Upload
others
View
1
Download
0
Embed Size (px)
Citation preview
BIOSFÉRAAnotace: Materiál je určen k výuce zeměpisu v 6. ročníku základní
školy. Seznamuje žáky s vlastnostmi a členěním biosféry.
Biosféra
• je to živý obal Země, tedy organismy
•všechny živé organismy jsou závisléna okolním prostředí – na podnebí, jiných organismech
•svému prostředí se přizpůsobují ale také ho svou přítomností ovlivňují
•vztahy mezi organismy navzájem a mezi organismy a prostředím studuje ekologie
Zápis do sešitu
Biosféra
• živý obal Země = organismy
• organismy jsou závislé na okolním
prostředí
• prostředí se přizpůsobují a ovlivňují ho
• vztahy mezi organismy navzájem a mezi
organismy a prostředím studuje ekologie
Společenstvo, ekosystém
• společenstvo – rostliny, živočichové, houby a mikroorganismy (živá složka), které spolu žijí na určitém místě a vzájemně se ovlivňují
• ekosystém –společenstvo i s jeho prostředím – voda, půda, teplota (živá složka + neživá složka), např. ekosystém lesa, rybníka… obr. 1
Zápis do sešitu
Společenstvo, ekosystém
• společenstvo – organismy (živá složka),
které spolu žijí na určitém místě a
vzájemně se ovlivňují
• ekosystém – společenstvo + jeho prostředí
(živá složka + neživá složka), např.
ekosystém lesa, rybníka…
Přírodní krajina - biom
• největším ekosystémem je celá planeta
• dělíme jej na menší celky – přírodní krajiny –
biomy
• rozložení biomu odpovídá teplotním pásům
• v každém biomu se nacházejí určité druhy rostlin
a živočichů, kteří se přizpůsobily zdejším
přírodním podmínkám
Přírodní krajina - biom
• tropické deštné lesy
• savany
• pouště
• tvrdolisté lesy –subtropické rostliny
• stepi
• listnaté a smíšené lesy
• tajga – jehličnaté lesy
• tundra
• polární oblasti
• oceány obr. 2
Zápis do sešitu
Přírodní krajina – biom
• ekosystém planety dělím na menší celky –
přírodní krajiny – biomy
• rozložení biomu odpovídá teplotním
pásům
• v každém biomu se nacházejí určité druhy
organismů, přizpůsobených zdejším
přírodním podmínkám
Tropické deštné lesy
• tropický podnebný pás
• povodí Amazonky, Guinejský záliv, povodí Konga, jihovýchodní Asie, ostrovy Indického oceánu
• teplo, vlhko, denně prší, pocit dusna
• pralesy – nepropustná bohatá vegetace
• hodně rostlin – velká produkce kyslíku = plíce planety
• velké množství vzácnýchdruhů živočichů i rostlin
obr. 3
obr. 4
Zápis do sešitu
Tropické deštné lesy
• tropický podnebný pás
• povodí Amazonky, Guinejský záliv, povodí
Konga, JV Asie, ostrovy Indického oceánu
• teplo, vlhko, denně prší
• pralesy – nepropustná bohatá vegetace
• hodně rostlin – velká produkce kyslíku = plíce
planety
• mnoho vzácných druhů
Tropické deštné lesy
• rostliny tvoří patra – bylinné, keřové, několik
pater stromových dle výšky rostlin
• banánovník, ananasovník, kokosovník, kávovník,
kakaovník, kaučukovník, bambus, kapradiny,
orchideje, bromélie…
• papoušci, jaguár, lenochod, opice, lidoopi, hmyz,
tropičtí pavouci a hadi…
• skupiny domorodých obyvatel – přizpůsobení
životu v pralese
• nebezpečí – těžba dřeva, ústup zemědělství
Zápis do sešitu
• rostliny tvoří patra
• banánovník, anansovník, kokosovník, kávovník,
kakaovník, kaučukovník, bambus, kapradiny,
orchideje, bromélie…
• papoušci, jaguár, lenochodi, opice, lidoopi, hmyz,
tropičtí pavouci a hadi…
• skupiny domorodých obyvatel
• nebezpečí – těžba dřeva, ústup zemědělství
Savany
• tropický a subtropickýpás
• Afrika, Austrálie, Jižní Amerika
• jihoamerické savany se nazývají llanos
• velmi teplo, více sucha než v tropických deštných lesech
• během roku se střídají dvě období, která jsou ovlivněna monzunem –období sucha a období dešťů
obr. 5
obr. 6
Savany
• období sucha – monzun fouká z pevniny na
moře – vysušuje pevninu
• horko, sucho, vysychají koryta řek i jezera, časté
