obsah

Dějiny věd a techniky ročník XLV – 2012 / číslo 2

ČLÁNKY61 BylBrunoupálenkvůlisvýmkosmologickýmpředstavám?

● Daniel ŠpelDa88 I.ideologickákonferencevysokoškolskýchvědeckých

pracovníkůvBrněajejímístovdějináchčeskoslovenskéjazykovědyv50.letech20.století● Vít Boček

105 VladimírBártaajehopodílnaformováníčeskoslovenskéhoelektrotechnickéhoprůmyslu● eVa MuškoVá

SDĚLENÍ124 IgnácvonBornaRoyalSociety● Mikuláš teich

KRONIKA129 VědaatechnikavČeskoslovenskuodnormalizace

ktransformaci(70.–90.léta20.století)● iVana lorencoVá131 Významnévýročímoskevskéhoústavuprodějinyvěda

techniky● Soňa štrBáňoVá134 Neobyčejnážena● Jiří Jindra

ZPRÁVY136 Zprávyzliteratury

OBÁLKA Sté výročí Wegenerovy teorie kontinentálního driftu

History of Sciences and Technology volume XLV – 2012 / number 2

contents

PAPERS61 WasBrunoburnedatthestakebecauseof hiscosmological

ideas?● Daniel ŠpelDa88 TheFirstIdeologicalConferenceof AcademicWorkersin

Brnoanditsplaceinthehistoryof Czechoslovaklinguisticsinthefiftiesof thetwentiethcentury● Vít Boček

105 VladimírBártaandhiscontributiontotheformationof theCzechoslovakelectro-technicalindustry● eVa MuškoVá

COMMUNICATION124 IgnazEdlervonBornandtheRoyalSociety● Mikuláš

teich

CHRONICLE129 ScienceandtechnologyinCzechoslovakiafrom

“normalization”to“transformation”(1970s–1990s)● iVana lorencoVá

131 Significantanniversaryof theMoscowInstitutefortheHistoryof SciencesandTechnology● Soňa štrBáňoVá

134 Phenomenalwoman● Jiří Jindra

REPORTS136 Reportsfromliterature

COVER 100th anniversary of the Wegener’s theory of continental drift

124 Mikuláš Teich

sdělení

Ignác von Born a Royal Society�

Mikuláš teich

Ignatz von Born and the Royal Society.Oneof theimportantpremisesforthefundedbiographyonIgnatzvonBorn isthat itnotbe limitedtohisactivitiesandtheresultsheachievedinthecontextof theCentralEurope.Heandhismultifacetedworkalsoneedtobesituatedintheinternationalcontext.Thatwastheimpetusforthisminorbuthopefullybeneficialcontribution.

Key words: enlightener●mineralogist●geologist●metallurgist●2ndhalf of the20thcentury●CentralEurope●Austria

JednímzdůležitýchpředpokladůkvytvořenífundovanéhobiografickéhodílaoIgnácivonBornovijeneomezovatsejennajehoaktivityavýsledkydosaženévdomácíchsouvislostech.Dalekovširšímíře,nežsetodosudzdálo,muselbýtBornajehomnohostrannépůsobenízapojenodomezinárodníchsouvislostí.Jenutnésedobratkplnějšímupochopeníjehovýznamuprotehdejšídobuspřihlédnutímksoudobýmvědeckým,technickým,hospodářským,intelektuál-nímipolitickýmsnahám.Napozadítěchtoúvahvznikl i tentodrobný,aledoufejmežeužitečnýpříspěvek:snažíseobjasnitnejasnostikolemBornovapřijetídoRoyalSociety,kterévznikly,jakseukazuje,znedorozumění.Začaljsemseotutootázkuzajímatužnapodzimroku1960.Tehdyjsem

mělmožnostnavštívitkrátcearchivlondýnskéRoyalSociety,aktakBornovupřijetízačlenasemivšaknepodařilodohledat.Tobylopřekvapivé–historik,kterýpohlédnenatitulnílistyjehospisů,sinemůženevšimnout,žejetuBornuvedenvždycky jakočlenRoyalSociety.Shodují ses tím iostatníhistorickétexty.AutordobovéhoslovníkuDeLucaspojovalBornasRoyalSocietynapř.užodroku1776:„Mužstakpropracovanýmiahlubokýmiznalostminemohlnadlouho zůstat neznámýnárodu, který v duchovním směruostatní národy

� ČasopisDějiny věd a technikyuveřejňujevzásadějenpůvodní,jindenetištěnépříspěvky.Tentokrátevšakdělávýjimku.Otiskujepřekladstaršídrobnéstudie,kterásetýkáI.Borna(1742–1791),význačnéhopřírodovědce,alepředevšímorganizátoranaše-hovědeckéhoživota.Mělabybýtunásznáma,alenení.Vyšlavpublikaci,kterájeunásmálodostupná–HelmutRienalteR(ed.):Die Aufklärung in Österreich. Frankfurta.M.–Bern–NewYork–Paris,1991,s.93–97.AutorempřekladujeJosef Smolka.

125Ignác von Born a Royal Society

SDĚLENÍ

překonávajítakzřídka,zkrátka,Bornbylvroce1774přijatdoKrálovskéspoleč-nostivLondýně...“2Protojsemsekoncemúnora1964obrátilnaRoyalSocietypísemněsprosbou,

zdabymimohlabýtnápomocnapřiobjasněníotázky,zdabylBornjejímčle-nem.NapočátkubřeznajsemdostalodpověďknihovníkaRoyalSocietypanaJ.Kaye,znížvyplývalo,žedalšípátráníjenpotvrdilo,žeoBornověčlenstvínenínicznámo.Domnívalsezřejmě,žejdeomylnouinformaci.�Zdálose,žeseznamnejasnostívBornověživotopise,onichžjsempojednal

jinde,4setímojednupoložkurozrostl.Nebyljsemstímtosdělenímspokojenachtěl jsemsek tétozáhaděpřivhodnépříležitostiznovuvrátita snažit seojejíobjasnění.Tasenaskytlavokamžiku,kdymivydavateltohotosborníkusdělil,žejeochotenpříspěveknatototémapřijmout.Bylonutnépřezkoumat,zdaakdybylBornzačlena(Fellow)RoyalSociety

volen.Vtétosouvislostisemizdálopotřebnéseznámitsenejprvesezpůso-bem,jímžsezahraničníčlenovékolemroku1770volili.Ačkolisezdá,žesedřívedělalyrozdílymezidomácímiazahraničnímičleny,dělosetakteprveodroku1776.Vroce1761rozhodlarada(Council )RoyalSociety,tedyjejíexekutivníorgán,žepřivolběosob,kterénepodléhajíbritskékoruně,semusídbátbez-podmínečněna jejichvědeckouúroveň.Příslušnédoporučení (Certificate of Recommendation)mělipodepsattřizahraničníatřidomácíčlenové.Odtédobyseotázkavolbyzahraničníchčlenůprojednávalaněkolikrát(1765,1766,1769).Výsledkembylo,ženávrhnazahraničníhočlenasemápředkládatjenuosob,kteréseproslavilysvoupublikačníčinnostínebovýznamnýmiobjevy.Bylorov-něžusneseno,žeročněmohoubýtvolenijendvazahraničnívědci.Označe-ní„cizinec“(Foreigner)seobjevujevseznamučlenůRoyalSocietypoprvéaž10.června1773.5

2 „EinMannvonsoausgearbeitetenundtiefenKenntnissen,konntenichtlangeeinerNationunbekanntseyn,diesoseltenvonanderenNationenueberholetwird,kurz,BornwarimJahre1774indieK.GesellschaftzuLondonaufgenommen...“.DELuCA:Das gelehrte Oesterreich. Bd. I.Wien,1776,s.42.

