čsl. letci RAF v archívoch ŠTB

297

ast eskoslovenskch letc na bojovch operacch druh svtov vlky pat k slavnm kapitolm naich djin. eskoslovent vojci, kte tehdy psobili v Royal Air Force (Britskm krlovskm letectvu), vrazn pispli k porce nacismu. Za sv hrdinstv se vak ve sv vlasti pli vdku nedokali. Pot, co komu-nist pevzali v roce 1948 moc, zaali bt jako pslunci zpadnho odboje perzekvo-vni. Ale jak vyplv z archivnch materil, mnoz poctili tlak ze strany ministerstva vnitra u ped komunistickm pevratem.

U v prvnch povlench letech se pozornost komunist zamila na eskoslo-venskou armdu, justici a policii, kam ihned zaali pronikat agenti speciln vyko-len v Sovtskm svazu. V lednu 1945 vzniklo tzv. Obrann zpravodajstv, zen Bedichem Reicinem , spolupracovnkem a agentem sovtsk NKVD, kter postupn soustedil do svch rukou obrovskou moc a drel v achu nejvy politick a armdn piky. V dubnu 1945 vznikla v Koicch pi ministerstvu nrodn obrany tzv. Hlavn sprva obrannho zpravodajstv, ze kter se v roce 1946 utvoilo obvan 5. oddlen Hlavnho tbu a poslze Hlavn informan sluba eskoslovensk armdy, m byly poloeny zklady nejrepresivnjch sloek uvnit armdnho systmu. Z Reicina se stal tm stnov ministr nrodn obrany, ze kterho ml generl Ludvk Svoboda strach, a proto se mu radji ochotn podizoval, co po noru 1948 mlo dalekoshl dsledky pro tisce vojk a jejich rodiny.

Od jna 1948 do konce roku 1952 odsoudili komunist 233 osob k trestu smrti, z toho 170 rozsudk bylo vykonno. Dne 16. ervence 1948 byl pijat zkon

ESKOSLOVENT LETCIPSOBC ZA DRUH SVTOV

VLKY V RAF VE FONDECHARCHIVU BEZPENOSTNCH

SLOEK MV R(1. ST)

Xenie Penkov, Svtlana Ptnkov

298 FONDY A MATERILY

. 213/1948 Sb., kter tzv. vyakoval ty, kte nesplovali zruky dalho demokratickho a lidovho vvoje pi budovn sttu. V eskoslovensk armd se od 28. nora 1948 rozpoutal doslova hon na arodjnice, zamen v prvn fzi na velitelskou (zpadn) elitu eskoslovenskho letectva, a to podle pedem pipravenho seznamu. V rmci ty tzv. oistnch akc bylo v letech 19481950 z eskoslovensk armdy proputno: 57 generl, 207 plukovnk, 511 podplukovnk, 634 major atd.

Nejve postaven dstojnci byli zatkni hned po noru 1948, ostat-n bhem nsledujcch let a zatk-n pokraovalo zhruba do roku 1956. Probhaly vykonstruovan soudn procesy, vyetovn dstojnk i vo-jk, kte se zastnili zahranin-ho odboje, ueteny nebyly ani jejich rodiny, ba ani ptel. Mnoho vojk stihlo utci vas do ciziny, jin vyk-vali a asto se stvali obmi rznch provokatr, agent StB. Mnoz byli zateni a odsouzeni k mnohaletm

trestm nejtho ale, jin se ocitli v tborech nucench prac, ostatn byli degra-dovni a pinuceni pracovat na podadnch pozicch. Doba byla sloit a nemla jen kladn hrdiny, ale i zrdce, kte nevhali obtovat sv morln principy ve prospch karirnho vzestupu i vlastn pohodlnosti. Faktem ale je, e komunistick perzekuce se brzy nevyhnula ani jim.

Z archivnch materil lze vysledovat vvoj proces, od prvnch pokus o politick procesy (Karel Mrzek ), k pedem peliv zorganizovanm, vykonstruovanm soud-nm lenm (Karel Janouek).

Nen divu, e mnoz vojci zvolili odchod do exilu, aby si zachrnili ivot a aby ze zahrani zkusili znovuobnovit svobodu a demokracii v eskoslovensku. Jejich pesn poet nen dosud znm. V zahrani se shromdilo pes 450 eskoslovenskch letc. Jet ped norovmi udlostmi se zaal formovat tzv. tet nrodn protikomunistic-k odboj, zen diplomaty a vojky, kte psobili v eskoslovenskch slubch na Zpad. Bval letci RAF odeli pevn do Velk Britnie, kde byli znovu pijm-ni do jednotek RAF, a to za stejnch podmnek jako Britov. Po noru 1948 slouilo v krlovskm letectvu kolem stovky letc. Ji za berlnsk blokdy ltali nai piloti do Berlna, jin byli nasazeni do boj v Malajsku.

Generl Karel Janouek, narozen 30. 10. 1893 v Perov.Zdroj: ABS

299INFORMACE...

Bval lid

Zpadn letci byli v eskoslovensku zaazeni do skupiny tzv. bvalch lid. Tmto neuvitelnm vrazem oznaila Sttn bezpenost lidi, kter povaovala za nebezpen pro komunistick reim (jednalo se nap. o leny bvalch politickch stran, crkv, ivnostnky, sedlky apod.). V prbhu prce mus operativn sousti ministerstva vnitra stle odhalovat a evidovat ve veobecn kartotce I. zvltn-ho odboru MV [] osoby, je pedstavuj nebezpe pro spolenost. Ve veobecn kartotce se eviduj nsledujc kategorie osob [] 15) vojensk osoby, kter absol-vovaly rzn zpravodajsk kursy, parakursy a jin vcvik v zpadnch armdch,bval zpravodajt dstojnci pedmnichovsk republiky, dle dstojnci, kte absol-vovali vojensk koly v cizch kapitalistickch sttech.1 Oznaen bval lid pou-vala Sttn bezpenost piblin do poloviny 60. let, kdy bylo nahrazeno termnem neptelsk osoby: skupiny bvalch lid byly fakticky a na vjimky zlikvi-dovny a komunistick tajn policie se zamila na jednotlivce, tedy neptelsk osoby.

V kvtnu roku 1960 byla udlena vtin uvznnch vojk amnestie prezidenta republiky a byla zahjena rehabilitan zen, kter vak v plnosti vyvrcholila a po roce 1989. V 60. letech perzekuce letc zdaleka neskonila, nkte se z komunistic-kho vzen dostali a v roce 1966 (nap. Jan Prokop , kter vkon trestu nastoupil u v roce 1949). Ocenn se jim mohlo dostat teprve a po pdu komunismu. Jak z nkte-rch nsledujcch daj vyplv, letci byli jako skupina sledovni i pozdji, v 70. a 80. letech, a to v rmci akce, jejm clem bylo vyut je k prnikm zejmna na britsk velvyslanectv v Praze.

O tom vem svd etn vyetovac spisy a ostatn fondy uloen v Archivu bez-penostnch sloek MV R. V tto reeri jsme se zamily pedevm na operativn materily (tzv. svazkovou agendu), vyetovac spisy a spisy Inspekce ministra vnitra uloen ve fondech spravovanch 1. a 3. oddlenm (odd. vyetovacch a operativnch spis) Archivu bezpenostnch sloek MV R. Jako vzorek jsme vybraly eskoslo-vensk velitele perut a generly letectva, bval pslunky RAF ve Velk Britnii, kte se doili nora 1948, tj. celkem 49 osob. K nkterm dstojnkm (15 osob) nebyl v tchto oddlench dohledn archivn materil, to ale neznamen, e dal st reere se jich nebude tkat (k jejich osobm mohou bt dochovny jin archivn dokumenty). Podrobn pehled osob, kterch se tato reere tk (a archivli k nim dochovanch), obsahuje ploha . 1. V dal sti, kter vyjde v nkterm z ptch sbornk, se zam-me pedevm na fondy spravovan 2. oddlenm (odd. federlnho MV), tj. spisov materil zejmna bval II., III. a VI. sprvy, na fondy tzv. Studijnho stavu, tzv. fond H (historick fond); dle bude reere doplnna o svazky a spisov materil bvalI. a IV. sprvy.

1) Smrnice o operativn evidenci osob rozpracovanch soustmi ministerstva vnitra z roku 1954 (A-oper-II-1).


Materily I. oddlen ABSVyetovac spisy Procesy veden komunistickou totalitn moc proti dstojnkm a vojkm zahra-

ninho odboje v Anglii se odehrvaly pedevm v letech 194855. Nsleduje pehled vyetovacch spis bval centrln Sprvy vyetovn StB a krajskch tvar, kter jsou v dochovanch evidencch bval Sttn bezpenosti evidovny ke konkrtnm osobm (viz pehled osob v ploze . 1). Vyetovac spisy nejsou dosud zpracov-ny tematicky (tzn. nelze vyhledat nap. vechny spisy, kter se tkaj dstojnk tzv. zpadn armdy ap.), pstupn jsou vdy pouze na zklad jmennch evidenc StB. Spisy obsahuj vyetovn jednotlivch kauz a ppad, zprvy o zaten dotynch osob, protokoly a zznamy o domovnch prohldkch (lze v nich nalzt korespondenci nebo fotografie, kter byly StB zabaveny, v ppad letc t nap. jejich legitimace a vojensk knky), dal edn zznamy a v neposledn ad tak vslechov pro-tokoly. Dleitou soust bvaj rozsudky (a jim pedchzejc obaloby a protokoly o hlavnm len), v nkterch ppadech i odvoln i rehabilitace. Na tyto fondy nava-zuj zejmna materily Inspekce MV (viz dle). Pro plnost lze dodat, e st proces, vedench StB proti slovenskm letcm RAF, spravuje v souasn dob stav pamti nroda v Bratislav.

V-2634 MV kauza Stanislav Huek a spol. (vztahuje se tak k Vladimru Nedvdovi ), velitele 311. s. bombardovac peruti. Emigroval ji 6. dubna 1948. Tohoto dne,v 16.09 hod., startovalo na letiti v Praze-Ruzyni pravideln dopravn letadlo znaky Dakota OK-WDO k vnitrozemskmu letu do Brna a Bratislavy. Ve veernch hodinch tho dne dola prostednictvm SA zprva, e letadlo pistlo na vojenskm letiti v Mnichov v Nmecku. Pilotem byl ve uveden Stanislav Huek . Dochovny jsou4 svazky + 1 ploha doklady a dokumenty.

