Chemické škodliviny v pracovním ovzduší Chemické škodliviny v pracovním ovzduší

Měření a hodnocení

1. Hygienické limity 1. Hygienické limity • V pracovním ovzduší nelze vyloučit přítomnost CHL

používaných nebo vznikajících v technologii.

• Podle § 134 ZP je zaměstnavatel povinen omezit jejich koncentraci na rozumně dosažitelnou míru, jejich hodnoty zjišťovat a kontrolovat měřením.

• Úplné odstranění je mnohdy techniky nemožné.• Hygienicky přijatelná míra rizika dodržení hygienických

limitů CHL.

• Seznam limitů – příloha č. 2 NV č. 178/2001 Sb. o podmínkách ochrany zaměstnanců při práci..

• CHL označeny podle:• chemického názvu• číslem CAS (č.l. v systému Chemical Abstracts –

jednoznačné určení)

• Limity:• přípustný expoziční limit (PEL)• nejvyšší přípustný limit (NPK-P)

• PEL - celosměnné časově vážené průměry koncentrací plynů, par nebo aeroslolů v ovzduší, kterým mohou být podle současného stavu znalostí vystaveni zaměstnanci 8 hodin, aniž by došlo při celoživotní pracovní expozici k poškození zdraví.

• NPK-P - koncentrace látek, kterým nesmí být zaměstnanec v žádném časovém úseku pracovní směny vystaven.

• obtížné měřit okamžité c – lze s NPK-P porovnávat průměrné c měřené po dobu nejdéle 10 minut

• Vyjádření c CHL – mg.m3 (v anglosaských zemích jednotky ppm (pars pro milion) – 1 ppm → v 1m3 vzduchu je 1 ml plynu

• přepočet podle vzorce (pro 250 C a 100 kPa) M

k [mg.m-3] = -------- x k [ppm] 24,45

k..................koncentraceM................ molekulová váha (molární hmotnost)

• koeficienty pro přepočet z jednotek mg.m3 na ppm pro jednotlivé CHL – seznam hygienických limitů

• během prac. doby může c CHL v ovzduší překračovat hodnotu PEL až do hodnoty NPK-P

• výkyvy kompenzovány poklesem pod PEL tak, aby v celosměnovém průměru nebyl PEL překročen.

• pracovní doba delší než 8 hod a při vyšších výkonech zaměstnanců

• OOVZ může snížit pro konkrétní práci PEL a současně stanovit podmínky této úpravy (§84 z. č. 258/2000 sb., příloha č.5 NV č. 178/2001 Sb.)

• pracoviště s přítomností CHL, které nejsou z technolog. procesu

• c nesmí překračovat 30% jejich přípustného expozičního limitu (§6, odst. 1 NV č. 178/2001 Sb.)

• pokud na pracovišti ovzduší obsahuje směs CHL působící na týž orgánový systém

• předpokládá se aditivní účinek (U směsí, kde se AÚ nepředpokládá, c žádné složky směsi nesmí překročit PEL ani NPK-P)

• při AÚ nesmí součet naměřených c a příslušných PEL nebo NPK-P překračovat 1. (příloha č. 2 NV č. 178/2001 Sb.).

2. Stanovení expozice 2. Stanovení expozice

• Hodnocení zdravotního rizika CHL vychází ze zjištění úrovně, typu a trvání expozice k CHL.

• Když nelze vyloučit inhalační expozici – nutno zhodnotit zda jsou dodrženy hygienické limity.

• zhodnocení:• měření ve srovnatelných výrobních zařízení • výpočtem• měřením na pracovišti

Měření Měření • cílem získat dostačující a reprezentativní informace o

koncentracích CHL při co nejmenších nákladech

• strategie měření:• znalost výrobního procesu• použití méně přesných orientačních postupů - očekávání

menších nebo nižších c než jsou limitní hodnoty nebo snaha získat základní informace

• použití přesného měření – očekávání c v oblasti limitních hodnot

MěřeníMěření

• způsob měření • v dýchací zóně po celou pracovní dobu (osobní expozice)

nejlepší

• dýchací zóna • prostor v bezprostřední blízkosti tváře, ze kterého

zaměstnanec ovzduší vdechuje

• Rozdělit měření během pracovní doby na úseky • zachycení situací nízkých a vysokých c

(důležité pro opatření k ochraně zdraví)

MěřeníMěření• Výpočet průměrné c: časově vážený průměr c, měřených

určitou dobu při pracovních operacích a další činnosti:

k1 t1 + k2 t2 + ..........+ kn tn

kp = ---------------------------------

t1 + t2 +....................+ tn

 

k1- kn ................ koncentrace získané jednotlivými měřeními

t1 - tn ................. doby trvání jednotlivých měření

• Pokud pracovní činnost zahrnuje i krátkodobé operace spojené s CHL, pro které je nutno ověřit dodržení NPK-P, provádíme měření i při těchto činnostech.