� Citujizdejehoslovainextenso:„...Asrequestedbyyou,afurthersearchhasbeenmadebutthishaselicitedonlytheinformationwegaveyouin1960whenyouvisitedusanditisthatthereisnotraceof theelectionintotheFellowshipof BaronIgnazEdlervonBorn.InthecircumstancesitwouldseemthattheassertionthatBornwasaFellowof theSocietyiserroneous.“

4 M.teich:IgnácBornaSlovensko.Z dejín vied a techniky na Slovensku 4. Bratislava,1966,s.205–216,zdes.205–207.

5 Ktomusrov.The Record of the Royal Society of London. London,1940,s.95–96.

126 Mikuláš Teich

DVT – DĚJINY VĚD A TECHNIKY XLV (2012), 2

Nyníkvlastnímutématutohotopříspěvku.PřinovémzkoumánívarchivníchfondechRoyalSocietysepodařilonajítkBornovučlenstvídvapevnézáchytnébody.Existujízdedvadoklady,kterépotvrzují,že2.června1774bylBornna-vrženapřijat za členaRoyalSociety. Je todoporučující certifikát apísemnýzáznamkprávěprovedenévolbě.Asijevhodnétatopísemnásvědectvídoslovněocitovat.Doporučujícícertifikát:

LeChevalierIgnacedeBornCouncellorof theMinestoHisImperialMajestyandFellowof theRoyalSociety of Stockholm,[...]andof theSocietyof Sienna.WellknownbyhisseveralLitteraryProductionsasaGentlemanlearnedin

variousbranchesof ScienceparticularyinMineralogy;beingdesirousof thehonorof becomingaForeignMemberof theRoyalSociety.Wewhosenamesare underwritten do recommendhim as likely to become a very useful andValuableMember

ComteBruhlC.F.GrevilleJohannesHenricusHanpeJos.BanksJeanAndrédeLucDan.Solander GeorgeBaker R.HuckBallotedandElectedJune2,1774

[Písemnýzáznamz2.června1774]Thisbeingthedayfortheannualelectionof foreignMemberstheCertificatesof thethreeCandidatesforthisyearwereread,andtheybeingafterwardsseparately,accordingtothelastregulations,ballotedfor,wereelectedMembers[...]andthethirdtheChevalierIgnacedeBorne.Councelof theminestohisImperialMajesty,andFellowof theRoyalSocieties

of Stockholmandof Sienna.

Zaměřme svoupozornostnejprvenadoporučující dokument, vněmž jeBornůvšlechtickýtituluvedenvefrancouzskémtvaruakdejepředstavenjakocísařskýhorníradaačlenvědeckýchspolečnostíveStockholmuavSieně.DáleověřujítřizahraničníapětvAngliiusazenýchčlenůRoyalSociety,žeješiro-ceznámsvýmičetnýmispisyjakomužzběhlývřaděvědeckýchdisciplin,zvláštěpakvmineralogii.BornsipřejepřijmoutčeststátsezahraničnímčlenemRoyalSociety.PodepsanísepřimlouvajízaBornovuvolbuvnaději,žesestanevelmiužitečnýmacennýmčlenem.

127Ignác von Born a Royal Society

SDĚLENÍ

Zpísemného záznamuovolbě je vidět, žeo zahraniční členství vRoyalSocieryseucházelynikolidvě,aletřiosoby.Okaždémzetříkandidátůsehla-sovaloodděleně.Kdobylionimužové,kteřípodporovaliBornovukandidaturu?Pohleďme

nejprvenaskupinkutřízahraničníchčlenů,kteříBornapodporovali.Zdáse,žeBruhlaHampesevlastnívědeckoupracíanivýzkumemnezabývali.�Zcelajinaktomubyloutřetíhopřímluvce.JeanAndréDeLuc,téžDeluc,(1727–1817)senarodilvŽenevěaodroku1773seusadilvLondýně,kdejejproslavilajehogeologická,meteorologickáafyzikálnípojednání.7Lzesedomýšlet,ženávrhučiněnýv roce1774nebylnáhodný,podobně jako fakt,ževčeledomácíchpřímluvcůstálCharlesFrancisGreville(1749–1809).Byltoprávěon,kdojakozámožný anglický aristokrat a sběratelminerálůodkoupilodBornav témžerocejehosbírku,kterájepopsánavedvoudílnémspiseLithophylacium Bornianum (1772,1775).Born,kterýbyltehdyvefinančníchpotížích,�jiprodalzanema-loucenu1.000 liber. 9Další zpětivýznamnýchosobnostíbyl JosephBanks(1743–1820).Mezinárodnírenomésivysloužiltím,žesejakobotanikazoologmohl v letech1768–1771zúčastnit prvé expedice JameseCookado Jižníhooceánu.Dodejmeještě,žeodroku1778aždosvésmrti–tedyneuvěřitelných42let–bylpresidentemRoyalSocietyarozhodujícímzpůsobemovlivňovalvě-deckýživotveVelkéBritanii.10KokruhuBanksovýchspolupracovníkůapřá-telpatřilidalšívLondýněusazenývědec,kterýBornapodpořil,DanielCarlSolander(1736–1782).ŠvédskýrodákpřišeldoLondýnavroce1760sdoporu-

� MariaBoasHall,kterájevýtečnýmznalcemdějinRoyalSocietynašehoobdobí,mi21.června1985napsala:“Idon’tknowanythingaboutBruhlandHempe[sic!],…theyarenotsoverywellknown...“

7 Srov.Dictionary of Scientific Biography. Vol IV.(C.C.Gillispieed.)NewYork,1971,s.27–29.

� Poznámkapřekladatele:OBornovýchfinančníchpotížíchnapočátku70.letvypovídáinásledujícískutečnost.Odříjna1771začalBornvydávatPrager Gelehrte Nachrichten, týdeníkvěnovanýhlavněrecenzím–podobnéčasopisyexistovalyužpředtímvřaděněmeckýchměst,vPrazetovšakbylanovinka.Bylovydánocelkem25čísel,listsevšakudrželjendozáří1772apotézanikl.Zájemveřejnostinebylzřejmědostvelký.

