Dějiny věd a techniky 2014, 1

obsah

Dějiny věd a techniky ročník XLVII – 2014 / číslo 1

ÚVODEM DO ROKU 20143 Commentariolus–ztracenýaznovuobjevenýmilníknacestě

k heliocentrismu ● Martin Šolc

ČLÁNKY14 První mezinárodní farmaceutická výstava ve Vídni 1883

a rakousko-uherská farmacie ● ladislav svatoŠ36 EntomologickáhistoriePrahyavědeckéhovýzkumupražské

entomofauny.3.část● Zdeněk koleška

RECENZE58 HelmutGebelein,RainerWerthmann:JohannRudolphGlauber.

Kitzingen am Main, 2011 ● Vladimír karpenko60 AnnetteLykkness–DonaldL.Opitz–BrigittevanTiggelen

(eds.). For better or for worse? Heidelberg–New York–Dodrecht–London, 2012 ● Soňa štrbáňoVá

67 Sybille Gerstengarbe. Paula Hertwig – Genetikerin im 20. Jahrhundert. Stuttgart, 2012 ● michal V. šimůnek

KRONIKA69 Jubileum Emila Zimmlera ● michaela haVelkoVá – Jan Janko70 Hřebenyhorrozděleniispojeni● Jiří Jindra

ZPRÁVY72 Zprávyzliteratury

Obálka Pětisetleté výročí Koperníkova Commentariolu, poprvé zmíněného v roce 1514

History of Sciences and Technology volume XLVII – 2014 / number 1

contents

AS AN INTRODUCTION TO 20143 Commentariolus – a „lost and found“ milestone on the way to

heliocentrism ● Martin Šolc

PAPERS14 Thefirstinternationalpharmaceuticalexhibition,heldinViena

1883,andAustro-Hungarianpharmacy● ladislav svatoŠ36 Entomological history of Prague and scientific research of Prague

entomofauna.Thirdpart● Zdeněk koleška

REVIEWS58 HelmutGebelein,RainerWerthmann.JohannRudolphGlauber.

Kitzingen am Main, 2011 ● Vladimír karpenko60 AnnetteLykkness–DonaldL.Opitz–BrigittevanTiggelen(eds.).

For better or for worse? Heidelberg–New York–Dodrecht–London, 2012 ● Soňa štrbáňoVá

67 Sybille Gerstengarbe. Paula Hertwig – Genetikerin im 20. Jahr-hundert. Stuttgart, 2012 ● michal V. šimůnek

CHRONICLE69 Jubilee of Emil Zimmler ● michaela haVelkoVá – Jan Janko70 Divided as well as connected by mountains’ ridges ● Jiří Jindra

REPORTS72 Reportsfromliterature

COVER 500th anniversary of Copernicus’ Commentariolus, first mentioned in 1514

��

recenze

Helmut Gebelein, Rainer Werthmann: Johann Rudolph Glauber. Alchemistische Denkweise, neue Forschungsergebnisse und Spuren in Kitzingen. Kitzingen am Main, Verl. Hans-Dieter Sauerbrey, 2011, 308 s., 170 obr., ISBN 978-3-924694-25-8

„Z jednoho každého centnýře tak zůstává jeden lot zlata … takže to bohatý výtěžek dáti může. Proto žádám 2 tisíce dukátů, když bych toto umění ve velkém ukázal.“ Výchozí surovinouslibovanéhovýnosnéhoprocesubylastruskapozpracovánícínovérudy,autoremtétonabídky,jížseještěv17.stoletísotvadaloodolat,bylpro-slulýněmeckýalchymistaachemikJohannRudolphGlauber(1604–1670).Znělotovelmilákavětímspíš,žepodleGlauberasemělopřiopakováníprocesuobje-vitopětuvedenémnožstvízlata.Tedyanalogieznámého„oslíčku,otřesse“.Veskutečnostisetomohlopodařitjenjednou,navíczapředpokladu,ževsurovi-nězlatobylo.Glauberbylnejenzdatnýchemik,ajakvidímepřesvědčenýalchy-mista,aletakéobchodník,takženěkterésvépostupynabízelzapeníznikolimalý.Itotobylajednastránkaprosluléhosamouka,kteréhoobčashistorikovéchemie nazývají Paracelsem 17. století. Nenísnadnépsátotétoknize,protožejeponěkudobtížnézařaditjidonějaké

kategorie.Jdeodílonepochybněvědecké,jménaautorůjsouvýmluvná(prvníznichjeautoremrozsáhléknihyAlchemie,München,1991,vydanépozdějitakéčesky),ovšemknihavzniklavrámcisériespisůvydávanýchměstskýmmuzeemměstaKitzingen.ProlínásetuhistorieměstaaGlauberůvživotadílo,tovševosmnáctikapitolách.Textupředcházejídvapozdravnétexty, jedennapsalpředsedakrajskérady,druhýpaksamozřejměprimátorměsta.GlaubertotižžilvKitzingenuvletech1651–1654aměstoserozhodlopoté,covNěmeckuproběhlaúspěšnávýstavaoGlauberovik400.výročíjehonarození,zvěčnitsvéhoslavnéhospoluobčanazvláštnítrvalouexpozicímuzea.Tentozáslužnýpočin,sponzorovanýnavícřadoumístníchfirem,setakézhmotnilvpodoběrecenzovanéknihy.Potudjejípůvodazmíněnýproblémsezařazením,protožetoneníkatalogexpozice,aledojistémíryjisleduje.Nyníkpopisuknihyvelmikvalitněvytištěnénakřídovémpapíře,která je

doplněnaznamenitýmibarevnýmiilustracemi.Vúvodníkapitolepopisujeředi-telkamuzeadr.StephanieNormayocelouhistoriiprojektuavěnujesečástečněGlauberovuživotu.Popřehledujehoživotopisnýchdatnásledujekapitolaový-vojialchymieadalšíovlivutétonaukynakulturnídějiny.Jakaninemůžebýtjinak,vzhledemknevelkémurozsahuknihy, jsoutytopasáževelmistručnéaobecné.PátáažsedmákapitolasevěnujeGlauberovuživotu,stručnějehorodině,podrobnějipakvztahukekurfiřtovimohučskémuJohannuPhilippovivonSchönborn(1605–1673).Tenbylvelkýmzájemcemoalchymiiatradovalo

