Česká stylistikaby Josef V. Bečka

Embed Size (px)

Text of Česká stylistikaby Josef V. Bečka

  • Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academyof Sciences in Prague

    esk stylistika by Josef V. BekaReview by: Petr MareListy filologick / Folia philologica, Vol. 116, No. 2 (1993), pp. 233-236Published by: Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy ofSciences in PragueStable URL: http://www.jstor.org/stable/23466721 .Accessed: 16/06/2014 12:36

    Your use of the JSTOR archive indicates your acceptance of the Terms & Conditions of Use, available at .http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp

    .JSTOR is a not-for-profit service that helps scholars, researchers, and students discover, use, and build upon a wide range ofcontent in a trusted digital archive. We use information technology and tools to increase productivity and facilitate new formsof scholarship. For more information about JSTOR, please contact support@jstor.org.

    .

    Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague iscollaborating with JSTOR to digitize, preserve and extend access to Listy filologick / Folia philologica.

    http://www.jstor.org

    This content downloaded from 185.44.79.62 on Mon, 16 Jun 2014 12:37:00 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

    http://www.jstor.org/action/showPublisher?publisherCode=icsipcasphttp://www.jstor.org/action/showPublisher?publisherCode=icsipcasphttp://www.jstor.org/stable/23466721?origin=JSTOR-pdfhttp://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsphttp://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp

  • Listy filologick CXVI, 1993 RECENZE

    n, e prv legenda svm vnitrnm etic

    km nbojem splovala poadavek pou tavho vypravovn a inspirovala Lom

    nickho dotven zkladn djov linie

    a dal vrstvy jeho fabulace. Uvolnn

    kompozice legendy vytv pedpoklad

    pro etzen dalch detail, pro djovou

    gradaci zaloenou na jejich emocionln

    promnlivosti (Voit hovo o stdn sen

    timentlnch a dramatickch poloh), a

    napluje tak zkladn cl Lomnickho

    tvorby - zbavnou formou tene pou

    it a vychovvat. Z hlediska dalho vzkumu bude

    nutn zamit pozornost analze tvr

    ch postup Lomnickho jak v jeho di

    daktickch skladbch, tak v ostatn tvor

    b, kter vyplynou srovnnm ideov

    kompozinch struktur jeho pedloh a

    pramen s autorovmi postupy. Pjde

    pitom hlavn o vechny druhy modi

    fikac, nim Lomnick pi svm zpra covn pistoupil. Voit, jen si je tto

    skutenosti dobe vdom, svou studi pi

    pravil velmi solidn zklad pro stanoven

    hlavnch atribut Lomnickho poetiky v

    rmci didaktickch prz i ve vztahu

    jeho ostatn tvorb dramatick, bsnick

    i prozaick. Pro takto orientovan dal

    studium Lomnickho literrnch postup si vytvoil Voit ty nejlep podmnky,

    kdy svou prci doplnil pelivm a pe

    hlednm soupisem 437 exempel uitch v didaktickch skladbch Lomnickho.

    Nadto v mnoha ppadech, a to je v sledek velmi zslun prce, uvd pes

    n bibliografick daj pedlohy. Pesto

    e zejm nedojdeme detailnm srov

    nnm vybranch ukzek text pedloh a

    jejich nslednho zpracovn Lomnic

    km pevratnm zvrm, dospjeme pesnj odpovdi na otzku, "jak

    Lomnick s vyuitm star tradice zpra coval ve svm dle domc realitu

    " (pod

    treno M. S.), a dojdeme i tomu, jak obohatil obvykl dobov postupy o jedi

    nen, v mnoha ppadech velmi pro

    mnliv "vlastn autorsk rukopis" a jak tmto zpsobem pomohl pipravit pod

    mnky pro vvoj drobnch i rozshlej ch epickch beletristickch forem od 2.

    poloviny 17. stolet a do doby nrodn

    ho obrozen.

    Marie Sobotkov (Olomouc)

    Josef V. Beka, esk stylistika. Praha, Academia 1992, 468 str.

    Josef Vclav Beka, nedvno ze

    snul, pat mezi nejznmj a nejpro

    duktivnj pedstavitele eskho sty listickho bdn; studiu teoretickch i

    praktickch otzek stylu se s velkou sou

    stavnost a pl vnoval po mnoho dese

    tilet (prvn svou knin prci, Techniku

    slohu, publikoval v roce 1938). esk

    stylistika, vydan za finann pomoci eskho literrnho fondu nakladatel

    stvm Academia (bohuel s nemalm mnostvm tiskovch chyb), znamen

    syntetick zavren jeho stylistickch vzkum a je zatm nejobshlejm zpra covnm stylistick problematiky v e

    tin; z hlediska strnkovho rozsahu a

    e zbru ji meme srovnat s obr

    nmi prukami slovenskho jazyko vdce Jozefa Mistrka (zvlt Stylistika,

    1985), hojn tenmi i v eskm proste d vzhledem chronickmu nedostatku

    domcch uebnic a kompendi stylistiky (ten zan bt odstraovn a v nkoli

    ka poslednch letech - vedle Bekovy

    prce meme poukzat na knihu Jana

    Chloupka a kolektivu Stylistika etiny,

    1991). Je zapoteb podotknout, e esk

    stylistika vychz tiskem adu let pot, co

    byla koncipovna a v zsad napsna. V

    nkterch aspektech je jejm vchodi skem u Bekv vod do esk stylisti

    ky z roku 1948. Vtina textu zejm vznikala v prbhu edestch let (jeho

    233

    This content downloaded from 185.44.79.62 on Mon, 16 Jun 2014 12:37:00 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

    http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp

  • Listy filologick CXVI, 1993 RECENZE

    sti byly publikovny ve form vyso

    kokolskch skript). V dalch letech byl

    pak rukopis opakovan doplovn a u

    pravovn, posledn prava se uskuteni

    la tsn ped vydnm. Dsledkem toho

    to postupu je fakt, e na nejednom mst

    prce se reflektuje postupn vrstven tex

    tu; prvky vkladu a pedevm uvdn

    pklady signalizuj, kdy asi byla dan

    pas do dla zahrnuta.

