Bible Česká – Starý Zákon II. (Studijní vydání)

7/27/2019 Bible esk Star Zkon II. (Studijn vydn)

1/834

BIBLE ESKDL PRV:

KNIHY STARHO ZKONA.

SVAZEK II.

ESTER KNIHA SIRACHOVCOVA.

DLE OB EC N H O ZN N LATINSKHO SE STLM KRITICKM Z ETELEMK P VO DNM TEXT M P ELOIL, VODY P EDESLAL A VKLADEM

PROVZ

Dr. JAN HEJL.

REDIGOVAL

Dr. A N T O N N P O D L A H A .

SE SCHVLENM ARCIBISKUPSKHO ORDINARITU V PRAZE.

V PRAZE 1921.NKLADEM D DIC TV SV. JANA N EPOM U CK HO . TISK EM C Y R IL O -M E T O D JS K

KNIHTISKRNY V. KOTRBY.


2/834

IMPRIMATUR.

Dr . Anton ius Pod laha ,episcopus Paphiensis, vicarius generalis.Nr. E. 12.668.

P r a g a e , 10. Septembris 1921.

VECKA PRVA VYHRAZENA.


3/834

OBSAH.Strana

Ester 1

Job 37

alt147

Pslov 425

Kazatel 521

Pse alomounova 565

Kniha Moudrosti 601

Kniha Sirachovcova 679


4/834


5/834

KNIHA ESTERILI

O ESTE E.


6/834

ROZBOR KNIHY ESTER.

vod. Sen Mardochev (11, 2. 12, 6.).

st prv: id v nebezpe (1, 1.3, 15; 13, 1,7.).1. Ester stavi se krlovno u oznam uje krli spiknuti, k ter M ardocheus

odkryl (1, 1.2, 23.)2. Aman pohnul krle, by dal idy vyhladit (3, 1.15; 13, 1.7.).

st druh: Snahy Mardocheovy a Esteiny, by nrod byl zachovn

(4, 1 . - 1 7 ; 15, 1.3 ; 13, 8 14, 19.).1. Mardocheus vyzv Esteru, by u krle za svj lid orodovala (4, 1.16;15, 1. -3 .).

2. Mardocheus i Ester svolvaji milosrdenstv Bo (4, 17; 13, 8.14, 19.).

st tet: Nstrahy neptel obrceny na jejich vlastn hlavy(15, 4. 19; 5, 1,8, 12; 16, 1 . - 2 4 ; 8, 13. 10, 3.).

1. Ester vyprosila si u krle hrdlo Amanovo (15, 4,19; 5, 1.8, 2.).2. E ste r pom h svm u n rodu, e na d nepteli vtz (8,3.10 ,3; 16, 1.24.)

Dos lov: Vklad Mardocheova snu (10, 4.13.). Zvrek (11, 1.).


7/834

Kniha sluje E s t e r dle jmna hlavn sv hrdinky.1) Pram eny dnenknihy Est byly a) l i s t M a r d o c h e v (9, 20.) a b) l i s t E s t e i n(9, 29.). Dle tchto pramen ped r. 200 (ped Kr.) napsal svatopisecnejspe v P ers ii2) sv dlo.3) Zamlel na d j i n n m 4) pkladu

J) Srv. podobn nzvy: Josue, Soudci, Rut, Judit a jj. Knihu Est naz-vali tak id M e g i l l (= Z v itek ) . Viz 9, 20. 29. Jinde (11, 1.) sluje L i s t0 p u r i m u .

2) Spisovatel jev zvltn zjem o vci persk, kter (dle pramen) dopo-drobn l, nezajm se vak tolik o Pa lestinu ani o chrm ierusalem sk. T ak

pra m eny bylo mu snze nalzti v Persii neli v Pale stin.3) Tohoto svatopisce dluno rozliovati od Mardochea. Viz 9, 23. 26. eil pozdji, pokld za nutn piiniti poznmky nkter. Srv. 1, l,n. 13; 8, 8.Sirachovec nejmenuje ani Esteru ani Mardochea mezi vynikajcmi hrdiny nrodaisraelskho. Tak jazyk hebrejsk m znmky doby pozdj (slova persk, tvaryaramsk). Stanovme okrouhle r. 200, jeto r. 178. ped Kr. byla ji Est dle 11, 1.

peloena do etiny. Svatopisci dluno zejm na pisti 9, 2 3 .-2 8 . 29.32. M e-gill Est byla u lidu velmi oblbena; proto asto pekldna do aramtinyt) a r g m m ), proto tak asto vykldna m) i d r m ) .

4) Od nejstarch dob a do druh polovice XVIII. stolet po Kr. byly veckypodro bnosti v knize E st vypra vovan povaovny za s k u t e n u d l o s t i .

Teprve modern nadkritika vid v knize bu r o m n n e b a s p o m i d r a , vekterm nesnadno rozliiti, co je historickho, co smylenho. (Co je m i d r a viz 2. P ar 24, 27.). T ak nkte novj katolit kritikov (Sepp, Holzhey) pro-nesli dom nnku, e nen vecko v Est historick v pesnm sm yslu; nelze vakci, e svj nhled odvodnili, jak d vnos papesk biblick komise ze dne23. ervna 1905. (Vz vod svaz . I. str . 10. pozn. 1.) Ani p r o r o c k vkladScholzv, podobn vstedn jako jeho vklady. Tob (ve sv. I. str. 1310 pozn.)a Jud (ve sv. I. str. 1313 pozn. 3.) nedoel souhlasu.

Star nzor o djinnm rzu knihy Est opr se o zvan dvodya) Jisto, e ji v dobch spisovatele knih Machabejskch jako i v prvm

stolet kesanskm slavili id sv tek p r m (2. Mach 15, 37; Jos Flaviu s,Staroitnosti XI, 6.) a od tch dob e jej slav do dneka. Nelze vak mysliti,e ta k in na z kla d udlo sti vy m y l e n ,^k t e r s e n i k d y n e s b h l a .

Po kusy mod ern kritiky a dkaz, e id svtek p r m vypjili siod pohan (viz ne pozn. 6.) venkoncem selhaly ji proto, e p s n d u c hidovsk, vem ivlm pohanskm neptelsk, kter ovldal obec idovskouv posle dn c h sto letch pe dkesanskch , n e b y l b y d o p u s t i l , a b y s e z a -h n z d i l v n b o e n s k m i v o t s v t e k p o h a n s k .

b) S pis ovate l vyp ra vu je p r o s t , al e i v k re sl p o d r o b n o s t i , k t ernesn adn o vymysliti. Uv d netoliko jm na vdch osob (Estery, Asuera, M ardo-chea, Amana), ale zn tak jmna krlovskch kletnc (1, 10; 2, 8. 14.), nej-vych rdc krlovskch (1, 14.), zapuzen krlovny (1, 11.), spiklenc (2, 21.),m anelk y a deseti syn A manovch (5, 10; 9, 7. n.).

c) Odborn znalci vc perskch (Niebuhr, Heeren, Justi, Rawlinson, Spiegel,Oppert, Dieulafoy) div se dokonal znalosti perskch obyej a mrav, jakou

jev spisovate l (p rameny) knihy Est. Viz dal vklady. Spis ovate l d o v o l v s e1 p e r s k c h p r a m e n (10, 2,).


8/834

vod.4

dokzati, e Bh peuje o nro d israe lsk i v cizin, e bv pomocjeho nejbli, kdy je nouze lidu nejvt; spolu chtl,6) aby jeho pracupevnn a rozen byl obyej slaviti v duchu nboensko-mravnmsvtek p r m .6) Brzy potom byla kniha, psan pvodn hebrejsky,peloena v Jerusa lem 7) do jazyka eckho; ten peklad zachoval senm ve dvou recensch (A. B.). Svtek prm , kdy bvala Est veejnve sborncch pedtna, pozbval znenhla rzu nboensko-tnravnhotak, e v prvnch stoletch naeho letopotu zvrhl se v idovsk maso-

pust,8) se kterm se mlo srovnval rozhodn nboensko-mravn^ rzpedtan knihy Est. Aby ta nesrovnalost neurela , vylouili idprvnch stolet kesanskch z knihy Est vecko posvtn, co mohlobti o divokm m asopust zneuctno.9) Zkrcen takto kniha se v i-dovstvu ujala. Zlomky z n vylouen ve znn hebrejskm zanikly,

zachovaly se vak v eckm peklade,10) kter crkev katolick odid pijala.11) Mme tedy dv recense knihy Est: a) pvodn del

d) Zprvy knihy E st srovnvaj se se zprvam i, kter pod vaj pramee c k (zejm n a H ero dot), n p isy p e r s k i v y k o p v k y k rlo vsk h o h ra dus u s k h o (Dieulafoy. Viz k 1. P ar 1, 17; 2. E sd r 1, 1. a vklady ne).

Udlosti, vypravovan v Est daj se velmi pkn vetkati do osnovy ve-obecnch djin Xerxovch.

Dle Herodota (VII 5) podnikl Xerxes druhho roku sv vldy (484483)vp ravu do Egypta. astn ji dokoniv zab val se r. 483 my lenkou thnouti

proti ekm, i povola l vecky velm oe sv e do Sus na poradu (H ero dot VII, 8.).O tom snmu vypravu je t Es t 1, 3. Herodot pe, e po rada dloutrvala; to se srovn v se 180 dny ( = esti msci) jmenovanm i v Est 1, 4. Pth o roku sv vldy na jae (ped nisanem) r. 480 vythl proti ekm a byvporaen r. 479 vrtil se do Sus. Sem dluno za ad it E st hl. 2. Byv sklam nv nadjch na vtzstv odda l se rozko em , je mu posky toval harm . (Srv. He-rodot IX, 108.) R. 478 by la,pov olna Ester do harmu a r . 477 povena za kr-lovnu. Na v pravu proti ekm poteboval Xerxes pro stedk ; s tm souhlaspoznm ka E st 10, 1.

Nmitky, kte r mi chce nadkritika povali ti djinnou cenu E st mono vy-vrtiti. Viz vklady k 1, 1; 2, 16; 3, 7; 6, 10; 10, 3.

) Oboj z m r sp isova telv je zete ln vyslo ven v E st 10, 12. n.) Viz ve pozn . 4a. Jedni hledali pvod ido vs kho svtku prm u P eran, jin u ek, jin u Babyloan a Assyr, jin u jinch pohan. T a r o z -manitost nalezit jest j i podezel . Viz vklady k 1, 9; 3, 7; 9, 17.

) Viz 11, 1.8) Viz k 9, 1 7 .-1 9 . 22. Srv. pro ti tom u 1. Mach 4, 5 6 .-5 9 .9) V tomto hebrejskm o k l e t n m znn nevyskyt se ani jedenkrte

jm no Bo! Jak umle opsna jest Bo p rozetelnost ve vro ku M ardocheov 4,12.14! Srv. proti tomu zejm rz n bo en sk ;zlomk druhokanonickchna p. 10, 12. n .; 11, 9 .n .; 13, 15. n.; 14, 5. - Srv . k 4, 14: Lv 26, 14; Sdc 20, 27;1. Sam 7, 6; 31, 13; Jon 3, 8; Dan 9, 3; 10, 3; Esdr 9, 4. 6; Neh 1, 4. 6.

10) eck peklad m ty ryvky na m stech, kam svm obsah em pa t (vizRo zbor a poznm ky k nadp ism ryvk ne 10, 4. nn.). Znn takto spo da ndokazuje, e jmenovan zlo mk y jsou n e p o s t r a d a t e l n sti knihy E st, b eznich e je kniha k u s . Sv. Jeronm vak, aby patrno bylo, co bylo a co nebyloza jeho as v hebrejsk bibli, seskupil vecky ty zlomky za 10, 3. Viz jeho po-znmky tame. Jeto id ve svch sborncch o svtku purim zlomk tch ne-etli a c rkev katolick pi bohoslub h e b r e j s k bible neuvala , mono sivysvtli ti , e se ztrati lo jejich h e b r e j s k znn. ) Z poznm ky 11, 1. vyp lv, e^na potku druhho stolet ped K ristemcel kniha Ester byla povaovna od id jerusalemskch i egyptskch za po-

sv tnou. Je t [ o s e f u s F l a v i u s v prvm s tole t kesanskm pokldal c e l o uknihu Est za bohoduchou. Proto t K l e m e n t m s k na sklonku I. s to le tkesanskho v 1. list Korinanm uval tak deuterokanonickch zlomk(Est 14, 3 .nn.) jako znn prvokanonickho. Rovn pozdji O r i g e n e s a jj. Jeto v dobch , kdy kesanstv vzniklo, mli id ve sb rce posvtnch knihEst, o jej pvodu bosk m tehdy nikdo nepochyboval, pojala tak crkev kato-


9/834

5vod.

(zachovanou v eckm peklade) a b) zkrcenou ve znn pvodnm(hebrejskm).

^ick prvem tu knihu do sv sbrky posvtnch knih (knonu). Po pdu Jerusa-lema (r. 70 po Kr.) poali sice nkte idovt uenci pochybovati o kanoninosti

knihy E st a znov a ji zko ueti (ohlas tch pochyb nalz m e v polovici II. stoletu Melita ze Sard , pozd ji u ehoe Naz. a Amfilochia), veck y v ak po chyby a novzkouky skonily tm, e E st byla na vn asy po jata do ednho idovsk hoseznamu posvtnch knih. V talmudu jsou cel pojednn (traktty), kter obsahujnejpodrobnj pedpisy o psan a etb knihy Est; psny jsou s toue zkostlivoupesnost jako pedpisy o Penta teuchu; ano etb a E st prohlena za dle itjneli studium Pen tateuch u a boh osluba na olti; E st vy kldna tme zp -sobem jako Pt.


10/834

VOD. Mardohev sen. (Viz ne 11, 2,12, 6.).

ST PRV. ID V NEBEZPE (1,1 .3, 15; 13, 1.7.)Krlovna Vasti zapuzena (1, 122.).

Xerxes dal vystrojit! hostinu svm velm om (1, 1.4.) i vemu sluebnictvupalcovmu (5 .-8 .) . Kzal pivsti krlo vnu Vasti, by se ukzala opojenm hodov-nkm (9.11.). Kdy nepo slechla, zapu dil ji a vydal vnos o po slu no sti man-

elek (12.-22.) .

