Co dělat v lednu, o lednu, recepty, typy, zajímavosti

ZAHRADA

– Kartáčem odstraňte mech a borku z kmenů ovocných stromů

– Povápněte zryté záhony a prostor pod ovocnými stromy

– Pravidelně čistěte krmítka

– Potravu pro ptáky rozvěste i do vzdálených míst zahrady

– Umyjte všechny truhlíky a venkovní nádoby

– Projděte zásoby semen a objednejte, co chybí

– Dvakrát týdně roste pokojovky

– Dopřejte kvetoucím azalkám a bramboříkům tekuté hnojivo

– Kontrolujte úrodu ve sklepě- Setřásejte sníh z jehličnatých dřevin

– Zkontrolujte a opravte chrániče kmenů stromů proti okusu

– V mrazech zajistěte pro ryby otvor v jezírku

– Umístěte druhé krmítko do vzdálenější části zahrady

– Pokud nemrzne, občas vyvětrejte sklep i místa, kde zimují rostliny

– Když je tepleji, nezapomeňte zalévat stálezelené dřeviny

– Kontrolujte uskladněnou zeleninu i ovoce

– Připravte si na jaro seznam potřebného osiva

PLÁNUJTE UŽITKOVÉ ZÁHONY

V zimě si naplánujte, jak využijete příští sezonu užitkové záhony. Důležité je střídat nejen

jednotlivé skupiny – tedy zeleninu plodovou, luskoviny, kořenovou a podobně, ale na

stejném místě byste neměli pěstovat ani botanicky příbuzné druhy. Můžete tak zabránit

rozšíření a přemnožení chorob a škůdců. Některá botanická příbuzenství jsou poměrně

nečekaná – po sobě byste tak neměli vysévat červenou řepu a špenát, kopr a mrkev

nebo ředkvičky s pekingským zelím. Nemůžete-li plodiny dostatečně prostřídat, pomůže

částečná výměna půdy.

SOLENÍ ZAKÁZÁNO

Snažte se v zahradě vyhnout ošetření namrzlého chodníku posypovou solí. Mění totiž na

dlouho vlastnosti půdy tak, že dřeviny nemohou přijímat vodu a důležité živiny, i když jsou

v půdě k dispozici. Některé jsou na tento problém citlivější, jiné méně. Zasolení špatně

snášejí především jehličnany, lépe si s ním poradí druhy pocházející ze suchých oblastí,

kde se podobné typy půd vyskytují. Je to například tamaryšek, růže svraskalá, akát nebo

čimišník.

VZDUCH PRO JEZÍRKA

Jestliže v jezírku chováte ryby, nesmí zamrznout celá jeho hladina, jinak by se do vody

nedostal vzduch. Přístup kyslíku obstará zimní plovák nebo i obyčejná PET láhev, která

zabrání vytvoření celistvého ledu. Ale nejen ryby potřebují kyslík. Ve vodě až do pozdního

podzimu hnijí zbytky rostlin, proto je dobré odvést mimo toxické plyny pocházející z

rozkladu. To platí hlavně pro menší jezírka.

ČAS PRO BÍLENÍ

Ovocným dřevinám zpravidla nevadí silnější mráz, ale střídání vysokých teplot přes den a

velmi nízkých v noci. Platí to hlavně pro stromy orientované na jih, kde nejvíce svítí

slunce. Míza pod kůrou kmene a kosterních větví v teple začne proudit a během

chladných nocí zmrzne, čímž se zvětší její objem a kůra praskne. Pokud ji natřete nabílo,

odrazí paprsky a zabrání zahřívání a tedy i prouděním mízy. K nátěru se nejčastěji

používá vápenné mléko, ale využít můžete i speciální barvu, která je už naředěná.

STROMEK PO VÁNOCÍCH

Měli jste o Vánocích živý stromek v kontejneru? Pokud ho chcete uchovat i pro další

sezony, dodržujte pravidla pro správnou aklimatizaci, aby se postupně opět přizpůsobil

venkovní teplotě. Je-li zima mírná, nejdříve jej přenesete na pět dnů do chladnější

chodby, poté na stejnou dobu do nevytápěné garáže nebo domku, a pak ven. Měnící se

teplotě přizpůsobte i zálivku – čím je chladněji, tím méně vody dřevina potřebuje. Hnojení

odložte až na květen, kdy se na stromku objeví nové přírůstky.

DŘEVĚNÝ POPEL JAKO HNOJIVO

Pokud topíte dřevem, popel nevyhazujte. Získáváte tak cenné hnojivo s množstvím

draslíku a fosforu, které potřebují dřeviny, hlavně živé ploty, dále pak cibuloviny, plodová

zelenina, brambory a také letničky. Na záhony, kde budete tyto druhy pěstovat, ho

můžete sypat více. U jiných rostlin naopak hrozí přehnojení.

JASMÍN PRO ZAČÁTEK SEZONY

Žluté květy jasmínu nahokvětého (Jasminum nudiflorum) se někde objevily už v prosinci.

Oproti známější kalině bodnanské a vilínům má tento keř velkou výhodu – univerzálnost.

Může se pěstovat u stěny domu na treláži, v nádobě, na kamenné zídce nebo i u

drátěných plotů, které příliš nezatěžuje, na rozdíl třeba od břečťanu nebo vistárie. Hodí se

i pro ozelenění strmých svahů, třeba vjezdů do garáže.

VYZKOUŠÍTE AKÁCII?

Akácie neboli kapinice (Acacia paradoxa) je daleko nejznámější pod jménem mimóza.

Největší ozdobou jsou vonné květy sírově žluté barvy. Ty se objevují v předjaří, nejčastěji

od února do března. Vyšší asi půlmetrový keř potřebuje humózní substrát s trochou

zahradní půdy s neutrálním pH. Množí se pomocí vrcholových řízků, které se odebírají od

dubna do srpna. Pěstovat ho můžete v bytě, nejlépe v zimních zahradách s dostatkem

světla a teplotami šest až osm stupňů. Přes léto ho vyneste ven pod stromy, potřebuje

totiž stín.

PUPENY V OHROŽENÍ

Za dlouhotrvajícího mrazivého počasí se může stát, že zpěvné ptactvo začne vyzobávat

pupeny ovocných stromů. Je to reakce na nedostatek potravy nebo i vody. Mladé stromky

chraňte sítí, koruny větších dřevin postříkejte vápenným mlékem. Ptákům do krmítek

přidejte jablka a další potravu obsahující vodu, na větve zavěste koule nebo kusy

syrového sádla.