9 P.M.HOFER:Ignaz v. Born – Leben – Leistung – Wirkung. Wien,1956,s.20–21.V tétoneuveřejněnédisertaci seodvoláváHoferna spisA.DEuTSCH: IgnazvonBorn.In:Freimaurer – Museum, 6, 1931.NákupemBornovýchminerálůpoložilGreville základpro tehdynejlepší sbírkuminerálůvAnglii, kterápo jeho smrtipřešladomajetkuBritskéhomuzea.Srov.The History of the Collections ... British Museum (Natural History), London,1904,s.358–359.

10 Srov.Dictionary of Scientific Biography. Vol. I,c.d.,s.433–437.

128 Mikuláš Teich

DVT – DĚJINY VĚD A TECHNIKY XLV (2012), 2

čenímCarlaLinného.Zdeseusadilapřispělpodstatnýmzpůsobemkšířeníklasifikačníhosystémusvéhoučitele.��DalšípodpispatřílékařiGeorguBakero-vi(1722–1809),kterýnasebeupozorniltím,žepoukázalnaškodlivépůsobeníolověnýchnádob,jichžsevDevonshirupoužívalokpřípravěmoštů.12Oposled-ním,kdoBornadoporučil,RicharduHuckovi(1720–1785),lzeřícijentolik,žebyluznávanýmvojenskýmlékařem.�� Nazávěrlzetedypotvrdit,žeIgnácvonBornbylčlenemRoyalSociety.

Zároveňjetímvysvětlenonedorozumění,oněmžjsmesezmínilivúvodu.Nepochybněvzniklotak,žeknihovníkRoyalSociety,kterýodpovídalnamůjdotaz,vseznamučlenůRoyalSocietyvon Bornanenašel,protožetenzdebylzapsánjakoDe Borne.Vkaždémpřípadějetopodivnýomyl.14

SummaryInthe1960stheauthorwasnotsuccessfulinfindingfilesinthearchivesof theRoyalSocietyonBorn’sadmissionasamember.YetBornisalwayscitedasRoyalSocietyMemberonthefrontpagesof hispapers.Otherhistoricaltextsagreewiththefact.ThatiswhyauthortriedtoclarifytheambiguityabouttheBorn’sadmissiontotheforemostEnglishscientificsociety.Thistime,theauthorfoundsolidcluesinarchivalmaterialof theRoyalSociety.TherearetwodocumentscertifyingthatBornwasdesignatedandalsoaffiliatedasamember.Theauthorthen demonstratesthattheformernegativeinformationarosefromamisunderstanding.

Author’saddress:170HuntingtonRd.CambridgeCB3OLBGreatBritain

�� Srov.Dictionary of National Biography. Vol. LIII.London,1898,s.212–213.12 Tamtéž,vol. III.London,1885,s.7–8.�� Tamtéž,vol. L,London,1897,s.329.14 RádbychnatomtomístěpoděkovalpracovníkůmknihovnyRoyalSocietyzajejichvstřícnostazadovolenítytodokumentyuveřejnit.

129

kronika

Věda a technika v Česko-slovensku od normalizace k transformaci (70.–90. léta 20. století)

OddělenídějinvědyatechnikyNárodní-hotechnickéhomuzeauspořádalovednech22.–23.listopadu2011vespolu-prácisKabinetemdějinvědyÚstavuprosoudobédějinyAVČR,v.v.i.,aSpolečností prodějinyvědatechnikykonferencinatémaVěda a technika v Českosloven­sku od normalizace k transformaci (70.–90. léta 20. století),kteránavázalanatřipředešlékonferencezabývajícísehistoriívědyatechnikyvčeskýchzemíchvobdobí2.světovéválky(2008),vletech1945–1960(2009)avletechšedesátých(2010).Jednímzcílůtohotosetkáníbylozmapováníapřiblíženívývojevědyatech-nikyvčeskýchzemíchodpočátkupoli-tickénormalizaceažkzačátkůmekono-mickétransformacenapočátku90.letpočátku20.století,neboťsejednáodosudnedostatečněprobádanéahistorikypo-měrněmálozpracovanéobdobí.Nakonferencitakzaznělyreferáty,kterépřispělykpoznáníméněznámýchkapi-tolhistorievtomtonedávnémobdobíakonferencesemohlazúčastnitiřadapamětníků.PrvnítématickýbloknazvanýVěda

a společnost – přírodní vědy zahájilsesvýmpříspěvkem Od objevu k jeho využití (věda – aplikovaná věda – výzkum – vývoj) RomanElner(ÚstavdějinuniverzityKarlovyaArchivuK).NanějnavázalKarelPacner(MFDnesPraha)svýmpohledemnazvanýmÚskalí a výhybky při popularizaci vědy v Mladé frontě. Vroce2011uplynulo50letodpřípravyprvníkon-taktníčočkymetodouodstředivéhoodlé-vánívrotujícíchformáchakademikem

OttoWichterlem;IvanaLorencová(Ná-rodnítechnickémuzeum,Oddělenídějinvědyatechniky)připomnělaosobnosttohotovýznamnéhovědcevesvémvy-stoupeníOtto Wichterle v období normalizace. IvoKraus(Fakultajadernáafyzikálněinženýrská,ČVuT)shrnulsvévlastnízkušenostivpřednášceFyzika ve službách strojírenské technologie. Pokrátkédiskusikonferencepokračovala jižtradičnímshrnutím vývojefyzikálníchemie JiříhoJindry(ÚstavsoudobýchdějinAVČR)Československá fyzikální chemie 1971–1990. LiborPátýsevěnovalvývojiznáméhosdruženíJednota českých matematiků a fyziků v 70. a 80. letech 20. století a JanKotůlek(Katedramatematikyadeskriptivnígeo-metrie,VŠB-TuOstrava)zasevýraznépostavěmoravskéhoregionuAkademiku prof. RNDr. Oldřichu Hajkrovi, DrSc., dr. h. c., a jeho působení na VŠB v Ostravě v letech 1969–1989. FrantišekKantor(HvězdárnaaplanetáriumHMP)předneslPoznámky k historii využití výpočetní techniky firmy Wang Laboratories, Inc. v Československu aHelenaDurnová(KatedramatematikyPedagogic-kéfakulty,Masarykovauniverzita)sezamě-řilanaJednotný systém elektronických počítačů. ZdeněkSlaninavzpomnělnaPovolené i nepovolené kontakty s Humboldtovou nadací. DruhýtématickýblokZbrojní a vo­

jenská technikazahájilDavidPazdera(Mladáfrontaa.s.)svýmvystoupenímProjekt LADA – Osudy československého zbraňového souboru na bázi automatu Kalašni-kova (1977–1994). Věda v podmínkách čsl. vojenského zdravotnictví 70.–90. let 20. století bylnázevpřednáškyFrantiškaDohnala(FarmaceutickáfakultauKvHradciKrá-lové),pokterénásledovalovystoupenínazvanéŽelezná opona a metody jejího překo-návání v období normalizace IvoPejčocha(VojenskýhistorickýústavPraha).