��

RECENZE

se,žemělnechatzarazitjistémnožstvídukátůzúdajnéhoalchymickéhozlata.MnohomístajevknizevěnovánoarcheologickémuprůzkumuvKitzingenuprávěvsouvislostishledánímněkdejšíhoGlauberovalaboratoria;městototižutrpělozadruhésvětovéválkynemaléškody,takžesejenobtížněrekonstru-ovalo,kdevlastnětentoučenecžil.Následujícíkapitoly,svýjimkouposlední,jsouužvěnoványGlauberovijako

vědci,ajakúvodnícitátnaznačuje,taképodnikateli–bylprůkopníkempolo-provoznívýrobyrůznýchchemikálií,jejichžprodejemseživil.Vtěchtokapitolách seodkrývázajímavýanesmírněpestrýobrazjehovšestrannéčinnosti,kdenazačátkusamozřejměnesmíchybětsal mirabile Glauberi,„zázračnásůlGlauberova“, síransodný,jehožpoužitínebylojenvmedicínějakoprojímadlo,alenapříkladnaprotipožárníošetřenídřeva.SámGlauberhopřipraviljakovedlejšíproduktpřizdokonalenítechnikyvýrobykyselinychlorovodíkovézkuchyňskésoli(chlo-ridusodného)akyselinysírové.Možnádodejme,covknizeautořineuvedli–zatímcozázračnásůlnalezlaširoképoužití,skyselinouchlorovodíkovousipo-měrnědlouhonikdodobřenevědělrady,takženapříkladGlauberjidoporu-čoval,samozřejmězředěnou,kekořeněnípokrmů…Prýtakčinildomaavšemchutnalo.VkapitoláchvěnovanýchGlauberovijakovědcisetakésetkámesnímjako

sučencem,jakřečeno,samoukem,sjehonázorynavznikkovůvzemi,napod-statujejichsloženíanamožnostitransmutace.Izdemělněkdynázoryodchy-lujícíseodtehdejšíklasiky,ovšempřidržovalsepředevšímParacelsovýchpřed-stav.Sámbylneobyčejněvšestranný;věnovalsemimojinévýroběnapodobeninyporcelánunabázioxidukřemičitého,takžesetehdydokonceobjevilnázev„Glauberůvporcelán“,mnohoúsilízaměřilnakámenmudrců,oněmžsepostaletítradovalo,žeječervený.Výsledkemnemaléhosnaženísicenebyltentozázračnýpreparát,alerubínovězbarvenýprodukt,vněmžbarvuzpůsobujekoloidněrozptýlenézlato.Jiníautořitodovedlidopodobyprosluléhorubíno-véhoskla.Glauber,ačzvolilponěkudodlišnýzpůsobpřípravy,vyrobilalespoňpurpurovýprodukt.Podobněuspělpřivýroběglazurnabázikovů,cožjetech-nikavelmináročná,produktvšakbohuželnebývádostatečnětrvalý,takžesezachovalojenmálovýrobkůzdobenýchtoutotechnikou.Přivýrobějenutnomimořádněpřesnědodržetexperimentálnípodmínky.Protožesevýrobouche-mikáliíživil,bylonasnadězaměřitsetakénamedicínsképreparáty,cožGlauberneopomnělučinit,opírajeseoparacelsovsképředstavyspagyrie.Pokudjdeoprobíranékapitoly,můžemeshrnout,žejsouvelmizajímavé,

jsouzdečetnécitátyzGlauberovýchspisů,jichžjeopravdumnoho,aletakétextyzděljinýchdobovýchautorů,jakožioriginálnípasážezrůznýchrukopi-sů.Jsoututakéobsaženyvýsledkyglauberovskéhobádáníobouautorůknihy.Textmístydoplňujíchemickérovnice,kdyžjevysvětlovánapodstatarůzných

�0

DVT – DĚJINY VĚD A TECHNIKY XLVII (2014), 1

procesů,apůvodnínávodze17.stoletíjetakpřiblížendnešnímučtenáři.Právětatočástknihysizasloužípozornost,atojakhistorikůchemie,kteřísechtějíseznámitalespoňvzákladníchrysechsGlauberovýmdílem,taktaképřípadněivyučujícíchchemienastředníchškolách.Textjetotižpodánrovněžspřihléd-nutímkmožnostitakovéhopoužití;ostatněprofesorGebeleinpůsobilřaduletnakatedředidaktikychemieuniverzityvGiessenu.Některépokusy,kterélzesnadnoprovéstveškolníchpodmínkách,tujsoupopsány.Navíckaždoukapi-toludoplňujesolidníseznampoužitýchodbornýchpramenů,knižních,časo-piseckýchatéžrukopisných.Posledníkapitola,nadepsaná„Nachruhm“,shrnujenázorynaGlaubera,jak

seobjevilypostupněvrůznýchencyklopediíchapramenechohistoriichemie.Mimochodem,slavnýhistorikchemie,prof.Partington,sedopustilstejnéchybyjakořadavědcůpřednímaponěm,kdyžmylnězaměnilměstoKitzingenzaBadKissingen.Zajímavostíje,žeroku1986dostalpanJohannRudolphGlauberzlatouDieselovumedailiodsvazuněmeckýchvynálezců.Pozdě,aleprávem.Kniha,kterásezrodilaveskutečnostivsouvislostisevznikemmuzejníex-

pozice,jezdařilédílo.NetřebacestovatdoKitzingenu,protožesenámdostávávelmisolidnípohlednajednohonejvýznamnějšíchbadatelů17.století,oněmžsevpředmluvěpíše,žepokudbyvjehodobějižexistovalaNobelovacenu,bylbyvážnýmadeptem.MůžemeskončitnikolidoporučenímstudovatúvodníGlau-berůvnávod,mimochodem,jecitovánilevnější,zatisícdukátů,alejedinouzásadnějšívýtkou–čtenářvknizecitelněpostrádárejstřík.

Vladimír karpenko

Annette Lykkness – Donald L. Opitz – Brigitte van Tiggelen (eds.). For Better or For Worse? Collaborative Couples in the Sciences. Science Networks. Historical Studies Founded by Erwin Hiebert and Hans Wußing, Volume 44. Heidelberg–New York–Dodrecht–London, Birkhäuser/Springer Basel AG, 2012, 319 s. ISBN 978-3-0348-0285-7.

Od osmdesátých let vychází stále více monografií, editovaných monografií, sbor-níkůijednotlivýchprací,jejichžtématemjsouhistorickéaspektypůsobeníženvevědě.Postupněsetakzaplňujemezeraveznalostechotomtodříveopo-míjenémtématu.Totodesetiletínenínahodilezvolenýmčasovýmrozhraním.Vr.1981na15.mezinárodnímkongresuprodějinyvědyvBukureštisetotižuskutečniloprvníspecializovanésympoziumvěnovanépodílužennarozvoji