VONNÁ ORCHIDEJ

Kromě druhů s barevnými a nápadnými květy najdete i orchideje méně výrazné, zato s

jinými přednostmi. Například Ludisie (Ludisia discolor) má purpurové listy s podélným

žilkováním seskupené do krásných růžic, netvoří vzdušné kořeny. Deset až dvacet

drobnějších a pěkně vonících bílých květů se žlutým středy tvoří klasy. Rostlina bývá

vysoká dvacet až třicet centimetrů. Tyto orchideje se pěstují velmi snadno, potřebují vyšší

vzdušnou vlhkost, polostín a stále trochu vlhký substrát. Ten by měl být s pH kolem 5 –

5,5, tedy kyselý, připravený z listovky a rašeliny. Ludisie se hodí i do větších bytových

skleníčků.

PŘIPRAVTE SE NA ROUBOVÁNÍ

Pokud nyní odebíráte rouby peckovin nebo jádrovin, skladujte je tak, aby do jara

nevyschly, zůstaly živé a nenarašené. Zabalte je a skladujte ve sklepě při teplotách mezi

dvěma až pěti stupni, stejné podmínky máte i v chladničce, kam je můžete též dát. Lze je

i zapíchnout do vlhkého písku nebo pilin v nádobách. Pro menší počet roubů stačí i

seříznutá krabice od džusu nebo pet láhev. Rouby silné asi jako tužka se odebírají, když

není venku mráz, měly by mít jen listové, nikoli květní pupeny.

POZOR NA ZIMNÍ VLÁHU

Voda by se měla po dešti za několik hodin zcela vsáknout, nikoli tvořit kaluže. Pokud se

to na některých místech stává, není to v pořádku. Vytvořte proto motykou brázdy a

kanály, aby odtekla jinam. Zabráníte tak uhnití kořenů. Sníh odklizený z cest a vjezdů

dávejte zejména pod dřeviny a na zeleninové záhony, nikoli na trávník.

ZKONTROLUJTE PLOTY

Voda by se měla po dešti za několik hodin zcela vsáknout, nikoli tvořit kaluže. Pokud se

to na některých místech stává, není to v pořádku. Vytvořte proto motykou brázdy a

kanály, aby odtekla jinam. Zabráníte tak uhnití kořenů. Sníh odklizený z cest a vjezdů

dávejte zejména pod dřeviny a na zeleninové záhony, nikoli na trávník.

PRYČ SE SUCHÝMI VĚTVEMI

Odstraňujte suché a staré větve ovocných stromů nebo ty, které se jasně kříží a zbytečně

zahušťují vnitřek koruny. Pokud chcete dřeviny zmladit, pamatujte, že příliš radikální řez

není nikdy dobrý, tvarování je třeba rozložit minimálně do dvou anebo raději třech sezon.

VYČISTĚTE A OPRAVTE RUČNÍ NÁŘADÍ

Ručnímu nářadí dopřejte po sezoně pravidelnou péči. Dřevěné rukojeti vyčistěte ostrým

rýžovým kartáčem, případně zahlaďte smirkem, můžete je také napustit olejem. Opravte

při tom poškozená místa. Dotáhněte, případně vyměňte také šroubky, které drží pracovní

části v rukojeti. Na čištění kovových části použijte drátěný kartáč, ohnutá ostří vyrovnejte

kladivem a naostřete.

ZKUSÍTE TO S MURAJOU?

Muraja – setkat se můžete i s názvem pomerančový jasmín – pochází z Dálného

Východu, kde se tento stálezelený keř s velmi hustými listy pěstuje zejména jako bonsaj.

Obejde se ale i bez náročného tvarování. V nabídce obchodů bývají druhy Murraya

paniculata a Murraya exotica – oba zdobí několikrát za rok krásné pětičetné bílé květy

vonící po citrusech. Muraja se pěstuje v substrátu pro citrusy, oproti nim ale potřebuje v

zimě vyšší teploty mezi patnácti až dvaceti stupni a hodně rozptýleného světla. V létě

naopak pozor na přímé slunce, které rostlinu může popálit.

KDE SE DAŘÍ ZIMNÍM KALINÁM

Ačkoli růžově kvetoucí kalina bodnanská není původní druh, ve zdejších klimatických

podmínkách se jí daří. Kvete už od listopadu a vydrží do března. Nemá ale ráda jílovitou

půdu, která bývá slévavá, studená a rychle vysychá. Nedaří se jí ani v hlubokém stínu.

Pozor také při řezu – lze ji sice jednou za několik let zmladit, ale pravidelné tvarování není

vhodné.

ODSTRAŇUJTE BORKU

U starších ovocných stromů se doporučuje odstraňovat povrchovou vrstvu kůry. Stačí k

tomu obyčejná kovová špachtle nebo hrubý kartáč, v nabídce zahradního nářadí ale

najdete i speciální špachtli, kterou lze nasadit na delší rukojeť, a tak dosáhnete alespoň o

metr výš a můžete ošetřit i kosterní větve. Lepší než na papír se oškrábaná kůra

zachycuje na textilii, ze které se snadněji sesype do nádoby, a pak spálí.

DŘEVINY V NÁDOBÁCH

I když je pohled na zasněžené stromky v nádobách romantický, sklepávejte z nich mokrý

a těžký sníh. Na terase bývají méně chráněné před větrem a snadno se jim polámou

větve.

VYLÉVEJTE VODU

Je správné zalévat pokojové rostliny raději méně často a dopřát jim více vody než každý

den trochu. Nezapomeňte se k nim asi po dvaceti minutách vrátit a zkontrolovat, jestli v

podmiskách nebo v ozdobných obalech voda nezůstává. To je špatně, protože v zimě

nejsou kořeny tak aktivní a mokrá půda vede k jejich uhnití.

NA CIBULI HMATEM

Cibule skladované v lískách občas proberte a hmatem prozkoumejte, zda jsou stále

pevné. Pokud nyní měknou, znamená to, že hnijí zevnitř. Stává se to, pokud jste je

sklízeli v dešti nebo za vlhka. Takové cibule hned vyřaďte, aby se od nich nenakazily

další.

TEPLOTA PŘI RYCHLENÍ

Rychlené cibuloviny potřebují pozvolný přechod z chladného prostředí do teplého

obýváku. Narašeným cibulím dopřejte nejprve teploty do patnácti stupňů, zalévejte je spíš

méně, přihnojovat nepotřebují. Pokud byste tento mezikrok vynechali, nehezky se

vytáhnou.

TYPY NA ŘEVINY S BAREVNÝMI PLODY V ZIMĚ

V zimní zahradě dobře vyniknou dřeviny, zvlášť ty s barevnými plody. Nejde jen o známou

cesmínu nebo hlohyni, vybírat můžete i z mnoha dalších druhů.

