2
Prapratno Vrlika Ston Beli Manastir Bizovac Ilok Čabar Skrad Vrbovsko Ogulin Duga Resa Brinje Nin Voćin Orahovica Velika Kutjevo Rab Metković Novalja Hvar Bol SPLIT Omiš Imotski Sinj Trilj Zagvozd Ravča Vrgorac Trogir Primošten Makarska Mali Lošinj Labin Rabac Crikvenica Senj Jablanac KARLOVAC Delnice Fužine Biograd na Moru Benkovac Knin Drniš ŠIBENIK ZADAR Prizna Drvenik Ploče DUBROVNIK Vela Luka ZAGREB KRAPINA VARAŽDIN ČAKOVEC Slatina Vinkovci VUKOVAR OSIJEK POŽEGA SLAVONSKI BROD Nova Gradiška Županja Đakovo Našice VIROVITICA BJELOVAR Kutina Velika Gorica Križevci KOPRIVNICA Vrbovec Ivanić Grad SISAK Novska Daruvar Đurđevac Ozalj Karlobag Gračac Korenica Slunj GOSP IĆ Otočac Josipdol Poreč Rovinj Pula PAZIN RIJEKA Umag Udbina Vodice Samobor Pag Murter Cavtat Pakrac Opatija Cres Osor Lubenice Krk Novi Vinodolski Donji Miholjac Porozina Malinska Brestova Merag Valbiska Baška Lopar Mišnjak Žigljen Preko Tkon Supetar Sumartin Sućuraj Orebić Sobra Stari Grad Korčula Vis Motovun Buzet Skradin Kumrovec Hlebine Kalnik Lipik Pitomača Garešnica Čazma V. Zdenci Jasenovac Rogač Trakošćan Lastovo Perušić Glina Topusko Jamnica Vrbovec Cesty voňavých riviér a ostrovů KVARNERSKÁ CESTA Setkáním rozličných světových bohatství lze nazvat to, co se může vidět a zažít v královské Opatii a Crikvenici, námořní Rijece a z kamene vytesaném Senji. Rozdílnost však nepřestává zde, ale pokračuje na našich největších jadranských ostrovech Krku a Cresu, na léčivém ostrově Lošinji, písečném ostrově Susku, květinovém ostrově Iloviku a lesnatém ostrově Rabu. Ale co mají všechny přece jen společného? Možná je to něco, co již v dávném 19. století pochopila evropská aristokracie, která si vybrala tuto středozemní oblast s mírným podnebím a bujnou vegetací pro svůj odpočinek. Díky jí vznikly první přepychové vily a hotely a zároveň první chorvatské riviéry: Opatijská, Crikvenická, Novovinodolská... Ovšem prvními návštěvníky tehdy nebyli pouze oni, ale i lošinští mořeplavci, kteří ze svých námořních cest přivezli pro své zahrady a dvory přes 80 druhů exotických rostlin. Zahrady městečka jsou plné květin a krajiny plné lesů a olivových hájů, a keříky šalvěje, rozmarýnu, levandule vás doprovází na vaší cestě. Vítáme vás u voňavé brány Jadranu! Cesty nejmenších měst na světě ISTRIJSKÁ CESTA V Istrii se vystřídaly mnohé civilizační kultury, které za sebou nechaly mnohem více, než pouhé historické legendy. Na malém prostoru najdete přímořská rybářská, antická i opevněná středověká městečka, která obsadila téměř každý pahorek istrijského vnitrozemí, s charakteristickými uličkami, náměstím, kostelem a městskou lóží. Odhalte proč se Hum nazývá nejmenším městem na světě a co inspirovalo Julia Verna aby děj jednoho ze svých románů umístil do města Pazin a zjistěte, proč dávné město Dvigrad v 17. století jednoduše zmizelo z povrchu země a... ještě mnoho, mnoho jiného. Ať zamíříte do střední Istrie nebo na její pobřeží, nemůžete je minout. Ať jste zde autem, na kole nebo pěšky, odbočte k těmto malým živým historickým stavbám, svěřte se do rukou místních obyvatel, kteří vám rádi poradí, kde můžete ochutnat domácí kuchyni nebo koupit domácí olivový olej, víno či med. Brány těchto městeček jsou již po staletí otevřeny, zvaly mnohé a dnes zvou i vás... Vítáme vás! Cesty poštovních dostavníků HORSKÁ CESTA Cesty poštovních dostavníků oživují ducha historických komunikací, které mají zásluhu na hospodářském rozvoji tohoto kraje a vedou vás rozlehlými pastvinami a rovinami, lesními stezkami, horskými svahy, údolími řek a přes malebné kopce. Pohledem vás doprovází četné horské vrcholky, stoleté lesy, neklidné řeky, tichá jezera a tajemné jeskyně, nabízejíce přitom neomezené možnosti odpočinku a výzvu k dobrodružství. Pociťte netknutou přírodu, seznamte se s kulturním dědictvím a prožijte dějiny na cestě od pramenu Kupy v Čabru, přes tradiční architekturu ve Vrbovskom, historii města na čtyřech řekách – Karlovce až po malebné městečko Samobor. Podle ročního období doplníte dovolenou pěšími tůrami, jízdou na kole, koupáním v řece nebo jezeru, lovem, rybolovem, vodními sporty nebo zimními radovánkami na sněhu. Naslouchejte přírodě a užívejte v krajině, kterou kdysi dávno projížděly poštovní dostavníky, přenášely dobré i špatné zprávy, skrývaly bohatství a převážely dámy i panstvo. Cesty přírodních pramenů LICKÁ CESTA Z Karlovce se vydejte za zážitky přírodních pramenů. Nížinnou krajinu brzo vystřídají zalesněné kopce a pohoří, propletené bohatými prameny nejčistějších evropských vod, které hasí žízeň i v zaoceánských zemích. Klikatým mostem města Slunje proje¨te pomalu, protože na tomto malém prostoru se naskytuje pohled na silné přírodní prvky, které si člověk pro sebe zkrotil. Množství stříkajících vodopádů předvídá Cesty přírodních pramenů, které se ve vší své nádheře odhalují na Plitvických jezerech. Krása a svěžest zážitku světového přírodního dědictví a tradiční kuchyně jsou pádnými důvody pro přestávku na cestě. Kolem města Josipdol jsou kraje s hustými lesy a bohatými lovišti. Milovníci lyžování v zimě rádi zamíří k Ogulinu a lyžaři-začátečníci k Brinju. Pro ty, kteří mají rádi přímý styk s tichou a uklidňující přírodou, je odjezd do Otočce a údolí řeky Gacky pravým výběrem. Pouhých 45 minut jízdy od Gospiće se můžete vykoupat v Karlobagu, kde je moře věčně ochlazené vodami, vydatně proudícími z horského podzemí. Cesty chorvatských vladařů SEVERODALMATSKÁ CESTA Cesty chorvatských vladařů nás odvádějí na pouť časem, po starých chorvatských sídelních městech – Ninu, Kninu, Biogradu a Šibeniku, začátků chorvatské státnosti (7. – 12. stol.) a probouzí duchy dávných chorvatských vladařú-válečníků. Cesta začíná na severu, na malebných bílých podvelebitských skalních stěnách, z nichž se před očima prostírá neuvěřitelná krajina nejčlenitějšího chorvatského ostrova Pag. Pag nabízí překrásné zátoky a pláže netknuté přírody stejně jako i moderní turistická centra. Nadaleko je známá původní pažská krajka a pažský sýr, jehož tajnou složkou je bóra a sůl, které mu dávají specifické a rozpoznatelné aroma. Projít Cestami chorvatských vladařů znamená pocítit velikou rozdílnost zážitků, které poskytují tisíciletá města, jako je 3000 let starý Zadar, moderní a živá turistická střediska jako Vodice, národní parky, malebná místa dalmatského zázemí, Ravnih kotara i ostrovů. Zvláštní středozemní atmosféra naplňuje duši a domácím gastronomickým pochoutkám nemohou odolat ani nejvybíravější lidé. Cesty starodávných kultur STŘEDODALMATSKÁ CESTA Sledujte vůni cypřišů a rozmarýnu cestou starých Římanů do antického Tragurionu, kde vám jeho nádherný kamen, každý portál, kostelík, palác nebo balkon rozbouří fantazii a povypráví jednu legendu, jeden příběh o lásce nebo naději. Zjistěte, proč si římští císaři vybrali hrdou Salonu za sídelní místo své provincie a proč si jeden z nich, Dioklecián, vybral půvabný Split pro svůj palác. Pociťte duha alkarských sinjských rytířů, vzdor a touhu dalmatské písně Omiše, odpočiňte si na neodolatelných plážích Makarské riviéry, pod vysokými skalami Biokova a poté zaplujte modrými cestami starých řeckých mořeplavců na slunné ostrovy s množstvím kouzla, křišťálově modrého moře, bílého kamene, levandule a vinné révy, které vdechovali život kradouce zemi kamenu a z té pak bohaté teplo jihu stočili do vína. Cesty starých kapitánů JIHODALMATSKÁ CESTA Cesty starých kapitánů plují oblastí bouřlivých historických událostí a bojů za svobodu, oblastí, ve které se od pradávna rozvíjel obchod, námořnictví a lo¨ařství, tam, kde se odjakživa žilo v souladu s mořem a řekou. Seznamte se s pradávným domovem námořnictví na poloostrově plachetnic – Pelješci, s Námořním muzeem v kolébce námořních kapitánů – Orebići, rodným místem mořeplavce Marka Pola, městem Korčulou, historickým městem Dubrovníkem, který po staletí působil jako samostatná Dubrovnická republika a pokračováním tradice v moderních mořských a říčních přístavech Ploče a Metković. Příroda na těchto prostorech složila kouzelnou krajinu delty Neretvy, kde se dotýkají řeka a moře, nížina a kras, jezero a močál, nekonečnou krásu Národního parku Mljet s jeho jezery a renesanční Elafitské ostrovy Koločep, Lopud a Šipan a vytvarovala rozmanitou a krotkou krajinu Konavala. Zadívejte se k otevřenému moři, kde se v minulosti odehrávaly mnohé námořní bitvy, kde se bránila a střežila svoboda a kam s větrem v plachtoví vyplouvaly obchodní plachetnice. CESTY ŠLECHTICKÝCH SÍDEL SEVERNÍ CESTA Kdysi dávno příslušníci vysokých společenských vrstev, vážené panstvo a šlechta v honbě za estetikou a pohodlím, vystavěli na pečlivě vybraných lokalitách zámky a kurie obklopené zahradami, parky a stromořadími. Cesty šlechtických sídel vás malebnými pahorky a rovinami odvádějí do velkostatkářského komplexu Jelačićevých Nových dvorů v Zaprešići, impozantního Velikého Tabora u Desiniće, romantického Trakošćanu, hrdého sídla Zrinských v Čakovci, sídla s dvěmi věžemi v Gornjoj Rijece a mnohých jiných zámků, rozsetých po pahorcích, které kdysi představovaly střed života, práce, kulturního a politického dění. Zakročte do minulosti návštěvou vzácných ukázek rurálního stavitelství v Kumrovci, poznejte svět prapředků v Krapině nebo se oddejte umění v Hlebinách – kolébce naivního malířství. Dovolte, aby vám šlechtická sídla vyprávěla historii a odvedla vás na romantickou pouť do dávných časů rozkoše a lesku šlechty. Cesty podzemních tajemství SEVEROVÝCHODNÍ CESTA Některá tajemství čekají na svoje odhalení miliony let. Živé bytosti je zanechaly hluboko ve skalách v předhistorickém období, kdy zde ještě byl oceán. Ivanić Grad svoje veliké tajemství světu odhalil. Projít dnes Cestami podzemních tajemství je nezapomenutelný zážitek života, který se zastavil v nějakém dávném čase. Při setkání s rurálními lidmi, kteří jsou poslední ukázkou zapomenutého skromného života ve zvlněné přírodě, kde se střídají pastviny a hory, kde se čas měří podle polohy slunce a četné rybníky a loviště zvou k pospolitosti, odhalíte přirozenou stránku své bytosti. Rodinné grilování u rybníka je vzdáleným krokem od tak blízkých městských center, jako jsou Bjelovar, Đurđevac, Virovitica, Garešnica, Kutina nebo Novska. Po proudu od Sisku řeka Sáva napájí lesy a louky podivuhodné chráněné krajinné oblasti Lonjsko polje, vytvářejíc tak císařskou kolébku pro ryby a mnohé druhy vzácného ptactva. Mezi krasavicemi horami je zemědělský kraj, jehož gastronomické úspěchy prezentují Vrbovec, Bjelovar, Đurđevac a Veliki Zdenci. V Daruvaru a Lipiku se oddávna duše i tělo posilují špičkovým vínem i termální vodou. Cesty Panonského moře SLAVONSKÁ CESTA Kdysi nepřehledná modrá mořská hladina dnes má zlatou barvu a její ostrovy jsou dnes zelené hory. Od velikého množství vody zůstaly jen lastury v plodných rovinách slavonských polí. Ale zato tři velké řeky Sáva, Dráva a Dunaj objaly tento kraj a člověk pochopil, že v přebytku přírody najde milovaný domov. Dávno zmizelo Panonské moře, ale přece jen ponechalo jeden svůj slaný pramen v Bizovci. Jeho teplota, dosahující dokonce 96° C je ojedinělým jevem v Evropě. Vyzývavé přírodní okolí milovala šlechta, která zde kdysi budovala svá sídla, užívala v lovu, rybolovu a sortním vínu, co se pilo na evropských dvorech a při královských korunovacích. Známé jsou vinné sklepy Iloku a na světě nejstarší Kutjevačké. Dnes můžete i sami užívat ve všech těch půvabech zašlých časů. Na cestách Panonským mořem odkryjte krásné melodie tohoto kraje při zvuku tamburice a mnohé folklórní slavnosti vám předvedou veselé průvody nazdobených mužů a děvčat v malebných krojích, kdy muži nosí šokačké klobouky a dívky zlaté dukáty. najdi svoji nejmilejší cestu Cestovní a turistická mapa Chorvatska Vysvětlivky Dálnice s nájezdy Rychlostní silnice s nájezdy Silnice pro motorová vozidla s nájezdy Dálnice v provozu od 2009 Hlavní silnice Regionální silnice Místní silnice Štěrková silnice Vyhlídková silnice Dálnice nebo silnice pro motorová vozidla ve výstavbě Vzdálenost v kilometrech Horské sedlo s udáním výšky Železnice Lanovka Trajekt Mezinárodní hranice Hranice správních oblastí – žup Národní park Chráněná krajinná oblast Město s více než 100 000 obyvateli Město s 20 000 až 100 000 obyvateli Město s 10 000 až 20 000 obyvateli Město nebo obec s 5 000 až 10 000 obyvateli Město nebo obec s 2 000 až 5 000 obyvateli Město nebo obec s méně než 2 000 obyvateli Jiná důležitá místa Hlavní město župy Zvlášť zajímavá místa Mezinárodní hraniční přechod Mezinárodní letiště, sportovní letiště Lázně/léčebna, lyžařské středisko Kemp, jachtařský přístav Horská chata / přístřešek Památka UNESCO, jeskyně Zeměpisně zajímavá lokalita, vodopád Archeologické naleziště, zřícenina Tvrz, hrad, zámek Kostel, muzeum Chorvatské hlavní město Záhřeb patří mezi nejstarší středoevropská města, což potvrzují zápisy z roku 1094, kdy se na tomto území zakládá Biskupství. Vyrostl mezi horou Medvednicí a řekou Sávou, staré městské jádro tvoří středověký Gradec, dnes sídlo chorvatské vlády a parlamentu a Kaptol – arcibiskupské sídlo. Administrativním sjednocením s okolními osadami se v 19. století ve městě Záhřebu staví reprezentativní veřejné budovy, náměstí, překrásná stromořadí, fontány, parky a dnes je jedním z nejzelenějších měst Evropy. Příjemná k procházkám, chorvatská metropole vábí své hosty živou pouliční atmosférou, mnohými kavárničkami, restauracemi a obchodními ulicemi. Pokud hledáte na své cestě přestávku vyplněnou bohatým tradičním a kulturním zážitkem, který osvěží vaše cestování domů nebo do jedné z přímořských turistických destinací, Záhřeb vás očekává. Vítáme vás!!! Památky ze Záhřebu Šestinský deštník – součást lidového kroje, charakteristického pro záhřebské okolí, který se nosil do šedesátých let minulého století. Dnes se nosí pouze při slavnostech a folklorních programech. Největší koncentraci šestinských deštníků je možné vidět na záhřebském trhu Dolac. Paprenjak aromatický koláč pravoúhlého tvaru, ozdobený reliéfy s folklorními motivy, směs medu, ořechů a pepře. Jako tradiční chorvatské jídlo si skutečně odporuje, podobně jako celkové chorvatské dějiny: sladce peprné sousto pro mnohé neobvyklé chuti. Navštivte... Ochutnejte... Stavitelské zajímavosti: gotická Katedrála Nanebevzetí panny Marie, románsko - gotický kostel sv. Marka, části středověkých městských hradeb ze 13. stol. - Kamenná brána a věž Lotrščak, elektrická lanovka, která spojuje Horní a Dolní město, novobarokní budova Chorvatského národního divadla z roku 1895 arhitektů Fellnera a Helmera Gastronomie: krůta s mlincima, štrukle, drštky se špekem, fleky se zelím, tvaroh a smetana, koblihy Události: Týden moderního tance (červen), Mezinárodní festival nového divadla “Eurokaz” (červen/ červenec), Záhřebské letní večery (červenec), Mezinárodní přehlídka folkloru (červenec), Festival světového divadla (září), Zagreb Film Festival (říjen) TIC Zagreb, Trg bana J. Jelačića 11, T: +385(0)14814051, www.zagreb-touristinfo.hr MĚSTO ZÁHŘEB Město Záhřeb – město podle každého vkusu Chorvatské turistické sdružení Iblerov trg 10/IV, p.p.251, 10000 Zagreb, Chorvatsko Tel: +385 (1) 4699 333; Fax: +385 (1) 4557 827 Internet: www.chorvatsko.hr E-mail: [email protected] Vážení hosté, vítáme vás v Chorvatsku! Vítejte v zemi rozmanitostí, která vás překvapí svými skrytými tajemnostmi co čekají ve vašem bezprostředním okolí. Tato cestovní a turistická mapa s vybranými cestovními směry vám umožní, abyste do svého cíle dorazili obohaceni nevšedními zážitky, které vás nenechají lhostejnými. Objevíte bohatství chorvatského vnitrozemí i pobřeží a jeho ostrovů v příběhu, který znají pouze ti, co v těch krajích pobývají a pro mnohé jiné zůstanou neznámou. Deset předložených cest představuje i alternativu vašeho pohybu po dálnicích a umožňuje vám bezpečné cestování do cíle. Informujte se o možnostech a atraktivitě oblastí, kterými projíždíte. Neváhejte, zamiřte jedním z předložených směrů, navštivte četné přírodní, historické i kulturní atrakce a dejte si něco dobrého z gastronomických pochoutek, které vám tam nabízejí nebo přenocujte v jednom z příjemných rodinných ubytovacích zařízení, obklopeném překrásnou přírodou. Odhalte, co ukrývají Cesty nejmenších měst na světě, Cesty voňavých riviér a ostrovů, Cesty poštovních dostavníků, Cesty přírodních pramenů,Cesty chorvatských vladařů, Cesty pradávných kultur, Cesty starých kapitánů, Cesty šlechtických sídel, Cesty podzemních tajemství a Cesty Panonského moře. Zcela jistě vás prodchne touha po návratu a odhalování Chorvatska ve všech ročních obdobích, ve kterých bude krása jeho příběhů a tajemství zabarvena a podána vždy v jiném světle. Podívej se okolo sebe, najdi svoji nejmilejší cestu! Vaše Chorvatské turistické sdružení TURISTICKÁ ZASTUPITELSTVÍ CHORVATSKA V ZAHRANIČÍ Kroatische Zentrale für Tourismus 1010 Wien, Am Hof 13, Österreich Tel.: +43 1 585 38 84; Fax: +43 1 585 38 84 20 E-mail: offi[email protected] Kroatische Zentrale für Tourismus 60311 Frankfurt, Kaiserstrasse 23, Deutschland Tel.: +49 69 23 85 350; Fax: +49 69 23 85 35 20 E-mail: [email protected] Kroatische Zentrale für Tourismus 80469 München, Rumfordstrasse 7, Deutschland Tel.+49 89 22 33 44; Fax: +49 89 22 3377 E-mail: [email protected] Ente Nazionale Croato per il Turismo 20122 Milano, Piazzetta Pattari 1/3, Italia Tel.: +39 02 86 4544 97; Fax: +39 02 86 45 45 74 E-mail: [email protected] Ente Nazionale Croato per il Turismo 00186 Roma, Via dell’Oca 48, Italia Tel.: +39 06 32 11 0396; Fax: +39 06 32 11 1462 E-mail: offi[email protected] Chorvatské turistické sdružení 110 00 Praha 1, Krakovská 25, Česká Republika Tel.: +420 2 2221 1812; Fax: +420 2 2221 0793 E-mail: [email protected]; [email protected] Chorvátske turistické združenie 821 09 Bratislava, Trenčianska 5, Slovenská Republika Tel.: +421 2 55 562 054; Fax: +421 2 55 422 619 E-mail: [email protected] Horvát Idegenforgalmi Közösség 1053 Budapest, Magyar u. 36, Magyarország Tel.: +36 1 266 65 05, Fax: +36 1 267 55 99 E-mail: [email protected] Office National Croate de Tourisme 75116 Paris, 48, Avenue Victor Hugo, France Tel.: +33 1 45 00 99 55; Fax: +33 1 45 00 99 56 E-mail: [email protected] Croatian National Tourist Office London W6 9ER, 2 Lanchesters, 162-164 Fulham Palace Road, United Kingdom Tel.: +44 208 563 79 79; Fax: +44 208 563 26 16 email: [email protected] Croatian National Tourist Office New York 10118, 350 Fifth Avenue, Suite 4003, U.S.A. Tel.: +1 212 279 8672; Fax: + 1 212 279 8683 E-mail: [email protected] Narodowy Ośrodek Informacji Turystycznej Republiki Chorwacji 00-675 Warszawa, IPC Business Center, ul. Koszykowa 54, Polska Tel.: +48 22 828 51 93; Fax: +48 22 828 51 90 E-mail: [email protected] Kroatiska turistbyrån 11135 Stockholm, Kungsgatan 24, Sverige Tel.: +46 8 53 482 080; Fax: +46 8 20 24 60 E-mail: [email protected] Kroatisch Nationaal Bureau Voor Toerisme 1081 GG Amsterdam, Nijenburg 2F, Netherlands Tel.: +31 20 661 64 22; Fax: +31 20 661 6427 E-mail: [email protected] Office National Croate du Tourisme 1000 Bruxelles, Vieille Halle aux Blés 38, Belgique Tel.: +32 2 55 018 88; Fax: +32 2 51 381 60 E-mail: [email protected] Хорватское туристическое сообщество 123610 Moscow, Krasnopresnenskaya nab. 12, office 1502, Russia Tel.: +7 495 258 15 07; Fax: +7 495 258 15 08 E-mail: [email protected] Hrvaška turistična skupnost 1000 Ljubljana, Gosposvetska 2, Slovenija Tel.:+ 386 1 23 07 400; Fax:+386 1 23 07 404 E-mail: [email protected] Kroatische Zentrale für Tourismus 8004 Zürich, Badenerstr. 332, Switzerland Tel.: +41 43 336 2030; Fax: +41 43 336 2039 E-mail: [email protected] Oficina de Turismo de Croacia 28001 Madrid, Calle Claudio Coello 22, esc.B,1°C , Espana Tel.: +3491 781 5514; Fax: +3491 431 8443 E-mail: [email protected] DÁNSKO, 3460 Birkerod Aktivity vyřizuje agentura VAGABOND, Bregenrodvej 132 Tel.: +45 70 266 860; Fax: + 45 48 131 507 E-mail: [email protected] JAPAN Ark Hills Executive Tower N613 Akasaka 1-14-5, Minato-ku, Tokyo 107-0052 Tel.: +81 03 6234 0711; Telefaks: +81 03 6234 0712 E-mail: [email protected] Vydavatel: Chorvatské turistické sdružení; Za vydavatele: mgr. Niko Bulić; Automapa: Geodetický institut Slovinska, Jamova 2, Ljubljana; Supervizor mapy: prof.dr.sc Zoran Klarić; Návrh, design a text: Hosting International s.r.o. Zadar; Fotografie: archív Hlavního úřadu Chorvatského turistického sdružení, Turistického sdružení žup Dubrovnicko-neretvanské, Istrijské, Koprivnicko-križevacké, Ličko-sensjké, Primorsko-goranské, Splitsko-dalmatské, Šibenicko-knínské, Viriviticko-podravské, Zadarské, Záhřebské, Turistického sdružení měst Daruvaru, Đakova, Iloku, Karlovce, Metkoviće, Ogulinu, Sinje, Velike Gorice, Záhřebu, Archeologické muzeum, Chráněné krajinné oblasti Lonjsko polje a Medvednica Tisk: Meić Rotooffset, Záhřeb; Vydavatelská a autorská práva: Chorvatské turistické sdružení Záhřeb; Vydavatel neručí za eventuální nepřesnosti zde uvedených informací a nenese zodpovědnost za možné změny, ke kterým by mohlo dojít. Záhřeb, září 2008 Měřítko 1:1,000,000 Cesty voňavých riviér a ostrovů KVARNERSKÁ CESTA Cesty nejmenších měst na světě ISTRIJSKÁ CESTA Cesty poštovních dostavníků HORSKÁ CESTA Cesty přírodních pramenů LICKÁ CESTA Cesty chorvatských vladařů SEVERODALMATSKÁ CESTA Cesty starodávných kultur STŘEDODALMATSKÁ CESTA Cesty starých kapitánů JIHODALMATSKÁ CESTA CESTY ŠLECHTICKÝCH SÍDEL SEVERNÍ CESTA Cesty podzemních tajemství SEVEROVÝCHODNÍ CESTA Cesty Panonského moře SLAVONSKÁ CESTA MĚSTO ZÁHŘEB Město Záhřeb – město podle každého vkusu Chorvatské turistické sdružení

