BUDOUCNOST TRHU PRÁCE Co když už lépe bylo?

N árodn ív zd ě láv ac ífo nd

BUDOUCNOST TRHU PRÁCE BUDOUCNOST TRHU PRÁCE Co když už lépe bylo?Co když už lépe bylo?

Ing. Jiří BraňkaIng. Jiří BraňkaNárodní observatoř zaměstnanosti a vzděláváníNárodní observatoř zaměstnanosti a vzděláváníNárodní vzdělávací fondNárodní vzdělávací fond

30.10. 2008

Národn ívzd ě lá vac ífond

Kormidlem lodi trhu práce…

… je třeba otáčet s velkým předstihem.


Sektorové studie: vliv budoucích trendů na trh práce

EnergetikaEnergetika

ICT službyICT služby

Elektrotechnický průmyslElektrotechnický průmysl

Vymezení sektoruVymezení sektoru - ne podle OKEČ nebo nově CZ-NACE: pracujeme s hodnotovým řetězcem sektoru, definice firem dle typu produkce a zákazníkaVymezení profesíVymezení profesí – odchylujeme se od KZAM, snaha stanovit profesní požadavky podle typů činností a procesů ve firmách

ANALYZUJEME ZEJMÉNA SEKTORY, ZÁVISLÉ NA KVALITĚ TECHNICKÉHO VZDĚLÁNÍ:

Podklad pro kapitolu „Lidské zdroje“ ve zprávě

Nezávislé energetické komise


0

50000

100000

150000

200000

250000

2000 2004 2007

Hlavní závěry: Změna se blíží

0

20000

40000

60000

80000

100000

2000 2003 2006 2007

ČESKÁ REPUBLIKA:Dynamický nárůst zaměstnanostiv průmyslu i ve službách

Ovšem například podíl výrobních a montážních činností v elektrotechnickémprůmyslu vzrostl nad 40 %.

V západní Evropě a USA mají ovšem tyto profese zhruba poloviční podíl

0

20 000

40 000

60 000

80 000

100 000

2000 2004 2006 2007

Výroba elektrických strojů a zařízení:Nárůst zaměstnanosti o 37 %

ICT profese:Nárůst zaměstnanosti o 20 %

Výroba ICT a zdravotnické techniky: Nárůst zaměstnanosti o 56 %


Elektrotechnický průmysl: globální konkurenční pozice

Dvojnásobný podíl profesí ve výrobě na zaměstnanostiDvojnásobný podíl profesí ve výrobě na zaměstnanosti oproti vyspělým zemím –, zde také aktuálně firmy pociťují největší nedostatek Závislost na trzích EU (zejména Německo)Závislost na trzích EU (zejména Německo) – hrozba dopadu ochlazování poptávky, velké ohrožení vývojem měnového kurzu Slabina – schopnost proniknout na rozvíjející se trhy SVESlabina – schopnost proniknout na rozvíjející se trhy SVE je horší – ať už jako zákazník, nebo výrobce využívající výhody „levnějších“ ekonomik Nevyužitý potenciál služebNevyužitý potenciál služeb – – přílišná koncentrace na problematiku samotné výroby, rozvoj dalších částí hodnotového řetězce je opomíjen Nabídka na trhu práceNabídka na trhu práce - mění se očekávání a preference nových generací, ohrozí to i vysoce kvalifikované profese Hrozba „odlivu mozků“Hrozba „odlivu mozků“ do vyspělých zemí – specialisté v elektrotechnice, energetice, ICT … Velký potenciál v energeticeVelký potenciál v energetice – v příštích letech budou výrazně růst investice do výstavby nebo rekonstrukce nových výrobních bloků v EU i na rozvíjejících se trzích


ICT služby: I zde posun v požadavcích na profese Technické profese stále na vzestupuTechnické profese stále na vzestupu – poptávka po programátorech a technicích bude v nejbližších letech dál výrazně růst, avšak v delším období bude klesat jako důsledek technologických trendů i tržních změn. Bude klíčové zachytit nástup nových trendů poptávky po profesíchBude klíčové zachytit nástup nových trendů poptávky po profesích – technické vzdělání nebude postačovat, pokud u pracovníků nebudou rozvíjeny analytické a mezioborové schopnosti a manažerské dovednosti, sourcing „„Prostřední článek“Prostřední článek“ - i české firmy se musí naučit výrazněji využít potenciálu outsourcingu, zvýšit svou konkurenceschopnost skrze mezinárodní integraci Nedostatek vysoce kvalifikovaných ICT specialistůNedostatek vysoce kvalifikovaných ICT specialistů (business-analytik, manažer rozvoje a provozu IS/ICT*) je očekáván i v příštích letech – bude to hlavní omezení pro kvalitativní rozvoj českého ICT trhu „„Migrace“ ICT specialistů ze zákaznických firem k dodavatelskýmMigrace“ ICT specialistů ze zákaznických firem k dodavatelským Centra sdílených služebCentra sdílených služeb – transformace nebo hrozba odchodu?

* Rozpracováváme metodiku i některé závěry projektu VŠE: Lidské zdroje v ICT (2007), včetně definice profesních rolí v ICT službách


Problémy regionů

Regionální disproporce ohrožují rozvoj sektorů v krajích: Migrace kvalifikovaných odborníků i perspektivních absolventů do velkých center

zde je nabídka práce největší, avšak i přesto je přetlak poptávky nad nabídkou pracovních sil.

Inženýři se do regionů nevracejí - hrozí dlouhodobější zaostávání za velkými centry s tím, jak se

bude měnit kvalifikační struktura

sektorů.