požáry
• není voda ani čerstvé rostliny
• období dešťů – v létě dané polokoule, monzun
fouká z moře na pevninu a přináší srážky
• naplní se koryta řek a jezera, rychle vyrostou
nové rostlinky, vše se zazelená, dostatek potravy,
lokální záplavy
Zápis do sešitu
Savany• tropický a subtropický pás
• Afrika, Austrálie, J Amerika
• jihoamerické savany = llanos
• velmi teplo, více sucha než v pralesech
• období sucha – monzun z pevniny na moře,
horko, sucho, vysychání koryt řek, požáry
• období dešťů –monzun fouká z moře na
pevninu, srážky
Savany
• traviny, místy keře a roztroušené stromy, občas
lesík
• Afrika – akácie, baobab; Austrálie – blahovičník
• býložravci – stádová zvěř; hmyz – moucha tse-
tse, termiti
• Afrika – zebra, žirafa, antilopa, gazela, buvol,
slon, nosorožec, lev, gepard, pes hyenovitý,
pštros; Austrálie – klokan, koala, pes dingo, emu
hnědý; Jižní Amerika – mravenečník, pásovec
Savany
• savany se díky vhodnému podnebí a půdě
využívají k zemědělství – pastevectví, dřevo,
pěstování
• spousta národních parků např. Národní park
Serengeti
obr.7
Zápis do sešitu
• traviny, místy keře a roztroušené stromy
• Afrika – akácie, baobab; Austrálie – blahovičník
• býložravci – stádová zvěř; hmyz – moucha tse-tse, termiti
• Afrika – zebra, žirafa, antilopa, gazela, buvol, slon, nosorožec, lev, gepard, pes hyenovitý, pštros; Austrálie – klokan, koala, pes dingo, emu hnědý; Jižní Amerika – mravenečník, pásovec
• využití savan – pastevectví, dřevo, pěstování
• národní parky – např. Národní park Serengeti
Pouště a polopouště
• tropický, subtropický i mírný pás
• nedostatek srážek, sucho, velké rozdíly teplot během dne (den x noc), vysoký výpar
• horké pouště – tropy, subtropy, během dne vysoké teploty (50 oC) v noci velmi nízké (až 0 oC), např. Sahara v Africe, Arabská poušť v Asii
• studené (chladné) pouště –mírný pás, vnitrozemí kontinentů, léta velmi horká (40 oC), zimy mrazivé (až –40 oC), např. Gobi v Asii
obr. 8
obr. 9
Zápis do sešitu
Pouště a polopouště• tropický, subtropický i mírný pás
• nedostatek srážek, sucho, velké rozdíly teplot (den x noc)
• horké pouště – tropy, subtropy, během dne vysoké teploty (50 °C) v noci velmi nízké (až 0 °C), Sahara v Africe, Arabská poušť v Asii
• studené (chladné) pouště – mírný pás, vnitrozemí kontinentů, léta velmi horká (40 °C), zimy mrazivé (až – 40 °C), Gobi v Asii
Pouště a polopouště
• kamenité = hamada
• štěrkové (oblázkové) = serir – většina Sahary
• písčité = erg – jemná zrnka písku, které přesouvá vítr –pohybující se duny – dlouho nevypadá stejně; část Sahary, Arabská poušť
• téměř všechny srážky se vypaří – žádné stálé řeky, občas vzniknou říční koryta, která zase vyschnou = vádí – po dešti se mohou naplnit
• voda pouze hluboko pod povrchem – nutné studny
• oázy – dostupná voda, rostou zde větší rostliny – palmy datlové, mohou zde žít lidé
• nomádi – lidé, putující přes pouště, nemají stálé bydliště, kočovníci, žijí např. v oázách
Zápis do sešitu
• kamenité = hamada
• štěrkové (oblázkové) = serir – většina Sahary
• písčité = erg – jemná zrnka písku, pohybující se duny; část Sahary, Arabská poušť
• žádné stálé řeky, říční koryta, která zase vyschnou = vádí
• oázy – dostupná voda, rostou zde palmy datlové, žijí lidé
• nomádi – lidé, putující přes pouště, kočovníci
Pouště a polopouště
• téměř žádné rostliny – pouze ty přizpůsobené
malému množství srážek – tvrdé, kožovité listy,
dlouhé kořeny, většina těla pod povrchem –
sukulenty, kaktusy, tamaryšek
• drobní živočichové – plazi (chřestýš, zmije
růžkatá), štíři, malé šelmy (fenek – pouštní liška);
přes den spí schovaní, loví v noci
• v oblastech s řídkým rostlinstvem velbloudi,
přizpůsobené druhy antilop a gazel
Zápis do sešitu