Cestovní a turistická mapa Chorvatska

Embed Size (px)

DESCRIPTION

Vítejte v zemi rozmanitostí, která vás překvapí svými skrytými tajemnostmi co čekají ve vašem bezprostředním okolí.Tato cestovní a turistická mapa s vybranými cestovními směry vám umožní, abyste do svého cíle dorazili obohaceni nevšedními zážitky,které vás nenechají lhostejnými. Objevíte bohatství chorvatského vnitrozemí i pobřeží a jeho ostrovů v příběhu, který znají pouze ti, co vtěch krajích pobývají a pro mnohé jiné zůstanou neznámou.

Citation preview

Cestovn a turistick mapa ChorvatskaMtko 1:1,000,000

VysvtlivkyDlnice s njezdy Rychlostn silnice s njezdy Silnice pro motorov vozidla s njezdy Dlnice v provozu od 2009 Hlavn silnice Regionln silnice Mstn silnice trkov silnice Vyhldkov silnice Dlnice nebo silnice pro motorov vozidla ve vstavb Vzdlenost v kilometrech Horsk sedlo s udnm vky eleznice Lanovka Trajekt Mezinrodn hranice Hranice sprvnch oblast up Nrodn park Chrnn krajinn oblast Msto s vce ne 100 000 obyvateli Msto s 20 000 a 100 000 obyvateli Msto s 10 000 a 20 000 obyvateli Msto nebo obec s 5 000 a 10 000 obyvateli Msto nebo obec s 2 000 a 5 000 obyvateli Msto nebo obec s mn ne 2 000 obyvateli Jin dleit msta Hlavn msto upy Zvl zajmav msta Mezinrodn hranin pechod Mezinrodn letit, sportovn letit Lzn/lebna, lyask stedisko Kemp, jachtask pstav Horsk chata / psteek Pamtka UNESCO, jeskyn Zempisn zajmav lokalita, vodopd Archeologick nalezit, zcenina Tvrz, hrad, zmek Kostel, muzeum

Cesty nejmench mst na svtISTRIJSK CESTAV Istrii se vystdaly mnoh civilizan kultury, kter za sebou nechaly mnohem vce, ne pouh historick legendy. Na malm prostoru najdete pmosk rybsk, antick i opevnn stedovk msteka, kter obsadila tm kad pahorek istrijskho vnitrozem, s charakteristickmi ulikami, nmstm, kostelem a mstskou l. Odhalte pro se Hum nazv nejmenm mstem na svt a co inspirovalo Julia Verna aby dj jednoho ze svch romn umstil do msta Pazin a zjistte, pro dvn msto Dvigrad v 17. stolet jednodue zmizelo z povrchu zem a... jet mnoho, mnoho jinho. A zamte do stedn Istrie nebo na jej pobe, nemete je minout. A jste zde autem, na kole nebo pky, odbote k tmto malm ivm historickm stavbm, svte se do rukou mstnch obyvatel, kte vm rdi porad, kde mete ochutnat domc kuchyni nebo koupit domc olivov olej, vno i med. Brny tchto msteek jsou ji po stalet oteveny, zvaly mnoh a dnes zvou i vs... Vtme vs!

MSTO ZHEB

Msto Zheb msto podle kadho vkusuChorvatsk hlavn msto Zheb pat mezi nejstar stedoevropsk msta, co potvrzuj zpisy z roku 1094, kdy se na tomto zem zakld Biskupstv. Vyrostl mezi horou Medvednic a ekou Svou, star mstsk jdro tvo stedovk Gradec, dnes sdlo chorvatsk vldy a parlamentu a Kaptol arcibiskupsk sdlo. Administrativnm sjednocenm s okolnmi osadami se v 19. stolet ve mst Zhebu stav reprezentativn veejn budovy, nmst, pekrsn stromoad, fontny, parky a dnes je jednm z nejzelenjch mst Evropy. Pjemn k prochzkm, chorvatsk metropole vb sv hosty ivou poulin atmosfrou, mnohmi kavrnikami, restauracemi a obchodnmi ulicemi. Pokud hledte na sv cest pestvku vyplnnou bohatm tradinm a kulturnm zitkem, kter osv vae cestovn dom nebo do jedn z pmoskch turistickch destinac, Zheb vs oekv. Vtme vs!!!

TURISTICK ZASTUPITELSTV CHORVATSKA V ZAHRANIKroatische Zentrale fr Tourismus 1010 Wien, Am Hof 13, sterreich Tel.: +43 1 585 38 84; Fax: +43 1 585 38 84 20 E-mail: [email protected] Kroatische Zentrale fr Tourismus 60311 Frankfurt, Kaiserstrasse 23, Deutschland Tel.: +49 69 23 85 350; Fax: +49 69 23 85 35 20 E-mail: [email protected] Kroatische Zentrale fr Tourismus 80469 Mnchen, Rumfordstrasse 7, Deutschland Tel.+49 89 22 33 44; Fax: +49 89 22 3377 E-mail: [email protected] Ente Nazionale Croato per il Turismo 20122 Milano, Piazzetta Pattari 1/3, Italia Tel.: +39 02 86 4544 97; Fax: +39 02 86 45 45 74 E-mail: [email protected] Ente Nazionale Croato per il Turismo 00186 Roma, Via dellOca 48, Italia Tel.: +39 06 32 11 0396; Fax: +39 06 32 11 1462 E-mail: [email protected] Chorvatsk turistick sdruen 110 00 Praha 1, Krakovsk 25, esk Republika Tel.: +420 2 2221 1812; Fax: +420 2 2221 0793 E-mail: [email protected]; [email protected] Chorvtske turistick zdruenie 821 09 Bratislava, Trenianska 5, Slovensk Republika Tel.: +421 2 55 562 054; Fax: +421 2 55 422 619 E-mail: [email protected] Horvt Idegenforgalmi Kzssg 1053 Budapest, Magyar u. 36, Magyarorszg Tel.: +36 1 266 65 05, Fax: +36 1 267 55 99 E-mail: [email protected]

Cesty voavch rivir a ostrovKVARNERSK CESTASetknm rozlinch svtovch bohatstv lze nazvat to, co se me vidt a zat v krlovsk Opatii a Crikvenici, nmon Rijece a z kamene vytesanm Senji. Rozdlnost vak nepestv zde, ale pokrauje na naich nejvtch jadranskch ostrovech Krku a Cresu, na livm ostrov Loinji, psenm ostrov Susku, kvtinovm ostrov Iloviku a lesnatm ostrov Rabu. Ale co maj vechny pece jen spolenho? Mon je to nco, co ji v dvnm 19. stolet pochopila evropsk aristokracie, kter si vybrala tuto stedozemn oblast s mrnm podnebm a bujnou vegetac pro svj odpoinek. Dky j vznikly prvn pepychov vily a hotely a zrove prvn chorvatsk riviry: Opatijsk, Crikvenick, Novovinodolsk... Ovem prvnmi nvtvnky tehdy nebyli pouze oni, ale i loint moeplavci, kte ze svch nmonch cest pivezli pro sv zahrady a dvory pes 80 druh exotickch rostlin. Zahrady msteka jsou pln kvtin a krajiny pln les a olivovch hj, a keky alvje, rozmarnu, levandule vs doprovz na va cest. Vtme vs u voav brny Jadranu!abar Ozalj KARLOVAC Duga Resa Vrbovsko Ogulin Josipdol Slunj Brinje Otoac Glina Topusko Novska Jasenovac Nova Gradika POEGA SLAVONSKI BROD upanja

Pamtky ze Zhebu

Navtivte... Ochutnejte...Stavitelsk zajmavosti: gotick Katedrla Nanebevzet panny Marie, romnsko - gotick kostel sv. Marka, sti stedovkch mstskch hradeb ze 13. stol. - Kamenn brna a v Lotrak, elektrick lanovka, kter spojuje Horn a Doln msto, novobarokn budova Chorvatskho nrodnho divadla z roku 1895 arhitekt Fellnera a Helmera Gastronomie: krta s mlincima, trukle, drtky se pekem, fleky se zelm, tvaroh a smetana, koblihy Udlosti: Tden modernho tance (erven), Mezinrodn festival novho divadla Eurokaz (erven/ ervenec), Zhebsk letn veery (ervenec), Mezinrodn pehldka folkloru (ervenec), Festival svtovho divadla (z), Zagreb Film Festival (jen)KOPRIVNICA Hlebine urevac Krievci ZAGREB Samobor Velika Gorica Vrbovec Jamnica SISAK Kutina Garenica Lipik BJELOVAR Vrbovec Ivani Grad azma V. Zdenci Daruvar Voin Velika Pitomaa VIROVITICA Donji Miholjac Bizovac OSIJEK Kutjevo Naice akovo Vinkovci Ilok VUKOVAR Beli Manastir Slatina

estinsk detnk soust lidovho kroje, charakteristickho pro zhebsk okol, kter se nosil do edestch let minulho stolet. Dnes se nos pouze pi slavnostech a folklornch programech. Nejvt koncentraci estinskch detnk je mon vidt na zhebskm trhu Dolac. Paprenjak aromatick kol pravohlho tvaru, ozdoben relify s folklornmi motivy, sms medu, oech a pepe. Jako tradin chorvatsk jdlo si skuten odporuje, podobn jako celkov chorvatsk djiny: sladce peprn sousto pro mnoh neobvykl chuti.