V-5508 MV kauza Jan Prokop a spol. prvn z proces, kter byly proti nmu vedeny. V lt roku 1948 dajn chtli ilegln ulett odcizenm letadlem, za co byli odsou-zeni: Prokop Jan : 7 let, Smrka Vclav : 6 let, Chbera Frantiek : 5 let. Z vpovdi Jana Prokopa vyplv, e vechny debaty o tku byly vedeny pouze kamardsky a nikdo je nebral vn. Vpov podepsal Jan Prokop , dle jeho slov, pod psychickm a fyzic-km ntlakem. Dochovny jsou 4 svazky.

V-1905 Plze kauza enk Petelk a spol. druh z proces vedench proti letci Janu Prokopovi (obsahuje i materily k letci Josefu Bryksovi , kter pot ve vzen zemel). Dne 12. kvtna 1950 byl vyhlen Sttnm soudem v Praze rozsudek (je soust spisu), jm byli odsouzeni: enk Petelk (trest smrti), Vclav Zach (doivot), Josef Tenk(25 let), Stanislav Broj (trest smrti), Karel Prak (25 let), Jan Prokop (20 let), Josef Bryks (20 let), Emil Doubek (doivot), Bohuslav Dei (doivot), Antonn Pelich(25 let), Ren ern (trest smrti), Jaroslav Bumba (15 let), Jaroslav Vrnek (6 let) a An-tonn Vank (5 let). Jako trestanci odsouzen za tk politick delikty (krom Petelka , Zacha a Tenka , co byli dozorci vznice) se v lt a na podzim 1949 v trestnici pro mue v Plzni-Borech dajn spolili a pokusili se zniit a rozvrtit lidov demokratick

301INFORMACE...

zzen. Dle StB byla vytvoena ilegln organizace, kter v kvtnu roku 1949 vypra-covala pln na obsazen a pevzet moci ve vznici pro ppad, e by dolo v SR ke zvratu stvajcho sttnho zzen. Trest nastoupili a po odpykn dosavadnho tres-tu (dolo tedy k jejich seten). Tresty smrti byly vykonny dne 23. kvtna 1950. Spis obsahuje rovn rozsudek z 28. listopadu 1966, kter zprouje Jana Prokopa a Josefa Brykse (v t dob byl bohuel ji po smrti) viny. Podsvazek tohoto vyetovacho spisu mj. obsahuje i opis rozsudku z 1. bezna 1949 (viz vyetovac spis V-5508 MV), opisy zabaven korespondence a jin zajmav dokumenty. Dochovny jsou 3 svazky. V-2007 Plze kauza Zdenk Turek a spol. tet z proces vedench proti letci Janu Prokopovi . Skupina osob, skldajc se ze Zdeka Turka , Albna Hemana , Jaroslava Krla , Jana Prokopa a Karla Janoty (vichni ji jednou odsouzeni a osvobozeni na amnes tii prezidenta republiky 9. kvtna 1960), se schzela v byt Albna Hemana (znali se s Janem Prokopem z Leopoldova), kde dajn provdla neptelskou in-nost, organizovala vznik ilegln Kesansko-demokratick strany, poslouchala zahra-nin rozhlas atd. Rozsudek Krajskho soudu v Plzni z 28. z 1961 (je soust spisu) poslal Jana Prokopa na 2,5 roku do vzen. Jan Prokop sm k vci dodal, e jeho zdra-votn stav je patn, trp srden vadou a e se nect vinen. Na schzkch v byt se vtinou hovoilo o soukromch zleitostech. Doslova uvd: Poukazuji na to, e jsem byl 12 let zaven, mm patn zkuenosti s dvjmi vslechy, a proto radji na vechno kvm a ve podepi, a to se stalo i v tomto ppad, kdy jsem se dostal do stetu s vyetujcm referentem, nakonec jsem mu odkval, co chtl.2 Dodv, e po svm proputn z vzen byl pl roku nervov nemocen. Spis obsahuje pro-tokol a usnesen o odvolacm zen z 28. listopadu 1961, kter odvoln zamtlo. Ve spisu se tak nachz zamtnut nvrhu na zahjen rehabilitanho zen Jana Prokopaz 19. listopadu 1970. V podsvazku vyetovacho spisu je rovn hlen z Leopoldova z 25. kvtna 1966 o proputn z vkonu trestu odnt svobody. Dochovno je celkem 11 svazk.

V-6387 MV kauza Frantiek Truhl a spol. obsahuje materily i ke generlovi Lukasovi , kter 19. kvtna 1949 zemel ve vazb na nsledky trn. Po jeho smrti mu byl konfiskovn majetek. Nachzej se zde i materily k letci Frantiku Venclovi . Byl spolu s ostatnmi odsouzen za napomhn k ileglnmu tku generla Liky a za dal protisttn innost. Dochovny jsou 3 svazky + 1 oblka.

V-6255 MV kauza Jan Vladk a spol. obsahuje dl materily tak k Vclavu Kopeckmu a k Janu Prokopovi . Na vechny zastnn bylo podno dne 8. prosince 1950 trestn oznmen za zloiny velezrady. Akoliv ml Vclav Kopeck protzu doln konetiny, byl zaazen do tbora nucench prac. Dohodli se dajn, e odciz vojensk letoun a pokus se uprchnout do zpadnho Nmecka a odtud pak do Anglie. Ze svazku nen zejm, jak bylo trestn zen zakoneno. Dochovn je 1 svazek.

2) Archiv bezpenostnch sloek (dle ABS), f. vyetovacch spis, a. . V-2007 Plze, protokol o hlavnm len ze dne 27. a 28. z 1961, s. 3842.


V-2874 MV kauza Slavoj pian a spol. obsahuje materily i k Janu Irvingovi , letci RAF. Ve vazb byl od 27. listopadu 1956 za pronen protisttnch vrok v souvislos-ti s politickmi udlostmi v Maarsku a za poslouchn zprv ze zpadnch vysla (Svobodn Evropy); odsouzen byl na dobu 2 msc nepodmnn. Svazek obsahuje protokoly o vpovdi, alobu, protokoly o hlavnm len a rozsudek. Dochovny jsou 4 svazky.

V-2817 MV kauza Gejza Holoda a spol. (t Akce letci) pokus o ilegln pechod sttnch hranic blzko Beclavi v roce 1950, kter dajn financoval stkou 25 000 Ks Karel eda . Jednalo se jednoznan o provokaci ze strany StB. Provokatr Karel lehla ml letce za platu pevst postupn za hranice, ale na podklad jeho hlen dolo k je-jich zaten den ped Vnocemi. Vichni mui, uveden v trestnm oznmen, byli zaII. svtov vlky pslunky vojenskch leteckch sil v Anglii. Jedn se o osoby: Holoda Gejza v Anglii byl pozemnm, pozdji palubnm mechanikem u letectva (rozsudkem ze dne 4. dubna 1951 odsouzen na 13 let), Scho Karel pilot a leteck instruktor v An-glii (16 let), eda Karel letec 310. perut RAF (14 let), ipera Jaroslav radiotele-grafista u letectva v Anglii (11 let), Nedlka Vladimr sthac letec u 310. perut RAF (7 let), iperov Phyllis (18 msc), Holodov Milada (18 msc), Marie Schoov (6 let), Olga edov (1 rok, po odvoln trest zmrnn na 8 msc). Nesmysln vmlu-vy obvinnch (bli se, e budou zateni jen proto, e byli pslunky zpadn armdy pozn. aut.) vak nemohou zakrti skutenost, e vichni bez vjimky byli oste zam-eni proti naemu lidov demokratickmu zzen, a jsou tak zbabl, e se tuto okolnost sna popt.3 Svazek neobsahuje pvodn rozsudek ze 17. bezna 1951 a 4. dubna 1951, ale je zde obsaeno Usnesen Mstskho soudu v Praze z 10. kvtna 1966 a Rozsudek Mstskho soudu o rehabilitaci odsouzench Karla edy a Olgy edov (z 26. listo-padu 1966), Marie Schoov , Milady Holodov , Phyllis iperov (ze 6. nora 1969). Dochovny jsou 3 svazky.

V-5750 MV kauza Karel Janouek byl zaten 30. dubna 1948 spolu s Vlastimilem Chrstem , Janem tpnem a Antonnem Navrtilem pi pokusu o ilegln pechod do Nmecka. Dle rozsudku Sttnho soudu z 9. nora 1949 byl Karel Janouek obvinn, e dne 30. dubna 1948 se spolu s Vlastimilem Chrstem pokusili uprchnout za hranice, emu vak bylo zabrnno hldkou SNB v Peticch. Odsouzeni byli Karel Janouek (19 let), Vlastimil Chrst (15 let), Josef Bryks (10 let), Josef apka (10 let), Ondej paek (10 let), Otakar ern (3 roky). Jako dvod postaovalo, e se jmenovan snaili utci do zahrani a tam mli v myslu vyvjet innost proti SR. Janouek dle StB u v dubnu roku 1948 navzal bli spojen s anglickm vyslanectvm, ze kterho ml dostvat pokyny k odchodu z SR (mapku nael ve schrnce, jednalo se pravdpodobn o provokaci ze strany StB). Krom Janouka byli vichni obalovan enat s Anglian-kami, co jim tak ve vsledku znan pitilo. Otakar ern byl odsouzen pouze za to, e vdl o pedpokldanm tku a neoznmil jej. V roce 1950 se Karel Janouek odvolal proti tomuto rozsudku (i dalmu viz vyetovac spis a. . V-1856 Plze),

3) ABS, f. vyetovacch spis, a. . V-2817 MV, trestn oznmen, s. 15.

303INFORMACE...

Telegram pijat Oblastn adovnou Sttn bezpenosti v Plzni (dne 29. 4. 1948), v nm stedna Sttn bezpenosti Praha informuje o chystanm tku gen. K. Janouka z republiky, opaten rukopisnou poznmkou z 30. 4. 1948 o pijet nleitch opaten Zdroj: ABS


odvoln vak bylo zamtnuto jako bezdvodn. Rozsudkem ze 17. kvtna 1957, kter je tak soust spisu, byl zruen rozsudek Nejvyho soudu z 8. z 1950, kterm byl Janouek odsouzen k tkmu ali na doivot a dalm vedlejm trestm, a trest zmrnn na dobu ty let.4 (Mezitm mu vak byl 9. kvtna 1955 na zklad amnestie doivotn trest pemnn na dobu trvn 25 let). Dal amnesti byl Karlu Janoukovi 9. kvtna 1960 prominut zbytek trestu odnt svobody (pod podmnkou 10 let) a usne-senm Krajskho soudu v Praze ze dne 16. prosince 1965 mu byl zruen i zbytek zku-ebn doby. Vyetovac spis obsahuje mnoho zajmavho materilu nap. fotografie Karla Janouka zabaven Sttn bezpenost, dle dopis Karla Janouka prezidento-vi Edvardu Beneovi (s konceptem ploh), zabvajc se ustavenm eskoslovenskch leteckch jednotek ve Velk Britnii. Dopis zejm pochz z Janoukova osobnho archivu a pi domovn prohldce byl zabaven StB. Pro zajmavost meme dle uvst nap. telegram pijat Oblastn adovnou Sttn bezpenosti v Plzni, v nm stedna Sttn bezpenosti Praha informuje o chystanm tku gen. Karla Janouka z republi-ky. Telegram je opaten rukopisnou poznmkou z 30. dubna 1948 o pijet nleitch opaten. Dochovny jsou 2 svazky.

