Univerzita Palackého v Olomouci

Fakulta tělesné kultury

ANALÝZA ZDROJŮ INFORMACÍ O MOŽNOSTECH VYUŽITÍ VOLNÉHO

ČASU V RÁMCI MĚSTA OLOMOUC PRO STŘEDOŠKOLSKÉ STUDENTY

Bakalářská práce

Autor: Punčochářová Petra

Vedoucí: Ing. Lenka Bartková

Olomouc 2013

Poděkování patří Ing. Lence Bartkové, která mi v průběhu celé bakalářské práce radila

a svým profesionálním přístupem pomohla k dokončení práce. Také bych nechtěla

zapomenout na ty, kteří mi byli oporou při tvoření mé bakalářské práce.

2

Prohlašuji, že jsem závěrečnou písemnou práci zpracovala samostatně pod vedením Ing.

Lenky Bartkové, uvedla jsem všechny použité literární a odborné zdroje a dodržovala

jsem zásady vědecké etiky.

V Olomouci dne 29.4.2013 ……………………………..

3

Jméno a příjmení autora: Petra Punčochářová

Název bakalářské písemné práce: Analýza zdrojů informací o možnostech využití

volného času v rámci města Olomouc pro středoškolské studenty.

Pracoviště: Katedra rekreologie

Vedoucí práce: Ing. Lenka Bartková

Rok obhajoby: 2013

Abstrakt:

Práce analyzuje informační zdroje ve městě Olomouc pro studenty středních škol

v Olomouci. Práce se snaží zjistit informační zdroje volnočasových aktivit, vymezit

pojem marketing a marketingová komunikace. Dále se snaží vysvětlit pojem čas, volný

čas a vše co s ním souvisí. Taktéž nám uvádí, na kterých informačních zdrojích, se

nejvíce zdržují středoškolští studenti.

Klíčová slova: marketing, komunikační mix, volný čas, rekreace, životní styl

Souhlasím s půjčováním své bakalářské práce v rámci knihovních služeb.

4

Author`s name and surname: Petra Punčochářová

The tittle of the bachelor thesis: The analysis of information sources about leisure

opportunities within the city of Olomouc for high school students.

Workplace: Department of Recreology

Supervisor of the thesis: Ing. Lenka Bartková

The year of defence: 2013

Abstract:

This aim of this dissertation analyses the information sources in Olomouc for

students of secondary schools in Olomouc. The thesis tries to identify information

sources of leisure activities, defines the concept of marketing and marketing

communications. It is trying to explain the concept of time, leisure time and everything

what is connected with it. Also it is indicating for which information sources are present

high school students mostly combined.

Keywords: marketing, communication mix, leisure, recreation, life style

I agree with lending his bachelor thesis in terms of the library services.

5

OBSAH

1. ÚVOD......................................................................................................................8

2. SYNTÉZA POZNATKŮ.........................................................................................9

2.1 Definice marketingu.......................................................................................9

2.2 Základní nástroje marketingu.........................................................................9

2.3 Komunikační mix.........................................................................................11

2.3.1 Reklama...................................................................................................12

2.3.2 Podpora prodeje.......................................................................................15

2.3.3 Osobní prodej...........................................................................................16

2.3.4 Public relations.........................................................................................17

2.3.5 On-line komunikace.................................................................................19

2.3.5.1 Digitální marketing.........................................................................20

2.3.5.2 Virální marketing............................................................................20

2.3.5.3 Sociální media................................................................................21

2.3.5.4 Mobilní marketing..........................................................................21

2.3.5.5 World-of-Mouth.............................................................................21

2.3.6 Direct marketing......................................................................................21

2.3.7 Event marketing a sponzoring..................................................................23

2.3.8 Veletrhy a výstavy...................................................................................26

2.4 Volný čas......................................................................................................27

2.4.1 Čas............................................................................................................27

2.4.2 Definice volného času..............................................................................28

2.4.3 Dělení volnočasových aktivit...................................................................30

2.4.3.1 Rekreace.........................................................................................30

2.4.3.2 Životní styl......................................................................................32

2.4.3.3 Pohybová rekreace..........................................................................33

2.4.3.4 Služby.............................................................................................33

2.5 Komunální rekreace......................................................................................33

3. CÍLE.......................................................................................................................34

3.1 Cíle...................................................................................................................34

3.2 Úkoly práce......................................................................................................34

4. METODIKA..........................................................................................................35

6

4.1 Použité metody.................................................................................................35

4.2 Technika dotazníkového šetření.......................................................................35

4.3 Charakteristika středních školy........................................................................35

4.4 Metodika dotazování........................................................................................36

5. VÝSLEDKY A DISKUSE....................................................................................37

5.1 Pohlaví..............................................................................................................37

5.2 Bydliště tázaných respondentů.........................................................................38

5.3 Frekvence aktivit..............................................................................................39

5.4 Zdroj informací................................................................................................41

5.5 Názor respondentů na místo nabízející volnočasové aktivity..........................43

5.6 Frekvence hledání nabídky..............................................................................45

5.7 Hodnocení důležitosti informačních zdrojů.....................................................47

5.8 Důležitost volnočasových aktivit.....................................................................49

5.9 Návrhy a náměty respondentů..........................................................................51

6. ZÁVĚR...................................................................................................................52

7. SOUHRN................................................................................................................53

8. SUMMARY............................................................................................................54

9. REFERENČNÍ SEZNAM......................................................................................55

10. PŘÍLOHY.............................................................................................................57

7

1 ÚVOD

Volný čas je nedílnou součástí každého z nás. Za tento čas může být považován

okamžik, kdy nepracujeme, nespíme a věnujeme se pouze těm aktivitám, které nás baví

a naplňují a pokud možno i obohacují o nové poznatky a myšlenky.

Tento čas nám umožňuje i propojení a získání nových sociálních vazeb mezi námi

a dává nám šanci umožňovat nový pohled na okolní svět. V tomto čase si člověk

uvědomuje, co je ještě schopen zvládnout a popřípadě o co může být ještě navíc

obohacen. V dnešní uspěchané době by si člověk měl uvědomit, že pouze pracovat

a plnit si svoje povinnosti není správné.

Téma bakalářské práce analýza informačních zdrojů jsem si vybrala z několika

důvodů. Hlavním důvodem bylo zjistit informační zdroje volnočasových aktivit. Dalším

důvodem bylo zjištění informativnosti na středních školách.

Vzhledem k tomu, že pocházím z Olomouce a nabídka volnočasových aktivit mě

docela často lákala, ale sama jsem doposud neměla tušení, kde se informace

o volnočasových nabídkách dají získat.

8

2 SYNTÉZA POZNATKŮ

2.1 Definice marketingu

Kotler (2003, 12) definuje marketing: „Marketing je umění a vědou o tom, jak

vybrat cílové trhy a jak si prostřednictvím vytváření, komunikování a dodávání

mimořádné hodnoty získat a udržet zákazníky a rozvíjet s nimi vztahy.“

Horáková (1992, 25) definuje marketing: „Marketing je procesem plánování

a naplňování koncepce, oceňování, propagace a distribuce myšlenek, výrobků a služeb,

který směřuje k uskutečnění vzájemné výměny, uspokojující potřeby jedinců

a organizací.“

Kotíková a Zlámal (2006, 7) definuje marketing: „Marketing je společenský

a řídící proces, ve kterém jednotlivci a skupiny získávají prostřednictvím vytváření

a směny produktů to, co potřebují a požadují.“

Boučková a kol. (2011) Marketing může být prováděn pouze za předpokladu:

Existuje 2 nebo více stran, které mají neuspokojené potřeby

Jednotlivé strany jsou si schopny uspokojit svoje potřeby

Mezi jednotlivými stranami existuje komunikace

Jednotlivé strany směňují nějakou hodnotu

2.2 Základní nástroje marketingu (marketing mix)

Kotíková, Zlámal (2006, 37) „Pro marketingový mix se často používá zkratka 4P

– podle prvních písmen anglických názvů jednotlivých marketingových nástrojů, který

marketingový mix obsahuje.“

Propagace se člení v rámci komunikačního mixu:

9

Product - Produkt

Place - Distribuce

Price - Cena

Promotion – Propagace

Boučková a kol.(2011) Složky marketingového mixu se mohou ještě nadále členit:

PRODUKT – obsahuje produktový mix, do kterého můžeme zařadit

ochrannou známku, kvalitu, obal, sortiment, design, image, záruky, služby

CENA – obsahuje kontraktační mix, ve kterém je uvedena cena, rabat,

platební podmínky, úvěrové podmínky

DISTRIBUCE – obsahuje distribuční mix, do kterého můžeme zařadit

distribuční cesty, distribuční mezičlánky, distribuční systémy, fyzickou

distribuci

MARKETINGOVÁ KOMUNIKACE – obsahuje komunikační mix,

do kterého můžeme zařadit reklamu, podporu prodeje, public relations,

osobní prodej

Produkt (product):

Kotíková, Zlámal (2006, 38) definují takto: Může to být výrobek, ale i služba

či jiný materiální produkt – myšlenka, kulturní či umělecká hodnota, průmyslový

patent, či počítačový software. Produkt je materiální či nemateriální statek, který

má schopnost uspokojovat potřeby a který je nabízen na trhu. Produktem může

být výrobek, služba, myšlenka, osoba.