130

DVT – DĚJINY VĚD A TECHNIKY XLV (2012), 2 KRONIKA

Druhýdenkonferencezahájilavblo-ku Technika a průmysl EvaMušková(Katedrahistorie,Fakultapedagogická,ZápadočeskáuniverzitavPlzni)vystou-penímnazvanýmOd mytizace vědy k myti-zaci vědy aneb František Křižík hrdinou každé doby. SlovenskouhistoriitohotoobdobíosvětlilMiroslavSabol(HistorickýústavSAV)vreferátuPriemyselná základňa na Slovensku po roku 1968. Narozvojprůmys-lovéhodesignu sezaměřilaJanaPauly(Národnítechnickémuzeum)vpříspěvkuDesign ve strojírenství a to především od Kováře ke Královi. Dizajnu v podniku TESLA Bra-tislava 1970–1990 sevěnovalidalšívystu-pující LadislavKlíma(Slovenskétechnic-kémúzeum).JanaNová(MuzeumsklaabižuterievJabloncinadNisou)přiblíži-laJablonecké výstavy bižuterie jako prostor pro prezentaci estetických a technologických inovací. Konkrétnípřípadv normalizačníhisto-riiletectvípřipomnělvesvémvystoupení Turbočmelák aneb pokus o vzkříšení legendy Mi-chalPlavec(Národnítechnickémuzeum),leteckouhistoriisivybraliMiroslavHájek(Muzeumletectva,Košice)apři-blížilproblematikuVývoje a výroby leteckého prúdového motora na Slovensku. FenoménutohotoobdobísevpřednášceSlovenská strela jako součást sbírek Technického muzea Tatra II. dotklaLucieKempná(TechnickémuzeumTatra).OdpoledníblokzahájilJiříHulák(Národnítechnickémuzeum)svýmpohledemOd automobilů po stavební stroje. Transformace designérského důmyslu v normalizačním průmyslu. Vnásledujícímpříspěvku MilanRudik(Filozofickáfakul-ta,universitaJ.E.PurkyněvÚstínadLabem)vyprávěl,Jak se „žilo“ automobilům v ČSSR v letech 1970–1990 aneb automobil od každodennosti normalizace až po Sametovou revoluci.ZajímavýmtématemnazvanýmŠkoda – automobilka mezi socialismem s lidskou

tváří a Volkswagenem sezabýval LukášNachtmann(ArchivŠkodaauto).Sloven-skýpohledposluchačůmpřiblížilJurajCajchan(KatedraekonomikyŽilinskejuniverzityvŽiline)vpřednášceZabezpeče-nie kvality produkcie čs. automobilového priemys-lu v podmienkach plánovaného hospodárstva. PosledníbloknazvanýArchitektura, stavitelství a péče o památkyzahájilMarekKrejčí(NPÚú.p.,Praha)referá-temPamátková péče od normalizace k trans-formaci. TomášPavlíček(KatedradějinateorieuměníFuDuJEP)podrobnějirozebralVývoj architektonické a stavební kultury 70.–90. let v severozápadních Čechách. ZajímavýbylpohledpracovníkaoddělenídějintechnikyNárodníhotechnickéhomu-zeaMichalaNovotnéhonaSmíchov indu-striální, socialistický, kapitalistický. Kontinuita územního plánování. NazávěrkonferencevystoupilJiříJanáč(Ústavsvětovýchdějin,FilozofickáfakultauKvPraze)aseznámilposluchačesProjektem průplavu Dunaj-Odra-Labe v 70.–90. letech. Konferencebylaurčenanejenodbor-

níkůmvdanýchoblastechhistorie,aleizástupcůmveřejnostiavyučujícímději-námtechnikyčikonkrétníchtechnickýchoborůnaškolách.Přínosembylyzajímavédiskusenazávěrjednotlivýchtématickýchblokůavzpomínkymnohapřímýchúčast-níkůvývoje,byťčastozatíženévelmisubjektivnímvnímánímsituace.Národnítechnickémuzeumnabídlovrámcikon-ferenceúčastníkůmiprohlídkunovězrekonstruovanéhomuzea.

iVana lorencoVá

131

KRONIKA

Významné výročí moskev-ského ústavu pro dějiny věd a techniky.

ÚstavprodějinyvědatechnikyS.I.Vavi-lovaRuskéakademievěd�28.února2012oslavil80.výročísvéhozaložení.Totodatumbylodonedávnaneznámé2ajendíkyarchivnímunálezuzakládacílistinymohlústavletosvúnorusvékulatéjubi-leumpoprvépřipomenoutnaslavnostnímshromáždění.Pozdnínálezdokumentupatrněsouvisísespletitýmidějinamiústa-vu.Zatímsicenenízpracovánopodrob-nějšípojednáníojehohistorii,�avšakně-kterápozoruhodnáfaktaoperipetiíchinstituce,snížv70.a80.letechúzcespolupracovaliičeskoslovenštíhistoricivědyatechniky,jsemnašlavrozhovorech,

� Ruský,resp.anglickýnázevzníИн­сти­тути­стори­и­естествозн­ан­и­яи­тех­н­и­ки­и­м. С.И.Вави­ловаРАН(ИИЕТРАН);S.I.VavilovInstitutefortheHistoryof ScienceandTechnologyof theRussianAcademyof Sciences.Webovoustránkunaleznemenaodkazuhttp://www.ihst.ru/.Textmápouzevruštině,zatímcowebovástránkaRuského národního komitétu pro dějinyafilozofiivědyatechnikyjeivangličtině,viz http://www.ihst.ru/content/russian-national-committee-history-and-philoso-phy-science-and-technology.

2 Kupř.přihledánínainternetuseobjevíod-kaznanefunkčníwebovoustránku,vněmžseještětvrdí,žeústavbylzaloženvr.1945.

� Brožuravydanákjubileuústavuobsahujejenmálohistorickýchúdajů.Srov.Ин­сти­-тути­стори­и­естествозн­ан­и­яи­тех­н­и­ки­и­мен­и­С.И.Вави­лова,Москва:ИИЕТРАН 2012, dostupná také na internetu,vizhttp://www.ihst.ru/80_let.

kteréposkytlveřejnostijejísoučasnýře-ditelJurijBaturin.4Kořenyústavusahajíaždoprvní

dekády20.století.Vletech1909–1914vzniklokrůznýmvědeckýmvýročímněkolikhistorickýchkomisí,kterépouka-zovalynapotřebusoustavnějšíhozpraco-vávánídějinruskévědy.Vr.1921,tedyvdoběpolitickéhoahospodářskéhouvolněnísovětskéhostátu,bylanapod-nětV.I.Vernadského5utvořenaKomiseprodějinypoznání.Včelekomisenahradil Vernadskéhovr.1930N.I.Bucharin,� politik,revolucionář,žurnalistaafilozof.PodleBaturinamohlavýměnaVernadského zaBucharinasouvisetvletech1929–1931snelítostnýmileningradskýmičistkamiuvnitřakademickéobce,kterédostalynázev„Akademičeskojedělo“.Díky

4 Viz rozhovor J. Baturina s redaktoremJ.Medveděvem,zveřejněnývdenjubileaústavučasopisemRossijskaja Gazetač.5715,28.2.2012,vizhttp://www.rg.ru/2012/ 02/28/baturin.html nebo v podobě protisknahttp://www.rg.ru/printable/2012/ 02/28/baturin.html .Nawebovéstránce Nezavysimaja gazeta[Nezávislénoviny]jeroz-hovorA.VaganovasJ.Baturinemhttp://www.ng.ru/science/2012-02-22/9_pra-vopreemstvo.html,kdeseuvádíještěvíceinformacíodějináchústavu.