• rostliny přizpůsobené malému množství
srážek – tvrdé, kožovité listy, dlouhé kořeny
– sukulenty, kaktusy, tamaryšek
• plazi (chřestýš, zmije růžkatá), štíři, fenek –
pouštní liška; přes den spí schovaní, loví v
noci
• v oblastech s řídkým rostlinstvem velbloudi
Tvrdolisté lesy
• subtropický pás
• čtyři roční období – léta horká, spíše suchá, od podzimu do jara srážky, zima deštivá ale teplá (10°C), na horách i sníh
• v létě hrozí požáry
• oblast Středozemního moře v Evropě, východní pobřeží Ameriky, Austrálie
• oblasti vhodné pro letní rekreaci
obr. 10
obr. 11
Zápis do sešitu
Tvrdolisté lesy
• subtropický pás
• čtyři roční období – léta horká, suchá, od
podzimu do jara srážky, zima deštivá,teplá
(10°C)
• v létě požáry
• oblast Středozemního moře v Evropě,
východní pobřeží Ameriky, Austrálie
Tvrdolisté lesy
• macchie – husté porosty keřů
• rostliny se přizpůsobily podnebí tlustou kůrou a tvrdou
ochrannou vrstvou na listech – chrání proti vypařování
vody, vysychání, také často mají trny
• nízké stromy a keře s větvemi rozloženými do šířky
• cedr, cypřiš, borovice pinie, dub korkový, subtropické
ovoce (citrusy, vinná réva, fíky, kiwi), olivovník, pistácie,
rozmarýn, myrta
• živočichové jako v mírném pásu, hmyz (cikáda), plazi,
pavouci, štíři
• původní lesy vykáceny a nahrazeny zemědělskou půdou
– pěstování ovoce, obilí, zeleniny a oliv
Zápis do sešitu
• macchie – husté porosty keřů
• rostliny – tlustá kůra, ochranná vrstva na listech, trny
• cedr, cypřiš, borovice pinie, dub korkový, subtropické ovoce (citrusy, vinná réva, fíky, kiwi), olivovník, pistácie, rozmarýn, myrta
• živočichové jako v mírném pásu, hmyz (cikáda), plazi, pavouci, štíři
• původní lesy vykáceny a nahrazeny zemědělskou půdou
Stepi
• bezlesé travnaté oblasti mírného pásu, uprostřed kontinentů
• větší rozdíly teplot během dne i roku, zimy studené a větrné, léta horká a suchá (suché větry), prší jen několikrát ročně ale vydatně
• v různých oblastech různé pojmenování: Asie –celiny, Severní Amerika –prérie, Jižní Amerika –pampy
obr. 12
obr. 13
Zápis do sešitu
Stepi
• bezlesé travnaté oblasti mírného pásu
• větší rozdíly teplot během dne i roku, zimy
studené a větrné, léta horká a suchá
• Asie – celiny, Severní Amerika – prérie,
Jižní Amerika – pampy
Stepi
• rostou zde různé druhy travin, cibulovité a hlízovité
rostliny (narcisy, mečíky, hyacinty) přizpůsobené prudkým
větrům – silné kořeny
• ojediněle stromy a keře
• úrodná půda – černozem s humusem – využití v
zemědělství – pěstování obilnin, kukuřice
• živočichové – hlodavci – myš, hraboš, křeček; zajíc, sup,
osel, kočka stepní, bažant
• pampy – nandu pampový, lama; prérie – bizon (kdysi
ohromná stáda), psoun, kojot
Stepi
• nejznámějšími obyvateli stepí byli severoameričtí Indiáni
– byli vyhnáni evropskými přistěhovalci, ti také vybili
většinu bizonů, dnes žijí v rezervacích
• aby mohli pěstovat obilí zlikvidovali Evropané i velmi
úrodnou půdu – dnes problém s živinami a odnášením
půdy větrem
obr. 14
Zápis do sešitu
• traviny, cibulovité a hlízovité rostliny (narcisy, mečíky, hyacinty)
• ojediněle stromy a keře
• úrodná půda – černozem – využití v zemědělství
• živočichové – hlodavci – myš, hraboš, křeček; zajíci, supi, osel, kočka stepní, bažant
• pampy – nandu pampový, lama; prérie – bizon, psoun, kojot
• severoameričtí Indiáni –vyhnáni evropskými přistěhovalci, dnes v rezervacích
• obdělávání půdy – dnes problém s živinami a odnášením půdy větrem
Listnaté a smíšené lesy
• nacházejí se v mírném pásu
• zejména Severní Amerika, Evropa a Asie
• střídání čtyř ročních období
• na podzim většina stromů opadává – vzniká hnědá půda s humusem
• nejvýznamnější strom je buk, další dub, javor
• ptáci, jelen, srnec, divoké prase, veverka