Hlava 1. 1Za dn Asuera, kter kraloval od Indie a po

Etiopii nad s to a dvaceti sedmi krajinami, 2 kdy sedl na trnu kr-lovstv svho v Susch, hlavnm mst e sv 8tetho roku vldy

Hl. 1. V. 1- A s u e r sluje ve zlomcch druhokanonickch (10 ,4.-16 ,24 .)A r t a xe r xe s . B y l t o X e r xe s I . V i z E s d r 4 . I n d i i (t. j. po eky Indu)a E t i o p i i jmenuje ji otec a pedchdce Xerxv D a r i u s I. mezi zemmi jehovld podrobenmi. Pod obn oznauje H e r o d o t (III. 97.) rozsa h e perska prav, e ml Xerxes ve svm vojsku bojovnky z Indie a Etiopie. Na troj-

jazynm npisu D aria I. v N aq-i-R usta m (hrobka D aria I. dv hodiny na severod Persepole) jmenovny krom P e r s i e tyto zem persk e: 1. M e d s k o ,2. E l a m , 3. P a r t s k o , 4. A r e j s k o , 5. B a k t r i e , 6. S u g d u (S og dian a), 7. C h u

m a r i s m a (Chorasmie ), 8. Z a r a n g a (Drang iana ), 9. A r u c h a t t i (Arachosie),10. S a t g u u (Sattagydie), 11. G a n d a ri (Qandara), 12. I n d i e (staroperskyH i d u , e l a m s k y H i n d u i , b a b y l o n s k y I n d u ) , 1 3 . z e m a m y r g i c k c h S a k (babylonsky Gimirri umurga), 14. zem ik noscch Sak, 15. Babylonie,16. A s s y r i e , 17. Ar ab ie , 18. Eg y pt , 19. A r m e n i e (babylonsky Ura t u ) , 20. Kap -

p a d o c i e (babyl. K a t p a t u k a ) , 21. S a r d y ( S a p a r d a ) , 22. J o n s k o ( J a ma n u ) ,23. S a k o v z m o t , 24. S k u d r a ( I s k u d u r u ) , 25. J o n o v s hledm,26. P u t i j a , 27. N u b i e ( sta ropersky Ku i j a, e lamsky takt, babylonsky K u,hebr . K) , 28. Maija , 29. Karka. Tchto 29 a s Persi 30 zem jsou znmHerodotovy s a t r a p i e . Jeto byly ty krajiny velmi rozshl, snadno si domy-sliti, e byly rozdleny na men kraje, provincie (hebr. m e d n ). Potme-li,e mla kad satrap ie (prm rn) po 45 krajch, shled m e, e je slice 120(Dan 6, 1.), ppadn 127 (zde) sprvn. Esdr 2, 1; Neh 1, 3; 7, 6; 11, 3. zna-men podobn m e d n , kraj, provincii p a l e s t i n s k o u , t. j. J e r u s a l e m seirm okolm. Palestina, Fenicie, Srie a ostrov Kypros inily satrapii zvanouZ e = A b a r n a h a r a . (Nen teba poznamenvati, e poet sa trapi a kra js e a s e m m n i l . H e r odo t v ve t dva c e t i s a t r a p i j e z doby s t a r ne l iv e t n p i s u n a q - i - r u s t a m s k h o . )

V. S u s a zn m sdeln msto krl perskch (Neh 1, 1.). Hebr. vslovnpoznam env, e krl sdle l n a h r a d susskm , kte rto h r a d (b i r ) pesnrozliuje od ostatnho msta.

V. s. Xerxes I. nastoupil r. 486. (Deimel.) Do nisanu r. 485 byl p o t e kj e h o v l d y ; od jara 485 do ja ra 484 byl p r v n rok Xerxv, od r. 484483druh, od r. 483482 t e t rok Xerxovy vldy. S tou h o s t i n o u_byla pravd-

podobn spoje na v l e n r a d a ped vpravou Xerxovou pro ti ecku. Kterakpbh y tu to vypravovan mono vhodn umstit v rm ci veobecnch djin, vizvod na str. 4. pozn. 4d. Viz tak tabelku ve sv. I. str. 1281 n.


11/834

7Est 1, 48.

sv dal strojiti u sebe velik hody vem knatm a sluebnkm svm,vojevdcm perskm, slovutnm Medm a vladam nad krajinami,4 kdy byl ukazoval bohatstv a slvu krlovstv svho a velikosti chloubu moci sv dlouhou dobu, sto a osmdeste dn.

5Kdy pak minuly (ty) dny [hod], sezval vekeren lid, cokoliho bylo v Susch, od nejvtho do nejmenho a kzal sedm dnhody strojiti v ndvo zahrady a hje, kter krlovskou p a practpen byl. 6Se vech stran zaveny byly alouny barvy blankytn,z bavlny a z modrho purpuru na lnech kmentovch a erven pur-

purovch, provleench skrze krouky ze slonov kosti, a upevnnchna sloupech mramorovch. Tak pohovky zlat a stbrn rozestaveny

byly po podlaze, dldn sm aragdovm a blm mramorem, rozto-divnou pes trou malbou zdoben. 7Host pili ze zlatch a jdla na

jinch a jinch ndobch byla noena. Tak vno, jak sluelo na vel-monost krlovskou, vborn a v hojnosti pedkldno bylo. 8Ani

V. * 180 dn = 6 msc = pl roku ukazoval svou slvu v em velmomsv e, kter pozv al, ab y ,se s nimi radil o velik vp rav p roti ekm H e-rodot VII, 5.10. Viz ve vod str. 4., pozn.) Jeto byla e velmi rozshl a vcdleit, pochopitelno, e bylo teba mnoho asu k tomu, by se velmoi z dlnchkonin sjeli a s krlem se poradili. 180 dn se sjdli, pepychu dvora se di-vili a na konec podna byla velik hostina, ke kter byli pozvni vichni, kte

byli prv na hrad susskm . Dle K t e s i e a D e i n o n a u Atenaja (z potk u

III. stolet po Kristu) jdalo s krlem perskm denn 15.000 osob; krlovsk ku-chyn stla denn 400 hiven!

V. b Dle hebr. sezval Xerxes lid, kter byl na susskm hrad, t. j . v pa-lcovch krlovskch domech, tedy ednictvo a sluebnictvo krlovo, ne vekerobyvatelstvo msta! Viz Neh 1, 1. Dle hebr. konala se ta hostina v ndvozahrady krlovskho b t h n u . Bthn je nzev stavi te lsk, kter odpovdv mysli vyprvov urit stavb, kterho bylo uvno v pesnm smyslua v uritch ppadech. Nen tko poznati v biblickm , , b t h n u sussk oua p a d n u . Kdo zkoumal dva roky vnitek m e m n o n i a (palc e vysta vnhood Artaxerxa II. Mnemona), neme nepoznati v biblickm b t h n u susskoua p a d n u . Jako b t h n , byla t apadna dokonale odlouena od domu kr-lova (brun) jako i od domu krloven (andernu), aby se mohl smstnati v nmznan poet l id . Jako apadna, tak i b thn, jedin ze vech budov pal-covch, byl prosted velikch libosad (parad isu). Vnitn dvory palc susskch

byly velmi tsn a obklopen pli vysokmi zdmi, e nemohly v nich bti strom ypstovny. Dokonce jin vak byla poloha vyvenho prostranstv mezi jinmprelm trnn sn a mezi pylony; hodilo se znam enit k tom uto p arad isu a k vysutm zahradm, kter bvaly vdy pobl velekrlova bytu. Jako ped za-hadami a p a d n y , tak i ped zahradami b t h n u byla obrovsk peds, ktermohla pojati vechny hodovnky Asuerovy; jako zahrady a p a d n y , tak i za-hrady b t h n u byly velmi b lzko harmu (ne 7, 7 .n .); jako a p a d n a tak

i b t h n byla s s loupov (ne v. 6.). Sussk a p a d n a zabrala plochu bez-m la jednoho hek taru Sloupoad, schody a ohrad a zdn zab rala 18krte vtplochu, kte ro u dlily (dva) pylony (t hl seznut jehlance). P ed pylony (jin) bylove l ikolep schodi t , vedouc z rozshl p lo iny dol do hlavnho (vnj ho)d v o r a , do z b r o j i t . Za py lony (na seve r) le sk la se vla stn a p a d n a , zakry t vt-vemi visut zahrady ; v t a p a d n byli pijati vyslanci vech ec. stt (Dieulafoy).

V. Vy hodn os ti (v. 3 .n.) hodovali v palci, v jdeln, v ho dov n ch ;ostatn krlovsk sluebnictvo na dvoe zahrady krlovskho b t h n u . l a n by lo teba , jeto t k c h k o b e r c tenk p rovazce nebo r y n e-

byly by unesly . O k m e n t u viz Gn 41, 42. O p u r p u r u vi z Ex 25, 4. Na p o h o v k c h leeli hodovnci u stolu dle tehdejho zvyku. Byly zla t ma stbrem protkan, proto sluj z l a t a s t b r n . T a k H erodo t s vd,e bvaly v palci Xerxov zlat poduky a stoly (Herodot IX. 82.). Assyrskykrl Assu rbanipal mel pr 150 zlatch stol a tolik divan zlatch (Herodot,Polybios). Na podlaze byla tehdy m o s a i k a .

V. 8- Krl ustanovil dozorce, by kad mohl piti kolik hrdlo r, by munikdo nemohl b r n i t i (tak lpe ms to n u t i t i ) .


12/834

Est 1, 914.8

byl, kdo by nutil piti nechtjcch; ale (bylo) jak byl krl zdil,u kadho stolu ustanoviv jednoho ze svch ednk, by mohl kad

brti si, jak mu libo.8Tak krlovna Vasti uinila hody enm na palci, kde krl

Asuerus sdlval.10Sedmho pak dne, kdy byl krl velmi rozjaen, kdy po p-linm pit byl rozplen vnem, rozkzal Maumamovi, Bazatovi, Harbo-novi, Bagatovi, Abgatovi, Zetarovi a Charchasovi, sedmi komornkm,kte konali slubu ped nim, 11 by pivedli Vasti krlovnu ped krle,vstavce na hlavu jej korunu, aby ukzal vemu lidu i knatm krsu

jej; bylaf velmi krsn. 12 Ona vak odepela a k rozkazu krlovskmu,kter po komorncch byl vzkzal, pijti se vzepela.

Proto rozhnvav se krl a nramnou prchlivost rozplen jsa

13 ptal se mudrc, kte dle obyeje krlovskho vdycky pi nm bylia s jejichto radou inil vecky vci, jeto znal ustanoven a starzvyky 14 byli pak prvn (krli) nejble Charsena, Setar, Admata,

V. 9- H ostina enm d v na byla nejs pe .v h a r m u kr lovskho pa-lce. V a t i m e bti s ta ropers k jm no = d o u c , V z c n . N en dc-kzno, e Vati = Mati, bostvo (bohyn ?) elamsk. Krlovna persk mlabti sice z krve sedm i lechtickch pers kch ro d (H erodot, Plu ta rch), ale k r-lov pert mvali krom etnch enin harmovch n k o l i k zkonitch man-elek (Herodot, Strabo). Mohla tedy bti p r v n zkonitou manelkou Xerxovou

znm A m e s t r i s (Herodot IX. 108113.) z krve knec (otec jej byl Otanes),druhou pak rovn zkonitou manelkou byla V a t i a po n E s t e r . Ve volbtchto (dalch) manelek nebyl krl persk omezen. Neni tedy nutno Amestrisani s Vati ani s E sterou stotoovati. Mono, e prvn a hlavn m anelkaXerxova sastnila se hostiny mu. (Srv. Neh 2, 6; Herodot IX, 110; Plutarch,Artax 5.)

V. 10- k o m o r n c i = kletnci. Peran pokldal i sedmiku za sloposvtn. Tak je jich nejv y bh A hura-M azda byl obklopen sedm ryti:(1. Vohu Mano = M oudrost, 2. Aa Vahista = N ejdokonalej spravedlnost, 3. ChatraVairja = Krlovstv bo vle, 4. Spenta Arraaiti = Dob roinn zbono st, 5. Hour-va tt = Nep oruenost, 6. A mrett == Nesmrtelnost, 7. Srao a = Po sluno st. N kdy

bv do potu sedmi zaazen sm Ahura -M azda. Pak, aby sedm ika byla zacho-vna, bv Sraoa vynechvn.)

V. k o r u n a = turban ovinut dole zla tm plechem, pimen ozdo-benm. E ster H vzda (persk slovo). E ster mono tak sto to ovati sejm nem bohyn I ta r. Neplyne z toho vak, e co se tu vypravuje o Este e, je bjo Istae! Viz k v. 9.

V. 12. Krl chtl se patrn pochlubit, jak slinou m enu, a rozkzal pedshromdnmi velmoi, by pila. Vzdor krlovnin z a h a n b i l nramn pedhostm i krle, jeto se mohlo zdti, e v Susch nep anu je krl, ale krlovna.O de pela pijti nechtc, by na ni up rali zrak y krlov i sluebnc i. Bylo nebezpe,

e napil krl a viln hodovnci nespokoj se toliko pohledem na krlovnu v atyzahalenou, aleb ud ou d ati vce. Srv. podobn vstedn osti velmo dob nejnovjich. Ctnj eny persk ily hluboko v har m u ukry t a vychzely to liko zahalenehustm zvojem (Herodot III, 84; Strabo XI, 13, 9.). Ukazovati se po hostin na-

pilm host m mohla to liko ena bezectn . Kdyby Vati byla krle poslechla , bylaby cti pozbyla , a sm krl vystz livl byl by j pot pohrdal.

V. 1s- m u d r c i = hvzdopravci nebo podobn hadai . Srv. Jer 51, 57;U n 2, 27; 5, 15. =rdvorn duch ovenstvo tehdejch povrivch kr l staro-vchodnch. Pert duchovn sluli mgov (jedn. s: magu). Byla to dstojnostddin, inili tedy k a s t u . (Srv. ddinost levit a kn Israelovch).