V-1856 Plze kauza Karel Janouek dajn pokus o tk z vznice Na Borech v Plzni. Dle StB se Karel Janouek a jeho spoluvze Ren ern v z 1949 domluvili s dozor-cem Jaroslavem Flemrem , e uprchnou z vzen. Spis neobsahuje rozsudek, pouze oba-lobu Sttn prokuratury z 1. nora 1950. Dle n chystal Jaroslav Flemr ilegln odchod do zahrani a mezi vzni si zejm poteboval najt takov osoby, kter by mu pomohly domluvit se v Nmecku (ppadn se na Zpad njakm zpsobem proslavit). Obchzel pak vzesk cely a hledal vhodn kandidty. Janoukovi odchod nabdl; ten vak, dle vpovdi z 30. z 1949, tk odmtl. Domnval se toti, e v SR dojde k uklidnn pomr a politit vzni budou proputni na amnestii. Flemr na nj psobil dojmem pri-mitiva, kter neml povdom o politick situaci v SR.5 Dochovn je 1 svazek.

V-6614 MV kauza Frantiek Fajtl byl zaten 12. ledna 1950. V kvtnu 1949 byl posln na tzv. dovolenou s ekanm a od listopadu byl posln do vsluby. Od dubna 1949 pracoval jako ednk v Technickm muzeu. Spis obsahuje koncept nvrhu komise z 12. ledna 1950, podle kter ml bt Fajtl posln do tbora nucench prac (v Mrov, zde byl 19 msc pozn. aut.) z tohoto dvodu: Stk se s cizmi diplomaty a stv zde podezen, e pro tyto zpravodajsky pracuje v neprospch lid. dem. zzen. Byl u tchto nkolikrte na recepci a na veech [...] budi proto dodn do TNP na dobu pokud mono nejdel. Spis dle mj. obsahuje prosbu o povolen vstupu do mezin-rodnho spolku RAFES (Spolenost uprchlk krlovskho letectva) z roku 1947, vpis z rozsudku vojenskho soudu z roku 1947, kdy byl Fajtl zprotn pro nedostatek dka-z obvinn z peinu proti bezpenosti ivota (v srpnu 1948 ml autonehodu), dle nvrh na tzv. agenturn obsazen pi nvtv Anglie a Francie v roce 1967. Dochovny jsou celkem 2 svazky.

4) Neru tm vak rozsudek z 9. nora 1949, jeho innost stle dobhala.5) Odvoln k tto kauze obsahuje vyetovac spis V-5750 MV.

305INFORMACE...

Obaloba Sttn prokuratury v Praze ze dne 1. 2. 1950 tkajc se dajn ppravy tku z vznice Plze-Bory. Zdroj: ABS


V-2247 MV kauza Jan Kostohryz rozkaz k zaten Jana Kostohryze byl vydn14. ervence 1953 na zklad domnlho lenstv v ilegln organizaci jeho bratran-ce Josefa Kostohryze , jejm clem bylo po svren komunistickho reimu vytvoit Kesansko demokratickou stranu. Dle ml dajn shromaovat pionn zprvy o SA a pedat informace o vojenskch skladech s vzbroj a vstroj. Dle byl odsou-zen za to, e pedal Josefu Kostohryzovi zprvu o pipravovanm odvoln generla Josefa Schejbala (byl s. vojenskm pidlencem ve Washingtonu), m ho varoval ped nvratem do SR (to jedin se skuten stalo pozn. autora). Rozsudkem vyho vojenskho soudu (je soust spisu) z 3. nora 1954 byl odsouzen k 16 letm vzen a dalm vedlejm trestm za zloin velezrady a vyzvdastv. Dne 17. nora 1966 dal Kostohryz o revizi trestnho zen, kter bylo odloeno jako nedvodn, avak rozsudkem vyho vojenskho soudu v Pbrami z 29. kvtna 1969 byl rehabilitovn a zprotn obaloby, mj. i na zklad toho, e uvedl, e byl (on i jeho bratranec) pi vyetovn, kter probhalo a do asnch rannch hodin, pod psychickm i fyzic-km ntlakem nucen k vpovdm. O domnl trestn innosti svho bratrance se pr dozvdl a z dennho tisku po bratrancov zaten a pi svm vlastnm vyetovn. Dle jeho slov byl u hlavnho len v depresi a s pocitem ponen pijal rozsudek. V podsvazku vyetovacho spisu jsou obsaeny protokoly o vpovdch svdk mj. i Karla Janouka , vpovdi Kostohryze o Janoukovi , Hlaovi a dalch z Leopoldova. Dochovny jsou 3 svazky.

V-2656 MV kauza Jaroslav Dobrovoln a spol. dne 15. bezna 1951 bylo pod-no trestn oznmen na Jaroslava Dobrovolnho (ve vazb od 6. bezna 1951), Jiho Maka (ve vazb od 23. listopadu 1950) a Antonna Rotbauera (ve vazb od 1. bezna 1951) za to, e jako lenov vldn letky ministerstva dopravy vyzradili pi jedn z cest do Pae technick daje nkterch eskoslovenskch letadel a dle vymohli podporu pro osobu ijc v emigraci. Sttn bezpenost uvd, e byl provdn celou noc vslech Jiho Maka , ze kterho nevylo nic podstatnho, mj. proto, e je to mu doslova eleznch nerv (majc za sebou 2 sestely a pl roku v zajet). Proto usoudili, e by ppadn uvalen vazby nevedlo k dalmu piznn, a navrhli vzn Jiho Maka jako spolupracovnka. Co se tak (avak mnohem pozdji) stalo. Dne 26. listopa-du 1960 byl Krajskou sprvou MV v eskch Budjovicch zaveden pod registranm slem 4372 svazek kategorie A (agent) s krycm nzvem MICHLEK. Tento svazek byl 21. dubna 1966 uloen do archivu (archivn slo 6864 B) a poslze znien (datum skartace nen v archivnm protokolu uvedeno), proto meme jen obtn zjistit, zda Ji Mak opravdu podepsal se Sttn bezpenost spoluprci, i nikoliv. Rozsudkemz 8. ervna 1951 byl Jaroslav Dobrovoln odsouzen k trestu odnt svobody na est ms-c, Ji Mak a Antonn Rotbauer byli zprotni viny. Dne 9. bezna a nsledn 7. jna 1969 byl Jaroslav Dobrovoln soudn rehabilitovn a zprotn obaloby. Dochovn je1 hlavn svazek a 1 podsvazek.

V-573 Brno kauza Vladislav Matouek a spol. odsouzen byl k 12 letm odnt svo-body za zloin vyzvdastv (dajn jako bval dstojnk pislbil spoluprci agentm ciz zpravodajsk sluby CIC, zskval v SR pro tyto agenty zprvy, je pedval do mrtvch schrnek, kter sm vybudoval). Tento archivn materil je jakmsi souhr-

307INFORMACE...

nem starch soudnch spis nachzej se zde dl poznatky k letcm Otmaru Kuerovi a Janu ermkovi . K Janu ermkovi jsou to na stran 127132 hlavnho svazku pkazy a protokoly o domovn prohldce a zpis o vpovdi, v n ermk uvd, e v lednu 1949 byl 6 msc ve vyetovac vazb za neoznmen trestnho inu (neoznmil, e byl v e-chch ptomen Herbert Nmec ), za co byl pln osvobozen (proputn v ervnu 1949). Dle se lil se zdravotnmi problmy psychickho rzu a dle svch slov by se rad-ji vnoval sv rodin, abych neuvedl sebe nebo je do dalho vyetovn. K Otmaru Kuerovi se nachzej dl poznatky na stranch 201212 hlavnho svazku a na stranch 45106 podsvazku vyetovacho spisu. Dne 28. ledna 1949 na nj bylo podno trestn oznmen za to, e vdl o chystanm tku Karla Slmy do zahrani, a za to, e ml povdom o pobytu Herberta Nmce v echch. Dne 3. ervna 1949 byl zprotn obalo-by pro nedostatek dkaz, vznn byl tedy asi 6 msc. Materil obsahuje i dokumenty z doby ped norem 1948, rzn hlen a zprvy 5. oddlen MNO. Dne 1. kvtna 1949 byl posln na dovolenou s ekanm a 1. listopadu 1949 odeel do vsluby. Spolu s ostat-nmi vyaknnmi dstojnky byl dle pemstn k PTP 53 (pracovit lomy a trkov-ny v Julinov). Sttn bezpenost se o nj zajmala asi do konce roku 1959.

Fond KR kontrarozvdn rozpracovn

Zahrnuje tzv. operativn svazky StB, tj. kontrarozvdnho rozpracovn nebo sledo-vn osob (ppadn skupin osob); v ppad letc byly tyto svazky zakldny v celm rozmez let 19481989 (nejastji v 50. letech). V pedkldan reeri se jedn pede-vm o druhy tchto svazk (z hlediska kategori urench StB):6 agenturn-ptrac svazek (APS), ppadn ptrac svazek (P) zaveden pi ohroen

dleitho objektu nebo spchn trestnho inu, u kterho nebyl znm pachatel, i ptrn po osobch podezelch z protisttn innosti, kter se ukrvaly anebo pobvaly v zahrani

signln svazek (S), t svazek proven signlu zaveden pi zskn informac o provdn protisttn innosti

svazek kategorie tzv. provovan osoby (PO) osoba, o n se zajmala StB z d-vodu jej nebezpenosti nebo prospnosti, nebo u n byly signly, e vyvj nep-telskou innost, pop. osoba, kterou chtla StB zskat ke spoluprci

osobn svazek (O) zavdl se po tzv. proven signlu (podezen) o pchn nebo pprav podezel innosti konkrtn osobou

a. . 4975 MV, svazek kategorie APS veden od 14. prosince 1951 5. odborem tzv. VI. sprvy MV (vojensk kontrarozvdky) k Hugovi Hrbkovi , jen byl dne 7. kvtna 1948 posln na tzv. dovolenou s ekanm. Pt oddlen Hlavnho tbu MNO mlo ji v beznu 1948 zprvy o tom, e se Hrbek hodl pokusit ilegln opustit SR. Do zahrani vak uprchl a 16. ervna 1948 v letadle zn. Dakota, kter pistlo v Anglii dajn s dalmi 20 osobami, z nich nkolik bylo z ad bvalch pslunk RAF.

