacutezeniacutech kde jsou děti ve věku před naacutestupem

do povinneacute školniacute dochaacutezky je s dětmi pracovaacuteno tak aby byli zjištěny jejich předpoklady

schopnosti vlastnosti umoţňujiacuteciacute bezprobleacutemovyacute vstup do povinneacute školniacute dochaacutezky Pokud je

moţnost je pro děti v teacuteto věkoveacute skupině vytvořena samostatnaacute třiacuteda V ostatniacutech přiacutepadech

je připravovaacuten třiacutedniacute vzdělaacutevaciacute program tak aby mohlo byacutet diacutetě na předpoklady sledovaacuteno

4) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ se snaţiacute o pravidelneacute hodnoceniacute dětiacute v jejich vyacutevoji

Předpoklad praacutece byl splněn O pravidelneacute hodnoceniacute se snaţiacute podle dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute

všechny učitelky MŠ a to alespoň v intervalu 2 kraacutet v roce (pololetiacute a konec školniacuteho roku)

Daacutele je uvaacuteděno i prŧběţneacute hodnoceniacute podle vyacutevojovyacutech změn diacutetěte

82 Navrhovanaacute opatřeniacute

Diagnostika dětiacute předškolniacuteho věku je velmi obsaacutehlou kapitolou Učitelky v MŠ děti sledujiacute a

hodnotiacute teacuteměř kaţdyacute den Sledujiacute jejich individuaacutelniacute projevy chovaacuteniacute změny hry atd

53

Interval hodnoceniacute by měl byacutet tedy prŧběţnyacute dle vyacutevoje jednotliveacuteho diacutetěte V dnešniacutem počtu

dětiacute v předškolniacutech zařiacutezeniacutech často kolem 23 dětiacute neniacute ale moţneacute po celyacute den sledovat kaţdeacute

diacutetě ve všech jeho probiacutehajiacuteciacutech aktivitaacutech

Dŧleţitaacute je vzaacutejemnaacute komunikace mezi učitelkami MŠ a rodiči diacutetěte Při rozhovorech

dochaacuteziacute k předaacuteniacute dŧleţityacutech informaciacute Jednak učitelka ziacuteskaacutevaacute informace o rodině diacutetěte

(podnětnost prostřediacute vztahy v rodině) ale i o projevech diacutetěte mimo kolektiv dětiacute Rodiče by

si měli uvědomit ţe učitelka v MŠ hodnotiacute diacutetě k jeho prospěchu a mŧţe mu napomoci k jeho

rozvoji

Kaţdeacute zařiacutezeniacute pouţiacutevaacute vlastniacute formu hodnoceniacute diacutetěte Při odchodu diacutetěte do jineacuteho (jineacute

předškolniacute zařiacutezeniacute zaacutekladniacute škola) by bylo vhodneacute aby budouciacute pracovnice měla moţnost se

s hodnoceniacutem diacutetěte seznaacutemit a prostudovat si jej Snadněji pak mŧţe s diacutetětem navaacutezat

kontakt a připravovat mu naacuteplň dne tak aby bylo diacutetě rozviacutejeno ve svyacutech nedostatciacutech a

zaacuteroveň posilovaacuteno v dobryacutech činnostech a vlastnostech

54

IX POUŢITEacute ZDROJE

91 Tištěneacute zdroje

1) FISCHER Slavomil ŠKODA JIŘIacute Speciaacutelniacute pedagogika Edukace a rozvoj osob se

somatickyacutem psychickyacutem a sociaacutelniacutem znevyacutehodněniacutem 1 vydaacuteniacute Praha Triton 2008 ISBN

978-80-7378-014-0

2) GILLERNOVAacute Ilona a kol Slovniacutek zaacutekladniacutech pojmů z psychologie 1 vydaacuteniacute Praha

Fortuna 2000 80 s ISBN 80-7168-683-2

3) HRABAL Vladimiacuter st HRABAL Vladimiacuter ml Diagnostika

Pedagogickopsychologickaacute diagnostika žaacuteka s uacutevodem do diagnostickeacute aplikace a statistiky

2 vydaacuteniacute Praha Karolinum ISBN 80-246-0319-5

4) KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B (eds) Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Predškolskaacute

a elementaacuterna pedagogika 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2001 455 s ISBN 80-7178-585-7

5) KOŤAacuteTKOVAacute S Hry v mateřskeacute škole v teorii a praxi 1 vydaacuteniacute Praha Grada

Publishing 2005 184 s ISBN 80-247-0852-3

6) KŘIŠŤANOVAacute L Diagnostika laterality a metodika psaniacute levou rukou 3 upraveneacute

vydaacuteniacute Hradec Kraacuteloveacute Gaudeamus 1995 47 s ISBN 80-7041-205-4

7) LECHTA V a kolektiv Diagnostika narušeneacute komunikačniacute schopnosti 1 vydaacuteniacute Praha

Portaacutel 2003 359 s ISBN 80-7178-801-5

8) LISAacute L KŇOURKOVAacute M Vyacutevoj diacutetěte a jeho uacuteskaliacute 1 vydaacuteniacute Praha Avicenum

1986 276 s

9) MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute 1 vydaacuteniacute Praha Staacutetniacute

pedagogickeacute nakladatelstviacute 1991

10) MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 1995 107 s

ISBN 80-7178-033-4

11) MERTIN V GILLERNOVAacute I a kolektiv Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 1

vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2003 ISBN 80-7178-799-X

12) MOJŢIacuteŠEK L Zaacuteklady pedagogickeacute diagnostiky 1 vydaacuteniacute Praha Staacutetniacute pedagogickeacute

nakladatelstviacute 1986 208 s

55

13) MONATOVAacute L Speciaacutelně pedagogickaacute diagnostika z hlediska vyacutevoje děti 1 vydaacuteniacute

Brno Paido 2000 92 s ISBN 80-85931-86-9

14) NAKONEČNYacute M Zaacuteklady psychologie 1 vydaacuteniacute 1998 (dotisk 2004) Praha

Academia ISBN 80-200-1290-7

15) NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2000 ISBN

80-7178-197-5

16) PEŠATOVAacute I ŠAMALIacuteK M Poradenskaacute psychologie pro děti a mlaacutedež 1 vydaacuteniacute

Praha Grada Publishing 2006 ISBN 80-247-1216-4

17) PIPEKOVAacute J (eds) Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2 vydaacuteniacute (přepracovaneacute) Brno

Paido 2006 404 s ISBN 80-7315-120-0

18) PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a jejiacute využitiacute v

praxi speciaacutelniacute pedagogiky 1 vydaacuteniacute (dotisk) Brno Masarykova univerzita 1997 ISBN 80-

210-1595-0

19) RENOTIEacuteROVAacute M LUDIacuteKOVAacute L Speciaacutelniacute pedagogika 4 vydaacuteniacute Olomouc

Univerzita Palackeacuteho v Olomouci 2006 313 s ISBN 80-244-1475-9

20) SLOWIacuteK Josef Speciaacutelniacute pedagogika 1 vydaacuteniacute Praha Grada Publishing 2007 160 s

ISBN 978-247-1733-3

21) SMOLIacuteKOVAacute K (eds) Raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program pro předškolniacute vzdělaacutevaacuteniacute 1

vydaacuteniacute Praha Tauris 2005

22) SVOBODA Mojmiacuter (ed) Psychodiagnostika dětiacute a dospiacutevajiacuteciacutech 1 vydaacuteniacute Praha

Portaacutel 2001 791 s ISBN 80-7178-545-8

23) ŠMAHEL I ŘEZAacuteČ J Psychologickaacute praktika 1 vydaacuteniacute Brno Masarykova

univerzita 1996 97 s

24) ŠNYacuteRALOVAacute Ivana Psychodiagnostika 1 vydaacuteniacute Praha Grada Publishing 2008 144

s ISBN 978-80-247-2165-1

25) ŠVINGAOVAacute D PEŠATOVAacute I Metodika tvorby odbornyacutech praciacute 1 vydaacuteniacute Liberec

Technickaacute univerzita 2006 39 s ISBN 80-7372-104-X

26) ŠVINGAOVAacute D PEŠATOVAacute I Uvedeniacute do vyacutezkumu a metodika tvorby bakalaacuteřskaacute

praacutece 1 vydaacuteniacute Liberec Technickaacute univerzita 2006 39 s ISBN 80-7372-046-9

56

27) TOMANOVAacute D Uacutevod do pedagogickeacute diagnostiky v mateřskeacute škole 1 vydaacuteniacute

Olomouc Univerzita Palackeacuteho 2006 113 s ISBN 80-244-1426-0

28) TOMICKAacute V Speciaacutelně pedagogickeacute metody využitelneacute v logopedickeacute i speciaacutelně

pedagogickeacute praxi 1 vydaacuteniacute Liberec Technickaacute univerzita 2006 106 s ISBN 80-7372-106-

6

29) TRPIŠOVSKAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1 vydaacuteniacute Uacutestiacute nad Labem

UJEP 1997 89 s ISBN 80-7044-159-3

30) UŢDIL Jaromiacuter Čaacutery klikyhaacuteky paňaacuteci a auta vyacutetvarnyacute projev a psychickyacute život diacutetěte

5 Přepracovaneacute vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2002 128 s ISBN 80-7178-599-7

31) VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1 vydaacuteniacute (dotisk) Praha Univerzita

Karlova 1997 353 s ISBN 80-7184-317-2

32) VAacuteGNEROVAacute M KLEacuteGROVAacute J Poradenskaacute psychologickaacute diagnostika dětiacute a

dospiacutevajiacuteciacutech 1 vydaacuteniacute Praha Univerzita Karlova v Praze Karolinum 2008 538 s ISBN

978-80-246-1538-7

33) ZELINKOVAacute O Pedagogickaacute diagnostika a individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1 vydaacuteniacute

Praha Portaacutel 2001 207 s ISBN 978-80-7178-544-6

92 Dalšiacute zdroje

34) httpwwwmsmtczvzdelavanipedagogicko-organizacni-informace-2009-2010

[citovaacuteno 21března 2010]

35) Metodickeacute doporučeniacute čj 14 7122009-61 k zabezpečeniacute logopedickeacute peacuteče ve školstviacute

36) Zaacutekon 561 2004 Sb o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem

vzdělaacutevaacuteniacute (školskyacute zaacutekon) a jeho pozdějšiacute aktualizace

37) Zaacutekon 5632004 Sb o pedagogickyacutech pracovniacuteciacutech

38) Vyhlaacuteška 72 2005 Sb o poskytovaacuteniacute poradenskyacutech sluţeb ve školaacutech a školskyacutech

poradenskyacutech zařiacutezeniacutech

57

X PŘIacuteLOHY

SEZNAM PŘIacuteLOH

1) Dotazniacutek

2) CD bakalaacuteřskaacute praacutece

4

I UacuteVOD

Praacutece se věnuje problematice diagnostiky diacutetěte v předškolniacutem věku Předškolniacute věk je v teacuteto

praacuteci vymezen od 3 let do 6 let (7 let) neţ diacutetě nastupuje k povinneacute školniacute dochaacutezce

Děti v předškolniacutem věku jsou velmi vniacutemaveacute ale takeacute citliveacute a zranitelneacute Je vhodneacute věnovat

jim v tomto obdobiacute dostatek času a pozornosti ve všech oblastech

Po dlouhou dobu v našiacute i světoveacute minulosti bylo diacutetě braacuteno jako bdquomalyacute dospělyacuteldquo Dětstviacute

nebyla věnovaacutena ţaacutednaacute speciaacutelniacute pozornost Aţ po vydaacuteniacute spisu Ellen Keyoveacute bdquoStoletiacute diacutetěteldquo

začiacutenaacute obrat Řada psychologŧ pedagogŧ leacutekařŧ dalšiacutech odborniacutekŧ a laikŧ začiacutenaacute věnovat

oblasti dětstviacute čas myšlenky a vědeckaacute baacutedaacuteniacute Předškolniacute věk je pro diacutetě velmi dŧleţityacute

ovlivňuje celkovyacute pozdějšiacute vyacutevoj jedince

V předškolniacutem obdobiacute je moţneacute pozorovat u dětiacute mnoho změn Je dŧleţiteacute věnovat teacuteto

vyacutevojoveacute etapě dostatek pozornosti Pokud jsou objeveny u diacutetěte nějakeacute nedostatky je

ideaacutelniacute doba začiacutet s nimi pracovat Čiacutem dřiacuteve jsou rŧzneacute nedostatky handicapy či naopak

nadaacuteniacute u diacutetěte objeveny tiacutem byacutevaacute většinou jejich naacuteprava lepšiacute ucelenějšiacute a podařiacute se

předejiacutet mnoha komplikaciacutem I maleacute nedostatky mohou během počaacutetku vzdělaacutevaacuteniacute diacutetěti

značně uškodit a znesnadnit mu dalšiacute rozvoj ve vzdělaacuteniacute

Mnoho osob maacute předškolniacute věk spojenyacute pouze s diagnostikou školniacute zralosti V předškolniacutem

obdobiacute se jednaacute o velmi dŧleţitou diagnostiku ale tvořiacute jen zlomek toho co je moţno

v předškolniacutem obdobiacute diagnostikovat

Dnešniacute předškolniacute zařiacutezeniacute nejsou pouhou bdquoopatrujiacuteciacuteldquo instituciacute po dobu kdy se diacutetěti

nemohou věnovat rodiče Mateřskaacute škola (daacutele jen MŠ) (děti navštěvujiacute MŠ nejčastěji) patřiacute

mezi vzdělaacutevaciacute instituce Diacutetě zde maacute byacutet rozviacutejeno a připravovaacuteno pro dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute

Děti traacuteviacute v předškolniacutem zařiacutezeniacute poměrně mnoho času Diacuteky vzniku a rozvoji raacutemcoveacuteho

vzdělaacutevaciacuteho programu pro předškolniacute zařiacutezeniacute (daacutele jen RVP PV) nemusiacute učitelky přiacutesně

dodrţovat daneacute osnovy Měl by zde byacutet prostor ve ktereacutem se mohou kaţdeacutemu diacutetěti věnovat

individuaacutelně a pozorovat jeho vyacutevoj

bdquoK předškolniacutemu vzdělaacutevaacuteniacute se přednostně přijiacutemajiacute děti v posledniacutem roce před zahaacutejeniacutem

povinneacute školniacute dochaacutezky Pokud nelze diacutetě v posledniacutem roce před zahaacutejeniacutem povinneacute školniacute

5

dochaacutezky přijmout z kapacitniacutech důvodů zajistiacute obec v niacutež maacute diacutetě miacutesto trvaleacuteho pobytu

zařazeniacute diacutetěte do jineacute mateřskeacute školyldquo1

Toto opatřeniacute vydaneacute Ministerstvem školstviacute mlaacutedeţe a tělovyacutechovy (daacutele jen MŠMT)

zaručuje dětem před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky jejich umiacutestěniacute do předškolniacuteho

zařiacutezeniacute pokud rodiče projeviacute zaacutejem Probleacutem ovšem nastaacutevaacute u dětiacute mladšiacutech (ve věku od 3

do 5 let) pro ktereacute často neniacute v těchto zařiacutezeniacutech miacutesto Rodiče musiacute proto hledat jinaacute řešeniacute

Děti zŧstaacutevajiacute delšiacute dobu doma (nejčastěji s matkou) do předškolniacuteho zařiacutezeniacute se dostaacutevajiacute

později jejich nedostatky mohou byacutet i přes veškerou peacuteči rodičŧ odhaleny později Diacutetě

potřebuje ke sveacutemu vyacutevoji přiacutetomnost svyacutech vrstevniacutekŧ od kteryacutech se učiacute mnoha sociaacutelniacute

i dalšiacutem dovednostem

1 Zaacutekon o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem vzdělaacutevaacuteniacute (školskyacute zaacutekon) sect 34

odstavec 4

6

II DIAGNOSTIKA

Diagnostika je uvaacuteděna teacuteměř ve všech oblastech praxe Jednaacute se tedy o velmi širokyacute obor

kteryacute je vhodneacute specifikovat v jakeacutem oboru bude diagnostika provaacuteděna

Pojem diagnostika je odvozen z řečtiny znamenaacute rozlišovaacuteniacute konstatovaacuteniacute Termiacuten byl

po dlouhou dobu pouţiacutevaacuten pouze v mediciacuteně z niacute se rozšiřovala diagnostika do dalšiacutech oborŧ

biologickyacutech technickyacutech i společenskovědniacutech (2) S rozvojem oborŧ byl převzat

i do psychologie a pedagogiky

Diagnostika v oblasti pedagogickeacute je nazyacutevaacutena pedagogickaacute diagnostika (uvedeno daacutele)

21 Definice diagnostiky

bdquoDiagnostika zkoumaacute průběh dosavadniacuteho vyacutevoje člověka i s jeho etiologiiacute Jejiacute poznatky

sloužiacute k vyacutechově a vzdělaacutevaacuteniacute jedinců s postiženiacutem k umožněniacute co nejširšiacuteho rozvoje jejich

osobnosti a tak i k určeniacute možnostiacute jejich socializace ve společnostildquo3

Diagnostika je braacutena jako proces Jeho vyacutesledkem je diagnoacuteza zjištěniacute stavu v jakeacutem se

jedinec nachaacuteziacute jeho současnyacute stav V tomto procesu je snaha zjistit co nejviacutece objektivniacute

aktuaacutelniacute stav jedince s porovnaacuteniacutem s normou pro stejnou věkovou skupinu

bdquoDiagnoacuteza jako vyacutesledek diagnostikovaacuteniacute je doporučeniacutem pro rozhodovaacuteniacute o variantaacutech přiacuteštiacute

vyacutechovneacute strategie buď rozvoj dispozic nebo změny požadavků event vstřiacutecně obojiacuteholdquo4

Ciacutel diagnostiky je odviacutejen od oblasti ve ktereacute je provaacuteděna V mediciacuteně chce leacutekař zjistit

onemocněniacute V psychologii je zaměřeniacute na psychickeacute vlastnosti procesy stavy v sociaacutelniacute

diagnostice je ciacutel ve zjišťovaacuteniacute vlivu vyacutechovy vztahŧ v okoliacute sociaacutelniacuteho prostřediacute atd

Diagnostika nevyţaduje nutně diagnoacutezu někdy je pouze součaacutestiacute diacutelčiacuteho hodnoceniacute

bdquoCiacutelem diagnostiky je rozpoznat obtiacuteže odlišit normaacutelniacute odchylky (napřiacuteklad ve školniacutech

vyacutekonech) od poruchy a stanovit diagnoacutezu a jejiacute zaacutevažnostldquo5

Diagnostikovaacuteniacute by mělo byacutet provaacuteděno od odborniacuteka v daneacute oblasti Učitelka MŠ mŧţe

většinou provaacutedět jen orientačniacute vyšetřeniacute či diagnostiku kteraacute mŧţe slouţit jako podklad

pro dalšiacute odborneacute vyšetřeniacute diacutetěte

2 KOLLAacuteRIKOVAacute Z 2001

3 PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 57

4 HRABAL V Diagnostika Pedagogickopsychologickaacute diagnostika žaacuteka s uacutevodem do diagnostickeacute aplikace

statistiky 2002 str 35 5 MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 28

7

Při provaacuteděniacute diagnostiky je nutnaacute komplexniacute spolupraacutece s dalšiacutemi odborniacuteky (např leacutekař

psycholog speciaacutelniacute pedagog logoped sociaacutelniacute pracovniacutek a dalšiacute odborniacuteci) a to podle oblasti

diagnostiky (6) Jedině touto spolupraacuteciacute se dochaacuteziacute k objektivniacutemu zaacutevěru a diagnoacuteze

Odborniacuteci kteřiacute se na diagnostikovaacuteniacute jedince podiacuteliacute by měli byacutet zvoleni podle probleacutemŧ

ktereacute jedinec maacute Ziacuteskaneacute poznatky je vhodneacute prŧběţně analyzovat vyhodnocovat doplňovat

a vzaacutejemně předaacutevat Diacuteky teacuteto spolupraacuteci je moţneacute probleacutemy jedince vidět z mnoha oblastiacute

Je vhodneacute aby vyacutesledky z jednotlivyacutech oblastiacute byly srozumitelneacute pro ostatniacute přiacutepadně aby

mohlo dojiacutet ke konzultaci vyacutesledkŧ mezi odborniacuteky Tento přiacutestup je označovaacuten jako

komplexniacute diagnostika (nebo takeacute komplexniacute přiacutestup) Kromě odborniacutekŧ je vhodneacute zapojit

do diagnostiky i osoby ktereacute jsou s jedincem v bliacutezkeacutem kaţdodenniacutem kontaktu (rodina

učiteleacute přaacuteteleacute atd)(7)

22 Pedagogickaacute diagnostika

Pedagogickaacute diagnostika spadaacute pod pedagogickeacute vědy Je braacutena jako komplexniacute proces kde

jeho ciacutelem je zhodnoceniacute posouzeniacute vzdělaacutevaciacuteho procesu a jeho všech akteacuterŧ (8)

Pŧvodně se pedagogickaacute diagnostika zaměřovala pouze na ţaacuteka či studenta V posledniacute době

se rozsah diagnostikovaacuteniacute rozvinul z jednotlivce na celeacute skupiny i rodiče ţaacutekŧ (vliv

na vyacutechovu a vzdělaacutevaacuteniacute) Širšiacute zaacuteběr pedagogickeacute diagnostiky umoţnil rozšiacuteřit ziacuteskaneacute

poznatky z pedagogickeacute diagnostiky Objevila se tiacutem i nevyacutehoda kteraacute je daacutena zvyacutešeniacutem

naacuteročnosti na diagnostickou praacuteci

Pedagogickou diagnostiku provaacutediacute nejviacutece učitel daacutele vychovatel či vyacutechovnyacute poradce ţaacuteka

(jedince) kteřiacute s ţaacutekem pravidelně pracujiacute Učitel při diagnostice zjišťuje uacuteroveň vědomostiacute

dovednostiacute (včetně sociaacutelniacutech) zaacutejem ţaacuteka ve volneacutem čase vliv společnosti na ţaacuteka třiacutedniacute

kolektiv školniacute i domaacuteciacute prostřediacute ktereacute ţaacuteka obklopuje nesmiacute byacutet vynechaacutena ani učitelova

praacutece a zpŧsob jakyacutem s ţaacutekem pracuje (9)

Podle ciacutele je volena metoda jakou bude diagnostikovaacuteniacute provaacuteděno Pokud potřebujeme

diagnostikovat jedince v určiteacute situaci je moţneacute vyuţiacutet rŧznyacutech metod diagnostiky a jejich

vyacutesledky porovnat I zde platiacute neniacute vhodneacute dělat zaacutevěry z jedineacuteho setkaacuteniacute nebo

diagnostikovaacuteniacute diacutetěte

6 PIPEKOVAacute J 2006

7 SLOWIK J 2007

8 ZELINKOVAacute 2001

9 ZELINKOVAacute O 2001

8

bdquoPedagogickaacute diagnostika se zabyacutevaacute zdravyacutem jedincem a proto může probiacutehat jak

individuaacutelně tak i skupinověldquo10

Vyacutesledky pedagogickeacute diagnostiky by měly slouţit k dalšiacutemu plaacutenovaacuteniacute učitelova

vzdělaacutevaciacuteho procesu Někdy mohou byacutet vyacutesledky pedagogickeacute diagnostiky označeny

pojmem hodnoceniacute (znaacutemky pochvala uacutesměv hrozba atd od učitele) (11

)

23 Vyacuteznam diagnostiky

Vyacuteznam pro učitelky

bdquoUčitelka mateřskeacute školy skutečně provaacutediacute ndash zaacuteměrně i nezaacuteměrně ndash pedagogicko-

psychologickou diagnostiku diacutetěteldquo12

Podle toho jak se diacutetě projevuje mŧţe s niacutem učitelka pracovat Při přiacutepravě programu

pro děti se viacutece mŧţe zaměřit na rozvoj nedostatkŧ diacutetěte Je vhodneacute aby učitelka znala

diagnostiku diacutetěte (bylo-li diacutetě diagnostikovaacuteno odborniacutekem rodiče nejsou povinni učitelce

oznamovat vyacutesledky) Znaacutet diagnostiku diacutetěte (hlavně v přiacutepadě postiţeneacuteho či s rŧznyacutemi

nedostatky jedince) je dobreacute i k přiacutepravě her a celkoveacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu Pokud je

pro diacutetě nutneacute vytvořeniacute individuaacutelniacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu je nutneacute aby při jeho

vytvaacuteřeniacute byla diagnostickaacute zpraacuteva a stav diacutetěte braacuten jako vyacutechoziacute materiaacutel V přiacutepadě ţe diacutetě

přechaacuteziacute pod vedeniacute jineacute učitelky mŧţe byacutet pedagogickaacute diagnostika pro učitelku velmi

přiacutenosnaacute a snadněji jiacute pomŧţe k adaptaci s diacutetětem (13

)

Pokud rodiče informujiacute učitelku o chystaneacute naacutevštěvě specializovaneacuteho pracoviště je moţneacute

aby učitelka pro tohoto pracovniacuteka vytvořit kraacutetkou zpraacutevu o diacutetěti v kaţdodenniacutem chovaacuteniacute

specialista většinou takovou charakteristiku uviacutetaacute

Vyacuteznam pro rodiče a diacutetě

bdquoDůležiteacute však je aby rodiče znali smysl a vyacuteznam ciacutelevědomeacuteho poznaacutevaacuteniacute diacutetěte aby dobře

věděli že jejich diacutetě neniacute bdquojen hodnocenoldquoldquo14

Pedagogickaacute diagnostika od učitelky nebo od odborniacuteka by měla rodičŧm pomoci

Diagnostika mŧţe ukaacutezat kladneacute i zaacuteporneacute vlastnosti jedince ktereacute by mohly byacutet objeveny aţ

později Většina odborniacutekŧ zaacuteroveň poradiacute jak s diacutetětem daacutele pracovat Rodiče by měli

10

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 58 11

KOLLAacuteRIKOVAacute Z 2001 12

MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 76 13

MERTIN V GILLERNOVAacute I 2003 14

MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 80

9

pochopit ţe učitelka neniacute protivniacutekem ve vyacutechově Naopak předškolniacute zařiacutezeniacute by mělo

doplňovat vyacutechovu v rodině V přiacutepadě ţe se u diacutetěte objeviacute nedostatky mŧţe je učitelka

při kaţdodenniacutech činnostech s dětmi rozpoznat mnohem dřiacuteve neţ sami rodiče Maacute porovnaacuteniacute

s ostatniacutemi dětmi a znaacute všeobecnou normu pro vyacutevoj diacutetěte

Učitelka si během dochaacutezky diacutetěte všiacutemaacute i jeho dobryacutech vlastnostiacute přednostiacute a nadaacuteniacute ktereacute

se u diacutetěte mohu projevit kteryacutech si rodiče nemusejiacute při běţnyacutech činnostech s diacutetětem

všimnout (15

)

24 Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika

Mezi historickyacutemi prameny se objevuje speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika jiţ v diacutele J A

Komenskeacuteho Informatorium školy mateřskeacute Zde je daacutena pozornost naacutestupu diacutetěte do školy

zda stupeň vyacutevoje odpoviacutedaacute vstupu do školy

bdquoObecnyacutem ciacutelem speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky je co možnaacute nejleacutepe a nejpečlivěji

rozpoznat a charakterizovat konkreacutetniacute handicap a to v oblasti fyzickeacute psychickeacute a

sociaacutelniacuteldquo16

bdquoSpeciaacutelněpedagogickaacute diagnostika se zabyacutevaacute rozpoznaacutevaacuteniacutem podmiacutenek prostředků

i efektivity vyacutechovy vzdělaacutevaacuteniacute celkoveacuteho rozvoje osobnosti a takeacute enkulturace klientů ndash tedy

osob s postiženiacutemldquo17

Moderniacute pojetiacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky je zaměřeno na jedince se speciaacutelniacutemi

vzdělaacutevaciacutemi potřebami Diagnostika těchto jedincŧ se viacutece soustřediacute na jejich dovednosti

schopnosti a moţnosti lze je vyuţiacutet pro rozvoj vyacutechovu vzdělaacuteniacute či dalšiacute praacuteci s těmito

jedinci

bdquoSpeciaacutelněpedagogickaacute diagnostika vyžaduje jen individuaacutelniacute přiacutestupldquo18

Při speciaacutelněpedagogickeacute diagnostice je pracovaacuteno s jedincem co nejviacutece individuaacutelně pouze

vyacutejimečně v malyacutech skupinaacutech Ciacutelem je posouzeniacute individuaacutelniacutech zvlaacuteštnostiacute jedince ktereacute

mohou ovlivnit efektivitu vyacutechovneacuteho pŧsobeniacute včetně vnějšiacutech i vnitřniacutech přiacutečin

Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika se zaměřuje převaacuteţně na jedince (děti) kteřiacute potřebujiacute

z rŧznyacutech dŧvodŧ speciaacutelniacute peacuteči Ciacutelem je v tomto přiacutepadě zjištěniacute uacuterovně diacutetěte vzhledem

15

MERTIN V GILLERNOVAacute I 2003

16 FISCHER S ŠKODA J Speciaacutelniacute pedagogika Edukace a rozvoj osob se somatickyacutem psychickyacutem a

sociaacutelniacutem znevyacutehodněniacutem 2008 str 26

17 SLOWIacuteK J Speciaacutelniacute pedagogika 2007 str 51

18 PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 58

10

k jeho postiţeniacute nebo vadě Tvořiacute se zaacuteklad pro speciaacutelněpedagogickeacute metody (např

reedukace kompenzace atd)

241 Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky

Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky mŧţe byacutet rŧzneacute Zaacuteleţiacute na tom z jakeacuteho pohledu je

děleniacute zaměřeno Zde jsou uvedena některaacute moţnaacute děleniacute

1) Dle specifickeacuteho ciacutele

Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika maacute i sveacute specifickeacute ciacutele ve vztahu s diagnostikovanyacutem

jedincem

Zda konkreacutetniacute jedinec spadaacute do oblasti speciaacutelniacute pedagogiky

Zda je jedinec ohroţen vznikem handicapu

V jakeacute faacutezi znevyacutehodněniacute je jedinec

Přiacutečiny vzniku znevyacutehodněniacute

Naacuteslednaacute peacuteče o jedince

2) Dle druhu postiženiacute (19

)

Jestliţe je jiţ znaacutem druh postiţeniacute diagnostika se viacutece zaměřuje pouze na tuto danou oblast

Somatopedickaacute ndash zaměřeniacute na tělesnaacute postiţeniacute a zdravotniacute oslabeniacute

Psychopedickaacute ndash zaměřenaacute na mentaacutelniacute postiţeniacute

Surdopedickou ndash zaměřenaacute na sluchoveacute vady a postiţeniacute

Logopedickou ndash zaměřenaacute na vady a poruchy řeči a komunikace

Oftalmopedickou ndash zaměřenaacute na zrakoveacute poruchy a vady

Etopedickou ndash zaměřenaacute na poruchy chovaacuteniacute někteřiacute autoři do teacuteto skupiny řadiacute

i diagnostiku specifickyacutech vyacutevojovyacutech poruchu učeniacute

3) Dle vyacutevojoveacuteho stupně jedince

Kaţdeacute vyacutevojoveacute obdobiacute v ţivotě jedince maacute svaacute jednotlivaacute uacuteskaliacute a specifika kteraacute je třeba

při diagnostickeacutem procesu zohlednit Existujiacute vady ktereacute se projeviacute aţ na určiteacutem vyacutevojoveacutem

stupni (např specifickeacute vyacutevojoveacute poruchy učeniacute) (20

)

19

PIPEKOVAacute J 2006

11

Ranyacute věk ndash v tomto obdobiacute je nejdŧleţitějšiacute včasneacute podchyceniacute vady a zahaacutejeniacute

speciaacutelněpedagogickeacute peacuteče Včasnaacute peacuteče napomaacutehaacute k minimalizaci dŧsledkŧ vady

Předškolniacute věk ndash v tomto obdobiacute je staacutele ještě dŧleţiteacute včasneacute podchyceniacute vady

a zahaacutejeniacute peacuteče Na konci předškolniacuteho věku je nejčastějšiacute diagnostika školniacute zralosti

a připravenosti

Školniacute věk ndash na počaacutetku tohoto obdobiacute hraje dŧleţitou roli diagnostika školniacute zralosti

Školniacute obdobiacute je dlouhaacute doba Dalšiacute diagnostika mŧţe byacutet zaměřena např specifickeacute

vyacutevojoveacute poruchy učeniacute volbu povolaacuteniacute atd Pokud bylo v předchoziacutem obdobiacute zjištěno

postiţeniacute dalšiacute diagnostika se od něj odviacutejiacute dochaacuteziacute i k zhodnoceniacute předchoziacute peacuteče

Dŧleţitost ziacuteskaacutevajiacute zaacutejmy jedince Mohou se zde projevit i rozdiacutelnosti mezi moţnostmi

diacutetěte a poţadavky od jeho okoliacute (rodiny)

Dospělost ndash Pokud jde o postiţeniacute vychaacuteziacute z předchoziacutech obdobiacute nebo se jednaacute

o naacutesledek uacuterazu či nemoci Dŧleţitou roli hraje prognoacuteza zda bude nutneacute člověka

rekvalifikovat či ne Je vhodneacute pokud je moţnost aby dospělyacute člověk našel sociaacutelniacute a

pracovniacute uplatněniacute

Obdobiacute staacuteřiacute ndash Většinou se jednaacute o ziacuteskaneacute postiţeniacute Dŧleţiteacute je respektovat prostřediacute

rodiny Při činnostech s jedincem respektujeme dŧstojnost a potřebu klidu člověka

vzhledem k jeho staacuteřiacute Dochaacuteziacute k uacutebytku psychickyacutech i fyzickyacutech sil tiacutem se objevujiacute i noveacute

probleacutemy

4) Dle času provaacuteděniacute

Vstupniacute ndash při prvniacutem setkaacuteniacute s jedincem zjišťujeme na jakeacute uacuterovni jedinec je

Prŧběţnaacute ndash při praacuteci s jedincem poskytuje informace jak se jedinec vyviacutejiacute jak mu

pomaacutehaacute reedukace či jineacute zpŧsoby rehabilitace atd

Vyacutestupniacute ndash při opouštěniacute jedince ze zařiacutezeniacute nebo z peacuteče odborniacuteka Pokud jedinec

přechaacuteziacute do jineacuteho zařiacutezeniacute mŧţe diagnostickaacute zpraacuteva z vyacutestupniacuteho vyšetřeniacute byacutet pouţita

jako vstupniacute diagnostikou pro noveacute zařiacutezeniacute

5) Dle etiologie

Jednaacute se o přiacutečinu postiţeniacute (21

)

20

PIPEKOVAacute J 2006 21

PIPEKOVAacute J 2006

12

Kauzaacutelniacute ndash přiacutečina postiţeniacute je u jedince znaacutemaacute

Symptomatickou ndash přiacutečina neniacute znaacutemaacute diagnostika odkazuje pouze na přiacuteznaky

25 Oblasti pedagogickeacute diagnostiky

Diagnostikovat mŧţeme mnoho oblastiacute Jak bylo uvedeno je nejvhodnějšiacute pokud jsou oblasti

propojeny a vzaacutejemně se doplňujiacute Diacuteky tomuto přiacutestupu mŧţeme odhalit i maleacute nedostatky

ktereacute znesnadňujiacute nebo znemoţňujiacute dalšiacute pokroky ve vyacutevoji jedince

Jednotliveacute oblasti osobnosti pro diagnostiku jsou vybraacuteny podle toho ţe jsou chaacutepaacuteny jako

velmi dŧleţiteacute z pohledu speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky

Většinou platiacute ţe diagnostiku jednotlivyacutech oblastiacute mohou provaacutedět pouze vyškoleniacute

pracovniacuteci v daneacute oblasti Jednaacute se přiacutemo o studium v daneacutem oboru (většinou vysokoškolskeacute

studium např psychologie) anebo alespoň speciaacutelniacute školeniacute (orientačniacute logopedickeacute vyšetřeniacute

daacutele jen OLV)

V diagnostikovaacuteniacute přihliacuteţiacuteme k věku diacutetěte osobnostniacutem vlastnostem diacutetěte Pokud je diacutetěti

diagnostikovaacuteno nějakeacute postiţeniacute v dalšiacutech diagnostikaacutech je nutno toto zohlednit

bdquoDiagnostickaacute činnost by měla byacutet opakovatelnaacute a dlouhodobaacute abychom ziacuteskali opravdu

objektivniacute podklady pro stanoveniacute diagnoacutezy a prognoacutezy diacutetěteldquo22

Daacutele jsou uvaacuteděny některeacute oblasti ktereacute by měly byacutet v předškolniacutem věku alespoň orientačně

diagnostikovaacuteny Tyto oblasti jsou v tomto vyacutevojoveacutem obdobiacute k podstatneacute pro dalšiacute rozvoj

jedince

251 Diagnostika motorickyacutech schopnostiacute

bdquoMotorika představuje celkovou pohybovou schopnost člověka Souvisiacute s rozvojem řeči

myšleniacute a s lateralitouldquo23

Je moţno řiacuteci ţe vyacutevoj motoriky je zaacutekladem a pro dalšiacute oblasti vyacutevoje diacutetěte Pokud diacutetě

v některyacutech oblastech neprospiacutevaacute je vhodneacute sledovat zda jeho probleacutemy nevychaacuteziacute praacutevě

ze špatneacute motoriky

Motoriku je moţno dělit na tři zaacutekladniacute skupiny

Hrubaacute motorika ndash pohyby celeacuteho těla velkyacutech svalovyacutech skupin

22

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 71 23

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 64

13

Jemnaacute motorika ndash pohyby rukou malyacutech svalovyacutech skupin

Oromotorika ndash pohyby artikulačniacutech orgaacutenu Někdy je oromotorika začleněna do jemneacute

motoriky

Diagnostika motoriky představuje ve speciaacutelniacute pedagogice širokou oblast vzhledem

k vyacutevojoveacute uacuterovni jedince i dalšiacute moţnosti v jeho ţivotě (pracovniacute přiacutepravě) (24

)

Uacuteroveň motoriky je moţneacute zjistit pomociacute standardizovanyacutech motorickyacutech testŧ nebo

vyacutevojovyacutech norem motoriky pro jednotlivaacute věkovaacute obdobiacute

Motorika mŧţe byacutet hodnocena nejčastěji ze třiacute pohledŧ

Hlediska vyacutevoje ndash jestli vyacutevoj odpoviacutedaacute daneacute normě

Hledisko kvality ndash jak jsou pohyby přesneacute koordinace pohybŧ

Hledisko vyacutekonu ndash jak je jedinec vytrvalyacute rychlost pohybŧ

U hrubeacute motoriky jsou v diagnostice braacuteny kliacutečoveacute momenty ve vyacutevoji v obdobiacute raneacuteho

dětstviacute Jednaacute se napřiacuteklad o posazovaacuteniacute stoj bez obory lezeniacute samostatnaacute chŧze Tyto

informace ziacuteskaacutevaacute většinou pediatr od rodičŧ jiţ v prŧběhu vyacutevoje diacutetě při pravidelnyacutech

pediatrickyacutech prohliacutedkaacutech Daacutele je sledovaacuteno jak diacutetě zvlaacutedaacute chŧzi běh bez překaacuteţek

i překaacuteţkami chŧze v nerovneacutem tereacutenu atd

Jemnaacute motorika při sveacutem vyacutevoji vychaacuteziacute z rozvoje hrubeacute motoriky Pohyb ruky postupuje

od ramene k prstŧm Z tohoto vyacutevoje je vhodneacute aby se dětem daacutevali na kresleniacute a malovaacuteniacute

nejdřiacuteve velkeacute formaacutety papiacuterŧ (pokud moţno nejdřiacuteve na svislou plochu a poteacute teprve

na kolmou) a později je zmenšovat

Diagnostika jemneacute motoriky je zjišťovaacutena hlavně podle manuaacutelniacute zručnosti Jednaacute se

o sledovaacuteniacute koordinace pohybŧ (obleacutekaacuteniacute jiacutedlo provleacutekaacuteniacute atd) rychlosti a přesnosti

pohybŧ horniacutech končetin dlaniacute a prstŧ Tato diagnostika se daacute pouţiacutet i na zjišťovaacuteniacute laterality

(uvedeno daacutele) Při sledovaacuteniacute jemneacute motoriky by měl byacutet kladen i dŧraz na spraacutevneacute drţeniacute

psaciacuteho naacutečiniacute Spraacutevnyacute uacutechop tuţky je dobreacute u diacutetěte podporovat hned od počaacutetku kdy diacutetě

začne braacutet do ruky psaniacute naacutečiniacute (25

)

bdquoU dětiacute raneacuteho a předškolniacuteho věku využiacutevaacuteme různeacute sklaacutedačky kostky puzzle kdy

hodnotiacuteme nejen co diacutetě dovede zkonstruovat ale i způsob provedeniacute souhyby spolupraacuteci

24

PIPEKOVAacute J 2006 25

PIPEKOVAacute J 2006

14

obou rukou všiacutemaacuteme si spraacutevnosti uacutechopů přesnost v konstrukci v ciacuteleniacute což se projevuje

takeacute při navleacutekaacuteniacute drobnyacutech tvarů na bužiacuterku či tkanici a je mimo jineacute i ukazatelem kvality

koordinace oko ndash rukaldquo26

Oromotorika je dŧleţitaacute k dobreacute vyacuteslovnosti diacutetěte později k spraacutevneacutemu naacutecviku čteniacute i psaniacute

Zaměřujeme se hlavně na pohyblivost rtŧ a jazyka K diagnostice i samotneacutemu procvičovaacuteniacute

v teacuteto oblasti pouţiacutevaacuteme některaacute oromotorickaacute cvičeniacute např vyplazovaacuteniacute jazyka olizovaacuteniacute

rtŧ nafukovaacuteniacute tvaacuteřiacute foukaacuteniacute do peřiacutečka atd

252 Diagnostika rozumovyacutech schopnostiacute

Oblast je znaacutemaacute hlavně pod inteligenčniacutemi testy Struktura testŧ mŧţe byacutet velmi rŧznaacute

Nejčastěji se děliacute na subtesty jsou zjišťovaacuteny celkoveacute verbaacutelniacute a naacutezoroveacute rozumoveacute

schopnosti jedince V diagnostice se zaměřiacuteme na uacuteroveň myšlenkovyacutech operaciacute (analyacuteza

synteacuteza a analyticko-syntetickaacute činnost) ktereacute jsou součaacutestiacute diagnostikovaacuteniacute školniacute zralosti

V předškolniacutem zařiacutezeniacute mohou byacutet dělaacuteny orientačniacute testy rozumovyacutech schopnostiacute k daneacutemu

věku jedince

Rozumoveacute schopnosti by měly byacutet testovaacuteny jako celek a poteacute budou specifikovaacuteny

na podoblasti (jiţ v kompetenci odborneacuteho pracoviště) V procesu diagnostikovaacuteniacute

rozumovyacutech schopnostiacute je nutneacute braacutet v uacutevahu věk diagnostikovaneacuteho jedince některeacute

myšlenkoveacute operace jsou vyacutevojově podmiacuteněneacute

Zaacutekladniacutem pravidlem je postupovat od nejjednoduššiacutech činnostiacute ke sloţitějšiacutem Před začaacutetkem

uacutekolu je nutno se přesvědčit zda diacutetě (jedinec) danyacute uacutekol pochopilo Pokud diacutetě nepochopiacute

zadaacuteniacute mŧţe se staacutet ţe dojde k chybneacute diagnostice (27

)

Součaacutest inteligenčniacutech testŧ tvořiacute takeacute vyacutekonoveacute zkoušky ktereacute jsou formou nonverbaacutelniacuteho

charakteru (tedy na neverbaacutelniacute neřečoveacute schopnosti) Ciacutelem zkoušek je zjištěniacute uacuterovně

postřehu logiky Pokud se objeviacute nedostatky měl by se jim psycholog (speciaacutelniacute pedagog)

viacutece věnovat

Při diagnostikovaacuteniacute rozumovyacutech schopnostiacute je nutno vědět zda diagnostikovanyacute jedinec

nemaacute skryteacute smysloveacute vady (hlavně sluchoveacute a zrakoveacute) ktereacute svyacutemi projevy připomiacutenajiacute

sniacuteţeneacute rozumoveacute schopnosti Všiacutemaacuteme si zda diacutetě dokaacuteţe ziacuteskaneacute poznatky pouţiacutet v praxi

Uacuteroveň rozumovyacutech schopnostiacute mŧţe byacutet ovlivněna

26

PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a využitiacute v praxi 1997 str 45 27

PIPEKOVAacute J 2006

15

Vnitřniacutemi činiteli (osobnost jedince motivace k činnosti aktuaacutelniacute tělesnyacute i psychickyacute

stav jedince psychickeacute procesy atd) Tyto činitele nelze přiacuteliš ovlivnit

Vnějšiacutemi činiteli (obsah poznatkŧ osobnost učitele a jeho pŧsobeniacute na jedince klima

zařiacutezeniacute a skupiny ve ktereacute jedinec je přiacutestup rodiny atd) Tyto činitele lze ovlivnit

253 Diagnostika mluvniacutech schopnostiacute

Tato oblast diagnostiky je v těsneacutem spojeniacute s oromotorikou

Komunikace pomociacute verbaacutelniacute (mluveneacute) řeči je v našiacute společnosti teacuteměř zaacutekladniacute Pro děti

předškolniacuteho věku je verbaacutelniacute komunikace nejčastějšiacutem zpŧsobem dorozumiacutevaacuteniacute

Zaacutekladem pro diagnostiku je navaacutezaacuteniacute kontaktu s diagnostikovanyacutem jedincem a ziacuteskaacuteniacute jeho

dŧvěry V předškolniacutem věku je proto vhodneacute provaacutedět diagnostiku při hře s diacutetětem

a v prostřediacute ktereacute je mu znaacutemeacute a diacutetě se v něm ciacutetiacute bezpečně (28

)

Od slovniacutech projevŧ se velmi často odvozuje i celkovyacute stav a vyacutevoj jedince (rozumovaacute oblast

vniacutemaacuteniacute paměť představivost atd) Při diagnostice je nutno vychaacutezet z věku diacutetěte Vyacutevoj

hlaacutesek se postupnyacute a ukončuje se kolem 6 ndash 7 roku (někdy je uvaacuteděna hranice aţ 8 let) Jako

vyacutevoj hlaacutesek tak i rozvoj slovniacute zaacutesoby je postupnyacute Učitelky v MŠ mohou za určityacutech

podmiacutenek (podle stupně dosaţeneacuteho vzdělaacuteniacute) provaacutedět OLV

Mluvniacute projev je moţno rozdělit na formaacutelniacute a obsahovou straacutenku řeči

bdquoFormaacutelniacute straacutenka řeči se tyacutekaacute vnějšiacutech projevů individuaacutelniacutech charakteristik jako vyacuteslovnost

artikulačniacute obratnost plynulost tempo řeči fonace atdldquo29

bdquoObsahovaacute straacutenka je tvořena schopnostiacute formulovat vlastniacute myšlenky což je podmiacuteněno

rozsahem slovniacute zaacutesoby uacuterovniacute osvojeniacute pravidel gramatiky syntaxiacute apodldquo30

Do kaţdodenniacutech činnostiacute s dětmi by měly byacutet zařazovaacuteny logopedickeacute chvilky přizpŧsobeneacute

věku dětiacute Jsou zaměřeny na spraacutevnyacute naacutecvik dyacutechaacuteniacute oromotorickaacute cvičeniacute Tyto chvilky jsou

i prevenciacute před některyacutemi poruchami řeči

254 Diagnostika laterality

bdquoLateralita je důsledkem dominance jedneacute z mozkovyacutech hemisfeacuter V praktickeacutem životě se

projevuje jako převaha nebo upřednostňovaacuteniacute některeacuteho z paacuterovyacutech orgaacutenů (např ruka

noha oko ucho)ldquo31

28

PIPEKOVAacute J 2006 29

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 72 30

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 72

16

Diagnostika laterality ziacuteskaacutevaacute dŧleţitost v době naacutestupu diacutetěte do školy Při naacutestupu diacutetěte

do prvniacute třiacutedy by měla byacutet lateralita ruky vyhraněnaacute (32

) Tiacutem je ulehčen naacutecvik psaniacute Oblast

laterality je uacutezce spojena s motorikou a to hlavně s oblastiacute jemneacute motoriky

Pojem lateralita znamenaacute preferenci či dominantu jedneacute poloviny Je velmi uacutezce spojena

s dominantou jedneacute z mozkovyacutech hemisfeacuter Projevuje u člověka ale i některyacutech ţivočichŧ

(nesouměrnost se u nich projevuje jednak ve stavbě těla jednak i v uţiacutevaacuteniacute jednoho

z paacuterovyacutech orgaacutenŧ) Je proto dŧleţiteacute aby byla respektovaacutena lateralita jedince Dnes je jiţ

dokaacutezaacuteno ţe přeučovaacuteniacute levorukyacutech jedincŧ na pravorukeacute je nevhodneacute a vede pouze k dalšiacutem

probleacutemŧm (např neurotickeacute obtiacuteţe koktavost neklid atd)

Nejčastěji je diagnostika laterality provaacuteděna pozorovaacuteniacutem diacutetěte v rŧznyacutech situaciacutech (haacutezeniacute

stavěniacute věţe z kostek kresleniacute navleacutekaacuteniacute koraacutelkŧ natahovaacuteniacute se po předmětech otaacutečeniacute

za zvukem atd) Lateralitu je moţneacute diagnostikovat i podle nejrŧznějšiacutech zkoušek

Nejznaacutemějšiacute je diagnostickyacute test od Z Matějčka a Z Ţlaba Tuto zkoušku mŧţe provaacutedět

i nevyškolenyacute specialista (leacutekař učitel pracovniacutek s diacutetětem rodič atd) ale musiacute si nejdřiacuteve

dŧkladně nastudovat prŧběh celeacute zkoušky Vyacutesledek je pouze orientačniacute (33

)

K vyhraněniacute laterality dochaacuteziacute u dětiacute přibliţně ve 4ndashteacutem roce ţivota ale staacutevaacute se ţe

vyhraněnost se ustaacuteliacute aţ později Většinou byacutevaacute lateralita vyhraněnaacute dřiacuteve u děvčat Pokud se

u diacutetěte zjistiacute nevyhraněnaacute lateralita při naacutestupu do školy většinou se doporučuje naacutecvik

psaniacute pravou rukou (34

)

255 Diagnostika zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute

Diacutetě se rodiacute s vyvinutyacutem zrakovyacutem orgaacutenem (neniacute-li zrakovyacute orgaacuten poškozen v prenataacutelniacutem

obdobiacute) Po narozeniacute dochaacuteziacute pouze ke zlepšeniacute ostrosti zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute (u zdraveacuteho

orgaacutenu) Zrakem přijiacutemaacute jedinec aţ 80 podnětŧ ze sveacuteho okoliacute

Pokud jedinec trpiacute i lehkou zrakovou vadou kteraacute neniacute včas odhalena a diagnostikovaacutena

mŧţe zaostaacutevat v rozumoveacutem motorickeacutem i řečoveacutem rozvoji Mŧţe byacutet špatně

diagnostikovaacuten opoţděnyacute vyacutevoj mentaacutelniacute retardace nebo jinaacute postiţeniacute Z tohoto dŧvodu je

dobreacute sledovat jestli zrakovyacute vyacutevoj postupuje podle vyacutevojovyacutech norem

31

PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a jejiacute využitiacute v praxi speciaacutelniacute

pedagogiky 1 vyd 1997 str 49 32

PIPEKOVAacute J 33

KŘIŠŤANOVAacute L 1995 34

PŘINOSILOVAacute D 1997

17

Je vhodneacute aby zrakoveacute vniacutemaacuteniacute bylo dobře rozvinuto před zahaacutejeniacutem školniacute dochaacutezky diacutetěte

bude mu ulehčena vyacuteuka Rozvoj je daacuten celkovyacutem vyacutevojem jedince Daacutele mŧţe byacutet

podněcovaacuteno pomociacute nejrŧznějšiacutech her cvičeniacute a uacutekolŧ

Je zjišťovaacuteno zda diacutetě rozeznaacute dva stejneacute tvary mezi ostatniacutemi sklaacutedaacuteniacute rozdělenyacutech obraacutezkŧ

(u staršiacutech dětiacute puzzle odpoviacutedajiacuteciacute jejich věku) vklaacutedaacuteniacute tvarŧ do přiacuteslušnyacutech otvorŧ

dokreslovaacuteniacute obraacutezkŧ vyhledaacuteniacute obraacutezku v překryacutevanyacutech atd

Zrakoveacute vniacutemaacuteniacute podporuje i rozvoj řeči Zrakem diacutetě pozoruje mluvidla jinyacutech osob a učiacute se

tak naacutepodobou

Orientačniacute zkouška zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute mŧţe byacutet provedena i učitelkou v MŠ Vyacutesledek

poskytuje informaci o uacuterovni zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute přiacutepadně mŧţe poukaacutezat na odchylky

od normy

256 Diagnostika sluchoveacuteho vniacutemaacuteniacute

bdquoSluchoveacute vniacutemaacuteniacute je schopnost přijiacutemat rozlišovat a interpretovat zvuky různeacute kvality

(řečoveacute i neřečoveacute)ldquo35

Sluch je dŧleţityacute pro vyvaacuteřeniacute řeči a jejiacute stavby Pokud se diacutetě narodiacute s poškozenyacutem sluchem

(zaacuteleţiacute na stupni poškozeniacute) anebo ztratiacute-li sluch před ukončeniacutem vyacutevoje řeči (vyacutevoj řeči je

ukončovaacuten kolem 8 roku ţivota) je diacutetě většinou neslyšiacuteciacute a řeč se u něj vyviacutejiacute velmi maacutelo či

vŧbec (36

)

Diacutetě mŧţe trpět pouze nedoslyacutechavostiacute kteraacute nemusiacute byacutet dlouho objevena Diacutetě reaguje

na silneacute zvukoveacute podněty Diacutetě nepoznaacute ţe slyšiacute špatně Děti s nedoslyacutechavostiacute se projevujiacute

ve společnosti jako pomaleacute neposlušneacute (nereagujiacute na ticheacute podněty) a mohou byacutet někdy

chybně označeni za mentaacutelně postiţeneacute (37

)

Dnešniacute mediciacutena a leacutekařskeacute přiacutestroje zvlaacutedajiacute diagnostiku sluchu i u malyacutech dětiacute bez jejich

spolupraacutece Dřiacuteve byla u všech vyšetřeniacute nutnaacute spolupraacutece diacutetěte proto diagnostika byla

moţnaacute nejdřiacuteve kolem 3 roku ţivota diacutetěte

Sluchoveacute vniacutemaacuteniacute je zjišťovaacuteno podle nejrŧznějšiacutech cvičeniacute Diacutetěti se daacutevajiacute rozeznaacutevat

předměty podle zvuku kteryacute vydaacutevajiacute (začiacutenaacuteme od zvukŧ znaacutemyacutech a dobře rozeznatelnyacutech)

rozlišeniacute toacutenŧ piacutesniacute atd

35

ZELINKOVAacute O Pedagogickaacute diagnostika individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program str 76 36

PŘINOSILOVAacute D 1997 37

PŘINOSILOVAacute D 1997

18

Diagnostika je dŧleţitaacute pro odhaleniacute sluchovyacutech vad ale mŧţe naacutem pomoci i při vadě řeči

kde neznaacuteme přiacutečinu

Orientačniacute zkouška sluchu se provaacutediacute šeptanou i hlasitou řečiacute Jejiacutem ciacutelem je odhalit jestli

diacutetě maacute zdraviacute sluch Při provaacuteděniacute zkoušky maacute byacutet diacutetě zdraveacute bez ryacutemy a podobnyacutech

onemocněniacute ktereacute mohou vyacutesledky zkoušky ovlivnit(38

)

Dŧleţitou součaacutestiacute ve sluchoveacutem vniacutemaacuteniacute je fonematickyacute sluch Jednaacute se o sluchoveacute

rozlišovaacuteniacute rytmizaci vyacuteslovnosti Fonematickyacutech sluchem diacutetě rozlišuje diferenciace hlaacutesek

Vyacutevoj fonematickeacuteho sluchu je postupnyacute měl by byacutet ukončen před vstupem do povinneacute

školniacute dochaacutezky je jedniacutem z předpokladŧ na vyacuteuku čteniacute a psaniacute Fonematickyacute sluch

umoţňuje diacutetěti rozlišit stejnaacute slova (pes ndash pes) rozlišeniacute pouze jednou hlaacuteskou (ves ndash les)

rozlišeniacute deacutelky (dal ndash daacutel) tvrdeacute a měkkeacute souhlaacutesky (dyacuteka ndash diacuteky) ostreacute a tupeacute sykavky (miacutesa

ndash miacuteša) apod

38

TOMICKAacute V 2006

19

III METODY DIAGNOSTIKY

Metody diagnostiky jsou určiteacute zpŧsoby a postupy ktereacute vedou k ciacuteli tedy k diagnoacuteze

31 Poţadavky na diagnostickeacute metody

Vyacuteběr metody by měl odpoviacutedat věku diacutetěte přiacutepadně pokud existujiacute předchoziacute vyacutesledky

nebo podezřeniacute na postiţeniacute metoda by měla vychaacutezet ze zjištěnyacutech moţnostiacute diacutetěte

Na zahaacutejeniacute voliacuteme takoveacute metody při kteryacutech se diacutetě uvolniacute odstraniacute se stres a strach kteryacute

se mŧţe kvŧli nečekaneacute situaci či prostřediacute objevit Pokud jsou metody dobře zvoleneacute je

moţneacute ziacuteskat u diacutetěte dŧvěru a ochotu spolupracovat

bdquoNějakeacute jednoznačneacute pravidlo však stanovit nemůžeme V uacutevahu je nutneacute braacutet časovou

naacuteročnost jednotlivyacutech metod (jen vyacutejimečně nejsme časově omezeni) jejich bdquovyacutetěžnostldquo

(velmi vysokou majiacute např testy inteligence) chovaacuteniacute diacutetěte (klid ndash neklid) vnějšiacute okolnosti

jako je např prostor vyšetřovny možnost zaměstnat současně viacutece dětiacute uvolnit se pro dotaz

rodičů nebo pro rozhovor s nimi apod Mnohdy je uacutečelneacute kromě praacutece individuaacutelniacutem přiacutemeacutem

kontaktu vidět diacutetě i při samostatneacute praacuteci ve dvojici nebo i ve většiacute skupinceldquo39

Na proces diagnostikovaacuteniacute je ale vhodneacute nechat si dostatek času

Pouţiteacute metody musiacute splňovat určitě poţadavky ktereacute dělajiacute metody objektivniacute a pouţitelneacute

pro vyacutezkum a diagnostiku Tyto poţadavky naacutem daacutevajiacute jistotu ţe pouţiteacute metody umoţňujiacute

konfrontaci vyacutesledkŧ v porovnaacuteniacute se skupinou věkovou normou či dalšiacutemi předem

stanovenyacutemi kriteacuterii

Objektivnost

bdquoObjektivnost rozumiacuteme věcneacute nezaujateacute posouzeniacute činnostiacute nebo vyacutekonůldquo40

Nejčastěji byacutevaacute zajišťovaacutena testy ktereacute jsou vţdy vyhodnocovaacuteny stejnyacutem zpŧsobem a podle

určityacutech naacutevodŧ ktereacute nelze měnit Jednaacute se o standardniacute testy

Testy jsou provaacuteděny vţdy stejnyacutem přesně danyacutem zpŧsobem to od jejich zadaacuteniacute přes prŧběh

k vyhodnoceniacute a interpretaci Při opakovaneacutem prŧběhu by mělo byacutet dosaţeno stejnyacutech

vyacutesledkŧ bez ohledu na osobu kteraacute test zadaacutevala a vyhodnotila (41

)

Dŧleţiteacute je zda jsou otaacutezky dobře formulovaacuteny a jedinec jim porozuměl

39

MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute str 89-91 40

MERTIN V GILERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 77 41

SVOBODA M (ed) 2001

20

Validita

bdquoHistoricky nejobvyklejšiacute definice validniacuteho měřeniacute je že naacutestroj měřiacute to o čem prohlašuje

že měřiacuteldquo42

Validita označuje platnost metody a jejich vyacutesledkŧ Jednaacute se o skutečnost zda metody

hodnotiacute opravdu to co hodnotit maacute a chce (43

)

Metoda je volena podle moţnostiacute jedince Jestliţe maacute jedinec nějakeacute postiţeniacute metodu je

nutno přizpŧsobit jeho postiţeniacute tak aby mohl danyacute uacutekol splnit dle svyacutech moţnostiacute (např

u jedince se slabozrakostiacute je nutno vytvořit takoveacute podmiacutenky aby pomŧcky k metodě či

pracovniacute listy k testu mohl vidět)

Většina metod hodnotiacute jako primaacuterniacute jednu oblast mohou však ukaacutezat i dalšiacute vyacutesledky ktereacute

nepatřiacute k primaacuterniacutemu vyacutesledku a pouze naacutes mohou nasměrovat k dalšiacutemu šetřeniacute

Reliabilita

Jednaacute se o přesnost a spolehlivost metody Tedy jestli vyacutesledek z daneacute metody neniacute jen

naacutehodnyacute či zkreslenyacute jev a nevznikl nějakyacutem nedostatkem v měřeniacute (44

)

Stejneacuteho vyacutesledku by mělo byacutet dosaţeno i s odstupem času Vyacutesledky by měly byacutet zobecněny

i v čase Při opakovaacuteniacute by mělo dochaacutezet k podobnyacutem vyacutesledkŧm (i v rozmeziacute několika dniacute)

Mělo by byacutet zjištěno zda metoda nemŧţe byacutet ovlivněna aktuaacutelniacutem stavem jedince (hlavně

jeho uacutenavou nebo psychickyacutem stavem) nebo dřiacuteve ziacuteskanyacutemi zkušenostmi (45

)

32 Pozorovaacuteniacute

Pozorovaacuteniacute patřiacute mezi zaacutekladniacute diagnostickeacute metody Jednaacute se o velmi naacuteročnou metodu

V předškolniacutem věku je pouţiacutevaacutena pouze extrospekce (pozorovaacuteniacute druhyacutech lidiacute) tedy

v předškolniacutem věku pozorovaacuteniacute diacutetěte dospělyacutem (introspekci sebepozorovaacuteniacute diacutetě samo

z vyacutevojoveacuteho hlediska ještě nedokaacuteţe)

Metoda pozorovaacuteniacute je braacutena jako nejpřirozenějšiacute metoda kterou je moţneacute pouţiacutet teacuteměř

v kaţdeacute situaci bez potřebneacute přiacutepravy pomŧcek

bdquoPozorovanie znamenaacute sledovanie činnosti žiaka a jej vyhodnotenieldquo46

42

MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 41 43

PIPEKOVAacute J 2006 44

MERTIN V 1995 45

SVOBODA M (ed) 2001 46

KOLLAacuteRIKOVAacute Z Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika 2001 str 248

21

Od prvniacuteho dne v předškolniacutem zařiacutezeniacute byacutevaacute diacutetě pozorovaacuteno V teacuteto rovině se jednaacute většinou

o pozorovaacuteniacute nesystematickeacute bez konkreacutetniacuteho ciacutele Pozorovatel (nejčastěji učitelka MŠ) by se

při prvniacutech setkaacuteniacute s diacutetětem mělměla soustředit na celkoveacute projevy diacutetěte

(47

)Nesystematickeacute (nestrukturovaneacute) pozorovaacuteniacute by mělo byacutet provaacuteděno tak ţe pozorovatel

zapisuje co nejviacutece jevŧ V přiacutepadě ţe jsou zaregistrovaacuteny nějakeacute nedostatky či naacutepadnosti je

vhodneacute začiacutet pozorovat systematicky Nestrukturovaneacute pozorovaacuteniacute tedy nepřipraveneacute

globaacutelně zaměřeneacute bychom měli pouţiacutet spiacuteše jako doplňkovou metodu k jinyacutem

Pozorovaacuteniacute mŧţe byacutet strukturovaneacute (systematickeacute) tedy předem připraveneacute kategorie

sledovaacuteniacute a jejich zaznamenaacutevaacuteniacute Zde se jiţ soustřediacuteme na jednu pozorovanou oblast

Aby pozorovaacuteniacute splňovalo poţadavky ktereacute jsou uvedeny vyacuteše je nutno aby pozorovaacuteniacute

bylo opakovaneacute promyšleneacute stanovenyacute ciacutel tedy zaměřeneacute pouze na některou oblast

bdquoProbleacutemem pozorovaacuteniacute je z velkeacute množiny projevů vyčlenit (vyabstrahovat) to co je

podstatneacute z hlediska ciacutele pozorovaacuteniacute a to co je pozorovaacuteno označit spraacutevnou

terminologiiacuteldquo48

Zaacutekladem dobreacuteho a kvalitniacuteho pozorovaacuteniacute je stanoveniacute ciacutele Nesmiacute byacutet opomenuta přiacuteprava

pozorovaacuteniacute Zaacuteleţiacute na pozorovateli jakyacute zpŧsob zaznamenaacutevaacuteniacute pozorovaneacuteho zvoliacute

Je vhodneacute při pozorovaacuteniacute diacutetěte v pedagogickeacute situaci nebyacutet organizaacutetorem teacuteto činnosti ale

pŧsobit v niacute pouze jako pozorovatel tiacutem se zmenšuje moţnost uniknutiacute dŧleţityacutech momentŧ

Pokud je to moţneacute celou situaci zaznamenaacutevaacuteme (videozaacuteznam u dětiacute musiacute souhlasit

zaacutekonnyacute zaacutestupce diacutetěte) K tomuto zaacuteznamu je moţno se vracet a plně se soustředit pouze

na jeden prvek (komunikačniacute projevy motorickeacute schopnosti atd)

V přiacutepadě ţe chceme zvyacutešit reliabilitu pozorovaacuteniacute vhodneacute je poţaacutedat jinou učitelku (nebo

osobu) o spolupraacuteci a souběţnost pozorovaacuteniacute předem domluveneacuteho projevu Po ukončeniacute

pozorovaacuteniacute vyacutesledky prokonzultovat porovnat Nebo se kaţdyacute pozorovatel mŧţe zaměřit

na předem určenou oblast Pozorovaacuteniacute mŧţe byacutet provaacuteděno i skrytě v předškolniacutem zařiacutezeniacute

nejsou většinou pro tento zpŧsob pozorovaacuteniacute vytvořeneacute vhodneacute podmiacutenky Skryteacute pozorovaacuteniacute

je většinou provaacuteděno ve specializovanyacutech zařiacutezeniacutech jde o zjištěniacute chovaacuteniacute diacutetěte

v nejrŧznějšiacutech situaciacutech)

47

MERTIN V 1995 48

NAKONEČNYacute M Zaacuteklady psychologie 1998 str 103

22

33 Rozhovor

Metoda patřiacute k naacuteročnyacutem je nutneacute se na ni připravit Je vhodneacute vědět na co jakyacutem zpŧsobem

kdy jak ziacuteskaneacute informace zaznamenaacutevat a zpracovaacutevat

U dětiacute předškolniacuteho věku neniacute vhodneacute braacutet rozhovor jako zaacutekladniacute metodu diagnostiky

Kladeneacute otaacutezky se musiacute přiměřit věku a z dŧvodu niacutezkyacutech zkušenostiacute a vědomostiacute nemusiacute byacutet

odpovědi diacutetěte adekvaacutetniacute Pokud je zvolena metoda rozhovoru s diacutetětem je vhodnějšiacute

i přiacutetomnost zaacutekonneacuteho zaacutestupce kteryacute naacutem mŧţe poskytnout dŧleţiteacute či doplňujiacuteciacute uacutedaje

(49

)

bdquoRozhovorem ziacuteskaacutevaacuteme informace o naacutezorech postojiacutech přaacuteniacute a obavaacutech informace

o vnitřniacutem světě diacutetěteldquo50

Prŧběh rozhovoru mŧţe byacutet zaznamenaacutevaacuten pomociacute nahraacutevaciacuteho zařiacutezeniacute nebo

videozaacuteznamem (pouze se svoleniacutem dotazovaneacuteho či jeho zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ)

Rozhovor mŧţe byacutet rozdělen na strukturovanyacute kde jsou předem připraveneacute otaacutezky na ktereacute

jedinec odpoviacutedaacute Druhou moţnostiacute je nestrukturovanyacute (volnyacute) rozhovor kde nejsou

připraveneacute otaacutezky Tato moţnost je pro tazatele naacuteročnějšiacute aby udrţel teacutema rozhovoru k daneacute

problematice

U rozhovoru s rodiči diacutetěte je dŧleţiteacute aby obě strany chtěly diacutetěti pomoci v jeho probleacutemech

a zaacuteroveň se plně respektovaly Je dŧleţiteacute aby byl ponechaacuten dostatek času a klidneacute prostřediacute

proto je vhodneacute si předem termiacuten a čas rozhovoru domluvit

bdquoRozhovor s rodiči sloužiacute zejmeacutena k tomu aby si učitel rozšiacuteřil poznatky ktereacute maacute o diacutetěti

rodině způsobu života o naacutezorech na vzdělaacuteniacute hellip aby se leacutepe orientoval ve skutečnostech

ktereacute maacute k dispozici ve školeldquo51

Rozhovor s diacutetětem předškolniacuteho věku je vyuţiacutevaacuten v přiacutepadě ţe u diacutetěte jsou zjišťovaacuteny

určiteacute vědomosti nebo řečoveacute schopnosti Diacutetě je taacutezaacuteno na zaacutekladniacute informace ze sveacuteho okoliacute

a vědomosti odpoviacutedajiacuteciacute jeho věku Řiacutezenyacute rozhovor s diacutetětem předškolniacuteho věku byacutevaacute

provaacuteděn při zjišťovaacuteniacute školniacute zralosti Poklaacutedaneacute otaacutezky by měly byacutet uzpŧsobeneacute věku diacutetěte

Kromě odpovědiacute by měly byacutet sledovaacuteny i neverbaacutelniacute projevy dotazovaneacuteho ktereacute často

ukazujiacute jak se dotazovanyacute ciacutetiacute zda mu jsou kladeneacute otaacutezky přiacutejemneacute a dalšiacute vlastnosti jedince

(52

)

49

MERTIN V 2003 50

TRPIŠOVSKAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1997 str 8 51

MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 33

23

34 Dotazniacutek

bdquoJe to spocircsob piacutesemneacuteho kladenia otaacutezok a ziacuteskavanie piacutesomnyacutech odpovediacuteldquo53

Dotazniacutek v piacutesemneacute podobě je pro děti v předškolniacutem věku nepouţitelnyacute jelikoţ neumiacute čiacutest

ani psaacutet a neporozumiacute poloţenyacutem otaacutezkaacutem Metoda je pouţiacutevaacutena pro zaacutekonneacute zaacutestupce

diacutetěte(54

)

S dotazniacutekem se rodiče často setkaacutevajiacute před naacutestupem do předškolniacuteho zařiacutezeniacute (MŠ)

Zařiacutezeniacute tiacutem ziacuteskaacutevaacute zaacutekladniacute uacutedaje o diacutetěti a jeho stavu (zdravotniacute stav individuaacutelniacute

zvlaacuteštnosti obliacutebeneacute činnosti atd) přiacutepadně rodině diacutetěte Tyto informace jsou dŧleţiteacute

pro učitelky zařiacutezeniacute zlepšujiacute přiacutepravu programu a přiacutestup k diacutetěti Z tohoto dŧvodu je

dŧleţiteacute aby zde byly uvedeny pravdiveacute informace

MŠ mŧţe rodičŧm předklaacutedat takeacute prŧběţnyacute dotazniacutek Ten mŧţe byacutet zaměřen jak na chod

předškolniacuteho zařiacutezeniacute i hodnoceniacute jejich diacutetěte z pohledu rodiče Hodnoceniacute rodičŧ je

zajiacutemaveacute při porovnaacuteniacute hodnoceniacute od učitelek ze zařiacutezeniacute Porovnaacuteniacutem je moţneacute objevit co je

pro rodiče diacutetěte dŧleţiteacute Zaacuteroveň mŧţe byacutet hodnoceno předškolniacute zařiacutezeniacute z pohledu rodičŧ

Učitelkaacutem je tak daacutena zpětnaacute vazba k jejich činnosti od rodičŧ

Dotazniacutek mŧţe takeacute sloţit jako součaacutest doporučeniacute pro odborneacute vyšetřeniacute diacutetěte

na specializovaneacutem pracovišti K předaacuteniacute dotazniacuteku do zařiacutezeniacute musiacute byacutet daacuten souhlas

zaacutekonneacuteho zaacutestupce diacutetěte

Neexistuje univerzaacutelniacute dotazniacutek Při jeho sestavovaacuteniacute vychaacuteziacuteme z věku diacutetěte i oblasti

probleacutemŧ ktereacute chceme zjistit Z tohoto dŧvodu majiacute i rŧznaacute zařiacutezeniacute sveacute dotazniacuteky ktereacute

předklaacutedajiacute svyacutem klientŧm k vyplněniacute Zde je nutneacute předejiacutet zkresleniacute informaciacute o diacutetěti ktereacute

jsou znaacutemy z dotazniacuteku Pokud se jednaacute o probleacutemoveacute diacutetě mŧţe byacutet jiţ vyplňovaacuteniacute

dotazniacuteku zkresleno postojem k diacutetěti (hlavně u dětiacute s poruchami chovaacuteniacute)

bdquoDotazniacutek je využiacutevaacuten jednak jako žaacutedost o prvniacute vyšetřeniacute jednak v přiacutepadě kontrolniacuteho

vyšetřeniacuteldquo55

Dotazniacutekovaacute šetřeniacute byacutevajiacute v předškolniacutem věku spiacuteše jako doplňkovaacute metoda pro rodiče

52

SVOBODA 2001 53

KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Předškolniacute a elementaacuterka pedagogika

2001 str 250 54

MERTIN V 2003 55

MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 39

24

35 Anamneacuteza

bdquoAnamneacutezou (anamneacutesis ndash rozpomiacutenaacuteniacute) rozumiacuteme zjišťovaacuteniacute uacutedajů z minulosti jedince ktereacute

majiacute vyacuteznamnyacute vztah k poznaacuteniacute osobnosti Jejiacutem ciacutelem je ziacuteskaacuteniacute a kategorizace relevantniacutech

uacutedajů z minulosti ktereacute pomaacutehajiacute vysvětlit současnyacute stavldquo56

Anamneacuteza by měla byacutet zaměřena na celou osobnost jedince Zpŧsob jakyacutem je anamneacuteza

zjišťovaacutena mŧţe byacutet rŧznyacute (dotazniacutek rozhovor předtištěneacute scheacutema atd) Je na uvaacuteţeniacute

pracovniacuteka jakaacute forma mu vyhovuje (57

)

Z anamneacutezy je moţno vyčiacutest tvrdaacute data ndash dajiacute se změřit ověřit (datum narozeniacute věk věk

rodičŧ bydliště atd) ale i měkkaacute data ndash nedajiacute se změřit či jinak ověřit (proţiacutevaacuteniacute jedince

zaacuteliby traacuteveniacute volneacuteho času postoj k rodině atd)

U dětiacute předškolniacuteho věku je anamneacuteza sestavovaacutena většinou podle informaciacute ziacuteskanyacutech

od rodičŧ Diacutetě v tomto věku nedokaacuteţe přiacuteliš mluvit o sveacutem dosavadniacutem ţivotě Je vhodnějšiacute

pokud pracovniacutek tvořiacuteciacute anamneacutezu je pro rodiče znaacutemaacute osoba ke ktereacute majiacute dŧvěru (pediatr

diacutetěte učitelka v MŠ)

Anamneacuteza se děliacute podle oblastiacute na rŧzneacute druhy Nejčastěji na naacutesledujiacuteciacute dva typy anamneacutezy

(58

)

Rodinnaacute anamneacuteza (RA) ndash uacutedaje o rodině vyšetřovaneacuteho jedince (prarodiče rodiče

sourozenci či dalšiacute přiacutebuzneacute osoby bytoveacute podmiacutenky atd)

Osobniacute anamneacuteza (OA) ndash zaměřuje se na osobnost jedince a jeho dosavadniacute vyacutevoj

Měla by byacutet provaacuteděna od prenataacutelniacuteho obdobiacute do současneacuteho stavu Zjišťovaneacute

informace se tyacutekajiacute všech oblastiacute ţivota jedince

Anamneacuteza je většinou provaacuteděna jako zaacutekladniacute a prvniacute diagnostickaacute metoda u většiny

vyšetřeniacute a diagnostik Většina odborniacutekŧ z anamneacutezy vychaacuteziacute Z tohoto dŧvodu je dŧleţiteacute

aby anamneacuteza byla podrobnaacute

36 Hra

bdquoHra je jednou z vyacutevojovyacutech potřeb v předškolniacutem věku a současně i nejpřirozenějšiacute aktivitou

diacutetěte v tomto obdobiacute Jejiacutem prostřednictviacutem se všestranně rozviacutejiacute osobnost diacutetěte

a prostřednictviacutem hry je takeacute možno diacutetě diagnostikovatldquo59

56

TRPIŠOVAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1997 str 11 57

SVOBODA M 2001 58

ZELINKOVAacute O 2001

25

Hra je velmi uacutezce spjata s předškolniacutem obdobiacutem Jednaacute se o obdobiacute kdy hra je hlavniacute naacuteplniacute

a činnostiacute dne V předškolniacutem věku si diacutetě hraje teacuteměř neustaacutele Je vhodneacute pokud bude dětskeacute

hře věnovaacuten dostatek pozornosti V předškolniacutem zařiacutezeniacute je hra hodně vyuţiacutevanaacute metoda (60

)

Diacutetě v předškolniacutem obdobiacute bere hru jako sveacute vaacuteţneacute zaměstnaacuteniacute a činnost ktereacute věnujiacute plneacute

soustředěniacute Ačkoliv si děti uvědomiacute ţe bdquosi jen hrajiacuteldquo mluviacute s neexistujiacuteciacutemi kamaraacutedy věřiacute

tomu čemu se ve hře věnujiacute a proţiacutevajiacute

bdquoSledovaacuteniacute hry dětiacute je naopak pro diagnostiku v mateřskeacute škole časteacute a vlastně i nezbytneacute

Poskytuje cenneacute uacutedaje o prožitciacutech diacutetěte jeho aktuaacutelniacutem psychickeacutem rozpoloženiacute

zkušenostech neboť kromě jineacuteho je hra prostředkem sebevyjaacutedřeniacuteldquo61

Dětskaacute hra (ať individuaacutelniacute nebo kolektivniacute) mŧţe učitelkaacutem v předškolniacutem zařiacutezeniacute mnoho

odhalit z domaacuteciacuteho ţivota v rodině vyacutevojoveacuteho stavu i vlastnostech diacutetěte samotneacuteho ktereacute

se v běţnyacutech činnostech neprojeviacute Ve hře mŧţe byacutet posouzeno jak si diacutetě hraje jeho uacuteroveň

myšleniacute obrazotvornosti tvořivosti i celeacuteho vyacutevoje atd

bdquoPokud chceme využiacutet analyacutezy dětskeacute hry (hl u dětiacute předškolniacuteho věku) k diagnostickyacutem

uacutečelům zaměřiacuteme se předevšiacutem na to zda je celkovaacute uacuteroveň hry klienta v souladu

s bdquoontogenetickou normouldquo dětskeacute hry nebo zda došlo k jejiacute retardaci či urychleniacuteldquo62

Prvniacute moţnostiacute je pozorovaacuteniacute diacutetěte při spontaacutenniacute hře Do teacuteto hry by dospělyacute neměl

zasahovat Snaţiacuteme se co nejviacutece postřehnout projevy diacutetěte Pozorovaacuteniacute při volneacute hře slouţiacute

spiacuteše jako orientačniacute vedouciacute k dalšiacutemu vyacuteběru diagnostickyacutech metod Hru je v tomto přiacutepadě

vhodneacute hodnotit jako celek (63

)

Druhou moţnostiacute je byacutet hry přiacutemo uacutečastněn a dělat přiacutemou intervenci Tiacutem je moţno odhalit

moţnosti diacutetěte Teacuteto formy se mohou uacutečastnit i rodiče Je dŧleţiteacute aby si rodiče s učitelkou

předaacutevali vzaacutejemně informace ktereacute ziacuteskajiacute při sledovaacuteniacute volneacute hry diacutetěte

Při analyacuteze hry je vhodneacute aby diacutetě bylo pozorovaacuteno v rŧznyacutech podobaacutech hry (samostatně

s kolektivem dětiacute hra s dospělyacutem) do ktereacute se pozorovatel viacutece či meacuteně saacutem zapojuje Pokud

je pozorovatel součaacutestiacute hry je vyššiacute riziko nezachyceniacute některyacutech dŧleţityacutech poznatkŧ

Vyacutehodou je ţe pozorovatel mŧţe pracovat viacutece s diacutetětem a vytvaacuteřet určiteacute situace ve kteryacutech

chce diacutetě vidět

59

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 77 60

PIPEKOVAacute J 2006 61

MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 82 62

RENOTIEacuteROVAacute M LUDIacuteKOVAacute L a kolektiv Speciaacutelniacute pedagogika 2006 str 139 63

PIPEKOVAacute J 2006

26

37 Analyacuteza kresby

Analyacutezu kresby by měl provaacutedět odborniacutek na tuto problematiku (psycholog psychiatr)

Učitelku v MŠ mŧţe kresba diacutetěte upozornit na moţneacute nedostatky či probleacutemy diacutetěte Děti

v předškolniacutem věku raacutedy kresliacute berou kresbu jako zaacutebavu a hru Odborniacutek v niacute dokaacuteţe mnoho

ziacuteskat

bdquoJedinaacute kresba nemůže odhalit všechnoldquo64

bdquoK určeniacute diagnoacutezy nestačiacute pouze test obraacutezek každeacuteho diacutetěte je nutneacute posuzovat takeacute

z hlediska sociaacutelniacutech a kulturniacutech souvislostiacute Jen tak lze diacutetě leacutepe poznat je však třeba

dodat že žaacutednyacute bdquokliacuteč ke obraacutezkůmldquo neexistujeldquo65

Kresba v sobě obsahuje herniacute i pracovniacute naacutevyky Tiacutem je moţno o kresliacuteciacutem jedinci ziacuteskat

mnohem viacutece informaciacute

bdquoKresbou vyjadřuje diacutetě svou osobnost citoveacute zaujetiacute miacuteru poznaacuteniacute světa zaacutejmoveacute vyladěniacute

i laacutesku k lidem ale i věcem ktereacute stimulujiacute jeho duševniacute růstldquo66

Kresba jedincŧ s postiţeniacutem se lišiacute Kaţdeacute postiţeniacute či probleacutemy diacutetěte se v kresbě objeviacute

Proto je vhodneacute aby učitelka v MŠ dětskou kresbu prŧběţně sledovala a porovnaacutevala

I rodiče diacutetěte by měli miacutet moţnost pravidelně sledovat vyacutetvarneacute projevy sveacuteho diacutetěte K tomu

jsou ideaacutelniacute naacutestěnky či dalšiacute prostory zařiacutezeniacute kde je mohou rodiče vidět a porovnat

s ostatniacutemi

Učitelka MŠ by měla miacutet zaacutekladniacute znalost o vyacutevoji dětskeacute kresby Tak je moţneacute sledovat

dětskou kresbu a objevit v niacute nedostatky

Vyacutevoj kresby

bdquoVyacutevoj a zvlaacuteštnosti kresebneacuteho projevu jsou podmiacuteněny psychickyacutemi vlastnostmi diacutetěte

a vnějšiacutemi podmiacutenkami ve kteryacutech žije Kresebnyacute projev se rozviacutejiacute uacuteměrně k možnostem ktereacute

diacutetěti ke kresleniacute nabiacuteziacute jeho prostřediacute a na tom takeacute zaacutevisiacute uacuteroveň kresbyldquo67

Obdobiacute skvrn ndash prvniacute jsou skvrny a to bez ohledu na uměleckeacute schopnosti diacutetěte

přibliţně do jednoho roku diacutetěte

64

DAVIDO R Kresba jako naacutestroj poznaacuteniacute diacutetěte 2001 str 16 65

DAVIDO R Kresba jako naacutestroj poznaacuteniacute diacutetěte 2001 str 16 66

ŠMARDA I ŘEZAacuteČ J Psychologickaacute praktika 1996 str 22 67

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 65

27

Stadium čmaacuteranic ndash diacutetě čmaacuteraacute všemi směry a kresliacuteciacute naacutečiniacute bere jako

prodlouţenou ruku jednaacute se o obdobiacute mezi jedniacutem a druhyacutem rokem

Stadium čaacuteranic ndash diacutetě se snaţiacute napodobit psaniacute dospělyacutech začiacutenaacute se objevovat

zaacuteměr u činnosti diacutetě nevydrţiacute dlouho pŧvodniacute zaacuteměr kresby se během činnosti měniacute

často neniacute dokončena s tiacutemto stadiem se mŧţe setkat ve věku dvou aţ třiacute let

Stadium hlavonoţcŧ (univerzaacutelniacutech postav) ndash diacutetě svyacutem vyacutetvarnyacutem diacutelŧm daacutevaacute

obsah začiacutenaacute viacutece kreslit postavy a s přibyacutevajiacuteciacutem věkem přibyacutevaacute postavaacutem detaily

věkoveacute rozmeziacute tohoto stadia je tři aţ pět let

Intelektuaacutelniacute realismus ndash kresba vyjadřuje dětskyacute svět diacutetě zobrazuje to co vidiacute a

znaacute ze sveacuteho okoliacute nejčastěji a nevyacuterazněji se toto obdobiacute projevuje mezi paacutetyacutem

aţ sedmyacutem rokem

Vizuaacutelniacute realismus - diacutetě objektivněji začiacutenaacute kreslit to co opravdu vidiacute dochaacuteziacute takeacute

k velkeacutemu skoku ndash diacutetě začiacutenaacute zobrazovat postavu z profilu stadium převaţuje mezi

sedmyacutem aţ dvanaacutectyacutem rokem

Zobrazovaacuteniacute v prostoru - představuje posledniacute staacutedium diacutetě ve svyacutech kresbaacutech

zobrazuje prostor po dvanaacutecteacutem roce ţivota

28

IV ZAŘIacuteZENIacute PROVAacuteDĚJIacuteCIacute DIAGNOSTIKU

V našiacute republice existuje poměrně širokaacute siacuteť poradenskyacutech i dalšiacutech zařiacutezeniacute ktereacute se věnujiacute

pedagogickeacute a speciaacutelněpedagogickeacute diagnostice Zaměřeniacute i rozsah nabiacutezenyacutech sluţeb mŧţe

byacutet velice širokyacute

Diagnostika mŧţe byacutet provaacuteděna i na laickeacute rovině Jde spiacuteše o zamyšleniacute nad diacutetětem v daneacute

situaci Tuto diagnostiku provaacutediacute třeba rodič či vychovatel diacutetěte Diagnostika maacute informačniacute

charakter kteryacute rodiče (nebo kdo tuto diagnostiku provaacutediacute) směřuje k vyhledaacuteniacute daneacuteho

odborniacuteka kteryacute mŧţe stanovit profesionaacutelně diagnostiku jedince podle ktereacute se daacute s diacutetětem

daacutele pracovat

Je zřejmeacute ţe v těchto pracovištiacutech je potřebnaacute specializace pracovniacutekŧ Daacutele je vhodneacute aby

pracovniacuteci měli otevřenyacute přiacutestup k dalšiacutem problematikaacutem ktereacute se nevyskytujiacute přiacutemo v jejich

pracovišti ale mohou s nimi souviset Vhodnaacute je alespoň znalost zařiacutezeniacute kam mohou byacutet

klienti odeslaacuteniacute V zařiacutezeniacutech by měli pracovat odborniacuteci kteřiacute sveacute kompetence ziacuteskali

v raacutemci odborneacuteho studia a v dalšiacutem celoţivotniacutem vzdělaacutevaacuteniacute Jejich odbornost je vymezena

např zaacutekonem č 5632004 Sb o pedagogickyacutech pracovniacuteciacutech vyhlaacuteškou č 722005 Sb

o poskytovaacuteniacute poradenskyacutech sluţeb ve školaacutech a školskyacutech poradenskyacutech zařiacutezeniacute zaacutekonem

č 5612004 o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem vzdělaacutevaacuteniacute

(školskyacute zaacutekon) a jeho pozdějšiacute zněniacute a dalšiacute

Obsahem všech poradenskyacutech zařiacutezeniacute je vytvaacuteřeniacute vhodnyacutech podmiacutenek pro tělesnyacute

psychickyacute a sociaacutelniacute vyacutevoj jedince v prŧběhu jeho vzdělaacutevaacuteniacute Kaţdeacute poradenskeacute zařiacutezeniacute je

povinneacute veacutest dokumentaci o vyšetřeniacute dalšiacute peacuteči jedince spolupraacuteci s dalšiacutemi poradenskyacutemi

zařiacutezeniacutemi či školami atd

41 Speciaacutelněpedagogickaacute centra

bdquoSpeciaacutelně pedagogickaacute centra jsou speciaacutelniacute školskaacute zařiacutezeniacute kteraacute se specializujiacute na určityacute

typ zdravotniacuteho postiženiacute ndash defektuldquo68

Existujiacute speciaacutelněpedagogickaacute centra (daacutele jen SPC) pro děti

Smyslově postiţeneacute (sluchově zrakově)

Tělesně postiţeneacute

Mentaacutelně postiţeneacute

68

NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute str 105

29

S vadami řeči

S kombinovanyacutemi vadami

Mezi zaměstnance SPC patřiacute speciaacutelniacute pedagog (zaměřeniacute dle specializace SPC) psycholog

sociaacutelniacute pracovniacutek Daacutele zde mŧţe byacutet pracovniacute kolektiv doplněn o dalšiacute odborneacute pracovniacuteky

(logoped psychoterapeut fyzioterapeut atd)

Činnost je zaměřena zejmeacutena na podporu klientŧ v předškolniacutem věku v peacuteči rodičŧ

(zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ) na podporu klientŧ integrovanyacutech do škol a školskyacutech zařiacutezeniacute

na podporu klientŧ s těţkyacutem a kombinovanyacutem zdravotniacutem postiţeniacutem kteřiacute nemohou

dochaacutezet do školy zpravidla ve věku od 3 do 19 let

SPC svoji činnost zaměřuje na naacutesledujiacuteciacute oblasti (69

)

Podpŧrnou činnost podaacutevaacuteniacute odbornyacutech informaciacute z rŧznyacutech oblastiacute (sociaacutelniacute

podpora moţnosti integrace atd) Poradenskeacute konzultačniacute terapeutickeacute a metodickeacute

činnosti pro klienty jejich rodiče nebo osoby odpovědneacute za vyacutechovu

a pro pedagogickeacute pracovniacuteky

Spolupraacutece s předškolniacutem zařiacutezeniacutem přiacutepadně i dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute kam diacutetě dochaacuteziacute

Depistaacuteţ klientŧ se zdravotniacutem postiţeniacutem (dle specializace SPC) ve spaacutedoveacute oblasti

stanoveneacute zřizovatelem (často ve spolupraacuteci s pediatry v daneacute oblasti)

Speciaacutelněpedagogickou psychologickou a sociaacutelniacute diagnostiku klientŧ

Participaci při přiacutepravě a zpracovaacutevaacuteniacute individuaacutelniacutech vyacutechovně-vzdělaacutevaciacutech

a stimulačniacutech programŧ pro děti a ţaacuteky integrovaneacute do běţnyacutech škol ve spolupraacuteci

s pedagogy

Zpracovaacutevaacuteniacute odbornyacutech podkladŧ a posudkŧ pro potřeby spraacutevniacutech rozhodnutiacute

o zařazeniacute do systeacutemu vzdělaacutevaacuteniacute a pro potřeby dalšiacutech spraacutevniacutech řiacutezeniacute

Poradenstviacute k volbě vzdělaacutevaciacute cesty (karieacuteroveacute poradenstviacute) pro klienty se

zdravotniacutem postiţeniacutem

Informačniacute činnosti a propagaci sluţeb SPC pro širšiacute veřejnost

69

NOVOSAD L 2000

30

Sveacute sluţby nabiacuteziacute ambulantně v prostoraacutech SPC ale pracovniacuteci mohou sveacute klienty

navštěvovat v jejich přirozeneacutem prostředniacute (rodina) i ve školskyacutech zařiacutezeniacutech nebo

v zařiacutezeniacute kde je diacutetě umiacutestěno nebo integrovaacuteno

42 Pedagogickopsychologickeacute poradny

bdquoPedagogicko-psychologickeacute poradny (PPP) jsou bezesporu mezi veřejnostiacute nejznaacutemějšiacutem

typem poradenskeacuteho zařiacutezeniacute zaměřeneacuteho na problematiku vyacutechovy i školniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute dětiacute

a mlaacutedeželdquo70

Zaacutekladniacute pracovniacute sloţeniacute pedagogickopsychologickeacute poradny (daacutele jen PPP) tvořiacute psycholog

speciaacutelniacute pedagog (pracuje s jednotlivyacutemi klienty podle jejich diagnoacutezy spolupracuje

na individuaacutelniacutech vzdělaacutevaciacutech plaacutenech pro děti atd) sociaacutelniacute pracovniacutek (je ve spojeniacute

s orgaacuteny např sociaacutelně-praacutevniacute ochrany diacutetěte zajišťuje kontakty s klienty atd) Daacutele mŧţe

byacutet činnost poradny rozšiacuteřena o logopeda psychopeda tyflopeda etopeda fyzioterapeuta

surdopeda atd

Činnostiacute PPP je peacuteče o zdravyacute a přiměřenyacute vyacutevoj pro děti do 3 do 18 (19) let (po dobu školniacute

dochaacutezky ndash hlavně MŠ zaacutekladniacute škola (daacutele ZŠ) středniacute škola (daacutele SŠ) a někdy i vyššiacute

odbornaacute škola (daacutele VOŠ) či vysokaacute škola (daacutele VŠ) v přiacutepadě předchoziacute peacuteče diacutetěte a

studenta Daacutele spolupracuje s rodiči a učiteli těchto dětiacute ţaacutekŧ a studentŧ

Funkce PPP byacutevaacute velmi rozsaacutehlaacute Odviacutejiacute se podle věku a postiţeniacute či znevyacutehodněniacute klienta

PPP se často spoluuacutečastniacute na vzdělaacutevaciacutem procesu zvlaacuteště v přiacutepadech kdy je vzdělaacutevaciacute

proces znesnadněn Na zaacutekladě doporučeniacute PPP je volena nebo upravovaacutena vzdělaacutevaciacute cesta

ţaacutekŧ Při vedeniacute dětiacute a ţaacutekŧ PPP aktivně ovlivňujiacute proces přijiacutemaacuteniacute a upevňovaacuteniacute poznatkŧ

postojŧ a hodnotoveacute orientace (volba vhodneacuteho učebniacuteho stylu rodinnaacute terapie apod) PPP

napomaacutehajiacute při rozvoji pedagogicko-psychologickyacutech kompetenciacute učitelŧ participujiacute se

na činnostech v oblasti prevence sociaacutelně patologickyacutech jevŧ u dětiacute a mlaacutedeţe a

na karieacuteroveacutem poradenstviacute

PPP nejčastěji provaacutediacute tyto sluţby (71

)

Komplexniacute psychologickou speciaacutelněpedagogickou a sociaacutelniacute diagnostiku

Psychologickeacute pedagogickeacute pedagogicko-psychologickeacute a poradenskeacute činnosti

70

NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute str 101 71

NOVOSAD L 2000

31

Vyšetřeniacute školniacute zralosti pro přijetiacute nebo odklad povinneacute školniacute dochaacutezky (včetně

vydaacuteniacute odborneacuteho posudku)

Zjištěniacute individuaacutelniacutech předpokladŧ jedince

Profesniacute orientace ţaacutekŧ

Diagnostiku specifickyacutech vyacutevojovyacutech poruch učeniacute

Pedagogicko-psychologickou pomoc při vyacutechově a vzdělaacutevaacuteniacute ţaacutekŧ s nejrŧznějšiacutem

znevyacutehodněniacutem

Prevence i řešeniacute problematiky školniacute neuacutespěšnosti

Odborneacute konzultace pro pedagogickeacute pracovniacuteky spolupraacutece se školami

Spolupraacutece s dalšiacutemi odbornyacutemi institucemi (mŧţe se jednat o odborneacute instituce kam

bude diacutetě přemiacutestěno např diagnostickyacute uacutestav speciaacutelniacute školskeacute zařiacutezeniacute atd)

43 Střediska vyacutechovneacute peacuteče

Středisko vyacutechovneacute peacuteče (daacutele SVP) je zařiacutezeniacute ktereacute poskytuje podpŧrnou a preventivně

vyacutechovnou peacuteči dětem a mlaacutedeţi poradenskou peacuteči dětem rodičŧm a učitelŧm Vychaacuteziacute

ze vzaacutejemneacute spolupraacutece rodiny kteraacute chce řešit probleacutemy a školniacutem zařiacutezeniacutem (pokud jej

jedinec navštěvuje) a SVP

Mezi pracovniacuteky SVP patřiacute psycholog etoped sociaacutelniacute pracovniacutek odborniacute vychovateleacute

učiteleacute

Sluţby poskytuje SVP ambulantně či formou pobytu (deacutelka pobytu byacutevaacute většinou 8 tyacutednŧ)

Obsah sluţeb vychaacuteziacute ze smlouvy mezi zařiacutezeniacutem a zaacutekonnyacutem zaacutestupcem jedince

Mezi nejčastějšiacute sluţby lze zahrnout

Diagnostika psychologickaacute sociaacutelniacute speciaacutelně pedagogickaacute (nejviacutece etopedickaacute)

Nejrŧznějšiacute typy terapiiacute (nejčastěji rodinnaacute skupinovaacute individuaacutelniacute)

Rodinneacute souţitiacute

Mediace

Podchyceniacute poruch chovaacuteniacute (hlavně u dětiacute z asociaacutelniacuteho prostřediacute)

Školniacute vyacuteuka (v pobytoveacute formě nabiacutezeneacute sluţby)

32

44 Dalšiacute zařiacutezeniacute

Kromě zařiacutezeniacute kteraacute spadajiacute do resortu školstviacute je dŧleţitaacute i diagnostika z resortu

zdravotnictviacute (nejčastěji se jednaacute o naacutesledujiacuteciacute)

Pediatr

Dětskyacute leacutekař (pediatr) sleduje dětskyacute vyacutevoj jiţ od novorozeneckeacuteho věku diacutetěte Kromě

zdravotniacuteho stavu by mělo byacutet diacutetě sledovaacuteno v celkoveacutem rozvoji osobnosti (motorickyacute vyacutevoj

rozvoj řeči zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd)

Při pravidelnyacutech prohliacutedkaacutech by měla byacutet vzaacutejemnaacute spolupraacutece rodiče a pediatra

samozřejmostiacute Leacutekař se věnuje vyacutevoji motoriky (nejdřiacuteve je sledovaacuten vyacutevoj a rozvoj hrubeacute

motoriky) a smysloveacuteho vniacutemaacuteniacute Jestliţe pediatr projeviacute podezřeniacute na hlubšiacute postiţeniacute měl

by rodičŧm předat zaacutekladniacute informace o moţneacutem postiţeniacute doporučeniacute na peacuteči

u specializovanyacutech leacutekařŧ (neurolog očniacute leacutekař atd) kteřiacute mohou leacutepe diacutetě vyšetřit a

přiacutepadně diagnostikovat

Odborniacute leacutekaři

K těmto specialistŧm byacutevajiacute většinou rodiče s diacutetětem odeslaacuteni na podkladě vyšetřeniacute

u pediatra Na těchto pracovištiacutech byacutevaacute kvalitniacute přiacutestrojoveacute vybaveniacute ktereacute dokaacuteţe

diagnostikovat probleacutemy jedince velmi kvalitně Rodiče zde mohou ziacuteskat kvalitniacute informace

o tom jak daacutele pracovat s diacutetětem o rehabilitačniacutech pomŧckaacutech atd

Při setkaacuteniacute je dŧleţiteacute aby si odbornyacute leacutekař nechal pro prvniacutem setkaacuteniacute dostatek času

na seznaacutemeniacute s rodinou a jejiacutem probleacutemem Rodiče takeacute potřebujiacute ziacuteskat vŧči leacutekaři dŧvěru

Rodiče by měli pochopit ţe odborniacute leacutekaři nechtějiacute jejich diacutetěti ubliţovat ale naopak pomoci

mu podpořit diacutetě v dalšiacutem vyacutevoji

33

V ŠKOLNIacute ZRALOST A PŘIPRAVENOST

Mezi nejčastějšiacute diagnostiku v předškolniacutem věku patřiacute v uţšiacutem slova smyslu diagnostika