• využití – těžba dřeva, vykácené oblasti vhodné pro zemědělství
obr. 15
obr. 16
Zápis do sešitu
Listnaté a smíšené lesy• mírný pás
• Severní Amerika, Evropa a Asie
• střídání 4 ročních období
• na podzim většina stromů opadává – hnědá půda s humusem
• buk, dub, javor
• ptáci, jelen, srnec, divoké prase, veverka
• využití – těžba dřeva, vykácené oblasti vhodné pro zemědělství
Tajga
• rozsáhlé plochy jehličnatých lesů
• severní oblasti mírného pásu –chladnější podnebí –Skandinávský poloostrov, Sibiř, Kanada
• krátká teplá léta, dlouhé studené zimy, především vlhko
• pouze jehličnaté stromy –smrk, modřín, borovice
• sekvoje (mamutí stromy) –největší a nejmohutnější stromy na Zemi, stáří i tisíce let
• bylinné patro – drobné
keříky – borůvka, brusinka, vřes
• medvěd, vlk, rys, bobr
obr. 17
obr. 18
Zápis do sešitu
Tajga• jehličnaté lesy
• severní oblasti mírného pásu – chladnější podnebí – Skandinávský poloostrov, Sibiř, Kanada
• krátká léta, dlouhé zimy, vlhko
• jehličnaté stromy – smrk, modřín, borovice
• sekvoje – největší a nejmohutnější stromy na Zemi, stáří i tisíce let
• bylinné patro – borůvka, brusinka, vřes
• medvěd, vlk, rys, bobr
Tundra
• bezlesá, spíše kamenitá oblast subpolárního pásu
• tundra se rozkládá při severním pobřeží Evropy, Asie a Ameriky, v Grónsku
• na jižní polokouli se tundra nachází jen na některých ostrovech v Jižním oceánu
• chladné podnebí, zimy dlouhé a tmavé, velmi studené, léta krátká 2-3 měsíce, spíše chladnější
obr. 20
obr. 19
Tundra
• nachází se zde permafrost – dlouhodobě zmrzlá půda –promrzá až do hloubek několika desítek metrů, v krátkém létě roztají jen svrchní vrstvy půdy
• když roztaje sníh vznikají rozsáhlé bažiny – voda se nemůže vsáknout do promrzlé půdy
• z rostlin zde přežívají pouze zakrslé stromy a keře –bříza, vrba, dále mechy, lišejníky a odolné byliny
• po celý rok žijí v tundře pižmoni, v létě sem přicházejí stáda sobů a smečky vlků, polární lišky
• v tundře žijí i přizpůsobení lidé: Severní Evropa –Laponci, Asie – Něnci, Grónsko, Kanada – Inuité
• nebezpečí – velké zásoby nerostných surovin a hrozící těžba
Zápis do sešitu
Tundra• bezlesá oblast subpolárního pásu
• severní pobřeží Evropy, Asie a Ameriky, Grónsko
• chladné podnebí, zimy dlouhé, velmi studené, léta krátká 2-3 měsíce, chladnější
• nachází se zde permafrost – dlouhodobě zmrzlá půda
• rozsáhle bažiny
• zakrslé stromy a keře – bříza, vrba; mechy, lišejníky a odolné byliny
• pižmoni, sob, vlk, polární liška
• přizpůsobení lidé: Severní Evropa – Laponci, Asie – Něnci, Grónsko, Kanada – Inuité
• nebezpečí – velké zásoby nerostných surovin a hrozící těžba
Polární oblasti
• Arktida + ostrovy
• Antarktida
• silné mrazy, věčný sníh a led, skaliska
• střídání polární noci a polárního dne
• mechy, lišejníky, fotosyntetizující bakterie a plankton v moři
• živočichové žijí při pobřeží –přístup k potravě
• mají krátké uši, končetiny a další tělní výběžky, aby zmenšili povrch těla a neztráceli teplo
obr. 22
obr. 21
Zápis do sešitu
Polární oblasti•Arktida + ostrovy
•Antarktida
•silné mrazy, věčný sníh a led, skaliska
•polární noc a polární den
•mechy, lišejníky, fotosyntetizující bakterie a plankton v moři
•živočichové při pobřeží
•krátké uši, končetiny – menší ztráty tepla
Severní polární oblast - Arktida
• Arktida, Grónsko, ostrovy v Severním ledovém oceánu
• Arktida není souvislá pevnina, okraje S. Ameriky, Evropy a
Asie, ostrovy (Grónsko), zamrzlý Severní ledový oceán
• lední medvěd, polární liška, mrož lední, tuleň obecný, alka
• obyvatelé Inuité
• objevování Arktidy:
• 1908 – Frederick Cook, 1909 – Robert Peary
• prokazatelné dosažení severního pólu – květen 1926 –
polárník Roald Amundsen (Nor)
• 1928 – přelet vzducholodi Italia – František Běhounek