6) Smrnice pro evidenci, statistiku a administrativu pi kontrarozvdn innosti (A-oper-II-1).


Tento hromadn let ml organizovat prv Hrbek . Dne 12. ervence 1955 bylo5. oddlenm VI. sprvy v Chrudimi vydno rozhodnut o vyhlen ptrn po Hugovi Hrbkovi , kter bylo zrueno na zklad Rozkazu ministra vnitra k 17. 7. 1961. Svazek byl doporuen k trvalmu uloen do archivu, nebo se pedpokldalo, e by mohl bt zskn ciz zpravodajskou slubou pro jej zmry v SR. Obsahuje rzn zprvy, pro-tokoly o vpovdi svdk (nap. jeho otce i dajn bval milenky), avak z velk sti je svazek proskartovan, dochovny jsou 2 fie.

a. . 31713 MV, svazek kategorie APS veden od 20. kvtna 1955 2. oddlenm2. odboru tzv. VI. sprvy MV (vojensk kontrarozvdky) k Josefu Schejbalovi . V roce 1947 byl vysln do USA jako leteck pidlenec SR. V roce 1948 byl odvoln, ale odmtl se vrtit, podal o azyl a zstal v USA spolu s manelkou a synem. V roce 1960 StB vyhodnotila (i na zklad zprv tzv. I. sprvy MV zahraninpolitick rozvdky), e nepracuje zpravodajsky proti SR. Svazek obsahuje danky o ptrn, poznatky o Schejbalov innosti za vlky i po vlce, mj. vslech Jaroslava Hlaa k jeho osob z ervence roku 1960, kdy byl Hlao podn, aby navtvil matku Josefa Schejbala , co uinil a pedal poznatky, kter o nm zskal. Svazek je velmi proskartovan, docho-vna je 1 fi.

a. . 671331 MV, svazek kategorie S veden od 8. ledna 1976 2. oddlenm 4. odbo-ru X. sprvy FMV (Sprvy kontrarozvdky pro boj s vnitnm neptelem) pod krycm nzvem DRUBA k Janu Irvingovi . V roce 1946 nastoupil jako pilot k SA Praha, odkud byl pro politickou nespolehlivost proputn. Do roku 1966 pracoval ve vce pod-nicch, vtinou jako zmenk. Dne 1. ledna 1966 nastoupil opt jako pilot k SA Praha. V letech 19681969 se stal pedsedou odboky SPB (Svaz protifaistickch bojovnk), kde kolem sebe soustedil pslunky RAF z Prahy (dle StB tzv. Prask skupina). Od roku 1970 organizoval Irving setkn pslunk RAF v restauraci Na Zvonace v Praze. To jim bylo brzy zakzno, ale setkvali se dle, a to v restauraci Druba na Vclavskm nmst v Praze. Pro StB byl nebezpen i proto, e ml kon-takty na osoby ve Velk Britnii a na britskm velvyslanectv v Praze. Ve svazku jsou dochovny zprvy o schzkch bvalch pslunk RAF, zznamy o jejich sledov-n (kter vyteme i ze svazku tzv. IV. sprvy FMV Sprvy sledovn, kryc nzev DRUBA; popsn bude v druh sti reere), o sledovn Irvinga od roku 1975. Do tto doby bylo sledovn ojedinl. V srpnu 1968 vdla StB o srazu zpadnch letc a stha v Koln, v srpnu 1970 se konalo setkn na anglickm velvyslanectv u ple-itosti 30. vro bitvy o Velkou Britnii. V roce 1976 StB konstatovala, e nem k dis-pozici seznam bvalch pslunk RAF a e nejsou samostatn rozpracovvni. Svazek je proskartovan, dochovna 1 fi.

a. . 606964 MV, svazek kategorie P veden od 17. ledna 1952 VI. sprvou MV (vojenskou kontrarozvdkou) k Tomi Vybralovi , jen byl dekretem ze dne 19. kvtna 1948 zprotn sluby a 1. ervna 1948 dn na dovolenou s ekanm. Vnosem 4. odd-len Hl. t MNO byl dne 1. jna 1948 peloen do zlohy. O rok pozdji, 20. z 1948, emigroval do Anglie a 28. ervence roku 1955 po nm bylo vyhleno ptrn. Dle zji-tnch informac Krajsk sprvy MV v Praze dajn pracoval pro britskou zpravodaj-

309INFORMACE...

skou slubu, kde pouval kryc jmno JOHNSON i THOMPSON a nkolikrt kontak-toval spolupracovnka s krycm jmnem MILO (zamstnanec KOVOSPOLu), kterho se snail zskat pro spoluprci tzv. neptelsk rozvdky (12. srpna 1955 v Kodani). V rmci tzv. Akce Koda se Vybral setkal s MILOEM ve Stockholmu, kde ho dajn koloval, aby mu opatil vrobn sriov sla letadel a aby provil, zda Karel Mrzek ije dosud v Praze. Pokraovn akce bylo perueno tm, e MILO dostal zkaz vycestovat a intervence ze strany Krajsk sprvy nebyla mon, protoe by byl MILO dekonspirovn jako spolupracovnk MV (3. odboru KS MV Praha). Celosttn ptrn nebylo spn, a tak byl svazek v srpnu 1956 uloen do archivu MV. Ve svazku chyb zvr a vyhodnocen Akce Koda. Zejm nebylo prokzno, e by Vybral byl lenem britsk zpravodajsk sluby, jeliko se jednalo o vpov pouze jednoho spolu-pracovnka (MILOE). Svazek je proskartovan, dochovna je 1 fi.

a. . 799031 MV, svazek kategorie PO veden od 3. kvtna 1979 3. oddlenmII. odboru II. sprvy FMV (Sprvy kontrarozvdky pro boj s vnjm neptelem) k To-mi Vybralovi . Jedn se o vyskartovan materil, ve kterm zstal pouze nvrh na zaloen svazku v kategorii PO (provovan osoba) na zklad podezen, e Tom Vybral , nar. 29. 11. 1911 (jeho prav datum narozen je 29. 9. 1911 pracovnci StB tak sniovali monost sprvn lustrace), spolupracuje s britskou zpravodajskou slubou, a nvrh na uloen spisu do archivu ze 30. z 1986, protoe nebyly zskny dn st-tobezpenostn poznatky, kter by spoluprci dosvdovaly.

a. . 51024 MV, svazek kategorie P veden od 23. kvtna 1949 II. sprvou MV (kontra-rozvdkou) k Herbertu Nmcovi , jen byl posln na dovolenou s ekanm 1. kvtna 1948 a od 1. listopadu 1948 byl dekretem MNO posln do vsluby; tou dobou u byl spole-n se svmi dvma bratry v Rakousku (od 21. jna 1948). Druhm oddlenm I. odboruVI. sprvy MV (vojensk kontrarozvdky) bylo 9. prosince 1954 vydno rozhodnut o vy-hlen ptrn, kter bylo zrueno na zklad Rozkazu ministra vnitra k 17. 7. 1961. Ve svazku se nachz i Nmcovo dovoln, ve kterm se pt, z jakho dvodu byl posln na dovolenou s ekanm, a prohlauje se za politicky naprosto spolehlivho prv proto, e je nepolitick. Svazek obsahuje rzn negativn posudky MNO, ve kterch se nap. hovo o tom, e nen mon ho doporuit k zptnmu pijet do armdy vzhledem k jeho pvodu, schopnostem, inteligenci, znalosti e, zem, kolen v USA a stykm se zstup-ci cizch stt i nvtvy v Anglii. dal o pijet do SA i na ministerstvo financ, ale nikde pijat nebyl. Podle StB byl Nmec po svm odchodu do Rakouska pijat do slueb zpravodajsk sluby ve Vdni, kde pracoval jako vslech a souasn jako dc orgn, kter vyslal do SR agenty, z nich nkte byli zateni StB. Byl dajn nkolikrt vidn v SR. Zaten byl i Jan ermk , kter byl 6 msc ve vyetovac vazb, kde mu bylo kladeno za vinu, e akoliv Nmce vidl, neohlsil to adm, co nakonec nebylo pro-kzno a ermk byl proputn (viz vyetovac spis a. . V-573 Brno). Soust tohoto svazku jsou i protokoly o jeho vpovdch; svazek byl pedn II. sprv a rozpracovn byl i bvalou I. sprvou. Svazek je proskartovan, dochovny jsou 3 fie.

a. . 26531 MV, svazek kategorie APS veden od 25. kvtna 1955 1. oddlenm5. odboru tzv. VI. sprvy MV (vojensk kontrarozvdky) k Josefu Hanuovi . Po nvra-


tu do SR byl Hanu pijat do armdy a byl povoln do Vysok vojensk koly. Dne 15. bezna 1948 byl ustanoven do funkce nelnka tbu III. leteckho sboru v Brn. V tto dob jeho britsk manelka odcestovala zpt do Anglie. V dubnu 1948 byl dn pro politickou nespolehlivost na dovolenou s ekanm. Dne 4. kvtna 1948 byl zaten a odsouzen k dvma mscm vzen za to, e dajn vdl o pipravovanm ileglnm odchodu generla Janouka a ostatnch do zahrani a e tuto skutenost neohlsil. Proputn byl 22. ervna 1948 a vzpt uprchl do zahrani. Svazek byl dne 1. ervna 1956 uloen do archivu, protoe k Josefu Hanuovi nebyly zjitny StB dn poznat-ky, a ani nebylo mon jeho dal operativn rozpracovn. Svazek je proskartovn a dochovna je 1 fi.

a. . 46680 MV, svazek kategorie APS veden od 13. prosince 1952 5. odborem tzv. VI. sprvy MV (vojensk kontrarozvdky) ke Karlu Nprstkovi , jen byl v roce 1948 posln na dovolenou s ekanm pro politickou nespolehlivost a pozdji byl z armdy proputn. Svazek byl na Karla Nprstka zaloen proto, e v dubnu nebo v kvtnu 1948 opustil ilegln zem SR. V ervenci 1948 byla zskna zprva, e se zdruje v Pa-i. Ptm odborem VI. sprvy v Chrudimi bylo dne 12. ervence 1955 vydno roz-hodnut o vyhlen ptrn, kter bylo zrueno na zklad Rozkazu ministra vnitra k 17. 7. 1961. Svazek je proskartovn a dochovna je 1 fi.

