CHORVATSKO - Euroskop.cz · 2013. 10. 7. · 1949) – básník, ale také první prezident Chorvatska v titovské Jugoslávii, Tin Ujevi ć (1891-1955), Miroslav Krleža (1893-1981)

2

CHORVATSKO Obecné:

� hlavní město: Záhřeb (790 000 obyvatel)

� hymna: Lijepa naša domovino (Krásná naše

vlasti)

� počet obyvatel: 4 273 000

� úřední jazyk: chorvatština

� měna: kuna (1 kuna se dělí na 100 lipa)

� tři barvy chorvatské vlajky představují tři historické země Chorvatska: Chorvatské

království (červená a bílá), Slavonské království (bílá a modrá) a Dalmatské království

(červená a modrá)

Politika:

� státní zřízení: parlamentní republika

� prezident: Ivo Josipović

� premiér: Zoran Milanović

� jednokomorový parlament „Sabor“

� Chorvatsko je administrativně rozděleno do 21 žup (Záhřeb má vlastní župu), které se

dále člení na opštiny

� od 1. 4. 2009 je členem NATO a od 1. 7. 2013 je členem EU

Chorvatsko v EU:

� Chorvatsko usilovalo o vstup do EU od roku 2003, kdy podalo formální žádost o členství

� přístupové rozhovory byly podmíněny zahájením spolupráce chorvatské vlády

s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii ICTY

� Vstup do EU dále komplikoval spor se Slovinskem o společnou hranici v údolí řeky

Dragona

� v roce 2012 chorvatští občané v referendu rozhodovali o vstupu země do Evropské unie,

významná většina (66 %) zúčastněných voličů se pro vstup vyslovila kladně.

� vstupem Chorvatska do EU došlo ke změnám v evropských institucích

� od 1. 7. 2013 má Chorvatsko v EU svého eurokomisaře, komisař Neven Mimica má na

starosti oblast ochrany spotřebitele

3

� již v dubnu tohoto roku si Chorvaté zvolili svých 12 europoslanců, kteří budou tuto funkci

vykonávat až do řádných voleb do Evropského parlamentu v r. 2014

� ačkoliv je Chorvatsko členem EU, pro české turisty se toho příliš nemění, Chorvatsko

stále není členem schengenského prostoru (vstup plánován na rok 2015), zůstává tak

povinnost minimální kontroly na hranicích.

Geografie:

� celková rozloha 87 661 km2, z toho teritoriální

moře zaujímá plochu 31 067 km2 a pevninské

Chorvatsko 56 542 km2

� Chorvatsku náleží celkem 1185 ostrovů, z toho

je 47 trvale obydlených

� nejvyšší hora: Dinara (Sinjal) 1831 m. n. m.

� pohoří: Dinárské pohoří, Julské Alpy, Gorski

Kotar, Biokovo...

� řeky: Sáva, Dráva, Kupa, Dunaj, Bosut...

� největší města: Záhřeb, Split, Rijeka, Osijek,

Zadar, Velika Gorica, Slavonski Brod, Pula,

Karlovac, Sisak

Spole čnost:

� národnostní složení: 90,42 % Chorvaté, 4,36 % Srbové, 0,73 % Bosňáci, 0,22 % Češi

� náboženské vyznání: 86,28 % katolíci, 4,44 % pravoslavní, 1,47 % muslimové, 3,81 %

bez vyznání

� Chorvatsko má jednu z největších diaspor na světě, uvádí se, že v zahraničí žije okolo

5 milionů Chorvatů

� Chorvaté jsou vesměs velmi přátelští, komunikativní a pohostinní, jsou také známí svou

oblibou dodržování svátků a tradic, v restauraci není neobvyklá malá pozornost navíc ve

formě ochutnávky domácího destilátu nebo zmrzliny pro děti, konverzaci na tržišti nebo

v obchodě bývá těžké se vyhnout, oslavy svátků jsou vždy spojeny s živou hudbou,

tancem a lidovými řemesly

� 15. srpna se v Chorvatsku slaví největší náboženský svátek, kterým je Nanebevzetí

Panny Marie, ve městech propuknou velké oslavy, během kterých se dodržují prastaré

4

tradice, v plné míře se holduje dobrému jídlu a pití, tanci a zábavě, v únoru zase

procházejí městy maškarní průvody.