SKALNÍK VRBOLISTÝ

(COTONEASTER SALICIFOLIUS)

Skalník vrbolistý se řadí mezi stálezelené rostliny, zimní zahradu zdobí svými červenými

bobulemi. Můžete ho pěstovat i na severně orientovaných místech, na podmínky a péči není

nijak náročný. Mezi jeho příbuzné patří skalník Dammerův (Cotoneaster dammeri), některým

jeho odrůdám mohou za vhodných podmínek narůst větve ročně až o jeden metr, proto jsou

vhodné na pokrytí svahů. Jiné vyniknou v květináčích nebo na skalkách.

KRÁSNOPLODKA AMERICKÁ

(CALLICARPA AMERICANA)

Fialová barva plodů je stále dost netradiční – lesklé kulaté plody v tomto odstínu má

krásnoplodka americká. Dobře snáší řez i tvarování, proto je vhodná do menších zahrad.

Máte-li však u domu dost místa, nechte ji růst, aby vynikl její přirozený tvar. Během

vegetačního období vyžaduje pravidelnou zálivku a hnojení.

HLOHYNĚ ŠARLATOVÁ

(PYRACANTHA COCCINEA)

Hlohyně má jemně vroubkované okraje listů a větve s ostny. V průběhu roku působí

nenápadně, ale na podzim vytvoří množství bobulí červené, žluté nebo oranžové barvy.

Hodně oblíbená je odrůda ‘Orange Glow’ s oranžovo červenými plody, nebo ‘Solei d Or’ se

sytě žlutými bobulemi. Hlohyně jsou husté mrazuvzdorné keře vhodné i na výsadbu

stálezeleného živého plotu.

CESMÍNA OSTROLISTÁ

(ILEX AQUIFOLIUM)

Cesmína ostrolistá patří k symbolům Vánoc. Má zajímavě tvarované lesklé listy a červené

plody. Chcete-li jich mít hodně, musíte zasadit samčí i samičí rostlinu, aby došlo k opylení.

Odrůda ‘Silver Milkmaid’ má krásně panašované listy a ‘Alaska’ sytě červené plody. Pozor,

bobule cesmíny jsou jedovaté!

BRSLEN EVROPSKÝ

(EUONYMUS EUROPAEUS)

Brslen evropský je opadavá dřevina. V době, kdy se listy začínají zbarvovat, dozrávají první

šarlatově červené nebo tmavě růžové plody. Když prasknou, odhalí oranžový obal se semeny

ukrytými uvnitř. Oblíbená je odrůda ‘Red Cascade’ – krásných plodů má opravu hodně, nebo

‘Aldenhanensis’ s velkými růžovými semeny. Brslen je mrazuvzdorný a dá se pěstovat i v

chladnějších oblastech.

JEŘÁB PTAČÍ

(SORBUS AUCUPARIA)

Bohatou úrodu plodů přináší i jeřáb ptačí. Mimořádně pěkně působí na podzim, když se jeho

složené listy začnou zbarvovat do zlata a mezi nimi prosvítají červené či oranžové jedlé plody.

Zajímavá je odrůda ‘Fructu Luteo’ se žlutooranžovými plodenstvími nebo ‘Pendula’ s

převislými větvemi. Pokud bobule zůstanou přes zimu na větvích, stanou se oblíbenou

pochoutkou pro ptáky. Vyhledávaným druhem je také jeřáb muk (Sorbus aria) s velkými

jednoduchými listy zbarvující se do žluta a oranžova. Pravidelný tvar koruny ho předurčuje k

solitérnímu pěstování.

HALÉZIE KAROLÍNSKÉ

(HALESIA CAROLINA)

Zelené plody se čtyřmi křídly a ostnem zdobí větve halézie karolínské od pozdního léta do

konce podzimu. Navzdory tomu, že se tato dřevina hodí do mnoha zahrad, není příliš známá.

Jde o asi deset metrů vysoký strom, který na jaře zdobí květy podobné sněženkám, z nichž se

později vytvoří zajímavé plody dlouhé asi pět centimetrů. V některých letech listy tohoto

stromu mění barvu na světle žlutou.

DŘIŠŤÁL

(BERBERIS)

Dřišťály – existují desítky variant – se řadí mezi nenáročné keře, pěstovat je můžete v jakékoli

půdě, jak na slunci, tak ve stínu, neublíží jim sucho. Jediné co vadí, je trvalé přemokření.

Vybírat můžete z druhů stálezelených nebo opadavých, u nichž v zimě obzvlášť vyniknou jak

ostny, tak plody. Ty mohou mít mnoho barev – červenou, černou i modrou. Keř se hodí do

živých plotů a pěstovat ho můžete i jako solitéru.

LIBAVKA

(GAULTHERIA)

Nízké větvené keříky libavky připomínají brusinky, s níž jsou příbuzné. Má lesklé lístky a

červené plody, které ji zdobí od konce léta do zimy. Bobule se tvoří pouze na rostlině se

samičími květy, a to tehdy, když v blízkosti roste samčí keř. Koupíte-li si v zahradnictví libavku

s bobulemi, máte jistotu, že jde o samičí rostlinu. Existují však i kultivary jednodomé. Jde o

nenáročnou trvalku, která vyžaduje polostín a vlhkou rašelinnou půdu. Velice dobře se může

kombinovat ve výsadbě s vřesy, vřesovci, ale i azalkami a rododendrony.

Zeleninová zahrada v lednu: první výsevy a zimní

sklizeň

Zahrada spí jen zdánlivě. Na záhonech čeká na sklizení otužilá zelenina, šlechtěná i planá. V

teple domova můžete začít s výsevy, pro zpestření zimního jídelníčku i pro předpěstování

sazeniček do skleníku.

Kdo si na jaře nebo v létě zasel či vysadil růžičkovou kapustu, kadeřávek a pór, může

v průběhu ledna stále sklízet čerstvou zeleninu. Mráz těmto otužilým rostlinám nevadí, jejich

kvalitu však může snížit hezké počasí – tedy teplo před den a náhlé ochlazení v noci. Proti

změnám teplot i proti silným holomrazům (které však tuto zimu zatím nehrozí) se vyplatí

záhony svrchu chránit bílou netkanou textilií, zespoda slámou či listím. Netkaná textilie

zeleninu ochrání i před srnky a zajíci, kteří by ji sklidili za vás. Jinou péči zimní zelenina

nepotřebuje, snad kromě zálivky – za déletrvajícího sucha může i v zimě trpět nedostatkem

vláhy, za bezmrazých dní ji proto důkladně zalijte.