Kde jsou silné stránky českého trhu práce?

NÁPAD IDEAVIZE

„BUSINESS ORIENTACE“

FINANCOVÁNÍ ROZVOJ

NÁVRHVÝVOJ

DESIGNKONSTRUKCE

VÝROBA„MONTÁŽ“

LOGISTIKADISTRIBUCE

ZÁKAZNICKÉ SLUŽBY - CRM

MARKETING


Současné zdroje konkurenční výroby

DESIGNKONSTRUKCE

VÝROBA„MONTÁŽ“

Silná základna v technickém vzděláníAž doposud velká kapacita trhu práce

Nákladová komparativní výhoda


Možnosti rozvoje

NÁVRHVÝVOJ

LOGISTIKADISTRIBUCE

Tyto oblasti mají v příštích letech

velký potenciál růstu.

Avšak struktura absolventů

i jejich znalostí není plně vyhovující.


Kde hrozí ztráta příležitosti?

NÁPAD IDEAVIZE

„BUSINESS ORIENTACE“

FINANCOVÁNÍ ROZVOJ

ZÁKAZNICKÉ SLUŽBY - CRM

MARKETING

Největší slabina českých zaměstnanců i nových absolventů.

Přílišná orientace na problém „vyrobit“.

Vývoj trhů a technologiívšak srovnává podmínky –

Kvalita ve výrobě bude stále menší zárukou

konkurenceschopnosti.

START-UP FIRMY!


2008-2012: Je výkonnost sektoru možné zvýšit?

Vysokoškolské vzdělání má dnes přibližně 13 % pracovníků v sektoru.

Ve vyspělých zemích EU tento podíl kolísá mezi 30 – 50 % .

U zemí s nejvyšší produktivitou práce a inovačním potenciálem v sektoru

(Irsko, Finsko) je to 47 %, resp. 55 %.

Tuto ztrátu nemá český elektrotechnický průmysl za současných podmínek Tuto ztrátu nemá český elektrotechnický průmysl za současných podmínek šanci dohnatšanci dohnat – klíčový Vysokoškolský studijní obor Elektrotechnika může sektoru dodat v letech 2008-2012 pouze okolo 250-300 absolventů ročně, z nichž více než polovina bude muset nahradit pracovníky, kteří ve stejném období odejdou do důchodu. Aby se ČR přiblížila znalostnímu a inovačnímu potenciálu západních zemí Aby se ČR přiblížila znalostnímu a inovačnímu potenciálu západních zemí během příštích 10-15 letběhem příštích 10-15 let a získala nové investory, kteří přinesou výroby a služby s vysokou přidanou hodnotou, potřeboval by elektrotechnický průmysl až 5 000 nových absolventů VŠ ročně.


Perspektiva technického vzdělání ve vyspělé zemi?Popularita technického vzdělání s růstem bohatství země klesá – důvodem je zejména vyšší objektivní náročnost tohoto typu studia, měnící se preference studentů z hlediska volby povolání i představě o platové úrovni.

Generace Y – nové generace mají jiné životní hodnoty, preference a očekávání od toho, co jí má přinést práce – to ohrožuje zejména tradiční profese v průmyslu a obecně technické vzdělání, které je často vnímáno jako příliš obtížné, neperspektivní a „společensky nepřitažlivé“.

Absolventi technických škol volí v naprosté většině uplatnění mimo svůj obor vzdělání – má to platové, sociální i regionální příčiny.

LZE TENTO VÝVOJ ZVRÁTIT?LZE TENTO VÝVOJ ZVRÁTIT?


Problém řemesel a technického vzděláníMcKinsey: Až 80 % produkce bude do roku 2030 ovlivňováno konkurencí

v globálním, nikoli národním měřítku. Totéž se ovšem týká pracovních sil!


Co přinese budoucnost? V roce 2010 bude ČR nejdražší ekonomikou v regionu z hlediska ceny práce dělníka – bude čtyřikrát dražší než Čína, dvakrát dražší než balkánské země, o polovinu dražší než Slovensko nebo Polsko. Německo bude však stále šestkrát dražší.* ČR v současné době ztrácí většinu svých konkurenčních výhod, které přispěly k razantnímu růstu HDP i zaměstnanosti v uplynulých letech Globální konkurence bude stále sílit a velcí zaměstnavatelé v ČR tím budou postiženi nejvíce – motivace méně rozvinutých ekonomik dohnat náskok „Západu“ je výrazně vyšší než naše. Stále častějším jevem mohou být úspěšné východní firmy, kteří potřebují být kulturně i teritoriálně blíže trhům západní Evropy (Changhong, Infosys) ČR se dlouhodobě pravděpodobně nevyhne údělu bohatší země a část průmyslové produkce ale i méně znalostně náročných ICT služeb ji opustí. TO JE VŠAK NUTNÉ CHÁPAT JAKO PŘÍLEŽITOST PRO KVALITATIVNÍ RŮST EKONOMIKY I LIDSKÝCH ZDROJŮ – A PŘIPRAVIT SE NA NI. * Studie Roland Berger Consultants – Vize top manažerů


DĚKUJI VÁM ZA POZORNOSTIng. Jiří Braňka

Národní vzdělávací fond o.p.s.Národní observatoř zaměstnanosti a

vzděláváníOpletalova 25 110 00 Praha 1

Tel.: +420 224 500 524Fax: +420 224 500 502E-mail: [email protected]

www.nvf.cz/observatory

Documents

BUDOUCNOST TRHU PRÁCE Co když už lépe bylo?