Horáková (1992, 36) definuje takto: „Produktem rozumíme hmotný i nehmotný

statek, jenž je předmětem zájmu určité skupiny osob či organizací. Produktem je tedy

výrobek, služba, myšlenka, volební program.“

Distribuce ( place):

10

Horáková (1992, 36) definuje takto: „Distribuční systém zprostředkovává cestu

produktu od výrobce ke spotřebiteli.“

Kotíková, Zlámal (2006, 56) „…doslova znamená místo, umístění čili cestu, jak

se dostane zákazník ke zboží.“

Cena ( price):

Horáková (1992, 36) definuje takto: „Pro většinu spotřebitelů je cena mírou

hodnoty výrobku, neboť udává, jaké množství peněz se musí vzdát, aby výměnou získal

nabízený produkt.“

Kotíková, Zlámal (2006) Podle těchto autorů je cena stanovena ekonomickými

vlivy tak i vynaloženými náklady na vznik daného produktu či služby.

Propagace ( promotion):

Horáková (1992, 37-38) definuje takto:…propagační činností je zejména

informovat o produktu – například o jeho vlastnostech, dostupnosti a ceně –

a přesvědčit potencionální zákazníky o výhodnosti koupě produktu od inzerující

firmy. Propagace se uskutečňuje prostřednictvím reklam umístěných v televizi,

rozhlase, novinách a časopisech či v místech, kudy se každý den pohybujeme.

Dále se uplatňují i další nástroje propagace, tj. podpora prodeje, publicita a osobní

prodej.

Kotíková, Zlámal (2006, 59) „…marketingové komunikace lze libovolně

kombinovat, a proto je nazýváme komunikačním mixem.“

2.3 Komunikační mix

Za komunikační mix můžeme považovat veškeré podměty, které se snaží firma

vynaložit k ovlivňování, informování a přesvědčování spotřebitele.

Kotíková, Zlámal (2006, 59) „Komunikační mix zahrnuje všechny komunikační

prostředky, které slouží k informování a její nabídce“

11

Králíček, Král (2011) a Přikrylová, Jahodová (2010) dle těchto autorů patří mezi

základní prvky marketingového komunikačního mixu:

Reklama

Podpora prodeje

Osobní prodej

Public relations

On- line komunikace

Direct marketing

Event marketing a sponzoring

Veletrhy a výstavy

2.3.1 Reklama

Horáková (1992, 266) „Reklamou se rozumí jakákoliv placená forma nepřímého

představení a propagace zboží, služeb či myšlenek, zprostředkovaná zpravidla reklamní

agenturou.“

Králíček, Král (2011, 49) „Reklama je komunikační disciplína, jejímž

prostřednictvím lze efektivně předávat marketingová sdělení masovým cílovým

segmentům. Dokáže cílovou skupinu informovat, přesvědčovat a marketingové sdělení

účinně připomínat. Reklama představuje „ vlajkovou loď“ marketingové komunikace.“

Kotíková, Zlámal (2006, 61) definují takto:

Podle komunikačních cílů, které má reklama plnit rozlišujeme několik druhů

reklamy:

- Reklamu informační - hlavním cílem je poskytnout potencionálním zákazníkům

informace o nových produktech, slevách, inovacích, změně názvu apod.

- Reklamu přesvědčovací – je zaměřena na produkty, které jsou obecně známé,

jejím cílem je budování věrnosti značce, snahou je podnítit zákazníky k rychlé

koupi.

12

- Reklamu připomínající – tato reklama udržuje určitý produkt v podvědomí

stávajících nebo potencionálních zákazníků.

- Reklama konkurenční (srovnávací) – která je zaměřena na posílení distinkce,

tedy odlišností od jiných produktů na trhu.

Kotíková, Zlámal (2006) Mezi základní reklamní média patří:

Televize

Rozhlas

Tisk (noviny, časopisy, neperiodické publikace)

Kino

Venkovní reklama

Internet

Televize:

Výhody - velký masový dopad, určité oslovení věkové skupiny, možnost oslovení

celého trhu

Nevýhody - vysoké náklady na její provoz, snížená možnost zacílení skupiny,

přesycenost lidí reklamními spoty

Jitka Vysekalová, Jiří Mikeš (2003, 39) „Při tvorbě televizní reklamy je nutné

vycházet z toho, že jde především o vizuální medium a že spot musí vzbudit pozornost

hned na začátku, jinak zájem diváků upadá.“

Rozhlas:

Výhody – stejně jako u televize určité oslovení věkové skupiny, finanční dostupnost,

flexibilní

Nevýhody – umožňuje pouze sluchové vnímání, často u spotřebitele dochází

k opomenutí

Jitka Vysekalová, Jiří Mikeš (2003, 40) „To, že rozhlasová reklama pracuje pouze

se zvukem, ovlivňuje možnosti její tvorby. Důležité je vytvořit při poslechu reklamního

rozhlasového bloku kontrast, který povede ke vzbuzení pozornosti a zaregistrování

našeho sdělení.“

13

Tisk:

Do této reklamní kampaně patří noviny, časopisy a neperiodické publikace. Popřípadě

bezplatná periodika a interní publikace (většinou firemní noviny)

Noviny

Výhody - nejstarší forma reklamy, velký masový dopad na všechny věkové či sociální

skupiny, levné medium

Nevýhody - krátká životnost, častá přeplněnost reklam, tudíž možnost přehlédnutí

Časopisy

Výhody – přesné oslovení skupiny čtenářů, na rozdíl od novin delší životnost, vyšší

cena pořízení reklamy- nákladovost

Nevýhody – častá přeplněnost reklamami, delší výrobní proces

Neperiodické publikace

Výhody – velký počet čtenářů

Nevýhody – není zaručena distribuce reklamy ke čtenářům

Jitka Vysekalová, Jiří Mikeš (2003, 38) „Při tvorbě inzerátů do časopisů jsou

kladeny velké nároky na kreativitu, která by měla odpovídat i stylu časopisu.“

Kino:

Výhody - reklama není moc nákladná, divák musí shlédnout celý reklamní spot

Nevýhody – nezachytí všechny potencionální zákazníky

Venkovní reklama:

Tato reklama se jinak může nazývat jako out-of-home reklama do které můžeme řadit

billboardy, city-lighty (prosvětlené vitríny), megaboardy (bigboardy), štítová reklama,

dominanty dálnic, plakátové plochy.

Výhody - nepřehlédnutelnost reklamy, efektivita, vysoká kvalita vizuální prezentace

14

Nevýhody – snadná zničitelnost, neumožňuje předávat velký objem informací

Jitka Vysekalová, Jiří Mikeš (2003, 41) „Při tvorbě venkovní reklamy je nezbytná

znalost typu ploch určených pro jejich instalaci. Musí vycházet také z toho, že lidé mají

tuto reklamu v pohybu a čas, po který jsou jejímu účinku vystaveni je velmi krátký.

Důležitá je přehlednost a čitelnost.“

Internet:Výhody - nízká cena, rychlost umístění, nejpřesnější cílení

Nevýhody – velká konkurence reklam, selektivita, technické omezení, přesycenost

uživatelů on-line reklamou

Jitka Vysekalová, Jiří Mikeš (2003, 41) „Při tvorbě internetové reklamy je

zapotřebí znalost reklamní grafiky i technické znalosti programátorské práce. Klíčové je

vyvolání zájmu o další informace.“

2.3.2 Podpora prodeje

Kotler (2003, 89) definuje takto: „…zahrnuje soubor motivačních prostředků,

které mají zákazníky přimět k tomu, aby nakoupili raději hned než později.“

Králíček, Král (2011, 97) „….je možné definovat jako soubor pobídek, které

stimulují okamžitý nákup.“

Horáková (1992, 267) „Podpora prodeje mívá podobu krátkodobých obchodních

podmětů, stimulujících spotřebitele nebo odběratele koupi výrobku či služby. Zejména

jde o různé formy cenových zvýhodnění- kupony, bonusy, rabaty. Podpora prodeje bývá

spojována rovněž s otevřením nové prodejny nebo se zavedením nového produktu

na trh.“

15

Kotíková, Zlámal (2006, 65) dle těchto autorů mezi služby podpory prodeje

řadíme:

Spotřebitelské soutěže – má za úkol stimulovat nákup produktu a základním

principem získat „něco na víc“

Loterie – o výherci rozhoduje náhoda

Ochutnávky, vzorky – nabídka vzorku zdarma

Prompting – populární forma prodeje, při níž hosteska nebo specializovaný tým

nabízejí zboží přímo na místě prodeje

Věrnostní programy – jsou zaměřené na udržení a posílení loajality zákazníků.

Nejčastěji se používají bonusy, dárky a slevy pro stálé zákazníky

Zábavné akce (roadshow, streetshow) – roadshow představuje zábavný, kulturní,

sportovní nebo společenský program a v rámci celé kampaně se uskutečňuje

na různých místech.

Streetshow je podobný roadshow, odehrává se na veřejném prostranství s cílem

propagace značky, produktu nebo firmy.

2.3.3 Osobní prodej

Horáková (1992, 268) definuje takto: „Osobní prodej se uskutečňuje formou ústní

konverzace mezi obchodním agentem a zákazníkem. Jeho cílem je představit výrobek

nebo službu potencionálnímu zákazníkovi se záměrem uskutečnit prodej.“

Kotíková, Zlámal (2006, 67) „Podstatou osobního prodeje je osobní kontakt mezi

prodejcem a kupujícím, spočívá v prezentaci a přesvědčování ke koupi.“

Karlíček, Král (2011, 149) definují takto: „Největší výhodou osobního prodeje

ve srovnání s ostatními nástroji komunikačního mixu je přímý kontakt mezi firmou

a zákazníkem, který sebou přináší i další výhody, jakou jsou okamžitá zpětná vazba,

individualizovaná komunikace a v konečném výsledku i větší věrnost zákazníků.“

16

Králíček, Král (2011) Nevýhodou osobního prodeje jsou velké náklady

na oslovení jednotlivých zákazníků, tudíž je výhodnější pro oslovení potencionálních

zákazníků využít spíše nástrojů masové komunikace.