5 Vladimir.I.Vernadskij(1863–1945),geolog, geochemik,mineralog,filozof,historikaor-ganizátorvědy,pokládanýzanejvýznam-nějšíhoruskéhovědce20.století.

� NikolajI.Bucharin(1888–1938),bolševik,revolucionář,sovětskýpolitik,filosof,žurna-listaaspisovatel,členpolitbyra(1924–1929),ústředníhovýboruKSSSSR(1917–1937),předsedaKominterny(1926–1929)ašéf-redaktorstranickýchnovinPravda.

132

DVT – DĚJINY VĚD A TECHNIKY XLV (2012), 2

BucharinověiniciativěpřijaloplenárníshromážděníAVSSSRdne28.února1932rozhodnutíozaloženíÚstavuprodějinyvědyatechnikyvLeningradě.StalosetakvroceusmířeníBucharinaseStalinem,kterévšaknemělodlouhétrvá-ní.Vr.1936bylústav,snímžspolupra-covalipřednívědci,mj.iN.I.Vavilov,7 přemístěndoMoskvy,jižtehdysesnahoujejzlikvidovat.PoBucharinovězatčeníaposlézepopravěvr.1938bylústavzru-šen,resp.rozdrobendoněkolikakomisí.Jakukázalyarchivnímateriály,vr.1944seprezídiumakademiepokusiloojehoopětovnéoživení,aleRadanárodníchko-misařůprojektzamítla.VernadskijpoténapsaldopisakademikuKomarovovi,věhlasnémubotanikoviapředsedoviAkademie,vněmžzdůvodnilnutnostexistenceústavu,apoKomarovověosob-níintervenciopětzaúřadovalnevyzpyta-telnýStalin:nařídilinstituciznovuote-vřítpodnázvemÚstavprodějinyvědyAVSSSR.Ojehotransformacidodneš-nípodobyexistujeanekdotickáhistorkatradovanápamětníky.PoStalinověsmrtivr.1953dostalarektorkaMoskevskéhoústavuenergetikyamanželkaStalinovanástupceMalenkova,ValeriaGolubcova,nápadpřipojitexistujícíKomisiproději-nytechnikykústavuaujmoutsevedeníjednotnéhoÚstavuprodějinyvědyatech-niky.Abytomělakmanželoviblízkonaoběd,nařídilapředsedoviMossovětu

7 NikolajI.Vavilov(1887–1943),významnýruskýbotanikagenetik,Lysenkůvkritik,bratrfyzikaS.I.Vavilova.Bylzatčenvrám-cistalinskýchrepresívr.1940,vr.1941odsouzennasmrt.Orokpozdějibylver-diktzměněnnadvacetletžaláře,ovšemrokpotévevězenízemřel.

(dnešníterminologiíprimátoroviMoskvy)najítproplánovanýústavvhodnoubu-dovuvblízkostiKremlu.TakovousiceobjevilivuliciStaropanskijpereuloktěs-něvedleRudéhonáměstí,aleGolubcovasestalapouzezástupkyníředitele.Ústavv70.a80.letechvzkvétalazískaldobrémezinárodnírenomé.Vobdobíglasnostiseřadajehopracovníkůzačalazabývatbílýmimístyvruskéasovětskéhistoriivědyatechniky,hledatvarchívechdokla-dyozhoubnýchdůsledcíchstalinskéhoobdobínarozvojvědy,rozplétatsložitékauzyspojenéséroulysenkismuapod.Vr.1990sedonázvuústavudostalojménovýznamnéhofyzikaS.I.Vavilova,� bratragenetikaVavilova.Tímvšakosudyinstitucezmítanépolitickýmivlnaminekončí.V90.letech,vobdobí„zlatéhotelete“(výrazBaturina),semagistráthlav-níhoměstarozhodlzaříditvbudověumís-těnénanejlukrativnějšíchpozemcíchMoskvyVIPhotelavšechnyinstituce,kterévnísídlily,vystěhoval.Rozlehlýdůmjedodnesprázdnýaústavumístěnývnevhodnýchprostorách,vnichžnemáanivlastníknihovnu,procházítěžkoudlouhodoboukrizí,znížsejejteďsnažívyprostitjehonynějšíředitel,jmenovanývr.2010.Vsoučasnostipracujevústavu(včetnějehopetrohradskéodnože)129vědeckýchpracovníkůvpětiodděleních,vpětivědeckýchcentrechavdalšíchjednotkách.NovýředitelústavuJurijM.Baturin

(nar.1949),členkorespondentRuskéakademievěd,jenatolikpozoruhodná

� SergejI.Vavilov(1891–1951),ruskýfyzikvoboruoptiky, od r. 1945předsedaAVSSSR.Zabýval se idějinamivědy,napsalřaduživotopisůvelkýchmyslitelů.

133

KRONIKA

osobnost,žesizasloužípodrobnějšízmín-ku.9Vr.1973získaltitulinženýravobo-ruastrofyzikyakosmickéhovýzkumunaMoskevskémfyzikálně-technickémústavuavr.1980absolvovalsoučasněstudiumpráv(tituldoktoraprávníchvěd)ažur-nalistikynaMoskevskéstátníuniverzitě.Ktomupřibylovr.2000vyššíškolenínaVojenskéakademiigenerálníhoštábu.Vletech1994–1996bylporadcempre-zidentaJelcinapronárodníbezpečnostavr.1997byljmenovánprofesorempo-litickéhoprávanasvéalmamater.Baturi-novyprácezasáhlydoleteckéfyziky,kybernetiky,právaamezinárodníholetec-kéhopráva,novinařilvlistuNovajagaze-ta,avšakmezinárodnívěhlassizískaljakokosmonaut,účastníkdvouvesmírnýchletů:vr.1998kosmickélodiSojuzTM-28jakokosmonaut-výzkumníkavr.2001vSojuzuTM-3210jakoletec-inženýr.ZasvévýkonyobdrželvyznamenáníHrdinaRuskéfederace.Jeeditoremněkolikasborníkůoruskékosmonauticeanapsalknížkuokaždodennímživotěruskýchkosmonautů.��

Vsoučasnostisezdá,žesepřecejenústavublýskánalepšíčasyzejménadíkytomu,žesedojehočelapostavilamimo-

9 ŽivotopisnéúdajeBaturinanemámověřené, získalajsemjezrůznýchzdrojůnainter-netu.Poměrněpřesnýmpramenemsezdábýt http://faki.fizteh.ru/ourfaces/fakipri-defolder/baturin.html,uvádímvšakjenně-kterézjehoaktivit.