    Dal dleit rys esk stylistiky souvis s celkovm postavenm autora

    prce v kontextu eskch stylistickch

    vzkum. Beka stl ponkud stranou

    hlavnho proudu tchto vzkum, jen,

    jsa podstatn determinovn funknmi

    hledisky Prask koly, vyzdvihuje do

    stedn pozice teorii funnch styl a

    zvlt v novj dob se zamuje na

    analzu jazykov i nadjazykov vstav

    by text v komunikanm rmci.

    Beka v esk stylistice koncepci funknch styl pejm a pipojuje

    n adu doplujcch a pozmujcch

    poznmek, pitom z n ale nein celkov zklad svho systmu a na mnoha ms

    tech ji do vkladu takka vbec neprom t. Vchodiskem jeho vah je v prv a

    d pvodce textu (jazykovho projevu)

    vyjadujc podle svho duevnho ustro

    jen a svch znalost a schopnost jazy kov sv mylenky a city (zvlt v sou

    vislosti se slovesnou umleckou tvorbou

    je loha autorskho subjektu vyzdviena

    neobyejn siln - srov. nap. s. 39); to

    mu pak odpovd zjem o monosti, kte

    r jazyk pvodci textu pro jeho vyjde n poskytuje. Soustedn na vyjadova c monosti jazyka vede ke snaze postih nout pedevm spektrum zpsob u

    vn jednotlivch jazykovch prvk a

    mn pozornosti se vnuje jejich fungo vn v obshlejch partich textu a v jeho celku. Na druh stran ovem Beka - ve

    shod s novjmi stylistickmi trendy -

    vnuje soustavnou pozornost nadjazy

    kovm slokm vstavby textu. Jinm

    podstatnm rysem Bekova pstupu je to, e vedle popisu se neustle uplatuje hodnocen jazykovch jev a sil pi

    spt ke kultivaci uivatel jazyka. Bekovo osobit postaven v rmci

    stylistickch vzkum se projevuje tak

    v jeho terminologii, mnohdy individul

    n, odchyln od bnho zu. Pochope n jeho vklad to ovem me nkdy ztovat (nap. termn "vnitn situace"

    oznauje u Beky zkuenostn komplex

    sdlen autorem a adrestem textu, ne

    pracuje se s jinak obvyklm termnem

    "nespisovn jazyk" apod.). esk stylistika se len na pt odd

    l. V oddlu vodnm (s. 7-54) podv autor obecn vklady o stylu (slohu) a

    otzkch s nm spjatch. Podntn jsou

    vahy smujc jemnmu rozlien ob

    ligatornho (zvaznho) a opcionlnho (na vbru zaloenho) uit jazykovch

    prostedk (s. 16-19), kter pipravuj celkov vymezen stylu navazujc na sil

    nou tradici selekn stylistiky (styl je dn

    zpsobem vbru prostedk). Zrove

    Beka prvem poukazuje na stylovou relevantnost kompozice textu: v kompo zici jde o uspodn jazykovho sdlen

    ltky a pro tou ltku lze ut rzn kom

    pozin postupy, take i zde se zvan

    uplatuje princip vbru. Sfru stylu te

    dy konstituuje vbr jazykovch pro stedk (stylizace) a volba kompozinch

    postup (s. 20). Dleit je tak upozor nn na vliv frekvence vyuit rznch

    vbrovch monost (v konkrtnch v kladech pak Beka frekvennm cha

    rakteristikm asto pihl). Omezen

    seleknho pojmn stylu, nmu se

    Beka hls, lze na druh stran spato vat v tom, e je velmi obtn v pln me

    stanovit soubor prostedk, z nho se

    vybr, a e spe v pozad zstv fakt

    restrikce a determinace jako nutnho do

    provodu vbru (volba jistho prvku

    vdy blokuje nkter monosti dalho

    rozvoje textu - tomu srov. nap. Bern

    234

    This content downloaded from 185.44.79.62 on Mon, 16 Jun 2014 12:37:00 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

    http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp

  • Listy filologick CXVI, 1993 RECENZE

    hard Sowinski, Stilistik, Stuttgart 1991, s.

    36-37). Dal sti vodnho oddlu pojedn

    vaj mj. o strukturnm rozvrstven e

    tiny, o charakteristikch textu (jazyko vho projevu) a o stylov diferenciaci

    text (mluvenost a psanost, veejnost a

    soukromost, rozlien podle funkce atd.). V oddlu Pojmenovn (s. 55-180)

    probr Beka - s uplatnnm velmi d

    kladn klasifikace a neobyejn boha

    tho dokladovho materilu - stylov as

    pekty lexika. Vm si jednak postaven slova jako vznamov jednotky jazyka

    (nap. otzky polysmie, synonymity,

    antonymie), jednak fungovn slova jako

    pojmenovn v rmci konkrtnho sdle

    n (ekvivalentnost