Osobní prodej se dělí na 3 základní typy prodeje:

Prodej na trzích B2B

Prodej velkoobchodníkům a distributorům

Maloobchodní prodej a přímý prodej

2.3.4 Public relations

Matušínská (2007, 106) definuje takto: „P.R. je cílevědomé plánované

a dlouhodobé úsilí o vzájemné pochopení a soulad mezi organizacemi a veřejností.

Zároveň je to funkce řízení, která buduje a udržuje vzájemně výhodné vztahy mezi

organizacemi a různými skupinami veřejnosti, na jejichž postojích a chování závisí

úspěch či neúspěch organizace.“

Vysekalová (2007, 22) „…je vytvoření příznivého klimatu, získání sympatií

a podpory veřejnosti a institucí, které mohou ovlivňovat dosažení marketingových

záměrů. Jde o cílevědomé dlouhodobé úsilí, které se snaží vytvářet a podporovat

vzájemné pochopení mezi organizací a veřejností.“

Karlíček, Král (2011, 115) „PR bývají definovány jako dialog mezi organizací

a skupinami, které rozhodují o úspěchu či neúspěchu organizace.“

Horáková (1992, 267-268) definuje takto: „Publicitou se rozumí nepřímá

stimulace poptávky po výrobku, službě či myšlence, kterou organizuje nezávislá

instituce umístěním komerčně významné zprávy v tištěném sdělovacím prostředku

nebo pochvalným představením produktu v televizi rozhlase.“

17

Vysekalová (2007, 22) definuje členění PR takto:

Dle typu můžeme členit PR na:

o mezifiremní komunikace (business-to- business) které zahrnují

komunikaci s obchodní veřejností z hlediska jejich nákupních

rozhodnutí,:

o odborové, které se týkají vztahů mezi výrobci a poskytovateli zboží

a jejich velkoobchodními a maloobchodními partnery,:

o spotřebitelské/produktové (o značce výrobku), které souvisejí výhradně

se zbožím a službami, nabízenými a prodávanými soukromým

zákazníkům pro jejich vlastní potřebu,:

o firemní, které zahrnují komplexní prezentaci firem a organizací a jsou

často děleny podle specializace:

- finanční PR,

- komunikace se zaměstnanci,

- charita, politické a vládní veřejné vztahy,

- veřejné záležitosti a lobbing,

- krizová komunikace.

Kotlet (2003) Public relations disponuje celou řadu nástrojů k oslovení zákazníků.

Souborem těchto nástrojů se říká PENCIL.

P – publikace (Publications)

E – události (Events)

N – zprávy (News)

C – zapojení do místní komunity (Community affairs)

I – identifikační média (Identity media)

L – lobbování (Lobbing)

S – služby veřejnosti ( Social investments)

Králíček, Král (2011) rozdělují PR podle zaměření na jednotlivé skupiny:

Community relations – komunikace s místními komunitami

Investor relations – komunikace s investory

18

University relations – komunikace potencionálními zákazníky

Media relations – komunikace s médii

Boučková a kol.(2011) poukazují na to, že oddělení Public relations může mít

tedy následující funkce:

o Lobování – vytváření a udržování vztahů se zákonodárci a státními

úředníky za účelem ovlivnění legislativy a dalších předpisů

o Zprávy – práce s veřejností, úkolem je vytvářet a vyhledávat zajímavé

zprávy o firmě a jejich výrobcích a pracovnících

o Tiskové konference – každá událost je příležitostí pro napsání řady

článků, patří sem semináře, slavnostní otevření, výstavy

o Sponzoring – zviditelnění a zapamatování jednotlivců či organizací,

s cílem dosažení podnikatelských cílů v oblasti marketingu a komunikace

2.3.5 On-line komunikace

Frey (2011) hovoří především o guerillovém marketingu, promotional

marketingu, digitálním marketingu, virovém marketingu, event marketingu, direct

marketingu, product placement či mobilním marketingu.

Vysekalová a kol. (2007, 25) definuje jako: „… tzv. nových medií, vede a hlavně

v budoucnosti bude vést ke změnám v komunikačním mixu. Nová komunikační media

nenabízejí jen nové informační možnosti, ale otvírají také prostor pro dialog.“

Vysekalová a kol. (2007, 27) definuje nové trendy internetového marketingu

takto:

V současné době jsou uváděny tyto možnosti internetového marketingu:

analýza webu – web assessment studie, příprava koncepcí a řešení

internetová prezentace, webdesing – koncepce, kreativita, tvorba, správa

flash prezentace, microsite – kreativní řešení webu pro kampaně, soutěže

tvorba aplikací, programování pro internet – CMS, extrakt, intranet,

speciální aplikace

19

spotřebitelské soutěže a hry – ankety, dotazníky, hry pro zábavu

e-mail marketing – jednorázová i pravidelná komunikace, vazba

na budování komunit

reklamní kampaně – mediaplanning, bannery, e-mail, textová reklama

reklama ve vyhledavačích – SEM, SEO,PPC služby – analýzy

návštěvnosti, provoz a správa aplikací a serverů

výzkum, uživatelské testování, data mining – průzkumy, ankety

virový marketing, blogy,uživatelská přívětivost aplikací.

2.3.5.1 Digitální marketing:

Frey (2011, 53) „Digitální marketing chápu jako celkově zastřešující pojem,

nezahrnuji do něj jen on-line komunikaci na internetu, ale veškerou marketingovou

komunikaci, která využívá digitální technologie. Jeho součástí jsou také on-line

marketing, mobilní marketing a sociální media.“

Marketingové nástroje na internetu dle Freye (2011):

Nástroje na podporu značky:

bannerová reklama

mikrostránky

virové kampaně

on-line PR

tvorba komunit, věrnostní programy

Nástroje pro cílení na výkon:

SEM (Search Engine Marketing

Affiliate marketing

E-mailové kampaně

2.3.5.2 Virární marketing:

Frey (2011, 58) definuje takto: „Jde o jakoukoliv strategii, která povzbuzuje

jednotlivé on-line uživatele, aby předali marketingové sdělení dalším. Účelem je

vytvořit formát, který by si uživatelé rozeslali sami pro jeho vtip, nadsázku apod.“

20

„…je takový způsob komunikace, kdy se sdělení s reklamním obsahem jeví příjemci

natolik zajímavé, že je samovolně a vlastními prostředky šíří dále.“ (Přikrylová,

Jahodová 2010, 265). Je možné ji přirovnat k virové epidemii. „Nejčastěji používanou

formou VM je elektronická pošta, kdy v rámci permission marketingu jsou oslovováni

příjemci zařazení do databáze, kteří již dříve dali souhlas se zasíláním zpráv.“

(Přikrylová, Jahodová, 2010, 265) K základním výhodám patří nízká finanční

náročnost, možnost rychlé realizace.

Dalším komunikačním mixem na internetu jsou sociální sítě.

2.3.5.3 Sociální media

Frey (2011, 59-60) „…se dělí na publikační, sdílná, diskusní, virtuální světy

a společenské hry, ale také například livecasty, které provozují živé vysílání. No a pak

tu samozřejmě jsou sociální sítě, k nimž patří Facebook, nebo Linkedin, a mikrology

jako je Twitter.“

2.3.5.4 Mobilní marketing

Představuje jeden z nejdynamičtěji se rozvíjejících nástrojů marketingové

komunikace, který vzniká postupně s rozvojem sítí mobilních operátorů. Propagační

a prodejní aktivity pracují pomocí mobilních přístrojů: SMS, MMS, loga operátora,

hrami, vyzváněcími tóny,…(Přikrylová, Jahodová 2010)

2.3.5.5 Word-of-Mouth

„…je forma osobní komunikace zasahující výměnu informací o produktu mezi

cílovými zákazníky a sousedy, přáteli, příbuznými nebo kolegy.“(Přikrylová, Jahodová

2010, 267). Jedná se o jeden z nejúčinnějších nástrojů komunikace a také

nejdůvěryhodnější formu komunikace. Tento druh komunikace byl mezi lidmi

od nepaměti. Současná WOM je ovlivněna sociálními sitěmi , on-line chaty, komunitní

a osobní weby, blogy,…(Přikrylová, Jahodová 2010)

2.3.6 Direct marketing

„Direct marketing je obchodní filozofie, která je založena na budování stálé vazby

a dialogu se zákazníkem. Důraz klade na maximální segmentaci a cílené oslovení

21

stávajících i potencionálních zákazníků. Cílem je nalézt maximální počet co nejpřesněji

definovaných skupin zákazníků a přímo je oslovit nabídkou ušitou „ na tělo“.“ (Kozák

2009, 76)

Boučková a kol.(2011, 182) definují takto: „Přímý marketing je interaktivní

marketingový systém, který používá jedno nebo více reklamních medií pro vytvoření

měřitelné odezvy nebo transakce v jakémkoliv místě.“

Králíček, Král (2011, 79) dle těchto autorů lze definovat: „Direct marketing je

možné definovat jako komunikační disciplínu, která umožňuje přesné zacílení,

výraznou adaptaci sdělení s ohledem na individuální potřeby a charakteristiky jedinců

ze zvolené cílové skupiny a vyvolání okamžité reakce daných jedinců.“

Králíček, Král (2011, 79) nástroje direkt marketingu lze dělit do 3 skupin:

o Marketingová sdělení zasílaná poštou či kurýrní službou (direct maily,

katalogy a neadresná roznáška)

o Sdělení předávaná telefonicky (telemarketing a mobilní marketing)

o Sdělení využívající internet (e-maily a e-mailové newslettery)

Boučková a kol. (2011, 183) píše, že hlavními nástroji přímého marketingu jsou:

Katalogový marketing

Většina specializovaných obchodů zasílá své katalogy poštou vybranému

souboru současných i potenciálních zákazníků. Úspěch závisí především

na schopnost firmy efektivně využívat databázi svých zákazníků, na nabídce

kvalitního zboží, na úrovni logistických operací a dosažením dojmu, že jejich

výrobky přinášejí zákazníkům největší prospěch.