školniacute zralosti tedy jestli je diacutetě po všech straacutenkaacutech sveacuteho vyacutevoje připraveno

k naacutestupu povinneacute školniacute dochaacutezky

Vstup do školy je pro diacutetě vyacuteznamnou udaacutelostiacute v jeho ţivotě vyacuterazně se měniacute ţivotniacute situace

diacutetěte a objevuje se novaacute role školaacuteka proto jsou otaacutezky školniacute zralosti a připravenosti

v obdobiacute kolem šesti let dŧleţiteacute (72

)

bdquoNaacutestup do školy prezentuje diacutetěti jeho rodina jako důležityacute sociaacutelniacute mezniacutekldquo73

Ţivot diacutetěte ve škole začiacutenaacute byacutet pevně organizovanyacute jednotliveacute činnosti majiacute pevnyacute rytmus

vyţaduje se spoluuacutečast na ţivotě třiacutedniacuteho kolektivu Impulzivniacute chovaacuteniacute diacutetěte se postupně

měniacute v chovaacuteniacute disciplinovanějšiacute Škola je jednak miacutestem učeniacute a vyacutekonŧ ale teacuteţ miacutestem

socializace Začaacutetek školniacute dochaacutezky byacutevaacute ukazatelem toho zda je pro vstup do školy diacutetě

zraleacute a jak je na školu připraveneacute Pro uacutespěšnou adaptaci na školu jsou potřebneacute kompetence

podmiacuteněneacute zraacuteniacutem ndash pouţiacutevaacute se pojem školniacute zralosti Anebo se na nich ve většiacutem miacuteře podiacuteliacute

učeniacute ndash pouţiacutevaacute se pojem školniacute připravenosti Diacutetě potřebuje aby ke vstupu do školniacute

dochaacutezky došlo do určiteacuteho vyacutevojoveacuteho stupně (74

)

bdquoV takoveacute vyacutevojoveacute proměně je i podstata školniacute zralosti a připravenosti diacutelčiacute schopnosti

a dovednosti jsou na takoveacute uacuterovni že se mohou staacutet prostředkem k dalšiacutemu rozvojildquo75

Dnešniacute naacuteplň mateřskyacutech škol je vymezena Raacutemcovyacutem vzdělaacutevaciacutem programem

pro předškolniacute vzdělaacutevaacuteniacute (daacutele jen RVP PV) Zde jsou uvedeny vyacutestupy kteryacutech by

předškolniacute diacutetě mělo dosaacutehnout Jejich dosaacutehnutiacute neniacute pro diacutetě povinneacute jelikoţ v ČR neniacute

dochaacutezka do předškolniacuteho zařiacutezeniacute povinnaacute Pro diacutetě je tedy vhodneacute pokud předškolniacute

zařiacutezeniacute navštěvuje alespoň posledniacute rok před školniacute dochaacutezkou ale zaacuteleţiacute na rozhodnutiacute

zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ diacutetěte (76

)

51 Školniacute připravenost

bdquoKlasifikace složek školniacute připravenosti neniacute zatiacutem systematickaacuteldquo77

72

MONATOVAacute L 2000 73

VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 145 74

VAacuteGNEROVAacute M 1997 75

VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 146 76

INFORMATORIUM 12010 77

KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Předškolnaacute a elementaacuterna

pedagogika 2001 str 221

34

Existujiacute děti ktereacute se zdajiacute byacutet zraleacute pro školu po straacutence rozumoveacute tělesneacute i sociaacutelniacute V praxi

se ale přesto mŧţe ukaacutezat ţe nejsou schopneacute školniacuteho učeniacute Nedovedou totiţ přiměřeně plnit

školniacute povinnosti podřiacutedit se školniacutemu řaacutedu osvojit si ţaacutedouciacute normy chovaacuteniacute Tyto děti

prokazujiacute nepřipravenost pro školniacute vyučovaacuteniacute(78

)

Zaacutekladem školniacute připravenosti jsou kompetence vaacutezaneacute na učeniacute zaacutevisleacute na specifickeacutem

pŧsobeniacute sociaacutelniacuteho prostřediacute a osvojovaacuteniacute si novyacutech roliacute Mnoţstviacute povinnostiacute poţadavkŧ a

naacuterokŧ na začaacutetku školniacute dochaacutezky zatiacuteţiacute v rŧzneacute miacuteře mnoho prvňaacutečkŧ Probleacutemy vznikajiacute

hlavně tam kde byla přiacuteprava na školu v rodině nedostatečnaacute či slabšiacute nedostatek podnětŧ

psychickaacute traumatizace citovaacute a moraacutelniacute karence (straacutedaacuteniacute)

Škola je reprezentantem obecnyacutech hodnot společnosti Diacutetě si přinaacutešiacute určiteacute zkušenosti

ţivotniacute hodnoty zpŧsob chovaacuteniacute osvojenyacutech v předškolniacutem věku V některyacutech rodinaacutech chybiacute

smysl školniacuteho vzdělaacuteniacute Škola se mŧţe staacutet zbytečnou povinnostiacute diacutetě neniacute ke školniacute praacuteci

motivovaacuteno (79

)

Pro adaptaci diacutetěte na roli školaacuteka je vyacuteznamnaacute schopnost verbaacutelniacute komunikace Komunikačniacute

pohotovost souvisiacute se slovniacute zaacutesobou dostatkem řečovyacutech podnětŧ ale i s vadami řeči

Celkoveacute narušeniacute aktivniacuteho řečoveacuteho projevu maacute negativniacute sociaacutelniacute odezvu Diacutetě nemŧţe

uspět pokud nezvlaacutedne jazyk na dostatečneacute uacuterovni Diacutetě před vstupem do školy projde

obdobiacutem her Vedle toho i pohybovaacute aktivita zpěvniacute činnosti atd Dŧleţitaacute je podnětnaacute

stimulace v tomto obdobiacute V problematice školniacute připravenosti hrajiacute nezanedbatelnou uacutelohu

předškolniacute zařiacutezeniacute (MŠ)

bdquoJde zaacuteroveň o charakteristiku komplexniacute kteraacute zahrnuje stupeň biologickeacuteho a psychickeacuteho

vyacutevoje diacutetěte sociaacutelniacute a vyacutechovneacute vlivy i požadavky školyldquo80

52 Školniacute zralost

Pojem školniacute zralosti a otaacutezky s niacute spojeneacute najdeme jiţ ve Velkeacute didaktice J A Komenskeacuteho

Hlavniacutem a zpravidla rozhodujiacuteciacutem kriteacuteriem pro přijetiacute do prvniacute třiacutedy (v ČR) je věk diacutetěte 6

let V našiacute oblasti maacute tato věkovaacute hranice přibliţně stoletou tradici Diacuteky tomuto mezniacuteku

78

KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B 2001 79

VAacuteGNEROVAacute V 1997 80

KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Predškolnaacute a elementaacuternaacute

pedagogika 2001 str 220

35

stačiacute převaacuteţnaacute většina šestiletyacutech dětiacute vyhovět poţadavkŧm prvniacute třiacutedy ale existujiacute odchylky

(81

)

bdquoOtaacutezka školniacute zralosti je mnohostrannaacuteldquo82

Školniacute zralost by měla byacutet screeningově vyšetřena u většiny dětiacute před naacutestupem do povinneacute

školniacute dochaacutezky Pokud diacutetě v jednotlivyacutech oblastech selhaacutevaacute je vhodneacute udělat podrobnějšiacute

vyšetřeniacute diacutetěte Vyšetřeniacute by mělo byacutet provedeno speciaacutelně vyškolenyacutemi pracovniacuteky

většinou z PPP K vyšetřeniacute mŧţe dojiacutet přiacutemo v předškolniacutem zařiacutezeniacute nebo

ve specializovaneacutem pracovišti

Určiteacute procento šestiletyacutech dětiacute nemaacute poţadovaneacute znaky školniacute zralosti Vstup do školy by

pro ně byl psychickyacutem traumatem začaacutetkem nepřetrţityacutech neuacutespěchŧ Je vhodneacute v tomto

zajistit na vyšetřeniacute školniacute zralosti při zjištěniacute nedostatkŧ poţaacutedat o odklad povinneacute školniacute

dochaacutezky Aby vstup do školy byl pro diacutetě přiacutenosem neniacute moţneacute aby přinaacutešel nezvlaacutednutelneacute

potiacuteţe komplikace probleacutemy

bdquoAvšak existuje určiteacute riziko že k žaacutedouciacute vyacutevojoveacute proměně nedojde u všech dětiacute ve stejneacute

době a rovnoměrně ve všech oblastech Vzhledem k tomu je třeba před zaacutepisem do školy

proveacutest orientačniacute screeningoveacute vyšetřeniacute školniacute zralosti a pokud by se to ukaacutezalo nutneacute

i podrobnějšiacute psychologickeacute vyšetřeniacuteldquo83

521 Znaky školniacute zralosti

K 31 8 (přiacuteslušneacuteho roku) maacute miacutet diacutetě 6 let Diacutetě prŧměrně vyzraacutevaacute aţ v 65 letech Chlapci

se vyviacutejejiacute později (většinou) ndash hlavně v oblasti jemneacute motoriky (projeviacute se v psaniacute)

a soustředěniacute Často platiacute ţe pro diacutevky narozeneacute v červenci a srpnu a chlapci od března vyacuteše

je leacutepe volit odklad školniacute dochaacutezky Neniacute to pravidlo Při jakeacutekoliv nejistotě o školniacute zralosti

je vhodneacute zvolit naacutevštěvu odborneacuteho pracoviště a nechat diacutetě vyšetřit (84

)

bdquoDoba naacutestupu do školy nebyla stanovena naacutehodně Ve věku šesti až sedmi let dochaacuteziacute

k různyacutem vyacutevojovyacutem změnaacutem ktereacute jsou podmiacuteněny zraacuteniacutem i učeniacutem (tj realizaciacute genetickyacutech

dispozic ktereacute se rozviacutejejiacute pod vlivem vnějšiacuteho prostřediacuteldquo85

81

VAacuteGNEROVAacute M 1997 82

MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute 1991 str 112 83

VAacuteGNEROVAacute M KLEacuteGROVAacute M Poradenskyacute psychologickaacute diagnostika dětiacute a dospiacutevajiacuteciacutech 2008 str

307 84

KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B 2001 85

VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 149

36

Školně zraleacute se mohou projevovat i děti narozeneacute po 31 8 aktuaacutelniacuteho roku Děti narozeneacute

v době od 1 9 do 31 12 přiacuteslušneacuteho roku mohou byacutet přijaty ke školniacute dochaacutezce v roce kdy

dovršiacute 6 let O přijetiacute musiacute poţaacutedat zaacutekonnyacute zaacutestupce a podmiacutenkou je doporučujiacuteciacute vyjaacutedřeniacute

odborneacuteho pracoviště K povinneacute školniacute dochaacutezce mohou nastoupit i děti narozeneacute v obdobiacute

1 1 do 30 6 naacutesledujiacuteciacuteho roku a bude jim 6 let do konce 1 třiacutedy K jejich přijetiacute je nutnaacute

ţaacutedost zaacutekonneacuteho zaacutestupce s doporučujiacuteciacutem vyjaacutedřeniacutem poradenskeacuteho zařiacutezeniacute a odbornou

leacutekařskou zpraacutevou od pediatra nebo praktickeacuteho leacutekaře pro děti a dorost (86

)

Školniacute zralost lze rozdělit na tři zaacutekladniacute oblasti (87

)

1) Somatickaacute zralost

Znamenaacute ţe diacutetě svyacutem vzrŧstem vaacutehou i fyzickyacutemi dispozicemi zvlaacutedne školniacute dochaacutezku

Somatickou zralost by měl posoudit pediatr při pravidelneacute prohliacutedce (leacutekařskaacute prohliacutedka by

měla byacutet mezi 5 frac12 aţ 6 rokem)

Je vhodneacute pokud diacutetě dosaacutehne určiteacute vyacutešky (uvaacutediacute se alespoň 105 ndash 120 cm) a určiteacute vaacutehy

(uvaacutediacute se alespoň 20 kg) jelikoţ školniacute dochaacutezka vyţaduje fyzickou zdatnost

Nutneacute je zvaacuteţit i zdravotniacute stav diacutetěte Pokud je diacutetě často nemocneacute musiacute byacutet na delšiacute dobu

vyřazeno z kolektivu mŧţe miacutet probleacutemy s doplněniacutem učiva Zdravotniacute stav diacutetěte je v tomto

přiacutepadě vhodneacute nechat vyšetřit imunologickyacutem pracovištěm

Někdy se pouţiacutevaacute bdquoFilipiacutenskaacute miacuteraldquo Jednaacute se o velmi orientačniacute vyšetřeniacute ktereacute nemŧţe byacutet

zaacutekladem pro diagnostikovaacuteniacute somatickeacute zralosti Diacutetě si maacute dominantniacute rukou dosaacutehnout

přes temeno hlavy na druheacute ucho (88

)

Dalšiacutem znakem je vyacuteměna mleacutečneacuteho chrupu za trvalyacute Při vyacuteměně chrupu se mohou objevit

vady řeči Dŧvodem jsou chybějiacuteciacute zuby a tiacutem špatneacute postaveniacute mluvidel Většinou se jednaacute

o přechodnyacute stav Pokud nevymiziacute po naacuterŧstu trvaleacuteho chrupu je vhodneacute zahaacutejit

logopedickou peacuteči

2) Sociaacutelniacute zralost

Diacutetě by mělo před naacutestupem do školy dosaacutehnout určiteacuteho sociaacutelniacute stupně aby zvlaacutedlo školniacute

dochaacutezku Do teacuteto zralosti spadaacute vztah k ostatniacutem lidem i vlastniacute osobě

86

httpwwwmsmtczvzdelavanipedagogicko-organizacni-informace-2009-2010 87

TRPIŠOVSKAacute 1997 88

SVOBODA M (ed) 2001

37

Diacutetě by mělo byacutet meacuteně zaacutevisleacute na rodičiacutech zvlaacutedat od nich odloučeniacute (na několik hodin)

Kromě toho by si diacutetě mělo umět vytvořit vztahy s vrstevniacuteky a spolupracovat s nimi Mělo

by umět přijmout autoritu dospěleacuteho a umět s niacutem jednat (přiměřeně věku)

Při činnostech by diacutetě mělo umět pracovat samostatně i ve skupině Vyuţiacutevat motivaci k učeniacute

a školniacute činnosti

Emocionaacutelniacute zralost jedince je velmi dŧleţitaacute Jedinec by měl umět ovlaacutedat sveacute city

a impulzivniacute jednaacuteniacute (typickeacute pro předškolniacute věk) Diacutetě by mělo zvlaacutedat přijiacutemat uacutespěch

i poraacuteţku

Je dŧleţiteacute aby diacutetě zvlaacutedlo i zaacuteklady sebeobsluhy tedy obleacutekaacuteniacute hygienu stravovaacuteniacute

(přiacuteborem) Tiacutem je mu usnadněn přechod do školy

3) Psychickaacute zralost

Psychickaacute zralost zaacutevisiacute na vyacutevoji centraacutelniacute nervoveacute soustavy (daacutele CNS) Obsahuje myšleniacute

představivost pozornost vniacutemaacuteniacute a paměť Je dŧleţiteacute aby diacutetě dosaacutehlo v tomto potřebneacute

uacuterovně

bdquoZraacuteniacute organismu diacutetěte předevšiacutem jeho CNS se projevuje v celkoveacute reaktivitě stabilitě

a odolnosti vůči zaacutetěžildquo89

Při posuzovaacuteniacute školniacute zralosti je vhodneacute aby školniacute zralost byla dosaţena v co nejviacutece

oblastech

bdquoŠkolniacute zralost je jedniacutem z předpokladů uacutespěšnosti ve škole Jed předevšiacutem o určitou uacuteroveň

zralosti CNS kteraacute se projevuje celkoveacute reaktivitě diacutetěte zejmeacutena v odolnosti a schopnosti

koncentrace pozornosti Zraacuteniacutem CNS je podmiacuteněna takeacute lateralizace ruky a rozvoj

senzomotorickyacutech dovednostiacuteldquo90

Rozhodnutiacute zda diacutetě nastoupiacute do povinneacute školniacute dochaacutezky či mu bude ponechaacuten rok odkladu

školniacute dochaacutezky zaacuteleţiacute na rozhodnutiacute zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ diacutetěte Rodiče by si měli uvědomit

ţe pokud je jejich diacutetě na školu nezraleacute či nepřipraveneacute a přesto nastoupiacute mohou se u diacutetěte

projevit nejrŧznějšiacute probleacutemy Jen diacutetě připraveneacute a zraleacute na školu mŧţe podaacutevat vyacutesledky

ktereacute odpoviacutedajiacute jeho vrozenyacutem dispoziciacutem (či se lišiacute jen velmi minimaacutelně) Kladneacute

hodnoceniacute diacutetěte v počaacutetciacutech jeho školniacute dochaacutezky jej motivujiacute k dalšiacute činnosti a posilujiacute jeho

celkovou osobnost

89

VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 149 90

VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 155

38

VI PRAKTICKAacute ČAacuteST

61 Ciacutel praktickeacute čaacutesti

Ciacutele praktickeacute čaacutesti jsem rozdělila na dvě čaacutesti Prvniacute je věnovaacutena oblasti diagnostiky dětiacute

v předškolniacutem věku jakeacute jsou nejčastějšiacute metody od pracovniacutekŧ v předškolniacutem zařiacutezeniacute

(učitelky MŠ) Druhaacute čaacutest je zaměřena na zjišťovaacuteniacute předpokladŧ školniacute zralosti

62 Stanoveniacute ciacutelů

1) Lze předpoklaacutedat ţe nejviacutece vyuţiacutevaneacute metody pedagogickeacute diagnostiky

v předškolniacutem věku jsou pozorovaacuteniacute a analyacuteza hry

2) Lze předpoklaacutedat ţe odchylky od vyacutevojoveacute normy diacutetěte (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute špatnaacute

vyacuteslovnost motorickaacute neobratnost zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) objeviacute spiacuteše učitelky MŠ

při praacuteci s dětmi a doporučiacute rodičŧm dalšiacute vyšetřeniacute na odborneacutem pracovišti

3) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ zjišťujiacute předpoklady (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute vyacutevoj

motoriky rozumoveacute schopnosti lateralitu atd) pro školniacute zralost dětiacute před naacutestupem

do povinneacute školniacute dochaacutezky

4) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ se snaţiacute o pravidelneacute hodnoceniacute dětiacute v jejich vyacutevoji

63 Pouţiteacute metody

K ověřeniacute stanovenyacutech ciacutelŧ bylo pouţito metod slouţiacuteciacutech k ziacuteskaacutevaacuteniacute uacutedajŧ konkreacutetně

dotazniacutekŧ (dotazniacutek je v přiacuteloze teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece) ktereacute byly rozdaacuteny do předškolniacutech

zařiacutezeniacute

631 Dotazniacutek

Dotazniacutek je sloţen z 12 otaacutezek 9 otaacutezek je uzavřenyacutech 2 otaacutezky polozavřeneacute a jedna

uzavřenaacute otaacutezka

Celkově bylo odeslaacuteno 80 dotazniacutekŧ do rŧznyacutech MŠ z Libereckeacuteho Uacutesteckeacuteho

Středočeskeacuteho kraje a Prahy Počet navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byl 25 tedy 20 i přes opakovaneacute

odeslaacuteniacute dotazniacuteku s ţaacutedostiacute o jejich vyplněniacute Z navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byl 1 vyplněn pouze

čaacutestečně a proto nebylo moţneacute pouţiacutet vyhodnoceniacute u všech otaacutezek

U některyacutech otaacutezek bylo viacutece odpovědiacute Z dŧvodu maleacute naacutevratnosti dotazniacutekŧ byly i tyto

dotazniacuteky vyhodnoceny Několik uvedenyacutech otaacutezek i nabiacutezelo moţnost odpovědět viacutece

odpověďmi

39

64 Popis vyacutezkumneacuteho vzorku

Dotazniacutek byl vyplňovaacuten učitelkami MŠ a asistentkami pedagogŧ v MŠ Dotazniacutek byl odeslaacuten

a předaacuten do několika zařiacutezeniacute pro děti předškolniacuteho věku Jednalo se o několik speciaacutelniacutech

mateřskyacutech škol mateřskyacutech škol a soukromyacutech subjektŧ věnujiacuteciacutech se dětem předškolniacuteho

věku

Jednalo se o pracovnice rŧzneacuteho věku a deacutelky praxe

40

VII VYHODNOCENIacute DOTAZNIacuteKŮ

71 Dotazovanaacute zařiacutezeniacute

Vaše zařiacutezeniacute je

Speciaacutelniacute mateřskaacute škola 8

Mateřskaacute škola se speciaacutelniacutemi třiacutedami 0

Mateřskaacute škola (integrace dětiacute s postiţeniacutem) 2

Mateřskaacute škola (bez integrace dětiacute s postiţeniacutem) 15

Jineacute (prosiacutem uveďte) 0

Z navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byly vyplněny 8 pracovnicemi speciaacutelniacute MŠ 2 pracovnicemi MŠ

s integrovanyacutemi dětmi a 15 z MŠ (bez integrace dětiacute s postiţeniacutem) V daacutele uvedenyacutech

zařiacutezeniacutech nebyla ţaacutednaacute odpověď Nebylo tedy moţneacute určit zda jsou vyplněny učitelkami

MŠ či asistentkami pedagogŧ

0

2

4

6

8

10

12

14

16

Speciaacutelniacute

mateřskaacute

škola

Mateřskaacute

škola se

speciaacutelniacutemi

třiacutedami

Mateřskaacute

škola

(integrace

dětiacute s

postiţeniacutem)

Mateřskaacute

škola (bez

integrace dětiacute

s postiţeniacutem)

Jineacute (prosiacutem

uveďte)

Typ zařiacutezeniacute

41

72 Pracovniacute zařazeniacute dotazovanyacutech

Na jakeacute pozici v zařiacutezeniacute pracujete

Učitelka MŠ 17

Asistentka pedagoga 3

Tato otaacutezka nebyla vyplněna u všech navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ Z celkoveacuteho počtu 25

navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ u 5 nebyla odpověď uvedena Jelikoţ odpovědi byly dobrovolneacute

nemusely byacutet uvedeny všechny Neuacuteplneacute dotazniacuteky nemusely byacutet vyřazeny

Dotazniacuteky byly vyplněny 17 učitelkami a 3 asistentkami pedagogŧ

0

5

10

15

20

Učitelka MŠ Asistentka pedagoga

Pozice dotazovanyacutech

42

73 Personaacutelniacute obsazeniacute

Kolik třiacuted maacute Vaše předškolniacute zařiacutezeniacute a kolik pedagogickyacutech pracovniacuteků připadaacute na jednu

třiacutedu (pokud žaacutednyacute napište 0)

Kaţdeacute zařiacutezeniacute maacute jinyacute počet třiacuted Prŧměrnyacute počet třiacuted z vyplněnyacutech dotazniacutekŧ zaokrouhleně

na celaacute čiacutesla byl 4 Počet třiacuted v zařiacutezeniacute se pohyboval od jedneacute aţ po sedm třiacuted na jedno

zařiacutezeniacute

Prŧměrnyacute počet zapsanyacutech dětiacute se lišil podle typu zařiacutezeniacute

Speciaacutelniacute mateřskeacute školy měli prŧměrně 12 zapsanyacutech dětiacute na jednu třiacutedu Prŧměrnyacute počet

dětiacute v mateřskeacute škole s integrovanyacutemi dětmi byl 18 Počet zapsanyacutech dětiacute pro mateřskeacute školy

bez integrace dětiacute byl 23

74 Počty dětiacute ve třiacutedě

Kolik maacutete zapsanyacutech dětiacute ve bdquoVašiacuteldquo třiacutedě

Počty zapsanyacutech dětiacute na třiacutedu se takeacute lišily podle typu zařiacutezeniacute kde byl dotazniacutek vyplňovaacuten

(stejně jako v předchoziacute otaacutezce)

Počet dětiacute před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky byl rŧznyacute Od 0 aţ po 20 Z celkoveacuteho

počtu 25 dotazniacutekŧ bylo uvedeno ţe 5 pracovnic nemaacute vŧbec ve sveacute třiacutedě děti před naacutestupem

do povinneacute školniacute dochaacutezky Podle poznaacutemky od dotazovanyacutech se jednaacute o nově otevřenaacute

zařiacutezeniacute kde jsou přijaty pouze děti ve věku 3-4 let

Děti s odkladem školniacute dochaacutezky byl u zařiacutezeniacute takeacute rŧznyacute Jestliţe ve třiacutedě byly dětiacute

před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky bylo zde i několik dětiacute s odkladem školniacute

dochaacutezky

43

75 Interval hodnoceniacute

V jakeacutem intervalu provaacutediacutete hodnoceniacute schopnostiacute a vlastnostiacute dětiacute (prosiacutem označte

odpověď)

1 x ročně (konec školniacuteho roku) 2

2 x ročně (pololetiacute konec školniacuteho roku 13

3 x ročně (kaţdeacute 4 měsiacutece) 2

4 x ročně (kaţdeacute 3 měsiacutece) 2

Kaţdyacute měsiacutec 1

Kaţdyacute tyacuteden 0

Nehodnotiacuteme 0

Jinyacute (prosiacutem uveďte jakyacute) 6

Nejčastějšiacute interval hodnoceniacute dětiacute byl uveden 2 x ročně (pololetiacute konec školniacuteho roku) a to

v 13 odpovědiacutech Druhyacutem nejčastějšiacutem intervalem v 6 označeniacute byl uveden jinyacute Zde byl

prostor pro uvedeniacute jakyacute interval bylo zde uvedeno individuaacutelně dle vyacutevojovyacutech změn u

dětiacute

0

2

4

6

8

10

12

14

Interval hodnoceniacute

44

76 Spolupracujiacuteciacute zařiacutezeniacute

6) Spolupracujete se zařiacutezeniacutem ktereacute maacute nebo může se souhlasem rodičů provaacutedět

screeningovaacute vyšetřeniacute nebo přiacutemo odbornaacute vyšetřeniacute na diagnostiku diacutetěte

Ne ţaacutedneacute nespolupracuje 10

Ano je součaacutestiacute zařiacutezeniacute (uveďte prosiacutem jakeacute) 4

Ano pracovniacutek dochaacuteziacute jednou za školniacute rok (napište prosiacutem o jakeacuteho

odborniacuteka se jednaacute) 0

Ano pracovniacutek dochaacuteziacute za školniacute rok (uveďte přibliţnyacute interval)

(napište prosiacutem o jakeacuteho odborniacuteka se jednaacute) 2

Ne ţaacutedneacute nespolupracuje ale měli bychom zaacutejem o spolupraacuteci zejmeacutena s

(doplňte a jakeacute zařiacutezeniacute spolupraacuteci s odborniacutekem by jste měli zaacutejem) 9

S 10 zařiacutezeniacutemi nespolupracuje ţaacutedneacute zařiacutezeniacute Součaacutestiacute zařiacutezeniacute jsou 4 kteraacute mohou

dotazovanou činnost provaacutedět jednalo se o SPC Jednou ročně nenavštěvuje zařiacutezeniacute ţaacutednyacute

odborniacutek Přibliţně 5 kraacutet ročně navštěvuje odborniacutek (foniatr psycholog speciaacutelniacute pedagog)

dvě zařiacutezeniacute Celkem 9 zařiacutezeniacute by raacuteda navaacutezalo spolupraacuteci s odbornyacutem zařiacutezeniacutem Největšiacute

zaacutejem bylo logopeda dětskeacuteho psychologa

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Ne ţaacutedneacute

nespolupracuje

Ano je součaacutestiacute

zařiacutezeniacute

Ano pracovniacutek

dochaacuteziacute za

školeniacute rok

Ano pracovniacutek

dochaacuteziacute za

školniacute rok

Ţaacutedneacute

nespolupracuje

zaacutejem o

Spolupraacutece zařiacutezeniacute

45

77 Ziacuteskaacuteniacute materiaacutelů pro hodnoceniacute

Jak způsobem sbiacuteraacutete informace pro hodnoceniacute diacutetěte (Možno označit viacutece nabiacutedek

v tomto přiacutepadě je označte podle nejvyužiacutevanějšiacute = 8 po nepoužiacutevaneacute = 0)

Pozorovaacuteniacutem diacutetěte v řiacutezeneacute činnosti 141

Pozorovaacuteniacute diacutetěte ve volneacute činnosti 158

Rozhovorem s diacutetětem 110

Rozhovor s rodiči diacutetěte 120

Analyacuteza hry 118

Rozbor kresby 94

Videozaacuteznam činnosti 4

Jineacute (prosiacutem uveďte) 4

Pro vyhodnoceniacute otaacutezky čiacuteslo 8 bylo pouţito sečteniacute podle čiacutesla označeniacute Tedy čiacutem většiacute

počet bodŧ tiacutem patřiacute danaacute činnost k vyuţiacutevanějšiacutem

020406080

100120140160

Podklady hodnoceniacute

46

Mezi nejviacutece vyuţiacutevaneacute je uvaacuteděno pozorovaacuteniacute diacutetěte ve volneacute činnosti Druhou

nejvyuţiacutevanějšiacute metodou bylo vyhodnoceno pozorovaacuteniacute diacutetěte v řiacutezeneacute činnosti Rozhovor

s rodiči diacutetěte byl zařazen jako třetiacute nejvyuţiacutevanějšiacute pro hodnoceniacute diacutetěte Čtvrtou metodou

pro hodnoceniacute diacutetěte je vyuţiacutevaacutena analyacuteza hry Jako paacutetyacute byl uvaacuteděn rozhovor s diacutetětem

Rozbor kresby byl vyhodnocen jako šestyacute Společně byl zhodnocen videozaacuteznam činnosti a

jineacute Mezi jinyacutemi byly jako informace pro hodnoceniacute uvedeny např pracovniacute listy testoveacute

metody

47

78 Informace o chovaacuteniacute

Informujete rodiče o chovaacuteniacute a vyacutesledciacutech činnostiacute jejich diacutetěte

Ne 0

Ano piacutesemneacute zpraacutevy 3

Ano konzultačniacute hodiny či domluveneacute

schŧzky s rodiči

3

Ano s rodiči se snaţiacuteme mluvit denně 20

Jineacute (prosiacutem uveďte) 0

Nejviacutece pracovnic se snaţiacute s rodiči mluvit denně 20 dotazovanyacutech Tiacutem dochaacuteziacute k aktuaacutelniacutemu

předaacutevaacuteniacute informaciacute o diacutetěti a jeho chovaacuteniacute v prŧběhu dne Daacutele dostaacutevajiacute rodiče piacutesemneacute

zpraacutevy a majiacute moţnost vyuţiacutet konzultačniacutech hodin či domluvenyacutech schŧzek shodně od 3

dotazovanyacutech

02468

101214161820

Ne Ano

piacutesemneacute

zpraacutevy

Ano

konzultačniacute

hodiny či

domluveneacute

schŧzky s

rodiče

Ano s rodiče

se snaţiacuteme

mluvit denně

Jineacute

Informace o chovaacuteniacute

48

79 Sledovaacuteniacute vyacutesledku činnostiacute dětiacute

Všimli jste si zda se rodiče zajiacutemajiacute o vyacutesledky činnostiacute svyacutech dětiacute z průběhu pobytu v MŠ

(zařiacutezeniacute)

Ano sledujiacute naacutestěnky vyacutestavniacute prostory MŠ našeho zařiacutezeniacute 13

Ano sledujiacute naacutestěnky poviacutedajiacute si o činnostech s dětmi 17

Ano ptajiacute se učitelek na praacuteci dětiacute během dne 17

Ne nezajiacutemajiacuteneptajiacute se 2

Neviacutem jestli se rodiče zajiacutemajiacute 0

Rodiče se poměrně zajiacutemajiacute o vyacutesledky svyacutech dětiacute z pobytu zařiacutezeniacute Shodně u 17

dotazovanyacutech rodiče sledujiacute naacutestěnky o činnostech si s dětmi poviacutedajiacute a zaacuteroveň se ptajiacute

učitelek na praacuteci dětiacute během dne 13 dotazovanyacutech odpovědělo ţe rodiče sledujiacute vyacutestavniacute

prostory MŠzařiacutezeniacute Nezaacutejem rodičŧ byl uveden ve dvou dotazniacuteciacutech s poznaacutemkou ţe se

jednaacute pouze o některeacute rodiče Na moţnost neviacutem jestli se zajiacutemajiacute bylo 0 odpovědiacute

Na tuto otaacutezku bylo odpovězeno opakovaně od respondentŧ i v jednom dotazniacuteku Tato volba

respondentŧ je zřejmě daacutena moţnostiacute odpovědiacute a tiacutem ţe ve většině přiacutepadŧ se rodiče

o vyacutesledky dětiacute zajiacutemajiacute a to jak pozorovaacuteniacutem praacutece dětiacute tak i rozhovorem s pracovniciacute MŠ

02468

1012141618

Ano sledujiacute

naacutestěnky

vyacutestavniacute

prostory MŠ

našeho

zařiacutezeniacute

Ano sledujiacute

naacutestěnky

poviacutedajiacute si o

činnosti s

dětmi

Ano ptajiacute se

učitelek na

praacuteci dětiacute

během dne

Ne

nazajiacutemajiacute

neptajiacute se

Neviacutem jestli

se rodiče

zajiacutemajiacute

Zaacutejem rodičů

49

710 Moţnosti konzultace

Pokud se u dětiacute objeviacute nějakeacute probleacutemy ktereacute neodpoviacutedajiacute spraacutevneacutemu vyacutevoji diacutetěte v jeho

věku (špatnaacute vyacuteslovnost sluchoveacute vniacutemaacuteniacute zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) tak problematiku

konzultujete (možno označit viacutece nabiacutedek)

S rodiči diacutetěte 17

S odborniacutekem v daneacute oblasti 4

S vedeniacutem MŠ 6

S rodiči diacutetěte kde se domluviacuteme na dalšiacute praacuteci s diacutetětem včetně předaacuteniacute

dalšiacutech informaciacute o moţnosti diagnostiky diacutetěte 12

Nekonzultuji 0

Probleacutemy diacutetěte ktereacute se objeviacute jsou nejčastěji konzultovaacuteny s rodiči diacutetěte celkem 17

dotazovanyacutech S rodiči diacutetěte kde se domluviacuteme na dalšiacute praacuteci s diacutetětem včetně předaacuteniacute

dalšiacutech informaciacute o moţnosti diagnostiky diacutetěte konzultuje 12 respondentŧ S vedeniacutem MŠ

probiacutehaacute konzultovaacuteniacute u 6 dotazovanyacutech S odborniacutekem v daneacute oblasti konzultujiacute 4 dotazovaniacute

V otaacutezce mohlo byacutet označeno viacutece odpovědiacute Je zde shoda mezi nabiacutezenyacutemi moţnostmi

(moţnost a) d) kde se vychaacuteziacute z konzultace s rodičem)

02468

1012141618

S rodiči

diacutetěte

S

odborniacutekem

v daneacute

oblasti

S vedeniacutem

MŠ

S rodiči

diacutetěte

moţnost

diagnostiky

Nekonzultuji

Konzultace probleacutemu

50

711 Praacutece s předškolniacutemi dětmi

Pracujete individuaacutelně s dětmi ktereacute jsou před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky (5 ndash 7

let) nebo s odkladem školniacute dochaacutezky (Odpověď prosiacutem označte)

ANO 20

NE 5

Individuaacutelně se pracuje s dětmi před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky a s odkladem

povinneacute školniacute dochaacutezky u 20 respondentŧ 5 dotazovanyacutech uvedlo odpověď ne

s poznaacutemkou ţe jejich zařiacutezeniacute je nově otevřeno (funguje rok) a jsou zde zatiacutem děti ve věku 3

a 4 let

0

5

10

15

20

ANO NE

Individuaacutelniacute praacutece - povinnaacute školniacute dochaacutezka

51

712 Program pro předškolniacute děti

Maacute Vaše předškolniacute zařiacutezeniacute speciaacutelniacute třiacutedu program pro děti s odkladem školniacute dochaacutezky

Třiacutedu 3

Program pro děti v raacutemci třiacutedy dle

vzdělaacutevaciacuteho programu

15

Program mimo vzdělaacutevaciacute program činnost

je vedenaacute např jako bdquokrouţekldquo

2

Jineacute (prosiacutem uveďte) 0

Ţaacutednyacute program neniacute připravovaacuten 5

Program v raacutemci třiacutedniacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu je připravovaacuten u 15 dotazovanyacutech Ţaacutednyacute

program neniacute připravovaacuten u 5 respondentŧ a to z dŧvodu ţe v daneacute věkoveacute kategorii nemajiacute

ţaacutedneacute děti 3 dotazovaneacute majiacute vlastniacute třiacutedu pro tuto věkovou skupinu Program mimo

vzdělaacutevaciacute program činnost vedenou např jako krouţekldquo uvedly dvě dotazovaneacute

0

2

4

6

8

10

12

14

16

Třiacutedu V raacutemci třiacutedy

dle

vzdělaacutevaciacuteho

programu

Mimo

vzdělaacutevaciacute

program

krouţek

Jineacute Neniacute

připravovaacuten

Třiacutedaprogram pro naacutestupodklad povinneacute školniacute

dochaacutezky

52

VIII ZAacuteVĚR

81 Zhodnoceniacute předpokladů

V kapitole 62 jsou uvedeny předpoklady praacutece ktereacute jsou v praktickeacute čaacutesti ověřovaacuteny

1) Lze předpoklaacutedat ţe nejviacutece vyuţiacutevaneacute metody pedagogickeacute diagnostiky

v předškolniacutem věku jsou pozorovaacuteniacute a analyacuteza hry

Uvedenyacute předpoklad byl ověřen pouze čaacutestečně Z provedeneacuteho dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute bylo

zjištěno ţe pozorovaacuteniacute diacutetěte předškolniacuteho věku v řiacutezeneacute a volneacute činnosti patřiacute

k nejvyuţiacutevanějšiacute metodě pedagogickeacute diagnostiky Analyacuteza hry byla uvedena aţ jako čtvrtaacute

nejvyuţiacutevanějšiacute metoda

2) Lze předpoklaacutedat ţe odchylky od vyacutevojoveacute normy diacutetěte (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute špatnaacute

vyacuteslovnost motorickaacute neobratnost zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) objeviacute spiacuteše učitelky MŠ

při praacuteci s dětmi a doporučiacute rodičŧm dalšiacute vyšetřeniacute na odborneacutem pracovišti

Učitelky MŠ se při sveacute praacuteci snaţiacute u dětiacute objevit jejich nedostatky a vyacutevojoveacute odchylky Svaacute

zjištěniacute pravidelně konzultujiacute s rodiči diacutetěte snaţiacute se o kaţdodenniacute rozhovory s rodiči diacutetěte

kde si s rodiči předaacutevajiacute poznatky o diacutetěti Předpoklad byl naplněn

3) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ zjišťujiacute předpoklady (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute vyacutevoj

motoriky rozumoveacute schopnosti lateralitu atd) pro školniacute zralost dětiacute před naacutestupem

do povinneacute školniacute dochaacutezky

Předpoklad praacutece byl naplněn Ve všech zařiacutezeniacutech kde jsou děti ve věku před naacutestupem

do povinneacute školniacute dochaacutezky je s dětmi pracovaacuteno tak aby byli zjištěny jejich předpoklady

schopnosti vlastnosti umoţňujiacuteciacute bezprobleacutemovyacute vstup do povinneacute školniacute dochaacutezky Pokud je

moţnost je pro děti v teacuteto věkoveacute skupině vytvořena samostatnaacute třiacuteda V ostatniacutech přiacutepadech

je připravovaacuten třiacutedniacute vzdělaacutevaciacute program tak aby mohlo byacutet diacutetě na předpoklady sledovaacuteno

4) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ se snaţiacute o pravidelneacute hodnoceniacute dětiacute v jejich vyacutevoji

Předpoklad praacutece byl splněn O pravidelneacute hodnoceniacute se snaţiacute podle dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute

všechny učitelky MŠ a to alespoň v intervalu 2 kraacutet v roce (pololetiacute a konec školniacuteho roku)

Daacutele je uvaacuteděno i prŧběţneacute hodnoceniacute podle vyacutevojovyacutech změn diacutetěte

82 Navrhovanaacute opatřeniacute

Diagnostika dětiacute předškolniacuteho věku je velmi obsaacutehlou kapitolou Učitelky v MŠ děti sledujiacute a

hodnotiacute teacuteměř kaţdyacute den Sledujiacute jejich individuaacutelniacute projevy chovaacuteniacute změny hry atd

53

Interval hodnoceniacute by měl byacutet tedy prŧběţnyacute dle vyacutevoje jednotliveacuteho diacutetěte V dnešniacutem počtu

dětiacute v předškolniacutech zařiacutezeniacutech často kolem 23 dětiacute neniacute ale moţneacute po celyacute den sledovat kaţdeacute

diacutetě ve všech jeho probiacutehajiacuteciacutech aktivitaacutech

Dŧleţitaacute je vzaacutejemnaacute komunikace mezi učitelkami MŠ a rodiči diacutetěte Při rozhovorech

dochaacuteziacute k předaacuteniacute dŧleţityacutech informaciacute Jednak učitelka ziacuteskaacutevaacute informace o rodině diacutetěte

(podnětnost prostřediacute vztahy v rodině) ale i o projevech diacutetěte mimo kolektiv dětiacute Rodiče by

si měli uvědomit ţe učitelka v MŠ hodnotiacute diacutetě k jeho prospěchu a mŧţe mu napomoci k jeho

rozvoji

Kaţdeacute zařiacutezeniacute pouţiacutevaacute vlastniacute formu hodnoceniacute diacutetěte Při odchodu diacutetěte do jineacuteho (jineacute

předškolniacute zařiacutezeniacute zaacutekladniacute škola) by bylo vhodneacute aby budouciacute pracovnice měla moţnost se

s hodnoceniacutem diacutetěte seznaacutemit a prostudovat si jej Snadněji pak mŧţe s diacutetětem navaacutezat

kontakt a připravovat mu naacuteplň dne tak aby bylo diacutetě rozviacutejeno ve svyacutech nedostatciacutech a

zaacuteroveň posilovaacuteno v dobryacutech činnostech a vlastnostech

54

IX POUŢITEacute ZDROJE

91 Tištěneacute zdroje

1) FISCHER Slavomil ŠKODA JIŘIacute Speciaacutelniacute pedagogika Edukace a rozvoj osob se

somatickyacutem psychickyacutem a sociaacutelniacutem znevyacutehodněniacutem 1 vydaacuteniacute Praha Triton 2008 ISBN

978-80-7378-014-0

2) GILLERNOVAacute Ilona a kol Slovniacutek zaacutekladniacutech pojmů z psychologie 1 vydaacuteniacute Praha

Fortuna 2000 80 s ISBN 80-7168-683-2

3) HRABAL Vladimiacuter st HRABAL Vladimiacuter ml Diagnostika

Pedagogickopsychologickaacute diagnostika žaacuteka s uacutevodem do diagnostickeacute aplikace a statistiky

2 vydaacuteniacute Praha Karolinum ISBN 80-246-0319-5

4) KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B (eds) Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Predškolskaacute

a elementaacuterna pedagogika 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2001 455 s ISBN 80-7178-585-7

5) KOŤAacuteTKOVAacute S Hry v mateřskeacute škole v teorii a praxi 1 vydaacuteniacute Praha Grada

Publishing 2005 184 s ISBN 80-247-0852-3

6) KŘIŠŤANOVAacute L Diagnostika laterality a metodika psaniacute levou rukou 3 upraveneacute

vydaacuteniacute Hradec Kraacuteloveacute Gaudeamus 1995 47 s ISBN 80-7041-205-4

7) LECHTA V a kolektiv Diagnostika narušeneacute komunikačniacute schopnosti 1 vydaacuteniacute Praha

Portaacutel 2003 359 s ISBN 80-7178-801-5

8) LISAacute L KŇOURKOVAacute M Vyacutevoj diacutetěte a jeho uacuteskaliacute 1 vydaacuteniacute Praha Avicenum

1986 276 s

9) MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute 1 vydaacuteniacute Praha Staacutetniacute

pedagogickeacute nakladatelstviacute 1991

10) MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 1995 107 s

ISBN 80-7178-033-4

11) MERTIN V GILLERNOVAacute I a kolektiv Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 1

vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2003 ISBN 80-7178-799-X

12) MOJŢIacuteŠEK L Zaacuteklady pedagogickeacute diagnostiky 1 vydaacuteniacute Praha Staacutetniacute pedagogickeacute

nakladatelstviacute 1986 208 s

55

13) MONATOVAacute L Speciaacutelně pedagogickaacute diagnostika z hlediska vyacutevoje děti 1 vydaacuteniacute

Brno Paido 2000 92 s ISBN 80-85931-86-9

14) NAKONEČNYacute M Zaacuteklady psychologie 1 vydaacuteniacute 1998 (dotisk 2004) Praha

Academia ISBN 80-200-1290-7

15) NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2000 ISBN

80-7178-197-5

16) PEŠATOVAacute I ŠAMALIacuteK M Poradenskaacute psychologie pro děti a mlaacutedež 1 vydaacuteniacute

Praha Grada Publishing 2006 ISBN 80-247-1216-4

17) PIPEKOVAacute J (eds) Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2 vydaacuteniacute (přepracovaneacute) Brno

Paido 2006 404 s ISBN 80-7315-120-0

18) PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a jejiacute využitiacute v

praxi speciaacutelniacute pedagogiky 1 vydaacuteniacute (dotisk) Brno Masarykova univerzita 1997 ISBN 80-

210-1595-0

19) RENOTIEacuteROVAacute M LUDIacuteKOVAacute L Speciaacutelniacute pedagogika 4 vydaacuteniacute Olomouc

Univerzita Palackeacuteho v Olomouci 2006 313 s ISBN 80-244-1475-9

20) SLOWIacuteK Josef Speciaacutelniacute pedagogika 1 vydaacuteniacute Praha Grada Publishing 2007 160 s

ISBN 978-247-1733-3

21) SMOLIacuteKOVAacute K (eds) Raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program pro předškolniacute vzdělaacutevaacuteniacute 1

vydaacuteniacute Praha Tauris 2005

22) SVOBODA Mojmiacuter (ed) Psychodiagnostika dětiacute a dospiacutevajiacuteciacutech 1 vydaacuteniacute Praha

Portaacutel 2001 791 s ISBN 80-7178-545-8

23) ŠMAHEL I ŘEZAacuteČ J Psychologickaacute praktika 1 vydaacuteniacute Brno Masarykova

univerzita 1996 97 s

24) ŠNYacuteRALOVAacute Ivana Psychodiagnostika 1 vydaacuteniacute Praha Grada Publishing 2008 144

s ISBN 978-80-247-2165-1

25) ŠVINGAOVAacute D PEŠATOVAacute I Metodika tvorby odbornyacutech praciacute 1 vydaacuteniacute Liberec

Technickaacute univerzita 2006 39 s ISBN 80-7372-104-X

26) ŠVINGAOVAacute D PEŠATOVAacute I Uvedeniacute do vyacutezkumu a metodika tvorby bakalaacuteřskaacute

praacutece 1 vydaacuteniacute Liberec Technickaacute univerzita 2006 39 s ISBN 80-7372-046-9

56

27) TOMANOVAacute D Uacutevod do pedagogickeacute diagnostiky v mateřskeacute škole 1 vydaacuteniacute

Olomouc Univerzita Palackeacuteho 2006 113 s ISBN 80-244-1426-0

28) TOMICKAacute V Speciaacutelně pedagogickeacute metody využitelneacute v logopedickeacute i speciaacutelně

pedagogickeacute praxi 1 vydaacuteniacute Liberec Technickaacute univerzita 2006 106 s ISBN 80-7372-106-

6

29) TRPIŠOVSKAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1 vydaacuteniacute Uacutestiacute nad Labem

UJEP 1997 89 s ISBN 80-7044-159-3

30) UŢDIL Jaromiacuter Čaacutery klikyhaacuteky paňaacuteci a auta vyacutetvarnyacute projev a psychickyacute život diacutetěte

5 Přepracovaneacute vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2002 128 s ISBN 80-7178-599-7

31) VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1 vydaacuteniacute (dotisk) Praha Univerzita

Karlova 1997 353 s ISBN 80-7184-317-2

32) VAacuteGNEROVAacute M KLEacuteGROVAacute J Poradenskaacute psychologickaacute diagnostika dětiacute a

dospiacutevajiacuteciacutech 1 vydaacuteniacute Praha Univerzita Karlova v Praze Karolinum 2008 538 s ISBN

978-80-246-1538-7

33) ZELINKOVAacute O Pedagogickaacute diagnostika a individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1 vydaacuteniacute

Praha Portaacutel 2001 207 s ISBN 978-80-7178-544-6

92 Dalšiacute zdroje

34) httpwwwmsmtczvzdelavanipedagogicko-organizacni-informace-2009-2010

[citovaacuteno 21března 2010]

35) Metodickeacute doporučeniacute čj 14 7122009-61 k zabezpečeniacute logopedickeacute peacuteče ve školstviacute

36) Zaacutekon 561 2004 Sb o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem

vzdělaacutevaacuteniacute (školskyacute zaacutekon) a jeho pozdějšiacute aktualizace

37) Zaacutekon 5632004 Sb o pedagogickyacutech pracovniacuteciacutech

38) Vyhlaacuteška 72 2005 Sb o poskytovaacuteniacute poradenskyacutech sluţeb ve školaacutech a školskyacutech

poradenskyacutech zařiacutezeniacutech

57

X PŘIacuteLOHY

SEZNAM PŘIacuteLOH

1) Dotazniacutek

2) CD bakalaacuteřskaacute praacutece

5

dochaacutezky přijmout z kapacitniacutech důvodů zajistiacute obec v niacutež maacute diacutetě miacutesto trvaleacuteho pobytu

zařazeniacute diacutetěte do jineacute mateřskeacute školyldquo1

Toto opatřeniacute vydaneacute Ministerstvem školstviacute mlaacutedeţe a tělovyacutechovy (daacutele jen MŠMT)

zaručuje dětem před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky jejich umiacutestěniacute do předškolniacuteho

zařiacutezeniacute pokud rodiče projeviacute zaacutejem Probleacutem ovšem nastaacutevaacute u dětiacute mladšiacutech (ve věku od 3

do 5 let) pro ktereacute často neniacute v těchto zařiacutezeniacutech miacutesto Rodiče musiacute proto hledat jinaacute řešeniacute

Děti zŧstaacutevajiacute delšiacute dobu doma (nejčastěji s matkou) do předškolniacuteho zařiacutezeniacute se dostaacutevajiacute

později jejich nedostatky mohou byacutet i přes veškerou peacuteči rodičŧ odhaleny později Diacutetě

potřebuje ke sveacutemu vyacutevoji přiacutetomnost svyacutech vrstevniacutekŧ od kteryacutech se učiacute mnoha sociaacutelniacute

i dalšiacutem dovednostem

1 Zaacutekon o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem vzdělaacutevaacuteniacute (školskyacute zaacutekon) sect 34

odstavec 4

6

II DIAGNOSTIKA

Diagnostika je uvaacuteděna teacuteměř ve všech oblastech praxe Jednaacute se tedy o velmi širokyacute obor

kteryacute je vhodneacute specifikovat v jakeacutem oboru bude diagnostika provaacuteděna

Pojem diagnostika je odvozen z řečtiny znamenaacute rozlišovaacuteniacute konstatovaacuteniacute Termiacuten byl

po dlouhou dobu pouţiacutevaacuten pouze v mediciacuteně z niacute se rozšiřovala diagnostika do dalšiacutech oborŧ

biologickyacutech technickyacutech i společenskovědniacutech (2) S rozvojem oborŧ byl převzat

i do psychologie a pedagogiky

Diagnostika v oblasti pedagogickeacute je nazyacutevaacutena pedagogickaacute diagnostika (uvedeno daacutele)

21 Definice diagnostiky

bdquoDiagnostika zkoumaacute průběh dosavadniacuteho vyacutevoje člověka i s jeho etiologiiacute Jejiacute poznatky

sloužiacute k vyacutechově a vzdělaacutevaacuteniacute jedinců s postiženiacutem k umožněniacute co nejširšiacuteho rozvoje jejich

osobnosti a tak i k určeniacute možnostiacute jejich socializace ve společnostildquo3

Diagnostika je braacutena jako proces Jeho vyacutesledkem je diagnoacuteza zjištěniacute stavu v jakeacutem se

jedinec nachaacuteziacute jeho současnyacute stav V tomto procesu je snaha zjistit co nejviacutece objektivniacute

aktuaacutelniacute stav jedince s porovnaacuteniacutem s normou pro stejnou věkovou skupinu

bdquoDiagnoacuteza jako vyacutesledek diagnostikovaacuteniacute je doporučeniacutem pro rozhodovaacuteniacute o variantaacutech přiacuteštiacute

vyacutechovneacute strategie buď rozvoj dispozic nebo změny požadavků event vstřiacutecně obojiacuteholdquo4

Ciacutel diagnostiky je odviacutejen od oblasti ve ktereacute je provaacuteděna V mediciacuteně chce leacutekař zjistit

onemocněniacute V psychologii je zaměřeniacute na psychickeacute vlastnosti procesy stavy v sociaacutelniacute

diagnostice je ciacutel ve zjišťovaacuteniacute vlivu vyacutechovy vztahŧ v okoliacute sociaacutelniacuteho prostřediacute atd

Diagnostika nevyţaduje nutně diagnoacutezu někdy je pouze součaacutestiacute diacutelčiacuteho hodnoceniacute

bdquoCiacutelem diagnostiky je rozpoznat obtiacuteže odlišit normaacutelniacute odchylky (napřiacuteklad ve školniacutech

vyacutekonech) od poruchy a stanovit diagnoacutezu a jejiacute zaacutevažnostldquo5

Diagnostikovaacuteniacute by mělo byacutet provaacuteděno od odborniacuteka v daneacute oblasti Učitelka MŠ mŧţe

většinou provaacutedět jen orientačniacute vyšetřeniacute či diagnostiku kteraacute mŧţe slouţit jako podklad

pro dalšiacute odborneacute vyšetřeniacute diacutetěte

2 KOLLAacuteRIKOVAacute Z 2001

3 PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 57

4 HRABAL V Diagnostika Pedagogickopsychologickaacute diagnostika žaacuteka s uacutevodem do diagnostickeacute aplikace

statistiky 2002 str 35 5 MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 28

7

Při provaacuteděniacute diagnostiky je nutnaacute komplexniacute spolupraacutece s dalšiacutemi odborniacuteky (např leacutekař

psycholog speciaacutelniacute pedagog logoped sociaacutelniacute pracovniacutek a dalšiacute odborniacuteci) a to podle oblasti

diagnostiky (6) Jedině touto spolupraacuteciacute se dochaacuteziacute k objektivniacutemu zaacutevěru a diagnoacuteze

Odborniacuteci kteřiacute se na diagnostikovaacuteniacute jedince podiacuteliacute by měli byacutet zvoleni podle probleacutemŧ

ktereacute jedinec maacute Ziacuteskaneacute poznatky je vhodneacute prŧběţně analyzovat vyhodnocovat doplňovat

a vzaacutejemně předaacutevat Diacuteky teacuteto spolupraacuteci je moţneacute probleacutemy jedince vidět z mnoha oblastiacute

Je vhodneacute aby vyacutesledky z jednotlivyacutech oblastiacute byly srozumitelneacute pro ostatniacute přiacutepadně aby

mohlo dojiacutet ke konzultaci vyacutesledkŧ mezi odborniacuteky Tento přiacutestup je označovaacuten jako

komplexniacute diagnostika (nebo takeacute komplexniacute přiacutestup) Kromě odborniacutekŧ je vhodneacute zapojit

do diagnostiky i osoby ktereacute jsou s jedincem v bliacutezkeacutem kaţdodenniacutem kontaktu (rodina

učiteleacute přaacuteteleacute atd)(7)

22 Pedagogickaacute diagnostika

Pedagogickaacute diagnostika spadaacute pod pedagogickeacute vědy Je braacutena jako komplexniacute proces kde

jeho ciacutelem je zhodnoceniacute posouzeniacute vzdělaacutevaciacuteho procesu a jeho všech akteacuterŧ (8)

Pŧvodně se pedagogickaacute diagnostika zaměřovala pouze na ţaacuteka či studenta V posledniacute době

se rozsah diagnostikovaacuteniacute rozvinul z jednotlivce na celeacute skupiny i rodiče ţaacutekŧ (vliv

na vyacutechovu a vzdělaacutevaacuteniacute) Širšiacute zaacuteběr pedagogickeacute diagnostiky umoţnil rozšiacuteřit ziacuteskaneacute

poznatky z pedagogickeacute diagnostiky Objevila se tiacutem i nevyacutehoda kteraacute je daacutena zvyacutešeniacutem

naacuteročnosti na diagnostickou praacuteci

Pedagogickou diagnostiku provaacutediacute nejviacutece učitel daacutele vychovatel či vyacutechovnyacute poradce ţaacuteka

(jedince) kteřiacute s ţaacutekem pravidelně pracujiacute Učitel při diagnostice zjišťuje uacuteroveň vědomostiacute

dovednostiacute (včetně sociaacutelniacutech) zaacutejem ţaacuteka ve volneacutem čase vliv společnosti na ţaacuteka třiacutedniacute

kolektiv školniacute i domaacuteciacute prostřediacute ktereacute ţaacuteka obklopuje nesmiacute byacutet vynechaacutena ani učitelova

praacutece a zpŧsob jakyacutem s ţaacutekem pracuje (9)

Podle ciacutele je volena metoda jakou bude diagnostikovaacuteniacute provaacuteděno Pokud potřebujeme

diagnostikovat jedince v určiteacute situaci je moţneacute vyuţiacutet rŧznyacutech metod diagnostiky a jejich

vyacutesledky porovnat I zde platiacute neniacute vhodneacute dělat zaacutevěry z jedineacuteho setkaacuteniacute nebo

diagnostikovaacuteniacute diacutetěte

6 PIPEKOVAacute J 2006

7 SLOWIK J 2007

8 ZELINKOVAacute 2001

9 ZELINKOVAacute O 2001

8

bdquoPedagogickaacute diagnostika se zabyacutevaacute zdravyacutem jedincem a proto může probiacutehat jak

individuaacutelně tak i skupinověldquo10

Vyacutesledky pedagogickeacute diagnostiky by měly slouţit k dalšiacutemu plaacutenovaacuteniacute učitelova

vzdělaacutevaciacuteho procesu Někdy mohou byacutet vyacutesledky pedagogickeacute diagnostiky označeny

pojmem hodnoceniacute (znaacutemky pochvala uacutesměv hrozba atd od učitele) (11

)

23 Vyacuteznam diagnostiky

Vyacuteznam pro učitelky

bdquoUčitelka mateřskeacute školy skutečně provaacutediacute ndash zaacuteměrně i nezaacuteměrně ndash pedagogicko-

psychologickou diagnostiku diacutetěteldquo12

Podle toho jak se diacutetě projevuje mŧţe s niacutem učitelka pracovat Při přiacutepravě programu

pro děti se viacutece mŧţe zaměřit na rozvoj nedostatkŧ diacutetěte Je vhodneacute aby učitelka znala

diagnostiku diacutetěte (bylo-li diacutetě diagnostikovaacuteno odborniacutekem rodiče nejsou povinni učitelce

oznamovat vyacutesledky) Znaacutet diagnostiku diacutetěte (hlavně v přiacutepadě postiţeneacuteho či s rŧznyacutemi

nedostatky jedince) je dobreacute i k přiacutepravě her a celkoveacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu Pokud je

pro diacutetě nutneacute vytvořeniacute individuaacutelniacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu je nutneacute aby při jeho

vytvaacuteřeniacute byla diagnostickaacute zpraacuteva a stav diacutetěte braacuten jako vyacutechoziacute materiaacutel V přiacutepadě ţe diacutetě

přechaacuteziacute pod vedeniacute jineacute učitelky mŧţe byacutet pedagogickaacute diagnostika pro učitelku velmi

přiacutenosnaacute a snadněji jiacute pomŧţe k adaptaci s diacutetětem (13

)

Pokud rodiče informujiacute učitelku o chystaneacute naacutevštěvě specializovaneacuteho pracoviště je moţneacute

aby učitelka pro tohoto pracovniacuteka vytvořit kraacutetkou zpraacutevu o diacutetěti v kaţdodenniacutem chovaacuteniacute

specialista většinou takovou charakteristiku uviacutetaacute

Vyacuteznam pro rodiče a diacutetě

bdquoDůležiteacute však je aby rodiče znali smysl a vyacuteznam ciacutelevědomeacuteho poznaacutevaacuteniacute diacutetěte aby dobře

věděli že jejich diacutetě neniacute bdquojen hodnocenoldquoldquo14

Pedagogickaacute diagnostika od učitelky nebo od odborniacuteka by měla rodičŧm pomoci

Diagnostika mŧţe ukaacutezat kladneacute i zaacuteporneacute vlastnosti jedince ktereacute by mohly byacutet objeveny aţ

později Většina odborniacutekŧ zaacuteroveň poradiacute jak s diacutetětem daacutele pracovat Rodiče by měli

10

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 58 11

KOLLAacuteRIKOVAacute Z 2001 12

MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 76 13

MERTIN V GILLERNOVAacute I 2003 14

MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 80

9

pochopit ţe učitelka neniacute protivniacutekem ve vyacutechově Naopak předškolniacute zařiacutezeniacute by mělo

doplňovat vyacutechovu v rodině V přiacutepadě ţe se u diacutetěte objeviacute nedostatky mŧţe je učitelka

při kaţdodenniacutech činnostech s dětmi rozpoznat mnohem dřiacuteve neţ sami rodiče Maacute porovnaacuteniacute

s ostatniacutemi dětmi a znaacute všeobecnou normu pro vyacutevoj diacutetěte

Učitelka si během dochaacutezky diacutetěte všiacutemaacute i jeho dobryacutech vlastnostiacute přednostiacute a nadaacuteniacute ktereacute

se u diacutetěte mohu projevit kteryacutech si rodiče nemusejiacute při běţnyacutech činnostech s diacutetětem

všimnout (15

)

24 Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika

Mezi historickyacutemi prameny se objevuje speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika jiţ v diacutele J A

Komenskeacuteho Informatorium školy mateřskeacute Zde je daacutena pozornost naacutestupu diacutetěte do školy

zda stupeň vyacutevoje odpoviacutedaacute vstupu do školy

bdquoObecnyacutem ciacutelem speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky je co možnaacute nejleacutepe a nejpečlivěji

rozpoznat a charakterizovat konkreacutetniacute handicap a to v oblasti fyzickeacute psychickeacute a

sociaacutelniacuteldquo16

bdquoSpeciaacutelněpedagogickaacute diagnostika se zabyacutevaacute rozpoznaacutevaacuteniacutem podmiacutenek prostředků

i efektivity vyacutechovy vzdělaacutevaacuteniacute celkoveacuteho rozvoje osobnosti a takeacute enkulturace klientů ndash tedy

osob s postiženiacutemldquo17

Moderniacute pojetiacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky je zaměřeno na jedince se speciaacutelniacutemi

vzdělaacutevaciacutemi potřebami Diagnostika těchto jedincŧ se viacutece soustřediacute na jejich dovednosti

schopnosti a moţnosti lze je vyuţiacutet pro rozvoj vyacutechovu vzdělaacuteniacute či dalšiacute praacuteci s těmito

jedinci

bdquoSpeciaacutelněpedagogickaacute diagnostika vyžaduje jen individuaacutelniacute přiacutestupldquo18

Při speciaacutelněpedagogickeacute diagnostice je pracovaacuteno s jedincem co nejviacutece individuaacutelně pouze

vyacutejimečně v malyacutech skupinaacutech Ciacutelem je posouzeniacute individuaacutelniacutech zvlaacuteštnostiacute jedince ktereacute

mohou ovlivnit efektivitu vyacutechovneacuteho pŧsobeniacute včetně vnějšiacutech i vnitřniacutech přiacutečin

Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika se zaměřuje převaacuteţně na jedince (děti) kteřiacute potřebujiacute

z rŧznyacutech dŧvodŧ speciaacutelniacute peacuteči Ciacutelem je v tomto přiacutepadě zjištěniacute uacuterovně diacutetěte vzhledem

15

MERTIN V GILLERNOVAacute I 2003

16 FISCHER S ŠKODA J Speciaacutelniacute pedagogika Edukace a rozvoj osob se somatickyacutem psychickyacutem a

sociaacutelniacutem znevyacutehodněniacutem 2008 str 26

17 SLOWIacuteK J Speciaacutelniacute pedagogika 2007 str 51

18 PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 58

10

k jeho postiţeniacute nebo vadě Tvořiacute se zaacuteklad pro speciaacutelněpedagogickeacute metody (např

reedukace kompenzace atd)

241 Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky

Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky mŧţe byacutet rŧzneacute Zaacuteleţiacute na tom z jakeacuteho pohledu je

děleniacute zaměřeno Zde jsou uvedena některaacute moţnaacute děleniacute

1) Dle specifickeacuteho ciacutele

Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika maacute i sveacute specifickeacute ciacutele ve vztahu s diagnostikovanyacutem

jedincem

Zda konkreacutetniacute jedinec spadaacute do oblasti speciaacutelniacute pedagogiky

Zda je jedinec ohroţen vznikem handicapu

V jakeacute faacutezi znevyacutehodněniacute je jedinec

Přiacutečiny vzniku znevyacutehodněniacute

Naacuteslednaacute peacuteče o jedince

2) Dle druhu postiženiacute (19

)

Jestliţe je jiţ znaacutem druh postiţeniacute diagnostika se viacutece zaměřuje pouze na tuto danou oblast

Somatopedickaacute ndash zaměřeniacute na tělesnaacute postiţeniacute a zdravotniacute oslabeniacute

Psychopedickaacute ndash zaměřenaacute na mentaacutelniacute postiţeniacute

Surdopedickou ndash zaměřenaacute na sluchoveacute vady a postiţeniacute

Logopedickou ndash zaměřenaacute na vady a poruchy řeči a komunikace

Oftalmopedickou ndash zaměřenaacute na zrakoveacute poruchy a vady

Etopedickou ndash zaměřenaacute na poruchy chovaacuteniacute někteřiacute autoři do teacuteto skupiny řadiacute

i diagnostiku specifickyacutech vyacutevojovyacutech poruchu učeniacute

3) Dle vyacutevojoveacuteho stupně jedince

Kaţdeacute vyacutevojoveacute obdobiacute v ţivotě jedince maacute svaacute jednotlivaacute uacuteskaliacute a specifika kteraacute je třeba

při diagnostickeacutem procesu zohlednit Existujiacute vady ktereacute se projeviacute aţ na určiteacutem vyacutevojoveacutem

stupni (např specifickeacute vyacutevojoveacute poruchy učeniacute) (20

)

19

PIPEKOVAacute J 2006

11

Ranyacute věk ndash v tomto obdobiacute je nejdŧleţitějšiacute včasneacute podchyceniacute vady a zahaacutejeniacute

speciaacutelněpedagogickeacute peacuteče Včasnaacute peacuteče napomaacutehaacute k minimalizaci dŧsledkŧ vady

Předškolniacute věk ndash v tomto obdobiacute je staacutele ještě dŧleţiteacute včasneacute podchyceniacute vady

a zahaacutejeniacute peacuteče Na konci předškolniacuteho věku je nejčastějšiacute diagnostika školniacute zralosti

a připravenosti

Školniacute věk ndash na počaacutetku tohoto obdobiacute hraje dŧleţitou roli diagnostika školniacute zralosti

Školniacute obdobiacute je dlouhaacute doba Dalšiacute diagnostika mŧţe byacutet zaměřena např specifickeacute

vyacutevojoveacute poruchy učeniacute volbu povolaacuteniacute atd Pokud bylo v předchoziacutem obdobiacute zjištěno

postiţeniacute dalšiacute diagnostika se od něj odviacutejiacute dochaacuteziacute i k zhodnoceniacute předchoziacute peacuteče

Dŧleţitost ziacuteskaacutevajiacute zaacutejmy jedince Mohou se zde projevit i rozdiacutelnosti mezi moţnostmi

diacutetěte a poţadavky od jeho okoliacute (rodiny)

Dospělost ndash Pokud jde o postiţeniacute vychaacuteziacute z předchoziacutech obdobiacute nebo se jednaacute

o naacutesledek uacuterazu či nemoci Dŧleţitou roli hraje prognoacuteza zda bude nutneacute člověka

rekvalifikovat či ne Je vhodneacute pokud je moţnost aby dospělyacute člověk našel sociaacutelniacute a

pracovniacute uplatněniacute

Obdobiacute staacuteřiacute ndash Většinou se jednaacute o ziacuteskaneacute postiţeniacute Dŧleţiteacute je respektovat prostřediacute

rodiny Při činnostech s jedincem respektujeme dŧstojnost a potřebu klidu člověka

vzhledem k jeho staacuteřiacute Dochaacuteziacute k uacutebytku psychickyacutech i fyzickyacutech sil tiacutem se objevujiacute i noveacute

probleacutemy

4) Dle času provaacuteděniacute

Vstupniacute ndash při prvniacutem setkaacuteniacute s jedincem zjišťujeme na jakeacute uacuterovni jedinec je

Prŧběţnaacute ndash při praacuteci s jedincem poskytuje informace jak se jedinec vyviacutejiacute jak mu

pomaacutehaacute reedukace či jineacute zpŧsoby rehabilitace atd

Vyacutestupniacute ndash při opouštěniacute jedince ze zařiacutezeniacute nebo z peacuteče odborniacuteka Pokud jedinec

přechaacuteziacute do jineacuteho zařiacutezeniacute mŧţe diagnostickaacute zpraacuteva z vyacutestupniacuteho vyšetřeniacute byacutet pouţita

jako vstupniacute diagnostikou pro noveacute zařiacutezeniacute

5) Dle etiologie

Jednaacute se o přiacutečinu postiţeniacute (21

)

20

PIPEKOVAacute J 2006 21

PIPEKOVAacute J 2006

12

Kauzaacutelniacute ndash přiacutečina postiţeniacute je u jedince znaacutemaacute

Symptomatickou ndash přiacutečina neniacute znaacutemaacute diagnostika odkazuje pouze na přiacuteznaky

25 Oblasti pedagogickeacute diagnostiky

Diagnostikovat mŧţeme mnoho oblastiacute Jak bylo uvedeno je nejvhodnějšiacute pokud jsou oblasti

propojeny a vzaacutejemně se doplňujiacute Diacuteky tomuto přiacutestupu mŧţeme odhalit i maleacute nedostatky

ktereacute znesnadňujiacute nebo znemoţňujiacute dalšiacute pokroky ve vyacutevoji jedince

Jednotliveacute oblasti osobnosti pro diagnostiku jsou vybraacuteny podle toho ţe jsou chaacutepaacuteny jako

velmi dŧleţiteacute z pohledu speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky

Většinou platiacute ţe diagnostiku jednotlivyacutech oblastiacute mohou provaacutedět pouze vyškoleniacute

pracovniacuteci v daneacute oblasti Jednaacute se přiacutemo o studium v daneacutem oboru (většinou vysokoškolskeacute

studium např psychologie) anebo alespoň speciaacutelniacute školeniacute (orientačniacute logopedickeacute vyšetřeniacute

daacutele jen OLV)

V diagnostikovaacuteniacute přihliacuteţiacuteme k věku diacutetěte osobnostniacutem vlastnostem diacutetěte Pokud je diacutetěti

diagnostikovaacuteno nějakeacute postiţeniacute v dalšiacutech diagnostikaacutech je nutno toto zohlednit

bdquoDiagnostickaacute činnost by měla byacutet opakovatelnaacute a dlouhodobaacute abychom ziacuteskali opravdu

objektivniacute podklady pro stanoveniacute diagnoacutezy a prognoacutezy diacutetěteldquo22

Daacutele jsou uvaacuteděny některeacute oblasti ktereacute by měly byacutet v předškolniacutem věku alespoň orientačně

diagnostikovaacuteny Tyto oblasti jsou v tomto vyacutevojoveacutem obdobiacute k podstatneacute pro dalšiacute rozvoj

jedince

251 Diagnostika motorickyacutech schopnostiacute

bdquoMotorika představuje celkovou pohybovou schopnost člověka Souvisiacute s rozvojem řeči

myšleniacute a s lateralitouldquo23

Je moţno řiacuteci ţe vyacutevoj motoriky je zaacutekladem a pro dalšiacute oblasti vyacutevoje diacutetěte Pokud diacutetě

v některyacutech oblastech neprospiacutevaacute je vhodneacute sledovat zda jeho probleacutemy nevychaacuteziacute praacutevě

ze špatneacute motoriky

Motoriku je moţno dělit na tři zaacutekladniacute skupiny

Hrubaacute motorika ndash pohyby celeacuteho těla velkyacutech svalovyacutech skupin

22

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 71 23

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 64

13

Jemnaacute motorika ndash pohyby rukou malyacutech svalovyacutech skupin

Oromotorika ndash pohyby artikulačniacutech orgaacutenu Někdy je oromotorika začleněna do jemneacute

motoriky

Diagnostika motoriky představuje ve speciaacutelniacute pedagogice širokou oblast vzhledem

k vyacutevojoveacute uacuterovni jedince i dalšiacute moţnosti v jeho ţivotě (pracovniacute přiacutepravě) (24

)

Uacuteroveň motoriky je moţneacute zjistit pomociacute standardizovanyacutech motorickyacutech testŧ nebo

vyacutevojovyacutech norem motoriky pro jednotlivaacute věkovaacute obdobiacute

Motorika mŧţe byacutet hodnocena nejčastěji ze třiacute pohledŧ

Hlediska vyacutevoje ndash jestli vyacutevoj odpoviacutedaacute daneacute normě

Hledisko kvality ndash jak jsou pohyby přesneacute koordinace pohybŧ

Hledisko vyacutekonu ndash jak je jedinec vytrvalyacute rychlost pohybŧ

U hrubeacute motoriky jsou v diagnostice braacuteny kliacutečoveacute momenty ve vyacutevoji v obdobiacute raneacuteho

dětstviacute Jednaacute se napřiacuteklad o posazovaacuteniacute stoj bez obory lezeniacute samostatnaacute chŧze Tyto

informace ziacuteskaacutevaacute většinou pediatr od rodičŧ jiţ v prŧběhu vyacutevoje diacutetě při pravidelnyacutech

pediatrickyacutech prohliacutedkaacutech Daacutele je sledovaacuteno jak diacutetě zvlaacutedaacute chŧzi běh bez překaacuteţek

i překaacuteţkami chŧze v nerovneacutem tereacutenu atd

Jemnaacute motorika při sveacutem vyacutevoji vychaacuteziacute z rozvoje hrubeacute motoriky Pohyb ruky postupuje

od ramene k prstŧm Z tohoto vyacutevoje je vhodneacute aby se dětem daacutevali na kresleniacute a malovaacuteniacute

nejdřiacuteve velkeacute formaacutety papiacuterŧ (pokud moţno nejdřiacuteve na svislou plochu a poteacute teprve

na kolmou) a později je zmenšovat

Diagnostika jemneacute motoriky je zjišťovaacutena hlavně podle manuaacutelniacute zručnosti Jednaacute se

o sledovaacuteniacute koordinace pohybŧ (obleacutekaacuteniacute jiacutedlo provleacutekaacuteniacute atd) rychlosti a přesnosti

pohybŧ horniacutech končetin dlaniacute a prstŧ Tato diagnostika se daacute pouţiacutet i na zjišťovaacuteniacute laterality

(uvedeno daacutele) Při sledovaacuteniacute jemneacute motoriky by měl byacutet kladen i dŧraz na spraacutevneacute drţeniacute

psaciacuteho naacutečiniacute Spraacutevnyacute uacutechop tuţky je dobreacute u diacutetěte podporovat hned od počaacutetku kdy diacutetě

začne braacutet do ruky psaniacute naacutečiniacute (25

)

bdquoU dětiacute raneacuteho a předškolniacuteho věku využiacutevaacuteme různeacute sklaacutedačky kostky puzzle kdy

hodnotiacuteme nejen co diacutetě dovede zkonstruovat ale i způsob provedeniacute souhyby spolupraacuteci

24

PIPEKOVAacute J 2006 25

PIPEKOVAacute J 2006

14

obou rukou všiacutemaacuteme si spraacutevnosti uacutechopů přesnost v konstrukci v ciacuteleniacute což se projevuje

takeacute při navleacutekaacuteniacute drobnyacutech tvarů na bužiacuterku či tkanici a je mimo jineacute i ukazatelem kvality

koordinace oko ndash rukaldquo26

Oromotorika je dŧleţitaacute k dobreacute vyacuteslovnosti diacutetěte později k spraacutevneacutemu naacutecviku čteniacute i psaniacute

Zaměřujeme se hlavně na pohyblivost rtŧ a jazyka K diagnostice i samotneacutemu procvičovaacuteniacute

v teacuteto oblasti pouţiacutevaacuteme některaacute oromotorickaacute cvičeniacute např vyplazovaacuteniacute jazyka olizovaacuteniacute

rtŧ nafukovaacuteniacute tvaacuteřiacute foukaacuteniacute do peřiacutečka atd

252 Diagnostika rozumovyacutech schopnostiacute

Oblast je znaacutemaacute hlavně pod inteligenčniacutemi testy Struktura testŧ mŧţe byacutet velmi rŧznaacute

Nejčastěji se děliacute na subtesty jsou zjišťovaacuteny celkoveacute verbaacutelniacute a naacutezoroveacute rozumoveacute

schopnosti jedince V diagnostice se zaměřiacuteme na uacuteroveň myšlenkovyacutech operaciacute (analyacuteza

synteacuteza a analyticko-syntetickaacute činnost) ktereacute jsou součaacutestiacute diagnostikovaacuteniacute školniacute zralosti

V předškolniacutem zařiacutezeniacute mohou byacutet dělaacuteny orientačniacute testy rozumovyacutech schopnostiacute k daneacutemu

věku jedince

Rozumoveacute schopnosti by měly byacutet testovaacuteny jako celek a poteacute budou specifikovaacuteny

na podoblasti (jiţ v kompetenci odborneacuteho pracoviště) V procesu diagnostikovaacuteniacute

rozumovyacutech schopnostiacute je nutneacute braacutet v uacutevahu věk diagnostikovaneacuteho jedince některeacute

myšlenkoveacute operace jsou vyacutevojově podmiacuteněneacute

Zaacutekladniacutem pravidlem je postupovat od nejjednoduššiacutech činnostiacute ke sloţitějšiacutem Před začaacutetkem

uacutekolu je nutno se přesvědčit zda diacutetě (jedinec) danyacute uacutekol pochopilo Pokud diacutetě nepochopiacute

zadaacuteniacute mŧţe se staacutet ţe dojde k chybneacute diagnostice (27

)

Součaacutest inteligenčniacutech testŧ tvořiacute takeacute vyacutekonoveacute zkoušky ktereacute jsou formou nonverbaacutelniacuteho

charakteru (tedy na neverbaacutelniacute neřečoveacute schopnosti) Ciacutelem zkoušek je zjištěniacute uacuterovně

postřehu logiky Pokud se objeviacute nedostatky měl by se jim psycholog (speciaacutelniacute pedagog)

viacutece věnovat

Při diagnostikovaacuteniacute rozumovyacutech schopnostiacute je nutno vědět zda diagnostikovanyacute jedinec

nemaacute skryteacute smysloveacute vady (hlavně sluchoveacute a zrakoveacute) ktereacute svyacutemi projevy připomiacutenajiacute

sniacuteţeneacute rozumoveacute schopnosti Všiacutemaacuteme si zda diacutetě dokaacuteţe ziacuteskaneacute poznatky pouţiacutet v praxi

Uacuteroveň rozumovyacutech schopnostiacute mŧţe byacutet ovlivněna

26

PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a využitiacute v praxi 1997 str 45 27

PIPEKOVAacute J 2006

15

Vnitřniacutemi činiteli (osobnost jedince motivace k činnosti aktuaacutelniacute tělesnyacute i psychickyacute

stav jedince psychickeacute procesy atd) Tyto činitele nelze přiacuteliš ovlivnit

Vnějšiacutemi činiteli (obsah poznatkŧ osobnost učitele a jeho pŧsobeniacute na jedince klima

zařiacutezeniacute a skupiny ve ktereacute jedinec je přiacutestup rodiny atd) Tyto činitele lze ovlivnit

253 Diagnostika mluvniacutech schopnostiacute

Tato oblast diagnostiky je v těsneacutem spojeniacute s oromotorikou

Komunikace pomociacute verbaacutelniacute (mluveneacute) řeči je v našiacute společnosti teacuteměř zaacutekladniacute Pro děti

předškolniacuteho věku je verbaacutelniacute komunikace nejčastějšiacutem zpŧsobem dorozumiacutevaacuteniacute

Zaacutekladem pro diagnostiku je navaacutezaacuteniacute kontaktu s diagnostikovanyacutem jedincem a ziacuteskaacuteniacute jeho

dŧvěry V předškolniacutem věku je proto vhodneacute provaacutedět diagnostiku při hře s diacutetětem

a v prostřediacute ktereacute je mu znaacutemeacute a diacutetě se v něm ciacutetiacute bezpečně (28

)

Od slovniacutech projevŧ se velmi často odvozuje i celkovyacute stav a vyacutevoj jedince (rozumovaacute oblast

vniacutemaacuteniacute paměť představivost atd) Při diagnostice je nutno vychaacutezet z věku diacutetěte Vyacutevoj

hlaacutesek se postupnyacute a ukončuje se kolem 6 ndash 7 roku (někdy je uvaacuteděna hranice aţ 8 let) Jako

vyacutevoj hlaacutesek tak i rozvoj slovniacute zaacutesoby je postupnyacute Učitelky v MŠ mohou za určityacutech

podmiacutenek (podle stupně dosaţeneacuteho vzdělaacuteniacute) provaacutedět OLV

Mluvniacute projev je moţno rozdělit na formaacutelniacute a obsahovou straacutenku řeči

bdquoFormaacutelniacute straacutenka řeči se tyacutekaacute vnějšiacutech projevů individuaacutelniacutech charakteristik jako vyacuteslovnost

artikulačniacute obratnost plynulost tempo řeči fonace atdldquo29

bdquoObsahovaacute straacutenka je tvořena schopnostiacute formulovat vlastniacute myšlenky což je podmiacuteněno

rozsahem slovniacute zaacutesoby uacuterovniacute osvojeniacute pravidel gramatiky syntaxiacute apodldquo30

Do kaţdodenniacutech činnostiacute s dětmi by měly byacutet zařazovaacuteny logopedickeacute chvilky přizpŧsobeneacute

věku dětiacute Jsou zaměřeny na spraacutevnyacute naacutecvik dyacutechaacuteniacute oromotorickaacute cvičeniacute Tyto chvilky jsou

i prevenciacute před některyacutemi poruchami řeči

254 Diagnostika laterality

bdquoLateralita je důsledkem dominance jedneacute z mozkovyacutech hemisfeacuter V praktickeacutem životě se

projevuje jako převaha nebo upřednostňovaacuteniacute některeacuteho z paacuterovyacutech orgaacutenů (např ruka

noha oko ucho)ldquo31

28

PIPEKOVAacute J 2006 29

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 72 30

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 72

16

Diagnostika laterality ziacuteskaacutevaacute dŧleţitost v době naacutestupu diacutetěte do školy Při naacutestupu diacutetěte

do prvniacute třiacutedy by měla byacutet lateralita ruky vyhraněnaacute (32

) Tiacutem je ulehčen naacutecvik psaniacute Oblast

laterality je uacutezce spojena s motorikou a to hlavně s oblastiacute jemneacute motoriky

Pojem lateralita znamenaacute preferenci či dominantu jedneacute poloviny Je velmi uacutezce spojena

s dominantou jedneacute z mozkovyacutech hemisfeacuter Projevuje u člověka ale i některyacutech ţivočichŧ

(nesouměrnost se u nich projevuje jednak ve stavbě těla jednak i v uţiacutevaacuteniacute jednoho

z paacuterovyacutech orgaacutenŧ) Je proto dŧleţiteacute aby byla respektovaacutena lateralita jedince Dnes je jiţ

dokaacutezaacuteno ţe přeučovaacuteniacute levorukyacutech jedincŧ na pravorukeacute je nevhodneacute a vede pouze k dalšiacutem

probleacutemŧm (např neurotickeacute obtiacuteţe koktavost neklid atd)

Nejčastěji je diagnostika laterality provaacuteděna pozorovaacuteniacutem diacutetěte v rŧznyacutech situaciacutech (haacutezeniacute

stavěniacute věţe z kostek kresleniacute navleacutekaacuteniacute koraacutelkŧ natahovaacuteniacute se po předmětech otaacutečeniacute

za zvukem atd) Lateralitu je moţneacute diagnostikovat i podle nejrŧznějšiacutech zkoušek

Nejznaacutemějšiacute je diagnostickyacute test od Z Matějčka a Z Ţlaba Tuto zkoušku mŧţe provaacutedět

i nevyškolenyacute specialista (leacutekař učitel pracovniacutek s diacutetětem rodič atd) ale musiacute si nejdřiacuteve

dŧkladně nastudovat prŧběh celeacute zkoušky Vyacutesledek je pouze orientačniacute (33

)

K vyhraněniacute laterality dochaacuteziacute u dětiacute přibliţně ve 4ndashteacutem roce ţivota ale staacutevaacute se ţe

vyhraněnost se ustaacuteliacute aţ později Většinou byacutevaacute lateralita vyhraněnaacute dřiacuteve u děvčat Pokud se

u diacutetěte zjistiacute nevyhraněnaacute lateralita při naacutestupu do školy většinou se doporučuje naacutecvik

psaniacute pravou rukou (34

)

255 Diagnostika zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute

Diacutetě se rodiacute s vyvinutyacutem zrakovyacutem orgaacutenem (neniacute-li zrakovyacute orgaacuten poškozen v prenataacutelniacutem

obdobiacute) Po narozeniacute dochaacuteziacute pouze ke zlepšeniacute ostrosti zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute (u zdraveacuteho

orgaacutenu) Zrakem přijiacutemaacute jedinec aţ 80 podnětŧ ze sveacuteho okoliacute

Pokud jedinec trpiacute i lehkou zrakovou vadou kteraacute neniacute včas odhalena a diagnostikovaacutena

mŧţe zaostaacutevat v rozumoveacutem motorickeacutem i řečoveacutem rozvoji Mŧţe byacutet špatně

diagnostikovaacuten opoţděnyacute vyacutevoj mentaacutelniacute retardace nebo jinaacute postiţeniacute Z tohoto dŧvodu je

dobreacute sledovat jestli zrakovyacute vyacutevoj postupuje podle vyacutevojovyacutech norem

31

PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a jejiacute využitiacute v praxi speciaacutelniacute

pedagogiky 1 vyd 1997 str 49 32

PIPEKOVAacute J 33

KŘIŠŤANOVAacute L 1995 34

PŘINOSILOVAacute D 1997

17

Je vhodneacute aby zrakoveacute vniacutemaacuteniacute bylo dobře rozvinuto před zahaacutejeniacutem školniacute dochaacutezky diacutetěte

bude mu ulehčena vyacuteuka Rozvoj je daacuten celkovyacutem vyacutevojem jedince Daacutele mŧţe byacutet

podněcovaacuteno pomociacute nejrŧznějšiacutech her cvičeniacute a uacutekolŧ

Je zjišťovaacuteno zda diacutetě rozeznaacute dva stejneacute tvary mezi ostatniacutemi sklaacutedaacuteniacute rozdělenyacutech obraacutezkŧ

(u staršiacutech dětiacute puzzle odpoviacutedajiacuteciacute jejich věku) vklaacutedaacuteniacute tvarŧ do přiacuteslušnyacutech otvorŧ

dokreslovaacuteniacute obraacutezkŧ vyhledaacuteniacute obraacutezku v překryacutevanyacutech atd

Zrakoveacute vniacutemaacuteniacute podporuje i rozvoj řeči Zrakem diacutetě pozoruje mluvidla jinyacutech osob a učiacute se

tak naacutepodobou

Orientačniacute zkouška zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute mŧţe byacutet provedena i učitelkou v MŠ Vyacutesledek

poskytuje informaci o uacuterovni zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute přiacutepadně mŧţe poukaacutezat na odchylky

od normy

256 Diagnostika sluchoveacuteho vniacutemaacuteniacute

bdquoSluchoveacute vniacutemaacuteniacute je schopnost přijiacutemat rozlišovat a interpretovat zvuky různeacute kvality

(řečoveacute i neřečoveacute)ldquo35

Sluch je dŧleţityacute pro vyvaacuteřeniacute řeči a jejiacute stavby Pokud se diacutetě narodiacute s poškozenyacutem sluchem

(zaacuteleţiacute na stupni poškozeniacute) anebo ztratiacute-li sluch před ukončeniacutem vyacutevoje řeči (vyacutevoj řeči je

ukončovaacuten kolem 8 roku ţivota) je diacutetě většinou neslyšiacuteciacute a řeč se u něj vyviacutejiacute velmi maacutelo či

vŧbec (36

)

Diacutetě mŧţe trpět pouze nedoslyacutechavostiacute kteraacute nemusiacute byacutet dlouho objevena Diacutetě reaguje

na silneacute zvukoveacute podněty Diacutetě nepoznaacute ţe slyšiacute špatně Děti s nedoslyacutechavostiacute se projevujiacute

ve společnosti jako pomaleacute neposlušneacute (nereagujiacute na ticheacute podněty) a mohou byacutet někdy

chybně označeni za mentaacutelně postiţeneacute (37

)

Dnešniacute mediciacutena a leacutekařskeacute přiacutestroje zvlaacutedajiacute diagnostiku sluchu i u malyacutech dětiacute bez jejich

spolupraacutece Dřiacuteve byla u všech vyšetřeniacute nutnaacute spolupraacutece diacutetěte proto diagnostika byla

moţnaacute nejdřiacuteve kolem 3 roku ţivota diacutetěte

Sluchoveacute vniacutemaacuteniacute je zjišťovaacuteno podle nejrŧznějšiacutech cvičeniacute Diacutetěti se daacutevajiacute rozeznaacutevat

předměty podle zvuku kteryacute vydaacutevajiacute (začiacutenaacuteme od zvukŧ znaacutemyacutech a dobře rozeznatelnyacutech)

rozlišeniacute toacutenŧ piacutesniacute atd

35

ZELINKOVAacute O Pedagogickaacute diagnostika individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program str 76 36

PŘINOSILOVAacute D 1997 37

PŘINOSILOVAacute D 1997

18

Diagnostika je dŧleţitaacute pro odhaleniacute sluchovyacutech vad ale mŧţe naacutem pomoci i při vadě řeči

kde neznaacuteme přiacutečinu

Orientačniacute zkouška sluchu se provaacutediacute šeptanou i hlasitou řečiacute Jejiacutem ciacutelem je odhalit jestli

diacutetě maacute zdraviacute sluch Při provaacuteděniacute zkoušky maacute byacutet diacutetě zdraveacute bez ryacutemy a podobnyacutech

onemocněniacute ktereacute mohou vyacutesledky zkoušky ovlivnit(38

)

Dŧleţitou součaacutestiacute ve sluchoveacutem vniacutemaacuteniacute je fonematickyacute sluch Jednaacute se o sluchoveacute

rozlišovaacuteniacute rytmizaci vyacuteslovnosti Fonematickyacutech sluchem diacutetě rozlišuje diferenciace hlaacutesek

Vyacutevoj fonematickeacuteho sluchu je postupnyacute měl by byacutet ukončen před vstupem do povinneacute

školniacute dochaacutezky je jedniacutem z předpokladŧ na vyacuteuku čteniacute a psaniacute Fonematickyacute sluch

umoţňuje diacutetěti rozlišit stejnaacute slova (pes ndash pes) rozlišeniacute pouze jednou hlaacuteskou (ves ndash les)

rozlišeniacute deacutelky (dal ndash daacutel) tvrdeacute a měkkeacute souhlaacutesky (dyacuteka ndash diacuteky) ostreacute a tupeacute sykavky (miacutesa

ndash miacuteša) apod

38

TOMICKAacute V 2006

19

III METODY DIAGNOSTIKY

Metody diagnostiky jsou určiteacute zpŧsoby a postupy ktereacute vedou k ciacuteli tedy k diagnoacuteze

31 Poţadavky na diagnostickeacute metody

Vyacuteběr metody by měl odpoviacutedat věku diacutetěte přiacutepadně pokud existujiacute předchoziacute vyacutesledky

nebo podezřeniacute na postiţeniacute metoda by měla vychaacutezet ze zjištěnyacutech moţnostiacute diacutetěte

Na zahaacutejeniacute voliacuteme takoveacute metody při kteryacutech se diacutetě uvolniacute odstraniacute se stres a strach kteryacute

se mŧţe kvŧli nečekaneacute situaci či prostřediacute objevit Pokud jsou metody dobře zvoleneacute je

moţneacute ziacuteskat u diacutetěte dŧvěru a ochotu spolupracovat

bdquoNějakeacute jednoznačneacute pravidlo však stanovit nemůžeme V uacutevahu je nutneacute braacutet časovou

naacuteročnost jednotlivyacutech metod (jen vyacutejimečně nejsme časově omezeni) jejich bdquovyacutetěžnostldquo

(velmi vysokou majiacute např testy inteligence) chovaacuteniacute diacutetěte (klid ndash neklid) vnějšiacute okolnosti

jako je např prostor vyšetřovny možnost zaměstnat současně viacutece dětiacute uvolnit se pro dotaz

rodičů nebo pro rozhovor s nimi apod Mnohdy je uacutečelneacute kromě praacutece individuaacutelniacutem přiacutemeacutem

kontaktu vidět diacutetě i při samostatneacute praacuteci ve dvojici nebo i ve většiacute skupinceldquo39

Na proces diagnostikovaacuteniacute je ale vhodneacute nechat si dostatek času

Pouţiteacute metody musiacute splňovat určitě poţadavky ktereacute dělajiacute metody objektivniacute a pouţitelneacute

pro vyacutezkum a diagnostiku Tyto poţadavky naacutem daacutevajiacute jistotu ţe pouţiteacute metody umoţňujiacute

konfrontaci vyacutesledkŧ v porovnaacuteniacute se skupinou věkovou normou či dalšiacutemi předem

stanovenyacutemi kriteacuterii

Objektivnost

bdquoObjektivnost rozumiacuteme věcneacute nezaujateacute posouzeniacute činnostiacute nebo vyacutekonůldquo40

Nejčastěji byacutevaacute zajišťovaacutena testy ktereacute jsou vţdy vyhodnocovaacuteny stejnyacutem zpŧsobem a podle

určityacutech naacutevodŧ ktereacute nelze měnit Jednaacute se o standardniacute testy

Testy jsou provaacuteděny vţdy stejnyacutem přesně danyacutem zpŧsobem to od jejich zadaacuteniacute přes prŧběh

k vyhodnoceniacute a interpretaci Při opakovaneacutem prŧběhu by mělo byacutet dosaţeno stejnyacutech

vyacutesledkŧ bez ohledu na osobu kteraacute test zadaacutevala a vyhodnotila (41

)

Dŧleţiteacute je zda jsou otaacutezky dobře formulovaacuteny a jedinec jim porozuměl

39

MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute str 89-91 40

MERTIN V GILERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 77 41

SVOBODA M (ed) 2001

20

Validita

bdquoHistoricky nejobvyklejšiacute definice validniacuteho měřeniacute je že naacutestroj měřiacute to o čem prohlašuje

že měřiacuteldquo42

Validita označuje platnost metody a jejich vyacutesledkŧ Jednaacute se o skutečnost zda metody

hodnotiacute opravdu to co hodnotit maacute a chce (43

)

Metoda je volena podle moţnostiacute jedince Jestliţe maacute jedinec nějakeacute postiţeniacute metodu je

nutno přizpŧsobit jeho postiţeniacute tak aby mohl danyacute uacutekol splnit dle svyacutech moţnostiacute (např

u jedince se slabozrakostiacute je nutno vytvořit takoveacute podmiacutenky aby pomŧcky k metodě či

pracovniacute listy k testu mohl vidět)

Většina metod hodnotiacute jako primaacuterniacute jednu oblast mohou však ukaacutezat i dalšiacute vyacutesledky ktereacute

nepatřiacute k primaacuterniacutemu vyacutesledku a pouze naacutes mohou nasměrovat k dalšiacutemu šetřeniacute

Reliabilita

Jednaacute se o přesnost a spolehlivost metody Tedy jestli vyacutesledek z daneacute metody neniacute jen

naacutehodnyacute či zkreslenyacute jev a nevznikl nějakyacutem nedostatkem v měřeniacute (44

)

Stejneacuteho vyacutesledku by mělo byacutet dosaţeno i s odstupem času Vyacutesledky by měly byacutet zobecněny

i v čase Při opakovaacuteniacute by mělo dochaacutezet k podobnyacutem vyacutesledkŧm (i v rozmeziacute několika dniacute)

Mělo by byacutet zjištěno zda metoda nemŧţe byacutet ovlivněna aktuaacutelniacutem stavem jedince (hlavně

jeho uacutenavou nebo psychickyacutem stavem) nebo dřiacuteve ziacuteskanyacutemi zkušenostmi (45

)

32 Pozorovaacuteniacute

Pozorovaacuteniacute patřiacute mezi zaacutekladniacute diagnostickeacute metody Jednaacute se o velmi naacuteročnou metodu

V předškolniacutem věku je pouţiacutevaacutena pouze extrospekce (pozorovaacuteniacute druhyacutech lidiacute) tedy

v předškolniacutem věku pozorovaacuteniacute diacutetěte dospělyacutem (introspekci sebepozorovaacuteniacute diacutetě samo

z vyacutevojoveacuteho hlediska ještě nedokaacuteţe)

Metoda pozorovaacuteniacute je braacutena jako nejpřirozenějšiacute metoda kterou je moţneacute pouţiacutet teacuteměř

v kaţdeacute situaci bez potřebneacute přiacutepravy pomŧcek

bdquoPozorovanie znamenaacute sledovanie činnosti žiaka a jej vyhodnotenieldquo46

42

MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 41 43

PIPEKOVAacute J 2006 44

MERTIN V 1995 45

SVOBODA M (ed) 2001 46

KOLLAacuteRIKOVAacute Z Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika 2001 str 248

21

Od prvniacuteho dne v předškolniacutem zařiacutezeniacute byacutevaacute diacutetě pozorovaacuteno V teacuteto rovině se jednaacute většinou

o pozorovaacuteniacute nesystematickeacute bez konkreacutetniacuteho ciacutele Pozorovatel (nejčastěji učitelka MŠ) by se

při prvniacutech setkaacuteniacute s diacutetětem mělměla soustředit na celkoveacute projevy diacutetěte

(47

)Nesystematickeacute (nestrukturovaneacute) pozorovaacuteniacute by mělo byacutet provaacuteděno tak ţe pozorovatel

zapisuje co nejviacutece jevŧ V přiacutepadě ţe jsou zaregistrovaacuteny nějakeacute nedostatky či naacutepadnosti je

vhodneacute začiacutet pozorovat systematicky Nestrukturovaneacute pozorovaacuteniacute tedy nepřipraveneacute

globaacutelně zaměřeneacute bychom měli pouţiacutet spiacuteše jako doplňkovou metodu k jinyacutem

Pozorovaacuteniacute mŧţe byacutet strukturovaneacute (systematickeacute) tedy předem připraveneacute kategorie

sledovaacuteniacute a jejich zaznamenaacutevaacuteniacute Zde se jiţ soustřediacuteme na jednu pozorovanou oblast

Aby pozorovaacuteniacute splňovalo poţadavky ktereacute jsou uvedeny vyacuteše je nutno aby pozorovaacuteniacute

bylo opakovaneacute promyšleneacute stanovenyacute ciacutel tedy zaměřeneacute pouze na některou oblast

bdquoProbleacutemem pozorovaacuteniacute je z velkeacute množiny projevů vyčlenit (vyabstrahovat) to co je

podstatneacute z hlediska ciacutele pozorovaacuteniacute a to co je pozorovaacuteno označit spraacutevnou

terminologiiacuteldquo48

Zaacutekladem dobreacuteho a kvalitniacuteho pozorovaacuteniacute je stanoveniacute ciacutele Nesmiacute byacutet opomenuta přiacuteprava

pozorovaacuteniacute Zaacuteleţiacute na pozorovateli jakyacute zpŧsob zaznamenaacutevaacuteniacute pozorovaneacuteho zvoliacute

Je vhodneacute při pozorovaacuteniacute diacutetěte v pedagogickeacute situaci nebyacutet organizaacutetorem teacuteto činnosti ale

pŧsobit v niacute pouze jako pozorovatel tiacutem se zmenšuje moţnost uniknutiacute dŧleţityacutech momentŧ