a. . 29442 MV, svazek kategorie APS veden od 5. kvtna 1953 5. odborem tzv.VI. sprvy MV (vojensk kontrarozvdky) ke Karlu Kasalovi , jen 20. nora 1948 uprchl za hranice, kam za nm brzy odela i jeho manelka (filmov hereka Helena Buov ). Dne 5. kvtna 1955 bylo po nm vyhleno celosttn ptrn a 5. ervence 1955 vydal pt odbor v Praze rozhodnut o vyhlen ptrn po Karlu Kasalovi pro podezen, e pracuje neptelsky proti SR. Manelm se za hranicemi podailo zs-kat britsk obanstv a a do roku 1955 byli zamstnni v Rdiu Svobodn Evropa v Mnichov. Helena Buov se v tto dob chtla vrtit zpt do SR, a tak se pokoueli vyjednvat na zastupitelskm ad ve Vdni. Pi tto pleitosti dajn slbili, e ud-laj propagan kampa proti Svobodn Evrop. Prohlsili, e materilu maj za ta lta dostatek. Manel sice nakonec vydali Prohlen proti Svobodn Evrop, ale odmtli se vzdt britskho obanstv a tm se tak zekli monosti trvalho nvratu. Do SR pijeli dvakrt, a to v roce 1956 (legln, na tzv. cestovn listy, kter vydval zastupitel-sk ad ve Vdni). Pot se usadili trvale v Anglii a dle nebyli operativn rozpraco-vvni, proto byl svazek 29. srpna 1957 uloen do archivu.

V roce 1955 byl svazek pedn I. sprv MV, kter mla Karla Kasala tzv. agentur-n obsazenho, byl rozpracovvn v Akci Dont. Archiv bezpenostnch sloek MV v souasn dob nespravuje fondy bval I. sprvy (rozvdky); budou pevzaty v prbhu letonho roku. Pepokldme, e pokud byl svazek dochovn, objev se jeho popis v dal sti tto reere. Svazek je proskartovn a dochovna je 1 fi.

a. . 26682 MV, svazek kategorie APS veden od 28. ervence 1955 5. odborem tzv. VI. sprvy MV (vojensk kontrarozvdky) k Josefu Jakemu , jen se po vlce vrtil do slueb SA. Zde zstal a do nora roku 1948, kdy byl dn na dovolenou s ekanm. Pot si nael zamstnn v Bratislav, kde pracoval jako ednk u firmy obchodujc se

311INFORMACE...

sklem. V srpnu si vzal dovolenou a po n ji do zamstnn nenastoupil. Na zklad tto skutenosti na nj bylo vyhleno (bezvsledn) celosttn ptrn. Utekl za hranice, pravdpodobn do Anglie. Ptm odborem bylo v Chrudimi 12. ervence 1955 vydno rozhodnut o vyhlen ptrn, kter bylo zrueno na zklad Rozkazu ministra vnitra k 17. 7. 1961. Svazek je proskartovn a dochovna je 1 fi.

a. . 27002 MV, svazek kategorie APS veden od 5. nora 1952 VI. sprvou MV (vojenskou kontrarozvdkou) k Frantiku Peinovi . Kdy se v ervenci 1945 vr-til Peina do SR, zstal v SA jako dstojnk z povoln. Psobil jako uitel ltn a stelby v leteckch kolch na rznch mstech. V lednu 1949 bylo rozhodnuto, aby byl zbaven sluby v SA a posln na dovolenou s ekanm (do vyzen jeho propu-tn z SA). V dubnu 1949 bylo zjitno, e uprchl i se svou manelkou do zpadnho Nmecka (uletli letadlem typu SOKOL, zenm civilnm pilotem Karlem Radou ), kde byl dajn vyslchn americkou rozvdkou. Pozdji se ml zastnit vslech uprchl-k z SR ve Wiesbadenu. Jin poznatky o nm StB nezjistila, a tak byl svazek uloen 20. nora 1958 do archivu. Svazek je proskartovn a dochovna je 1 fi.

a. . 27097 MV, svazek kategorie APS veden od 27. kvtna 1952 5. odborem tzv. VI. sprvy MV (vojensk kontrarozvdky) k Vclavu loufovi . Po vlce se vrtil jako pslunk eskoslovensk zpadn armdy, pozdji nastoupil jako dopravn pilot u SA na pravideln lince PrahaPa. Za manelku ml Anglianku, kter po noru 1948 odjela do Anglie, odkud se ji nevrtila. louf se dne 5. kvtna 1948 odmtl vrtit z Pa-e, kde byl sluebn jako pilot. Pot dle StB nastoupil u holandsk leteck spolenosti KLM v Haagu a pozdji slouil u RAF v Londn. Dne 7. dubna 1956 bylo po nm vyhleno celosttn ptrn, jeho vsledek byl negativn. Dne 20. nora 1958 byl sva-zek uloen do archivu, je proskartovn a dochovna je 1 fi.

a. . 48668 MV, svazek kategorie APS veden od 20. prosince 1951 5. odborem tzv. VI. sprvy MV (vojensk kontrarozvdky) k Alexandru Hessovi , jen byl od roku 1942 do roku 1946 leteckm ata ve Washingtonu pro USA a Kanadu. Oenil se s Anglian-kou, se kterou se vrtil do SR; ta v roce 1948 odjela zpt do Anglie. Hess byl v tme roce posln na dovolenou s ekanm a vzpt do vsluby. Neekal a 10. ervna se ve Kbelch podlel na odcizen letadla znaky Dakota a uletl do Anglie. Pt odbor vydal v eskch Budjovicch 3. kvtna 1955 rozhodnut o vyhlen ptrn, kter bylo zru-eno na zklad Rozkazu ministra vnitra k 17. 7. 1961. Dne 2. listopadu 1960 byl svazek uloen do archivu, je proskartovn a dochovna je 1 fi. a. . 16982 MV, svazek kategorie OS veden od 15. prosince 1951 VI. sprvou MV (vojenskou kontrarozvdkou) k Janu Kostohryzovi . Na zklad dajnho lenstv v pro-tisttn skupin, veden jeho bratrancem, byl Jan Kostohryz 15. ervna 1953 zaten a odvezen do ruzysk vznice. Rozsudkem, kter nabyl prvn moci 3. nora 1954, byl odsouzen k 16 letm vzen. Proputn na svobodu byl na zklad amnestie v roce 1960. Ve svazku se nachzej materily k jeho dvj innosti, poznatky StB i k dal-m osobm. Vce je obsaeno ve vyetovacm spisu V-2247 MV (viz ve). Svazek je proskartovn a dochovny jsou 2 fie.


a. . 770619 MV, svazek kategorie PO veden od 9. listopadu 1981 2. oddlenm 2a odboru XI. sprvy SNB (Sprvy kontrarozvdky pro ochranu ekonomiky) k Ivanovi Otto Swarzovi . Svazek byl zaloen pod krycm nzvem OTAKAR na zklad poznatku StB o jednn v Anglii, kde ml Schwarz zahjit obchody s SSR tzn. v problematice zahraninho obchodu. Pedpokldali, e bude za tmto elem dojdt do SSR, a proto byla realizovna provrka pes pracovnky tehdej I. sprvy SNB. K tomu vak nedolo, a tak byl svazek dne 29. kvtna 1985 uloen do archivu. Dochovna je 1 fi.

a. . 926664 MV, svazek kategorie PO veden od 21. prosince 1979 1. oddlenm 3. odboru II. sprvy SNB (Sprvy kontrarozvdky pro boj s vnjm neptelem) podr. . 18976 a krycm nzvem NISA ke Karlu Mrzkovi . Karel Mrzek se stkal s ob-jektem Akce Nero, kter byl kdrovm rozvdkem Z Kanady v SSR. Clem zalo-en svazku bylo zjistit, zda Mrzek nepracuje pro neptelskou zpravodajskou slu-bu. Karel Mrzek byl dle poznatk StB v roce 1948 vyetovn pro tzv. napomhn tku civilnch osob na Zpad a byl proputn z armdy. Pesthoval se do Jablonce nad Nisou. Byl lenem SPB (svaz protifaistickch bojovnk). StB bylo zjitno, e se stk pevn s pslunky bval zpadn armdy, se ktermi bojoval v adch s. letectva za II. svtov vlky. Ve dnech 1.3. kvtna 1981 se zastnil setkn bvalch letc a dalch osob v Koenov. Dle k nmu bylo zjitno, e byl zvn na rzn setk-n na zastupitelsk ad Velk Britnie v Praze, kter se konala pi pleitostech vojen-skch vro, stejn tak byl zvn na setkn na zastupitelsk ad USA v Praze. Dle se nkolikrt zastnil sraz bvalch letc RAF k vro bitvy o Anglii. StB nezjistila, e by byl Mrzek vyuvn neptelskou zpravodajskou slubou, proto byl svazek 5. ervna 1985 uloen do archivu pod archivn slo 7592 st nad Labem. Dochoval se pouze jeden svazek, kter je znan proskartovan (12 list vetn desek, zstal de facto pouze nvrh na zaloen svazku a nvrh na uloen svazku do archivu).

a. . 21917 Brno, pesn kategorie svazku neuvedena (KR kontrarozvdn rozpra-covn) nen znm, odkdy byl svazek veden, na str. 136139 se nachzej dl poznat-ky o Vladimru Nedvdovi , kter se tkaj pedevm jeho styku s Albertem Prakem , vznamnm advoktem, v roce 1945 seknm fem ministra spravedlnosti. Nedvd se oenil s jeho dcerou Luisou a 6. dubna 1948 uprchli pomoc letedla typu DakotaOK-WDO do Mnichova a odtud dle emigrovali do Anglie. Dochovn 1 svazek.

a. . 21844 Brno, pesn kategorie svazku neuvedena (KR kontrarozvdn roz-pracovn) nen znm, odkdy byl svazek veden, na str. 5256 se nachzej dl poznatky o Vladimru Soukupovi , kter dne 18. kvtna 1948 uprchl do zahrani spolen s dalmi dstojnky odkem , Kopekem , Ruprechtem a Doubravou (kest-n jmna nejsou uvedena) pomoc uloupenho dopravnho letounu z letit v eskch Budjovicch. Jeho manelkou byla Anglianka. Dochovn je 1 svazek.

a. . 22941 Brno, pesn kategorie svazku neuvedena (KR kontrarozvdn roz-pracovn) nen znm, odkdy byl svazek veden, na str. 30 se nachzej dl poznat-ky o Frantiku Peinovi , kter v dubnu 1949 uprchl do zahrani. Jedn se o slouen svazky rznch osob v problematice ileglnch tk do zahrani.