AKOVEC VARADIN Trakoan KRAPINA Kumrovec Kalnik

TIC Zagreb, Trg bana J. Jelaia 11, T: +385(0)14814051, www.zagreb-touristinfo.hr

Office National Croate de Tourisme 75116 Paris, 48, Avenue Victor Hugo, France Tel.: +33 1 45 00 99 55; Fax: +33 1 45 00 99 56 E-mail: [email protected] Croatian National Tourist Office London W6 9ER, 2 Lanchesters, 162-164 Fulham Palace Road, United Kingdom Tel.: +44 208 563 79 79; Fax: +44 208 563 26 16 email: [email protected] Croatian National Tourist Office New York 10118, 350 Fifth Avenue, Suite 4003, U.S.A. Tel.: +1 212 279 8672; Fax: + 1 212 279 8683 E-mail: [email protected] Narodowy Orodek Informacji Turystycznej Republiki Chorwacji 00-675 Warszawa, IPC Business Center, ul. Koszykowa 54, Polska Tel.: +48 22 828 51 93; Fax: +48 22 828 51 90 E-mail: [email protected] Kroatiska turistbyrn 11135 Stockholm, Kungsgatan 24, Sverige Tel.: +46 8 53 482 080; Fax: +46 8 20 24 60 E-mail: [email protected]

Orahovica

Umag Motovun Pore Rovinj

Buzet Opatija PAZIN RIJEKA Brestova Porozina Rabac Valbiska Krk Cres Pula Lubenice Merag Lopar Rab Osor Mali Loinj Minjak igljen Novalja Delnice Fuine

Skrad

Pakrac

Labin

Crikvenica Novi Vinodolski Malinska Senj Baka

Jablanac Prizna

Perui

Korenica

Karlobag

GOSPI

najdi svoji nejmilej cestuUdbina

Kroatisch Nationaal Bureau Voor Toerisme 1081 GG Amsterdam, Nijenburg 2F, Netherlands Tel.: +31 20 661 64 22; Fax: +31 20 661 6427 E-mail: [email protected] Office National Croate du Tourisme 1000 Bruxelles, Vieille Halle aux Bls 38, Belgique Tel.: +32 2 55 018 88; Fax: +32 2 51 381 60 E-mail: [email protected] 123610 Moscow, Krasnopresnenskaya nab. 12, office 1502, Russia Tel.: +7 495 258 15 07; Fax: +7 495 258 15 08 E-mail: [email protected] Hrvaka turistina skupnost 1000 Ljubljana, Gosposvetska 2, Slovenija Tel.:+ 386 1 23 07 400; Fax:+386 1 23 07 404 E-mail: [email protected] Kroatische Zentrale fr Tourismus 8004 Zrich, Badenerstr. 332, Switzerland Tel.: +41 43 336 2030; Fax: +41 43 336 2039 E-mail: [email protected] Oficina de Turismo de Croacia 28001 Madrid, Calle Claudio Coello 22, esc.B,1C , Espana Tel.: +3491 781 5514; Fax: +3491 431 8443 E-mail: [email protected] DNSKO, 3460 Birkerod Aktivity vyizuje agentura VAGABOND, Bregenrodvej 132 Tel.: +45 70 266 860; Fax: + 45 48 131 507 E-mail: [email protected] JAPAN Ark Hills Executive Tower N613 Akasaka 1-14-5, Minato-ku, Tokyo 107-0052 Tel.: +81 03 6234 0711; Telefaks: +81 03 6234 0712 E-mail: [email protected]

Pag Graac Nin ZADAR

Ven host, vtme vs v Chorvatsku! Vtejte v zemi rozmanitost, kter vs pekvap svmi skrytmi tajemnostmi co ekaj ve vaem bezprostednm okol. Tato cestovn a turistick mapa s vybranmi cestovnmi smry vm umon, abyste do svho cle dorazili obohaceni nevednmi zitky, kter vs nenechaj lhostejnmi. Objevte bohatstv chorvatskho vnitrozem i pobe a jeho ostrov v pbhu, kter znaj pouze ti, co v tch krajch pobvaj a pro mnoh jin zstanou neznmou. Deset pedloench cest pedstavuje i alternativu vaeho pohybu po dlnicch a umouje vm bezpen cestovn do cle. Informujte se o monostech a atraktivit oblast, ktermi projdte. Nevhejte, zamite jednm z pedloench smr, navtivte etn prodn, historick i kulturn atrakce a dejte si nco dobrho z gastronomickch pochoutek, kter vm tam nabzej nebo penocujte v jednom z pjemnch rodinnch ubytovacch zazen, obklopenm pekrsnou prodou. Odhalte, co ukrvaj Cesty nejmench mst na svt, Cesty voavch rivir a ostrov, Cesty potovnch dostavnk, Cesty prodnch pramen,Cesty chorvatskch vlada, Cesty pradvnch kultur, Cesty starch kapitn, Cesty lechtickch sdel, Cesty podzemnch tajemstv a Cesty Panonskho moe. Zcela jist vs prodchne touha po nvratu a odhalovn Chorvatska ve vech ronch obdobch, ve kterch bude krsa jeho pbh a tajemstv zabarvena a podna vdy v jinm svtle.Trilj Trogir SPLIT Roga Supetar Bol Stari Grad Makarska Sumartin Drvenik Suuraj Vis Vela Luka Orebi Korula Lastovo Prapratno Ston Sobra DUBROVNIK Cavtat Ploe Metkovi

Cesty potovnch dostavnkHORSK CESTACesty potovnch dostavnk oivuj ducha historickch komunikac, kter maj zsluhu na hospodskm rozvoji tohoto kraje a vedou vs rozlehlmi pastvinami a rovinami, lesnmi stezkami, horskmi svahy, dolmi ek a pes malebn kopce. Pohledem vs doprovz etn horsk vrcholky, stolet lesy, neklidn eky, tich jezera a tajemn jeskyn, nabzejce pitom neomezen monosti odpoinku a vzvu k dobrodrustv. Pocite netknutou produ, seznamte se s kulturnm ddictvm a proijte djiny na cest od pramenu Kupy v abru, pes tradin architekturu ve Vrbovskom, historii msta na tyech ekch Karlovce a po malebn msteko Samobor. Podle ronho obdob doplnte dovolenou pmi trami, jzdou na kole, koupnm v ece nebo jezeru, lovem, rybolovem, vodnmi sporty nebo zimnmi radovnkami na snhu. Naslouchejte prod a uvejte v krajin, kterou kdysi dvno projdly potovn dostavnky, penely dobr i patn zprvy, skrvaly bohatstv a pevely dmy i panstvo.

Preko

Benkovac Biograd na Moru Tkon Murter Skradin Vodice IBENIK Primoten Drni

MSTO ZHEB

Msto Zheb msto podle kadho vkusu

Knin

Cesty nejmench mst na svt ISTRIJSK CESTACesty voavch rivir a ostrov KVARNERSK CESTA Cesty potovnch dostavnkHORSK CESTA LICK CESTA

Vrlika Sinj

Podvej se okolo sebe, najdi svoji nejmilej cestu! Vae Chorvatsk turistick sdruen

Cesty prodnch pramen Cesty chorvatskch vladaSEVERODALMATSK CESTA STEDODALMATSK CESTA JIHODALMATSK CESTA SEVERN CESTA

Omi

Imotski Zagvozd

Rava Vrgorac

Cesty starodvnch kultur Cesty starch kapitn

Hvar

Chorvatsk

turistick

sdruen

CESTY LECHTICKCH SDELCesty podzemnch tajemstvSEVEROVCHODN CESTA SLAVONSK CESTA

Chorvatsk turistick sdruen Iblerov trg 10/IV, p.p.251, 10000 Zagreb, Chorvatsko Tel: +385 (1) 4699 333; Fax: +385 (1) 4557 827 Internet: www.chorvatsko.hr E-mail: [email protected]

Cesty Panonskho moe

Vydavatel: Chorvatsk turistick sdruen; Za vydavatele: mgr. Niko Buli; Automapa: Geodetick institut Slovinska, Jamova 2, Ljubljana; Supervizor mapy: prof.dr.sc Zoran Klari; Nvrh, design a text: Hosting International s.r.o. Zadar; Fotografie: archv Hlavnho adu Chorvatskho turistickho sdruen, Turistickho sdruen up Dubrovnicko-neretvansk, Istrijsk, Koprivnicko-krievack, Liko-sensjk, Primorsko-goransk, Splitsko-dalmatsk, ibenicko-knnsk, Viriviticko-podravsk, Zadarsk, Zhebsk, Turistickho sdruen mst Daruvaru, akova, Iloku, Karlovce, Metkovie, Ogulinu, Sinje, Velike Gorice, Zhebu, Archeologick muzeum, Chrnn krajinn oblasti Lonjsko polje a Medvednica Tisk: Mei Rotooffset, Zheb; Vydavatelsk a autorsk prva: Chorvatsk turistick sdruen Zheb; Vydavatel neru za eventuln nepesnosti zde uvedench informac a nenese zodpovdnost za mon zmny, ke kterm by mohlo dojt. Zheb, z 2008

Cesty prodnch pramenLICK CESTAZ Karlovce se vydejte za zitky prodnch pramen. Ninnou krajinu brzo vystdaj zalesnn kopce a poho, propleten bohatmi prameny nejistjch evropskch vod, kter has ze i v zaocenskch zemch. Klikatm mostem msta Slunje projete pomalu, protoe na tomto malm prostoru se naskytuje pohled na siln prodn prvky, kter si lovk pro sebe zkrotil. Mnostv stkajcch vodopd pedvd Cesty prodnch pramen, kter se ve v sv ndhee odhaluj na Plitvickch jezerech. Krsa a svest zitku svtovho prodnho ddictv a tradin kuchyn jsou pdnmi dvody pro pestvku na cest. Kolem msta Josipdol jsou kraje s hustmi lesy a bohatmi loviti. Milovnci lyovn v zim rdi zam k Ogulinu a lyai-zatenci k Brinju. Pro ty, kte maj rdi pm styk s tichou a uklidujc prodou, je odjezd do Otoce a dol eky Gacky pravm vbrem. Pouhch 45 minut jzdy od Gospie se mete vykoupat v Karlobagu, kde je moe vn ochlazen vodami, vydatn proudcmi z horskho podzem.

Cesty chorvatskch vladaSEVERODALMATSK CESTACesty chorvatskch vlada ns odvdj na pou asem, po starch chorvatskch sdelnch mstech Ninu, Kninu, Biogradu a ibeniku, zatk chorvatsk sttnosti (7. 12. stol.) a probouz duchy dvnch chorvatskch vlada-vlenk. Cesta zan na severu, na malebnch blch podvelebitskch skalnch stnch, z nich se ped oima prostr neuviteln krajina nejlenitjho chorvatskho ostrova Pag. Pag nabz pekrsn ztoky a ple netknut prody stejn jako i modern turistick centra. Nadaleko je znm pvodn pask krajka a pask sr, jeho tajnou slokou je bra a sl, kter mu dvaj specifick a rozpoznateln aroma. Projt Cestami chorvatskch vlada znamen poctit velikou rozdlnost zitk, kter poskytuj tiscilet msta, jako je 3000 let star Zadar, modern a iv turistick stediska jako Vodice, nrodn parky, malebn msta dalmatskho zzem, Ravnih kotara i ostrov. Zvltn stedozemn atmosfra napluje dui a domcm gastronomickm pochoutkm nemohou odolat ani nejvybravj lid.

Cesty starodvnch kulturSTEDODALMATSK CESTASledujte vni cypi a rozmarnu cestou starch man do antickho Tragurionu, kde vm jeho ndhern kamen, kad portl, kostelk, palc nebo balkon rozbou fantazii a povyprv jednu legendu, jeden pbh o lsce nebo nadji. Zjistte, pro si mt csai vybrali hrdou Salonu za sdeln msto sv provincie a pro si jeden z nich, Dioklecin, vybral pvabn Split pro svj palc. Pocite duha alkarskch sinjskch ryt, vzdor a touhu dalmatsk psn Omie, odpoite si na neodolatelnch plch Makarsk riviry, pod vysokmi skalami Biokova a pot zaplujte modrmi cestami starch eckch moeplavc na slunn ostrovy s mnostvm kouzla, kilov modrho moe, blho kamene, levandule a vinn rvy, kter vdechovali ivot kradouce zemi kamenu a z t pak bohat teplo jihu stoili do vna.

Cesty starch kapitnJIHODALMATSK CESTACesty starch kapitn pluj oblast boulivch historickch udlost a boj za svobodu, oblast, ve kter se od pradvna rozvjel obchod, nmonictv a loastv, tam, kde se odjakiva ilo v souladu s moem a ekou. Seznamte se s pradvnm domovem nmonictv na poloostrov plachetnic Peljeci, s Nmonm muzeem v kolbce nmonch kapitn Orebii, rodnm mstem moeplavce Marka Pola, mstem Korulou, historickm mstem Dubrovnkem, kter po stalet psobil jako samostatn Dubrovnick republika a pokraovnm tradice v modernch moskch a nch pstavech Ploe a Metkovi. Proda na tchto prostorech sloila kouzelnou krajinu delty Neretvy, kde se dotkaj eka a moe, nina a kras, jezero a mol, nekonenou krsu Nrodnho parku Mljet s jeho jezery a renesann Elafitsk ostrovy Koloep, Lopud a ipan a vytvarovala rozmanitou a krotkou krajinu Konavala. Zadvejte se k otevenmu moi, kde se v minulosti odehrvaly mnoh nmon bitvy, kde se brnila a steila svoboda a kam s vtrem v plachtov vyplouvaly obchodn plachetnice.

CESTY LECHTICKCH SDELSEVERN CESTAKdysi dvno pslunci vysokch spoleenskch vrstev, ven panstvo a lechta v honb za estetikou a pohodlm, vystavli na peliv vybranch lokalitch zmky a kurie obklopen zahradami, parky a stromoadmi. Cesty lechtickch sdel vs malebnmi pahorky a rovinami odvdj do velkostatkskho komplexu Jelaievch Novch dvor v Zapreii, impozantnho Velikho Tabora u Desinie, romantickho Trakoanu, hrdho sdla Zrinskch v akovci, sdla s dvmi vemi v Gornjoj Rijece a mnohch jinch zmk, rozsetch po pahorcch, kter kdysi pedstavovaly sted ivota, prce, kulturnho a politickho dn. Zakrote do minulosti nvtvou vzcnch ukzek rurlnho stavitelstv v Kumrovci, poznejte svt prapedk v Krapin nebo se oddejte umn v Hlebinch kolbce naivnho malstv. Dovolte, aby vm lechtick sdla vyprvla historii a odvedla vs na romantickou pou do dvnch as rozkoe a lesku lechty.