Pokud je to moţneacute celou situaci zaznamenaacutevaacuteme (videozaacuteznam u dětiacute musiacute souhlasit

zaacutekonnyacute zaacutestupce diacutetěte) K tomuto zaacuteznamu je moţno se vracet a plně se soustředit pouze

na jeden prvek (komunikačniacute projevy motorickeacute schopnosti atd)

V přiacutepadě ţe chceme zvyacutešit reliabilitu pozorovaacuteniacute vhodneacute je poţaacutedat jinou učitelku (nebo

osobu) o spolupraacuteci a souběţnost pozorovaacuteniacute předem domluveneacuteho projevu Po ukončeniacute

pozorovaacuteniacute vyacutesledky prokonzultovat porovnat Nebo se kaţdyacute pozorovatel mŧţe zaměřit

na předem určenou oblast Pozorovaacuteniacute mŧţe byacutet provaacuteděno i skrytě v předškolniacutem zařiacutezeniacute

nejsou většinou pro tento zpŧsob pozorovaacuteniacute vytvořeneacute vhodneacute podmiacutenky Skryteacute pozorovaacuteniacute

je většinou provaacuteděno ve specializovanyacutech zařiacutezeniacutech jde o zjištěniacute chovaacuteniacute diacutetěte

v nejrŧznějšiacutech situaciacutech)

47

MERTIN V 1995 48

NAKONEČNYacute M Zaacuteklady psychologie 1998 str 103

22

33 Rozhovor

Metoda patřiacute k naacuteročnyacutem je nutneacute se na ni připravit Je vhodneacute vědět na co jakyacutem zpŧsobem

kdy jak ziacuteskaneacute informace zaznamenaacutevat a zpracovaacutevat

U dětiacute předškolniacuteho věku neniacute vhodneacute braacutet rozhovor jako zaacutekladniacute metodu diagnostiky

Kladeneacute otaacutezky se musiacute přiměřit věku a z dŧvodu niacutezkyacutech zkušenostiacute a vědomostiacute nemusiacute byacutet

odpovědi diacutetěte adekvaacutetniacute Pokud je zvolena metoda rozhovoru s diacutetětem je vhodnějšiacute

i přiacutetomnost zaacutekonneacuteho zaacutestupce kteryacute naacutem mŧţe poskytnout dŧleţiteacute či doplňujiacuteciacute uacutedaje

(49

)

bdquoRozhovorem ziacuteskaacutevaacuteme informace o naacutezorech postojiacutech přaacuteniacute a obavaacutech informace

o vnitřniacutem světě diacutetěteldquo50

Prŧběh rozhovoru mŧţe byacutet zaznamenaacutevaacuten pomociacute nahraacutevaciacuteho zařiacutezeniacute nebo

videozaacuteznamem (pouze se svoleniacutem dotazovaneacuteho či jeho zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ)

Rozhovor mŧţe byacutet rozdělen na strukturovanyacute kde jsou předem připraveneacute otaacutezky na ktereacute

jedinec odpoviacutedaacute Druhou moţnostiacute je nestrukturovanyacute (volnyacute) rozhovor kde nejsou

připraveneacute otaacutezky Tato moţnost je pro tazatele naacuteročnějšiacute aby udrţel teacutema rozhovoru k daneacute

problematice

U rozhovoru s rodiči diacutetěte je dŧleţiteacute aby obě strany chtěly diacutetěti pomoci v jeho probleacutemech

a zaacuteroveň se plně respektovaly Je dŧleţiteacute aby byl ponechaacuten dostatek času a klidneacute prostřediacute

proto je vhodneacute si předem termiacuten a čas rozhovoru domluvit

bdquoRozhovor s rodiči sloužiacute zejmeacutena k tomu aby si učitel rozšiacuteřil poznatky ktereacute maacute o diacutetěti

rodině způsobu života o naacutezorech na vzdělaacuteniacute hellip aby se leacutepe orientoval ve skutečnostech

ktereacute maacute k dispozici ve školeldquo51

Rozhovor s diacutetětem předškolniacuteho věku je vyuţiacutevaacuten v přiacutepadě ţe u diacutetěte jsou zjišťovaacuteny

určiteacute vědomosti nebo řečoveacute schopnosti Diacutetě je taacutezaacuteno na zaacutekladniacute informace ze sveacuteho okoliacute

a vědomosti odpoviacutedajiacuteciacute jeho věku Řiacutezenyacute rozhovor s diacutetětem předškolniacuteho věku byacutevaacute

provaacuteděn při zjišťovaacuteniacute školniacute zralosti Poklaacutedaneacute otaacutezky by měly byacutet uzpŧsobeneacute věku diacutetěte

Kromě odpovědiacute by měly byacutet sledovaacuteny i neverbaacutelniacute projevy dotazovaneacuteho ktereacute často

ukazujiacute jak se dotazovanyacute ciacutetiacute zda mu jsou kladeneacute otaacutezky přiacutejemneacute a dalšiacute vlastnosti jedince

(52

)

49

MERTIN V 2003 50

TRPIŠOVSKAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1997 str 8 51

MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 33

23

34 Dotazniacutek

bdquoJe to spocircsob piacutesemneacuteho kladenia otaacutezok a ziacuteskavanie piacutesomnyacutech odpovediacuteldquo53

Dotazniacutek v piacutesemneacute podobě je pro děti v předškolniacutem věku nepouţitelnyacute jelikoţ neumiacute čiacutest

ani psaacutet a neporozumiacute poloţenyacutem otaacutezkaacutem Metoda je pouţiacutevaacutena pro zaacutekonneacute zaacutestupce

diacutetěte(54

)

S dotazniacutekem se rodiče často setkaacutevajiacute před naacutestupem do předškolniacuteho zařiacutezeniacute (MŠ)

Zařiacutezeniacute tiacutem ziacuteskaacutevaacute zaacutekladniacute uacutedaje o diacutetěti a jeho stavu (zdravotniacute stav individuaacutelniacute

zvlaacuteštnosti obliacutebeneacute činnosti atd) přiacutepadně rodině diacutetěte Tyto informace jsou dŧleţiteacute

pro učitelky zařiacutezeniacute zlepšujiacute přiacutepravu programu a přiacutestup k diacutetěti Z tohoto dŧvodu je

dŧleţiteacute aby zde byly uvedeny pravdiveacute informace

MŠ mŧţe rodičŧm předklaacutedat takeacute prŧběţnyacute dotazniacutek Ten mŧţe byacutet zaměřen jak na chod

předškolniacuteho zařiacutezeniacute i hodnoceniacute jejich diacutetěte z pohledu rodiče Hodnoceniacute rodičŧ je

zajiacutemaveacute při porovnaacuteniacute hodnoceniacute od učitelek ze zařiacutezeniacute Porovnaacuteniacutem je moţneacute objevit co je

pro rodiče diacutetěte dŧleţiteacute Zaacuteroveň mŧţe byacutet hodnoceno předškolniacute zařiacutezeniacute z pohledu rodičŧ

Učitelkaacutem je tak daacutena zpětnaacute vazba k jejich činnosti od rodičŧ

Dotazniacutek mŧţe takeacute sloţit jako součaacutest doporučeniacute pro odborneacute vyšetřeniacute diacutetěte

na specializovaneacutem pracovišti K předaacuteniacute dotazniacuteku do zařiacutezeniacute musiacute byacutet daacuten souhlas

zaacutekonneacuteho zaacutestupce diacutetěte

Neexistuje univerzaacutelniacute dotazniacutek Při jeho sestavovaacuteniacute vychaacuteziacuteme z věku diacutetěte i oblasti

probleacutemŧ ktereacute chceme zjistit Z tohoto dŧvodu majiacute i rŧznaacute zařiacutezeniacute sveacute dotazniacuteky ktereacute

předklaacutedajiacute svyacutem klientŧm k vyplněniacute Zde je nutneacute předejiacutet zkresleniacute informaciacute o diacutetěti ktereacute

jsou znaacutemy z dotazniacuteku Pokud se jednaacute o probleacutemoveacute diacutetě mŧţe byacutet jiţ vyplňovaacuteniacute

dotazniacuteku zkresleno postojem k diacutetěti (hlavně u dětiacute s poruchami chovaacuteniacute)

bdquoDotazniacutek je využiacutevaacuten jednak jako žaacutedost o prvniacute vyšetřeniacute jednak v přiacutepadě kontrolniacuteho

vyšetřeniacuteldquo55

Dotazniacutekovaacute šetřeniacute byacutevajiacute v předškolniacutem věku spiacuteše jako doplňkovaacute metoda pro rodiče

52

SVOBODA 2001 53

KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Předškolniacute a elementaacuterka pedagogika

2001 str 250 54

MERTIN V 2003 55

MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 39

24

35 Anamneacuteza

bdquoAnamneacutezou (anamneacutesis ndash rozpomiacutenaacuteniacute) rozumiacuteme zjišťovaacuteniacute uacutedajů z minulosti jedince ktereacute

majiacute vyacuteznamnyacute vztah k poznaacuteniacute osobnosti Jejiacutem ciacutelem je ziacuteskaacuteniacute a kategorizace relevantniacutech

uacutedajů z minulosti ktereacute pomaacutehajiacute vysvětlit současnyacute stavldquo56

Anamneacuteza by měla byacutet zaměřena na celou osobnost jedince Zpŧsob jakyacutem je anamneacuteza

zjišťovaacutena mŧţe byacutet rŧznyacute (dotazniacutek rozhovor předtištěneacute scheacutema atd) Je na uvaacuteţeniacute

pracovniacuteka jakaacute forma mu vyhovuje (57

)

Z anamneacutezy je moţno vyčiacutest tvrdaacute data ndash dajiacute se změřit ověřit (datum narozeniacute věk věk

rodičŧ bydliště atd) ale i měkkaacute data ndash nedajiacute se změřit či jinak ověřit (proţiacutevaacuteniacute jedince

zaacuteliby traacuteveniacute volneacuteho času postoj k rodině atd)

U dětiacute předškolniacuteho věku je anamneacuteza sestavovaacutena většinou podle informaciacute ziacuteskanyacutech

od rodičŧ Diacutetě v tomto věku nedokaacuteţe přiacuteliš mluvit o sveacutem dosavadniacutem ţivotě Je vhodnějšiacute

pokud pracovniacutek tvořiacuteciacute anamneacutezu je pro rodiče znaacutemaacute osoba ke ktereacute majiacute dŧvěru (pediatr

diacutetěte učitelka v MŠ)

Anamneacuteza se děliacute podle oblastiacute na rŧzneacute druhy Nejčastěji na naacutesledujiacuteciacute dva typy anamneacutezy

(58

)

Rodinnaacute anamneacuteza (RA) ndash uacutedaje o rodině vyšetřovaneacuteho jedince (prarodiče rodiče

sourozenci či dalšiacute přiacutebuzneacute osoby bytoveacute podmiacutenky atd)

Osobniacute anamneacuteza (OA) ndash zaměřuje se na osobnost jedince a jeho dosavadniacute vyacutevoj

Měla by byacutet provaacuteděna od prenataacutelniacuteho obdobiacute do současneacuteho stavu Zjišťovaneacute

informace se tyacutekajiacute všech oblastiacute ţivota jedince

Anamneacuteza je většinou provaacuteděna jako zaacutekladniacute a prvniacute diagnostickaacute metoda u většiny

vyšetřeniacute a diagnostik Většina odborniacutekŧ z anamneacutezy vychaacuteziacute Z tohoto dŧvodu je dŧleţiteacute

aby anamneacuteza byla podrobnaacute

36 Hra

bdquoHra je jednou z vyacutevojovyacutech potřeb v předškolniacutem věku a současně i nejpřirozenějšiacute aktivitou

diacutetěte v tomto obdobiacute Jejiacutem prostřednictviacutem se všestranně rozviacutejiacute osobnost diacutetěte

a prostřednictviacutem hry je takeacute možno diacutetě diagnostikovatldquo59

56

TRPIŠOVAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1997 str 11 57

SVOBODA M 2001 58

ZELINKOVAacute O 2001

25

Hra je velmi uacutezce spjata s předškolniacutem obdobiacutem Jednaacute se o obdobiacute kdy hra je hlavniacute naacuteplniacute

a činnostiacute dne V předškolniacutem věku si diacutetě hraje teacuteměř neustaacutele Je vhodneacute pokud bude dětskeacute

hře věnovaacuten dostatek pozornosti V předškolniacutem zařiacutezeniacute je hra hodně vyuţiacutevanaacute metoda (60

)

Diacutetě v předškolniacutem obdobiacute bere hru jako sveacute vaacuteţneacute zaměstnaacuteniacute a činnost ktereacute věnujiacute plneacute

soustředěniacute Ačkoliv si děti uvědomiacute ţe bdquosi jen hrajiacuteldquo mluviacute s neexistujiacuteciacutemi kamaraacutedy věřiacute

tomu čemu se ve hře věnujiacute a proţiacutevajiacute

bdquoSledovaacuteniacute hry dětiacute je naopak pro diagnostiku v mateřskeacute škole časteacute a vlastně i nezbytneacute

Poskytuje cenneacute uacutedaje o prožitciacutech diacutetěte jeho aktuaacutelniacutem psychickeacutem rozpoloženiacute

zkušenostech neboť kromě jineacuteho je hra prostředkem sebevyjaacutedřeniacuteldquo61

Dětskaacute hra (ať individuaacutelniacute nebo kolektivniacute) mŧţe učitelkaacutem v předškolniacutem zařiacutezeniacute mnoho

odhalit z domaacuteciacuteho ţivota v rodině vyacutevojoveacuteho stavu i vlastnostech diacutetěte samotneacuteho ktereacute

se v běţnyacutech činnostech neprojeviacute Ve hře mŧţe byacutet posouzeno jak si diacutetě hraje jeho uacuteroveň

myšleniacute obrazotvornosti tvořivosti i celeacuteho vyacutevoje atd

bdquoPokud chceme využiacutet analyacutezy dětskeacute hry (hl u dětiacute předškolniacuteho věku) k diagnostickyacutem

uacutečelům zaměřiacuteme se předevšiacutem na to zda je celkovaacute uacuteroveň hry klienta v souladu

s bdquoontogenetickou normouldquo dětskeacute hry nebo zda došlo k jejiacute retardaci či urychleniacuteldquo62

Prvniacute moţnostiacute je pozorovaacuteniacute diacutetěte při spontaacutenniacute hře Do teacuteto hry by dospělyacute neměl

zasahovat Snaţiacuteme se co nejviacutece postřehnout projevy diacutetěte Pozorovaacuteniacute při volneacute hře slouţiacute

spiacuteše jako orientačniacute vedouciacute k dalšiacutemu vyacuteběru diagnostickyacutech metod Hru je v tomto přiacutepadě

vhodneacute hodnotit jako celek (63

)

Druhou moţnostiacute je byacutet hry přiacutemo uacutečastněn a dělat přiacutemou intervenci Tiacutem je moţno odhalit

moţnosti diacutetěte Teacuteto formy se mohou uacutečastnit i rodiče Je dŧleţiteacute aby si rodiče s učitelkou

předaacutevali vzaacutejemně informace ktereacute ziacuteskajiacute při sledovaacuteniacute volneacute hry diacutetěte

Při analyacuteze hry je vhodneacute aby diacutetě bylo pozorovaacuteno v rŧznyacutech podobaacutech hry (samostatně

s kolektivem dětiacute hra s dospělyacutem) do ktereacute se pozorovatel viacutece či meacuteně saacutem zapojuje Pokud

je pozorovatel součaacutestiacute hry je vyššiacute riziko nezachyceniacute některyacutech dŧleţityacutech poznatkŧ

Vyacutehodou je ţe pozorovatel mŧţe pracovat viacutece s diacutetětem a vytvaacuteřet určiteacute situace ve kteryacutech

chce diacutetě vidět

59

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 77 60

PIPEKOVAacute J 2006 61

MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 82 62

RENOTIEacuteROVAacute M LUDIacuteKOVAacute L a kolektiv Speciaacutelniacute pedagogika 2006 str 139 63

PIPEKOVAacute J 2006

26

37 Analyacuteza kresby

Analyacutezu kresby by měl provaacutedět odborniacutek na tuto problematiku (psycholog psychiatr)

Učitelku v MŠ mŧţe kresba diacutetěte upozornit na moţneacute nedostatky či probleacutemy diacutetěte Děti

v předškolniacutem věku raacutedy kresliacute berou kresbu jako zaacutebavu a hru Odborniacutek v niacute dokaacuteţe mnoho

ziacuteskat

bdquoJedinaacute kresba nemůže odhalit všechnoldquo64

bdquoK určeniacute diagnoacutezy nestačiacute pouze test obraacutezek každeacuteho diacutetěte je nutneacute posuzovat takeacute

z hlediska sociaacutelniacutech a kulturniacutech souvislostiacute Jen tak lze diacutetě leacutepe poznat je však třeba

dodat že žaacutednyacute bdquokliacuteč ke obraacutezkůmldquo neexistujeldquo65

Kresba v sobě obsahuje herniacute i pracovniacute naacutevyky Tiacutem je moţno o kresliacuteciacutem jedinci ziacuteskat

mnohem viacutece informaciacute

bdquoKresbou vyjadřuje diacutetě svou osobnost citoveacute zaujetiacute miacuteru poznaacuteniacute světa zaacutejmoveacute vyladěniacute

i laacutesku k lidem ale i věcem ktereacute stimulujiacute jeho duševniacute růstldquo66

Kresba jedincŧ s postiţeniacutem se lišiacute Kaţdeacute postiţeniacute či probleacutemy diacutetěte se v kresbě objeviacute

Proto je vhodneacute aby učitelka v MŠ dětskou kresbu prŧběţně sledovala a porovnaacutevala

I rodiče diacutetěte by měli miacutet moţnost pravidelně sledovat vyacutetvarneacute projevy sveacuteho diacutetěte K tomu

jsou ideaacutelniacute naacutestěnky či dalšiacute prostory zařiacutezeniacute kde je mohou rodiče vidět a porovnat

s ostatniacutemi

Učitelka MŠ by měla miacutet zaacutekladniacute znalost o vyacutevoji dětskeacute kresby Tak je moţneacute sledovat

dětskou kresbu a objevit v niacute nedostatky

Vyacutevoj kresby

bdquoVyacutevoj a zvlaacuteštnosti kresebneacuteho projevu jsou podmiacuteněny psychickyacutemi vlastnostmi diacutetěte

a vnějšiacutemi podmiacutenkami ve kteryacutech žije Kresebnyacute projev se rozviacutejiacute uacuteměrně k možnostem ktereacute

diacutetěti ke kresleniacute nabiacuteziacute jeho prostřediacute a na tom takeacute zaacutevisiacute uacuteroveň kresbyldquo67

Obdobiacute skvrn ndash prvniacute jsou skvrny a to bez ohledu na uměleckeacute schopnosti diacutetěte

přibliţně do jednoho roku diacutetěte

64

DAVIDO R Kresba jako naacutestroj poznaacuteniacute diacutetěte 2001 str 16 65

DAVIDO R Kresba jako naacutestroj poznaacuteniacute diacutetěte 2001 str 16 66

ŠMARDA I ŘEZAacuteČ J Psychologickaacute praktika 1996 str 22 67

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 65

27

Stadium čmaacuteranic ndash diacutetě čmaacuteraacute všemi směry a kresliacuteciacute naacutečiniacute bere jako

prodlouţenou ruku jednaacute se o obdobiacute mezi jedniacutem a druhyacutem rokem

Stadium čaacuteranic ndash diacutetě se snaţiacute napodobit psaniacute dospělyacutech začiacutenaacute se objevovat

zaacuteměr u činnosti diacutetě nevydrţiacute dlouho pŧvodniacute zaacuteměr kresby se během činnosti měniacute

často neniacute dokončena s tiacutemto stadiem se mŧţe setkat ve věku dvou aţ třiacute let

Stadium hlavonoţcŧ (univerzaacutelniacutech postav) ndash diacutetě svyacutem vyacutetvarnyacutem diacutelŧm daacutevaacute

obsah začiacutenaacute viacutece kreslit postavy a s přibyacutevajiacuteciacutem věkem přibyacutevaacute postavaacutem detaily

věkoveacute rozmeziacute tohoto stadia je tři aţ pět let

Intelektuaacutelniacute realismus ndash kresba vyjadřuje dětskyacute svět diacutetě zobrazuje to co vidiacute a

znaacute ze sveacuteho okoliacute nejčastěji a nevyacuterazněji se toto obdobiacute projevuje mezi paacutetyacutem

aţ sedmyacutem rokem

Vizuaacutelniacute realismus - diacutetě objektivněji začiacutenaacute kreslit to co opravdu vidiacute dochaacuteziacute takeacute

k velkeacutemu skoku ndash diacutetě začiacutenaacute zobrazovat postavu z profilu stadium převaţuje mezi

sedmyacutem aţ dvanaacutectyacutem rokem

Zobrazovaacuteniacute v prostoru - představuje posledniacute staacutedium diacutetě ve svyacutech kresbaacutech

zobrazuje prostor po dvanaacutecteacutem roce ţivota

28

IV ZAŘIacuteZENIacute PROVAacuteDĚJIacuteCIacute DIAGNOSTIKU

V našiacute republice existuje poměrně širokaacute siacuteť poradenskyacutech i dalšiacutech zařiacutezeniacute ktereacute se věnujiacute

pedagogickeacute a speciaacutelněpedagogickeacute diagnostice Zaměřeniacute i rozsah nabiacutezenyacutech sluţeb mŧţe

byacutet velice širokyacute

Diagnostika mŧţe byacutet provaacuteděna i na laickeacute rovině Jde spiacuteše o zamyšleniacute nad diacutetětem v daneacute

situaci Tuto diagnostiku provaacutediacute třeba rodič či vychovatel diacutetěte Diagnostika maacute informačniacute

charakter kteryacute rodiče (nebo kdo tuto diagnostiku provaacutediacute) směřuje k vyhledaacuteniacute daneacuteho

odborniacuteka kteryacute mŧţe stanovit profesionaacutelně diagnostiku jedince podle ktereacute se daacute s diacutetětem

daacutele pracovat

Je zřejmeacute ţe v těchto pracovištiacutech je potřebnaacute specializace pracovniacutekŧ Daacutele je vhodneacute aby

pracovniacuteci měli otevřenyacute přiacutestup k dalšiacutem problematikaacutem ktereacute se nevyskytujiacute přiacutemo v jejich

pracovišti ale mohou s nimi souviset Vhodnaacute je alespoň znalost zařiacutezeniacute kam mohou byacutet

klienti odeslaacuteniacute V zařiacutezeniacutech by měli pracovat odborniacuteci kteřiacute sveacute kompetence ziacuteskali

v raacutemci odborneacuteho studia a v dalšiacutem celoţivotniacutem vzdělaacutevaacuteniacute Jejich odbornost je vymezena

např zaacutekonem č 5632004 Sb o pedagogickyacutech pracovniacuteciacutech vyhlaacuteškou č 722005 Sb

o poskytovaacuteniacute poradenskyacutech sluţeb ve školaacutech a školskyacutech poradenskyacutech zařiacutezeniacute zaacutekonem

č 5612004 o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem vzdělaacutevaacuteniacute

(školskyacute zaacutekon) a jeho pozdějšiacute zněniacute a dalšiacute

Obsahem všech poradenskyacutech zařiacutezeniacute je vytvaacuteřeniacute vhodnyacutech podmiacutenek pro tělesnyacute

psychickyacute a sociaacutelniacute vyacutevoj jedince v prŧběhu jeho vzdělaacutevaacuteniacute Kaţdeacute poradenskeacute zařiacutezeniacute je

povinneacute veacutest dokumentaci o vyšetřeniacute dalšiacute peacuteči jedince spolupraacuteci s dalšiacutemi poradenskyacutemi

zařiacutezeniacutemi či školami atd

41 Speciaacutelněpedagogickaacute centra

bdquoSpeciaacutelně pedagogickaacute centra jsou speciaacutelniacute školskaacute zařiacutezeniacute kteraacute se specializujiacute na určityacute

typ zdravotniacuteho postiženiacute ndash defektuldquo68

Existujiacute speciaacutelněpedagogickaacute centra (daacutele jen SPC) pro děti

Smyslově postiţeneacute (sluchově zrakově)

Tělesně postiţeneacute

Mentaacutelně postiţeneacute

68

NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute str 105

29

S vadami řeči

S kombinovanyacutemi vadami

Mezi zaměstnance SPC patřiacute speciaacutelniacute pedagog (zaměřeniacute dle specializace SPC) psycholog

sociaacutelniacute pracovniacutek Daacutele zde mŧţe byacutet pracovniacute kolektiv doplněn o dalšiacute odborneacute pracovniacuteky

(logoped psychoterapeut fyzioterapeut atd)

Činnost je zaměřena zejmeacutena na podporu klientŧ v předškolniacutem věku v peacuteči rodičŧ

(zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ) na podporu klientŧ integrovanyacutech do škol a školskyacutech zařiacutezeniacute

na podporu klientŧ s těţkyacutem a kombinovanyacutem zdravotniacutem postiţeniacutem kteřiacute nemohou

dochaacutezet do školy zpravidla ve věku od 3 do 19 let

SPC svoji činnost zaměřuje na naacutesledujiacuteciacute oblasti (69

)

Podpŧrnou činnost podaacutevaacuteniacute odbornyacutech informaciacute z rŧznyacutech oblastiacute (sociaacutelniacute

podpora moţnosti integrace atd) Poradenskeacute konzultačniacute terapeutickeacute a metodickeacute

činnosti pro klienty jejich rodiče nebo osoby odpovědneacute za vyacutechovu

a pro pedagogickeacute pracovniacuteky

Spolupraacutece s předškolniacutem zařiacutezeniacutem přiacutepadně i dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute kam diacutetě dochaacuteziacute

Depistaacuteţ klientŧ se zdravotniacutem postiţeniacutem (dle specializace SPC) ve spaacutedoveacute oblasti

stanoveneacute zřizovatelem (často ve spolupraacuteci s pediatry v daneacute oblasti)

Speciaacutelněpedagogickou psychologickou a sociaacutelniacute diagnostiku klientŧ

Participaci při přiacutepravě a zpracovaacutevaacuteniacute individuaacutelniacutech vyacutechovně-vzdělaacutevaciacutech

a stimulačniacutech programŧ pro děti a ţaacuteky integrovaneacute do běţnyacutech škol ve spolupraacuteci

s pedagogy

Zpracovaacutevaacuteniacute odbornyacutech podkladŧ a posudkŧ pro potřeby spraacutevniacutech rozhodnutiacute

o zařazeniacute do systeacutemu vzdělaacutevaacuteniacute a pro potřeby dalšiacutech spraacutevniacutech řiacutezeniacute

Poradenstviacute k volbě vzdělaacutevaciacute cesty (karieacuteroveacute poradenstviacute) pro klienty se

zdravotniacutem postiţeniacutem

Informačniacute činnosti a propagaci sluţeb SPC pro širšiacute veřejnost

69

NOVOSAD L 2000

30

Sveacute sluţby nabiacuteziacute ambulantně v prostoraacutech SPC ale pracovniacuteci mohou sveacute klienty

navštěvovat v jejich přirozeneacutem prostředniacute (rodina) i ve školskyacutech zařiacutezeniacutech nebo

v zařiacutezeniacute kde je diacutetě umiacutestěno nebo integrovaacuteno

42 Pedagogickopsychologickeacute poradny

bdquoPedagogicko-psychologickeacute poradny (PPP) jsou bezesporu mezi veřejnostiacute nejznaacutemějšiacutem

typem poradenskeacuteho zařiacutezeniacute zaměřeneacuteho na problematiku vyacutechovy i školniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute dětiacute

a mlaacutedeželdquo70

Zaacutekladniacute pracovniacute sloţeniacute pedagogickopsychologickeacute poradny (daacutele jen PPP) tvořiacute psycholog

speciaacutelniacute pedagog (pracuje s jednotlivyacutemi klienty podle jejich diagnoacutezy spolupracuje

na individuaacutelniacutech vzdělaacutevaciacutech plaacutenech pro děti atd) sociaacutelniacute pracovniacutek (je ve spojeniacute

s orgaacuteny např sociaacutelně-praacutevniacute ochrany diacutetěte zajišťuje kontakty s klienty atd) Daacutele mŧţe

byacutet činnost poradny rozšiacuteřena o logopeda psychopeda tyflopeda etopeda fyzioterapeuta

surdopeda atd

Činnostiacute PPP je peacuteče o zdravyacute a přiměřenyacute vyacutevoj pro děti do 3 do 18 (19) let (po dobu školniacute

dochaacutezky ndash hlavně MŠ zaacutekladniacute škola (daacutele ZŠ) středniacute škola (daacutele SŠ) a někdy i vyššiacute

odbornaacute škola (daacutele VOŠ) či vysokaacute škola (daacutele VŠ) v přiacutepadě předchoziacute peacuteče diacutetěte a

studenta Daacutele spolupracuje s rodiči a učiteli těchto dětiacute ţaacutekŧ a studentŧ

Funkce PPP byacutevaacute velmi rozsaacutehlaacute Odviacutejiacute se podle věku a postiţeniacute či znevyacutehodněniacute klienta

PPP se často spoluuacutečastniacute na vzdělaacutevaciacutem procesu zvlaacuteště v přiacutepadech kdy je vzdělaacutevaciacute

proces znesnadněn Na zaacutekladě doporučeniacute PPP je volena nebo upravovaacutena vzdělaacutevaciacute cesta

ţaacutekŧ Při vedeniacute dětiacute a ţaacutekŧ PPP aktivně ovlivňujiacute proces přijiacutemaacuteniacute a upevňovaacuteniacute poznatkŧ

postojŧ a hodnotoveacute orientace (volba vhodneacuteho učebniacuteho stylu rodinnaacute terapie apod) PPP

napomaacutehajiacute při rozvoji pedagogicko-psychologickyacutech kompetenciacute učitelŧ participujiacute se

na činnostech v oblasti prevence sociaacutelně patologickyacutech jevŧ u dětiacute a mlaacutedeţe a

na karieacuteroveacutem poradenstviacute

PPP nejčastěji provaacutediacute tyto sluţby (71

)

Komplexniacute psychologickou speciaacutelněpedagogickou a sociaacutelniacute diagnostiku

Psychologickeacute pedagogickeacute pedagogicko-psychologickeacute a poradenskeacute činnosti

70

NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute str 101 71

NOVOSAD L 2000

31

Vyšetřeniacute školniacute zralosti pro přijetiacute nebo odklad povinneacute školniacute dochaacutezky (včetně

vydaacuteniacute odborneacuteho posudku)

Zjištěniacute individuaacutelniacutech předpokladŧ jedince

Profesniacute orientace ţaacutekŧ

Diagnostiku specifickyacutech vyacutevojovyacutech poruch učeniacute

Pedagogicko-psychologickou pomoc při vyacutechově a vzdělaacutevaacuteniacute ţaacutekŧ s nejrŧznějšiacutem

znevyacutehodněniacutem

Prevence i řešeniacute problematiky školniacute neuacutespěšnosti

Odborneacute konzultace pro pedagogickeacute pracovniacuteky spolupraacutece se školami

Spolupraacutece s dalšiacutemi odbornyacutemi institucemi (mŧţe se jednat o odborneacute instituce kam

bude diacutetě přemiacutestěno např diagnostickyacute uacutestav speciaacutelniacute školskeacute zařiacutezeniacute atd)

43 Střediska vyacutechovneacute peacuteče

Středisko vyacutechovneacute peacuteče (daacutele SVP) je zařiacutezeniacute ktereacute poskytuje podpŧrnou a preventivně

vyacutechovnou peacuteči dětem a mlaacutedeţi poradenskou peacuteči dětem rodičŧm a učitelŧm Vychaacuteziacute

ze vzaacutejemneacute spolupraacutece rodiny kteraacute chce řešit probleacutemy a školniacutem zařiacutezeniacutem (pokud jej

jedinec navštěvuje) a SVP

Mezi pracovniacuteky SVP patřiacute psycholog etoped sociaacutelniacute pracovniacutek odborniacute vychovateleacute

učiteleacute

Sluţby poskytuje SVP ambulantně či formou pobytu (deacutelka pobytu byacutevaacute většinou 8 tyacutednŧ)

Obsah sluţeb vychaacuteziacute ze smlouvy mezi zařiacutezeniacutem a zaacutekonnyacutem zaacutestupcem jedince

Mezi nejčastějšiacute sluţby lze zahrnout

Diagnostika psychologickaacute sociaacutelniacute speciaacutelně pedagogickaacute (nejviacutece etopedickaacute)

Nejrŧznějšiacute typy terapiiacute (nejčastěji rodinnaacute skupinovaacute individuaacutelniacute)

Rodinneacute souţitiacute

Mediace

Podchyceniacute poruch chovaacuteniacute (hlavně u dětiacute z asociaacutelniacuteho prostřediacute)

Školniacute vyacuteuka (v pobytoveacute formě nabiacutezeneacute sluţby)

32

44 Dalšiacute zařiacutezeniacute

Kromě zařiacutezeniacute kteraacute spadajiacute do resortu školstviacute je dŧleţitaacute i diagnostika z resortu

zdravotnictviacute (nejčastěji se jednaacute o naacutesledujiacuteciacute)

Pediatr

Dětskyacute leacutekař (pediatr) sleduje dětskyacute vyacutevoj jiţ od novorozeneckeacuteho věku diacutetěte Kromě

zdravotniacuteho stavu by mělo byacutet diacutetě sledovaacuteno v celkoveacutem rozvoji osobnosti (motorickyacute vyacutevoj

rozvoj řeči zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd)

Při pravidelnyacutech prohliacutedkaacutech by měla byacutet vzaacutejemnaacute spolupraacutece rodiče a pediatra

samozřejmostiacute Leacutekař se věnuje vyacutevoji motoriky (nejdřiacuteve je sledovaacuten vyacutevoj a rozvoj hrubeacute

motoriky) a smysloveacuteho vniacutemaacuteniacute Jestliţe pediatr projeviacute podezřeniacute na hlubšiacute postiţeniacute měl

by rodičŧm předat zaacutekladniacute informace o moţneacutem postiţeniacute doporučeniacute na peacuteči

u specializovanyacutech leacutekařŧ (neurolog očniacute leacutekař atd) kteřiacute mohou leacutepe diacutetě vyšetřit a

přiacutepadně diagnostikovat

Odborniacute leacutekaři

K těmto specialistŧm byacutevajiacute většinou rodiče s diacutetětem odeslaacuteni na podkladě vyšetřeniacute

u pediatra Na těchto pracovištiacutech byacutevaacute kvalitniacute přiacutestrojoveacute vybaveniacute ktereacute dokaacuteţe

diagnostikovat probleacutemy jedince velmi kvalitně Rodiče zde mohou ziacuteskat kvalitniacute informace

o tom jak daacutele pracovat s diacutetětem o rehabilitačniacutech pomŧckaacutech atd

Při setkaacuteniacute je dŧleţiteacute aby si odbornyacute leacutekař nechal pro prvniacutem setkaacuteniacute dostatek času

na seznaacutemeniacute s rodinou a jejiacutem probleacutemem Rodiče takeacute potřebujiacute ziacuteskat vŧči leacutekaři dŧvěru

Rodiče by měli pochopit ţe odborniacute leacutekaři nechtějiacute jejich diacutetěti ubliţovat ale naopak pomoci

mu podpořit diacutetě v dalšiacutem vyacutevoji

33

V ŠKOLNIacute ZRALOST A PŘIPRAVENOST

Mezi nejčastějšiacute diagnostiku v předškolniacutem věku patřiacute v uţšiacutem slova smyslu diagnostika

školniacute zralosti tedy jestli je diacutetě po všech straacutenkaacutech sveacuteho vyacutevoje připraveno

k naacutestupu povinneacute školniacute dochaacutezky

Vstup do školy je pro diacutetě vyacuteznamnou udaacutelostiacute v jeho ţivotě vyacuterazně se měniacute ţivotniacute situace

diacutetěte a objevuje se novaacute role školaacuteka proto jsou otaacutezky školniacute zralosti a připravenosti

v obdobiacute kolem šesti let dŧleţiteacute (72

)

bdquoNaacutestup do školy prezentuje diacutetěti jeho rodina jako důležityacute sociaacutelniacute mezniacutekldquo73

Ţivot diacutetěte ve škole začiacutenaacute byacutet pevně organizovanyacute jednotliveacute činnosti majiacute pevnyacute rytmus

vyţaduje se spoluuacutečast na ţivotě třiacutedniacuteho kolektivu Impulzivniacute chovaacuteniacute diacutetěte se postupně

měniacute v chovaacuteniacute disciplinovanějšiacute Škola je jednak miacutestem učeniacute a vyacutekonŧ ale teacuteţ miacutestem

socializace Začaacutetek školniacute dochaacutezky byacutevaacute ukazatelem toho zda je pro vstup do školy diacutetě

zraleacute a jak je na školu připraveneacute Pro uacutespěšnou adaptaci na školu jsou potřebneacute kompetence

podmiacuteněneacute zraacuteniacutem ndash pouţiacutevaacute se pojem školniacute zralosti Anebo se na nich ve většiacutem miacuteře podiacuteliacute

učeniacute ndash pouţiacutevaacute se pojem školniacute připravenosti Diacutetě potřebuje aby ke vstupu do školniacute

dochaacutezky došlo do určiteacuteho vyacutevojoveacuteho stupně (74

)

bdquoV takoveacute vyacutevojoveacute proměně je i podstata školniacute zralosti a připravenosti diacutelčiacute schopnosti

a dovednosti jsou na takoveacute uacuterovni že se mohou staacutet prostředkem k dalšiacutemu rozvojildquo75

Dnešniacute naacuteplň mateřskyacutech škol je vymezena Raacutemcovyacutem vzdělaacutevaciacutem programem

pro předškolniacute vzdělaacutevaacuteniacute (daacutele jen RVP PV) Zde jsou uvedeny vyacutestupy kteryacutech by

předškolniacute diacutetě mělo dosaacutehnout Jejich dosaacutehnutiacute neniacute pro diacutetě povinneacute jelikoţ v ČR neniacute

dochaacutezka do předškolniacuteho zařiacutezeniacute povinnaacute Pro diacutetě je tedy vhodneacute pokud předškolniacute

zařiacutezeniacute navštěvuje alespoň posledniacute rok před školniacute dochaacutezkou ale zaacuteleţiacute na rozhodnutiacute

zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ diacutetěte (76

)

51 Školniacute připravenost

bdquoKlasifikace složek školniacute připravenosti neniacute zatiacutem systematickaacuteldquo77

72

MONATOVAacute L 2000 73

VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 145 74

VAacuteGNEROVAacute M 1997 75

VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 146 76

INFORMATORIUM 12010 77

KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Předškolnaacute a elementaacuterna

pedagogika 2001 str 221

34

Existujiacute děti ktereacute se zdajiacute byacutet zraleacute pro školu po straacutence rozumoveacute tělesneacute i sociaacutelniacute V praxi

se ale přesto mŧţe ukaacutezat ţe nejsou schopneacute školniacuteho učeniacute Nedovedou totiţ přiměřeně plnit

školniacute povinnosti podřiacutedit se školniacutemu řaacutedu osvojit si ţaacutedouciacute normy chovaacuteniacute Tyto děti

prokazujiacute nepřipravenost pro školniacute vyučovaacuteniacute(78

)

Zaacutekladem školniacute připravenosti jsou kompetence vaacutezaneacute na učeniacute zaacutevisleacute na specifickeacutem

pŧsobeniacute sociaacutelniacuteho prostřediacute a osvojovaacuteniacute si novyacutech roliacute Mnoţstviacute povinnostiacute poţadavkŧ a

naacuterokŧ na začaacutetku školniacute dochaacutezky zatiacuteţiacute v rŧzneacute miacuteře mnoho prvňaacutečkŧ Probleacutemy vznikajiacute

hlavně tam kde byla přiacuteprava na školu v rodině nedostatečnaacute či slabšiacute nedostatek podnětŧ

psychickaacute traumatizace citovaacute a moraacutelniacute karence (straacutedaacuteniacute)

Škola je reprezentantem obecnyacutech hodnot společnosti Diacutetě si přinaacutešiacute určiteacute zkušenosti

ţivotniacute hodnoty zpŧsob chovaacuteniacute osvojenyacutech v předškolniacutem věku V některyacutech rodinaacutech chybiacute

smysl školniacuteho vzdělaacuteniacute Škola se mŧţe staacutet zbytečnou povinnostiacute diacutetě neniacute ke školniacute praacuteci

motivovaacuteno (79

)

Pro adaptaci diacutetěte na roli školaacuteka je vyacuteznamnaacute schopnost verbaacutelniacute komunikace Komunikačniacute

pohotovost souvisiacute se slovniacute zaacutesobou dostatkem řečovyacutech podnětŧ ale i s vadami řeči

Celkoveacute narušeniacute aktivniacuteho řečoveacuteho projevu maacute negativniacute sociaacutelniacute odezvu Diacutetě nemŧţe

uspět pokud nezvlaacutedne jazyk na dostatečneacute uacuterovni Diacutetě před vstupem do školy projde

obdobiacutem her Vedle toho i pohybovaacute aktivita zpěvniacute činnosti atd Dŧleţitaacute je podnětnaacute

stimulace v tomto obdobiacute V problematice školniacute připravenosti hrajiacute nezanedbatelnou uacutelohu

předškolniacute zařiacutezeniacute (MŠ)

bdquoJde zaacuteroveň o charakteristiku komplexniacute kteraacute zahrnuje stupeň biologickeacuteho a psychickeacuteho

vyacutevoje diacutetěte sociaacutelniacute a vyacutechovneacute vlivy i požadavky školyldquo80

52 Školniacute zralost

Pojem školniacute zralosti a otaacutezky s niacute spojeneacute najdeme jiţ ve Velkeacute didaktice J A Komenskeacuteho

Hlavniacutem a zpravidla rozhodujiacuteciacutem kriteacuteriem pro přijetiacute do prvniacute třiacutedy (v ČR) je věk diacutetěte 6

let V našiacute oblasti maacute tato věkovaacute hranice přibliţně stoletou tradici Diacuteky tomuto mezniacuteku

78

KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B 2001 79

VAacuteGNEROVAacute V 1997 80

KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Predškolnaacute a elementaacuternaacute

pedagogika 2001 str 220

35

stačiacute převaacuteţnaacute většina šestiletyacutech dětiacute vyhovět poţadavkŧm prvniacute třiacutedy ale existujiacute odchylky

(81

)

bdquoOtaacutezka školniacute zralosti je mnohostrannaacuteldquo82

Školniacute zralost by měla byacutet screeningově vyšetřena u většiny dětiacute před naacutestupem do povinneacute

školniacute dochaacutezky Pokud diacutetě v jednotlivyacutech oblastech selhaacutevaacute je vhodneacute udělat podrobnějšiacute

vyšetřeniacute diacutetěte Vyšetřeniacute by mělo byacutet provedeno speciaacutelně vyškolenyacutemi pracovniacuteky

většinou z PPP K vyšetřeniacute mŧţe dojiacutet přiacutemo v předškolniacutem zařiacutezeniacute nebo

ve specializovaneacutem pracovišti

Určiteacute procento šestiletyacutech dětiacute nemaacute poţadovaneacute znaky školniacute zralosti Vstup do školy by

pro ně byl psychickyacutem traumatem začaacutetkem nepřetrţityacutech neuacutespěchŧ Je vhodneacute v tomto

zajistit na vyšetřeniacute školniacute zralosti při zjištěniacute nedostatkŧ poţaacutedat o odklad povinneacute školniacute

dochaacutezky Aby vstup do školy byl pro diacutetě přiacutenosem neniacute moţneacute aby přinaacutešel nezvlaacutednutelneacute

potiacuteţe komplikace probleacutemy

bdquoAvšak existuje určiteacute riziko že k žaacutedouciacute vyacutevojoveacute proměně nedojde u všech dětiacute ve stejneacute

době a rovnoměrně ve všech oblastech Vzhledem k tomu je třeba před zaacutepisem do školy

proveacutest orientačniacute screeningoveacute vyšetřeniacute školniacute zralosti a pokud by se to ukaacutezalo nutneacute

i podrobnějšiacute psychologickeacute vyšetřeniacuteldquo83

521 Znaky školniacute zralosti

K 31 8 (přiacuteslušneacuteho roku) maacute miacutet diacutetě 6 let Diacutetě prŧměrně vyzraacutevaacute aţ v 65 letech Chlapci

se vyviacutejejiacute později (většinou) ndash hlavně v oblasti jemneacute motoriky (projeviacute se v psaniacute)

a soustředěniacute Často platiacute ţe pro diacutevky narozeneacute v červenci a srpnu a chlapci od března vyacuteše

je leacutepe volit odklad školniacute dochaacutezky Neniacute to pravidlo Při jakeacutekoliv nejistotě o školniacute zralosti

je vhodneacute zvolit naacutevštěvu odborneacuteho pracoviště a nechat diacutetě vyšetřit (84

)

bdquoDoba naacutestupu do školy nebyla stanovena naacutehodně Ve věku šesti až sedmi let dochaacuteziacute

k různyacutem vyacutevojovyacutem změnaacutem ktereacute jsou podmiacuteněny zraacuteniacutem i učeniacutem (tj realizaciacute genetickyacutech

dispozic ktereacute se rozviacutejejiacute pod vlivem vnějšiacuteho prostřediacuteldquo85

81

VAacuteGNEROVAacute M 1997 82

MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute 1991 str 112 83

VAacuteGNEROVAacute M KLEacuteGROVAacute M Poradenskyacute psychologickaacute diagnostika dětiacute a dospiacutevajiacuteciacutech 2008 str

307 84

KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B 2001 85

VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 149

36

Školně zraleacute se mohou projevovat i děti narozeneacute po 31 8 aktuaacutelniacuteho roku Děti narozeneacute

v době od 1 9 do 31 12 přiacuteslušneacuteho roku mohou byacutet přijaty ke školniacute dochaacutezce v roce kdy

dovršiacute 6 let O přijetiacute musiacute poţaacutedat zaacutekonnyacute zaacutestupce a podmiacutenkou je doporučujiacuteciacute vyjaacutedřeniacute

odborneacuteho pracoviště K povinneacute školniacute dochaacutezce mohou nastoupit i děti narozeneacute v obdobiacute

1 1 do 30 6 naacutesledujiacuteciacuteho roku a bude jim 6 let do konce 1 třiacutedy K jejich přijetiacute je nutnaacute

ţaacutedost zaacutekonneacuteho zaacutestupce s doporučujiacuteciacutem vyjaacutedřeniacutem poradenskeacuteho zařiacutezeniacute a odbornou

leacutekařskou zpraacutevou od pediatra nebo praktickeacuteho leacutekaře pro děti a dorost (86

)

Školniacute zralost lze rozdělit na tři zaacutekladniacute oblasti (87

)

1) Somatickaacute zralost

Znamenaacute ţe diacutetě svyacutem vzrŧstem vaacutehou i fyzickyacutemi dispozicemi zvlaacutedne školniacute dochaacutezku

Somatickou zralost by měl posoudit pediatr při pravidelneacute prohliacutedce (leacutekařskaacute prohliacutedka by

měla byacutet mezi 5 frac12 aţ 6 rokem)

Je vhodneacute pokud diacutetě dosaacutehne určiteacute vyacutešky (uvaacutediacute se alespoň 105 ndash 120 cm) a určiteacute vaacutehy

(uvaacutediacute se alespoň 20 kg) jelikoţ školniacute dochaacutezka vyţaduje fyzickou zdatnost

Nutneacute je zvaacuteţit i zdravotniacute stav diacutetěte Pokud je diacutetě často nemocneacute musiacute byacutet na delšiacute dobu

vyřazeno z kolektivu mŧţe miacutet probleacutemy s doplněniacutem učiva Zdravotniacute stav diacutetěte je v tomto

přiacutepadě vhodneacute nechat vyšetřit imunologickyacutem pracovištěm

Někdy se pouţiacutevaacute bdquoFilipiacutenskaacute miacuteraldquo Jednaacute se o velmi orientačniacute vyšetřeniacute ktereacute nemŧţe byacutet

zaacutekladem pro diagnostikovaacuteniacute somatickeacute zralosti Diacutetě si maacute dominantniacute rukou dosaacutehnout

přes temeno hlavy na druheacute ucho (88

)

Dalšiacutem znakem je vyacuteměna mleacutečneacuteho chrupu za trvalyacute Při vyacuteměně chrupu se mohou objevit

vady řeči Dŧvodem jsou chybějiacuteciacute zuby a tiacutem špatneacute postaveniacute mluvidel Většinou se jednaacute

o přechodnyacute stav Pokud nevymiziacute po naacuterŧstu trvaleacuteho chrupu je vhodneacute zahaacutejit

logopedickou peacuteči

2) Sociaacutelniacute zralost

Diacutetě by mělo před naacutestupem do školy dosaacutehnout určiteacuteho sociaacutelniacute stupně aby zvlaacutedlo školniacute

dochaacutezku Do teacuteto zralosti spadaacute vztah k ostatniacutem lidem i vlastniacute osobě

86

httpwwwmsmtczvzdelavanipedagogicko-organizacni-informace-2009-2010 87

TRPIŠOVSKAacute 1997 88

SVOBODA M (ed) 2001

37

Diacutetě by mělo byacutet meacuteně zaacutevisleacute na rodičiacutech zvlaacutedat od nich odloučeniacute (na několik hodin)

Kromě toho by si diacutetě mělo umět vytvořit vztahy s vrstevniacuteky a spolupracovat s nimi Mělo

by umět přijmout autoritu dospěleacuteho a umět s niacutem jednat (přiměřeně věku)

Při činnostech by diacutetě mělo umět pracovat samostatně i ve skupině Vyuţiacutevat motivaci k učeniacute

a školniacute činnosti

Emocionaacutelniacute zralost jedince je velmi dŧleţitaacute Jedinec by měl umět ovlaacutedat sveacute city

a impulzivniacute jednaacuteniacute (typickeacute pro předškolniacute věk) Diacutetě by mělo zvlaacutedat přijiacutemat uacutespěch

i poraacuteţku

Je dŧleţiteacute aby diacutetě zvlaacutedlo i zaacuteklady sebeobsluhy tedy obleacutekaacuteniacute hygienu stravovaacuteniacute

(přiacuteborem) Tiacutem je mu usnadněn přechod do školy

3) Psychickaacute zralost

Psychickaacute zralost zaacutevisiacute na vyacutevoji centraacutelniacute nervoveacute soustavy (daacutele CNS) Obsahuje myšleniacute

představivost pozornost vniacutemaacuteniacute a paměť Je dŧleţiteacute aby diacutetě dosaacutehlo v tomto potřebneacute

uacuterovně

bdquoZraacuteniacute organismu diacutetěte předevšiacutem jeho CNS se projevuje v celkoveacute reaktivitě stabilitě

a odolnosti vůči zaacutetěžildquo89

Při posuzovaacuteniacute školniacute zralosti je vhodneacute aby školniacute zralost byla dosaţena v co nejviacutece

oblastech

bdquoŠkolniacute zralost je jedniacutem z předpokladů uacutespěšnosti ve škole Jed předevšiacutem o určitou uacuteroveň

zralosti CNS kteraacute se projevuje celkoveacute reaktivitě diacutetěte zejmeacutena v odolnosti a schopnosti

koncentrace pozornosti Zraacuteniacutem CNS je podmiacuteněna takeacute lateralizace ruky a rozvoj

senzomotorickyacutech dovednostiacuteldquo90

Rozhodnutiacute zda diacutetě nastoupiacute do povinneacute školniacute dochaacutezky či mu bude ponechaacuten rok odkladu

školniacute dochaacutezky zaacuteleţiacute na rozhodnutiacute zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ diacutetěte Rodiče by si měli uvědomit

ţe pokud je jejich diacutetě na školu nezraleacute či nepřipraveneacute a přesto nastoupiacute mohou se u diacutetěte

projevit nejrŧznějšiacute probleacutemy Jen diacutetě připraveneacute a zraleacute na školu mŧţe podaacutevat vyacutesledky

ktereacute odpoviacutedajiacute jeho vrozenyacutem dispoziciacutem (či se lišiacute jen velmi minimaacutelně) Kladneacute

hodnoceniacute diacutetěte v počaacutetciacutech jeho školniacute dochaacutezky jej motivujiacute k dalšiacute činnosti a posilujiacute jeho

celkovou osobnost

89

VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 149 90

VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 155

38

VI PRAKTICKAacute ČAacuteST

61 Ciacutel praktickeacute čaacutesti

Ciacutele praktickeacute čaacutesti jsem rozdělila na dvě čaacutesti Prvniacute je věnovaacutena oblasti diagnostiky dětiacute

v předškolniacutem věku jakeacute jsou nejčastějšiacute metody od pracovniacutekŧ v předškolniacutem zařiacutezeniacute

(učitelky MŠ) Druhaacute čaacutest je zaměřena na zjišťovaacuteniacute předpokladŧ školniacute zralosti

62 Stanoveniacute ciacutelů

1) Lze předpoklaacutedat ţe nejviacutece vyuţiacutevaneacute metody pedagogickeacute diagnostiky

v předškolniacutem věku jsou pozorovaacuteniacute a analyacuteza hry

2) Lze předpoklaacutedat ţe odchylky od vyacutevojoveacute normy diacutetěte (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute špatnaacute

vyacuteslovnost motorickaacute neobratnost zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) objeviacute spiacuteše učitelky MŠ

při praacuteci s dětmi a doporučiacute rodičŧm dalšiacute vyšetřeniacute na odborneacutem pracovišti

3) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ zjišťujiacute předpoklady (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute vyacutevoj

motoriky rozumoveacute schopnosti lateralitu atd) pro školniacute zralost dětiacute před naacutestupem

do povinneacute školniacute dochaacutezky

4) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ se snaţiacute o pravidelneacute hodnoceniacute dětiacute v jejich vyacutevoji

63 Pouţiteacute metody

K ověřeniacute stanovenyacutech ciacutelŧ bylo pouţito metod slouţiacuteciacutech k ziacuteskaacutevaacuteniacute uacutedajŧ konkreacutetně

dotazniacutekŧ (dotazniacutek je v přiacuteloze teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece) ktereacute byly rozdaacuteny do předškolniacutech

zařiacutezeniacute

631 Dotazniacutek

Dotazniacutek je sloţen z 12 otaacutezek 9 otaacutezek je uzavřenyacutech 2 otaacutezky polozavřeneacute a jedna

uzavřenaacute otaacutezka

Celkově bylo odeslaacuteno 80 dotazniacutekŧ do rŧznyacutech MŠ z Libereckeacuteho Uacutesteckeacuteho

Středočeskeacuteho kraje a Prahy Počet navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byl 25 tedy 20 i přes opakovaneacute

odeslaacuteniacute dotazniacuteku s ţaacutedostiacute o jejich vyplněniacute Z navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byl 1 vyplněn pouze

čaacutestečně a proto nebylo moţneacute pouţiacutet vyhodnoceniacute u všech otaacutezek

U některyacutech otaacutezek bylo viacutece odpovědiacute Z dŧvodu maleacute naacutevratnosti dotazniacutekŧ byly i tyto

dotazniacuteky vyhodnoceny Několik uvedenyacutech otaacutezek i nabiacutezelo moţnost odpovědět viacutece

odpověďmi

39

64 Popis vyacutezkumneacuteho vzorku

Dotazniacutek byl vyplňovaacuten učitelkami MŠ a asistentkami pedagogŧ v MŠ Dotazniacutek byl odeslaacuten

a předaacuten do několika zařiacutezeniacute pro děti předškolniacuteho věku Jednalo se o několik speciaacutelniacutech

mateřskyacutech škol mateřskyacutech škol a soukromyacutech subjektŧ věnujiacuteciacutech se dětem předškolniacuteho

věku

Jednalo se o pracovnice rŧzneacuteho věku a deacutelky praxe

40

VII VYHODNOCENIacute DOTAZNIacuteKŮ

71 Dotazovanaacute zařiacutezeniacute

Vaše zařiacutezeniacute je

Speciaacutelniacute mateřskaacute škola 8

Mateřskaacute škola se speciaacutelniacutemi třiacutedami 0

Mateřskaacute škola (integrace dětiacute s postiţeniacutem) 2

Mateřskaacute škola (bez integrace dětiacute s postiţeniacutem) 15

Jineacute (prosiacutem uveďte) 0

Z navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byly vyplněny 8 pracovnicemi speciaacutelniacute MŠ 2 pracovnicemi MŠ

s integrovanyacutemi dětmi a 15 z MŠ (bez integrace dětiacute s postiţeniacutem) V daacutele uvedenyacutech

zařiacutezeniacutech nebyla ţaacutednaacute odpověď Nebylo tedy moţneacute určit zda jsou vyplněny učitelkami

MŠ či asistentkami pedagogŧ

0

2

4

6

8

10

12

14

16

Speciaacutelniacute

mateřskaacute

škola

Mateřskaacute

škola se

speciaacutelniacutemi

třiacutedami

Mateřskaacute

škola

(integrace

dětiacute s

postiţeniacutem)

Mateřskaacute

škola (bez

integrace dětiacute

s postiţeniacutem)

Jineacute (prosiacutem

uveďte)

Typ zařiacutezeniacute

41

72 Pracovniacute zařazeniacute dotazovanyacutech

Na jakeacute pozici v zařiacutezeniacute pracujete

Učitelka MŠ 17

Asistentka pedagoga 3

Tato otaacutezka nebyla vyplněna u všech navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ Z celkoveacuteho počtu 25

navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ u 5 nebyla odpověď uvedena Jelikoţ odpovědi byly dobrovolneacute

nemusely byacutet uvedeny všechny Neuacuteplneacute dotazniacuteky nemusely byacutet vyřazeny

Dotazniacuteky byly vyplněny 17 učitelkami a 3 asistentkami pedagogŧ

0

5

10

15

20

Učitelka MŠ Asistentka pedagoga

Pozice dotazovanyacutech

42

73 Personaacutelniacute obsazeniacute

Kolik třiacuted maacute Vaše předškolniacute zařiacutezeniacute a kolik pedagogickyacutech pracovniacuteků připadaacute na jednu

třiacutedu (pokud žaacutednyacute napište 0)

Kaţdeacute zařiacutezeniacute maacute jinyacute počet třiacuted Prŧměrnyacute počet třiacuted z vyplněnyacutech dotazniacutekŧ zaokrouhleně

na celaacute čiacutesla byl 4 Počet třiacuted v zařiacutezeniacute se pohyboval od jedneacute aţ po sedm třiacuted na jedno

zařiacutezeniacute

Prŧměrnyacute počet zapsanyacutech dětiacute se lišil podle typu zařiacutezeniacute

Speciaacutelniacute mateřskeacute školy měli prŧměrně 12 zapsanyacutech dětiacute na jednu třiacutedu Prŧměrnyacute počet

dětiacute v mateřskeacute škole s integrovanyacutemi dětmi byl 18 Počet zapsanyacutech dětiacute pro mateřskeacute školy

bez integrace dětiacute byl 23

74 Počty dětiacute ve třiacutedě

Kolik maacutete zapsanyacutech dětiacute ve bdquoVašiacuteldquo třiacutedě

Počty zapsanyacutech dětiacute na třiacutedu se takeacute lišily podle typu zařiacutezeniacute kde byl dotazniacutek vyplňovaacuten

(stejně jako v předchoziacute otaacutezce)

Počet dětiacute před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky byl rŧznyacute Od 0 aţ po 20 Z celkoveacuteho

počtu 25 dotazniacutekŧ bylo uvedeno ţe 5 pracovnic nemaacute vŧbec ve sveacute třiacutedě děti před naacutestupem

do povinneacute školniacute dochaacutezky Podle poznaacutemky od dotazovanyacutech se jednaacute o nově otevřenaacute

zařiacutezeniacute kde jsou přijaty pouze děti ve věku 3-4 let

Děti s odkladem školniacute dochaacutezky byl u zařiacutezeniacute takeacute rŧznyacute Jestliţe ve třiacutedě byly dětiacute

před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky bylo zde i několik dětiacute s odkladem školniacute

dochaacutezky

43

75 Interval hodnoceniacute

V jakeacutem intervalu provaacutediacutete hodnoceniacute schopnostiacute a vlastnostiacute dětiacute (prosiacutem označte

odpověď)

1 x ročně (konec školniacuteho roku) 2

2 x ročně (pololetiacute konec školniacuteho roku 13

3 x ročně (kaţdeacute 4 měsiacutece) 2

4 x ročně (kaţdeacute 3 měsiacutece) 2

Kaţdyacute měsiacutec 1

Kaţdyacute tyacuteden 0

Nehodnotiacuteme 0

Jinyacute (prosiacutem uveďte jakyacute) 6

Nejčastějšiacute interval hodnoceniacute dětiacute byl uveden 2 x ročně (pololetiacute konec školniacuteho roku) a to

v 13 odpovědiacutech Druhyacutem nejčastějšiacutem intervalem v 6 označeniacute byl uveden jinyacute Zde byl

prostor pro uvedeniacute jakyacute interval bylo zde uvedeno individuaacutelně dle vyacutevojovyacutech změn u

dětiacute

0

2

4

6

8

10

12

14

Interval hodnoceniacute

44

76 Spolupracujiacuteciacute zařiacutezeniacute

6) Spolupracujete se zařiacutezeniacutem ktereacute maacute nebo může se souhlasem rodičů provaacutedět

screeningovaacute vyšetřeniacute nebo přiacutemo odbornaacute vyšetřeniacute na diagnostiku diacutetěte

Ne ţaacutedneacute nespolupracuje 10

Ano je součaacutestiacute zařiacutezeniacute (uveďte prosiacutem jakeacute) 4

Ano pracovniacutek dochaacuteziacute jednou za školniacute rok (napište prosiacutem o jakeacuteho

odborniacuteka se jednaacute) 0

Ano pracovniacutek dochaacuteziacute za školniacute rok (uveďte přibliţnyacute interval)

(napište prosiacutem o jakeacuteho odborniacuteka se jednaacute) 2

Ne ţaacutedneacute nespolupracuje ale měli bychom zaacutejem o spolupraacuteci zejmeacutena s

(doplňte a jakeacute zařiacutezeniacute spolupraacuteci s odborniacutekem by jste měli zaacutejem) 9

S 10 zařiacutezeniacutemi nespolupracuje ţaacutedneacute zařiacutezeniacute Součaacutestiacute zařiacutezeniacute jsou 4 kteraacute mohou

dotazovanou činnost provaacutedět jednalo se o SPC Jednou ročně nenavštěvuje zařiacutezeniacute ţaacutednyacute

odborniacutek Přibliţně 5 kraacutet ročně navštěvuje odborniacutek (foniatr psycholog speciaacutelniacute pedagog)

dvě zařiacutezeniacute Celkem 9 zařiacutezeniacute by raacuteda navaacutezalo spolupraacuteci s odbornyacutem zařiacutezeniacutem Největšiacute

zaacutejem bylo logopeda dětskeacuteho psychologa

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Ne ţaacutedneacute

nespolupracuje

Ano je součaacutestiacute

zařiacutezeniacute

Ano pracovniacutek

dochaacuteziacute za

školeniacute rok

Ano pracovniacutek

dochaacuteziacute za

školniacute rok

Ţaacutedneacute

nespolupracuje

zaacutejem o

Spolupraacutece zařiacutezeniacute

45

77 Ziacuteskaacuteniacute materiaacutelů pro hodnoceniacute

Jak způsobem sbiacuteraacutete informace pro hodnoceniacute diacutetěte (Možno označit viacutece nabiacutedek

v tomto přiacutepadě je označte podle nejvyužiacutevanějšiacute = 8 po nepoužiacutevaneacute = 0)

Pozorovaacuteniacutem diacutetěte v řiacutezeneacute činnosti 141

Pozorovaacuteniacute diacutetěte ve volneacute činnosti 158

Rozhovorem s diacutetětem 110

Rozhovor s rodiči diacutetěte 120

Analyacuteza hry 118

Rozbor kresby 94

Videozaacuteznam činnosti 4

Jineacute (prosiacutem uveďte) 4

Pro vyhodnoceniacute otaacutezky čiacuteslo 8 bylo pouţito sečteniacute podle čiacutesla označeniacute Tedy čiacutem většiacute

počet bodŧ tiacutem patřiacute danaacute činnost k vyuţiacutevanějšiacutem

020406080

100120140160

Podklady hodnoceniacute

46

Mezi nejviacutece vyuţiacutevaneacute je uvaacuteděno pozorovaacuteniacute diacutetěte ve volneacute činnosti Druhou

nejvyuţiacutevanějšiacute metodou bylo vyhodnoceno pozorovaacuteniacute diacutetěte v řiacutezeneacute činnosti Rozhovor

s rodiči diacutetěte byl zařazen jako třetiacute nejvyuţiacutevanějšiacute pro hodnoceniacute diacutetěte Čtvrtou metodou

pro hodnoceniacute diacutetěte je vyuţiacutevaacutena analyacuteza hry Jako paacutetyacute byl uvaacuteděn rozhovor s diacutetětem

Rozbor kresby byl vyhodnocen jako šestyacute Společně byl zhodnocen videozaacuteznam činnosti a

jineacute Mezi jinyacutemi byly jako informace pro hodnoceniacute uvedeny např pracovniacute listy testoveacute

metody

47

78 Informace o chovaacuteniacute

Informujete rodiče o chovaacuteniacute a vyacutesledciacutech činnostiacute jejich diacutetěte

Ne 0

Ano piacutesemneacute zpraacutevy 3

Ano konzultačniacute hodiny či domluveneacute

schŧzky s rodiči

3

Ano s rodiči se snaţiacuteme mluvit denně 20

Jineacute (prosiacutem uveďte) 0

Nejviacutece pracovnic se snaţiacute s rodiči mluvit denně 20 dotazovanyacutech Tiacutem dochaacuteziacute k aktuaacutelniacutemu

předaacutevaacuteniacute informaciacute o diacutetěti a jeho chovaacuteniacute v prŧběhu dne Daacutele dostaacutevajiacute rodiče piacutesemneacute

zpraacutevy a majiacute moţnost vyuţiacutet konzultačniacutech hodin či domluvenyacutech schŧzek shodně od 3

dotazovanyacutech

02468

101214161820

Ne Ano

piacutesemneacute

zpraacutevy

Ano

konzultačniacute

hodiny či

domluveneacute

schŧzky s

rodiče

Ano s rodiče

se snaţiacuteme

mluvit denně

Jineacute

Informace o chovaacuteniacute

48

79 Sledovaacuteniacute vyacutesledku činnostiacute dětiacute

Všimli jste si zda se rodiče zajiacutemajiacute o vyacutesledky činnostiacute svyacutech dětiacute z průběhu pobytu v MŠ

(zařiacutezeniacute)

Ano sledujiacute naacutestěnky vyacutestavniacute prostory MŠ našeho zařiacutezeniacute 13

Ano sledujiacute naacutestěnky poviacutedajiacute si o činnostech s dětmi 17

Ano ptajiacute se učitelek na praacuteci dětiacute během dne 17

Ne nezajiacutemajiacuteneptajiacute se 2

Neviacutem jestli se rodiče zajiacutemajiacute 0

Rodiče se poměrně zajiacutemajiacute o vyacutesledky svyacutech dětiacute z pobytu zařiacutezeniacute Shodně u 17

dotazovanyacutech rodiče sledujiacute naacutestěnky o činnostech si s dětmi poviacutedajiacute a zaacuteroveň se ptajiacute

učitelek na praacuteci dětiacute během dne 13 dotazovanyacutech odpovědělo ţe rodiče sledujiacute vyacutestavniacute

prostory MŠzařiacutezeniacute Nezaacutejem rodičŧ byl uveden ve dvou dotazniacuteciacutech s poznaacutemkou ţe se

jednaacute pouze o některeacute rodiče Na moţnost neviacutem jestli se zajiacutemajiacute bylo 0 odpovědiacute

Na tuto otaacutezku bylo odpovězeno opakovaně od respondentŧ i v jednom dotazniacuteku Tato volba

respondentŧ je zřejmě daacutena moţnostiacute odpovědiacute a tiacutem ţe ve většině přiacutepadŧ se rodiče

o vyacutesledky dětiacute zajiacutemajiacute a to jak pozorovaacuteniacutem praacutece dětiacute tak i rozhovorem s pracovniciacute MŠ

02468

1012141618

Ano sledujiacute

naacutestěnky

vyacutestavniacute

prostory MŠ

našeho

zařiacutezeniacute

Ano sledujiacute

naacutestěnky

poviacutedajiacute si o

činnosti s

dětmi

Ano ptajiacute se

učitelek na

praacuteci dětiacute

během dne

Ne

nazajiacutemajiacute

neptajiacute se

Neviacutem jestli

se rodiče

zajiacutemajiacute

Zaacutejem rodičů

49

710 Moţnosti konzultace

Pokud se u dětiacute objeviacute nějakeacute probleacutemy ktereacute neodpoviacutedajiacute spraacutevneacutemu vyacutevoji diacutetěte v jeho

věku (špatnaacute vyacuteslovnost sluchoveacute vniacutemaacuteniacute zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) tak problematiku

konzultujete (možno označit viacutece nabiacutedek)

S rodiči diacutetěte 17

S odborniacutekem v daneacute oblasti 4

S vedeniacutem MŠ 6

S rodiči diacutetěte kde se domluviacuteme na dalšiacute praacuteci s diacutetětem včetně předaacuteniacute

dalšiacutech informaciacute o moţnosti diagnostiky diacutetěte 12

Nekonzultuji 0

Probleacutemy diacutetěte ktereacute se objeviacute jsou nejčastěji konzultovaacuteny s rodiči diacutetěte celkem 17

dotazovanyacutech S rodiči diacutetěte kde se domluviacuteme na dalšiacute praacuteci s diacutetětem včetně předaacuteniacute

dalšiacutech informaciacute o moţnosti diagnostiky diacutetěte konzultuje 12 respondentŧ S vedeniacutem MŠ

probiacutehaacute konzultovaacuteniacute u 6 dotazovanyacutech S odborniacutekem v daneacute oblasti konzultujiacute 4 dotazovaniacute

V otaacutezce mohlo byacutet označeno viacutece odpovědiacute Je zde shoda mezi nabiacutezenyacutemi moţnostmi

(moţnost a) d) kde se vychaacuteziacute z konzultace s rodičem)

02468

1012141618

S rodiči

diacutetěte

S

odborniacutekem

v daneacute

oblasti

S vedeniacutem

MŠ

S rodiči

diacutetěte

moţnost

diagnostiky

Nekonzultuji

Konzultace probleacutemu

50

711 Praacutece s předškolniacutemi dětmi

Pracujete individuaacutelně s dětmi ktereacute jsou před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky (5 ndash 7

let) nebo s odkladem školniacute dochaacutezky (Odpověď prosiacutem označte)

ANO 20

NE 5

Individuaacutelně se pracuje s dětmi před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky a s odkladem

povinneacute školniacute dochaacutezky u 20 respondentŧ 5 dotazovanyacutech uvedlo odpověď ne

s poznaacutemkou ţe jejich zařiacutezeniacute je nově otevřeno (funguje rok) a jsou zde zatiacutem děti ve věku 3

a 4 let

0

5

10

15

20

ANO NE

Individuaacutelniacute praacutece - povinnaacute školniacute dochaacutezka

51

712 Program pro předškolniacute děti

Maacute Vaše předškolniacute zařiacutezeniacute speciaacutelniacute třiacutedu program pro děti s odkladem školniacute dochaacutezky

Třiacutedu 3

Program pro děti v raacutemci třiacutedy dle

vzdělaacutevaciacuteho programu

15

Program mimo vzdělaacutevaciacute program činnost

je vedenaacute např jako bdquokrouţekldquo

2

Jineacute (prosiacutem uveďte) 0

Ţaacutednyacute program neniacute připravovaacuten 5

Program v raacutemci třiacutedniacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu je připravovaacuten u 15 dotazovanyacutech Ţaacutednyacute

program neniacute připravovaacuten u 5 respondentŧ a to z dŧvodu ţe v daneacute věkoveacute kategorii nemajiacute

ţaacutedneacute děti 3 dotazovaneacute majiacute vlastniacute třiacutedu pro tuto věkovou skupinu Program mimo

vzdělaacutevaciacute program činnost vedenou např jako krouţekldquo uvedly dvě dotazovaneacute

0

2

4

6

8

10

12

14

16

Třiacutedu V raacutemci třiacutedy

dle

vzdělaacutevaciacuteho

programu

Mimo

vzdělaacutevaciacute

program

krouţek

Jineacute Neniacute

připravovaacuten

Třiacutedaprogram pro naacutestupodklad povinneacute školniacute

dochaacutezky

52

VIII ZAacuteVĚR

81 Zhodnoceniacute předpokladů

V kapitole 62 jsou uvedeny předpoklady praacutece ktereacute jsou v praktickeacute čaacutesti ověřovaacuteny

1) Lze předpoklaacutedat ţe nejviacutece vyuţiacutevaneacute metody pedagogickeacute diagnostiky

v předškolniacutem věku jsou pozorovaacuteniacute a analyacuteza hry

Uvedenyacute předpoklad byl ověřen pouze čaacutestečně Z provedeneacuteho dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute bylo

zjištěno ţe pozorovaacuteniacute diacutetěte předškolniacuteho věku v řiacutezeneacute a volneacute činnosti patřiacute

k nejvyuţiacutevanějšiacute metodě pedagogickeacute diagnostiky Analyacuteza hry byla uvedena aţ jako čtvrtaacute

nejvyuţiacutevanějšiacute metoda

2) Lze předpoklaacutedat ţe odchylky od vyacutevojoveacute normy diacutetěte (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute špatnaacute

vyacuteslovnost motorickaacute neobratnost zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) objeviacute spiacuteše učitelky MŠ

při praacuteci s dětmi a doporučiacute rodičŧm dalšiacute vyšetřeniacute na odborneacutem pracovišti

Učitelky MŠ se při sveacute praacuteci snaţiacute u dětiacute objevit jejich nedostatky a vyacutevojoveacute odchylky Svaacute

zjištěniacute pravidelně konzultujiacute s rodiči diacutetěte snaţiacute se o kaţdodenniacute rozhovory s rodiči diacutetěte

kde si s rodiči předaacutevajiacute poznatky o diacutetěti Předpoklad byl naplněn

3) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ zjišťujiacute předpoklady (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute vyacutevoj

motoriky rozumoveacute schopnosti lateralitu atd) pro školniacute zralost dětiacute před naacutestupem

do povinneacute školniacute dochaacutezky

Předpoklad praacutece byl naplněn Ve všech zařiacutezeniacutech kde jsou děti ve věku před naacutestupem

do povinneacute školniacute dochaacutezky je s dětmi pracovaacuteno tak aby byli zjištěny jejich předpoklady

schopnosti vlastnosti umoţňujiacuteciacute bezprobleacutemovyacute vstup do povinneacute školniacute dochaacutezky Pokud je

moţnost je pro děti v teacuteto věkoveacute skupině vytvořena samostatnaacute třiacuteda V ostatniacutech přiacutepadech

je připravovaacuten třiacutedniacute vzdělaacutevaciacute program tak aby mohlo byacutet diacutetě na předpoklady sledovaacuteno

4) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ se snaţiacute o pravidelneacute hodnoceniacute dětiacute v jejich vyacutevoji

Předpoklad praacutece byl splněn O pravidelneacute hodnoceniacute se snaţiacute podle dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute

všechny učitelky MŠ a to alespoň v intervalu 2 kraacutet v roce (pololetiacute a konec školniacuteho roku)

Daacutele je uvaacuteděno i prŧběţneacute hodnoceniacute podle vyacutevojovyacutech změn diacutetěte

82 Navrhovanaacute opatřeniacute

Diagnostika dětiacute předškolniacuteho věku je velmi obsaacutehlou kapitolou Učitelky v MŠ děti sledujiacute a

hodnotiacute teacuteměř kaţdyacute den Sledujiacute jejich individuaacutelniacute projevy chovaacuteniacute změny hry atd

53

Interval hodnoceniacute by měl byacutet tedy prŧběţnyacute dle vyacutevoje jednotliveacuteho diacutetěte V dnešniacutem počtu

dětiacute v předškolniacutech zařiacutezeniacutech často kolem 23 dětiacute neniacute ale moţneacute po celyacute den sledovat kaţdeacute

diacutetě ve všech jeho probiacutehajiacuteciacutech aktivitaacutech

Dŧleţitaacute je vzaacutejemnaacute komunikace mezi učitelkami MŠ a rodiči diacutetěte Při rozhovorech

dochaacuteziacute k předaacuteniacute dŧleţityacutech informaciacute Jednak učitelka ziacuteskaacutevaacute informace o rodině diacutetěte

(podnětnost prostřediacute vztahy v rodině) ale i o projevech diacutetěte mimo kolektiv dětiacute Rodiče by

si měli uvědomit ţe učitelka v MŠ hodnotiacute diacutetě k jeho prospěchu a mŧţe mu napomoci k jeho

rozvoji

Kaţdeacute zařiacutezeniacute pouţiacutevaacute vlastniacute formu hodnoceniacute diacutetěte Při odchodu diacutetěte do jineacuteho (jineacute

předškolniacute zařiacutezeniacute zaacutekladniacute škola) by bylo vhodneacute aby budouciacute pracovnice měla moţnost se

s hodnoceniacutem diacutetěte seznaacutemit a prostudovat si jej Snadněji pak mŧţe s diacutetětem navaacutezat

kontakt a připravovat mu naacuteplň dne tak aby bylo diacutetě rozviacutejeno ve svyacutech nedostatciacutech a

zaacuteroveň posilovaacuteno v dobryacutech činnostech a vlastnostech

54

IX POUŢITEacute ZDROJE

91 Tištěneacute zdroje

1) FISCHER Slavomil ŠKODA JIŘIacute Speciaacutelniacute pedagogika Edukace a rozvoj osob se

somatickyacutem psychickyacutem a sociaacutelniacutem znevyacutehodněniacutem 1 vydaacuteniacute Praha Triton 2008 ISBN

978-80-7378-014-0

2) GILLERNOVAacute Ilona a kol Slovniacutek zaacutekladniacutech pojmů z psychologie 1 vydaacuteniacute Praha

Fortuna 2000 80 s ISBN 80-7168-683-2

3) HRABAL Vladimiacuter st HRABAL Vladimiacuter ml Diagnostika

Pedagogickopsychologickaacute diagnostika žaacuteka s uacutevodem do diagnostickeacute aplikace a statistiky

2 vydaacuteniacute Praha Karolinum ISBN 80-246-0319-5

4) KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B (eds) Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Predškolskaacute

a elementaacuterna pedagogika 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2001 455 s ISBN 80-7178-585-7

5) KOŤAacuteTKOVAacute S Hry v mateřskeacute škole v teorii a praxi 1 vydaacuteniacute Praha Grada

Publishing 2005 184 s ISBN 80-247-0852-3

6) KŘIŠŤANOVAacute L Diagnostika laterality a metodika psaniacute levou rukou 3 upraveneacute

vydaacuteniacute Hradec Kraacuteloveacute Gaudeamus 1995 47 s ISBN 80-7041-205-4

7) LECHTA V a kolektiv Diagnostika narušeneacute komunikačniacute schopnosti 1 vydaacuteniacute Praha

Portaacutel 2003 359 s ISBN 80-7178-801-5

8) LISAacute L KŇOURKOVAacute M Vyacutevoj diacutetěte a jeho uacuteskaliacute 1 vydaacuteniacute Praha Avicenum

1986 276 s

9) MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute 1 vydaacuteniacute Praha Staacutetniacute

pedagogickeacute nakladatelstviacute 1991

10) MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 1995 107 s

ISBN 80-7178-033-4

11) MERTIN V GILLERNOVAacute I a kolektiv Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 1

vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2003 ISBN 80-7178-799-X

12) MOJŢIacuteŠEK L Zaacuteklady pedagogickeacute diagnostiky 1 vydaacuteniacute Praha Staacutetniacute pedagogickeacute

nakladatelstviacute 1986 208 s

55

13) MONATOVAacute L Speciaacutelně pedagogickaacute diagnostika z hlediska vyacutevoje děti 1 vydaacuteniacute

Brno Paido 2000 92 s ISBN 80-85931-86-9

14) NAKONEČNYacute M Zaacuteklady psychologie 1 vydaacuteniacute 1998 (dotisk 2004) Praha

Academia ISBN 80-200-1290-7

15) NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2000 ISBN

80-7178-197-5

16) PEŠATOVAacute I ŠAMALIacuteK M Poradenskaacute psychologie pro děti a mlaacutedež 1 vydaacuteniacute

Praha Grada Publishing 2006 ISBN 80-247-1216-4

17) PIPEKOVAacute J (eds) Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2 vydaacuteniacute (přepracovaneacute) Brno

Paido 2006 404 s ISBN 80-7315-120-0

18) PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a jejiacute využitiacute v

praxi speciaacutelniacute pedagogiky 1 vydaacuteniacute (dotisk) Brno Masarykova univerzita 1997 ISBN 80-

210-1595-0

19) RENOTIEacuteROVAacute M LUDIacuteKOVAacute L Speciaacutelniacute pedagogika 4 vydaacuteniacute Olomouc

Univerzita Palackeacuteho v Olomouci 2006 313 s ISBN 80-244-1475-9

20) SLOWIacuteK Josef Speciaacutelniacute pedagogika 1 vydaacuteniacute Praha Grada Publishing 2007 160 s

ISBN 978-247-1733-3

21) SMOLIacuteKOVAacute K (eds) Raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program pro předškolniacute vzdělaacutevaacuteniacute 1

vydaacuteniacute Praha Tauris 2005

22) SVOBODA Mojmiacuter (ed) Psychodiagnostika dětiacute a dospiacutevajiacuteciacutech 1 vydaacuteniacute Praha

Portaacutel 2001 791 s ISBN 80-7178-545-8

23) ŠMAHEL I ŘEZAacuteČ J Psychologickaacute praktika 1 vydaacuteniacute Brno Masarykova

univerzita 1996 97 s

24) ŠNYacuteRALOVAacute Ivana Psychodiagnostika 1 vydaacuteniacute Praha Grada Publishing 2008 144

s ISBN 978-80-247-2165-1

25) ŠVINGAOVAacute D PEŠATOVAacute I Metodika tvorby odbornyacutech praciacute 1 vydaacuteniacute Liberec

Technickaacute univerzita 2006 39 s ISBN 80-7372-104-X

26) ŠVINGAOVAacute D PEŠATOVAacute I Uvedeniacute do vyacutezkumu a metodika tvorby bakalaacuteřskaacute

praacutece 1 vydaacuteniacute Liberec Technickaacute univerzita 2006 39 s ISBN 80-7372-046-9

56

27) TOMANOVAacute D Uacutevod do pedagogickeacute diagnostiky v mateřskeacute škole 1 vydaacuteniacute

Olomouc Univerzita Palackeacuteho 2006 113 s ISBN 80-244-1426-0

28) TOMICKAacute V Speciaacutelně pedagogickeacute metody využitelneacute v logopedickeacute i speciaacutelně

pedagogickeacute praxi 1 vydaacuteniacute Liberec Technickaacute univerzita 2006 106 s ISBN 80-7372-106-

6

29) TRPIŠOVSKAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1 vydaacuteniacute Uacutestiacute nad Labem

UJEP 1997 89 s ISBN 80-7044-159-3

30) UŢDIL Jaromiacuter Čaacutery klikyhaacuteky paňaacuteci a auta vyacutetvarnyacute projev a psychickyacute život diacutetěte

5 Přepracovaneacute vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2002 128 s ISBN 80-7178-599-7

31) VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1 vydaacuteniacute (dotisk) Praha Univerzita

Karlova 1997 353 s ISBN 80-7184-317-2

32) VAacuteGNEROVAacute M KLEacuteGROVAacute J Poradenskaacute psychologickaacute diagnostika dětiacute a

dospiacutevajiacuteciacutech 1 vydaacuteniacute Praha Univerzita Karlova v Praze Karolinum 2008 538 s ISBN

978-80-246-1538-7

33) ZELINKOVAacute O Pedagogickaacute diagnostika a individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1 vydaacuteniacute

Praha Portaacutel 2001 207 s ISBN 978-80-7178-544-6

92 Dalšiacute zdroje

34) httpwwwmsmtczvzdelavanipedagogicko-organizacni-informace-2009-2010

[citovaacuteno 21března 2010]

35) Metodickeacute doporučeniacute čj 14 7122009-61 k zabezpečeniacute logopedickeacute peacuteče ve školstviacute

36) Zaacutekon 561 2004 Sb o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem

vzdělaacutevaacuteniacute (školskyacute zaacutekon) a jeho pozdějšiacute aktualizace

37) Zaacutekon 5632004 Sb o pedagogickyacutech pracovniacuteciacutech

38) Vyhlaacuteška 72 2005 Sb o poskytovaacuteniacute poradenskyacutech sluţeb ve školaacutech a školskyacutech

poradenskyacutech zařiacutezeniacutech

57

X PŘIacuteLOHY

SEZNAM PŘIacuteLOH

1) Dotazniacutek

2) CD bakalaacuteřskaacute praacutece

6

II DIAGNOSTIKA

Diagnostika je uvaacuteděna teacuteměř ve všech oblastech praxe Jednaacute se tedy o velmi širokyacute obor

kteryacute je vhodneacute specifikovat v jakeacutem oboru bude diagnostika provaacuteděna

Pojem diagnostika je odvozen z řečtiny znamenaacute rozlišovaacuteniacute konstatovaacuteniacute Termiacuten byl

po dlouhou dobu pouţiacutevaacuten pouze v mediciacuteně z niacute se rozšiřovala diagnostika do dalšiacutech oborŧ

biologickyacutech technickyacutech i společenskovědniacutech (2) S rozvojem oborŧ byl převzat

i do psychologie a pedagogiky

Diagnostika v oblasti pedagogickeacute je nazyacutevaacutena pedagogickaacute diagnostika (uvedeno daacutele)

21 Definice diagnostiky

bdquoDiagnostika zkoumaacute průběh dosavadniacuteho vyacutevoje člověka i s jeho etiologiiacute Jejiacute poznatky

sloužiacute k vyacutechově a vzdělaacutevaacuteniacute jedinců s postiženiacutem k umožněniacute co nejširšiacuteho rozvoje jejich

osobnosti a tak i k určeniacute možnostiacute jejich socializace ve společnostildquo3

Diagnostika je braacutena jako proces Jeho vyacutesledkem je diagnoacuteza zjištěniacute stavu v jakeacutem se

jedinec nachaacuteziacute jeho současnyacute stav V tomto procesu je snaha zjistit co nejviacutece objektivniacute

aktuaacutelniacute stav jedince s porovnaacuteniacutem s normou pro stejnou věkovou skupinu

bdquoDiagnoacuteza jako vyacutesledek diagnostikovaacuteniacute je doporučeniacutem pro rozhodovaacuteniacute o variantaacutech přiacuteštiacute

vyacutechovneacute strategie buď rozvoj dispozic nebo změny požadavků event vstřiacutecně obojiacuteholdquo4

Ciacutel diagnostiky je odviacutejen od oblasti ve ktereacute je provaacuteděna V mediciacuteně chce leacutekař zjistit

onemocněniacute V psychologii je zaměřeniacute na psychickeacute vlastnosti procesy stavy v sociaacutelniacute

diagnostice je ciacutel ve zjišťovaacuteniacute vlivu vyacutechovy vztahŧ v okoliacute sociaacutelniacuteho prostřediacute atd

Diagnostika nevyţaduje nutně diagnoacutezu někdy je pouze součaacutestiacute diacutelčiacuteho hodnoceniacute

bdquoCiacutelem diagnostiky je rozpoznat obtiacuteže odlišit normaacutelniacute odchylky (napřiacuteklad ve školniacutech

vyacutekonech) od poruchy a stanovit diagnoacutezu a jejiacute zaacutevažnostldquo5

Diagnostikovaacuteniacute by mělo byacutet provaacuteděno od odborniacuteka v daneacute oblasti Učitelka MŠ mŧţe

většinou provaacutedět jen orientačniacute vyšetřeniacute či diagnostiku kteraacute mŧţe slouţit jako podklad

pro dalšiacute odborneacute vyšetřeniacute diacutetěte

2 KOLLAacuteRIKOVAacute Z 2001

3 PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 57

4 HRABAL V Diagnostika Pedagogickopsychologickaacute diagnostika žaacuteka s uacutevodem do diagnostickeacute aplikace

statistiky 2002 str 35 5 MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 28

7

Při provaacuteděniacute diagnostiky je nutnaacute komplexniacute spolupraacutece s dalšiacutemi odborniacuteky (např leacutekař

psycholog speciaacutelniacute pedagog logoped sociaacutelniacute pracovniacutek a dalšiacute odborniacuteci) a to podle oblasti

diagnostiky (6) Jedině touto spolupraacuteciacute se dochaacuteziacute k objektivniacutemu zaacutevěru a diagnoacuteze

Odborniacuteci kteřiacute se na diagnostikovaacuteniacute jedince podiacuteliacute by měli byacutet zvoleni podle probleacutemŧ

ktereacute jedinec maacute Ziacuteskaneacute poznatky je vhodneacute prŧběţně analyzovat vyhodnocovat doplňovat

a vzaacutejemně předaacutevat Diacuteky teacuteto spolupraacuteci je moţneacute probleacutemy jedince vidět z mnoha oblastiacute

Je vhodneacute aby vyacutesledky z jednotlivyacutech oblastiacute byly srozumitelneacute pro ostatniacute přiacutepadně aby

mohlo dojiacutet ke konzultaci vyacutesledkŧ mezi odborniacuteky Tento přiacutestup je označovaacuten jako

komplexniacute diagnostika (nebo takeacute komplexniacute přiacutestup) Kromě odborniacutekŧ je vhodneacute zapojit

do diagnostiky i osoby ktereacute jsou s jedincem v bliacutezkeacutem kaţdodenniacutem kontaktu (rodina

učiteleacute přaacuteteleacute atd)(7)

22 Pedagogickaacute diagnostika

Pedagogickaacute diagnostika spadaacute pod pedagogickeacute vědy Je braacutena jako komplexniacute proces kde

jeho ciacutelem je zhodnoceniacute posouzeniacute vzdělaacutevaciacuteho procesu a jeho všech akteacuterŧ (8)

Pŧvodně se pedagogickaacute diagnostika zaměřovala pouze na ţaacuteka či studenta V posledniacute době

se rozsah diagnostikovaacuteniacute rozvinul z jednotlivce na celeacute skupiny i rodiče ţaacutekŧ (vliv

na vyacutechovu a vzdělaacutevaacuteniacute) Širšiacute zaacuteběr pedagogickeacute diagnostiky umoţnil rozšiacuteřit ziacuteskaneacute

poznatky z pedagogickeacute diagnostiky Objevila se tiacutem i nevyacutehoda kteraacute je daacutena zvyacutešeniacutem

naacuteročnosti na diagnostickou praacuteci

Pedagogickou diagnostiku provaacutediacute nejviacutece učitel daacutele vychovatel či vyacutechovnyacute poradce ţaacuteka

(jedince) kteřiacute s ţaacutekem pravidelně pracujiacute Učitel při diagnostice zjišťuje uacuteroveň vědomostiacute

dovednostiacute (včetně sociaacutelniacutech) zaacutejem ţaacuteka ve volneacutem čase vliv společnosti na ţaacuteka třiacutedniacute

kolektiv školniacute i domaacuteciacute prostřediacute ktereacute ţaacuteka obklopuje nesmiacute byacutet vynechaacutena ani učitelova

praacutece a zpŧsob jakyacutem s ţaacutekem pracuje (9)

Podle ciacutele je volena metoda jakou bude diagnostikovaacuteniacute provaacuteděno Pokud potřebujeme

diagnostikovat jedince v určiteacute situaci je moţneacute vyuţiacutet rŧznyacutech metod diagnostiky a jejich

vyacutesledky porovnat I zde platiacute neniacute vhodneacute dělat zaacutevěry z jedineacuteho setkaacuteniacute nebo

diagnostikovaacuteniacute diacutetěte

6 PIPEKOVAacute J 2006

7 SLOWIK J 2007

8 ZELINKOVAacute 2001

9 ZELINKOVAacute O 2001

8

bdquoPedagogickaacute diagnostika se zabyacutevaacute zdravyacutem jedincem a proto může probiacutehat jak

individuaacutelně tak i skupinověldquo10

Vyacutesledky pedagogickeacute diagnostiky by měly slouţit k dalšiacutemu plaacutenovaacuteniacute učitelova

vzdělaacutevaciacuteho procesu Někdy mohou byacutet vyacutesledky pedagogickeacute diagnostiky označeny

pojmem hodnoceniacute (znaacutemky pochvala uacutesměv hrozba atd od učitele) (11

)

23 Vyacuteznam diagnostiky

Vyacuteznam pro učitelky

bdquoUčitelka mateřskeacute školy skutečně provaacutediacute ndash zaacuteměrně i nezaacuteměrně ndash pedagogicko-

psychologickou diagnostiku diacutetěteldquo12

Podle toho jak se diacutetě projevuje mŧţe s niacutem učitelka pracovat Při přiacutepravě programu

pro děti se viacutece mŧţe zaměřit na rozvoj nedostatkŧ diacutetěte Je vhodneacute aby učitelka znala

diagnostiku diacutetěte (bylo-li diacutetě diagnostikovaacuteno odborniacutekem rodiče nejsou povinni učitelce

oznamovat vyacutesledky) Znaacutet diagnostiku diacutetěte (hlavně v přiacutepadě postiţeneacuteho či s rŧznyacutemi

nedostatky jedince) je dobreacute i k přiacutepravě her a celkoveacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu Pokud je

pro diacutetě nutneacute vytvořeniacute individuaacutelniacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu je nutneacute aby při jeho

vytvaacuteřeniacute byla diagnostickaacute zpraacuteva a stav diacutetěte braacuten jako vyacutechoziacute materiaacutel V přiacutepadě ţe diacutetě

přechaacuteziacute pod vedeniacute jineacute učitelky mŧţe byacutet pedagogickaacute diagnostika pro učitelku velmi

přiacutenosnaacute a snadněji jiacute pomŧţe k adaptaci s diacutetětem (13

)

Pokud rodiče informujiacute učitelku o chystaneacute naacutevštěvě specializovaneacuteho pracoviště je moţneacute

aby učitelka pro tohoto pracovniacuteka vytvořit kraacutetkou zpraacutevu o diacutetěti v kaţdodenniacutem chovaacuteniacute

specialista většinou takovou charakteristiku uviacutetaacute

Vyacuteznam pro rodiče a diacutetě

bdquoDůležiteacute však je aby rodiče znali smysl a vyacuteznam ciacutelevědomeacuteho poznaacutevaacuteniacute diacutetěte aby dobře

věděli že jejich diacutetě neniacute bdquojen hodnocenoldquoldquo14

Pedagogickaacute diagnostika od učitelky nebo od odborniacuteka by měla rodičŧm pomoci

Diagnostika mŧţe ukaacutezat kladneacute i zaacuteporneacute vlastnosti jedince ktereacute by mohly byacutet objeveny aţ

později Většina odborniacutekŧ zaacuteroveň poradiacute jak s diacutetětem daacutele pracovat Rodiče by měli

10

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 58 11

KOLLAacuteRIKOVAacute Z 2001 12

MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 76 13

MERTIN V GILLERNOVAacute I 2003 14

MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 80

9

pochopit ţe učitelka neniacute protivniacutekem ve vyacutechově Naopak předškolniacute zařiacutezeniacute by mělo

doplňovat vyacutechovu v rodině V přiacutepadě ţe se u diacutetěte objeviacute nedostatky mŧţe je učitelka

při kaţdodenniacutech činnostech s dětmi rozpoznat mnohem dřiacuteve neţ sami rodiče Maacute porovnaacuteniacute

s ostatniacutemi dětmi a znaacute všeobecnou normu pro vyacutevoj diacutetěte

Učitelka si během dochaacutezky diacutetěte všiacutemaacute i jeho dobryacutech vlastnostiacute přednostiacute a nadaacuteniacute ktereacute

se u diacutetěte mohu projevit kteryacutech si rodiče nemusejiacute při běţnyacutech činnostech s diacutetětem

všimnout (15

)

24 Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika

Mezi historickyacutemi prameny se objevuje speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika jiţ v diacutele J A

Komenskeacuteho Informatorium školy mateřskeacute Zde je daacutena pozornost naacutestupu diacutetěte do školy

zda stupeň vyacutevoje odpoviacutedaacute vstupu do školy

bdquoObecnyacutem ciacutelem speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky je co možnaacute nejleacutepe a nejpečlivěji

rozpoznat a charakterizovat konkreacutetniacute handicap a to v oblasti fyzickeacute psychickeacute a

sociaacutelniacuteldquo16

bdquoSpeciaacutelněpedagogickaacute diagnostika se zabyacutevaacute rozpoznaacutevaacuteniacutem podmiacutenek prostředků

i efektivity vyacutechovy vzdělaacutevaacuteniacute celkoveacuteho rozvoje osobnosti a takeacute enkulturace klientů ndash tedy

osob s postiženiacutemldquo17

Moderniacute pojetiacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky je zaměřeno na jedince se speciaacutelniacutemi

vzdělaacutevaciacutemi potřebami Diagnostika těchto jedincŧ se viacutece soustřediacute na jejich dovednosti

schopnosti a moţnosti lze je vyuţiacutet pro rozvoj vyacutechovu vzdělaacuteniacute či dalšiacute praacuteci s těmito

jedinci

bdquoSpeciaacutelněpedagogickaacute diagnostika vyžaduje jen individuaacutelniacute přiacutestupldquo18

Při speciaacutelněpedagogickeacute diagnostice je pracovaacuteno s jedincem co nejviacutece individuaacutelně pouze

vyacutejimečně v malyacutech skupinaacutech Ciacutelem je posouzeniacute individuaacutelniacutech zvlaacuteštnostiacute jedince ktereacute

mohou ovlivnit efektivitu vyacutechovneacuteho pŧsobeniacute včetně vnějšiacutech i vnitřniacutech přiacutečin

Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika se zaměřuje převaacuteţně na jedince (děti) kteřiacute potřebujiacute

z rŧznyacutech dŧvodŧ speciaacutelniacute peacuteči Ciacutelem je v tomto přiacutepadě zjištěniacute uacuterovně diacutetěte vzhledem

15

MERTIN V GILLERNOVAacute I 2003

16 FISCHER S ŠKODA J Speciaacutelniacute pedagogika Edukace a rozvoj osob se somatickyacutem psychickyacutem a

sociaacutelniacutem znevyacutehodněniacutem 2008 str 26

17 SLOWIacuteK J Speciaacutelniacute pedagogika 2007 str 51

18 PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 58

10

k jeho postiţeniacute nebo vadě Tvořiacute se zaacuteklad pro speciaacutelněpedagogickeacute metody (např

reedukace kompenzace atd)

241 Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky

Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky mŧţe byacutet rŧzneacute Zaacuteleţiacute na tom z jakeacuteho pohledu je

děleniacute zaměřeno Zde jsou uvedena některaacute moţnaacute děleniacute

1) Dle specifickeacuteho ciacutele

Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika maacute i sveacute specifickeacute ciacutele ve vztahu s diagnostikovanyacutem

jedincem

Zda konkreacutetniacute jedinec spadaacute do oblasti speciaacutelniacute pedagogiky

Zda je jedinec ohroţen vznikem handicapu

V jakeacute faacutezi znevyacutehodněniacute je jedinec

Přiacutečiny vzniku znevyacutehodněniacute

Naacuteslednaacute peacuteče o jedince

2) Dle druhu postiženiacute (19

)

Jestliţe je jiţ znaacutem druh postiţeniacute diagnostika se viacutece zaměřuje pouze na tuto danou oblast

Somatopedickaacute ndash zaměřeniacute na tělesnaacute postiţeniacute a zdravotniacute oslabeniacute

Psychopedickaacute ndash zaměřenaacute na mentaacutelniacute postiţeniacute

Surdopedickou ndash zaměřenaacute na sluchoveacute vady a postiţeniacute

Logopedickou ndash zaměřenaacute na vady a poruchy řeči a komunikace

Oftalmopedickou ndash zaměřenaacute na zrakoveacute poruchy a vady

Etopedickou ndash zaměřenaacute na poruchy chovaacuteniacute někteřiacute autoři do teacuteto skupiny řadiacute

i diagnostiku specifickyacutech vyacutevojovyacutech poruchu učeniacute

3) Dle vyacutevojoveacuteho stupně jedince

Kaţdeacute vyacutevojoveacute obdobiacute v ţivotě jedince maacute svaacute jednotlivaacute uacuteskaliacute a specifika kteraacute je třeba

při diagnostickeacutem procesu zohlednit Existujiacute vady ktereacute se projeviacute aţ na určiteacutem vyacutevojoveacutem

stupni (např specifickeacute vyacutevojoveacute poruchy učeniacute) (20

)