�1

RECENZE

vědyatechnikyavzápětíbylazaloženaKomiseprodějinyženvevědě1 z inicia-tivyjednézprůkopnicnatomtopoli,americkébadatelkyMargaretRossiter.Sympoziumivznikkomisebylyodezvounazvyšujícísezájemotutoproble-matikuipotřebuzaplnitzejícímezeruvdějináchvědatechniky,kterébylyvtédobězkoumányještějakotéměřvýhradněmužskázáležitost.Odosmdesátýchletsebibliografiepracíopostaveníapřínosuženvevědě

zmnohonásobilatakédíkypůsobenítétokomise,kterásvolávásympoziapři-bližněkaždédvaroky,vydávázkonferencísborníkyapodněcujerovněžkva-lifikovaný výzkum.2Mezipublikacemizprvupřevažovalyživotopisyžen,kterésevminulostizabývalyvědou,aťužjakoprofesionálníbadatelky(mnohdyve-řejnostineznámé)nebojakobadatelky,kterépěstovalyvěduvpozicilaborantek,anonymníchasistenteksvýchmanželůašéfůčijenjakookolímpodporovanounebotrpěnouzálibu.Častosepřitomjednaloovědkyně,kterédosáhlyuznáníjenopožděně,aťužvestáří,jakogenetičkaBarbaraMcClintock,3neboaždlou-hoposmrtijakovpřípaděfyzičkyLiseMeitner(1868–1968)4čibiofyzičkyRo-salind Franklin (1920–1958).5Vedlebiografickýchpracísepostupněobjevovaladalšítémata,kteráseorientovalanazapomenuté,alepřitomvýznamnépříspěvkyženkrozvojijednotlivýchvědníchdisciplin;natěchtopublikacíchsečastopo-dílelytéžvědkynězrůznýchpřírodovědnýchoborů,ježbylyschopnyzhodnotit

1 SoučasnýoficiálnínázevkomisejeCommissiononWomenandGenderinScience,TechnologyandMedicineof theDivisionof ScienceandTechnology,InternationalUnionof HistoryandPhilosophyof Science.OzaloženíaprácikomisevizSoňaŠTRBÁňOVÁ.MezinárodníkomiseŽenyvevědě.InMagdalénaPOKORNá (ed.). Semináře Výzkumného centra pro dějiny vědy z let 2000–2001.Prácezdějinvědy3,Pra-ha,VCDV,2002,s.241–250.ISBN80-7285-0150-6.

2 Vr.2003seodehrálaúspěšnákonferencetétokomisevPraze,vizSoňaŠTRBÁňO-Vá–IdaH.STAMHUIS–KateřinaMOJSEJOVá (eds.). Women Scholars and Insti-tutions. StudiesintheHistoryof SciencesandHumanities,Vol.13A,13B. Praha, VCDV,2004,861s.ISBN80-7285-041-5.ViztéžrecenzetohotodílaodJanaJan-ko v Dějiny věd a techniky,38,2005,s.130–137.Narok2015sepřipravujedalšíkonferencekomise,tentokrátopětvPraze.

3 VizEvelynFoxKELLER. A Feeling for the Organism: The Life and Work of Barbara McClintock.SanFrancisco,W.H.Freeman,1983,235s.ISBN0-7167-1433-7.

4 Ruth Lewin SIME. Lise Meitner. A Life in Physics.Berkeley,CA,Universityof Cali-forniaPress,1996,ISBN0-520-20860-9;viztéžRuthLewinSIME.AnInconvenientHistory:theNuclear-FissionDisplayintheDeutschesMuseum.Physics in Perspective, 12, 2010, s. 190–218.

5 BrendaMADDOx. Rosalind Franklin, the Dark Lady of DNA.London,HarperCollins, 2003,380s.ISBN0-00-655211-0.

�2


významtěchtozapomenutýchobjevůzodbornéhohlediska.6Vposledníchdva-ceti letechpřibývajíspecializovanéčasopisecképráceamonografiezaměřenénaobecnějšíotázky,kupř.napostaveníženvevěděvrůznýchzemíchvzávis-lostinakulturnímapolitickémprostředí,7právníasociálnísouvislostiuplatněníženvevěděatechnice,postaveníženvevědeckýchinstitucích,aj.(vizpozn.2).Původněokrajováoblastdějinvědymádnesjižisolidníteoretickézázemí8 a je obohacenaointerdisciplinárnítémata,ježzasahujínejendojednotlivýchpříro-dovědnýchdisciplín,aleidogenderstudies,teoretickébiologie,obecnýchdějinčiekonomie,abychomnamátkověvyjmenovalialespoňněkteréobory.Aprávěrecenzovanoupublikacimůžememezizávažnáinterdisciplinárněkoncipovanádílazařadit.Vdějináchvědynejsouslavnévědeckémanželsképáryřídkýmjevem.Lze

jmenovattřebamanželeCurieovyaJoliot-Curieovy,Coriovy,NeedhamovynebounásŠormovyčiHaškovy.Osudyněkterýchvědeckýchmanželskýchdvojic,kteréjižbylyvminulostizpracovány,obohacovalyproblematikudějinvědyoso-ciálníapsychologickýkontext,vyvolávalyvšakimnohootázeknapř.orozdíl-némpostavenímanželůvinstitucích,kdepracovali,otom,kdozdvojicebylvůdčíosobnostívespolečnévědecképráci(CarlFerdinandCoriaGertyThe-resaCori),čizdajedenznichnetěžilzprácedruhého(případAlbertaEinsteinaaMilevyMarić).Recenzovanémudílu,kteréseažnavýjimkyzaměřujenaméněznámévědeckédvojice,jdevšakomnohemvíce–předevšímchceukázat,jakseprolínajíosobnívztahysvědeckoupraxísezvláštnímzřetelemnakulturníajinéfaktory.Úvodníčástsepsanáeditory(s.1–15)vysvětlujepostatuprojektu,naněmž

sepodíleliautorkyaautořizněkolikaevropskýchzemíaUSAakterýsezrodilziniciativyjižzmíněnémezinárodníkomisezabývajícíseproblematikouženvevědě.IdeaprojektusezformovalanaXXIII.mezinárodnímkongresudějinvěd

6 Kupř.GabrieleKASS-SIMON – Patricia FARNES (eds.). Women of Science: Righting the Record.Bloomington,IN,IndianaUniversityPress,1990,398s.ISBN0-253-20813-0.

7 CestutímtosměremukázalazejménaMargaretW.ROSSITER svými monumentál-ními díly Women Scientists in America: Before Affirmative Action, 1940–1972.Baltimore,MD,JohnsHopkinsUniversityPress,1995,624s.ISBN978-0801848933;Women Scientists in America: Forging a New World since 1972.Baltimore,MD,JohnsHopkinsUniversityPress,2012,448s.ISBN978-1421403632.

8 Průkopnicemiteoretickýchaobecnýchstudíbylymj.MargaretRossiteraEvelynFoxKeller,vizkupř.EvelynFOx KELLER. Reflections on Gender and Science. New Haven,London,YaleUniversityPress,1985,nebodnesjižklasická,velicečastocitovanápráceMargaretROSSITER.TheMatthewMatildaEffectinScience.Social Studies of Science, 23, 1993, s. 325–341.