Zásilkový prodej

Patří mezi významné formy přímého marketingu. Je velmi náročný

na spolehlivost, včasnost dodávky a kvalitu výrobku. Umožňuje dobrou

segmentaci trhu a je dostatečně pružný při změně poptávky.

22

Telemarketing

S rozvojem telekomunikací se stal velmi žádanou formou přímého marketingu

telemarketing. Může být aktivní, kdy firma sama vyhledává zákazníky

a komunikuje s nimi prostřednictvím telefonu nebo pasivní, kdy na uvedeném

telefonním čísle může zákazník získat požadované informace o výrobku, jehož

reklamu viděl nebo slyšel.

2.3.7 Event marketing a sponzoring

Sponzoring

Boučková a kol. (2011, 181) definují sponzoring takhle: „Sponzoringem

se rozumí plánování, organizace, realizace a kontrola veškerých aktivit, které jsou

spojeny s poskytováním peněžních či věcných prostředků jednotlivcům a organizacím

v sportovní, kulturní nebo sociální oblasti s cílem dosažení podnikatelských cílů

v oblasti marketingu a komunikace“

Králíček, Král (2011, 142) podle těchto autorů je: „Sponzoring označuje situace,

kdy firma získává spojit svou firemní či produktovou značku s vybranou akcí

organizovanou třetí stranou nebo se jménem vybrané instituce, sportovního týmu,

jednotlivce apod. Za toto spojení poskytuje firma třetí straně finanční či nefinanční

podporu.“

Druhy sponzorství:

Dle autorů Jahodová, Přikrylová (2010) dělí druhy sponzorství na:

Sportovní sponzoring

Kulturní sponzoring

Společenský sponzoring

Vědecký sponzoring

Ekologický sponzoring

Sociální sponzoring

Sponzoring medií a programů

Profesní sponzoring

23

Komerční sponzoring

Boučková a kol. (2011, 181) definují sponzora a příjemce takto: „Sponzor dává

příjemci, věci nebo služby se záměrem dosáhnou využitím protislužeb určitých,

většinou komunikačních cílů. Příjemce sponzoringu je zase zavázán k transferu

protislužby: jde přitom primárně o ekonomické zájmy a o záměr lépe dosáhnout

za přispění sponzora svých cílů.“

Dělení sponzorů:

Dle autorů Přikrylová, Jahodová (2010, 134) definuje takto:

Sponzor může zaujmout celou řadu postavení a výše příspěvku odráží nejen toto

postavení, ale i fakt, zda je sponzor jediný nebo jeden z mnoha. V úvahu

přicházejí tyto varianty:

Výhradní sponzor – jediný sponzor akce nebo události,

Generální sponzor – hlavní sponzor, ovšem nemusí být jediný,

Titulární sponzor – jméno sponzora je uvedeno v názvu akce,

Exkluzivní sponzor s výhradním právem pro určitou kategorii –

většinou jeden ze sponzorů má výhradní právo ve svém sektoru,

Řadový sponzor / dodavatel – nejnižší forma sponzorské účasti

s nejnižšími benefity.

Event marketing

Králíček, Král (2011, 137) definují takto: „Event marketing, někdy nazývaný také

tzv. zážitkový marketing (experience marketing), označuje aktivity, kdy firma

zprostředkovává své cílové skupině emocionální zážitky s její značkou. Tyto prožitky

mají primárně vzbudit pocity, a projevit se tak na oblíbenosti značky.“

„Pod pojmem event marketing rozumíme zincesování zážitků stejně jako jejich

plánování a organizaci v rámci firemní komunikace. Tyto zážitky mají za úkol vyvolat

psychické emociální podněty zprostředkované uspořádáním nejrůznějších akcí,

které podpoří image firmy a jejich produkty.“(Šindler 2003, 22)

24

Základní typologie event marketingu:

Šindler (2003) podle autora můžeme dělit event marketing na:

Podle obsahu

Podle cílových skupin

Podle konceptu

Podle místa

Podle doprovodného zážitku

Podle obsahu využítí event marketingu rozdělujeme na:

- Pracovně orientované eventy – jsou zaměřeny na výměnu informací, školení.

- Informativní eventy – jejich hlavním cílem je zprostředkovávat informace, které

jsou zábavného programu a mají vyvolat emoce.

- Zábavně orientované eventy – v popředí těchto akcí stojí především zábava,

která má generovat maximální emociální náboj.

Podle cílových skupin:

- Veřejné eventy – určeny pro externí cílovou skupinu, jde o heterogenní skupinu,

zahrnující stávající nebo potencionální zákazníky.

- Firemní eventy – zaměřené na interní cílové skupiny firmy, u této skupiny je

počet účastníků omezen.

Podle konceptu event marketing rozdělujeme na:

- Event marketing využívající příležítosti – spojuje komunikaci firmy se

zavedenými oslavy, nýbrž významnými událostmi.

- Značkový event marketing – zacílen k zasazování produktu do zvolené

emociální roviny.

- Imagový event marketing – image zvoleného místa zcela koresponduje

s hodnotami spojenými se značkou.

- Event marketing vztažený know- how – není objektem produkt, ale firemní

know-how.

- Kombinovaný event marketing – představuje výše uvedené koncepty. U tohoto

eventu hovoříme přizpůsobením místa, času a příležitosti.

Podle doprovodného zážitku:

25

Náplní tohoto eventu je rozdělit jednotlivé eventy podle zážitku a doprovodné

komunikaci. U tohoto eventu se hovoří o soužití aktivity a dané značky.

Podle místa dělíme event marketing na:

- Venkovní eventy - veškeré akce, které se konají na otevřeném prostranství.

- Eventy pod střechou – jde o eventy, které se konají v budovách nebo

zastřešených areálech.

2.3.8 Veletrhy a výstavy

Přkrylová, Jahodová (2010, 135) definují takto: Veletrhy a výstavy jsou

významnou součástí komunikačního mixu. Představují velmi účinnou, komplexní

aktivitu, v rámci které se používá současně několik nástrojů marketingové

komunikace v poměrně krátkém časovém úseku, v koncentrované podobě

a s dobrým zacílením. Jedná se o časově omezené, převážně pravidelné akce,

na nichž velký počet vystavovatelů prezentuje svou nabídku v rámci určité

kategorie nebo odvětví odborné, event. laické veřejnosti.

Vymezení pojmu veletrhy a výstavy

Přikrylová, Jahodová (2010, 136) definuje takto: Veletrh je většinou definován

jako ekonomicky zaměřená akce, na níž jsou obvykle prezentovány reálné

exponáty, které lze buď objednat, nebo přímo zakoupit. Na rozdíl od výstav jsou

veletrhy komplexnější činností, vyznačují se řadou doprovodných aktivit a jsou

orientovány především na odbornou veřejnost. Výstava je chápána jako

nekomerční akce se specifickým zaměřením, příkladem jsou např. světové

výstavy pořádané v různých zemích.

Dělení veletrhů a vystav:

Veletrhy a výstavy můžeme dělit podle autorů Přikrylové, Jahodové (2010)

z geografického hlediska a podle šíře vystavovaného zboží.

Z geografického hlediska dělíme na:

26

o Lokální

o Regionální

o Národní

o Kontinentální

o Mezinárodní

Podle šíře vystavovaného zboží na:

o Universální, všeobecné VV – jejich cílem je přilákat co nejvíce

návštěvníků

o Víceoborové VV, které se člení na:

- Horizontální – jedno průmyslové odvětví prezentuje

v různých odvětvích

- Vertikální – průmyslové odvětví regentuje pouze cílovým

skupinám

o Jednooborové VV – jsou zaměřené na určitý druh výrobků či služby

2.4 Volný čas

2.4.1 Čas

Hájek, Hofbauer, Pávková (2008) Podle těchto autorů je čas považován za velkou

jistotu a šancí lidského života tento čas využít. V průběhu času se člověk setkává

s různými šancemi či porážkami, ale i přesto je výzvou pro prožití a využití času

k nejlepšímu prospěchu života. Tento čas nám lidem dává se prostor zhodnocovat čas

co nejlépe a také nám umožňuje, abychom ho i aktivně užívali či prožívali.

27

2.4.2 Definice volného času

Slepičková (2005, 14) definuje takto: „Volný čas lze v souhrnu definovat jako

dobu, časový prostor, v němž jedinec nemá žádné povinnosti vůči sobě ani druhým

lidem a v němž se na základě svého vlastního rozhodnutí věnuje vybraným činnostem.