313INFORMACE...

Desky svazku kategorie PO (provovan osoba) s krycm nzvem Nisa, vedenho na generla Karla Mrzka.Zdroj: ABS


a. . 19898 Brno, pesn kategorie svazku neuvedena (KR kontrarozvdn roz-pracovn) nen znm, odkdy byl svazek veden, na str. 7680 se nachzej dl poznatky o Jim Hartmanovi , kter dne 22. kvtna 1948 utekl do zahrani. Krom zbhnut a nslednho vyzrazen ciz zpravodajsk slub ve o pomrech v arm-d byl obvinn z nkolika dalch trestnch in. V roce 1947 a 1948 dajn pravideln kradl errn pohonn hmoty do auta, dle v pracovn dob vyuval jistho destnka jako idie svho soukromho vozidla a dal. Hartman ml za manelku Anglianku. Dochovn je 1 svazek.

Fond T tzv. taktick fond

V tomto fondu jsou uloeny jednak dl poznatky a sti dnes ji skartovanch svazk, kter byly pro StB rznm zpsobem dleit a do budoucna operativn vyu-iteln. Dle se zde nachz tzv. voln materil tzn. poznatky k osobm, kter nebylo mon typov piadit k dn ze zkladnch kategori svazkov agendy (hlen i rzn poznatky, materily osob provovanch pro styk se sttnm tajemstvm atp.).

a. . T-1355 MV na stran 146147 se nachz poznatek o Jaroslavu Hlaovi ze 7. z 1949, kter uvd, e Hlao psob v Praze u MNO jako profesor na vysok kole a je pravdpodobn, e je zapojen do protisttn innosti. Po dobu jeho pobytu v eskch Budjovicch byl sledovn, a proto se v tto zprv doporuuje, aby byl nadle pozoro-vn i v Praze.

a. . T-1587 MV na stran 191218 se nachz poznatek o Vclavu Bergmanovi , jen byl v noru roku 1948 z preventivnch dvod (hromadn odlety letc do zahrani) posln na dovolenou s ekanm. V kvtnu odjela manelka s dcerou do Anglie, a ako-liv jet v ervenci a v srpnu Bergman na veejnosti prohlaoval, e do Anglie neodjede, a pestoe byl bedliv sledovn, dne 28. z 1948 (v jin zprv 20. z 1948) odeel z bytu a od t doby ji nebyl spaten.

a. . T-1341 MV na stran 4681 se nachzej poznatky o Aloisu Hochmalovi . Hochmal si vzal za manelku Anglianku a dne 1. ervna 1948 byl posln na dovo-lenou s ekanm (po pedchozm zprotn sluby), dne 23. ervence 1948 uprchl do Nmecka. Byl frekventantem Vysok koly (vlen) vojensk, ze kter byl 1. srpna 1948 vylouen a do zlohy peloen 1. z t. r. Dle poznatk StB byl vyslchn cizmi zpravodajskmi slubami a udal v tomto smru ve, co mu bylo o s. armd znmo, tud vyzradil pmo ciz moci skutenosti, opaten a pedmty, kter maj zstati uta-jeny pro obranu republiky.

a. . T-1824 MV na stran 3942 se nachzej poznatky o Mikuli Grofkovi , na nho bylo dne 24. listopadu 1950 podno trestn oznmen pro trestn in ileglnho pechodu sttnch hranic neuposlechnut vzvy k nvratu do SR. Uprchl spolu se svou manelkou Margaretou Grofkovou dne 1. dubna 1948 do Anglie.

315INFORMACE...

Objektov svazky

Objektov svazky byly zakldny mj. proto, aby StB mohla plynule sledovat innost potencilnch skupin odprc reimu. Vtina bvalch letc se vyskytuje v objekto-vch svazcch tkajcch se tzv. problematiky bvalch lid, amnestant, emigrant, vjezdovch osob atd.), je obsahuj de facto pouze seznamy osob s velmi strunm komentem, bez dalho operativnho rozpracovn. Analza tvoila vtinou jak-si evidenn podchycen problematickch osob a seznamy (kolik jich v jakm okre-se bydl atd.), formy a metody tzv. neptelsk innosti (pion ve prospch cizch rozvdek; snahy o aktivisaci v ppadech zosten mezinrodn situace; innost po strnce ekonomick + roziovn nepravdivch zprv; politicko-ideologick situace mezi bvalmi lidmi)7, statistick pehledy, tzv. vyuvn leglnch pozic u letc napklad v SPB (Svazu protifaistickch bojovnk) i na srazech bvalch dstoj-nk, kde probhalo jejich sledovn. Ve svazku jsou uvdny pklady diskus ap., vyhodnocen innosti po linii VB (zejmna v ekonomick trestn innosti, ale i u ji-nch trestnch in), jejich obsazen agenturou, aktivn operativn rozpracovn (pp. odsouzen), dle na jakch pozicch i v jakch odvtvch jsou momentln zamstnni atd.

OB 1733 MV Bval lid obsahuje rozbory a analzy tzv. bze bvalch lid v steckm kraji ze z roku 1958. Na stran 158 je StB dokzn projev pione a neptelskho zamen tzv. bvalch lid na pkladu Frantika Fajtla . Ze statistick analzy je mon pro zajmavost uvst nsledujc daje: V roce 1957 na 2. odboru Krajsk sprvy MV (v st nad Labem) bylo aktivn rozpracovno 13 osob z ad bva-lch letc RAF. Nejvce bvalch vych dstojnk SA a zpravodajskch dstojnk (celkem 159) pracuje na tchto pracovnch pozicch: ednci (54), dlnci (49) a ze-mdlsk sektor (41), ve vedoucch funkcch jich setrvvalo 8.8 Dal zajmavou infor-mac je nvrh na zlepen koordinace mezi slokou VB a StB9 v problematice tzv. bva-lch lid, jejm clem by byl lep centrln pehled o poznatcch v tto oblasti.

OB 1734 MV Amnestant jedn se o analzu a rozpracovn osob, kter byly v minulosti odsouzeny za protisttn innost a pot proputny i amnestovny prezi-dentem republiky v steckm kraji. Analza mla slouit k vytipovn uritch osob za elem dalho aktivnho rozpracovn. Dl poznatky se zde nachzej k Frantiku Chberovi , kter se zastnil 11. unora 1967 plesu Svazu protifaistickch bojovnk v Praze. Pozvn zaslal Jan Irving . Pracovnci Sttn bezpenosti zaznamenali roztr-ku, kter dajn pramenila z toho, e nkterm z ptomnch se podailo publikovat sv zitky z II. svtov vlky a jinm se toto nepodailo. Dalm zajmavm zznamem je tzv. vyten Vclava Blahoe k prbhu recepce konan 4. nora 1967 ve Slovanskm

7) ABS, f. objektovch svazk, OB 1733 MV, projevy neptelsk innosti bvalch lid v kraji st nad Labem, s. 158.

8) ABS, f. objektovch svazk, OB 1733 MV, statistick analza, s. 169 a 177.9) Tamt, s. 174.


dom v Praze. Recepce byla zorganizovna anglickou ambasdou a byli na ni pozvni bval pslunci leteckch sil v Anglii.

OB 369 B Rozpracovn s. emigrant v seznamu osob, kter se pokusily uprchnout nebo skuten utekly pes sttn hranice, figuruje i letec Jaroslav Muzika . V evidennm listu je podchyceno jeho jmno, datum narozen, nrodnost, sttn p-slunost, nboenstv, stav (rodinn), bydlit, zamstnn, datum tku do zahrani (Jaroslav Muzika emigroval 22. dubna 1949 se svou manelkou z imelic), dle jsou zde jmenovni jeho pbuzn.

OB 29 Brno Bval dstojnci SA svazek byl zaloen 3. listopadu 1951 (3. odbo-rem Krajsk sprvy MV v Brn) za elem evidennho podchycen a rozpracovn bvalch dstojnk SA, kte byli z politickch dvod proputni z armdy. Svazek ml pvodn 38 podsvazk (bylo v nm tedy pozorovno a vedeno v patrnosti 38 lid), nyn obsahuje pouze dl zprvy o tchto osobch.

OB 335 Brno podsvazek Emigrace tento velmi rozshl objektov svazek se zabv problematikou osob, kter emigrovaly v Brnnskm kraji. K vtin tchto emi-grant nebyly zakldny samostatn svazky, poznatky k nim proto hromadily objek-tov svazky. V seznamu emigrovanch osob se tak nachz i jmno Herberta Nmce . V podsvazku Vina se nachzej dl poznatky k Vclavu Bergmanovi v souvislosti s pan Ludmilou Masopustovou , kter byla zatena pro napomhn k jeho ileglnmu tku v roce 1948 (byla vak proputna z vyetovac vazby, nebo j nebyla dokz-na vina). Byly zskny poznatky o tom, e by mla dajn spolupracovat s anglickou rozvdkou.

OB 133 HK Zpadn armda v tomto objektovm svazku byli Krajskou sprvou MV v Pardubicch samostatn rozpracovvni pslunci zpadn zahranin arm-dy v Krlovehradeckm kraji, protoe u nich existovalo reln podezen, e budou spolupracovat se zahranin zpravodajskou slubou. Clem bylo sledovn stavu tchto osob (evidenn seznamy rznch okresnch sprv), zjiovn poznatk k jednotliv-cm, vyhodnocovn mon spoluprce rznch osob s touto skupinou (informtorsk i agenturn obsazen tchto lid) a v ppad dleitch skutenost zaloen samo-statnch svazk. Krajsk sprva samozejm spolupracovala s centrlnmi tvary StB (v tomto ppad s VI. sprvou MV vojenskou kontrarozvdkou).