Kultura:

� Chorvaté jsou velmi hrdí na svoje kulturní a přírodní

dědictví – literární tradice sahající do renesance,

památky na seznamu světového kulturního dědictví

UNESCO, množství národních parků (např. Plitvická

jezera)

� nejvýznamnější památky: Eufráziova bazilika (Poreč),

historické centrum Trogiru, Diokleciánův palác (Split),

katedrála sv. Jakuba (Šibenik), Staré Město Dubrovníku

� nejstarší chorvatská univerzita se nachází v Záhřebu, byla

založena roku 1669, další univerzity najdeme v Rijece

(1973), Splitu (1974), Osijeku (1975)

� pořádá se zde mnoho folklórních festivalů, největší je Mezinárodní folklórní festival

v Záhřebu

� výtvarné umění: ve 14. a 15 století byla Istrie centrem mimořádné

freskové školy

sochaři: Ivan Meštrović (1883-1962), Ivan Kožarić (nar. 1921)

malíři: Blaž Jurjev Trogiranin (zhruba 1412-1448), Juraj Julije Klović

(1478-1578)

Hlebinská škola naivního umění: vznikla ve 30. letech

20. století za podpory malíře Krsta Hegedušiće (1901-1975),

výraznými postavami této školy byli Ivan Generalić (1914-

1992), Franjo Mraz (1910-1981) a Mirko Virius (1889-1943)

� je zde stále živá tradice lidového umění – např. ruční krajky

z ostrova Pag

� literatura: bohatá literární tradice, nejznámějším spisovatelem je

Marulić (1450-1524), o kterém se často hovoří jako o otci chorvatské

renesanční literatury; mezi další renesanční spisovatele patří Petar

Zoranić (1508-1543), Marin Džić (1508-1567) – přezdívaný

„chorvatský Shakespeare“, Ivan Gundulić (1588-1638), Ivan

5

Mažuranić (1814-1890), August Šenoa (1838-1881), Antun Gustav Matoš (1873-1914) –

jedna z hlavních postav modernistického chorvatského hnutí, Vladimir Nazor (1876-

1949) – básník, ale také první prezident Chorvatska v titovské Jugoslávii, Tin Ujević

(1891-1955), Miroslav Krleža (1893-1981)

� film: mezi snímky z poslední doby patří: „Ta divna Splitska noć“ („Nádherná noc ve

Splitu“, 2004), „Put Lubenica“ („Melounová cesta“, 2006), „Armin“ (2007)

Chorvatsko má také tradici animovaných filmů – Záhřebská škola animace

(jeden z jejích bývalých žáků, Černohorec Dušan Vukotić,

vyhrál v roce 1963 Oscara jako první neamerický tvůrce v této

kategorii)

pravidelně se zde pořádají filmové festivaly v Záhřebu, Pule

a Motovunu na Istrii

� hudba: v tradiční hudbě se často uplatňuje strunný nástroj

podobný mandolíně zvaný „tamburitza“

zpěváci: Tereza Kesovija (šansony), Mladen Grdović, Igor

Cukrov, Mišo Kovać, zpěvačka německé kapely Guano

Apes Sandra Nasić má chorvatské kořeny (její otec byl Chorvat), narodila se

ale v Německu

v roce 2003 se i u nás proslavila chorvatská elektronická skupina Karma

Gastronomie:

� ve vnitrozemí se mísí slovanské kořeny s kuchyní vídeňskou, maďarskou a tureckou,

převládá tak maso a masné výrobky, sladkovodní ryby a zelenina

� oproti tomu na pobřeží převládá vliv francouzské, italské a řecké kuchyně, hlavní

surovinou jsou mořské ryby, olivy, ovoce a zelenina, oblíbené je pěstování vinné révy

a výroba místních vín

Speciality:

Rožata, Kotonjata a koláče Mantalata a Arancina – sladkosti z jižní

Dalmácie

Pašticada – masitý pokrm z oblasti kolem Splitu

Drnišský pršut – chorvatská varianta sušené šunky

Soparnik – koláč plněný směsí oliv, fíků a olivového oleje, který se peče

jako roláda a podává se studený

Pažský sýr z ovčího mléka

6

Ninski šokol – zvláštně připravená sušená krkovice

Šurlice - druh těstovin z ostrova Krk, který se používá jako příloha ke všem druhům gulášů nebo

plodům moře

Kajzeršmarn - dezert, který se nejvíce podobá palačinkám

Nápoje:

Vína – Graševina, Bílý Pinot, Ilocký tramín, Kutjevacký ryzlink, Babić, Malvazija,

Prošek, Vrbnická žlahtina...