Tyto činnosti ho baví, přinášejí mu radost a uspokojení a nejsou zdrojem trvalých obav

či pocitů z úzkosti.“

Jirásek (2005, 191) „…nemůžeme volný čas chápat jako čas prázdna, volna,

nicoty. Volný čas není časem zbytkovým, tj. nesamostatným a odvozeným (odkud může

pramenit pocit jeho deficitu), ale je časem „ disponibilním“, tj. je to způsob časovosti,

již můžeme využít pro osobní růst, pro osobní kultivaci.“

Vážanský (1994, 11) „…je charakterizován jako volně disponibilní časový

prostor, v němž by volný čas mohl pro jedince znamenat svobodu. Je také dobou, v níž

se individuum může nezávisle na jakýchkoli povinnostech výhradně svobodně

realizovat a dělat to či ono, k čemu jej nikdo nenutí a k čemu není také podvědomě

nucen“

Hodaň (2002, 14-15) Volnému času přisuzuje následující vlastnosti:

1. Volný čas jako svobodnou volbu – osvobozuje od povinností určitého druhu.

Podléhá však jako každá jiná činnost determinujícím faktorům ve společnosti,

závisí na společenských vztazích, na interpersonálních závazcích.

2. Volný čas je nezainteresovaný, nemá v podstatě žádný zištný, utilitární,

přesvědčovací, ideologický, politický, duchovní cíl. Neslouží tedy žádnému

společenskému ani materiálnímu cíli, i když je materiálně a sociálně

determinován. Je- li volný čas částečně zaměřen na nějaký zištný, utilitární

nebo angažovaný cíl, je volným časem jen částečně. Pak hovoříme o kategorii

polovolného času.

Dumazedier rozlišuje nejméně 4 kategorie volného času:

28

a) Činnosti pololukrativního, polozištného charakteru: drobné práce

pro sousedy, rybolov pro zisk, placená účast ve sportovním spolku, orchestr

apod.

b) Poloužitkové a polorekreační činnosti v domácnosti: zahrádkářství, kutilství,

chov domácích zvířat

c) Rodinné činnosti polovýchovné a polozábavné: na dětských úlohách a hrách

d) Práce pro vlastní potěšení, pro rodinu, přátele spolky: dekorační práce

modelářství

3. Volný čas je hédonistické povahy. Uspokojuje jednotlivce, je vymezen kladně

ve vztahu a potřebám jednotlivce, i když se jednotlivec realizuje ve skupině,

kterou si sám zvolil. Hledáním blaha, potěšení a radosti je jedním

z charakteristických rysů volného času. Snaha dosáhnout uspokojení je

předpokladem volného času.

4. Volný čas uspokojuje osobní požadavky.

Volný čas můžeme ještě dělit podle Hodaně (2002) který převzal rozdělení od autora

Dumazedeira na 3 základní funkce:

Odpočinek

Rozptýlení

Rozvoj osobnosti

Tyto funkce jsou na sobě závislé a existují u všech lidí a ve střídavé míře, pokud by

nastalo, že nejsou zastoupeny všechny 3 funkce, tudíž by pak následovala jednostranná

deformace.

Hodaň (2002, 15-16) dle autora Dumazediera rozděluje převládající činnosti

ve volném čase do 5 kategoriích:

1) Činnosti manuální

2) Činnosti fyzické (sportovní, cestovní, turistika)

3) Činnosti estetické

4) Činnosti intelektuální

29

5) Činnosti sociální

Dnes možná 6 varianta spotřební

2.4.3 Dělení volnočasových aktivit

Slepičková (2005) dělí volnočasové aktivity na:

Rekreace

Životní styl

Pohybovou rekreaci

Služby

Hodaň (2002, 121) definuje tendence volnočasových aktivit takto:

Tendence vývoje volnočasových aktivit směřují:

- od organizovaného k neorganizovanému

- od výkonu k prožitku (radosti, sebeuspokojení, seberealizaci)

- od kolektivního k individuálnímu

- od tradičního k netradičnímu (rizikovému, vzdělávacímu, k aktivitám

pro rozšíření obzoru a kvality osobnost)

- od města k přírodě (kompenzace prostředí a stresových vlivů)

- od dlouhodobých (stálých) vlivů ke krátkodobým trendům (módnost,

identifikace).

2.4.3.1 Rekreace

Slepičková (2005, 33) definuje takto: „Slovo rekreace je odvozeno z latinského

slova „recreare“.

Creare značí tvořit, předpona re dává tomu slovu význam opakování, opětovného

tvoření. V přeneseném slova smyslu pak rekreace značí obnovit, osvěžit.“

Hodaň a Dohnal (2008, 23) definují takto „Rekreace je pojem označujícím

činnosti, které jsou zaměřeny na obnovování vyčerpávaných sil a kompenzaci

deformativních vlivů, vyplívající z běžných socio - profesních rolích člověka,

z jednostrannosti práce, nesprávných životních návyků apod., na tvorbu zdraví, rozvoj

30

a zdokonalování ve smyslu fyzickém, psychickém i sociálním a s tím spojenou

kultivací.“

Hodaň a Dohnal (2008, 25) definují takto „…rekreace je vždy od odpočinku vždy

aktivní činností, která může být v souladu s individuálními zájmy zaměřena

na fyzickou, psychickou, mentální nebo emocionální oblast.“

Hodaň a Dohnal (2008) tudíž nemá jedinou oblast, jejich aktivity jsou

vykonávány všestranně a může je sám jedinec jak tvořit individuálně tak i ve skupině,

taktéž tato činnost může být vykonávána organizovaně či neorganizovaně a respektive

může být vykonávána v různých prostředích v tomto oboru je nespočet a šancí

a možností který může jedinec využít.

Rekreace má vždy svůj smysl, který vede za určitým účelem.

Rekreaci můžeme dělit na:

Pohybovou – je zvláštní druh rekreace

Zájmovou - v této rekreaci si člověk může dělat vše, co ho baví a co se

týká jeho koníčků

Kulturně - uměleckou- týká se filmu, umění, a vše co je spojené

s uměním

Sociální – zaměřuje se na prolínání vztahů mezi různými sociálními

skupinami

Intelektuální – je zaměřena zvyšování a rozšiřování si vědomostí v určité

zájmové činnosti

Podle Hodaňě a Dohnala (2008, 202):

Rekreace vyjadřuje uspokojení potřeby zotavení, osvěžení tvorby zdraví. Na něj

navazují pojmy:

Kompenzace – uspokojení potřeby vyrovnání jednostranných záležitostí,

ale i rozptýlení i potěšení,

Regenerace – uspokojení potřeby obnovy životního a pracovního

potenciálu,

Rekondice – uspokojení potřeby obnovení fyzické i psychické zdatnosti,

31

Edukace – uspokojení potřeby a poznání a dalšího učení,

Kontemplace – uspokojení potřeby uvědomění se sama sebe,

Komunikace – uspokojení potřeby sdělení, kontaktu a družnosti,

Integrace – uspokojení potřeby společenského kontaktu a vzájemného

vztahu,

Participace – uspokojení potřeby sociálního sebepojetí a angažovanosti,

Enkulturace – uspokojení potřeby účasti na kulturním životě.

2.4.3.2 Životní styl

„ Životní styl lze charakterizovat jako paletu všech lidských aktivit od myšlení,

přes chování až po jednání a to takových, které zaujímají v životě trvalejší místo,

většinou se opakují, jsou typické a předvídatelné. Nejčastěji se posuzuje podle názorů,

postojů a chování.“(Slepičková 2005, 41)

Dle autora Hodaňě (2000, 152) „Životní styl se týká jednotlivce, je od životního

způsobu odvozen, je individualizován. Více či méně se blíží životnímu způsobu

skupiny, jejíž je jednotlivec součástí.“

„ Životní styl chápeme jako průnik aktivit, zájmů a názorů.“ (Boučková a kol. 2011, 45)

Hodaň (2000) Podle autora je životní styl podmíněn:

- Individuálním rozvojem a jeho aktuálním stavem

- Úrovní kulturnosti daného individua

- Individuální filosofickou a hodnotovou orientací

- Rodinnými tradicemi

- Konkrétním podílem na výrobním procesu

- Individuálním postavením v socioprofesní skupině

- Množstvím a úrovní realizovaných sociálních rolí

- Dosaženou individuální životní úrovní

- Vlivem okolního prostředí

Podle Hodaňě (2000) Životní styl se po celou dobu života jednotlivce vyvíjí

a mění, je nedílnou součástí života. Na jeho vývoj má nepatrný vliv i prostředí,

32

ve kterém jednotlivec žije, taktéž na něm má určitý podíl sociálních rolí člověka.

Utváření životního stylu je dlouhodobé.

2.4.3.3 Pohybová rekreace

„Pohybová rekreace je taková forma rekreace, při níž je pohyb součástí svobodně

zvolených a prováděných činností (Serbus1981) a dodejme, že tyto činnosti současně

i svou emociální a mentální komponentu.“ Slepičková (2005, 35)

Hodaň a Dohnal (2008) uvádějí (podle Teplý, 1969), že formulace pohybové rekreace je

ve volném čase prováděna tělovýchovná činnost za účelem odpočinku a zábavy

a udržování tělesné kondice a zdraví. Tím se vyloučí setkání rekreačního vlivu

i v ostatních druzích tělesné výchovy.

2.4.3.4 Služby

Slepičková (2008) Mnoho volnočasových aktivit může jedinec tvořit sám, aniž by

potřeboval od někoho radu. Ale v dnešní době roste poptávka po službách – využití

nabídky ze vnějšku, lidé od služeb čekají to co žádali a potřebovali, samozřejmě čekají

kladný a žádaný užitek. Služby jsou součástí volnočasových aktivit a během desetiletí

jejich podíl zrostl.

2.4 Komunální rekreace

Hodaň (2002, 123) definuje takto: „Pojem komunální (někdy také komunitní)

rekreace chápeme jako systémové řešení organizace a řízení volnočasových aktivit

na určitém území či regionu.“

Dohnal, Hobza (2007, 109) definují takto: „Komunální rekreace je pojem,

který chápeme jako systémové řešení organizace a volnočasových aktivit na určitém

území či regionu.“

3 CÍLE A ÚKOLY

33

3.1 Cíle

Hlavním cílem bakalářské práce je analyzovat zdroje informací o volnočasových

aktivitách zaměřené na cílovou skupinu středoškolských studentů v Olomouci.