Cesty podzemnch tajemstvSEVEROVCHODN CESTANkter tajemstv ekaj na svoje odhalen miliony let. iv bytosti je zanechaly hluboko ve skalch v pedhistorickm obdob, kdy zde jet byl ocen. Ivani Grad svoje velik tajemstv svtu odhalil. Projt dnes Cestami podzemnch tajemstv je nezapomenuteln zitek ivota, kter se zastavil v njakm dvnm ase. Pi setkn s rurlnmi lidmi, kte jsou posledn ukzkou zapomenutho skromnho ivota ve zvlnn prod, kde se stdaj pastviny a hory, kde se as m podle polohy slunce a etn rybnky a lovit zvou k pospolitosti, odhalte pirozenou strnku sv bytosti. Rodinn grilovn u rybnka je vzdlenm krokem od tak blzkch mstskch center, jako jsou Bjelovar, urevac, Virovitica, Garenica, Kutina nebo Novska. Po proudu od Sisku eka Sva napj lesy a louky podivuhodn chrnn krajinn oblasti Lonjsko polje, vytvejc tak csaskou kolbku pro ryby a mnoh druhy vzcnho ptactva. Mezi krasavicemi horami je zemdlsk kraj, jeho gastronomick spchy prezentuj Vrbovec, Bjelovar, urevac a Veliki Zdenci. V Daruvaru a Lipiku se oddvna due i tlo posiluj pikovm vnem i termln vodou.

Cesty Panonskho moeSLAVONSK CESTAKdysi nepehledn modr mosk hladina dnes m zlatou barvu a jej ostrovy jsou dnes zelen hory. Od velikho mnostv vody zstaly jen lastury v plodnch rovinch slavonskch pol. Ale zato ti velk eky Sva, Drva a Dunaj objaly tento kraj a lovk pochopil, e v pebytku prody najde milovan domov. Dvno zmizelo Panonsk moe, ale pece jen ponechalo jeden svj slan pramen v Bizovci. Jeho teplota, dosahujc dokonce 96 C je ojedinlm jevem v Evrop. Vyzvav prodn okol milovala lechta, kter zde kdysi budovala sv sdla, uvala v lovu, rybolovu a sortnm vnu, co se pilo na evropskch dvorech a pi krlovskch korunovacch. Znm jsou vinn sklepy Iloku a na svt nejstar Kutjevak. Dnes mete i sami uvat ve vech tch pvabech zalch as. Na cestch Panonskm moem odkryjte krsn melodie tohoto kraje pi zvuku tamburice a mnoh folklrn slavnosti vm pedvedou vesel prvody nazdobench mu a dvat v malebnch krojch, kdy mui nos okak klobouky a dvky zlat dukty.

Pitomaa

ISTRIJSK CESTAUmag

abar

Vrbovec

Umag

Garenica Lipik Motovun Novska

DaruvarBuzet PAZIN Opatija1b 1a

Voin2 Velika

Orahovica KutjevoDelnice Skrad

BizovacVrbovsko

Voin Velika

Orahovica

1a

Buzet1b 2

Opatija RIJEKA

Delnice Fuine

Skrad

KARLOVAC Duga Resa Vrbovsko Ogulin Glina

SISAK

KutinaPore

KARLOVAC OSIJEK Resa Duga

OSIJEK Kutjevo POEGA SLAVONSKI BROD Naice akovo abar Vinkovci 1b1a 6

SISAK

Kutina

ZAGREB Samobor VUKOVAR Ozalj Ilok KARLOVAC Duga Resa4

Vrbovec Ivani Grad azma V. Zdenci Garenica SISAK Kutina Lipik Daruvar

VIROVITICA

Lipik Novska

Beli Manastir Slatina Donji Miholjac Bizovac OSIJEK Kutjevo Naice akovo Vinkovci Ilok VUKOVAR

Pakrac Nova Gradika Umag

Pakrac Nova Gradika Labin

Motovun Pore6

PAZIN

Rovinj

5

Labin

3

Brestova Porozina Malinska Rabac Valbiska Krk Cres Merag Lopar

Crikvenica Topusko Josipdol Novi Vinodolski 3. Labin stedovk istrijsk 1. Gronjan (1a) a Motovun (1b) 2. Hum nejmen msto na svt msteko stedovk istrijsk msteka SlunjTuristick sdruen msta Buzet Turistick sdruen msta Motovun Trg Fontana 7/1, 52420 Buzet Trg AndreaSenj 1, 52424 Motovun Antico T: +385(0)52681642 Brinje T: +385(0)52662343 Baka E: [email protected] E: [email protected] www.tz-motovun.hr Otoac www.tz-buzet.hr od Buzetu se nachz Vztyen na pahorcch, v jejich pat se nachz 14 km jihovchodn plodn dol eky Mirny, msteka Gronjan a stedovk msteko Hum, centrum Motovun vzbuzuj pozornost svoj architekturou staroslovanskho psma hlaholice a vzcnch a etnmi umleckmi galeriemi i filmovmi a fresek z 12. stolet. Msto pamtnk, zachoval stedovk stavebn struktury bylo nazvan hudebnmi udlostmi. Jablanac nejmenmKorenica svt! mstem na Perui Turistick informan stedisko Labin Titov Trg 10, 52220 Labin T: +385(0)52852399 E: [email protected] www.rabac-labin.com Umstn na pahorku, Labin vb nvtvnky svmi historickmi legendami o havch a postav Matije Vlaia Ilyrika a stedovkmi ulicemi msta, kter se v lt stvaj umleckou scnou.

Rovinj Jasenovac

Fuine Ogulin Crikvenica POEGA Brestova Novi Vinodolski Porozina Malinska Rabac SLAVONSKI BROD Valbiska Krk5

RIJEKA

Naice

Velika Gorica5

Glina Josipdol

Vrbovec Jamnica

akovo VinkovciSlunj

Topusko VUKOVAR

Jasenovac

Voin Velika

Orahovica

Ilok

Buzet Opatija Motovun PAZIN RIJEKA Brestova Kumrovec

upanja DelniceVARADIN 2a Trakoan2b

3aAKOVEC

Skrad

3b

Pakrac

Cres Pula Lubenice6a

Merag Lopar4b

Baka

3

Senj

Brinje Otoac

1. Opatijsk rivira (1a) a chrnn 2. Svatyn Panny Marie Trsatsk 3. Tvrz Nehaj v Senji a msto Rijeka krajinn oblast Uka (1b) upanjaTuristick informan centrum Opatija M. Tita 101, 51410 Opatija T: +385(0)51271310 E: [email protected] www.opatija-tourism.hr; www.pp-ucka.hr Korenica palmami a kamliemi, Opatie s Zulechtn hrdost rozvj cestovn ruch ji od 19. stolet. Zvltnost Opatijsk riviry je promenda podl moe, dlouh 12 km, kter spojuje poben GOSPImsteka a blzkost chrnn krajinn oblasti AKOVEC Uka, vzcnho Udbina pamtnku. prodnho Turistick informan centrum Rijeka Korzo 33a, 51000 Rijeka T: +385(0)51335882 E: [email protected] www.tz-rijeka.hr Pod bdlm okem Trsatsk pevnosti a nejstar marinsk svatyn v Chorvatsku s frantiknskm klterem, kostelem a nadaleko znmou Kapl votivnch dar, ji po stalet ije msto Rijeka, centrum nmonictv a karneval.

Vrbovsko GlinaKOPRIVNICA

4a

Pula

Lubenice

Osor 6b

Minjak igljen Novalja Prizna

Perui

m www m @ m m m m m m

m

m m

m

nik

Cesty prodnch pramen rievciSamobor

KOPRIVNICA Hlebine urevac

ZAGREB

LICK CESTA PitomaaBJELOVARBuzet Opatija

Velika Gorica

abar

Ozalj

Jamnica KARLOVAC Duga Resa

BJELOVAR Rovinj Slunj TZ msta Karlovac, Ulica Petra Zrinskog 3, T: +385(0)47615115, www.karlovac-touristinfo.hr TriljValbiska Krk VIROVITICA Vrbovec Primoten Beli Manastir TZ msta Duga Resa, Park dr. F. Tumana 2, T: +385(0)47844752, www.tz-dugaresa.hr Senj TZ Grad Brinje azma Merag Ivaniokresu Josipdol, Ogulinska 12, T: +385(0)47581298, www.josipdol.hr Cres Baka Donji Miholjac SPLIT TZ okresu Karlobag, Trg dr. F. Tumana 2, T:+ 385(0)53694251, www.tz-karlobag.hr Trogir Slatina Imotski Otoac Omi V. Zdenci Lubenice TZ okresu Plitvika jezera (Korenica), Trg sv. Jurja 6, T: +385(0)53776798, www.tzplitvice.hr SEVERO DALMATSK CESTA Vrbovec Roga Lopar Pula Bizovac TZ okresu Rakovica, Rakovica 6, T: +385(0)47784450, www.rakovica.hr Daruvar Zagvozd Supetar Orahovica Garenica Voin Kutina Lipik Novska Jasenovac Pakrac Nova Gradika Velika Kutjevo POEGA Naice OSIJEK Osor

Labin

Rabac

Porozina

Cesty chorvatskch vladaMakarska SumartinRab Jablanac Minjak

Malinska

upanja Rava TIC Zadar, Mihovila Klaia 5, T: +385(0)23316166, www.tzzadar.hr Sumartin Bol Vrgorac TIC ibenik, Obala dr. Franje Tumana 5, T: +385(0)22214411, www.sibenik-tourism.hr Stari Grad Nin TIC Pag, Trg kralja Petra Kreimira Hvar +385(0)23 611 286, www.pag-tourism.hrDrvenik IV, T: TIC Skradin, Obala bana Pavla ubia, T: +385(0)22771306, www.skradin.hr Suuraj Metkovi TZ msta Biograd n/m, Trg hrvatskih velikana 2, T: +385(0)23385382, www.tzg-biograd.hr Preko Vis Ploe TZ msta Nin, Trg brae Radia 3, T: +385(0)23265247, www.nin.hr

Makarska

Pag

Cesty starodvnch kulturGraac

Primoten

ZADAR

STEDO DALMATSK CESTABenkovac Biograd na Moru Tkon Drni Murter Skradin Vodice IBENIK Vrlika Sinj2b

Vela Luka

Orebi

Knin

TC p P bb 8Trilj 0 606 www om TZ m a H a n bb 8 0 0 www TZ m a V 8 0 0 www Trogir SPLIT Imotski Omi 8 0 8 6 www n www d m TZ m a n Roga a Om TZ m n M bb 8 0 Zagvozd0 www om 86 TZ m a MakaSupetar ka Ob om 6 8 0 6 00 www mBol Stari Grad Makarska Sumartin Drvenik Suuraj Ploe Metkovi Rava Vrgorac

no

VIROVITICADelnice RIJEKAV. Zdenci Fuine Novi Vinodolski Skrad

Beli Manastir

azmaPAZIN

Slatina Voin

Vrbovsko Donji Miholjac5

HvarSLAVONSKI BROD

Garenica Brestova Porozina Malinska Labin Rabac Kutina Valbiska Lipik Krk Pakrac NovskaLubenice Cres Merag

DaruvarCrikvenica

Ogulin

Orahovica Josipdol Kutjevo

Bizovac1

Glina Topusko

Vinkovci

igljen VUKOVAR Drvenik Mali Loinj Novalja

PriznaVrgorac KarlobagIlok Pag Ploe

GOSPI

LastovoUdbina

Prapratno Ston Sobra

Suuraj Orebi Korula Lastovo

OSIJEK

Vis

Metkovi2

6

VisTrilj

DUBROVNIKGraac

Vela Luka

Orebi Korula

VelikaSenj Baka4b

Naice

Slunj

upanjaLuka Vela

Cavtat

Primoten Trogir1

Pula

JasenovacOsor

Nova Gradika LoparRab

POEGA

Brinje Otoac6 2

1. Osada mlnic Rastokeakovo Vinkovci Brae Radia 7, 47240 Slunj upanjaTuristick sdruen msta Slunj T: +385(0)47 777630 Ilok E: [email protected] www.tz-slunj.hr Osada Rastoke vznikla v harmonickm manelstv lovka a prody, kter trv ji ti stolet. Radost ivota se odr v rozehranm st eky Slunice do Korany, kde mnostv stkajcch vodopd, peej, malch jezrek a kaskd, vyprv o opravdovch prodnch krsch.

2. Nrodn park Plitvick jezeraNP Plitvika jezera, 53231 Plitvika jezera T: +385(0)53751015 E: [email protected] www.np-plitvicka-jezera.hr Tento NP se nachz na Seznamu svtovho kulturnho a prodnho ddictv UNESCO a zdob ho vjimen prodn krsa ady jezer, vodopd a umn, kter umraj a znovu se rod, stle mnce svoji podobu. Proto se vyplat zachytit neopakovateln okamik z tto prodn galerie.

VUKOVAR

3. Rodn dm Nikoly Tesly ve SmiljanuMuzeum Liky Gospi Dr. Franje Tumana 3, 53000 Gospi T: +385(0)53572051 E: [email protected] www.mcnikolatesla.hr Zde se narodil a strvil mld Nikola Tesla, svtoznm vdec a vynlezce v oblasti elektiny. Soudob muzeum je umstno v jeho rodnm dom a nedalek tmatick park zachovv vzpomnky na Teslovu vdeckou drhu.

Nin Preko ZADAR Prapratno Ston 1 Benkovac Biograd na Moru6b 6a 3

1. Kostel sv. Donta v ZadaruTuristick informan centrum Zadar Mihovila Klaia 5, 23000 Zadar T: +385(0)23316166 E: [email protected] www.tzzadar.hr Symbol msta Zadaru a nejznmj monumentln stavba v Chorvatsku z rannho stedovku, evropsk unikt. Pro sv vynikajc akustick vlastnosti se vyuv pro hudebn programy.

2. Nrodn park PaklenicaDr. F. Tumana 14 a 23244 Starigrad-Paklenica T: +385(0)23369202 E: [email protected] www.paklenica.hr Umstn mezi nejvym vrcholem Velebitu a moem, poskytuje hostm koupn v moi a horsk aktivity v jednom dni. Vynik jedinenmi kaony Velk a Mal Paklenice a bohatstvm flry a fauny, kter pitahuje horolezce, vdce i milovnky prody.

3. Kninsk pevnost na kopci SpasTuristick sdruen msta Knin Dr. Franje Tumana 24, 22300 Knin T: +385(0)22664822 E: [email protected] www.tz-knin.hr Vojensk pevnost vznikl na starochorvatskm kulturnm ddictv z 9. stol. Byla vybudovna na jin sti vrchu Spas, kter dominuje Kninu i jeho okol a tak je ze vech stran pevnosti obdivuhodn vhled.

SPLIT Roga

2a 3

Omi

Imotski Zagvozd5

Supetar Makarska Sumartin Bol Stari Grad4

T og omn k m k d omRava Vrgorac

2 D ok e nv pa ve p u Prapratno Ce na 3 eka Ston Lastovo 2a a an k m o a ona v Sobra o nu 2b mm M @ m m m m m m m www m @ m m m

m

m

SLAVONSKI BROD4a

Jablanac Minjak Prizna

SobraTkon Murter

Perui3

Korenica

Knin

Hvar Vis

Drvenik Suuraj Ploe Metkovi

www m

@ m m m m m m m www m m m m

DUBROVNIK Cavtatm

Mali Loinj

igljen Novalja

DUBROVNIKSkradin Vodice IBENIK5 4

Karlobag

GOSPI

Cavtat

Drni Vrlika

Vela Luka

Orebi

m

Udbina

Pag Graac Nin ZADAR

Sinj Trilj

Proda: prodn rezervace Roanski i Hajduki kukovi; lesopark Jasikovac i Vujnovi brdo (Gospi), Laudonov gaj (Udbina); Preko chrnn krajina Baraeve jeskyn (Rakovica); geomorfologick prodn pamtka Cerovake jeskyn (Graac) Benkovac Knin Stavitelsk zajmavosti: jedin zachoval tureck v v Lice z 15. stolet (Perui), klikat most pes eku Koranu (Slunj) Gastronomie: tvrd sr kripavac, lick brambory, lick jehn, vrobky z lesnch Biogradana Moru druh jablek a plod starch 6. Mlnice v dol eky Gacky 4. Chrnn krajinn oblast Velebit (4a) 5. Stedovk msto Ogulin Tkon hruek, liv bylinky, plenka rakija ze vestek a hruek, chleba zpod peky, kysel zel, fazole, kysel mlko, cicvara Drni a Nrodn park Severn Velebit (4b) Skradin jdlo z kukuin mouky, mlka, msla a kysel smetany Vrlika Turistick sdruen msta Ogulin Turistick sdruen msta Otoac PP Velebit, Kania bb, 53000 Gospi Murter Bernardina Frankopana 2, 47300 Ogulin Kralja Zvonimira 17, 53220 Otoac T: +385(0)53560450 Udlosti: Gospi ukzka tradinch vrobk a zvyk Podzim v Lice (jen), Ogulin Ogulinsk Vodice pohdek festival T: +385(0)47532278 T: +385(0)53771603 E: [email protected] (erven) IBENIK E: [email protected] E: [email protected] www.pp-velebit.hr Sinj Cyklistick trasy: 6 stezek podl eky Mrenice (Duga Resa), 2 stezky u Ogulinu, Otoac-KuterevoSinac, kopcovit www.tz-otocac.hr, www.lickosenjska.com/gacka CHKO Velebit je celkov poho Velebit. www.tz-grada-ogulina.hr Trilj ivho Msto Ogulin se nachz na zem mnohoetnch Pobl msta Sinac, na pramenech eky Gacky, stezky u Rakovice Jedinenost krasovch tvar, krajiny a Primoten svta jsou dvody, pro kter je NP Severn legend a lidovch podn, kter vznikly ve se me starobylm zpsobem, silou vody, mlt P stezky: podl eky Mrenice (Duga Resa), kolem Otoce Horsk stezky: Ogulin-Bijelsko-Klek, Bake OtarijeVelebit listinou UNESCO prohlen svtovou vyzvavm prodnm a historickm okol. ulin kukuice, obil, zpracovat sukno, utkan z vlny Zavian (Premuieva stezka), Krasno-Zavian, Krasno-Begovaa Trogir SPLIT Sdlo NP je v Krasnom, velikm ponor, msto kde se eka Dobra ponouje, je starodvnm zpsobem. Setkn s mlnem rezervac biosfry. Imotski Omi Lov: oblasti kolem Duge Rese, Krnjaku (smr Karlovac-Slunj), Slunje, Ogulinu, Josipdolu, oblasti severnho i stednho marinskm poutnm mst v nadmosk vce legenda ale mon i skuten konec neastn je jedinenm zitkem v ekologicky zcela Roga Velebitu Rybolov: eka Mrenica, eka Gacka, kraj kolem Gospie zachovalm prostoru. 714 metr. lsky dvky uly. Zagvozd Supetar Lyovn: Bake Otarije Rafting: eka Mrenica (Duga Resa) Makarska Suvenry: LICK EPICE, keramick miniatura nho lunu (Karlovac)Hvar