19

PIPEKOVAacute J 2006

11

Ranyacute věk ndash v tomto obdobiacute je nejdŧleţitějšiacute včasneacute podchyceniacute vady a zahaacutejeniacute

speciaacutelněpedagogickeacute peacuteče Včasnaacute peacuteče napomaacutehaacute k minimalizaci dŧsledkŧ vady

Předškolniacute věk ndash v tomto obdobiacute je staacutele ještě dŧleţiteacute včasneacute podchyceniacute vady

a zahaacutejeniacute peacuteče Na konci předškolniacuteho věku je nejčastějšiacute diagnostika školniacute zralosti

a připravenosti

Školniacute věk ndash na počaacutetku tohoto obdobiacute hraje dŧleţitou roli diagnostika školniacute zralosti

Školniacute obdobiacute je dlouhaacute doba Dalšiacute diagnostika mŧţe byacutet zaměřena např specifickeacute

vyacutevojoveacute poruchy učeniacute volbu povolaacuteniacute atd Pokud bylo v předchoziacutem obdobiacute zjištěno

postiţeniacute dalšiacute diagnostika se od něj odviacutejiacute dochaacuteziacute i k zhodnoceniacute předchoziacute peacuteče

Dŧleţitost ziacuteskaacutevajiacute zaacutejmy jedince Mohou se zde projevit i rozdiacutelnosti mezi moţnostmi

diacutetěte a poţadavky od jeho okoliacute (rodiny)

Dospělost ndash Pokud jde o postiţeniacute vychaacuteziacute z předchoziacutech obdobiacute nebo se jednaacute

o naacutesledek uacuterazu či nemoci Dŧleţitou roli hraje prognoacuteza zda bude nutneacute člověka

rekvalifikovat či ne Je vhodneacute pokud je moţnost aby dospělyacute člověk našel sociaacutelniacute a

pracovniacute uplatněniacute

Obdobiacute staacuteřiacute ndash Většinou se jednaacute o ziacuteskaneacute postiţeniacute Dŧleţiteacute je respektovat prostřediacute

rodiny Při činnostech s jedincem respektujeme dŧstojnost a potřebu klidu člověka

vzhledem k jeho staacuteřiacute Dochaacuteziacute k uacutebytku psychickyacutech i fyzickyacutech sil tiacutem se objevujiacute i noveacute

probleacutemy

4) Dle času provaacuteděniacute

Vstupniacute ndash při prvniacutem setkaacuteniacute s jedincem zjišťujeme na jakeacute uacuterovni jedinec je

Prŧběţnaacute ndash při praacuteci s jedincem poskytuje informace jak se jedinec vyviacutejiacute jak mu

pomaacutehaacute reedukace či jineacute zpŧsoby rehabilitace atd

Vyacutestupniacute ndash při opouštěniacute jedince ze zařiacutezeniacute nebo z peacuteče odborniacuteka Pokud jedinec

přechaacuteziacute do jineacuteho zařiacutezeniacute mŧţe diagnostickaacute zpraacuteva z vyacutestupniacuteho vyšetřeniacute byacutet pouţita

jako vstupniacute diagnostikou pro noveacute zařiacutezeniacute

5) Dle etiologie

Jednaacute se o přiacutečinu postiţeniacute (21

)

20

PIPEKOVAacute J 2006 21

PIPEKOVAacute J 2006

12

Kauzaacutelniacute ndash přiacutečina postiţeniacute je u jedince znaacutemaacute

Symptomatickou ndash přiacutečina neniacute znaacutemaacute diagnostika odkazuje pouze na přiacuteznaky

25 Oblasti pedagogickeacute diagnostiky

Diagnostikovat mŧţeme mnoho oblastiacute Jak bylo uvedeno je nejvhodnějšiacute pokud jsou oblasti

propojeny a vzaacutejemně se doplňujiacute Diacuteky tomuto přiacutestupu mŧţeme odhalit i maleacute nedostatky

ktereacute znesnadňujiacute nebo znemoţňujiacute dalšiacute pokroky ve vyacutevoji jedince

Jednotliveacute oblasti osobnosti pro diagnostiku jsou vybraacuteny podle toho ţe jsou chaacutepaacuteny jako

velmi dŧleţiteacute z pohledu speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky

Většinou platiacute ţe diagnostiku jednotlivyacutech oblastiacute mohou provaacutedět pouze vyškoleniacute

pracovniacuteci v daneacute oblasti Jednaacute se přiacutemo o studium v daneacutem oboru (většinou vysokoškolskeacute

studium např psychologie) anebo alespoň speciaacutelniacute školeniacute (orientačniacute logopedickeacute vyšetřeniacute

daacutele jen OLV)

V diagnostikovaacuteniacute přihliacuteţiacuteme k věku diacutetěte osobnostniacutem vlastnostem diacutetěte Pokud je diacutetěti

diagnostikovaacuteno nějakeacute postiţeniacute v dalšiacutech diagnostikaacutech je nutno toto zohlednit

bdquoDiagnostickaacute činnost by měla byacutet opakovatelnaacute a dlouhodobaacute abychom ziacuteskali opravdu

objektivniacute podklady pro stanoveniacute diagnoacutezy a prognoacutezy diacutetěteldquo22

Daacutele jsou uvaacuteděny některeacute oblasti ktereacute by měly byacutet v předškolniacutem věku alespoň orientačně

diagnostikovaacuteny Tyto oblasti jsou v tomto vyacutevojoveacutem obdobiacute k podstatneacute pro dalšiacute rozvoj

jedince

251 Diagnostika motorickyacutech schopnostiacute

bdquoMotorika představuje celkovou pohybovou schopnost člověka Souvisiacute s rozvojem řeči

myšleniacute a s lateralitouldquo23

Je moţno řiacuteci ţe vyacutevoj motoriky je zaacutekladem a pro dalšiacute oblasti vyacutevoje diacutetěte Pokud diacutetě

v některyacutech oblastech neprospiacutevaacute je vhodneacute sledovat zda jeho probleacutemy nevychaacuteziacute praacutevě

ze špatneacute motoriky

Motoriku je moţno dělit na tři zaacutekladniacute skupiny

Hrubaacute motorika ndash pohyby celeacuteho těla velkyacutech svalovyacutech skupin

22

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 71 23

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 64

13

Jemnaacute motorika ndash pohyby rukou malyacutech svalovyacutech skupin

Oromotorika ndash pohyby artikulačniacutech orgaacutenu Někdy je oromotorika začleněna do jemneacute

motoriky

Diagnostika motoriky představuje ve speciaacutelniacute pedagogice širokou oblast vzhledem

k vyacutevojoveacute uacuterovni jedince i dalšiacute moţnosti v jeho ţivotě (pracovniacute přiacutepravě) (24

)

Uacuteroveň motoriky je moţneacute zjistit pomociacute standardizovanyacutech motorickyacutech testŧ nebo

vyacutevojovyacutech norem motoriky pro jednotlivaacute věkovaacute obdobiacute

Motorika mŧţe byacutet hodnocena nejčastěji ze třiacute pohledŧ

Hlediska vyacutevoje ndash jestli vyacutevoj odpoviacutedaacute daneacute normě

Hledisko kvality ndash jak jsou pohyby přesneacute koordinace pohybŧ

Hledisko vyacutekonu ndash jak je jedinec vytrvalyacute rychlost pohybŧ

U hrubeacute motoriky jsou v diagnostice braacuteny kliacutečoveacute momenty ve vyacutevoji v obdobiacute raneacuteho

dětstviacute Jednaacute se napřiacuteklad o posazovaacuteniacute stoj bez obory lezeniacute samostatnaacute chŧze Tyto

informace ziacuteskaacutevaacute většinou pediatr od rodičŧ jiţ v prŧběhu vyacutevoje diacutetě při pravidelnyacutech

pediatrickyacutech prohliacutedkaacutech Daacutele je sledovaacuteno jak diacutetě zvlaacutedaacute chŧzi běh bez překaacuteţek

i překaacuteţkami chŧze v nerovneacutem tereacutenu atd

Jemnaacute motorika při sveacutem vyacutevoji vychaacuteziacute z rozvoje hrubeacute motoriky Pohyb ruky postupuje

od ramene k prstŧm Z tohoto vyacutevoje je vhodneacute aby se dětem daacutevali na kresleniacute a malovaacuteniacute

nejdřiacuteve velkeacute formaacutety papiacuterŧ (pokud moţno nejdřiacuteve na svislou plochu a poteacute teprve

na kolmou) a později je zmenšovat

Diagnostika jemneacute motoriky je zjišťovaacutena hlavně podle manuaacutelniacute zručnosti Jednaacute se

o sledovaacuteniacute koordinace pohybŧ (obleacutekaacuteniacute jiacutedlo provleacutekaacuteniacute atd) rychlosti a přesnosti

pohybŧ horniacutech končetin dlaniacute a prstŧ Tato diagnostika se daacute pouţiacutet i na zjišťovaacuteniacute laterality

(uvedeno daacutele) Při sledovaacuteniacute jemneacute motoriky by měl byacutet kladen i dŧraz na spraacutevneacute drţeniacute

psaciacuteho naacutečiniacute Spraacutevnyacute uacutechop tuţky je dobreacute u diacutetěte podporovat hned od počaacutetku kdy diacutetě

začne braacutet do ruky psaniacute naacutečiniacute (25

)

bdquoU dětiacute raneacuteho a předškolniacuteho věku využiacutevaacuteme různeacute sklaacutedačky kostky puzzle kdy

hodnotiacuteme nejen co diacutetě dovede zkonstruovat ale i způsob provedeniacute souhyby spolupraacuteci

24

PIPEKOVAacute J 2006 25

PIPEKOVAacute J 2006

14

obou rukou všiacutemaacuteme si spraacutevnosti uacutechopů přesnost v konstrukci v ciacuteleniacute což se projevuje

takeacute při navleacutekaacuteniacute drobnyacutech tvarů na bužiacuterku či tkanici a je mimo jineacute i ukazatelem kvality

koordinace oko ndash rukaldquo26

Oromotorika je dŧleţitaacute k dobreacute vyacuteslovnosti diacutetěte později k spraacutevneacutemu naacutecviku čteniacute i psaniacute

Zaměřujeme se hlavně na pohyblivost rtŧ a jazyka K diagnostice i samotneacutemu procvičovaacuteniacute

v teacuteto oblasti pouţiacutevaacuteme některaacute oromotorickaacute cvičeniacute např vyplazovaacuteniacute jazyka olizovaacuteniacute

rtŧ nafukovaacuteniacute tvaacuteřiacute foukaacuteniacute do peřiacutečka atd

252 Diagnostika rozumovyacutech schopnostiacute

Oblast je znaacutemaacute hlavně pod inteligenčniacutemi testy Struktura testŧ mŧţe byacutet velmi rŧznaacute

Nejčastěji se děliacute na subtesty jsou zjišťovaacuteny celkoveacute verbaacutelniacute a naacutezoroveacute rozumoveacute

schopnosti jedince V diagnostice se zaměřiacuteme na uacuteroveň myšlenkovyacutech operaciacute (analyacuteza

synteacuteza a analyticko-syntetickaacute činnost) ktereacute jsou součaacutestiacute diagnostikovaacuteniacute školniacute zralosti

V předškolniacutem zařiacutezeniacute mohou byacutet dělaacuteny orientačniacute testy rozumovyacutech schopnostiacute k daneacutemu

věku jedince

Rozumoveacute schopnosti by měly byacutet testovaacuteny jako celek a poteacute budou specifikovaacuteny

na podoblasti (jiţ v kompetenci odborneacuteho pracoviště) V procesu diagnostikovaacuteniacute

rozumovyacutech schopnostiacute je nutneacute braacutet v uacutevahu věk diagnostikovaneacuteho jedince některeacute

myšlenkoveacute operace jsou vyacutevojově podmiacuteněneacute

Zaacutekladniacutem pravidlem je postupovat od nejjednoduššiacutech činnostiacute ke sloţitějšiacutem Před začaacutetkem

uacutekolu je nutno se přesvědčit zda diacutetě (jedinec) danyacute uacutekol pochopilo Pokud diacutetě nepochopiacute

zadaacuteniacute mŧţe se staacutet ţe dojde k chybneacute diagnostice (27

)

Součaacutest inteligenčniacutech testŧ tvořiacute takeacute vyacutekonoveacute zkoušky ktereacute jsou formou nonverbaacutelniacuteho

charakteru (tedy na neverbaacutelniacute neřečoveacute schopnosti) Ciacutelem zkoušek je zjištěniacute uacuterovně

postřehu logiky Pokud se objeviacute nedostatky měl by se jim psycholog (speciaacutelniacute pedagog)

viacutece věnovat

Při diagnostikovaacuteniacute rozumovyacutech schopnostiacute je nutno vědět zda diagnostikovanyacute jedinec

nemaacute skryteacute smysloveacute vady (hlavně sluchoveacute a zrakoveacute) ktereacute svyacutemi projevy připomiacutenajiacute

sniacuteţeneacute rozumoveacute schopnosti Všiacutemaacuteme si zda diacutetě dokaacuteţe ziacuteskaneacute poznatky pouţiacutet v praxi

Uacuteroveň rozumovyacutech schopnostiacute mŧţe byacutet ovlivněna

26

PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a využitiacute v praxi 1997 str 45 27

PIPEKOVAacute J 2006

15

Vnitřniacutemi činiteli (osobnost jedince motivace k činnosti aktuaacutelniacute tělesnyacute i psychickyacute

stav jedince psychickeacute procesy atd) Tyto činitele nelze přiacuteliš ovlivnit

Vnějšiacutemi činiteli (obsah poznatkŧ osobnost učitele a jeho pŧsobeniacute na jedince klima

zařiacutezeniacute a skupiny ve ktereacute jedinec je přiacutestup rodiny atd) Tyto činitele lze ovlivnit

253 Diagnostika mluvniacutech schopnostiacute

Tato oblast diagnostiky je v těsneacutem spojeniacute s oromotorikou

Komunikace pomociacute verbaacutelniacute (mluveneacute) řeči je v našiacute společnosti teacuteměř zaacutekladniacute Pro děti

předškolniacuteho věku je verbaacutelniacute komunikace nejčastějšiacutem zpŧsobem dorozumiacutevaacuteniacute

Zaacutekladem pro diagnostiku je navaacutezaacuteniacute kontaktu s diagnostikovanyacutem jedincem a ziacuteskaacuteniacute jeho

dŧvěry V předškolniacutem věku je proto vhodneacute provaacutedět diagnostiku při hře s diacutetětem

a v prostřediacute ktereacute je mu znaacutemeacute a diacutetě se v něm ciacutetiacute bezpečně (28

)

Od slovniacutech projevŧ se velmi často odvozuje i celkovyacute stav a vyacutevoj jedince (rozumovaacute oblast

vniacutemaacuteniacute paměť představivost atd) Při diagnostice je nutno vychaacutezet z věku diacutetěte Vyacutevoj

hlaacutesek se postupnyacute a ukončuje se kolem 6 ndash 7 roku (někdy je uvaacuteděna hranice aţ 8 let) Jako

vyacutevoj hlaacutesek tak i rozvoj slovniacute zaacutesoby je postupnyacute Učitelky v MŠ mohou za určityacutech

podmiacutenek (podle stupně dosaţeneacuteho vzdělaacuteniacute) provaacutedět OLV

Mluvniacute projev je moţno rozdělit na formaacutelniacute a obsahovou straacutenku řeči

bdquoFormaacutelniacute straacutenka řeči se tyacutekaacute vnějšiacutech projevů individuaacutelniacutech charakteristik jako vyacuteslovnost

artikulačniacute obratnost plynulost tempo řeči fonace atdldquo29

bdquoObsahovaacute straacutenka je tvořena schopnostiacute formulovat vlastniacute myšlenky což je podmiacuteněno

rozsahem slovniacute zaacutesoby uacuterovniacute osvojeniacute pravidel gramatiky syntaxiacute apodldquo30

Do kaţdodenniacutech činnostiacute s dětmi by měly byacutet zařazovaacuteny logopedickeacute chvilky přizpŧsobeneacute

věku dětiacute Jsou zaměřeny na spraacutevnyacute naacutecvik dyacutechaacuteniacute oromotorickaacute cvičeniacute Tyto chvilky jsou

i prevenciacute před některyacutemi poruchami řeči

254 Diagnostika laterality

bdquoLateralita je důsledkem dominance jedneacute z mozkovyacutech hemisfeacuter V praktickeacutem životě se

projevuje jako převaha nebo upřednostňovaacuteniacute některeacuteho z paacuterovyacutech orgaacutenů (např ruka

noha oko ucho)ldquo31

28

PIPEKOVAacute J 2006 29

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 72 30

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 72

16

Diagnostika laterality ziacuteskaacutevaacute dŧleţitost v době naacutestupu diacutetěte do školy Při naacutestupu diacutetěte

do prvniacute třiacutedy by měla byacutet lateralita ruky vyhraněnaacute (32

) Tiacutem je ulehčen naacutecvik psaniacute Oblast

laterality je uacutezce spojena s motorikou a to hlavně s oblastiacute jemneacute motoriky

Pojem lateralita znamenaacute preferenci či dominantu jedneacute poloviny Je velmi uacutezce spojena

s dominantou jedneacute z mozkovyacutech hemisfeacuter Projevuje u člověka ale i některyacutech ţivočichŧ

(nesouměrnost se u nich projevuje jednak ve stavbě těla jednak i v uţiacutevaacuteniacute jednoho

z paacuterovyacutech orgaacutenŧ) Je proto dŧleţiteacute aby byla respektovaacutena lateralita jedince Dnes je jiţ

dokaacutezaacuteno ţe přeučovaacuteniacute levorukyacutech jedincŧ na pravorukeacute je nevhodneacute a vede pouze k dalšiacutem

probleacutemŧm (např neurotickeacute obtiacuteţe koktavost neklid atd)

Nejčastěji je diagnostika laterality provaacuteděna pozorovaacuteniacutem diacutetěte v rŧznyacutech situaciacutech (haacutezeniacute

stavěniacute věţe z kostek kresleniacute navleacutekaacuteniacute koraacutelkŧ natahovaacuteniacute se po předmětech otaacutečeniacute

za zvukem atd) Lateralitu je moţneacute diagnostikovat i podle nejrŧznějšiacutech zkoušek

Nejznaacutemějšiacute je diagnostickyacute test od Z Matějčka a Z Ţlaba Tuto zkoušku mŧţe provaacutedět

i nevyškolenyacute specialista (leacutekař učitel pracovniacutek s diacutetětem rodič atd) ale musiacute si nejdřiacuteve

dŧkladně nastudovat prŧběh celeacute zkoušky Vyacutesledek je pouze orientačniacute (33

)

K vyhraněniacute laterality dochaacuteziacute u dětiacute přibliţně ve 4ndashteacutem roce ţivota ale staacutevaacute se ţe

vyhraněnost se ustaacuteliacute aţ později Většinou byacutevaacute lateralita vyhraněnaacute dřiacuteve u děvčat Pokud se

u diacutetěte zjistiacute nevyhraněnaacute lateralita při naacutestupu do školy většinou se doporučuje naacutecvik

psaniacute pravou rukou (34

)

255 Diagnostika zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute

Diacutetě se rodiacute s vyvinutyacutem zrakovyacutem orgaacutenem (neniacute-li zrakovyacute orgaacuten poškozen v prenataacutelniacutem

obdobiacute) Po narozeniacute dochaacuteziacute pouze ke zlepšeniacute ostrosti zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute (u zdraveacuteho

orgaacutenu) Zrakem přijiacutemaacute jedinec aţ 80 podnětŧ ze sveacuteho okoliacute

Pokud jedinec trpiacute i lehkou zrakovou vadou kteraacute neniacute včas odhalena a diagnostikovaacutena

mŧţe zaostaacutevat v rozumoveacutem motorickeacutem i řečoveacutem rozvoji Mŧţe byacutet špatně

diagnostikovaacuten opoţděnyacute vyacutevoj mentaacutelniacute retardace nebo jinaacute postiţeniacute Z tohoto dŧvodu je

dobreacute sledovat jestli zrakovyacute vyacutevoj postupuje podle vyacutevojovyacutech norem

31

PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a jejiacute využitiacute v praxi speciaacutelniacute

pedagogiky 1 vyd 1997 str 49 32

PIPEKOVAacute J 33

KŘIŠŤANOVAacute L 1995 34

PŘINOSILOVAacute D 1997

17

Je vhodneacute aby zrakoveacute vniacutemaacuteniacute bylo dobře rozvinuto před zahaacutejeniacutem školniacute dochaacutezky diacutetěte

bude mu ulehčena vyacuteuka Rozvoj je daacuten celkovyacutem vyacutevojem jedince Daacutele mŧţe byacutet

podněcovaacuteno pomociacute nejrŧznějšiacutech her cvičeniacute a uacutekolŧ

Je zjišťovaacuteno zda diacutetě rozeznaacute dva stejneacute tvary mezi ostatniacutemi sklaacutedaacuteniacute rozdělenyacutech obraacutezkŧ

(u staršiacutech dětiacute puzzle odpoviacutedajiacuteciacute jejich věku) vklaacutedaacuteniacute tvarŧ do přiacuteslušnyacutech otvorŧ

dokreslovaacuteniacute obraacutezkŧ vyhledaacuteniacute obraacutezku v překryacutevanyacutech atd

Zrakoveacute vniacutemaacuteniacute podporuje i rozvoj řeči Zrakem diacutetě pozoruje mluvidla jinyacutech osob a učiacute se

tak naacutepodobou

Orientačniacute zkouška zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute mŧţe byacutet provedena i učitelkou v MŠ Vyacutesledek

poskytuje informaci o uacuterovni zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute přiacutepadně mŧţe poukaacutezat na odchylky

od normy

256 Diagnostika sluchoveacuteho vniacutemaacuteniacute

bdquoSluchoveacute vniacutemaacuteniacute je schopnost přijiacutemat rozlišovat a interpretovat zvuky různeacute kvality

(řečoveacute i neřečoveacute)ldquo35

Sluch je dŧleţityacute pro vyvaacuteřeniacute řeči a jejiacute stavby Pokud se diacutetě narodiacute s poškozenyacutem sluchem

(zaacuteleţiacute na stupni poškozeniacute) anebo ztratiacute-li sluch před ukončeniacutem vyacutevoje řeči (vyacutevoj řeči je

ukončovaacuten kolem 8 roku ţivota) je diacutetě většinou neslyšiacuteciacute a řeč se u něj vyviacutejiacute velmi maacutelo či

vŧbec (36

)

Diacutetě mŧţe trpět pouze nedoslyacutechavostiacute kteraacute nemusiacute byacutet dlouho objevena Diacutetě reaguje

na silneacute zvukoveacute podněty Diacutetě nepoznaacute ţe slyšiacute špatně Děti s nedoslyacutechavostiacute se projevujiacute

ve společnosti jako pomaleacute neposlušneacute (nereagujiacute na ticheacute podněty) a mohou byacutet někdy

chybně označeni za mentaacutelně postiţeneacute (37

)

Dnešniacute mediciacutena a leacutekařskeacute přiacutestroje zvlaacutedajiacute diagnostiku sluchu i u malyacutech dětiacute bez jejich

spolupraacutece Dřiacuteve byla u všech vyšetřeniacute nutnaacute spolupraacutece diacutetěte proto diagnostika byla

moţnaacute nejdřiacuteve kolem 3 roku ţivota diacutetěte

Sluchoveacute vniacutemaacuteniacute je zjišťovaacuteno podle nejrŧznějšiacutech cvičeniacute Diacutetěti se daacutevajiacute rozeznaacutevat

předměty podle zvuku kteryacute vydaacutevajiacute (začiacutenaacuteme od zvukŧ znaacutemyacutech a dobře rozeznatelnyacutech)

rozlišeniacute toacutenŧ piacutesniacute atd

35

ZELINKOVAacute O Pedagogickaacute diagnostika individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program str 76 36

PŘINOSILOVAacute D 1997 37

PŘINOSILOVAacute D 1997

18

Diagnostika je dŧleţitaacute pro odhaleniacute sluchovyacutech vad ale mŧţe naacutem pomoci i při vadě řeči

kde neznaacuteme přiacutečinu

Orientačniacute zkouška sluchu se provaacutediacute šeptanou i hlasitou řečiacute Jejiacutem ciacutelem je odhalit jestli

diacutetě maacute zdraviacute sluch Při provaacuteděniacute zkoušky maacute byacutet diacutetě zdraveacute bez ryacutemy a podobnyacutech

onemocněniacute ktereacute mohou vyacutesledky zkoušky ovlivnit(38

)

Dŧleţitou součaacutestiacute ve sluchoveacutem vniacutemaacuteniacute je fonematickyacute sluch Jednaacute se o sluchoveacute

rozlišovaacuteniacute rytmizaci vyacuteslovnosti Fonematickyacutech sluchem diacutetě rozlišuje diferenciace hlaacutesek

Vyacutevoj fonematickeacuteho sluchu je postupnyacute měl by byacutet ukončen před vstupem do povinneacute

školniacute dochaacutezky je jedniacutem z předpokladŧ na vyacuteuku čteniacute a psaniacute Fonematickyacute sluch

umoţňuje diacutetěti rozlišit stejnaacute slova (pes ndash pes) rozlišeniacute pouze jednou hlaacuteskou (ves ndash les)

rozlišeniacute deacutelky (dal ndash daacutel) tvrdeacute a měkkeacute souhlaacutesky (dyacuteka ndash diacuteky) ostreacute a tupeacute sykavky (miacutesa

ndash miacuteša) apod

38

TOMICKAacute V 2006

19

III METODY DIAGNOSTIKY

Metody diagnostiky jsou určiteacute zpŧsoby a postupy ktereacute vedou k ciacuteli tedy k diagnoacuteze

31 Poţadavky na diagnostickeacute metody

Vyacuteběr metody by měl odpoviacutedat věku diacutetěte přiacutepadně pokud existujiacute předchoziacute vyacutesledky

nebo podezřeniacute na postiţeniacute metoda by měla vychaacutezet ze zjištěnyacutech moţnostiacute diacutetěte

Na zahaacutejeniacute voliacuteme takoveacute metody při kteryacutech se diacutetě uvolniacute odstraniacute se stres a strach kteryacute

se mŧţe kvŧli nečekaneacute situaci či prostřediacute objevit Pokud jsou metody dobře zvoleneacute je

moţneacute ziacuteskat u diacutetěte dŧvěru a ochotu spolupracovat

bdquoNějakeacute jednoznačneacute pravidlo však stanovit nemůžeme V uacutevahu je nutneacute braacutet časovou

naacuteročnost jednotlivyacutech metod (jen vyacutejimečně nejsme časově omezeni) jejich bdquovyacutetěžnostldquo

(velmi vysokou majiacute např testy inteligence) chovaacuteniacute diacutetěte (klid ndash neklid) vnějšiacute okolnosti

jako je např prostor vyšetřovny možnost zaměstnat současně viacutece dětiacute uvolnit se pro dotaz

rodičů nebo pro rozhovor s nimi apod Mnohdy je uacutečelneacute kromě praacutece individuaacutelniacutem přiacutemeacutem

kontaktu vidět diacutetě i při samostatneacute praacuteci ve dvojici nebo i ve většiacute skupinceldquo39

Na proces diagnostikovaacuteniacute je ale vhodneacute nechat si dostatek času

Pouţiteacute metody musiacute splňovat určitě poţadavky ktereacute dělajiacute metody objektivniacute a pouţitelneacute

pro vyacutezkum a diagnostiku Tyto poţadavky naacutem daacutevajiacute jistotu ţe pouţiteacute metody umoţňujiacute

konfrontaci vyacutesledkŧ v porovnaacuteniacute se skupinou věkovou normou či dalšiacutemi předem

stanovenyacutemi kriteacuterii

Objektivnost

bdquoObjektivnost rozumiacuteme věcneacute nezaujateacute posouzeniacute činnostiacute nebo vyacutekonůldquo40

Nejčastěji byacutevaacute zajišťovaacutena testy ktereacute jsou vţdy vyhodnocovaacuteny stejnyacutem zpŧsobem a podle

určityacutech naacutevodŧ ktereacute nelze měnit Jednaacute se o standardniacute testy

Testy jsou provaacuteděny vţdy stejnyacutem přesně danyacutem zpŧsobem to od jejich zadaacuteniacute přes prŧběh

k vyhodnoceniacute a interpretaci Při opakovaneacutem prŧběhu by mělo byacutet dosaţeno stejnyacutech

vyacutesledkŧ bez ohledu na osobu kteraacute test zadaacutevala a vyhodnotila (41

)

Dŧleţiteacute je zda jsou otaacutezky dobře formulovaacuteny a jedinec jim porozuměl

39

MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute str 89-91 40

MERTIN V GILERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 77 41

SVOBODA M (ed) 2001

20

Validita

bdquoHistoricky nejobvyklejšiacute definice validniacuteho měřeniacute je že naacutestroj měřiacute to o čem prohlašuje

že měřiacuteldquo42

Validita označuje platnost metody a jejich vyacutesledkŧ Jednaacute se o skutečnost zda metody

hodnotiacute opravdu to co hodnotit maacute a chce (43

)

Metoda je volena podle moţnostiacute jedince Jestliţe maacute jedinec nějakeacute postiţeniacute metodu je

nutno přizpŧsobit jeho postiţeniacute tak aby mohl danyacute uacutekol splnit dle svyacutech moţnostiacute (např

u jedince se slabozrakostiacute je nutno vytvořit takoveacute podmiacutenky aby pomŧcky k metodě či

pracovniacute listy k testu mohl vidět)

Většina metod hodnotiacute jako primaacuterniacute jednu oblast mohou však ukaacutezat i dalšiacute vyacutesledky ktereacute

nepatřiacute k primaacuterniacutemu vyacutesledku a pouze naacutes mohou nasměrovat k dalšiacutemu šetřeniacute

Reliabilita

Jednaacute se o přesnost a spolehlivost metody Tedy jestli vyacutesledek z daneacute metody neniacute jen

naacutehodnyacute či zkreslenyacute jev a nevznikl nějakyacutem nedostatkem v měřeniacute (44

)

Stejneacuteho vyacutesledku by mělo byacutet dosaţeno i s odstupem času Vyacutesledky by měly byacutet zobecněny

i v čase Při opakovaacuteniacute by mělo dochaacutezet k podobnyacutem vyacutesledkŧm (i v rozmeziacute několika dniacute)

Mělo by byacutet zjištěno zda metoda nemŧţe byacutet ovlivněna aktuaacutelniacutem stavem jedince (hlavně

jeho uacutenavou nebo psychickyacutem stavem) nebo dřiacuteve ziacuteskanyacutemi zkušenostmi (45

)

32 Pozorovaacuteniacute

Pozorovaacuteniacute patřiacute mezi zaacutekladniacute diagnostickeacute metody Jednaacute se o velmi naacuteročnou metodu

V předškolniacutem věku je pouţiacutevaacutena pouze extrospekce (pozorovaacuteniacute druhyacutech lidiacute) tedy

v předškolniacutem věku pozorovaacuteniacute diacutetěte dospělyacutem (introspekci sebepozorovaacuteniacute diacutetě samo

z vyacutevojoveacuteho hlediska ještě nedokaacuteţe)

Metoda pozorovaacuteniacute je braacutena jako nejpřirozenějšiacute metoda kterou je moţneacute pouţiacutet teacuteměř

v kaţdeacute situaci bez potřebneacute přiacutepravy pomŧcek

bdquoPozorovanie znamenaacute sledovanie činnosti žiaka a jej vyhodnotenieldquo46

42

MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 41 43

PIPEKOVAacute J 2006 44

MERTIN V 1995 45

SVOBODA M (ed) 2001 46

KOLLAacuteRIKOVAacute Z Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika 2001 str 248

21

Od prvniacuteho dne v předškolniacutem zařiacutezeniacute byacutevaacute diacutetě pozorovaacuteno V teacuteto rovině se jednaacute většinou

o pozorovaacuteniacute nesystematickeacute bez konkreacutetniacuteho ciacutele Pozorovatel (nejčastěji učitelka MŠ) by se

při prvniacutech setkaacuteniacute s diacutetětem mělměla soustředit na celkoveacute projevy diacutetěte

(47

)Nesystematickeacute (nestrukturovaneacute) pozorovaacuteniacute by mělo byacutet provaacuteděno tak ţe pozorovatel

zapisuje co nejviacutece jevŧ V přiacutepadě ţe jsou zaregistrovaacuteny nějakeacute nedostatky či naacutepadnosti je

vhodneacute začiacutet pozorovat systematicky Nestrukturovaneacute pozorovaacuteniacute tedy nepřipraveneacute

globaacutelně zaměřeneacute bychom měli pouţiacutet spiacuteše jako doplňkovou metodu k jinyacutem

Pozorovaacuteniacute mŧţe byacutet strukturovaneacute (systematickeacute) tedy předem připraveneacute kategorie

sledovaacuteniacute a jejich zaznamenaacutevaacuteniacute Zde se jiţ soustřediacuteme na jednu pozorovanou oblast

Aby pozorovaacuteniacute splňovalo poţadavky ktereacute jsou uvedeny vyacuteše je nutno aby pozorovaacuteniacute

bylo opakovaneacute promyšleneacute stanovenyacute ciacutel tedy zaměřeneacute pouze na některou oblast

bdquoProbleacutemem pozorovaacuteniacute je z velkeacute množiny projevů vyčlenit (vyabstrahovat) to co je

podstatneacute z hlediska ciacutele pozorovaacuteniacute a to co je pozorovaacuteno označit spraacutevnou

terminologiiacuteldquo48

Zaacutekladem dobreacuteho a kvalitniacuteho pozorovaacuteniacute je stanoveniacute ciacutele Nesmiacute byacutet opomenuta přiacuteprava

pozorovaacuteniacute Zaacuteleţiacute na pozorovateli jakyacute zpŧsob zaznamenaacutevaacuteniacute pozorovaneacuteho zvoliacute

Je vhodneacute při pozorovaacuteniacute diacutetěte v pedagogickeacute situaci nebyacutet organizaacutetorem teacuteto činnosti ale

pŧsobit v niacute pouze jako pozorovatel tiacutem se zmenšuje moţnost uniknutiacute dŧleţityacutech momentŧ

Pokud je to moţneacute celou situaci zaznamenaacutevaacuteme (videozaacuteznam u dětiacute musiacute souhlasit

zaacutekonnyacute zaacutestupce diacutetěte) K tomuto zaacuteznamu je moţno se vracet a plně se soustředit pouze

na jeden prvek (komunikačniacute projevy motorickeacute schopnosti atd)

V přiacutepadě ţe chceme zvyacutešit reliabilitu pozorovaacuteniacute vhodneacute je poţaacutedat jinou učitelku (nebo

osobu) o spolupraacuteci a souběţnost pozorovaacuteniacute předem domluveneacuteho projevu Po ukončeniacute

pozorovaacuteniacute vyacutesledky prokonzultovat porovnat Nebo se kaţdyacute pozorovatel mŧţe zaměřit

na předem určenou oblast Pozorovaacuteniacute mŧţe byacutet provaacuteděno i skrytě v předškolniacutem zařiacutezeniacute

nejsou většinou pro tento zpŧsob pozorovaacuteniacute vytvořeneacute vhodneacute podmiacutenky Skryteacute pozorovaacuteniacute

je většinou provaacuteděno ve specializovanyacutech zařiacutezeniacutech jde o zjištěniacute chovaacuteniacute diacutetěte

v nejrŧznějšiacutech situaciacutech)

47

MERTIN V 1995 48

NAKONEČNYacute M Zaacuteklady psychologie 1998 str 103

22

33 Rozhovor

Metoda patřiacute k naacuteročnyacutem je nutneacute se na ni připravit Je vhodneacute vědět na co jakyacutem zpŧsobem

kdy jak ziacuteskaneacute informace zaznamenaacutevat a zpracovaacutevat

U dětiacute předškolniacuteho věku neniacute vhodneacute braacutet rozhovor jako zaacutekladniacute metodu diagnostiky

Kladeneacute otaacutezky se musiacute přiměřit věku a z dŧvodu niacutezkyacutech zkušenostiacute a vědomostiacute nemusiacute byacutet

odpovědi diacutetěte adekvaacutetniacute Pokud je zvolena metoda rozhovoru s diacutetětem je vhodnějšiacute

i přiacutetomnost zaacutekonneacuteho zaacutestupce kteryacute naacutem mŧţe poskytnout dŧleţiteacute či doplňujiacuteciacute uacutedaje

(49

)

bdquoRozhovorem ziacuteskaacutevaacuteme informace o naacutezorech postojiacutech přaacuteniacute a obavaacutech informace

o vnitřniacutem světě diacutetěteldquo50

Prŧběh rozhovoru mŧţe byacutet zaznamenaacutevaacuten pomociacute nahraacutevaciacuteho zařiacutezeniacute nebo

videozaacuteznamem (pouze se svoleniacutem dotazovaneacuteho či jeho zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ)

Rozhovor mŧţe byacutet rozdělen na strukturovanyacute kde jsou předem připraveneacute otaacutezky na ktereacute

jedinec odpoviacutedaacute Druhou moţnostiacute je nestrukturovanyacute (volnyacute) rozhovor kde nejsou

připraveneacute otaacutezky Tato moţnost je pro tazatele naacuteročnějšiacute aby udrţel teacutema rozhovoru k daneacute

problematice

U rozhovoru s rodiči diacutetěte je dŧleţiteacute aby obě strany chtěly diacutetěti pomoci v jeho probleacutemech

a zaacuteroveň se plně respektovaly Je dŧleţiteacute aby byl ponechaacuten dostatek času a klidneacute prostřediacute

proto je vhodneacute si předem termiacuten a čas rozhovoru domluvit

bdquoRozhovor s rodiči sloužiacute zejmeacutena k tomu aby si učitel rozšiacuteřil poznatky ktereacute maacute o diacutetěti

rodině způsobu života o naacutezorech na vzdělaacuteniacute hellip aby se leacutepe orientoval ve skutečnostech

ktereacute maacute k dispozici ve školeldquo51

Rozhovor s diacutetětem předškolniacuteho věku je vyuţiacutevaacuten v přiacutepadě ţe u diacutetěte jsou zjišťovaacuteny

určiteacute vědomosti nebo řečoveacute schopnosti Diacutetě je taacutezaacuteno na zaacutekladniacute informace ze sveacuteho okoliacute

a vědomosti odpoviacutedajiacuteciacute jeho věku Řiacutezenyacute rozhovor s diacutetětem předškolniacuteho věku byacutevaacute

provaacuteděn při zjišťovaacuteniacute školniacute zralosti Poklaacutedaneacute otaacutezky by měly byacutet uzpŧsobeneacute věku diacutetěte

Kromě odpovědiacute by měly byacutet sledovaacuteny i neverbaacutelniacute projevy dotazovaneacuteho ktereacute často

ukazujiacute jak se dotazovanyacute ciacutetiacute zda mu jsou kladeneacute otaacutezky přiacutejemneacute a dalšiacute vlastnosti jedince

(52

)

49

MERTIN V 2003 50

TRPIŠOVSKAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1997 str 8 51

MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 33

23

34 Dotazniacutek

bdquoJe to spocircsob piacutesemneacuteho kladenia otaacutezok a ziacuteskavanie piacutesomnyacutech odpovediacuteldquo53

Dotazniacutek v piacutesemneacute podobě je pro děti v předškolniacutem věku nepouţitelnyacute jelikoţ neumiacute čiacutest

ani psaacutet a neporozumiacute poloţenyacutem otaacutezkaacutem Metoda je pouţiacutevaacutena pro zaacutekonneacute zaacutestupce

diacutetěte(54

)

S dotazniacutekem se rodiče často setkaacutevajiacute před naacutestupem do předškolniacuteho zařiacutezeniacute (MŠ)

Zařiacutezeniacute tiacutem ziacuteskaacutevaacute zaacutekladniacute uacutedaje o diacutetěti a jeho stavu (zdravotniacute stav individuaacutelniacute

zvlaacuteštnosti obliacutebeneacute činnosti atd) přiacutepadně rodině diacutetěte Tyto informace jsou dŧleţiteacute

pro učitelky zařiacutezeniacute zlepšujiacute přiacutepravu programu a přiacutestup k diacutetěti Z tohoto dŧvodu je

dŧleţiteacute aby zde byly uvedeny pravdiveacute informace

MŠ mŧţe rodičŧm předklaacutedat takeacute prŧběţnyacute dotazniacutek Ten mŧţe byacutet zaměřen jak na chod

předškolniacuteho zařiacutezeniacute i hodnoceniacute jejich diacutetěte z pohledu rodiče Hodnoceniacute rodičŧ je

zajiacutemaveacute při porovnaacuteniacute hodnoceniacute od učitelek ze zařiacutezeniacute Porovnaacuteniacutem je moţneacute objevit co je

pro rodiče diacutetěte dŧleţiteacute Zaacuteroveň mŧţe byacutet hodnoceno předškolniacute zařiacutezeniacute z pohledu rodičŧ

Učitelkaacutem je tak daacutena zpětnaacute vazba k jejich činnosti od rodičŧ

Dotazniacutek mŧţe takeacute sloţit jako součaacutest doporučeniacute pro odborneacute vyšetřeniacute diacutetěte

na specializovaneacutem pracovišti K předaacuteniacute dotazniacuteku do zařiacutezeniacute musiacute byacutet daacuten souhlas

zaacutekonneacuteho zaacutestupce diacutetěte

Neexistuje univerzaacutelniacute dotazniacutek Při jeho sestavovaacuteniacute vychaacuteziacuteme z věku diacutetěte i oblasti

probleacutemŧ ktereacute chceme zjistit Z tohoto dŧvodu majiacute i rŧznaacute zařiacutezeniacute sveacute dotazniacuteky ktereacute

předklaacutedajiacute svyacutem klientŧm k vyplněniacute Zde je nutneacute předejiacutet zkresleniacute informaciacute o diacutetěti ktereacute

jsou znaacutemy z dotazniacuteku Pokud se jednaacute o probleacutemoveacute diacutetě mŧţe byacutet jiţ vyplňovaacuteniacute

dotazniacuteku zkresleno postojem k diacutetěti (hlavně u dětiacute s poruchami chovaacuteniacute)

bdquoDotazniacutek je využiacutevaacuten jednak jako žaacutedost o prvniacute vyšetřeniacute jednak v přiacutepadě kontrolniacuteho

vyšetřeniacuteldquo55

Dotazniacutekovaacute šetřeniacute byacutevajiacute v předškolniacutem věku spiacuteše jako doplňkovaacute metoda pro rodiče

52

SVOBODA 2001 53

KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Předškolniacute a elementaacuterka pedagogika

2001 str 250 54

MERTIN V 2003 55

MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 39

24

35 Anamneacuteza

bdquoAnamneacutezou (anamneacutesis ndash rozpomiacutenaacuteniacute) rozumiacuteme zjišťovaacuteniacute uacutedajů z minulosti jedince ktereacute

majiacute vyacuteznamnyacute vztah k poznaacuteniacute osobnosti Jejiacutem ciacutelem je ziacuteskaacuteniacute a kategorizace relevantniacutech

uacutedajů z minulosti ktereacute pomaacutehajiacute vysvětlit současnyacute stavldquo56

Anamneacuteza by měla byacutet zaměřena na celou osobnost jedince Zpŧsob jakyacutem je anamneacuteza

zjišťovaacutena mŧţe byacutet rŧznyacute (dotazniacutek rozhovor předtištěneacute scheacutema atd) Je na uvaacuteţeniacute

pracovniacuteka jakaacute forma mu vyhovuje (57

)

Z anamneacutezy je moţno vyčiacutest tvrdaacute data ndash dajiacute se změřit ověřit (datum narozeniacute věk věk

rodičŧ bydliště atd) ale i měkkaacute data ndash nedajiacute se změřit či jinak ověřit (proţiacutevaacuteniacute jedince

zaacuteliby traacuteveniacute volneacuteho času postoj k rodině atd)

U dětiacute předškolniacuteho věku je anamneacuteza sestavovaacutena většinou podle informaciacute ziacuteskanyacutech

od rodičŧ Diacutetě v tomto věku nedokaacuteţe přiacuteliš mluvit o sveacutem dosavadniacutem ţivotě Je vhodnějšiacute

pokud pracovniacutek tvořiacuteciacute anamneacutezu je pro rodiče znaacutemaacute osoba ke ktereacute majiacute dŧvěru (pediatr

diacutetěte učitelka v MŠ)

Anamneacuteza se děliacute podle oblastiacute na rŧzneacute druhy Nejčastěji na naacutesledujiacuteciacute dva typy anamneacutezy

(58

)

Rodinnaacute anamneacuteza (RA) ndash uacutedaje o rodině vyšetřovaneacuteho jedince (prarodiče rodiče

sourozenci či dalšiacute přiacutebuzneacute osoby bytoveacute podmiacutenky atd)

Osobniacute anamneacuteza (OA) ndash zaměřuje se na osobnost jedince a jeho dosavadniacute vyacutevoj

Měla by byacutet provaacuteděna od prenataacutelniacuteho obdobiacute do současneacuteho stavu Zjišťovaneacute

informace se tyacutekajiacute všech oblastiacute ţivota jedince

Anamneacuteza je většinou provaacuteděna jako zaacutekladniacute a prvniacute diagnostickaacute metoda u většiny

vyšetřeniacute a diagnostik Většina odborniacutekŧ z anamneacutezy vychaacuteziacute Z tohoto dŧvodu je dŧleţiteacute

aby anamneacuteza byla podrobnaacute

36 Hra

bdquoHra je jednou z vyacutevojovyacutech potřeb v předškolniacutem věku a současně i nejpřirozenějšiacute aktivitou

diacutetěte v tomto obdobiacute Jejiacutem prostřednictviacutem se všestranně rozviacutejiacute osobnost diacutetěte

a prostřednictviacutem hry je takeacute možno diacutetě diagnostikovatldquo59

56

TRPIŠOVAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1997 str 11 57

SVOBODA M 2001 58

ZELINKOVAacute O 2001

25

Hra je velmi uacutezce spjata s předškolniacutem obdobiacutem Jednaacute se o obdobiacute kdy hra je hlavniacute naacuteplniacute

a činnostiacute dne V předškolniacutem věku si diacutetě hraje teacuteměř neustaacutele Je vhodneacute pokud bude dětskeacute

hře věnovaacuten dostatek pozornosti V předškolniacutem zařiacutezeniacute je hra hodně vyuţiacutevanaacute metoda (60

)

Diacutetě v předškolniacutem obdobiacute bere hru jako sveacute vaacuteţneacute zaměstnaacuteniacute a činnost ktereacute věnujiacute plneacute

soustředěniacute Ačkoliv si děti uvědomiacute ţe bdquosi jen hrajiacuteldquo mluviacute s neexistujiacuteciacutemi kamaraacutedy věřiacute

tomu čemu se ve hře věnujiacute a proţiacutevajiacute

bdquoSledovaacuteniacute hry dětiacute je naopak pro diagnostiku v mateřskeacute škole časteacute a vlastně i nezbytneacute

Poskytuje cenneacute uacutedaje o prožitciacutech diacutetěte jeho aktuaacutelniacutem psychickeacutem rozpoloženiacute

zkušenostech neboť kromě jineacuteho je hra prostředkem sebevyjaacutedřeniacuteldquo61

Dětskaacute hra (ať individuaacutelniacute nebo kolektivniacute) mŧţe učitelkaacutem v předškolniacutem zařiacutezeniacute mnoho

odhalit z domaacuteciacuteho ţivota v rodině vyacutevojoveacuteho stavu i vlastnostech diacutetěte samotneacuteho ktereacute

se v běţnyacutech činnostech neprojeviacute Ve hře mŧţe byacutet posouzeno jak si diacutetě hraje jeho uacuteroveň

myšleniacute obrazotvornosti tvořivosti i celeacuteho vyacutevoje atd

bdquoPokud chceme využiacutet analyacutezy dětskeacute hry (hl u dětiacute předškolniacuteho věku) k diagnostickyacutem

uacutečelům zaměřiacuteme se předevšiacutem na to zda je celkovaacute uacuteroveň hry klienta v souladu

s bdquoontogenetickou normouldquo dětskeacute hry nebo zda došlo k jejiacute retardaci či urychleniacuteldquo62

Prvniacute moţnostiacute je pozorovaacuteniacute diacutetěte při spontaacutenniacute hře Do teacuteto hry by dospělyacute neměl

zasahovat Snaţiacuteme se co nejviacutece postřehnout projevy diacutetěte Pozorovaacuteniacute při volneacute hře slouţiacute

spiacuteše jako orientačniacute vedouciacute k dalšiacutemu vyacuteběru diagnostickyacutech metod Hru je v tomto přiacutepadě

vhodneacute hodnotit jako celek (63

)

Druhou moţnostiacute je byacutet hry přiacutemo uacutečastněn a dělat přiacutemou intervenci Tiacutem je moţno odhalit

moţnosti diacutetěte Teacuteto formy se mohou uacutečastnit i rodiče Je dŧleţiteacute aby si rodiče s učitelkou

předaacutevali vzaacutejemně informace ktereacute ziacuteskajiacute při sledovaacuteniacute volneacute hry diacutetěte

Při analyacuteze hry je vhodneacute aby diacutetě bylo pozorovaacuteno v rŧznyacutech podobaacutech hry (samostatně

s kolektivem dětiacute hra s dospělyacutem) do ktereacute se pozorovatel viacutece či meacuteně saacutem zapojuje Pokud

je pozorovatel součaacutestiacute hry je vyššiacute riziko nezachyceniacute některyacutech dŧleţityacutech poznatkŧ

Vyacutehodou je ţe pozorovatel mŧţe pracovat viacutece s diacutetětem a vytvaacuteřet určiteacute situace ve kteryacutech

chce diacutetě vidět

59

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 77 60

PIPEKOVAacute J 2006 61

MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 82 62

RENOTIEacuteROVAacute M LUDIacuteKOVAacute L a kolektiv Speciaacutelniacute pedagogika 2006 str 139 63

PIPEKOVAacute J 2006

26

37 Analyacuteza kresby

Analyacutezu kresby by měl provaacutedět odborniacutek na tuto problematiku (psycholog psychiatr)

Učitelku v MŠ mŧţe kresba diacutetěte upozornit na moţneacute nedostatky či probleacutemy diacutetěte Děti

v předškolniacutem věku raacutedy kresliacute berou kresbu jako zaacutebavu a hru Odborniacutek v niacute dokaacuteţe mnoho

ziacuteskat

bdquoJedinaacute kresba nemůže odhalit všechnoldquo64

bdquoK určeniacute diagnoacutezy nestačiacute pouze test obraacutezek každeacuteho diacutetěte je nutneacute posuzovat takeacute

z hlediska sociaacutelniacutech a kulturniacutech souvislostiacute Jen tak lze diacutetě leacutepe poznat je však třeba

dodat že žaacutednyacute bdquokliacuteč ke obraacutezkůmldquo neexistujeldquo65

Kresba v sobě obsahuje herniacute i pracovniacute naacutevyky Tiacutem je moţno o kresliacuteciacutem jedinci ziacuteskat

mnohem viacutece informaciacute

bdquoKresbou vyjadřuje diacutetě svou osobnost citoveacute zaujetiacute miacuteru poznaacuteniacute světa zaacutejmoveacute vyladěniacute

i laacutesku k lidem ale i věcem ktereacute stimulujiacute jeho duševniacute růstldquo66

Kresba jedincŧ s postiţeniacutem se lišiacute Kaţdeacute postiţeniacute či probleacutemy diacutetěte se v kresbě objeviacute

Proto je vhodneacute aby učitelka v MŠ dětskou kresbu prŧběţně sledovala a porovnaacutevala

I rodiče diacutetěte by měli miacutet moţnost pravidelně sledovat vyacutetvarneacute projevy sveacuteho diacutetěte K tomu

jsou ideaacutelniacute naacutestěnky či dalšiacute prostory zařiacutezeniacute kde je mohou rodiče vidět a porovnat

s ostatniacutemi

Učitelka MŠ by měla miacutet zaacutekladniacute znalost o vyacutevoji dětskeacute kresby Tak je moţneacute sledovat

dětskou kresbu a objevit v niacute nedostatky

Vyacutevoj kresby

bdquoVyacutevoj a zvlaacuteštnosti kresebneacuteho projevu jsou podmiacuteněny psychickyacutemi vlastnostmi diacutetěte

a vnějšiacutemi podmiacutenkami ve kteryacutech žije Kresebnyacute projev se rozviacutejiacute uacuteměrně k možnostem ktereacute

diacutetěti ke kresleniacute nabiacuteziacute jeho prostřediacute a na tom takeacute zaacutevisiacute uacuteroveň kresbyldquo67

Obdobiacute skvrn ndash prvniacute jsou skvrny a to bez ohledu na uměleckeacute schopnosti diacutetěte

přibliţně do jednoho roku diacutetěte

64

DAVIDO R Kresba jako naacutestroj poznaacuteniacute diacutetěte 2001 str 16 65

DAVIDO R Kresba jako naacutestroj poznaacuteniacute diacutetěte 2001 str 16 66

ŠMARDA I ŘEZAacuteČ J Psychologickaacute praktika 1996 str 22 67

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 65

27

Stadium čmaacuteranic ndash diacutetě čmaacuteraacute všemi směry a kresliacuteciacute naacutečiniacute bere jako

prodlouţenou ruku jednaacute se o obdobiacute mezi jedniacutem a druhyacutem rokem

Stadium čaacuteranic ndash diacutetě se snaţiacute napodobit psaniacute dospělyacutech začiacutenaacute se objevovat

zaacuteměr u činnosti diacutetě nevydrţiacute dlouho pŧvodniacute zaacuteměr kresby se během činnosti měniacute

často neniacute dokončena s tiacutemto stadiem se mŧţe setkat ve věku dvou aţ třiacute let

Stadium hlavonoţcŧ (univerzaacutelniacutech postav) ndash diacutetě svyacutem vyacutetvarnyacutem diacutelŧm daacutevaacute

obsah začiacutenaacute viacutece kreslit postavy a s přibyacutevajiacuteciacutem věkem přibyacutevaacute postavaacutem detaily

věkoveacute rozmeziacute tohoto stadia je tři aţ pět let

Intelektuaacutelniacute realismus ndash kresba vyjadřuje dětskyacute svět diacutetě zobrazuje to co vidiacute a

znaacute ze sveacuteho okoliacute nejčastěji a nevyacuterazněji se toto obdobiacute projevuje mezi paacutetyacutem

aţ sedmyacutem rokem

Vizuaacutelniacute realismus - diacutetě objektivněji začiacutenaacute kreslit to co opravdu vidiacute dochaacuteziacute takeacute

k velkeacutemu skoku ndash diacutetě začiacutenaacute zobrazovat postavu z profilu stadium převaţuje mezi

sedmyacutem aţ dvanaacutectyacutem rokem

Zobrazovaacuteniacute v prostoru - představuje posledniacute staacutedium diacutetě ve svyacutech kresbaacutech

zobrazuje prostor po dvanaacutecteacutem roce ţivota

28

IV ZAŘIacuteZENIacute PROVAacuteDĚJIacuteCIacute DIAGNOSTIKU

V našiacute republice existuje poměrně širokaacute siacuteť poradenskyacutech i dalšiacutech zařiacutezeniacute ktereacute se věnujiacute

pedagogickeacute a speciaacutelněpedagogickeacute diagnostice Zaměřeniacute i rozsah nabiacutezenyacutech sluţeb mŧţe

byacutet velice širokyacute

Diagnostika mŧţe byacutet provaacuteděna i na laickeacute rovině Jde spiacuteše o zamyšleniacute nad diacutetětem v daneacute

situaci Tuto diagnostiku provaacutediacute třeba rodič či vychovatel diacutetěte Diagnostika maacute informačniacute

charakter kteryacute rodiče (nebo kdo tuto diagnostiku provaacutediacute) směřuje k vyhledaacuteniacute daneacuteho

odborniacuteka kteryacute mŧţe stanovit profesionaacutelně diagnostiku jedince podle ktereacute se daacute s diacutetětem

daacutele pracovat

Je zřejmeacute ţe v těchto pracovištiacutech je potřebnaacute specializace pracovniacutekŧ Daacutele je vhodneacute aby

pracovniacuteci měli otevřenyacute přiacutestup k dalšiacutem problematikaacutem ktereacute se nevyskytujiacute přiacutemo v jejich

pracovišti ale mohou s nimi souviset Vhodnaacute je alespoň znalost zařiacutezeniacute kam mohou byacutet

klienti odeslaacuteniacute V zařiacutezeniacutech by měli pracovat odborniacuteci kteřiacute sveacute kompetence ziacuteskali

v raacutemci odborneacuteho studia a v dalšiacutem celoţivotniacutem vzdělaacutevaacuteniacute Jejich odbornost je vymezena

např zaacutekonem č 5632004 Sb o pedagogickyacutech pracovniacuteciacutech vyhlaacuteškou č 722005 Sb

o poskytovaacuteniacute poradenskyacutech sluţeb ve školaacutech a školskyacutech poradenskyacutech zařiacutezeniacute zaacutekonem

č 5612004 o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem vzdělaacutevaacuteniacute

(školskyacute zaacutekon) a jeho pozdějšiacute zněniacute a dalšiacute

Obsahem všech poradenskyacutech zařiacutezeniacute je vytvaacuteřeniacute vhodnyacutech podmiacutenek pro tělesnyacute

psychickyacute a sociaacutelniacute vyacutevoj jedince v prŧběhu jeho vzdělaacutevaacuteniacute Kaţdeacute poradenskeacute zařiacutezeniacute je

povinneacute veacutest dokumentaci o vyšetřeniacute dalšiacute peacuteči jedince spolupraacuteci s dalšiacutemi poradenskyacutemi

zařiacutezeniacutemi či školami atd

41 Speciaacutelněpedagogickaacute centra

bdquoSpeciaacutelně pedagogickaacute centra jsou speciaacutelniacute školskaacute zařiacutezeniacute kteraacute se specializujiacute na určityacute

typ zdravotniacuteho postiženiacute ndash defektuldquo68

Existujiacute speciaacutelněpedagogickaacute centra (daacutele jen SPC) pro děti

Smyslově postiţeneacute (sluchově zrakově)

Tělesně postiţeneacute

Mentaacutelně postiţeneacute

68

NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute str 105

29

S vadami řeči

S kombinovanyacutemi vadami

Mezi zaměstnance SPC patřiacute speciaacutelniacute pedagog (zaměřeniacute dle specializace SPC) psycholog

sociaacutelniacute pracovniacutek Daacutele zde mŧţe byacutet pracovniacute kolektiv doplněn o dalšiacute odborneacute pracovniacuteky

(logoped psychoterapeut fyzioterapeut atd)

Činnost je zaměřena zejmeacutena na podporu klientŧ v předškolniacutem věku v peacuteči rodičŧ

(zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ) na podporu klientŧ integrovanyacutech do škol a školskyacutech zařiacutezeniacute

na podporu klientŧ s těţkyacutem a kombinovanyacutem zdravotniacutem postiţeniacutem kteřiacute nemohou

dochaacutezet do školy zpravidla ve věku od 3 do 19 let

SPC svoji činnost zaměřuje na naacutesledujiacuteciacute oblasti (69

)

Podpŧrnou činnost podaacutevaacuteniacute odbornyacutech informaciacute z rŧznyacutech oblastiacute (sociaacutelniacute

podpora moţnosti integrace atd) Poradenskeacute konzultačniacute terapeutickeacute a metodickeacute

činnosti pro klienty jejich rodiče nebo osoby odpovědneacute za vyacutechovu

a pro pedagogickeacute pracovniacuteky

Spolupraacutece s předškolniacutem zařiacutezeniacutem přiacutepadně i dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute kam diacutetě dochaacuteziacute

Depistaacuteţ klientŧ se zdravotniacutem postiţeniacutem (dle specializace SPC) ve spaacutedoveacute oblasti

stanoveneacute zřizovatelem (často ve spolupraacuteci s pediatry v daneacute oblasti)

Speciaacutelněpedagogickou psychologickou a sociaacutelniacute diagnostiku klientŧ

Participaci při přiacutepravě a zpracovaacutevaacuteniacute individuaacutelniacutech vyacutechovně-vzdělaacutevaciacutech

a stimulačniacutech programŧ pro děti a ţaacuteky integrovaneacute do běţnyacutech škol ve spolupraacuteci

s pedagogy

Zpracovaacutevaacuteniacute odbornyacutech podkladŧ a posudkŧ pro potřeby spraacutevniacutech rozhodnutiacute

o zařazeniacute do systeacutemu vzdělaacutevaacuteniacute a pro potřeby dalšiacutech spraacutevniacutech řiacutezeniacute

Poradenstviacute k volbě vzdělaacutevaciacute cesty (karieacuteroveacute poradenstviacute) pro klienty se

zdravotniacutem postiţeniacutem

Informačniacute činnosti a propagaci sluţeb SPC pro širšiacute veřejnost

69

NOVOSAD L 2000

30

Sveacute sluţby nabiacuteziacute ambulantně v prostoraacutech SPC ale pracovniacuteci mohou sveacute klienty

navštěvovat v jejich přirozeneacutem prostředniacute (rodina) i ve školskyacutech zařiacutezeniacutech nebo

v zařiacutezeniacute kde je diacutetě umiacutestěno nebo integrovaacuteno

42 Pedagogickopsychologickeacute poradny

bdquoPedagogicko-psychologickeacute poradny (PPP) jsou bezesporu mezi veřejnostiacute nejznaacutemějšiacutem

typem poradenskeacuteho zařiacutezeniacute zaměřeneacuteho na problematiku vyacutechovy i školniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute dětiacute

a mlaacutedeželdquo70

Zaacutekladniacute pracovniacute sloţeniacute pedagogickopsychologickeacute poradny (daacutele jen PPP) tvořiacute psycholog

speciaacutelniacute pedagog (pracuje s jednotlivyacutemi klienty podle jejich diagnoacutezy spolupracuje

na individuaacutelniacutech vzdělaacutevaciacutech plaacutenech pro děti atd) sociaacutelniacute pracovniacutek (je ve spojeniacute

s orgaacuteny např sociaacutelně-praacutevniacute ochrany diacutetěte zajišťuje kontakty s klienty atd) Daacutele mŧţe

byacutet činnost poradny rozšiacuteřena o logopeda psychopeda tyflopeda etopeda fyzioterapeuta

surdopeda atd

Činnostiacute PPP je peacuteče o zdravyacute a přiměřenyacute vyacutevoj pro děti do 3 do 18 (19) let (po dobu školniacute

dochaacutezky ndash hlavně MŠ zaacutekladniacute škola (daacutele ZŠ) středniacute škola (daacutele SŠ) a někdy i vyššiacute

odbornaacute škola (daacutele VOŠ) či vysokaacute škola (daacutele VŠ) v přiacutepadě předchoziacute peacuteče diacutetěte a

studenta Daacutele spolupracuje s rodiči a učiteli těchto dětiacute ţaacutekŧ a studentŧ

Funkce PPP byacutevaacute velmi rozsaacutehlaacute Odviacutejiacute se podle věku a postiţeniacute či znevyacutehodněniacute klienta

PPP se často spoluuacutečastniacute na vzdělaacutevaciacutem procesu zvlaacuteště v přiacutepadech kdy je vzdělaacutevaciacute

proces znesnadněn Na zaacutekladě doporučeniacute PPP je volena nebo upravovaacutena vzdělaacutevaciacute cesta

ţaacutekŧ Při vedeniacute dětiacute a ţaacutekŧ PPP aktivně ovlivňujiacute proces přijiacutemaacuteniacute a upevňovaacuteniacute poznatkŧ

postojŧ a hodnotoveacute orientace (volba vhodneacuteho učebniacuteho stylu rodinnaacute terapie apod) PPP

napomaacutehajiacute při rozvoji pedagogicko-psychologickyacutech kompetenciacute učitelŧ participujiacute se

na činnostech v oblasti prevence sociaacutelně patologickyacutech jevŧ u dětiacute a mlaacutedeţe a

na karieacuteroveacutem poradenstviacute

PPP nejčastěji provaacutediacute tyto sluţby (71

)

Komplexniacute psychologickou speciaacutelněpedagogickou a sociaacutelniacute diagnostiku

Psychologickeacute pedagogickeacute pedagogicko-psychologickeacute a poradenskeacute činnosti

70

NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute str 101 71

NOVOSAD L 2000

31

Vyšetřeniacute školniacute zralosti pro přijetiacute nebo odklad povinneacute školniacute dochaacutezky (včetně

vydaacuteniacute odborneacuteho posudku)

Zjištěniacute individuaacutelniacutech předpokladŧ jedince

Profesniacute orientace ţaacutekŧ

Diagnostiku specifickyacutech vyacutevojovyacutech poruch učeniacute

Pedagogicko-psychologickou pomoc při vyacutechově a vzdělaacutevaacuteniacute ţaacutekŧ s nejrŧznějšiacutem

znevyacutehodněniacutem

Prevence i řešeniacute problematiky školniacute neuacutespěšnosti

Odborneacute konzultace pro pedagogickeacute pracovniacuteky spolupraacutece se školami

Spolupraacutece s dalšiacutemi odbornyacutemi institucemi (mŧţe se jednat o odborneacute instituce kam

bude diacutetě přemiacutestěno např diagnostickyacute uacutestav speciaacutelniacute školskeacute zařiacutezeniacute atd)

43 Střediska vyacutechovneacute peacuteče

Středisko vyacutechovneacute peacuteče (daacutele SVP) je zařiacutezeniacute ktereacute poskytuje podpŧrnou a preventivně

vyacutechovnou peacuteči dětem a mlaacutedeţi poradenskou peacuteči dětem rodičŧm a učitelŧm Vychaacuteziacute

ze vzaacutejemneacute spolupraacutece rodiny kteraacute chce řešit probleacutemy a školniacutem zařiacutezeniacutem (pokud jej

jedinec navštěvuje) a SVP

Mezi pracovniacuteky SVP patřiacute psycholog etoped sociaacutelniacute pracovniacutek odborniacute vychovateleacute

učiteleacute

Sluţby poskytuje SVP ambulantně či formou pobytu (deacutelka pobytu byacutevaacute většinou 8 tyacutednŧ)

Obsah sluţeb vychaacuteziacute ze smlouvy mezi zařiacutezeniacutem a zaacutekonnyacutem zaacutestupcem jedince

Mezi nejčastějšiacute sluţby lze zahrnout

Diagnostika psychologickaacute sociaacutelniacute speciaacutelně pedagogickaacute (nejviacutece etopedickaacute)

Nejrŧznějšiacute typy terapiiacute (nejčastěji rodinnaacute skupinovaacute individuaacutelniacute)

Rodinneacute souţitiacute

Mediace

Podchyceniacute poruch chovaacuteniacute (hlavně u dětiacute z asociaacutelniacuteho prostřediacute)

Školniacute vyacuteuka (v pobytoveacute formě nabiacutezeneacute sluţby)

32

44 Dalšiacute zařiacutezeniacute

Kromě zařiacutezeniacute kteraacute spadajiacute do resortu školstviacute je dŧleţitaacute i diagnostika z resortu

zdravotnictviacute (nejčastěji se jednaacute o naacutesledujiacuteciacute)

Pediatr

Dětskyacute leacutekař (pediatr) sleduje dětskyacute vyacutevoj jiţ od novorozeneckeacuteho věku diacutetěte Kromě

zdravotniacuteho stavu by mělo byacutet diacutetě sledovaacuteno v celkoveacutem rozvoji osobnosti (motorickyacute vyacutevoj

rozvoj řeči zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd)

Při pravidelnyacutech prohliacutedkaacutech by měla byacutet vzaacutejemnaacute spolupraacutece rodiče a pediatra

samozřejmostiacute Leacutekař se věnuje vyacutevoji motoriky (nejdřiacuteve je sledovaacuten vyacutevoj a rozvoj hrubeacute

motoriky) a smysloveacuteho vniacutemaacuteniacute Jestliţe pediatr projeviacute podezřeniacute na hlubšiacute postiţeniacute měl

by rodičŧm předat zaacutekladniacute informace o moţneacutem postiţeniacute doporučeniacute na peacuteči

u specializovanyacutech leacutekařŧ (neurolog očniacute leacutekař atd) kteřiacute mohou leacutepe diacutetě vyšetřit a

přiacutepadně diagnostikovat

Odborniacute leacutekaři

K těmto specialistŧm byacutevajiacute většinou rodiče s diacutetětem odeslaacuteni na podkladě vyšetřeniacute

u pediatra Na těchto pracovištiacutech byacutevaacute kvalitniacute přiacutestrojoveacute vybaveniacute ktereacute dokaacuteţe

diagnostikovat probleacutemy jedince velmi kvalitně Rodiče zde mohou ziacuteskat kvalitniacute informace

o tom jak daacutele pracovat s diacutetětem o rehabilitačniacutech pomŧckaacutech atd

Při setkaacuteniacute je dŧleţiteacute aby si odbornyacute leacutekař nechal pro prvniacutem setkaacuteniacute dostatek času

na seznaacutemeniacute s rodinou a jejiacutem probleacutemem Rodiče takeacute potřebujiacute ziacuteskat vŧči leacutekaři dŧvěru

Rodiče by měli pochopit ţe odborniacute leacutekaři nechtějiacute jejich diacutetěti ubliţovat ale naopak pomoci

mu podpořit diacutetě v dalšiacutem vyacutevoji

33

V ŠKOLNIacute ZRALOST A PŘIPRAVENOST

Mezi nejčastějšiacute diagnostiku v předškolniacutem věku patřiacute v uţšiacutem slova smyslu diagnostika

školniacute zralosti tedy jestli je diacutetě po všech straacutenkaacutech sveacuteho vyacutevoje připraveno

k naacutestupu povinneacute školniacute dochaacutezky

Vstup do školy je pro diacutetě vyacuteznamnou udaacutelostiacute v jeho ţivotě vyacuterazně se měniacute ţivotniacute situace

diacutetěte a objevuje se novaacute role školaacuteka proto jsou otaacutezky školniacute zralosti a připravenosti

v obdobiacute kolem šesti let dŧleţiteacute (72

)

bdquoNaacutestup do školy prezentuje diacutetěti jeho rodina jako důležityacute sociaacutelniacute mezniacutekldquo73

Ţivot diacutetěte ve škole začiacutenaacute byacutet pevně organizovanyacute jednotliveacute činnosti majiacute pevnyacute rytmus

vyţaduje se spoluuacutečast na ţivotě třiacutedniacuteho kolektivu Impulzivniacute chovaacuteniacute diacutetěte se postupně

měniacute v chovaacuteniacute disciplinovanějšiacute Škola je jednak miacutestem učeniacute a vyacutekonŧ ale teacuteţ miacutestem

socializace Začaacutetek školniacute dochaacutezky byacutevaacute ukazatelem toho zda je pro vstup do školy diacutetě

zraleacute a jak je na školu připraveneacute Pro uacutespěšnou adaptaci na školu jsou potřebneacute kompetence

podmiacuteněneacute zraacuteniacutem ndash pouţiacutevaacute se pojem školniacute zralosti Anebo se na nich ve většiacutem miacuteře podiacuteliacute

učeniacute ndash pouţiacutevaacute se pojem školniacute připravenosti Diacutetě potřebuje aby ke vstupu do školniacute

dochaacutezky došlo do určiteacuteho vyacutevojoveacuteho stupně (74

)

bdquoV takoveacute vyacutevojoveacute proměně je i podstata školniacute zralosti a připravenosti diacutelčiacute schopnosti

a dovednosti jsou na takoveacute uacuterovni že se mohou staacutet prostředkem k dalšiacutemu rozvojildquo75

Dnešniacute naacuteplň mateřskyacutech škol je vymezena Raacutemcovyacutem vzdělaacutevaciacutem programem

pro předškolniacute vzdělaacutevaacuteniacute (daacutele jen RVP PV) Zde jsou uvedeny vyacutestupy kteryacutech by

předškolniacute diacutetě mělo dosaacutehnout Jejich dosaacutehnutiacute neniacute pro diacutetě povinneacute jelikoţ v ČR neniacute

dochaacutezka do předškolniacuteho zařiacutezeniacute povinnaacute Pro diacutetě je tedy vhodneacute pokud předškolniacute

zařiacutezeniacute navštěvuje alespoň posledniacute rok před školniacute dochaacutezkou ale zaacuteleţiacute na rozhodnutiacute

zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ diacutetěte (76

)

51 Školniacute připravenost

bdquoKlasifikace složek školniacute připravenosti neniacute zatiacutem systematickaacuteldquo77

72

MONATOVAacute L 2000 73

VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 145 74

VAacuteGNEROVAacute M 1997 75

VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 146 76

INFORMATORIUM 12010 77

KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Předškolnaacute a elementaacuterna

pedagogika 2001 str 221

34

Existujiacute děti ktereacute se zdajiacute byacutet zraleacute pro školu po straacutence rozumoveacute tělesneacute i sociaacutelniacute V praxi

se ale přesto mŧţe ukaacutezat ţe nejsou schopneacute školniacuteho učeniacute Nedovedou totiţ přiměřeně plnit

školniacute povinnosti podřiacutedit se školniacutemu řaacutedu osvojit si ţaacutedouciacute normy chovaacuteniacute Tyto děti

prokazujiacute nepřipravenost pro školniacute vyučovaacuteniacute(78

)

Zaacutekladem školniacute připravenosti jsou kompetence vaacutezaneacute na učeniacute zaacutevisleacute na specifickeacutem

pŧsobeniacute sociaacutelniacuteho prostřediacute a osvojovaacuteniacute si novyacutech roliacute Mnoţstviacute povinnostiacute poţadavkŧ a

naacuterokŧ na začaacutetku školniacute dochaacutezky zatiacuteţiacute v rŧzneacute miacuteře mnoho prvňaacutečkŧ Probleacutemy vznikajiacute

hlavně tam kde byla přiacuteprava na školu v rodině nedostatečnaacute či slabšiacute nedostatek podnětŧ

psychickaacute traumatizace citovaacute a moraacutelniacute karence (straacutedaacuteniacute)

Škola je reprezentantem obecnyacutech hodnot společnosti Diacutetě si přinaacutešiacute určiteacute zkušenosti

ţivotniacute hodnoty zpŧsob chovaacuteniacute osvojenyacutech v předškolniacutem věku V některyacutech rodinaacutech chybiacute

smysl školniacuteho vzdělaacuteniacute Škola se mŧţe staacutet zbytečnou povinnostiacute diacutetě neniacute ke školniacute praacuteci

motivovaacuteno (79

)

Pro adaptaci diacutetěte na roli školaacuteka je vyacuteznamnaacute schopnost verbaacutelniacute komunikace Komunikačniacute

pohotovost souvisiacute se slovniacute zaacutesobou dostatkem řečovyacutech podnětŧ ale i s vadami řeči

Celkoveacute narušeniacute aktivniacuteho řečoveacuteho projevu maacute negativniacute sociaacutelniacute odezvu Diacutetě nemŧţe

uspět pokud nezvlaacutedne jazyk na dostatečneacute uacuterovni Diacutetě před vstupem do školy projde

obdobiacutem her Vedle toho i pohybovaacute aktivita zpěvniacute činnosti atd Dŧleţitaacute je podnětnaacute

stimulace v tomto obdobiacute V problematice školniacute připravenosti hrajiacute nezanedbatelnou uacutelohu

předškolniacute zařiacutezeniacute (MŠ)

bdquoJde zaacuteroveň o charakteristiku komplexniacute kteraacute zahrnuje stupeň biologickeacuteho a psychickeacuteho

vyacutevoje diacutetěte sociaacutelniacute a vyacutechovneacute vlivy i požadavky školyldquo80

52 Školniacute zralost

Pojem školniacute zralosti a otaacutezky s niacute spojeneacute najdeme jiţ ve Velkeacute didaktice J A Komenskeacuteho

Hlavniacutem a zpravidla rozhodujiacuteciacutem kriteacuteriem pro přijetiacute do prvniacute třiacutedy (v ČR) je věk diacutetěte 6

let V našiacute oblasti maacute tato věkovaacute hranice přibliţně stoletou tradici Diacuteky tomuto mezniacuteku

78

KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B 2001 79

VAacuteGNEROVAacute V 1997 80

KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Predškolnaacute a elementaacuternaacute

pedagogika 2001 str 220

35

stačiacute převaacuteţnaacute většina šestiletyacutech dětiacute vyhovět poţadavkŧm prvniacute třiacutedy ale existujiacute odchylky

(81

)

bdquoOtaacutezka školniacute zralosti je mnohostrannaacuteldquo82

Školniacute zralost by měla byacutet screeningově vyšetřena u většiny dětiacute před naacutestupem do povinneacute

školniacute dochaacutezky Pokud diacutetě v jednotlivyacutech oblastech selhaacutevaacute je vhodneacute udělat podrobnějšiacute

vyšetřeniacute diacutetěte Vyšetřeniacute by mělo byacutet provedeno speciaacutelně vyškolenyacutemi pracovniacuteky

většinou z PPP K vyšetřeniacute mŧţe dojiacutet přiacutemo v předškolniacutem zařiacutezeniacute nebo

ve specializovaneacutem pracovišti

Určiteacute procento šestiletyacutech dětiacute nemaacute poţadovaneacute znaky školniacute zralosti Vstup do školy by

pro ně byl psychickyacutem traumatem začaacutetkem nepřetrţityacutech neuacutespěchŧ Je vhodneacute v tomto

zajistit na vyšetřeniacute školniacute zralosti při zjištěniacute nedostatkŧ poţaacutedat o odklad povinneacute školniacute

dochaacutezky Aby vstup do školy byl pro diacutetě přiacutenosem neniacute moţneacute aby přinaacutešel nezvlaacutednutelneacute

potiacuteţe komplikace probleacutemy

bdquoAvšak existuje určiteacute riziko že k žaacutedouciacute vyacutevojoveacute proměně nedojde u všech dětiacute ve stejneacute

době a rovnoměrně ve všech oblastech Vzhledem k tomu je třeba před zaacutepisem do školy

proveacutest orientačniacute screeningoveacute vyšetřeniacute školniacute zralosti a pokud by se to ukaacutezalo nutneacute

i podrobnějšiacute psychologickeacute vyšetřeniacuteldquo83

521 Znaky školniacute zralosti

K 31 8 (přiacuteslušneacuteho roku) maacute miacutet diacutetě 6 let Diacutetě prŧměrně vyzraacutevaacute aţ v 65 letech Chlapci

se vyviacutejejiacute později (většinou) ndash hlavně v oblasti jemneacute motoriky (projeviacute se v psaniacute)

a soustředěniacute Často platiacute ţe pro diacutevky narozeneacute v červenci a srpnu a chlapci od března vyacuteše

je leacutepe volit odklad školniacute dochaacutezky Neniacute to pravidlo Při jakeacutekoliv nejistotě o školniacute zralosti

je vhodneacute zvolit naacutevštěvu odborneacuteho pracoviště a nechat diacutetě vyšetřit (84

)

bdquoDoba naacutestupu do školy nebyla stanovena naacutehodně Ve věku šesti až sedmi let dochaacuteziacute

k různyacutem vyacutevojovyacutem změnaacutem ktereacute jsou podmiacuteněny zraacuteniacutem i učeniacutem (tj realizaciacute genetickyacutech

dispozic ktereacute se rozviacutejejiacute pod vlivem vnějšiacuteho prostřediacuteldquo85

81

VAacuteGNEROVAacute M 1997 82

MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute 1991 str 112 83

VAacuteGNEROVAacute M KLEacuteGROVAacute M Poradenskyacute psychologickaacute diagnostika dětiacute a dospiacutevajiacuteciacutech 2008 str

307 84

KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B 2001 85

VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 149

36

Školně zraleacute se mohou projevovat i děti narozeneacute po 31 8 aktuaacutelniacuteho roku Děti narozeneacute

v době od 1 9 do 31 12 přiacuteslušneacuteho roku mohou byacutet přijaty ke školniacute dochaacutezce v roce kdy

dovršiacute 6 let O přijetiacute musiacute poţaacutedat zaacutekonnyacute zaacutestupce a podmiacutenkou je doporučujiacuteciacute vyjaacutedřeniacute

odborneacuteho pracoviště K povinneacute školniacute dochaacutezce mohou nastoupit i děti narozeneacute v obdobiacute

1 1 do 30 6 naacutesledujiacuteciacuteho roku a bude jim 6 let do konce 1 třiacutedy K jejich přijetiacute je nutnaacute

ţaacutedost zaacutekonneacuteho zaacutestupce s doporučujiacuteciacutem vyjaacutedřeniacutem poradenskeacuteho zařiacutezeniacute a odbornou

leacutekařskou zpraacutevou od pediatra nebo praktickeacuteho leacutekaře pro děti a dorost (86

)

Školniacute zralost lze rozdělit na tři zaacutekladniacute oblasti (87

)

1) Somatickaacute zralost

Znamenaacute ţe diacutetě svyacutem vzrŧstem vaacutehou i fyzickyacutemi dispozicemi zvlaacutedne školniacute dochaacutezku

Somatickou zralost by měl posoudit pediatr při pravidelneacute prohliacutedce (leacutekařskaacute prohliacutedka by

měla byacutet mezi 5 frac12 aţ 6 rokem)

Je vhodneacute pokud diacutetě dosaacutehne určiteacute vyacutešky (uvaacutediacute se alespoň 105 ndash 120 cm) a určiteacute vaacutehy

(uvaacutediacute se alespoň 20 kg) jelikoţ školniacute dochaacutezka vyţaduje fyzickou zdatnost

Nutneacute je zvaacuteţit i zdravotniacute stav diacutetěte Pokud je diacutetě často nemocneacute musiacute byacutet na delšiacute dobu

vyřazeno z kolektivu mŧţe miacutet probleacutemy s doplněniacutem učiva Zdravotniacute stav diacutetěte je v tomto

přiacutepadě vhodneacute nechat vyšetřit imunologickyacutem pracovištěm

Někdy se pouţiacutevaacute bdquoFilipiacutenskaacute miacuteraldquo Jednaacute se o velmi orientačniacute vyšetřeniacute ktereacute nemŧţe byacutet

zaacutekladem pro diagnostikovaacuteniacute somatickeacute zralosti Diacutetě si maacute dominantniacute rukou dosaacutehnout

přes temeno hlavy na druheacute ucho (88

)

Dalšiacutem znakem je vyacuteměna mleacutečneacuteho chrupu za trvalyacute Při vyacuteměně chrupu se mohou objevit

vady řeči Dŧvodem jsou chybějiacuteciacute zuby a tiacutem špatneacute postaveniacute mluvidel Většinou se jednaacute

o přechodnyacute stav Pokud nevymiziacute po naacuterŧstu trvaleacuteho chrupu je vhodneacute zahaacutejit

logopedickou peacuteči

2) Sociaacutelniacute zralost

Diacutetě by mělo před naacutestupem do školy dosaacutehnout určiteacuteho sociaacutelniacute stupně aby zvlaacutedlo školniacute

dochaacutezku Do teacuteto zralosti spadaacute vztah k ostatniacutem lidem i vlastniacute osobě

86

httpwwwmsmtczvzdelavanipedagogicko-organizacni-informace-2009-2010 87

TRPIŠOVSKAacute 1997 88

SVOBODA M (ed) 2001

37

Diacutetě by mělo byacutet meacuteně zaacutevisleacute na rodičiacutech zvlaacutedat od nich odloučeniacute (na několik hodin)

Kromě toho by si diacutetě mělo umět vytvořit vztahy s vrstevniacuteky a spolupracovat s nimi Mělo

by umět přijmout autoritu dospěleacuteho a umět s niacutem jednat (přiměřeně věku)

Při činnostech by diacutetě mělo umět pracovat samostatně i ve skupině Vyuţiacutevat motivaci k učeniacute

a školniacute činnosti

Emocionaacutelniacute zralost jedince je velmi dŧleţitaacute Jedinec by měl umět ovlaacutedat sveacute city

a impulzivniacute jednaacuteniacute (typickeacute pro předškolniacute věk) Diacutetě by mělo zvlaacutedat přijiacutemat uacutespěch

i poraacuteţku

Je dŧleţiteacute aby diacutetě zvlaacutedlo i zaacuteklady sebeobsluhy tedy obleacutekaacuteniacute hygienu stravovaacuteniacute

(přiacuteborem) Tiacutem je mu usnadněn přechod do školy

3) Psychickaacute zralost

Psychickaacute zralost zaacutevisiacute na vyacutevoji centraacutelniacute nervoveacute soustavy (daacutele CNS) Obsahuje myšleniacute

představivost pozornost vniacutemaacuteniacute a paměť Je dŧleţiteacute aby diacutetě dosaacutehlo v tomto potřebneacute

uacuterovně

bdquoZraacuteniacute organismu diacutetěte předevšiacutem jeho CNS se projevuje v celkoveacute reaktivitě stabilitě

a odolnosti vůči zaacutetěžildquo89

Při posuzovaacuteniacute školniacute zralosti je vhodneacute aby školniacute zralost byla dosaţena v co nejviacutece

oblastech

bdquoŠkolniacute zralost je jedniacutem z předpokladů uacutespěšnosti ve škole Jed předevšiacutem o určitou uacuteroveň

zralosti CNS kteraacute se projevuje celkoveacute reaktivitě diacutetěte zejmeacutena v odolnosti a schopnosti

koncentrace pozornosti Zraacuteniacutem CNS je podmiacuteněna takeacute lateralizace ruky a rozvoj

senzomotorickyacutech dovednostiacuteldquo90

Rozhodnutiacute zda diacutetě nastoupiacute do povinneacute školniacute dochaacutezky či mu bude ponechaacuten rok odkladu

školniacute dochaacutezky zaacuteleţiacute na rozhodnutiacute zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ diacutetěte Rodiče by si měli uvědomit

ţe pokud je jejich diacutetě na školu nezraleacute či nepřipraveneacute a přesto nastoupiacute mohou se u diacutetěte

projevit nejrŧznějšiacute probleacutemy Jen diacutetě připraveneacute a zraleacute na školu mŧţe podaacutevat vyacutesledky

ktereacute odpoviacutedajiacute jeho vrozenyacutem dispoziciacutem (či se lišiacute jen velmi minimaacutelně) Kladneacute

hodnoceniacute diacutetěte v počaacutetciacutech jeho školniacute dochaacutezky jej motivujiacute k dalšiacute činnosti a posilujiacute jeho

celkovou osobnost

89

VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 149 90

VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 155

38

VI PRAKTICKAacute ČAacuteST

61 Ciacutel praktickeacute čaacutesti

Ciacutele praktickeacute čaacutesti jsem rozdělila na dvě čaacutesti Prvniacute je věnovaacutena oblasti diagnostiky dětiacute

v předškolniacutem věku jakeacute jsou nejčastějšiacute metody od pracovniacutekŧ v předškolniacutem zařiacutezeniacute

(učitelky MŠ) Druhaacute čaacutest je zaměřena na zjišťovaacuteniacute předpokladŧ školniacute zralosti

62 Stanoveniacute ciacutelů

1) Lze předpoklaacutedat ţe nejviacutece vyuţiacutevaneacute metody pedagogickeacute diagnostiky

v předškolniacutem věku jsou pozorovaacuteniacute a analyacuteza hry

2) Lze předpoklaacutedat ţe odchylky od vyacutevojoveacute normy diacutetěte (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute špatnaacute

vyacuteslovnost motorickaacute neobratnost zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) objeviacute spiacuteše učitelky MŠ

při praacuteci s dětmi a doporučiacute rodičŧm dalšiacute vyšetřeniacute na odborneacutem pracovišti

3) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ zjišťujiacute předpoklady (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute vyacutevoj

motoriky rozumoveacute schopnosti lateralitu atd) pro školniacute zralost dětiacute před naacutestupem

do povinneacute školniacute dochaacutezky

4) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ se snaţiacute o pravidelneacute hodnoceniacute dětiacute v jejich vyacutevoji

63 Pouţiteacute metody

K ověřeniacute stanovenyacutech ciacutelŧ bylo pouţito metod slouţiacuteciacutech k ziacuteskaacutevaacuteniacute uacutedajŧ konkreacutetně

dotazniacutekŧ (dotazniacutek je v přiacuteloze teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece) ktereacute byly rozdaacuteny do předškolniacutech

zařiacutezeniacute

631 Dotazniacutek

Dotazniacutek je sloţen z 12 otaacutezek 9 otaacutezek je uzavřenyacutech 2 otaacutezky polozavřeneacute a jedna

uzavřenaacute otaacutezka

Celkově bylo odeslaacuteno 80 dotazniacutekŧ do rŧznyacutech MŠ z Libereckeacuteho Uacutesteckeacuteho

Středočeskeacuteho kraje a Prahy Počet navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byl 25 tedy 20 i přes opakovaneacute

odeslaacuteniacute dotazniacuteku s ţaacutedostiacute o jejich vyplněniacute Z navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byl 1 vyplněn pouze

čaacutestečně a proto nebylo moţneacute pouţiacutet vyhodnoceniacute u všech otaacutezek

U některyacutech otaacutezek bylo viacutece odpovědiacute Z dŧvodu maleacute naacutevratnosti dotazniacutekŧ byly i tyto

dotazniacuteky vyhodnoceny Několik uvedenyacutech otaacutezek i nabiacutezelo moţnost odpovědět viacutece

odpověďmi

39

64 Popis vyacutezkumneacuteho vzorku

Dotazniacutek byl vyplňovaacuten učitelkami MŠ a asistentkami pedagogŧ v MŠ Dotazniacutek byl odeslaacuten

a předaacuten do několika zařiacutezeniacute pro děti předškolniacuteho věku Jednalo se o několik speciaacutelniacutech

mateřskyacutech škol mateřskyacutech škol a soukromyacutech subjektŧ věnujiacuteciacutech se dětem předškolniacuteho

věku

Jednalo se o pracovnice rŧzneacuteho věku a deacutelky praxe

40

VII VYHODNOCENIacute DOTAZNIacuteKŮ

71 Dotazovanaacute zařiacutezeniacute

Vaše zařiacutezeniacute je

Speciaacutelniacute mateřskaacute škola 8

Mateřskaacute škola se speciaacutelniacutemi třiacutedami 0

Mateřskaacute škola (integrace dětiacute s postiţeniacutem) 2

Mateřskaacute škola (bez integrace dětiacute s postiţeniacutem) 15

Jineacute (prosiacutem uveďte) 0

Z navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byly vyplněny 8 pracovnicemi speciaacutelniacute MŠ 2 pracovnicemi MŠ

s integrovanyacutemi dětmi a 15 z MŠ (bez integrace dětiacute s postiţeniacutem) V daacutele uvedenyacutech

zařiacutezeniacutech nebyla ţaacutednaacute odpověď Nebylo tedy moţneacute určit zda jsou vyplněny učitelkami

MŠ či asistentkami pedagogŧ

0

2

4

6

8

10

12

14

16

Speciaacutelniacute

mateřskaacute

škola

Mateřskaacute

škola se

speciaacutelniacutemi

třiacutedami

Mateřskaacute

škola

(integrace

dětiacute s

postiţeniacutem)

Mateřskaacute

škola (bez

integrace dětiacute

s postiţeniacutem)

Jineacute (prosiacutem

uveďte)

Typ zařiacutezeniacute

41

72 Pracovniacute zařazeniacute dotazovanyacutech

Na jakeacute pozici v zařiacutezeniacute pracujete

Učitelka MŠ 17

Asistentka pedagoga 3

Tato otaacutezka nebyla vyplněna u všech navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ Z celkoveacuteho počtu 25

navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ u 5 nebyla odpověď uvedena Jelikoţ odpovědi byly dobrovolneacute

nemusely byacutet uvedeny všechny Neuacuteplneacute dotazniacuteky nemusely byacutet vyřazeny

Dotazniacuteky byly vyplněny 17 učitelkami a 3 asistentkami pedagogŧ

0

5

10

15

20

Učitelka MŠ Asistentka pedagoga

Pozice dotazovanyacutech

42

73 Personaacutelniacute obsazeniacute

Kolik třiacuted maacute Vaše předškolniacute zařiacutezeniacute a kolik pedagogickyacutech pracovniacuteků připadaacute na jednu

třiacutedu (pokud žaacutednyacute napište 0)

Kaţdeacute zařiacutezeniacute maacute jinyacute počet třiacuted Prŧměrnyacute počet třiacuted z vyplněnyacutech dotazniacutekŧ zaokrouhleně

na celaacute čiacutesla byl 4 Počet třiacuted v zařiacutezeniacute se pohyboval od jedneacute aţ po sedm třiacuted na jedno

zařiacutezeniacute

Prŧměrnyacute počet zapsanyacutech dětiacute se lišil podle typu zařiacutezeniacute

Speciaacutelniacute mateřskeacute školy měli prŧměrně 12 zapsanyacutech dětiacute na jednu třiacutedu Prŧměrnyacute počet

dětiacute v mateřskeacute škole s integrovanyacutemi dětmi byl 18 Počet zapsanyacutech dětiacute pro mateřskeacute školy

bez integrace dětiacute byl 23

74 Počty dětiacute ve třiacutedě

Kolik maacutete zapsanyacutech dětiacute ve bdquoVašiacuteldquo třiacutedě

Počty zapsanyacutech dětiacute na třiacutedu se takeacute lišily podle typu zařiacutezeniacute kde byl dotazniacutek vyplňovaacuten

(stejně jako v předchoziacute otaacutezce)

Počet dětiacute před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky byl rŧznyacute Od 0 aţ po 20 Z celkoveacuteho

počtu 25 dotazniacutekŧ bylo uvedeno ţe 5 pracovnic nemaacute vŧbec ve sveacute třiacutedě děti před naacutestupem

do povinneacute školniacute dochaacutezky Podle poznaacutemky od dotazovanyacutech se jednaacute o nově otevřenaacute

zařiacutezeniacute kde jsou přijaty pouze děti ve věku 3-4 let

Děti s odkladem školniacute dochaacutezky byl u zařiacutezeniacute takeacute rŧznyacute Jestliţe ve třiacutedě byly dětiacute

před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky bylo zde i několik dětiacute s odkladem školniacute

dochaacutezky

43

75 Interval hodnoceniacute

V jakeacutem intervalu provaacutediacutete hodnoceniacute schopnostiacute a vlastnostiacute dětiacute (prosiacutem označte

odpověď)

1 x ročně (konec školniacuteho roku) 2

2 x ročně (pololetiacute konec školniacuteho roku 13

3 x ročně (kaţdeacute 4 měsiacutece) 2

4 x ročně (kaţdeacute 3 měsiacutece) 2

Kaţdyacute měsiacutec 1

Kaţdyacute tyacuteden 0

Nehodnotiacuteme 0

Jinyacute (prosiacutem uveďte jakyacute) 6

Nejčastějšiacute interval hodnoceniacute dětiacute byl uveden 2 x ročně (pololetiacute konec školniacuteho roku) a to

v 13 odpovědiacutech Druhyacutem nejčastějšiacutem intervalem v 6 označeniacute byl uveden jinyacute Zde byl

prostor pro uvedeniacute jakyacute interval bylo zde uvedeno individuaacutelně dle vyacutevojovyacutech změn u

dětiacute

0

2

4

6

8

10

12

14

Interval hodnoceniacute

44

76 Spolupracujiacuteciacute zařiacutezeniacute

6) Spolupracujete se zařiacutezeniacutem ktereacute maacute nebo může se souhlasem rodičů provaacutedět

screeningovaacute vyšetřeniacute nebo přiacutemo odbornaacute vyšetřeniacute na diagnostiku diacutetěte

Ne ţaacutedneacute nespolupracuje 10

Ano je součaacutestiacute zařiacutezeniacute (uveďte prosiacutem jakeacute) 4

Ano pracovniacutek dochaacuteziacute jednou za školniacute rok (napište prosiacutem o jakeacuteho

odborniacuteka se jednaacute) 0

Ano pracovniacutek dochaacuteziacute za školniacute rok (uveďte přibliţnyacute interval)

(napište prosiacutem o jakeacuteho odborniacuteka se jednaacute) 2

Ne ţaacutedneacute nespolupracuje ale měli bychom zaacutejem o spolupraacuteci zejmeacutena s

(doplňte a jakeacute zařiacutezeniacute spolupraacuteci s odborniacutekem by jste měli zaacutejem) 9

S 10 zařiacutezeniacutemi nespolupracuje ţaacutedneacute zařiacutezeniacute Součaacutestiacute zařiacutezeniacute jsou 4 kteraacute mohou

dotazovanou činnost provaacutedět jednalo se o SPC Jednou ročně nenavštěvuje zařiacutezeniacute ţaacutednyacute

odborniacutek Přibliţně 5 kraacutet ročně navštěvuje odborniacutek (foniatr psycholog speciaacutelniacute pedagog)

dvě zařiacutezeniacute Celkem 9 zařiacutezeniacute by raacuteda navaacutezalo spolupraacuteci s odbornyacutem zařiacutezeniacutem Největšiacute

zaacutejem bylo logopeda dětskeacuteho psychologa

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Ne ţaacutedneacute

nespolupracuje

Ano je součaacutestiacute

zařiacutezeniacute

Ano pracovniacutek

dochaacuteziacute za

školeniacute rok

Ano pracovniacutek

dochaacuteziacute za

školniacute rok

Ţaacutedneacute

nespolupracuje

zaacutejem o

Spolupraacutece zařiacutezeniacute

45

77 Ziacuteskaacuteniacute materiaacutelů pro hodnoceniacute

Jak způsobem sbiacuteraacutete informace pro hodnoceniacute diacutetěte (Možno označit viacutece nabiacutedek

v tomto přiacutepadě je označte podle nejvyužiacutevanějšiacute = 8 po nepoužiacutevaneacute = 0)

Pozorovaacuteniacutem diacutetěte v řiacutezeneacute činnosti 141

Pozorovaacuteniacute diacutetěte ve volneacute činnosti 158

Rozhovorem s diacutetětem 110

Rozhovor s rodiči diacutetěte 120

Analyacuteza hry 118

Rozbor kresby 94

Videozaacuteznam činnosti 4

Jineacute (prosiacutem uveďte) 4

Pro vyhodnoceniacute otaacutezky čiacuteslo 8 bylo pouţito sečteniacute podle čiacutesla označeniacute Tedy čiacutem většiacute

počet bodŧ tiacutem patřiacute danaacute činnost k vyuţiacutevanějšiacutem

020406080

100120140160

Podklady hodnoceniacute

46

Mezi nejviacutece vyuţiacutevaneacute je uvaacuteděno pozorovaacuteniacute diacutetěte ve volneacute činnosti Druhou

nejvyuţiacutevanějšiacute metodou bylo vyhodnoceno pozorovaacuteniacute diacutetěte v řiacutezeneacute činnosti Rozhovor

s rodiči diacutetěte byl zařazen jako třetiacute nejvyuţiacutevanějšiacute pro hodnoceniacute diacutetěte Čtvrtou metodou

pro hodnoceniacute diacutetěte je vyuţiacutevaacutena analyacuteza hry Jako paacutetyacute byl uvaacuteděn rozhovor s diacutetětem

Rozbor kresby byl vyhodnocen jako šestyacute Společně byl zhodnocen videozaacuteznam činnosti a

jineacute Mezi jinyacutemi byly jako informace pro hodnoceniacute uvedeny např pracovniacute listy testoveacute

metody

47

78 Informace o chovaacuteniacute

Informujete rodiče o chovaacuteniacute a vyacutesledciacutech činnostiacute jejich diacutetěte

Ne 0

Ano piacutesemneacute zpraacutevy 3

Ano konzultačniacute hodiny či domluveneacute

schŧzky s rodiči

3

Ano s rodiči se snaţiacuteme mluvit denně 20

Jineacute (prosiacutem uveďte) 0

Nejviacutece pracovnic se snaţiacute s rodiči mluvit denně 20 dotazovanyacutech Tiacutem dochaacuteziacute k aktuaacutelniacutemu

předaacutevaacuteniacute informaciacute o diacutetěti a jeho chovaacuteniacute v prŧběhu dne Daacutele dostaacutevajiacute rodiče piacutesemneacute

zpraacutevy a majiacute moţnost vyuţiacutet konzultačniacutech hodin či domluvenyacutech schŧzek shodně od 3

dotazovanyacutech

02468

101214161820

Ne Ano

piacutesemneacute

zpraacutevy

Ano

konzultačniacute

hodiny či

domluveneacute

schŧzky s

rodiče

Ano s rodiče

se snaţiacuteme

mluvit denně

Jineacute

Informace o chovaacuteniacute

48

79 Sledovaacuteniacute vyacutesledku činnostiacute dětiacute

Všimli jste si zda se rodiče zajiacutemajiacute o vyacutesledky činnostiacute svyacutech dětiacute z průběhu pobytu v MŠ

(zařiacutezeniacute)

Ano sledujiacute naacutestěnky vyacutestavniacute prostory MŠ našeho zařiacutezeniacute 13