3.2 Úkoly práce

- popsat teoretická východiska v oblasti marketingu, komunikačního mixu

- popsat teoretická východiska v oblasti teorie volného času a volnočasových

aktivit

- popsat teoretická východiska v oblasti komunální rekreace

- vytvoření dotazníku a provést dotazníkové šetření

- vyhodnocení dotazníků

34

4 METODIKA

V této kapitole jsou shrnuty a vybrané a výzkumné techniky a metody použité

k získání dat k bakalářské práci.

4.1 Použité metody

Pro bakalářskou práci jsme použily metody empirického šetření, matematicko-

statistickou metodu a byla zvolena také monografická metoda.

4.2 Technika dotazníkového šetření

Techniky sběru dat představují konkrétní formy získávaných informací. Každá

výzkumná technika má své výhody a nevýhody a je svým způsobem jednostranná,

proto je při způsobu empirického šetření používat více metod.(Čihovský, 2006)

K získání informací jsme použily techniky pozorování a dotazníkového šetření.

Použité techniky:

- dotazník – nejčastěji využívaná výzkumná metoda, která umožňuje efektivní

získání informací od většího počtu tázaných respondentů. V dotazníku jsem

použila: identifikační otázky, uzavřené otázky, hodnotící otázky a otevřené

otázky

- pozorování – u této metody musíme si odpustit všechny rasové či náboženské

zaujatí, aby výzkumník byl schopen objektivně zkoumat pozorovaný jev

4.3 Charakteristika středních škol v Olomouci

Ve městě Olomouc se nachází 11 veřejných středních škol (SŠ, SOU

a SU) a 6 soukromých středních škol. Dále v tomto městě najdete jednu Obchodní

akademii a také jednu Střední zdravotnickou školu. Samozřejmě se zde nachází

i 3 gymnázia.

V následující kapitole uvádím jednotlivé výsledky průzkumu neboli sondáže

na středních školách v Olomouci.

35

4.4 Metodika dotazování

Pro shromáždění primárních dat byla metoda dotazníkového šetření. Pomocí

dotazníků jsem vyhodnotila odpovědi na jednotlivé otázky týkající se zadání a cílů

bakalářské práce. Dotazníky než jsem dala do tisku, musely projít kontrolou sociologa.

Organizace výzkumu spočívala v oslovení studentů středních škol v Olomouci, tohoto

šetření se zúčastnily školy Gymnázium Čajkovského v Olomouci a Střední odborná

škola obchodu a služeb Štursova v Olomouci. Dotazování probíhalo pouze fyzickou

formou a dotazníkového šetření se zúčastnily maturitní ročníky a učni třetích ročníků.

Bylo použito celkem 160 dotazníků a každý dotazník obsahoval 11 otázek, z čehož

otázky byly formulovány od obecných ke konkrétním. Z toho bylo rozdáno 75

na Gymnázium Čajkovského v Olomouci a 85 na Střední odborné škole obchodu

a služeb Štursova v Olomouci. Celkem se mi podařilo získat 159 dotazníků nazpět,

ale pouze 132 bylo vyplněno správně a zbytek 27 dotazníků nebylo vyplněno

dle zadaných parametrů.

Konkrétněji na Gymnázium Čajkovkého v Olomouci bylo použito 74 dotazníků

a z toho špatně vyplněných 8. Ze 74 tázaných bylo 48 žen a 18 mužů. Na Střední

odborné škole obchodu a služeb Štursova v Olomouci bylo použito 85 dotazníků

a z toho bylo k použití 66 dotazníků a 19 bylo špatně vyplněno. Z 85 tázaných bylo 43

žen a 23 mužů.

Cílem pilotního průzkumu neboli sondáže bylo zjistit zdroje informací

volnočasových aktivit a jednotlivé frekvence hledání nabídky volnočasových aktivit

pro středoškolské studenty ve městě Olomouc.

Sebrané informace poslouží jako výzkum jednotlivým organizacím zabývající se

nabídkou volnočasových aktivit na středních školách. Dotazování probíhalo ve dnech

25- 29.3.2013 na již uvedených středních školách.

5 VÝSLEDKY A DISKUSE

36

5.1 Pohlaví:

Otázka č. 1: Vy jste?

Graf č.1. Zobrazení procentuálního zastoupení mužů a žen

Celkem ze 132 respondentů bylo 91 žen (70 %) a 41 mužů (30 %). Z pohledu

na daný graf vyplývá, že bylo větší procentuální zastoupení žen v tomto poměru, je to

díky Střední odborné škole obchodu a služeb Štursova v Olomouci, kde tázaných

respondentů bylo 43 žen a 23 mužů a u Gymnázia Čajkovského v Olomouci to bylo

v poměru 48 žen a 18 mužů.

Dotazníkové šetření proběhlo v týdnu 25 - 29. 3.13, Vzhledem k tomu, že tento

týden začínaly velikonoční prázdniny, tudíž se mi nepodařilo získat více tázaných

respondentů a to převážně na Gymnáziu Čajkovského v Olomouci. Už na grafech je

zřejmé, že většina tázaných respondentů jsou ženy, ale je to podmíněno díky školám,

které byly vybrány. U gymnázia Čajkovského v Olomouci je většina tázaných žen a je

to z důvodu, že chlapci se na tuto školu moc nehlásí, jelikož výuka probíhá v cizích

jazycích a většina to po prvním roku studia vzdá. U Střední odborné školy obchodu

a služeb je taktéž většina tázaných respondentů ženy a je to z důvodu, že na této škole

jsou učební obory, které převážně studují ženy, jako jsou např.: kuchař-číšník, kadeřník-

kadeřnice, aranžér – aranžérka, prodavač- prodavačka, gastronomie, krejčí, cukrář.

5.2 Bydliště tázaných respondentů:

37

Otázka č. 2: Kde bydlíte?

Graf č.2. Bydliště tázaných respondentů

Z tázaných žen bydlí v Olomouci a okolí 63 (69 %) z celkového počtu tázaných

a mimo Olomouc 28 (31 %) žen. U mužů je to v poměru 30 (73 %) Olomouc a okolí

a mimo Olomouc 11 (27 %) z celkového počtu tázaných. U této otázky bych ještě

vystihla pojem Olomouc a okolí (dojíždím) a mimo Olomouc (bydlím).

5.3 Frekvence aktivit:

38

Otázka č. 3: Na číselné škále vyber, kolik času věnuješ té které aktivitě?

Graf č.3. Frekvence návštěvnosti jednotlivých aktivit středoškolských studentů

v procentech

Obrázek 3.1. Frekvence návštěvnosti jednotlivých aktivit středoškolských studentů /

procenta

  Denně: OS / % Týdně: OS/ % Občas : OS/ % Netráví vůbec: OS/ %Sportovní 32 / 24 % 46 / 35 % 47 / 36 %   7 /   5 %Umělecké 12 / 9 % 24 / 18 % 65 / 49 % 31 / 24 %Vzdělávací 39 / 30 % 44 / 33 % 37 / 28 % 12 / 9 %Turistické   6 / 5 % 19 / 14 % 83 / 63 % 24 / 18 %Rukodělné   7 / 5 % 13 / 10 % 51 / 39 % 61 / 46 %Náboženské   4 / 3 %   7 / 5 % 32 / 24 % 89 / 68 %Hry 10 / 8 % 40 /30 % 60 / 45 % 22 / 17 %

Ze 132 tázaných respondentů tráví nejvíce času na vzdělávacích a sportovních

aktivitách, nadále jsou to umělecké a hry a v nepatrné řadě na turistických, rukodělných.

O náboženské aktivity se větší míře nezajímají vůbec. Spíš než denně se aktivitity

zajímají ve frekvenci týdenní nebo občas.

Graf č. 3.2. Frekvence návštěvnosti jednotlivých aktivit žen v procentech

39

.

Z uvedeného grafu vyplývá, že ženy tráví denně nejvíce času na vzdělávacích

a následně na sportovních aktivitách . Na odpověď týdně mi respondenti odpověděli

stejně jako u denně. U odpovědi občas vyšlo u tázaných, že nejvíce se zdržují

na turistických a uměleckých aktivitách. A netráví vůbec byla nejčastěji odpověď

u náboženských aktivit. O náboženské aktivity se větší míře nezajímají vůbec. Spíš než

denně se aktivitity zajímají ve frekvenci týdenní nebo občas.

Graf č.3.3. Frekvence návštěvnosti jednotlivých aktivit mužů v procentech

Z grafu je patrné, že muži tráví nejvíce času denně na vzdělávacích a sportovních

aktivitách. Týdně je to na hrách a sportovních aktivitách. U odpovědi občas se muži

40

nejvíce zajímají o umělecké a náboženské aktivity a netráví volný čas vůbec

na rukodělných aktivitách.Stejné je to u naboženských a uměleckých aktivit.

5.4 Zdroj informací:

Otázka č. 4: Kde získáš nejčastěji informace o možnostech trávení volného času?