��

RECENZE

atechnikyvBudapeštivr.2009,kamkomisesvolalastejnojmennésympozium,apřednesenéreferátysepakstalyjádremdílavydanéhovr.2012.Záběrknihyjevelmiširoký.Devětkapitolzařazenýchdotříčástíaepilog

pojednávajípřibližněotřináctivědeckýchdvojicích(kdyžříkáme„přibližně“,myslímetím,žesevknizeve„vedlejšíchrolích“vyskytujíimnohédalšídvoji-ce),kteréspolupracovalyvobdobíodkonce18.dokonce20.stoletívněkolikazemích–veSpojenýchstátechamerickýchavevropskýchstátech.Disciplíny,vnichžbádaly,zahrnujírůznépřírodníispolečenskévědyapostavy,onichžjednotlivékapitolypojednávají,jsoutakéveliceheterogenní:najdememezinimiamatérskébadateleabadatelky,průměrnéprofesionály,popularizátoryilaureá-tyNobelovýchcen.Samotnédvojicepaknepředstavujípouzemanžele,nýbržtakénesezdané,rozvedenéčihomosexuálnípáry.Vtakrůznorodémsouborunenísnadnénajítjednotícílinii,přestomůžemesledovatněkoliktémat,kterádílostmelují.Patříknim,jakjeuvedenoivtitulu,analýzapodmínekúspěchučinezdaruvevědeckéspolupráci,kterábymělastátvprotikladukvžitémuklišéosaměléhogénia.Jinýmaspektemknihyjesnahaopochopenípokrokuvně-kterýchvědníchdisciplínách,jakojsouchemie,fyzika,genetikaasociologie,vesvětlekooperativníchvýzkumnýchpraktik,kteréautořizařazujídoinfrastruk-turyvědy,zejménamoderní.Vřaděstudiívěnujíautořipozornostdetailnímurozborusamotnépovahyspolupráce,vníždynamikaprofesionálníchaosob-níchvztahůmůžepovzbuzovatnebobrzditvědeckoupraxi.Dalšírovinoujekritickézkoumánípojmuasmyslukooperace,kterájedanácharakterempříslušnévědnídisciplíny,vnížsetatospolupráceodehrává,nebokulturnímizvyklostmičiosobnímipraktikamisamotnýchspolupracovníků.Bližšípohlednajednotlivé,přesvědčivědokumentovanépřípadovéstudie,jež

jsouzařazenyjakokapitolyrecenzovanémonografie,námpomůželépeozřej-mitrůznorodéuchopeníústředníhotématudíla.PrvníčástmonografiemánázevRepresenting Collaboration.9Jean-JacquesDrei-

fussaNataliaTikhonovSigrist(s.19–32)sezabývajívelmiúspěšnýmpopula-rizačnímdílkem,dalobyseřícidobovýmbestsellerem,Conversations on Chemistry, kterévyšlovAngliianonymněr.1806,alejepřipisovánoJaneMarcet(1769–1858),autorceřadydalšíchpopularizačníchknížek.Tadydošloksituacipropříslušnéobdobíneobvyklé.SpoluautorstvíjejíhomanželaAlexandraMarceta(1770–1822),anglickéhoprofesoralékařskéchemie,jepotlačenonarozdílodpřevahyjinýchpřípadů,vnichžnebylopřiznánospoluautorstvížen.Vdalšístudii(s.33–56)analyzujeDonaldL.Opitzvědeckouspolupráciviktoriánské

9 Zachovávámněkteréanglickénázvy,kteréjeobtížnépřeložitdočeštiny,anižbysezkreslil jejich smysl.

�4


manželskédvojice,britskéhofyzikaJohnaWilliamaStrutta,baronaRayleigh(1842–1919)ajehomanželkyEvelyn(1846–1934),kteráseodehrávalavdomácílaboratořivenkovskéhosídla.Autorpoodhaluje,jakviktoriánskátradiceklamněučinilaztohotolaureátaNobelovyceny(1904)osaměléhogéniaazcelaodstra-nilazjehobiografieokolnostidomácíinfrastrukturyamimořádněvýznamnourolimanželkyvjehovědecképráci.TakédalšíkapitolazperaJoyHarvey(s.57–147)předkládástudiilaureáta

Nobelovyceny,tentokrátoxfordskéhochemikaRobertaRobinsona(1886–1887), jenžzískalcenuzachemiivr.1947,ajehoženyorganickéchemičkyGertrudyMaudRobinson(1886–1954).Vtomtopřípadějdeočastoseopakujícívzorec,vjehožrámcijsouodborněkvalifikovanéaschopnémanželkypředstavoványjakopouhéasistentkyajejichvědecképříspěvkyjsouzneviditelněnyzářícíhvěz-doujejichmanželů,jakautorkapředvádíinapříkladechdalšíchmanželskýchvědeckýchtýmů.Vedruhéčásti,nazvanéNegotiating Academization, se dostává toto kolektivní

dílodo20.století,kdysevědajižvplnémířeodehrávávakademickémprostře-díaposouváktýmovévědecképráci.Natomtopozadíanalyzujíautoři třidvoukariérnívědeckámanželství,jejichžstylyspoluprácebylyznačněodlišné.VprvnímpřípaděKristinaEspmarkaChristerNordlund(s.81–102)podrobu-jírozboruspoluprácichemikůAstridClevevonEuler(1875–1968)aHansevonEuler-Chelpina(1863–1964,Nobelovacena1929),kteříse„vzalikvůlivěděarozvedlikvůlilásce“,10jakhlásátitulkapitoly.Jejichvědeckákooperacebylapoznamenánamanželskýmineshodami(pozdějitéžrozvodem)amateriálnízá-vislostíAstridnaHansovi,neboťAstridvrolidobrovolnémanželovyasistent-kymělapouzeneoficiálnípřístupklaboratornímuvybavení.Tadyautořisicepředvádějíustálenýmodelspolupráce,vnížbylmanželprofesoremašéfemamanželkapouhouasistentkou,ovšemdalšídvěkapitolyzpochybňujíobec-nosttohotomodeluajednoduchouvžitoukategorizaci.BrigittevanTiggelenaAnnetteLykknesnapříkladěmanželůIdyNoddack-TackeaWalteraNoddac-kaajejichvýzkumunovýchelementůvperiodickétabulceprvků(s.103–147)představujízcelarovnocennévědecképartnerství,kterépřetrvalopřesto,žeobapartneřimělirozdílnépracovnítrajektorieažeIdavětšinusvéhoživotapracovala vneplacenýchpozicích.Jejichvyrovnanývědeckýpodílbylakceptovánizevně,jakdokazujínerealizovanénávrhynaNobelovucenuproobabadatele.ObdobněiMarshaRichmond(s.149–189)zpytujeudržitelnostmodelu„husband-pro-fessor/wife-assistant“napřesvědčivémpříkladudvojiceamerickýchgenetikůAnny Rachel Whiting (1892–1981) a Phinease Westcott Whitinga (1887–1978),

10 „Married for Science, Divorced for Love...“.