Proda: chrnn krajinn oblasti Vransko jezero, Velebit; prodn rezervace Saljsko polje (Dugi otok), Lun, Velo i Primoten Kolansko blato (Pag); chrnn krajina kaon eky Zrmanje; lesopark ubievac (ibenik) Stavitelsk zajmavosti: msto pamtnk urbanistiky (Pag); ukzky staro chorvatskho pedromnskhoTrogir SPLIT stavitelstv (Nin); msk stavebn prvky cardo i decumanus, msk frum, nejkrsnj ukzky romanistiky v Chorvatsku, mstsk Roga hradby, mosk varhany, nejstar dalmatsk gotick kostel sv. Frantika (Zadar); lidov stavitelstv kamennch obydl na ostrovech (Ugljan i Paman); tvrze Sv. Michaela, Sv. Jana, ubievac a Sv. Mikule, renesann katedrla Sv. Jakuba (ibenik); starochorvatsk Kninsk tvrz (Knin) Gastronomie: posedarsk prut, uzensk vrobky Ninski okol,drnisk prut a sr z mchu, pask sr a jehn, tsto zapeen s mangoldem soparnjak (ibenik), klobsy kumbasice (Skradin), erven vna benkovack Rose, Hvar primotensk Babi, a bl vna Gegi a Paka utica, likr Maraschino Udlosti: ibenik Mezinrodn dtsk festival (erven/ervenec), Veery dalmatskho ansonu (srpen); Zadar Zadarsk divadeln lto (erven/srpen), Noc plku (ervenec), Mezinrodn festival modernho divadla Vis ZadArs. Nova (srpen), Hudebn veery ve Sv. Dontu (ervenec/srpen) Wellness: Starigrad-Paklenica, ibenik, Zadar Lzesk msta: Biograd, Nin Cyklistick trasy: NP Paklenica, ostrovy Pag, Paman, Ugljan Lov: jin Velebit, ostrov Pag, Ravni kotari Rybolov: eka Zrmanja, Vransk jezero, eka Krka Jezdectv: Polaa, Zaton, Knin Dobrodrustv: rafting (eky Zrmanja, Krka); ltn (Velebit); bungie jumping (ibenick most) Suvenr: PASK KRAJKA, likr Maraschino v opleten lahvi (Zadar), mosk houba z ostrova Krapnje

Omi Supetar Makarska Sumartin Bol 4. Nrodn park Krka Stari Grad

Imotski Zagvozd Rava

Trg Ivana Pavla II, br. 5, p.p.154, SuurajFausta Vrania 18, Metkovi 22001 ibenik 22000 ibenik T: +385(0)22201777 T: +385(0)22212075 Ploe E: [email protected] Orebi E: [email protected] Vela Luka www.npkrka.hr www.sibenik-tourism.hr Se svmi sedmi vpencovmi vodopdyKorula a Jedinen pamtnk evropskho sakrlnho celkovm spdem 242 m a nejvt vpencovou stavitelstv, zaazen do Seznamu svtovho barirou v Evrop znamenitm Skradinskm ddictv UNESCO. Zdob ho 72 Ston kamene do bukem, pedstavuje prodn a krasov fenomn. vytesanch hlav a Prapratno nejvznamnj pedstavuje Lastovo V Parku se nachz neodolateln ostrvek Visovac stavitelsk dlo 15. a 16. stol. na zem s frantiknskm kostelem a klterem. Chorvatska. Sobra

Vrgorac 5. Katedrla sv. Jakuba v ibeniku 6. Nrodn park Kornati (6a) a Chrnn krajinn oblast Drvenik Telaica (6b) Turistick sdruen msta ibenik

Sinj

Cesty starch kapitnImotski Omi JIHODALMATSK CESTA Supetar Bol Stari Grad Makarska Sumartin Drvenik Suuraj Vela Luka Orebi3

Trilj

Vis

Zagvozd Rava Vrgorac Metkovi1

m M o 0 0Drvenik www m o o on P 0 0 www on Suuraj m Ko O n mn 0 0 Metkovi o n 0 www Ploe C d n D bVelanLuka P o 0 0 0 www on Orebi ob Go Go Po O n M 0 0 www m Korula 0 0 www o Kon C P 0 onLastovo Prapratno Ston Sobra DUBROVNIK Cavtat

Sumartin Bol Stari Grad

Rava

DUBROVNIK

Nacionalni park Kornati Butina 2, 22243 Murter T: +385(0)22435740 E: [email protected] www.kornati.hr; www.telascica.hr Nejlenitj ostrovn seskupen ve Stedozem Kornaty, navazuje na Chrnnou krajinnou oblast Telaica se stejnojmennm nejbezpenjm, nejhezm a nejvtm prodnm pstavem Jadranu, skalnmi stnami, kter z 200 m vky padaj do moe a jezerem Mir, jedinm slanm jezerem na Jadranu

Korula Proda: chrnn krajiny Vidova gora, Zlatni rat (o. Bra), kaon eky Cetiny (Omi), ostrov Ravnik, Donja Brela, m Pakleni otoci (o. Hvar), Proloko blato (Imotski); prodn pamtnky Modr, Medvidina jeskyn (o. Bievo), Prapratno Ston Grapeva jeskyn (o. Hvar), jeskyn Vranjaa (poho Mosor), ostrovy Jabuka a Brusnik; prodn rezervace Lastovo pramen a horn tok eky Jadro a eky Vrliky, mol Pantan (Trogir), lesopark Marjan (Split) Sobra Stavitelsk zajmavosti: kamenn ohrady a lidov stavitelstv stsnnch kamennch dom a ulic na ostrovech a v pobench mstekch (Makarska, Omi, Sinj, Imotski, ostrovy Bra, Hvar, Vis); ukzka msk dvorn arhitektury DUBROVNIK Dioklecinv palc (Split); nejlpe zachoval romnsko-gotick msto ve stedn Evrop, hradby se sdlem a v, Cavtat mal kamenn ulice (Trogir) Gastronomie: dalmatsk krotule, dalmatsk paticada, mal klobsky luganige, zeln zvitky s mletm hovzm arambaii (Sinj); vika pogaa, hvarsk pepeky (sladk suenky s pepem), jdlo z jehnho vitalac, vno s mlkem smutica (ostrov Bra); vna Vugava a Plani (ostrov Hvar) 4 Hva ene an n m k Udlosti: Hvar Hvarsk letn slavnosti (kvten/jen); Split Splitsk lto (ervenec/srpen); Maruliovy dny d o (duben); Solin - Ethno Ambient Salona (ervenec); Sinj - Sinjsk alka (srpen); Omi - Festival dalmatskch klap Omi pveck sbory (ervenec/srpen) m Wellness: Primoten, Makarsk, Hvar Lzesk msta: Makarsk Cyklistick trasy: Makarsk, Sinj, Trilj; Ostrovy Bra, Hvar, olta, Vis @ m Vinn stezky: Biokovo, Kately; ostrovy Bra, Hvar, Vis, Bievo www Lov: sttn lovit Biokovo, Mosor, Pelegrin, Koprnica-Tijarica m Rybolov: eka Cetina, Perusk jezero, eka Vrlika m Jezdectv: Trilj, Sinj, Bene a lesopark Marjan (Split) m m m Dobrodrustv: rafting (eka Cetina); ltn (ostrov Bra, Hvar a poho Mosor, hory Dalmatskho zho po m Dinaru, Biokovo) m Suvenry: LEVANDULE (Hvar), krajka z agave (Hvar)

5 Ch nn k a nn ob a B okovoM www m @ m m m m m

6 va yn Panny Ma e n k Go pe n kem

m

www

@ m m

m www m m m

m

M

m

m m m

m

m

m M

Star lska s mladm srdcem

Vrgorac

Cavtat

CESTY LECHTICKCH SDELSEVERN CESTAAKOVEC5

TIC Zagreb, Trg bana Josipa Jelaia 11, T: +385(0)14814051, www.zagreb-touristinfo.hr TZ msta Krapina, Magistratska 11, T: +385(0)49371330, www.krapina.hr, www.tz-zagorje.hr TZ msta Varadin, Ivana Padovca 3, T: +385(0)42210987, www.tourism-varadin.hr TZ msta akovec, Kralja Tomislava 1, T: +385(0)40313319, www.tourism-cakovec.hr TZ msta Koprivnica, Trg bana Josipa Jelaia 7, T: +385(0)48621433, www.koprivnicatourism.com TZ msta Krievci, Trg Antuna Nemia 6, T: +385(0)48681199, www.tz-koprivnicko.krizevacka.hr

Vdli jste?LID...> e torpdo tvaru a stroj, jak ho znme dnes vynalezl chorvatsk penzionovan dstojnk Rakousko-uherskho vlenho nmonictva, Ivan LupisLuki v roce 1860 a e se prvn tovrna na torpda nachzela v Rijece; > e fyzik Nikola Tesla (1856 1943) rodem z Chorvatska, je svtem uznan zlepovatel a vynlezce v oblasti penosn energie a telekomunikac. Jeho nejhodnotnjm vynlezem je stdav proud; > e Zheban Slavoljub Penkala (1871 1922) vynalezl propisovac tuku a plnic pero v roce 1906; > e jako sluebn zatek naturizmu na Rabu se datuje rok 1936, kdy na ostrov pobval anglick krl Eduard VIII., ktermu rabsk mstsk sprva povolila, aby se vykoupal nah se svou enou v ztoce Kandarola; > e Svat Marin, kamenk pvodem z ostrova Rab po odchodu na Apeninsk poloostrov zaloil v roce 301 Republiku San Marino; > e prvn zaznamenan nkres padku (horno volans) je dlem chorvatskho vynlezce Fausta Vranie (1551 1617) z ibeniku; > e Filmov reisr Alfred Hitchcock (1899 1980) pi svm pobytu v Zadaru prohlsil zpad slunce nad Zadarem za nejkrsnj na svt; > e se Richard Lv Srdce pi nvratu z kick vlky v roce 1192 zachrnil ped bou u Dubrovnku a aby splnil votivn slib, dal Dubrovanm penze na zklady katedrly; > e vynlezce daktyloskopie, metody k odhalovn provinilc pomoc otisku prst, byl Ivan Vueti z Hvaru (1858 1925).

> e Dubrovnick republika je prvnm sttem, kter uznal nezvislost Spojench stt americkch; > e Chorvat maj sv psmo. Jmenuje se hlaholice, vzniklo v 9. stol. a pravideln bylo pouvno (vedle latinky) do 8 o e e a ovna Ma e Te e e m a na vm v de km dvo e k a k ku o ova Pag k e p o po eby dvo u vy b a k a ky

Veobecn informace o ChorvatskuRozloha: pevniny 56.594 km2; teritorilnho moe 31.067 km2. Osdlenost: 4.437.460 obyvatel. Nrodnostn sloen: Vtina obyvatel jsou Chorvat a nejpoetnj nrodnostn meniny in Srbov, Bosan, Slovinci, Maai, ei, Italov a Albnci. Sttoprvn uspodn: demokratick parlamentrn republika. Hlavn msto: Zagreb (779.145 obyvatel). Dlka moskho pobe 5.835,30, z toho 4.058 km pobe ostrov, skal a tes. Poet ostrov, heben a tes: 1.185, obydlench ostrov je 47. Nejvy vrchol: Dinara 1.831 m/nm. Klima: v chorvatskm vnitrozem pevld mrn tepl srkov podneb, na nevych vrcholech snn lesn podneb, zatmco podl jadranskho pobe vldne pjemn stedozemn klima s mnoha slunenmi dny. Prmrn teplota ve vnitrozem: leden 0-2oC a o nco ne, na nejvtch nadmoskch polohch je v srpnu kolem 20oC a na nejvych vrcholech kolem 12 C. Prmrn teplota u moe: leden 59oC, v srpnu 22-25oC. Prmrn teplota moe v zim je 12oC, a v lt kolem 25oC. Mna: Sluebn mna Chorvatska je kuna (1 kuna=100lip). Ciz mnu lze mnit v bankch, smnrnch, na potch a ve vtin turistickch kancel, hotel a kemp. Platebn karty: (Eurocard/Mastercard, Visa, American Express a Diners) pijmaj tm vechny hotely, mariny, restaurace a obchody i bankomaty.

P RODA

4a

Ploe

VARADIN Trakoan

4b

3

KRAPINA6

Korula Prapratno Ston4 2

Kumrovec

Kalnik Krievci

KOPRIVNICA Hlebine urevac Pitomaa

1. Archeologick nalezit Narona 2. Stonsk hradbyArcheologick muzeum Narona 20352 Vid T: +385(0)20691596 E: [email protected] www.a-m-narona.hr Antick msto Narona ve vsi Vid nedaleko Metkovie kostelk sv. Vta, starokesansk kostel Bare, celek starokesanskch bazilik, mstsk hradby a frum s chrmem Augusteum, jsou nejvzcnj pozstatky historickho ddictv na tomto prostoru. Turistick sdruen okresu Ston Peljeki put bb, 20230 Ston T: +385(0)20754452 E: [email protected] www.ston.hr Fortifikan celek ze 14. stolet, vjimen svoj dlkou 5,5 km, monumentlnost i obrannm a stavebnm eenm. Hradby zanaj/kon tvrzemi Koruna v Malm Stonu a Velik katio ve Stonu a nejmonumentlnj je Bartolomeo nad Stonem.

3. Korula msto Marka PolaTuristick sdruen msta Korula Obala dr. Franje Tumana 4, 20260 Korula T: +385(0)20715701 E: [email protected] www.korcula.net Msto Korula, historick stedisko stejnojmennho ostrova, jedno z nejlpe zachovalch stedovkch mst Stedozem. Rodn msto moeplavce Marka Pola se abar vyznauje bohatmi pamtkami a kulturnm ddictvm.