V. 14- v d a 1i t v k r l o v u majce volnj k nmu pstup ne jin .Byl to sbor (k a b i n e t ) nesesaditelnch krlovskch m inistr (Herodot III, 31.).Byli o i m a a u i m a k r l o v m a H e r o d o t V I I I , 8 . p r v n p o n m s e -d a l i vedle trnu krlovskho pi slavnostnch konech (psedc [asesoijkrlovskho t rnu). e pokldal i Peran s e d m i k u za slo posvtn, do-svduje t E sd r 7, 4., jako i Herod ot (III, 84.) a jin mim obiblick pram eny.Srv. ve v. 10.


13/834

9Est 1, 1522; 2, 1.

Tarsis, Mares, Marsana a Mamuchan, sedm vvod perskch a med-skch, kte vdali tv krlovu a prvn po nm sedali 16ktermurozsudku Vasti krlovna propad, jeto rozkaz krle Asuera, kter bylpo komorncch vzkzal, uiniti nechtla. 10Tu odpovdl Mamuchan

poslouchajcm u krli a knatm :Ne toliko na krli provin ila sekrlovna Vasti, ale i na vem lidu a knatech, kte jsou po vech

krajinch krle Asuera. 17Nebo se donese in krlovnin vem enm,i potup mue sv kouce: Krl Asuerus rozkzal, aby krlovna Vasti

pila k nmu, ona vak nechtla . 18 Tm pkladem vecky manelkyknat perskch a medskch mlo si viti budou rozkaz m u ;

pro to spravedliv je krlv hnv. 19 Vid-li se ti za dobr , necha vyjdevnos od tebe a budi zapsn dle zkona perskho a medskho , kternesmi bti pestoupen, aby Vasti dokonce ji nevchzela ke krli, ale

krlovskou dstojnost jej aby dostala jin, kter je lep ne ona.30A to budi rozhleno po vech krajinch v krlovstv tvm iro-irm, aby vecky eny velikch i malch zachovaly ctu k mumsv m ! 21Jeto se lbila ta rad a jeho krli i knatm, uinil krl dlerady Mamuchanovy: 22rozeslal listy do vech krajin krlovstv svho,

jak kad nrod rozumti nebo sti uml, (psan) rozlinmi jazykya psmem , e mui jsou pni a pedn v dom ech svch, a to e povech nrodech m bti rozhleno.

E s t e r k r l o v n o u (2, 1. 18.).

H la v a 2. 1Po tchto udlostech, kdy hnv krle Asuera

V. 5souvis s p t a l s e (v . 13.).V. 16. M a m u c h a n mluv jmnem nejvy krlovsk rady (v. 14.). Kr-

lovn Vati dala pohoren vem enm velmo (rz ,knat) i .lidu prosthoSrv. v. 20., kter rozliuje mezi v e l k m i a .mal'mi Neposlunost enpodry la by d m anelskho a rodinnho ivota , o kte r se opr podek spo-leensk celho sttu. Zd se, e nerozhodoval toliko tento p r v n i c k dvod,ale tak zkulisn spory mezi dvorskmi stranami a vzjemn jejich nevraivost.Mono, e prvn vldnouc krlovna Amestris psobila na rozsudek, aby svrhlanemilovanou soupeku Vasti.

V. 1s- M sto: s p r a v e d l i v je k r l v h n v dle hebr. budou p o h r -d t i eny mui a m ui budou s e m r z e t i.

V. 19- Msto p e s t o u p e n l pe dle hebr. z r u e n . Srv . n e 9, 27. n . ;Dn 6, 9. 13. Dle hebr. ml bti ten vnos zapsn m e z i z k o n y .

V. 22- 1 i s t y = dekre t, vnos. S rv. 3, 13; 8, 10; 9, 20. 30. Ve vcejazyni persk bvalo zvykem veejn vyhlky vydvati v rznch jazycch a psmech,aby jim vichni nrodov mohli rozumti. Znamenitou dolohu k tomuto tvrzen

bib le podvaj troj a tyjazyn npisy Achem enovc, zejm na D aria 1. Xerxaa A rtaxerx n alezen v B s u t n u , v P e r s e p o l i , v N a q Ri u s t a m u , v S u s c hna hoe Elvend, (hodinu cesty na jih Hamadanu), u prplavu s u e z s k h oa jinde. B s u t n je st nz ev p e r s k vesn ic e provincie A r d i l a n u na pa thorskho hbetu, kter vn na vchod rovinu K i r m a n a h n . Asi hodinu odvesn ice jsou trosky s ta rho ms ta , k te r s lu lo s ta rope rsky b a g a - s t a n a = b o skla. Horsk hbet, kter se nad vesnic vypn do ve a 550 m ozdoben

jest v umlm vklenku ve vi asi 150 m vypuklinou, doprovozenou velikmib e h i s t u n s k m i npisy, ze kte rch nejvt sluje pr vem k r l e m n -p i s . Je psn t r o j sousta vou klnopis (tedy trojm p s m e m ) a t r o j m j a-z y k e m : 1. staroperskm (staroiranskm), 2. elamskm (novoelamskm, novo-

sussk m ) a 3. babylonskm (novobabylonskm). Z nn sta rope rsk je originl,druh dv znn jsou jeho peklad. (Staropertina je jazyk indoevropsk; baby-losk, babylontina semitsk; elamtina pat k jazykm kavkazskm.)

Hl. 2. V. 1- Dvoan , k te p ispli k tomu, e Vasti byl4 zapuz en a, bo jse, aby snad Xerxes ji nepovolal zp t a pak aby se nem stila n a' svch odprcch.Proto mus bti krli dna jin nhrada.


14/834

Est 2 , 2-6 .10

schladl, vzpomnl si na Vasti, co byla uinila a co ji potkalo; 2i eklidvoan krlovi, sluebnci jeho: Bu te hledny krli panny mladistv kr sn ; 3bu te rozeslni, kte by hledali po vech krajinch dvkrsnch, panen, a pivedou je do msta Sus a daj je do harm u

pod dozor Egea komornka, kter je pedstavenm

a strcem enkrlovskch; a necha dostanou eho teba k ensk krse, a vbeceho potebuj; *a kter ze vech zalb se om krlovskm, ta budikrlovnou msto V asti! Lbila se ta e krli, i rozkzal, aby tak, jakmu poradili, se stalo.

5Byl pak id ve mst Susch, jmnem Mardocheus, syn Jaira,syna Semeje, syna Kisa, z kmene Benjaminova, 6kter pesthovn

V. 2 X erxes byl rozm rzel nad neastnm vsledkem v pravy proti ekm ;

byl ta k nevrl, e nemohl milovati, jak si pl, svou snachu (H ero dot IX, 10813);nic ho netilo, proto navrhuj sluebnici, aby svho pna lpe naladili, by bylyrekvirovn y n o v dvy do harmu, kter krle take te omrzel, nov o d v o d

panen do har m u aby byl vykonn (srv . ne v. 19.). Sta rovchodn nro dov po-klesli tak, a zapomnli, e krl je pro veejn b laho, tedy p ro s t t a nro d a ese dom nvali naopak, e s t t a n r o d o v j s o u t o l i k o p r o k r l e . P ro tokrl inil si bezmezn nroky na vecky dvky v i; byiy mu dodny do harmuprv tak jako do krlovskch stj kon ! Hanba ps ti, jak pohlavn nevzan bylivot krl perskch a jejich velmo. Ani krvesmiln satky nebyly vz cn : Kambysespoja l za manelky sve dv sestry (H erodot III, 31.), Artaxerx es oenil se dokoncese svmi dvma dcerami (Plutarch, Artaxerxes 27.)!

V . 3 k o m o r n k = k le tnec . Hebr. s lu je H g nebo H g a j . k e n s k k r s e bylo teb a jdla, by se pimen vykrmily, (srv. Dn 1, 8. nn.)vody, aby se okoupaly a ze jmna mast a voavek, aby z jemnla j im ple;vyuovny snad tak slunosti.

V. 5.n. Msto v e m s t hebr. n a h r a d , tedy sluebnk dvorsk.Srv , 11, 3. Mardocheus. hebr.: M o r d e c h a j . K1 byl o tec S a u l v(1. Sam 9, 1.), mono vak, e i Mardochev dd tak se jmenoval. Ten ddmohl bti odvede n s Jechonjem r. 598 (4. Krl 24, 14 .n.) do Babylona; pak bylMardocheu s jet m ld a mlad byla t Ester. M ardocheus nemohl bti odvedenoso bn do zajet r. 598, jeto by mu nyn, v dob Xerxov (r. 478) bylo bvalo

120 rok, a t E ster byla by pim en letit. My slil-li spisovatel K i s e m otceSaulova, je rodopis Mardochev tu nepln a k t e r p e s t h o v n b y j zna-menalo by povechn star rod Mardochev. M o r d e c h a j slu li ide jidve (Esdr 2V1; Neh 7, 5.). Tak na tabulkch z dob Achemenovc nalezenobylo mnoho id, kte se ta k jm enovali. P ravdp odobn tkv v tom jm nM a r d u k , nejvy (pohansk) bh m sta Babylona. Bylo to jmno dn o idmod Babyloan a id se s tm sptelili, akoli v nm byl prvek pohansk. toho vak nelze vyvozovat!, e M o r d e c h a j = M a r d u k , a co kniha Est vy-

pra vuje , e je zpracovan b j o M a r d u k o v i ! Bylt dle babylo nskho bje slo vMarduk syn boha Ea-y, dle knihy Est je vak Mardocheus synem J a i r a , Ben-

jaminovce. M ardocheus byl bra trovec (dle hebr.) a pstoun Este in; v babyl. bjch

vak nikde se neprav, e E a (otec M ardukv) a A n u (otec Itain = ? Estein)byli b rat; nen ta ke mezi jm enem otce Estein a Abihail (ne v. 15.) a jmnemdom nlho otce Istaina A n u ani nejm en slovn pbuzno sti. Dle babylonskch

pozdjch nzor je Ita r m a n e l k o u M ardukovou; dle E st je vak Este rm a n e l k o u A s u e r o v o u ! (Jak -Svorni" jsou ti, kdo popraj djinnou hodnotu knihy Est zcela neb sten, patrno z nsledujcch nzor:A s u e r u s j e d l e j e d n c h A n t i o c h u s E p i f a n e s , k r l s y r s k ; d l e j i n c h : P t o -

l e m e u s F i l o p a t o r , krl egyptsk, dle jinch E uergetes II.; dle jinchK am byses + D a riu s 4 - A n t i o c h u s III. (dle S c h o l z o v a pro rockho v-kladu A s u e r u s = M e s i ! )

A m a n j e d l e jednch Lysi, vdce Antiochv; dle jinch He r m a n , dvoan

Filopatorv. dle jinch H u m m a n , bh elamsk; dle jinch = Ti a m a tbohyn, o k te r viz ke Gn 2, 2., dle jinch = Nebo (podzim n slu nce protiMardukovi, ja rn mu s lunci), dle jinch = H e r m i a s (d le S c h o l z e A ma n= s a t an ) .

M a r d o c h e u s dle jed nc h = J u d a m a c h a b e j s k ; d le jinch p bu zndruh manelky Filopatorovy, dle jinch = bh M a r d u k (babylonsk) =


15/834

11Est 2, 7-13.

byl z Jerusalema tehdy, kdy Jechonie, krle judskho Nabuchodo-nosor, krl babylonsk byl pesthoval. Ten byl pstounem dcery

bratra svho, Edissy, jinm jm nem Ester zvan, kter otce ni mateenemla. Byla nram n krsn, slinho vzezen, i vzal si ji po smrti

otce i matky jej Mardocheus za dceru. 8 Kdy pak se rozhlsil krlvrozkaz, a dle jeho vle mnoho krsnch panen pivedeno bylo do Sus,a odevzdno Egeovi komornku, dna mu byla t Ester mezi jinmidvami, aby chovna byla v potu en.

9Ta zalbila se mu a nalezla milost ped obliejem jeho. I pi-kzal komornkovi, a si posp s tm, eho teba k ensk krse, af

j d pimenou stravu a sedm nejkrsnjch dv z domu krlov-skho, a ji i sluebnice jej vyvnad a vylecht. 10 Ona pak nechtlaoznmiti mu nrodnosti sv a pvodu svho, jeto j byl pikzal

M ardocheus, aby o tom dokonce mlela. 11 A ten prochzel se kadden ped ndvom domu, ve kterm vybran panny chovny byly, jsastarostliv, jak se m Ester a chtje vdti, co s n bude.

12 Ne dolo dle podk u na tu onu pannu, aby vela ke kri,ne bylo vykonno ve, co k vylechtn enskmu psluelo, minuldvanct msc; est msc toti mazaly se olejem myrhovm, a druhchest (msc) jinch mast a voavek uvaly. 13 Vchzejc ke krli,ehokoli podaly k vylechtn pslunho, dostvaly, a pipravive

Gilgame, rek babylonsk, dle jinch = T a m m u z (bh); dle jinch O n i a s -D o s i t h e o s, kter zachrnil F 1 lo p a to r a, (3. Mach); die jinch = An an i asa Chilkias milci Kleopatry III.; dle j inch A p o l l o f a n e s = Apollo. (DleScholze M a r d o c h e u s = obraz I s r a e l e , k te r pijme kesanstv ).

E ster je dle jednch m anelka toho neb onoho krle v uve den ho ; dle jinchE s t e r = bohyn I t a r ; d le jinch = K l e o p a t r a III., k te r z apud ila K leo-patru II .; dle jinch = T a m m u z na svt = I ta r le ta (p roti Tam m uzuv podsvt = Itar z imn) . (Dle Scholze E s t e r = obraz pohanstv, ktervstoup do lna crkve.)V. 7- E d i s s a he b r.: H a d a s s a = M yrta. (Srv. T m r z= P a lm a ; a n n

(Zuzan a) = Lilie; B osm at (Gn 26, 34; 3. Krl 4, 15.) == B al n ovnk ) To byloje j rodn, id ovsk jmno. E s t r bv odvoz ovno z pers k ho s i t a r e h =H v z d a ; j in v id v tom nzvu jmno bohyn I t a r . Tak manelka F r a a t a k a I.slula B o h y n n e b e s . To jmno dos ta la ne jspe, kdy byla zaazena do ha-remu, nebo kdy se stala krlovnou . (Srv. estn nzvy p ozd jch krlovenperskch. Upmn ptelka st tu slula milostnice ach a Na sser-ed -dna .) Stoto-ovati H a d a s s u s A t o s s o u , matkou(!) Xerxovou a dcerou Cyrovou nelze. Dle Vulg byla tedy Ester Mardocheova ne. Dle hebr. byla vak d c e r a b r a t r aM a r d o c h e o v a o t c e . t e d y s e s t e n i c e M a r d o c h e o v a .