��

RECENZE

jejichžkooperativnípřístupkmanželstvíavědecképrácisloužiljakovzor(van-gličtiněvýstižněji„rolemodel“)ijejichstudentůmaspolupracovníkům.Autorkazdeukazuje,jakrelativněnovépolegenetikyotevíralopříležitostženámbadatel-kám,avšaknadruhéstraněpravidla,kterámělapotíratnepotismus,škodilakariéřevědkyňprovdanýchzaprofesory.Poslednídílpublikace,zaměřenýnaspolečenskévědy,jenazvánRadicalizing

Co-operation,protožepodlevyjádřeníeditorů(s.9)všechnydvojiceanalyzovanévetřechkapitoláchtétofinálnísekcebylyzapojenydohnutízasociálníreformynarozhraní19.a20.století,dohnutí, ježtaképrosazovalarovnostpohlavíalegitimizování„sexuálníinverze“(jakbývalanazvánahomosexualita).PerWissel-grensenapříkladutřímanželskýchdvojic,vnichžmanželébyliprůkopníkyvakademickéekonomiiasociologii,zabývášvédskýmkontextem(s.193–220)napočátku20.století,zatímcoEileenJaneYeobritskýmisouvislostmivestej-némobdobí(s.221–243),rovněžutřechmanželskýchpárůzpříbuznýchoborů.Obapřípadymajířadudalšíchstyčnýchbodů,knimžpatřízejménaskutečnost,žemanželky,ačvýznamněpřispělykúspěchůmprojektůsvýchmanželů,zůsta-lyvjejichstínu.Rozpormezikonvenčnímipravidlyprotradičnígenderovéroleareformnímiprincipy,kterémanželéhlásaliaprosazovali,jetakleitmotivemoboukapitol.Vposledníeseji,kterounapsalD.L.Opitz(s.245–269),jesnadvůbecpoprvévtakovéšířitematizovánanapříkladechzejménazminuléhostoletíproblematikavědeckékooperacemezi(pravděpodobně)homosexuálnímidvojicemi,kteréjeovšemobtížnébezpečněidentifikovat,protožekhomosexua-litěsezpochopitelnýchdůvodůtehdytéměřnikdootevřeněnehlásil.PodnětnéjsouprotoOpitzovypodrobnékomentářekmetodologickýmproblémům,kterékomplikujíhistorickouanalýzu„spolupracujícíchdvojicstejnéhopohlavívevě-dě“(same-sexcollaborativecouplesinthesciences)akteréotevírajíteoretickoudiskusi,ježbyvbudoucnumohlausnadnitvstupnazatímneprozkoumané(asnad itabuizované)polestudiavztahůmezihomosexualitouavědou.VesvéstudiiseOpitzsoustřeďujenakonkrétnípřípadintelektuálníkooperacemezidvěmaprůkopnickýmigayaktivisty:EdwardemCarpenterem(1844–1929),anglickýmsociálnímreformátorem,filozofemabásníkem,a jehoživotnímpartneremGeorgem Merrillem (1866–1928).VzávěrečnéúvazeEpilogue: Collaborative Couples – Past, Present and Future, se

NancyG.Slackzamýšlínadrůznýmivzorcikooperacemezimanželskýmiine-manželskýmipáryzhistorickéhoisoučasnéhopohledu,anižbyseomezovalajennapřípadyuvedenévrecenzovanémdíle,asnažísecharakterizovatvědeckyilidskynejúspěšnějšídvojice.Zabýváseiněkterýmitrendyaproblémy,snimižmusízápolitdnešnívědecképáry,anastiňujevizibudoucnosti,kterábude,podlejejíhomínění,ovlivněnapředevšímkomunikačnímitechnologiemi,ježzásadněpřetvořísociálnísítěvevědě.

��


Recenzovanédílosetýkánejenmanželskýchdvojic,aletakédynamikymezi-lidskýchvztahůvevědě.Tytovztahyjsouostatněprověduklíčové–vždyťonyurčují,jakbudeprovozvědyprobíhatijakbudejejichprostřednictvímovlivňo-váncelouplejádouvzájemněpůsobícíchvnějšíchfaktorů,meziněžpočítámeakademickéalaboratorníprostředí,profesionálnísítě(professionalnetworking),privátnízázemí,napětímezisoukromouavědeckousférou,politickéasociálnístruktury,kulturnítradice,společenskénormyaj.Monografiejevšakcennánejentím,ževnímůžemenaléztdosudopomíje-

népřístupykdějinámvědyaimpulsyprorevizietablovanýchpohledůnaněkteréúsekyvývojevědy.Dílobudenepochybněvyhledávanéiprosvouzasvěcenoufaktografii,kteránabízínovévhledydoživotavědeckýchosobnostívjejichvzájemnýchvztazíchivevztazíchkprostředí,kteréjeovlivnilo.Bohatýdoku-mentačnímateriálpakmůžebadatelůmsloužitjakovýchodiskoapodnětkdal-ším studiím.11Vneposlednířadětatopublikacedokládákvalitativnípokrokvestudiuproblematikypodílužennarozvojivědy,kterýodskromnýchpočátkůpokročilažksofistikované,teoretickyfundovanéliteratuře,naplňujícísoudobákritériašpičkovýchvědeckýchprací.Přitomjetřebatéžspotěšenímkonstatovat,žetatooblastdějinvědyjižpřestávábýtdoménouženskýchbadatelek(ikdyžvníještěstálepřevažují)ažepřitahuječetnémužskékolegy,kteřívnípřestávajívidět„projevyfeministickéideologie“12azaobírajísejíjakokaždoujinouideo-logickyneinfiltrovanouoblastídějinvědy.Nazávěrsidovolímbýttrochuosobní.Vr.2005zveřejnilčasopisDVTvelmi

fundovanouadetailníanalytickourecenziJanaJanko,kteroupozitivnězhodnotilnašekolektivnídíloWomenScholarsandInstitutions.13Poletechjsemsektétore-cenzivrátila,abychsiuvědomila,žejsemautorovidosudnemělapříležitostveřejnězanipoděkovat,cožteďsodstupemtéměřdesetiletrádačiním.Zároveňbychchtě-lazareagovatnajednupasážtétorecenze(s.135),kdedoc.Jankovyjadřujesvéoba-vyzbudoucíhovývojestudiaproblematikyženvevědě,zejménaaby„femininnězaložení(nebosympatizující)badateléneopakovalichyby‚maskulinní‘historiogra-fievědy, jakoubybyloprosténahrazení ‚dědkologie‘ ,babkologií‘,oživovánípří-stupůwhiggish historiography,vnichžbysebádánípřevážněsoustředilonavýznamnéženyvevěděajejichpřínosy,žonglovánísčísly,zejménasprocentyapod.“.Rádakonstatuji,žetentorecenzovanýsvazekidalší literaturaposledníchdeseti letvněmcitovaná,přesvědčivědokládají,žetytopochybnostibylynaštěstíliché.

Soňa štrbáňoVá

11 Cennájeivýběrovábibliografiekproblematice,uvedenánas.301–304.12 VizJ.Janko,recenzecitovanávpozn.2,s.135.13 Štrbáňováaspol.(ed..),citovanédílovpozn.2.

��

RECENZE

Sybille Gerstengarbe. Paula Hertwig – Genetikerin im 20. Jahrhundert. Eine Spurensuche. Acta historica Leopoldina, Nr. 58. Stuttgart, Wissenschaftliche Verlagsgesellschaft, 2012, 553 stran, obrazové a textové přílohy, výběrová bibliografie.