2

Lastovo

1. Chrnn krajinn oblast Medvednica

2. Muzeum Staro selo (Star ves) 3. Muzeum evoluce Hunjakovo v Kumrovci v Krapin

Sobra5

DUBROVNIK

6

Cavtat

Proda: chrnn krajinn oblast Lastovsk souostrov; pamtnk parkov architektury Arboretum Trsteno; prodn rezervace st Neretvy (ichtiologicko ornitologick rezervace), Malostonsk zliv (rezervace v moi), Lokrum ostrvek (rezervace lesn vegetace); geomorfologick prodn pamtnk Vela spilja jeskyn (Vela Luka); vznamn krajiny Koje (osada rnovo na Korule), Saplunara (ostrov Mljet), Konavosk dvory (Konavle); lesopark cypi Pod Gospu (Orebi), Ojak (Vela Luka) Stavitelsk zajmavosti: gotick a goticko renesann letn sdla (od Peljece po Konavle); Frantiknsk klter (Orebi); Knec dvr (Luka ipanska); v Mineta, tvrz Lovrijenac a palc Sponza (Dubrovnk); Frantiknsk klter (Roat); Mauzoleum rodiny Rai (Cavtat); tradin kamenn architektura (osady v Konavlch) Gastronomie: jehn a telec zpod peky, brodet (ryb gul) z ho nebo ab (dol Neretvy), stonsk stice a slvky, kole kotonjata, mantala a arancina (Konavle), vna Dinga a Postup (Peljeac), Poip a Grk (Korula), Dubrovnick malvazie (Konavle) Udlosti: Metkovi Pehldka folklru Na Neretvu miseina pala - Neretva za msnho svitu (kvten); Korula Marko Polo Festival (ervenec); Dubrovnk -Dubrovnk film festival (kvten), Dubrovnick letn hry (ervenec/srpen), Festival Julian Rachlin & friends (z), Mezinrodn festival pveckch sbor (jen); Cavtat Cavtatsk lto (erven/ z) Wellness: Dubrovnk, Cavtat Lebn msta: Vela Luka Cyklistick trasy: Konavle; ostrovy Korula a Mljet P stezky: zem Orebie; Cavtat Moii ilipi; stezka Donald Brown (Konavle); naun stezka Konavosk skly (Konavle); ostrovy Korula, Mljet, Lastovo a Lopud Vinn stezky: Vinn cesty na Peljeci (Peljeac) Jezdectv: Konavle Suvenry: KONAVOSK HEDVBN VIVKA (Konavle), plachetnice Dubrovnick karaka

KARLOVAC (Varadin); sklpky a star che (Gornje Meimurje); star mstsk jdro Krievc Poutn Kutina Marija Bistrica msto: Velika Naice Kutjevo SISAK Lipik Duga Resa Gastronomie: krta s mlincima, hajdov kae, jdla a npoje z kopiv, krav sr prga, tykvov olej, zkusky Pakrac Delnice Vrbovsko trukli, kukuin zlevka a vrbovek pera, peivo Varadinsk klipie, sekt enpjen Zagorski Opatija akovo POEGA Udlosti: Zaprei - Obnkov slavnosti (ervenec), Dny Jelaia (jen); Gornja Stubica - Rytsk turnajNovska (erven); Motovun VUKOVAR RIJEKA PAZIN Nova Fuine Glina Varadin pancirfest (srpen/z), Varadinsk barokn veery (z); Sveti Martin na Muri Sjezd murskch lod Gradika Vinkovci Pore Ogulin Jasenovac (erven); Koprivnica Podravsk motivy (ervenec) Crikvenica Topusko Ilok SLAVONSKI BROD Brestova Josipdol Lzesk msta: Stubike Toplice, Donja Stubica, Tuheljske Toplice, Krapinske Toplice, Varadinske Toplice, Sveti Novi Vinodolski Porozina Malinska Labin Martin na Muri Rabac Rovinj upanja Slunj Valbiska Krk Cyklistick trasy: Marija Gorica, Luka, Kupljenovo, Ivanec, Stubike Toplice, Donja i Gornja Stubica, Marija Bistrica, Oroslavlje, Klanjec, Tuheljske Toplice, Krapinske Toplice, Kumrovec, Zagorsk vsi, Desini, Lepoglava, Gornji Macelj, 4. Nrodn park Mljet 5. Dubrovnk star mstsk 6. Cavtat star mstsk jdro 6. Vznamn krajina Kalnik a 4. Zmek Trakoan (4a) a msto 5. Sdlo Zrinskh v akovci Senj Brinje jdro Star msto Kalnik Varadin (4b) perly kultury Sveti Martin na Muri, Legrad, Koprivnica Merag Cres Baka P stezky: edukativn stezka Bistra (PP Medvednica); naun stezky (Stubike Toplice, Kalnik); lebn stezka Pristanite 2 Turistick sdruen msta Dubrovnik Turistick sdruen okresu Konavle Trg Republike 5 Turistick sdruen okresu Kalnik Turistick sdruen msta Varadin Otoac Toplice); stezka podl Drvy; okol Trakoanu; Gornje Meimurje 20226 Goveari Sv. Dominika 7, 20000 DubrovnikLubenice Put Tihe 3, 20210 Cavtat 40000 akovec Trg Stjepana Radia 5, 48269 Kalnik Ivana Padovca 3, 42000 Varadin (Krapinske Pula Lopar T: +385(0)20744041 T: +385(0)20323887 T: +385(0)20479025 T: +385(0)40313499 T: +385(0)48857249 T: +385(0)42210987 Horsk stezky: PP Medvednica, Ivanica, Kalnik, Ravna Gora, Bilogora E: [email protected] E: [email protected] E: [email protected] E: [email protected] E: [email protected] E: [email protected] Tmatick stezky: Zelinsk vinn stezka (pod sv. Janem Zelinou); Galerijn stezky (vchoz msto Hlebine) Rab www.np-mljet.hr www.tzdubrovnik.hr www.tzcavtat-konavle.hr www.mdc.hr/cakovec www.kalnik.hr www.tourism-varadin.hr Jablanac Lov: oblasti: Zelendvor, Trakoan, akovec, trigova, Legrad, Koprivnica Nachz se v zpadn sti stejnojmennho, Msto jedinen politick i kulturn historie a Stedovk msteko Cavtat je turistickm V rmci Starho msta Zrinskch, kter je Na Kalniku jsou zachovny velkolep Zmek Trakoan je nejromantitj a podle Korenica Osor Perui eky Mura, Drava; jezera abraji, Ravenska kapela, Hegeni, oderica, Stara oderica, Jekovo nejzalesnnjho jadranskho ostrova a svtoznmho pamtenho ddictv Seznam a kulturnm stediskem Konavala. Nkter z mnohch nejhez zmek v Chorvatsku. Varadin kulturn historickou pamtkou 0 kategorie, se pozstatky stedovkho msta Kalniku, Rybolov: Minjak vynik hlubokmi zlivy Velik a Mal jezero, hodnotnjch kulturnch znamenitost jsou msto kultury, okouzluje pepychovmi kostely, nachz sdlo Zrinskch, v jeho palci je Muzeum vybudovanho na skle, na jejm pat Prizna Jezdectv: Pregrada (Valentinovo), Zlatar Bistrica, Sveti Martin na Muri, Donja Dubrava Lyovn: Sljeme (Medvednica) ddictv UNESCO. Je jednm z nejatraktivnjch a igljen bujnou a rozmanitou stedozemn vegetac a Mauzoleum rodiny Rai, rodn dm male Vlaha mstskmi palci, varadinskm hbitovem a svm Meimurja s bohatmi sbrkami kulturnho a se umstila ves Kalnik s dobovou Biblickou Paragliding: Prigorec (Ivanica); Kalnik; Cvetlin a Vinjica (Ravna Gora) nejznmjch mst Stedozem, kter se krom Bukovce, Knec dvr a pevnost Sokol. bohatm kulturnm ddictvm, v nm vynik historickho ddictv Meimurja (archeologick zahradou klidu galerie pradvnch postav umleckm dosahem i kulturnm ddictvm. Karlobag GOSPI Mali Loinj Novalja vjimench prodnch krs a zachovalosti Speedway: Prelog, Donji Kraljevec benediktinsk klter z 12. stol. na ostrvku na rarita Askos keramick ndoba z 5. stol. ped biblick tmatiky pod irm nebem. Udbina AKOVEC ddictv me pochlubit i neobyejn bohatou Velikm jezee. Kristem). Suvenry: PERNKOV SRDCE, pernkov formy, devn hraky (Laz), Lepoglavsk krajka, masopustn maska turistickou nabdkou. apla (akovec), miniatura naivnho malstv (Hlebine) Umag Buzet Skrad

Lugarnica Bliznec Josipa Broza 19 etalite V. Sluge bb 1 Bliznec bb, 10000 Zagreb 49295 Kumrovec 49000 Krapina BJELOVAR T: +385(0)14586317 T: +385(0)49225830 T: +385(0)49371491 VIROVITICA ZAGREB Vrbovec E: [email protected] E: [email protected] E: Beli Manastir [email protected] www.pp-medvednica.hr www.mdc.hr/kumrovec www.mhz.hr Samobor azma Zalesnn hora nad Zhebem s kilometry horskch Jedinen muzeum pod irm nebem se Muzeum krapinskho pralovka svoj Ivani Grad Donji Miholjac pvodnmi selskmi domy z pelomu geologickou, paleontologickou a archeologickou zachovalmi stezek a lyaskm stediskem Slatina Pitahuje Sljemenom. Velika Gorica V. Zdenci jeskynmi z nich je nejzajmavj Veternica a 19./20. stol. a vstavami tradinho zpsobu sbrkou pedstavuje svt prapedk. V ivota v povod eky Sutly z konce 19. stol., nap. archeologickm parku jsou vystaven sochy Proda: Ozalj botanick rezervace ret Dubravica (Dubravica); prodn pamtnk jeskyn Vindija (Varadin); Vrbovec atraktivnmi prsmyky, vodopdy a krasovmi Zagorsk svatba, Bizovac po pltno, hrnstv, pralid a tehdejch ivoich v prodn velikosti. od konop Daruvar vznamn krajina eky Mury; ornitologick rezervace Veliki paut (Legrad) Jamnica Orahovica Garenica fenomny. Prostednictvm naunch stezek lze od zrna do chleba... Voin OSIJEK poznat cel zem a navtvit dl Zrinski. Stavitelsk zajmavosti: zmek Jakuevac (Prigorje Brdoveko); Dvorec Velik Tabor (Desni); Star msto

e ko a e e ho va k n odn kv e v Cho va ku v o ahu pouh h o k ome m e e v d mo e k a e y ho y ov ny e e Cho va ko ednou eko og ky ne a hova e h em Ev opy Cho va ko e ednou m a em na a m kon nen u k e vm obyva e m ve e nm vodo obovn m a u e p nou vodu e v NP P v k e e a na Ve eb u a Z man by na en nm dob od u n fi mov e W nne ou e Z a n a p v Bo u na B a mn v va pod e v u a mo k h p oud e na M e u m e e v d o ov na o ov Na m e km Ve km e e e e o na h o vek k e e v nm p odn m enomnem e e v Maka k na h Ma ako og k mu eum ne v b kou mu a nek na v e a a p a Da ma na do a a mno pod e Da m e a y kho p emena Da ma e po edn oa a ev op k h b oh av h up e na h na o ov C e u

Uiten informaceCestovn doklady: platn cestovn pas nebo jin identifikan doklad, uznvan mezinrodn dohodou; u nkterch stt i obansk prkaz (doklad, kterm se dokazuje identita a obanstv dritele); informace: diplomatick zastoupen a konzulty Chorvatsk republiky v zahrani nebo Ministerstvo zahraninch vc a evropskch integrac Chorvatsk republiky (tel:+385 1 4569 964, e-mail: [email protected], www.mvpei.hr). Celn pedpisy: Celn pedpisy Chorvatsk republiky jsou tm zcela pizpsobeny normm zem Evropsk unie, ale pedmty uren pro osobn potebu (nekomern) se mohou dovet bez cla a DPH pouze do hodnoty 300 kun. Dovoz masnch, mlnch a jinch vrobk ivoinho pvodu celkov hmotnosti pes 1 kg podlh veterinrn prohldce inspektorem na hraninm pechodu. Dovoz vna je omezen na maximln 5 litr na osobu. Dovoz a vvoz zahranin a domc mny v hotovosti a ek je voln pro ciz a chorvatsk obany s pobytem v zahrani, ale povinnost je celnmu adu pihlsit pevoz jakkoli hotovosti, jej hodnota pesahuje 40.000 kun. Cennj profesn a technick vybaven je tak teba pihlsit celnmu adu na hraninm pechodu. Vrcen DPH cizm obanm je mon za zbo v hodnot 500,00 nebo vce kun a to pouze s PDV-P tj. Tax cheque formulem, kter potvrdil celnk. Pro dal informace kontaktujte Celn sprvu (www. carina.hr). Smrnice o podmnkch doven vrobk ivoinho pvodu v osobnch zavazadlech cestujcch. Pro dal informace kontaktujte Ministerstvo zemdlstv, rybstv a rozvoje venkova (tel: +385 1 610 9749; 610 6703 i 610 6669; www.mps.hr). Domc mazlci: Kontrolu dovozu domcch mazlk pro nekomern ely (do 5 zvat) v doprovodu majitele nebo jin zodpovdn osoby zplnomocnn majitelem, budou provdt pracovnci Celn sprvy v souladu s uvedenou smrnic, a majitel se svmi domcmi mazlky budou moct vstupovat do Chorvatsk republiky pes vechny hranin pechody, kter maj celn ad. Shodn s uvedenou smrnic, kter je v souladu s Nazenm 998/2003/ES, psi, koky a ochoen tcho tmav (Mustela putorius), kte se dovej do Chorvatsk republiky, mus bt oznaeny elektronickou soustavou identifikace (mikroipem). Pro dodaten informace kontaktujte Ministerstvo zemdlstv, rybstv a rurlnho rozvoje Veterinrn sprvu (tel: +385 1 610 9749, 610 6703 a 610 6669; www.mps. hr). Zdravotn pe: Nemocnice a kliniky jsou ve vech vtch mstech, ambulance a lkrny i v mench mstech. Lkask sluby se zahraninm turistm netuj, pokud m Chorvatsko se zemmi odkud pochzej, uzavenou dohodu o zdravotnm pojitn (v opanm ppad vdaje zdravotnho oeten hrad osobn). Zdravotn pe (vetn pevozu) se poskytuje v urgentnch ppadech zpsobem a podle pedpis platnch pro chorvatsk pojitnce a stejnm zpsobem se podl i na nkladech zdravotn pe. Veterinrn sluba: V Chorvatsku je k dispozici s veterinrnch klinik a ambulanc; www.veterinarstvo.hr; informace: e-mail:[email protected]. Svtky a nepracovn dny: 1. ledna Nov rok; 6. ledna T krlov; Velikonon nedle a pondl; 1. kvtna Svtek prce; Bo tlo; 22. ervna - Den boje proti faizmu; 25. ervna Den sttnosti; 5. srpna Den vtzstv a dkvzdn; 15. srpna Nanebevzet panny Marie; 8. jna Den nezvislosti; 1. listopadu Den vech svatch; 25. a 26. prosince vnon svtky. Pracovn doba obchod a ad: Vtina obchod je v pracovnch dnech otevena od 8 do 20 hodin, v sobotu a nedli do 14 hodin; v sezon i dle. Veejn sluby a ady vtinou pracuj od 8 do 16 hodin od pondl do ptku. Pota a telekomunikace: Potovn uady jsou oteven v pracovn dny od 7 do 19 hodin; v mench mstech od 7 do 14 hodin a nkter maj dvousmnnou pracovn dobu. Bhem letn sezony ve vtch mstech a turistickch mstech jsou poty oteven i v sobotu a nedli. Ve vech veejnch telefonnch automatech se pouvaj telefonn karty, kter lze koupit na potch a novinovch stncch (www.posta.hr). Elektrick napt a mstsk s: 220V; frekvence: 50Hz. Voda: voda ve veejn vodovodn sti je v celm Chorvatsku pitn.

MDA

ZVLTNOSTI...

> e Istrie m svoji ikmou v. To je zvonce v Zavrju, vysok 22 metr a naklonn 40 centimetr; > e Opatijsk rivira byla spolen s Azurovm pobem hlavnm clem habsbursk elity, a e m dodnes pvlastek Jadransk Nicy; > e Senj prochz 45. rovnobka Sunanik; > e karneval v Rijece pat mezi ti nejatraktivnj karnevaly v Evrop; > e msto Zadar m prvn mosk varhany na svt, kter vytv zvuk vlun psobenm vtru a moskch vln; > e na omtku majku Veli Rat na Dugom otoku bylo pouito 100 000 vajench loutk; > e na stavbu Blho domu ve Washingtonu je pouit mramor z ostrova Bra; > e trogirsk kaple na sob m 150 lidskch postav soch; > e nejstar komunln divadlo v Evrop bylo postaven ve Hvaru v roce 1612.; > e Dubrovnk m nejstar pojiovac zkon v Evrop z roku 1395, ti stolet star od Lloydova, kter byl vydn zatkem 17. stolet;

e Cho va ko e ko bkou k ava y ako mdn dop nk ho po Ev op v 7 o e o ho va vo a v o e 667 v obdob Ludv ka X V by vy vo en v n p uk Roya C ava e po menovan pod e Cho va Od n h en o nov mdn p edm k e e no a a C oa e ho va km p obem p ev a Pa an Ten o v a e b y a ko enem novho an ou kho ova ava e e ka dho dubna v Ludb egu pvodem o avy Dne edu v a m k on ny e e v no m o vody e e Ma a h no au en k ada k k k e e v 8 o vyv e m do v e h ev op k h em a na h e e na abu h nm h v ada ang kho k e ho V N Bonapa a u kho a a N ko a e

GASTRONOM E

AKOVEC VARADIN Cesty podzemnch tajemstv Trakoan

SEVEROVCHODN CESTA KRAPINAKumrovec Kalnik Krievci ZAGREB Samobor Umag Gorica Velika6

KOPRIVNICA Hlebine urevac1

TIC Bjelovar, Ulica Frana Supila 8, T: +385(0)43243944, www.tzbbz.hr TZ msta Virovitica, Trg kralja Tomislava 1, T: +385(0)33721241, www.virovitica.hr KRAPINA TZ msta Ivani-Grad, Moslavaka 13, T: +385(0)12831370, www.ivanic-grad.hr Kalnik Kumrovec TZ msta Vrbovec, Trg Petra Zrinskog 7a, T: +385(0)12791661, www.vrbovec.hr TZ msta Kutina, Crkvena ulica 42, T: +385(0)44681004, www.turizam-kutina.hr TZ msta Novska, Potona 1a, T: +385(0)44601305, www.novska.hr KrievciZAGREB Vrbovec Ivani Grad Velika Gorica Beli Manastir Vrbovec azma