Zelenina za oknem

Semínka paprik stačí překrýt

slabou vrstvou substrátu

Pokud co týden vysejete novou

dávku řeřichy do naklíčovací

misky nebo na vlhkou utěrku či

buničinu, budete mít neustále

k dispozici čerstvé výhonky plné

chuti i vitamínů. Klíčícím

rostlinkám stačí voda a světlo,

aby byly sytě zelené. Podobně

můžete nakličovat i roketu,

hořčici nebo vojtěšku. A pokud

vám zbyla semena brokolice a ředkviček, která jsou možná již letitá, můžete test klíčivosti

spojit s ochutnávkou klíčků.

Zelené klíčky jsou chutné a zdravé -

vojtěška, hořčice, řeřicha

Nejen šlechtěná zelenina může osvěžit zimní jídelníček. Pokud ve skleníku, na záhoně pod

sněhem nebo při oblevě najdete výhonky otužilého plevele ptačince žabince, zkuste si je

natrhat do salátu. Překvapí vás jemnou chutí - nežli žabinec vykvete, je křehký. Obohatí váš

jídelníček tolika prospěšnými látkami, jak to umí jen plané rostliny.

Lednové výsevy

V lednu lze do misek a truhlíků na okenním parapetu začít vysévat semena pro předpěstování

sazeniček – především těch, které se dále pěstují ve skleníku či pařeništi, a mohou proto být

proto vzrostlé dříve, nežli sadba pro venkovní záhony. Již počátkem měsíce můžete vysévat

papriky, rajčata, mochyně peruánské, lilky a saláty, v druhé půli ledna pak celer, raný

kedluben, květák, brokolici.

Semenáčky papriky

Klíčení semen a rychlost růstu sazeniček závisí na teplotě a intenzitě osvětlení – především u

teplomilné plodové zeleniny. Papriky, mochyně a lilky si žádají nejméně 22°C, rajčata 20°C.

Kvalitní sazeničky snáze vypěstujete s pomocí umělého osvětlení, v lednu je přirozeného

světla příliš málo, i když za ideálních podmínek stačit může. Přímo do skleníku či pařeniště se

dle počasí vysévají první ředkvičky a karotky.

Tip na závěr

Pokud rebarboru, která je nyní skrytá pod zemí, nastelete důkladnou vrstvou kompostu a listí

nebo slámy, která jí ochrání proti mrazu, bude na jaře, po opatrném odhrnutí pokrývky, rašit

dříve.

O MĚSÍCI LEDNU

Leden

Po Út St Čt Pá So Ne

1 2 3 4 5

6 7 8 9 10 11 12

13 14 15 16 17 18 19

20 21 22 23 24 25 26

27 28 29 30 31

2020

Leden podle gregoriánského kalendáře první měsíc v roce. Má 31 dní. Český název měsíce pochází od

slova led – měsíc ledu. Původně byl tento měsíc ve východní Evropě označován jako měsíc vlka.

Zpočátku byl leden v římském kalendáři až 11. měsíc v roce. Teprve v roce 153 došlo ke změně

začátku roku z 1. března na 1. leden.

Leden začíná vždy stejným dnem v týdnu jako květen předcházejícího roku a stejným dnem

jako říjen s výjimkou přestupného roku. Tehdy připadá první lednový den na stejný den v týdnu jako

první den dubna a července.

Astrologicky je na začátku ledna Slunce ve znamení Kozoroha a na konci ve znamení Vodnáře.

V astronomických termínech začíná v souhvězdí Střelce a končí v souhvězdí Kozoroha.

PRANOSTIKY

Leden (Přebohaté hodinky vévody z Berry)

Na Boží narození o bleší převalení, na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále o tři dále (délka dne).

V lednu roste den, roste i zima.

Když dne přibývá, mráz více pálívá.

Slunce jde k létu, zima k mrazu.

Leden ve dne svítí, v noci pálí. / V lednu ve dne jas, v noci mráz.

V lednu za pec si sednu.

Lednová zima i na peci je znát.

Lednový mráz i železo rozdrtí a ptáka v letu usmrtí.

Lednové slunce je jako panská přízeň.

Jaký leden, takový červenec.

Lednoví druhové – vánice a mrazové.

Je-li leden nejostřejší, bude roček nejplodnější.

Leden jasný – roček krásný.

Leden studený – duben zelený.

Je-li leden studený, duben chválí osení.

Když rok mrazem a sněhem začíná, dosti chleba se předpovídá.

Když začátek ledna krásně, budou na jaře bouřky časně.

Když není konec ledna studený, únor to dvakrát nahradí.

Když je mírná zima v lednu, únor přinese jí bednu.

Jsou-li v lednu na cestách tlusté ledy, podaří se výborně zelí.

Dlouhý střechýle - dlouhý len.

V lednu mráz – těší nás; v lednu voda – věčná škoda.

Teplý leden, k nouzi krok jen jeden.

Je-li teplo v lednu, sahá bída ke dnu.

Když roste tráva v lednu, roste špatně v červnu.

V lednu roste-li tráva, neúroda se očekává.

Zelené žito v lednu na poli, po žních budou prázdné stodoly.

Když v lednu včely vyletují, to nedobrý rok ohlašují.

Létají-li v lednu mouchy, bude rok na ourodu skoupý.

Když červík v lednu ze země leze, zima až do května se poveze.

Tancují-li v lednu komáři, ať se sedlák po píci ohlíží.

Ryje-li krtek v lednu, končí zima v květnu.

Lednový déšť z pecnu odkrajuje.

Lednové deště neúrodu hlásají.

V lednu když často prší, požehnání to nepřináší.

Prší-li v lednu, bývá drahé obilí.

Když v lednu mnoho prší a málo sněží, z polí, luk i zahrad se málo těží.

Když v lednu deště lijí, to má sedlák po naději.

Když v lednu déšť leje, zlé činí naděje.

Když déšť leden smáčí, neduhy s ním kráčí.

Mokrý leden - prázdné sudy.

Pakli leden mokrý bývá, jistě vína nedolívá.

V lednu málo vody – mnoho vína, mnoho vody – málo vína.

Suchý leden, mokrý červen.

Holomrazy – úrody vrazi.

Když je leden bílý, je sedlákovi milý.

Bílý leden, mokrý máj, ve stodole bude ráj.

Jak vysoko v lednu leží sníh, tak vysoko tráva poroste.

Co leden sněhem popráší, to únor s vichrem odnáší.

Hojný sníh v lednu, málo vody v dubnu.

V lednu moc sněhu, v červnu moc sena.

Mnoho sněhu v lednu, mnoho hřibů v srpnu.

V lednu sníh a bláto, v únoru tuhé mrazy za to.

Když v lednu hrom se ozve, hojnost vína je v očekávání.

