AKCE FORMICA

Metodická příručka č.1

w~ rh'~ L\. !::okr"G=>..eAv-M rulJJ\M.QJ\Of1..-\ · M-i~~ .

Okresní výbor ~eského svazu ochránců přírody v Prachaticích

, o

BIOLOGIE LE5NICH MRAVENCU

A INVENTARIZACE JEJICH HNíZD

Pavel Bezděčka

1 9 8 2

.'!t

o b s ah:

1. l1VOD

2. v1ZťlAM LESNf CH ,MRAVENCŮ

J o BIOLOGIE LESNfCH MRAVENCŮ

3.1 vývoj~vá stádia3.2 Rojení3.3 Založení hnízda3.4 Konstrukce hnízd3. 5 Typy hnízd306 Mravenčí cesty3.7 Teritorium hnízda3.8' Organizační struktura

4. ZAi{AZENÍ MRAVENCŮ V ZOOWGIC.K'tM SYST~MU

50 'KLi~E K URčovÁNi DRUHU MRAVENCU

5.1 Klíč na pod~dy rodu Formica ~

5.2 Klíč druhu podrodu Serviformica5.3 Klíč ~ruhů podrodu Formica

60 INVE!iTARIZACE LESlrfCH MRAVE!WŮ

6.1 Cíl a význam inventarizace6.2 Příklady ze zahraničí

6.3 Organizace inventarizace lesních mravenců

604 Založení evidence, mapování, odběr vzorku

7o ZÁVID1

ObrázkyPřílohy

ÚVOD

Tato příručka je určena pro vnitřní potřebu Českého svazuochránců přírody k zajištění celonárodní akce ltFormica".

Příručka obsahuje informace o biologii lesních mravenců sku­piny Formicá rufa, o jejich výz~amu v lesní biocenóze a o jejichzařazení v zoologickém systému. V další části jsou uvedeny meto­dické pokyny pro provádění inventarizace a základní informaceo organizaci akce "Formica". Nedílnou součástí příručky jsou ur­čov~cí klíče sloužící k determinaci lesních mravenců a k jejichodlišení od ostatních příbuzných druhů mravenců.

Hlavní význam této práce spočívá v jejím zaměření na celo­národní inventarizaci lesních mravenců v rámci akce "Formica".Neméně důležitým významem je pak snaha o popularizaci této sku­piny živočichů mezi členy Českého svazu ochránců přírodyo.

, , .VYZNAM LESNICH MRAVENCU

Lesní mravenci skupiny Formica rufa mají své pevné a důleži­

té postavení v biocenóze lesa. Svou existencí přispívají k htir­monii lesního společenství. Jejich význam vyplývá z ~~ohostran­

ného pi sobení ve struk tuře vz tahů v lese. O úspěěném působenf

můžeme hovořit v případě, působí-li souhrnně tyto základní veli­činjt:

- efekt množství (dostatečné množství hnízd i jedinců na danémúzemí)

- efekt trvání (dobrá životnost roje)- lovecký instinkt.

Dříve se předpokládalo, že škůdci lesa tvoří hlavní část

potravy lesních mraven.ců. Dnes, po podrobných průzkumech víme,

že tomu tak není a že hlavní částí jejich potravy je hmyz inli­ferentní. Užitkovost lesních mravenců je však i tak značná. Při­

činou je lovecký instinkt, snaha usmrtit a dopr~vit do hnízvšechen hmyz, nalézající se na teritoriu mraveniště.

V lese osídleném lesními mravenci je škodlivý hmyz huben prů­

běžně a takovýto les není a nemůže být zdrojem biologické kalami­ty. Smyslem působení lesních mravenců není biologické potírání,ale biologické zabraňování. Na stálé udržování dobrého zdravotní­ho stavu lesa stačí působnost I až'4 mraveništ na jednom hekteruoWellenstein (1952) stanovil, že střední hnízdo Formica rufausmrtí za jednu aktivní sezonu na 0,5 ha lesa na 8 000 000 kusů

hmyzu, nasbírá 200 1 medové rosy a víoe jak 50 000 kusů semen růz­

ných rostlin.