Maraskino – dezertní likér z višní odrůdy Maraška, ovocné pálenky a likéry

Sport:

� nejoblíbenější sport v Chorvatsku je fotbal, mnoho fotbalistů hraje ve velkých evropských

klubech, například Luka Modrić

� dalšími oblíbenými sporty jsou házená nebo vodní pólo, v nichž Chorvatsko získalo tituly

mistrů světa i olympijských vítězů

� populárním sportem je také basketbal, chorvatský basketbalista Dražen Petrović hrál

v NBA

� z Chorvatska pochází i několik slavných lyžařů (Janica

Kostelićová a její bratr Ivica Kostelić) a tenistů (Goran

Ivanišević, Marin Ćilić, Ivo Karlović); Blanka Vlašićová je

mistryní světa ve skoku do výšky

Zajímavosti:

� v Republice Dubrovník byl ještě před začátkem 15. století poprvé na celém kontinentu

založen systém péče o sirotky, staré lidi a nemocné, vznikl zde také jeden z nejstarších

plánů v Evropě pro boj s morem a bylo zde (ještě dříve než Kolumbus přistál v Americe)

zrušeno otroctví

� vázanka neboli kravata (ze slova Croat či Hrvat), pochází z hedvábného šátku, který

Chorvaté nosili

� plnicí pero bylo dílem záhřebského vynálezce Eduarda

Slavoljuba Penkaly, první mechanickou tužku na světě

vyrobila dodnes fungující záhřebská továrna na tužky

Tvornica Olovaka Zagreb

7

� v Chorvatsku leží nejmenší město na světě – Hum - má jen 23

obyvatel

� slavné psí plemeno dalmatin pochází z chorvatské Dalmácie,

záznamy o něm byly nalezeny v dalmátském klášteře na

olejomalbě ze 17. Století

� v Chorvatsku žije přes 100 000 druhů rostlin a živočichů, jedním ze specifických druhů je

například macarát jeskynní

Mini slovní ček

Dobrý den! Dobar dan!

Nashledanou! Dovidjenja!

Vítám(e) vás!/ Buďte vítán(i)! Dobrodošli!

Děkuji. Hvala.

Jak se máte? Kako ste?

Mluvíte německy/anglicky? Govorite li njemački/engleski?

Jak se nejlépe dostanu do...? Koji je najbolji put za …?

Promiňte, kde je…? Oprostite gdje se nalazi …?

Kolik stojí vstupenka? Koliko košta ulaznica?

Chtěl bych rybu/maso Želim ribu/meso

vchod ulaz

východ izlaz

8

Výběrová bibliografie chorvatské literatury a literatur y o Chorvatsku

Použité zkratky: ÚP = ústřední půjčovna, MP-B = Moravské Předměstí – Jana Masaryka, SP =

Slezské Předměstí, RC = referenční centrum, NHK = Nový Hradec Králové

Cestopisy, pr ůvodci, mapy, d ějiny

1. ABRAHAM, Rudolf. Chorvatsko. V Brně: CPress, 2012. 318 s. Velký průvodce National

Geographic. ISBN 978-80-251-3413-9.

Signatura 248665 (ÚP-dospělí)

2. RYCHLÍK, Jan a Milan PERENĆEVIĆ. Dějiny Chorvatska. 1. vyd. Praha: Nakladatelství

Lidové noviny, 2007. 576 s. Dějiny států. ISBN 978-80-7106-885-3.

Signatura 235031 (ÚP-dospělí, pobočka MP-B, pobočka SP, RC – pouze prezenčně)

3. Chorvatsko: příjezdový plán - praktické informace - nejzajímavější místa: mapa 1:1 500

000. Praha: Freytag & Berndt, 2007. Vydáno jako příloha Lidových novin.


4. Chorvatsko. Vyd. 2. (rozš.). V Praze: Ikar; Euromedia Group, 2007. 296 s. Společník

cestovatele. ISBN 978-80-249-0918-9.