V lednu li hřímá, tuhá je zima.

Mlhavý leden - mokré jaro.

JE MOŽNÉ PROVÁDĚT STAVEBNÍ PRÁCE V LEDNU?

S příchodem zimního období ustává „frmol“ na stavbách, kde pracují profesionálové. Pokud na ně

nemáme dostatek financí, snažíme se sehnat na pomoc poloprofesionály a mnohdy nám pomáhají

amatérští stavebníci. Všichni by měli ale vědět, že určitým materiálům a některým činnostem vadí

nízké teploty a stavba by se vlivem mrazů mohla poškodit a následně zbytečně prodražit. Vždy je

důležité mít na zřeteli, že kolísání denních a nočních teplot má zásadní vliv na stavební hmoty a

výrazně se snižuje jejich pevnost a může taktéž dojít k deformaci konstrukcí vlivem objemových

změn, jakým je smršťování, roztažnost nebo dotvarování a lze předpokládat vznik trhlin.

Beton

Tato velmi častá stavební hmota na stavbách se vlivem nízkých už pod + 7 °C výrazně mění.

Především se jedná o prodloužení doby vyzrávání a výrazně se snižuje pevnost betonu. Z tohoto

důvodu se nám mohou částečně nebo úplně zhroutit betonové konstrukce, které jsme postavili a

odstranili od nich bednění nebo pomocné podpěry. Pokud nemůžeme práci odložit na příznivější

dobu, je nutné do betonu přidat nemrznoucí přísadu, které nám podpoří jeho zrání. Ovšem může se

nám stát a musíme s tím i počítat, že i přes přidání přísady se může začít beton drolit, bude nasákavý

a na povrchu budou vznikat praskliny. Velmi dobré je použít při výrobě a dopravě betonu ohřátou

záměsovou vodu a nahřáté kamenivo a využít i speciální zákrytový polystyrén.

U betonu, který se používá v zimě, se prodlužuje doba

zrání

Omítky a zdění

Tyto práce je vhodné přerušit, pokud teplota klesne pod + 5 °C. Vlivem nízkých teplot se mohou v

omítkové hmotě objevit krystalky ledu a omítka následně nebude držet a začne opadávat. Malta s

disperzní přísadou a štukovací hmota budou ztrácet svou schopnost. Stavební sádra se vlivem nízkých

teplot nevytvrdí vůbec. Můžeme ale použít speciální zimní maltu, která se vyznačuje tím, že jde o

směs bez přítomnosti vody. Můžeme ji použít do - 5 °C, pozor si však musíme dát, pokud teplota

klesne výrazně pod bod mrazu během následujících 14 dnů. Před sněhem je nutné chránit

vytvořenou zeď, která potřebuje zaschnout. Při její stavbě je vhodné použít směs s ohřátou

záměsovou vodou o teplotě 30 °C a zbývajících 14 dnů ji chránit polystyrénem překrytým ochrannou

fólií. Takto provedená a zabezpečená zeď odolá i teplotám okolo - 10 °C.

Vlivem nízkých teplot se mění složení malty

Penetrace a nátěrové hmoty

Všechny nátěrové hmoty je vhodné používat v teplotním rozmezí od + 10 do 20 °C. Vlivem nízkých

teplot syntetické nátěrové hmoty více tuhnou, špatně se vsakují do porézních hmot a prodlužuje se

výrazně doba jejich schnutí. Pro základní tixotropní lak na vodní bázi je ideální teplota nejméně + 13

°C. Za nízkých teplot není vhodné ani penetrovat zdivo nebo beton a ani impregnovat dřevo. Všechny

tyto materiály obsahují větší množství vody, která se velmi pomalu odpařuje. Pro použití fasádní a

interiérové barvy obsahující polyvinylacetát (PVAC), latexové a akrylové barvy nebo laky je ideální

teplota nad + 10 °C. Jinak musíme mít na zřeteli, že bod mrazu nenávratně poškodí pojivo a tím se i

znehodnotí nátěrová hmota. Vlivem mrazu barvy nedrží a loupou se.

U nátěrových hmot může dojít k vymrznutí pojiva

Lepidla

Pro odpařování vody nebo ředidel u lepidel je potřebná teplota + 5–10 °C. Lepidlo na obkladačky a

silikonový tmel vyžadují teplotu minimálně + 5 °C. U montážní pěny je + 10 °C, ale výrobci doporučují

+ 20-25 °C. Pro lepidla na koberce, dvousložkové pryskyřice (epoxidové, polyesterové, polyuretanové)

a dvousložkové nátěrové hmoty je minimální teplota + 15 °C a doporučená + 18–25 °C. U

dvousložkových barev se vlivem nízkých teplot mohou vytvořit mléčné skvrny. Z těchto důvodu je

dobré přerušit práci i uvnitř stavby, pokud těchto teplot nedosáhneme.

Kabely

Kabely s vrchním pláštěm z PVC i izolací je vhodné pokládat do + 4 °C, jinak je nutné je předehřát.

Minimální teplota + 5 °C bude vyhovovat při ukládání trubek z vysokohustotního polyethylenu PE-HD.

Nižší teploty bude na závadu materiálům z PVC a plastům, které následně křehnou. U všech

venkovních prací je důležité si hlídat minimální teplotu, a to je při provádění stavebních prací velmi

náročné vzhledem k potřebnému času na následné usychání, tvrdnutí či odpařování. Uskladněný

materiál musíme ohlídat před nepřízní počasí a veškerý zdící materiál udržovat v suchu. Pokud má

stavba před zimou vyzděné obvodové stěny, zakryté stavební otvory a dokončený strop, můžeme se

pustit do zednických prací. Třeba do zdění příček nebo vnitřní omítky, protože teplota uvnitř objektu

nám zpravidla neklesne pod + 8 °C a materiál plní požadované vlastnosti.

Nízké teploty způsobují křehnutí kabelů

CO JÍST V LEDNU? PŘEHLED SEZÓNNÍCH POTRAVIN A

JEDEN RECEPT NA ZÁVĚR

Přijde vám přirozené měnit v průběhu roku svůj šatník? Tak přesně tak by se měla měnit i vaše

strava. Prozradíme vám, proč jíst sezónně, za jaké potraviny vám v lednu tělo poděkuje, a

poradíme vám, jak je připravit.

Na sezónní potraviny je lidské tělo zvyklé

Aby vám do sebe všechno pěkně zapadalo, je potřeba si v prvé řadě říci, co vůbec jsou sezónní

potraviny.

Sezónní potraviny jsou takové potraviny, které v dané době přirozeně dozrávají, jsou k dostání

z místních chovů či farem nebo je bylo možné v době sklizně uskladnit na horší časy. Nejedná se jen o

ovoce a zeleninu, ale i o maso nebo třeba houby.