3. Způsoby měření CHL v ovzduší

3. Způsoby měření CHL v ovzduší

• Pomocí přístrojů – analyzátorů. Měření kontinuální (nebo přerušované) okamžitých c – výsledky se odečítají přímo na displeji

• Analyzátory se záznamem dat – porovnání s hodnotami PEL – lze ale pracně získat hodnoty průměrné c

• Malé přenosné analyzátory – jednoduché měření osobní expozice zaměstnanců

• Těžší a větší analyzátory – obtížné měření v dýchací zóně

Měříme pak tzv. stacionárním způsobem – na pevně stanovených místech – pro orientační měření (v blízkosti zdroje CHL, pozadí haly)

• Odběr vzduchu do speciálních vzorkovnic s vyhodnocením v laboratoři (předem ověřit stabilitu odebraných vzorků)

• Problém analyzátorů - selektivita měření (reakce přístroje na látku v ovzduší než na měřenou CHL).

• Nutno znát předem kvalitativní složení měřeného ovzduší – výběr analyzátoru.

• Analyzátory se separačním stupněm (přítomné CHL rozdělí na jednotlivé složky, ty pak stanoví). Analyzátory kalibrovat na příslušnou CHL

• Princip analyzátorů: • absorpce světla v infračervené nebo ultrafialové oblasti

spektra• chemiluminiscence • fotoionizace • plamenové ionizace • voltrametrie • fotoakustického jevu

• Orientační měření: • detekční trubice (detekce více jak 100 CHL)

- okamžité i průměrné c CHL

• Skleněná trubička s vrstvou nosiče s reagenem • s CHL vytváří barevný reakční produkt• podle zbarvení se na stupnici trubice odečte c

4. Odběr vzorků v ovzduší 4. Odběr vzorků v ovzduší

• pokud není analyzátor – měření za pomoci odběrů vzorků ovzduší

• známý odběr vzduchu prosajeme přes medium, které CHL zachytí

• záchyt pevným sorbentem • aktivní uhlí, silikagel, polymerní sorbent, polyuretanová

pěna...

• záchyt roztokem – CHL se rozpustí nebo s ním reaguje• záchyt vodným filtrem (teflonový, membránový, PVC)

• CHL ve formě aerosolu

• Výběr záchytného média • podle fyzikálních a chemických vlastností látky• podle analytické metody pro stanovení CHL

• Zařízení pro odběr vzorků vzduchu:• trubice s pevným sorbentem (absorbér s kapalinou, filtr) • zdroj sání (vzduchové čerpadlo) s kalibrovaným průtokem

(pro osobní odběr miniaturizovaná bateriová čerpadla)

Metoda odběruMetoda odběru

• Sonda se záchytným médiem • umístění do dýchací zóny

• Zvláštní způsob odběru: difúzní sondy (pasivní dozimetry)

• vhodné pro měření průměrných koncentrací – pracuje na principu pasivní difúze

• kalibrační kontrasty dodává výrobce dozimetru

5. Analytické metody 5. Analytické metody

• odebraný vzorek se analyzuje v laboratoři• vlastní stanovení CHL za použití metodik

Např. těkavé org. látky – extrakce rozpouštědlem stanovení metodou plynové chromatografie. Uvolnění látek ze sorbentu –i rychlý ohřev – termální desorpce. Složky se identifikují podle standardů.

• většinu CHL stanovujeme spektrofotometricky

6. Hodnocení výsledků stanovení CHL

6. Hodnocení výsledků stanovení CHL

• Situace:

1. Koncentrace CHL je nadlimitní (nutno zjistit příčinu překročení, opakovat měření pro nápravných opatření)

2. Koncentrace CHL je nižší než limit – kontrola pracoviště, zde nedošlo ke změně podmínek

3. Provádět periodická měření i v případě podlimitních koncentrací

• Četnost periodických měření: podle toho jak se měřená c blížila k hyg. limitu.