Nestávásebohuželčasto,abysevýznamnéosobnostimoderníbiologie,ge-netikunevyjímaje,dočkalyvícečiménědetailníchbiografickýchzpracování.Důvodůjepřitomcelářada,odkomplikovanostimaterieažporelativněome-zenýokruhčtenářůatd.Jižprotojezáslužné,kdyžsetostalo,anavíc,kdyžsejednáovědkynizprominentníněmecképřírodovědeckérodinyHertwigů.Dr.SybilleGerstengarbe,vědeckápracovniceLeopoldiny,německénárodní

akademievědvHalle,předložilaznačněrozsáhlou,biografickyorientovanoupráci,kterámávšakvpodtitulunikolivbiografiijakotakovou,nýbrždalekoskromnějšíoznačení„Spurensuche“,kterélzezhrubapřeložitjakohledáníhis-torickýchstop.Jistěneníbezzajímavosti,žetatoprácedefactonásledujepobiografiipředníhoněmeckéhogenetikaErwinaBaura(1877–1933),jehožbylaP.Hertwigovážákyní(Hagemann,2000)ajehožpodílnaformulovánízáklad-níchvýchodisekakademickéčástiněmeckérasovéhygienybyljiždřívepředmě-temhistoriografickékontroverze(Kröneretal.,1994).Vlastníprácevznikalamezilety2002–2005vrámcibadatelskéskupinyprodějinypřírodníchvědatech-nikyvodbornéoblasti„fyzika“naMartin-Luther-UniversitätHalle-WittenbergabylapodpořenaStiftverband für die Deutsche Wissenschaft.Doznačnémírypřitombylaheuristikaztíženatím,ženeexistujeucelenýarchivnípozůstalostnífondP.Hertwigové,čímždanáprácejistěnabývánavýznamu.PaulaHertwigovásenarodila11.října1889vBerlíněvrodiněvýznamného

biologa a histologa Oscara Hertwiga (1849–1922), bratra zoologa Richarda von Hertwiga(1850–1937).JejímbratrembylpozdějšíprofesoranatomieGüntherHertwig (1888–1970). Mezi lety 1909–1916 studovala biologii, chemii a botani-kunaberlínskéuniverzitě;veválečnémroce1916bylapromovánanadoktorkulékařskýchvěd(Dr.med.).Roku1919sehabilitovalaprozoologiinafilozofickéfakultěberlínskéuniverzityaodnásledujícíhorokupůsobilajakoodbornáasi-stentkanaÚstavuprovýzkumdědičnostitehdejšíZemědělskévysokéškolyvBerlíně.Roku1927bylajmenovánamimořádnouprofesorkouapřevzalavýukudědičnostinalékařskéfakultěberlínskéuniverzity,kdepůsobilaaždoroku1945.Roku1946přijalanabídkunazřízenínovéhoústavupro(všeobecnou)biologii,vpodstatěprvnísvéhodruhuvtehdejšísovětskéokupačnízóně,nalékařskéfa-kultěuniverzityvHalle.Zdespolečněsesvýmbratrempůsobilaaždoroku1957,kdybylaemeritována,resp.doroku1959(vedenízpověření).Roku1953bylazvolenajakodvanáctáženačlenkouLeopoldiny.Roku1972sepřestěhovalado

��


VillingenuvtehdejšímzápadnímNěmecku,kdezemřela31.března1983vevěkunedožitýchčtyřiadevadesátilet.KariéraP.Hertwigovéjesymptomatickáprovývojmodernígenetikyve20.sto-

letívestředníEvropěodpionýrskýchaznačněbouřlivýchzačátků,přesetablováníve20.letech,knástupuaexpanzinacistickérasovéideologieve30.a40.letech,ktzv.lysenkismu50.letažporehabilitaciaparalelnírozvojv50.a60.letech20.sto-letí. Původněsepodvlivemsvéhootcezabývalavývojovoufyziologiíapozději,předevšímnaBaurůvpodnět,sezačalavěnovatotázkámdědičnosti/genetiky,tzn.předevšímtzv.vyššímumendelismu,genetickécytologii,výzkumudvojčatadědičnépatologiiatd.Vpodstatěpocelouvědeckoudráhusezabývalapřede-všímvlivemrentgenovéhozářenía jímzpůsobenýchmutacíusavců;experi-mentovalahlavněnamyších.Ikdyžbylapůvodněpředevšímlaboratornípra-covnicí,uplatnilasepozdějinejvícevmedicíně.Pojmenovánjeponíčástečněnapř.tzv.Hertwig-Weyerssyndrom.Velmiobsáhlápráce,kterávšakkeškoděvěcipostrádápodrobnýúvodizá-

věr,postupujevzásaděchronologicky,přičemžpřímodotextujsouzasazenycitacečastocelýchdokumentů.Autorkatakodrodinnéhozázemíavlivurodi-nyplynulepřecházíklíčenípočátkůsamostatnékariéryP.Hertwigové,abypakstěžejníčástprácerozdělilapodlemístajejíhopůsobenícelkemdotříobdobí:berlínského,hallenskéhoavillingenského.Vrámcitěchtoúsekůjepojednánajakjejísoukromá,takivědeckáavýukováčinnost,resp.dobovýpoliticko-ideolo-gickýkontext.Tenvystupujedopopředípředevšímvkonfrontacisnacistickýmipremisamidědičnéarasovéhygieny,stejnějakov50.letechstzv.lysenkismem.Podrobně(s.173–194)shrnujepředevšímjejípůsobeníaodbornouprodukciběhemnacistickéhoobdobí,běhemněhožsesicepolitickyHertwigováne-angažovalaarovněžjejíodbornáprodukcezůstávalaodborněvěcnáaprostaideologickýchextrapolací,nicméněipřestojemožnésledovat„jistouspolu-zodpovědnost“,kteroulzespíšenazvatkonformitouvpřípadětzv.sterilizační-hozákonazroku1933ajehozákladníhoeugenickéhozdůvodnění.Zpřílohstojízaexplicitnízmínkubibliografie(s.471–479)aseznamuniverzitníchpřed-nášek (s. 481–484). PráceS.Gerstengarbeovéjistěpředstavujedůležitýbiografickýafaktografický

příspěvekkdějinámmodernígenetikynaevropskémkontinentuve20.století.Využitíurčitěnajderovněžvpřípaděsrovnánídějinuniverzitavysokýchškol.Vmnohaohledechbyvšakbylozáslužné,kdybyautorkapředevšímvotázkáchsouvisejícíchsbadatelskýmipracemiavýzkumemP.Hertwigovézvolila–vedlečistědeskriptivníhopřístupu–rovněžpřístupanalytičtější,umožňujícíčtenářicelistvějšívhleddo intelektuálníhoodkazutétobezesporuvelmivýznamnébadatelky.