Ano sledujiacute naacutestěnky poviacutedajiacute si o činnostech s dětmi 17

Ano ptajiacute se učitelek na praacuteci dětiacute během dne 17

Ne nezajiacutemajiacuteneptajiacute se 2

Neviacutem jestli se rodiče zajiacutemajiacute 0

Rodiče se poměrně zajiacutemajiacute o vyacutesledky svyacutech dětiacute z pobytu zařiacutezeniacute Shodně u 17

dotazovanyacutech rodiče sledujiacute naacutestěnky o činnostech si s dětmi poviacutedajiacute a zaacuteroveň se ptajiacute

učitelek na praacuteci dětiacute během dne 13 dotazovanyacutech odpovědělo ţe rodiče sledujiacute vyacutestavniacute

prostory MŠzařiacutezeniacute Nezaacutejem rodičŧ byl uveden ve dvou dotazniacuteciacutech s poznaacutemkou ţe se

jednaacute pouze o některeacute rodiče Na moţnost neviacutem jestli se zajiacutemajiacute bylo 0 odpovědiacute

Na tuto otaacutezku bylo odpovězeno opakovaně od respondentŧ i v jednom dotazniacuteku Tato volba

respondentŧ je zřejmě daacutena moţnostiacute odpovědiacute a tiacutem ţe ve většině přiacutepadŧ se rodiče

o vyacutesledky dětiacute zajiacutemajiacute a to jak pozorovaacuteniacutem praacutece dětiacute tak i rozhovorem s pracovniciacute MŠ

02468

1012141618

Ano sledujiacute

naacutestěnky

vyacutestavniacute

prostory MŠ

našeho

zařiacutezeniacute

Ano sledujiacute

naacutestěnky

poviacutedajiacute si o

činnosti s

dětmi

Ano ptajiacute se

učitelek na

praacuteci dětiacute

během dne

Ne

nazajiacutemajiacute

neptajiacute se

Neviacutem jestli

se rodiče

zajiacutemajiacute

Zaacutejem rodičů

49

710 Moţnosti konzultace

Pokud se u dětiacute objeviacute nějakeacute probleacutemy ktereacute neodpoviacutedajiacute spraacutevneacutemu vyacutevoji diacutetěte v jeho

věku (špatnaacute vyacuteslovnost sluchoveacute vniacutemaacuteniacute zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) tak problematiku

konzultujete (možno označit viacutece nabiacutedek)

S rodiči diacutetěte 17

S odborniacutekem v daneacute oblasti 4

S vedeniacutem MŠ 6

S rodiči diacutetěte kde se domluviacuteme na dalšiacute praacuteci s diacutetětem včetně předaacuteniacute

dalšiacutech informaciacute o moţnosti diagnostiky diacutetěte 12

Nekonzultuji 0

Probleacutemy diacutetěte ktereacute se objeviacute jsou nejčastěji konzultovaacuteny s rodiči diacutetěte celkem 17

dotazovanyacutech S rodiči diacutetěte kde se domluviacuteme na dalšiacute praacuteci s diacutetětem včetně předaacuteniacute

dalšiacutech informaciacute o moţnosti diagnostiky diacutetěte konzultuje 12 respondentŧ S vedeniacutem MŠ

probiacutehaacute konzultovaacuteniacute u 6 dotazovanyacutech S odborniacutekem v daneacute oblasti konzultujiacute 4 dotazovaniacute

V otaacutezce mohlo byacutet označeno viacutece odpovědiacute Je zde shoda mezi nabiacutezenyacutemi moţnostmi

(moţnost a) d) kde se vychaacuteziacute z konzultace s rodičem)

02468

1012141618

S rodiči

diacutetěte

S

odborniacutekem

v daneacute

oblasti

S vedeniacutem

MŠ

S rodiči

diacutetěte

moţnost

diagnostiky

Nekonzultuji

Konzultace probleacutemu

50

711 Praacutece s předškolniacutemi dětmi

Pracujete individuaacutelně s dětmi ktereacute jsou před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky (5 ndash 7

let) nebo s odkladem školniacute dochaacutezky (Odpověď prosiacutem označte)

ANO 20

NE 5

Individuaacutelně se pracuje s dětmi před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky a s odkladem

povinneacute školniacute dochaacutezky u 20 respondentŧ 5 dotazovanyacutech uvedlo odpověď ne

s poznaacutemkou ţe jejich zařiacutezeniacute je nově otevřeno (funguje rok) a jsou zde zatiacutem děti ve věku 3

a 4 let

0

5

10

15

20

ANO NE

Individuaacutelniacute praacutece - povinnaacute školniacute dochaacutezka

51

712 Program pro předškolniacute děti

Maacute Vaše předškolniacute zařiacutezeniacute speciaacutelniacute třiacutedu program pro děti s odkladem školniacute dochaacutezky

Třiacutedu 3

Program pro děti v raacutemci třiacutedy dle

vzdělaacutevaciacuteho programu

15

Program mimo vzdělaacutevaciacute program činnost

je vedenaacute např jako bdquokrouţekldquo

2

Jineacute (prosiacutem uveďte) 0

Ţaacutednyacute program neniacute připravovaacuten 5

Program v raacutemci třiacutedniacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu je připravovaacuten u 15 dotazovanyacutech Ţaacutednyacute

program neniacute připravovaacuten u 5 respondentŧ a to z dŧvodu ţe v daneacute věkoveacute kategorii nemajiacute

ţaacutedneacute děti 3 dotazovaneacute majiacute vlastniacute třiacutedu pro tuto věkovou skupinu Program mimo

vzdělaacutevaciacute program činnost vedenou např jako krouţekldquo uvedly dvě dotazovaneacute

0

2

4

6

8

10

12

14

16

Třiacutedu V raacutemci třiacutedy

dle

vzdělaacutevaciacuteho

programu

Mimo

vzdělaacutevaciacute

program

krouţek

Jineacute Neniacute

připravovaacuten

Třiacutedaprogram pro naacutestupodklad povinneacute školniacute

dochaacutezky

52

VIII ZAacuteVĚR

81 Zhodnoceniacute předpokladů

V kapitole 62 jsou uvedeny předpoklady praacutece ktereacute jsou v praktickeacute čaacutesti ověřovaacuteny

1) Lze předpoklaacutedat ţe nejviacutece vyuţiacutevaneacute metody pedagogickeacute diagnostiky

v předškolniacutem věku jsou pozorovaacuteniacute a analyacuteza hry

Uvedenyacute předpoklad byl ověřen pouze čaacutestečně Z provedeneacuteho dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute bylo

zjištěno ţe pozorovaacuteniacute diacutetěte předškolniacuteho věku v řiacutezeneacute a volneacute činnosti patřiacute

k nejvyuţiacutevanějšiacute metodě pedagogickeacute diagnostiky Analyacuteza hry byla uvedena aţ jako čtvrtaacute

nejvyuţiacutevanějšiacute metoda

2) Lze předpoklaacutedat ţe odchylky od vyacutevojoveacute normy diacutetěte (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute špatnaacute

vyacuteslovnost motorickaacute neobratnost zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) objeviacute spiacuteše učitelky MŠ

při praacuteci s dětmi a doporučiacute rodičŧm dalšiacute vyšetřeniacute na odborneacutem pracovišti

Učitelky MŠ se při sveacute praacuteci snaţiacute u dětiacute objevit jejich nedostatky a vyacutevojoveacute odchylky Svaacute

zjištěniacute pravidelně konzultujiacute s rodiči diacutetěte snaţiacute se o kaţdodenniacute rozhovory s rodiči diacutetěte

kde si s rodiči předaacutevajiacute poznatky o diacutetěti Předpoklad byl naplněn

3) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ zjišťujiacute předpoklady (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute vyacutevoj

motoriky rozumoveacute schopnosti lateralitu atd) pro školniacute zralost dětiacute před naacutestupem

do povinneacute školniacute dochaacutezky

Předpoklad praacutece byl naplněn Ve všech zařiacutezeniacutech kde jsou děti ve věku před naacutestupem

do povinneacute školniacute dochaacutezky je s dětmi pracovaacuteno tak aby byli zjištěny jejich předpoklady

schopnosti vlastnosti umoţňujiacuteciacute bezprobleacutemovyacute vstup do povinneacute školniacute dochaacutezky Pokud je

moţnost je pro děti v teacuteto věkoveacute skupině vytvořena samostatnaacute třiacuteda V ostatniacutech přiacutepadech

je připravovaacuten třiacutedniacute vzdělaacutevaciacute program tak aby mohlo byacutet diacutetě na předpoklady sledovaacuteno

4) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ se snaţiacute o pravidelneacute hodnoceniacute dětiacute v jejich vyacutevoji

Předpoklad praacutece byl splněn O pravidelneacute hodnoceniacute se snaţiacute podle dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute

všechny učitelky MŠ a to alespoň v intervalu 2 kraacutet v roce (pololetiacute a konec školniacuteho roku)

Daacutele je uvaacuteděno i prŧběţneacute hodnoceniacute podle vyacutevojovyacutech změn diacutetěte

82 Navrhovanaacute opatřeniacute

Diagnostika dětiacute předškolniacuteho věku je velmi obsaacutehlou kapitolou Učitelky v MŠ děti sledujiacute a

hodnotiacute teacuteměř kaţdyacute den Sledujiacute jejich individuaacutelniacute projevy chovaacuteniacute změny hry atd

53

Interval hodnoceniacute by měl byacutet tedy prŧběţnyacute dle vyacutevoje jednotliveacuteho diacutetěte V dnešniacutem počtu

dětiacute v předškolniacutech zařiacutezeniacutech často kolem 23 dětiacute neniacute ale moţneacute po celyacute den sledovat kaţdeacute

diacutetě ve všech jeho probiacutehajiacuteciacutech aktivitaacutech

Dŧleţitaacute je vzaacutejemnaacute komunikace mezi učitelkami MŠ a rodiči diacutetěte Při rozhovorech

dochaacuteziacute k předaacuteniacute dŧleţityacutech informaciacute Jednak učitelka ziacuteskaacutevaacute informace o rodině diacutetěte

(podnětnost prostřediacute vztahy v rodině) ale i o projevech diacutetěte mimo kolektiv dětiacute Rodiče by

si měli uvědomit ţe učitelka v MŠ hodnotiacute diacutetě k jeho prospěchu a mŧţe mu napomoci k jeho

rozvoji

Kaţdeacute zařiacutezeniacute pouţiacutevaacute vlastniacute formu hodnoceniacute diacutetěte Při odchodu diacutetěte do jineacuteho (jineacute

předškolniacute zařiacutezeniacute zaacutekladniacute škola) by bylo vhodneacute aby budouciacute pracovnice měla moţnost se

s hodnoceniacutem diacutetěte seznaacutemit a prostudovat si jej Snadněji pak mŧţe s diacutetětem navaacutezat

kontakt a připravovat mu naacuteplň dne tak aby bylo diacutetě rozviacutejeno ve svyacutech nedostatciacutech a

zaacuteroveň posilovaacuteno v dobryacutech činnostech a vlastnostech

54

IX POUŢITEacute ZDROJE

91 Tištěneacute zdroje

1) FISCHER Slavomil ŠKODA JIŘIacute Speciaacutelniacute pedagogika Edukace a rozvoj osob se

somatickyacutem psychickyacutem a sociaacutelniacutem znevyacutehodněniacutem 1 vydaacuteniacute Praha Triton 2008 ISBN

978-80-7378-014-0

2) GILLERNOVAacute Ilona a kol Slovniacutek zaacutekladniacutech pojmů z psychologie 1 vydaacuteniacute Praha

Fortuna 2000 80 s ISBN 80-7168-683-2

3) HRABAL Vladimiacuter st HRABAL Vladimiacuter ml Diagnostika

Pedagogickopsychologickaacute diagnostika žaacuteka s uacutevodem do diagnostickeacute aplikace a statistiky

2 vydaacuteniacute Praha Karolinum ISBN 80-246-0319-5

4) KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B (eds) Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Predškolskaacute

a elementaacuterna pedagogika 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2001 455 s ISBN 80-7178-585-7

5) KOŤAacuteTKOVAacute S Hry v mateřskeacute škole v teorii a praxi 1 vydaacuteniacute Praha Grada

Publishing 2005 184 s ISBN 80-247-0852-3

6) KŘIŠŤANOVAacute L Diagnostika laterality a metodika psaniacute levou rukou 3 upraveneacute

vydaacuteniacute Hradec Kraacuteloveacute Gaudeamus 1995 47 s ISBN 80-7041-205-4

7) LECHTA V a kolektiv Diagnostika narušeneacute komunikačniacute schopnosti 1 vydaacuteniacute Praha

Portaacutel 2003 359 s ISBN 80-7178-801-5

8) LISAacute L KŇOURKOVAacute M Vyacutevoj diacutetěte a jeho uacuteskaliacute 1 vydaacuteniacute Praha Avicenum

1986 276 s

9) MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute 1 vydaacuteniacute Praha Staacutetniacute

pedagogickeacute nakladatelstviacute 1991

10) MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 1995 107 s

ISBN 80-7178-033-4

11) MERTIN V GILLERNOVAacute I a kolektiv Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 1

vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2003 ISBN 80-7178-799-X

12) MOJŢIacuteŠEK L Zaacuteklady pedagogickeacute diagnostiky 1 vydaacuteniacute Praha Staacutetniacute pedagogickeacute

nakladatelstviacute 1986 208 s

55

13) MONATOVAacute L Speciaacutelně pedagogickaacute diagnostika z hlediska vyacutevoje děti 1 vydaacuteniacute

Brno Paido 2000 92 s ISBN 80-85931-86-9

14) NAKONEČNYacute M Zaacuteklady psychologie 1 vydaacuteniacute 1998 (dotisk 2004) Praha

Academia ISBN 80-200-1290-7

15) NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2000 ISBN

80-7178-197-5

16) PEŠATOVAacute I ŠAMALIacuteK M Poradenskaacute psychologie pro děti a mlaacutedež 1 vydaacuteniacute

Praha Grada Publishing 2006 ISBN 80-247-1216-4

17) PIPEKOVAacute J (eds) Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2 vydaacuteniacute (přepracovaneacute) Brno

Paido 2006 404 s ISBN 80-7315-120-0

18) PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a jejiacute využitiacute v

praxi speciaacutelniacute pedagogiky 1 vydaacuteniacute (dotisk) Brno Masarykova univerzita 1997 ISBN 80-

210-1595-0

19) RENOTIEacuteROVAacute M LUDIacuteKOVAacute L Speciaacutelniacute pedagogika 4 vydaacuteniacute Olomouc

Univerzita Palackeacuteho v Olomouci 2006 313 s ISBN 80-244-1475-9

20) SLOWIacuteK Josef Speciaacutelniacute pedagogika 1 vydaacuteniacute Praha Grada Publishing 2007 160 s

ISBN 978-247-1733-3

21) SMOLIacuteKOVAacute K (eds) Raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program pro předškolniacute vzdělaacutevaacuteniacute 1

vydaacuteniacute Praha Tauris 2005

22) SVOBODA Mojmiacuter (ed) Psychodiagnostika dětiacute a dospiacutevajiacuteciacutech 1 vydaacuteniacute Praha

Portaacutel 2001 791 s ISBN 80-7178-545-8

23) ŠMAHEL I ŘEZAacuteČ J Psychologickaacute praktika 1 vydaacuteniacute Brno Masarykova

univerzita 1996 97 s

24) ŠNYacuteRALOVAacute Ivana Psychodiagnostika 1 vydaacuteniacute Praha Grada Publishing 2008 144

s ISBN 978-80-247-2165-1

25) ŠVINGAOVAacute D PEŠATOVAacute I Metodika tvorby odbornyacutech praciacute 1 vydaacuteniacute Liberec

Technickaacute univerzita 2006 39 s ISBN 80-7372-104-X

26) ŠVINGAOVAacute D PEŠATOVAacute I Uvedeniacute do vyacutezkumu a metodika tvorby bakalaacuteřskaacute

praacutece 1 vydaacuteniacute Liberec Technickaacute univerzita 2006 39 s ISBN 80-7372-046-9

56

27) TOMANOVAacute D Uacutevod do pedagogickeacute diagnostiky v mateřskeacute škole 1 vydaacuteniacute

Olomouc Univerzita Palackeacuteho 2006 113 s ISBN 80-244-1426-0

28) TOMICKAacute V Speciaacutelně pedagogickeacute metody využitelneacute v logopedickeacute i speciaacutelně

pedagogickeacute praxi 1 vydaacuteniacute Liberec Technickaacute univerzita 2006 106 s ISBN 80-7372-106-

6

29) TRPIŠOVSKAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1 vydaacuteniacute Uacutestiacute nad Labem

UJEP 1997 89 s ISBN 80-7044-159-3

30) UŢDIL Jaromiacuter Čaacutery klikyhaacuteky paňaacuteci a auta vyacutetvarnyacute projev a psychickyacute život diacutetěte

5 Přepracovaneacute vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2002 128 s ISBN 80-7178-599-7

31) VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1 vydaacuteniacute (dotisk) Praha Univerzita

Karlova 1997 353 s ISBN 80-7184-317-2

32) VAacuteGNEROVAacute M KLEacuteGROVAacute J Poradenskaacute psychologickaacute diagnostika dětiacute a

dospiacutevajiacuteciacutech 1 vydaacuteniacute Praha Univerzita Karlova v Praze Karolinum 2008 538 s ISBN

978-80-246-1538-7

33) ZELINKOVAacute O Pedagogickaacute diagnostika a individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1 vydaacuteniacute

Praha Portaacutel 2001 207 s ISBN 978-80-7178-544-6

92 Dalšiacute zdroje

34) httpwwwmsmtczvzdelavanipedagogicko-organizacni-informace-2009-2010

[citovaacuteno 21března 2010]

35) Metodickeacute doporučeniacute čj 14 7122009-61 k zabezpečeniacute logopedickeacute peacuteče ve školstviacute

36) Zaacutekon 561 2004 Sb o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem

vzdělaacutevaacuteniacute (školskyacute zaacutekon) a jeho pozdějšiacute aktualizace

37) Zaacutekon 5632004 Sb o pedagogickyacutech pracovniacuteciacutech

38) Vyhlaacuteška 72 2005 Sb o poskytovaacuteniacute poradenskyacutech sluţeb ve školaacutech a školskyacutech

poradenskyacutech zařiacutezeniacutech

57

X PŘIacuteLOHY

SEZNAM PŘIacuteLOH

1) Dotazniacutek

2) CD bakalaacuteřskaacute praacutece

7

Při provaacuteděniacute diagnostiky je nutnaacute komplexniacute spolupraacutece s dalšiacutemi odborniacuteky (např leacutekař

psycholog speciaacutelniacute pedagog logoped sociaacutelniacute pracovniacutek a dalšiacute odborniacuteci) a to podle oblasti

diagnostiky (6) Jedině touto spolupraacuteciacute se dochaacuteziacute k objektivniacutemu zaacutevěru a diagnoacuteze

Odborniacuteci kteřiacute se na diagnostikovaacuteniacute jedince podiacuteliacute by měli byacutet zvoleni podle probleacutemŧ

ktereacute jedinec maacute Ziacuteskaneacute poznatky je vhodneacute prŧběţně analyzovat vyhodnocovat doplňovat

a vzaacutejemně předaacutevat Diacuteky teacuteto spolupraacuteci je moţneacute probleacutemy jedince vidět z mnoha oblastiacute

Je vhodneacute aby vyacutesledky z jednotlivyacutech oblastiacute byly srozumitelneacute pro ostatniacute přiacutepadně aby

mohlo dojiacutet ke konzultaci vyacutesledkŧ mezi odborniacuteky Tento přiacutestup je označovaacuten jako

komplexniacute diagnostika (nebo takeacute komplexniacute přiacutestup) Kromě odborniacutekŧ je vhodneacute zapojit

do diagnostiky i osoby ktereacute jsou s jedincem v bliacutezkeacutem kaţdodenniacutem kontaktu (rodina

učiteleacute přaacuteteleacute atd)(7)

22 Pedagogickaacute diagnostika

Pedagogickaacute diagnostika spadaacute pod pedagogickeacute vědy Je braacutena jako komplexniacute proces kde

jeho ciacutelem je zhodnoceniacute posouzeniacute vzdělaacutevaciacuteho procesu a jeho všech akteacuterŧ (8)

Pŧvodně se pedagogickaacute diagnostika zaměřovala pouze na ţaacuteka či studenta V posledniacute době

se rozsah diagnostikovaacuteniacute rozvinul z jednotlivce na celeacute skupiny i rodiče ţaacutekŧ (vliv

na vyacutechovu a vzdělaacutevaacuteniacute) Širšiacute zaacuteběr pedagogickeacute diagnostiky umoţnil rozšiacuteřit ziacuteskaneacute

poznatky z pedagogickeacute diagnostiky Objevila se tiacutem i nevyacutehoda kteraacute je daacutena zvyacutešeniacutem

naacuteročnosti na diagnostickou praacuteci

Pedagogickou diagnostiku provaacutediacute nejviacutece učitel daacutele vychovatel či vyacutechovnyacute poradce ţaacuteka

(jedince) kteřiacute s ţaacutekem pravidelně pracujiacute Učitel při diagnostice zjišťuje uacuteroveň vědomostiacute

dovednostiacute (včetně sociaacutelniacutech) zaacutejem ţaacuteka ve volneacutem čase vliv společnosti na ţaacuteka třiacutedniacute

kolektiv školniacute i domaacuteciacute prostřediacute ktereacute ţaacuteka obklopuje nesmiacute byacutet vynechaacutena ani učitelova

praacutece a zpŧsob jakyacutem s ţaacutekem pracuje (9)

Podle ciacutele je volena metoda jakou bude diagnostikovaacuteniacute provaacuteděno Pokud potřebujeme

diagnostikovat jedince v určiteacute situaci je moţneacute vyuţiacutet rŧznyacutech metod diagnostiky a jejich

vyacutesledky porovnat I zde platiacute neniacute vhodneacute dělat zaacutevěry z jedineacuteho setkaacuteniacute nebo

diagnostikovaacuteniacute diacutetěte

6 PIPEKOVAacute J 2006

7 SLOWIK J 2007

8 ZELINKOVAacute 2001

9 ZELINKOVAacute O 2001

8

bdquoPedagogickaacute diagnostika se zabyacutevaacute zdravyacutem jedincem a proto může probiacutehat jak

individuaacutelně tak i skupinověldquo10

Vyacutesledky pedagogickeacute diagnostiky by měly slouţit k dalšiacutemu plaacutenovaacuteniacute učitelova

vzdělaacutevaciacuteho procesu Někdy mohou byacutet vyacutesledky pedagogickeacute diagnostiky označeny

pojmem hodnoceniacute (znaacutemky pochvala uacutesměv hrozba atd od učitele) (11

)

23 Vyacuteznam diagnostiky

Vyacuteznam pro učitelky

bdquoUčitelka mateřskeacute školy skutečně provaacutediacute ndash zaacuteměrně i nezaacuteměrně ndash pedagogicko-

psychologickou diagnostiku diacutetěteldquo12

Podle toho jak se diacutetě projevuje mŧţe s niacutem učitelka pracovat Při přiacutepravě programu

pro děti se viacutece mŧţe zaměřit na rozvoj nedostatkŧ diacutetěte Je vhodneacute aby učitelka znala

diagnostiku diacutetěte (bylo-li diacutetě diagnostikovaacuteno odborniacutekem rodiče nejsou povinni učitelce

oznamovat vyacutesledky) Znaacutet diagnostiku diacutetěte (hlavně v přiacutepadě postiţeneacuteho či s rŧznyacutemi

nedostatky jedince) je dobreacute i k přiacutepravě her a celkoveacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu Pokud je

pro diacutetě nutneacute vytvořeniacute individuaacutelniacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu je nutneacute aby při jeho

vytvaacuteřeniacute byla diagnostickaacute zpraacuteva a stav diacutetěte braacuten jako vyacutechoziacute materiaacutel V přiacutepadě ţe diacutetě

přechaacuteziacute pod vedeniacute jineacute učitelky mŧţe byacutet pedagogickaacute diagnostika pro učitelku velmi

přiacutenosnaacute a snadněji jiacute pomŧţe k adaptaci s diacutetětem (13

)

Pokud rodiče informujiacute učitelku o chystaneacute naacutevštěvě specializovaneacuteho pracoviště je moţneacute

aby učitelka pro tohoto pracovniacuteka vytvořit kraacutetkou zpraacutevu o diacutetěti v kaţdodenniacutem chovaacuteniacute

specialista většinou takovou charakteristiku uviacutetaacute

Vyacuteznam pro rodiče a diacutetě

bdquoDůležiteacute však je aby rodiče znali smysl a vyacuteznam ciacutelevědomeacuteho poznaacutevaacuteniacute diacutetěte aby dobře

věděli že jejich diacutetě neniacute bdquojen hodnocenoldquoldquo14

Pedagogickaacute diagnostika od učitelky nebo od odborniacuteka by měla rodičŧm pomoci

Diagnostika mŧţe ukaacutezat kladneacute i zaacuteporneacute vlastnosti jedince ktereacute by mohly byacutet objeveny aţ

později Většina odborniacutekŧ zaacuteroveň poradiacute jak s diacutetětem daacutele pracovat Rodiče by měli

10

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 58 11

KOLLAacuteRIKOVAacute Z 2001 12

MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 76 13

MERTIN V GILLERNOVAacute I 2003 14

MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 80

9

pochopit ţe učitelka neniacute protivniacutekem ve vyacutechově Naopak předškolniacute zařiacutezeniacute by mělo

doplňovat vyacutechovu v rodině V přiacutepadě ţe se u diacutetěte objeviacute nedostatky mŧţe je učitelka

při kaţdodenniacutech činnostech s dětmi rozpoznat mnohem dřiacuteve neţ sami rodiče Maacute porovnaacuteniacute

s ostatniacutemi dětmi a znaacute všeobecnou normu pro vyacutevoj diacutetěte

Učitelka si během dochaacutezky diacutetěte všiacutemaacute i jeho dobryacutech vlastnostiacute přednostiacute a nadaacuteniacute ktereacute

se u diacutetěte mohu projevit kteryacutech si rodiče nemusejiacute při běţnyacutech činnostech s diacutetětem

všimnout (15

)

24 Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika

Mezi historickyacutemi prameny se objevuje speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika jiţ v diacutele J A

Komenskeacuteho Informatorium školy mateřskeacute Zde je daacutena pozornost naacutestupu diacutetěte do školy

zda stupeň vyacutevoje odpoviacutedaacute vstupu do školy

bdquoObecnyacutem ciacutelem speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky je co možnaacute nejleacutepe a nejpečlivěji

rozpoznat a charakterizovat konkreacutetniacute handicap a to v oblasti fyzickeacute psychickeacute a

sociaacutelniacuteldquo16

bdquoSpeciaacutelněpedagogickaacute diagnostika se zabyacutevaacute rozpoznaacutevaacuteniacutem podmiacutenek prostředků

i efektivity vyacutechovy vzdělaacutevaacuteniacute celkoveacuteho rozvoje osobnosti a takeacute enkulturace klientů ndash tedy

osob s postiženiacutemldquo17

Moderniacute pojetiacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky je zaměřeno na jedince se speciaacutelniacutemi

vzdělaacutevaciacutemi potřebami Diagnostika těchto jedincŧ se viacutece soustřediacute na jejich dovednosti

schopnosti a moţnosti lze je vyuţiacutet pro rozvoj vyacutechovu vzdělaacuteniacute či dalšiacute praacuteci s těmito

jedinci

bdquoSpeciaacutelněpedagogickaacute diagnostika vyžaduje jen individuaacutelniacute přiacutestupldquo18

Při speciaacutelněpedagogickeacute diagnostice je pracovaacuteno s jedincem co nejviacutece individuaacutelně pouze

vyacutejimečně v malyacutech skupinaacutech Ciacutelem je posouzeniacute individuaacutelniacutech zvlaacuteštnostiacute jedince ktereacute

mohou ovlivnit efektivitu vyacutechovneacuteho pŧsobeniacute včetně vnějšiacutech i vnitřniacutech přiacutečin

Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika se zaměřuje převaacuteţně na jedince (děti) kteřiacute potřebujiacute

z rŧznyacutech dŧvodŧ speciaacutelniacute peacuteči Ciacutelem je v tomto přiacutepadě zjištěniacute uacuterovně diacutetěte vzhledem

15

MERTIN V GILLERNOVAacute I 2003

16 FISCHER S ŠKODA J Speciaacutelniacute pedagogika Edukace a rozvoj osob se somatickyacutem psychickyacutem a

sociaacutelniacutem znevyacutehodněniacutem 2008 str 26

17 SLOWIacuteK J Speciaacutelniacute pedagogika 2007 str 51

18 PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 58

10

k jeho postiţeniacute nebo vadě Tvořiacute se zaacuteklad pro speciaacutelněpedagogickeacute metody (např

reedukace kompenzace atd)

241 Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky

Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky mŧţe byacutet rŧzneacute Zaacuteleţiacute na tom z jakeacuteho pohledu je

děleniacute zaměřeno Zde jsou uvedena některaacute moţnaacute děleniacute

1) Dle specifickeacuteho ciacutele

Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika maacute i sveacute specifickeacute ciacutele ve vztahu s diagnostikovanyacutem

jedincem

Zda konkreacutetniacute jedinec spadaacute do oblasti speciaacutelniacute pedagogiky

Zda je jedinec ohroţen vznikem handicapu

V jakeacute faacutezi znevyacutehodněniacute je jedinec

Přiacutečiny vzniku znevyacutehodněniacute

Naacuteslednaacute peacuteče o jedince

2) Dle druhu postiženiacute (19

)

Jestliţe je jiţ znaacutem druh postiţeniacute diagnostika se viacutece zaměřuje pouze na tuto danou oblast

Somatopedickaacute ndash zaměřeniacute na tělesnaacute postiţeniacute a zdravotniacute oslabeniacute

Psychopedickaacute ndash zaměřenaacute na mentaacutelniacute postiţeniacute

Surdopedickou ndash zaměřenaacute na sluchoveacute vady a postiţeniacute

Logopedickou ndash zaměřenaacute na vady a poruchy řeči a komunikace

Oftalmopedickou ndash zaměřenaacute na zrakoveacute poruchy a vady

Etopedickou ndash zaměřenaacute na poruchy chovaacuteniacute někteřiacute autoři do teacuteto skupiny řadiacute

i diagnostiku specifickyacutech vyacutevojovyacutech poruchu učeniacute

3) Dle vyacutevojoveacuteho stupně jedince

Kaţdeacute vyacutevojoveacute obdobiacute v ţivotě jedince maacute svaacute jednotlivaacute uacuteskaliacute a specifika kteraacute je třeba

při diagnostickeacutem procesu zohlednit Existujiacute vady ktereacute se projeviacute aţ na určiteacutem vyacutevojoveacutem

stupni (např specifickeacute vyacutevojoveacute poruchy učeniacute) (20

)

19

PIPEKOVAacute J 2006

11

Ranyacute věk ndash v tomto obdobiacute je nejdŧleţitějšiacute včasneacute podchyceniacute vady a zahaacutejeniacute

speciaacutelněpedagogickeacute peacuteče Včasnaacute peacuteče napomaacutehaacute k minimalizaci dŧsledkŧ vady

Předškolniacute věk ndash v tomto obdobiacute je staacutele ještě dŧleţiteacute včasneacute podchyceniacute vady

a zahaacutejeniacute peacuteče Na konci předškolniacuteho věku je nejčastějšiacute diagnostika školniacute zralosti

a připravenosti

Školniacute věk ndash na počaacutetku tohoto obdobiacute hraje dŧleţitou roli diagnostika školniacute zralosti

Školniacute obdobiacute je dlouhaacute doba Dalšiacute diagnostika mŧţe byacutet zaměřena např specifickeacute

vyacutevojoveacute poruchy učeniacute volbu povolaacuteniacute atd Pokud bylo v předchoziacutem obdobiacute zjištěno

postiţeniacute dalšiacute diagnostika se od něj odviacutejiacute dochaacuteziacute i k zhodnoceniacute předchoziacute peacuteče

Dŧleţitost ziacuteskaacutevajiacute zaacutejmy jedince Mohou se zde projevit i rozdiacutelnosti mezi moţnostmi

diacutetěte a poţadavky od jeho okoliacute (rodiny)

Dospělost ndash Pokud jde o postiţeniacute vychaacuteziacute z předchoziacutech obdobiacute nebo se jednaacute

o naacutesledek uacuterazu či nemoci Dŧleţitou roli hraje prognoacuteza zda bude nutneacute člověka

rekvalifikovat či ne Je vhodneacute pokud je moţnost aby dospělyacute člověk našel sociaacutelniacute a

pracovniacute uplatněniacute

Obdobiacute staacuteřiacute ndash Většinou se jednaacute o ziacuteskaneacute postiţeniacute Dŧleţiteacute je respektovat prostřediacute

rodiny Při činnostech s jedincem respektujeme dŧstojnost a potřebu klidu člověka

vzhledem k jeho staacuteřiacute Dochaacuteziacute k uacutebytku psychickyacutech i fyzickyacutech sil tiacutem se objevujiacute i noveacute

probleacutemy

4) Dle času provaacuteděniacute

Vstupniacute ndash při prvniacutem setkaacuteniacute s jedincem zjišťujeme na jakeacute uacuterovni jedinec je

Prŧběţnaacute ndash při praacuteci s jedincem poskytuje informace jak se jedinec vyviacutejiacute jak mu

pomaacutehaacute reedukace či jineacute zpŧsoby rehabilitace atd

Vyacutestupniacute ndash při opouštěniacute jedince ze zařiacutezeniacute nebo z peacuteče odborniacuteka Pokud jedinec

přechaacuteziacute do jineacuteho zařiacutezeniacute mŧţe diagnostickaacute zpraacuteva z vyacutestupniacuteho vyšetřeniacute byacutet pouţita

jako vstupniacute diagnostikou pro noveacute zařiacutezeniacute

5) Dle etiologie

Jednaacute se o přiacutečinu postiţeniacute (21

)

20

PIPEKOVAacute J 2006 21

PIPEKOVAacute J 2006

12

Kauzaacutelniacute ndash přiacutečina postiţeniacute je u jedince znaacutemaacute

Symptomatickou ndash přiacutečina neniacute znaacutemaacute diagnostika odkazuje pouze na přiacuteznaky

25 Oblasti pedagogickeacute diagnostiky

Diagnostikovat mŧţeme mnoho oblastiacute Jak bylo uvedeno je nejvhodnějšiacute pokud jsou oblasti

propojeny a vzaacutejemně se doplňujiacute Diacuteky tomuto přiacutestupu mŧţeme odhalit i maleacute nedostatky

ktereacute znesnadňujiacute nebo znemoţňujiacute dalšiacute pokroky ve vyacutevoji jedince

Jednotliveacute oblasti osobnosti pro diagnostiku jsou vybraacuteny podle toho ţe jsou chaacutepaacuteny jako

velmi dŧleţiteacute z pohledu speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky

Většinou platiacute ţe diagnostiku jednotlivyacutech oblastiacute mohou provaacutedět pouze vyškoleniacute

pracovniacuteci v daneacute oblasti Jednaacute se přiacutemo o studium v daneacutem oboru (většinou vysokoškolskeacute

studium např psychologie) anebo alespoň speciaacutelniacute školeniacute (orientačniacute logopedickeacute vyšetřeniacute

daacutele jen OLV)

V diagnostikovaacuteniacute přihliacuteţiacuteme k věku diacutetěte osobnostniacutem vlastnostem diacutetěte Pokud je diacutetěti

diagnostikovaacuteno nějakeacute postiţeniacute v dalšiacutech diagnostikaacutech je nutno toto zohlednit

bdquoDiagnostickaacute činnost by měla byacutet opakovatelnaacute a dlouhodobaacute abychom ziacuteskali opravdu

objektivniacute podklady pro stanoveniacute diagnoacutezy a prognoacutezy diacutetěteldquo22

Daacutele jsou uvaacuteděny některeacute oblasti ktereacute by měly byacutet v předškolniacutem věku alespoň orientačně

diagnostikovaacuteny Tyto oblasti jsou v tomto vyacutevojoveacutem obdobiacute k podstatneacute pro dalšiacute rozvoj

jedince

251 Diagnostika motorickyacutech schopnostiacute

bdquoMotorika představuje celkovou pohybovou schopnost člověka Souvisiacute s rozvojem řeči

myšleniacute a s lateralitouldquo23

Je moţno řiacuteci ţe vyacutevoj motoriky je zaacutekladem a pro dalšiacute oblasti vyacutevoje diacutetěte Pokud diacutetě

v některyacutech oblastech neprospiacutevaacute je vhodneacute sledovat zda jeho probleacutemy nevychaacuteziacute praacutevě

ze špatneacute motoriky

Motoriku je moţno dělit na tři zaacutekladniacute skupiny

Hrubaacute motorika ndash pohyby celeacuteho těla velkyacutech svalovyacutech skupin

22

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 71 23

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 64

13

Jemnaacute motorika ndash pohyby rukou malyacutech svalovyacutech skupin

Oromotorika ndash pohyby artikulačniacutech orgaacutenu Někdy je oromotorika začleněna do jemneacute

motoriky

Diagnostika motoriky představuje ve speciaacutelniacute pedagogice širokou oblast vzhledem

k vyacutevojoveacute uacuterovni jedince i dalšiacute moţnosti v jeho ţivotě (pracovniacute přiacutepravě) (24

)

Uacuteroveň motoriky je moţneacute zjistit pomociacute standardizovanyacutech motorickyacutech testŧ nebo

vyacutevojovyacutech norem motoriky pro jednotlivaacute věkovaacute obdobiacute

Motorika mŧţe byacutet hodnocena nejčastěji ze třiacute pohledŧ

Hlediska vyacutevoje ndash jestli vyacutevoj odpoviacutedaacute daneacute normě

Hledisko kvality ndash jak jsou pohyby přesneacute koordinace pohybŧ

Hledisko vyacutekonu ndash jak je jedinec vytrvalyacute rychlost pohybŧ

U hrubeacute motoriky jsou v diagnostice braacuteny kliacutečoveacute momenty ve vyacutevoji v obdobiacute raneacuteho

dětstviacute Jednaacute se napřiacuteklad o posazovaacuteniacute stoj bez obory lezeniacute samostatnaacute chŧze Tyto

informace ziacuteskaacutevaacute většinou pediatr od rodičŧ jiţ v prŧběhu vyacutevoje diacutetě při pravidelnyacutech

pediatrickyacutech prohliacutedkaacutech Daacutele je sledovaacuteno jak diacutetě zvlaacutedaacute chŧzi běh bez překaacuteţek

i překaacuteţkami chŧze v nerovneacutem tereacutenu atd

Jemnaacute motorika při sveacutem vyacutevoji vychaacuteziacute z rozvoje hrubeacute motoriky Pohyb ruky postupuje

od ramene k prstŧm Z tohoto vyacutevoje je vhodneacute aby se dětem daacutevali na kresleniacute a malovaacuteniacute

nejdřiacuteve velkeacute formaacutety papiacuterŧ (pokud moţno nejdřiacuteve na svislou plochu a poteacute teprve

na kolmou) a později je zmenšovat

Diagnostika jemneacute motoriky je zjišťovaacutena hlavně podle manuaacutelniacute zručnosti Jednaacute se

o sledovaacuteniacute koordinace pohybŧ (obleacutekaacuteniacute jiacutedlo provleacutekaacuteniacute atd) rychlosti a přesnosti

pohybŧ horniacutech končetin dlaniacute a prstŧ Tato diagnostika se daacute pouţiacutet i na zjišťovaacuteniacute laterality

(uvedeno daacutele) Při sledovaacuteniacute jemneacute motoriky by měl byacutet kladen i dŧraz na spraacutevneacute drţeniacute

psaciacuteho naacutečiniacute Spraacutevnyacute uacutechop tuţky je dobreacute u diacutetěte podporovat hned od počaacutetku kdy diacutetě

začne braacutet do ruky psaniacute naacutečiniacute (25

)

bdquoU dětiacute raneacuteho a předškolniacuteho věku využiacutevaacuteme různeacute sklaacutedačky kostky puzzle kdy

hodnotiacuteme nejen co diacutetě dovede zkonstruovat ale i způsob provedeniacute souhyby spolupraacuteci

24

PIPEKOVAacute J 2006 25

PIPEKOVAacute J 2006

14

obou rukou všiacutemaacuteme si spraacutevnosti uacutechopů přesnost v konstrukci v ciacuteleniacute což se projevuje

takeacute při navleacutekaacuteniacute drobnyacutech tvarů na bužiacuterku či tkanici a je mimo jineacute i ukazatelem kvality

koordinace oko ndash rukaldquo26

Oromotorika je dŧleţitaacute k dobreacute vyacuteslovnosti diacutetěte později k spraacutevneacutemu naacutecviku čteniacute i psaniacute

Zaměřujeme se hlavně na pohyblivost rtŧ a jazyka K diagnostice i samotneacutemu procvičovaacuteniacute

v teacuteto oblasti pouţiacutevaacuteme některaacute oromotorickaacute cvičeniacute např vyplazovaacuteniacute jazyka olizovaacuteniacute

rtŧ nafukovaacuteniacute tvaacuteřiacute foukaacuteniacute do peřiacutečka atd

252 Diagnostika rozumovyacutech schopnostiacute

Oblast je znaacutemaacute hlavně pod inteligenčniacutemi testy Struktura testŧ mŧţe byacutet velmi rŧznaacute

Nejčastěji se děliacute na subtesty jsou zjišťovaacuteny celkoveacute verbaacutelniacute a naacutezoroveacute rozumoveacute

schopnosti jedince V diagnostice se zaměřiacuteme na uacuteroveň myšlenkovyacutech operaciacute (analyacuteza

synteacuteza a analyticko-syntetickaacute činnost) ktereacute jsou součaacutestiacute diagnostikovaacuteniacute školniacute zralosti

V předškolniacutem zařiacutezeniacute mohou byacutet dělaacuteny orientačniacute testy rozumovyacutech schopnostiacute k daneacutemu

věku jedince

Rozumoveacute schopnosti by měly byacutet testovaacuteny jako celek a poteacute budou specifikovaacuteny

na podoblasti (jiţ v kompetenci odborneacuteho pracoviště) V procesu diagnostikovaacuteniacute

rozumovyacutech schopnostiacute je nutneacute braacutet v uacutevahu věk diagnostikovaneacuteho jedince některeacute

myšlenkoveacute operace jsou vyacutevojově podmiacuteněneacute

Zaacutekladniacutem pravidlem je postupovat od nejjednoduššiacutech činnostiacute ke sloţitějšiacutem Před začaacutetkem

uacutekolu je nutno se přesvědčit zda diacutetě (jedinec) danyacute uacutekol pochopilo Pokud diacutetě nepochopiacute

zadaacuteniacute mŧţe se staacutet ţe dojde k chybneacute diagnostice (27

)

Součaacutest inteligenčniacutech testŧ tvořiacute takeacute vyacutekonoveacute zkoušky ktereacute jsou formou nonverbaacutelniacuteho

charakteru (tedy na neverbaacutelniacute neřečoveacute schopnosti) Ciacutelem zkoušek je zjištěniacute uacuterovně

postřehu logiky Pokud se objeviacute nedostatky měl by se jim psycholog (speciaacutelniacute pedagog)

viacutece věnovat

Při diagnostikovaacuteniacute rozumovyacutech schopnostiacute je nutno vědět zda diagnostikovanyacute jedinec

nemaacute skryteacute smysloveacute vady (hlavně sluchoveacute a zrakoveacute) ktereacute svyacutemi projevy připomiacutenajiacute

sniacuteţeneacute rozumoveacute schopnosti Všiacutemaacuteme si zda diacutetě dokaacuteţe ziacuteskaneacute poznatky pouţiacutet v praxi

Uacuteroveň rozumovyacutech schopnostiacute mŧţe byacutet ovlivněna

26

PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a využitiacute v praxi 1997 str 45 27

PIPEKOVAacute J 2006

15

Vnitřniacutemi činiteli (osobnost jedince motivace k činnosti aktuaacutelniacute tělesnyacute i psychickyacute

stav jedince psychickeacute procesy atd) Tyto činitele nelze přiacuteliš ovlivnit

Vnějšiacutemi činiteli (obsah poznatkŧ osobnost učitele a jeho pŧsobeniacute na jedince klima

zařiacutezeniacute a skupiny ve ktereacute jedinec je přiacutestup rodiny atd) Tyto činitele lze ovlivnit

253 Diagnostika mluvniacutech schopnostiacute

Tato oblast diagnostiky je v těsneacutem spojeniacute s oromotorikou

Komunikace pomociacute verbaacutelniacute (mluveneacute) řeči je v našiacute společnosti teacuteměř zaacutekladniacute Pro děti

předškolniacuteho věku je verbaacutelniacute komunikace nejčastějšiacutem zpŧsobem dorozumiacutevaacuteniacute

Zaacutekladem pro diagnostiku je navaacutezaacuteniacute kontaktu s diagnostikovanyacutem jedincem a ziacuteskaacuteniacute jeho

dŧvěry V předškolniacutem věku je proto vhodneacute provaacutedět diagnostiku při hře s diacutetětem

a v prostřediacute ktereacute je mu znaacutemeacute a diacutetě se v něm ciacutetiacute bezpečně (28

)

Od slovniacutech projevŧ se velmi často odvozuje i celkovyacute stav a vyacutevoj jedince (rozumovaacute oblast

vniacutemaacuteniacute paměť představivost atd) Při diagnostice je nutno vychaacutezet z věku diacutetěte Vyacutevoj

hlaacutesek se postupnyacute a ukončuje se kolem 6 ndash 7 roku (někdy je uvaacuteděna hranice aţ 8 let) Jako

vyacutevoj hlaacutesek tak i rozvoj slovniacute zaacutesoby je postupnyacute Učitelky v MŠ mohou za určityacutech

podmiacutenek (podle stupně dosaţeneacuteho vzdělaacuteniacute) provaacutedět OLV

Mluvniacute projev je moţno rozdělit na formaacutelniacute a obsahovou straacutenku řeči

bdquoFormaacutelniacute straacutenka řeči se tyacutekaacute vnějšiacutech projevů individuaacutelniacutech charakteristik jako vyacuteslovnost

artikulačniacute obratnost plynulost tempo řeči fonace atdldquo29

bdquoObsahovaacute straacutenka je tvořena schopnostiacute formulovat vlastniacute myšlenky což je podmiacuteněno

rozsahem slovniacute zaacutesoby uacuterovniacute osvojeniacute pravidel gramatiky syntaxiacute apodldquo30

Do kaţdodenniacutech činnostiacute s dětmi by měly byacutet zařazovaacuteny logopedickeacute chvilky přizpŧsobeneacute

věku dětiacute Jsou zaměřeny na spraacutevnyacute naacutecvik dyacutechaacuteniacute oromotorickaacute cvičeniacute Tyto chvilky jsou

i prevenciacute před některyacutemi poruchami řeči

254 Diagnostika laterality

bdquoLateralita je důsledkem dominance jedneacute z mozkovyacutech hemisfeacuter V praktickeacutem životě se

projevuje jako převaha nebo upřednostňovaacuteniacute některeacuteho z paacuterovyacutech orgaacutenů (např ruka

noha oko ucho)ldquo31

28

PIPEKOVAacute J 2006 29

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 72 30

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 72

16

Diagnostika laterality ziacuteskaacutevaacute dŧleţitost v době naacutestupu diacutetěte do školy Při naacutestupu diacutetěte

do prvniacute třiacutedy by měla byacutet lateralita ruky vyhraněnaacute (32

) Tiacutem je ulehčen naacutecvik psaniacute Oblast

laterality je uacutezce spojena s motorikou a to hlavně s oblastiacute jemneacute motoriky

Pojem lateralita znamenaacute preferenci či dominantu jedneacute poloviny Je velmi uacutezce spojena

s dominantou jedneacute z mozkovyacutech hemisfeacuter Projevuje u člověka ale i některyacutech ţivočichŧ

(nesouměrnost se u nich projevuje jednak ve stavbě těla jednak i v uţiacutevaacuteniacute jednoho

z paacuterovyacutech orgaacutenŧ) Je proto dŧleţiteacute aby byla respektovaacutena lateralita jedince Dnes je jiţ

dokaacutezaacuteno ţe přeučovaacuteniacute levorukyacutech jedincŧ na pravorukeacute je nevhodneacute a vede pouze k dalšiacutem

probleacutemŧm (např neurotickeacute obtiacuteţe koktavost neklid atd)

Nejčastěji je diagnostika laterality provaacuteděna pozorovaacuteniacutem diacutetěte v rŧznyacutech situaciacutech (haacutezeniacute

stavěniacute věţe z kostek kresleniacute navleacutekaacuteniacute koraacutelkŧ natahovaacuteniacute se po předmětech otaacutečeniacute

za zvukem atd) Lateralitu je moţneacute diagnostikovat i podle nejrŧznějšiacutech zkoušek

Nejznaacutemějšiacute je diagnostickyacute test od Z Matějčka a Z Ţlaba Tuto zkoušku mŧţe provaacutedět

i nevyškolenyacute specialista (leacutekař učitel pracovniacutek s diacutetětem rodič atd) ale musiacute si nejdřiacuteve

dŧkladně nastudovat prŧběh celeacute zkoušky Vyacutesledek je pouze orientačniacute (33

)

K vyhraněniacute laterality dochaacuteziacute u dětiacute přibliţně ve 4ndashteacutem roce ţivota ale staacutevaacute se ţe

vyhraněnost se ustaacuteliacute aţ později Většinou byacutevaacute lateralita vyhraněnaacute dřiacuteve u děvčat Pokud se

u diacutetěte zjistiacute nevyhraněnaacute lateralita při naacutestupu do školy většinou se doporučuje naacutecvik

psaniacute pravou rukou (34

)

255 Diagnostika zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute

Diacutetě se rodiacute s vyvinutyacutem zrakovyacutem orgaacutenem (neniacute-li zrakovyacute orgaacuten poškozen v prenataacutelniacutem

obdobiacute) Po narozeniacute dochaacuteziacute pouze ke zlepšeniacute ostrosti zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute (u zdraveacuteho

orgaacutenu) Zrakem přijiacutemaacute jedinec aţ 80 podnětŧ ze sveacuteho okoliacute

Pokud jedinec trpiacute i lehkou zrakovou vadou kteraacute neniacute včas odhalena a diagnostikovaacutena

mŧţe zaostaacutevat v rozumoveacutem motorickeacutem i řečoveacutem rozvoji Mŧţe byacutet špatně

diagnostikovaacuten opoţděnyacute vyacutevoj mentaacutelniacute retardace nebo jinaacute postiţeniacute Z tohoto dŧvodu je

dobreacute sledovat jestli zrakovyacute vyacutevoj postupuje podle vyacutevojovyacutech norem

31

PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a jejiacute využitiacute v praxi speciaacutelniacute

pedagogiky 1 vyd 1997 str 49 32

PIPEKOVAacute J 33

KŘIŠŤANOVAacute L 1995 34

PŘINOSILOVAacute D 1997

17

Je vhodneacute aby zrakoveacute vniacutemaacuteniacute bylo dobře rozvinuto před zahaacutejeniacutem školniacute dochaacutezky diacutetěte

bude mu ulehčena vyacuteuka Rozvoj je daacuten celkovyacutem vyacutevojem jedince Daacutele mŧţe byacutet

podněcovaacuteno pomociacute nejrŧznějšiacutech her cvičeniacute a uacutekolŧ

Je zjišťovaacuteno zda diacutetě rozeznaacute dva stejneacute tvary mezi ostatniacutemi sklaacutedaacuteniacute rozdělenyacutech obraacutezkŧ

(u staršiacutech dětiacute puzzle odpoviacutedajiacuteciacute jejich věku) vklaacutedaacuteniacute tvarŧ do přiacuteslušnyacutech otvorŧ

dokreslovaacuteniacute obraacutezkŧ vyhledaacuteniacute obraacutezku v překryacutevanyacutech atd

Zrakoveacute vniacutemaacuteniacute podporuje i rozvoj řeči Zrakem diacutetě pozoruje mluvidla jinyacutech osob a učiacute se

tak naacutepodobou

Orientačniacute zkouška zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute mŧţe byacutet provedena i učitelkou v MŠ Vyacutesledek

poskytuje informaci o uacuterovni zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute přiacutepadně mŧţe poukaacutezat na odchylky

od normy

256 Diagnostika sluchoveacuteho vniacutemaacuteniacute

bdquoSluchoveacute vniacutemaacuteniacute je schopnost přijiacutemat rozlišovat a interpretovat zvuky různeacute kvality

(řečoveacute i neřečoveacute)ldquo35

Sluch je dŧleţityacute pro vyvaacuteřeniacute řeči a jejiacute stavby Pokud se diacutetě narodiacute s poškozenyacutem sluchem

(zaacuteleţiacute na stupni poškozeniacute) anebo ztratiacute-li sluch před ukončeniacutem vyacutevoje řeči (vyacutevoj řeči je

ukončovaacuten kolem 8 roku ţivota) je diacutetě většinou neslyšiacuteciacute a řeč se u něj vyviacutejiacute velmi maacutelo či

vŧbec (36

)

Diacutetě mŧţe trpět pouze nedoslyacutechavostiacute kteraacute nemusiacute byacutet dlouho objevena Diacutetě reaguje

na silneacute zvukoveacute podněty Diacutetě nepoznaacute ţe slyšiacute špatně Děti s nedoslyacutechavostiacute se projevujiacute

ve společnosti jako pomaleacute neposlušneacute (nereagujiacute na ticheacute podněty) a mohou byacutet někdy

chybně označeni za mentaacutelně postiţeneacute (37

)

Dnešniacute mediciacutena a leacutekařskeacute přiacutestroje zvlaacutedajiacute diagnostiku sluchu i u malyacutech dětiacute bez jejich

spolupraacutece Dřiacuteve byla u všech vyšetřeniacute nutnaacute spolupraacutece diacutetěte proto diagnostika byla

moţnaacute nejdřiacuteve kolem 3 roku ţivota diacutetěte

Sluchoveacute vniacutemaacuteniacute je zjišťovaacuteno podle nejrŧznějšiacutech cvičeniacute Diacutetěti se daacutevajiacute rozeznaacutevat

předměty podle zvuku kteryacute vydaacutevajiacute (začiacutenaacuteme od zvukŧ znaacutemyacutech a dobře rozeznatelnyacutech)

rozlišeniacute toacutenŧ piacutesniacute atd

35

ZELINKOVAacute O Pedagogickaacute diagnostika individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program str 76 36

PŘINOSILOVAacute D 1997 37

PŘINOSILOVAacute D 1997

18

Diagnostika je dŧleţitaacute pro odhaleniacute sluchovyacutech vad ale mŧţe naacutem pomoci i při vadě řeči

kde neznaacuteme přiacutečinu

Orientačniacute zkouška sluchu se provaacutediacute šeptanou i hlasitou řečiacute Jejiacutem ciacutelem je odhalit jestli

diacutetě maacute zdraviacute sluch Při provaacuteděniacute zkoušky maacute byacutet diacutetě zdraveacute bez ryacutemy a podobnyacutech

onemocněniacute ktereacute mohou vyacutesledky zkoušky ovlivnit(38

)

Dŧleţitou součaacutestiacute ve sluchoveacutem vniacutemaacuteniacute je fonematickyacute sluch Jednaacute se o sluchoveacute

rozlišovaacuteniacute rytmizaci vyacuteslovnosti Fonematickyacutech sluchem diacutetě rozlišuje diferenciace hlaacutesek

Vyacutevoj fonematickeacuteho sluchu je postupnyacute měl by byacutet ukončen před vstupem do povinneacute

školniacute dochaacutezky je jedniacutem z předpokladŧ na vyacuteuku čteniacute a psaniacute Fonematickyacute sluch

umoţňuje diacutetěti rozlišit stejnaacute slova (pes ndash pes) rozlišeniacute pouze jednou hlaacuteskou (ves ndash les)

rozlišeniacute deacutelky (dal ndash daacutel) tvrdeacute a měkkeacute souhlaacutesky (dyacuteka ndash diacuteky) ostreacute a tupeacute sykavky (miacutesa

ndash miacuteša) apod

38

TOMICKAacute V 2006

19

III METODY DIAGNOSTIKY

Metody diagnostiky jsou určiteacute zpŧsoby a postupy ktereacute vedou k ciacuteli tedy k diagnoacuteze

31 Poţadavky na diagnostickeacute metody

Vyacuteběr metody by měl odpoviacutedat věku diacutetěte přiacutepadně pokud existujiacute předchoziacute vyacutesledky

nebo podezřeniacute na postiţeniacute metoda by měla vychaacutezet ze zjištěnyacutech moţnostiacute diacutetěte

Na zahaacutejeniacute voliacuteme takoveacute metody při kteryacutech se diacutetě uvolniacute odstraniacute se stres a strach kteryacute

se mŧţe kvŧli nečekaneacute situaci či prostřediacute objevit Pokud jsou metody dobře zvoleneacute je

moţneacute ziacuteskat u diacutetěte dŧvěru a ochotu spolupracovat

bdquoNějakeacute jednoznačneacute pravidlo však stanovit nemůžeme V uacutevahu je nutneacute braacutet časovou

naacuteročnost jednotlivyacutech metod (jen vyacutejimečně nejsme časově omezeni) jejich bdquovyacutetěžnostldquo

(velmi vysokou majiacute např testy inteligence) chovaacuteniacute diacutetěte (klid ndash neklid) vnějšiacute okolnosti

jako je např prostor vyšetřovny možnost zaměstnat současně viacutece dětiacute uvolnit se pro dotaz

rodičů nebo pro rozhovor s nimi apod Mnohdy je uacutečelneacute kromě praacutece individuaacutelniacutem přiacutemeacutem

kontaktu vidět diacutetě i při samostatneacute praacuteci ve dvojici nebo i ve většiacute skupinceldquo39

Na proces diagnostikovaacuteniacute je ale vhodneacute nechat si dostatek času

Pouţiteacute metody musiacute splňovat určitě poţadavky ktereacute dělajiacute metody objektivniacute a pouţitelneacute

pro vyacutezkum a diagnostiku Tyto poţadavky naacutem daacutevajiacute jistotu ţe pouţiteacute metody umoţňujiacute

konfrontaci vyacutesledkŧ v porovnaacuteniacute se skupinou věkovou normou či dalšiacutemi předem

stanovenyacutemi kriteacuterii

Objektivnost

bdquoObjektivnost rozumiacuteme věcneacute nezaujateacute posouzeniacute činnostiacute nebo vyacutekonůldquo40

Nejčastěji byacutevaacute zajišťovaacutena testy ktereacute jsou vţdy vyhodnocovaacuteny stejnyacutem zpŧsobem a podle

určityacutech naacutevodŧ ktereacute nelze měnit Jednaacute se o standardniacute testy

Testy jsou provaacuteděny vţdy stejnyacutem přesně danyacutem zpŧsobem to od jejich zadaacuteniacute přes prŧběh

k vyhodnoceniacute a interpretaci Při opakovaneacutem prŧběhu by mělo byacutet dosaţeno stejnyacutech

vyacutesledkŧ bez ohledu na osobu kteraacute test zadaacutevala a vyhodnotila (41

)

Dŧleţiteacute je zda jsou otaacutezky dobře formulovaacuteny a jedinec jim porozuměl

39

MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute str 89-91 40

MERTIN V GILERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 77 41

SVOBODA M (ed) 2001

20

Validita

bdquoHistoricky nejobvyklejšiacute definice validniacuteho měřeniacute je že naacutestroj měřiacute to o čem prohlašuje

že měřiacuteldquo42

Validita označuje platnost metody a jejich vyacutesledkŧ Jednaacute se o skutečnost zda metody

hodnotiacute opravdu to co hodnotit maacute a chce (43

)

Metoda je volena podle moţnostiacute jedince Jestliţe maacute jedinec nějakeacute postiţeniacute metodu je

nutno přizpŧsobit jeho postiţeniacute tak aby mohl danyacute uacutekol splnit dle svyacutech moţnostiacute (např

u jedince se slabozrakostiacute je nutno vytvořit takoveacute podmiacutenky aby pomŧcky k metodě či

pracovniacute listy k testu mohl vidět)

Většina metod hodnotiacute jako primaacuterniacute jednu oblast mohou však ukaacutezat i dalšiacute vyacutesledky ktereacute

nepatřiacute k primaacuterniacutemu vyacutesledku a pouze naacutes mohou nasměrovat k dalšiacutemu šetřeniacute

Reliabilita

Jednaacute se o přesnost a spolehlivost metody Tedy jestli vyacutesledek z daneacute metody neniacute jen

naacutehodnyacute či zkreslenyacute jev a nevznikl nějakyacutem nedostatkem v měřeniacute (44

)

Stejneacuteho vyacutesledku by mělo byacutet dosaţeno i s odstupem času Vyacutesledky by měly byacutet zobecněny

i v čase Při opakovaacuteniacute by mělo dochaacutezet k podobnyacutem vyacutesledkŧm (i v rozmeziacute několika dniacute)

Mělo by byacutet zjištěno zda metoda nemŧţe byacutet ovlivněna aktuaacutelniacutem stavem jedince (hlavně

jeho uacutenavou nebo psychickyacutem stavem) nebo dřiacuteve ziacuteskanyacutemi zkušenostmi (45

)

32 Pozorovaacuteniacute

Pozorovaacuteniacute patřiacute mezi zaacutekladniacute diagnostickeacute metody Jednaacute se o velmi naacuteročnou metodu

V předškolniacutem věku je pouţiacutevaacutena pouze extrospekce (pozorovaacuteniacute druhyacutech lidiacute) tedy

v předškolniacutem věku pozorovaacuteniacute diacutetěte dospělyacutem (introspekci sebepozorovaacuteniacute diacutetě samo

z vyacutevojoveacuteho hlediska ještě nedokaacuteţe)

Metoda pozorovaacuteniacute je braacutena jako nejpřirozenějšiacute metoda kterou je moţneacute pouţiacutet teacuteměř

v kaţdeacute situaci bez potřebneacute přiacutepravy pomŧcek

bdquoPozorovanie znamenaacute sledovanie činnosti žiaka a jej vyhodnotenieldquo46

42

MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 41 43

PIPEKOVAacute J 2006 44

MERTIN V 1995 45

SVOBODA M (ed) 2001 46

KOLLAacuteRIKOVAacute Z Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika 2001 str 248

21

Od prvniacuteho dne v předškolniacutem zařiacutezeniacute byacutevaacute diacutetě pozorovaacuteno V teacuteto rovině se jednaacute většinou

o pozorovaacuteniacute nesystematickeacute bez konkreacutetniacuteho ciacutele Pozorovatel (nejčastěji učitelka MŠ) by se

při prvniacutech setkaacuteniacute s diacutetětem mělměla soustředit na celkoveacute projevy diacutetěte

(47

)Nesystematickeacute (nestrukturovaneacute) pozorovaacuteniacute by mělo byacutet provaacuteděno tak ţe pozorovatel

zapisuje co nejviacutece jevŧ V přiacutepadě ţe jsou zaregistrovaacuteny nějakeacute nedostatky či naacutepadnosti je

vhodneacute začiacutet pozorovat systematicky Nestrukturovaneacute pozorovaacuteniacute tedy nepřipraveneacute

globaacutelně zaměřeneacute bychom měli pouţiacutet spiacuteše jako doplňkovou metodu k jinyacutem

Pozorovaacuteniacute mŧţe byacutet strukturovaneacute (systematickeacute) tedy předem připraveneacute kategorie

sledovaacuteniacute a jejich zaznamenaacutevaacuteniacute Zde se jiţ soustřediacuteme na jednu pozorovanou oblast

Aby pozorovaacuteniacute splňovalo poţadavky ktereacute jsou uvedeny vyacuteše je nutno aby pozorovaacuteniacute

bylo opakovaneacute promyšleneacute stanovenyacute ciacutel tedy zaměřeneacute pouze na některou oblast

bdquoProbleacutemem pozorovaacuteniacute je z velkeacute množiny projevů vyčlenit (vyabstrahovat) to co je

podstatneacute z hlediska ciacutele pozorovaacuteniacute a to co je pozorovaacuteno označit spraacutevnou

terminologiiacuteldquo48

Zaacutekladem dobreacuteho a kvalitniacuteho pozorovaacuteniacute je stanoveniacute ciacutele Nesmiacute byacutet opomenuta přiacuteprava

pozorovaacuteniacute Zaacuteleţiacute na pozorovateli jakyacute zpŧsob zaznamenaacutevaacuteniacute pozorovaneacuteho zvoliacute

Je vhodneacute při pozorovaacuteniacute diacutetěte v pedagogickeacute situaci nebyacutet organizaacutetorem teacuteto činnosti ale

pŧsobit v niacute pouze jako pozorovatel tiacutem se zmenšuje moţnost uniknutiacute dŧleţityacutech momentŧ

Pokud je to moţneacute celou situaci zaznamenaacutevaacuteme (videozaacuteznam u dětiacute musiacute souhlasit

zaacutekonnyacute zaacutestupce diacutetěte) K tomuto zaacuteznamu je moţno se vracet a plně se soustředit pouze

na jeden prvek (komunikačniacute projevy motorickeacute schopnosti atd)

V přiacutepadě ţe chceme zvyacutešit reliabilitu pozorovaacuteniacute vhodneacute je poţaacutedat jinou učitelku (nebo

osobu) o spolupraacuteci a souběţnost pozorovaacuteniacute předem domluveneacuteho projevu Po ukončeniacute

pozorovaacuteniacute vyacutesledky prokonzultovat porovnat Nebo se kaţdyacute pozorovatel mŧţe zaměřit

na předem určenou oblast Pozorovaacuteniacute mŧţe byacutet provaacuteděno i skrytě v předškolniacutem zařiacutezeniacute

nejsou většinou pro tento zpŧsob pozorovaacuteniacute vytvořeneacute vhodneacute podmiacutenky Skryteacute pozorovaacuteniacute

je většinou provaacuteděno ve specializovanyacutech zařiacutezeniacutech jde o zjištěniacute chovaacuteniacute diacutetěte

v nejrŧznějšiacutech situaciacutech)

47

MERTIN V 1995 48

NAKONEČNYacute M Zaacuteklady psychologie 1998 str 103

22

33 Rozhovor

Metoda patřiacute k naacuteročnyacutem je nutneacute se na ni připravit Je vhodneacute vědět na co jakyacutem zpŧsobem

kdy jak ziacuteskaneacute informace zaznamenaacutevat a zpracovaacutevat

U dětiacute předškolniacuteho věku neniacute vhodneacute braacutet rozhovor jako zaacutekladniacute metodu diagnostiky

Kladeneacute otaacutezky se musiacute přiměřit věku a z dŧvodu niacutezkyacutech zkušenostiacute a vědomostiacute nemusiacute byacutet

odpovědi diacutetěte adekvaacutetniacute Pokud je zvolena metoda rozhovoru s diacutetětem je vhodnějšiacute

i přiacutetomnost zaacutekonneacuteho zaacutestupce kteryacute naacutem mŧţe poskytnout dŧleţiteacute či doplňujiacuteciacute uacutedaje

(49

)

bdquoRozhovorem ziacuteskaacutevaacuteme informace o naacutezorech postojiacutech přaacuteniacute a obavaacutech informace

o vnitřniacutem světě diacutetěteldquo50

Prŧběh rozhovoru mŧţe byacutet zaznamenaacutevaacuten pomociacute nahraacutevaciacuteho zařiacutezeniacute nebo

videozaacuteznamem (pouze se svoleniacutem dotazovaneacuteho či jeho zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ)

Rozhovor mŧţe byacutet rozdělen na strukturovanyacute kde jsou předem připraveneacute otaacutezky na ktereacute

jedinec odpoviacutedaacute Druhou moţnostiacute je nestrukturovanyacute (volnyacute) rozhovor kde nejsou

připraveneacute otaacutezky Tato moţnost je pro tazatele naacuteročnějšiacute aby udrţel teacutema rozhovoru k daneacute

problematice

U rozhovoru s rodiči diacutetěte je dŧleţiteacute aby obě strany chtěly diacutetěti pomoci v jeho probleacutemech

a zaacuteroveň se plně respektovaly Je dŧleţiteacute aby byl ponechaacuten dostatek času a klidneacute prostřediacute

proto je vhodneacute si předem termiacuten a čas rozhovoru domluvit

bdquoRozhovor s rodiči sloužiacute zejmeacutena k tomu aby si učitel rozšiacuteřil poznatky ktereacute maacute o diacutetěti

rodině způsobu života o naacutezorech na vzdělaacuteniacute hellip aby se leacutepe orientoval ve skutečnostech

ktereacute maacute k dispozici ve školeldquo51

Rozhovor s diacutetětem předškolniacuteho věku je vyuţiacutevaacuten v přiacutepadě ţe u diacutetěte jsou zjišťovaacuteny

určiteacute vědomosti nebo řečoveacute schopnosti Diacutetě je taacutezaacuteno na zaacutekladniacute informace ze sveacuteho okoliacute

a vědomosti odpoviacutedajiacuteciacute jeho věku Řiacutezenyacute rozhovor s diacutetětem předškolniacuteho věku byacutevaacute

provaacuteděn při zjišťovaacuteniacute školniacute zralosti Poklaacutedaneacute otaacutezky by měly byacutet uzpŧsobeneacute věku diacutetěte

Kromě odpovědiacute by měly byacutet sledovaacuteny i neverbaacutelniacute projevy dotazovaneacuteho ktereacute často

ukazujiacute jak se dotazovanyacute ciacutetiacute zda mu jsou kladeneacute otaacutezky přiacutejemneacute a dalšiacute vlastnosti jedince

(52

)

49

MERTIN V 2003 50

TRPIŠOVSKAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1997 str 8 51

MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 33

23

34 Dotazniacutek

bdquoJe to spocircsob piacutesemneacuteho kladenia otaacutezok a ziacuteskavanie piacutesomnyacutech odpovediacuteldquo53

Dotazniacutek v piacutesemneacute podobě je pro děti v předškolniacutem věku nepouţitelnyacute jelikoţ neumiacute čiacutest

ani psaacutet a neporozumiacute poloţenyacutem otaacutezkaacutem Metoda je pouţiacutevaacutena pro zaacutekonneacute zaacutestupce

diacutetěte(54

)

S dotazniacutekem se rodiče často setkaacutevajiacute před naacutestupem do předškolniacuteho zařiacutezeniacute (MŠ)

Zařiacutezeniacute tiacutem ziacuteskaacutevaacute zaacutekladniacute uacutedaje o diacutetěti a jeho stavu (zdravotniacute stav individuaacutelniacute

zvlaacuteštnosti obliacutebeneacute činnosti atd) přiacutepadně rodině diacutetěte Tyto informace jsou dŧleţiteacute

pro učitelky zařiacutezeniacute zlepšujiacute přiacutepravu programu a přiacutestup k diacutetěti Z tohoto dŧvodu je

dŧleţiteacute aby zde byly uvedeny pravdiveacute informace

MŠ mŧţe rodičŧm předklaacutedat takeacute prŧběţnyacute dotazniacutek Ten mŧţe byacutet zaměřen jak na chod

předškolniacuteho zařiacutezeniacute i hodnoceniacute jejich diacutetěte z pohledu rodiče Hodnoceniacute rodičŧ je

zajiacutemaveacute při porovnaacuteniacute hodnoceniacute od učitelek ze zařiacutezeniacute Porovnaacuteniacutem je moţneacute objevit co je

pro rodiče diacutetěte dŧleţiteacute Zaacuteroveň mŧţe byacutet hodnoceno předškolniacute zařiacutezeniacute z pohledu rodičŧ

Učitelkaacutem je tak daacutena zpětnaacute vazba k jejich činnosti od rodičŧ

Dotazniacutek mŧţe takeacute sloţit jako součaacutest doporučeniacute pro odborneacute vyšetřeniacute diacutetěte

na specializovaneacutem pracovišti K předaacuteniacute dotazniacuteku do zařiacutezeniacute musiacute byacutet daacuten souhlas

zaacutekonneacuteho zaacutestupce diacutetěte

Neexistuje univerzaacutelniacute dotazniacutek Při jeho sestavovaacuteniacute vychaacuteziacuteme z věku diacutetěte i oblasti

probleacutemŧ ktereacute chceme zjistit Z tohoto dŧvodu majiacute i rŧznaacute zařiacutezeniacute sveacute dotazniacuteky ktereacute

předklaacutedajiacute svyacutem klientŧm k vyplněniacute Zde je nutneacute předejiacutet zkresleniacute informaciacute o diacutetěti ktereacute

jsou znaacutemy z dotazniacuteku Pokud se jednaacute o probleacutemoveacute diacutetě mŧţe byacutet jiţ vyplňovaacuteniacute

dotazniacuteku zkresleno postojem k diacutetěti (hlavně u dětiacute s poruchami chovaacuteniacute)

bdquoDotazniacutek je využiacutevaacuten jednak jako žaacutedost o prvniacute vyšetřeniacute jednak v přiacutepadě kontrolniacuteho

vyšetřeniacuteldquo55

Dotazniacutekovaacute šetřeniacute byacutevajiacute v předškolniacutem věku spiacuteše jako doplňkovaacute metoda pro rodiče

52

SVOBODA 2001 53

KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Předškolniacute a elementaacuterka pedagogika

2001 str 250 54

MERTIN V 2003 55

MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 39

24

35 Anamneacuteza

bdquoAnamneacutezou (anamneacutesis ndash rozpomiacutenaacuteniacute) rozumiacuteme zjišťovaacuteniacute uacutedajů z minulosti jedince ktereacute

majiacute vyacuteznamnyacute vztah k poznaacuteniacute osobnosti Jejiacutem ciacutelem je ziacuteskaacuteniacute a kategorizace relevantniacutech

uacutedajů z minulosti ktereacute pomaacutehajiacute vysvětlit současnyacute stavldquo56

Anamneacuteza by měla byacutet zaměřena na celou osobnost jedince Zpŧsob jakyacutem je anamneacuteza

zjišťovaacutena mŧţe byacutet rŧznyacute (dotazniacutek rozhovor předtištěneacute scheacutema atd) Je na uvaacuteţeniacute

pracovniacuteka jakaacute forma mu vyhovuje (57

)

Z anamneacutezy je moţno vyčiacutest tvrdaacute data ndash dajiacute se změřit ověřit (datum narozeniacute věk věk

rodičŧ bydliště atd) ale i měkkaacute data ndash nedajiacute se změřit či jinak ověřit (proţiacutevaacuteniacute jedince

zaacuteliby traacuteveniacute volneacuteho času postoj k rodině atd)

U dětiacute předškolniacuteho věku je anamneacuteza sestavovaacutena většinou podle informaciacute ziacuteskanyacutech

od rodičŧ Diacutetě v tomto věku nedokaacuteţe přiacuteliš mluvit o sveacutem dosavadniacutem ţivotě Je vhodnějšiacute

pokud pracovniacutek tvořiacuteciacute anamneacutezu je pro rodiče znaacutemaacute osoba ke ktereacute majiacute dŧvěru (pediatr

diacutetěte učitelka v MŠ)

Anamneacuteza se děliacute podle oblastiacute na rŧzneacute druhy Nejčastěji na naacutesledujiacuteciacute dva typy anamneacutezy

(58

)

Rodinnaacute anamneacuteza (RA) ndash uacutedaje o rodině vyšetřovaneacuteho jedince (prarodiče rodiče

sourozenci či dalšiacute přiacutebuzneacute osoby bytoveacute podmiacutenky atd)

Osobniacute anamneacuteza (OA) ndash zaměřuje se na osobnost jedince a jeho dosavadniacute vyacutevoj

Měla by byacutet provaacuteděna od prenataacutelniacuteho obdobiacute do současneacuteho stavu Zjišťovaneacute

informace se tyacutekajiacute všech oblastiacute ţivota jedince

Anamneacuteza je většinou provaacuteděna jako zaacutekladniacute a prvniacute diagnostickaacute metoda u většiny

vyšetřeniacute a diagnostik Většina odborniacutekŧ z anamneacutezy vychaacuteziacute Z tohoto dŧvodu je dŧleţiteacute

aby anamneacuteza byla podrobnaacute

36 Hra

bdquoHra je jednou z vyacutevojovyacutech potřeb v předškolniacutem věku a současně i nejpřirozenějšiacute aktivitou

diacutetěte v tomto obdobiacute Jejiacutem prostřednictviacutem se všestranně rozviacutejiacute osobnost diacutetěte

a prostřednictviacutem hry je takeacute možno diacutetě diagnostikovatldquo59

56

TRPIŠOVAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1997 str 11 57

SVOBODA M 2001 58

ZELINKOVAacute O 2001

25

Hra je velmi uacutezce spjata s předškolniacutem obdobiacutem Jednaacute se o obdobiacute kdy hra je hlavniacute naacuteplniacute

a činnostiacute dne V předškolniacutem věku si diacutetě hraje teacuteměř neustaacutele Je vhodneacute pokud bude dětskeacute

hře věnovaacuten dostatek pozornosti V předškolniacutem zařiacutezeniacute je hra hodně vyuţiacutevanaacute metoda (60

)

Diacutetě v předškolniacutem obdobiacute bere hru jako sveacute vaacuteţneacute zaměstnaacuteniacute a činnost ktereacute věnujiacute plneacute

soustředěniacute Ačkoliv si děti uvědomiacute ţe bdquosi jen hrajiacuteldquo mluviacute s neexistujiacuteciacutemi kamaraacutedy věřiacute

tomu čemu se ve hře věnujiacute a proţiacutevajiacute

bdquoSledovaacuteniacute hry dětiacute je naopak pro diagnostiku v mateřskeacute škole časteacute a vlastně i nezbytneacute

Poskytuje cenneacute uacutedaje o prožitciacutech diacutetěte jeho aktuaacutelniacutem psychickeacutem rozpoloženiacute

zkušenostech neboť kromě jineacuteho je hra prostředkem sebevyjaacutedřeniacuteldquo61

Dětskaacute hra (ať individuaacutelniacute nebo kolektivniacute) mŧţe učitelkaacutem v předškolniacutem zařiacutezeniacute mnoho

odhalit z domaacuteciacuteho ţivota v rodině vyacutevojoveacuteho stavu i vlastnostech diacutetěte samotneacuteho ktereacute

se v běţnyacutech činnostech neprojeviacute Ve hře mŧţe byacutet posouzeno jak si diacutetě hraje jeho uacuteroveň

myšleniacute obrazotvornosti tvořivosti i celeacuteho vyacutevoje atd

bdquoPokud chceme využiacutet analyacutezy dětskeacute hry (hl u dětiacute předškolniacuteho věku) k diagnostickyacutem

uacutečelům zaměřiacuteme se předevšiacutem na to zda je celkovaacute uacuteroveň hry klienta v souladu

s bdquoontogenetickou normouldquo dětskeacute hry nebo zda došlo k jejiacute retardaci či urychleniacuteldquo62

Prvniacute moţnostiacute je pozorovaacuteniacute diacutetěte při spontaacutenniacute hře Do teacuteto hry by dospělyacute neměl

zasahovat Snaţiacuteme se co nejviacutece postřehnout projevy diacutetěte Pozorovaacuteniacute při volneacute hře slouţiacute

spiacuteše jako orientačniacute vedouciacute k dalšiacutemu vyacuteběru diagnostickyacutech metod Hru je v tomto přiacutepadě

vhodneacute hodnotit jako celek (63

)

Druhou moţnostiacute je byacutet hry přiacutemo uacutečastněn a dělat přiacutemou intervenci Tiacutem je moţno odhalit

moţnosti diacutetěte Teacuteto formy se mohou uacutečastnit i rodiče Je dŧleţiteacute aby si rodiče s učitelkou

předaacutevali vzaacutejemně informace ktereacute ziacuteskajiacute při sledovaacuteniacute volneacute hry diacutetěte

Při analyacuteze hry je vhodneacute aby diacutetě bylo pozorovaacuteno v rŧznyacutech podobaacutech hry (samostatně

s kolektivem dětiacute hra s dospělyacutem) do ktereacute se pozorovatel viacutece či meacuteně saacutem zapojuje Pokud

je pozorovatel součaacutestiacute hry je vyššiacute riziko nezachyceniacute některyacutech dŧleţityacutech poznatkŧ

Vyacutehodou je ţe pozorovatel mŧţe pracovat viacutece s diacutetětem a vytvaacuteřet určiteacute situace ve kteryacutech

chce diacutetě vidět

59

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 77 60

PIPEKOVAacute J 2006 61

MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 82 62

RENOTIEacuteROVAacute M LUDIacuteKOVAacute L a kolektiv Speciaacutelniacute pedagogika 2006 str 139 63

PIPEKOVAacute J 2006

26

37 Analyacuteza kresby

Analyacutezu kresby by měl provaacutedět odborniacutek na tuto problematiku (psycholog psychiatr)

Učitelku v MŠ mŧţe kresba diacutetěte upozornit na moţneacute nedostatky či probleacutemy diacutetěte Děti

v předškolniacutem věku raacutedy kresliacute berou kresbu jako zaacutebavu a hru Odborniacutek v niacute dokaacuteţe mnoho

ziacuteskat

bdquoJedinaacute kresba nemůže odhalit všechnoldquo64

bdquoK určeniacute diagnoacutezy nestačiacute pouze test obraacutezek každeacuteho diacutetěte je nutneacute posuzovat takeacute

z hlediska sociaacutelniacutech a kulturniacutech souvislostiacute Jen tak lze diacutetě leacutepe poznat je však třeba

dodat že žaacutednyacute bdquokliacuteč ke obraacutezkůmldquo neexistujeldquo65

Kresba v sobě obsahuje herniacute i pracovniacute naacutevyky Tiacutem je moţno o kresliacuteciacutem jedinci ziacuteskat

mnohem viacutece informaciacute

bdquoKresbou vyjadřuje diacutetě svou osobnost citoveacute zaujetiacute miacuteru poznaacuteniacute světa zaacutejmoveacute vyladěniacute

i laacutesku k lidem ale i věcem ktereacute stimulujiacute jeho duševniacute růstldquo66

Kresba jedincŧ s postiţeniacutem se lišiacute Kaţdeacute postiţeniacute či probleacutemy diacutetěte se v kresbě objeviacute

Proto je vhodneacute aby učitelka v MŠ dětskou kresbu prŧběţně sledovala a porovnaacutevala

I rodiče diacutetěte by měli miacutet moţnost pravidelně sledovat vyacutetvarneacute projevy sveacuteho diacutetěte K tomu

jsou ideaacutelniacute naacutestěnky či dalšiacute prostory zařiacutezeniacute kde je mohou rodiče vidět a porovnat

s ostatniacutemi

Učitelka MŠ by měla miacutet zaacutekladniacute znalost o vyacutevoji dětskeacute kresby Tak je moţneacute sledovat

dětskou kresbu a objevit v niacute nedostatky

Vyacutevoj kresby

bdquoVyacutevoj a zvlaacuteštnosti kresebneacuteho projevu jsou podmiacuteněny psychickyacutemi vlastnostmi diacutetěte

a vnějšiacutemi podmiacutenkami ve kteryacutech žije Kresebnyacute projev se rozviacutejiacute uacuteměrně k možnostem ktereacute

diacutetěti ke kresleniacute nabiacuteziacute jeho prostřediacute a na tom takeacute zaacutevisiacute uacuteroveň kresbyldquo67

Obdobiacute skvrn ndash prvniacute jsou skvrny a to bez ohledu na uměleckeacute schopnosti diacutetěte

přibliţně do jednoho roku diacutetěte

64

DAVIDO R Kresba jako naacutestroj poznaacuteniacute diacutetěte 2001 str 16 65

DAVIDO R Kresba jako naacutestroj poznaacuteniacute diacutetěte 2001 str 16 66

ŠMARDA I ŘEZAacuteČ J Psychologickaacute praktika 1996 str 22 67

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 65

27

Stadium čmaacuteranic ndash diacutetě čmaacuteraacute všemi směry a kresliacuteciacute naacutečiniacute bere jako

prodlouţenou ruku jednaacute se o obdobiacute mezi jedniacutem a druhyacutem rokem

Stadium čaacuteranic ndash diacutetě se snaţiacute napodobit psaniacute dospělyacutech začiacutenaacute se objevovat

zaacuteměr u činnosti diacutetě nevydrţiacute dlouho pŧvodniacute zaacuteměr kresby se během činnosti měniacute

často neniacute dokončena s tiacutemto stadiem se mŧţe setkat ve věku dvou aţ třiacute let

Stadium hlavonoţcŧ (univerzaacutelniacutech postav) ndash diacutetě svyacutem vyacutetvarnyacutem diacutelŧm daacutevaacute

obsah začiacutenaacute viacutece kreslit postavy a s přibyacutevajiacuteciacutem věkem přibyacutevaacute postavaacutem detaily

věkoveacute rozmeziacute tohoto stadia je tři aţ pět let

Intelektuaacutelniacute realismus ndash kresba vyjadřuje dětskyacute svět diacutetě zobrazuje to co vidiacute a

znaacute ze sveacuteho okoliacute nejčastěji a nevyacuterazněji se toto obdobiacute projevuje mezi paacutetyacutem

aţ sedmyacutem rokem

Vizuaacutelniacute realismus - diacutetě objektivněji začiacutenaacute kreslit to co opravdu vidiacute dochaacuteziacute takeacute

k velkeacutemu skoku ndash diacutetě začiacutenaacute zobrazovat postavu z profilu stadium převaţuje mezi

sedmyacutem aţ dvanaacutectyacutem rokem

Zobrazovaacuteniacute v prostoru - představuje posledniacute staacutedium diacutetě ve svyacutech kresbaacutech

zobrazuje prostor po dvanaacutecteacutem roce ţivota

28

IV ZAŘIacuteZENIacute PROVAacuteDĚJIacuteCIacute DIAGNOSTIKU

V našiacute republice existuje poměrně širokaacute siacuteť poradenskyacutech i dalšiacutech zařiacutezeniacute ktereacute se věnujiacute

pedagogickeacute a speciaacutelněpedagogickeacute diagnostice Zaměřeniacute i rozsah nabiacutezenyacutech sluţeb mŧţe

byacutet velice širokyacute

Diagnostika mŧţe byacutet provaacuteděna i na laickeacute rovině Jde spiacuteše o zamyšleniacute nad diacutetětem v daneacute

situaci Tuto diagnostiku provaacutediacute třeba rodič či vychovatel diacutetěte Diagnostika maacute informačniacute

charakter kteryacute rodiče (nebo kdo tuto diagnostiku provaacutediacute) směřuje k vyhledaacuteniacute daneacuteho

odborniacuteka kteryacute mŧţe stanovit profesionaacutelně diagnostiku jedince podle ktereacute se daacute s diacutetětem

daacutele pracovat

Je zřejmeacute ţe v těchto pracovištiacutech je potřebnaacute specializace pracovniacutekŧ Daacutele je vhodneacute aby

pracovniacuteci měli otevřenyacute přiacutestup k dalšiacutem problematikaacutem ktereacute se nevyskytujiacute přiacutemo v jejich

pracovišti ale mohou s nimi souviset Vhodnaacute je alespoň znalost zařiacutezeniacute kam mohou byacutet

klienti odeslaacuteniacute V zařiacutezeniacutech by měli pracovat odborniacuteci kteřiacute sveacute kompetence ziacuteskali

v raacutemci odborneacuteho studia a v dalšiacutem celoţivotniacutem vzdělaacutevaacuteniacute Jejich odbornost je vymezena

např zaacutekonem č 5632004 Sb o pedagogickyacutech pracovniacuteciacutech vyhlaacuteškou č 722005 Sb

o poskytovaacuteniacute poradenskyacutech sluţeb ve školaacutech a školskyacutech poradenskyacutech zařiacutezeniacute zaacutekonem

č 5612004 o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem vzdělaacutevaacuteniacute

(školskyacute zaacutekon) a jeho pozdějšiacute zněniacute a dalšiacute

Obsahem všech poradenskyacutech zařiacutezeniacute je vytvaacuteřeniacute vhodnyacutech podmiacutenek pro tělesnyacute

psychickyacute a sociaacutelniacute vyacutevoj jedince v prŧběhu jeho vzdělaacutevaacuteniacute Kaţdeacute poradenskeacute zařiacutezeniacute je

povinneacute veacutest dokumentaci o vyšetřeniacute dalšiacute peacuteči jedince spolupraacuteci s dalšiacutemi poradenskyacutemi

zařiacutezeniacutemi či školami atd

41 Speciaacutelněpedagogickaacute centra

bdquoSpeciaacutelně pedagogickaacute centra jsou speciaacutelniacute školskaacute zařiacutezeniacute kteraacute se specializujiacute na určityacute

typ zdravotniacuteho postiženiacute ndash defektuldquo68

Existujiacute speciaacutelněpedagogickaacute centra (daacutele jen SPC) pro děti

Smyslově postiţeneacute (sluchově zrakově)

Tělesně postiţeneacute

Mentaacutelně postiţeneacute

68

NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute str 105

29

S vadami řeči

S kombinovanyacutemi vadami

Mezi zaměstnance SPC patřiacute speciaacutelniacute pedagog (zaměřeniacute dle specializace SPC) psycholog

sociaacutelniacute pracovniacutek Daacutele zde mŧţe byacutet pracovniacute kolektiv doplněn o dalšiacute odborneacute pracovniacuteky

(logoped psychoterapeut fyzioterapeut atd)

Činnost je zaměřena zejmeacutena na podporu klientŧ v předškolniacutem věku v peacuteči rodičŧ

(zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ) na podporu klientŧ integrovanyacutech do škol a školskyacutech zařiacutezeniacute

na podporu klientŧ s těţkyacutem a kombinovanyacutem zdravotniacutem postiţeniacutem kteřiacute nemohou

dochaacutezet do školy zpravidla ve věku od 3 do 19 let

SPC svoji činnost zaměřuje na naacutesledujiacuteciacute oblasti (69

)

Podpŧrnou činnost podaacutevaacuteniacute odbornyacutech informaciacute z rŧznyacutech oblastiacute (sociaacutelniacute

podpora moţnosti integrace atd) Poradenskeacute konzultačniacute terapeutickeacute a metodickeacute

činnosti pro klienty jejich rodiče nebo osoby odpovědneacute za vyacutechovu

a pro pedagogickeacute pracovniacuteky

Spolupraacutece s předškolniacutem zařiacutezeniacutem přiacutepadně i dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute kam diacutetě dochaacuteziacute

Depistaacuteţ klientŧ se zdravotniacutem postiţeniacutem (dle specializace SPC) ve spaacutedoveacute oblasti

stanoveneacute zřizovatelem (často ve spolupraacuteci s pediatry v daneacute oblasti)

Speciaacutelněpedagogickou psychologickou a sociaacutelniacute diagnostiku klientŧ

Participaci při přiacutepravě a zpracovaacutevaacuteniacute individuaacutelniacutech vyacutechovně-vzdělaacutevaciacutech

a stimulačniacutech programŧ pro děti a ţaacuteky integrovaneacute do běţnyacutech škol ve spolupraacuteci

s pedagogy

Zpracovaacutevaacuteniacute odbornyacutech podkladŧ a posudkŧ pro potřeby spraacutevniacutech rozhodnutiacute

o zařazeniacute do systeacutemu vzdělaacutevaacuteniacute a pro potřeby dalšiacutech spraacutevniacutech řiacutezeniacute

Poradenstviacute k volbě vzdělaacutevaciacute cesty (karieacuteroveacute poradenstviacute) pro klienty se

zdravotniacutem postiţeniacutem

Informačniacute činnosti a propagaci sluţeb SPC pro širšiacute veřejnost

69

NOVOSAD L 2000

30

Sveacute sluţby nabiacuteziacute ambulantně v prostoraacutech SPC ale pracovniacuteci mohou sveacute klienty

navštěvovat v jejich přirozeneacutem prostředniacute (rodina) i ve školskyacutech zařiacutezeniacutech nebo

v zařiacutezeniacute kde je diacutetě umiacutestěno nebo integrovaacuteno

42 Pedagogickopsychologickeacute poradny

bdquoPedagogicko-psychologickeacute poradny (PPP) jsou bezesporu mezi veřejnostiacute nejznaacutemějšiacutem

typem poradenskeacuteho zařiacutezeniacute zaměřeneacuteho na problematiku vyacutechovy i školniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute dětiacute

a mlaacutedeželdquo70

Zaacutekladniacute pracovniacute sloţeniacute pedagogickopsychologickeacute poradny (daacutele jen PPP) tvořiacute psycholog

speciaacutelniacute pedagog (pracuje s jednotlivyacutemi klienty podle jejich diagnoacutezy spolupracuje

na individuaacutelniacutech vzdělaacutevaciacutech plaacutenech pro děti atd) sociaacutelniacute pracovniacutek (je ve spojeniacute

s orgaacuteny např sociaacutelně-praacutevniacute ochrany diacutetěte zajišťuje kontakty s klienty atd) Daacutele mŧţe

byacutet činnost poradny rozšiacuteřena o logopeda psychopeda tyflopeda etopeda fyzioterapeuta

surdopeda atd

Činnostiacute PPP je peacuteče o zdravyacute a přiměřenyacute vyacutevoj pro děti do 3 do 18 (19) let (po dobu školniacute

dochaacutezky ndash hlavně MŠ zaacutekladniacute škola (daacutele ZŠ) středniacute škola (daacutele SŠ) a někdy i vyššiacute

odbornaacute škola (daacutele VOŠ) či vysokaacute škola (daacutele VŠ) v přiacutepadě předchoziacute peacuteče diacutetěte a

studenta Daacutele spolupracuje s rodiči a učiteli těchto dětiacute ţaacutekŧ a studentŧ

Funkce PPP byacutevaacute velmi rozsaacutehlaacute Odviacutejiacute se podle věku a postiţeniacute či znevyacutehodněniacute klienta

PPP se často spoluuacutečastniacute na vzdělaacutevaciacutem procesu zvlaacuteště v přiacutepadech kdy je vzdělaacutevaciacute

proces znesnadněn Na zaacutekladě doporučeniacute PPP je volena nebo upravovaacutena vzdělaacutevaciacute cesta

ţaacutekŧ Při vedeniacute dětiacute a ţaacutekŧ PPP aktivně ovlivňujiacute proces přijiacutemaacuteniacute a upevňovaacuteniacute poznatkŧ

postojŧ a hodnotoveacute orientace (volba vhodneacuteho učebniacuteho stylu rodinnaacute terapie apod) PPP

napomaacutehajiacute při rozvoji pedagogicko-psychologickyacutech kompetenciacute učitelŧ participujiacute se

na činnostech v oblasti prevence sociaacutelně patologickyacutech jevŧ u dětiacute a mlaacutedeţe a

na karieacuteroveacutem poradenstviacute

PPP nejčastěji provaacutediacute tyto sluţby (71

)

Komplexniacute psychologickou speciaacutelněpedagogickou a sociaacutelniacute diagnostiku

Psychologickeacute pedagogickeacute pedagogicko-psychologickeacute a poradenskeacute činnosti

70

NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute str 101 71

NOVOSAD L 2000

31

Vyšetřeniacute školniacute zralosti pro přijetiacute nebo odklad povinneacute školniacute dochaacutezky (včetně

vydaacuteniacute odborneacuteho posudku)

Zjištěniacute individuaacutelniacutech předpokladŧ jedince

Profesniacute orientace ţaacutekŧ

Diagnostiku specifickyacutech vyacutevojovyacutech poruch učeniacute

Pedagogicko-psychologickou pomoc při vyacutechově a vzdělaacutevaacuteniacute ţaacutekŧ s nejrŧznějšiacutem

znevyacutehodněniacutem

Prevence i řešeniacute problematiky školniacute neuacutespěšnosti

Odborneacute konzultace pro pedagogickeacute pracovniacuteky spolupraacutece se školami

Spolupraacutece s dalšiacutemi odbornyacutemi institucemi (mŧţe se jednat o odborneacute instituce kam

bude diacutetě přemiacutestěno např diagnostickyacute uacutestav speciaacutelniacute školskeacute zařiacutezeniacute atd)

43 Střediska vyacutechovneacute peacuteče

Středisko vyacutechovneacute peacuteče (daacutele SVP) je zařiacutezeniacute ktereacute poskytuje podpŧrnou a preventivně

vyacutechovnou peacuteči dětem a mlaacutedeţi poradenskou peacuteči dětem rodičŧm a učitelŧm Vychaacuteziacute

ze vzaacutejemneacute spolupraacutece rodiny kteraacute chce řešit probleacutemy a školniacutem zařiacutezeniacutem (pokud jej

jedinec navštěvuje) a SVP

Mezi pracovniacuteky SVP patřiacute psycholog etoped sociaacutelniacute pracovniacutek odborniacute vychovateleacute

učiteleacute

Sluţby poskytuje SVP ambulantně či formou pobytu (deacutelka pobytu byacutevaacute většinou 8 tyacutednŧ)

Obsah sluţeb vychaacuteziacute ze smlouvy mezi zařiacutezeniacutem a zaacutekonnyacutem zaacutestupcem jedince

Mezi nejčastějšiacute sluţby lze zahrnout

Diagnostika psychologickaacute sociaacutelniacute speciaacutelně pedagogickaacute (nejviacutece etopedickaacute)

Nejrŧznějšiacute typy terapiiacute (nejčastěji rodinnaacute skupinovaacute individuaacutelniacute)

Rodinneacute souţitiacute

Mediace

Podchyceniacute poruch chovaacuteniacute (hlavně u dětiacute z asociaacutelniacuteho prostřediacute)

Školniacute vyacuteuka (v pobytoveacute formě nabiacutezeneacute sluţby)

32

44 Dalšiacute zařiacutezeniacute

Kromě zařiacutezeniacute kteraacute spadajiacute do resortu školstviacute je dŧleţitaacute i diagnostika z resortu

zdravotnictviacute (nejčastěji se jednaacute o naacutesledujiacuteciacute)

Pediatr

Dětskyacute leacutekař (pediatr) sleduje dětskyacute vyacutevoj jiţ od novorozeneckeacuteho věku diacutetěte Kromě

zdravotniacuteho stavu by mělo byacutet diacutetě sledovaacuteno v celkoveacutem rozvoji osobnosti (motorickyacute vyacutevoj

rozvoj řeči zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd)

Při pravidelnyacutech prohliacutedkaacutech by měla byacutet vzaacutejemnaacute spolupraacutece rodiče a pediatra

samozřejmostiacute Leacutekař se věnuje vyacutevoji motoriky (nejdřiacuteve je sledovaacuten vyacutevoj a rozvoj hrubeacute

motoriky) a smysloveacuteho vniacutemaacuteniacute Jestliţe pediatr projeviacute podezřeniacute na hlubšiacute postiţeniacute měl

by rodičŧm předat zaacutekladniacute informace o moţneacutem postiţeniacute doporučeniacute na peacuteči

u specializovanyacutech leacutekařŧ (neurolog očniacute leacutekař atd) kteřiacute mohou leacutepe diacutetě vyšetřit a

přiacutepadně diagnostikovat

Odborniacute leacutekaři

K těmto specialistŧm byacutevajiacute většinou rodiče s diacutetětem odeslaacuteni na podkladě vyšetřeniacute

u pediatra Na těchto pracovištiacutech byacutevaacute kvalitniacute přiacutestrojoveacute vybaveniacute ktereacute dokaacuteţe

diagnostikovat probleacutemy jedince velmi kvalitně Rodiče zde mohou ziacuteskat kvalitniacute informace

o tom jak daacutele pracovat s diacutetětem o rehabilitačniacutech pomŧckaacutech atd

Při setkaacuteniacute je dŧleţiteacute aby si odbornyacute leacutekař nechal pro prvniacutem setkaacuteniacute dostatek času

na seznaacutemeniacute s rodinou a jejiacutem probleacutemem Rodiče takeacute potřebujiacute ziacuteskat vŧči leacutekaři dŧvěru

Rodiče by měli pochopit ţe odborniacute leacutekaři nechtějiacute jejich diacutetěti ubliţovat ale naopak pomoci

mu podpořit diacutetě v dalšiacutem vyacutevoji

33

V ŠKOLNIacute ZRALOST A PŘIPRAVENOST

Mezi nejčastějšiacute diagnostiku v předškolniacutem věku patřiacute v uţšiacutem slova smyslu diagnostika

školniacute zralosti tedy jestli je diacutetě po všech straacutenkaacutech sveacuteho vyacutevoje připraveno

k naacutestupu povinneacute školniacute dochaacutezky

Vstup do školy je pro diacutetě vyacuteznamnou udaacutelostiacute v jeho ţivotě vyacuterazně se měniacute ţivotniacute situace

diacutetěte a objevuje se novaacute role školaacuteka proto jsou otaacutezky školniacute zralosti a připravenosti

v obdobiacute kolem šesti let dŧleţiteacute (72

)

bdquoNaacutestup do školy prezentuje diacutetěti jeho rodina jako důležityacute sociaacutelniacute mezniacutekldquo73

