Upload
ivria
View
27
Download
0
Embed Size (px)
DESCRIPTION
David Greger a Jana Straková Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze E-mail: CLoSE @ pedf.cuni.cz Asociace ředitelů gymnázií ČR, 4.4.2013, Přerov. O projektu CLoSE. - PowerPoint PPT Presentation
Citation preview
David Greger a Jana StrakováÚstav výzkumu a rozvoje vzdělávání
Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze
E-mail: [email protected] ředitelů gymnázií ČR, 4.4.2013, Přerov
O projektu CLoSE
• Projekt GA ČR: „Vztahy mezi dovednostmi, vzděláváním a výsledky na trhu práce: longitudinální studie“
• Spolupráce NHÚ AV ČR, PedF UK a NVF (spolupráce ekonomů, pedagogů a sociologů)
• Roky řešení: 2012 – 2018 (7 let)• První longitudinální (panelová) studie v ČR
zahrnující měření výsledků vzdělávání
O projektu CLoSE II.
• Panelová studie• Zapojení více kohort (tzv. multi-cohort
sequence design) umožňuje sledovat hlavní tranzice v životních/vzdělávacích drahách jedince:
KOH1 vstup do 1. třídy / volba školyKOH2 přechod na víceletá gymnáziaKOH2 přechod na střední školuKOH3 vstup na trh práce
Rozsah vzorků• Kohorta 1: Předškoláci a přechod do základní školy (N=1200, pro
všechny 3 vlny šetření min. 600 respondentů)• Kohorta 2: „Školáci“, 4. ročník ZŠ až 3. ročník SŠ. Vzorek TIMSS &
PIRLS 2011: 177 škol, téměř 5000 žáků 4. ročníku ZŠ.• Dotazování v 5. ročníku ZŠ CLoSE: 4438 žáků, ze 163 ZŠ (215 tříd), z
toho se 870 (19,6 %) žáků hlásilo na 8G a 507 (11,4 %) žáků bylo ke studiu na 8G přijato (58% úspěšnost přijetí na 8G).
• Pro 6. ročník ZV rozšíření vzorku o žáky 8G: celkem 6221 žáků: 141 ZŠ (4589 žáků) a 43 8G (1632 žáků), 4 testy: matematika, čtenářská gramotnost, český jazyk (mluvnice, pravopis), kompetence k učení a žákovský dotazník.
• Po přechodu na střední školu počítáme s rozsahem vzorku 4000 studentů SŠ (1. a 3. ročník SŠ)
• Kohorta 3: Dospělí (16 – 65 let): PIAAC 2012 cca 6000 respondentů, follow up po 4 letech na podsouboru 2000 respondentů
Cíle výzkumu CLoSE - obecně• Zjišťování znalostí, dovedností a kompetencí žáků a
studentů a jejich vývoj v čase. • Zachycení vývoje osobnostně-sociálních
(nekognitivních) charakteristik žáků a vliv větvení vzdělávacích drah na ně (Big Fish Little Pond Effect – academic self-concept)
• Zmapování mechanismů procesu volby školy v základních tranzitivních bodech a jednání jednotlivých aktérů a jejich sociálně-ekonomická podmíněnost (RAT)
• Zjištění dopadu časné diferenciace žáků na vzdělávací systém a měření přidané hodnoty (typu) školy.
Cíle výzkumu CLoSE – k diskusi o diferenciaci na úrovni povinného vzdělávání
• Cílem výzkumu je zkoumat dopady struktury vzdělávacího systému (vysoké a časné diferenciace) na výsledky vzdělávání. V České republice je problematika diferenciace hodně diskutována, nejen ve vztahu k víceletým gymnáziím, ale například i ve vztahu k odborným učilištím či školám praktickým. Nejsou k dispozici žádné studie, které by umožnily vést tuto debatu na základě věcných argumentů a nestavět pouze na osobních přesvědčeních, případně zkušenostech ze zahraničí. Náš výzkum se snaží tento nedostatek odstranit a přinést do debaty o diferenciaci systému faktické poznatky, které budou získány zkoumáním českých škol a českých žáků.
Cíle výzkumu CLoSE – k diskusi o diferenciaci na úrovni povinného vzdělávání
• Přestože máme řadu informací z mezinárodních výzkumů (TIMSS, PISA, PIRLS), i některých domácích dat (CERMAT - maturity, ČŠI – testování 5. a 9. ročníků, SCIO), výzkum CLoSE představuje posun v kvalitě dat a tím i kvalitě odpovědí, které může přinést. Především díky následujícím charakteristikám výzkumu…
Charakteristika (výjimečnost) dat CLoSE v českém prostředí
• Longitudinální výzkum: sledování panelu žáků od 4. roč. ZŠ (TIMSS a PIRLS) až do 3. roč. SŠ (a snad i dále)
• Reprezentativní výběr žáků• Standardizovaná administrace testů tazatelem ve všech školách.