VARADIN Trakoan

Pag

KOPRIVNICA Hlebine urevac Pitomaa BJELOVAR

Nin Preko

Cesty Panonskho moeSLAVONSK CESTA ZADARBenkovac Biograd na Moru Drni Murter Slatina Voin2

Graac

Knin Beli Manastir Vrlika Bizovac OSIJEK Trogir SPLIT Vinkovci4 Sinj 3

TZ msta Poega, Trg Sv.Trojstva 1,T: +385(0)34274900, www.pozega-tz.hr TZ msta Virovitica, Trg kralja Tomislava 1, T: +385(0)33721241, www.virovitica.hr, TZ msta akovo, Kralja Tomislava 3, T: +385(0)31812319, www.tz-djakovo.hr TZ msta Vinkovci, Trg bana J. okevia 3, T: +385(0)32334653, www.tz-vinkovci.hr TZ msta Vukovar, Strossmayerova 15, T: +385(0)32442889, www.tzvsz.hr TZ msta upanja, Veliki kraj 66, T: +385(0)32830299, www.tz-zupanja.hr

PERNKOV SRDCE barevn ozdoben srdce ziv erven barvy z medovho tsta, kter se tradin vnuje milovan osob nebo drahmu pteli KAUN miniatura tradinho kamennho polnho domku, kter zemdlcm slouil k uschovn nad a jako kryt ped patnm poasm LNN UBROUSEK Z IVANI GRADU run tkan lnn pedmt, ozdoben jednobarevnm nebo vcebarevnm motivem VUEDOLSK HOLUBICE archeologick keramick ndoba ve tvaru ptka z obdob vuedolsk kultury

Servisn informaceMezinrodn volac slo pro Chorvatsko: 385. Zchrann sluba: 94. Hasii: 93. Policie: 92. Pomoc na silnicch: +385 (0)1 987. Nrodn centrla pro zchranu a ptrn na moi: 9155. Jednotn slo pro vechny nalhav situace: 112. Veobecn informace: 981. Informace o mstnch a mezimstskch telefonnch slech: 988. Informace o mezinrodnch telefonnch slech: 902. Pedpov poas a situace na silnicch: 060 520 520. Chorvatsk autoklub (HAK): +385 1 4640 800; e-mail: [email protected]; www.hak.hr. Dlnin poplatky: Dlnice: A1 Zagreb-Bosiljevo-Zadaribenik-Split-estanovac-Rava; A2 Zaprei-Krapina-Macelj; A3 Bregana-Zagreb-Slavonski Brod-upanja-Lipovac; A4 Zagreb-Varadin-Gorian; A5 akovo-Sredanci, A6 Zagreb-Karlovac-Bosiljevo-Vrbovsko a A7 Rijeka-Rupa. Poplatky za rychlostn silnice: st A6 Vrbovsko-Rijeka a objekt s vybrnm poplatku Krsk most, budouc dlnice A8 a A9, Istrijsk Y s objekty podlhajcmi poplatkm:Tunel Uka a viadukt Mirna; Informace: www.hak.hr, www.hac.hr, www.binaistra.hr, www.arz.hr, www.azm.hr, www.huka.hr CHORVATSKO AUTOMOBILEM Doklady: platn idisk prkaz, technick prkaz, povinn ruen zelen karta. Povolen rychlost: v osadch 50 km/h, mimo osadu 90 km/h, na silnicch pro motorov vozidla a rychlostnch silnicch 110 km/h, na dlnicch 130 km/h, motorov vozidla s obytnm pvsem 80 km/h, autobusy a autobusy s lehkmi pvsy 80 km/h. Ostatn zkladn pravidla: celoron povinn jzda se zapnutmi svtly bhem dne i noci (0 24); zakzno pouvn mobilu za jzdy; pouvn bezpenostnho psu je povinn; Reflexn vesta je povinnou soust vbavy vozidla. erpac stanice pohonnch hmot: oteven denn od 7 do 19 nebo 20 hodin, bhem letn sezony do 22 hodin. Vybran erpac stanice ve vtch mstech a na hlavnch a mezinrodnch komunikacch jsou oteven nepetrit od 0 24; informace o cench benzinu a seznam plynovch erpacch stanic: www.ina.hr, www.omv.hr, www.tifon.hr, www.hak.hr LETECKY Mezinrodn letit: Zagreb, Split, Dubrovnik, Pula, Rijeka, Zadar i Osijek. Na Bra i Loinj mohou pistvat pouze men letadla. Informace: Zagreb +385 1 6265 222, Split +385 21 203 506, +385 21 203 555, Dubrovnik +385 20 773 377, Pula +385 52 530 105, Rijeka +385 51 842 132, Zadar +385 23 313 311, Osijek +385 31 514 441, +385 31 514 442, Bra +385 21 559 711, Loinj +385 51 231 666. Letit pro letadla obecnho elu a obasnou taxi-dopravu: Varadin, Pribislavec, (akovec), Koprivnica, Luko (Zheb), Slavonski Brod, epin (Osijek), Vrsar, Hrobnk (Rijeka), Otoac, Stari Grad (Hvar), Unije a Sinj. PO MOI Lodn pepravci: Jadrolinija (www.jadrolinija.hr), Rapska plovidba d.d. (www.rapska-plovidba.hr), Loinjska plovidba brodarstvo d.d. (www.losinjska-plovidba.hr), Mediteranska plovidba d.d. (www.medplov.hr), Split Tours (www. splittours.hr), Adriatica (www.adriatica.it/en/adriatica.asp), SNAV (www.snav.it), Miatours (www.miatours.hr), Venezia lines (www.venezialines.com), Ivante d.o.o. (www.ivante.hr), Kapetan Luka (www.krilo.hr). VLAKEM Chorvatsko m pm spojen se Slovinskem, Bosnou a Hercegovinou, Madarskem, Itli. Rakouskem, vcarskem, Nmeckem, Srbskem. S tm vemi ostatnmi evropskmi zemmi existuj pestupn spoje. Informace: 060 333 444, e-mail: [email protected], www.hznet.hr AUTOBUSEM Pravideln mezinrodn autobusov linky spojuj Chorvatsko se sousednmi zemmi a vtinou stedoevropskch a zpadoevropskch stt. slo sluby informac pro voln z Chorvatska: 060 313 333. slo sluby informac pro voln ze zahrani: +385 1 61 12 789.

Pitomaa BJELOVAR abar VIROVITICA2

Samobor

VIROVITICA Tkon V. Zdenci

Skradin Donji Miholjac Vodice IBENIK Orahovica

Vrbovec Ivani Grad azma

Ozalj Slatina

Jamnica

Garenica

Daruvar

Donji Miholjac KARLOVAC Kutina V. Zdenci SISAK Buzet Lipik Duga Resa 1. Star msto pamtnk kultury 2. Zmek Pejaevi ve Virovitici 3. Zmek hrabte Jankovie v Pakrac Skrad Vrbovec DelniceDaruvar Bizovac v urevci Daruvaru zalj 3 Vrbovsko Opatija Jamnica Orahovica Garenica Voin Galerija Stari grad Dvorac Pejaevi Turistick informan centrum Daruvar Novska Motovun RIJEKA OSIJEK PAZIN Fuine Starogradska 21, 48350 urevac 33000 Virovitica Trg Kralja Tomislava 14, 43500 Daruvar Glina KARLOVAC 5 Kutina Pore Ogulin T: +385(0)48812230 T: +385(0)33722127 T: +385(0)43331382 Velika Naice Jasenovac Kutjevo SISAK Lipik Crikvenica Duga Resa Pakrac E: [email protected] E:Topusko [email protected] E: [email protected] 4 Brestova Josipdol www.djurdjevac.hr www.mdc.hr/virovitica www.daruvar.hr Novi Vinodolski Porozina Malinska Labin Pozoruhodn kulturn pamtnk a stedovk Na mst nkdej stedovk tvrze, hrabc Barokn zmek nechal postavit A. Jankovi v akovo Rabac POEGA Novska Rovinj VUKOVAR pevnost, ve kter jsouSlunj galerijn prostory rodina Pejaevi podle nkres vdeskho ltech 1771 77, hrab na jeho majetku vznikl dnes Nova Valbiska Krk Glina a vznamn je sloen stl vstavy donace architekta Rotha v Vinkovci stav barokn dnen Daruvar. Vynikajc daruvarsk vno roce 1804 Gradika Jasenovac Senj umleckch dl znmho male naivnho klasicistick zmek. Dnes je zde muzeum Graevina se me ochutnat v nezapomenuteln Topusko Ilok SLAVONSKI BROD a harmonick park, kter ho obklopuje je atmosfe vinnho sklepa pod zmkem. Brinje Merag umn Ivana Lackovie Croaty. Cres dol Baka chrnnou prodn pamtkou. Otoac Lubenice upanja Slunj Proda: ornitologick rezervace Rakita (Sisak); zempisn - botanick rezervace urevakih i Kalinovakih Pula Lopar

Velika

Primoten Naice Kutjevo POEGA SLAVONSKI BROD16

Trilj

Nova Gradika

akovo Roga

Omi VUKOVAR Supetar Bol Stari Grad Makarska Sumartin

Imotski Zagvozd Ilok Drvenik Suuraj5

Pevno B od a k e ve avon km B odum

2 Ch nen k a nn ob a Papuk

3. Osjeck pevnostTuristick sdruen msta Osijek upanijska 2, 31000 Osijek T: +385(0)31203755 E: [email protected] www.tzosijek.hr Romantick staromstsk jdro zatkem 18. baroknho stolet dostv svoje zkladn m obrysy. Najdeme tu spojen vojensk pevnosti s organizovanm mstskm ivotem. Z impozantnch hradeb a mstsk brny se dodnes zachovaly jen sti podl eky Drvy.

MILJOKAZI (MILNKY) miniaturn replika historick dopravn signalizace z 18. a 19. stolet BAANSKA PLOA miniaturn replika desky nejvznamnj chorvatsk pamtky z 12. stolet, napsan staroslovanskm psmem hlaholic LICK EPICE - soust lidovho kroje Liky a tradin symbol jej identity PASK KRAJKA ozdobn pedmt z ostrova Pagu, run vypracovan pomoc jehly a tenkho vlkna

upanja Hvar Vis

Rava @ www Vrgoracm Metkovi m Ploe

m

www

@

m m m m m

P od

D

psk; lesopark Rimska uma i Vranjevina (Daruvar), Bedenik i Kamenitovac (Bjelovar), Borik (urevac), irovnjak-Ilovski lug (Garenica), Potok Novska (Novska); pamtnky parkovn arhitektury (Lipik, Bjelovar, Rab Daruvar, Virovitica); chrnn krajiny Moslavaka gora, kap rybnky Konanica (Daruvar-Grubino Polje) Jablanac Korenica Osor Perui Minjak Stavitelsk zajmavosti: barokn kostel sv. Roka (Virovitica), kostel Pout Blaen Panny Marie (Vukovina), devn kaple Sv. Jana Ktitele (Buevac), devn domy v Krapju vsi stavitelskho ddictv, MoslavackPrizna igljen podloub (Kutina) Karlobag GOSPI Mali Loinj Novalja Gastronomie: mln vrobky, speciality ze sladkovodnch ryb a zviny, vno Graevina a Bijeli pinot, medovina Udbina Korenica a ovocn vna Udlosti: Velika Gorica - Gastro Turopolja (z), Vrbovec - gastro prezentace Kaj su jeli nai stari? Co jedli Pag 4. Chrnn krajinn oblast 5. Sisack tvrz 6. Muzeum Turopolje ve Velik nai pedci: (srpen/z), igo - Dny lonjskog polja (ervenec), urevac lidov-scnsk vklad Legenda o Lonjsko polje Gorici GOSPI picokima (erven), Bjelovar sportovn-kulturn poad Terezijana (erven), Kutina Repunick setkn Udbina Graac CHKO Lonjsko polje Mstsk muzeum Sisak Muzej Turopolja (erven), Voloder Volodersk podzimy (z) Kralja Tomislava 10, 44000 Sisak Trg kralja Tomislava 1, 10410 Velika Gorica Nin Krapje 30, 44325 Krapje Lzesk msta: Ivani Grad, Lipik a Daruvar T: +385(0)44672080 T: +385(0)44811811 T: 385(0)16221325 Cyklistick trasy: Moslavaka gora (Kutina), kolem Novljanskho jezera (Novska) E: [email protected] E: [email protected] E: [email protected] www.pp-lonjsko-polje.hr www.muzej-sisak.hr www.muzej-turopolja.hr P stezky: Naun stezka na virovitick sti Bilogory, stezka u Kutiny Preko voda, kter ekou Svou pichz z Alp a Tato dobe zachoval stedovk pevnost je Turopolje je kraj v dol eky Svy, jin od Velk ZADAR Graac Vinn stezky: Moslovak vinn stezky Dinarid, se rozlv po loukchBenkovac a lesch Lonjskog pamtnkem boulivch vlek minulosti, ale svm Zhebu, obydlen od prahistorie a dodnes. Lov: oblast urevca, Ivani Grada, Novele; na Bilogoe a Moslavak hoe Knin polja, vytvejc vynikajc podmnky pro ten vzhledem a polohou na bezch ek Kupy a Svy, s Dnes jsou zvltnost Turopolja zachoval Rybolov: jezero Gat (urevac), rybnky v oblasti Bjelovaru, Virovitice, Novske, Garenice a Kutiny, rybnky ryb a ivot ptactva. Zrove zde najdeme i prostrannmi loukami v okol velmi pitaliv. devn kapliky a lechtick kurie. Nejstar Biograd na tradinho vzcn spojen zachoval prody a Moru expont muzea Turopolja je mamut kel z obdob Konanica a Jezero (Daruvar), eky Ilova a Pakra (Virovitica Pakrac) stavitelskho ddictv. do 10. tiscilet ped Kristem. Suvenry: LNN UBROUSEK (Ivani Grad), miniaturn replika posavskho obydl (Sisak), figurky pvodnho Drni Tkon Benkovac skotu tura (Turopojle), pa (Lonjsko polje), kohouta Picok (urevac), vinnho pohru (Daruvar) Skradin VrlikaKnin Murter Vodice

M m o

G m

m M m m m K D M N m

N

G

Vela Luka

R

Orebi

mLastovo

N K G onom Ud o W n P nn o D M R oo d n O N H

m

m

Korula Prapratno Ston Sobra

O m m G

N G 4. Chrnn krajinn oblast Kopaki rit D M

DUBROVNIK Cavtat

KONAVOSK HEDVBN VIVKA run vypracovan dekorativn vivka hedvbnou nit domc vroby

5. Zmek Odescalchi a 6. Sttn hebn lipicn v stedovk hradby v mst Iloku akovuTuristick sdruen msta Ilok Trg Nikole Ilokog 2, 32236 Ilok T: +385(0)32590020 E: [email protected] www.turizamilok.hr Hradby pevnosti, knec zmek Odeshalchi s renesann parkovou architekturou, kostel a klter sv. Jana Kapistranskho jsou soust velmi zajmavho a dobe zachovalho starho mstskho komplexu nejvchodnjho chorvatskho msta Iloku. A. enoe 45 31400 akovo T: +385(0)31813286 E: [email protected] www.ergela-djakovo.hr Nzev Hebn je poprv zmiovn v roce 1506, pestoe je zaloen ji ve 13. stolet. Od 19. stolet se zde vlun chovaj lipicni a Hebn se stv nadaleko znmm. Dnes m Hebn velmi vzcn genetick potencil, kter je zrove i kulturnm majetkem Chorvatska.

m

D D D N D M O Do od U DO K HO U

M

K

N K K R

N

G

O K

N

andora Petefija 35 31327 Bilje T: +385(0)31750855 E: [email protected] www.kopacki-rit.com Chrnn krajinn oblast Kopaki rit je jedinenou molovou rezervac, jedno z nejvtch tecch mst ryb ve stedn Evrop a dleit ornitologick oblast. Vjimen prodn sti jsou biotopem nkolika tisc kapitlnch jelen a ostatn zve.