Sezónní potraviny jsou mnohem chutnější a kvalitnější než uměle dozrávané exotické ovoce a

zelenina a tělo je na ně už několik tisíc let zvyklé. A proto si i samo řekne, na co má chuť. V létě to

jsou ovocné a zeleninové saláty, na podzim a v zimě zase hutné mixované polévky, které tělo

prohřejí.

Růžičková má tolik

vitamínů a minerálů, že se počítá mezi super-potraviny.

Zimní měsíce jsou na sezónní potraviny nejchudší. Pole odpočívají pod sněhem, sluneční paprsky

nejsou vidět i několik dní, a tak jsme často odkázáni na zásoby z podzimní sklizně. Nenechte se zlákat

plnými regály jahod, okurek, chřestu a dalších uměle dozrávaných potravin v supermarketu. Takové

potraviny nejen stojí poměrně dost peněz, ale nemají ani téměř žádnou chuť, o vitamínech nemluvě.

Místo toho si raději dopřejte:

jablka

jedlé kaštany

pórek

růžičkovou kapustu

sladké brambory

datle

tuřín

citrón

řeřichu

Z hub například hlívu ústřičnou nebo lanýže. Z masa kromě vepřového či hovězího třeba i kachnu,

perličku, zajíce, koroptev, krůtí či zvěřinu. V tomto období jsou nejčerstvější a nejkvalitnější.

Tuřín se hodí skvěle do

teplých salátů, ale i k masu. Obsahuje vitamin C, vápník a má hojivé účinky.

Dopřejte tělu vitamíny

Všechny lednové sezónní potraviny jsou zásobárnami vitamínů. A není to náhoda. Právě v zimě je tělo

nejvíce potřebuje. Vitamíny podpoří imunitu a nějaká ta rýma a nachlazení se vám velkým

obloukem vyhnou. Využijte zamražených přebytků z letní sklizně nebo uskladněného ovoce a

zeleniny z podzimu a vitamíny denně doplňujte.

Recept ze sezónních potravin

V každé sezónní kuchařce najdete minimálně jednu hutnou krémovou polévku. Ta vás nejen zasytí,

ale i prohřeje. Už jste někdy ochutnali polévku s tuřínem? Pojďme si ji připravit.

Krémová polévka s houbami a tuřínem

Na polévku budete potřebovat:

máslo

cibuli

tuřín

hovězí vývar

brambory

smetanu

nasušené, naložené či čerstvé houby

sůl a pepř

Jak připravit krémovou polévku s tuřínem?

1. Na rozpuštěném másle v hrnci zpěňte nadrobno nakrájenou cibulku.

2. Oloupaný tuřín nakrájejte na středně velké kousky a přidejte ho k cibulce.

3. Lehce vše osmažte a přilijte vývar.

4. Dochuťte solí a pepřem a vařte zhruba hodinu.

5. Po hodinovém vaření přidejte do polévky nakrájené brambory a vařte, dokud nezměknou.

6. Polévku odstavte z plotny a promixujte ponorným mixérem. Během mixování přilévejte smetanu.

7. Sušené, předem namočené, naložené či čerstvé houby orestujte na másle a přidejte do talíře

k polévce při servírování.

Sušené houby z loňské sezony krásně vyšperkují vaše hřejivé zimní polévky.

Nakrmte své tělo tím, co právě potřebuje. Odvděčí se vám silnou imunitou, energií a dobrou náladou.

A HLAVNÍ CHOD - ROZLÍTANÍ PTÁCI

RECEPT

1. Cibuli nakrájíme nadrobno a na troše oleje orestujeme do tmava, přidáme na kostky

nakrájené maso a necháme zatáhnout.

2. Osolíme, opepříme, přidáme kmín a hořčici a promícháme, zasypeme paprikou, zarestujeme

a zalijeme vývarem.

3. Vaříme, dokud nám maso nezměkne. Mezitím nakrájíme okurky, vajíčka a salám na kostičky.

4. Omáčku zahustíme moukou rozmíchanou ve studené vodě a přidáme okurky, vajíčka a salám

a 2 minuty provaříme.

5. Podáváme s rýží

Zahřejte se horkým grogem od britských námořníků

Asi jen málokdo může vymyslet lepší alkoholický nápoj na zahřátí, než studeným, mořským větrem

ošlehaní námořníci britského královského loďstva. Ukažme si proto nejen recept na skvělý domácí

grog, ale nahlédněme i pod pokličku jeho historie.

Grog je teplý rumový nápoj, který za sychravých dnů přijde opravdu vhod. S jeho přípravou si většina

lidí moc hlavu neláme, ovšem následující článek a hlavně recept vám ukáže, že i s přípravou grogu si

lze vyhrát. Nejprve se však podívejme do historie tohoto oblíbeného nápoje, neboť i ta je mimořádně

zajímavá.

Historii grogu psalo především britské námořnictvo

Sloužit svého času v britském královském námořnictvu znamenalo, mít často docela upito. Po dlouhá

staletí, od 17. století až po rok 1970, byly totiž lodě Royal Navy velmi dobře zásobovány rumem.

Příděl přitom v některých dobách činil i přes půl litru rumu na den na jednoho námořníka. Jak to asi

na lodích muselo vypadat, je všem jasné. Tento stav se nelíbil viceadmirálu, později admirálu

Edwardu Vernonovi, který v roce 1740 nařídil námořníkům ředit rum horkou vodou, neboť snížení

přídělů rumu by nejspíše neprosadil. Nejprve nespokojení námořníci však velmi brzy zjistili, že přidají-

li do nápoje ještě trochu cukru a citrónové šťávy nechutná vůbec špatně.

Grog od Old Groga

Samotný název toho nápoje je opět spojen s naším viceadmirálem. Tento muž totiž velmi rád nosíval

kalhoty z grogrénové látky, což je typ hedvábné tkaniny s tzv. rypsovým žebrování, jak můžete vidět

na obrázku. Mezi námořníky se mu proto přezdívalo Old Grog či prostě Grog. A jelikož to byl právě

on, kdo jim přikázal ředit rum horkou vodou, začali tak nápoji říkat rovněž grog.

Jiná teorie zas tvrdí, že název grog vznikl ze zkratky Grand Rum of Grenada. Která z nich je pravdivá,

se nejspíš na sto procent nedozvíme, ale jistě se shodneme, že zajímavější a pravděpodobnější je

teorie první.

Věděli jste, že…

… původně byl groggy ten, kdo si dopřál přespříliš mnoho grogu. Dnes se význam posunul, a tak jím

prostě označujeme vyčerpaného člověka.