Graf č. 4. Zdroje informací v procentuálním zastoupení

Obrázek č.4.1. Zdroje informací středoškolských studentů v osoba / procenta

  Často: os. / % Občas: os. / % Vůbec: os. / %Škola 23 / 17% 77 / 58% 32 / 25%Známí 87 / 66% 43 / 33%   2 / 1%Televize 29 / 27% 73 / 55% 30 / 23%Rozhlas   5 / 4% 44 / 33% 83 / 63%Internet 97 / 74% 28 / 21%   7 / 5%Místní tisk 16 / 12% 66 / 50% 50 / 38%Plakáty 27 / 20% 84 / 64% 21 / 16%

Co se týče zdrojů informací, tak si mladí lidé zjišťují informace nejvíce

prostřednictvím internetu nebo svých přátel. V menší míře se to týká televize

prostřednictvím reklam, plakátů nebo místního tisku, kde se dá očekávat tisk, který je

spíše zdarma vzhledem k možnostem studentů (např. Metro).

Graf č .4.2. Zdroje informací ženy v procentech

41

Na obrázku č.4.2. je vidět že nejčastěji ženy berou informace z internetu, známích,

televize a v nemalé míře je to ve škole, plakátů, místním tisku a v nepatrné míře

z rozhlasu.

Graf č.4. 3. Zdroje informací muži v procentech

Na obrázku č. 4.3 je vidět že zdroje informací mužů oproti ženám se liší, jelikož

pouze čerpají stejně jako ženy z internetu pak od známích, plakátů a v nepatrné míře

z televize, školy, místního tisku a z rozhlasu.

5.5 Názor respondentů na místo nabízející volnočasové aktivity:

42

Otázka č. 5: Podle Vašeho názoru kde by organizace nabízející volnočasové

aktivity měly informovat o svých službách?

Graf č.5. Názor respondentů na místo nabízející volnočasové aktivity v procentuálním

zastoupení

Obrázek č.5.1. Názor respondentů na místo nabízející volnočasové aktivity v osoba/

procenta

Zdroje informací: Počet respondentů: % vyjádření získaných datŠkola 33 25%Internet 66 50%Místní tisk 9 7%Reklamních lístcích 7 5%Plakátech 14 11%Sportovním centru 3 2%

V otázce č. 5 byli studenti osloveni, jaký by byl podle jejich názoru zdroj

informací pro volnočasové aktivity. Polovina studentů se shodla na názoru, že by

volnočasové aktivity měly být prezentovány pomocí internetu, který u otázky č. 4

v největší míře preferují. Na druhém místě by upřednostňovali prezentace a informace

ve školách. V menších číslech v téměř stejném poměru se umístili reklamní lístky,

plakáty a prezentace ve sportovních centrech.

Graf č.5.2. Názor žen na místo nabízející volnočasové aktivity v procentuálním

zastoupení

43

U grafu č. 5.2. je to skoro ve stejném poměru jako u grafu č.5.

Graf č.5.3. Názor mužů na místo nabízející volnočasové aktivity v procentuálním

zastoupení

U grafu č. 5.3 je to téměř shodné jako u grafu č. 5.

5.6 Frekvence hledání nabídky:

44

Otázka č. 6: Jak často věnuješ hledání určité aktivity?

Graf č.6. Frekvence hledání nabídky

Obrázek č. 6.1. Frekvence hledání nabídky osoba / procenta

Čas hledání nabídky: Počet respondentů : % vyjádření získaných datVelmi často 10 8%Často 44 33%Občas 51 39%Málokdy 24 18%Nikdy 3 2%

Většina tázaných respondentů se shodla na odpovědi často nebo občas. Většina

studentů by se v tomto ohledu rozvíjela dále, ale není to možné vzhledem k jejich

vytíženosti ke školním povinnostem. Těch 8 % tázaných je spíše SOU, kteří v tomhle

ohledu nemají zájem se dále rozvíjet.

Graf č .6 .2. Frekvence hledání nabídky ženy

45

U grafu č. 6.2. je to téměř shodné jako u grafu č.6.

Graf č.6.3. Frekvence hledání nabídky muži

U grafu č. 6.2. je to téměř shodné jako u grafu č.6.

5.7 Hodnocení důležitosti informačních zdrojů:

46

Otázka č. 7: Na číselné škále vyznač podle Tebe důležitost jednotlivých

informačních zdrojů?

Graf č.7. Hodnocení důležitosti informačních zdrojů (subjektivní)

Obrázek č.7.1. Hodnocení důležitosti informačních zdrojů (subjektivní) osoba /

procenta

 Informační zdroje:

Velmi důležité: OS / %

Důležité: OS / %

Jak kdy: OS / %

Málo významné: OS / %

Nezajímám se: OS / %

Sportovní: 49 /37 % 38 / 29 % 34 /26 % 5 / 4 % 6 / 4 %Umělecké: 24 / 18 % 28 / 21 % 54 / 41 % 16 / 12 % 10 / 8 %Vzdělávací: 43 / 32 % 46 / 35 % 30 / 23 % 8 / 6 % 5 / 4 %Turistické: 8 / 6 % 27 / 21 % 53 / 40 % 32 / 24 % 12 / 9 %Rukodělné: 3 / 2 % 20 / 15 % 47 / 36 % 34 / 26 % 28 / 21 %Náboženské: 2 / 1 % 5 / 4 % 13 / 10 % 25 / 19 % 87 / 66 %

Pro tázané respondenty jsou více důležité sportovní a vzdělávací aktivity

než umělecké a turistické. Na rukodělných aktivitách se zdržují podle jejich praktického

využití. Náboženské aktivity jsou podle většiny považovány za nedůležité a většina se

o ně nezajímá.

Graf č.7.2. Hodnocení důležitosti informačních zdrojů (subjektivní) ženy

47

U grafu č.7.2. je výsledek téměř shodný se zanedbatelným rozdílem jako u grafu

č.7.

Graf: č.7.3. Hodnocení důležitosti informačních zdrojů (subjektivní) muži

Naopak u mužů jde vidět, že se zajímají nejvíce o sportovní aktivity. Dále

se zajímají o vzdělávací aktivity. V menší míře o umělecké a turistické. Rukodělné

aktivit považuje téměř polovina respondentů za nevýznamné a nezajímají se o ně

a druhá polovina respondentů se o ně zajímá dle možností (časové, finanční, ....).

O náboženské aktivity se stejně jako v předchozích případech tázaní respondenti spíše

nezajímají.

48

5.8 Důležitost volnočasových aktivit:

Otázka č. 8: Na číselné škále označ podle Tebe důležitost volnočasových aktivit?

Graf č 8. Důležitost volnočasových aktivit

Obrázek č.8.1. Důležitost volnočasových aktivit osoba / procenta

Aktivity:

Velmi důležité: OS / %

Důležité: OS / %

Jak kdy: OS / %

Málo významné: OS / %

Nezajímám se: OS / %

Sportovní: 62 / 47 % 40 /30 % 20 / 15 %   6 / 5 %   4 / 4 %Umělecké: 22 / 17 % 43 / 33 % 43 / 33 % 13 / 9 % 11 / 8 %Vzdělávací: 44 / 33 % 51 / 38 % 28 / 21 %   5 / 4 %   5 / 4 %Turistické: 14 / 11 % 31 / 23 % 45 / 34 % 30 / 23 % 12 / 9 %Rukodělné:   6 / 5 % 22 / 17 % 45 / 34 % 36 / 27 % 23 / 17 %Náboženské:   4 / 3 %   5 / 4 %   9 / 7 % 25 / 19 % 89 / 67 %

Pro tázané respondenty jsou více důležité sportovní a vzdělávací aktivity

než umělecké a turistické. Na rukodělných aktivitách se zdržují podle jejich praktického

využití. Náboženské aktivity jsou podle většiny považovány za nedůležité a většina se o

ně nezajímá.

Graf č.8 .2. Důležitost volnočasových aktivit ženy

49

U grafu č.8.2. je výsledek téměř shodný se zanedbatelným rozdílem jako u grafu

č.8.

Graf č. 8.3. Důležitost volnočasových aktivit muži

Naopak u mužů jde vidět, že se zajímají nejvíce o sportovní aktivity. Dále

se zajímají o vzdělávací aktivity. V menší míře o umělecké a turistické. Rukodělné

aktivit považuje téměř polovina respondentů za nevýznamné a nezajímají se o ně

a druhá polovina respondentů se o ně zajímá dle možností (časové, finanční,..).

O náboženské aktivity se stejně jako v předchozích případech tázaní respondenti spíše

nezajímají.

50

5.9 Návrhy a náměty respondentů:

Otázka č. 9: Co by jste navrhli, aby se zlepšila informovanost o využití volného

času?

Otázka č. 10: Zlepšení možnosti využívání volného času?

Otázka č. 11: Máte zájem sdělit cokoliv?

Na otázku č. 9. mi tázaní studenti nejčastěji odpovídali, že by chtěli více

prezentací ve školách. Ve velké většině se opakovalo více reklam, které by studenti

uvítali buď v nákupních centrech, nebo ve školách. V některých případech byla

odpověď, že na internetu je nedostatek webových stránek o volnočasových aktivitách.

Na otázku č. 10. mi tázaní respondenti odpověděli, že je málo kroužků pro děti.

Popřípadě by to chtělo rozšířit více sportovních a uměleckých klubů. V nepatrné míře

mají studenti o aktivity zájem, protože mají málo aktivit na školách.

Na otázku č. 11. nebyl žádný námět nebo připomínka.

Pro další vlnu dotazníkového šetření bych volila jiné střední školy, které jsou

zaměřeny na jiné studijní programy.

U tohoto šetření bylo zjištěno, že je zde ještě velký prostor k potencionálním

zákazníkům, kteří by rádi využívali služeb volnočasových aktivit a rádi by získávali

informace o volnočasových aktivitách.