LEVANDULE - voav suvenr pytlky z levandulovch kvt a lahviky s terickm levandulovm olejem

Chorvatsko v srdci

Cestovn a turistick mapa Chorvatskaesky zdarma

SISAK

Bol Stari Grad akovo

Rava

Perui

Korenica

Korula

Hvar

Cestovn a tur st ck mapa Chorvatska

m

m m

www chorvatsko hr

najdi svoji nejmilej cestu

esky

Baka VIROVITICA Proda: lesopark Japlenki vrh (Delnice); prodn pamtky Kupa pramen (abar), jeskyn Vrlovka (Kamanje); m m m ZAGREB Vrbovec Rab Karlobag Mali Loinj Otoac m m Beli Manastir m m Lubenice psn rezervace Bijele a Samarske stijene (Mrkopalj); vznamn krajina Klek Samobor m Lopar (abar); tradin architektura (Vrbovsko); Muzeum I.G. Kovaie a Osor Pula azma Ivani Grad Stavitelsk zajmavosti: Zmek Zrinski Donji Miholjac Minjak M Slatina Proda: ornitologick rezervace PALUD (Rovinj); chrnn krajinn oblast Donji Kamenjak a Medulinsk archipelag VARADIN amfitetr (Lukovdol); star msta Dubovac a Ozalj; star mstsk jdro Samoboru Velika Gorica Rab V. Zdenci Prizna (Premantura); lesoparky Motovunska uma a ijanska uma (Pula) PagTrakoan Proda: pamtnk parkovn architektury Park Angiolina a Sv. Jakub (Opatija); Lesopark Dubec (ostrov Krk), Gastronomie: zvina, by, houby, sladkovodn ryby, kysel zel, pikantn omka Korenica Samoborsk mutarda, igljen Jablanac abar Vrbovec Bizovac Ozalj Osor Stavitelsk zajmavosti: ukzky antick architektury (Pula, NP Brijuni, Pore); stedovk opevnn msteka na Novalja Perui Komrar (ostrov Rab), ikat (ostrov Loinj) Samoborsk salm, lesn plody, Samoborsk kremnita, likry Gorski liker a Samoborski bermet Daruvar Jamnica Orahovica Karlobag Garenica GOSPI Voin Minjak Maliukzka Loinj KOPRIVNICA pahorcch (nejvznamj jsou Buje, Gronjan, Oprtalj, Motovun, Buzet, Hum, Beram, minj, Labin); kaun KRAPINA Graac Hlebine Stavitelsk zajmavosti: semknut ostrovn mstsk celky jsou vystavn v pmosko-stedozemnm duchu OSIJEK Udlosti: Gorski kotar - Lto na Lujzijan a Karolin (z); Ravna Gora - Ravnogorsk horsk plody (jaro/ Udbina Prizna igljen KARLOVAC Kalnik tradinho lidovho stavitelstv Istrie (Vodnjantina) Kutina Kumrovec (Krk, Cres, Loinj, Rab); frankopansk pevnosti (Krk a Vinodol); rakousko-uhersk vily (Lovran, Opatie, Mali Umag podzim); Karlovac - Mezinrodn festival folklru (srpen), Dny piva (srpen); SamoborLipik - Samoborski Fanik Velika Kutjevo Naice Nin SISAK Buzet Duga GOSPI Pakrac Mali Loinj Novalja Gastronomie: ryb speciality zpod peky, omeleta fritaja se parglema, manetra od bobii (hust polvka s Skrad Loinj); secesn architektura a prmyslov ddictv (Rijeka) poklady (nor),Resa Mezinrodn festival ohostroje (erven) Karlobag Delnice urevac Udbina Vrbovsko Opatija Pag ZADAR kukuinmi zrnky), domc tstoviny fui s gulem ze zviny, lane, olivov olej, domc plenka biska, polvka Gastronomie: domc tstoviny urlice s krevetami (ostrov Krk), cresk jehn, kvarnersk krevety, divok Wellness: Delnice, Gorica Svetojanska Lzesk msta: Lee, Samobor, Gorica Svetojanska. akovo Krievci POEGA Novska Motovun VUKOVAR RIJEKA z ervenho vna, pvodn vna Teran, Refok, Istrijsk malvazie Preko PAZIN pargle, tenov a katanov kole (Lovran), tvarohov zkusky presnac (ostrov Krk), zkusek rapska Cyklistick trasy: Vrbosko, GornjeGlina Fuine, Lokve (Golubinjak), Brod na Kupi, Ravna Gora, Karlovac, Jelenje, Nova Fuine Pitomaa Vinkovci Gradika Kupina, Pag Pore Udlosti: Buzet a Livade Dny lan (jen); Barban - jezdeck sout kopinik Trke na prstenec (srpen); Umag Benkovac Ogulin torta, pvodn vna Vrbnika lahtina (ostrov Krk) a Trojiina (ostrov Susak) Netreti, Dragani, Ozalj, akanje, Krai, Jastrebarsko, Kostanjevac, Samobor, Sveta Nedelja, Donja Graac Jasenovac BJELOVAR Crikvenica Topusko Knin SLAVONSKI BROD ATP Croatia Open (ervenec); NP Brijuni - Sezona divadla Ulysses (ervenec/srpen); Pula - Mezinrodn Histria Festival Udlosti: Opatie - Liburnia Jazz Festival (ervenec); Rijeka - Rijeck karneval (nor); Novi Vinodolski - lidov Vrbovec VIROVITICA Brestova Josipdol ZAGREB 4 Ka ova k hv da 5. Kostel sv. Eufmie v Rovinji 6. Eufraziova bazilika v Porei 5 V namn o n o og k 4. Msto Rab (4a) a Rajsk pl v 5. Ostrvek Koljun Labin 4. Amfitetr v Pule (4a) a 6. Lubenice (6a) a Osor (6b) Beli Manastir Pisarovina Novi Vinodolski Nin (ervenec/srpen) Porozina Malinska Graac slavnost Ruica Vinodola - Vinodolsk rika (srpen); Rab - Rapska fjera (ervenec) P stezky: naun stezka Leska (NP Risnjak); oblast Lokvarskho a Fuinskho jezera; Knec stezka (CHKO Biograd na Moru Rabac Rovinj ene an n d o m a Ka ov e e e va e C na M aka Loparu (4b) Nrodn park Brijuni (4b) upanja Slunj Samobor Wellness: Umag, Pore, Pula Lzesk msta: Istarske toplice Valbiska Krk Wellness: Lovran, Opatia, Crikvenica, Novi Vinodolski, Malinska, Baka, Rab, Veli Loinj. umberak) Horsk stezky: oblast Gorskho kotaru; Samoborsk a umberak hory Nin Ivani Turistickazma Drni Tkon Grad Turistick sdruen msta Rovinj Turistick sdruen msta Pore Turistick sdruen okresu Punat m m Turistick sdruen msta Pula ZADAR informan centrum Rab Kvarner Info Donji Miholjac - Vrata Jadrana Cyklistick trasy: Stezka sv. Pelegrina (Umag), Stezka sv. Maura (Pore), Stezka Casanovy (Vrsar), Stezka Rubin Lzesk msta: Opatia, Crikvenica, Selce, Veli Loinj Slatina Vinn stezky: Pleivick vinn stezka (nad Jastrebarskem) Senj Obala P. Budicin 12, 52210 Rovinj Zagrebaka 9, 52440 Pore Pod m Forum 3, 52100 Pula Preko Trg Municipium Arba 8, 51280 Rab T: +385(0)51623333 Brinje ZADAR Skradin (Rovinj), Stezka orchide (Pula), Stezka Teran (Rabac), Hvzdn (zvjezdana) stezka (vnitrozem) Merag V. Zdenci topol 2, 51521 Punat Vrlika Cres [email protected] Cyklistick trasy: Lovran, Matuji, Kastav, Kraljevica, Crikvenica, Novi Vinodolski; OstrovyVelikaCres, Loinj, Rab Murter T: +385(0)51771111 Krk, Gorica Lov: zem kolem abru, Delnic, Brodu Moravice, Lokava, Fuina, Skradu, Vrbovskog, Kleku, Bosiljeva, Karlovce, Baka T: +385(0)52 811566 T: +385(0)52 451293 T: +385(0)51854860 T: +385(0)52 219197 E: Vodice AKOVEC Benkovac P stezky: Stezka sv. imona (Graie), stezky Zelengrad a Beram (Pazin), stezka Mathias Sandorf (Pazin), stezka Preko P stezky: Uka, abar mare (opatijsk rivira), P cesta E6 (Kastav), Ljubavna cestica Pinka lskyVrbovec E: [email protected] Lungo E: [email protected] E: [email protected] E: [email protected] @ m @ E: [email protected] Netretie, Draganie, Ozlja Otoac Ozalj Daruvar Lubenice www.kvarner.hr Bizovac Knin JamnicaStezka loinjskmi Orahovica kamenn msteko, vybudovan na Garenica Benkovac Buje Buzet bevnica, stezka Brguc Korita, stezky Labinjtiny www.tzgrovinj.hr www.to-porec.com www.tzpunat.hrPulaVoin www www www.pulainfo.hr www.tzg-rab.hr (Crikvenica), Po cestch Dobrinjtine (Dobrinj, ostrov Krk), Eko-stezka (Beli, ostrov Cres), Lopar Rybolov: eky Kupa, abranka, Mrenica, Dobra, Korana, Vitunjica; jezero Tribalj; biopark Divlje vode; oblast IBENIK romnskmi zvonicemi Pouhch 10 minut jzdy lod z Punatu Lubenice, 378 m, je vyhldkou nejen pro Sinj VARADIN OSIJEK skle, vysok M Knin m m Nejvzcnj pulsk antick pamtka z 1. stolet Kostel sv. Eufmie dominuje pmoskmu Jedinen ukzka ran byzantskho umn ve Msto Rab se svmi tymi Vinn stezky: oblast Buja, Poree, Buzetu, Rovinje, Vodnjana, Pazinu ztokami (ikat, ostrov Loinj) Gabrovice i Bregane stl KARLOVAC Stedomo ze 6. stol., kterou nechal postavit m a temi hlavnmi ulicemi Gornjom, Srednjom i potebujete k tomu, abyste navtvili tento vletnky, ale i pro Rab obyvatele ostrova Cres Biograd na Moru Trakoan byla kdysi urena k soubojm gladitor a dnes je msteku Rovinj a pat mezi nejhez baroknUmag Kutina Stezky olivovho oleje: oblast Novigradu a Umagu, Poree, Puly, Medulinu a vnitrozem Velika Pod ochranou orly. Na hranici ostrov Cres a Loinj se umstil Naice Pozorovn ptactva: ornitologick rezervace Kruna a Podokladi (ostrov Cres) Trilj Jezdectv: Vrbovsko, Fuine, Lokve, Skrad, Tre, Prezid, Rakovica, umberak ekologick ves, Moru Kalje Kravljak, Jablanac Kutjevo SISAK Buzet Biograd na Lipik duchovn m m m m koncertn a festivalovou scnou svtovho jmna. dla na Istrii. Sv. Eufmie je zrove patronkou tehdej biskup Eufrasius. Cel komplex (bazilika, Donjom (Horn, Stedn a Doln), otevr dvee Pakrac a vegetan rj. Duga Resa Korenica Osor Skrad Primoten Sportovn vstupy: Zlatni rt (Rovinj), Limsk prliv, Dvigrad, Istarske toplice, Raspadalica (Buzet), kaon Vranjska Delnice Drni Tkon Pozorovn delfn: Cresko - loinjsk aquatorium KOPRIVNICA m m m m m NP Brijuni, souostrov 14 ostrvk pstupn lod msta a jej relikvie se ste v mramorovm atrium, zvonice, biskupsk palc), se nachz na vzcnch stedovkch kostel a patricijskch frantiknskho kltera se nachz Osor, msteko hudebnch veer a boulivch PeruiLyovn: Platak, Tre, Delnice, Mrkopalj, elimbaa, Begovo Razdolje, Ravna Gora, HOC Bjelolasica Minjak Drni m m Tkon Opatija Dobrodrun sporty: windsurfing, (Baka, Vrbovsko Volosko, Punat); wakeboarding (Punat, ostrov Krk); sarkofgu seznamu svtovho ddictv UNESCA. m m z Faany, je vzcnm pamtnkem flory, fauny a Hlebine ve stejnojmennm kostele. palc. Ostrov Rab nabz i pekrsn psen etnografick, numismatick a sakrln sbrka. historickch udlost. draga (Uka), Pazin, Vintijana (u Puly) Parautistika/paragliding: Katelir (Novigrad), Raspadalica (Buzet),KRAPINA Brgud Preluka, Rafting i canuing: eky Kupa, Mrenica, Dobra, Korana Kalnik Skradin akovoPrizna igljen Vrlika POEGA Kumrovec Novska Trogir SPLIT Motovun kulturn-historickho ddictv. ple, z nich vyleujeme nejznmj - Rajskou Koljun, kter byl prohlen lesoparkem VUKOVAR RIJEKA Skradin Vrlika (Uka), Lanie, bevnica a samotn vrch Uke Murter PAZIN parautismus a paragliding (Uka, Grobnik, ostrov Krk); auto-moto sporty (Grobnik, Preluka)Glina Vodice Paragliding: Li, Lokve, Mrkopalj, Delnice, Samoborsko gorje (Japeti a Pleivica)Murter Nova Imotski Novalja Karlobag Omi GOSPI Fuine Vodice Mali Loinj je neopomenutelnm bodem kadho pl v Loparu, dlouhou 1 500 m. Vinkovci urevac Gradika ostrova Krk. Windsurfing: Medulin, Premantura Pore Ogulin Udbina Suvenry: BAANSKA PLOA (DESKA), perky Mori (Rijeka), voav pytlek Chut a vn Kvarneru Suvenry: MILJOKAZI (MILNKY), figurky ab (Lokve), nhrdelnk Samoborsk kralu, Klek arodjnice Roga nvtvnka Jasenovac Crikvenica Topusko Zagvozd Ilok Supetar SLAVONSKI BROD Suvenry: ISTRIJSK KAUN, dechov hudebn nstroj roenice Krievci IBENIK IBENIK Brestova Josipdol Sinj Sinj Pitomaa Novi Vinodolski

Cres

Merag

Senj

Krievci

BrinjeBJELOVAR

Pitomaa

m

m m

m

www m m m m m m

m m m m

m m

6 Ch nn k a nn ob a umbe ak amobo ko go e

Ilok

wwwchorva skohr

4b

Rab

4a

Jablanac

Pore Turistick sdruen msta Senj Stara cesta 2, 53270 Senj T: +385(0)53881068 E: [email protected] Rovinj www.tz-senj.hr Renesann tvrz byla vybudovna v 16. stolet pro obranu proti Bentanm z jedn a njezdm Turk z druh strany; dnes pedstavuje jedinen muzeum vnovan pirtm Senjskm uskokm.

Fuine

N odn pa k R n ak a a Kup k do na bm @ m www

KRAPINA Crikvenica

Ogulin

2 u ne 2a a Lokve 2b Novska go an k e e a a e kyn NovaJasenovacwww @ m

Labin

Porozina Malinska Rabac Valbiska Krk

Kalnik Novi Vinodolski

Josipdol Hlebineurevac Slunj

Topuskowww

Gradika

3 Ze en v a V a p o a be k p mykPOEGAadu 3a a kaon uk Kama n k u m a V bov ko bSLAVONSKI BROD@

upanja

Cho va sk

u s ck

sd uen

Cesty nejmench mst na svt

TZ msta Buje, Istarska 2, T: +385(0)52773353, www.tzg-buje.hr ZAGREB TZ okresu Vrsar, Rade Konara 46, T: +385(0)52441187, www.istra.com/vrsar Samobor TZ okresu Faana, Titova riva 2, T: +385(0)52383727, www.fazana.hr TZ okresu Svetvinenat, Svetivinenat 20, T: +385(0)52560349, www.svetvincenat.hr Velika Gorica TZ Stedn Istrie, Franine i Jurine 14, Pazin, T: +385(0)52622460, www.tzpazin.hr TZ okresu Gronjan, Umberta Gorjana 3, T: +385(0)52776131, www.tz-groznjan.hr Ozalj Jamnica

Vrbovec Ivani Grad azma

Cesty voavch rivir a Donji Miholjac ostrov Slatina abarVIROVITICA V. Zdenci KVARNERSK CESTA

BJELOVAR

TIC Vrata Jadrana, na odpovadle Vrata Jadrana, T: +385(0)51623333, www.kvarner.hr Samobor Beli Manastir TZ msta Novi Vinodolski, Kralja Tomislava 6, T: +385(0)51244306, www.tz-novi-vinodolski.hr azma Ivani Grad TZ msta Senj, Stara cesta 2, T: +385(0)53881068, www.senj.hr, www.tz-senj.hr Velika Gorica mornarice, T: +385(0)51220226, www.tz-krk.hr V. Zdenci TIC Krk, Obala Hrvatske Vrbovec TZ msta Cres, Cons 10, T: +385(0)51571535, www.tzg-cres.hr Ozalj Daruvar TZ msta Jamnica Riva loinjskih kapetana 29, T: +385(0)51231884,Garenica Mali Loinj, www.tz-malilosinj.hr

ZAGREB

BJELOVAR Vrbovec

VIROVITICA

Slatina

Donji Miholjac Cesty potovnch dostavnk Kumrovec

Beli Manastir

KRAPINA

HORSK CESTA Bizovac

T C R eka Ko o 8 0 Hlebine 88 www Kalnik TZ m a De n e L n 8 0 8 6 www d n TZ m a V bo ko n Go urevac n Ko 8 0 8 8 www bo o T C Ka o a Krievci U P n o 8 0 600606 www o o n o TZ m a amobo om 8 0 Pitomaa 600 www mobo T C Zag eb b n o b o no BJELOVAR 8 0 8 0 www

KOPRIVNICA

da ma