V. 8. idov sk pvo d neb rnil E stee pekroiti prh h arm u; nao pak vilnvldcov vchodn milovali rozmanitost krsek, ke kter pispvala rozmanitost

nrodnostn.V. 9- m u = Egeovi. Msto v y v n a d a v y l e c h t dle h ebr. v yk zalj a druin jej nejlep pbytk y harmu. Ml s i p o s p i t i , aby p ra vid eln lhta 12 msc (ne v. 12.) mohla bti z k r c e n a . O sed mice viz ve 1, 14.

V. 10- n r o d n o s t i d o v s k . p v o d = u rod. Srv . ve v. 5.V. ped ndvom ... u hlavni brny, na kraji (= p e d ) vnjh o vel-

kho dvoru (= .zbrojit). Mono, e byl i Mardocheus kletnec dvorskO styku pbuznch se enami harmu, kter byl udrovn kletnci, viz pkladzajmav, jak vzkazo val Otane s pn sv dcei F edym, manelce Lsm erda.N e 4, 11. Byl-li M ardochgus i sm kletncem , byl styk jeho s Este rou tmsnaz.

V. IS. Veer, kdy mla ji ta ona panna vejti ke krli, mohla dati at,voavky, perk, (snad i jdlo nebo npoj), kter se j nejvce zam louval, abybyla v radostn nlad, a ta k to u svho pna oblaila. Vydanm perkem ,kter j nejvce sluel, mohla si zskati s t l e j lsku jeho, co nebyla vcsnadn(!). Harm Xerxv souvisel jinm svm kdlem se severnm kdlemkrlova palce (b runu).


16/834

se dle libosti chodily z harm u do lonice krlovy. 1 Kter veervela, rno vyla, a odtud vedena byla do druhho domu, kter bylpod dozorem Susagaza komornka, kter byl dozorcem nad eninamikrlovskmi; a nesmla ji zase ke krli jti, le krl chtl a jmnem

ji dal zavolati.15 Kdy tedy minul as, nastal dle podku den, kdy Ester, dc

Abihaila, bratra Mardcheova, kterou si byl vzal za dceru, mla vjtike krli. Ta vak nehledla enskho vykrlen, ale cokoli chtl Egeuskomornk (a) strce panen, to j dal k ozdob. Nebo byla velmikrsn a pro neuvitelnou krsu vem, kte ji vidli, byla mila pjemn. 10Tedy vedena byla do lonice krle Asuera msce des-tho, kter sluje tebet, sedmho roku vldy jeho. 17I zamiloval si jikrl nade vecky eny; dola milosti a blahovle ped nm nade vecky

eny, e vstavil na hlavu jej korunu krlovskou a uinil ji krlovnoumsto Vasti; 18kzal tak pipraviti hody pevelik vem knatma sluebnkm svm, ke satku a k svatb Estein, dal levu vemkrajinm a rozdal dary velmonosi krlovsk pimen.

12 E st 2, 1 4 -1 8 .

V. 14- Kletnec Hgaj ml na starosti dm, ve kterm lechtny byly erstvpanny, kterch krl dosud ne po zna l. aagaz d ozral na jin dm, ve ktermbyly eny, kter krl aspo je dnou ji poznal a kte r byly tedy j jeho e -n i n a m i .

V. 16- Kdeto jin pann y sam y si vybraly pro stedky , ktermi by zvtilysvj pvab (v. 13.), E ster byla kr sn tak, e j nebylo teb a shnti se poumlch prostedcch. S k r o m n idovka ponechala tu volbu svmu pedstave-nm u. Jeto dle v. 9. se mu zalbila, lze se dom ysliti, e ji vyo il sm , jaknejlpe uml.

V. le teb et = n pro sinec -leden . 483482 byl (dle 1, 3.) tet rok X erxv,481480 pt (ve vod pozn. 4c.), 479478 sedm. Bylo tedy po vlce persko-eck. e nelze pbhu tu a doleji vypravovanch doloiti p o d r o b n j i z pra-men mimobiblickch, nelze se diviti, jeto nezachovaly se nm prameny djinposlednch let vldy Xerxovy (po velik persko-eck vlce), ju stin (v pol. 11. stol.kest.), D iodo r (I. stol. ped Kr.) Tuk yd ides ( f ped r. 396 ped Kr.) vm ali si

toliko zpad n poloviny persk e, kter se stkala s eky, nedbaj vak djinvchodn, (tedy vlastn) Persie. Zprvy jinch letopisc a djepisc, jako Ktesije(fsal v V. stol. ped Kr. o vcech perskch), D in o n a z R hodu, D ioys ia a Ari-s tida (obou z Miletu), C h a r o n a z L a m p s a k u (psal o vcech e tiopskch, li-bickch a perskch), A n t i o c h a z e S y r a k u s (p sal v dobch D aria Notha,kter p an ov al 405358), A g a t a r c h i d a z e S a m u ned och ov aly se. T ak p e r s k d v o r n l e t o p i s y (2, 13; 10, 2.) zanikly; snad e shoely, kdy dal Alexandr Vel. palc v Persepoli zapliti (Plinius, Strabo). Co pes to vme z mimobiblickch

pra m en o posle dnch le tech Xerxovch , potv rzuje aspo to lik, e velekrl vzda-loval se vc politickch, za to vak tm vce pozo rnosti v noval svm u h ar m u ;tou mrou, e podlehl vlivu svch en. Ostatn byly pbhy v knize Est vypra-vovan ve ve l ikm proudu dj in mal kapky, k te r nepouta ly va ln pozor -nost letopisc. Ani v kanonickch knihch E sdr a Neh nen zmnk a o Est, jeto

js ou to zlomkovit pamti (Viz vod sv. I. str. 1215), kte r vnuj Xerxovi to liko n-kolik slov (Esdr 4, 6.); nemluv ani o dleitjch udlostech, kterch se sast-nila Palestina, jako byla vprava Kambysova, Dariova, Xerxova do Egypta, astPalest iny ve vlce persko-eck. DleXenofonta byly sice Susy tol iko le tnmsdlem krl perskch, a le p o z d j c h ; s ta Achemonovci od Daria I. sdl valiv Susch i v z im (t e b e t ) .

V. 17- Korunu neno sila toliko prvn a hlavn m an elka krle pe rskh o, ale tostatn prvoad manelky jeho, ano i vichni krlovi pbuzn (Xenofon, He-

rodot, Josefus Flavius). Pravdpodobn zstala A m e s t r i s i dle prvn a hlavnmanelkou Xerxovou.V. 18- l e v u v dvkch veejnch (robotch). D nen Peran jmenuje

dary, kter dv ach: c h a l a t . Pika je nutn dar, tedy jaksi da, kterou) dvaj ni vym, aby si zskali jejich pze. D ary mezi rovnmi sluj s u q a ta a t . B a k i a a n a n = zp ro pitn a alm una.)


17/834

13Est 2, 1923; 3, 12.

M ard ocheu s odkryl sp iknut proti kr li (2, 19.23 ).

19 Kdy po druh hledny byly panny a shroma ovny, (a) Mdocheus bval u brny krlovsk 20Ester dosud neprozradila p-

vodu a nrodnosti sv dle pkazu jeho; cokoli toti on j pikazoval,zachovvala Ester, a tak vecko inila jak invala tehdy, kdy jimalikou opatroval 21 tehdy tedy, kdy (prv) dlel M ardocheusu brny krlovsk, rozhnvali se Bagatan a Tares , dva komorncikrlovt, kte byli vrtnmi, prvnho prahu palcovho strci a chtli

povstati proti krli a zavraditi ho. 22To vak neulo Mardocheovi,ihned oznmil to krlovn Ester a ta krli jmnem Mardochea,kter tu vc na ni vznesl. 23 Vyetovnm byla vc po tvrzena i bylioba poveni na ibenici. A bylo to napsno na listy pamtn a vloeno

do letopis ped krlem.

Aman chtl idy v Persii vyhladit (3, 1.15; 13, 1.7.).Jeto se nechce Mardocheus Amanovi klanti, zaml Aman vecky idy vyhu-biti (3, 1,6.). Losem vyetuje pzniv na to den a zskv vsvm u zm ru krle(3, 7.9.). Krl vydal vynos, by 13. dne poslednho msce id byli pobiti, a dal

je j rozesla ti po vech perskch provincich (3, 10.15; 13, 1.7.).

Hlava 3. 1Potom krl Asuerus povil Amana, syna Amada-tiova, pvodu agaskho; vyzdvihl keslo jeho nade vecka knata,kter ml. 2Vichni sluebnci krlovt, kte byli u dve palcovch,

V. 19- Pbuzn krlovch en mli pstup do hradu (ne vak do harmu),ano bvali ustanovovni za dozorce, vyzvdae a pod. ednky (detektivy). Bylato hlavn brna na jihovchodu palce u mostu. (Viz ve.)

V. 2"- Esteinu s k r o m n o s t doporouel v. 15; zde chvlena jej poslu-no st a cta k bvalmu pstounu, kterou mu zac hov ala i na trn krlovsk m. Ester mohla skrvati svj idovsk pvod, jeto krli lo jen o to, by ml krsnouenu, nestaral se vak o jej nrodnost.

V. 21- T i k o m o r n c i byli k l e t n c i . T o Cyrovi svd Xenofon,e si vybral za strce toliko kletnce.

V. 22 .n. T ak H ero do t svd, e P era n v eli (VI,. 30 ; VII, 328). i-b e n c e byl zaosten kl, na kte r byl napchnut za hru zlo inec. (Takovv e n zobrazeno tak na vypuklinch assyrskch.) Jindy bval na kl na -

pc hnut v rozkroku.V. .. srv. s 12, 1.43-.21Hl. 3. V. 1- Krl jmenoval Am ana velkovez rem. H m n souvis snad

s e jm nem elam sk h o b oh a H u m m a n . H a m - M e d h t h ve s ta ro p e r tin :haomadata. p v o d u a g a s k h o , t. j. z m edskho m s ta Agag, (i A gaz?)tedy A g a a n (Oppert-Kaulen). S ta odvozovali Amana od Agaga, krle ama-leck ho (1. Sam 15, 8. nn.) e by byl tedy A g a g o v e c .

V. 2 Klekati, ano i na zem i elem se klsti (= : klanli s e ) nebylo nastarm Vchod povaovno za p rojev cty vhradn bostvu pslun; statmto zpsobem vyjadovali svou oddanost ne toliko modlm, (id pravmu Bohu),nbr i vrchnostem lidskm, nboenskm i svtskm. Tak prokazoval Abrahamknatm ctu, tak Moj a Aron faranm. Srv. 2. Sam 14, 22; 18, 22. Tak sekoil Es dr, Nehem j krlm p erskm , tak i Daniel. (Jinak mla se vc D an 3,5 . nn.)Mohl tedy Mardocheus, ano i ml, jeto zkon tak velel, vzdti Amanovi po-vinnou ctu, (jakou mohl Aman dati tme prvem jako d dnes dstojnk,aby mustvo mu s a l u t o v a l o ). Ne 5, 9. se prav, e Mardocheus pedAmanem ani nepovstal, ani mu neuhnul; nemono vak hjiti, e povstati nebuhnouti znamenalo by Amanovi boskou poctu vzdvati, jej zboovati! Dlunoproto vykldati odpor Mardochev z jeho n b o e n s k h o a n r o d n h os e b e v d o m ; tu h r d o s t pok ldal Mardocheus za nboenskou c tnost (srv .ne 13, 12,14. nevida v n pchu; nelze vak popti, e zael dle ne dovo-loval ohled na povinnost poddanho k zkonit vrchnosti. Proto nem svatopisec


18/834

Est 3 , 3-7 .14

klekali na kolena a klanli se Amanovi; nebo tak jim byl pikzalkrl. Jedin M ardocheus neklekal na kolena, ani se klanl jemu.31 tzali se ho sluebnci krlovt, kte vldli u dve pa lcov ch:?Pro proti (vem) ostatnm nezachovv pkazu krlovskho4Kdy to aslo kali, on vak jich neposlechl, oznmili to Amanovi,chtce vdti, setrv-li ve svm myslu; byl jim toti povdl, e jeid. 5Aman uslyev to, a v skutku shledav, e Mardocheus ped nmneklek na kolena a neklan se mu, rozhnval ,se velmi 6a ml to zanic, aby toliko na M ardochea vzthl ruce sv ; bylt slyel, e jez nroda idovskho ale radji chtl vechen idovsk nrod, kter

byl v krlovstv Asuerov, zahladit.7Msce prvho kter sluje nisan lta dvanctho kralo-

vn Asuerova vren byl do osud fur to jest hebrejsky losani s lova chvly tomuto inu Mardocheovu. K e s a n s k nzor viz m 13,1.7.Zajist padal na tv M ardocheus pozdji p ed krlem perskm, ani to pok ldalza modlstv!

V. 3 V brn krlovskho palce deplo mnoho sluh, kterch Aman,jd a kolem, valn si nevm al, ulo mu tedy, e M ardocheus se mu ,nesklnt. j. nepad ped nm na zemi, nein mu h i t a c h a v . Byv upozornn , dal sipozor, a shledal, e opravdu M ardocheus odpr vzdti povinnou ctu. Udavaichtli zvdti, z da-li M ardoc heus proto, e je id, nen pov inen Amanovi seklan t i (hebr . ) .

V. ** Zpupn Aman pokld al ur ku M ardo cheovu za tak velikou, e ne-

me ji odiniti smrt jedinho Mardochea, ale vekerho jeho nroda. (Srv. koli-keronsobn odveta byla mnohdy dna v modern vlce!) To nen ji okoza oko, zub za zub, ale nkolik o za jedno, kolik zub, ne-li ivot za zub je-din! Krvean Aman in Mardochev ze chtivosti pomsty zeveobecuje, pitje j vekerm u nro du, a vecek nro d chce potresta ti n e j k r u t j i za in jedin hojeho pslu nk a. K by se tak nedlo aspo v dobch kesanskch!