OB 151 HK Akce D svazek byl zaloen u v roce 1948 za elem izolace bva-lch dstojnk, u kterch se pedpokldalo, e budou provdt protisttn innost. Tato akce mla kryc nzev Akce D. Jejm clem bylo odsunout do pracovnch tbo-r ty dstojnky, kte byli po noru 1948 proputni z armdy. Svazek obsahuje mj. pokyn k tto akci Krajskmu velitelstv StB v Pardubicch. Dle tohoto pokynu mla bt prvn skupina dstojnk odsunuta do pracovnho tbora v Hodonn u Kunttu na Morav. Krom zaten dstojnk mly probhnout tak domovn prohldky se zvltnm zamenm na materil, kter by nasvdoval nebo potvrzoval jejich styk s reaknm podzemm nebo ponorovmi uprchlky v cizin, i jejich innosti vzvd-

317INFORMACE...

n, rozvratnick apod. (zvan materil psemn, letky, plny, seznamy, vojensk dokumenty a spisy, vyslaky, ifrov kle, zprvy vzvdnho obsahu, zbran, steli-vo, taskaviny apod).10 Pot mli s tmi, u nich se takovto materil nalezne, sepsat vslechov protokoly, podat trestn oznmen a umstit je do soudn vazby. Ti dstojn-ci, u nich nebyl kompromitujc materil nalezen, byli postaveni ped komise pro zaa-zovn osob do tbor nucench prac, kam pak byli nsledn odvezeni spolehlivmi pslunky SNB. Akce mla probhat v naprost tajnosti, aby nevyvolala na veejnosti rozruch. Ve svazku se nachzej materily k jednotlivm dstojnkm a jejich vpovdi pi zaten.

OB 266 HK Valdice jedn se o objektov svazek, jeho clem byla kontrarozvd-n ochrana stavu npravn vchovy MV ve Valdicch. V roce 1966 si v stavu odpy-kvalo trest 1537 odsouzench. Ve svazku je popsna ostraha stavu (vnitn i vnj). Svazek pvodn obsahoval a 19 podsvazk, kter se zamovaly jak na jednotliv pracovit stavu, tak i na dal problematiky (mlde, tki atd.). Bval pslunk RAF Jan Kostohryz je zde jmenovn na jedn stran seznamu odsouzench, kte byli proputni na zklad amnestie ze dne 9. kvtna 1960.

Materily 3. oddlen ABS

Psemnost, kter se tkaj bvalch pslunk RAF a jsou uloeny u 3. oddlen Archivu bezpenostnch sloek, je pekvapiv mlo. Dvod je patrn nkolik: Tito lid byli asto rozpracovvni vojenskou kontrarozvdkou, ovem ve fondu A 30 a A 30/2 (III. sprva SNB vojensk kontrarozvdka) je uloeno minimum materil z inkrimi-novan doby (gros fondu toti tvo dokumenty k Aknmu programu eskoslovensk kontrarozvdky a VKR z roku 1968). Mme sice k dispozici plny prce a jejich vyhod-nocen, ovem a od roku 1954, a navc nikterak obshl. Plny prce jednotlivch kraj-skch sprv MV se pak dochovaly a od roku 1957 a jsou jet strunj. V ostatnch psemnostech krajskch a okresnch soust StB, vzniklch v obdob nejvt perze-kuce letc, pevauj zase jin tmata zejmna jde o soupisy pslunk faistickch a nacistickch stran a organizac, gestapa a jeho konfident, materily k politickm stranm apod.

K fondm tohoto oddlen neexistuj jmenn databze, pouze strun jmenn rej-stky v jednotlivch inventch. Vyhledvn archivli, vztahujcch se ke konkrt-nm osobm, je tak pomrn obtn. Vjimkou je prvn st fondu Inspekce MV (viz dle), kter je z drtiv sti digitalizovna a vytena, tzn. jsou vypsna vechna jmna, kter se ve spisech objev. Nejzajmavjm pnosem fond 3. oddlen ke zvolenmu tmatu jsou tedy materily instituce, jej potky spadaj do roku 1953 Inspekce ministra vnitra. Obecn jde o stnosti, dosti a upozornn odsouzench nebo obvinnch na nesprvn postup orgn Bezpenosti, prokuratur a soud, poru-en socialistick zkonnosti, eten jednotlivch ppad podle poadavku prokuratur

10) ABS, f. objektovch svazk, OB 151 HK, Akce D pokyny, s. 2.


a soud, dosti odsouzench osob o obnovu soudnho zen, o pezkoumn jejich trestn innosti, o plnou nebo stenou rehabilitaci, o odkodnn za nezkonnou vazbu, dosti o milost apod.11 Jsou asto zajmavm doplkem vyetovacch spis, protoe dokumentuj metody pouvan bn Sttn bezpenost koncem 40. a pot-kem 50. let, zejmna provokace a fyzick nsil, jemu byli vystaveni jak vyetovan, tak vzni. Rozkazy, ktermi byly tyto praktiky zakazovny, se v praxi vcelku mjely inkem dleit bylo rzn protisttn spiklence vyhledat, zatknout a usvdit, a to stoj, co to stoj. Pokud pak inspekce pi pozdjm vyetovn zjistila, e trestn innost byla vyprovokovna, pop. jej piznn bylo vynuceno fyzickm nsilm, na vci to obvykle mnoho nezmnilo tyto iny u byly asto promleny a odsouzen si vt st trestu stejn odpykal.

Existuje jet monost, e drobn zmnky k bvalm pslunkm RAF se objev v plnech prce jednotlivch soust StB z doby, kdy na n opt zamila svoji pozor-nost tedy v 70. letech. Pokud by tomu tak bylo, seznmme tene s podrobnostmi ve druh sti tto studie.

Fond A 8, inv. j. 328 Ppad PETELK a spol.Spis je vnovn tzv. Borskmu ppadu, v nm bylo v roce 1950 odsouzeno cel-

kem 14 osob a dolo k vynesen t rozsudk smrti nad bvalm poslancem lidov strany Stanislavem Brojem , pslunkem SVS ekem Petelkem a bvalm majo-rem letectva Ren ernm . Dle zprvy, kterou vypracovala Inspekce MV na podklad materil z pvodnho vyetovn, doznal dozorce enk Petelk , e udroval nedo-volen spojen s nktermi odsouzenmi z ad tzv. prominent, zejmna s bvalm poslancem Stanislavem Brojem , jemu zprostedkovval spojen s rodinou, doruoval motky a sdloval zprvy zahraninho rozhlasu (pro zajmavost Petelk ml doru-it Brojov dcei i nedopalek cigarety, kterou ped popravou nedokouil gen. Heliodor Pka ). Oba mui mli dle plnovat, jak by se za pomoci nkterch dalch dozorc zmocnili vznice v ppad, e by dolo ke zvratu lidov-demokratickho zzen, jakm zpsobem budou proputni ostatn vzni a pozatkni vedouc funkcioni vz-nice. Jednm z odsouzench, kte byli dajn o tchto plnech informovni, ml bt i bval tbn kapitn letectva Jan Prokop . Ve vpovdi, kterou uinil ped pracovnky Inspekce MV 6. ervna 1956 v Leopoldov (a ostatn u i pi pvodnm vyetovn v roce 1950), vak Jan Prokop drazn popel jakoukoliv svoji ast na pipravovanm pepaden vznice. Stoval si ovem na chovn pslunk SVS v dob vyetovn byl dn do korekce, bylo mu nazeno, aby se svlkl do naha, byl nkolikrt denn bit a kopn a byly mu vyraeny zuby.

Inspekce dola k jednoznanmu zvru, e vrok soudu o uloen absolutnch tres-t je nedostaten odvodnn, a v ppad ernho navc chyb jakkoliv pm dka-zy. U ostatnch odsouzench (mj. i u Jana Prokopa ) pak nebyla vina prokzna vbec. Rozsudek oznaila inspekce za pehnan a nepodloen. Nelnk inspekce navrhl ministrovi vnitra Rudolfu Barkovi zaslat zprvu o proeten ppadu spolu s pslu-

11) PTNKOV, Svtlana: Strun pehled fond, uloench v depoziti FMV Archivu MV Brno-Kanice.In Sbornk Archivu ministerstva vnitra, . 3, ABS MV, Praha 2005.

319INFORMACE...

nmi doklady Nejvymu soudu v Praze, informovat o ppadu generlnho prokurto-ra a doporuit proveden revize celho procesu, informovat ministra spravedlnosti s do-poruenm, aby lenov sentu, kte ppad soudili, podali sv vysvtlen. Potrestn pslunk MV, kte se dopustili vi Petelkovi fyzickho nsil, vak inspekce nedo-poruila s odvodnnm, e se jedn o star ppad a trest by neml vchovn inek.

S tmto ppadem souvis jet nsledujc dva archivn materily, v nich jsou zmi-ovni bval pslunci RAF:

Fond A 8, inv. j. 1478 Plze-BorySpis obsahuje materily z eten nezkonnost, kter se odehrly ve vzeskm

zazen Plze-Bory v letech 19491951. Proetovn bylo zahjeno na zklad st-nost bvalch odsouzench a jejich rodinnch pslunk, podanch na zklad ln-k v tisku a relac v rozhlase a v televizi na jae roku 1968. etenm byla povena komise nelnka Sprvy Sboru npravn vchovy (po reorganizaci IV. oddlen IM SR), vyetovn zahjil rovn vojensk obvodov prokurtor Plze.

Na nkolika mstech usnesen vyetovatele Vojensk obvodov prokuratury v Plzni z nora 1969 je zmiovno jmno Jana Prokopa . Ml vypovdat o ubit vzn v kvtnu 1950 (i kdy vyetovatel VOP tuto monost poslze vylouil), dle se opt mluv o bi-t Jana Prokopa a Stanislava Broje , kter v korekci v kvtnu 1950 zorganizoval velitel stavu SVS Plze Frantiek afark . Dle jsou uvedeny dal podrobnosti, kter Jan Prokop sdlil k ppadu Petelk a spol. Potvrdil, e pi vyetovn tto trestn innosti byl dren v korekci, kde byl velmi surov trn, piem mu mly bt vyraeny zuby, a ml bt zvl surov bit obukem do tlu hlavy dozorcem Vasilem Rakem . Protoe Rako byl podstatn men postavy ne Jan Prokop , unavil Prokopa nejprve tm, e mu nadil dlat depy, nae mu pikzal, aby si klekl a v tomto postaven ho bil obukem do tlov sti hlavy. Tomuto bit byl ptomen velitel stavu afark , kter ho pi tom nazval besti.

Inspekce ministra vnitra SR se ve sv informaci o vsledku vyetovn z ervna 1969 opr o zprvu vyetovatele VOP Plze. Bylo konstatovno, e sice urit bval pslunci stavu SVS Plze-Bory spchali trestnou innost tm, e pekraovali svoji pravomoc surovm nakldnm s vzni a jejich ikanovnm, nicmn drtiv st pslunk stavu SVS postupovala vi vzm spravedliv a pi zachzen s nimi dodrovala pedpisy v t dob platn.