10 Tohotoletusezúčastniliamerickýkosmic-kýturistaDennisTito.

�� Ю. БАТУРИН: Повседн­евн­ая жи­зн­ьпосси­йски­х­космон­автов[Každodenníži-votruskýchkosmonautů].Москва,Моло-даягварди­я,2011.

řádnávšestrannáindividualita,navíczná-máapopulární,svysokouspolečenskouprestižíakontaktydovšechpaterruskéspolečnosti.VjižzmíněnýchinterviewBaturinjasněnaznačuje,že„pokládázasvouhlavnípovinnostzískatústavudůstojnoubudovuastejnouprestiž,jakoumělv70.a80.letech“ažebudoucnostústavuvidívkvalitnívědecképráciivpo-pularizaci.Startnovééryvypadáslibně.Vústavnímcentruprovirtuálníhistoriivědyatechnikybylynatočenyprvní3Ddokumentárnífilmy,kterézachycujípo-kusysplazmovýmikrystalynaMeziná-rodnívesmírnélodiaprocesukotvenívesmírnélodi.Knimpřibylprvnízchys-tanésérie3Dfilmů,kterébymělyzazna-menatživotyadílaiosobnívýpovědivýznamnýchruskýchvědců.Kezviditelněníústavupřispělyivel-

koryséoslavy80.výročíjehozaložení.Jejichsoučástíbyloslavnostníshromáž-děníústavuvnovémmodernímsídleRuskéakademievěd(RAN)naLeninskémprospektuvMoskvě28.února2012.Zúčastnilisejejnejenzaměstnanciústavu,aleiřadahostízRuskaizciziny.Vedlepenzionovanýchbývalýchspolupracovní-kůtobylipřednípředstaviteléRAN–členovéprezídia,akademici,členovékorespondentiazástupciakademickýchústavů.Mezipozvanýmizahraničnímihostybyliprof.LiuDun(Čína)jakopre-zidentDivizeprodějinyvědatechnikyMezinárodníunieprodějinyafilozofiivědy,prof.EberhardKnobloch(Němec-ko)jakoprezidentMezinárodníakademiedějinvědy,prof.LorenGraham(uSA)zbostonskéhoMIT,prof.BorisMalickij(ukrajina)jakoředitelCentraprovědec-kýatechnologickýpotenciálastudiumdějinvědNárodníakademievědukrajiny,prof.OuBao(Čína)zeŠkolyhumanitních

134

DVT – DĚJINY VĚD A TECHNIKY XLV (2012), 2

asociálníchvědTsinghuauniverzityvPekinguatakéautorkatohotočlánku,kteráreprezentovalaEvropskouspolečnostprodějinyvědyjakojejíprezidentka.12 Hlavnímřečníkemslavnostibylředitel

slavícíinstituceJ.Baturin,kterýpojednalohistoriiústavuajehoperspektivách.Pojehovystoupenínásledovalmnohahodi-novýmaratonpozdravnýchadrespří-tomnýchhostíapředávánídarů,aťužosobníchproprof.Baturinačidarůurče-nýchústavu.Zanedlouhozdobilapřed-sednickýstůlimpozantnísbírkakosmic-kýchlodíaraketvšechrozměrůaúčelů.Nazávěrzasedáníbylivšichnizahraničníaněkteříruštíhostéslavnostnědekorová-nimedailízazásluhyodějinyvědatech-niky.PromnetatopoctaznamenánejenuznáníproještěmladouEvropskouspo-lečnostprodějinyvědy,aleipronašičeskouvědeckouobci.Součástíoslavybylavýstavkadokumen-

tůafotografiídokládajícíchhistoriiústavuapromítáníjižzmíněných3Dfilmů.Nazávěrještěněkoliksubjektivních

postřehů.StrávilajsemjakohostRuskéakademievědvMoskvětřidny,kteréna-plnilyjednakjednáníspředstaviteliakade-mie,jednakpříjemnéspolečensképovin-nosti,jakužtopřitěchtopříležitostechbývá.Vedlesetkánískolegyakolegyněmi,snimižsevídámnamnohamezinárod-níchkonferencích,jsemmělamožnosthovořitsdalšímiruskýmihistorikyvědyatechniky,znichžmnozísevěnujídřívetabuizovanýmtématůmasnažísenavázatnovékontaktysčeskýmihistorikyvědy.

12 OzahraničníhostysestaraloOdděleníme-zinárodníchstykůústavuvčelesLarisouBelozerovou,kterépatřízajejílaskavoupéči můjupřímnýdík.

ZavšechnymohuuvéstsetkánísVladi-miremKitovem,synempionýrakyberne-tikyAnatolijeKitova(1920–2005),kterýpoStalinověsmrtiprolomilzákaztohotooboruvSSSR.��VladimirKitovsezabývádějinamiinformatikyavýpočetnítechnikyazajímajíjejtakéčeštíprůkopnícioboru,zejménaA.Svobodaajehoskupina.Hlubo-kýdojemnamneudělalJ.Baturin,nejensvýmvzděláním,jazykovouvybaveností14 aodhodlánímudělatmaximumproznovu-vzkříšenídějinyvědatechnikyvRusku,aleisvouskromnostíanormálnílidskoulaskavostí.

Soňa štrBáňoVá

Neobyčejná žena

Takovýjenázevvýstavy,kterábylakvidě-nívbudověAkademievědČRvednech16.5.–8.6.2012.Výstavasezáštitoupřed-sedyAVČRazapodporypolskéhovelvy-slanectvíbylavěnovánaMariiSkłodowské--Curie.Návštěvníkmohlnavyvěšenýchposterechsledovatjejíživotadílo.PanelnazvanýKalendáriumbyluvedenEinstei-novýmvýrokem:„PaníCurie–zevšechlidínasvětě–jejedinýmslávounezkaže-nýmčlověkem.“Bylytuuvedenydůležité

�� JehoživotemadílemsezabývákolektivnímonografieВ.А.ДОЛГОВ:Ки­товАн­ато-ли­йИван­ови­ч–пи­он­ерки­берн­ети­ки­,и­н­формати­кы и­ автомати­зи­рован­н­ых­си­стем управлен­и­я [KitovA. I., pionýrkybernetiky, informatikyaautomatizova-ných systémů řízení], 2. vydání.Москва,КОС.ИНФ,2010.