Vedle hubení škodlivého hmyzu spočívá tedy význam lesníchmravenců i v rozšiřování rostlin. Mravenci sbírají různá semenanejen jako stavební materiál, ale i jako zdroj potravy. Ze semenv okolí hnízda vyrůstají zdravé, dobře vyvinuté rostliny, nebotmravenci průběžně ničí jejich přirozené škůdceo Bohaté bylinnékřoviné patro v lese zajištuje pak i dostatek zdravé lovné zvěře

i ptactva.

Na stromech v blízkosti hnízd lesních mravenců je obvykleveliké množství mšic produkujících tow~ úměrné množství medovérosy. Množství mšic je zapřičiněno nerušeným způsobem života.Tento jim zaručují lesní mravenci likvidující,jejich přirozené

nepřátele. Mšice nenapadají, protože medová rosa je hlavní potra­vou dospělých mravenců. Naopak, vedle ochrany před predátorya parazity zajištují lesní 'mravenci tfsvýrn" mšicím bezpečné pře­

zimováni ve svých hnízdech. Tomuto vzáje~~ě výhodnému vztahuříkáme trofobióza. Z tohoto vztahu dokáže těžit i včela, nebotmedové rosy je vždy více, než dokáží lesní mravenci zkonzumovat.V oblastech s hojným počtem lesních mravenců je produkce lesního

r:....J

medu včel cca o 7 kg na rok a včelstvo vyšší než u včel z jinýchoblasti. Škodlivý vliv velkého počtu mšic na stromech v blízkos­ti hnízda není nijak vážný, nebot není kombinován škodlivýmivlivy jiných škůdců. Dostatek medové rosy má vliv nejen na zvýše­ni produkce lesního medu, ale přímo'zdravotní stav a rozvoj včel­

stva. A to je cesta k řádnému opylení lesních rostlin, tím i kprodukci semen a bobulí. Tento dostatek zase podmiňuje rozvojptactva a zvěře i sběr lesních plodů.

Stavbou hnízda, jeho neustálým rozšiřováním a zdokonalová­ním lesní mravenci neustále přemis~ují částice země. Mimo to hro­maděním zásob a odpadků obohacují půdu množstvím organickýchi anorganických látek. Svou činností značně zlepšují půdní struk­turu a půdu okysličují. Zvyšují obsah půdního humusu a upravujípůdní kyselosto Tím podporují rozvoj půdní fauny. Kvalitní boha­tá, okysličená půda je pak základním předpokladem růstu lesa.Na všech těchto příkladech je vidět, že význam mravenců spočívá

nejen na jejich přímém vlivu na cenózu (hubení škůdců), ale veznačné míře i na jejich nepřímém vlivu. Soubor tohoto přímého

i nepřímého působení podmiňuje vysokou kvalitu a zdraví půdy,

lesa, krajiny, klimatu a konečně i člověka. Význam lesních mraven­ců nám ukazuje ni,;> potřebu jejich ochrany a je třeba pochopit, žeochrana lesních mravenců je hygiena lesa zajištující nám všemzdravé prostředí!

. . . .BIOLOGIE LESNICH MRAVENCU

Protože lesní mravenci skupiny Pormica rufa jsou ode dne13. 7. 1965 zařazeni do seznamu chráněných živočichů musí .býtveškeré zásahy (tedy i inventarizace či aktivni ochrana) provádě­

ny odborně a velmi citlivě. Odborně pracovat s mravenci znamenáznát jejich biologii a nároky na prostředí.

6

3.1 vývojová stádia

V hnízdě lesních mravenců můžeme téměř po celý rok'najítvěechna jejich vývojová stádia. Tedy vedle dospělých mravenců

i vajíčka, larvy a kukly.

Vajíčka klade oplodněná samička (královna) a péči o ně okam­žitě přebírají dělnice. Péče spočívá v čistění a přenášení dovhodných prostor rillízda podle mikroklimatických podmínek V mra­veništi. Po V)~líhnutí larviček přibývá k této péči krmenío Larvy

jsou krmeny potravou bílkovinnou (masitou), kterou mravenci ven­kovní služby (lovci a sběrači) zajištují lovem hmyzu a jinýchskupin živočichů. ~ravost larev je veliká a tak vzhledem k jejichvysokému počtu je třeba uloveného hmyzu obrovské množství. Toutopotřebou je dán lovecký instinkt a velká agresivita lesních mra­venců na ffvšeživé" na jejich teritoriu. Stejně jako larvy i sa­mička se živí bílkovinnou potravou. Naproti tomu dělnice se živípotravou uhlohydrátovou (cukrovou), kterou získávají, jak bylovýše řečeno, trofobiózou.