��

Literatura:HAGEMANN, R. Erwin Baur 1875–1933. Pionier der Genetik und Züchtungsfor-

schung. Eichenau, Kovar, 2000. KRÖNER, H.-P., TOELLNER, R., WEISEMANN, K. Erwin Baur. Naturwis-

senschaft und Politik.München,Max-Planck-GesellschaftzurFörderungderWissenschaften, 1994.

michal V. šimůnek

kronika

Jubileum Emila Zimmlera

Obdobístopadesátilet,kterévroce2013uplynuloodnarozenívýznamnéhočes-kéhotechnikaavodohospodářeEmilaZimmlera (14. 11. 1863–31. 12. 1950), vyvolalo nový zájem o jeho materiální iduchovníodkaz.UpříležitostitohotojubileauspořádalyNárodnítechnickému-zeumvPrazeaSpolečnostprodějinyvědatechniky13.listopadu2013celodenníseminářvěnovanýZimmlerovudílu.Za-hájilhoředitelNTMKarelKsandrkrát-kýmpoukazemnavýznamE.Zimmlera prorozvojnašítechnikyiekonomiky.JakoprvnívystoupilJanHozák,který

v zásadním referátu Emil Zimmler, běh života (pokus o encyklopedické heslo)podalsouběhživotníchosudůjubilantasjehonesmírnýmpřínosemkrozvojitechniky,vodohospodářstvíapřiblíženíodbornéproblematikyširšímupubliku.Plánovanávodocestná síť v Předlitavsku jako kopírování hlavních zátěžových směrů železniční dopravy bylapředmětempříspěvkuIvanaJakub-ce;autorupozornilnazájmydopravníchastavebníchpodnikatelůanadosudpře-žívajícípokusyopropojeníLabe,Odry

aDunajenaúzemítehdejšíhabsburskémonarchie,ježpřešlypaktéždonovéhočeskoslovenskéhostátu.JiřímuJanáčoviučarovalSvět české „hydrokracie“ 1900–1950 –vinspirativnímpříspěvkuukázalideovépodhoubívětšinysnahtehdejšíchtechni-kůzabývajícíchsevodnímistavbamiprá-věvzimmlerovskéetapě.KsouvislostemZimmlerovamyšlenkovéhovývojespřed-stavamisoudobýchobdivovatelůtechnikypromluvilreferátJanaJankoEmil Zimmler a technokratické hnutí. S tím souvisel i další příspěvekJanaHozákaEmil Zimmler a jeho iniciativa k vytvoření tzv. „technického ústředí“, vněmžbylapřipomenutadůležitásnaha(nejenZimmlerova)okoordinacivědec-ko-technicképolitikystátu.Kdetailnějším, nicménědosudmáloobjasněnýmapři-pomínanýmskutečnostemZimmlerovacurriculačiširšíhookruhuoblastijehozájmůhovořilypříspěvkyMichalaPlavceStředolabský komitét: Emil Zimmler a snahy o regulaci středního Labe před první světovou válkou a Kryštofa Drnka Štěchovická pře-hrada jako zdroj užitkové vody pro Prahu v první polovině 20. století. ZávěremzasedáníprezentovaliJan

Hozák a Michaela Havelková svou edici

�0


pamětíE.Zimmlera(Moje inženýrské pa-měti, I, II.Praha,Scriptorium,2013,431a323s.),ojejichžvydáníseinstitucionál-nězasloužilyNárodnítechnickémuzeumvPrazeaměstoNymburk.Úvodemin-formovalaMichaelaHavelkováoprocesujejichvznikuaojehospolečenskýchiro-dinných souvislostech v referátu Paměti Emila Zimmlera – dílo vpravdě celoživotní. Po diskusioediciPamětíazodpovězenídotazůseJanHozákvěnovalještěpéčioZimmlerovodílovčeskýchinstitucíchvpříspěvkuEmil Zimmler a Národní tech-nické muzeum,jímžbylcelodenníprogramseminářeukončen.Nazítří,večtvrtek14.listopadu,

pokračovalyjubilejnívzpomínkyvZim-mlerověrodišti,vNymburce.Najehorodnémdomě(Palackéhotřídačp.120/15) odhalilve14hodinzaúčastiznačnéhopočtuzájemcůmístostarostaměstaNymburkahistorikPavelFojtíkspoluspravnučkouE.ZimmlerapaníBlankouHyblerovounovoupamětnídesku.PotésevHálkověměstskémdivadlekonalslavnostníkřestZimmlerovýchpamětípodzáštitouměstskéradnice.Popřátel-skémposezeníproběhlliterárněhudebnípořad,opírajícíseprávěozmíněnépamě-ti,kdevystoupiliherciFrantišekKreuz-mann,JiříTeperaJanŘehounekahudeb-nídoprovodobstaralMartinBlažekzkapelyCrossband.Oživenímbylyidvědobovébásně,věnovanépoctě„oslaven-ce“–prvníodRudolfaBenešesnázvemMému městu,publikovanávPoděbrad-skýchnovinách11.11.1943upříležitosti80. narozenin E. Zimmlera, a druhá od HelenyKohoutovézroku1951nesoucínázev In Memoriam Emila Zimmlera. Na celýprogram(ostatněstejnějakonaseminářivNTM)symbolickyshlíželsámE.Zimmlervpodoběbusty,kterouza

finančnípodporyTechnickéhomuzeanechalzhotovitMuzejníspolekvNym-burcepoZimmlerověskonuvroce1951sochařemLadislavemKofránkem(dalšídvaodlitkyvlastniloTechnickémuzeumaMasarykovaakademiepráce).VydařenývzpomínkovývečerpřipomnělpopularituavážnostE.Zimmlera,jakésetěšilado-sudtěšívesvémrodnémměstě.

michaela haVelkoVá – Jan Janko

Hřebeny hor rozděleni i spojeni

TaksejmenovalavýstavauskutečněnávevýstavnísínibudovyAkademievědČRvednech18.–31.března2014.Týkalasekontaktůčeských,slovenskýchapolskýchvědců20.století.VýstavabylajednímzvýsledkůvíceneždesetiletéspoluprácepražskéhoMasarykovaústavuaArchi-vuAVČR(MÚA)akrakovskéhoArchivuvědPolskéakademievědaPolskéakade-mieumění(APANiPAU).PražskévýstavěpředcházelavýstavavKrakověvroce2013sestejnounáplní.Acotedybylokviděnínapražské

výstavě?Výstavutvořilo13nástěnnýchpanelů,nanichžbylyumístěnyreproduk-cedokumentůdeponovanýchvarchivechuvedenýchinstitucí.Celýpanel1obsa-hovaljenmateriályMÚAzfondůČeskéakademievědaumění(ČAVU)–potvr-zenímístodržitelstvíoschválenívolbypolskýchvědcůzazahraničníčlenyČAVUze7.7.1899a19.5.1916,portrétyO.BalzeraaS.Kutrzeby,azfonduKrá-lovskéčeskéspolečnostinauk(KČSN)návrhynavolbuJ.RozwadowskéhozačlenaKČSNzlistopadu1912.Panel2bylvěnovánpoválečnémuvymezenísporných