Ţivot diacutetěte ve škole začiacutenaacute byacutet pevně organizovanyacute jednotliveacute činnosti majiacute pevnyacute rytmus

vyţaduje se spoluuacutečast na ţivotě třiacutedniacuteho kolektivu Impulzivniacute chovaacuteniacute diacutetěte se postupně

měniacute v chovaacuteniacute disciplinovanějšiacute Škola je jednak miacutestem učeniacute a vyacutekonŧ ale teacuteţ miacutestem

socializace Začaacutetek školniacute dochaacutezky byacutevaacute ukazatelem toho zda je pro vstup do školy diacutetě

zraleacute a jak je na školu připraveneacute Pro uacutespěšnou adaptaci na školu jsou potřebneacute kompetence

podmiacuteněneacute zraacuteniacutem ndash pouţiacutevaacute se pojem školniacute zralosti Anebo se na nich ve většiacutem miacuteře podiacuteliacute

učeniacute ndash pouţiacutevaacute se pojem školniacute připravenosti Diacutetě potřebuje aby ke vstupu do školniacute

dochaacutezky došlo do určiteacuteho vyacutevojoveacuteho stupně (74

)

bdquoV takoveacute vyacutevojoveacute proměně je i podstata školniacute zralosti a připravenosti diacutelčiacute schopnosti

a dovednosti jsou na takoveacute uacuterovni že se mohou staacutet prostředkem k dalšiacutemu rozvojildquo75

Dnešniacute naacuteplň mateřskyacutech škol je vymezena Raacutemcovyacutem vzdělaacutevaciacutem programem

pro předškolniacute vzdělaacutevaacuteniacute (daacutele jen RVP PV) Zde jsou uvedeny vyacutestupy kteryacutech by

předškolniacute diacutetě mělo dosaacutehnout Jejich dosaacutehnutiacute neniacute pro diacutetě povinneacute jelikoţ v ČR neniacute

dochaacutezka do předškolniacuteho zařiacutezeniacute povinnaacute Pro diacutetě je tedy vhodneacute pokud předškolniacute

zařiacutezeniacute navštěvuje alespoň posledniacute rok před školniacute dochaacutezkou ale zaacuteleţiacute na rozhodnutiacute

zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ diacutetěte (76

)

51 Školniacute připravenost

bdquoKlasifikace složek školniacute připravenosti neniacute zatiacutem systematickaacuteldquo77

72

MONATOVAacute L 2000 73

VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 145 74

VAacuteGNEROVAacute M 1997 75

VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 146 76

INFORMATORIUM 12010 77

KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Předškolnaacute a elementaacuterna

pedagogika 2001 str 221

34

Existujiacute děti ktereacute se zdajiacute byacutet zraleacute pro školu po straacutence rozumoveacute tělesneacute i sociaacutelniacute V praxi

se ale přesto mŧţe ukaacutezat ţe nejsou schopneacute školniacuteho učeniacute Nedovedou totiţ přiměřeně plnit

školniacute povinnosti podřiacutedit se školniacutemu řaacutedu osvojit si ţaacutedouciacute normy chovaacuteniacute Tyto děti

prokazujiacute nepřipravenost pro školniacute vyučovaacuteniacute(78

)

Zaacutekladem školniacute připravenosti jsou kompetence vaacutezaneacute na učeniacute zaacutevisleacute na specifickeacutem

pŧsobeniacute sociaacutelniacuteho prostřediacute a osvojovaacuteniacute si novyacutech roliacute Mnoţstviacute povinnostiacute poţadavkŧ a

naacuterokŧ na začaacutetku školniacute dochaacutezky zatiacuteţiacute v rŧzneacute miacuteře mnoho prvňaacutečkŧ Probleacutemy vznikajiacute

hlavně tam kde byla přiacuteprava na školu v rodině nedostatečnaacute či slabšiacute nedostatek podnětŧ

psychickaacute traumatizace citovaacute a moraacutelniacute karence (straacutedaacuteniacute)

Škola je reprezentantem obecnyacutech hodnot společnosti Diacutetě si přinaacutešiacute určiteacute zkušenosti

ţivotniacute hodnoty zpŧsob chovaacuteniacute osvojenyacutech v předškolniacutem věku V některyacutech rodinaacutech chybiacute

smysl školniacuteho vzdělaacuteniacute Škola se mŧţe staacutet zbytečnou povinnostiacute diacutetě neniacute ke školniacute praacuteci

motivovaacuteno (79

)

Pro adaptaci diacutetěte na roli školaacuteka je vyacuteznamnaacute schopnost verbaacutelniacute komunikace Komunikačniacute

pohotovost souvisiacute se slovniacute zaacutesobou dostatkem řečovyacutech podnětŧ ale i s vadami řeči

Celkoveacute narušeniacute aktivniacuteho řečoveacuteho projevu maacute negativniacute sociaacutelniacute odezvu Diacutetě nemŧţe

uspět pokud nezvlaacutedne jazyk na dostatečneacute uacuterovni Diacutetě před vstupem do školy projde

obdobiacutem her Vedle toho i pohybovaacute aktivita zpěvniacute činnosti atd Dŧleţitaacute je podnětnaacute

stimulace v tomto obdobiacute V problematice školniacute připravenosti hrajiacute nezanedbatelnou uacutelohu

předškolniacute zařiacutezeniacute (MŠ)

bdquoJde zaacuteroveň o charakteristiku komplexniacute kteraacute zahrnuje stupeň biologickeacuteho a psychickeacuteho

vyacutevoje diacutetěte sociaacutelniacute a vyacutechovneacute vlivy i požadavky školyldquo80

52 Školniacute zralost

Pojem školniacute zralosti a otaacutezky s niacute spojeneacute najdeme jiţ ve Velkeacute didaktice J A Komenskeacuteho

Hlavniacutem a zpravidla rozhodujiacuteciacutem kriteacuteriem pro přijetiacute do prvniacute třiacutedy (v ČR) je věk diacutetěte 6

let V našiacute oblasti maacute tato věkovaacute hranice přibliţně stoletou tradici Diacuteky tomuto mezniacuteku

78

KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B 2001 79

VAacuteGNEROVAacute V 1997 80

KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Predškolnaacute a elementaacuternaacute

pedagogika 2001 str 220

35

stačiacute převaacuteţnaacute většina šestiletyacutech dětiacute vyhovět poţadavkŧm prvniacute třiacutedy ale existujiacute odchylky

(81

)

bdquoOtaacutezka školniacute zralosti je mnohostrannaacuteldquo82

Školniacute zralost by měla byacutet screeningově vyšetřena u většiny dětiacute před naacutestupem do povinneacute

školniacute dochaacutezky Pokud diacutetě v jednotlivyacutech oblastech selhaacutevaacute je vhodneacute udělat podrobnějšiacute

vyšetřeniacute diacutetěte Vyšetřeniacute by mělo byacutet provedeno speciaacutelně vyškolenyacutemi pracovniacuteky

většinou z PPP K vyšetřeniacute mŧţe dojiacutet přiacutemo v předškolniacutem zařiacutezeniacute nebo

ve specializovaneacutem pracovišti

Určiteacute procento šestiletyacutech dětiacute nemaacute poţadovaneacute znaky školniacute zralosti Vstup do školy by

pro ně byl psychickyacutem traumatem začaacutetkem nepřetrţityacutech neuacutespěchŧ Je vhodneacute v tomto

zajistit na vyšetřeniacute školniacute zralosti při zjištěniacute nedostatkŧ poţaacutedat o odklad povinneacute školniacute

dochaacutezky Aby vstup do školy byl pro diacutetě přiacutenosem neniacute moţneacute aby přinaacutešel nezvlaacutednutelneacute

potiacuteţe komplikace probleacutemy

bdquoAvšak existuje určiteacute riziko že k žaacutedouciacute vyacutevojoveacute proměně nedojde u všech dětiacute ve stejneacute

době a rovnoměrně ve všech oblastech Vzhledem k tomu je třeba před zaacutepisem do školy

proveacutest orientačniacute screeningoveacute vyšetřeniacute školniacute zralosti a pokud by se to ukaacutezalo nutneacute

i podrobnějšiacute psychologickeacute vyšetřeniacuteldquo83

521 Znaky školniacute zralosti

K 31 8 (přiacuteslušneacuteho roku) maacute miacutet diacutetě 6 let Diacutetě prŧměrně vyzraacutevaacute aţ v 65 letech Chlapci

se vyviacutejejiacute později (většinou) ndash hlavně v oblasti jemneacute motoriky (projeviacute se v psaniacute)

a soustředěniacute Často platiacute ţe pro diacutevky narozeneacute v červenci a srpnu a chlapci od března vyacuteše

je leacutepe volit odklad školniacute dochaacutezky Neniacute to pravidlo Při jakeacutekoliv nejistotě o školniacute zralosti

je vhodneacute zvolit naacutevštěvu odborneacuteho pracoviště a nechat diacutetě vyšetřit (84

)

bdquoDoba naacutestupu do školy nebyla stanovena naacutehodně Ve věku šesti až sedmi let dochaacuteziacute

k různyacutem vyacutevojovyacutem změnaacutem ktereacute jsou podmiacuteněny zraacuteniacutem i učeniacutem (tj realizaciacute genetickyacutech

dispozic ktereacute se rozviacutejejiacute pod vlivem vnějšiacuteho prostřediacuteldquo85

81

VAacuteGNEROVAacute M 1997 82

MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute 1991 str 112 83

VAacuteGNEROVAacute M KLEacuteGROVAacute M Poradenskyacute psychologickaacute diagnostika dětiacute a dospiacutevajiacuteciacutech 2008 str

307 84

KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B 2001 85

VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 149

36

Školně zraleacute se mohou projevovat i děti narozeneacute po 31 8 aktuaacutelniacuteho roku Děti narozeneacute

v době od 1 9 do 31 12 přiacuteslušneacuteho roku mohou byacutet přijaty ke školniacute dochaacutezce v roce kdy

dovršiacute 6 let O přijetiacute musiacute poţaacutedat zaacutekonnyacute zaacutestupce a podmiacutenkou je doporučujiacuteciacute vyjaacutedřeniacute

odborneacuteho pracoviště K povinneacute školniacute dochaacutezce mohou nastoupit i děti narozeneacute v obdobiacute

1 1 do 30 6 naacutesledujiacuteciacuteho roku a bude jim 6 let do konce 1 třiacutedy K jejich přijetiacute je nutnaacute

ţaacutedost zaacutekonneacuteho zaacutestupce s doporučujiacuteciacutem vyjaacutedřeniacutem poradenskeacuteho zařiacutezeniacute a odbornou

leacutekařskou zpraacutevou od pediatra nebo praktickeacuteho leacutekaře pro děti a dorost (86

)

Školniacute zralost lze rozdělit na tři zaacutekladniacute oblasti (87

)

1) Somatickaacute zralost

Znamenaacute ţe diacutetě svyacutem vzrŧstem vaacutehou i fyzickyacutemi dispozicemi zvlaacutedne školniacute dochaacutezku

Somatickou zralost by měl posoudit pediatr při pravidelneacute prohliacutedce (leacutekařskaacute prohliacutedka by

měla byacutet mezi 5 frac12 aţ 6 rokem)

Je vhodneacute pokud diacutetě dosaacutehne určiteacute vyacutešky (uvaacutediacute se alespoň 105 ndash 120 cm) a určiteacute vaacutehy

(uvaacutediacute se alespoň 20 kg) jelikoţ školniacute dochaacutezka vyţaduje fyzickou zdatnost

Nutneacute je zvaacuteţit i zdravotniacute stav diacutetěte Pokud je diacutetě často nemocneacute musiacute byacutet na delšiacute dobu

vyřazeno z kolektivu mŧţe miacutet probleacutemy s doplněniacutem učiva Zdravotniacute stav diacutetěte je v tomto

přiacutepadě vhodneacute nechat vyšetřit imunologickyacutem pracovištěm

Někdy se pouţiacutevaacute bdquoFilipiacutenskaacute miacuteraldquo Jednaacute se o velmi orientačniacute vyšetřeniacute ktereacute nemŧţe byacutet

zaacutekladem pro diagnostikovaacuteniacute somatickeacute zralosti Diacutetě si maacute dominantniacute rukou dosaacutehnout

přes temeno hlavy na druheacute ucho (88

)

Dalšiacutem znakem je vyacuteměna mleacutečneacuteho chrupu za trvalyacute Při vyacuteměně chrupu se mohou objevit

vady řeči Dŧvodem jsou chybějiacuteciacute zuby a tiacutem špatneacute postaveniacute mluvidel Většinou se jednaacute

o přechodnyacute stav Pokud nevymiziacute po naacuterŧstu trvaleacuteho chrupu je vhodneacute zahaacutejit

logopedickou peacuteči

2) Sociaacutelniacute zralost

Diacutetě by mělo před naacutestupem do školy dosaacutehnout určiteacuteho sociaacutelniacute stupně aby zvlaacutedlo školniacute

dochaacutezku Do teacuteto zralosti spadaacute vztah k ostatniacutem lidem i vlastniacute osobě

86

httpwwwmsmtczvzdelavanipedagogicko-organizacni-informace-2009-2010 87

TRPIŠOVSKAacute 1997 88

SVOBODA M (ed) 2001

37

Diacutetě by mělo byacutet meacuteně zaacutevisleacute na rodičiacutech zvlaacutedat od nich odloučeniacute (na několik hodin)

Kromě toho by si diacutetě mělo umět vytvořit vztahy s vrstevniacuteky a spolupracovat s nimi Mělo

by umět přijmout autoritu dospěleacuteho a umět s niacutem jednat (přiměřeně věku)

Při činnostech by diacutetě mělo umět pracovat samostatně i ve skupině Vyuţiacutevat motivaci k učeniacute

a školniacute činnosti

Emocionaacutelniacute zralost jedince je velmi dŧleţitaacute Jedinec by měl umět ovlaacutedat sveacute city

a impulzivniacute jednaacuteniacute (typickeacute pro předškolniacute věk) Diacutetě by mělo zvlaacutedat přijiacutemat uacutespěch

i poraacuteţku

Je dŧleţiteacute aby diacutetě zvlaacutedlo i zaacuteklady sebeobsluhy tedy obleacutekaacuteniacute hygienu stravovaacuteniacute

(přiacuteborem) Tiacutem je mu usnadněn přechod do školy

3) Psychickaacute zralost

Psychickaacute zralost zaacutevisiacute na vyacutevoji centraacutelniacute nervoveacute soustavy (daacutele CNS) Obsahuje myšleniacute

představivost pozornost vniacutemaacuteniacute a paměť Je dŧleţiteacute aby diacutetě dosaacutehlo v tomto potřebneacute

uacuterovně

bdquoZraacuteniacute organismu diacutetěte předevšiacutem jeho CNS se projevuje v celkoveacute reaktivitě stabilitě

a odolnosti vůči zaacutetěžildquo89

Při posuzovaacuteniacute školniacute zralosti je vhodneacute aby školniacute zralost byla dosaţena v co nejviacutece

oblastech

bdquoŠkolniacute zralost je jedniacutem z předpokladů uacutespěšnosti ve škole Jed předevšiacutem o určitou uacuteroveň

zralosti CNS kteraacute se projevuje celkoveacute reaktivitě diacutetěte zejmeacutena v odolnosti a schopnosti

koncentrace pozornosti Zraacuteniacutem CNS je podmiacuteněna takeacute lateralizace ruky a rozvoj

senzomotorickyacutech dovednostiacuteldquo90

Rozhodnutiacute zda diacutetě nastoupiacute do povinneacute školniacute dochaacutezky či mu bude ponechaacuten rok odkladu

školniacute dochaacutezky zaacuteleţiacute na rozhodnutiacute zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ diacutetěte Rodiče by si měli uvědomit

ţe pokud je jejich diacutetě na školu nezraleacute či nepřipraveneacute a přesto nastoupiacute mohou se u diacutetěte

projevit nejrŧznějšiacute probleacutemy Jen diacutetě připraveneacute a zraleacute na školu mŧţe podaacutevat vyacutesledky

ktereacute odpoviacutedajiacute jeho vrozenyacutem dispoziciacutem (či se lišiacute jen velmi minimaacutelně) Kladneacute

hodnoceniacute diacutetěte v počaacutetciacutech jeho školniacute dochaacutezky jej motivujiacute k dalšiacute činnosti a posilujiacute jeho

celkovou osobnost

89

VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 149 90

VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 155

38

VI PRAKTICKAacute ČAacuteST

61 Ciacutel praktickeacute čaacutesti

Ciacutele praktickeacute čaacutesti jsem rozdělila na dvě čaacutesti Prvniacute je věnovaacutena oblasti diagnostiky dětiacute

v předškolniacutem věku jakeacute jsou nejčastějšiacute metody od pracovniacutekŧ v předškolniacutem zařiacutezeniacute

(učitelky MŠ) Druhaacute čaacutest je zaměřena na zjišťovaacuteniacute předpokladŧ školniacute zralosti

62 Stanoveniacute ciacutelů

1) Lze předpoklaacutedat ţe nejviacutece vyuţiacutevaneacute metody pedagogickeacute diagnostiky

v předškolniacutem věku jsou pozorovaacuteniacute a analyacuteza hry

2) Lze předpoklaacutedat ţe odchylky od vyacutevojoveacute normy diacutetěte (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute špatnaacute

vyacuteslovnost motorickaacute neobratnost zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) objeviacute spiacuteše učitelky MŠ

při praacuteci s dětmi a doporučiacute rodičŧm dalšiacute vyšetřeniacute na odborneacutem pracovišti

3) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ zjišťujiacute předpoklady (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute vyacutevoj

motoriky rozumoveacute schopnosti lateralitu atd) pro školniacute zralost dětiacute před naacutestupem

do povinneacute školniacute dochaacutezky

4) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ se snaţiacute o pravidelneacute hodnoceniacute dětiacute v jejich vyacutevoji

63 Pouţiteacute metody

K ověřeniacute stanovenyacutech ciacutelŧ bylo pouţito metod slouţiacuteciacutech k ziacuteskaacutevaacuteniacute uacutedajŧ konkreacutetně

dotazniacutekŧ (dotazniacutek je v přiacuteloze teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece) ktereacute byly rozdaacuteny do předškolniacutech

zařiacutezeniacute

631 Dotazniacutek

Dotazniacutek je sloţen z 12 otaacutezek 9 otaacutezek je uzavřenyacutech 2 otaacutezky polozavřeneacute a jedna

uzavřenaacute otaacutezka

Celkově bylo odeslaacuteno 80 dotazniacutekŧ do rŧznyacutech MŠ z Libereckeacuteho Uacutesteckeacuteho

Středočeskeacuteho kraje a Prahy Počet navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byl 25 tedy 20 i přes opakovaneacute

odeslaacuteniacute dotazniacuteku s ţaacutedostiacute o jejich vyplněniacute Z navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byl 1 vyplněn pouze

čaacutestečně a proto nebylo moţneacute pouţiacutet vyhodnoceniacute u všech otaacutezek

U některyacutech otaacutezek bylo viacutece odpovědiacute Z dŧvodu maleacute naacutevratnosti dotazniacutekŧ byly i tyto

dotazniacuteky vyhodnoceny Několik uvedenyacutech otaacutezek i nabiacutezelo moţnost odpovědět viacutece

odpověďmi

39

64 Popis vyacutezkumneacuteho vzorku

Dotazniacutek byl vyplňovaacuten učitelkami MŠ a asistentkami pedagogŧ v MŠ Dotazniacutek byl odeslaacuten

a předaacuten do několika zařiacutezeniacute pro děti předškolniacuteho věku Jednalo se o několik speciaacutelniacutech

mateřskyacutech škol mateřskyacutech škol a soukromyacutech subjektŧ věnujiacuteciacutech se dětem předškolniacuteho

věku

Jednalo se o pracovnice rŧzneacuteho věku a deacutelky praxe

40

VII VYHODNOCENIacute DOTAZNIacuteKŮ

71 Dotazovanaacute zařiacutezeniacute

Vaše zařiacutezeniacute je

Speciaacutelniacute mateřskaacute škola 8

Mateřskaacute škola se speciaacutelniacutemi třiacutedami 0

Mateřskaacute škola (integrace dětiacute s postiţeniacutem) 2

Mateřskaacute škola (bez integrace dětiacute s postiţeniacutem) 15

Jineacute (prosiacutem uveďte) 0

Z navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byly vyplněny 8 pracovnicemi speciaacutelniacute MŠ 2 pracovnicemi MŠ

s integrovanyacutemi dětmi a 15 z MŠ (bez integrace dětiacute s postiţeniacutem) V daacutele uvedenyacutech

zařiacutezeniacutech nebyla ţaacutednaacute odpověď Nebylo tedy moţneacute určit zda jsou vyplněny učitelkami

MŠ či asistentkami pedagogŧ

0

2

4

6

8

10

12

14

16

Speciaacutelniacute

mateřskaacute

škola

Mateřskaacute

škola se

speciaacutelniacutemi

třiacutedami

Mateřskaacute

škola

(integrace

dětiacute s

postiţeniacutem)

Mateřskaacute

škola (bez

integrace dětiacute

s postiţeniacutem)

Jineacute (prosiacutem

uveďte)

Typ zařiacutezeniacute

41

72 Pracovniacute zařazeniacute dotazovanyacutech

Na jakeacute pozici v zařiacutezeniacute pracujete

Učitelka MŠ 17

Asistentka pedagoga 3

Tato otaacutezka nebyla vyplněna u všech navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ Z celkoveacuteho počtu 25

navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ u 5 nebyla odpověď uvedena Jelikoţ odpovědi byly dobrovolneacute

nemusely byacutet uvedeny všechny Neuacuteplneacute dotazniacuteky nemusely byacutet vyřazeny

Dotazniacuteky byly vyplněny 17 učitelkami a 3 asistentkami pedagogŧ

0

5

10

15

20

Učitelka MŠ Asistentka pedagoga

Pozice dotazovanyacutech

42

73 Personaacutelniacute obsazeniacute

Kolik třiacuted maacute Vaše předškolniacute zařiacutezeniacute a kolik pedagogickyacutech pracovniacuteků připadaacute na jednu

třiacutedu (pokud žaacutednyacute napište 0)

Kaţdeacute zařiacutezeniacute maacute jinyacute počet třiacuted Prŧměrnyacute počet třiacuted z vyplněnyacutech dotazniacutekŧ zaokrouhleně

na celaacute čiacutesla byl 4 Počet třiacuted v zařiacutezeniacute se pohyboval od jedneacute aţ po sedm třiacuted na jedno

zařiacutezeniacute

Prŧměrnyacute počet zapsanyacutech dětiacute se lišil podle typu zařiacutezeniacute

Speciaacutelniacute mateřskeacute školy měli prŧměrně 12 zapsanyacutech dětiacute na jednu třiacutedu Prŧměrnyacute počet

dětiacute v mateřskeacute škole s integrovanyacutemi dětmi byl 18 Počet zapsanyacutech dětiacute pro mateřskeacute školy

bez integrace dětiacute byl 23

74 Počty dětiacute ve třiacutedě

Kolik maacutete zapsanyacutech dětiacute ve bdquoVašiacuteldquo třiacutedě

Počty zapsanyacutech dětiacute na třiacutedu se takeacute lišily podle typu zařiacutezeniacute kde byl dotazniacutek vyplňovaacuten

(stejně jako v předchoziacute otaacutezce)

Počet dětiacute před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky byl rŧznyacute Od 0 aţ po 20 Z celkoveacuteho

počtu 25 dotazniacutekŧ bylo uvedeno ţe 5 pracovnic nemaacute vŧbec ve sveacute třiacutedě děti před naacutestupem

do povinneacute školniacute dochaacutezky Podle poznaacutemky od dotazovanyacutech se jednaacute o nově otevřenaacute

zařiacutezeniacute kde jsou přijaty pouze děti ve věku 3-4 let

Děti s odkladem školniacute dochaacutezky byl u zařiacutezeniacute takeacute rŧznyacute Jestliţe ve třiacutedě byly dětiacute

před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky bylo zde i několik dětiacute s odkladem školniacute

dochaacutezky

43

75 Interval hodnoceniacute

V jakeacutem intervalu provaacutediacutete hodnoceniacute schopnostiacute a vlastnostiacute dětiacute (prosiacutem označte

odpověď)

1 x ročně (konec školniacuteho roku) 2

2 x ročně (pololetiacute konec školniacuteho roku 13

3 x ročně (kaţdeacute 4 měsiacutece) 2

4 x ročně (kaţdeacute 3 měsiacutece) 2

Kaţdyacute měsiacutec 1

Kaţdyacute tyacuteden 0

Nehodnotiacuteme 0

Jinyacute (prosiacutem uveďte jakyacute) 6

Nejčastějšiacute interval hodnoceniacute dětiacute byl uveden 2 x ročně (pololetiacute konec školniacuteho roku) a to

v 13 odpovědiacutech Druhyacutem nejčastějšiacutem intervalem v 6 označeniacute byl uveden jinyacute Zde byl

prostor pro uvedeniacute jakyacute interval bylo zde uvedeno individuaacutelně dle vyacutevojovyacutech změn u

dětiacute

0

2

4

6

8

10

12

14

Interval hodnoceniacute

44

76 Spolupracujiacuteciacute zařiacutezeniacute

6) Spolupracujete se zařiacutezeniacutem ktereacute maacute nebo může se souhlasem rodičů provaacutedět

screeningovaacute vyšetřeniacute nebo přiacutemo odbornaacute vyšetřeniacute na diagnostiku diacutetěte

Ne ţaacutedneacute nespolupracuje 10

Ano je součaacutestiacute zařiacutezeniacute (uveďte prosiacutem jakeacute) 4

Ano pracovniacutek dochaacuteziacute jednou za školniacute rok (napište prosiacutem o jakeacuteho

odborniacuteka se jednaacute) 0

Ano pracovniacutek dochaacuteziacute za školniacute rok (uveďte přibliţnyacute interval)

(napište prosiacutem o jakeacuteho odborniacuteka se jednaacute) 2

Ne ţaacutedneacute nespolupracuje ale měli bychom zaacutejem o spolupraacuteci zejmeacutena s

(doplňte a jakeacute zařiacutezeniacute spolupraacuteci s odborniacutekem by jste měli zaacutejem) 9

S 10 zařiacutezeniacutemi nespolupracuje ţaacutedneacute zařiacutezeniacute Součaacutestiacute zařiacutezeniacute jsou 4 kteraacute mohou

dotazovanou činnost provaacutedět jednalo se o SPC Jednou ročně nenavštěvuje zařiacutezeniacute ţaacutednyacute

odborniacutek Přibliţně 5 kraacutet ročně navštěvuje odborniacutek (foniatr psycholog speciaacutelniacute pedagog)

dvě zařiacutezeniacute Celkem 9 zařiacutezeniacute by raacuteda navaacutezalo spolupraacuteci s odbornyacutem zařiacutezeniacutem Největšiacute

zaacutejem bylo logopeda dětskeacuteho psychologa

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Ne ţaacutedneacute

nespolupracuje

Ano je součaacutestiacute

zařiacutezeniacute

Ano pracovniacutek

dochaacuteziacute za

školeniacute rok

Ano pracovniacutek

dochaacuteziacute za

školniacute rok

Ţaacutedneacute

nespolupracuje

zaacutejem o

Spolupraacutece zařiacutezeniacute

45

77 Ziacuteskaacuteniacute materiaacutelů pro hodnoceniacute

Jak způsobem sbiacuteraacutete informace pro hodnoceniacute diacutetěte (Možno označit viacutece nabiacutedek

v tomto přiacutepadě je označte podle nejvyužiacutevanějšiacute = 8 po nepoužiacutevaneacute = 0)

Pozorovaacuteniacutem diacutetěte v řiacutezeneacute činnosti 141

Pozorovaacuteniacute diacutetěte ve volneacute činnosti 158

Rozhovorem s diacutetětem 110

Rozhovor s rodiči diacutetěte 120

Analyacuteza hry 118

Rozbor kresby 94

Videozaacuteznam činnosti 4

Jineacute (prosiacutem uveďte) 4

Pro vyhodnoceniacute otaacutezky čiacuteslo 8 bylo pouţito sečteniacute podle čiacutesla označeniacute Tedy čiacutem většiacute

počet bodŧ tiacutem patřiacute danaacute činnost k vyuţiacutevanějšiacutem

020406080

100120140160

Podklady hodnoceniacute

46

Mezi nejviacutece vyuţiacutevaneacute je uvaacuteděno pozorovaacuteniacute diacutetěte ve volneacute činnosti Druhou

nejvyuţiacutevanějšiacute metodou bylo vyhodnoceno pozorovaacuteniacute diacutetěte v řiacutezeneacute činnosti Rozhovor

s rodiči diacutetěte byl zařazen jako třetiacute nejvyuţiacutevanějšiacute pro hodnoceniacute diacutetěte Čtvrtou metodou

pro hodnoceniacute diacutetěte je vyuţiacutevaacutena analyacuteza hry Jako paacutetyacute byl uvaacuteděn rozhovor s diacutetětem

Rozbor kresby byl vyhodnocen jako šestyacute Společně byl zhodnocen videozaacuteznam činnosti a

jineacute Mezi jinyacutemi byly jako informace pro hodnoceniacute uvedeny např pracovniacute listy testoveacute

metody

47

78 Informace o chovaacuteniacute

Informujete rodiče o chovaacuteniacute a vyacutesledciacutech činnostiacute jejich diacutetěte

Ne 0

Ano piacutesemneacute zpraacutevy 3

Ano konzultačniacute hodiny či domluveneacute

schŧzky s rodiči

3

Ano s rodiči se snaţiacuteme mluvit denně 20

Jineacute (prosiacutem uveďte) 0

Nejviacutece pracovnic se snaţiacute s rodiči mluvit denně 20 dotazovanyacutech Tiacutem dochaacuteziacute k aktuaacutelniacutemu

předaacutevaacuteniacute informaciacute o diacutetěti a jeho chovaacuteniacute v prŧběhu dne Daacutele dostaacutevajiacute rodiče piacutesemneacute

zpraacutevy a majiacute moţnost vyuţiacutet konzultačniacutech hodin či domluvenyacutech schŧzek shodně od 3

dotazovanyacutech

02468

101214161820

Ne Ano

piacutesemneacute

zpraacutevy

Ano

konzultačniacute

hodiny či

domluveneacute

schŧzky s

rodiče

Ano s rodiče

se snaţiacuteme

mluvit denně

Jineacute

Informace o chovaacuteniacute

48

79 Sledovaacuteniacute vyacutesledku činnostiacute dětiacute

Všimli jste si zda se rodiče zajiacutemajiacute o vyacutesledky činnostiacute svyacutech dětiacute z průběhu pobytu v MŠ

(zařiacutezeniacute)

Ano sledujiacute naacutestěnky vyacutestavniacute prostory MŠ našeho zařiacutezeniacute 13

Ano sledujiacute naacutestěnky poviacutedajiacute si o činnostech s dětmi 17

Ano ptajiacute se učitelek na praacuteci dětiacute během dne 17

Ne nezajiacutemajiacuteneptajiacute se 2

Neviacutem jestli se rodiče zajiacutemajiacute 0

Rodiče se poměrně zajiacutemajiacute o vyacutesledky svyacutech dětiacute z pobytu zařiacutezeniacute Shodně u 17

dotazovanyacutech rodiče sledujiacute naacutestěnky o činnostech si s dětmi poviacutedajiacute a zaacuteroveň se ptajiacute

učitelek na praacuteci dětiacute během dne 13 dotazovanyacutech odpovědělo ţe rodiče sledujiacute vyacutestavniacute

prostory MŠzařiacutezeniacute Nezaacutejem rodičŧ byl uveden ve dvou dotazniacuteciacutech s poznaacutemkou ţe se

jednaacute pouze o některeacute rodiče Na moţnost neviacutem jestli se zajiacutemajiacute bylo 0 odpovědiacute

Na tuto otaacutezku bylo odpovězeno opakovaně od respondentŧ i v jednom dotazniacuteku Tato volba

respondentŧ je zřejmě daacutena moţnostiacute odpovědiacute a tiacutem ţe ve většině přiacutepadŧ se rodiče

o vyacutesledky dětiacute zajiacutemajiacute a to jak pozorovaacuteniacutem praacutece dětiacute tak i rozhovorem s pracovniciacute MŠ

02468

1012141618

Ano sledujiacute

naacutestěnky

vyacutestavniacute

prostory MŠ

našeho

zařiacutezeniacute

Ano sledujiacute

naacutestěnky

poviacutedajiacute si o

činnosti s

dětmi

Ano ptajiacute se

učitelek na

praacuteci dětiacute

během dne

Ne

nazajiacutemajiacute

neptajiacute se

Neviacutem jestli

se rodiče

zajiacutemajiacute

Zaacutejem rodičů

49

710 Moţnosti konzultace

Pokud se u dětiacute objeviacute nějakeacute probleacutemy ktereacute neodpoviacutedajiacute spraacutevneacutemu vyacutevoji diacutetěte v jeho

věku (špatnaacute vyacuteslovnost sluchoveacute vniacutemaacuteniacute zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) tak problematiku

konzultujete (možno označit viacutece nabiacutedek)

S rodiči diacutetěte 17

S odborniacutekem v daneacute oblasti 4

S vedeniacutem MŠ 6

S rodiči diacutetěte kde se domluviacuteme na dalšiacute praacuteci s diacutetětem včetně předaacuteniacute

dalšiacutech informaciacute o moţnosti diagnostiky diacutetěte 12

Nekonzultuji 0

Probleacutemy diacutetěte ktereacute se objeviacute jsou nejčastěji konzultovaacuteny s rodiči diacutetěte celkem 17

dotazovanyacutech S rodiči diacutetěte kde se domluviacuteme na dalšiacute praacuteci s diacutetětem včetně předaacuteniacute

dalšiacutech informaciacute o moţnosti diagnostiky diacutetěte konzultuje 12 respondentŧ S vedeniacutem MŠ

probiacutehaacute konzultovaacuteniacute u 6 dotazovanyacutech S odborniacutekem v daneacute oblasti konzultujiacute 4 dotazovaniacute

V otaacutezce mohlo byacutet označeno viacutece odpovědiacute Je zde shoda mezi nabiacutezenyacutemi moţnostmi

(moţnost a) d) kde se vychaacuteziacute z konzultace s rodičem)

02468

1012141618

S rodiči

diacutetěte

S

odborniacutekem

v daneacute

oblasti

S vedeniacutem

MŠ

S rodiči

diacutetěte

moţnost

diagnostiky

Nekonzultuji

Konzultace probleacutemu

50

711 Praacutece s předškolniacutemi dětmi

Pracujete individuaacutelně s dětmi ktereacute jsou před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky (5 ndash 7

let) nebo s odkladem školniacute dochaacutezky (Odpověď prosiacutem označte)

ANO 20

NE 5

Individuaacutelně se pracuje s dětmi před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky a s odkladem

povinneacute školniacute dochaacutezky u 20 respondentŧ 5 dotazovanyacutech uvedlo odpověď ne

s poznaacutemkou ţe jejich zařiacutezeniacute je nově otevřeno (funguje rok) a jsou zde zatiacutem děti ve věku 3

a 4 let

0

5

10

15

20

ANO NE

Individuaacutelniacute praacutece - povinnaacute školniacute dochaacutezka

51

712 Program pro předškolniacute děti

Maacute Vaše předškolniacute zařiacutezeniacute speciaacutelniacute třiacutedu program pro děti s odkladem školniacute dochaacutezky

Třiacutedu 3

Program pro děti v raacutemci třiacutedy dle

vzdělaacutevaciacuteho programu

15

Program mimo vzdělaacutevaciacute program činnost

je vedenaacute např jako bdquokrouţekldquo

2

Jineacute (prosiacutem uveďte) 0

Ţaacutednyacute program neniacute připravovaacuten 5

Program v raacutemci třiacutedniacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu je připravovaacuten u 15 dotazovanyacutech Ţaacutednyacute

program neniacute připravovaacuten u 5 respondentŧ a to z dŧvodu ţe v daneacute věkoveacute kategorii nemajiacute

ţaacutedneacute děti 3 dotazovaneacute majiacute vlastniacute třiacutedu pro tuto věkovou skupinu Program mimo

vzdělaacutevaciacute program činnost vedenou např jako krouţekldquo uvedly dvě dotazovaneacute

0

2

4

6

8

10

12

14

16

Třiacutedu V raacutemci třiacutedy

dle

vzdělaacutevaciacuteho

programu

Mimo

vzdělaacutevaciacute

program

krouţek

Jineacute Neniacute

připravovaacuten

Třiacutedaprogram pro naacutestupodklad povinneacute školniacute

dochaacutezky

52

VIII ZAacuteVĚR

81 Zhodnoceniacute předpokladů

V kapitole 62 jsou uvedeny předpoklady praacutece ktereacute jsou v praktickeacute čaacutesti ověřovaacuteny

1) Lze předpoklaacutedat ţe nejviacutece vyuţiacutevaneacute metody pedagogickeacute diagnostiky

v předškolniacutem věku jsou pozorovaacuteniacute a analyacuteza hry

Uvedenyacute předpoklad byl ověřen pouze čaacutestečně Z provedeneacuteho dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute bylo

zjištěno ţe pozorovaacuteniacute diacutetěte předškolniacuteho věku v řiacutezeneacute a volneacute činnosti patřiacute

k nejvyuţiacutevanějšiacute metodě pedagogickeacute diagnostiky Analyacuteza hry byla uvedena aţ jako čtvrtaacute

nejvyuţiacutevanějšiacute metoda

2) Lze předpoklaacutedat ţe odchylky od vyacutevojoveacute normy diacutetěte (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute špatnaacute

vyacuteslovnost motorickaacute neobratnost zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) objeviacute spiacuteše učitelky MŠ

při praacuteci s dětmi a doporučiacute rodičŧm dalšiacute vyšetřeniacute na odborneacutem pracovišti

Učitelky MŠ se při sveacute praacuteci snaţiacute u dětiacute objevit jejich nedostatky a vyacutevojoveacute odchylky Svaacute

zjištěniacute pravidelně konzultujiacute s rodiči diacutetěte snaţiacute se o kaţdodenniacute rozhovory s rodiči diacutetěte

kde si s rodiči předaacutevajiacute poznatky o diacutetěti Předpoklad byl naplněn

3) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ zjišťujiacute předpoklady (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute vyacutevoj

motoriky rozumoveacute schopnosti lateralitu atd) pro školniacute zralost dětiacute před naacutestupem

do povinneacute školniacute dochaacutezky

Předpoklad praacutece byl naplněn Ve všech zařiacutezeniacutech kde jsou děti ve věku před naacutestupem

do povinneacute školniacute dochaacutezky je s dětmi pracovaacuteno tak aby byli zjištěny jejich předpoklady

schopnosti vlastnosti umoţňujiacuteciacute bezprobleacutemovyacute vstup do povinneacute školniacute dochaacutezky Pokud je

moţnost je pro děti v teacuteto věkoveacute skupině vytvořena samostatnaacute třiacuteda V ostatniacutech přiacutepadech

je připravovaacuten třiacutedniacute vzdělaacutevaciacute program tak aby mohlo byacutet diacutetě na předpoklady sledovaacuteno

4) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ se snaţiacute o pravidelneacute hodnoceniacute dětiacute v jejich vyacutevoji

Předpoklad praacutece byl splněn O pravidelneacute hodnoceniacute se snaţiacute podle dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute

všechny učitelky MŠ a to alespoň v intervalu 2 kraacutet v roce (pololetiacute a konec školniacuteho roku)

Daacutele je uvaacuteděno i prŧběţneacute hodnoceniacute podle vyacutevojovyacutech změn diacutetěte

82 Navrhovanaacute opatřeniacute

Diagnostika dětiacute předškolniacuteho věku je velmi obsaacutehlou kapitolou Učitelky v MŠ děti sledujiacute a

hodnotiacute teacuteměř kaţdyacute den Sledujiacute jejich individuaacutelniacute projevy chovaacuteniacute změny hry atd

53

Interval hodnoceniacute by měl byacutet tedy prŧběţnyacute dle vyacutevoje jednotliveacuteho diacutetěte V dnešniacutem počtu

dětiacute v předškolniacutech zařiacutezeniacutech často kolem 23 dětiacute neniacute ale moţneacute po celyacute den sledovat kaţdeacute

diacutetě ve všech jeho probiacutehajiacuteciacutech aktivitaacutech

Dŧleţitaacute je vzaacutejemnaacute komunikace mezi učitelkami MŠ a rodiči diacutetěte Při rozhovorech

dochaacuteziacute k předaacuteniacute dŧleţityacutech informaciacute Jednak učitelka ziacuteskaacutevaacute informace o rodině diacutetěte

(podnětnost prostřediacute vztahy v rodině) ale i o projevech diacutetěte mimo kolektiv dětiacute Rodiče by

si měli uvědomit ţe učitelka v MŠ hodnotiacute diacutetě k jeho prospěchu a mŧţe mu napomoci k jeho

rozvoji

Kaţdeacute zařiacutezeniacute pouţiacutevaacute vlastniacute formu hodnoceniacute diacutetěte Při odchodu diacutetěte do jineacuteho (jineacute

předškolniacute zařiacutezeniacute zaacutekladniacute škola) by bylo vhodneacute aby budouciacute pracovnice měla moţnost se

s hodnoceniacutem diacutetěte seznaacutemit a prostudovat si jej Snadněji pak mŧţe s diacutetětem navaacutezat

kontakt a připravovat mu naacuteplň dne tak aby bylo diacutetě rozviacutejeno ve svyacutech nedostatciacutech a

zaacuteroveň posilovaacuteno v dobryacutech činnostech a vlastnostech

54

IX POUŢITEacute ZDROJE

91 Tištěneacute zdroje

1) FISCHER Slavomil ŠKODA JIŘIacute Speciaacutelniacute pedagogika Edukace a rozvoj osob se

somatickyacutem psychickyacutem a sociaacutelniacutem znevyacutehodněniacutem 1 vydaacuteniacute Praha Triton 2008 ISBN

978-80-7378-014-0

2) GILLERNOVAacute Ilona a kol Slovniacutek zaacutekladniacutech pojmů z psychologie 1 vydaacuteniacute Praha

Fortuna 2000 80 s ISBN 80-7168-683-2

3) HRABAL Vladimiacuter st HRABAL Vladimiacuter ml Diagnostika

Pedagogickopsychologickaacute diagnostika žaacuteka s uacutevodem do diagnostickeacute aplikace a statistiky

2 vydaacuteniacute Praha Karolinum ISBN 80-246-0319-5

4) KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B (eds) Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Predškolskaacute

a elementaacuterna pedagogika 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2001 455 s ISBN 80-7178-585-7

5) KOŤAacuteTKOVAacute S Hry v mateřskeacute škole v teorii a praxi 1 vydaacuteniacute Praha Grada

Publishing 2005 184 s ISBN 80-247-0852-3

6) KŘIŠŤANOVAacute L Diagnostika laterality a metodika psaniacute levou rukou 3 upraveneacute

vydaacuteniacute Hradec Kraacuteloveacute Gaudeamus 1995 47 s ISBN 80-7041-205-4

7) LECHTA V a kolektiv Diagnostika narušeneacute komunikačniacute schopnosti 1 vydaacuteniacute Praha

Portaacutel 2003 359 s ISBN 80-7178-801-5

8) LISAacute L KŇOURKOVAacute M Vyacutevoj diacutetěte a jeho uacuteskaliacute 1 vydaacuteniacute Praha Avicenum

1986 276 s

9) MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute 1 vydaacuteniacute Praha Staacutetniacute

pedagogickeacute nakladatelstviacute 1991

10) MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 1995 107 s

ISBN 80-7178-033-4

11) MERTIN V GILLERNOVAacute I a kolektiv Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 1

vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2003 ISBN 80-7178-799-X

12) MOJŢIacuteŠEK L Zaacuteklady pedagogickeacute diagnostiky 1 vydaacuteniacute Praha Staacutetniacute pedagogickeacute

nakladatelstviacute 1986 208 s

55

13) MONATOVAacute L Speciaacutelně pedagogickaacute diagnostika z hlediska vyacutevoje děti 1 vydaacuteniacute

Brno Paido 2000 92 s ISBN 80-85931-86-9

14) NAKONEČNYacute M Zaacuteklady psychologie 1 vydaacuteniacute 1998 (dotisk 2004) Praha

Academia ISBN 80-200-1290-7

15) NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2000 ISBN

80-7178-197-5

16) PEŠATOVAacute I ŠAMALIacuteK M Poradenskaacute psychologie pro děti a mlaacutedež 1 vydaacuteniacute

Praha Grada Publishing 2006 ISBN 80-247-1216-4

17) PIPEKOVAacute J (eds) Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2 vydaacuteniacute (přepracovaneacute) Brno

Paido 2006 404 s ISBN 80-7315-120-0

18) PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a jejiacute využitiacute v

praxi speciaacutelniacute pedagogiky 1 vydaacuteniacute (dotisk) Brno Masarykova univerzita 1997 ISBN 80-

210-1595-0

19) RENOTIEacuteROVAacute M LUDIacuteKOVAacute L Speciaacutelniacute pedagogika 4 vydaacuteniacute Olomouc

Univerzita Palackeacuteho v Olomouci 2006 313 s ISBN 80-244-1475-9

20) SLOWIacuteK Josef Speciaacutelniacute pedagogika 1 vydaacuteniacute Praha Grada Publishing 2007 160 s

ISBN 978-247-1733-3

21) SMOLIacuteKOVAacute K (eds) Raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program pro předškolniacute vzdělaacutevaacuteniacute 1

vydaacuteniacute Praha Tauris 2005

22) SVOBODA Mojmiacuter (ed) Psychodiagnostika dětiacute a dospiacutevajiacuteciacutech 1 vydaacuteniacute Praha

Portaacutel 2001 791 s ISBN 80-7178-545-8

23) ŠMAHEL I ŘEZAacuteČ J Psychologickaacute praktika 1 vydaacuteniacute Brno Masarykova

univerzita 1996 97 s

24) ŠNYacuteRALOVAacute Ivana Psychodiagnostika 1 vydaacuteniacute Praha Grada Publishing 2008 144

s ISBN 978-80-247-2165-1

25) ŠVINGAOVAacute D PEŠATOVAacute I Metodika tvorby odbornyacutech praciacute 1 vydaacuteniacute Liberec

Technickaacute univerzita 2006 39 s ISBN 80-7372-104-X

26) ŠVINGAOVAacute D PEŠATOVAacute I Uvedeniacute do vyacutezkumu a metodika tvorby bakalaacuteřskaacute

praacutece 1 vydaacuteniacute Liberec Technickaacute univerzita 2006 39 s ISBN 80-7372-046-9

56

27) TOMANOVAacute D Uacutevod do pedagogickeacute diagnostiky v mateřskeacute škole 1 vydaacuteniacute

Olomouc Univerzita Palackeacuteho 2006 113 s ISBN 80-244-1426-0

28) TOMICKAacute V Speciaacutelně pedagogickeacute metody využitelneacute v logopedickeacute i speciaacutelně

pedagogickeacute praxi 1 vydaacuteniacute Liberec Technickaacute univerzita 2006 106 s ISBN 80-7372-106-

6

29) TRPIŠOVSKAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1 vydaacuteniacute Uacutestiacute nad Labem

UJEP 1997 89 s ISBN 80-7044-159-3

30) UŢDIL Jaromiacuter Čaacutery klikyhaacuteky paňaacuteci a auta vyacutetvarnyacute projev a psychickyacute život diacutetěte

5 Přepracovaneacute vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2002 128 s ISBN 80-7178-599-7

31) VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1 vydaacuteniacute (dotisk) Praha Univerzita

Karlova 1997 353 s ISBN 80-7184-317-2

32) VAacuteGNEROVAacute M KLEacuteGROVAacute J Poradenskaacute psychologickaacute diagnostika dětiacute a

dospiacutevajiacuteciacutech 1 vydaacuteniacute Praha Univerzita Karlova v Praze Karolinum 2008 538 s ISBN

978-80-246-1538-7

33) ZELINKOVAacute O Pedagogickaacute diagnostika a individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1 vydaacuteniacute

Praha Portaacutel 2001 207 s ISBN 978-80-7178-544-6

92 Dalšiacute zdroje

34) httpwwwmsmtczvzdelavanipedagogicko-organizacni-informace-2009-2010

[citovaacuteno 21března 2010]

35) Metodickeacute doporučeniacute čj 14 7122009-61 k zabezpečeniacute logopedickeacute peacuteče ve školstviacute

36) Zaacutekon 561 2004 Sb o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem

vzdělaacutevaacuteniacute (školskyacute zaacutekon) a jeho pozdějšiacute aktualizace

37) Zaacutekon 5632004 Sb o pedagogickyacutech pracovniacuteciacutech

38) Vyhlaacuteška 72 2005 Sb o poskytovaacuteniacute poradenskyacutech sluţeb ve školaacutech a školskyacutech

poradenskyacutech zařiacutezeniacutech

57

X PŘIacuteLOHY

SEZNAM PŘIacuteLOH

1) Dotazniacutek

2) CD bakalaacuteřskaacute praacutece

8

bdquoPedagogickaacute diagnostika se zabyacutevaacute zdravyacutem jedincem a proto může probiacutehat jak

individuaacutelně tak i skupinověldquo10

Vyacutesledky pedagogickeacute diagnostiky by měly slouţit k dalšiacutemu plaacutenovaacuteniacute učitelova

vzdělaacutevaciacuteho procesu Někdy mohou byacutet vyacutesledky pedagogickeacute diagnostiky označeny

pojmem hodnoceniacute (znaacutemky pochvala uacutesměv hrozba atd od učitele) (11

)

23 Vyacuteznam diagnostiky

Vyacuteznam pro učitelky

bdquoUčitelka mateřskeacute školy skutečně provaacutediacute ndash zaacuteměrně i nezaacuteměrně ndash pedagogicko-

psychologickou diagnostiku diacutetěteldquo12

Podle toho jak se diacutetě projevuje mŧţe s niacutem učitelka pracovat Při přiacutepravě programu

pro děti se viacutece mŧţe zaměřit na rozvoj nedostatkŧ diacutetěte Je vhodneacute aby učitelka znala

diagnostiku diacutetěte (bylo-li diacutetě diagnostikovaacuteno odborniacutekem rodiče nejsou povinni učitelce

oznamovat vyacutesledky) Znaacutet diagnostiku diacutetěte (hlavně v přiacutepadě postiţeneacuteho či s rŧznyacutemi

nedostatky jedince) je dobreacute i k přiacutepravě her a celkoveacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu Pokud je

pro diacutetě nutneacute vytvořeniacute individuaacutelniacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu je nutneacute aby při jeho

vytvaacuteřeniacute byla diagnostickaacute zpraacuteva a stav diacutetěte braacuten jako vyacutechoziacute materiaacutel V přiacutepadě ţe diacutetě

přechaacuteziacute pod vedeniacute jineacute učitelky mŧţe byacutet pedagogickaacute diagnostika pro učitelku velmi

přiacutenosnaacute a snadněji jiacute pomŧţe k adaptaci s diacutetětem (13

)

Pokud rodiče informujiacute učitelku o chystaneacute naacutevštěvě specializovaneacuteho pracoviště je moţneacute

aby učitelka pro tohoto pracovniacuteka vytvořit kraacutetkou zpraacutevu o diacutetěti v kaţdodenniacutem chovaacuteniacute

specialista většinou takovou charakteristiku uviacutetaacute

Vyacuteznam pro rodiče a diacutetě

bdquoDůležiteacute však je aby rodiče znali smysl a vyacuteznam ciacutelevědomeacuteho poznaacutevaacuteniacute diacutetěte aby dobře

věděli že jejich diacutetě neniacute bdquojen hodnocenoldquoldquo14

Pedagogickaacute diagnostika od učitelky nebo od odborniacuteka by měla rodičŧm pomoci

Diagnostika mŧţe ukaacutezat kladneacute i zaacuteporneacute vlastnosti jedince ktereacute by mohly byacutet objeveny aţ

později Většina odborniacutekŧ zaacuteroveň poradiacute jak s diacutetětem daacutele pracovat Rodiče by měli

10

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 58 11

KOLLAacuteRIKOVAacute Z 2001 12

MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 76 13

MERTIN V GILLERNOVAacute I 2003 14

MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 80

9

pochopit ţe učitelka neniacute protivniacutekem ve vyacutechově Naopak předškolniacute zařiacutezeniacute by mělo

doplňovat vyacutechovu v rodině V přiacutepadě ţe se u diacutetěte objeviacute nedostatky mŧţe je učitelka

při kaţdodenniacutech činnostech s dětmi rozpoznat mnohem dřiacuteve neţ sami rodiče Maacute porovnaacuteniacute

s ostatniacutemi dětmi a znaacute všeobecnou normu pro vyacutevoj diacutetěte

Učitelka si během dochaacutezky diacutetěte všiacutemaacute i jeho dobryacutech vlastnostiacute přednostiacute a nadaacuteniacute ktereacute

se u diacutetěte mohu projevit kteryacutech si rodiče nemusejiacute při běţnyacutech činnostech s diacutetětem

všimnout (15

)

24 Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika

Mezi historickyacutemi prameny se objevuje speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika jiţ v diacutele J A

Komenskeacuteho Informatorium školy mateřskeacute Zde je daacutena pozornost naacutestupu diacutetěte do školy

zda stupeň vyacutevoje odpoviacutedaacute vstupu do školy

bdquoObecnyacutem ciacutelem speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky je co možnaacute nejleacutepe a nejpečlivěji

rozpoznat a charakterizovat konkreacutetniacute handicap a to v oblasti fyzickeacute psychickeacute a

sociaacutelniacuteldquo16

bdquoSpeciaacutelněpedagogickaacute diagnostika se zabyacutevaacute rozpoznaacutevaacuteniacutem podmiacutenek prostředků

i efektivity vyacutechovy vzdělaacutevaacuteniacute celkoveacuteho rozvoje osobnosti a takeacute enkulturace klientů ndash tedy

osob s postiženiacutemldquo17

Moderniacute pojetiacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky je zaměřeno na jedince se speciaacutelniacutemi

vzdělaacutevaciacutemi potřebami Diagnostika těchto jedincŧ se viacutece soustřediacute na jejich dovednosti

schopnosti a moţnosti lze je vyuţiacutet pro rozvoj vyacutechovu vzdělaacuteniacute či dalšiacute praacuteci s těmito

jedinci

bdquoSpeciaacutelněpedagogickaacute diagnostika vyžaduje jen individuaacutelniacute přiacutestupldquo18

Při speciaacutelněpedagogickeacute diagnostice je pracovaacuteno s jedincem co nejviacutece individuaacutelně pouze

vyacutejimečně v malyacutech skupinaacutech Ciacutelem je posouzeniacute individuaacutelniacutech zvlaacuteštnostiacute jedince ktereacute

mohou ovlivnit efektivitu vyacutechovneacuteho pŧsobeniacute včetně vnějšiacutech i vnitřniacutech přiacutečin

Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika se zaměřuje převaacuteţně na jedince (děti) kteřiacute potřebujiacute

z rŧznyacutech dŧvodŧ speciaacutelniacute peacuteči Ciacutelem je v tomto přiacutepadě zjištěniacute uacuterovně diacutetěte vzhledem

15

MERTIN V GILLERNOVAacute I 2003

16 FISCHER S ŠKODA J Speciaacutelniacute pedagogika Edukace a rozvoj osob se somatickyacutem psychickyacutem a

sociaacutelniacutem znevyacutehodněniacutem 2008 str 26

17 SLOWIacuteK J Speciaacutelniacute pedagogika 2007 str 51

18 PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 58

10

k jeho postiţeniacute nebo vadě Tvořiacute se zaacuteklad pro speciaacutelněpedagogickeacute metody (např

reedukace kompenzace atd)

241 Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky

Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky mŧţe byacutet rŧzneacute Zaacuteleţiacute na tom z jakeacuteho pohledu je

děleniacute zaměřeno Zde jsou uvedena některaacute moţnaacute děleniacute

1) Dle specifickeacuteho ciacutele

Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika maacute i sveacute specifickeacute ciacutele ve vztahu s diagnostikovanyacutem

jedincem

Zda konkreacutetniacute jedinec spadaacute do oblasti speciaacutelniacute pedagogiky

Zda je jedinec ohroţen vznikem handicapu

V jakeacute faacutezi znevyacutehodněniacute je jedinec

Přiacutečiny vzniku znevyacutehodněniacute

Naacuteslednaacute peacuteče o jedince

2) Dle druhu postiženiacute (19

)

Jestliţe je jiţ znaacutem druh postiţeniacute diagnostika se viacutece zaměřuje pouze na tuto danou oblast

Somatopedickaacute ndash zaměřeniacute na tělesnaacute postiţeniacute a zdravotniacute oslabeniacute

Psychopedickaacute ndash zaměřenaacute na mentaacutelniacute postiţeniacute

Surdopedickou ndash zaměřenaacute na sluchoveacute vady a postiţeniacute

Logopedickou ndash zaměřenaacute na vady a poruchy řeči a komunikace

Oftalmopedickou ndash zaměřenaacute na zrakoveacute poruchy a vady

Etopedickou ndash zaměřenaacute na poruchy chovaacuteniacute někteřiacute autoři do teacuteto skupiny řadiacute

i diagnostiku specifickyacutech vyacutevojovyacutech poruchu učeniacute

3) Dle vyacutevojoveacuteho stupně jedince

Kaţdeacute vyacutevojoveacute obdobiacute v ţivotě jedince maacute svaacute jednotlivaacute uacuteskaliacute a specifika kteraacute je třeba

při diagnostickeacutem procesu zohlednit Existujiacute vady ktereacute se projeviacute aţ na určiteacutem vyacutevojoveacutem

stupni (např specifickeacute vyacutevojoveacute poruchy učeniacute) (20

)

19

PIPEKOVAacute J 2006

11

Ranyacute věk ndash v tomto obdobiacute je nejdŧleţitějšiacute včasneacute podchyceniacute vady a zahaacutejeniacute

speciaacutelněpedagogickeacute peacuteče Včasnaacute peacuteče napomaacutehaacute k minimalizaci dŧsledkŧ vady

Předškolniacute věk ndash v tomto obdobiacute je staacutele ještě dŧleţiteacute včasneacute podchyceniacute vady

a zahaacutejeniacute peacuteče Na konci předškolniacuteho věku je nejčastějšiacute diagnostika školniacute zralosti

a připravenosti

Školniacute věk ndash na počaacutetku tohoto obdobiacute hraje dŧleţitou roli diagnostika školniacute zralosti

Školniacute obdobiacute je dlouhaacute doba Dalšiacute diagnostika mŧţe byacutet zaměřena např specifickeacute

vyacutevojoveacute poruchy učeniacute volbu povolaacuteniacute atd Pokud bylo v předchoziacutem obdobiacute zjištěno

postiţeniacute dalšiacute diagnostika se od něj odviacutejiacute dochaacuteziacute i k zhodnoceniacute předchoziacute peacuteče

Dŧleţitost ziacuteskaacutevajiacute zaacutejmy jedince Mohou se zde projevit i rozdiacutelnosti mezi moţnostmi

diacutetěte a poţadavky od jeho okoliacute (rodiny)

Dospělost ndash Pokud jde o postiţeniacute vychaacuteziacute z předchoziacutech obdobiacute nebo se jednaacute

o naacutesledek uacuterazu či nemoci Dŧleţitou roli hraje prognoacuteza zda bude nutneacute člověka

rekvalifikovat či ne Je vhodneacute pokud je moţnost aby dospělyacute člověk našel sociaacutelniacute a

pracovniacute uplatněniacute

Obdobiacute staacuteřiacute ndash Většinou se jednaacute o ziacuteskaneacute postiţeniacute Dŧleţiteacute je respektovat prostřediacute

rodiny Při činnostech s jedincem respektujeme dŧstojnost a potřebu klidu člověka

vzhledem k jeho staacuteřiacute Dochaacuteziacute k uacutebytku psychickyacutech i fyzickyacutech sil tiacutem se objevujiacute i noveacute

probleacutemy

4) Dle času provaacuteděniacute

Vstupniacute ndash při prvniacutem setkaacuteniacute s jedincem zjišťujeme na jakeacute uacuterovni jedinec je

Prŧběţnaacute ndash při praacuteci s jedincem poskytuje informace jak se jedinec vyviacutejiacute jak mu

pomaacutehaacute reedukace či jineacute zpŧsoby rehabilitace atd

Vyacutestupniacute ndash při opouštěniacute jedince ze zařiacutezeniacute nebo z peacuteče odborniacuteka Pokud jedinec

přechaacuteziacute do jineacuteho zařiacutezeniacute mŧţe diagnostickaacute zpraacuteva z vyacutestupniacuteho vyšetřeniacute byacutet pouţita

jako vstupniacute diagnostikou pro noveacute zařiacutezeniacute

5) Dle etiologie

Jednaacute se o přiacutečinu postiţeniacute (21

)

20

PIPEKOVAacute J 2006 21

PIPEKOVAacute J 2006

12

Kauzaacutelniacute ndash přiacutečina postiţeniacute je u jedince znaacutemaacute

Symptomatickou ndash přiacutečina neniacute znaacutemaacute diagnostika odkazuje pouze na přiacuteznaky

25 Oblasti pedagogickeacute diagnostiky

Diagnostikovat mŧţeme mnoho oblastiacute Jak bylo uvedeno je nejvhodnějšiacute pokud jsou oblasti

propojeny a vzaacutejemně se doplňujiacute Diacuteky tomuto přiacutestupu mŧţeme odhalit i maleacute nedostatky

ktereacute znesnadňujiacute nebo znemoţňujiacute dalšiacute pokroky ve vyacutevoji jedince

Jednotliveacute oblasti osobnosti pro diagnostiku jsou vybraacuteny podle toho ţe jsou chaacutepaacuteny jako

velmi dŧleţiteacute z pohledu speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky

Většinou platiacute ţe diagnostiku jednotlivyacutech oblastiacute mohou provaacutedět pouze vyškoleniacute

pracovniacuteci v daneacute oblasti Jednaacute se přiacutemo o studium v daneacutem oboru (většinou vysokoškolskeacute

studium např psychologie) anebo alespoň speciaacutelniacute školeniacute (orientačniacute logopedickeacute vyšetřeniacute

daacutele jen OLV)

V diagnostikovaacuteniacute přihliacuteţiacuteme k věku diacutetěte osobnostniacutem vlastnostem diacutetěte Pokud je diacutetěti

diagnostikovaacuteno nějakeacute postiţeniacute v dalšiacutech diagnostikaacutech je nutno toto zohlednit

bdquoDiagnostickaacute činnost by měla byacutet opakovatelnaacute a dlouhodobaacute abychom ziacuteskali opravdu

objektivniacute podklady pro stanoveniacute diagnoacutezy a prognoacutezy diacutetěteldquo22

Daacutele jsou uvaacuteděny některeacute oblasti ktereacute by měly byacutet v předškolniacutem věku alespoň orientačně

diagnostikovaacuteny Tyto oblasti jsou v tomto vyacutevojoveacutem obdobiacute k podstatneacute pro dalšiacute rozvoj

jedince

251 Diagnostika motorickyacutech schopnostiacute

bdquoMotorika představuje celkovou pohybovou schopnost člověka Souvisiacute s rozvojem řeči

myšleniacute a s lateralitouldquo23

Je moţno řiacuteci ţe vyacutevoj motoriky je zaacutekladem a pro dalšiacute oblasti vyacutevoje diacutetěte Pokud diacutetě

v některyacutech oblastech neprospiacutevaacute je vhodneacute sledovat zda jeho probleacutemy nevychaacuteziacute praacutevě

ze špatneacute motoriky

Motoriku je moţno dělit na tři zaacutekladniacute skupiny

Hrubaacute motorika ndash pohyby celeacuteho těla velkyacutech svalovyacutech skupin

22

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 71 23

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 64

13

Jemnaacute motorika ndash pohyby rukou malyacutech svalovyacutech skupin

Oromotorika ndash pohyby artikulačniacutech orgaacutenu Někdy je oromotorika začleněna do jemneacute

motoriky

Diagnostika motoriky představuje ve speciaacutelniacute pedagogice širokou oblast vzhledem

k vyacutevojoveacute uacuterovni jedince i dalšiacute moţnosti v jeho ţivotě (pracovniacute přiacutepravě) (24

)

Uacuteroveň motoriky je moţneacute zjistit pomociacute standardizovanyacutech motorickyacutech testŧ nebo

vyacutevojovyacutech norem motoriky pro jednotlivaacute věkovaacute obdobiacute

Motorika mŧţe byacutet hodnocena nejčastěji ze třiacute pohledŧ

Hlediska vyacutevoje ndash jestli vyacutevoj odpoviacutedaacute daneacute normě

Hledisko kvality ndash jak jsou pohyby přesneacute koordinace pohybŧ

Hledisko vyacutekonu ndash jak je jedinec vytrvalyacute rychlost pohybŧ

U hrubeacute motoriky jsou v diagnostice braacuteny kliacutečoveacute momenty ve vyacutevoji v obdobiacute raneacuteho

dětstviacute Jednaacute se napřiacuteklad o posazovaacuteniacute stoj bez obory lezeniacute samostatnaacute chŧze Tyto

informace ziacuteskaacutevaacute většinou pediatr od rodičŧ jiţ v prŧběhu vyacutevoje diacutetě při pravidelnyacutech

pediatrickyacutech prohliacutedkaacutech Daacutele je sledovaacuteno jak diacutetě zvlaacutedaacute chŧzi běh bez překaacuteţek

i překaacuteţkami chŧze v nerovneacutem tereacutenu atd

Jemnaacute motorika při sveacutem vyacutevoji vychaacuteziacute z rozvoje hrubeacute motoriky Pohyb ruky postupuje

od ramene k prstŧm Z tohoto vyacutevoje je vhodneacute aby se dětem daacutevali na kresleniacute a malovaacuteniacute

nejdřiacuteve velkeacute formaacutety papiacuterŧ (pokud moţno nejdřiacuteve na svislou plochu a poteacute teprve

na kolmou) a později je zmenšovat

Diagnostika jemneacute motoriky je zjišťovaacutena hlavně podle manuaacutelniacute zručnosti Jednaacute se

o sledovaacuteniacute koordinace pohybŧ (obleacutekaacuteniacute jiacutedlo provleacutekaacuteniacute atd) rychlosti a přesnosti

pohybŧ horniacutech končetin dlaniacute a prstŧ Tato diagnostika se daacute pouţiacutet i na zjišťovaacuteniacute laterality

(uvedeno daacutele) Při sledovaacuteniacute jemneacute motoriky by měl byacutet kladen i dŧraz na spraacutevneacute drţeniacute

psaciacuteho naacutečiniacute Spraacutevnyacute uacutechop tuţky je dobreacute u diacutetěte podporovat hned od počaacutetku kdy diacutetě

začne braacutet do ruky psaniacute naacutečiniacute (25

)

bdquoU dětiacute raneacuteho a předškolniacuteho věku využiacutevaacuteme různeacute sklaacutedačky kostky puzzle kdy

hodnotiacuteme nejen co diacutetě dovede zkonstruovat ale i způsob provedeniacute souhyby spolupraacuteci

24

PIPEKOVAacute J 2006 25

PIPEKOVAacute J 2006

14

obou rukou všiacutemaacuteme si spraacutevnosti uacutechopů přesnost v konstrukci v ciacuteleniacute což se projevuje

takeacute při navleacutekaacuteniacute drobnyacutech tvarů na bužiacuterku či tkanici a je mimo jineacute i ukazatelem kvality

koordinace oko ndash rukaldquo26

Oromotorika je dŧleţitaacute k dobreacute vyacuteslovnosti diacutetěte později k spraacutevneacutemu naacutecviku čteniacute i psaniacute

Zaměřujeme se hlavně na pohyblivost rtŧ a jazyka K diagnostice i samotneacutemu procvičovaacuteniacute

v teacuteto oblasti pouţiacutevaacuteme některaacute oromotorickaacute cvičeniacute např vyplazovaacuteniacute jazyka olizovaacuteniacute

rtŧ nafukovaacuteniacute tvaacuteřiacute foukaacuteniacute do peřiacutečka atd

252 Diagnostika rozumovyacutech schopnostiacute

Oblast je znaacutemaacute hlavně pod inteligenčniacutemi testy Struktura testŧ mŧţe byacutet velmi rŧznaacute

Nejčastěji se děliacute na subtesty jsou zjišťovaacuteny celkoveacute verbaacutelniacute a naacutezoroveacute rozumoveacute

schopnosti jedince V diagnostice se zaměřiacuteme na uacuteroveň myšlenkovyacutech operaciacute (analyacuteza

synteacuteza a analyticko-syntetickaacute činnost) ktereacute jsou součaacutestiacute diagnostikovaacuteniacute školniacute zralosti

V předškolniacutem zařiacutezeniacute mohou byacutet dělaacuteny orientačniacute testy rozumovyacutech schopnostiacute k daneacutemu

věku jedince

Rozumoveacute schopnosti by měly byacutet testovaacuteny jako celek a poteacute budou specifikovaacuteny

na podoblasti (jiţ v kompetenci odborneacuteho pracoviště) V procesu diagnostikovaacuteniacute

rozumovyacutech schopnostiacute je nutneacute braacutet v uacutevahu věk diagnostikovaneacuteho jedince některeacute

myšlenkoveacute operace jsou vyacutevojově podmiacuteněneacute

Zaacutekladniacutem pravidlem je postupovat od nejjednoduššiacutech činnostiacute ke sloţitějšiacutem Před začaacutetkem

uacutekolu je nutno se přesvědčit zda diacutetě (jedinec) danyacute uacutekol pochopilo Pokud diacutetě nepochopiacute

zadaacuteniacute mŧţe se staacutet ţe dojde k chybneacute diagnostice (27

)

Součaacutest inteligenčniacutech testŧ tvořiacute takeacute vyacutekonoveacute zkoušky ktereacute jsou formou nonverbaacutelniacuteho

charakteru (tedy na neverbaacutelniacute neřečoveacute schopnosti) Ciacutelem zkoušek je zjištěniacute uacuterovně

postřehu logiky Pokud se objeviacute nedostatky měl by se jim psycholog (speciaacutelniacute pedagog)

viacutece věnovat

Při diagnostikovaacuteniacute rozumovyacutech schopnostiacute je nutno vědět zda diagnostikovanyacute jedinec

nemaacute skryteacute smysloveacute vady (hlavně sluchoveacute a zrakoveacute) ktereacute svyacutemi projevy připomiacutenajiacute

sniacuteţeneacute rozumoveacute schopnosti Všiacutemaacuteme si zda diacutetě dokaacuteţe ziacuteskaneacute poznatky pouţiacutet v praxi

Uacuteroveň rozumovyacutech schopnostiacute mŧţe byacutet ovlivněna

26

PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a využitiacute v praxi 1997 str 45 27

PIPEKOVAacute J 2006

15

Vnitřniacutemi činiteli (osobnost jedince motivace k činnosti aktuaacutelniacute tělesnyacute i psychickyacute

stav jedince psychickeacute procesy atd) Tyto činitele nelze přiacuteliš ovlivnit

Vnějšiacutemi činiteli (obsah poznatkŧ osobnost učitele a jeho pŧsobeniacute na jedince klima

zařiacutezeniacute a skupiny ve ktereacute jedinec je přiacutestup rodiny atd) Tyto činitele lze ovlivnit

253 Diagnostika mluvniacutech schopnostiacute

Tato oblast diagnostiky je v těsneacutem spojeniacute s oromotorikou

Komunikace pomociacute verbaacutelniacute (mluveneacute) řeči je v našiacute společnosti teacuteměř zaacutekladniacute Pro děti

předškolniacuteho věku je verbaacutelniacute komunikace nejčastějšiacutem zpŧsobem dorozumiacutevaacuteniacute

Zaacutekladem pro diagnostiku je navaacutezaacuteniacute kontaktu s diagnostikovanyacutem jedincem a ziacuteskaacuteniacute jeho

dŧvěry V předškolniacutem věku je proto vhodneacute provaacutedět diagnostiku při hře s diacutetětem

a v prostřediacute ktereacute je mu znaacutemeacute a diacutetě se v něm ciacutetiacute bezpečně (28

)

Od slovniacutech projevŧ se velmi často odvozuje i celkovyacute stav a vyacutevoj jedince (rozumovaacute oblast

vniacutemaacuteniacute paměť představivost atd) Při diagnostice je nutno vychaacutezet z věku diacutetěte Vyacutevoj

hlaacutesek se postupnyacute a ukončuje se kolem 6 ndash 7 roku (někdy je uvaacuteděna hranice aţ 8 let) Jako

vyacutevoj hlaacutesek tak i rozvoj slovniacute zaacutesoby je postupnyacute Učitelky v MŠ mohou za určityacutech

podmiacutenek (podle stupně dosaţeneacuteho vzdělaacuteniacute) provaacutedět OLV

Mluvniacute projev je moţno rozdělit na formaacutelniacute a obsahovou straacutenku řeči

bdquoFormaacutelniacute straacutenka řeči se tyacutekaacute vnějšiacutech projevů individuaacutelniacutech charakteristik jako vyacuteslovnost

artikulačniacute obratnost plynulost tempo řeči fonace atdldquo29

bdquoObsahovaacute straacutenka je tvořena schopnostiacute formulovat vlastniacute myšlenky což je podmiacuteněno

rozsahem slovniacute zaacutesoby uacuterovniacute osvojeniacute pravidel gramatiky syntaxiacute apodldquo30

Do kaţdodenniacutech činnostiacute s dětmi by měly byacutet zařazovaacuteny logopedickeacute chvilky přizpŧsobeneacute

věku dětiacute Jsou zaměřeny na spraacutevnyacute naacutecvik dyacutechaacuteniacute oromotorickaacute cvičeniacute Tyto chvilky jsou

i prevenciacute před některyacutemi poruchami řeči

254 Diagnostika laterality

bdquoLateralita je důsledkem dominance jedneacute z mozkovyacutech hemisfeacuter V praktickeacutem životě se

projevuje jako převaha nebo upřednostňovaacuteniacute některeacuteho z paacuterovyacutech orgaacutenů (např ruka

noha oko ucho)ldquo31

28

PIPEKOVAacute J 2006 29

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 72 30

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 72

16

Diagnostika laterality ziacuteskaacutevaacute dŧleţitost v době naacutestupu diacutetěte do školy Při naacutestupu diacutetěte

do prvniacute třiacutedy by měla byacutet lateralita ruky vyhraněnaacute (32

) Tiacutem je ulehčen naacutecvik psaniacute Oblast

laterality je uacutezce spojena s motorikou a to hlavně s oblastiacute jemneacute motoriky

Pojem lateralita znamenaacute preferenci či dominantu jedneacute poloviny Je velmi uacutezce spojena

s dominantou jedneacute z mozkovyacutech hemisfeacuter Projevuje u člověka ale i některyacutech ţivočichŧ

(nesouměrnost se u nich projevuje jednak ve stavbě těla jednak i v uţiacutevaacuteniacute jednoho

z paacuterovyacutech orgaacutenŧ) Je proto dŧleţiteacute aby byla respektovaacutena lateralita jedince Dnes je jiţ

dokaacutezaacuteno ţe přeučovaacuteniacute levorukyacutech jedincŧ na pravorukeacute je nevhodneacute a vede pouze k dalšiacutem

probleacutemŧm (např neurotickeacute obtiacuteţe koktavost neklid atd)

Nejčastěji je diagnostika laterality provaacuteděna pozorovaacuteniacutem diacutetěte v rŧznyacutech situaciacutech (haacutezeniacute

stavěniacute věţe z kostek kresleniacute navleacutekaacuteniacute koraacutelkŧ natahovaacuteniacute se po předmětech otaacutečeniacute

za zvukem atd) Lateralitu je moţneacute diagnostikovat i podle nejrŧznějšiacutech zkoušek

Nejznaacutemějšiacute je diagnostickyacute test od Z Matějčka a Z Ţlaba Tuto zkoušku mŧţe provaacutedět

i nevyškolenyacute specialista (leacutekař učitel pracovniacutek s diacutetětem rodič atd) ale musiacute si nejdřiacuteve

dŧkladně nastudovat prŧběh celeacute zkoušky Vyacutesledek je pouze orientačniacute (33

)

K vyhraněniacute laterality dochaacuteziacute u dětiacute přibliţně ve 4ndashteacutem roce ţivota ale staacutevaacute se ţe

vyhraněnost se ustaacuteliacute aţ později Většinou byacutevaacute lateralita vyhraněnaacute dřiacuteve u děvčat Pokud se

u diacutetěte zjistiacute nevyhraněnaacute lateralita při naacutestupu do školy většinou se doporučuje naacutecvik

psaniacute pravou rukou (34

)

255 Diagnostika zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute

Diacutetě se rodiacute s vyvinutyacutem zrakovyacutem orgaacutenem (neniacute-li zrakovyacute orgaacuten poškozen v prenataacutelniacutem

obdobiacute) Po narozeniacute dochaacuteziacute pouze ke zlepšeniacute ostrosti zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute (u zdraveacuteho

orgaacutenu) Zrakem přijiacutemaacute jedinec aţ 80 podnětŧ ze sveacuteho okoliacute

Pokud jedinec trpiacute i lehkou zrakovou vadou kteraacute neniacute včas odhalena a diagnostikovaacutena

mŧţe zaostaacutevat v rozumoveacutem motorickeacutem i řečoveacutem rozvoji Mŧţe byacutet špatně

diagnostikovaacuten opoţděnyacute vyacutevoj mentaacutelniacute retardace nebo jinaacute postiţeniacute Z tohoto dŧvodu je

dobreacute sledovat jestli zrakovyacute vyacutevoj postupuje podle vyacutevojovyacutech norem

31

PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a jejiacute využitiacute v praxi speciaacutelniacute

pedagogiky 1 vyd 1997 str 49 32

PIPEKOVAacute J 33

KŘIŠŤANOVAacute L 1995 34

PŘINOSILOVAacute D 1997

17

Je vhodneacute aby zrakoveacute vniacutemaacuteniacute bylo dobře rozvinuto před zahaacutejeniacutem školniacute dochaacutezky diacutetěte

bude mu ulehčena vyacuteuka Rozvoj je daacuten celkovyacutem vyacutevojem jedince Daacutele mŧţe byacutet

podněcovaacuteno pomociacute nejrŧznějšiacutech her cvičeniacute a uacutekolŧ

Je zjišťovaacuteno zda diacutetě rozeznaacute dva stejneacute tvary mezi ostatniacutemi sklaacutedaacuteniacute rozdělenyacutech obraacutezkŧ

(u staršiacutech dětiacute puzzle odpoviacutedajiacuteciacute jejich věku) vklaacutedaacuteniacute tvarŧ do přiacuteslušnyacutech otvorŧ

dokreslovaacuteniacute obraacutezkŧ vyhledaacuteniacute obraacutezku v překryacutevanyacutech atd

Zrakoveacute vniacutemaacuteniacute podporuje i rozvoj řeči Zrakem diacutetě pozoruje mluvidla jinyacutech osob a učiacute se

tak naacutepodobou

Orientačniacute zkouška zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute mŧţe byacutet provedena i učitelkou v MŠ Vyacutesledek

poskytuje informaci o uacuterovni zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute přiacutepadně mŧţe poukaacutezat na odchylky

od normy

256 Diagnostika sluchoveacuteho vniacutemaacuteniacute

bdquoSluchoveacute vniacutemaacuteniacute je schopnost přijiacutemat rozlišovat a interpretovat zvuky různeacute kvality

(řečoveacute i neřečoveacute)ldquo35

Sluch je dŧleţityacute pro vyvaacuteřeniacute řeči a jejiacute stavby Pokud se diacutetě narodiacute s poškozenyacutem sluchem

(zaacuteleţiacute na stupni poškozeniacute) anebo ztratiacute-li sluch před ukončeniacutem vyacutevoje řeči (vyacutevoj řeči je

ukončovaacuten kolem 8 roku ţivota) je diacutetě většinou neslyšiacuteciacute a řeč se u něj vyviacutejiacute velmi maacutelo či

vŧbec (36

)

Diacutetě mŧţe trpět pouze nedoslyacutechavostiacute kteraacute nemusiacute byacutet dlouho objevena Diacutetě reaguje

na silneacute zvukoveacute podněty Diacutetě nepoznaacute ţe slyšiacute špatně Děti s nedoslyacutechavostiacute se projevujiacute

ve společnosti jako pomaleacute neposlušneacute (nereagujiacute na ticheacute podněty) a mohou byacutet někdy

chybně označeni za mentaacutelně postiţeneacute (37

)

Dnešniacute mediciacutena a leacutekařskeacute přiacutestroje zvlaacutedajiacute diagnostiku sluchu i u malyacutech dětiacute bez jejich

spolupraacutece Dřiacuteve byla u všech vyšetřeniacute nutnaacute spolupraacutece diacutetěte proto diagnostika byla

moţnaacute nejdřiacuteve kolem 3 roku ţivota diacutetěte

Sluchoveacute vniacutemaacuteniacute je zjišťovaacuteno podle nejrŧznějšiacutech cvičeniacute Diacutetěti se daacutevajiacute rozeznaacutevat

předměty podle zvuku kteryacute vydaacutevajiacute (začiacutenaacuteme od zvukŧ znaacutemyacutech a dobře rozeznatelnyacutech)

rozlišeniacute toacutenŧ piacutesniacute atd

35

ZELINKOVAacute O Pedagogickaacute diagnostika individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program str 76 36

PŘINOSILOVAacute D 1997 37

PŘINOSILOVAacute D 1997

18

Diagnostika je dŧleţitaacute pro odhaleniacute sluchovyacutech vad ale mŧţe naacutem pomoci i při vadě řeči

kde neznaacuteme přiacutečinu

Orientačniacute zkouška sluchu se provaacutediacute šeptanou i hlasitou řečiacute Jejiacutem ciacutelem je odhalit jestli

diacutetě maacute zdraviacute sluch Při provaacuteděniacute zkoušky maacute byacutet diacutetě zdraveacute bez ryacutemy a podobnyacutech

onemocněniacute ktereacute mohou vyacutesledky zkoušky ovlivnit(38

)

Dŧleţitou součaacutestiacute ve sluchoveacutem vniacutemaacuteniacute je fonematickyacute sluch Jednaacute se o sluchoveacute

rozlišovaacuteniacute rytmizaci vyacuteslovnosti Fonematickyacutech sluchem diacutetě rozlišuje diferenciace hlaacutesek

Vyacutevoj fonematickeacuteho sluchu je postupnyacute měl by byacutet ukončen před vstupem do povinneacute

školniacute dochaacutezky je jedniacutem z předpokladŧ na vyacuteuku čteniacute a psaniacute Fonematickyacute sluch

umoţňuje diacutetěti rozlišit stejnaacute slova (pes ndash pes) rozlišeniacute pouze jednou hlaacuteskou (ves ndash les)

rozlišeniacute deacutelky (dal ndash daacutel) tvrdeacute a měkkeacute souhlaacutesky (dyacuteka ndash diacuteky) ostreacute a tupeacute sykavky (miacutesa

ndash miacuteša) apod

38

TOMICKAacute V 2006

19

III METODY DIAGNOSTIKY

Metody diagnostiky jsou určiteacute zpŧsoby a postupy ktereacute vedou k ciacuteli tedy k diagnoacuteze

31 Poţadavky na diagnostickeacute metody

Vyacuteběr metody by měl odpoviacutedat věku diacutetěte přiacutepadně pokud existujiacute předchoziacute vyacutesledky

nebo podezřeniacute na postiţeniacute metoda by měla vychaacutezet ze zjištěnyacutech moţnostiacute diacutetěte

Na zahaacutejeniacute voliacuteme takoveacute metody při kteryacutech se diacutetě uvolniacute odstraniacute se stres a strach kteryacute

se mŧţe kvŧli nečekaneacute situaci či prostřediacute objevit Pokud jsou metody dobře zvoleneacute je

moţneacute ziacuteskat u diacutetěte dŧvěru a ochotu spolupracovat

bdquoNějakeacute jednoznačneacute pravidlo však stanovit nemůžeme V uacutevahu je nutneacute braacutet časovou

naacuteročnost jednotlivyacutech metod (jen vyacutejimečně nejsme časově omezeni) jejich bdquovyacutetěžnostldquo

(velmi vysokou majiacute např testy inteligence) chovaacuteniacute diacutetěte (klid ndash neklid) vnějšiacute okolnosti

jako je např prostor vyšetřovny možnost zaměstnat současně viacutece dětiacute uvolnit se pro dotaz

rodičů nebo pro rozhovor s nimi apod Mnohdy je uacutečelneacute kromě praacutece individuaacutelniacutem přiacutemeacutem

kontaktu vidět diacutetě i při samostatneacute praacuteci ve dvojici nebo i ve většiacute skupinceldquo39

Na proces diagnostikovaacuteniacute je ale vhodneacute nechat si dostatek času

Pouţiteacute metody musiacute splňovat určitě poţadavky ktereacute dělajiacute metody objektivniacute a pouţitelneacute

pro vyacutezkum a diagnostiku Tyto poţadavky naacutem daacutevajiacute jistotu ţe pouţiteacute metody umoţňujiacute

konfrontaci vyacutesledkŧ v porovnaacuteniacute se skupinou věkovou normou či dalšiacutemi předem

stanovenyacutemi kriteacuterii

Objektivnost

bdquoObjektivnost rozumiacuteme věcneacute nezaujateacute posouzeniacute činnostiacute nebo vyacutekonůldquo40

Nejčastěji byacutevaacute zajišťovaacutena testy ktereacute jsou vţdy vyhodnocovaacuteny stejnyacutem zpŧsobem a podle

určityacutech naacutevodŧ ktereacute nelze měnit Jednaacute se o standardniacute testy

Testy jsou provaacuteděny vţdy stejnyacutem přesně danyacutem zpŧsobem to od jejich zadaacuteniacute přes prŧběh

k vyhodnoceniacute a interpretaci Při opakovaneacutem prŧběhu by mělo byacutet dosaţeno stejnyacutech

vyacutesledkŧ bez ohledu na osobu kteraacute test zadaacutevala a vyhodnotila (41

)

Dŧleţiteacute je zda jsou otaacutezky dobře formulovaacuteny a jedinec jim porozuměl

39

MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute str 89-91 40

MERTIN V GILERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 77 41

SVOBODA M (ed) 2001

20

Validita

bdquoHistoricky nejobvyklejšiacute definice validniacuteho měřeniacute je že naacutestroj měřiacute to o čem prohlašuje

že měřiacuteldquo42

Validita označuje platnost metody a jejich vyacutesledkŧ Jednaacute se o skutečnost zda metody

hodnotiacute opravdu to co hodnotit maacute a chce (43

)

Metoda je volena podle moţnostiacute jedince Jestliţe maacute jedinec nějakeacute postiţeniacute metodu je

nutno přizpŧsobit jeho postiţeniacute tak aby mohl danyacute uacutekol splnit dle svyacutech moţnostiacute (např

u jedince se slabozrakostiacute je nutno vytvořit takoveacute podmiacutenky aby pomŧcky k metodě či

pracovniacute listy k testu mohl vidět)

Většina metod hodnotiacute jako primaacuterniacute jednu oblast mohou však ukaacutezat i dalšiacute vyacutesledky ktereacute

nepatřiacute k primaacuterniacutemu vyacutesledku a pouze naacutes mohou nasměrovat k dalšiacutemu šetřeniacute

Reliabilita

Jednaacute se o přesnost a spolehlivost metody Tedy jestli vyacutesledek z daneacute metody neniacute jen

naacutehodnyacute či zkreslenyacute jev a nevznikl nějakyacutem nedostatkem v měřeniacute (44

)

Stejneacuteho vyacutesledku by mělo byacutet dosaţeno i s odstupem času Vyacutesledky by měly byacutet zobecněny

i v čase Při opakovaacuteniacute by mělo dochaacutezet k podobnyacutem vyacutesledkŧm (i v rozmeziacute několika dniacute)

Mělo by byacutet zjištěno zda metoda nemŧţe byacutet ovlivněna aktuaacutelniacutem stavem jedince (hlavně

jeho uacutenavou nebo psychickyacutem stavem) nebo dřiacuteve ziacuteskanyacutemi zkušenostmi (45

)

32 Pozorovaacuteniacute

Pozorovaacuteniacute patřiacute mezi zaacutekladniacute diagnostickeacute metody Jednaacute se o velmi naacuteročnou metodu

V předškolniacutem věku je pouţiacutevaacutena pouze extrospekce (pozorovaacuteniacute druhyacutech lidiacute) tedy

v předškolniacutem věku pozorovaacuteniacute diacutetěte dospělyacutem (introspekci sebepozorovaacuteniacute diacutetě samo

z vyacutevojoveacuteho hlediska ještě nedokaacuteţe)

Metoda pozorovaacuteniacute je braacutena jako nejpřirozenějšiacute metoda kterou je moţneacute pouţiacutet teacuteměř

v kaţdeacute situaci bez potřebneacute přiacutepravy pomŧcek

bdquoPozorovanie znamenaacute sledovanie činnosti žiaka a jej vyhodnotenieldquo46

42

MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 41 43

PIPEKOVAacute J 2006 44

MERTIN V 1995 45

SVOBODA M (ed) 2001 46

KOLLAacuteRIKOVAacute Z Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika 2001 str 248

21

Od prvniacuteho dne v předškolniacutem zařiacutezeniacute byacutevaacute diacutetě pozorovaacuteno V teacuteto rovině se jednaacute většinou

o pozorovaacuteniacute nesystematickeacute bez konkreacutetniacuteho ciacutele Pozorovatel (nejčastěji učitelka MŠ) by se

při prvniacutech setkaacuteniacute s diacutetětem mělměla soustředit na celkoveacute projevy diacutetěte

(47

)Nesystematickeacute (nestrukturovaneacute) pozorovaacuteniacute by mělo byacutet provaacuteděno tak ţe pozorovatel

zapisuje co nejviacutece jevŧ V přiacutepadě ţe jsou zaregistrovaacuteny nějakeacute nedostatky či naacutepadnosti je

vhodneacute začiacutet pozorovat systematicky Nestrukturovaneacute pozorovaacuteniacute tedy nepřipraveneacute

globaacutelně zaměřeneacute bychom měli pouţiacutet spiacuteše jako doplňkovou metodu k jinyacutem

Pozorovaacuteniacute mŧţe byacutet strukturovaneacute (systematickeacute) tedy předem připraveneacute kategorie

sledovaacuteniacute a jejich zaznamenaacutevaacuteniacute Zde se jiţ soustřediacuteme na jednu pozorovanou oblast

Aby pozorovaacuteniacute splňovalo poţadavky ktereacute jsou uvedeny vyacuteše je nutno aby pozorovaacuteniacute

bylo opakovaneacute promyšleneacute stanovenyacute ciacutel tedy zaměřeneacute pouze na některou oblast

bdquoProbleacutemem pozorovaacuteniacute je z velkeacute množiny projevů vyčlenit (vyabstrahovat) to co je

podstatneacute z hlediska ciacutele pozorovaacuteniacute a to co je pozorovaacuteno označit spraacutevnou

terminologiiacuteldquo48

Zaacutekladem dobreacuteho a kvalitniacuteho pozorovaacuteniacute je stanoveniacute ciacutele Nesmiacute byacutet opomenuta přiacuteprava

pozorovaacuteniacute Zaacuteleţiacute na pozorovateli jakyacute zpŧsob zaznamenaacutevaacuteniacute pozorovaneacuteho zvoliacute

Je vhodneacute při pozorovaacuteniacute diacutetěte v pedagogickeacute situaci nebyacutet organizaacutetorem teacuteto činnosti ale

pŧsobit v niacute pouze jako pozorovatel tiacutem se zmenšuje moţnost uniknutiacute dŧleţityacutech momentŧ

Pokud je to moţneacute celou situaci zaznamenaacutevaacuteme (videozaacuteznam u dětiacute musiacute souhlasit

zaacutekonnyacute zaacutestupce diacutetěte) K tomuto zaacuteznamu je moţno se vracet a plně se soustředit pouze

na jeden prvek (komunikačniacute projevy motorickeacute schopnosti atd)

V přiacutepadě ţe chceme zvyacutešit reliabilitu pozorovaacuteniacute vhodneacute je poţaacutedat jinou učitelku (nebo

osobu) o spolupraacuteci a souběţnost pozorovaacuteniacute předem domluveneacuteho projevu Po ukončeniacute

pozorovaacuteniacute vyacutesledky prokonzultovat porovnat Nebo se kaţdyacute pozorovatel mŧţe zaměřit

na předem určenou oblast Pozorovaacuteniacute mŧţe byacutet provaacuteděno i skrytě v předškolniacutem zařiacutezeniacute

nejsou většinou pro tento zpŧsob pozorovaacuteniacute vytvořeneacute vhodneacute podmiacutenky Skryteacute pozorovaacuteniacute

je většinou provaacuteděno ve specializovanyacutech zařiacutezeniacutech jde o zjištěniacute chovaacuteniacute diacutetěte

v nejrŧznějšiacutech situaciacutech)

47

MERTIN V 1995 48

NAKONEČNYacute M Zaacuteklady psychologie 1998 str 103

22

33 Rozhovor

Metoda patřiacute k naacuteročnyacutem je nutneacute se na ni připravit Je vhodneacute vědět na co jakyacutem zpŧsobem

kdy jak ziacuteskaneacute informace zaznamenaacutevat a zpracovaacutevat

U dětiacute předškolniacuteho věku neniacute vhodneacute braacutet rozhovor jako zaacutekladniacute metodu diagnostiky

Kladeneacute otaacutezky se musiacute přiměřit věku a z dŧvodu niacutezkyacutech zkušenostiacute a vědomostiacute nemusiacute byacutet

odpovědi diacutetěte adekvaacutetniacute Pokud je zvolena metoda rozhovoru s diacutetětem je vhodnějšiacute

i přiacutetomnost zaacutekonneacuteho zaacutestupce kteryacute naacutem mŧţe poskytnout dŧleţiteacute či doplňujiacuteciacute uacutedaje

(49

)

bdquoRozhovorem ziacuteskaacutevaacuteme informace o naacutezorech postojiacutech přaacuteniacute a obavaacutech informace

o vnitřniacutem světě diacutetěteldquo50

Prŧběh rozhovoru mŧţe byacutet zaznamenaacutevaacuten pomociacute nahraacutevaciacuteho zařiacutezeniacute nebo

videozaacuteznamem (pouze se svoleniacutem dotazovaneacuteho či jeho zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ)

Rozhovor mŧţe byacutet rozdělen na strukturovanyacute kde jsou předem připraveneacute otaacutezky na ktereacute

jedinec odpoviacutedaacute Druhou moţnostiacute je nestrukturovanyacute (volnyacute) rozhovor kde nejsou

připraveneacute otaacutezky Tato moţnost je pro tazatele naacuteročnějšiacute aby udrţel teacutema rozhovoru k daneacute

problematice

U rozhovoru s rodiči diacutetěte je dŧleţiteacute aby obě strany chtěly diacutetěti pomoci v jeho probleacutemech

a zaacuteroveň se plně respektovaly Je dŧleţiteacute aby byl ponechaacuten dostatek času a klidneacute prostřediacute

proto je vhodneacute si předem termiacuten a čas rozhovoru domluvit

bdquoRozhovor s rodiči sloužiacute zejmeacutena k tomu aby si učitel rozšiacuteřil poznatky ktereacute maacute o diacutetěti

rodině způsobu života o naacutezorech na vzdělaacuteniacute hellip aby se leacutepe orientoval ve skutečnostech

ktereacute maacute k dispozici ve školeldquo51

Rozhovor s diacutetětem předškolniacuteho věku je vyuţiacutevaacuten v přiacutepadě ţe u diacutetěte jsou zjišťovaacuteny

určiteacute vědomosti nebo řečoveacute schopnosti Diacutetě je taacutezaacuteno na zaacutekladniacute informace ze sveacuteho okoliacute

a vědomosti odpoviacutedajiacuteciacute jeho věku Řiacutezenyacute rozhovor s diacutetětem předškolniacuteho věku byacutevaacute

provaacuteděn při zjišťovaacuteniacute školniacute zralosti Poklaacutedaneacute otaacutezky by měly byacutet uzpŧsobeneacute věku diacutetěte

Kromě odpovědiacute by měly byacutet sledovaacuteny i neverbaacutelniacute projevy dotazovaneacuteho ktereacute často

ukazujiacute jak se dotazovanyacute ciacutetiacute zda mu jsou kladeneacute otaacutezky přiacutejemneacute a dalšiacute vlastnosti jedince

(52

)

49

MERTIN V 2003 50

TRPIŠOVSKAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1997 str 8 51

MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 33

23

34 Dotazniacutek

bdquoJe to spocircsob piacutesemneacuteho kladenia otaacutezok a ziacuteskavanie piacutesomnyacutech odpovediacuteldquo53

Dotazniacutek v piacutesemneacute podobě je pro děti v předškolniacutem věku nepouţitelnyacute jelikoţ neumiacute čiacutest

ani psaacutet a neporozumiacute poloţenyacutem otaacutezkaacutem Metoda je pouţiacutevaacutena pro zaacutekonneacute zaacutestupce

diacutetěte(54

)

S dotazniacutekem se rodiče často setkaacutevajiacute před naacutestupem do předškolniacuteho zařiacutezeniacute (MŠ)

Zařiacutezeniacute tiacutem ziacuteskaacutevaacute zaacutekladniacute uacutedaje o diacutetěti a jeho stavu (zdravotniacute stav individuaacutelniacute

zvlaacuteštnosti obliacutebeneacute činnosti atd) přiacutepadně rodině diacutetěte Tyto informace jsou dŧleţiteacute

pro učitelky zařiacutezeniacute zlepšujiacute přiacutepravu programu a přiacutestup k diacutetěti Z tohoto dŧvodu je

dŧleţiteacute aby zde byly uvedeny pravdiveacute informace

MŠ mŧţe rodičŧm předklaacutedat takeacute prŧběţnyacute dotazniacutek Ten mŧţe byacutet zaměřen jak na chod

předškolniacuteho zařiacutezeniacute i hodnoceniacute jejich diacutetěte z pohledu rodiče Hodnoceniacute rodičŧ je

zajiacutemaveacute při porovnaacuteniacute hodnoceniacute od učitelek ze zařiacutezeniacute Porovnaacuteniacutem je moţneacute objevit co je

pro rodiče diacutetěte dŧleţiteacute Zaacuteroveň mŧţe byacutet hodnoceno předškolniacute zařiacutezeniacute z pohledu rodičŧ

Učitelkaacutem je tak daacutena zpětnaacute vazba k jejich činnosti od rodičŧ

Dotazniacutek mŧţe takeacute sloţit jako součaacutest doporučeniacute pro odborneacute vyšetřeniacute diacutetěte

na specializovaneacutem pracovišti K předaacuteniacute dotazniacuteku do zařiacutezeniacute musiacute byacutet daacuten souhlas

zaacutekonneacuteho zaacutestupce diacutetěte

Neexistuje univerzaacutelniacute dotazniacutek Při jeho sestavovaacuteniacute vychaacuteziacuteme z věku diacutetěte i oblasti

probleacutemŧ ktereacute chceme zjistit Z tohoto dŧvodu majiacute i rŧznaacute zařiacutezeniacute sveacute dotazniacuteky ktereacute

předklaacutedajiacute svyacutem klientŧm k vyplněniacute Zde je nutneacute předejiacutet zkresleniacute informaciacute o diacutetěti ktereacute

jsou znaacutemy z dotazniacuteku Pokud se jednaacute o probleacutemoveacute diacutetě mŧţe byacutet jiţ vyplňovaacuteniacute

dotazniacuteku zkresleno postojem k diacutetěti (hlavně u dětiacute s poruchami chovaacuteniacute)

bdquoDotazniacutek je využiacutevaacuten jednak jako žaacutedost o prvniacute vyšetřeniacute jednak v přiacutepadě kontrolniacuteho

vyšetřeniacuteldquo55

Dotazniacutekovaacute šetřeniacute byacutevajiacute v předškolniacutem věku spiacuteše jako doplňkovaacute metoda pro rodiče

52

SVOBODA 2001 53

KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Předškolniacute a elementaacuterka pedagogika

2001 str 250 54

MERTIN V 2003 55

MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 39

24

35 Anamneacuteza

bdquoAnamneacutezou (anamneacutesis ndash rozpomiacutenaacuteniacute) rozumiacuteme zjišťovaacuteniacute uacutedajů z minulosti jedince ktereacute

majiacute vyacuteznamnyacute vztah k poznaacuteniacute osobnosti Jejiacutem ciacutelem je ziacuteskaacuteniacute a kategorizace relevantniacutech

uacutedajů z minulosti ktereacute pomaacutehajiacute vysvětlit současnyacute stavldquo56

Anamneacuteza by měla byacutet zaměřena na celou osobnost jedince Zpŧsob jakyacutem je anamneacuteza

zjišťovaacutena mŧţe byacutet rŧznyacute (dotazniacutek rozhovor předtištěneacute scheacutema atd) Je na uvaacuteţeniacute

pracovniacuteka jakaacute forma mu vyhovuje (57

)