Zápis do sešitu
Severní polární oblast – Arktida• Arktida, Grónsko, ostrovy v Severním ledovém oceánu
• okraje S. Ameriky, Evropy a Asie, ostrovy (Grónsko), zamrzlý Severní ledový oceán
• lední medvěd, polární liška, mrož lední, tuleň obecný, alka
• obyvatelé Inuité
• prokazatelné dosažení severního pólu – květen 1926 – polárník Roald Amundsen (Nor)
• 1928 – přelet vzducholodi Italia – František Běhounek
Jižní polární oblast - Antarktida
• pevnina – celý kontinent
• mocnost ledu – 2 000 m, max. 4 800 m
• nejnižší naměřená teplota - 89,2 °C na stanici Vostok
• chaluha (pták), albatros, tučňáci, rypouš sloní, lachtan antarktický
• smlouvy o Antarktidě – zakazují nároky států na Antarktidu, vojenskou činnost, těžbu surovin – pouze výzkum
• objevování Antarktidy:
• prosinec 1911 – Roald Amundsen
• leden 1912 – Robert Scott (první výprava – 1902) – na cestě zpět celá výprava zemřela
Zápis do sešitu
Jižní polární oblast – Antarktida• pevnina – celý kontinent
• mocnost ledu – 2 000 m, max. 4 800 m
• nejnižší naměřená teplota - 89,2 °C na stanici Vostok
• chaluha (pták), albatros, tučňáci, rypouš sloní,
lachtan antarktický
• smlouvy o Antarktidě
• prosinec 1911 – Roald Amundsen
• leden 1912 – Robert Scott (první výprava – 1902) –
na cestě zpět celá výprava zemřela
Život v oceánech
• oceány – nejrozsáhlejší biom
• velké množství živočišných druhů
• mořské řasy – velký producent kyslíku
• mořské proudy –výrazně ovlivňují podnebí na pevnině
• studené a teplé (Golfský proud – Evropa)
obr. 24
obr. 23
Zápis do sešitu
Život v oceánech• oceány – nejrozsáhlejší biom
• mnoho živočišných druhů
• mořské řasy – velký producent kyslíku
• mořské proudy – ovlivňují podnebí na pevnině
Život v oceánech
• život v oceánech je ovlivněn
• hloubkou
• teplotou vody
• oceánskými proudy
• mírou salinity – slanosti
• tropické vody – stálá teplota, velké množství druhů, barevní
živočichové, žraloci, delfíni, korálové útesy a jejich obyvatelé –
koráli, chobotnice, mořské želvy, sasanky…
• vody mírného pásu – menší množství druhů ale velké počty –
ryby v hejnech – sleď, treska, losos, makrela, tuňák; řasy
• polární vody – menší salinita, velryba grónská, plejtvák
obrovský, kosatka dravá, keporkak, mečoun, plankton
Zápis do sešitu
• život je ovlivněn
• hloubkou
• teplotou vody
• oceánskými proudy
• mírou salinity – slanosti
• tropické vody – stálá teplota, mnoho druhů, žraloci,
delfíni, korálové útesy – koráli, chobotnice, mořské želvy,
sasanky…
• vody mírného pásu – méně druhů ale velké počty – ryby
v hejnech – sleď, treska, losos, makrela, tuňák; řasy
• polární vody – menší salinita, velryba grónská, plejtvák
obrovský, kosatka dravá, keporkak, mečoun, plankton
Výškové krajinné stupně
• výškové krajinné stupně připomínají hlavní přírodní krajiny Země
• když stoupáme do hor, procházíme postupně těmito stupni:• stupeň listnatých lesů
(většinou vykáceny)
• stupeň jehličnatých lesů
• alpinský stupeň (louky)
• sníh a led, horské ledovce
• se stoupající nadmořskou výškou se mění podnebí:• klesá teplota vzduchu (o
1°C na 200 m)
• roste průměrné množství srážek
• klesá tlak vzduchu
• sílí vítr
• horní hranice lesa = hranice, po kterou se vyskytuje les
• sněžná čára = hranice, na níž v horách již sníh netaje
Zápis do sešitu
Výškové krajinné stupně• připomínají hlavní přírodní krajiny Země
• směrem do hor jsou tyto stupně:• stupeň listnatých lesů (většinou vykáceny)
• stupeň jehličnatých lesů
• alpinský stupeň (louky)
• sníh a led, horské ledovce
• s nadmořskou výškou se mění podnebí:• klesá teplota vzduchu
• roste průměrné množství srážek
• klesá tlak vzduchu
• sílí vítr
• horní hranice lesa = hranice, po kterou se vyskytuje les
• sněžná čára = hranice, na níž již sníh netaje
Opakování
Biosféra