Došetřování chybějících žáků.• Podrobné informace o rodinném zázemí žáků (včetně dat z
rodičovských dotazníků TIMSS a PIRLS 2011)• Podrobné informace o kritériích volby školy• Didaktické testy využívají ve velké míře otevřených úlohách s
tvorbou odpovědi (zvláště v ČG), • Díky těmto charakteristikám CLoSE umožní lépe porozumět
výsledkům českých žáků a tomu, jak funguje diferenciace v povinném vzdělávání (nejen VG, ale také výběrové ZŠ aj.), za hranice současného poznání.
Základní otázky ve vztahu k VG
Fungují víceletá gymnázia v souladu s všeobecnými očekáváními?
– Studují na nich ti nejnadanější?– Dostává se jim tam kvalitnějšího vzdělání? Jaká
je přidaná hodnota studia na VG?
Studují na 8G ti nejnadanější žáci?Aneb kdo se na 8G hlásí a kdo se tam dostane?
Žáci 4. ročníků aspirující a neaspirující na studium na
víceletém gymnáziu. (PIRLS 2001)
0
500
1000
1500
2000
2500
3000
3500
4000
4500
výsledky v testu
poče
t žák
ů
aspiruje
neaspiruje
Studují na VG Ti nejnadanější?
Již letos výzkum CLoSE po spojení s daty z TIMSS a PIRLS 2011 umožní odpovědět na tyto otázky:
1) Kdo se (ne)hlásí na VG (výsledky žáků, aspirace)?… včetně charakteristik těch žáků, kteří patří k
nejlepším a na studium na 8G neaspirují (proč)?2) Jak efektivní je přijímací řízení (vybírá skutečně ty
nejlepší uchazeče?) Umíme vybrat ty nejlepší uchazeče?
3) V delší perspektivě (při zohlednění testování žáků v 9. ročníku ZV) můžeme sledovat, jak se vede dětem, které se na 8G nedostaly (z hlediska vzdělávacích výsledků – kognitivních i jejich sebepojetí apod.)
A dále CLoSE přináší řadu informací o tom proč, žáci/rodiče volí studium na VG, co od
něj očekávají apod.
Proč ses hlásil/a na 8G? (v %) CLOSE 2012
Na gymnáziu se naučím více než na základní škole
Z osmiletého gymnázia se snáze dostanu na vysokou školu
Na gymnáziu budu mít stejně chytré spolužáky jako jsem já
Gymnázium bude vybavené lépe než základní škola
Na gymnáziu jsou lepší učitelé
Na gymnáziu se mi děti nebudou posmívat
Nelíbí se mi na základní škole, na kterou chodím
0% 20% 40% 60% 80% 100%
62
58
33
33
17
14
4
30
33
42
38
38
21
14
4
6
18
18
25
22
30
3
3
7
11
19
43
52
rozhodně souhlasím spíše souhlasím spíše nesouhlasím rozhodně nesouhlasím
Jaká jsou tvá očekávání od studia na 8G (v %) CLoSE 2012
Na studium na gymnáziu se těším.
Těším se na to, že si na gymnáziu najdu mezi spolužáky nové kamarády.
Myslím si, že výuka na gymnáziu bude mnohem kvalitnější než na základce.
Mrzí mě, že se mnou na gymnázium nejdou mí kamarádi/kamarádky.
Těším se, že se toho víc naučím.
Mám obavy, jak studium na gymnáziu zvládnu.
Je mi líto, že musím odejít ze ZŠ.
Mám obavy z toho, zda budeme na gymnáziu dobrá parta.
Myslím si, že i na gymnáziu budu mít stejně dobré známky jako na základce.
Jsem rád/a, že už nebudu chodit do školy se svými spolužáky ze základky.
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
61
54
52
51
48
24
22
18
12
9
33
36
39
27
41
45
31
43
43
13
4
8
7
11
7
25
31
28
36
25
2
2
2
11
3
6
16
11
8
53
rozhodně souhlasím spíše souhlasím spíše nesouhlasím rozhodně nesouhlasím
Jaká je přidaná hodnota studia na VG?
Měřeno jako efekty vzdělávání, ale také z pohledu jednotlivých žáků (vztažení jejich očekávání a jejich hodnocení přínosů)
Přidaná hodnota VG?
Dosavadní pokusy od určení měření přidané hodnoty jednotlivých typů škol v ČR jsou
neuspokojivé a nespolehlivé, ať již metodologickými/statistickými přístupy, kvalitou dat
(reprezentativita, dostatek informací o žácích, zvláště o rodinném zázemí SES, nebo data nebyla
longitudinální – usuzování z mezinárodních výzkumů), a proto na otázku o přidané hodnotě VG (ale také výběrových ZŠ a ZŠ) nelze zatím spolehlivě
odpovědět. I přesto máme již řadu zajímavých informací.