V. 7- Sta bvali velmi povriv, uvali rd i o sud , by kostkam i nebolosy vyzvdli, kter den b tomu neb onomu dleitmu inu bostvu se zamlouv,kter tedy bude d e n a s t n . (Herodot III, 128.) Neupoutli od los ani kdystanovily dobu nevhodnou, jako v tomto ppad, ekati na pogrom bezm lacel rok! Zd se, e nejradji metali los v nisanu , sna d 1. dne nisanu na novrok, jeto dle n zo ru bab ylons ko-ass yrskh o, (kter Pe ran pijali?) na novrok (zagmug) shromdn bohov ustanovovali osudy lidstva na pt rok. Uvali jak se zd - kostek, na kterch slice lich znem ena la ano, sudn e . Jmenovali jmna msc po ad, pi kadm jm n metali kostku, k ter

pravila jedenckrte ne a teprve kdy po dvanct hodili, pravila kostka a n o .Podobnm zpsobem, kdy byl znm ji msc, urovali den msce. Jmenovaliad ou den 1." 2. 3. atd. a do 12. D van ck rte pra vi la ko stka (k m en?) n e ;

pi tinctce ekla kostka a n o . (Dieulafoy nael v troskch susskho memnoniahranol centimetr irok a 45 cm vysok; na obdlnkovch bocch jsou vyteko-vna sla: 1 2 5 6, tedy lich a sud .) Byl tedy 13. den pokldn za astn,

od boh stanoven, pzniv, aby vykonvna byla e, jaksip o g r o m . (M o-derm povra pokld naopak den 13t za neastn!) Hebrejsk slovo p r

nejlpe jest odvozovati s Halvym od aramskho kmene p rr nebo pr = rozkou-skovati, tedy p r ~ kousek, lomek, stepina a pod. Pvo dn bylo snad k loso-vn uvno stepin. Tak Peran slavili dne prvnho msce zvanho novo-

pers ky f e r v e r d n (od polovice naeho^ bezna do polovice dubna) n o v r o k ,zvan naurz. Nelze vak ci, e si id tento svtek od Peran vypjilia p r m nazvali , nebo: a) nen slo vn pb uznosti mezi perskm n a u r z a hebrejskm p r m . b) Svtek l o s slavili id toliko d v a dny (ne 9, 15.) ;n a u r z vak slaven byl est dn, z nich posledn, est byl nejslavnjv) e l i k n a u r z ). c) Peran s lavce naurz nerozliova li mst hrazench odnehrazench jako in Est 9, 15.19; sotva by tedy byli id ten rozdl uinili,kdyby si prm byli vypjili od Peran. d ) Pro si id od Peran vypjilitento svtek, kd yt mli sami dne 1. nisanu slavno st novho m sce a zat rnc te dn potom ve l ik sv tky ve l ikonon? ) Mono, e Mardocheus vy-pjil si od P eran obyej poslati dary (9, 19. 22; srv. Neh 8, 10. 12.); z tohovak neplyne, e si vypjili od nich tak svtek prm, jeto Peran poslali


19/834

15Est 3, 812.

ped Amanem, kter den a kter msc ml by povradn bti nrodidovsk; i vyel msc dvanct, kter sluje adar. 8 ekl pak Amankrli Asuerovi: -Je nrod po vech krajinch krlovstv tvho rozptlen, a ode vech oddlen, kter uv novch zkon a zvyk,

k tomu i krlovskmi pkazy pohrdaje. Vi dobe, e nen uitenotv vld, aby zpynl svobodou. 9Vid-li se ti za dobr, rozka, azahyne, a j deset tisc hiven odvm sprvcm pokladu tvho.10 Sal tedy krl (peetn) prsten, kterho uval, s ruky, sv, dal jejAmanovi, synu Amadatiovu, pvodu agaskho, nepteli id, 11 a eklmu: Stbro, kter slibuje, budi tv, s nrodem tm pak ui dlelibosti.

12Byli tedy povolni psai krlovt msce prvnho nisanu , ti-

si dary tojinch svtcch. Ani od perskch svtk zvanch f e r v e r d i g n a slavench poslednch pt a prvnch pt dn v roce , nelze prm odvoz ova t!;f e r v e r d i g n by la p am tk a z e m e l c h , s po je n s ob tm i a s m od litbam i,tedy slavnost truchliv, vn (jaksi ,(duiky k t er se p r o z p u s t i l m uduchu sv tku pr m.

V. 8 Aman je vyhrnn vz or diplom ata, k ter um svou krvelanost,pomstychtivost, ukrutn ost a hrabiv ost zastt, a pna svho nekalm zm rmnaklonit. Jak se jmenuje nenvidn chtra (nrod") po cel i rozpleme-nn , t a j n , o) d e v e c h o d d l e n ), nebezpen spo lenost, k te r buj tmvce, m mn se jej svoboda omezuje, jak se jmenuj ti n o v o t i n) o v c hz k o n ), Aman chyte neudv , aby si nemohl krl mysliti, e chce vyhubit!

idy toliko proto, e jsou jin nrod n e Pera n, tedy z nen visti nrodn ostn.Tm nebyl by snadno pochodil u krle, jeto politika krl perskch z dynastieAchemenovc etila nrodn svobody a jazykovch prv poddanch nrod. Za neposlunost Mardocheovu m pykati vecek nrod idovsk!

V. 9 Hivna stb ra v ila v dobch pers kch as i 34 kg, tedy 10.000 =340.000 kg. Potme-li, e 1 kg stb ra = 250 kor., jes t 340.000 X 250 =85,000.000 kor. Nesnadno vak ci, e ml Aman edn r oz poe t , op r a j c se o soupis a odhad skutenho majetku idovskho v Persii, e bychom mohlisi uiniti pont o bohatstv id tehdejch. Spe se zd, e vraz 10.000 jeb n slice , znamenajc n r a m n m n o h o . Aman vdl, e po vlkchpers ko-eckch finance pers k js ou na miz in, e krl penz potebuje , e hotedy svmu zmru zsk, odkryje-li nov zdroj pjm. Aman sotva zapomnlpi tom na s v o u kapsu.

V. lu Na prsten bylo vyryto krlovo jmno. Byl tedy r a z t k e m , pee-ttkem. (Srv. Herodota III. 128.) Dti Amanovi prsten znamenalo dti mu prvopee t a podpisem krlovskm opatiti vnos krlovsk proti n e j m e n o v a n midm. b u d i t v slov sta ro vchodn, znam enajc a s i: m j p r v os n m n a k l d a t i ve smyslu ve jmenovanm, t. j. zkonfiskovati s ta tky idm,

prodati je a ztr en stb ro dti pokladn sttn. Konfiskovny mly bti patrns ta tky nemovi t , je to movi t dny byly za kois t l idu , k te r pogrom mlvykonati. Viz ne v. 13. Diplom atick Amanov sbhlo sti se pod ailo, e si

vymohl od krle plnou moc proti nenvidnm id m . Aman chyte zam lujejm no nroda; l, e jaks nebezpen lid se rozlh po i, jak se te hdy sku-ten stvalo, kdy velijac divoc, lupit koovn nrodov do e vnikali, v nse plemenili a rozbhali na kodu e, e bylo nutno je hubiti. Aman krli na-mluvil, e chce vyhubiti n r o d t o h o t o d r u h u . Krl nevyetoval dle , a lel e h k o my s i n schvlil nvrhy svho velikho vezra. Xerxova slabost a zvislostna ednictvu potvrzena je tak zprvami spisovatel nebiblickch. Justin na p.nazv Xerxa v e l k m t l e s e m b e z h l a v m . (II, 11.) L ehkomysln, nedbajevnch vstrah svch rad dva l se do vlek (He rodo t VII, 101 .-104 . 209 i34.).Byv poraen u Salaminy, nechv sv voje osudu, vrac se dom a h. K tlehkom ysln osti druila se uk rutnos t (H erodo t IX, 111,113; VII, 35. 38. S9. 114.

118. 23.). Nkolik peetidel z dob Achemenovc se nm zachovalo. Na pee-tidle Dariov, kter je majetkem britskho musea v Londn (krystalovm vleku)zob razen krl mezi dvma datlovmi palmam i, an lov lvy. Trojjazyn nap iprav : j (jsem) D a r i u s , k r l .

V. 12- Zase tinctka astn, bostvu mil, velikmu dlu pzniv! Vizve v. 7. Zd se, e vnos krlv ozn m en byl nejprve toliko krlovskm


20/834

nctho dne tho msce, a psno bylo, jak Aman rozkzal, ke vemsatrapm krlovm a vladam krajin i rozlinch nrod, jak lenonen nrod sti nebo rozumti mohl, dle rozlinosti jazyk, jmnemkrle Asuera. Listy peetn prstenem jeho 13 poslny byly po rychlo-

poslech krlovskch do vech krajin, aby pobili a vyhladili vA kyidy, od pacholete a do starce, dti i eny, jednoho dne, toti tin-

ctho (dne) msce dvanctho, kter sluje adar, a majetek jejich abypobrali. 1 Tres list byla ta, by vecky krajiny vdly, a pipravilyse na jmenovan den. 16Poslov, kte byli poslni, pospili, by rozkazkrlv splnili. Vnos krlv jh n ed byl v Susch vyven; krl paka Aman slavili hody, kdeto id vichni, kte byli ve mst, plakali.

ST DRUH. SNAHY MARDOCHEOVY A ESTE INY,BY NROD BYL ZACHOVN (4, I 17; 15, 1.3;13, 8. 14, 19.).

Mardocheus vyzv Esteru, by u krle za idy orodovala(4, 1.-16; 15, 1.-3.).

N ek id (4, 1.3.). M ardocheus posl E ste ru ke kr li (4, 4 . - 8 ; 15, 1,3 .)Ester se nejprve zdrh, (4, 9.-11.), ale pak se uvoluje, e pjde; d vak

by se lid postil ti dny a modlil (4, 12.16.).

Hlava 4. 1Kdy to uslyel Mardocheus, roztrhl roucha sv,oblkl se v nici, posypal hlavu popelem a prosted msta na ulicihlasem velikm kiel, ukazuje hokost mysli sv. 2S tm kvlenm ela ke dvem pa lce ; nebylo toti dovoleno obleenmu v nici vjti

ednkm a e ml bti ohlen veejn teprve krtce ped 13. adarem , abybyli id pekvapeni anemohli se p o g r o m u an i prodejem sta tk ani tkemvyhnouti. O blahovli perskch krl k nrodm rznch jazyk a psem vizvye l, 22. rychl potovn spojen dvora se satrapiemi peoval valn jiXerxv otec, Darius. V dobch ped Achemenovci byly zejmna dv dleit sil-nice: jedna ved la z Ninive horami zagrosskm i do Medie, d ruh z Babylonuk moi Stedozemnmu. Darius dal vystavti celou st silnic k kolm vojenskma potovnm. V uritch vzd lenostech, zpra vid la pti pa rasan g ( = 26-5 km)byly pi nich c h n y , t. j. stje a no clehrny ; v tch byli ustavin krlovtjzdn kuri pohotov, by ihned, i v nejn epzniv j pohod pi l list kr lo vskdop ravili na stanici sousedn. ekov divili se rychlosti tchto posl ( as tandenebo an gare s slul jeden), e je pirovnvali ku ptkm jebm (H erod ot VIII, 98.).Krlovsk rozkaz ze Sus do Sard byl 'dodn v pti nebo esti dnech, akoli po-tno bylo na tu cestu z pravidla 90 dennch pochod!

Za v. 1s- pa t lis t podan doleji 12, 6b. 13. 7. Jeto my bti pobitytak eny, pedpisu je talmud, e jsou tak eny povinny poslouchati o purimuetbu Megilly. Neme bti npadno, e se krl neradil starch jako ve 1, 13.Sam ovldce vchodn rad se se svm i podnm i sbory kdy chce; na jejich radnezvis.

V. 1- Dle hebr. ml bti o p i s l i s t u ( k r l o v s k h o ) j a k o t o z k o nv k a d s a t r a p i i o h l e n .

V. 15- Dle heb r. rychloposlov se rozbhli hned j a k b y l z k o n n ah r a d s u s s k m v y d n . Akoli tedy neprav hebr., e byl zkon hned vee jn

vyven, jak pek ld Vulg, snadno se dov tpiti,' e tajn v nos krlv veel veznmost dvoenn, tak Mardochea, kter oznmil vc jinm idm. Ti trnulistrachem, nevyprodvali se vak, ani utkali doufajce, e Bh se ujme svho lidu.

Hl.4 . V. 1- Mardocheus dovdl se o vem od znmch dvoenn, snadod psa, jmenovanch ve 3, 12, Od tch opatil si t opis krlovskho v-nosu. O podobnch znmkch smutku viz Gn 27, 34; 2. Sam 13, 19.

16 Est 3, 1 3 -1 5 ; 4, 1 -2 .


21/834

17Est 4, 311.

do krlova dvoru. 3 Ve vech tak krajinch, m stech a mstech, kam-koli ukrutn vrok krlv piel, byl velik nek u id, pst, kvlena pl; mnoz nice a popela msto lka uvali.

4Sluebn Esteiny a komornci piede oznmili j to. Kdy touslyela, ulekla se velmi; i poslala roucho (Mardocheovi), aby ode-

jmouce nici oblkli ho (v n) ; ale on nechtl ho vzti. 6Zavolavitedy Atacha, komornka, kterho j byl dal krl za sluebnka, poruilamu, aby el k Mardocheov i a zvdl od nho, pro to in. 6Atachvyed el k Mardocheovi, kter stl na ulici m sta pede dvemi

palce. 7Ten oznmil mu ve, co se pihodilo, kolik stbra slbil Amandti do pokladny krlovsk za vyhlazen id; 8 dal mu t opis v-nosu vydanho v Susch, aby (jej) ukzal krlovn a napomenul ji,

by la ke krli, a prosila ho za nrod svj.

9Kdy se vrtil Atach a oznmil Estee ve, co byl Mardocheusekl, 10ona chopivi se slova poruila, by povdl Mardocheovi:11 *Vichni sluebnci krlovt a vecky krajiny, kter jsou pod panstvm

jeho, vd, e mu nebo ena, kter by veel do vnitnho dvoru kr-lova nejsa povoln, ihned, bez mekn m zabit bti, le by krl

V. 3- Jako se dovdl Mardocheus v Susch od krlovskch ednk o ne-bezpe, tak pro zradil i idm kr lovt ednc i v provincich, o b.