Recept na pořádný grog

Připravit si chutný grog není nic složitého. Většina lidí zkrátka zalije trochu rumu horkou vodou a

přidá pár kostek cukru. I to je samozřejmě možné. My si však ukážeme recept trochu sofistikovanější,

neboť výsledek opravdu stojí za to. K přípravě grogu podle tohoto receptu budete potřebovat

následující:

40 ml rumu

200 ml vody

cukr

citrónovou šťávu

celá skořice

pár kousků hřebíčku

Přípravu grogu zahájíme tím, že do hrnce se studenou vodou přidáme skořici, hřebíček a citronovou

šťávu plnou vitamínu C, který našemu tělu přijde vhod během podzimních i zimních měsíců. Podle

chuti můžeme přidat i jiné oblíbené koření. Obsah hrnce přivedeme pomalu k varu a chvíli vaříme,

aby koření pustilo chuť i vůni. Poté nalijeme do sklenky či hrnku rum. Předepsané množství

samozřejmě není nutno striktně dodržovat. Vařící se směs opatrně scedíme tak, že s ní současně

zalijme připravený rum. Téměř hotový grog osladíme dle chuti a ozdobíme plátkem citrónu. Tím je

domácí grog hotov a vy či někdo z vašich blízkých se můžete konečně skvěle zahřát.

8 vysvobozujících jídel, která jsou na kocovinu úplně

nejlepší

„Už nikdy nebudu pít!“ říkáte si pokaždé, když se probudíte po párty. Chcete vědět, jak se kocoviny co

nejefektivněji a nejrychleji zbavit? 8 tipů, jak zatočit s kocovinou jednou pro vždy.

1. Česnečka

Starý dobrý vyprošťovák osvědčený mnoha generacemi. Pořádný, poctivý vepřový vývar, do kterého

se vymačká minimálně jedna hlavička česneku, je snad lepší než živá voda.

2. Salát z kyselých okurek

Další notoricky známá „postalkoholová“ pochutina – kyselá okurka. Samotná kyselá okurka je ale

trošku fádní, lepší je si udělat salát! Stačí jen nastrouhat pár kyselých okurek, zalít lákem ze sklenice a

pak zvesela konzumovat.

3. Sklenice mléka

Chápu, že někomu se zvedá žaludek jen při představě, že bude muset vypít sklenici studeného mléka,

a to ani nemusí mít kocovinu. Mléko neutralizuje kyselé prostředí, které se vytvoří v našem žaludku

po požití alkoholu, tudíž vězte, že se vám po pár doušcích mléka opravdu uleví.

4. Vajíčka

Naměkko, natvrdo… Zkrátka vajíčka v jakékoli podobě jsou pro naše vnitřní orgány něco jako spasitel.

Pomáhají totiž odbourávat toxiny, které jsou zodpovědné za kocovinu. Takže pořádná anglická

snídaně je po párty tou nejlepší volbou!

5. Banány

Stačí sníst tři banány a kocovina je jako mávnutím kouzelného proutku pryč. Sice po ránu není úplně

snadné do sebe ony tři banány nasoukat, ale pokud se vám to přece jen podaří, už na ně nedáte

dopustit.

6. Rajčata

Spousta zkušených kaličů sází na alkoholickou i nealkoholickou verzi Bloody Mary. Rajčata jsou také

velkými pomocníčky při léčbě kocoviny, jelikož pomáhají udržovat stálost v našem těle. Ať už si dáte

rajčatový salát či onu Bloody Mary, určitě neprohloupíte.

7. Mastné jídlo

Obří hovězí steak a kopec hranolků – konečné řešení kocovinové otázky! Mastné jídlo je dalším

osvědčeným trikem proti kocovině, který se předává z generace na generaci. Devět z deseti lékařů by

se asi rozplakalo, kdyby viděli, jak pojídáte smaženku nebo olejem nasáklou topinku k snídani, ale po

pořádném alkoholovém dýchánku musí jít zdravá strava stranou.

8. Zázvor

Zázvor výborně tlumí pocity nevolnosti. Ať už si uděláte čaj nebo si zázvorem vylepšíte například

oběd, můžete si být jistí, že zůstane uvnitř…

BOTANICKÁ ZAHRADA PRAHA V LEDNU

Výstava v trojské botanické zahradě poradí všem milovníkům přírody

Zimní přikrmování ptáků je jedním z nejstarších a nejrozšířenějších způsobů pomoci ptákům. Má

význam nejen ochranářský, ale i výchovný a vzdělávací. Při pozorování krmítka se mohou lidé

seznámit s celou řadou ptačích druhů, neboť je mohou sledovat z podstatně menší vzdálenosti než

v době hnízdění. Zimní výstava v Ornamentální zahradě venkovního areálu Botanické zahrady hl.

m. Prahy představí základní typy krmítek a prozradí, čím ptáky správně krmit, kdy s krmením začít,

a mnoho dalších zajímavostí. Výstavu si zájemci mohou prohlédnout od 17. ledna až do 1. března

denně od 9 do 16 hodin. Návštěvníci botanické zahrady se budou moci zapojit do celostátní akce

pozorování a počítání ptáků nazvané Ptačí hodinka, která probíhá od 10. do 12. ledna 2020.

Krmítko je umístěno poblíž vegetariánského bistra Botanická na talíři.

Jak krmit ptáky (nejen) v zimním období?

V pořadí již jedenáctý ročník ornitologické výstavy v Botanické zahrada hl. m. Prahy dětem i dospělým

představí základní typy krmítek a objasní, čím ptáky správně krmit a kdy s krmením začít. Víte, že

podle nejnovějších poznatků je zapotřebí ptáky přikrmovat celoročně? „Návštěvníky seznámíme s

novým názorem předních evropských ornitologů doporučujících celoroční přikrmování ptáků. Vyplývá

to z dlouhodobých výzkumů, které jasně potvrdily až katastrofální úbytek hmyzu. Jeho nedostatek má

negativní dopad zejména na hmyzožravé ptáky v době krmení mláďat,“ uvedl kurátor výstavy

Jaroslav Škopek. Výstava také upozorní na potřebu nabízet ptákům vodu v podobě různých

napajedel, a to především v horkých letních dnech. Tradičně nebudou chybět ukázky nevyhovujících

ptačích budek a polobudek v porovnání se správnými variantami. Uvnitř vegetariánského bistra si pak

návštěvníci budou moci v klidu prohlížet „katalog“ nejběžnějších zahradních ptáků.