Přidaná hodnota a její měření (definice OECD)
• „Modely přidané hodnoty měří příspěvek školy k pokroku žáka vůči předem určeným školním vzdělávacím cílům. Příspěvek je očištěná hodnota od jiných faktorů, které také přispívají k pokroku žáka v učení.“
• „Modely zjišťování přidané hodnoty jsou třídou statistických modelů, které se užívají k určení odhadu příspěvku školy k žákově učení měřenému pomocí trajektorií testových skóre.“
Výsledky žáků se zhoršují, zvětšují se rozdíly ve výsledcích žáků jednotlivých škol
Koeficient mezitřídní korelace pro výsledek v matematice + "science"
MAT SCI
8. Ročník v %rozdíly mezi
školami se zvyšují
v %
TIMSS 1995 21 12
TIMSS 1999 28 19
TIMSS 2007 32 23
Rozdíly mezi školami se zvyšují (Vývoj rozdílů ve složení žáků jednotlivých škol a ve
výsledku testu čtenářské gramotnosti, koeficient mezitřídní korelace, PISA 9. ročník)
2000 2003 2006 2009
index escs 21.2 24.9 27.6 29výsledek v testu ČG 33.8 40.6 49.1 48
V mezinárodním srovnání jedna z nejsilnějších souvislostí mezi výsledky žáků a rodinným zázemím na
úrovni školy (Přírůstek skóru ve čtenářském testu s jednotkovým nárůstem indexu rodinného zázemí
na úrovni žáka a na úrovni školy – PISA 2009)
0
20
40
60
80
100
120
140
Japan
Czech R
epublic
Germ
any
Belg
ium
Isra
el
Neth
erla
nds
Austrie
Fra
nce
Slo
vin
ia
Hungary
Slo
vakia
Italy
Gre
at B
ritain
Sw
itzerla
nd
Austra
lia
Luxem
burg
Unite
d S
tate
s
Turk
ey
Core
a
New
Zeala
nd
Sw
eden
Irela
nd
Chile
Gre
ece
Denm
ark
Portu
gal
Esto
nia
Canada
Norw
ay
Mexic
o
Pola
nd
Spain
Fin
land
Icela
nd
ESCS students ESCS schools
Rozdělení výsledků žáků 9. ročníků ZŠ a odpovídajících ročníků
víceletých gymnázií v testu čtenářské gramotnosti (PISA 2006).
0
1000
2000
3000
4000
5000
6000
výsledky v testu
Poč
et ž
áků
ZŠ
VG
Profily škol v ČR 8.ročník (TIMSS 2007)
350
400
450
500
550
600
650
700
750
-1,5 -1 -0,5 0 0,5 1 1,5 2
escs
mat
h sc
ore
basic schools
schools with extended curricula
M-Y gymnasia
Profily škol v ČR – 10. ročník(PISA 2003)
350,0
400,0
450,0
500,0
550,0
600,0
650,0
700,0
750,0
-1,00 -0,50 0,00 0,50 1,00 1,50 2,00
escs
math
score M-Y gymnasia
4-Y gymnasia
technical schools
vocational schools
Přínosy víceletých gymnázií
• Ve výzkumu CLoSE budeme moci zjišťovat po testování v 9. ročníku ZŠ/kvartě 8G. Jednak měřením přírůstku ve vědění žáků v matematice, čtenářské gramotnosti, českém jazyce a v kompetencích k učení.
• Dále budeme moci popsat přínos gymnázií z pohledu studentů v dotazníku v kvartě 8G.
Další kroky? 2013 a dále
Další kroky 2013 a dále• Duben/květen 2013 – zprávy z testování pro školy
(srovnání výsledků školy v rámci ostatních VG i v rámci ZŠ na reprezentativních datech, výsledky jednotlivých žáků)
• Přípravný týden – srpen 2013 – další zpráva pro školy, srovnání výsledků školy se zohledněním sociálního složení žáků a další podrobnější analýzy dat.
• Napojení dat TIMSS a PIRLS 2011 a CLoSE 5. a 6. ročník a hledání odpovědi na otázku efektivity výběru žáků na 8G, analýza kritérií a podob přijímacího řízení na 8G.
• V roce 2015 pak 2. vlna testování a dotazování žáků.
Možnosti spolupráce s AřG
• Nabízíme další možnosti diskuse nad zjištěními z výzkumu CLoSE a jejich interpretacemi.
• Inspirace od AřG a případná ochota pomoc při hledání odpovědí na otázky, které si ředitelé gymnázií kladou (můžeme Vám pomoci je zodpovědět s využitím dat CLoSE?)
• Spolupráce na vybraných analýzách – např. analýza přijímacích kritérií na 8G všech gymnázií v ČR
Děkujeme za [email protected]