Po ukončení vývoje se larvy zakuklí a během několika týdnů

se líhnou nové dělnice. Dělnice jsou prakticky malé, zakrnělé sa­mičky nemající křídel. Jsou to nejpočetnější individua v mrave­ništi vykonávající veškeré práce.

3.2 Rojení

Jedenkrát ročně, převážně v květnu až červnu, se z větších

kukel než jsou normální kukly dělnic, líhnou křídlaté sBndčky

a křídlatí samečci. V jednom hnízdě jich bývá několik desítek,set, ale i tisíc. V určitý den (nejčastěji v dopoleních hodinách)opouští všichni křídlatí hnízdo a někde nad vrcholky stromů seodbývá jejich svatební let, neboli rojení. Ve svatebním roji se

~

setkávají samičky a samečci mnoha hnízd celé oblasti najednoua tak. je zabráněno degeneraci druhu. Během svatebního letu sekaždá samička páří s několika samečky. Po ukončení rojení se vši­chni jedinci snáší k zem10 Samečci brzy hynou a samičky zakládajínová hnízda.

303 Založení hnízda

V podstatě jsou dvě možnosti při zakládání nového hnízda,bUd je samička adoptována dělnicemi svého druhu na jejichž hnízdonáhodou narazila, nebo zakládá hnízdo za pomoci mravenců jinéhodruhu z podrodu Serviformica. Napřo mladá oplodněná samička druhuFormica rufa vyhledá hnízdo mravence Formica fusca L. Násilímdo něj vnikne (je daleko větší a bojovnější než dělnice Formicafusca) a v boji usmrtí i samičku - královnu F. fusca. Ihned potédělnice F. fusca přestávají bojovat a adoptují útočnici na místokrálovny. Samička F. rufa,začne snášet svá vajíčka a dělnice

F. fusca se o ně starají jako o vlastní. Časem se líhnou dělnice

F. rufa a roj je dočasně smíšený. Ovšem dělnic F. fusca ubývá,nebot nejsou reprodukovány až vymizí zcela a na místě původního

hnízda mravence F. fusca je malý roj lesního mravence F. rufa.Postupně se z malého zemního hnízda mravenců F. fusca stává roz­sáhlé hnízdo F. rufa s nadstavbou vybudovanou ze sneseného jehli­čí, větviček a kaménků.

3.4 Konstrukce hnízd

Klasické hnízdo lesního mravence je známá kupa jehličí. Jetřeba si však. uvědomit, že vlastní hnízdo se nalézá pod zemí a ku­pa jehličí je pouze nadstavba nad vlastním hnízdem. Tato nad­stavba má .veliký význam pro udržování optimální teploty a vlhkos­ti potřebné pro vývoj ploduo Výzkumy a měření prokázaly, že termo­regulační vlastnosti takového hnízda jsou vynikající a dokážíeliminovat denní i sezonní kolísání teploto

8

Kupovitá nadstavba je většinou TJbudov~la z rcstlilli~Gho ~ate­

riálu,. který je v nejbližším okolí hnízda k dispozici. rfejč;"~;Jji, , v, v vl· 1· t 1· t ,ve ....,.,.:1to byva jehlic~ a vetvicky, a e ~ ~s y a pupeny ~s nacu. L~~ZQ~

mravence Formica pratensis bývají rJbudována nejčastěji mimo sou­vislé porosty na lukách i v příkopech silnic. V tom případo jsoustavebním materiálem stébla trav a částice půdyo

Jehličnaté kupy málo kdy stojí na holém podkladě. Většinou

je v jej ich základech "zabudován" pařízek, kámen či trochu klestí.~Jto sloužily v počátečních fázích jako stavební konstrukce. Hníz­da mravence Formica truncorum jsou téměř vždy opřena o pařez či

pahýl stromu. Tento je součástí hnízda, nebat mravenci využívajíchodbiček a komůrek, které ve dřevě pařezu vykousal dříve jinýhmyzo Protože se však v přírodě neřídí nic podle jediné šablony,tak i v konstrukcích hnízd lesních mravenců můžeme najít w~oho

vyjímeko Napřo hnízdo Formica rufa pod velkým plochým kamenem ne­bo v hromadě drobných kamenů vynesených z pole na kraj lesa jejichžmezery jsou zaplněny jehličím apodo