Botanická zahrada se zapojila do celorepublikové akce Ptačí hodinka

O víkendu 10.–12. ledna proběhne pod hlavičkou České společnosti ornitologické druhý ročník

celorepublikového sčítání ptáků na krmítkách. V letošním roce do této akce mohou zapojit také

návštěvníci trojské botanické zahrady. „Od 8. ledna bude v blízkosti bistra v Ornamentální zahradě

umístěno krmítko, kde bude možné po celou zimu přilétající ptáky pozorovat. Ačkoli se jedná o

vědecký výzkum, Ptačí hodinky se může zúčastnit úplně každý i bez předchozích zkušeností, stačí se

držet jednoduchého návodu, který připravila Česká společnost ornitologická,“ dodává Jaroslav

Škopek. Podrobnosti k této akci se zájemci dozvědí na webu ptacihodinka.birdlife.cz. Podobným

způsobem každoročně sčítají ptáky stovky tisíc lidí v mnoha dalších zemích, například v USA, Velké

Británii, Irsku, Nizozemsku, Rakousku či Německu.

Kalendář akcí Botanické zahrady hl. m. Prahy leden – duben 2020

Džungle, která nespí

10. 1. – 28. 3.

skleník Fata Morgana leden pouze pátky od 18 h únor – pátky a soboty od 18 h březen – pátky a

soboty od 19 h

Víte, jak vypadá prales, když se setmí? Zažijte tropický skleník Fata Morgana jinak. Zaposlouchejte se

do zvuků džungle, která nikdy nespí. Zveme vás na dobrodružnou cestu kolem světa tropických

rostlin, ryb a žab. Naši průvodci pro vás připravili zajímavé putování horami i nížinami, při kterém se

vám bude tajit dech. Některé druhy rostlin rozkvétají v noci a omamně voní. Magicky nasvícený

vodopád šumí a skleníkem se nese koncertování tropických žabek. Chcete překvapit své blízké?

Pozvěte je na večerní procházku do skleníku Fata Morgana. Přijďte se společně projít džunglí, která

nespí.

Pro velký zájem je NUTNÁ REZERVACE přes formulář na www.botanicka.cz

POZOR! Pro přístup ke skleníku není pro špatnou schůdnost vhodné využít úvozovou cestu od Bohnic.

Jak krmit ptáky?

17. 1. – 28. 3., 9–16 h areál Jih

Na výstavě představíme základní typy krmítek s doporučením, čím ptáky správně krmit a kdy s

krmením začít. Víte, že podle nejnovějších poznatků je zapotřebí ptáky přikrmovat celoročně?

Nesmíme zapomínat ani na vhodná napajedla, jejichž význam stoupá především v horkých letních

dnech.

Přednáškový cyklus

23. 1. – 26. 3., vždy ve čtvrtek od 17.30 h

Ornamentální zahrada – Rostlinné bistro Botanická na talíři

23. 1. Petr Horáček – Dendrologické rekordy, rarity a zajímavosti České republiky

30. 1. Petr Hanzelka – Za rostlinami jarního a podzimního Kypru

ZELENÁ BURZA 2020

Devátý ročník kontraktační a prodejní výstavy českých zahradnických výpěstků.

15. ledna 2020, 9.30–16 h.

Brněnské výstaviště, pavilon B

Zelená burza je kontraktační prodejní výstava českých zahradnických výpěstků, se zaměřením

výhradně na velkoobchodní prodej rostlinného materiálu pro realizační firmy, správce veřejné zeleně,

obce, zahradní centra a další subjekty podnikající v zahradnickém či školkařském oboru.

Burza dává možnost výhodné prezentace všem členským firmám Svazu školkařů za rovných

podmínek bez ohledu na velikost firmy nebo šíři pěstovaného sortimentu.

Návštěvník burzy má jedinečnou možnost seznámit se s celým pěstovaným sortimentem v rámci ČR a

na jednom místě porovnat kvalitu a cenu výpěstků u jednotlivých vystavovatelů.

Věříme, že devátý ročník zaujme jak vystavovatele, tak potencionální návštěvníky a zůstane tak

tradiční akcí na Brněnském výstavišti.

ZVÍŘÁTKA V LEDNU V PRAŽSKÉ ZOO

Komentovaná krmení a setkání se zvířaty v zimním období – pouze víkendy a svátky (do března 2020)

Navštivte zvířata tehdy, kdy jsou nejaktivnější, a odhalte zajímavosti a střípky z jejich života. Setkání s

oblíbenými zvířaty doplněná poutavým vyprávěním – stačí si jen vybrat!

https://youtu.be/cQxAm0GgcuI

V lednu 2020 probíhají v rámci projektu Dny zvířat speciální komentovaná setkání u zeber bezhřívých

– každou sobotu a neděli v 10.30 a 13.30 v češtině, v 11.00 a 14.00 v angličtině. Součástí jednotlivých

setkání bude vždy soutěžní otázka pro přítomné návštěvníky, která otestuje znalosti nabyté v

průběhu výkladu. Ti, kdo odpovědí správně, získají drobnou odměnu.

Venkovní program probíhá jen za hezkého počasí. Změna programu vyhrazena. Výjimky jsou

uvedeny.

10.00 krmení hrabáčů – Africký dům

10.30 setkání u slonů – Údolí slonů (za hezkého počasí venku, při špatném uvnitř pavilonu)

10.30 speciální setkání u zeber bezhřívých v rámci Dnů zvířat (pouze v lednu, komentář v češtině)

11.00 krmení tučňáků – Pavilon tučňáků

11.00 speciální setkání u zeber bezhřívých v rámci Dnů zvířat (pouze v lednu, komentář v angličtině)

11.30 setkání u goril – Pavilon goril

12.30 setkání u velemloků – Velemlokárium

13.00 Zvířata se učí – Rezervace Bororo

13.00 krmení varanů komodských – Indonéská džungle (1x za 3–4 týdny: 23.1., 15.2., 14.3., 11.4.,

9.5.)

13.00 setkání u velkých želv – Pavilon velkých želv

13.30 krmení mláďat varanů komodských – Pavilon velkých želv (pouze v sobotu)

13.30 speciální setkání u zeber bezhřívých v rámci Dnů zvířat (pouze v lednu, komentář v češtině)

14.00 krmení kočkovitých šelem – Pavilon velkých kočkovitých šelem (pouze v sobotu)

14.00 setkání u plazů – Pavilon velkých kočkovitých šelem (pouze neděle)

14.00 speciální setkání u zeber bezhřívých v rámci Dnů zvířat (pouze v lednu, komentář v angličtině)

15.00 krmení orangutanů – Indonéská džungle (pouze neděle)

15.30 setkání u žiraf – Africký dům

ON-LINE KRMÍTKO MAKOV

https://youtu.be/xOsXWkp1_BM

LEDNOVÉ VTIPY