14 Dovědělajsemse,žehovoříanglicky,srbo-chorvatskyašvédsky.

135

KRONIKA

mezníkyjejíhoživota,mj.ževroce1898informovalaveřejnostoobjevuprvkůpoloniumaradium,ževroce1903zís-kalaNobelovucenuzafyziku(spolusmanželemaA.H.Becquerelem)adok-torátnaSorbonně,kdebylaopětletpozdějijmenovánařádnouprofesorkoufyzikyjakovůbecprvníženavdějináchtohotopřeslavnéhovysokéhoučení,ževroce1911obdrželadruhouNobelovucenu,tentokrátzachemii,ževálečnáléta1914–1918trávilavefrontovýchnemoc-nicíchjakorentgenoložkaadalšíživotníudálosti.Dalšípanelyseznámilynávštěv-níkyvýstavysjejímdětstvímamládím,studiemnaSorbonně,kampřišlazroku1891zrodnéVaršavy.užroku1893tamzískalalicenciátzfyzikyaorokpozdějiizmatematiky.Potésevrátiladovlasti,abysinašlavhodnémísto,protožehovšaknenašla,odjelaznovudoPaříže.Tampo-znalasvéhobudoucíhomanžela,profe-sorafyzikyPierraCurie,zakteréhosebrzyvdala.Spolusnímintenzivněbáda-lavtehdynovémoboru–radioaktivitě.Roku1900předneslzaniprof.WitkowskivKrakovějejízásadníreferátonovýchradioaktivníchlátkáchna9.sjezdulékařůapřírodovědců.Dvapanelyvýstavybylyvěnoványsché-

matupřípravypoloniaaradiazesmolin-cečeskéhopůvodu.ManželéCurieovikoupilizamírnoucenu10tunuranovéhoodpaduzJáchymovazeskládky.Chemic-kýmimnohastupňovýmiprocesyzískalivneuvěřitelněobtížnýchpodmínkáchobasilněradioaktivníprvky.Roku1906užjakomatkadvoudcer

MarieSkłodowska-Curieovdověla,jejímanželtragickyzahynulnapařížskéulici.Samotutěžcenesla,spásoupronibyladalšíbadatelskáčinnost.Zaobjevpoloniaaradiabylaroku1911odměněnadalší

Nobelovoucenou.Navýstavějsouzvidi-telněnyiobějejídcery:Eva,spisovatelkaanovinářka,aIrena,chemičkaafyzička,pokračovatelkamatčinadíla.Tasman-želemFrederikemJoliot-Curiezískalaroku1935Nobelovucenuzaobjevuměléradioaktivity.SlávaprovázelaMariiSkłodowskou-

-Curiepocelýzbytekjejíhoživota.Bylatoona,kterázavedlaléčburadiem,zprvuraněnýchzválky,pozdějikléčbězhoub-nýchnádorů.VybudovalavPařížinejprvelaboratoř,pozdějiÚstavradia,kdezajejí-hoživotavznikalyvědecképráceadok-torskédisertaceakdenapočátku30.letpracovalivědci25národností.JeštědřívepracovalvlaboratořiCuriepozdějšípro-fesorFrantišekBěhounek,kteréhosijakovědcevelicevážila.AčbylačastokrátzvánadoČeskoslovenska,teprvevroce1925přijela,abysiprohlédladolyavýro-buradiavJáchymově.Bylapřijataprezi-dentemrepubliky,TomášemGarrigueMasarykem,jaktodosvědčujevystavenáfotografiezpřivítánínaPražskémhradě.Jejíportrétysečastoobjevovalynapoš-tovníchznámkách,mincích,bankovkáchanamedailích.Itěmtomateriálůmbylyvěnoványdalšípanely.MarieSkłodowska-Curiepřežilasvého

manželao28let.Zemřelanaanemiivefrancouzskémsoukromémsanatoriu.Nesplnilosejejípřánízroku1926,totižžebychtělazemřítvPolsku.Jejípohřebbyltichý,bezoficialit.RakevsostatkybylauloženadorodinnéhohrobuCurio-výchvSceauxuPaříže.OstatkymanželůCurieovýchbylyvroce1995exhumová-ny,spálenyapopelpřenesendopařížské-hoPantheonu.Iotominformujejedenzpanelů.KurátorkavýstavyMgr.AlicjaRafal-

ska-Lasochapřipraviladoprovodnýtext

136

DVT – DĚJINY VĚD A TECHNIKY XLV (2012), 2

napanelechzpublikovanýchautobiogra-fickýchpoznámekMarieSkłodowské- -Curie,kteréjsoumnohdydojímavé.Textybylydvoujazyčné,českéaanglické,čímžserozšířilokruhzájemcůojejí

životadílo.Škoda,ževýstavatrvalajen23dnů.Stálobyzatopřenéstjiidodal-šíchčeskýchamoravskýchměst.

Jiří Jindra

Miloš Hájek: Chirurgovy úspěchy a zklamání. Praha, Galén, 2011, 311 s., bohatá obrazová příloha, ISBN 978-80-7262-825-4.

Vzáplavěvzpomínkovýchpublikací,kteréseobjevujíodpočátku90.letminuléhostoletí,patřílékařskékoborověnejčetněj-ším.Významníiméněvýznamnílékařisevětšinoupoté,cosejižnemohounebonechtějívěnovatsvémuoboru,častoroz-hodnouzavzpomínatnasvůjživotvbí-lémplášti.M.Hájek(nar.1931),patřícíknašim

nejvýznamnějšímpoválečnýmchirurgům,jesicestáleještěčinnýjakochirurg-kon-zultantvÚstřednívojenskénemocniciveStřešovicíchivÚstavuzdravotnickýchstudiíTechnickéuniverzityvLiberci,alenalezlsičasnapsat„svéhodruhukronikudoby“,vnížžil.Ikdyžvúvodučteme,žeknížkanenípokusemoautobiografii,postupujeautorchronologickyodsvéhodětstvíposoučasnost.Ono„kronikářství“znamená,žesvéživotníosudyodsouvávíceménědopozadísvéhotextuasnažísečtenářipřiblížitdobovéprostředísvé-hooboruvambulantní,lůžkovéivědeckovýzkumnésložcenejenunás,aleivzahra-ničí.Vevážnémihumornémpodáníse

čtenářdozví,jaksemohlPražákoctnoutpopromocidíkyumístěnce(příkazkná-stupudozaměstnanínaurčenémmístě)vnemocniciBrezněnadVáhom(1956–1959)ajakmuselmítštěstí,abyseodtuddostaljakosekundářnachirurgickouklini-kudovinohradskénemocnice.Patnáctletzdepaksloužilpodvedenímprof.Eme-richaPolákaavypracovalsenavynikají-cíhohrudníhochirurgaakardiochirurga.ProjehovědeckýrůstmělavelkývýznamstážnastátníuniverzitěvGronningenuvHolandskuvletech1967–1969,kdepracovalisesvoumanželkou,dětskouchiruržkou.Běhemtohotopobytunavští-vilnemocnicevsedmnáctievropskýchzemíchazískaltakjedinečnýpřehledovývojisvéhooboruvevropskémmě-řítku.Taképostřehyztohotopůsobeníajehosrovnáváníspoměryunásjsouvelmizajímavé.Velmihezkyataktněho-voříonástupciprof.Polákavevedenívinohradskéchirurgickékliniky,prof.Boh.Špačkovi,přesvědčenémkomunistovi,ajehopodpořevědeckéaexperimentálnípráce.Zvláštěpromladšíčtenářejeza-jímavélíčení,jakvonédoběprobíhalohabilitačnířízeníuznávanéhoodborníka–ovšemnestraníka(docenturuzískalvr.1974natehdyLékařskéfakultěhy-gienické,dnes3.LF,profesurutamtéž