�1

KRONIKA

částíspolečnéstátníhraniceamírovýmjednánímvPařížisúčastíPolskaaČSR.Vystavenédokumentypocházelyzobouarchivů.Polskýarchivposkytlfotografiehraničníkomiseadokumentyoplebisci-tuspišsko-oravskéhozfonduW.Goetela(1889–1972),členadelimitačníkomiseaprofesízejménageologaapaleontologa.Taképanel3pocházelsvýmiexponátyzpolskéhoarchivuaopětsetýkalvymezo-váníspornéčeskoslovensko-polskéstátníhranicepo1.světovéválce.Panel4bylsestavenzvybranýchmateriálůGoetelovafondu,týkajícíchsenárodníhoparkuvPie-ninách.OchraněpřírodyvTatráchbylvěnovánpanel5.Napanelu6bylakeshlédnutífo tografie z konference k foto-grammetrickémumapováníTater,pořá-danávr.1926.JsounaníkroměpolskýchodborníkůnašiK.Domin(1882–1953),V. Dvorský (1882–1960) a R. Kettner (1891–1967).Většinupanelu6tvořilyreprodukceosjezduslovanskýchfilologů(1929vPraze).Panel7bylvytvořenzma-teriálůMÚA–reprodukcepozvánekna2.polskýsjezdkvědeckémuřízení,program 2.sjezduslovanskýchgeografůaetnologůvPolskuvr.1927sabstraktempříspěvku J.Horáka(1884–1975)aj.Osmýpanelob-sahovalmateriályostycíchčeskýchapol-skýchvědcůformoudopisů:slavistyA.Čer-ného(1864–1952),etnologaJ.Horáka,geologaR.KettneraalékařeA.Jiráska(1887–1960).Panel9informovalopoctáchudělenýchpolskýmvědcůmčeskosloven-skýmiinstitucemi.Desátýpaneltvořilydo-kumentyuloženévMÚA:osituacivPol-skuapostojíchPolákůkČechůmzříjna1938,onovýchhranicíchpoodstoupeníčástíČSRPolskuaMaďarskupoMnicho-vu,ohraničníchpoměrechposkončení2.světovéválky.Zajímavýbylvystavenýseznamzahraničníchčlenů(včetněpol-

ských)Masarykovyakademiepráceajejichprožitkyzaválky.Panely11a12setýka-lypoválečnýchstykůčeskoslovenskýchapolskýchvědců,např.konáníspolečné-hosjezdučeskoslovenskýchapolskýchmatematikůvr.1949,činnostiSpolečnosti prokulturníahospodářskéstykysPolskemvroce1948,volbyfilologaF.Novotného(1881–1964)doPAUaT.KowalskéhočlenemČAVUvroce1948.JenzfondůMÚAbylsestavenpanel12–odelegátech nasjezdupolskýchhistoriků,očinnostičeskoslovensko-polskéhistorickékomisevroce1959,umístěntubyltakédopispředsedovipolskéčástitétokomisevro-ce1968ovstupuvojskVaršavskésmlou-vydoČeskoslovenska;českáčástkomi-sezrušilasvéčlenstvípodobuokupace.Poslednípanel13obsahovalsměsdopisůadokumentů:vysokoškolskýindexhisto-rikaaslavistyH.Batowského(1907–1999) zdobyjehostudiínaKarlověuniverzitě,cestovnípasetnografaamuzeologaM. Gladysze (1903–1989).Vněkolikavitrínáchbylyuloženytaké

trojrozměrnéartefakty,hlavněknihypol-skýchačeskýchvědcůprezentovanýchnapanelech.VýstavuuspořádalMasarykůvústav

aArchivAVČRzamístnípomociStředis-kaspolečnýchčinnostíAVČRahlavněvespoluprácispolskýmpartnerem,Archi-wumPANiPAU.ZčeskéhoarchivusizasloužípochvalujejíspiritusagensJanChodějovskýsdalšímispolupracovníky.Škoda,ževýstavatrvalajen2týdny;přesto jinavštíviloněkolikset,možnáitisícna-vštěvníků.Bylatorozhodnězdařiláakce.

Jiří Jindra

�2


zprávy

Michal Janata: Nesamozřej-most vědy a techniky (Prů-vodce historickým fondem Národní technické knihovny v Praze jako pokus o dílčí syntézu). Praha, NTK v koedici s nakladatelstvím Malvern, 2013, 260 s., 92 obr. ISBN 978-80-86504-30-8 a 97880-875-46-2.Knihajeesejemovědeckéevropskélite-ratuřezobdobíod16.dopočátku20.sto-letí.Jeprvnímsvazkemplánovanétrilogie,jejíždruhoučástíbude„Zrodčeskévědec-kéatechnickéterminologie“atřetí„Světobrazuvědy–dějinyvědeckéilustrace“.Základnímmateriálemprosepsáníjehisto-rickýfondNárodnítechnickéknihovny,čítajícívícenež170knih,ztoho32vyda-ných do roku 1800.Autorrozdělilsvouprácidotřinácti

kapitol,zjejichžnázvůsilzeučinitpřed-stavuojehozáměru.Vúvoduvysvětluje,copovažujezanesamozřejmostvědyatechniky.Vprvníkapitolepopisujelaby-rintvýznamůpojmutechnika.Ověděbezuniverzálnínadřazenostijekapitolatřetí.Architektuřeodprojektukrealizacijevě-novánačtvrtákapitola.Pyrosofií,neboli,jakJanatavysvětluje,uměnímoddělovat,

strojemvyšlýmzpřírodyafyzikoujakodobrodružstvímvědy,tedyvpodstatěfy-zikouachemiípodlednešníhopojetí,sezabývajíkapitolyčtvrtáažšestá.Vsedmékapitoleautorodpovídánaotázku,zdajepřírodazbavenaBoha.Zemijakoplodi-vousílupřírodyinterpretujevkapitoleosmé.Ovztahuhistoriografieatopogra-fiejekapitoladevátá,nazvaná„Zrodhistoriezduchaprostoru“.Podnázvem„VstupdoHádovyříšeprosperity“seskrývápojednáníoekonomiceaprůmys-lu(kapitoladesátá).Průmyslovýmvýro-bám(železa,keramiky,barevaj.)odantikypo20.stoletíajejichvztahukvědámjevěnovánajedenáctákapitola.Následujícíkapitolajeořečimezipřirozenýmsvětemasvětemkonstruovanýmvědouatechni-kou.Královněvědmatematiceajejísple-titécestěvpojednávanémobdobíjevěnovánakapitolaposlední.Vceléknizesejakozlatánitvinefiloso-

fiejakopojítkomezivědouatechnikou.Autor knihy je historik s filosofickými am-bicemi,cožjeznát.Četbajenáročná,aleprovědychtivéahistorickoutechnikoupo-sedléčtenářevelmivhodná.Doporučuji!

J. Jindra

Documents

Dějiny věd a techniky 2014, 1