• živý obal Země = organismy
• organismy jsou závislé na okolním prostředí
• prostředí se přizpůsobují a ovlivňují ho
• vztahy mezi organismy navzájem a mezi organismy a prostředím studuje ekologie
Společenstvo, ekosystém
• společenstvo – organismy (živá složka), které spolu žijí na určitém místě a vzájemně se ovlivňují
• ekosystém – společenstvo + jeho prostředí (živá složka + neživá složka), např. ekosystém lesa, rybníka…
Přírodní krajina – biom
• ekosystém planety dělím na menší celky –přírodní krajiny – biomy
• rozložení biomu odpovídá teplotním pásům
• v každém biomu se nacházejí určité druhy organismů, přizpůsobených zdejším přírodním podmínkám
Tropické deštné lesy
• tropický podnebný pás
• povodí Amazonky, Guinejský záliv, povodí Konga, JV Asie, ostrovy Indického oceánu
• teplo, vlhko, denně prší
• pralesy – nepropustná bohatá vegetace
• hodně rostlin – velká produkce kyslíku = plíce planety
• mnoho vzácných druhů
• rostliny tvoří patra
• banánovník, anansovník, kokosovník, kávovník, kakaovník, kaučukovník, bambus, kapradiny, orchideje, bromélie…
• papoušci, jaguár, lenochodi, opice, lidoopi, hmyz, tropičtí pavouci a hadi…
• skupiny domorodých obyvatel
• nebezpečí – těžba dřeva, ústup zemědělství
OpakováníSavany
• tropický a subtropický pás
• Afrika, Austrálie, J Amerika
• jihoamerické savany = llanos
• velmi teplo, více sucha než v pralesech
• období sucha – monzun z pevniny na moře, horko, sucho, vysychání koryt řek, požáry
• období dešťů – monzun fouká z moře na pevninu, srážky
• traviny, místy keře a roztroušené stromy
• Afrika – akácie, baobab; Austrálie –blahovičník
• býložravci – stádová zvěř; hmyz – moucha tse-tse, termiti
• Afrika – zebra, žirafa, antilopa, gazela, buvol, slon, nosorožec, lev, gepard, pes hyenovitý, pštros; Austrálie – klokan, koala, pes dingo, emu hnědý; Jižní Amerika – mravenečník, pásovec
• využití savan – pastevectví, dřevo, pěstování
• národní parky – např. Národní park Serengeti
Pouště a polopouště
• tropický, subtropický i mírný pás
• nedostatek srážek, sucho, velké rozdíly teplot (den x noc)
• horké pouště – tropy, subtropy, během dne vysoké teploty (50 °C) v noci velmi nízké (až 0 °C), Sahara v Africe, Arabská poušť v Asii
• studené (chladné) pouště – mírný pás, vnitrozemí kontinentů, léta velmi horká (40 °C), zimy mrazivé (až – 40 °C), Gobi v Asii
• kamenité = hamada
• štěrkové (oblázkové) = serir – většina Sahary
• písčité = erg – jemná zrnka písku, pohybující se duny; část Sahary, Arabská poušť
• žádné stálé řeky, říční koryta, která zase vyschnou = vádí
• oázy – dostupná voda, rostou zde palmy datlové, žijí lidé
• nomádi – lidé, putující přes pouště, kočovníci
• rostliny přizpůsobené malému množství srážek – tvrdé, kožovité listy, dlouhé kořeny –sukulenty, kaktusy, tamaryšek
• plazi (chřestýš, zmije růžkatá), štíři, fenek –pouštní liška; přes den spí schovaní, loví v noci
• v oblastech s řídkým rostlinstvem velbloudi
Opakování
Tvrdolisté lesy
• subtropický pás
• čtyři roční období – léta horká, suchá, od podzimu do jara srážky, zima deštivá,teplá(10°C)
• v létě požáry
• oblast Středozemního moře v Evropě, východní pobřeží Ameriky, Austrálie
• macchie – husté porosty keřů
• rostliny – tlustá kůra, ochranná vrstva na listech, trny
• cedr, cypřiš, borovice pinie, dub korkový, subtropické ovoce (citrusy, vinná réva, fíky, kiwi), olivovník, pistácie, rozmarýn, myrta
• živočichové jako v mírném pásu, hmyz (cikáda), plazi, pavouci, štíři
• původní lesy vykáceny a nahrazeny zemědělskou půdou
Stepi
• bezlesé travnaté oblasti mírného pásu
• větší rozdíly teplot během dne i roku, zimy studené a větrné, léta horká a suchá
• Asie – celiny, Severní Amerika – prérie, Jižní Amerika – pampy