V. * to , co vy pravo vno ve v. 1. n. o M ardocheovi. E ster dosud nev dlao krlovskm vnosu; posl Mardocheovi roucha, by mohl vstoupiti do palce

a o s o b n j pinu svho alu oznmiti. (Byl-li kletncem, mohl tak bez z -vady uiniti.)V. e. p e d e d v e m i , t. j. ped hlavn bra nou, ze kte r lo se po m ost

do ulice msta Sus.Za v. s- pat 15, 1,3.V. Z v n i t n h o d v o r u bylo dle 5, 1. v idti do zasedac dvorany.

Dle persk ho zvyku bylo mono pod ati o slyen u krle (He rodo t III, 118.140.) V naem ppad vak E ster pedp ok ld, e nelze tm to zp sobem dostatise ke krli. Snad byl by Aman krle zpracoval, e by byl odepel prosbu Este-inu. Mono, e Aman zan evel na E ster kdy se dovdl, e bvala schovan kounenvidnho M ardochea; E ster asi obv ala se, e krl se hnv na ni Am a-

novm vlivem a proto e nebyla k nmu ji volna cel msc. Aby byl krl po-kldn za v y b y to s t , kza la dvorn persk etiketa , by pokud mono sene ukazoval nikomu, ani svm dvoanm . Ani ne jvy edn ci nesm li pistoupitike krli ble ne na 20 loket. Mezi krlem a dvoany bvala zclona, kterousteil zv ltn edn k k tomu zzen. Krl V o n a n e s byl nucen zci se trnu,e se asto na veejnosti uka zoval (Tacitus, Letopisy 2, 2 .- 3 .) . P stup volnmla sice ke Xerxovi A m e s t r i s , ne vak ostatn (i prvoad) m anelky, kekterm patila Ester, je nemohla vdti, v jak me se dosud t lsce krlov,

jeto ji ubhlo pt ro k od t doby, co se sta la krlovnou. (S rv . 2, 15; 3, 7.1 2.) .Vilnkovi, jac byli vchodn samovldci, zmrz se ena dve neli za pt rok. Jak otrocky ponena byla manelka krle perskho, vyplv ze znm udlosti,kterou zaznam enal Herodot (III, 63.): Po sm rti Kam bysov podailo se mg oviQ a u m a t o v i vydvati se za B a r d i j u , syna Cyrova ( tedy b rat ra Kambysova )a dos edno ut! na trn. Byl sice kdysi odsouzen k tomu, by mu byly uaty ui,ale e mohl krl persk straniti se sv ho nejbliho okol, poda ilo se mu vaduzatajiti a na trn nkolik msc se udreti. Otanes, velmo persk tuil, cose dje, i vzk zal po kletnci sv dcei Fedym, kterou byl dom nl B ardija(Herodot jej nazv Smerdis) pojal za manelku, aby mu povdla, je-limanel jej skuten Smerdis, Cyrv syn. Fedyma odpovdla: N evid la jsemdosud svho krlovskho manela. Otanes poslal opt kletnce se vzkazem,aby se zeptala Atossy, sestry domnlho krle. Nevdm Atossu a nem ohu ses n s etk ati, znla odpov . Uloil j ted y:

Dcero m, tv povinnost, jak ti tvjrod ke, jest podstoupiti nebezpe; otec tvj ti porou, aby ses mu vydala .. .

V noci prohld ni u i svho manela, M -li je, vz, e je to Sm erdis, C yrv syn ;nemli je, vz, e je to mag Smerdis. Fedyma vzkzala: Poslechnu-li, vyd vmse do velikho neb ezp e; nebo nem -li kr l ui a pistihne-li mn e pi tom , e

je hledm, d mne popravit . Ne, budi ! Zahynu!


22/834

vzthl k nmu ezlo zlat na znamen milosti, a tak sml iv bti.Kterak tedy budu moci pijti ke krli j, kter ji ticet dn nejsemvolna k nmu?

12Uslyev to M ardocheus 13vzkzal opt Es tee: ,Nemysli sie ivot svj zachov sama ze vech id, protoe jsi v dom kr-

lovskmj 14 Nebo bude-li nyn mleti, jinm zpsobem budou vysvo-bozeni id, avak ty a dm otce tvho zahynete. Kdo vi, zdali jsiproto nepila k dsto jnosti kr lovsk, abys byla pohoto v k tako-vmu asu ?

16Vzkzala tedy Ester Mardocheovi zase toto: 16 Jdi a shromdivecky idy, kter nalezne v Susch, a modlete se za mne. Nejeztea nepijte ti dny a ti noci; j podobn se sluebnmi svmi buduse postit a pak vejdu ke krli, proti zkonu inc, nejsouc povolna,

a vydajc se v nebezpe smrti.Mardocheus i Ester doprouj se milosrdenstv Boho

(4, 17; 13, 8.-14, 19.).Vyhlen pst (4, 17.). M odlitba M ardo che ova (13, 8.18.). M odlitba Esteina

(14, 1.-19.).

17 el tedy Mardocheus a uinil ve, co mu poruila Ester.

ST T ET. KLADY NEP TEL OBRCENY NAJEJICH VLASTN HLAVY (15, 4. 19; 5, 1.8, 12;

16, 1.24; 8, 13.10, 3.

Ester odvila se pedstoupiti ped krle (15,4.-19;5 , 1 . - 8 ) .

E ste r pi prvn m pohledu na krle se za lek la (5, 1; 15, 4. 10.). Ale Bh naklon ilj jeho srdce, e ji laskav pija l (5, 2; 15, 11.19.). ]souc otzna, co si peje ,pro sila, by krl s Amanem u n poveeel (5, 3.5.). Po veei prosila, by zt ra

poveeel u n zase (5, 6 .-8 .) .

H lav a 5. 1Dne pak tetho Ester oblekla se v roucho kr-lovsk, (la) a zastavila se ve dvoe dom u krlovskho, k ter byl

18 Es t 4, 1 2 -1 7 ; 5, 1.

V. u M on, e p r o z e t e l n o s t B o p r v p ro to t povila z a k r -lovnu, abys uila vlivu, kter ti poskytuje ta dstojnost, k zchran svho n-

roda. Neujme-li se svho lidu, bude sice zachrnn jinak, ale ty zhe, protivcse Bo prozetelnosti a bude potrestna smrt.V. 1e P s t trval jeden (druh) cel den a celou noc, konec prvnho a po-

tek tetho dne, kdy vela Ester ke krli (5, 1.). Tm postem chce si naklonitE ste r Boha. Srv. 2. Sam 12, 16,23; 3. Krl 21, 2 7 .-2 9 . Ze slova v e d n ei v n o c i vyvozuje talmud pedpis, e M egilla (kniha E st) o purimu m btipedtna veer i rno!

Za v. 17- pat 13, 8,14, 19.Hl. 5. V. 1 a Po dro bn ji vstup Es tein ke krli vy ps n ve zlom ku druhokano-

nickm 15, 4.10. b i r u n " , t. j. dm kr lo vsk v um sm yslu zab r al jihov-chodn st celho h radit (Neh 1, 1.). Ze zbrojit vedla v n i t n brn a do

v n i t n h o dvoru, kolem kterho se thla tyi kdla b i r u n u . V severn mkdle, kter dvemi je spojeno s jinm kdlem krlova harmu, byly soukromkomnaty krlovsk (lonice atd.). V jinm kdle, proti vchodu do kdla sever-nho, byla zased ac dvo rana palcov. S tmto m stopisem souh las vyljopvkyDieulafoyovy.


23/834

vnit, naproti dom u krlovu, an sedl na trnu svm, v zasedac dvo-ran palcov proti vchodu do (toho) domu (krlovskho).

2 Kdy uzel Ester krlovnu, ana stoj, zalbila se om jea vzthl k n ezlo zlat, kter drel v ruce. Ona pistoupivi, polbilakonec ezla jeho.

S1 tzal se j krl: Co si peje, Ester krlovno? Jak je tvdost? I kdybys prosila za pl krlovstv, bude dno tob! *Onaodpovdla: Libo-li krli, prosm, abys piel dnes ke mn, a Amans tebou, na hody, kter jsem pipravila. 5Tedy krl ihned ek l: Rychlezavolejte Amana, a poslechne pn Esteina!

I piel krt s Amanem na hody, kter jim byla krlovna ppravila. 6Kdy se byl krl napil hojn vna, ekl j: ,Co si pejeaby bylo ti dno? Za kterou vc d? I kdybys prosila za polovici

mho krlovstv, o bd r ! 7Ester mu odvtila: Nalezla li jsem milost u krToto je pn ma prosba: 8 le , a je-li krli libo dti mi,co dm a mou prosbu splniti, necha pijde krl i Aman na hody,kter jsem pipravila jim, a ztra oznmm krli pn sv.

Aman chyst kl, aby na nj Mardocheus byl poven(5 , 9 . -14 . ) .

8I vyel Aman ten den vesel jsa a rad osten . Avak uzevMardochea, an sed pede dvemi palce, a ne toliko e nepovstalped nm, ale ani se nehnul s msta, na kterm sedl, rozhnval sevelmi, 10 ale inil, jako by se nehnval. Pied pak dom svolal k sob

ptele sv i manelku svou Zares, 11 vypravoval jim o velikosti bohat-stv svho, o mnostv syn (svch), kterak ho krl vyvil v slvnade vecka knata a sluebnky sv, 12 a potom ek l: Krlovna

Co prav v. 2. l podrobnji ne 14, 11.19. Dle hebr. d o t k l a s e Ester toliko ezla (msto p o l b i l a ).

V. s i . . . p l k r l o v s t v ren psloven. Srv. ne v. 6; 7, 2;Mk 6, 23. Z toho, e pila Ester nejsouc volna, vyvozoval krl, e m dleitoua nalhavou prosbu.

V. * Pro sba Esteina, rzu politickho, k ter da la zmnu zk on a kr-Iova, byla by nyn v trnnm sle sotva splnna. Prozrav Ester v, e zlomvli samovldou snze, bude-li s nim u stolu, a podan-li se j zmkit), pim-en naladiti mysl jeho chutnm jdlem a rozjait! ji opojnm npo jem. Podobn ouzku en ost mla ji Noemi (Rut 3, 3.)v Krl my slila E ster d se pohnou ti,by njakm zpsobem vnos pro ti idm zmnil , Aman velkovezr , pozvnmvysoce poctn, neb ude aspo odp orovati, nebo se dokonce poda, e j krl

hlavu Atnanovu hned d. Tak manelka Herodova vyuitkovala podobnou nladu,by dosta la hlavu Janovu, kte rou by j jinak H erodes nebyl dal. (Mk 6, 26. n.).V. 7 Ester postehla, e nen jet dostaten rozhaveno elezo, kter

chce kouti, proto svou prosbu odkld na dobu phodnj, na ztek.V. 9- M ardocheus, uslyev s lova Esteina, e se odv ke krli, nabyl nadje,

odloil nici a oblekl se v obyejn roucho. Proto je ji zase ve brn palcekrlovskho. (Srv. 2, 19.). Hrdost Mardocheovu nesnadno chvliti. Viz ve k 3, 2.

V. 10- Aman, jako prav diplom at dov edl z astiti svj vztek , jeto ne od bilajet vhodn hodina.

V. 11-n. Aman ml dle 9, 6 de set syn. etnou rodinu, zejm na mnohosyn, pokldali tak Peran za velik tst. Ano krlov odmovali otce etnch

rod in (H erodo t I. 24, 36. Strabo 7, 44. 15, 734.) Co tu A man o svm blahu v ypra-vuje, bylo manelce i ptelm velmi znmo; vypravuje to vak^proto, aby bylopatrno, e to velik ts t mu kal pece jen je den lovk id M ardocheus(v. 13.). Nebti toho, byl by Aman dokonale blaen. Ztotoovati jmno man-elky Atnanovy e r e , se jmnem manelky elatnskho boha Hammana -Kir i r i a js t ve lmi odvn .

Es t 5, 2 -1 2 . 19


24/834

Ester tak dnho jinho nepozvala na hody s krlem neli mne;u n tak ztra s krlem hodovat! budu. 38Akoli vak toto veckomm, zd se mi, jako bych nic neml, dokud vidm M ardochea idasedti u dve krlovskch. 141 odpovdla mu Zares, manelka jehoi jin ptel: Rozka udlati ibenici vysokou na padest loket, a rnorci krli, aby poven byl na n Mardocheus, i pjde vesele s krlemna hody! Lbila se mu (ta) rada, i rozkzal udlati vysokou ibenici.

Mardocheus poctn od krle (6, 1.13.).

Hlava 6. 1Tu noc krl ztrvil beze spnku, i kzal si pinstiknihy pamtn, letopisy prvnjch as. Kdy je ped nm etli,3 pili na msto, kde psno bylo, kterak M ardocheus oznmil kladyBagatana a Taresa, komornk, kte chtli usmrtit krle Asuera. 3 Krluslyev to, ekl: -Jak cti a odplaty dostalo se za tu vrnost Mardocheovi? Sluebnci jeho a dvoan odpovdli mu: Dokonce dnodmny nedostal.

4 A hned tzal se k r l: Kdo je na dvoe ? Aman toti byl vena vnitn dvr domu krlovskho, chtje vnuknout! krli, by rozkzalMardochea povsiti na ibenici, kter mu byla pipravena. 6 Sluebnciodpovdli: :Aman stoj na dvoe. I ekl krl !Necha vejde6Kdy veel, ptal se ho: Co se m stti mui, k terho krl chceuc tti? Aman mysle si a m ae za to, e dnho jinho nemn ucttikrl neli jej, 7odp ov dl: lovk, kterho krl chce uctti, 8 budi

20 E st 5, 1314; 6, 1 -8 .

V. 13- s e d t i i kdy j, prvn po krli, jdu kolem. Srv. v. 9.V. . p a d e s t slice okrouhl, pslovn, znamenaj c velikou vku;

neteba brti ji pesn. im v y ibenice (srv. ve 2, 23.), tm h l o u b j iklesne vnost Mardocheova, tm vce bude vtziti zpupnost Amanova. Nechtl-lise Mardocheus poniti, vyvyoval-li se, bud e .nyn nram n v y v e n ! Po-dailo-li se Amanovi pohnouti krle, by vichni id byli dne 13. adaru vyhubeni,nebude velikmu vezru nesnadno pmti Xerxa, by dal o nco dve popravit!

jednoho ida. Aman byl by patn diplomat, kdyby nenalezl pro to dvodu.Hl. 6. V. 1- Dle eck ho pek ladu (LXX) zpsob il Bh, e nemohl krlusnouti. Piroz en ou pinou mohla bti krlova nes tdm os t pi veei nebo ne -dvivost, kter vtila spiknut Estery s Amanem proti ivotu krlovu. Takovspiknut nebylo ve vchodnm stt dkm ppadem (Srv. djiny severn e isra-elsk). O skch letopisech perskch srv. Esdr 4, 15.