zprávy z literatury

137

vr.1986).Vroce1978přijalmístopri-mářeveVýzkumnémústavutuberkulózyarespiračníchnemocívnemocniciNaBulovceazároveňzačalspolupracovatjakopedagogsInstitutemprodalšívzdě-lávánílékařůafarmaceutů.Vlednu1985přešeldotohotoinstitutujakopřednostachirurgickékliniky.Zdehozastihlasame-továrevoluceanastala„dobaproměn“,prozdravotnictvíiprof.Hájkazdalekanevždypřínosných,jakonivětšinaznásdoufali.Líčíjivěcně,alespochopitelnýmsmutkem:„Českézdravotnictvísezačaloubíratsměrem,kterýmudalinezkušenístátníúřednícianovodobízdravotničtímanažeři.Kumulacímálopromyšlenýchzásahůdoorganizacezdravotnictvíane-průhlednoufinančnípolitikousedostalozdravotnictvídosvízelí,jichžsedosudnezbavilo,alekterésedokoncestálepro-hlubují...“Tytozásahypřimělyprof.Hájka, abynakonciroku1990odešelzIPVZaocitlseivsituacinezaměstnaného.ZestejnýchdůvodůbylokrátkodobéijehopůsobenívnemocniciNaFrantišku.Lépeocenilojehomimořádnoukvalifi-kacivojenskézdravotnictví.Vroce1993působilněkolikměsícůjakovládníradaMinisterstvaobranyČR,aleuplatněnídlesvýchpředstavvýkonnéhochirurganalezlažpoté,cobyljmenovánnáčelníkemchi-rurgickéhooddělenívevojenskéstřešo-vickénemocnici,kdedosudpůsobíjakokonzultant.Neménězajímavénežlíčenípoměrů

napracovištích,nanichžM.Hájekběhemsvéhoživotapracoval,jsouijehoúvahy

olékařskémpovolání,praxiivědě,olé-kařskéeticeaeticeobecně,odopadupolitickýchudálostínamedicínuazdra-votnictvíaj.Knihajepsánakultivovanoučeštinou,srozumitelnouprolaikyivpa-sážíchpopisujícíchněkteréchirurgickézákroky.Protověřím,ženajdečtenářeivjejichřadách,protožesitozaslouží.Jedinouvýtkoujeabsencejmennéhorejstříku.

l. hlaVáčkoVá

Jan Králík – Lída Horská: Deník motocyklistky 1926. Praha, Grada, 2012, 111 s. ISBN 978-80-247-3833-8

Edicedeníkujednézprvníchčeskosloven-skýchmotocyklistek,majitelkymotocykluDouglasEW350ccmLídyHorské(1903–1926).JehoiniciátoremjeLídinprasynovecing.PetrHorský.Deníkpo-drobnězachycujeobdobíod2.dubnado15.srpna1926.OtřidnypozdějiLídazahynulapodkolynákladníhoautaastalasejednouzranýchobětímotorismuunás.JanKrálíkodvedlvynikajícíprácinaedicitohotodeníku.Identifikovalvětšinuosob,onichžLídapíše,vysvětliltechnickéúdaje,týkajícíseuváděnýchmotocyklů,apřiblí-žildobovéreálie.Publikacejedoprovázenařadoudobovýchfotografií,reprodukcívýstřižkůztiskuasamotnýmiukázkamizLídinadeníku.

M. SekyrkoVá

ZPRÁVY Z LITERATURY

138

Dějiny věd a techniky History of Sciences and Technology

ročník / volume XLV – 2012 číslo / number 2

děJiny Věd a technikyjsouvědeckýrecenzovanýčasopiszaměřenýnapůvodníčlánkyzdějinpřírodníchaexaktníchvěd,technikyavědpříbuzných.Vítánajsoutakétémataoaplikacíchtěchtověd(dějinyarchitektury,medicínyaumění,vztahvědyaspolečnosti,vědnípolitikaatd.)ijejichpřesazíchkespolečenskýmvědám,resp.statěojednotlivýchdisciplínáchvrámciteorie,filosofieasociologievědy,obecných,kulturníchaintelek-tuálníchdějin,dějinvzdělanosti,dějinidejíapod.

Časopisjevydávánodroku1968.VycházíčtvrtletnějakočlenskýčasopisSpolečnostiprodějinyvědatechniky(založena1965)sfinančnípodporouRadyvědeckýchspoleč-nostíČR.ČasopisbylzařazendoSeznamurecenzovanýchneimpaktovanýchperiodikvydávanýchvČR(schválenémRadouprovýzkumavývoj20.června2008)ajevněko-likaprestižníchakademickýchdatabázích (erih, ceJSh ad.).EvidenčníčíslovdatabáziMinisterstvakulturyČRjeE4961(evidováno1.1.1970).

Časopisuveřejňujenejnovějšívýsledkypůvodníhovýzkumuvpodoběčlánků,zařazujeidiskusní příspěvkyztétotematikyamateriálovásdělení,doplňujejeorecenzevyšlýchpracínebojejichstručnéanotacevrubriceZprávy z literaturyavrubriceKronikainformujeonedávnýchakcíchzoboru.Přijímányjsoupříspěvkyvčeštiněisvětovýchjazycích(angličtina,francouzština,němčina).

Předkládání příspěvků:Příspěvkysezasílajívelektronickénebopísemnépodoběnaadresuredakcenebovýkonnéredaktorky(Gabčíkova2362/10,CZ-18200Praha8;dvt.redakce@gmail.com,hana.barvik@gmail.com).Maximálnírozsahčlánkůje25nor-mostran(rozsahjednénormostrany1800znakůvčetněmezerapoznámekpodčarou).učlánků,apokudmáautorzájemiusděleníčimateriálů, je třebadodatvčeštiněaangličtiněnázevaabstrakt(do1000znakůvčetněmezer),stručnéresumé aklíčová slova. Bližšíinformaceopředkládáníapublikovánípříspěvkůapokynyproautory,jakcitovatpramenyaliteraturu,viznawebovýchstránkáchčasopisu(www.sdvt.cz).

Recenzní řízení:Studieasdělenípodléhajíanonymnímurecenznímuřízení.Každýtextjehodnocenalespoňdvěmaodborníky,nazákladějejichposudkůrozhodujeredakč-níradačasopisuopodmínkáchpublikováníodevzdanéhotextu.Recenzejsouinternímmateriálemredakceajsouarchivovány.Svýsledkyrecenzníhořízeníjeautorseznamovánvnejkratšímmožnémtermínupracovníkyredakce.Jmennýseznamspolupracujícíchexterníchrecenzentů(tj.mimočlenyredakčnírady)jezveřejněnzacelýročník.