Fond A 2/1, inv. j. 7 Bezpenostn komise dne 18. ervence 1950Ppadem Petelk a spol. se zabvala rovn bezpenostn komise. V materilu se

mj. konstatuje, e bval major eskoslovensk armdy Ren ern , odsouzen ji v roce 1948 k tkmu ali na 15 let, se v trestnici na Borech spolil s dalm trestan-cem, bvalm generlem eskoslovensk armdy Karlem Janoukem a podstrm. SVS Jaroslavem Flemrem k tku do zpadnho Nmecka. Byl odsouzen na doivot a po-slze v Petelkov ppadu k trestu smrti.

Fond A 8, inv. j. 376 Odsouzen Frantiek TRUHL , stnostInspekce MV proetovala v r. 1956 na dost Generln prokuratury stnost

Frantika Truhle , bvalho velkoobchodnka se stvky v Praze. Truhl byl v roce


1949 zaten na zklad vpovd S. kriby a V. Dobrovie , kte od nj dajn obdreli finann stku na zakoupen zbran pro tvoc se protisttn skupinu na Slovensku. Truhl ml spolu s dalmi (mj. i s plk. SA Karlem Lukasem , kter poslze zemel ve vyetovac vazb na nsledky trn) organizovat a zprostedkovvat ilegln pecho-dy rznch osob do zahrani. Jednou z nich byl tak bval generl Lika . Inspekce ve sv zvren zprv sice pipout, e na Truhle bylo pouito fyzick nsil, nicmn trv na tom, e se dopustil trestn innosti.

Fond A 8, inv. j. 369 Peeten stnosti odsouzenho Stanislava BEZINY Tento ppad souvis s pedchozm, proto byl inspekc peeten souasn: Stanislav

Bezina , bval vedouc lzeskho podniku, byl zaten v roce 1949 na zklad vpo-vdi Frantika Truhle a bvalho plk. SA Karla Lukase . Byl obvinn ze spoluasti na organizovn tku generla Liky do zahrani a na pprav tku Likova zet plk. Pelikna . Za velezradu byl odsouzen na 25 let, v roce 1954 mu byl trest snen na 15 let. Inspekce doporuila obnovu trestnho zen, protoe Bezina se k trestn in-nosti doznval pod vlivem fyzickho nsil.

Fond A 8, inv. j. 1274 Karel JANOUEK Karel Janouek , odsouzen v r. 1949 Sttnm soudem Praha k trestu odnt svobo-

dy na 19 let, podal o revizi sv trestn vci. Vy vojensk prokurtor z Pbrami se proto dne 11. kvtna 1965 obrtil na Inspekci ministra vnitra. Dle jeho zjitn byl toti Janoukv pokus o tk do zahrani spolu s plk. Vlastimilem Chrstem , pi nm byl zadren, pod pmou kontrolou StB a 5. oddlen Hlavnho tbu MNO. Na Janoukov rozhodnut k emigraci ml mt navc zsadn podl bval student prvnick fakulty Jaroslav Hrub , jeho totonost mla inspekce rovn zjistit.

Spis dle obsahuje kopie dokument z roku 1948, uloench ve svazcch S-3986, 5550 a H-28-343, vedench na Jaroslava Hrubho a spol. a kopie z podsvazku vyeto-vacch materil a. . 5750, kter se tkaj Karla Janouka .

Inspekce ve sv zprv ze dne 24. ervence 1965 konstatovala, e Jaroslav Hrub byl lenem ilegln organizace mladch nrodnch socialist a vyvjel protisttn in-nost, kter spovala v pedvn pionnch zprv do zahrani a napomhn k ile-glnm tkm z SR. Byl zaten, poslze proputn z vazby a uprchl do zahrani. Karel Janouek se s Jaroslavem Hrubm seznmil prostednictvm jistho Richarda Hartmana . Hrub mu ml pomoci k oputn republiky (Karel Janouek se o n pokusil u jednou, dobrovoln se vak tehdy vrtil). V t dob byl ovem Hrub sledovn org-ny jedn bezpenostn sloky, a tak se Janoukovy ppravy na tk prozradily.

Nsleduje opis rozsudku Vyho vojenskho soudu Pbram ze dne 5. ervence 1968. RNDr. Karel Janouek a Ing. Vlastimil Chrst byli zprotni obaloby. V odvodnn se uvd, e Janouek byl po svm nvratu z Anglie sniovn ve svm zaazen, a byl poslze v noru 1948 z armdy proputn. Ml monost pracovat v Mezinrod-n leteck organizaci v Kanad, co by ovem musel povolit Bedich Reicin ten to vak kategoricky zamtl. Proto chtl republiku opustit ilegln. Spolu s nm ml odejt i gen. Chrst , ktermu Jaroslav Hrub sdlil, e pokud neodejde, bude brzo zaten. Janouek a Chrst povaovali celou akci proti sob za pedem pipravenou a vyprovo-kovanou. To ostatn potvrdily tak nkter vpovdi bvalch pslunk 5. oddlen

321INFORMACE...

Hlavnho tbu. Vznamnm mate-rilem, z nho soud pi svm roz-hodovn vychzel, bylo vyjden gen. Ludvka Svobody , kter uvedl, e provokaci proti gen. Janoukovi dil sm Reicin . Soud tedy dospl k zv-ru, e chyb jakkoliv dkazy o sp-chn trestnho inu zloinu ppra-vy klad a zloinu pokusu o zloin vojensk zrady, za n byli oba oba-lovan sthni. Samotn zbhnut pak bylo patrn vyprovokovno vojensk-mi bezpenostnmi orgny.

Fond A 8, inv. j. 1310 Jan KOSTOHRYZ

Jan Kostohryz byl v roce 1954 odsouzen vym vojenskm soudem v Praze pro trestn iny velezrady a vy-zvdastv k trestu odnt svobody na 16 let. Ml vyzradit prostednictvm svho bratrance Josefa Kostohryze ciz moci opaten, chystan vi brigdn-mu generlovi Josefu Schejbalovi. Ten ml bt odvoln z funkce vojenskho pidlence eskoslovenskho velvy-slanectv ve Washingtonu a po nvratu do republiky mlo bt proti nmu zahjeno zen. Dle vyho vojenskho prokurtora z Hradce Krlov, kter se dne 11. nora 1965 obrtil na Inspekci MV, navrhl Kostohryz obnovu trestnho zen ve sv vci. Mimo jin uvedl, e vyetovatel vojensk kontrarozvdky vi nmu pouvali fyzic-kho a psychickho nsil. Vy vojensk prokurtor chtl zejmna zjistit, zda bylo tvrzen o zen, kter hrozilo Schejbalovi po nvratu z Washingtonu, opodstatn-n, ppadn o jak zen mlo jt.

Spis dle obsahuje protokoly o vslechu Josefa Kostohryze , fotokopie V karet Josefa Schejbala a protokoly o vslechu dvou vyetovatel Jana Kostohryze . Josef Kostohryz popel, e by od svho bratrance zskval pionn zprvy vojenskho cha-rakteru. Josef byl sice dle svho vyjden lenem ilegln skupiny, ale Jana do n nezapojil.

V karty Josefa Schejbala obsahuj zznamy od srpna 1948 do ervna 1949. Vyplv z nich, e Josef Schejbal byl vojenskm pidlencem ve Washingtonu od 1. nora 1947. Je oznaovn za vojka star nepolitick koly, politicky neuvdomlho, nikoliv vak nespolehlivho, kter je rd vojkem z povoln a tou po vojensk karie. K prvnmu odvoln Schejbala z funkce pidlence dolo u v srpnu 1948, ale dle dalho zpisu ze z 1948 ml zstat ve funkci i nadle, a to minimln na dobu jednoho roku. Ovem u 1. dubna 1949 byl odvoln. Ml se hlsit v Praze, ale oznmil svmu nstupci, e se

Generl Karel Janouek.Zdroj: ABS


nevrt. Podal o proputn z inn sluby, co odvodnil nesouhlasem s tehdej es-koslovenskou vldou a jej politikou. Bylo na nj podno trestn oznmen pro zbhnut a byl mu zabaven veker majetek.

Oba vyetovatel odmtli tvrzen, e proti Janu Kostohryzovi pouvali fyzickho a psychickho nsil.

Zvren zprva inspekce ze dne 14. prosince 1965 v podstat vechny tyto shro-mdn daje pouze shrnuje. Konstatuje, e Josef Kostohryz , odsouzen za innost ilegln skupiny KDS na doivot, potvrdil, e varovn generla Josefa Schejbala odpo-vd skutenosti, e dvody odvoln generla Schejbala z funkce vojenskho pidlen-ce ve Washingtonu se nepodailo zjistit a e oba vyetovatel odmtaj tvrzen, e by pouili nezkonnch metod.

Fond E 7, inv. j. 7 Posudky na chovance po dobu jejich zaazen v TNP Mrov

9Tento archivn materil obsahuje posudky na dv z nmi vybranch osob Frantika

Fajtla a Frantika Webera . Posudek na Frantika Fajtla napsal velitel TNP Mrov, strm. Kobza 24. dubna

1951. Je v nm hodnocen jako lovk hloubav povahy, obdivujc politiku zpadnch mocnost. Velmi strun je nastnn jeho ivotopis. V tboe dobrovoln zastval funk-ci knihovnka tborov knihovny, a to k pln spokojenosti jak chovanc, tak velitele tbora. Zdrazovn je dobr pomr k prci, on sm pak je oznaovn za inteligent-nho, slunho a ochotnho jak ke lenm ostrahy, tak k ostatnm chovancm. Proto byl mezi nimi oblben a dky sv knize Sestelen i populrn. O svch zitcch sthae velmi rd vyprvl.

Frantiek Weber byl dle posudku z 28. kvtna 1951 tich a mlomluvn, politicky zpadn orientovan, svoje smlen nijak neprojevoval. V tboe pracoval na vrob ramennch vloek pro OZ Prostjov, piem jeho pracovn vkon byl velmi dobr. Vi pslunkm ostrahovho oddlu se choval slun a nezavdal pinu k potrestn.

E 7, inv. j. 8 Psemnosti k proputn osob (bvalch dstojnk z povoln) 9 z TNP Mrov

V tto inventrn jednotce najdeme mj. psemnosti k Frantiku Fajtlovi , kter byl proputn dne 11. ervna 1951 na pkaz MNB a MNO (zvltn komise). Je zde i se-znam vlastnch vc, kter mu byly pi proputn vydny.

Documents

čsl. letci RAF v archívoch ŠTB