• traviny, cibulovité a hlízovité rostliny (narcisy, mečíky, hyacinty)
• ojediněle stromy a keře
• úrodná půda – černozem – využití v zemědělství
• živočichové – hlodavci – myš, hraboš, křeček; zajíci, supi, osel, kočka stepní, bažant
• pampy – nandu pampový, lama; prérie –bizon, psoun, kojot
• severoameričtí Indiáni – vyhnáni evropskými přistěhovalci, dnes v rezervacích
• obdělávání půdy – dnes problém s živinami a odnášením půdy větrem
Opakování
Listnaté a smíšené lesy
• mírný pás
• Severní Amerika, Evropa a Asie
• střídání 4 ročních období
• na podzim většina stromů opadává – hnědá půda s humusem
• buk, dub, javor
• ptáci, jelen, srnec, divoké prase, veverka
• využití – těžba dřeva, vykácené oblasti vhodné pro zemědělství
Tajga
• jehličnaté lesy
• severní oblasti mírného pásu – chladnější podnebí – Skandinávský poloostrov, Sibiř, Kanada
• krátká léta, dlouhé zimy, vlhko
• jehličnaté stromy – smrk, modřín, borovice
• sekvoje – největší a nejmohutnější stromy na Zemi, stáří i tisíce let
• bylinné patro – borůvka, brusinka, vřes
• medvěd, vlk, rys, bobr
Tundra
• bezlesá oblast subpolárního pásu
• severní pobřeží Evropy, Asie a Ameriky,
Grónsko
• chladné podnebí, zimy dlouhé, velmi studené,
léta krátká 2-3 měsíce, chladnější
• nachází se zde permafrost – dlouhodobě
zmrzlá půda
• rozsáhle bažiny
• zakrslé stromy a keře – bříza, vrba; mechy,
lišejníky a odolné byliny
• pižmoni, sob, vlk, polární liška
• přizpůsobení lidé: Severní Evropa – Laponci,
Asie – Něnci, Grónsko, Kanada – Inuité
• nebezpečí – velké zásoby nerostných surovin
a hrozící těžba
Opakování
Polární oblasti
• Arktida + ostrovy
• Antarktida
• silné mrazy, věčný sníh a led, skaliska
• polární noc a polární den
• mechy, lišejníky, fotosyntetizující bakterie a plankton v
moři
• živočichové při pobřeží
• krátké uši, končetiny – menší ztráty tepla
Severní polární oblast – Arktida
• Arktida, Grónsko, ostrovy v Severním ledovém oceánu
• okraje S. Ameriky, Evropy a Asie, ostrovy (Grónsko), zamrzlý Severní ledový oceán
• lední medvěd, polární liška, mrož lední, tuleň obecný, alka
• obyvatelé Inuité
• prokazatelné dosažení severního pólu – květen 1926 – polárník Roald Amundsen (Nor)
• 1928 – přelet vzducholodi Italia – František Běhounek
Jižní polární oblast – Antarktida
• pevnina – celý kontinent
• mocnost ledu – 2 000 m, max. 4 800 m
• nejnižší naměřená teplota - 89,2 °C na stanici Vostok
• chaluha (pták), albatros, tučňáci, rypouš sloní, lachtan antarktický
• smlouvy o Antarktidě
• prosinec 1911 – Roald Amundsen
• leden 1912 – Robert Scott (první výprava – 1902) –na cestě zpět celá výprava zemřela
Opakování
Život v oceánech
• oceány – nejrozsáhlejší biom
• mnoho živočišných druhů
• mořské řasy – velký producent kyslíku
• mořské proudy – ovlivňují podnebí na
pevnině
• život je ovlivněn
• hloubkou
• teplotou vody
• oceánskými proudy
• mírou salinity – slanosti
• tropické vody – stálá teplota, mnoho druhů,
žraloci, delfíni, korálové útesy – koráli,
chobotnice, mořské želvy, sasanky…
• vody mírného pásu – méně druhů ale velké
počty – ryby v hejnech – sleď, treska, losos,
makrela, tuňák; řasy
• polární vody – menší salinita, velryba
grónská, plejtvák obrovský, kosatka dravá,
keporkak, mečoun, plankton
Výškové krajinné stupně
• připomínají hlavní přírodní krajiny Země
• směrem do hor jsou tyto stupně:
• stupeň listnatých lesů (většinou vykáceny)
• stupeň jehličnatých lesů
• alpinský stupeň (louky)
• sníh a led, horské ledovce
• s nadmořskou výškou se mění podnebí:
• klesá teplota vzduchu
• roste průměrné množství srážek
• klesá tlak vzduchu
• sílí vítr
• horní hranice lesa = hranice, po kterou se
vyskytuje les
• sněžná čára = hranice, na níž již sníh netaje
OTÁZKY A ÚKOLY
• Co znamenají pojmy ekosystém, společenstvo, biom?