V. 2 hled k 2, 21.23.V. 3- Tak mimobiblick prameny vypravuj, e Peran povaovali nevdk

za zloin, hodn trestu, a e Achmenovc vyznamenvali se neobyejnm uznnma vdnost za sluby jim prokzan.

Mardocheus dostal sice malou odmnu (ne 12, 5.), ale v letopisech nebylo

nejmen zmnky o tom, e byl obdarovn.V. 4- A h n e d bylo ji z jitra, kdy pijmal obyejn krl velkovez raa jin hodnoste. v n i t n ndvo bylo jmenovno ve 4, 11.

V. 8- srv . s Gn 41, 43; 3. Krl 1, 33. Dle nkterch ml tu korunu k krlovsk na hlav, nikoli lovk, kterho chce poctt krl! Srv. ozdoby (erby,korunky) na postrojch (na p. na klapkch, abrakch atd.) naich panskch kon.Srv. vak ne 8,15. Mum, kter chtj krlov pert uctt, dvaj odv medsk,t. j. odv dvorsk a z l a t o u k o r u n u ; tak vypravuj djepisci et (Herodot,Xenofon). Cha la t r pur id k se dosud na dvoe pe r skm v podobnmppad. D oslo vn to znam en: z n o v a o b l e k l c h a l a t , t . j . k a m r o v a t ,od ac ha ji ob noen a darovan v nejvt odmnu vrnm sluhm. Pr v tak

m se vc s Mardocheem. C h a l a t r m i p u r e d : byl oble e n v modr m edskat, a na hlavu byla mu dna zlat koruna, jak nosili velmoov a gardisti kr-lovt. N eob lk va k zu ervenou, zdo beno u blm pruhem , ani klade si nahlavu elenku (diadm), ani tm ezlo, znak to svrchovanosti. (Dieulafoy).Tak trn krlovsk jest vhradn majetek a znak jedinho panovnka.


25/834

21Est 6 , 9-14; 7 , 1-5 .

obleen v roucho krlovo, posazen na kon, na kterm jezdi krl,dosta korunu krlovskou na hlavu, 8a prvn z krlovskch kniat,z vlada, af dr kon jeho, jde po ulici msta a vol: ,Tak je ctnkoho krl ctti chce! 10I ekl mu krl: ,Rychle vezmi roucho i kona ui, jak jsi ekl, Mardocheovi idu, kter sed pede dvemi palce.Hle, af nic z toho, co jsi mluvil, neopomene!

11Vzal tedy Aman roucho i kon. oblkl Mardochea a sedchona koni po ulici msta pedchzel volaje: ,Touto ct jest omilostnkoho krl chce ctti!

12 Mardocheus vrtil se (zase) ke dvem palce. Aman pak rychlel dom jsa smuten a maje hlavu zakrytou. 13A vypravoval Zarese,manelce sv, jako i ptelm ve, co se mu pihodilo Mudrci, kterchse radlval, i manelka jeho mu odpovdli: |e-li z rodu idovskhoMardocheus, ped kterm jsi poal padati, nebude moci jemu odolati,ale padne ped nm.

Aman nakolen, Mardocheus poven (6, 14.-8, 2).

u Kdy oni jet mluvili, pili krlovt kom ornci a pinutili ho,by rychle el na hody, kter byla kr lovna pipravila.

Hlava 7. 1Piel tedy krl i Aman, aby hodovali s krlovnou.

3Tak (tohoto) druhho dne ekl ji krl, kdy se byl vnem rozehl:Jak je dost tv, Estero, aby ti byla sp ln na? Co si peje, abyse stalo? I kdybys polovici krlovstv mho dala, dostane (ji)!3Ona mu odvtila: Nalezla-li jsem milost ped oim a tvma, okli,a libo li tob, daruj mi ivot mj za ten prosm a nrod mj, za tendm . Nebo prodni jsme j i nrod mj, abychom byli poteni,

pobiti, abychom zahynuli. O k jsme (radji) za otroky a otrokyn pro-dni! Bylo by to zlo snesiteln, a lkajc mlela bych; nyni vak mmeneptele, jeho ukru tnost dotk se kr le! 5Krl Asuerus ujav se

V. 9 n. jak tpla Amana slova: M a r d o c h e o v i id u , k t e r s e d . . . " Krl ukld, by Aman nic neopomenul, jeto vdl, jak nesnadno bude podrobitise krlovu rozkazu. Pbhy tu l en skuten velmi pekvapuj , je vakdostaten ze zkuenosti znmo, e skutenost pedstihuje nejednou nejbujnjobrazivost; stv se, co nemohl vymysliti nejvynalezavj lidsk dvtip.

V'. 12- Zahaliti h lavu znm ka sm utku jako 2. Sam 15, 30; je r 14, 3. n.V. 3 Mezi pteli Am anovmi byli mgov, hadai, m u d r c i . S rv. ve

1, 13. Po vriv se dom nvali, e roz tod ivn, pekvapujc udlo st je zl znam eno) m e n ). Z poehnn, ktermu se id tili (bohatstv, etn rodiny, vynik-

jc msta , kte rch doshli atd.) vyvozovali, e jsou id pod ochra nou vy moci.( i snad vdli, e krlovn a E ster je idovka, kter svj vliv pro ti Amanoviuplatn ?)

V. 14^ Aman pli nepospchal na hostinu , jeto byl v n lad m rzut . (Snadi tuil, e idovka Ester kuje tajn plny?)

Hl. 7. V. 3- Ukldati o ivo t kr lovn stailo, by str jce zk rc en bylo hlavu. Srv. kterak trest i modern stt atentt na lena panujcho domu.

V. 4- P r o d n i jsou za 10.000 slbench hiven 3, 9. d o t k s ek r l e (pochybn peklad), jeto jde o ivot milovan krlovny; bu de tak krlpokldn za ukrutnk a, d-l i ce l je den nrod sv e vyhubiti. (A chemenovcichtli bti povaovni za panovnky milostiv, blahovoln, pejc vem nrodm

sv e).V. 5- ivji he br: ,,K do j e t o? A k d e j e t e n , k t e r s e o p o v i l po -m y s l i t i , e t a k u i n ? Kr l nen s i vdom, e sm svolil, by id bylivyplenni (3, 8. nn.). Z toho mono vyvozovat!, e Aman lstiv na krli ten vnosvymohl. Takov zmatek, o r i e n t l n p o d e k nen na V chod nic neslch-nho. Aman byl zden tak, e se neodvil pronsti ani slova na obranu.


26/834

slova tzal se: Kdo je to ? A odkud m moc, aby sml se odvituiniti to? 6I ekla Ester: Protivnk a neptel n je tento zloduchAman!

Ten uslyev to hned se zdsil snsti nemoha oblieje krlovaa krlovnina. 7Krl pak rozhnvav se vstal a z hodovny vyel na za-

hradu stromovm vysazenou. T Aman vstal, aby prosil Esteru kr-lovnu za ivot svj, nebo srozuml, e je mu zl od krle ustanoveno.8Ten pak vrtiv se ze zahrady stromovm vysazen a veed do ho-dovny, nalezl Amana, an padl na pohovku, na kter leela Ester,i ekl: jet nsil uiniti chce krlovn v ptomnosti m, v dommm? Jet slovo to z st krlovch nevylo, a ji zakryli mu tv.9A Harbona, jeden z kom ornk, kte stli ve slub krlovsk, ek l:Hle, ibenice, kterou pipravil (Aman) Mardocheovi, kter mluvil krlik dobrmu, stoj v dom Am ano^ zvi padesti loket. I ekl mu kr l:Povste ho na n i ! 10 Poven byl tedy Aman na ibenici, kterou byl

pipravil M ardocheovi, a hnv kr lv se upokojil.

Hlava 8. ^ 1Toho dne dal krl Asuerus Estee kr lovn dmAmana, neptele id, Mardocheus pak dostal se ped krle; vyznalamu toti Ester, e jest jej strc. 21 vzal krl prsten, kter byl Amanovizase vzti rozkzal, a dal jej Mardocheovi; Ester pak ustanovila Mardo-chea nad domem svm.

Druh vnos krlv (8, 3 .-17; 16, 1 .-24 ).E ster pros krle, by jinm vnosem zachrnil ivoty id (8, 3 .-6 .). Krl vy-hovl dav ohlsiti, e mohou se id proti svm neptelm brniti a majetek

jejich pobra ti (8, 7 .13; 16, 1.24.). R adost id (817. 14 .(.

3A nemajc na tom dosti padla k nohm krlovm, p lakala,

22 Est 7, 6 -1 0 ; 8, 1 -3 .

V. Hodovnici leeli u stolu openi jsouce o bok na pohovkch, k ad najedn stran. Mui vstali , E ster vak zsta la na pohovce leeti (v. n.). Aman ne-osmluje se jti za k rlem, ale pros vlivnou k rlovnu; vst v, bl se k pohovceEstein, pad na kolena a vztahuje ruce ke krlovn. Harm (a n d e r u n ),ve kterm byl pbytek Estein, kde krl s Amtiem hodovali, souvisel dvemise zahradami b t n u (Viz ve 1, 5.). Mohl tedy krl z hodovny pm o jtido p a r a d i s u .

V. 8- Am an sved l krle, e vydal kru t vnos pro ti krlo vn a jejmu n-rodu. Jet aby tak znsilnil krlovnu! Ta mylenka vetela se krli do mysli, kdyvidl Amana kleeti u divanu Esteina. Nemyslil, e by vc byla nyn skutenpravd podobn, ale co nen, mohlo by bti. R ozzlo benho lovka leccos na-padne. z a k r y l i m u (Amanovi) t v na znamen, e nesm j i vidti obliejkrlv a krlov nin; byl to ji prvn krok na pop ravu. M ono vak, e lpe jepek ldat!: z a s t e 1 s e (zasmuil) o b l i e j Amanv. Srv protivu m ezi Amanema Mardocheem, kter ml tak kdysi zastenou hlavu popelem (ve 4, 1.). V Persii stalo se nejednou, e vysok ednk, kter perostl krlovi hlavu, bylpopraven.

V. 9- H arbon a jm enov n ji v e 1, 10. Z jeho n vrhu patrno, e plMardocheovi a nenvidl Amana. (Byl sm tak id?)

V. 1"- srv . s 5, 14. Ja k to pek va pe n ! Kdo jin m u jm u kop, sm don pad!

Hl. 8. V. 1 n. d m = majetek skonfiskovan. Aman chtl pobiti idy,a zatm je nyn utracen sm; chtl jejich majetek skonfiskovati a zatm jsou skonfi-

skovny statky jeho. -- d o s t a l se p e d k r l e " t. j. s ta l se vysokm ednkem,kter sml kdyko liv ped sto upiti ped mocne. Srv. ve 1, 10. 14; 7, 9. Amantedy a Mardocheus dokonale si vymnili sv l ohy v i vo t . O p r s t e nuviz ve 3, 10. n a d d o m e m s v m , j. nad s tatky, k te r bvaly Amanovy.

V. 3- Mardocheus a Ester vyprosili si u krle nov slyen. (Viz ne v. 7.).


27/834

trnct, kdy ji nevradili, ustanovili, aby byl slavn, aby toho dnepotom vdycky hodovali, radovali se a kvasili. 18Ale ti, kte ve mstSusch vradili, tinctho a trnctho dne tho msce vradili;

patnctho pak dne ji nevradilh a proto ten den za slavn ustanovilik hodn a k vesel. 19Ti vak id, kte v mstekch nehrazencha ve vech bydlili, trnct den msce adaru stanovili k hodma vesel, tak aby veselili se v nm, a poslali si navzjem dly pokrmz hod.

Ustanoven vron svtek furim (9, 2032.).20 M ardocheus sep sal vecky tyto vci a rozeslal listy po idec

kte bydlili po vech krajinch krlovch, blzkch i dalekch, 21aby

trnct a patnct den msce adaru pijali za svtky a kad rokslavn je ctili a slavili 22pom stili se toti v tch dnech id nadnepteli svmi, a kvilen a zrmutek obrtil se (j:m) v radost a vesel a v ty dny aby hodovali, veselili se, poslali si navzjem dly po-krm a chudm^ aby dvali drky.

231 pijali id za slavn obyej ve, co tehdy initi poali, a coM ardocheus uiniti rozkzal listy, j * Aman toti, syn Amadativ, pvoduagaskho, neptel a protivnk id, sm ysliv netst jejich, aby je

pobil a zahladil, metal fur, to znamen jazykem nam los; 25potomvela Ester ke krli a vyprosila., by sil jeho krlovskm i listy bylozrueno, a netst, kter proti idm smyslil, aby obrtilo se na hlavujeho; konen i jej syny jeho povsili na ibenici. 26Od tohoasu ty dny nazvny jsou furim, to jest los, protoe fur, to jestlos, vren byl do osud.