6 ZÁVĚR

51

Hlavní cíl práce je analyzovat zdroje informací o volnočasových aktivitách

zaměřené na cílovou skupinu středoškolských studentů v Olomouci. Hlavní cíl a úkol

práce byl splněn, protože byla popsána východiska v oblasti marketingu

a komunikačního mixu. Dále se snaží vysvětlit pojem čas, volný čas a vše co s ním

souvisí. Taktéž nám uvádí, na kterých informačních zdrojích se nejvíce zdržují

středoškolští studenti.

Šetřením, které jsem provedla na jednotlivých školách, jsem zjistila, že nejčastěji

se studenti zdržují na internetu a škola jim dává málo možností či příležitostí získat

informace o volnočasových aktivitách. V tomto šetření bylo zjištěno, že i společnosti

či o.s. málo nabízejí volnočasové aktivity na SŠ.

Z tázaných respondentů by více jak polovina měla zájem získávat informace

z internetu, školách, či zařízeních, kterým tyto subjekty jsou přizpůsobeny. Zbytek

tázaných respondentů nejeví zájem o tyto aktivity, jelikož svůj volný čas věnují jiným

koníčkům nebo jim to finanční situace nedovoluje.

Ze získaných informací bylo zjištěno, že dotazovaní respondenti nejvíce používají

z uvedených informačních zdrojů internetové a webové stránky. U tohoto

nejpoužívanějšího informačního zdroje, bylo jedinou výtkou respondentů, že existuje

spousta webových stránek o těchto aktivitách, ale studenti o jejich existenci neví a tím

pádem k nim nemají přístup. V tomto ohledu navazuje druhý informační zdroj, který

by si respondenti přáli a tím jsou prezentace a plakáty o volnočasových aktivitách

na školách. V těchto prezentacích by se studenti dozvěděli o existenci volnočasových

aktivit a o možnostech připojení k nim. V případě zájmu by studenti mohli získat

kontakt na webové stránky, kde by mohli o těchto volnočasových aktivitách získat více

informací.

Podle názorů studentů je těchto organizací dostatek, ale hlavním problémem je

špatné využití jejich propagace.

6 SOUHRN

52

Tato bakalářská práce na téma Analýza zdrojů informací o možnostech využití

volného času v rámci města Olomouce pro středoškolské studenty se zabývá zjištěním

informačních zdrojů volnočasových aktivit.

Východiska práce se zaměřují na oblasti marketingu, komunikačního mixu,

volného času, rekreace a životního stylu. Dále se snaží vysvětlit pojem čas, volný čas

a vše co s ním souvisí.

Metodika se zaměřuje na vytvoření dotazníku, techniku dotazníkového šetření,

charakteristiku středních škol v Olomouci a v neposlední řadě metodiku dotazování

respondentů.

Ve výsledku práce je popsána analýza zdrojů informací o volnočasových

aktivitách zaměřené na cílovou skupinu.

8 SUMMARY

53

This bachelor thesis on the topic of analysis of information sources about leisure

opportunities within the city of Olomouc for high school students deals with finding

information sources of leisure activities.

Background of this dissertation is focused on the areas of marketing,

communication mix, leisure, recreation and lifestyle. It is also trying to explain the

concept of time, leisure and everything connected with it.

The methodology focuses on creation of questioner, questionnaire survey

technique, characteristic of secondary schools in Olomouc and finally methodology

interviewing respondents.

As a result, the thesis describes the analysis of information sources about leisure

activities that are focused on the target group.

9 REFERENČNÍ SEZNAM

54

BOUČKOVÁ, J. a kol. (2011) Základy marketingu. Praha: Vysoká škola ekonomická

ČIHOVSKÝ, J. (2006) Sociologický výzkum. Olomouc: Univerzita Palackého

v Olomouci

DOHNAL, T. HOBZA, V. a kol. (2007) Vybrané kapitoly z komunální rekreace.

Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci

DOHNAL, T., HODAŇ, B. (2008) Rekreologie. Olomouc: Univerzita Palackého

v Olomouci

FÖMEL, K. (2002) Kompendium psaní a publikování v kinantropologii. Olomouc:Univerzita Palackého, Fakulta tělesné kultury.

FREY, P. (2011). Marketingová komunikace nové trendy 3.0. Praha: Management

Press.

HÁJEK, B., HOFBAUER, B., PÁVKOVÁ, J. (2008) Pedagogické ovlivňování volného

času. Praha, Portál s.r.o.

HODAŇ, B. (2000) Tělesná kultura – sociokulturní fenomén: východiska a vztahy.

Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci

HODAŇ, B. (2002) Volný čas a jeho současné problémy. Vydáno Hanex Olomouc

pro Fakultu tělesné kultury

HORÁKOVÁ, I. (1992) Marketing v současné světové praxi. Praha: Grada a.s

JIRÁSEK, I. (2005) Filosofická kinantropologie: setkání filosofie, těla a pohybu.

Olomouc: Universita Palackého v Olomouci

KARLÍČEK, M. & KRÁL, P. (2011) Marketingová komunikace – jak komunikovat na našem trhu. Praha: Grada Publishing a.s.

55

KOTÍKOVÁ, H. & ZLÁMAL, J. (2006) Základy marketingu. Olomouc: Univerzita

Palackého v Olomouci

KOTLER, P. (2003) Marketing od A do Z. Praha: Management press.

KOZÁK, V. (2009) Marketingová komunikace. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

MATUŠÍNSKÁ, K. (2007) Marketingová komunikace. Karviná: Slezská univerzita

v Opavě

PŘIKRYLOVÁ, J., JAHODOVÁ, H. (2010) Moderní marketingová komunikace.

Praha: Grada Publishing a.s.

SLEPIČKOVÁ, I. (2005) Sport a volný čas. Praha: Karolinum

ŠINDLER, P. (2003) Event marketing – Jak využít emoce v marketingové komunikaci.

Praha: Grada Publishing a.s.

VÁŽANSKÝ, M. (1994) Volný čas a pedagogika zážitku. Vydavatelství MU, Brno-

Kraví hora

VYSEKALOVÁ, J. a kolektiv (2007) Psychologie reklamy. Praha: Grada Publishing,

a.s.

VYSEKALOVÁ, J. & MIKEŠ, J. (2003) Reklama – Jak dělat reklamu. Praha: Grada

Publishing, a.s.

10 PŘÍLOHY

56

DotazníkDobrý den,Dovolte mi, abych se na Vás touto cestou obrátila o spolupráci k vytvoření mé BP. Tímto dotazníkem se snažím zjistit, ze kterých informačních zdrojů získáváte informace o průběhu volnočasových aktivit.Dotazovací šetření je anonymní. Prosím o zodpovědění všech otázek.Vyplnění dotazníku Vám zabere maximálně 5 minut.Předem moc děkuji za čas strávený nad tímto dotazníkem.

Petra Punčochářová, studentka FTK v Olomouci

1. Vy jste? (zakřížkujte)

Muž

Žena

2. Kde bydlíte? (zakřížkujte)

Olomouc a okolí (dojíždím)

Mimo Olomouc (bydlím)

3. Na číselné škále vyber, kolik času věnuješ té které aktivitě?(zakřížkuj)

Denně Týdně ObčasNetráví

vůbec

Sportovní, pohybové

Umělecké (taneční, výtvarné,…)

Vzdělávací (lekce cizích jazyků, počítač,…)

Turistické

Rukodělné, tvůrčí

Náboženské

Hry (počítačové či stolní)

Jiná (jaká)……… …………………

4. Kde získáš nejčastěji informace (nabídku) o možnostech trávení volného času? (označ 

křížkem)

57

Často Občas Vůbec

Škola, učitelé

Známí, přátelé, příbuzní

Televize

Rozhlas

Internet

Místní tisk

Plakáty, reklamní listy

Jiná (jaká)…………………………………….

5. Podle Vašeho názoru kde by organizace nabízející volnočasové aktivity měli

informovat o svých službách? (zakroužkuj jedinou možnost)

o Ve škole

o Na internetu

o V místním tisku

o Na reklamních lístcích

o Na plakátech

o Ve sportovním centru

o Jiný zdroj (uveďte jaký)…………………………………………………

6. Jak často věnujete hledání určité aktivity? (zakroužkuj)

o Velmi často

o často

o občas

o málokdy

o nikdy

7. Na číselné škále vyznač podle Tebe důležitost jednotlivých informačních

zdrojů? (zakroužkuj)

58

1 -velmi důležité, 2 - důležité, 3 - jak kdy, 4 - málo významné, 5 - nezajímám se

o Sportovní, pohybové 1 2 3 4 5

o Umělecké (taneční, výtvarné,…) 1 2 3 4 5

o Vzdělávací (lekce cizích jazyků, počítač,…) 1 2 3 4 5

o Turistické 1 2 3 4 5

o Rukodělné, tvůrčí 1 2 3 4 5

o Náboženské 1 2 3 4 5

8. Na číselné škále označ podle Tebe důležitost volnočasových aktivit?

(zakroužkuj)

1- velmi důležité, 2 - důležité, 3 - jak kdy, 4 - málo významné, 5 - nezajímám se

o Sportovní, pohybové 1 2 3 4 5

o Umělecké (taneční, výtvarné,…) 1 2 3 4 5

o Vzdělávací (lekce cizích jazyků, počítač,…) 1 2 3 4 5

o Turistické 1 2 3 4 5

o Rukodělné, tvůrčí 1 2 3 4 5

o Náboženské 1 2 3 4 5

9. Co by jste navrhli, aby se zlepšila informovanost o využití volného času?

…………………………………………………………………………………..

…………………………………………………………………………………..

10. Zlepšení možnosti využívání volného času?

……………………………………………………………………………………

……………………………………………………………………………………

11. Máte zájem sdělit cokoliv? (náměty, připomínky)

……………………………………………………………………………………

……………………………………………………………………………………

59

60