Z anamneacutezy je moţno vyčiacutest tvrdaacute data ndash dajiacute se změřit ověřit (datum narozeniacute věk věk

rodičŧ bydliště atd) ale i měkkaacute data ndash nedajiacute se změřit či jinak ověřit (proţiacutevaacuteniacute jedince

zaacuteliby traacuteveniacute volneacuteho času postoj k rodině atd)

U dětiacute předškolniacuteho věku je anamneacuteza sestavovaacutena většinou podle informaciacute ziacuteskanyacutech

od rodičŧ Diacutetě v tomto věku nedokaacuteţe přiacuteliš mluvit o sveacutem dosavadniacutem ţivotě Je vhodnějšiacute

pokud pracovniacutek tvořiacuteciacute anamneacutezu je pro rodiče znaacutemaacute osoba ke ktereacute majiacute dŧvěru (pediatr

diacutetěte učitelka v MŠ)

Anamneacuteza se děliacute podle oblastiacute na rŧzneacute druhy Nejčastěji na naacutesledujiacuteciacute dva typy anamneacutezy

(58

)

Rodinnaacute anamneacuteza (RA) ndash uacutedaje o rodině vyšetřovaneacuteho jedince (prarodiče rodiče

sourozenci či dalšiacute přiacutebuzneacute osoby bytoveacute podmiacutenky atd)

Osobniacute anamneacuteza (OA) ndash zaměřuje se na osobnost jedince a jeho dosavadniacute vyacutevoj

Měla by byacutet provaacuteděna od prenataacutelniacuteho obdobiacute do současneacuteho stavu Zjišťovaneacute

informace se tyacutekajiacute všech oblastiacute ţivota jedince

Anamneacuteza je většinou provaacuteděna jako zaacutekladniacute a prvniacute diagnostickaacute metoda u většiny

vyšetřeniacute a diagnostik Většina odborniacutekŧ z anamneacutezy vychaacuteziacute Z tohoto dŧvodu je dŧleţiteacute

aby anamneacuteza byla podrobnaacute

36 Hra

bdquoHra je jednou z vyacutevojovyacutech potřeb v předškolniacutem věku a současně i nejpřirozenějšiacute aktivitou

diacutetěte v tomto obdobiacute Jejiacutem prostřednictviacutem se všestranně rozviacutejiacute osobnost diacutetěte

a prostřednictviacutem hry je takeacute možno diacutetě diagnostikovatldquo59

56

TRPIŠOVAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1997 str 11 57

SVOBODA M 2001 58

ZELINKOVAacute O 2001

25

Hra je velmi uacutezce spjata s předškolniacutem obdobiacutem Jednaacute se o obdobiacute kdy hra je hlavniacute naacuteplniacute

a činnostiacute dne V předškolniacutem věku si diacutetě hraje teacuteměř neustaacutele Je vhodneacute pokud bude dětskeacute

hře věnovaacuten dostatek pozornosti V předškolniacutem zařiacutezeniacute je hra hodně vyuţiacutevanaacute metoda (60

)

Diacutetě v předškolniacutem obdobiacute bere hru jako sveacute vaacuteţneacute zaměstnaacuteniacute a činnost ktereacute věnujiacute plneacute

soustředěniacute Ačkoliv si děti uvědomiacute ţe bdquosi jen hrajiacuteldquo mluviacute s neexistujiacuteciacutemi kamaraacutedy věřiacute

tomu čemu se ve hře věnujiacute a proţiacutevajiacute

bdquoSledovaacuteniacute hry dětiacute je naopak pro diagnostiku v mateřskeacute škole časteacute a vlastně i nezbytneacute

Poskytuje cenneacute uacutedaje o prožitciacutech diacutetěte jeho aktuaacutelniacutem psychickeacutem rozpoloženiacute

zkušenostech neboť kromě jineacuteho je hra prostředkem sebevyjaacutedřeniacuteldquo61

Dětskaacute hra (ať individuaacutelniacute nebo kolektivniacute) mŧţe učitelkaacutem v předškolniacutem zařiacutezeniacute mnoho

odhalit z domaacuteciacuteho ţivota v rodině vyacutevojoveacuteho stavu i vlastnostech diacutetěte samotneacuteho ktereacute

se v běţnyacutech činnostech neprojeviacute Ve hře mŧţe byacutet posouzeno jak si diacutetě hraje jeho uacuteroveň

myšleniacute obrazotvornosti tvořivosti i celeacuteho vyacutevoje atd

bdquoPokud chceme využiacutet analyacutezy dětskeacute hry (hl u dětiacute předškolniacuteho věku) k diagnostickyacutem

uacutečelům zaměřiacuteme se předevšiacutem na to zda je celkovaacute uacuteroveň hry klienta v souladu

s bdquoontogenetickou normouldquo dětskeacute hry nebo zda došlo k jejiacute retardaci či urychleniacuteldquo62

Prvniacute moţnostiacute je pozorovaacuteniacute diacutetěte při spontaacutenniacute hře Do teacuteto hry by dospělyacute neměl

zasahovat Snaţiacuteme se co nejviacutece postřehnout projevy diacutetěte Pozorovaacuteniacute při volneacute hře slouţiacute

spiacuteše jako orientačniacute vedouciacute k dalšiacutemu vyacuteběru diagnostickyacutech metod Hru je v tomto přiacutepadě

vhodneacute hodnotit jako celek (63

)

Druhou moţnostiacute je byacutet hry přiacutemo uacutečastněn a dělat přiacutemou intervenci Tiacutem je moţno odhalit

moţnosti diacutetěte Teacuteto formy se mohou uacutečastnit i rodiče Je dŧleţiteacute aby si rodiče s učitelkou

předaacutevali vzaacutejemně informace ktereacute ziacuteskajiacute při sledovaacuteniacute volneacute hry diacutetěte

Při analyacuteze hry je vhodneacute aby diacutetě bylo pozorovaacuteno v rŧznyacutech podobaacutech hry (samostatně

s kolektivem dětiacute hra s dospělyacutem) do ktereacute se pozorovatel viacutece či meacuteně saacutem zapojuje Pokud

je pozorovatel součaacutestiacute hry je vyššiacute riziko nezachyceniacute některyacutech dŧleţityacutech poznatkŧ

Vyacutehodou je ţe pozorovatel mŧţe pracovat viacutece s diacutetětem a vytvaacuteřet určiteacute situace ve kteryacutech

chce diacutetě vidět

59

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 77 60

PIPEKOVAacute J 2006 61

MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 82 62

RENOTIEacuteROVAacute M LUDIacuteKOVAacute L a kolektiv Speciaacutelniacute pedagogika 2006 str 139 63

PIPEKOVAacute J 2006

26

37 Analyacuteza kresby

Analyacutezu kresby by měl provaacutedět odborniacutek na tuto problematiku (psycholog psychiatr)

Učitelku v MŠ mŧţe kresba diacutetěte upozornit na moţneacute nedostatky či probleacutemy diacutetěte Děti

v předškolniacutem věku raacutedy kresliacute berou kresbu jako zaacutebavu a hru Odborniacutek v niacute dokaacuteţe mnoho

ziacuteskat

bdquoJedinaacute kresba nemůže odhalit všechnoldquo64

bdquoK určeniacute diagnoacutezy nestačiacute pouze test obraacutezek každeacuteho diacutetěte je nutneacute posuzovat takeacute

z hlediska sociaacutelniacutech a kulturniacutech souvislostiacute Jen tak lze diacutetě leacutepe poznat je však třeba

dodat že žaacutednyacute bdquokliacuteč ke obraacutezkůmldquo neexistujeldquo65

Kresba v sobě obsahuje herniacute i pracovniacute naacutevyky Tiacutem je moţno o kresliacuteciacutem jedinci ziacuteskat

mnohem viacutece informaciacute

bdquoKresbou vyjadřuje diacutetě svou osobnost citoveacute zaujetiacute miacuteru poznaacuteniacute světa zaacutejmoveacute vyladěniacute

i laacutesku k lidem ale i věcem ktereacute stimulujiacute jeho duševniacute růstldquo66

Kresba jedincŧ s postiţeniacutem se lišiacute Kaţdeacute postiţeniacute či probleacutemy diacutetěte se v kresbě objeviacute

Proto je vhodneacute aby učitelka v MŠ dětskou kresbu prŧběţně sledovala a porovnaacutevala

I rodiče diacutetěte by měli miacutet moţnost pravidelně sledovat vyacutetvarneacute projevy sveacuteho diacutetěte K tomu

jsou ideaacutelniacute naacutestěnky či dalšiacute prostory zařiacutezeniacute kde je mohou rodiče vidět a porovnat

s ostatniacutemi

Učitelka MŠ by měla miacutet zaacutekladniacute znalost o vyacutevoji dětskeacute kresby Tak je moţneacute sledovat

dětskou kresbu a objevit v niacute nedostatky

Vyacutevoj kresby

bdquoVyacutevoj a zvlaacuteštnosti kresebneacuteho projevu jsou podmiacuteněny psychickyacutemi vlastnostmi diacutetěte

a vnějšiacutemi podmiacutenkami ve kteryacutech žije Kresebnyacute projev se rozviacutejiacute uacuteměrně k možnostem ktereacute

diacutetěti ke kresleniacute nabiacuteziacute jeho prostřediacute a na tom takeacute zaacutevisiacute uacuteroveň kresbyldquo67

Obdobiacute skvrn ndash prvniacute jsou skvrny a to bez ohledu na uměleckeacute schopnosti diacutetěte

přibliţně do jednoho roku diacutetěte

64

DAVIDO R Kresba jako naacutestroj poznaacuteniacute diacutetěte 2001 str 16 65

DAVIDO R Kresba jako naacutestroj poznaacuteniacute diacutetěte 2001 str 16 66

ŠMARDA I ŘEZAacuteČ J Psychologickaacute praktika 1996 str 22 67

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 65

27

Stadium čmaacuteranic ndash diacutetě čmaacuteraacute všemi směry a kresliacuteciacute naacutečiniacute bere jako

prodlouţenou ruku jednaacute se o obdobiacute mezi jedniacutem a druhyacutem rokem

Stadium čaacuteranic ndash diacutetě se snaţiacute napodobit psaniacute dospělyacutech začiacutenaacute se objevovat

zaacuteměr u činnosti diacutetě nevydrţiacute dlouho pŧvodniacute zaacuteměr kresby se během činnosti měniacute

často neniacute dokončena s tiacutemto stadiem se mŧţe setkat ve věku dvou aţ třiacute let

Stadium hlavonoţcŧ (univerzaacutelniacutech postav) ndash diacutetě svyacutem vyacutetvarnyacutem diacutelŧm daacutevaacute

obsah začiacutenaacute viacutece kreslit postavy a s přibyacutevajiacuteciacutem věkem přibyacutevaacute postavaacutem detaily

věkoveacute rozmeziacute tohoto stadia je tři aţ pět let

Intelektuaacutelniacute realismus ndash kresba vyjadřuje dětskyacute svět diacutetě zobrazuje to co vidiacute a

znaacute ze sveacuteho okoliacute nejčastěji a nevyacuterazněji se toto obdobiacute projevuje mezi paacutetyacutem

aţ sedmyacutem rokem

Vizuaacutelniacute realismus - diacutetě objektivněji začiacutenaacute kreslit to co opravdu vidiacute dochaacuteziacute takeacute

k velkeacutemu skoku ndash diacutetě začiacutenaacute zobrazovat postavu z profilu stadium převaţuje mezi

sedmyacutem aţ dvanaacutectyacutem rokem

Zobrazovaacuteniacute v prostoru - představuje posledniacute staacutedium diacutetě ve svyacutech kresbaacutech

zobrazuje prostor po dvanaacutecteacutem roce ţivota

28

IV ZAŘIacuteZENIacute PROVAacuteDĚJIacuteCIacute DIAGNOSTIKU

V našiacute republice existuje poměrně širokaacute siacuteť poradenskyacutech i dalšiacutech zařiacutezeniacute ktereacute se věnujiacute

pedagogickeacute a speciaacutelněpedagogickeacute diagnostice Zaměřeniacute i rozsah nabiacutezenyacutech sluţeb mŧţe

byacutet velice širokyacute

Diagnostika mŧţe byacutet provaacuteděna i na laickeacute rovině Jde spiacuteše o zamyšleniacute nad diacutetětem v daneacute

situaci Tuto diagnostiku provaacutediacute třeba rodič či vychovatel diacutetěte Diagnostika maacute informačniacute

charakter kteryacute rodiče (nebo kdo tuto diagnostiku provaacutediacute) směřuje k vyhledaacuteniacute daneacuteho

odborniacuteka kteryacute mŧţe stanovit profesionaacutelně diagnostiku jedince podle ktereacute se daacute s diacutetětem

daacutele pracovat

Je zřejmeacute ţe v těchto pracovištiacutech je potřebnaacute specializace pracovniacutekŧ Daacutele je vhodneacute aby

pracovniacuteci měli otevřenyacute přiacutestup k dalšiacutem problematikaacutem ktereacute se nevyskytujiacute přiacutemo v jejich

pracovišti ale mohou s nimi souviset Vhodnaacute je alespoň znalost zařiacutezeniacute kam mohou byacutet

klienti odeslaacuteniacute V zařiacutezeniacutech by měli pracovat odborniacuteci kteřiacute sveacute kompetence ziacuteskali

v raacutemci odborneacuteho studia a v dalšiacutem celoţivotniacutem vzdělaacutevaacuteniacute Jejich odbornost je vymezena

např zaacutekonem č 5632004 Sb o pedagogickyacutech pracovniacuteciacutech vyhlaacuteškou č 722005 Sb

o poskytovaacuteniacute poradenskyacutech sluţeb ve školaacutech a školskyacutech poradenskyacutech zařiacutezeniacute zaacutekonem

č 5612004 o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem vzdělaacutevaacuteniacute

(školskyacute zaacutekon) a jeho pozdějšiacute zněniacute a dalšiacute

Obsahem všech poradenskyacutech zařiacutezeniacute je vytvaacuteřeniacute vhodnyacutech podmiacutenek pro tělesnyacute

psychickyacute a sociaacutelniacute vyacutevoj jedince v prŧběhu jeho vzdělaacutevaacuteniacute Kaţdeacute poradenskeacute zařiacutezeniacute je

povinneacute veacutest dokumentaci o vyšetřeniacute dalšiacute peacuteči jedince spolupraacuteci s dalšiacutemi poradenskyacutemi

zařiacutezeniacutemi či školami atd

41 Speciaacutelněpedagogickaacute centra

bdquoSpeciaacutelně pedagogickaacute centra jsou speciaacutelniacute školskaacute zařiacutezeniacute kteraacute se specializujiacute na určityacute

typ zdravotniacuteho postiženiacute ndash defektuldquo68

Existujiacute speciaacutelněpedagogickaacute centra (daacutele jen SPC) pro děti

Smyslově postiţeneacute (sluchově zrakově)

Tělesně postiţeneacute

Mentaacutelně postiţeneacute

68

NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute str 105

29

S vadami řeči

S kombinovanyacutemi vadami

Mezi zaměstnance SPC patřiacute speciaacutelniacute pedagog (zaměřeniacute dle specializace SPC) psycholog

sociaacutelniacute pracovniacutek Daacutele zde mŧţe byacutet pracovniacute kolektiv doplněn o dalšiacute odborneacute pracovniacuteky

(logoped psychoterapeut fyzioterapeut atd)

Činnost je zaměřena zejmeacutena na podporu klientŧ v předškolniacutem věku v peacuteči rodičŧ

(zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ) na podporu klientŧ integrovanyacutech do škol a školskyacutech zařiacutezeniacute

na podporu klientŧ s těţkyacutem a kombinovanyacutem zdravotniacutem postiţeniacutem kteřiacute nemohou

dochaacutezet do školy zpravidla ve věku od 3 do 19 let

SPC svoji činnost zaměřuje na naacutesledujiacuteciacute oblasti (69

)

Podpŧrnou činnost podaacutevaacuteniacute odbornyacutech informaciacute z rŧznyacutech oblastiacute (sociaacutelniacute

podpora moţnosti integrace atd) Poradenskeacute konzultačniacute terapeutickeacute a metodickeacute

činnosti pro klienty jejich rodiče nebo osoby odpovědneacute za vyacutechovu

a pro pedagogickeacute pracovniacuteky

Spolupraacutece s předškolniacutem zařiacutezeniacutem přiacutepadně i dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute kam diacutetě dochaacuteziacute

Depistaacuteţ klientŧ se zdravotniacutem postiţeniacutem (dle specializace SPC) ve spaacutedoveacute oblasti

stanoveneacute zřizovatelem (často ve spolupraacuteci s pediatry v daneacute oblasti)

Speciaacutelněpedagogickou psychologickou a sociaacutelniacute diagnostiku klientŧ

Participaci při přiacutepravě a zpracovaacutevaacuteniacute individuaacutelniacutech vyacutechovně-vzdělaacutevaciacutech

a stimulačniacutech programŧ pro děti a ţaacuteky integrovaneacute do běţnyacutech škol ve spolupraacuteci

s pedagogy

Zpracovaacutevaacuteniacute odbornyacutech podkladŧ a posudkŧ pro potřeby spraacutevniacutech rozhodnutiacute

o zařazeniacute do systeacutemu vzdělaacutevaacuteniacute a pro potřeby dalšiacutech spraacutevniacutech řiacutezeniacute

Poradenstviacute k volbě vzdělaacutevaciacute cesty (karieacuteroveacute poradenstviacute) pro klienty se

zdravotniacutem postiţeniacutem

Informačniacute činnosti a propagaci sluţeb SPC pro širšiacute veřejnost

69

NOVOSAD L 2000

30

Sveacute sluţby nabiacuteziacute ambulantně v prostoraacutech SPC ale pracovniacuteci mohou sveacute klienty

navštěvovat v jejich přirozeneacutem prostředniacute (rodina) i ve školskyacutech zařiacutezeniacutech nebo

v zařiacutezeniacute kde je diacutetě umiacutestěno nebo integrovaacuteno

42 Pedagogickopsychologickeacute poradny

bdquoPedagogicko-psychologickeacute poradny (PPP) jsou bezesporu mezi veřejnostiacute nejznaacutemějšiacutem

typem poradenskeacuteho zařiacutezeniacute zaměřeneacuteho na problematiku vyacutechovy i školniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute dětiacute

a mlaacutedeželdquo70

Zaacutekladniacute pracovniacute sloţeniacute pedagogickopsychologickeacute poradny (daacutele jen PPP) tvořiacute psycholog

speciaacutelniacute pedagog (pracuje s jednotlivyacutemi klienty podle jejich diagnoacutezy spolupracuje

na individuaacutelniacutech vzdělaacutevaciacutech plaacutenech pro děti atd) sociaacutelniacute pracovniacutek (je ve spojeniacute

s orgaacuteny např sociaacutelně-praacutevniacute ochrany diacutetěte zajišťuje kontakty s klienty atd) Daacutele mŧţe

byacutet činnost poradny rozšiacuteřena o logopeda psychopeda tyflopeda etopeda fyzioterapeuta

surdopeda atd

Činnostiacute PPP je peacuteče o zdravyacute a přiměřenyacute vyacutevoj pro děti do 3 do 18 (19) let (po dobu školniacute

dochaacutezky ndash hlavně MŠ zaacutekladniacute škola (daacutele ZŠ) středniacute škola (daacutele SŠ) a někdy i vyššiacute

odbornaacute škola (daacutele VOŠ) či vysokaacute škola (daacutele VŠ) v přiacutepadě předchoziacute peacuteče diacutetěte a

studenta Daacutele spolupracuje s rodiči a učiteli těchto dětiacute ţaacutekŧ a studentŧ

Funkce PPP byacutevaacute velmi rozsaacutehlaacute Odviacutejiacute se podle věku a postiţeniacute či znevyacutehodněniacute klienta

PPP se často spoluuacutečastniacute na vzdělaacutevaciacutem procesu zvlaacuteště v přiacutepadech kdy je vzdělaacutevaciacute

proces znesnadněn Na zaacutekladě doporučeniacute PPP je volena nebo upravovaacutena vzdělaacutevaciacute cesta

ţaacutekŧ Při vedeniacute dětiacute a ţaacutekŧ PPP aktivně ovlivňujiacute proces přijiacutemaacuteniacute a upevňovaacuteniacute poznatkŧ

postojŧ a hodnotoveacute orientace (volba vhodneacuteho učebniacuteho stylu rodinnaacute terapie apod) PPP

napomaacutehajiacute při rozvoji pedagogicko-psychologickyacutech kompetenciacute učitelŧ participujiacute se

na činnostech v oblasti prevence sociaacutelně patologickyacutech jevŧ u dětiacute a mlaacutedeţe a

na karieacuteroveacutem poradenstviacute

PPP nejčastěji provaacutediacute tyto sluţby (71

)

Komplexniacute psychologickou speciaacutelněpedagogickou a sociaacutelniacute diagnostiku

Psychologickeacute pedagogickeacute pedagogicko-psychologickeacute a poradenskeacute činnosti

70

NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute str 101 71

NOVOSAD L 2000

31

Vyšetřeniacute školniacute zralosti pro přijetiacute nebo odklad povinneacute školniacute dochaacutezky (včetně

vydaacuteniacute odborneacuteho posudku)

Zjištěniacute individuaacutelniacutech předpokladŧ jedince

Profesniacute orientace ţaacutekŧ

Diagnostiku specifickyacutech vyacutevojovyacutech poruch učeniacute

Pedagogicko-psychologickou pomoc při vyacutechově a vzdělaacutevaacuteniacute ţaacutekŧ s nejrŧznějšiacutem

znevyacutehodněniacutem

Prevence i řešeniacute problematiky školniacute neuacutespěšnosti

Odborneacute konzultace pro pedagogickeacute pracovniacuteky spolupraacutece se školami

Spolupraacutece s dalšiacutemi odbornyacutemi institucemi (mŧţe se jednat o odborneacute instituce kam

bude diacutetě přemiacutestěno např diagnostickyacute uacutestav speciaacutelniacute školskeacute zařiacutezeniacute atd)

43 Střediska vyacutechovneacute peacuteče

Středisko vyacutechovneacute peacuteče (daacutele SVP) je zařiacutezeniacute ktereacute poskytuje podpŧrnou a preventivně

vyacutechovnou peacuteči dětem a mlaacutedeţi poradenskou peacuteči dětem rodičŧm a učitelŧm Vychaacuteziacute

ze vzaacutejemneacute spolupraacutece rodiny kteraacute chce řešit probleacutemy a školniacutem zařiacutezeniacutem (pokud jej

jedinec navštěvuje) a SVP

Mezi pracovniacuteky SVP patřiacute psycholog etoped sociaacutelniacute pracovniacutek odborniacute vychovateleacute

učiteleacute

Sluţby poskytuje SVP ambulantně či formou pobytu (deacutelka pobytu byacutevaacute většinou 8 tyacutednŧ)

Obsah sluţeb vychaacuteziacute ze smlouvy mezi zařiacutezeniacutem a zaacutekonnyacutem zaacutestupcem jedince

Mezi nejčastějšiacute sluţby lze zahrnout

Diagnostika psychologickaacute sociaacutelniacute speciaacutelně pedagogickaacute (nejviacutece etopedickaacute)

Nejrŧznějšiacute typy terapiiacute (nejčastěji rodinnaacute skupinovaacute individuaacutelniacute)

Rodinneacute souţitiacute

Mediace

Podchyceniacute poruch chovaacuteniacute (hlavně u dětiacute z asociaacutelniacuteho prostřediacute)

Školniacute vyacuteuka (v pobytoveacute formě nabiacutezeneacute sluţby)

32

44 Dalšiacute zařiacutezeniacute

Kromě zařiacutezeniacute kteraacute spadajiacute do resortu školstviacute je dŧleţitaacute i diagnostika z resortu

zdravotnictviacute (nejčastěji se jednaacute o naacutesledujiacuteciacute)

Pediatr

Dětskyacute leacutekař (pediatr) sleduje dětskyacute vyacutevoj jiţ od novorozeneckeacuteho věku diacutetěte Kromě

zdravotniacuteho stavu by mělo byacutet diacutetě sledovaacuteno v celkoveacutem rozvoji osobnosti (motorickyacute vyacutevoj

rozvoj řeči zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd)

Při pravidelnyacutech prohliacutedkaacutech by měla byacutet vzaacutejemnaacute spolupraacutece rodiče a pediatra

samozřejmostiacute Leacutekař se věnuje vyacutevoji motoriky (nejdřiacuteve je sledovaacuten vyacutevoj a rozvoj hrubeacute

motoriky) a smysloveacuteho vniacutemaacuteniacute Jestliţe pediatr projeviacute podezřeniacute na hlubšiacute postiţeniacute měl

by rodičŧm předat zaacutekladniacute informace o moţneacutem postiţeniacute doporučeniacute na peacuteči

u specializovanyacutech leacutekařŧ (neurolog očniacute leacutekař atd) kteřiacute mohou leacutepe diacutetě vyšetřit a

přiacutepadně diagnostikovat

Odborniacute leacutekaři

K těmto specialistŧm byacutevajiacute většinou rodiče s diacutetětem odeslaacuteni na podkladě vyšetřeniacute

u pediatra Na těchto pracovištiacutech byacutevaacute kvalitniacute přiacutestrojoveacute vybaveniacute ktereacute dokaacuteţe

diagnostikovat probleacutemy jedince velmi kvalitně Rodiče zde mohou ziacuteskat kvalitniacute informace

o tom jak daacutele pracovat s diacutetětem o rehabilitačniacutech pomŧckaacutech atd

Při setkaacuteniacute je dŧleţiteacute aby si odbornyacute leacutekař nechal pro prvniacutem setkaacuteniacute dostatek času

na seznaacutemeniacute s rodinou a jejiacutem probleacutemem Rodiče takeacute potřebujiacute ziacuteskat vŧči leacutekaři dŧvěru

Rodiče by měli pochopit ţe odborniacute leacutekaři nechtějiacute jejich diacutetěti ubliţovat ale naopak pomoci

mu podpořit diacutetě v dalšiacutem vyacutevoji

33

V ŠKOLNIacute ZRALOST A PŘIPRAVENOST

Mezi nejčastějšiacute diagnostiku v předškolniacutem věku patřiacute v uţšiacutem slova smyslu diagnostika

školniacute zralosti tedy jestli je diacutetě po všech straacutenkaacutech sveacuteho vyacutevoje připraveno

k naacutestupu povinneacute školniacute dochaacutezky

Vstup do školy je pro diacutetě vyacuteznamnou udaacutelostiacute v jeho ţivotě vyacuterazně se měniacute ţivotniacute situace

diacutetěte a objevuje se novaacute role školaacuteka proto jsou otaacutezky školniacute zralosti a připravenosti

v obdobiacute kolem šesti let dŧleţiteacute (72

)

bdquoNaacutestup do školy prezentuje diacutetěti jeho rodina jako důležityacute sociaacutelniacute mezniacutekldquo73

Ţivot diacutetěte ve škole začiacutenaacute byacutet pevně organizovanyacute jednotliveacute činnosti majiacute pevnyacute rytmus

vyţaduje se spoluuacutečast na ţivotě třiacutedniacuteho kolektivu Impulzivniacute chovaacuteniacute diacutetěte se postupně

měniacute v chovaacuteniacute disciplinovanějšiacute Škola je jednak miacutestem učeniacute a vyacutekonŧ ale teacuteţ miacutestem

socializace Začaacutetek školniacute dochaacutezky byacutevaacute ukazatelem toho zda je pro vstup do školy diacutetě

zraleacute a jak je na školu připraveneacute Pro uacutespěšnou adaptaci na školu jsou potřebneacute kompetence

podmiacuteněneacute zraacuteniacutem ndash pouţiacutevaacute se pojem školniacute zralosti Anebo se na nich ve většiacutem miacuteře podiacuteliacute

učeniacute ndash pouţiacutevaacute se pojem školniacute připravenosti Diacutetě potřebuje aby ke vstupu do školniacute

dochaacutezky došlo do určiteacuteho vyacutevojoveacuteho stupně (74

)

bdquoV takoveacute vyacutevojoveacute proměně je i podstata školniacute zralosti a připravenosti diacutelčiacute schopnosti

a dovednosti jsou na takoveacute uacuterovni že se mohou staacutet prostředkem k dalšiacutemu rozvojildquo75

Dnešniacute naacuteplň mateřskyacutech škol je vymezena Raacutemcovyacutem vzdělaacutevaciacutem programem

pro předškolniacute vzdělaacutevaacuteniacute (daacutele jen RVP PV) Zde jsou uvedeny vyacutestupy kteryacutech by

předškolniacute diacutetě mělo dosaacutehnout Jejich dosaacutehnutiacute neniacute pro diacutetě povinneacute jelikoţ v ČR neniacute

dochaacutezka do předškolniacuteho zařiacutezeniacute povinnaacute Pro diacutetě je tedy vhodneacute pokud předškolniacute

zařiacutezeniacute navštěvuje alespoň posledniacute rok před školniacute dochaacutezkou ale zaacuteleţiacute na rozhodnutiacute

zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ diacutetěte (76

)

51 Školniacute připravenost

bdquoKlasifikace složek školniacute připravenosti neniacute zatiacutem systematickaacuteldquo77

72

MONATOVAacute L 2000 73

VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 145 74

VAacuteGNEROVAacute M 1997 75

VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 146 76

INFORMATORIUM 12010 77

KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Předškolnaacute a elementaacuterna

pedagogika 2001 str 221

34

Existujiacute děti ktereacute se zdajiacute byacutet zraleacute pro školu po straacutence rozumoveacute tělesneacute i sociaacutelniacute V praxi

se ale přesto mŧţe ukaacutezat ţe nejsou schopneacute školniacuteho učeniacute Nedovedou totiţ přiměřeně plnit

školniacute povinnosti podřiacutedit se školniacutemu řaacutedu osvojit si ţaacutedouciacute normy chovaacuteniacute Tyto děti

prokazujiacute nepřipravenost pro školniacute vyučovaacuteniacute(78

)

Zaacutekladem školniacute připravenosti jsou kompetence vaacutezaneacute na učeniacute zaacutevisleacute na specifickeacutem

pŧsobeniacute sociaacutelniacuteho prostřediacute a osvojovaacuteniacute si novyacutech roliacute Mnoţstviacute povinnostiacute poţadavkŧ a

naacuterokŧ na začaacutetku školniacute dochaacutezky zatiacuteţiacute v rŧzneacute miacuteře mnoho prvňaacutečkŧ Probleacutemy vznikajiacute

hlavně tam kde byla přiacuteprava na školu v rodině nedostatečnaacute či slabšiacute nedostatek podnětŧ

psychickaacute traumatizace citovaacute a moraacutelniacute karence (straacutedaacuteniacute)

Škola je reprezentantem obecnyacutech hodnot společnosti Diacutetě si přinaacutešiacute určiteacute zkušenosti

ţivotniacute hodnoty zpŧsob chovaacuteniacute osvojenyacutech v předškolniacutem věku V některyacutech rodinaacutech chybiacute

smysl školniacuteho vzdělaacuteniacute Škola se mŧţe staacutet zbytečnou povinnostiacute diacutetě neniacute ke školniacute praacuteci

motivovaacuteno (79

)

Pro adaptaci diacutetěte na roli školaacuteka je vyacuteznamnaacute schopnost verbaacutelniacute komunikace Komunikačniacute

pohotovost souvisiacute se slovniacute zaacutesobou dostatkem řečovyacutech podnětŧ ale i s vadami řeči

Celkoveacute narušeniacute aktivniacuteho řečoveacuteho projevu maacute negativniacute sociaacutelniacute odezvu Diacutetě nemŧţe

uspět pokud nezvlaacutedne jazyk na dostatečneacute uacuterovni Diacutetě před vstupem do školy projde

obdobiacutem her Vedle toho i pohybovaacute aktivita zpěvniacute činnosti atd Dŧleţitaacute je podnětnaacute

stimulace v tomto obdobiacute V problematice školniacute připravenosti hrajiacute nezanedbatelnou uacutelohu

předškolniacute zařiacutezeniacute (MŠ)

bdquoJde zaacuteroveň o charakteristiku komplexniacute kteraacute zahrnuje stupeň biologickeacuteho a psychickeacuteho

vyacutevoje diacutetěte sociaacutelniacute a vyacutechovneacute vlivy i požadavky školyldquo80

52 Školniacute zralost

Pojem školniacute zralosti a otaacutezky s niacute spojeneacute najdeme jiţ ve Velkeacute didaktice J A Komenskeacuteho

Hlavniacutem a zpravidla rozhodujiacuteciacutem kriteacuteriem pro přijetiacute do prvniacute třiacutedy (v ČR) je věk diacutetěte 6

let V našiacute oblasti maacute tato věkovaacute hranice přibliţně stoletou tradici Diacuteky tomuto mezniacuteku

78

KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B 2001 79

VAacuteGNEROVAacute V 1997 80

KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Predškolnaacute a elementaacuternaacute

pedagogika 2001 str 220

35

stačiacute převaacuteţnaacute většina šestiletyacutech dětiacute vyhovět poţadavkŧm prvniacute třiacutedy ale existujiacute odchylky

(81

)

bdquoOtaacutezka školniacute zralosti je mnohostrannaacuteldquo82

Školniacute zralost by měla byacutet screeningově vyšetřena u většiny dětiacute před naacutestupem do povinneacute

školniacute dochaacutezky Pokud diacutetě v jednotlivyacutech oblastech selhaacutevaacute je vhodneacute udělat podrobnějšiacute

vyšetřeniacute diacutetěte Vyšetřeniacute by mělo byacutet provedeno speciaacutelně vyškolenyacutemi pracovniacuteky

většinou z PPP K vyšetřeniacute mŧţe dojiacutet přiacutemo v předškolniacutem zařiacutezeniacute nebo

ve specializovaneacutem pracovišti

Určiteacute procento šestiletyacutech dětiacute nemaacute poţadovaneacute znaky školniacute zralosti Vstup do školy by

pro ně byl psychickyacutem traumatem začaacutetkem nepřetrţityacutech neuacutespěchŧ Je vhodneacute v tomto

zajistit na vyšetřeniacute školniacute zralosti při zjištěniacute nedostatkŧ poţaacutedat o odklad povinneacute školniacute

dochaacutezky Aby vstup do školy byl pro diacutetě přiacutenosem neniacute moţneacute aby přinaacutešel nezvlaacutednutelneacute

potiacuteţe komplikace probleacutemy

bdquoAvšak existuje určiteacute riziko že k žaacutedouciacute vyacutevojoveacute proměně nedojde u všech dětiacute ve stejneacute

době a rovnoměrně ve všech oblastech Vzhledem k tomu je třeba před zaacutepisem do školy

proveacutest orientačniacute screeningoveacute vyšetřeniacute školniacute zralosti a pokud by se to ukaacutezalo nutneacute

i podrobnějšiacute psychologickeacute vyšetřeniacuteldquo83

521 Znaky školniacute zralosti

K 31 8 (přiacuteslušneacuteho roku) maacute miacutet diacutetě 6 let Diacutetě prŧměrně vyzraacutevaacute aţ v 65 letech Chlapci

se vyviacutejejiacute později (většinou) ndash hlavně v oblasti jemneacute motoriky (projeviacute se v psaniacute)

a soustředěniacute Často platiacute ţe pro diacutevky narozeneacute v červenci a srpnu a chlapci od března vyacuteše

je leacutepe volit odklad školniacute dochaacutezky Neniacute to pravidlo Při jakeacutekoliv nejistotě o školniacute zralosti

je vhodneacute zvolit naacutevštěvu odborneacuteho pracoviště a nechat diacutetě vyšetřit (84

)

bdquoDoba naacutestupu do školy nebyla stanovena naacutehodně Ve věku šesti až sedmi let dochaacuteziacute

k různyacutem vyacutevojovyacutem změnaacutem ktereacute jsou podmiacuteněny zraacuteniacutem i učeniacutem (tj realizaciacute genetickyacutech

dispozic ktereacute se rozviacutejejiacute pod vlivem vnějšiacuteho prostřediacuteldquo85

81

VAacuteGNEROVAacute M 1997 82

MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute 1991 str 112 83

VAacuteGNEROVAacute M KLEacuteGROVAacute M Poradenskyacute psychologickaacute diagnostika dětiacute a dospiacutevajiacuteciacutech 2008 str

307 84

KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B 2001 85

VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 149

36

Školně zraleacute se mohou projevovat i děti narozeneacute po 31 8 aktuaacutelniacuteho roku Děti narozeneacute

v době od 1 9 do 31 12 přiacuteslušneacuteho roku mohou byacutet přijaty ke školniacute dochaacutezce v roce kdy

dovršiacute 6 let O přijetiacute musiacute poţaacutedat zaacutekonnyacute zaacutestupce a podmiacutenkou je doporučujiacuteciacute vyjaacutedřeniacute

odborneacuteho pracoviště K povinneacute školniacute dochaacutezce mohou nastoupit i děti narozeneacute v obdobiacute

1 1 do 30 6 naacutesledujiacuteciacuteho roku a bude jim 6 let do konce 1 třiacutedy K jejich přijetiacute je nutnaacute

ţaacutedost zaacutekonneacuteho zaacutestupce s doporučujiacuteciacutem vyjaacutedřeniacutem poradenskeacuteho zařiacutezeniacute a odbornou

leacutekařskou zpraacutevou od pediatra nebo praktickeacuteho leacutekaře pro děti a dorost (86

)

Školniacute zralost lze rozdělit na tři zaacutekladniacute oblasti (87

)

1) Somatickaacute zralost

Znamenaacute ţe diacutetě svyacutem vzrŧstem vaacutehou i fyzickyacutemi dispozicemi zvlaacutedne školniacute dochaacutezku

Somatickou zralost by měl posoudit pediatr při pravidelneacute prohliacutedce (leacutekařskaacute prohliacutedka by

měla byacutet mezi 5 frac12 aţ 6 rokem)

Je vhodneacute pokud diacutetě dosaacutehne určiteacute vyacutešky (uvaacutediacute se alespoň 105 ndash 120 cm) a určiteacute vaacutehy

(uvaacutediacute se alespoň 20 kg) jelikoţ školniacute dochaacutezka vyţaduje fyzickou zdatnost

Nutneacute je zvaacuteţit i zdravotniacute stav diacutetěte Pokud je diacutetě často nemocneacute musiacute byacutet na delšiacute dobu

vyřazeno z kolektivu mŧţe miacutet probleacutemy s doplněniacutem učiva Zdravotniacute stav diacutetěte je v tomto

přiacutepadě vhodneacute nechat vyšetřit imunologickyacutem pracovištěm

Někdy se pouţiacutevaacute bdquoFilipiacutenskaacute miacuteraldquo Jednaacute se o velmi orientačniacute vyšetřeniacute ktereacute nemŧţe byacutet

zaacutekladem pro diagnostikovaacuteniacute somatickeacute zralosti Diacutetě si maacute dominantniacute rukou dosaacutehnout

přes temeno hlavy na druheacute ucho (88

)

Dalšiacutem znakem je vyacuteměna mleacutečneacuteho chrupu za trvalyacute Při vyacuteměně chrupu se mohou objevit

vady řeči Dŧvodem jsou chybějiacuteciacute zuby a tiacutem špatneacute postaveniacute mluvidel Většinou se jednaacute

o přechodnyacute stav Pokud nevymiziacute po naacuterŧstu trvaleacuteho chrupu je vhodneacute zahaacutejit

logopedickou peacuteči

2) Sociaacutelniacute zralost

Diacutetě by mělo před naacutestupem do školy dosaacutehnout určiteacuteho sociaacutelniacute stupně aby zvlaacutedlo školniacute

dochaacutezku Do teacuteto zralosti spadaacute vztah k ostatniacutem lidem i vlastniacute osobě

86

httpwwwmsmtczvzdelavanipedagogicko-organizacni-informace-2009-2010 87

TRPIŠOVSKAacute 1997 88

SVOBODA M (ed) 2001

37

Diacutetě by mělo byacutet meacuteně zaacutevisleacute na rodičiacutech zvlaacutedat od nich odloučeniacute (na několik hodin)

Kromě toho by si diacutetě mělo umět vytvořit vztahy s vrstevniacuteky a spolupracovat s nimi Mělo

by umět přijmout autoritu dospěleacuteho a umět s niacutem jednat (přiměřeně věku)

Při činnostech by diacutetě mělo umět pracovat samostatně i ve skupině Vyuţiacutevat motivaci k učeniacute

a školniacute činnosti

Emocionaacutelniacute zralost jedince je velmi dŧleţitaacute Jedinec by měl umět ovlaacutedat sveacute city

a impulzivniacute jednaacuteniacute (typickeacute pro předškolniacute věk) Diacutetě by mělo zvlaacutedat přijiacutemat uacutespěch

i poraacuteţku

Je dŧleţiteacute aby diacutetě zvlaacutedlo i zaacuteklady sebeobsluhy tedy obleacutekaacuteniacute hygienu stravovaacuteniacute

(přiacuteborem) Tiacutem je mu usnadněn přechod do školy

3) Psychickaacute zralost

Psychickaacute zralost zaacutevisiacute na vyacutevoji centraacutelniacute nervoveacute soustavy (daacutele CNS) Obsahuje myšleniacute

představivost pozornost vniacutemaacuteniacute a paměť Je dŧleţiteacute aby diacutetě dosaacutehlo v tomto potřebneacute

uacuterovně

bdquoZraacuteniacute organismu diacutetěte předevšiacutem jeho CNS se projevuje v celkoveacute reaktivitě stabilitě

a odolnosti vůči zaacutetěžildquo89

Při posuzovaacuteniacute školniacute zralosti je vhodneacute aby školniacute zralost byla dosaţena v co nejviacutece

oblastech

bdquoŠkolniacute zralost je jedniacutem z předpokladů uacutespěšnosti ve škole Jed předevšiacutem o určitou uacuteroveň

zralosti CNS kteraacute se projevuje celkoveacute reaktivitě diacutetěte zejmeacutena v odolnosti a schopnosti

koncentrace pozornosti Zraacuteniacutem CNS je podmiacuteněna takeacute lateralizace ruky a rozvoj

senzomotorickyacutech dovednostiacuteldquo90

Rozhodnutiacute zda diacutetě nastoupiacute do povinneacute školniacute dochaacutezky či mu bude ponechaacuten rok odkladu

školniacute dochaacutezky zaacuteleţiacute na rozhodnutiacute zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ diacutetěte Rodiče by si měli uvědomit

ţe pokud je jejich diacutetě na školu nezraleacute či nepřipraveneacute a přesto nastoupiacute mohou se u diacutetěte

projevit nejrŧznějšiacute probleacutemy Jen diacutetě připraveneacute a zraleacute na školu mŧţe podaacutevat vyacutesledky

ktereacute odpoviacutedajiacute jeho vrozenyacutem dispoziciacutem (či se lišiacute jen velmi minimaacutelně) Kladneacute

hodnoceniacute diacutetěte v počaacutetciacutech jeho školniacute dochaacutezky jej motivujiacute k dalšiacute činnosti a posilujiacute jeho

celkovou osobnost

89

VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 149 90

VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 155

38

VI PRAKTICKAacute ČAacuteST

61 Ciacutel praktickeacute čaacutesti

Ciacutele praktickeacute čaacutesti jsem rozdělila na dvě čaacutesti Prvniacute je věnovaacutena oblasti diagnostiky dětiacute

v předškolniacutem věku jakeacute jsou nejčastějšiacute metody od pracovniacutekŧ v předškolniacutem zařiacutezeniacute

(učitelky MŠ) Druhaacute čaacutest je zaměřena na zjišťovaacuteniacute předpokladŧ školniacute zralosti

62 Stanoveniacute ciacutelů

1) Lze předpoklaacutedat ţe nejviacutece vyuţiacutevaneacute metody pedagogickeacute diagnostiky

v předškolniacutem věku jsou pozorovaacuteniacute a analyacuteza hry

2) Lze předpoklaacutedat ţe odchylky od vyacutevojoveacute normy diacutetěte (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute špatnaacute

vyacuteslovnost motorickaacute neobratnost zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) objeviacute spiacuteše učitelky MŠ

při praacuteci s dětmi a doporučiacute rodičŧm dalšiacute vyšetřeniacute na odborneacutem pracovišti

3) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ zjišťujiacute předpoklady (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute vyacutevoj

motoriky rozumoveacute schopnosti lateralitu atd) pro školniacute zralost dětiacute před naacutestupem

do povinneacute školniacute dochaacutezky

4) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ se snaţiacute o pravidelneacute hodnoceniacute dětiacute v jejich vyacutevoji

63 Pouţiteacute metody

K ověřeniacute stanovenyacutech ciacutelŧ bylo pouţito metod slouţiacuteciacutech k ziacuteskaacutevaacuteniacute uacutedajŧ konkreacutetně

dotazniacutekŧ (dotazniacutek je v přiacuteloze teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece) ktereacute byly rozdaacuteny do předškolniacutech

zařiacutezeniacute

631 Dotazniacutek

Dotazniacutek je sloţen z 12 otaacutezek 9 otaacutezek je uzavřenyacutech 2 otaacutezky polozavřeneacute a jedna

uzavřenaacute otaacutezka

Celkově bylo odeslaacuteno 80 dotazniacutekŧ do rŧznyacutech MŠ z Libereckeacuteho Uacutesteckeacuteho

Středočeskeacuteho kraje a Prahy Počet navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byl 25 tedy 20 i přes opakovaneacute

odeslaacuteniacute dotazniacuteku s ţaacutedostiacute o jejich vyplněniacute Z navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byl 1 vyplněn pouze

čaacutestečně a proto nebylo moţneacute pouţiacutet vyhodnoceniacute u všech otaacutezek

U některyacutech otaacutezek bylo viacutece odpovědiacute Z dŧvodu maleacute naacutevratnosti dotazniacutekŧ byly i tyto

dotazniacuteky vyhodnoceny Několik uvedenyacutech otaacutezek i nabiacutezelo moţnost odpovědět viacutece

odpověďmi

39

64 Popis vyacutezkumneacuteho vzorku

Dotazniacutek byl vyplňovaacuten učitelkami MŠ a asistentkami pedagogŧ v MŠ Dotazniacutek byl odeslaacuten

a předaacuten do několika zařiacutezeniacute pro děti předškolniacuteho věku Jednalo se o několik speciaacutelniacutech

mateřskyacutech škol mateřskyacutech škol a soukromyacutech subjektŧ věnujiacuteciacutech se dětem předškolniacuteho

věku

Jednalo se o pracovnice rŧzneacuteho věku a deacutelky praxe

40

VII VYHODNOCENIacute DOTAZNIacuteKŮ

71 Dotazovanaacute zařiacutezeniacute

Vaše zařiacutezeniacute je

Speciaacutelniacute mateřskaacute škola 8

Mateřskaacute škola se speciaacutelniacutemi třiacutedami 0

Mateřskaacute škola (integrace dětiacute s postiţeniacutem) 2

Mateřskaacute škola (bez integrace dětiacute s postiţeniacutem) 15

Jineacute (prosiacutem uveďte) 0

Z navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byly vyplněny 8 pracovnicemi speciaacutelniacute MŠ 2 pracovnicemi MŠ

s integrovanyacutemi dětmi a 15 z MŠ (bez integrace dětiacute s postiţeniacutem) V daacutele uvedenyacutech

zařiacutezeniacutech nebyla ţaacutednaacute odpověď Nebylo tedy moţneacute určit zda jsou vyplněny učitelkami

MŠ či asistentkami pedagogŧ

0

2

4

6

8

10

12

14

16

Speciaacutelniacute

mateřskaacute

škola

Mateřskaacute

škola se

speciaacutelniacutemi

třiacutedami

Mateřskaacute

škola

(integrace

dětiacute s

postiţeniacutem)

Mateřskaacute

škola (bez

integrace dětiacute

s postiţeniacutem)

Jineacute (prosiacutem

uveďte)

Typ zařiacutezeniacute

41

72 Pracovniacute zařazeniacute dotazovanyacutech

Na jakeacute pozici v zařiacutezeniacute pracujete

Učitelka MŠ 17

Asistentka pedagoga 3

Tato otaacutezka nebyla vyplněna u všech navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ Z celkoveacuteho počtu 25

navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ u 5 nebyla odpověď uvedena Jelikoţ odpovědi byly dobrovolneacute

nemusely byacutet uvedeny všechny Neuacuteplneacute dotazniacuteky nemusely byacutet vyřazeny

Dotazniacuteky byly vyplněny 17 učitelkami a 3 asistentkami pedagogŧ

0

5

10

15

20

Učitelka MŠ Asistentka pedagoga

Pozice dotazovanyacutech

42

73 Personaacutelniacute obsazeniacute

Kolik třiacuted maacute Vaše předškolniacute zařiacutezeniacute a kolik pedagogickyacutech pracovniacuteků připadaacute na jednu

třiacutedu (pokud žaacutednyacute napište 0)

Kaţdeacute zařiacutezeniacute maacute jinyacute počet třiacuted Prŧměrnyacute počet třiacuted z vyplněnyacutech dotazniacutekŧ zaokrouhleně

na celaacute čiacutesla byl 4 Počet třiacuted v zařiacutezeniacute se pohyboval od jedneacute aţ po sedm třiacuted na jedno

zařiacutezeniacute

Prŧměrnyacute počet zapsanyacutech dětiacute se lišil podle typu zařiacutezeniacute

Speciaacutelniacute mateřskeacute školy měli prŧměrně 12 zapsanyacutech dětiacute na jednu třiacutedu Prŧměrnyacute počet

dětiacute v mateřskeacute škole s integrovanyacutemi dětmi byl 18 Počet zapsanyacutech dětiacute pro mateřskeacute školy

bez integrace dětiacute byl 23

74 Počty dětiacute ve třiacutedě

Kolik maacutete zapsanyacutech dětiacute ve bdquoVašiacuteldquo třiacutedě

Počty zapsanyacutech dětiacute na třiacutedu se takeacute lišily podle typu zařiacutezeniacute kde byl dotazniacutek vyplňovaacuten

(stejně jako v předchoziacute otaacutezce)

Počet dětiacute před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky byl rŧznyacute Od 0 aţ po 20 Z celkoveacuteho

počtu 25 dotazniacutekŧ bylo uvedeno ţe 5 pracovnic nemaacute vŧbec ve sveacute třiacutedě děti před naacutestupem

do povinneacute školniacute dochaacutezky Podle poznaacutemky od dotazovanyacutech se jednaacute o nově otevřenaacute

zařiacutezeniacute kde jsou přijaty pouze děti ve věku 3-4 let

Děti s odkladem školniacute dochaacutezky byl u zařiacutezeniacute takeacute rŧznyacute Jestliţe ve třiacutedě byly dětiacute

před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky bylo zde i několik dětiacute s odkladem školniacute

dochaacutezky

43

75 Interval hodnoceniacute

V jakeacutem intervalu provaacutediacutete hodnoceniacute schopnostiacute a vlastnostiacute dětiacute (prosiacutem označte

odpověď)

1 x ročně (konec školniacuteho roku) 2

2 x ročně (pololetiacute konec školniacuteho roku 13

3 x ročně (kaţdeacute 4 měsiacutece) 2

4 x ročně (kaţdeacute 3 měsiacutece) 2

Kaţdyacute měsiacutec 1

Kaţdyacute tyacuteden 0

Nehodnotiacuteme 0

Jinyacute (prosiacutem uveďte jakyacute) 6

Nejčastějšiacute interval hodnoceniacute dětiacute byl uveden 2 x ročně (pololetiacute konec školniacuteho roku) a to

v 13 odpovědiacutech Druhyacutem nejčastějšiacutem intervalem v 6 označeniacute byl uveden jinyacute Zde byl

prostor pro uvedeniacute jakyacute interval bylo zde uvedeno individuaacutelně dle vyacutevojovyacutech změn u

dětiacute

0

2

4

6

8

10

12

14

Interval hodnoceniacute

44

76 Spolupracujiacuteciacute zařiacutezeniacute

6) Spolupracujete se zařiacutezeniacutem ktereacute maacute nebo může se souhlasem rodičů provaacutedět

screeningovaacute vyšetřeniacute nebo přiacutemo odbornaacute vyšetřeniacute na diagnostiku diacutetěte

Ne ţaacutedneacute nespolupracuje 10

Ano je součaacutestiacute zařiacutezeniacute (uveďte prosiacutem jakeacute) 4

Ano pracovniacutek dochaacuteziacute jednou za školniacute rok (napište prosiacutem o jakeacuteho

odborniacuteka se jednaacute) 0

Ano pracovniacutek dochaacuteziacute za školniacute rok (uveďte přibliţnyacute interval)

(napište prosiacutem o jakeacuteho odborniacuteka se jednaacute) 2

Ne ţaacutedneacute nespolupracuje ale měli bychom zaacutejem o spolupraacuteci zejmeacutena s

(doplňte a jakeacute zařiacutezeniacute spolupraacuteci s odborniacutekem by jste měli zaacutejem) 9

S 10 zařiacutezeniacutemi nespolupracuje ţaacutedneacute zařiacutezeniacute Součaacutestiacute zařiacutezeniacute jsou 4 kteraacute mohou

dotazovanou činnost provaacutedět jednalo se o SPC Jednou ročně nenavštěvuje zařiacutezeniacute ţaacutednyacute

odborniacutek Přibliţně 5 kraacutet ročně navštěvuje odborniacutek (foniatr psycholog speciaacutelniacute pedagog)

dvě zařiacutezeniacute Celkem 9 zařiacutezeniacute by raacuteda navaacutezalo spolupraacuteci s odbornyacutem zařiacutezeniacutem Největšiacute

zaacutejem bylo logopeda dětskeacuteho psychologa

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Ne ţaacutedneacute

nespolupracuje

Ano je součaacutestiacute

zařiacutezeniacute

Ano pracovniacutek

dochaacuteziacute za

školeniacute rok

Ano pracovniacutek

dochaacuteziacute za

školniacute rok

Ţaacutedneacute

nespolupracuje

zaacutejem o

Spolupraacutece zařiacutezeniacute

45

77 Ziacuteskaacuteniacute materiaacutelů pro hodnoceniacute

Jak způsobem sbiacuteraacutete informace pro hodnoceniacute diacutetěte (Možno označit viacutece nabiacutedek

v tomto přiacutepadě je označte podle nejvyužiacutevanějšiacute = 8 po nepoužiacutevaneacute = 0)

Pozorovaacuteniacutem diacutetěte v řiacutezeneacute činnosti 141

Pozorovaacuteniacute diacutetěte ve volneacute činnosti 158

Rozhovorem s diacutetětem 110

Rozhovor s rodiči diacutetěte 120

Analyacuteza hry 118

Rozbor kresby 94

Videozaacuteznam činnosti 4

Jineacute (prosiacutem uveďte) 4

Pro vyhodnoceniacute otaacutezky čiacuteslo 8 bylo pouţito sečteniacute podle čiacutesla označeniacute Tedy čiacutem většiacute

počet bodŧ tiacutem patřiacute danaacute činnost k vyuţiacutevanějšiacutem

020406080

100120140160

Podklady hodnoceniacute

46

Mezi nejviacutece vyuţiacutevaneacute je uvaacuteděno pozorovaacuteniacute diacutetěte ve volneacute činnosti Druhou

nejvyuţiacutevanějšiacute metodou bylo vyhodnoceno pozorovaacuteniacute diacutetěte v řiacutezeneacute činnosti Rozhovor

s rodiči diacutetěte byl zařazen jako třetiacute nejvyuţiacutevanějšiacute pro hodnoceniacute diacutetěte Čtvrtou metodou

pro hodnoceniacute diacutetěte je vyuţiacutevaacutena analyacuteza hry Jako paacutetyacute byl uvaacuteděn rozhovor s diacutetětem

Rozbor kresby byl vyhodnocen jako šestyacute Společně byl zhodnocen videozaacuteznam činnosti a

jineacute Mezi jinyacutemi byly jako informace pro hodnoceniacute uvedeny např pracovniacute listy testoveacute

metody

47

78 Informace o chovaacuteniacute

Informujete rodiče o chovaacuteniacute a vyacutesledciacutech činnostiacute jejich diacutetěte

Ne 0

Ano piacutesemneacute zpraacutevy 3

Ano konzultačniacute hodiny či domluveneacute

schŧzky s rodiči

3

Ano s rodiči se snaţiacuteme mluvit denně 20

Jineacute (prosiacutem uveďte) 0

Nejviacutece pracovnic se snaţiacute s rodiči mluvit denně 20 dotazovanyacutech Tiacutem dochaacuteziacute k aktuaacutelniacutemu

předaacutevaacuteniacute informaciacute o diacutetěti a jeho chovaacuteniacute v prŧběhu dne Daacutele dostaacutevajiacute rodiče piacutesemneacute

zpraacutevy a majiacute moţnost vyuţiacutet konzultačniacutech hodin či domluvenyacutech schŧzek shodně od 3

dotazovanyacutech

02468

101214161820

Ne Ano

piacutesemneacute

zpraacutevy

Ano

konzultačniacute

hodiny či

domluveneacute

schŧzky s

rodiče

Ano s rodiče

se snaţiacuteme

mluvit denně

Jineacute

Informace o chovaacuteniacute

48

79 Sledovaacuteniacute vyacutesledku činnostiacute dětiacute

Všimli jste si zda se rodiče zajiacutemajiacute o vyacutesledky činnostiacute svyacutech dětiacute z průběhu pobytu v MŠ

(zařiacutezeniacute)

Ano sledujiacute naacutestěnky vyacutestavniacute prostory MŠ našeho zařiacutezeniacute 13

Ano sledujiacute naacutestěnky poviacutedajiacute si o činnostech s dětmi 17

Ano ptajiacute se učitelek na praacuteci dětiacute během dne 17

Ne nezajiacutemajiacuteneptajiacute se 2

Neviacutem jestli se rodiče zajiacutemajiacute 0

Rodiče se poměrně zajiacutemajiacute o vyacutesledky svyacutech dětiacute z pobytu zařiacutezeniacute Shodně u 17

dotazovanyacutech rodiče sledujiacute naacutestěnky o činnostech si s dětmi poviacutedajiacute a zaacuteroveň se ptajiacute

učitelek na praacuteci dětiacute během dne 13 dotazovanyacutech odpovědělo ţe rodiče sledujiacute vyacutestavniacute

prostory MŠzařiacutezeniacute Nezaacutejem rodičŧ byl uveden ve dvou dotazniacuteciacutech s poznaacutemkou ţe se

jednaacute pouze o některeacute rodiče Na moţnost neviacutem jestli se zajiacutemajiacute bylo 0 odpovědiacute

Na tuto otaacutezku bylo odpovězeno opakovaně od respondentŧ i v jednom dotazniacuteku Tato volba

respondentŧ je zřejmě daacutena moţnostiacute odpovědiacute a tiacutem ţe ve většině přiacutepadŧ se rodiče

o vyacutesledky dětiacute zajiacutemajiacute a to jak pozorovaacuteniacutem praacutece dětiacute tak i rozhovorem s pracovniciacute MŠ

02468

1012141618

Ano sledujiacute

naacutestěnky

vyacutestavniacute

prostory MŠ

našeho

zařiacutezeniacute

Ano sledujiacute

naacutestěnky

poviacutedajiacute si o

činnosti s

dětmi

Ano ptajiacute se

učitelek na

praacuteci dětiacute

během dne

Ne

nazajiacutemajiacute

neptajiacute se

Neviacutem jestli

se rodiče

zajiacutemajiacute

Zaacutejem rodičů

49

710 Moţnosti konzultace

Pokud se u dětiacute objeviacute nějakeacute probleacutemy ktereacute neodpoviacutedajiacute spraacutevneacutemu vyacutevoji diacutetěte v jeho

věku (špatnaacute vyacuteslovnost sluchoveacute vniacutemaacuteniacute zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) tak problematiku

konzultujete (možno označit viacutece nabiacutedek)

S rodiči diacutetěte 17

S odborniacutekem v daneacute oblasti 4

S vedeniacutem MŠ 6

S rodiči diacutetěte kde se domluviacuteme na dalšiacute praacuteci s diacutetětem včetně předaacuteniacute

dalšiacutech informaciacute o moţnosti diagnostiky diacutetěte 12

Nekonzultuji 0

Probleacutemy diacutetěte ktereacute se objeviacute jsou nejčastěji konzultovaacuteny s rodiči diacutetěte celkem 17

dotazovanyacutech S rodiči diacutetěte kde se domluviacuteme na dalšiacute praacuteci s diacutetětem včetně předaacuteniacute

dalšiacutech informaciacute o moţnosti diagnostiky diacutetěte konzultuje 12 respondentŧ S vedeniacutem MŠ

probiacutehaacute konzultovaacuteniacute u 6 dotazovanyacutech S odborniacutekem v daneacute oblasti konzultujiacute 4 dotazovaniacute

V otaacutezce mohlo byacutet označeno viacutece odpovědiacute Je zde shoda mezi nabiacutezenyacutemi moţnostmi

(moţnost a) d) kde se vychaacuteziacute z konzultace s rodičem)

02468

1012141618

S rodiči

diacutetěte

S

odborniacutekem

v daneacute

oblasti

S vedeniacutem

MŠ

S rodiči

diacutetěte

moţnost

diagnostiky

Nekonzultuji

Konzultace probleacutemu

50

711 Praacutece s předškolniacutemi dětmi

Pracujete individuaacutelně s dětmi ktereacute jsou před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky (5 ndash 7

let) nebo s odkladem školniacute dochaacutezky (Odpověď prosiacutem označte)

ANO 20

NE 5

Individuaacutelně se pracuje s dětmi před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky a s odkladem

povinneacute školniacute dochaacutezky u 20 respondentŧ 5 dotazovanyacutech uvedlo odpověď ne

s poznaacutemkou ţe jejich zařiacutezeniacute je nově otevřeno (funguje rok) a jsou zde zatiacutem děti ve věku 3

a 4 let

0

5

10

15

20

ANO NE

Individuaacutelniacute praacutece - povinnaacute školniacute dochaacutezka

51

712 Program pro předškolniacute děti

Maacute Vaše předškolniacute zařiacutezeniacute speciaacutelniacute třiacutedu program pro děti s odkladem školniacute dochaacutezky

Třiacutedu 3

Program pro děti v raacutemci třiacutedy dle

vzdělaacutevaciacuteho programu

15

Program mimo vzdělaacutevaciacute program činnost

je vedenaacute např jako bdquokrouţekldquo

2

Jineacute (prosiacutem uveďte) 0

Ţaacutednyacute program neniacute připravovaacuten 5

Program v raacutemci třiacutedniacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu je připravovaacuten u 15 dotazovanyacutech Ţaacutednyacute

program neniacute připravovaacuten u 5 respondentŧ a to z dŧvodu ţe v daneacute věkoveacute kategorii nemajiacute

ţaacutedneacute děti 3 dotazovaneacute majiacute vlastniacute třiacutedu pro tuto věkovou skupinu Program mimo

vzdělaacutevaciacute program činnost vedenou např jako krouţekldquo uvedly dvě dotazovaneacute

0

2

4

6

8

10

12

14

16

Třiacutedu V raacutemci třiacutedy

dle

vzdělaacutevaciacuteho

programu

Mimo

vzdělaacutevaciacute

program

krouţek

Jineacute Neniacute

připravovaacuten

Třiacutedaprogram pro naacutestupodklad povinneacute školniacute

dochaacutezky

52

VIII ZAacuteVĚR

81 Zhodnoceniacute předpokladů

V kapitole 62 jsou uvedeny předpoklady praacutece ktereacute jsou v praktickeacute čaacutesti ověřovaacuteny

1) Lze předpoklaacutedat ţe nejviacutece vyuţiacutevaneacute metody pedagogickeacute diagnostiky

v předškolniacutem věku jsou pozorovaacuteniacute a analyacuteza hry

Uvedenyacute předpoklad byl ověřen pouze čaacutestečně Z provedeneacuteho dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute bylo

zjištěno ţe pozorovaacuteniacute diacutetěte předškolniacuteho věku v řiacutezeneacute a volneacute činnosti patřiacute

k nejvyuţiacutevanějšiacute metodě pedagogickeacute diagnostiky Analyacuteza hry byla uvedena aţ jako čtvrtaacute

nejvyuţiacutevanějšiacute metoda

2) Lze předpoklaacutedat ţe odchylky od vyacutevojoveacute normy diacutetěte (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute špatnaacute

vyacuteslovnost motorickaacute neobratnost zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) objeviacute spiacuteše učitelky MŠ

při praacuteci s dětmi a doporučiacute rodičŧm dalšiacute vyšetřeniacute na odborneacutem pracovišti

Učitelky MŠ se při sveacute praacuteci snaţiacute u dětiacute objevit jejich nedostatky a vyacutevojoveacute odchylky Svaacute

zjištěniacute pravidelně konzultujiacute s rodiči diacutetěte snaţiacute se o kaţdodenniacute rozhovory s rodiči diacutetěte

kde si s rodiči předaacutevajiacute poznatky o diacutetěti Předpoklad byl naplněn

3) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ zjišťujiacute předpoklady (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute vyacutevoj

motoriky rozumoveacute schopnosti lateralitu atd) pro školniacute zralost dětiacute před naacutestupem

do povinneacute školniacute dochaacutezky

Předpoklad praacutece byl naplněn Ve všech zařiacutezeniacutech kde jsou děti ve věku před naacutestupem

do povinneacute školniacute dochaacutezky je s dětmi pracovaacuteno tak aby byli zjištěny jejich předpoklady

schopnosti vlastnosti umoţňujiacuteciacute bezprobleacutemovyacute vstup do povinneacute školniacute dochaacutezky Pokud je

moţnost je pro děti v teacuteto věkoveacute skupině vytvořena samostatnaacute třiacuteda V ostatniacutech přiacutepadech

je připravovaacuten třiacutedniacute vzdělaacutevaciacute program tak aby mohlo byacutet diacutetě na předpoklady sledovaacuteno

4) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ se snaţiacute o pravidelneacute hodnoceniacute dětiacute v jejich vyacutevoji

Předpoklad praacutece byl splněn O pravidelneacute hodnoceniacute se snaţiacute podle dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute

všechny učitelky MŠ a to alespoň v intervalu 2 kraacutet v roce (pololetiacute a konec školniacuteho roku)

Daacutele je uvaacuteděno i prŧběţneacute hodnoceniacute podle vyacutevojovyacutech změn diacutetěte

82 Navrhovanaacute opatřeniacute

Diagnostika dětiacute předškolniacuteho věku je velmi obsaacutehlou kapitolou Učitelky v MŠ děti sledujiacute a

hodnotiacute teacuteměř kaţdyacute den Sledujiacute jejich individuaacutelniacute projevy chovaacuteniacute změny hry atd

53

Interval hodnoceniacute by měl byacutet tedy prŧběţnyacute dle vyacutevoje jednotliveacuteho diacutetěte V dnešniacutem počtu

dětiacute v předškolniacutech zařiacutezeniacutech často kolem 23 dětiacute neniacute ale moţneacute po celyacute den sledovat kaţdeacute

diacutetě ve všech jeho probiacutehajiacuteciacutech aktivitaacutech

Dŧleţitaacute je vzaacutejemnaacute komunikace mezi učitelkami MŠ a rodiči diacutetěte Při rozhovorech

dochaacuteziacute k předaacuteniacute dŧleţityacutech informaciacute Jednak učitelka ziacuteskaacutevaacute informace o rodině diacutetěte

(podnětnost prostřediacute vztahy v rodině) ale i o projevech diacutetěte mimo kolektiv dětiacute Rodiče by

si měli uvědomit ţe učitelka v MŠ hodnotiacute diacutetě k jeho prospěchu a mŧţe mu napomoci k jeho

rozvoji

Kaţdeacute zařiacutezeniacute pouţiacutevaacute vlastniacute formu hodnoceniacute diacutetěte Při odchodu diacutetěte do jineacuteho (jineacute

předškolniacute zařiacutezeniacute zaacutekladniacute škola) by bylo vhodneacute aby budouciacute pracovnice měla moţnost se

s hodnoceniacutem diacutetěte seznaacutemit a prostudovat si jej Snadněji pak mŧţe s diacutetětem navaacutezat

kontakt a připravovat mu naacuteplň dne tak aby bylo diacutetě rozviacutejeno ve svyacutech nedostatciacutech a

zaacuteroveň posilovaacuteno v dobryacutech činnostech a vlastnostech

54

IX POUŢITEacute ZDROJE

91 Tištěneacute zdroje

1) FISCHER Slavomil ŠKODA JIŘIacute Speciaacutelniacute pedagogika Edukace a rozvoj osob se

somatickyacutem psychickyacutem a sociaacutelniacutem znevyacutehodněniacutem 1 vydaacuteniacute Praha Triton 2008 ISBN

978-80-7378-014-0

2) GILLERNOVAacute Ilona a kol Slovniacutek zaacutekladniacutech pojmů z psychologie 1 vydaacuteniacute Praha

Fortuna 2000 80 s ISBN 80-7168-683-2

3) HRABAL Vladimiacuter st HRABAL Vladimiacuter ml Diagnostika

Pedagogickopsychologickaacute diagnostika žaacuteka s uacutevodem do diagnostickeacute aplikace a statistiky

2 vydaacuteniacute Praha Karolinum ISBN 80-246-0319-5

4) KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B (eds) Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Predškolskaacute

a elementaacuterna pedagogika 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2001 455 s ISBN 80-7178-585-7

5) KOŤAacuteTKOVAacute S Hry v mateřskeacute škole v teorii a praxi 1 vydaacuteniacute Praha Grada

Publishing 2005 184 s ISBN 80-247-0852-3

6) KŘIŠŤANOVAacute L Diagnostika laterality a metodika psaniacute levou rukou 3 upraveneacute

vydaacuteniacute Hradec Kraacuteloveacute Gaudeamus 1995 47 s ISBN 80-7041-205-4

7) LECHTA V a kolektiv Diagnostika narušeneacute komunikačniacute schopnosti 1 vydaacuteniacute Praha

Portaacutel 2003 359 s ISBN 80-7178-801-5

8) LISAacute L KŇOURKOVAacute M Vyacutevoj diacutetěte a jeho uacuteskaliacute 1 vydaacuteniacute Praha Avicenum

1986 276 s

9) MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute 1 vydaacuteniacute Praha Staacutetniacute

pedagogickeacute nakladatelstviacute 1991

10) MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 1995 107 s

ISBN 80-7178-033-4

11) MERTIN V GILLERNOVAacute I a kolektiv Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 1

vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2003 ISBN 80-7178-799-X

12) MOJŢIacuteŠEK L Zaacuteklady pedagogickeacute diagnostiky 1 vydaacuteniacute Praha Staacutetniacute pedagogickeacute

nakladatelstviacute 1986 208 s

55

13) MONATOVAacute L Speciaacutelně pedagogickaacute diagnostika z hlediska vyacutevoje děti 1 vydaacuteniacute

Brno Paido 2000 92 s ISBN 80-85931-86-9

14) NAKONEČNYacute M Zaacuteklady psychologie 1 vydaacuteniacute 1998 (dotisk 2004) Praha

Academia ISBN 80-200-1290-7

15) NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2000 ISBN

80-7178-197-5

16) PEŠATOVAacute I ŠAMALIacuteK M Poradenskaacute psychologie pro děti a mlaacutedež 1 vydaacuteniacute

Praha Grada Publishing 2006 ISBN 80-247-1216-4

17) PIPEKOVAacute J (eds) Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2 vydaacuteniacute (přepracovaneacute) Brno

Paido 2006 404 s ISBN 80-7315-120-0

18) PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a jejiacute využitiacute v

praxi speciaacutelniacute pedagogiky 1 vydaacuteniacute (dotisk) Brno Masarykova univerzita 1997 ISBN 80-

210-1595-0

19) RENOTIEacuteROVAacute M LUDIacuteKOVAacute L Speciaacutelniacute pedagogika 4 vydaacuteniacute Olomouc

Univerzita Palackeacuteho v Olomouci 2006 313 s ISBN 80-244-1475-9

20) SLOWIacuteK Josef Speciaacutelniacute pedagogika 1 vydaacuteniacute Praha Grada Publishing 2007 160 s

ISBN 978-247-1733-3

21) SMOLIacuteKOVAacute K (eds) Raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program pro předškolniacute vzdělaacutevaacuteniacute 1

vydaacuteniacute Praha Tauris 2005

22) SVOBODA Mojmiacuter (ed) Psychodiagnostika dětiacute a dospiacutevajiacuteciacutech 1 vydaacuteniacute Praha

Portaacutel 2001 791 s ISBN 80-7178-545-8

23) ŠMAHEL I ŘEZAacuteČ J Psychologickaacute praktika 1 vydaacuteniacute Brno Masarykova

univerzita 1996 97 s

24) ŠNYacuteRALOVAacute Ivana Psychodiagnostika 1 vydaacuteniacute Praha Grada Publishing 2008 144

s ISBN 978-80-247-2165-1

25) ŠVINGAOVAacute D PEŠATOVAacute I Metodika tvorby odbornyacutech praciacute 1 vydaacuteniacute Liberec

Technickaacute univerzita 2006 39 s ISBN 80-7372-104-X

26) ŠVINGAOVAacute D PEŠATOVAacute I Uvedeniacute do vyacutezkumu a metodika tvorby bakalaacuteřskaacute

praacutece 1 vydaacuteniacute Liberec Technickaacute univerzita 2006 39 s ISBN 80-7372-046-9

56

27) TOMANOVAacute D Uacutevod do pedagogickeacute diagnostiky v mateřskeacute škole 1 vydaacuteniacute

Olomouc Univerzita Palackeacuteho 2006 113 s ISBN 80-244-1426-0

28) TOMICKAacute V Speciaacutelně pedagogickeacute metody využitelneacute v logopedickeacute i speciaacutelně

pedagogickeacute praxi 1 vydaacuteniacute Liberec Technickaacute univerzita 2006 106 s ISBN 80-7372-106-

6

29) TRPIŠOVSKAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1 vydaacuteniacute Uacutestiacute nad Labem

UJEP 1997 89 s ISBN 80-7044-159-3

30) UŢDIL Jaromiacuter Čaacutery klikyhaacuteky paňaacuteci a auta vyacutetvarnyacute projev a psychickyacute život diacutetěte

5 Přepracovaneacute vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2002 128 s ISBN 80-7178-599-7

31) VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1 vydaacuteniacute (dotisk) Praha Univerzita

Karlova 1997 353 s ISBN 80-7184-317-2

32) VAacuteGNEROVAacute M KLEacuteGROVAacute J Poradenskaacute psychologickaacute diagnostika dětiacute a

dospiacutevajiacuteciacutech 1 vydaacuteniacute Praha Univerzita Karlova v Praze Karolinum 2008 538 s ISBN

978-80-246-1538-7

33) ZELINKOVAacute O Pedagogickaacute diagnostika a individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1 vydaacuteniacute

Praha Portaacutel 2001 207 s ISBN 978-80-7178-544-6

92 Dalšiacute zdroje

34) httpwwwmsmtczvzdelavanipedagogicko-organizacni-informace-2009-2010

[citovaacuteno 21března 2010]

35) Metodickeacute doporučeniacute čj 14 7122009-61 k zabezpečeniacute logopedickeacute peacuteče ve školstviacute

36) Zaacutekon 561 2004 Sb o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem

vzdělaacutevaacuteniacute (školskyacute zaacutekon) a jeho pozdějšiacute aktualizace

37) Zaacutekon 5632004 Sb o pedagogickyacutech pracovniacuteciacutech

38) Vyhlaacuteška 72 2005 Sb o poskytovaacuteniacute poradenskyacutech sluţeb ve školaacutech a školskyacutech

poradenskyacutech zařiacutezeniacutech

57

X PŘIacuteLOHY

SEZNAM PŘIacuteLOH

1) Dotazniacutek

2) CD bakalaacuteřskaacute praacutece

9

pochopit ţe učitelka neniacute protivniacutekem ve vyacutechově Naopak předškolniacute zařiacutezeniacute by mělo

doplňovat vyacutechovu v rodině V přiacutepadě ţe se u diacutetěte objeviacute nedostatky mŧţe je učitelka

při kaţdodenniacutech činnostech s dětmi rozpoznat mnohem dřiacuteve neţ sami rodiče Maacute porovnaacuteniacute

s ostatniacutemi dětmi a znaacute všeobecnou normu pro vyacutevoj diacutetěte

Učitelka si během dochaacutezky diacutetěte všiacutemaacute i jeho dobryacutech vlastnostiacute přednostiacute a nadaacuteniacute ktereacute

se u diacutetěte mohu projevit kteryacutech si rodiče nemusejiacute při běţnyacutech činnostech s diacutetětem

všimnout (15

)

24 Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika

Mezi historickyacutemi prameny se objevuje speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika jiţ v diacutele J A

Komenskeacuteho Informatorium školy mateřskeacute Zde je daacutena pozornost naacutestupu diacutetěte do školy

zda stupeň vyacutevoje odpoviacutedaacute vstupu do školy

bdquoObecnyacutem ciacutelem speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky je co možnaacute nejleacutepe a nejpečlivěji

rozpoznat a charakterizovat konkreacutetniacute handicap a to v oblasti fyzickeacute psychickeacute a

sociaacutelniacuteldquo16

bdquoSpeciaacutelněpedagogickaacute diagnostika se zabyacutevaacute rozpoznaacutevaacuteniacutem podmiacutenek prostředků

i efektivity vyacutechovy vzdělaacutevaacuteniacute celkoveacuteho rozvoje osobnosti a takeacute enkulturace klientů ndash tedy

osob s postiženiacutemldquo17

Moderniacute pojetiacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky je zaměřeno na jedince se speciaacutelniacutemi

vzdělaacutevaciacutemi potřebami Diagnostika těchto jedincŧ se viacutece soustřediacute na jejich dovednosti

schopnosti a moţnosti lze je vyuţiacutet pro rozvoj vyacutechovu vzdělaacuteniacute či dalšiacute praacuteci s těmito

jedinci

bdquoSpeciaacutelněpedagogickaacute diagnostika vyžaduje jen individuaacutelniacute přiacutestupldquo18

Při speciaacutelněpedagogickeacute diagnostice je pracovaacuteno s jedincem co nejviacutece individuaacutelně pouze

vyacutejimečně v malyacutech skupinaacutech Ciacutelem je posouzeniacute individuaacutelniacutech zvlaacuteštnostiacute jedince ktereacute

mohou ovlivnit efektivitu vyacutechovneacuteho pŧsobeniacute včetně vnějšiacutech i vnitřniacutech přiacutečin

Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika se zaměřuje převaacuteţně na jedince (děti) kteřiacute potřebujiacute

z rŧznyacutech dŧvodŧ speciaacutelniacute peacuteči Ciacutelem je v tomto přiacutepadě zjištěniacute uacuterovně diacutetěte vzhledem

15

MERTIN V GILLERNOVAacute I 2003

16 FISCHER S ŠKODA J Speciaacutelniacute pedagogika Edukace a rozvoj osob se somatickyacutem psychickyacutem a

sociaacutelniacutem znevyacutehodněniacutem 2008 str 26

17 SLOWIacuteK J Speciaacutelniacute pedagogika 2007 str 51

18 PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 58

10

k jeho postiţeniacute nebo vadě Tvořiacute se zaacuteklad pro speciaacutelněpedagogickeacute metody (např

reedukace kompenzace atd)

241 Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky

Děleniacute speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky mŧţe byacutet rŧzneacute Zaacuteleţiacute na tom z jakeacuteho pohledu je

děleniacute zaměřeno Zde jsou uvedena některaacute moţnaacute děleniacute

1) Dle specifickeacuteho ciacutele

Speciaacutelněpedagogickaacute diagnostika maacute i sveacute specifickeacute ciacutele ve vztahu s diagnostikovanyacutem

jedincem

Zda konkreacutetniacute jedinec spadaacute do oblasti speciaacutelniacute pedagogiky

Zda je jedinec ohroţen vznikem handicapu

V jakeacute faacutezi znevyacutehodněniacute je jedinec

Přiacutečiny vzniku znevyacutehodněniacute

Naacuteslednaacute peacuteče o jedince

2) Dle druhu postiženiacute (19

)

Jestliţe je jiţ znaacutem druh postiţeniacute diagnostika se viacutece zaměřuje pouze na tuto danou oblast

Somatopedickaacute ndash zaměřeniacute na tělesnaacute postiţeniacute a zdravotniacute oslabeniacute

Psychopedickaacute ndash zaměřenaacute na mentaacutelniacute postiţeniacute

Surdopedickou ndash zaměřenaacute na sluchoveacute vady a postiţeniacute

Logopedickou ndash zaměřenaacute na vady a poruchy řeči a komunikace

Oftalmopedickou ndash zaměřenaacute na zrakoveacute poruchy a vady

Etopedickou ndash zaměřenaacute na poruchy chovaacuteniacute někteřiacute autoři do teacuteto skupiny řadiacute

i diagnostiku specifickyacutech vyacutevojovyacutech poruchu učeniacute

3) Dle vyacutevojoveacuteho stupně jedince

Kaţdeacute vyacutevojoveacute obdobiacute v ţivotě jedince maacute svaacute jednotlivaacute uacuteskaliacute a specifika kteraacute je třeba

při diagnostickeacutem procesu zohlednit Existujiacute vady ktereacute se projeviacute aţ na určiteacutem vyacutevojoveacutem

stupni (např specifickeacute vyacutevojoveacute poruchy učeniacute) (20

)

19

PIPEKOVAacute J 2006

11

Ranyacute věk ndash v tomto obdobiacute je nejdŧleţitějšiacute včasneacute podchyceniacute vady a zahaacutejeniacute

speciaacutelněpedagogickeacute peacuteče Včasnaacute peacuteče napomaacutehaacute k minimalizaci dŧsledkŧ vady

Předškolniacute věk ndash v tomto obdobiacute je staacutele ještě dŧleţiteacute včasneacute podchyceniacute vady

a zahaacutejeniacute peacuteče Na konci předškolniacuteho věku je nejčastějšiacute diagnostika školniacute zralosti

a připravenosti

Školniacute věk ndash na počaacutetku tohoto obdobiacute hraje dŧleţitou roli diagnostika školniacute zralosti

Školniacute obdobiacute je dlouhaacute doba Dalšiacute diagnostika mŧţe byacutet zaměřena např specifickeacute

vyacutevojoveacute poruchy učeniacute volbu povolaacuteniacute atd Pokud bylo v předchoziacutem obdobiacute zjištěno

postiţeniacute dalšiacute diagnostika se od něj odviacutejiacute dochaacuteziacute i k zhodnoceniacute předchoziacute peacuteče

Dŧleţitost ziacuteskaacutevajiacute zaacutejmy jedince Mohou se zde projevit i rozdiacutelnosti mezi moţnostmi

diacutetěte a poţadavky od jeho okoliacute (rodiny)

Dospělost ndash Pokud jde o postiţeniacute vychaacuteziacute z předchoziacutech obdobiacute nebo se jednaacute

o naacutesledek uacuterazu či nemoci Dŧleţitou roli hraje prognoacuteza zda bude nutneacute člověka

rekvalifikovat či ne Je vhodneacute pokud je moţnost aby dospělyacute člověk našel sociaacutelniacute a

pracovniacute uplatněniacute

Obdobiacute staacuteřiacute ndash Většinou se jednaacute o ziacuteskaneacute postiţeniacute Dŧleţiteacute je respektovat prostřediacute

rodiny Při činnostech s jedincem respektujeme dŧstojnost a potřebu klidu člověka

vzhledem k jeho staacuteřiacute Dochaacuteziacute k uacutebytku psychickyacutech i fyzickyacutech sil tiacutem se objevujiacute i noveacute

probleacutemy

4) Dle času provaacuteděniacute

Vstupniacute ndash při prvniacutem setkaacuteniacute s jedincem zjišťujeme na jakeacute uacuterovni jedinec je

Prŧběţnaacute ndash při praacuteci s jedincem poskytuje informace jak se jedinec vyviacutejiacute jak mu

pomaacutehaacute reedukace či jineacute zpŧsoby rehabilitace atd

Vyacutestupniacute ndash při opouštěniacute jedince ze zařiacutezeniacute nebo z peacuteče odborniacuteka Pokud jedinec

přechaacuteziacute do jineacuteho zařiacutezeniacute mŧţe diagnostickaacute zpraacuteva z vyacutestupniacuteho vyšetřeniacute byacutet pouţita

jako vstupniacute diagnostikou pro noveacute zařiacutezeniacute

5) Dle etiologie

Jednaacute se o přiacutečinu postiţeniacute (21

)

20

PIPEKOVAacute J 2006 21

PIPEKOVAacute J 2006

12

Kauzaacutelniacute ndash přiacutečina postiţeniacute je u jedince znaacutemaacute

Symptomatickou ndash přiacutečina neniacute znaacutemaacute diagnostika odkazuje pouze na přiacuteznaky

25 Oblasti pedagogickeacute diagnostiky

Diagnostikovat mŧţeme mnoho oblastiacute Jak bylo uvedeno je nejvhodnějšiacute pokud jsou oblasti

propojeny a vzaacutejemně se doplňujiacute Diacuteky tomuto přiacutestupu mŧţeme odhalit i maleacute nedostatky

ktereacute znesnadňujiacute nebo znemoţňujiacute dalšiacute pokroky ve vyacutevoji jedince

Jednotliveacute oblasti osobnosti pro diagnostiku jsou vybraacuteny podle toho ţe jsou chaacutepaacuteny jako

velmi dŧleţiteacute z pohledu speciaacutelněpedagogickeacute diagnostiky

Většinou platiacute ţe diagnostiku jednotlivyacutech oblastiacute mohou provaacutedět pouze vyškoleniacute

pracovniacuteci v daneacute oblasti Jednaacute se přiacutemo o studium v daneacutem oboru (většinou vysokoškolskeacute

studium např psychologie) anebo alespoň speciaacutelniacute školeniacute (orientačniacute logopedickeacute vyšetřeniacute

daacutele jen OLV)

V diagnostikovaacuteniacute přihliacuteţiacuteme k věku diacutetěte osobnostniacutem vlastnostem diacutetěte Pokud je diacutetěti

diagnostikovaacuteno nějakeacute postiţeniacute v dalšiacutech diagnostikaacutech je nutno toto zohlednit

bdquoDiagnostickaacute činnost by měla byacutet opakovatelnaacute a dlouhodobaacute abychom ziacuteskali opravdu

objektivniacute podklady pro stanoveniacute diagnoacutezy a prognoacutezy diacutetěteldquo22

Daacutele jsou uvaacuteděny některeacute oblasti ktereacute by měly byacutet v předškolniacutem věku alespoň orientačně

diagnostikovaacuteny Tyto oblasti jsou v tomto vyacutevojoveacutem obdobiacute k podstatneacute pro dalšiacute rozvoj

jedince

251 Diagnostika motorickyacutech schopnostiacute

bdquoMotorika představuje celkovou pohybovou schopnost člověka Souvisiacute s rozvojem řeči

myšleniacute a s lateralitouldquo23

Je moţno řiacuteci ţe vyacutevoj motoriky je zaacutekladem a pro dalšiacute oblasti vyacutevoje diacutetěte Pokud diacutetě

v některyacutech oblastech neprospiacutevaacute je vhodneacute sledovat zda jeho probleacutemy nevychaacuteziacute praacutevě

ze špatneacute motoriky

Motoriku je moţno dělit na tři zaacutekladniacute skupiny

Hrubaacute motorika ndash pohyby celeacuteho těla velkyacutech svalovyacutech skupin

22

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 71 23

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 64

13

Jemnaacute motorika ndash pohyby rukou malyacutech svalovyacutech skupin

Oromotorika ndash pohyby artikulačniacutech orgaacutenu Někdy je oromotorika začleněna do jemneacute

motoriky

Diagnostika motoriky představuje ve speciaacutelniacute pedagogice širokou oblast vzhledem

k vyacutevojoveacute uacuterovni jedince i dalšiacute moţnosti v jeho ţivotě (pracovniacute přiacutepravě) (24

)

Uacuteroveň motoriky je moţneacute zjistit pomociacute standardizovanyacutech motorickyacutech testŧ nebo

vyacutevojovyacutech norem motoriky pro jednotlivaacute věkovaacute obdobiacute

Motorika mŧţe byacutet hodnocena nejčastěji ze třiacute pohledŧ

Hlediska vyacutevoje ndash jestli vyacutevoj odpoviacutedaacute daneacute normě

Hledisko kvality ndash jak jsou pohyby přesneacute koordinace pohybŧ

Hledisko vyacutekonu ndash jak je jedinec vytrvalyacute rychlost pohybŧ

U hrubeacute motoriky jsou v diagnostice braacuteny kliacutečoveacute momenty ve vyacutevoji v obdobiacute raneacuteho

dětstviacute Jednaacute se napřiacuteklad o posazovaacuteniacute stoj bez obory lezeniacute samostatnaacute chŧze Tyto

informace ziacuteskaacutevaacute většinou pediatr od rodičŧ jiţ v prŧběhu vyacutevoje diacutetě při pravidelnyacutech

pediatrickyacutech prohliacutedkaacutech Daacutele je sledovaacuteno jak diacutetě zvlaacutedaacute chŧzi běh bez překaacuteţek

i překaacuteţkami chŧze v nerovneacutem tereacutenu atd

Jemnaacute motorika při sveacutem vyacutevoji vychaacuteziacute z rozvoje hrubeacute motoriky Pohyb ruky postupuje

od ramene k prstŧm Z tohoto vyacutevoje je vhodneacute aby se dětem daacutevali na kresleniacute a malovaacuteniacute

nejdřiacuteve velkeacute formaacutety papiacuterŧ (pokud moţno nejdřiacuteve na svislou plochu a poteacute teprve

na kolmou) a později je zmenšovat

Diagnostika jemneacute motoriky je zjišťovaacutena hlavně podle manuaacutelniacute zručnosti Jednaacute se

o sledovaacuteniacute koordinace pohybŧ (obleacutekaacuteniacute jiacutedlo provleacutekaacuteniacute atd) rychlosti a přesnosti

pohybŧ horniacutech končetin dlaniacute a prstŧ Tato diagnostika se daacute pouţiacutet i na zjišťovaacuteniacute laterality

(uvedeno daacutele) Při sledovaacuteniacute jemneacute motoriky by měl byacutet kladen i dŧraz na spraacutevneacute drţeniacute

psaciacuteho naacutečiniacute Spraacutevnyacute uacutechop tuţky je dobreacute u diacutetěte podporovat hned od počaacutetku kdy diacutetě

začne braacutet do ruky psaniacute naacutečiniacute (25

)

bdquoU dětiacute raneacuteho a předškolniacuteho věku využiacutevaacuteme různeacute sklaacutedačky kostky puzzle kdy

hodnotiacuteme nejen co diacutetě dovede zkonstruovat ale i způsob provedeniacute souhyby spolupraacuteci

24

PIPEKOVAacute J 2006 25

PIPEKOVAacute J 2006

14

obou rukou všiacutemaacuteme si spraacutevnosti uacutechopů přesnost v konstrukci v ciacuteleniacute což se projevuje

takeacute při navleacutekaacuteniacute drobnyacutech tvarů na bužiacuterku či tkanici a je mimo jineacute i ukazatelem kvality

koordinace oko ndash rukaldquo26

Oromotorika je dŧleţitaacute k dobreacute vyacuteslovnosti diacutetěte později k spraacutevneacutemu naacutecviku čteniacute i psaniacute

Zaměřujeme se hlavně na pohyblivost rtŧ a jazyka K diagnostice i samotneacutemu procvičovaacuteniacute

v teacuteto oblasti pouţiacutevaacuteme některaacute oromotorickaacute cvičeniacute např vyplazovaacuteniacute jazyka olizovaacuteniacute

rtŧ nafukovaacuteniacute tvaacuteřiacute foukaacuteniacute do peřiacutečka atd

252 Diagnostika rozumovyacutech schopnostiacute

Oblast je znaacutemaacute hlavně pod inteligenčniacutemi testy Struktura testŧ mŧţe byacutet velmi rŧznaacute

Nejčastěji se děliacute na subtesty jsou zjišťovaacuteny celkoveacute verbaacutelniacute a naacutezoroveacute rozumoveacute

schopnosti jedince V diagnostice se zaměřiacuteme na uacuteroveň myšlenkovyacutech operaciacute (analyacuteza

synteacuteza a analyticko-syntetickaacute činnost) ktereacute jsou součaacutestiacute diagnostikovaacuteniacute školniacute zralosti

V předškolniacutem zařiacutezeniacute mohou byacutet dělaacuteny orientačniacute testy rozumovyacutech schopnostiacute k daneacutemu

věku jedince

Rozumoveacute schopnosti by měly byacutet testovaacuteny jako celek a poteacute budou specifikovaacuteny

na podoblasti (jiţ v kompetenci odborneacuteho pracoviště) V procesu diagnostikovaacuteniacute

rozumovyacutech schopnostiacute je nutneacute braacutet v uacutevahu věk diagnostikovaneacuteho jedince některeacute

myšlenkoveacute operace jsou vyacutevojově podmiacuteněneacute

Zaacutekladniacutem pravidlem je postupovat od nejjednoduššiacutech činnostiacute ke sloţitějšiacutem Před začaacutetkem

uacutekolu je nutno se přesvědčit zda diacutetě (jedinec) danyacute uacutekol pochopilo Pokud diacutetě nepochopiacute

zadaacuteniacute mŧţe se staacutet ţe dojde k chybneacute diagnostice (27

)

Součaacutest inteligenčniacutech testŧ tvořiacute takeacute vyacutekonoveacute zkoušky ktereacute jsou formou nonverbaacutelniacuteho

charakteru (tedy na neverbaacutelniacute neřečoveacute schopnosti) Ciacutelem zkoušek je zjištěniacute uacuterovně

postřehu logiky Pokud se objeviacute nedostatky měl by se jim psycholog (speciaacutelniacute pedagog)

viacutece věnovat

Při diagnostikovaacuteniacute rozumovyacutech schopnostiacute je nutno vědět zda diagnostikovanyacute jedinec

nemaacute skryteacute smysloveacute vady (hlavně sluchoveacute a zrakoveacute) ktereacute svyacutemi projevy připomiacutenajiacute

sniacuteţeneacute rozumoveacute schopnosti Všiacutemaacuteme si zda diacutetě dokaacuteţe ziacuteskaneacute poznatky pouţiacutet v praxi

Uacuteroveň rozumovyacutech schopnostiacute mŧţe byacutet ovlivněna

26

PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a využitiacute v praxi 1997 str 45 27

PIPEKOVAacute J 2006

15

Vnitřniacutemi činiteli (osobnost jedince motivace k činnosti aktuaacutelniacute tělesnyacute i psychickyacute

stav jedince psychickeacute procesy atd) Tyto činitele nelze přiacuteliš ovlivnit

Vnějšiacutemi činiteli (obsah poznatkŧ osobnost učitele a jeho pŧsobeniacute na jedince klima

zařiacutezeniacute a skupiny ve ktereacute jedinec je přiacutestup rodiny atd) Tyto činitele lze ovlivnit

253 Diagnostika mluvniacutech schopnostiacute

Tato oblast diagnostiky je v těsneacutem spojeniacute s oromotorikou

Komunikace pomociacute verbaacutelniacute (mluveneacute) řeči je v našiacute společnosti teacuteměř zaacutekladniacute Pro děti

předškolniacuteho věku je verbaacutelniacute komunikace nejčastějšiacutem zpŧsobem dorozumiacutevaacuteniacute

Zaacutekladem pro diagnostiku je navaacutezaacuteniacute kontaktu s diagnostikovanyacutem jedincem a ziacuteskaacuteniacute jeho

dŧvěry V předškolniacutem věku je proto vhodneacute provaacutedět diagnostiku při hře s diacutetětem

a v prostřediacute ktereacute je mu znaacutemeacute a diacutetě se v něm ciacutetiacute bezpečně (28

)

Od slovniacutech projevŧ se velmi často odvozuje i celkovyacute stav a vyacutevoj jedince (rozumovaacute oblast

vniacutemaacuteniacute paměť představivost atd) Při diagnostice je nutno vychaacutezet z věku diacutetěte Vyacutevoj

hlaacutesek se postupnyacute a ukončuje se kolem 6 ndash 7 roku (někdy je uvaacuteděna hranice aţ 8 let) Jako

vyacutevoj hlaacutesek tak i rozvoj slovniacute zaacutesoby je postupnyacute Učitelky v MŠ mohou za určityacutech

podmiacutenek (podle stupně dosaţeneacuteho vzdělaacuteniacute) provaacutedět OLV

Mluvniacute projev je moţno rozdělit na formaacutelniacute a obsahovou straacutenku řeči

bdquoFormaacutelniacute straacutenka řeči se tyacutekaacute vnějšiacutech projevů individuaacutelniacutech charakteristik jako vyacuteslovnost

artikulačniacute obratnost plynulost tempo řeči fonace atdldquo29

bdquoObsahovaacute straacutenka je tvořena schopnostiacute formulovat vlastniacute myšlenky což je podmiacuteněno

rozsahem slovniacute zaacutesoby uacuterovniacute osvojeniacute pravidel gramatiky syntaxiacute apodldquo30

Do kaţdodenniacutech činnostiacute s dětmi by měly byacutet zařazovaacuteny logopedickeacute chvilky přizpŧsobeneacute

věku dětiacute Jsou zaměřeny na spraacutevnyacute naacutecvik dyacutechaacuteniacute oromotorickaacute cvičeniacute Tyto chvilky jsou

i prevenciacute před některyacutemi poruchami řeči

254 Diagnostika laterality

bdquoLateralita je důsledkem dominance jedneacute z mozkovyacutech hemisfeacuter V praktickeacutem životě se

projevuje jako převaha nebo upřednostňovaacuteniacute některeacuteho z paacuterovyacutech orgaacutenů (např ruka

noha oko ucho)ldquo31

28

PIPEKOVAacute J 2006 29

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 72 30

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 72

16

Diagnostika laterality ziacuteskaacutevaacute dŧleţitost v době naacutestupu diacutetěte do školy Při naacutestupu diacutetěte

do prvniacute třiacutedy by měla byacutet lateralita ruky vyhraněnaacute (32

) Tiacutem je ulehčen naacutecvik psaniacute Oblast

laterality je uacutezce spojena s motorikou a to hlavně s oblastiacute jemneacute motoriky

Pojem lateralita znamenaacute preferenci či dominantu jedneacute poloviny Je velmi uacutezce spojena

s dominantou jedneacute z mozkovyacutech hemisfeacuter Projevuje u člověka ale i některyacutech ţivočichŧ

(nesouměrnost se u nich projevuje jednak ve stavbě těla jednak i v uţiacutevaacuteniacute jednoho

z paacuterovyacutech orgaacutenŧ) Je proto dŧleţiteacute aby byla respektovaacutena lateralita jedince Dnes je jiţ

dokaacutezaacuteno ţe přeučovaacuteniacute levorukyacutech jedincŧ na pravorukeacute je nevhodneacute a vede pouze k dalšiacutem

probleacutemŧm (např neurotickeacute obtiacuteţe koktavost neklid atd)

Nejčastěji je diagnostika laterality provaacuteděna pozorovaacuteniacutem diacutetěte v rŧznyacutech situaciacutech (haacutezeniacute

stavěniacute věţe z kostek kresleniacute navleacutekaacuteniacute koraacutelkŧ natahovaacuteniacute se po předmětech otaacutečeniacute

za zvukem atd) Lateralitu je moţneacute diagnostikovat i podle nejrŧznějšiacutech zkoušek

Nejznaacutemějšiacute je diagnostickyacute test od Z Matějčka a Z Ţlaba Tuto zkoušku mŧţe provaacutedět

i nevyškolenyacute specialista (leacutekař učitel pracovniacutek s diacutetětem rodič atd) ale musiacute si nejdřiacuteve

dŧkladně nastudovat prŧběh celeacute zkoušky Vyacutesledek je pouze orientačniacute (33

)

K vyhraněniacute laterality dochaacuteziacute u dětiacute přibliţně ve 4ndashteacutem roce ţivota ale staacutevaacute se ţe

vyhraněnost se ustaacuteliacute aţ později Většinou byacutevaacute lateralita vyhraněnaacute dřiacuteve u děvčat Pokud se

u diacutetěte zjistiacute nevyhraněnaacute lateralita při naacutestupu do školy většinou se doporučuje naacutecvik

psaniacute pravou rukou (34

)

255 Diagnostika zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute

Diacutetě se rodiacute s vyvinutyacutem zrakovyacutem orgaacutenem (neniacute-li zrakovyacute orgaacuten poškozen v prenataacutelniacutem

obdobiacute) Po narozeniacute dochaacuteziacute pouze ke zlepšeniacute ostrosti zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute (u zdraveacuteho

orgaacutenu) Zrakem přijiacutemaacute jedinec aţ 80 podnětŧ ze sveacuteho okoliacute