• Charakterizuj tropický deštný les (oblast, podnebí, rostliny, živočichové).
• Charakterizuj savanu(oblast, podnebí, rostliny, živočichové).
• Charakterizuj pouště a polopouště(oblast, podnebí, rostliny, živočichové).
• Charakterizuj tvrdolisté lesy (oblast, podnebí, rostliny, živočichové).
• Charakterizuj stepi (oblast, podnebí, rostliny, živočichové).
• Charakterizuj listnaté a smíšené lesy (oblast, podnebí, rostliny, živočichové).
• Charakterizuj tajgu (oblast, podnebí, rostliny, živočichové).
• Charakterizuj tundru (oblast, podnebí, rostliny, živočichové).
• Charakterizuj polární oblasti (oblast, podnebí, rostliny, živočichové).
• Popiš život v oceánech.
• Co jsou výškové krajinné stupně?
Zdroje• obr. 1 – ekosystém, společenstvo https://cdn.komensky.sk/thumb.php?server=cze&id=59907&type=4&thumb=8 (upraveno)
• obr. 2 – biomy https://leporelo.info/pics/pic/biom-_hlavni_biomy.jpg
• obr. 3 – tropický deštný les mapa http://docplayer.cz/docs-images/41/22554647/images/page_4.jpg
• obr. 4 – tropický deštný les http://img.ceskatelevize.cz/program/porady/10963837589/foto/uni_8570.jpg?verze=1428926010
• obr. 5 – savana mapa http://docplayer.cz/docs-images/41/1446663/images/page_7.jpg
• obr. 6 – savana http://www.selosepet.com/wp-content/uploads/2015/11/savana-kenya.jpg
• obr. 7 – Serengetihttps://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/6c/Zebras%2C_Serengeti_savana_plains%2C_Tanzania.jpg
• obr. 8 – poušť mapa http://www.cheshire-innovation.com/World%20Deserts.gif
• obr. 9 – poušť http://files.tur-top.webnode.cz/200000135-3200e32fb2/S1.jpg
• obr. 10 – tvrdolistý les mapa http://www.freshplaza.it/images/2011/0104/Mappa_distribuzione_Macchia_mediterranea.jpg
• obr. 11 – tvrdolistý les http://www.chorvatsko.cz/jidal/pict/konavle_6.jpg
• obr. 12 – stepi mapa https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/4f/Steppe_world.png
• obr. 13 – step http://www.komenskeho66.cz/materialy/zemepis/obrazky/horse.jpg
• obr. 14 – severoameričtí Indiáni https://1.bp.blogspot.com/-CXhx-9yEJ1c/UrB2qgXdYrI/AAAAAAAAPJM/LOnuC0foCj0/s1600/Flathead+Indian-women-horseback.jpg
• obr. 15 – listnatý a smíšený les mapa http://les.jecool.net/clanky/mapa_smisene_a_list.png
• obr. 16 – listnatý a smíšený les http://les.jecool.net/clanky/obecne/les-v.jpg
• obr. 17 – tajga mapa https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/31/Taiga.png/800px-Taiga.png
• obr. 18 – tajga https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/39/Shovel_Point1.jpg
• obr. 19 – tundra mapa https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a5/800px-Map-Tundra.png
• obr. 20 – tundra http://www.bio.miami.edu/dana/pix/tundra.jpg
• obr. 21 – polární oblasti mapa https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9c/LocationPolarRegions.png/1200px-LocationPolarRegions.png
• obr. 22 – polární oblasti https://www.fiftyfifty.cz/fotografie/2011-12-c9253055o/americka-televize-nechce-odvysilat-film-o-vlivu-klimatickych-zmen-na-polarni-oblasti-9253055.jpg
• obr. 23 – oceány mapa https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/pedf/ps14/fyz_geogr/web/pics/obr12-02.png
• obr. 24 – korálový útes http://egypt.svetadily.cz/userfiles/image/clanky/egypt/koralove-utesy-1.jpg