• Forma celosměnových drobných měření – vytipovat nejvíce zatěžující operaci – periodické sledování.

7. Biologické expoziční testy

7. Biologické expoziční testy

• další prostředek hodnocení expozice k CHL • mohou být kritériem pro zařazení práce do kategorií

• Postup:– v biologickém materiálu stanovíme vhodný determinant (CHL,

její metabolit, charakteristická reversibilní biochemická změna vyvolaná CHL exponovanou v organismu).

Př. Pb - zvýšené množství kys. 5-aminolevulové v moči– BET doplňuje stanovení c CHL v ovzduší (i jiný vstup CHL do

organismu než inhalační) – zjištění celkové dávky CHL za směnu

– biologický materiál – moč, krev, vydechovaný vzduch; jiný BM (vlasy, nehty) se nepoužívá

– limitní hodnoty ukazatelů BET – odpovídají hodnotám zdravých osob, kteří byli exponováni stejnou měrou, jako osoby inhalačně exponováni limitní c v ovzduší; Seznam limitních hodnot ukazatelů BET v příloze č. 2 k vyhl. č. 432/2003 Sb.

– důležitá doba odběru BM – pro porovnání výsledků BET s limitní hodnotou je třeba dobu odběru dodržet

• CHL s rychlým metabolitem – biol. poločas pod 5 h – vzorky na konci směny, CHL s poločasem na 5 h – vzorky na konci týdne, biol. poločas velmi dlouhý – doba odběru není rozhodující

Vyjádření výsledků BET Vyjádření výsledků BET • Množství moči podle množství přijatých tekutin, fyzické námaze,

pocení. • BET u osob stejně exponovaných, ale s různou diurézou – rozdílný

výsledek. • Korekce – přepočet na standardní hustotu moče 1,024 g.m-3, nebo

na kreatinin. Kreatinin se vylučuje z těla stálou rychlostí bez ohledu na příjem tekutin....

• Nevýhoda: v každém vzorku stanovit kreatinin. • Velmi koncentrované nebo zředěné vzorky – opakovat odběry za

stejných podmínek.• Pro vydechovaný vzduch nejsou u nás stanoveny limity. • Problém – individuální rozdíly (plicní ventilace, krevní oběh, stavby

těla, účinnost vylučovacích orgánů, aktivita enzymatických systémů) – BET najednou u větší skupiny osob.

• Podle § 39 zák. č. 258/2000 Sb.

– povinnost zaměstnavatelů zjistit příčinu překročení limitních hodnot BET, zabezpečit její odstranění, informovat o tom zaměstnance

ZZ ZPP – sdělí zaměstnavateli překročení limitních BET

– povinnost mlčenlivosti o výsledcích u jednotlivých zaměstnanců

8. Kategorizace prací podle faktoru CHL

8. Kategorizace prací podle faktoru CHL

• 4 kategorie• kritérium:

a) podle výsledků měření

b) zvláštní hodnocení pro cytostatika – karcinogeny skupiny 1 a 2A

c) pokud není stanovena hodnota PEL a NPK-P – individuální kategorizace podle toxikologických vlastností a doby expozice

• 2. kategorie • průměrné celosměnové c vyšší než 0,3 jejich hodnot PEL• CHL nemají stanovenou hodnotu PEL, ale pouze NPK-P a

jejich c se pohybuje od 0,3-1, a nebo nepřekračuje NPK-P• aditivní účinek – součet podílů celosměnových c jednotlivých

látek v ovzduší z jejich hodnot PEL je vyšší než 0,3, ale nižší než 1

• karcinogeny 1. a 2. skupiny, mutageny 2. skupiny a CHL označené podle zák. č. 356/2003 Sb. R-větami R26, 27, 28 a jejich kombinacemi, R39, 42, 43, 45, 46 49, R60, 61 nebo nebezpečnými látkami uvedenými ve vyhl. č. 50/1997 Sb.

• 3. kategorie• průměrné celosměnové c CHL překračují hodnotu PEL, ale

nepřekračují NPK-P, nepřekračují trojnásobek hodnoty PEL• CHL mají stanovenu je hodnotu NPK-P a tato je překročena

• aditivní účinek – IAÚ je vyšší nebo roven 1, ale nižší než 2

• 4. Kategorie• jsou překročeny hodnoty pro kategorii třetí