5. Adac Länder Karte: 1: 650 000: Krotien: Bosnien-Herzegowina: Serbien und

Montenegro. München: ADAC Verlag, [2006]. 1 list 132x69 cm, textová část 37 s. ISBN

3-8264-1045-9.


6. MUDROVÁ, Ivana. Evropa okouzleným pohledem, [sv.] 1. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství

Lidové noviny, 2006. 230 s. ISBN 80-7106-796-2.

Signatura 232522/1 (ÚP-dospělí, pobočka MP-A, pobočka MP-B, pobočka Kukleny,

pobočka Labská, pobočka Malšovice, pobočka NHK, pobočka SP)

7. Chorvatské pobřeží: turistický autoatlas: 1 : 160 000. 1. vyd. Praha: Kartografie, c2005.

127 s. ISBN 80-7011-834-2.


8. PRÖTTEL, Michael. Chorvatsko. Vsetín: Altimax, 2005. 95 s. Turistika do kapsy. ISBN

80-86942-01-5.


9

9. MOUKA, František. Balkánský zápisník. Olomouc: Votobia, 2004. 157 s. Cesty.

ISBN 80-7220-175-1.


10. Chorvatské pobřeží=Kroatische Küste=Croatian Coast: 1:500 000: automapa. Zlín:

SHOCart, 2004. 1 list 67x96 cm. Euroclub. ISBN 80-7224-194-X.


11. Chorvatsko: střední Evropa: 1 :600 000; 1:1 500 000: automapa. Vizovice: SHOCart,

2004. 1 list 96x66 cm. Euroclub. ISBN 80-7224-116-8.


12. Chorvatsko: průvodce do zahraničí. Vyd. 1. Praha: Olympia, 2003. 325 s. Globus. ISBN

80-7033-284-4.

Signatura 220721 (ÚP-dospělí, pobočka MP-B, pobočka Kukleny, pobočka Labská,

pobočka Malšovice, pobočka NHK, pobočka SP)

13. Chorvatsko: 1: 550 000: automapa. 2. nezměn. vyd. automapy, 1:550000. Brno:

Geodezie, 2001. 1 list 86x92 cm. ISBN 80-7206-143-7.

Signatura 216081 (ÚP-dospělí, pobočka SP)

14. Slovinsko; Chorvátsko; Bosna a Hercegovina: automapa: 1:1 000 000. 1. vyd. automapy,

1:1000000. Harmanec: Vojenský kartografický ústav, 1996. 1 list 74x54 cm.

ISBN 80-8042-030-0.

Signatura 210253 (ÚP-dospělí, pobočka MP-A, pobočka Kukleny, pobočka Labská,

pobočka NHK, pobočka SP)

15. Slovinsko; Chorvatsko; Istrie: automapa: 1: 750 000. 1. vyd. Praha: Kartografie, 1994.

1 list 66x71cm. ISBN 80-7011-321-9.

Signatura 58813 (ÚP-dospělí, pobočka MP-A, pobočka Kukleny, pobočka Labská)

Chorvatská literatura

I. Poezie

16. GOLOB, Zvonimir. Na srdci kámen. Přeložil Jiří ŽÁČEK, ilustroval O. JANEČEK. 1. vyd.

Praha: Supraphon, 1987. 85 s. Lyra Pragensis, 82. Signatura 91108 (ÚP-dospělí,

pobočka MP-A, pobočka SP)

17. KRLEŽA, Miroslav. Balady Petrici Kerempuha. Přeložil J. HIRŠAL, jazyková spolupráce

I. WENIGOVÁ. 2. vyd., v MF 1. Praha: Mladá fronta, 1994. 173 s. Květy poezie, 182.

ISBN 80-204-0433-3.

10

Signatura 98398 (ÚP-dospělí), vydání z r. 1963 signatura 27158 (ÚP-dospělí, pobočka

SP)

18. MAŽURANIĆ, Ivan. Smrt Smaila-agy Čengijiče. Přeložil Josef HORA. 1. vyd. Praha:

Melantrich, 1947. 54 s.

Signatura A1505 (ÚP-dospělí)

19. PARUN, Vesna. Černá oliva. Výbor sestavil, verše přeložil a úvod napsal Ivan

DOROVSKÝ, ilustrovala Jarmila LORENCOVÁ. 1. vyd. V Brně: Masarykova univerzita,

1998. 72 s. Knihovnička poezie a prózy jižních Slovanů, 9. ISBN 80-210-1833-X.