26 Est 9, 18 -26 .

(konec nora), e) velik mstsk bakchanalie .v msci e l a f e b o l i o n u (beznu) .Nelze vak udati pinu, pro si vypjili id z tohoto patera svtk to lik ovinnou slavnost konanou 11. 12. 13. anthesterionu a pro prv tuto, ne jinou,

na p. prosincovou. P r ( he b r ) z na m e n l is ; bylo by tedy pravdpodob-nj, e si vypjili id slavnost l i su konanou j i v lednu, s t m vak senesrovnv 13. a 14. adar, kdy id purim slavili. A pro nen v djinch boho-s luby id an i ne jmen s topy po j inch sv tc ch eckch , k t e r by ly poMal Asi i roz eny? S babylonskm sv tkem n o v h o r o k u (zagm ug)nelze p r m zto to ovati , nebo: a) nelze pece n o v r o k slavit i 14. adaru,t . j . m s c e d v a n c t h o ! b) nov rok baby lonsk byl slaven obtmi, a tedybohosluebn; prm nebylo sla veno ve chr m ; ale byl to (pozdji) svtsk masopust,spe s i l v e s t r o pl msce dve slaven c) dle nzor babylonskch urovalosud pro budouc rok bh M a r d u k ( = Mordechaj = Mardocheus) a n ikolivelam sky bh C h u m a n ( = ? Aman). d) Na nov rok babylonsk nehrla vynikajcro li bohyn I t a r , jako ji hra je v knize Est E s t e r (= ? I ta r) . V p o n t s k ( ! )S e l e bvala konna dne 16 msce 0 1 s0 -u ( ervenec) slavnost zvan s a -k a j a na p am tk u v tzstv K y a x a r a n ad S a k y = S k y t y (a si r. 598 ). Sesvtkem p r m m spole nho asi to lik jako s nam p o s v c e n m naoba svtky se h o d o v a l o . Viz ve k 3, 7.

V. 19 Dle baby lonskho talmud u m la m sta hra zen za dob Josuovchsti Megillu dne 15. adaru, vesnice pak a velk hrazen msta mla j i stidne 14./X11.

V. 2u S p i s M a r d o c h e v byl h l a v n m p r a m e n e m bohoduchho spi-sovatele kanonick knihy Ester, napsan pozdji. Ve v. 23. vslovn se rozliuje

spisovatel knihy E st od M ardochea. Viz, vod str, 3.V. 2'- t r n c t d e n n a v e n k o v ; p a t n c t d e n V Susch (a vehrazench mstech). Ve v. 17. 19.

V. 26- S ta psa li na listy, kte r pak (kolem h lky) svinu li do zv itku . Z -vitek tohoto l i s t u a s p i s u je ten, kter dle v. 20. napsal Mardocheus, a zekterho erpal spisovatel kanonick knihy E s t e r .


28/834

a mluvc k nmu prosila, aby rozkzal zmaiti zlobu Amana Agaskho,a klady jeho nejhor, kter byl smyslil proti idm. * Kdy pak vzthlk n rukou zlat ezlo, dle obyeje, kterm bylo dvno znamen milosti,ona vstala a stojc 5 e k la : Libo li krli, nalezia-l jsem milost pedoima jeho, a prosb a m nevid-li se mu nespravedliv, prosm, aby

novmi listy byly napraveny star listy Amana, kladnka a nepteleid, ktermi po vech krajinch krlovch pikzal je vyhladiti. 6 Nebokterak budu moci snsti vradu a vyhlazen nroda sv h o? 7KrlAsuerus odpovdl Estere krlovn a Mardocheovi idu : Dm Amanvdal jsem Estere a jej rozkzal jsem povsiti na ibenici, e se opovilvzthnout! ruku na idy. 8Pite tedy idm, jak je vm libo, jmnemkrlovskm a opatte listy peeti prs tenu mho. Je obyej, e listy,kter byly jmnem krlovm poslny, a peet jeho prstenu opateny,

dn nesm odvolati.8I povolali tajemnk a psa krlovskch byl prv tetmsc, zvan siban a dvactho tetho dne toho (msce) napsny

byiy listy, jak byl si pl Mardocheus, k idm, satrapm, ednkma vladam, kte ustanoveni byli ve stu a dvaceti sedmi krajinch odIndie a do Etiopie; do kad krajiny, kadmu nrodu jejich jazykemi psmem, i idm, jak mohli sti a rozumti. 10Ty listy, kter jmnemkrlovm byly poslny, opateny byly peet jeho prstenu a poslny

po rychlo poslech; po vech krajinch jezdce mli listy star pedejitinovmi poselstvmi. 11Krl jim pikzal, by dojeli k idm po vechmstech a (jim) v jedno se shromdit rozkzali, aby hjili ivotasvho, a vecky neptele sv, se enami, s dtmi i se vemi dom -clmi aby pobili a zahladili, majetek pak jejich jakoto koist aby roze-

E st 8, 4 11. 23

V. 4- O tom obyeji srv. ve 4, 11; 5, 12.V. s n a p r a v e n y , t. j. odvolny, z rueny.,V. Krl dokazuje skutenostmi, e peje idm.V. s Dle prva perskho nemohl bti vnos krlovsk o d v o l n , (zruen)

jeto by tm utrpla vnost krlovsk m oci; X erx es neme tedy vyhovti pro sbEs tein (v. 5.). Ale dv M ardocheovi prvo, by jmnem krlovm v yda l jin(rovn neod volatel) list, kterm bud e znemo nno vykonati skuten vnosprv. Zruit i inky prvho neodvola te ln ho vnosu bylo snadno, je to v nm

id vslovn jmenovni nebyli (ve druhm jmenovni jsou . Viz 16, 1.17. (Vlkml se narat, a koza zstat.) e byly vnosy krl perskch neodvolateln,dosvduje t Dn 6, 8. 12. 15.

V. 9- Jeto bylo teb a krlo vsk vnos, kter sloil M ardocheus, pelo itido rznch jazyk a rozes lat! etnm adm , bylo teb a mnoho kanc elsk chednku (t a j e m n k a p s a ) s i b a n = s i v a n = k vten -erv en . 23. den = v pl naeho ervna . Vnos mohl bti dov 13 ad aru rychlopos ly v as

dodn. Hebr. vslovn poznamenv, e byl psn idm p s m e m a j a z y k e mh e b r e j s k m . T o p s m o b y l o a r a m s k , ili t v e r c o v a nikoli s t a r o -h e b r e j s k i l i .fnick Prvn vnos (3, 12.nn) . idm ovem poslnnebyl. Jako se nestaral Xerxes, jak slo krlovsk vnos Aman, tak nestarse, jak bude znt i vnos, kter krlovskm jmnem vyd M a r d o c h e u s . Ovembude za nj ru iti krli ta k hrdle m i sta tk y.

V. 10 Dle hebr. jezdili ti rychloposlov na p a n s k c h konch, k te byliz krlovsk ho hebince, tedy neobyejn r y c h l . Ta k H erodo t (VII, 40; III, 106.)dosvduje, e byl zvltn druh krlovskch kon ( n i s e j s k c h ) cho vn v m e d-skch dolch.

V. 11- Jak mli nep tel id d le vn osu prvho (Amanova) nabti, pr vtak mli dle vnosu druhho (Mardocheova) pozbti. Dle vlenho p r v a . v j e d n o s e s h r o m d i t i = idm dovoleno neto liko b rn iti s e osobn,nbr \ obranu organisovati. Pogrom zosnovati proti nejmenovanmu nrodu( = idm) bylo nazeno, ale idm dovoleno, aby se brnil i! O r i e n t l n zvltnost.


29/834

Est 8 , 12-17; 9 , 1-5 .24

brali. 13 A byl ustanoven po vech kra jinch-jeden den pomsty, to jesttinct den msce dvanctho, adaru.

18 Tres listu toho b y la : ve vech zemch a nrodech, kte vldkrle Asuera byli poddni, oznmiti, e id smj se pipraviti, by

pomstili se nad nepteli svmi.

14 Vyli tedy rychoposov s poselstvm , a vnos krlv vyvenbyl (tak) v Susch.15 M ardocheus pak , z palce a od krle vychzeje, stkvl se

rouchem krlovskm, toti purpurov modrm a blm, elenku zlatounesa na hlav a odn jsa pltm kmentovm, purpurov ervenm.A vecko msto plesalo a veselilo se. 16idm se zdlo, e jim vzelonov svtlo, radost, est a vesel. 17Ve vech nrodech, v mstechi krajinch, kamkoli rozkaz klv doel, bylo neobyejn vesel, hody

a kvasy, dob r d e n ; tak velmi, e mnoz z jinch nrod a vyznnk jejich nboenstv a posvtnm obyejm pistupo vali; velk totistrach ped idy zachvtil vecky.

id hj se proti neptelm (9, 1.19.).V Su sch dne 13. ad aru pobito 500 mu, a dne 14. adaru 300mu (9, 1.10.11.15.). V provincich po vra d no dne 13. ad aru 75 00 mu (9, 16.). V pro-vincich dne 14., v hlavn m pak m st dne 15. ad aru id odpovaj a raduj se

(9, 17,19.).

Hlava 9. 1 Dvanctho tedy msce, o kterm jsme ji prvepovdli, e slul adar, tinctho dne, na kter chystna byla vemidm zhuba, a neptel po jejich krvi lanli, stalo se naopak:id nabyli vrchu a poali mstti se nad neptelem. 2Shromdili sepo vech mstech, mstekch a fnstech, aby vzthli ruku proti ne-ptelm a protivnkm svm, a dn neodvil se (jim) odporovati,jeto vecky nrody pronikla hrza ped jejich velikost. 8 Nebo i via-

dai krajin, satrapov, sprvcov i kad hodnost pedstaven ktermu-koli mstu nebo prci, podporovali idy, jeto se bli M ard ochea;4vdi o nm, e je knetem na palci, a e velmi mnoho me;slva jmna jeho tak rostla kad den a letla od st k stm vem.6I zpsobili id neptelm svm e velikou; pobili je uinive

V. '3- Jak doslova znl ten vnos, viz 16, l.nn.V. 14- Hebr. prav, e byl vnos d n v Susch , ne vak, e tam byl v y -

v e n . Srv . ve 3, 15. Tento d r u h vnos mohl bti ovem ihned takvyven.

V. 15- O k m e n t u ,viz G n 41, 42. O modrm a ervenm purpuru vizve 1, 6. N a mosaice, nalezen v Pom peji (nyn v muse u neapolskm ), zobra-zen k r l Dar ius m (z la t ez lo), m o d r o u e l e n k u (diadm, korunu), bleobrouben a modr pruh na purpurovm hvu. Byly to znaky dstojnosti kr-lovsk, ale t nejvy ednci odvali se podobn. I krlovt luitnci no-sili k o r u n y (diadmy). Srv. ve 6, 8. v e c k o m s t o = : id a jim

pejc. Srv . ne v. 17.V. le s v ,t lo = tst (srv. 96, 11; Job 18, 5. n.). e s t , jeto bylo

zejtno, e jsou id krlovskmi chrnnci.V. 17- Po do bn invali id pozdji, kdy se s trh la e proti nim : aspo

oznaovali pbytky sv ki, aby jich kesan rozzuen etili.

Hl. 9. V. Ten den ustanoven byl na e dle 3, 7. a na p rotieprotip) ogrom) dle 8, 12. v

V. 6- Jeto dle v. 2. nikdo se neodv il od po rovati idm , patrno , e idpoali vboj (ofens ivu) a zabje li ne ty, kte je dn e 13./XII. napadli, ale ktebyli znm i svm proti id ovskm smlenm z doby dv j.


30/834

25Est 9, 617.

jim, co jim byli oni uiniti minili, 6tolik, e i v Susch pt set mupobili mimo deset syn Amana Agaskho, neptele idovstva, jichtato jsou jm na : 7F arsandata, Delfon, Esfata, 8Forata, Adalia, Aridata,9Ferm esta, Arisaj, Aridaj a Jezata. 10Statk vak jejich, kdy je byliusmrtili, nechtli se dotknout! jmnem koisti.

11 Kdy byl poet tch, kte poditi byli v Susch, ihned oznmkrli, 12ekl krlovn: V mst Susch pobili id pt set mukrom deseti syn Amanovch; jakou asi e uin po vech krajinch! ?Co si peje jet? Co chce, bych rozkzal uiniti? 13Ona mu odvtila: ,Libo-li krli, budi dna moc idm, jako uinili dnes v Suschtak i ztra by smli uiniti, a deset syn Amanovch necha je na i-benicch zveno. 14Krl pikzal, aby se tak sta lo . Byl tedy hnedv Susch vyven vnos a dese t syn Amanovch poveno. 15 A shro -

mdive se id trnctho dne msce adaru pobili v Susch ti stamu; ale statek jejich od nich rozebrn *ebyl.16T ak ^ vak po vech krajinch, kter moci krlov poddny

byly, hjili id ivota svho, i pobili neptel a protivnk svchtolik, e sedmdest pt tisc bylo zabitch; ale dn nedotekl se niehoze statk jejich.

17Zaali vraditi vudy dne tinctho msce adaru, den pak

V. 10- Dle 8, 11. smli p l e n i ti. Neuili toho pr va , je to m li sami dost,

a byli by si zp sob ili velikou nenvist. Neuili ani pr v a (8, 11.) pob iti enya dti. To liko m u .e (v. 6.) pobili. Sp isov atel tu a ne ve v. 15. n. nep mo k rMardochea, kter idm drancovati dovolil (8, 11.).

V. 11 >1. Krl, slaboch, chce se zavdit Es tee. P sm o velmi pkn lii, jakcenil vchodn panovnk ivoty svch po ddan ch. D le v. 16. bylo pob ito v Persii75.000 lid!

V. 1s- T ak A m e s t r i s , P a r y s a t i s , A t o s s a a jin eny ovl da ly svkrlovsk manely, jak veo becn djiny u. Jeto dle v. 2. dn poh an se ne-opovil idm odporovati, lze in Estein (z nvodu Mardocheova?) omluvit!

jak tak z neuro vnanch pom r sttu vchodnho, kte r podobn pogro m yastji pipoutl . D luno tedy takov krveproli t posuzovat i s e s t a n o v i s k a

p r v a v l e n h o . E ster chtla neptele svho nroda sesla bit i. inila po-dobn, jako in t modern stty v dob vlky, akoji dn m odern st t v dob mru nepipout pogromj . E ste r se domnvala e je dn v l a s t e n e c k y . Ve-obecn djiny svtov n s , jak asto zvrhlo se vlastenectv (p a t r i o t i s m u s )v ukrutnost, krvelanost, kter byly obtovny tisce lidskch ivot. Kesanstvvykazuje vlastenectv pravou mru a sprvn cesty, by zstalo ctnost, kter znne toliko sebe, svou vJast a stt, ale tak m na zeteli lsku k blinmu, i k ne-pteli! Takov vla stenectv posvcuje kesanstv . E ster ovem nebyla kesankou,ale dcerou sv doby, prv tak, jako byl M ardocheus, jej rdce, synem zkonaS t a r

Documents

Bible Česká – Starý Zákon II. (Studijní vydání)