Pokud jedinec trpiacute i lehkou zrakovou vadou kteraacute neniacute včas odhalena a diagnostikovaacutena

mŧţe zaostaacutevat v rozumoveacutem motorickeacutem i řečoveacutem rozvoji Mŧţe byacutet špatně

diagnostikovaacuten opoţděnyacute vyacutevoj mentaacutelniacute retardace nebo jinaacute postiţeniacute Z tohoto dŧvodu je

dobreacute sledovat jestli zrakovyacute vyacutevoj postupuje podle vyacutevojovyacutech norem

31

PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a jejiacute využitiacute v praxi speciaacutelniacute

pedagogiky 1 vyd 1997 str 49 32

PIPEKOVAacute J 33

KŘIŠŤANOVAacute L 1995 34

PŘINOSILOVAacute D 1997

17

Je vhodneacute aby zrakoveacute vniacutemaacuteniacute bylo dobře rozvinuto před zahaacutejeniacutem školniacute dochaacutezky diacutetěte

bude mu ulehčena vyacuteuka Rozvoj je daacuten celkovyacutem vyacutevojem jedince Daacutele mŧţe byacutet

podněcovaacuteno pomociacute nejrŧznějšiacutech her cvičeniacute a uacutekolŧ

Je zjišťovaacuteno zda diacutetě rozeznaacute dva stejneacute tvary mezi ostatniacutemi sklaacutedaacuteniacute rozdělenyacutech obraacutezkŧ

(u staršiacutech dětiacute puzzle odpoviacutedajiacuteciacute jejich věku) vklaacutedaacuteniacute tvarŧ do přiacuteslušnyacutech otvorŧ

dokreslovaacuteniacute obraacutezkŧ vyhledaacuteniacute obraacutezku v překryacutevanyacutech atd

Zrakoveacute vniacutemaacuteniacute podporuje i rozvoj řeči Zrakem diacutetě pozoruje mluvidla jinyacutech osob a učiacute se

tak naacutepodobou

Orientačniacute zkouška zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute mŧţe byacutet provedena i učitelkou v MŠ Vyacutesledek

poskytuje informaci o uacuterovni zrakoveacuteho vniacutemaacuteniacute přiacutepadně mŧţe poukaacutezat na odchylky

od normy

256 Diagnostika sluchoveacuteho vniacutemaacuteniacute

bdquoSluchoveacute vniacutemaacuteniacute je schopnost přijiacutemat rozlišovat a interpretovat zvuky různeacute kvality

(řečoveacute i neřečoveacute)ldquo35

Sluch je dŧleţityacute pro vyvaacuteřeniacute řeči a jejiacute stavby Pokud se diacutetě narodiacute s poškozenyacutem sluchem

(zaacuteleţiacute na stupni poškozeniacute) anebo ztratiacute-li sluch před ukončeniacutem vyacutevoje řeči (vyacutevoj řeči je

ukončovaacuten kolem 8 roku ţivota) je diacutetě většinou neslyšiacuteciacute a řeč se u něj vyviacutejiacute velmi maacutelo či

vŧbec (36

)

Diacutetě mŧţe trpět pouze nedoslyacutechavostiacute kteraacute nemusiacute byacutet dlouho objevena Diacutetě reaguje

na silneacute zvukoveacute podněty Diacutetě nepoznaacute ţe slyšiacute špatně Děti s nedoslyacutechavostiacute se projevujiacute

ve společnosti jako pomaleacute neposlušneacute (nereagujiacute na ticheacute podněty) a mohou byacutet někdy

chybně označeni za mentaacutelně postiţeneacute (37

)

Dnešniacute mediciacutena a leacutekařskeacute přiacutestroje zvlaacutedajiacute diagnostiku sluchu i u malyacutech dětiacute bez jejich

spolupraacutece Dřiacuteve byla u všech vyšetřeniacute nutnaacute spolupraacutece diacutetěte proto diagnostika byla

moţnaacute nejdřiacuteve kolem 3 roku ţivota diacutetěte

Sluchoveacute vniacutemaacuteniacute je zjišťovaacuteno podle nejrŧznějšiacutech cvičeniacute Diacutetěti se daacutevajiacute rozeznaacutevat

předměty podle zvuku kteryacute vydaacutevajiacute (začiacutenaacuteme od zvukŧ znaacutemyacutech a dobře rozeznatelnyacutech)

rozlišeniacute toacutenŧ piacutesniacute atd

35

ZELINKOVAacute O Pedagogickaacute diagnostika individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program str 76 36

PŘINOSILOVAacute D 1997 37

PŘINOSILOVAacute D 1997

18

Diagnostika je dŧleţitaacute pro odhaleniacute sluchovyacutech vad ale mŧţe naacutem pomoci i při vadě řeči

kde neznaacuteme přiacutečinu

Orientačniacute zkouška sluchu se provaacutediacute šeptanou i hlasitou řečiacute Jejiacutem ciacutelem je odhalit jestli

diacutetě maacute zdraviacute sluch Při provaacuteděniacute zkoušky maacute byacutet diacutetě zdraveacute bez ryacutemy a podobnyacutech

onemocněniacute ktereacute mohou vyacutesledky zkoušky ovlivnit(38

)

Dŧleţitou součaacutestiacute ve sluchoveacutem vniacutemaacuteniacute je fonematickyacute sluch Jednaacute se o sluchoveacute

rozlišovaacuteniacute rytmizaci vyacuteslovnosti Fonematickyacutech sluchem diacutetě rozlišuje diferenciace hlaacutesek

Vyacutevoj fonematickeacuteho sluchu je postupnyacute měl by byacutet ukončen před vstupem do povinneacute

školniacute dochaacutezky je jedniacutem z předpokladŧ na vyacuteuku čteniacute a psaniacute Fonematickyacute sluch

umoţňuje diacutetěti rozlišit stejnaacute slova (pes ndash pes) rozlišeniacute pouze jednou hlaacuteskou (ves ndash les)

rozlišeniacute deacutelky (dal ndash daacutel) tvrdeacute a měkkeacute souhlaacutesky (dyacuteka ndash diacuteky) ostreacute a tupeacute sykavky (miacutesa

ndash miacuteša) apod

38

TOMICKAacute V 2006

19

III METODY DIAGNOSTIKY

Metody diagnostiky jsou určiteacute zpŧsoby a postupy ktereacute vedou k ciacuteli tedy k diagnoacuteze

31 Poţadavky na diagnostickeacute metody

Vyacuteběr metody by měl odpoviacutedat věku diacutetěte přiacutepadně pokud existujiacute předchoziacute vyacutesledky

nebo podezřeniacute na postiţeniacute metoda by měla vychaacutezet ze zjištěnyacutech moţnostiacute diacutetěte

Na zahaacutejeniacute voliacuteme takoveacute metody při kteryacutech se diacutetě uvolniacute odstraniacute se stres a strach kteryacute

se mŧţe kvŧli nečekaneacute situaci či prostřediacute objevit Pokud jsou metody dobře zvoleneacute je

moţneacute ziacuteskat u diacutetěte dŧvěru a ochotu spolupracovat

bdquoNějakeacute jednoznačneacute pravidlo však stanovit nemůžeme V uacutevahu je nutneacute braacutet časovou

naacuteročnost jednotlivyacutech metod (jen vyacutejimečně nejsme časově omezeni) jejich bdquovyacutetěžnostldquo

(velmi vysokou majiacute např testy inteligence) chovaacuteniacute diacutetěte (klid ndash neklid) vnějšiacute okolnosti

jako je např prostor vyšetřovny možnost zaměstnat současně viacutece dětiacute uvolnit se pro dotaz

rodičů nebo pro rozhovor s nimi apod Mnohdy je uacutečelneacute kromě praacutece individuaacutelniacutem přiacutemeacutem

kontaktu vidět diacutetě i při samostatneacute praacuteci ve dvojici nebo i ve většiacute skupinceldquo39

Na proces diagnostikovaacuteniacute je ale vhodneacute nechat si dostatek času

Pouţiteacute metody musiacute splňovat určitě poţadavky ktereacute dělajiacute metody objektivniacute a pouţitelneacute

pro vyacutezkum a diagnostiku Tyto poţadavky naacutem daacutevajiacute jistotu ţe pouţiteacute metody umoţňujiacute

konfrontaci vyacutesledkŧ v porovnaacuteniacute se skupinou věkovou normou či dalšiacutemi předem

stanovenyacutemi kriteacuterii

Objektivnost

bdquoObjektivnost rozumiacuteme věcneacute nezaujateacute posouzeniacute činnostiacute nebo vyacutekonůldquo40

Nejčastěji byacutevaacute zajišťovaacutena testy ktereacute jsou vţdy vyhodnocovaacuteny stejnyacutem zpŧsobem a podle

určityacutech naacutevodŧ ktereacute nelze měnit Jednaacute se o standardniacute testy

Testy jsou provaacuteděny vţdy stejnyacutem přesně danyacutem zpŧsobem to od jejich zadaacuteniacute přes prŧběh

k vyhodnoceniacute a interpretaci Při opakovaneacutem prŧběhu by mělo byacutet dosaţeno stejnyacutech

vyacutesledkŧ bez ohledu na osobu kteraacute test zadaacutevala a vyhodnotila (41

)

Dŧleţiteacute je zda jsou otaacutezky dobře formulovaacuteny a jedinec jim porozuměl

39

MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute str 89-91 40

MERTIN V GILERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 77 41

SVOBODA M (ed) 2001

20

Validita

bdquoHistoricky nejobvyklejšiacute definice validniacuteho měřeniacute je že naacutestroj měřiacute to o čem prohlašuje

že měřiacuteldquo42

Validita označuje platnost metody a jejich vyacutesledkŧ Jednaacute se o skutečnost zda metody

hodnotiacute opravdu to co hodnotit maacute a chce (43

)

Metoda je volena podle moţnostiacute jedince Jestliţe maacute jedinec nějakeacute postiţeniacute metodu je

nutno přizpŧsobit jeho postiţeniacute tak aby mohl danyacute uacutekol splnit dle svyacutech moţnostiacute (např

u jedince se slabozrakostiacute je nutno vytvořit takoveacute podmiacutenky aby pomŧcky k metodě či

pracovniacute listy k testu mohl vidět)

Většina metod hodnotiacute jako primaacuterniacute jednu oblast mohou však ukaacutezat i dalšiacute vyacutesledky ktereacute

nepatřiacute k primaacuterniacutemu vyacutesledku a pouze naacutes mohou nasměrovat k dalšiacutemu šetřeniacute

Reliabilita

Jednaacute se o přesnost a spolehlivost metody Tedy jestli vyacutesledek z daneacute metody neniacute jen

naacutehodnyacute či zkreslenyacute jev a nevznikl nějakyacutem nedostatkem v měřeniacute (44

)

Stejneacuteho vyacutesledku by mělo byacutet dosaţeno i s odstupem času Vyacutesledky by měly byacutet zobecněny

i v čase Při opakovaacuteniacute by mělo dochaacutezet k podobnyacutem vyacutesledkŧm (i v rozmeziacute několika dniacute)

Mělo by byacutet zjištěno zda metoda nemŧţe byacutet ovlivněna aktuaacutelniacutem stavem jedince (hlavně

jeho uacutenavou nebo psychickyacutem stavem) nebo dřiacuteve ziacuteskanyacutemi zkušenostmi (45

)

32 Pozorovaacuteniacute

Pozorovaacuteniacute patřiacute mezi zaacutekladniacute diagnostickeacute metody Jednaacute se o velmi naacuteročnou metodu

V předškolniacutem věku je pouţiacutevaacutena pouze extrospekce (pozorovaacuteniacute druhyacutech lidiacute) tedy

v předškolniacutem věku pozorovaacuteniacute diacutetěte dospělyacutem (introspekci sebepozorovaacuteniacute diacutetě samo

z vyacutevojoveacuteho hlediska ještě nedokaacuteţe)

Metoda pozorovaacuteniacute je braacutena jako nejpřirozenějšiacute metoda kterou je moţneacute pouţiacutet teacuteměř

v kaţdeacute situaci bez potřebneacute přiacutepravy pomŧcek

bdquoPozorovanie znamenaacute sledovanie činnosti žiaka a jej vyhodnotenieldquo46

42

MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 41 43

PIPEKOVAacute J 2006 44

MERTIN V 1995 45

SVOBODA M (ed) 2001 46

KOLLAacuteRIKOVAacute Z Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika 2001 str 248

21

Od prvniacuteho dne v předškolniacutem zařiacutezeniacute byacutevaacute diacutetě pozorovaacuteno V teacuteto rovině se jednaacute většinou

o pozorovaacuteniacute nesystematickeacute bez konkreacutetniacuteho ciacutele Pozorovatel (nejčastěji učitelka MŠ) by se

při prvniacutech setkaacuteniacute s diacutetětem mělměla soustředit na celkoveacute projevy diacutetěte

(47

)Nesystematickeacute (nestrukturovaneacute) pozorovaacuteniacute by mělo byacutet provaacuteděno tak ţe pozorovatel

zapisuje co nejviacutece jevŧ V přiacutepadě ţe jsou zaregistrovaacuteny nějakeacute nedostatky či naacutepadnosti je

vhodneacute začiacutet pozorovat systematicky Nestrukturovaneacute pozorovaacuteniacute tedy nepřipraveneacute

globaacutelně zaměřeneacute bychom měli pouţiacutet spiacuteše jako doplňkovou metodu k jinyacutem

Pozorovaacuteniacute mŧţe byacutet strukturovaneacute (systematickeacute) tedy předem připraveneacute kategorie

sledovaacuteniacute a jejich zaznamenaacutevaacuteniacute Zde se jiţ soustřediacuteme na jednu pozorovanou oblast

Aby pozorovaacuteniacute splňovalo poţadavky ktereacute jsou uvedeny vyacuteše je nutno aby pozorovaacuteniacute

bylo opakovaneacute promyšleneacute stanovenyacute ciacutel tedy zaměřeneacute pouze na některou oblast

bdquoProbleacutemem pozorovaacuteniacute je z velkeacute množiny projevů vyčlenit (vyabstrahovat) to co je

podstatneacute z hlediska ciacutele pozorovaacuteniacute a to co je pozorovaacuteno označit spraacutevnou

terminologiiacuteldquo48

Zaacutekladem dobreacuteho a kvalitniacuteho pozorovaacuteniacute je stanoveniacute ciacutele Nesmiacute byacutet opomenuta přiacuteprava

pozorovaacuteniacute Zaacuteleţiacute na pozorovateli jakyacute zpŧsob zaznamenaacutevaacuteniacute pozorovaneacuteho zvoliacute

Je vhodneacute při pozorovaacuteniacute diacutetěte v pedagogickeacute situaci nebyacutet organizaacutetorem teacuteto činnosti ale

pŧsobit v niacute pouze jako pozorovatel tiacutem se zmenšuje moţnost uniknutiacute dŧleţityacutech momentŧ

Pokud je to moţneacute celou situaci zaznamenaacutevaacuteme (videozaacuteznam u dětiacute musiacute souhlasit

zaacutekonnyacute zaacutestupce diacutetěte) K tomuto zaacuteznamu je moţno se vracet a plně se soustředit pouze

na jeden prvek (komunikačniacute projevy motorickeacute schopnosti atd)

V přiacutepadě ţe chceme zvyacutešit reliabilitu pozorovaacuteniacute vhodneacute je poţaacutedat jinou učitelku (nebo

osobu) o spolupraacuteci a souběţnost pozorovaacuteniacute předem domluveneacuteho projevu Po ukončeniacute

pozorovaacuteniacute vyacutesledky prokonzultovat porovnat Nebo se kaţdyacute pozorovatel mŧţe zaměřit

na předem určenou oblast Pozorovaacuteniacute mŧţe byacutet provaacuteděno i skrytě v předškolniacutem zařiacutezeniacute

nejsou většinou pro tento zpŧsob pozorovaacuteniacute vytvořeneacute vhodneacute podmiacutenky Skryteacute pozorovaacuteniacute

je většinou provaacuteděno ve specializovanyacutech zařiacutezeniacutech jde o zjištěniacute chovaacuteniacute diacutetěte

v nejrŧznějšiacutech situaciacutech)

47

MERTIN V 1995 48

NAKONEČNYacute M Zaacuteklady psychologie 1998 str 103

22

33 Rozhovor

Metoda patřiacute k naacuteročnyacutem je nutneacute se na ni připravit Je vhodneacute vědět na co jakyacutem zpŧsobem

kdy jak ziacuteskaneacute informace zaznamenaacutevat a zpracovaacutevat

U dětiacute předškolniacuteho věku neniacute vhodneacute braacutet rozhovor jako zaacutekladniacute metodu diagnostiky

Kladeneacute otaacutezky se musiacute přiměřit věku a z dŧvodu niacutezkyacutech zkušenostiacute a vědomostiacute nemusiacute byacutet

odpovědi diacutetěte adekvaacutetniacute Pokud je zvolena metoda rozhovoru s diacutetětem je vhodnějšiacute

i přiacutetomnost zaacutekonneacuteho zaacutestupce kteryacute naacutem mŧţe poskytnout dŧleţiteacute či doplňujiacuteciacute uacutedaje

(49

)

bdquoRozhovorem ziacuteskaacutevaacuteme informace o naacutezorech postojiacutech přaacuteniacute a obavaacutech informace

o vnitřniacutem světě diacutetěteldquo50

Prŧběh rozhovoru mŧţe byacutet zaznamenaacutevaacuten pomociacute nahraacutevaciacuteho zařiacutezeniacute nebo

videozaacuteznamem (pouze se svoleniacutem dotazovaneacuteho či jeho zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ)

Rozhovor mŧţe byacutet rozdělen na strukturovanyacute kde jsou předem připraveneacute otaacutezky na ktereacute

jedinec odpoviacutedaacute Druhou moţnostiacute je nestrukturovanyacute (volnyacute) rozhovor kde nejsou

připraveneacute otaacutezky Tato moţnost je pro tazatele naacuteročnějšiacute aby udrţel teacutema rozhovoru k daneacute

problematice

U rozhovoru s rodiči diacutetěte je dŧleţiteacute aby obě strany chtěly diacutetěti pomoci v jeho probleacutemech

a zaacuteroveň se plně respektovaly Je dŧleţiteacute aby byl ponechaacuten dostatek času a klidneacute prostřediacute

proto je vhodneacute si předem termiacuten a čas rozhovoru domluvit

bdquoRozhovor s rodiči sloužiacute zejmeacutena k tomu aby si učitel rozšiacuteřil poznatky ktereacute maacute o diacutetěti

rodině způsobu života o naacutezorech na vzdělaacuteniacute hellip aby se leacutepe orientoval ve skutečnostech

ktereacute maacute k dispozici ve školeldquo51

Rozhovor s diacutetětem předškolniacuteho věku je vyuţiacutevaacuten v přiacutepadě ţe u diacutetěte jsou zjišťovaacuteny

určiteacute vědomosti nebo řečoveacute schopnosti Diacutetě je taacutezaacuteno na zaacutekladniacute informace ze sveacuteho okoliacute

a vědomosti odpoviacutedajiacuteciacute jeho věku Řiacutezenyacute rozhovor s diacutetětem předškolniacuteho věku byacutevaacute

provaacuteděn při zjišťovaacuteniacute školniacute zralosti Poklaacutedaneacute otaacutezky by měly byacutet uzpŧsobeneacute věku diacutetěte

Kromě odpovědiacute by měly byacutet sledovaacuteny i neverbaacutelniacute projevy dotazovaneacuteho ktereacute často

ukazujiacute jak se dotazovanyacute ciacutetiacute zda mu jsou kladeneacute otaacutezky přiacutejemneacute a dalšiacute vlastnosti jedince

(52

)

49

MERTIN V 2003 50

TRPIŠOVSKAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1997 str 8 51

MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 33

23

34 Dotazniacutek

bdquoJe to spocircsob piacutesemneacuteho kladenia otaacutezok a ziacuteskavanie piacutesomnyacutech odpovediacuteldquo53

Dotazniacutek v piacutesemneacute podobě je pro děti v předškolniacutem věku nepouţitelnyacute jelikoţ neumiacute čiacutest

ani psaacutet a neporozumiacute poloţenyacutem otaacutezkaacutem Metoda je pouţiacutevaacutena pro zaacutekonneacute zaacutestupce

diacutetěte(54

)

S dotazniacutekem se rodiče často setkaacutevajiacute před naacutestupem do předškolniacuteho zařiacutezeniacute (MŠ)

Zařiacutezeniacute tiacutem ziacuteskaacutevaacute zaacutekladniacute uacutedaje o diacutetěti a jeho stavu (zdravotniacute stav individuaacutelniacute

zvlaacuteštnosti obliacutebeneacute činnosti atd) přiacutepadně rodině diacutetěte Tyto informace jsou dŧleţiteacute

pro učitelky zařiacutezeniacute zlepšujiacute přiacutepravu programu a přiacutestup k diacutetěti Z tohoto dŧvodu je

dŧleţiteacute aby zde byly uvedeny pravdiveacute informace

MŠ mŧţe rodičŧm předklaacutedat takeacute prŧběţnyacute dotazniacutek Ten mŧţe byacutet zaměřen jak na chod

předškolniacuteho zařiacutezeniacute i hodnoceniacute jejich diacutetěte z pohledu rodiče Hodnoceniacute rodičŧ je

zajiacutemaveacute při porovnaacuteniacute hodnoceniacute od učitelek ze zařiacutezeniacute Porovnaacuteniacutem je moţneacute objevit co je

pro rodiče diacutetěte dŧleţiteacute Zaacuteroveň mŧţe byacutet hodnoceno předškolniacute zařiacutezeniacute z pohledu rodičŧ

Učitelkaacutem je tak daacutena zpětnaacute vazba k jejich činnosti od rodičŧ

Dotazniacutek mŧţe takeacute sloţit jako součaacutest doporučeniacute pro odborneacute vyšetřeniacute diacutetěte

na specializovaneacutem pracovišti K předaacuteniacute dotazniacuteku do zařiacutezeniacute musiacute byacutet daacuten souhlas

zaacutekonneacuteho zaacutestupce diacutetěte

Neexistuje univerzaacutelniacute dotazniacutek Při jeho sestavovaacuteniacute vychaacuteziacuteme z věku diacutetěte i oblasti

probleacutemŧ ktereacute chceme zjistit Z tohoto dŧvodu majiacute i rŧznaacute zařiacutezeniacute sveacute dotazniacuteky ktereacute

předklaacutedajiacute svyacutem klientŧm k vyplněniacute Zde je nutneacute předejiacutet zkresleniacute informaciacute o diacutetěti ktereacute

jsou znaacutemy z dotazniacuteku Pokud se jednaacute o probleacutemoveacute diacutetě mŧţe byacutet jiţ vyplňovaacuteniacute

dotazniacuteku zkresleno postojem k diacutetěti (hlavně u dětiacute s poruchami chovaacuteniacute)

bdquoDotazniacutek je využiacutevaacuten jednak jako žaacutedost o prvniacute vyšetřeniacute jednak v přiacutepadě kontrolniacuteho

vyšetřeniacuteldquo55

Dotazniacutekovaacute šetřeniacute byacutevajiacute v předškolniacutem věku spiacuteše jako doplňkovaacute metoda pro rodiče

52

SVOBODA 2001 53

KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Předškolniacute a elementaacuterka pedagogika

2001 str 250 54

MERTIN V 2003 55

MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1995 str 39

24

35 Anamneacuteza

bdquoAnamneacutezou (anamneacutesis ndash rozpomiacutenaacuteniacute) rozumiacuteme zjišťovaacuteniacute uacutedajů z minulosti jedince ktereacute

majiacute vyacuteznamnyacute vztah k poznaacuteniacute osobnosti Jejiacutem ciacutelem je ziacuteskaacuteniacute a kategorizace relevantniacutech

uacutedajů z minulosti ktereacute pomaacutehajiacute vysvětlit současnyacute stavldquo56

Anamneacuteza by měla byacutet zaměřena na celou osobnost jedince Zpŧsob jakyacutem je anamneacuteza

zjišťovaacutena mŧţe byacutet rŧznyacute (dotazniacutek rozhovor předtištěneacute scheacutema atd) Je na uvaacuteţeniacute

pracovniacuteka jakaacute forma mu vyhovuje (57

)

Z anamneacutezy je moţno vyčiacutest tvrdaacute data ndash dajiacute se změřit ověřit (datum narozeniacute věk věk

rodičŧ bydliště atd) ale i měkkaacute data ndash nedajiacute se změřit či jinak ověřit (proţiacutevaacuteniacute jedince

zaacuteliby traacuteveniacute volneacuteho času postoj k rodině atd)

U dětiacute předškolniacuteho věku je anamneacuteza sestavovaacutena většinou podle informaciacute ziacuteskanyacutech

od rodičŧ Diacutetě v tomto věku nedokaacuteţe přiacuteliš mluvit o sveacutem dosavadniacutem ţivotě Je vhodnějšiacute

pokud pracovniacutek tvořiacuteciacute anamneacutezu je pro rodiče znaacutemaacute osoba ke ktereacute majiacute dŧvěru (pediatr

diacutetěte učitelka v MŠ)

Anamneacuteza se děliacute podle oblastiacute na rŧzneacute druhy Nejčastěji na naacutesledujiacuteciacute dva typy anamneacutezy

(58

)

Rodinnaacute anamneacuteza (RA) ndash uacutedaje o rodině vyšetřovaneacuteho jedince (prarodiče rodiče

sourozenci či dalšiacute přiacutebuzneacute osoby bytoveacute podmiacutenky atd)

Osobniacute anamneacuteza (OA) ndash zaměřuje se na osobnost jedince a jeho dosavadniacute vyacutevoj

Měla by byacutet provaacuteděna od prenataacutelniacuteho obdobiacute do současneacuteho stavu Zjišťovaneacute

informace se tyacutekajiacute všech oblastiacute ţivota jedince

Anamneacuteza je většinou provaacuteděna jako zaacutekladniacute a prvniacute diagnostickaacute metoda u většiny

vyšetřeniacute a diagnostik Většina odborniacutekŧ z anamneacutezy vychaacuteziacute Z tohoto dŧvodu je dŧleţiteacute

aby anamneacuteza byla podrobnaacute

36 Hra

bdquoHra je jednou z vyacutevojovyacutech potřeb v předškolniacutem věku a současně i nejpřirozenějšiacute aktivitou

diacutetěte v tomto obdobiacute Jejiacutem prostřednictviacutem se všestranně rozviacutejiacute osobnost diacutetěte

a prostřednictviacutem hry je takeacute možno diacutetě diagnostikovatldquo59

56

TRPIŠOVAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1997 str 11 57

SVOBODA M 2001 58

ZELINKOVAacute O 2001

25

Hra je velmi uacutezce spjata s předškolniacutem obdobiacutem Jednaacute se o obdobiacute kdy hra je hlavniacute naacuteplniacute

a činnostiacute dne V předškolniacutem věku si diacutetě hraje teacuteměř neustaacutele Je vhodneacute pokud bude dětskeacute

hře věnovaacuten dostatek pozornosti V předškolniacutem zařiacutezeniacute je hra hodně vyuţiacutevanaacute metoda (60

)

Diacutetě v předškolniacutem obdobiacute bere hru jako sveacute vaacuteţneacute zaměstnaacuteniacute a činnost ktereacute věnujiacute plneacute

soustředěniacute Ačkoliv si děti uvědomiacute ţe bdquosi jen hrajiacuteldquo mluviacute s neexistujiacuteciacutemi kamaraacutedy věřiacute

tomu čemu se ve hře věnujiacute a proţiacutevajiacute

bdquoSledovaacuteniacute hry dětiacute je naopak pro diagnostiku v mateřskeacute škole časteacute a vlastně i nezbytneacute

Poskytuje cenneacute uacutedaje o prožitciacutech diacutetěte jeho aktuaacutelniacutem psychickeacutem rozpoloženiacute

zkušenostech neboť kromě jineacuteho je hra prostředkem sebevyjaacutedřeniacuteldquo61

Dětskaacute hra (ať individuaacutelniacute nebo kolektivniacute) mŧţe učitelkaacutem v předškolniacutem zařiacutezeniacute mnoho

odhalit z domaacuteciacuteho ţivota v rodině vyacutevojoveacuteho stavu i vlastnostech diacutetěte samotneacuteho ktereacute

se v běţnyacutech činnostech neprojeviacute Ve hře mŧţe byacutet posouzeno jak si diacutetě hraje jeho uacuteroveň

myšleniacute obrazotvornosti tvořivosti i celeacuteho vyacutevoje atd

bdquoPokud chceme využiacutet analyacutezy dětskeacute hry (hl u dětiacute předškolniacuteho věku) k diagnostickyacutem

uacutečelům zaměřiacuteme se předevšiacutem na to zda je celkovaacute uacuteroveň hry klienta v souladu

s bdquoontogenetickou normouldquo dětskeacute hry nebo zda došlo k jejiacute retardaci či urychleniacuteldquo62

Prvniacute moţnostiacute je pozorovaacuteniacute diacutetěte při spontaacutenniacute hře Do teacuteto hry by dospělyacute neměl

zasahovat Snaţiacuteme se co nejviacutece postřehnout projevy diacutetěte Pozorovaacuteniacute při volneacute hře slouţiacute

spiacuteše jako orientačniacute vedouciacute k dalšiacutemu vyacuteběru diagnostickyacutech metod Hru je v tomto přiacutepadě

vhodneacute hodnotit jako celek (63

)

Druhou moţnostiacute je byacutet hry přiacutemo uacutečastněn a dělat přiacutemou intervenci Tiacutem je moţno odhalit

moţnosti diacutetěte Teacuteto formy se mohou uacutečastnit i rodiče Je dŧleţiteacute aby si rodiče s učitelkou

předaacutevali vzaacutejemně informace ktereacute ziacuteskajiacute při sledovaacuteniacute volneacute hry diacutetěte

Při analyacuteze hry je vhodneacute aby diacutetě bylo pozorovaacuteno v rŧznyacutech podobaacutech hry (samostatně

s kolektivem dětiacute hra s dospělyacutem) do ktereacute se pozorovatel viacutece či meacuteně saacutem zapojuje Pokud

je pozorovatel součaacutestiacute hry je vyššiacute riziko nezachyceniacute některyacutech dŧleţityacutech poznatkŧ

Vyacutehodou je ţe pozorovatel mŧţe pracovat viacutece s diacutetětem a vytvaacuteřet určiteacute situace ve kteryacutech

chce diacutetě vidět

59

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 77 60

PIPEKOVAacute J 2006 61

MERTIN V GILLERNOVAacute I a kol Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 2003 str 82 62

RENOTIEacuteROVAacute M LUDIacuteKOVAacute L a kolektiv Speciaacutelniacute pedagogika 2006 str 139 63

PIPEKOVAacute J 2006

26

37 Analyacuteza kresby

Analyacutezu kresby by měl provaacutedět odborniacutek na tuto problematiku (psycholog psychiatr)

Učitelku v MŠ mŧţe kresba diacutetěte upozornit na moţneacute nedostatky či probleacutemy diacutetěte Děti

v předškolniacutem věku raacutedy kresliacute berou kresbu jako zaacutebavu a hru Odborniacutek v niacute dokaacuteţe mnoho

ziacuteskat

bdquoJedinaacute kresba nemůže odhalit všechnoldquo64

bdquoK určeniacute diagnoacutezy nestačiacute pouze test obraacutezek každeacuteho diacutetěte je nutneacute posuzovat takeacute

z hlediska sociaacutelniacutech a kulturniacutech souvislostiacute Jen tak lze diacutetě leacutepe poznat je však třeba

dodat že žaacutednyacute bdquokliacuteč ke obraacutezkůmldquo neexistujeldquo65

Kresba v sobě obsahuje herniacute i pracovniacute naacutevyky Tiacutem je moţno o kresliacuteciacutem jedinci ziacuteskat

mnohem viacutece informaciacute

bdquoKresbou vyjadřuje diacutetě svou osobnost citoveacute zaujetiacute miacuteru poznaacuteniacute světa zaacutejmoveacute vyladěniacute

i laacutesku k lidem ale i věcem ktereacute stimulujiacute jeho duševniacute růstldquo66

Kresba jedincŧ s postiţeniacutem se lišiacute Kaţdeacute postiţeniacute či probleacutemy diacutetěte se v kresbě objeviacute

Proto je vhodneacute aby učitelka v MŠ dětskou kresbu prŧběţně sledovala a porovnaacutevala

I rodiče diacutetěte by měli miacutet moţnost pravidelně sledovat vyacutetvarneacute projevy sveacuteho diacutetěte K tomu

jsou ideaacutelniacute naacutestěnky či dalšiacute prostory zařiacutezeniacute kde je mohou rodiče vidět a porovnat

s ostatniacutemi

Učitelka MŠ by měla miacutet zaacutekladniacute znalost o vyacutevoji dětskeacute kresby Tak je moţneacute sledovat

dětskou kresbu a objevit v niacute nedostatky

Vyacutevoj kresby

bdquoVyacutevoj a zvlaacuteštnosti kresebneacuteho projevu jsou podmiacuteněny psychickyacutemi vlastnostmi diacutetěte

a vnějšiacutemi podmiacutenkami ve kteryacutech žije Kresebnyacute projev se rozviacutejiacute uacuteměrně k možnostem ktereacute

diacutetěti ke kresleniacute nabiacuteziacute jeho prostřediacute a na tom takeacute zaacutevisiacute uacuteroveň kresbyldquo67

Obdobiacute skvrn ndash prvniacute jsou skvrny a to bez ohledu na uměleckeacute schopnosti diacutetěte

přibliţně do jednoho roku diacutetěte

64

DAVIDO R Kresba jako naacutestroj poznaacuteniacute diacutetěte 2001 str 16 65

DAVIDO R Kresba jako naacutestroj poznaacuteniacute diacutetěte 2001 str 16 66

ŠMARDA I ŘEZAacuteČ J Psychologickaacute praktika 1996 str 22 67

PIPEKOVAacute J Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2006 str 65

27

Stadium čmaacuteranic ndash diacutetě čmaacuteraacute všemi směry a kresliacuteciacute naacutečiniacute bere jako

prodlouţenou ruku jednaacute se o obdobiacute mezi jedniacutem a druhyacutem rokem

Stadium čaacuteranic ndash diacutetě se snaţiacute napodobit psaniacute dospělyacutech začiacutenaacute se objevovat

zaacuteměr u činnosti diacutetě nevydrţiacute dlouho pŧvodniacute zaacuteměr kresby se během činnosti měniacute

často neniacute dokončena s tiacutemto stadiem se mŧţe setkat ve věku dvou aţ třiacute let

Stadium hlavonoţcŧ (univerzaacutelniacutech postav) ndash diacutetě svyacutem vyacutetvarnyacutem diacutelŧm daacutevaacute

obsah začiacutenaacute viacutece kreslit postavy a s přibyacutevajiacuteciacutem věkem přibyacutevaacute postavaacutem detaily

věkoveacute rozmeziacute tohoto stadia je tři aţ pět let

Intelektuaacutelniacute realismus ndash kresba vyjadřuje dětskyacute svět diacutetě zobrazuje to co vidiacute a

znaacute ze sveacuteho okoliacute nejčastěji a nevyacuterazněji se toto obdobiacute projevuje mezi paacutetyacutem

aţ sedmyacutem rokem

Vizuaacutelniacute realismus - diacutetě objektivněji začiacutenaacute kreslit to co opravdu vidiacute dochaacuteziacute takeacute

k velkeacutemu skoku ndash diacutetě začiacutenaacute zobrazovat postavu z profilu stadium převaţuje mezi

sedmyacutem aţ dvanaacutectyacutem rokem

Zobrazovaacuteniacute v prostoru - představuje posledniacute staacutedium diacutetě ve svyacutech kresbaacutech

zobrazuje prostor po dvanaacutecteacutem roce ţivota

28

IV ZAŘIacuteZENIacute PROVAacuteDĚJIacuteCIacute DIAGNOSTIKU

V našiacute republice existuje poměrně širokaacute siacuteť poradenskyacutech i dalšiacutech zařiacutezeniacute ktereacute se věnujiacute

pedagogickeacute a speciaacutelněpedagogickeacute diagnostice Zaměřeniacute i rozsah nabiacutezenyacutech sluţeb mŧţe

byacutet velice širokyacute

Diagnostika mŧţe byacutet provaacuteděna i na laickeacute rovině Jde spiacuteše o zamyšleniacute nad diacutetětem v daneacute

situaci Tuto diagnostiku provaacutediacute třeba rodič či vychovatel diacutetěte Diagnostika maacute informačniacute

charakter kteryacute rodiče (nebo kdo tuto diagnostiku provaacutediacute) směřuje k vyhledaacuteniacute daneacuteho

odborniacuteka kteryacute mŧţe stanovit profesionaacutelně diagnostiku jedince podle ktereacute se daacute s diacutetětem

daacutele pracovat

Je zřejmeacute ţe v těchto pracovištiacutech je potřebnaacute specializace pracovniacutekŧ Daacutele je vhodneacute aby

pracovniacuteci měli otevřenyacute přiacutestup k dalšiacutem problematikaacutem ktereacute se nevyskytujiacute přiacutemo v jejich

pracovišti ale mohou s nimi souviset Vhodnaacute je alespoň znalost zařiacutezeniacute kam mohou byacutet

klienti odeslaacuteniacute V zařiacutezeniacutech by měli pracovat odborniacuteci kteřiacute sveacute kompetence ziacuteskali

v raacutemci odborneacuteho studia a v dalšiacutem celoţivotniacutem vzdělaacutevaacuteniacute Jejich odbornost je vymezena

např zaacutekonem č 5632004 Sb o pedagogickyacutech pracovniacuteciacutech vyhlaacuteškou č 722005 Sb

o poskytovaacuteniacute poradenskyacutech sluţeb ve školaacutech a školskyacutech poradenskyacutech zařiacutezeniacute zaacutekonem

č 5612004 o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem vzdělaacutevaacuteniacute

(školskyacute zaacutekon) a jeho pozdějšiacute zněniacute a dalšiacute

Obsahem všech poradenskyacutech zařiacutezeniacute je vytvaacuteřeniacute vhodnyacutech podmiacutenek pro tělesnyacute

psychickyacute a sociaacutelniacute vyacutevoj jedince v prŧběhu jeho vzdělaacutevaacuteniacute Kaţdeacute poradenskeacute zařiacutezeniacute je

povinneacute veacutest dokumentaci o vyšetřeniacute dalšiacute peacuteči jedince spolupraacuteci s dalšiacutemi poradenskyacutemi

zařiacutezeniacutemi či školami atd

41 Speciaacutelněpedagogickaacute centra

bdquoSpeciaacutelně pedagogickaacute centra jsou speciaacutelniacute školskaacute zařiacutezeniacute kteraacute se specializujiacute na určityacute

typ zdravotniacuteho postiženiacute ndash defektuldquo68

Existujiacute speciaacutelněpedagogickaacute centra (daacutele jen SPC) pro děti

Smyslově postiţeneacute (sluchově zrakově)

Tělesně postiţeneacute

Mentaacutelně postiţeneacute

68

NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute str 105

29

S vadami řeči

S kombinovanyacutemi vadami

Mezi zaměstnance SPC patřiacute speciaacutelniacute pedagog (zaměřeniacute dle specializace SPC) psycholog

sociaacutelniacute pracovniacutek Daacutele zde mŧţe byacutet pracovniacute kolektiv doplněn o dalšiacute odborneacute pracovniacuteky

(logoped psychoterapeut fyzioterapeut atd)

Činnost je zaměřena zejmeacutena na podporu klientŧ v předškolniacutem věku v peacuteči rodičŧ

(zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ) na podporu klientŧ integrovanyacutech do škol a školskyacutech zařiacutezeniacute

na podporu klientŧ s těţkyacutem a kombinovanyacutem zdravotniacutem postiţeniacutem kteřiacute nemohou

dochaacutezet do školy zpravidla ve věku od 3 do 19 let

SPC svoji činnost zaměřuje na naacutesledujiacuteciacute oblasti (69

)

Podpŧrnou činnost podaacutevaacuteniacute odbornyacutech informaciacute z rŧznyacutech oblastiacute (sociaacutelniacute

podpora moţnosti integrace atd) Poradenskeacute konzultačniacute terapeutickeacute a metodickeacute

činnosti pro klienty jejich rodiče nebo osoby odpovědneacute za vyacutechovu

a pro pedagogickeacute pracovniacuteky

Spolupraacutece s předškolniacutem zařiacutezeniacutem přiacutepadně i dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute kam diacutetě dochaacuteziacute

Depistaacuteţ klientŧ se zdravotniacutem postiţeniacutem (dle specializace SPC) ve spaacutedoveacute oblasti

stanoveneacute zřizovatelem (často ve spolupraacuteci s pediatry v daneacute oblasti)

Speciaacutelněpedagogickou psychologickou a sociaacutelniacute diagnostiku klientŧ

Participaci při přiacutepravě a zpracovaacutevaacuteniacute individuaacutelniacutech vyacutechovně-vzdělaacutevaciacutech

a stimulačniacutech programŧ pro děti a ţaacuteky integrovaneacute do běţnyacutech škol ve spolupraacuteci

s pedagogy

Zpracovaacutevaacuteniacute odbornyacutech podkladŧ a posudkŧ pro potřeby spraacutevniacutech rozhodnutiacute

o zařazeniacute do systeacutemu vzdělaacutevaacuteniacute a pro potřeby dalšiacutech spraacutevniacutech řiacutezeniacute

Poradenstviacute k volbě vzdělaacutevaciacute cesty (karieacuteroveacute poradenstviacute) pro klienty se

zdravotniacutem postiţeniacutem

Informačniacute činnosti a propagaci sluţeb SPC pro širšiacute veřejnost

69

NOVOSAD L 2000

30

Sveacute sluţby nabiacuteziacute ambulantně v prostoraacutech SPC ale pracovniacuteci mohou sveacute klienty

navštěvovat v jejich přirozeneacutem prostředniacute (rodina) i ve školskyacutech zařiacutezeniacutech nebo

v zařiacutezeniacute kde je diacutetě umiacutestěno nebo integrovaacuteno

42 Pedagogickopsychologickeacute poradny

bdquoPedagogicko-psychologickeacute poradny (PPP) jsou bezesporu mezi veřejnostiacute nejznaacutemějšiacutem

typem poradenskeacuteho zařiacutezeniacute zaměřeneacuteho na problematiku vyacutechovy i školniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute dětiacute

a mlaacutedeželdquo70

Zaacutekladniacute pracovniacute sloţeniacute pedagogickopsychologickeacute poradny (daacutele jen PPP) tvořiacute psycholog

speciaacutelniacute pedagog (pracuje s jednotlivyacutemi klienty podle jejich diagnoacutezy spolupracuje

na individuaacutelniacutech vzdělaacutevaciacutech plaacutenech pro děti atd) sociaacutelniacute pracovniacutek (je ve spojeniacute

s orgaacuteny např sociaacutelně-praacutevniacute ochrany diacutetěte zajišťuje kontakty s klienty atd) Daacutele mŧţe

byacutet činnost poradny rozšiacuteřena o logopeda psychopeda tyflopeda etopeda fyzioterapeuta

surdopeda atd

Činnostiacute PPP je peacuteče o zdravyacute a přiměřenyacute vyacutevoj pro děti do 3 do 18 (19) let (po dobu školniacute

dochaacutezky ndash hlavně MŠ zaacutekladniacute škola (daacutele ZŠ) středniacute škola (daacutele SŠ) a někdy i vyššiacute

odbornaacute škola (daacutele VOŠ) či vysokaacute škola (daacutele VŠ) v přiacutepadě předchoziacute peacuteče diacutetěte a

studenta Daacutele spolupracuje s rodiči a učiteli těchto dětiacute ţaacutekŧ a studentŧ

Funkce PPP byacutevaacute velmi rozsaacutehlaacute Odviacutejiacute se podle věku a postiţeniacute či znevyacutehodněniacute klienta

PPP se často spoluuacutečastniacute na vzdělaacutevaciacutem procesu zvlaacuteště v přiacutepadech kdy je vzdělaacutevaciacute

proces znesnadněn Na zaacutekladě doporučeniacute PPP je volena nebo upravovaacutena vzdělaacutevaciacute cesta

ţaacutekŧ Při vedeniacute dětiacute a ţaacutekŧ PPP aktivně ovlivňujiacute proces přijiacutemaacuteniacute a upevňovaacuteniacute poznatkŧ

postojŧ a hodnotoveacute orientace (volba vhodneacuteho učebniacuteho stylu rodinnaacute terapie apod) PPP

napomaacutehajiacute při rozvoji pedagogicko-psychologickyacutech kompetenciacute učitelŧ participujiacute se

na činnostech v oblasti prevence sociaacutelně patologickyacutech jevŧ u dětiacute a mlaacutedeţe a

na karieacuteroveacutem poradenstviacute

PPP nejčastěji provaacutediacute tyto sluţby (71

)

Komplexniacute psychologickou speciaacutelněpedagogickou a sociaacutelniacute diagnostiku

Psychologickeacute pedagogickeacute pedagogicko-psychologickeacute a poradenskeacute činnosti

70

NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute str 101 71

NOVOSAD L 2000

31

Vyšetřeniacute školniacute zralosti pro přijetiacute nebo odklad povinneacute školniacute dochaacutezky (včetně

vydaacuteniacute odborneacuteho posudku)

Zjištěniacute individuaacutelniacutech předpokladŧ jedince

Profesniacute orientace ţaacutekŧ

Diagnostiku specifickyacutech vyacutevojovyacutech poruch učeniacute

Pedagogicko-psychologickou pomoc při vyacutechově a vzdělaacutevaacuteniacute ţaacutekŧ s nejrŧznějšiacutem

znevyacutehodněniacutem

Prevence i řešeniacute problematiky školniacute neuacutespěšnosti

Odborneacute konzultace pro pedagogickeacute pracovniacuteky spolupraacutece se školami

Spolupraacutece s dalšiacutemi odbornyacutemi institucemi (mŧţe se jednat o odborneacute instituce kam

bude diacutetě přemiacutestěno např diagnostickyacute uacutestav speciaacutelniacute školskeacute zařiacutezeniacute atd)

43 Střediska vyacutechovneacute peacuteče

Středisko vyacutechovneacute peacuteče (daacutele SVP) je zařiacutezeniacute ktereacute poskytuje podpŧrnou a preventivně

vyacutechovnou peacuteči dětem a mlaacutedeţi poradenskou peacuteči dětem rodičŧm a učitelŧm Vychaacuteziacute

ze vzaacutejemneacute spolupraacutece rodiny kteraacute chce řešit probleacutemy a školniacutem zařiacutezeniacutem (pokud jej

jedinec navštěvuje) a SVP

Mezi pracovniacuteky SVP patřiacute psycholog etoped sociaacutelniacute pracovniacutek odborniacute vychovateleacute

učiteleacute

Sluţby poskytuje SVP ambulantně či formou pobytu (deacutelka pobytu byacutevaacute většinou 8 tyacutednŧ)

Obsah sluţeb vychaacuteziacute ze smlouvy mezi zařiacutezeniacutem a zaacutekonnyacutem zaacutestupcem jedince

Mezi nejčastějšiacute sluţby lze zahrnout

Diagnostika psychologickaacute sociaacutelniacute speciaacutelně pedagogickaacute (nejviacutece etopedickaacute)

Nejrŧznějšiacute typy terapiiacute (nejčastěji rodinnaacute skupinovaacute individuaacutelniacute)

Rodinneacute souţitiacute

Mediace

Podchyceniacute poruch chovaacuteniacute (hlavně u dětiacute z asociaacutelniacuteho prostřediacute)

Školniacute vyacuteuka (v pobytoveacute formě nabiacutezeneacute sluţby)

32

44 Dalšiacute zařiacutezeniacute

Kromě zařiacutezeniacute kteraacute spadajiacute do resortu školstviacute je dŧleţitaacute i diagnostika z resortu

zdravotnictviacute (nejčastěji se jednaacute o naacutesledujiacuteciacute)

Pediatr

Dětskyacute leacutekař (pediatr) sleduje dětskyacute vyacutevoj jiţ od novorozeneckeacuteho věku diacutetěte Kromě

zdravotniacuteho stavu by mělo byacutet diacutetě sledovaacuteno v celkoveacutem rozvoji osobnosti (motorickyacute vyacutevoj

rozvoj řeči zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd)

Při pravidelnyacutech prohliacutedkaacutech by měla byacutet vzaacutejemnaacute spolupraacutece rodiče a pediatra

samozřejmostiacute Leacutekař se věnuje vyacutevoji motoriky (nejdřiacuteve je sledovaacuten vyacutevoj a rozvoj hrubeacute

motoriky) a smysloveacuteho vniacutemaacuteniacute Jestliţe pediatr projeviacute podezřeniacute na hlubšiacute postiţeniacute měl

by rodičŧm předat zaacutekladniacute informace o moţneacutem postiţeniacute doporučeniacute na peacuteči

u specializovanyacutech leacutekařŧ (neurolog očniacute leacutekař atd) kteřiacute mohou leacutepe diacutetě vyšetřit a

přiacutepadně diagnostikovat

Odborniacute leacutekaři

K těmto specialistŧm byacutevajiacute většinou rodiče s diacutetětem odeslaacuteni na podkladě vyšetřeniacute

u pediatra Na těchto pracovištiacutech byacutevaacute kvalitniacute přiacutestrojoveacute vybaveniacute ktereacute dokaacuteţe

diagnostikovat probleacutemy jedince velmi kvalitně Rodiče zde mohou ziacuteskat kvalitniacute informace

o tom jak daacutele pracovat s diacutetětem o rehabilitačniacutech pomŧckaacutech atd

Při setkaacuteniacute je dŧleţiteacute aby si odbornyacute leacutekař nechal pro prvniacutem setkaacuteniacute dostatek času

na seznaacutemeniacute s rodinou a jejiacutem probleacutemem Rodiče takeacute potřebujiacute ziacuteskat vŧči leacutekaři dŧvěru

Rodiče by měli pochopit ţe odborniacute leacutekaři nechtějiacute jejich diacutetěti ubliţovat ale naopak pomoci

mu podpořit diacutetě v dalšiacutem vyacutevoji

33

V ŠKOLNIacute ZRALOST A PŘIPRAVENOST

Mezi nejčastějšiacute diagnostiku v předškolniacutem věku patřiacute v uţšiacutem slova smyslu diagnostika

školniacute zralosti tedy jestli je diacutetě po všech straacutenkaacutech sveacuteho vyacutevoje připraveno

k naacutestupu povinneacute školniacute dochaacutezky

Vstup do školy je pro diacutetě vyacuteznamnou udaacutelostiacute v jeho ţivotě vyacuterazně se měniacute ţivotniacute situace

diacutetěte a objevuje se novaacute role školaacuteka proto jsou otaacutezky školniacute zralosti a připravenosti

v obdobiacute kolem šesti let dŧleţiteacute (72

)

bdquoNaacutestup do školy prezentuje diacutetěti jeho rodina jako důležityacute sociaacutelniacute mezniacutekldquo73

Ţivot diacutetěte ve škole začiacutenaacute byacutet pevně organizovanyacute jednotliveacute činnosti majiacute pevnyacute rytmus

vyţaduje se spoluuacutečast na ţivotě třiacutedniacuteho kolektivu Impulzivniacute chovaacuteniacute diacutetěte se postupně

měniacute v chovaacuteniacute disciplinovanějšiacute Škola je jednak miacutestem učeniacute a vyacutekonŧ ale teacuteţ miacutestem

socializace Začaacutetek školniacute dochaacutezky byacutevaacute ukazatelem toho zda je pro vstup do školy diacutetě

zraleacute a jak je na školu připraveneacute Pro uacutespěšnou adaptaci na školu jsou potřebneacute kompetence

podmiacuteněneacute zraacuteniacutem ndash pouţiacutevaacute se pojem školniacute zralosti Anebo se na nich ve většiacutem miacuteře podiacuteliacute

učeniacute ndash pouţiacutevaacute se pojem školniacute připravenosti Diacutetě potřebuje aby ke vstupu do školniacute

dochaacutezky došlo do určiteacuteho vyacutevojoveacuteho stupně (74

)

bdquoV takoveacute vyacutevojoveacute proměně je i podstata školniacute zralosti a připravenosti diacutelčiacute schopnosti

a dovednosti jsou na takoveacute uacuterovni že se mohou staacutet prostředkem k dalšiacutemu rozvojildquo75

Dnešniacute naacuteplň mateřskyacutech škol je vymezena Raacutemcovyacutem vzdělaacutevaciacutem programem

pro předškolniacute vzdělaacutevaacuteniacute (daacutele jen RVP PV) Zde jsou uvedeny vyacutestupy kteryacutech by

předškolniacute diacutetě mělo dosaacutehnout Jejich dosaacutehnutiacute neniacute pro diacutetě povinneacute jelikoţ v ČR neniacute

dochaacutezka do předškolniacuteho zařiacutezeniacute povinnaacute Pro diacutetě je tedy vhodneacute pokud předškolniacute

zařiacutezeniacute navštěvuje alespoň posledniacute rok před školniacute dochaacutezkou ale zaacuteleţiacute na rozhodnutiacute

zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ diacutetěte (76

)

51 Školniacute připravenost

bdquoKlasifikace složek školniacute připravenosti neniacute zatiacutem systematickaacuteldquo77

72

MONATOVAacute L 2000 73

VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 145 74

VAacuteGNEROVAacute M 1997 75

VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 146 76

INFORMATORIUM 12010 77

KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Předškolnaacute a elementaacuterna

pedagogika 2001 str 221

34

Existujiacute děti ktereacute se zdajiacute byacutet zraleacute pro školu po straacutence rozumoveacute tělesneacute i sociaacutelniacute V praxi

se ale přesto mŧţe ukaacutezat ţe nejsou schopneacute školniacuteho učeniacute Nedovedou totiţ přiměřeně plnit

školniacute povinnosti podřiacutedit se školniacutemu řaacutedu osvojit si ţaacutedouciacute normy chovaacuteniacute Tyto děti

prokazujiacute nepřipravenost pro školniacute vyučovaacuteniacute(78

)

Zaacutekladem školniacute připravenosti jsou kompetence vaacutezaneacute na učeniacute zaacutevisleacute na specifickeacutem

pŧsobeniacute sociaacutelniacuteho prostřediacute a osvojovaacuteniacute si novyacutech roliacute Mnoţstviacute povinnostiacute poţadavkŧ a

naacuterokŧ na začaacutetku školniacute dochaacutezky zatiacuteţiacute v rŧzneacute miacuteře mnoho prvňaacutečkŧ Probleacutemy vznikajiacute

hlavně tam kde byla přiacuteprava na školu v rodině nedostatečnaacute či slabšiacute nedostatek podnětŧ

psychickaacute traumatizace citovaacute a moraacutelniacute karence (straacutedaacuteniacute)

Škola je reprezentantem obecnyacutech hodnot společnosti Diacutetě si přinaacutešiacute určiteacute zkušenosti

ţivotniacute hodnoty zpŧsob chovaacuteniacute osvojenyacutech v předškolniacutem věku V některyacutech rodinaacutech chybiacute

smysl školniacuteho vzdělaacuteniacute Škola se mŧţe staacutet zbytečnou povinnostiacute diacutetě neniacute ke školniacute praacuteci

motivovaacuteno (79

)

Pro adaptaci diacutetěte na roli školaacuteka je vyacuteznamnaacute schopnost verbaacutelniacute komunikace Komunikačniacute

pohotovost souvisiacute se slovniacute zaacutesobou dostatkem řečovyacutech podnětŧ ale i s vadami řeči

Celkoveacute narušeniacute aktivniacuteho řečoveacuteho projevu maacute negativniacute sociaacutelniacute odezvu Diacutetě nemŧţe

uspět pokud nezvlaacutedne jazyk na dostatečneacute uacuterovni Diacutetě před vstupem do školy projde

obdobiacutem her Vedle toho i pohybovaacute aktivita zpěvniacute činnosti atd Dŧleţitaacute je podnětnaacute

stimulace v tomto obdobiacute V problematice školniacute připravenosti hrajiacute nezanedbatelnou uacutelohu

předškolniacute zařiacutezeniacute (MŠ)

bdquoJde zaacuteroveň o charakteristiku komplexniacute kteraacute zahrnuje stupeň biologickeacuteho a psychickeacuteho

vyacutevoje diacutetěte sociaacutelniacute a vyacutechovneacute vlivy i požadavky školyldquo80

52 Školniacute zralost

Pojem školniacute zralosti a otaacutezky s niacute spojeneacute najdeme jiţ ve Velkeacute didaktice J A Komenskeacuteho

Hlavniacutem a zpravidla rozhodujiacuteciacutem kriteacuteriem pro přijetiacute do prvniacute třiacutedy (v ČR) je věk diacutetěte 6

let V našiacute oblasti maacute tato věkovaacute hranice přibliţně stoletou tradici Diacuteky tomuto mezniacuteku

78

KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B 2001 79

VAacuteGNEROVAacute V 1997 80

KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Predškolnaacute a elementaacuternaacute

pedagogika 2001 str 220

35

stačiacute převaacuteţnaacute většina šestiletyacutech dětiacute vyhovět poţadavkŧm prvniacute třiacutedy ale existujiacute odchylky

(81

)

bdquoOtaacutezka školniacute zralosti je mnohostrannaacuteldquo82

Školniacute zralost by měla byacutet screeningově vyšetřena u většiny dětiacute před naacutestupem do povinneacute

školniacute dochaacutezky Pokud diacutetě v jednotlivyacutech oblastech selhaacutevaacute je vhodneacute udělat podrobnějšiacute

vyšetřeniacute diacutetěte Vyšetřeniacute by mělo byacutet provedeno speciaacutelně vyškolenyacutemi pracovniacuteky

většinou z PPP K vyšetřeniacute mŧţe dojiacutet přiacutemo v předškolniacutem zařiacutezeniacute nebo

ve specializovaneacutem pracovišti

Určiteacute procento šestiletyacutech dětiacute nemaacute poţadovaneacute znaky školniacute zralosti Vstup do školy by

pro ně byl psychickyacutem traumatem začaacutetkem nepřetrţityacutech neuacutespěchŧ Je vhodneacute v tomto

zajistit na vyšetřeniacute školniacute zralosti při zjištěniacute nedostatkŧ poţaacutedat o odklad povinneacute školniacute

dochaacutezky Aby vstup do školy byl pro diacutetě přiacutenosem neniacute moţneacute aby přinaacutešel nezvlaacutednutelneacute

potiacuteţe komplikace probleacutemy

bdquoAvšak existuje určiteacute riziko že k žaacutedouciacute vyacutevojoveacute proměně nedojde u všech dětiacute ve stejneacute

době a rovnoměrně ve všech oblastech Vzhledem k tomu je třeba před zaacutepisem do školy

proveacutest orientačniacute screeningoveacute vyšetřeniacute školniacute zralosti a pokud by se to ukaacutezalo nutneacute

i podrobnějšiacute psychologickeacute vyšetřeniacuteldquo83

521 Znaky školniacute zralosti

K 31 8 (přiacuteslušneacuteho roku) maacute miacutet diacutetě 6 let Diacutetě prŧměrně vyzraacutevaacute aţ v 65 letech Chlapci

se vyviacutejejiacute později (většinou) ndash hlavně v oblasti jemneacute motoriky (projeviacute se v psaniacute)

a soustředěniacute Často platiacute ţe pro diacutevky narozeneacute v červenci a srpnu a chlapci od března vyacuteše

je leacutepe volit odklad školniacute dochaacutezky Neniacute to pravidlo Při jakeacutekoliv nejistotě o školniacute zralosti

je vhodneacute zvolit naacutevštěvu odborneacuteho pracoviště a nechat diacutetě vyšetřit (84

)

bdquoDoba naacutestupu do školy nebyla stanovena naacutehodně Ve věku šesti až sedmi let dochaacuteziacute

k různyacutem vyacutevojovyacutem změnaacutem ktereacute jsou podmiacuteněny zraacuteniacutem i učeniacutem (tj realizaciacute genetickyacutech

dispozic ktereacute se rozviacutejejiacute pod vlivem vnějšiacuteho prostřediacuteldquo85

81

VAacuteGNEROVAacute M 1997 82

MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute 1991 str 112 83

VAacuteGNEROVAacute M KLEacuteGROVAacute M Poradenskyacute psychologickaacute diagnostika dětiacute a dospiacutevajiacuteciacutech 2008 str

307 84

KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B 2001 85

VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 149

36

Školně zraleacute se mohou projevovat i děti narozeneacute po 31 8 aktuaacutelniacuteho roku Děti narozeneacute

v době od 1 9 do 31 12 přiacuteslušneacuteho roku mohou byacutet přijaty ke školniacute dochaacutezce v roce kdy

dovršiacute 6 let O přijetiacute musiacute poţaacutedat zaacutekonnyacute zaacutestupce a podmiacutenkou je doporučujiacuteciacute vyjaacutedřeniacute

odborneacuteho pracoviště K povinneacute školniacute dochaacutezce mohou nastoupit i děti narozeneacute v obdobiacute

1 1 do 30 6 naacutesledujiacuteciacuteho roku a bude jim 6 let do konce 1 třiacutedy K jejich přijetiacute je nutnaacute

ţaacutedost zaacutekonneacuteho zaacutestupce s doporučujiacuteciacutem vyjaacutedřeniacutem poradenskeacuteho zařiacutezeniacute a odbornou

leacutekařskou zpraacutevou od pediatra nebo praktickeacuteho leacutekaře pro děti a dorost (86

)

Školniacute zralost lze rozdělit na tři zaacutekladniacute oblasti (87

)

1) Somatickaacute zralost

Znamenaacute ţe diacutetě svyacutem vzrŧstem vaacutehou i fyzickyacutemi dispozicemi zvlaacutedne školniacute dochaacutezku

Somatickou zralost by měl posoudit pediatr při pravidelneacute prohliacutedce (leacutekařskaacute prohliacutedka by

měla byacutet mezi 5 frac12 aţ 6 rokem)

Je vhodneacute pokud diacutetě dosaacutehne určiteacute vyacutešky (uvaacutediacute se alespoň 105 ndash 120 cm) a určiteacute vaacutehy

(uvaacutediacute se alespoň 20 kg) jelikoţ školniacute dochaacutezka vyţaduje fyzickou zdatnost

Nutneacute je zvaacuteţit i zdravotniacute stav diacutetěte Pokud je diacutetě často nemocneacute musiacute byacutet na delšiacute dobu

vyřazeno z kolektivu mŧţe miacutet probleacutemy s doplněniacutem učiva Zdravotniacute stav diacutetěte je v tomto

přiacutepadě vhodneacute nechat vyšetřit imunologickyacutem pracovištěm

Někdy se pouţiacutevaacute bdquoFilipiacutenskaacute miacuteraldquo Jednaacute se o velmi orientačniacute vyšetřeniacute ktereacute nemŧţe byacutet

zaacutekladem pro diagnostikovaacuteniacute somatickeacute zralosti Diacutetě si maacute dominantniacute rukou dosaacutehnout

přes temeno hlavy na druheacute ucho (88

)

Dalšiacutem znakem je vyacuteměna mleacutečneacuteho chrupu za trvalyacute Při vyacuteměně chrupu se mohou objevit

vady řeči Dŧvodem jsou chybějiacuteciacute zuby a tiacutem špatneacute postaveniacute mluvidel Většinou se jednaacute

o přechodnyacute stav Pokud nevymiziacute po naacuterŧstu trvaleacuteho chrupu je vhodneacute zahaacutejit

logopedickou peacuteči

2) Sociaacutelniacute zralost

Diacutetě by mělo před naacutestupem do školy dosaacutehnout určiteacuteho sociaacutelniacute stupně aby zvlaacutedlo školniacute

dochaacutezku Do teacuteto zralosti spadaacute vztah k ostatniacutem lidem i vlastniacute osobě

86

httpwwwmsmtczvzdelavanipedagogicko-organizacni-informace-2009-2010 87

TRPIŠOVSKAacute 1997 88

SVOBODA M (ed) 2001

37

Diacutetě by mělo byacutet meacuteně zaacutevisleacute na rodičiacutech zvlaacutedat od nich odloučeniacute (na několik hodin)

Kromě toho by si diacutetě mělo umět vytvořit vztahy s vrstevniacuteky a spolupracovat s nimi Mělo

by umět přijmout autoritu dospěleacuteho a umět s niacutem jednat (přiměřeně věku)

Při činnostech by diacutetě mělo umět pracovat samostatně i ve skupině Vyuţiacutevat motivaci k učeniacute

a školniacute činnosti

Emocionaacutelniacute zralost jedince je velmi dŧleţitaacute Jedinec by měl umět ovlaacutedat sveacute city

a impulzivniacute jednaacuteniacute (typickeacute pro předškolniacute věk) Diacutetě by mělo zvlaacutedat přijiacutemat uacutespěch

i poraacuteţku

Je dŧleţiteacute aby diacutetě zvlaacutedlo i zaacuteklady sebeobsluhy tedy obleacutekaacuteniacute hygienu stravovaacuteniacute

(přiacuteborem) Tiacutem je mu usnadněn přechod do školy

3) Psychickaacute zralost

Psychickaacute zralost zaacutevisiacute na vyacutevoji centraacutelniacute nervoveacute soustavy (daacutele CNS) Obsahuje myšleniacute

představivost pozornost vniacutemaacuteniacute a paměť Je dŧleţiteacute aby diacutetě dosaacutehlo v tomto potřebneacute

uacuterovně

bdquoZraacuteniacute organismu diacutetěte předevšiacutem jeho CNS se projevuje v celkoveacute reaktivitě stabilitě

a odolnosti vůči zaacutetěžildquo89

Při posuzovaacuteniacute školniacute zralosti je vhodneacute aby školniacute zralost byla dosaţena v co nejviacutece

oblastech

bdquoŠkolniacute zralost je jedniacutem z předpokladů uacutespěšnosti ve škole Jed předevšiacutem o určitou uacuteroveň

zralosti CNS kteraacute se projevuje celkoveacute reaktivitě diacutetěte zejmeacutena v odolnosti a schopnosti

koncentrace pozornosti Zraacuteniacutem CNS je podmiacuteněna takeacute lateralizace ruky a rozvoj

senzomotorickyacutech dovednostiacuteldquo90

Rozhodnutiacute zda diacutetě nastoupiacute do povinneacute školniacute dochaacutezky či mu bude ponechaacuten rok odkladu

školniacute dochaacutezky zaacuteleţiacute na rozhodnutiacute zaacutekonnyacutech zaacutestupcŧ diacutetěte Rodiče by si měli uvědomit

ţe pokud je jejich diacutetě na školu nezraleacute či nepřipraveneacute a přesto nastoupiacute mohou se u diacutetěte

projevit nejrŧznějšiacute probleacutemy Jen diacutetě připraveneacute a zraleacute na školu mŧţe podaacutevat vyacutesledky

ktereacute odpoviacutedajiacute jeho vrozenyacutem dispoziciacutem (či se lišiacute jen velmi minimaacutelně) Kladneacute

hodnoceniacute diacutetěte v počaacutetciacutech jeho školniacute dochaacutezky jej motivujiacute k dalšiacute činnosti a posilujiacute jeho

celkovou osobnost

89

VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 149 90

VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1997 str 155

38

VI PRAKTICKAacute ČAacuteST

61 Ciacutel praktickeacute čaacutesti

Ciacutele praktickeacute čaacutesti jsem rozdělila na dvě čaacutesti Prvniacute je věnovaacutena oblasti diagnostiky dětiacute

v předškolniacutem věku jakeacute jsou nejčastějšiacute metody od pracovniacutekŧ v předškolniacutem zařiacutezeniacute

(učitelky MŠ) Druhaacute čaacutest je zaměřena na zjišťovaacuteniacute předpokladŧ školniacute zralosti

62 Stanoveniacute ciacutelů

1) Lze předpoklaacutedat ţe nejviacutece vyuţiacutevaneacute metody pedagogickeacute diagnostiky

v předškolniacutem věku jsou pozorovaacuteniacute a analyacuteza hry

2) Lze předpoklaacutedat ţe odchylky od vyacutevojoveacute normy diacutetěte (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute špatnaacute

vyacuteslovnost motorickaacute neobratnost zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) objeviacute spiacuteše učitelky MŠ

při praacuteci s dětmi a doporučiacute rodičŧm dalšiacute vyšetřeniacute na odborneacutem pracovišti

3) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ zjišťujiacute předpoklady (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute vyacutevoj

motoriky rozumoveacute schopnosti lateralitu atd) pro školniacute zralost dětiacute před naacutestupem

do povinneacute školniacute dochaacutezky

4) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ se snaţiacute o pravidelneacute hodnoceniacute dětiacute v jejich vyacutevoji

63 Pouţiteacute metody

K ověřeniacute stanovenyacutech ciacutelŧ bylo pouţito metod slouţiacuteciacutech k ziacuteskaacutevaacuteniacute uacutedajŧ konkreacutetně

dotazniacutekŧ (dotazniacutek je v přiacuteloze teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece) ktereacute byly rozdaacuteny do předškolniacutech

zařiacutezeniacute

631 Dotazniacutek

Dotazniacutek je sloţen z 12 otaacutezek 9 otaacutezek je uzavřenyacutech 2 otaacutezky polozavřeneacute a jedna

uzavřenaacute otaacutezka

Celkově bylo odeslaacuteno 80 dotazniacutekŧ do rŧznyacutech MŠ z Libereckeacuteho Uacutesteckeacuteho

Středočeskeacuteho kraje a Prahy Počet navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byl 25 tedy 20 i přes opakovaneacute

odeslaacuteniacute dotazniacuteku s ţaacutedostiacute o jejich vyplněniacute Z navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byl 1 vyplněn pouze

čaacutestečně a proto nebylo moţneacute pouţiacutet vyhodnoceniacute u všech otaacutezek

U některyacutech otaacutezek bylo viacutece odpovědiacute Z dŧvodu maleacute naacutevratnosti dotazniacutekŧ byly i tyto

dotazniacuteky vyhodnoceny Několik uvedenyacutech otaacutezek i nabiacutezelo moţnost odpovědět viacutece

odpověďmi

39

64 Popis vyacutezkumneacuteho vzorku

Dotazniacutek byl vyplňovaacuten učitelkami MŠ a asistentkami pedagogŧ v MŠ Dotazniacutek byl odeslaacuten

a předaacuten do několika zařiacutezeniacute pro děti předškolniacuteho věku Jednalo se o několik speciaacutelniacutech

mateřskyacutech škol mateřskyacutech škol a soukromyacutech subjektŧ věnujiacuteciacutech se dětem předškolniacuteho

věku

Jednalo se o pracovnice rŧzneacuteho věku a deacutelky praxe

40

VII VYHODNOCENIacute DOTAZNIacuteKŮ

71 Dotazovanaacute zařiacutezeniacute

Vaše zařiacutezeniacute je

Speciaacutelniacute mateřskaacute škola 8

Mateřskaacute škola se speciaacutelniacutemi třiacutedami 0

Mateřskaacute škola (integrace dětiacute s postiţeniacutem) 2

Mateřskaacute škola (bez integrace dětiacute s postiţeniacutem) 15

Jineacute (prosiacutem uveďte) 0

Z navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ byly vyplněny 8 pracovnicemi speciaacutelniacute MŠ 2 pracovnicemi MŠ

s integrovanyacutemi dětmi a 15 z MŠ (bez integrace dětiacute s postiţeniacutem) V daacutele uvedenyacutech

zařiacutezeniacutech nebyla ţaacutednaacute odpověď Nebylo tedy moţneacute určit zda jsou vyplněny učitelkami

MŠ či asistentkami pedagogŧ

0

2

4

6

8

10

12

14

16

Speciaacutelniacute

mateřskaacute

škola

Mateřskaacute

škola se

speciaacutelniacutemi

třiacutedami

Mateřskaacute

škola

(integrace

dětiacute s

postiţeniacutem)

Mateřskaacute

škola (bez

integrace dětiacute

s postiţeniacutem)

Jineacute (prosiacutem

uveďte)

Typ zařiacutezeniacute

41

72 Pracovniacute zařazeniacute dotazovanyacutech

Na jakeacute pozici v zařiacutezeniacute pracujete

Učitelka MŠ 17

Asistentka pedagoga 3

Tato otaacutezka nebyla vyplněna u všech navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ Z celkoveacuteho počtu 25

navraacutecenyacutech dotazniacutekŧ u 5 nebyla odpověď uvedena Jelikoţ odpovědi byly dobrovolneacute

nemusely byacutet uvedeny všechny Neuacuteplneacute dotazniacuteky nemusely byacutet vyřazeny

Dotazniacuteky byly vyplněny 17 učitelkami a 3 asistentkami pedagogŧ

0

5

10

15

20

Učitelka MŠ Asistentka pedagoga

Pozice dotazovanyacutech

42

73 Personaacutelniacute obsazeniacute

Kolik třiacuted maacute Vaše předškolniacute zařiacutezeniacute a kolik pedagogickyacutech pracovniacuteků připadaacute na jednu

třiacutedu (pokud žaacutednyacute napište 0)

Kaţdeacute zařiacutezeniacute maacute jinyacute počet třiacuted Prŧměrnyacute počet třiacuted z vyplněnyacutech dotazniacutekŧ zaokrouhleně

na celaacute čiacutesla byl 4 Počet třiacuted v zařiacutezeniacute se pohyboval od jedneacute aţ po sedm třiacuted na jedno

zařiacutezeniacute

Prŧměrnyacute počet zapsanyacutech dětiacute se lišil podle typu zařiacutezeniacute

Speciaacutelniacute mateřskeacute školy měli prŧměrně 12 zapsanyacutech dětiacute na jednu třiacutedu Prŧměrnyacute počet

dětiacute v mateřskeacute škole s integrovanyacutemi dětmi byl 18 Počet zapsanyacutech dětiacute pro mateřskeacute školy

bez integrace dětiacute byl 23

74 Počty dětiacute ve třiacutedě

Kolik maacutete zapsanyacutech dětiacute ve bdquoVašiacuteldquo třiacutedě

Počty zapsanyacutech dětiacute na třiacutedu se takeacute lišily podle typu zařiacutezeniacute kde byl dotazniacutek vyplňovaacuten

(stejně jako v předchoziacute otaacutezce)

Počet dětiacute před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky byl rŧznyacute Od 0 aţ po 20 Z celkoveacuteho

počtu 25 dotazniacutekŧ bylo uvedeno ţe 5 pracovnic nemaacute vŧbec ve sveacute třiacutedě děti před naacutestupem

do povinneacute školniacute dochaacutezky Podle poznaacutemky od dotazovanyacutech se jednaacute o nově otevřenaacute

zařiacutezeniacute kde jsou přijaty pouze děti ve věku 3-4 let

Děti s odkladem školniacute dochaacutezky byl u zařiacutezeniacute takeacute rŧznyacute Jestliţe ve třiacutedě byly dětiacute

před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky bylo zde i několik dětiacute s odkladem školniacute

dochaacutezky

43

75 Interval hodnoceniacute

V jakeacutem intervalu provaacutediacutete hodnoceniacute schopnostiacute a vlastnostiacute dětiacute (prosiacutem označte

odpověď)

1 x ročně (konec školniacuteho roku) 2

2 x ročně (pololetiacute konec školniacuteho roku 13

3 x ročně (kaţdeacute 4 měsiacutece) 2

4 x ročně (kaţdeacute 3 měsiacutece) 2

Kaţdyacute měsiacutec 1

Kaţdyacute tyacuteden 0

Nehodnotiacuteme 0

Jinyacute (prosiacutem uveďte jakyacute) 6

Nejčastějšiacute interval hodnoceniacute dětiacute byl uveden 2 x ročně (pololetiacute konec školniacuteho roku) a to

v 13 odpovědiacutech Druhyacutem nejčastějšiacutem intervalem v 6 označeniacute byl uveden jinyacute Zde byl

prostor pro uvedeniacute jakyacute interval bylo zde uvedeno individuaacutelně dle vyacutevojovyacutech změn u

dětiacute

0

2

4

6

8

10

12

14

Interval hodnoceniacute

44

76 Spolupracujiacuteciacute zařiacutezeniacute

6) Spolupracujete se zařiacutezeniacutem ktereacute maacute nebo může se souhlasem rodičů provaacutedět

screeningovaacute vyšetřeniacute nebo přiacutemo odbornaacute vyšetřeniacute na diagnostiku diacutetěte

Ne ţaacutedneacute nespolupracuje 10

Ano je součaacutestiacute zařiacutezeniacute (uveďte prosiacutem jakeacute) 4

Ano pracovniacutek dochaacuteziacute jednou za školniacute rok (napište prosiacutem o jakeacuteho

odborniacuteka se jednaacute) 0

Ano pracovniacutek dochaacuteziacute za školniacute rok (uveďte přibliţnyacute interval)

(napište prosiacutem o jakeacuteho odborniacuteka se jednaacute) 2

Ne ţaacutedneacute nespolupracuje ale měli bychom zaacutejem o spolupraacuteci zejmeacutena s

(doplňte a jakeacute zařiacutezeniacute spolupraacuteci s odborniacutekem by jste měli zaacutejem) 9

S 10 zařiacutezeniacutemi nespolupracuje ţaacutedneacute zařiacutezeniacute Součaacutestiacute zařiacutezeniacute jsou 4 kteraacute mohou

dotazovanou činnost provaacutedět jednalo se o SPC Jednou ročně nenavštěvuje zařiacutezeniacute ţaacutednyacute

odborniacutek Přibliţně 5 kraacutet ročně navštěvuje odborniacutek (foniatr psycholog speciaacutelniacute pedagog)

dvě zařiacutezeniacute Celkem 9 zařiacutezeniacute by raacuteda navaacutezalo spolupraacuteci s odbornyacutem zařiacutezeniacutem Největšiacute

zaacutejem bylo logopeda dětskeacuteho psychologa

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Ne ţaacutedneacute

nespolupracuje

Ano je součaacutestiacute

zařiacutezeniacute

Ano pracovniacutek

dochaacuteziacute za

školeniacute rok

Ano pracovniacutek

dochaacuteziacute za

školniacute rok

Ţaacutedneacute

nespolupracuje

zaacutejem o

Spolupraacutece zařiacutezeniacute

45

77 Ziacuteskaacuteniacute materiaacutelů pro hodnoceniacute

Jak způsobem sbiacuteraacutete informace pro hodnoceniacute diacutetěte (Možno označit viacutece nabiacutedek

v tomto přiacutepadě je označte podle nejvyužiacutevanějšiacute = 8 po nepoužiacutevaneacute = 0)

Pozorovaacuteniacutem diacutetěte v řiacutezeneacute činnosti 141

Pozorovaacuteniacute diacutetěte ve volneacute činnosti 158

Rozhovorem s diacutetětem 110

Rozhovor s rodiči diacutetěte 120

Analyacuteza hry 118

Rozbor kresby 94

Videozaacuteznam činnosti 4

Jineacute (prosiacutem uveďte) 4

Pro vyhodnoceniacute otaacutezky čiacuteslo 8 bylo pouţito sečteniacute podle čiacutesla označeniacute Tedy čiacutem většiacute

počet bodŧ tiacutem patřiacute danaacute činnost k vyuţiacutevanějšiacutem

020406080

100120140160

Podklady hodnoceniacute

46

Mezi nejviacutece vyuţiacutevaneacute je uvaacuteděno pozorovaacuteniacute diacutetěte ve volneacute činnosti Druhou

nejvyuţiacutevanějšiacute metodou bylo vyhodnoceno pozorovaacuteniacute diacutetěte v řiacutezeneacute činnosti Rozhovor

s rodiči diacutetěte byl zařazen jako třetiacute nejvyuţiacutevanějšiacute pro hodnoceniacute diacutetěte Čtvrtou metodou

pro hodnoceniacute diacutetěte je vyuţiacutevaacutena analyacuteza hry Jako paacutetyacute byl uvaacuteděn rozhovor s diacutetětem

Rozbor kresby byl vyhodnocen jako šestyacute Společně byl zhodnocen videozaacuteznam činnosti a

jineacute Mezi jinyacutemi byly jako informace pro hodnoceniacute uvedeny např pracovniacute listy testoveacute

metody

47

78 Informace o chovaacuteniacute

Informujete rodiče o chovaacuteniacute a vyacutesledciacutech činnostiacute jejich diacutetěte

Ne 0

Ano piacutesemneacute zpraacutevy 3

Ano konzultačniacute hodiny či domluveneacute

schŧzky s rodiči

3

Ano s rodiči se snaţiacuteme mluvit denně 20

Jineacute (prosiacutem uveďte) 0

Nejviacutece pracovnic se snaţiacute s rodiči mluvit denně 20 dotazovanyacutech Tiacutem dochaacuteziacute k aktuaacutelniacutemu

předaacutevaacuteniacute informaciacute o diacutetěti a jeho chovaacuteniacute v prŧběhu dne Daacutele dostaacutevajiacute rodiče piacutesemneacute

zpraacutevy a majiacute moţnost vyuţiacutet konzultačniacutech hodin či domluvenyacutech schŧzek shodně od 3

dotazovanyacutech

02468

101214161820

Ne Ano

piacutesemneacute

zpraacutevy

Ano

konzultačniacute

hodiny či

domluveneacute

schŧzky s

rodiče

Ano s rodiče

se snaţiacuteme

mluvit denně

Jineacute

Informace o chovaacuteniacute

48

79 Sledovaacuteniacute vyacutesledku činnostiacute dětiacute

Všimli jste si zda se rodiče zajiacutemajiacute o vyacutesledky činnostiacute svyacutech dětiacute z průběhu pobytu v MŠ

(zařiacutezeniacute)

Ano sledujiacute naacutestěnky vyacutestavniacute prostory MŠ našeho zařiacutezeniacute 13

Ano sledujiacute naacutestěnky poviacutedajiacute si o činnostech s dětmi 17

Ano ptajiacute se učitelek na praacuteci dětiacute během dne 17

Ne nezajiacutemajiacuteneptajiacute se 2

Neviacutem jestli se rodiče zajiacutemajiacute 0

Rodiče se poměrně zajiacutemajiacute o vyacutesledky svyacutech dětiacute z pobytu zařiacutezeniacute Shodně u 17

dotazovanyacutech rodiče sledujiacute naacutestěnky o činnostech si s dětmi poviacutedajiacute a zaacuteroveň se ptajiacute

učitelek na praacuteci dětiacute během dne 13 dotazovanyacutech odpovědělo ţe rodiče sledujiacute vyacutestavniacute

prostory MŠzařiacutezeniacute Nezaacutejem rodičŧ byl uveden ve dvou dotazniacuteciacutech s poznaacutemkou ţe se

jednaacute pouze o některeacute rodiče Na moţnost neviacutem jestli se zajiacutemajiacute bylo 0 odpovědiacute

Na tuto otaacutezku bylo odpovězeno opakovaně od respondentŧ i v jednom dotazniacuteku Tato volba

respondentŧ je zřejmě daacutena moţnostiacute odpovědiacute a tiacutem ţe ve většině přiacutepadŧ se rodiče

o vyacutesledky dětiacute zajiacutemajiacute a to jak pozorovaacuteniacutem praacutece dětiacute tak i rozhovorem s pracovniciacute MŠ

02468

1012141618

Ano sledujiacute

naacutestěnky

vyacutestavniacute

prostory MŠ

našeho

zařiacutezeniacute

Ano sledujiacute

naacutestěnky

poviacutedajiacute si o

činnosti s

dětmi

Ano ptajiacute se

učitelek na

praacuteci dětiacute

během dne

Ne

nazajiacutemajiacute

neptajiacute se

Neviacutem jestli

se rodiče

zajiacutemajiacute

Zaacutejem rodičů

49

710 Moţnosti konzultace

Pokud se u dětiacute objeviacute nějakeacute probleacutemy ktereacute neodpoviacutedajiacute spraacutevneacutemu vyacutevoji diacutetěte v jeho

věku (špatnaacute vyacuteslovnost sluchoveacute vniacutemaacuteniacute zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) tak problematiku

konzultujete (možno označit viacutece nabiacutedek)

S rodiči diacutetěte 17

S odborniacutekem v daneacute oblasti 4

S vedeniacutem MŠ 6

S rodiči diacutetěte kde se domluviacuteme na dalšiacute praacuteci s diacutetětem včetně předaacuteniacute

dalšiacutech informaciacute o moţnosti diagnostiky diacutetěte 12

Nekonzultuji 0

Probleacutemy diacutetěte ktereacute se objeviacute jsou nejčastěji konzultovaacuteny s rodiči diacutetěte celkem 17

dotazovanyacutech S rodiči diacutetěte kde se domluviacuteme na dalšiacute praacuteci s diacutetětem včetně předaacuteniacute

dalšiacutech informaciacute o moţnosti diagnostiky diacutetěte konzultuje 12 respondentŧ S vedeniacutem MŠ

probiacutehaacute konzultovaacuteniacute u 6 dotazovanyacutech S odborniacutekem v daneacute oblasti konzultujiacute 4 dotazovaniacute

V otaacutezce mohlo byacutet označeno viacutece odpovědiacute Je zde shoda mezi nabiacutezenyacutemi moţnostmi

(moţnost a) d) kde se vychaacuteziacute z konzultace s rodičem)

02468

1012141618

S rodiči

diacutetěte

S

odborniacutekem

v daneacute

oblasti

S vedeniacutem

MŠ

S rodiči

diacutetěte

moţnost

diagnostiky

Nekonzultuji

Konzultace probleacutemu

50

711 Praacutece s předškolniacutemi dětmi

Pracujete individuaacutelně s dětmi ktereacute jsou před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky (5 ndash 7

let) nebo s odkladem školniacute dochaacutezky (Odpověď prosiacutem označte)

ANO 20

NE 5

Individuaacutelně se pracuje s dětmi před naacutestupem do povinneacute školniacute dochaacutezky a s odkladem

povinneacute školniacute dochaacutezky u 20 respondentŧ 5 dotazovanyacutech uvedlo odpověď ne

s poznaacutemkou ţe jejich zařiacutezeniacute je nově otevřeno (funguje rok) a jsou zde zatiacutem děti ve věku 3

a 4 let

0

5

10

15

20

ANO NE

Individuaacutelniacute praacutece - povinnaacute školniacute dochaacutezka

51

712 Program pro předškolniacute děti

Maacute Vaše předškolniacute zařiacutezeniacute speciaacutelniacute třiacutedu program pro děti s odkladem školniacute dochaacutezky

Třiacutedu 3

Program pro děti v raacutemci třiacutedy dle

vzdělaacutevaciacuteho programu

15

Program mimo vzdělaacutevaciacute program činnost

je vedenaacute např jako bdquokrouţekldquo

2

Jineacute (prosiacutem uveďte) 0

Ţaacutednyacute program neniacute připravovaacuten 5

Program v raacutemci třiacutedniacuteho vzdělaacutevaciacuteho programu je připravovaacuten u 15 dotazovanyacutech Ţaacutednyacute

program neniacute připravovaacuten u 5 respondentŧ a to z dŧvodu ţe v daneacute věkoveacute kategorii nemajiacute

ţaacutedneacute děti 3 dotazovaneacute majiacute vlastniacute třiacutedu pro tuto věkovou skupinu Program mimo

vzdělaacutevaciacute program činnost vedenou např jako krouţekldquo uvedly dvě dotazovaneacute

0

2

4

6

8

10

12

14

16

Třiacutedu V raacutemci třiacutedy

dle

vzdělaacutevaciacuteho

programu

Mimo

vzdělaacutevaciacute

program

krouţek

Jineacute Neniacute

připravovaacuten

Třiacutedaprogram pro naacutestupodklad povinneacute školniacute

dochaacutezky

52

VIII ZAacuteVĚR

81 Zhodnoceniacute předpokladů

V kapitole 62 jsou uvedeny předpoklady praacutece ktereacute jsou v praktickeacute čaacutesti ověřovaacuteny

1) Lze předpoklaacutedat ţe nejviacutece vyuţiacutevaneacute metody pedagogickeacute diagnostiky

v předškolniacutem věku jsou pozorovaacuteniacute a analyacuteza hry

Uvedenyacute předpoklad byl ověřen pouze čaacutestečně Z provedeneacuteho dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute bylo

zjištěno ţe pozorovaacuteniacute diacutetěte předškolniacuteho věku v řiacutezeneacute a volneacute činnosti patřiacute

k nejvyuţiacutevanějšiacute metodě pedagogickeacute diagnostiky Analyacuteza hry byla uvedena aţ jako čtvrtaacute

nejvyuţiacutevanějšiacute metoda

2) Lze předpoklaacutedat ţe odchylky od vyacutevojoveacute normy diacutetěte (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute špatnaacute

vyacuteslovnost motorickaacute neobratnost zrakoveacute vniacutemaacuteniacute atd) objeviacute spiacuteše učitelky MŠ

při praacuteci s dětmi a doporučiacute rodičŧm dalšiacute vyšetřeniacute na odborneacutem pracovišti

Učitelky MŠ se při sveacute praacuteci snaţiacute u dětiacute objevit jejich nedostatky a vyacutevojoveacute odchylky Svaacute

zjištěniacute pravidelně konzultujiacute s rodiči diacutetěte snaţiacute se o kaţdodenniacute rozhovory s rodiči diacutetěte

kde si s rodiči předaacutevajiacute poznatky o diacutetěti Předpoklad byl naplněn

3) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ zjišťujiacute předpoklady (sluchoveacute vniacutemaacuteniacute vyacutevoj

motoriky rozumoveacute schopnosti lateralitu atd) pro školniacute zralost dětiacute před naacutestupem

do povinneacute školniacute dochaacutezky

Předpoklad praacutece byl naplněn Ve všech zařiacutezeniacutech kde jsou děti ve věku před naacutestupem

do povinneacute školniacute dochaacutezky je s dětmi pracovaacuteno tak aby byli zjištěny jejich předpoklady

schopnosti vlastnosti umoţňujiacuteciacute bezprobleacutemovyacute vstup do povinneacute školniacute dochaacutezky Pokud je

moţnost je pro děti v teacuteto věkoveacute skupině vytvořena samostatnaacute třiacuteda V ostatniacutech přiacutepadech

je připravovaacuten třiacutedniacute vzdělaacutevaciacute program tak aby mohlo byacutet diacutetě na předpoklady sledovaacuteno

4) Lze předpoklaacutedat ţe učitelky MŠ se snaţiacute o pravidelneacute hodnoceniacute dětiacute v jejich vyacutevoji

Předpoklad praacutece byl splněn O pravidelneacute hodnoceniacute se snaţiacute podle dotazniacutekoveacuteho šetřeniacute

všechny učitelky MŠ a to alespoň v intervalu 2 kraacutet v roce (pololetiacute a konec školniacuteho roku)

Daacutele je uvaacuteděno i prŧběţneacute hodnoceniacute podle vyacutevojovyacutech změn diacutetěte

82 Navrhovanaacute opatřeniacute

Diagnostika dětiacute předškolniacuteho věku je velmi obsaacutehlou kapitolou Učitelky v MŠ děti sledujiacute a

hodnotiacute teacuteměř kaţdyacute den Sledujiacute jejich individuaacutelniacute projevy chovaacuteniacute změny hry atd

53

Interval hodnoceniacute by měl byacutet tedy prŧběţnyacute dle vyacutevoje jednotliveacuteho diacutetěte V dnešniacutem počtu

dětiacute v předškolniacutech zařiacutezeniacutech často kolem 23 dětiacute neniacute ale moţneacute po celyacute den sledovat kaţdeacute

diacutetě ve všech jeho probiacutehajiacuteciacutech aktivitaacutech

Dŧleţitaacute je vzaacutejemnaacute komunikace mezi učitelkami MŠ a rodiči diacutetěte Při rozhovorech

dochaacuteziacute k předaacuteniacute dŧleţityacutech informaciacute Jednak učitelka ziacuteskaacutevaacute informace o rodině diacutetěte

(podnětnost prostřediacute vztahy v rodině) ale i o projevech diacutetěte mimo kolektiv dětiacute Rodiče by

si měli uvědomit ţe učitelka v MŠ hodnotiacute diacutetě k jeho prospěchu a mŧţe mu napomoci k jeho

rozvoji

Kaţdeacute zařiacutezeniacute pouţiacutevaacute vlastniacute formu hodnoceniacute diacutetěte Při odchodu diacutetěte do jineacuteho (jineacute

předškolniacute zařiacutezeniacute zaacutekladniacute škola) by bylo vhodneacute aby budouciacute pracovnice měla moţnost se

s hodnoceniacutem diacutetěte seznaacutemit a prostudovat si jej Snadněji pak mŧţe s diacutetětem navaacutezat

kontakt a připravovat mu naacuteplň dne tak aby bylo diacutetě rozviacutejeno ve svyacutech nedostatciacutech a

zaacuteroveň posilovaacuteno v dobryacutech činnostech a vlastnostech

54

IX POUŢITEacute ZDROJE

91 Tištěneacute zdroje

1) FISCHER Slavomil ŠKODA JIŘIacute Speciaacutelniacute pedagogika Edukace a rozvoj osob se

somatickyacutem psychickyacutem a sociaacutelniacutem znevyacutehodněniacutem 1 vydaacuteniacute Praha Triton 2008 ISBN

978-80-7378-014-0

2) GILLERNOVAacute Ilona a kol Slovniacutek zaacutekladniacutech pojmů z psychologie 1 vydaacuteniacute Praha

Fortuna 2000 80 s ISBN 80-7168-683-2

3) HRABAL Vladimiacuter st HRABAL Vladimiacuter ml Diagnostika

Pedagogickopsychologickaacute diagnostika žaacuteka s uacutevodem do diagnostickeacute aplikace a statistiky

2 vydaacuteniacute Praha Karolinum ISBN 80-246-0319-5

4) KOLLAacuteRIKOVAacute Z PUPALA B (eds) Předškolniacute a primaacuterniacute pedagogika Predškolskaacute

a elementaacuterna pedagogika 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2001 455 s ISBN 80-7178-585-7

5) KOŤAacuteTKOVAacute S Hry v mateřskeacute škole v teorii a praxi 1 vydaacuteniacute Praha Grada

Publishing 2005 184 s ISBN 80-247-0852-3

6) KŘIŠŤANOVAacute L Diagnostika laterality a metodika psaniacute levou rukou 3 upraveneacute

vydaacuteniacute Hradec Kraacuteloveacute Gaudeamus 1995 47 s ISBN 80-7041-205-4

7) LECHTA V a kolektiv Diagnostika narušeneacute komunikačniacute schopnosti 1 vydaacuteniacute Praha

Portaacutel 2003 359 s ISBN 80-7178-801-5

8) LISAacute L KŇOURKOVAacute M Vyacutevoj diacutetěte a jeho uacuteskaliacute 1 vydaacuteniacute Praha Avicenum

1986 276 s

9) MATĚJČEK Z Praxe dětskeacuteho psychologickeacuteho poradenstviacute 1 vydaacuteniacute Praha Staacutetniacute

pedagogickeacute nakladatelstviacute 1991

10) MERTIN V Individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 1995 107 s

ISBN 80-7178-033-4

11) MERTIN V GILLERNOVAacute I a kolektiv Psychologie pro učitelky mateřskeacute školy 1

vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2003 ISBN 80-7178-799-X

12) MOJŢIacuteŠEK L Zaacuteklady pedagogickeacute diagnostiky 1 vydaacuteniacute Praha Staacutetniacute pedagogickeacute

nakladatelstviacute 1986 208 s

55

13) MONATOVAacute L Speciaacutelně pedagogickaacute diagnostika z hlediska vyacutevoje děti 1 vydaacuteniacute

Brno Paido 2000 92 s ISBN 80-85931-86-9

14) NAKONEČNYacute M Zaacuteklady psychologie 1 vydaacuteniacute 1998 (dotisk 2004) Praha

Academia ISBN 80-200-1290-7

15) NOVOSAD L Zaacuteklady speciaacutelniacuteho poradenstviacute 1 vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2000 ISBN

80-7178-197-5

16) PEŠATOVAacute I ŠAMALIacuteK M Poradenskaacute psychologie pro děti a mlaacutedež 1 vydaacuteniacute

Praha Grada Publishing 2006 ISBN 80-247-1216-4

17) PIPEKOVAacute J (eds) Kapitoly ze speciaacutelniacute pedagogiky 2 vydaacuteniacute (přepracovaneacute) Brno

Paido 2006 404 s ISBN 80-7315-120-0

18) PŘINOSILOVAacute D Vybraneacute okruhy speciaacutelně pedagogickeacute diagnostiky a jejiacute využitiacute v

praxi speciaacutelniacute pedagogiky 1 vydaacuteniacute (dotisk) Brno Masarykova univerzita 1997 ISBN 80-

210-1595-0

19) RENOTIEacuteROVAacute M LUDIacuteKOVAacute L Speciaacutelniacute pedagogika 4 vydaacuteniacute Olomouc

Univerzita Palackeacuteho v Olomouci 2006 313 s ISBN 80-244-1475-9

20) SLOWIacuteK Josef Speciaacutelniacute pedagogika 1 vydaacuteniacute Praha Grada Publishing 2007 160 s

ISBN 978-247-1733-3

21) SMOLIacuteKOVAacute K (eds) Raacutemcovyacute vzdělaacutevaciacute program pro předškolniacute vzdělaacutevaacuteniacute 1

vydaacuteniacute Praha Tauris 2005

22) SVOBODA Mojmiacuter (ed) Psychodiagnostika dětiacute a dospiacutevajiacuteciacutech 1 vydaacuteniacute Praha

Portaacutel 2001 791 s ISBN 80-7178-545-8

23) ŠMAHEL I ŘEZAacuteČ J Psychologickaacute praktika 1 vydaacuteniacute Brno Masarykova

univerzita 1996 97 s

24) ŠNYacuteRALOVAacute Ivana Psychodiagnostika 1 vydaacuteniacute Praha Grada Publishing 2008 144

s ISBN 978-80-247-2165-1

25) ŠVINGAOVAacute D PEŠATOVAacute I Metodika tvorby odbornyacutech praciacute 1 vydaacuteniacute Liberec

Technickaacute univerzita 2006 39 s ISBN 80-7372-104-X

26) ŠVINGAOVAacute D PEŠATOVAacute I Uvedeniacute do vyacutezkumu a metodika tvorby bakalaacuteřskaacute

praacutece 1 vydaacuteniacute Liberec Technickaacute univerzita 2006 39 s ISBN 80-7372-046-9

56

27) TOMANOVAacute D Uacutevod do pedagogickeacute diagnostiky v mateřskeacute škole 1 vydaacuteniacute

Olomouc Univerzita Palackeacuteho 2006 113 s ISBN 80-244-1426-0

28) TOMICKAacute V Speciaacutelně pedagogickeacute metody využitelneacute v logopedickeacute i speciaacutelně

pedagogickeacute praxi 1 vydaacuteniacute Liberec Technickaacute univerzita 2006 106 s ISBN 80-7372-106-

6

29) TRPIŠOVSKAacute D Psychologickaacute diagnostika pro učitele 1 vydaacuteniacute Uacutestiacute nad Labem

UJEP 1997 89 s ISBN 80-7044-159-3

30) UŢDIL Jaromiacuter Čaacutery klikyhaacuteky paňaacuteci a auta vyacutetvarnyacute projev a psychickyacute život diacutetěte

5 Přepracovaneacute vydaacuteniacute Praha Portaacutel 2002 128 s ISBN 80-7178-599-7

31) VAacuteGNEROVAacute M Vyacutevojovaacute psychologie I 1 vydaacuteniacute (dotisk) Praha Univerzita

Karlova 1997 353 s ISBN 80-7184-317-2

32) VAacuteGNEROVAacute M KLEacuteGROVAacute J Poradenskaacute psychologickaacute diagnostika dětiacute a

dospiacutevajiacuteciacutech 1 vydaacuteniacute Praha Univerzita Karlova v Praze Karolinum 2008 538 s ISBN

978-80-246-1538-7

33) ZELINKOVAacute O Pedagogickaacute diagnostika a individuaacutelniacute vzdělaacutevaciacute program 1 vydaacuteniacute

Praha Portaacutel 2001 207 s ISBN 978-80-7178-544-6

92 Dalšiacute zdroje

34) httpwwwmsmtczvzdelavanipedagogicko-organizacni-informace-2009-2010

[citovaacuteno 21března 2010]

35) Metodickeacute doporučeniacute čj 14 7122009-61 k zabezpečeniacute logopedickeacute peacuteče ve školstviacute

36) Zaacutekon 561 2004 Sb o předškolniacutem zaacutekladniacutem středniacutem vyššiacutem odborneacutem a jineacutem

vzdělaacutevaacuteniacute (školskyacute zaacutekon) a jeho pozdějšiacute aktualizace

37) Zaacutekon 5632004 Sb o pedagogickyacutech pracovniacuteciacutech

38) Vyhlaacuteška 72 2005 Sb o poskytovaacuteniacute poradenskyacutech sluţeb ve školaacutech a školskyacutech

poradenskyacutech zařiacutezeniacutech

57

X PŘIacuteLOHY

SEZNAM PŘIacuteLOH

1) Dotazniacutek

2) CD bakalaacuteřskaacute praacutece