20. PRERADOVIĆ, Petar. Básně. Přeložil František VEVERKA. Praha: J. Otto, 1904. 128 s.

Signatura A114 (ÚP-dospělí) a 100458 (ÚP-dospělí- pouze prezenčně)

II. Próza

18. GAVRAN, Miro. Čechov řekl Tolstému sbohem; Noc bohů; Pacient doktora Freuda:

(zvraty). 1. české vyd. Brno: Větrné mlýny, 2001. 177 s. Dramatické texty, 23).

ISBN 80-86151-45-X.


19. GJALSKI, Ksaver Šandor. Povídky. Praha: J. Otto, 1906. 91 s. Světová knihovna, 510.


20. KALEB, Vjekoslav. Na kamení. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1974. 235 s.

Svět.

Signatura 60588 (pobočka SP)

21. KOLAR, Slavko. Jen spravedlnost. [1. vyd.]. Praha: Družstevní práce, 1948. 355 s. Živé

knihy A, 242.


22. KOZARAC, Josip. Dvě povídky: Tena - Šaty. Praha: J. Otto, [1899]. 118 s. Světová

knihovna, 121-122.

Signatura 100355 (ÚP-dospělí-pouze prezenčně)

23. KRLEŽA, Miroslav, 1893-1981. Banket v Blitánii. 1. vyd. Praha: Odeon, 1975. 631 s.

Spisy M. Krleži, 4.


11

24. KRLEŽA, Miroslav. Ďáblův ostrov. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1959.

107 s. Edice ilustrovaných novel.


25. KRLEŽA, Miroslav. Charvátský bůh Mars. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury

a umění, 1965. 423 s. Spisy, 1.

26. Signatura 32182 (ÚP-dospělí, pobočka SP)

27. KRLEŽA, Miroslav. Legendy a kalvárie. 1. vyd. (v Odeonu) (hry Aretaics 2.). Praha:

Odeon, 1986. 573 s. Spisy Miroslava Krleži, 6.


28. KRLEŽA, Miroslav. Na pokraji rozumu. 1. vyd. Praha: Státní nakladatelství krásné

literatury a umění, 1964. 201 s. Soudobá světová próza, 174.


29. KRLEŽA, Miroslav. Návrat Filipa Latinovioze; Na pokraji rozumu. 2. vyd. Praha: Odeon,

1981. 445 s. Spisy M. Krleži, 5.

Signatura 76389 (ÚP-dospělí, pobočka SP), vydání z r. 1959 signatura 67179 (ÚP-

dospělí)

30. KRLEŽA, Miroslav. Páni Glembayové: hra o třech dějstvích. 1. vyd. Praha: Orbis, 1963.

125 s. Divadlo, 47.


31. KRLEŽA, Miroslav. Tisíc a jedna smrt. 1. vyd. Praha: Odeon, 1966. 483 s. Spisy

Miroslava Krleži, 2.


32. KRLEŽA, Miroslav. Vrazi a falešní hráči. 1. vyd. Praha: Odeon, 1968. 580 s. Spisy

M. Krleži, 3.


33. MARINKOVIĆ, Ranko. Kyklop. Vyd. 1. Praha; Litomyšl: Paseka, 2003. 559 s. Světová

próza, 7. ISBN 80-7185-580-4.


34. ŠENOA, August. Selská vzpoura. 1. vyd. Praha: Odeon, 1977. 313 s. Světová

knihovna.


12

35. ŠOLJAN, Antun. Krátký výlet. 1. vyd. Praha: Odeon, 1978. 138 s. Malá řada Soudobé

světové prózy.


36. ŠOLJAN, Antun. Zrádci; Krátký výlet. Vyd. v tomto nakl. 1. Praha: Havran, 2005. 317 s.

Kamikaze, 14. ISBN 80-86515-52-4.


Knihovna města Hradce Králové a Europe Direct Hradec Králové, 2013

Documents

CHORVATSKO - Euroskop.cz · 2013. 10. 7. · 1949) – básník, ale také první prezident Chorvatska v titovské Jugoslávii, Tin Ujevi ć (1891-1955), Miroslav Krleža (1893-1981)