J. 5 Typy hnízd

Podle účelu můžeme rozdělit hnízda lesních mravenců do tří

skupino Vedle normálního stálého hnízda jsou to hnízda zásobova­cí a sta.nice o

Zásobovací hnízda jsou malá hnízda dočasného charakteru vy~

budovaná na trase mezi stál;m hnízdem a silným zdrojem potravy.Konstrukčně jsou to primitivní stavby většinou bez zemních komů­

rek. tedy jen kupky sneseného rostlinného materiálu. Tato hnízda

jsou dočasně obývána skupinami Lovců a sběz-ačů , Slouží především

jako překladiště kořisti. ~~nkce dělnic jak ve hnízdě, tak i ven­kovní, služby jsou přísně specifikovány. Jedna ze skupin provádíprávě přepravu nashromážděné kořisti ze zásobního a hlavního hníz­da o Dočasnost zásobárny je plně dána ~Jdatností potravního zdroje. 9 '

v jehož směru leží. V mnoha případech bylo pozorováno, že při

trvalé kvalitě potravního zdroje bylo na místo zásobárny časem

přesunuto hlavní hnízdo (aby se zkrátily dopravní cesty) nebona místě zásobárny vznikl časem oddělek hnízda hlavního. To jejedna z možností vzniku více~~ízdných kolonií. Obr. č. 1.

Posledním typem hnízd jsou tzv. stanice. Vznikne-li časem

z jednoho hlavního hnízda jeden či více o~dělkŮ, tedy koloniehnízd, neznamená to, že by vzniklo nové, cizí mraveniště. Od­dělky jsou neustále ve styk~ s hnízdem hlavním a často i mezi se­bou. Mezi jednotlivými hnízdy neustále proudí dělnice a přenášejí

potravu, stavební·materiál, ale i samičky, plod a jiné dělnice.

Při větších vzdálenostech mezi.hnízdy vznikají stanice sloužícík "překladu materiálu". Jsou to v podstatě obdoby zásobáren a mo­hou mít i stejný osud.

3.6 Mravenčí cesty

Vedle hnízd jsou mravenčími stavbami také jejich cesty. Ačko­

li se větším překážkám vyhýbají, odstraňují na své dráze všecmlYdrobné překážky a tak vznikají mnohdy dokonalé komunikace. Jejichřád a doba existence závisí o'd jejich účelu. Uejmarkantnější

a časově neomezené jsou komunikace mezi jednotlivÝmi hn~zdy kolo­nie •.Ka~dé jaro se obnovují a ruch na nich nekolísá po celý rok.Silné a dlouhodobé jsou cesty k hlavním trvalým zdrojům potravy,např. ke skupině listnáčů v jinak souvislém smrkovém porostu.~aké tyto cesty jsou každé jaro obnoveny a mají tak dlouhodobýcharakter. Provoz na nich občas kolísá podle nabídky kořisti v těs­

ném okolí hnízda.

Další skupinou jsou cesty ke krátkodobým zdrojům potravynapř. při náhlém výskytu šk~doe v určitém místě teritoria. Tytocesty mohou být velice široké a frekventované, ovšem po vyčerpá­

ní kořisti mizí. Poslední skupinou jsou pak cesty a pěšiny nestá-'lé a nezřetelné protkávající oelé teritorium hnízda.

10

307 Teritorium hnízda

Teritorium je území kolem hnízda, které všichni příslušníci

roje považují za vlastní a podle toho jej využívají a chrfu,í.Do teritoria patří povrch hnízda a jeho nejbližší okolí, všechnynavštěvované zdroje potravy a lízemi mezi nimi a hnízdem. Velikosta tvar teritoria jsou vel~č1ny nestálé a mění se podle nabídkykořisti. Viz ~brázek č. 2 ukazující situaci u hnízda mravence For­mica polyctena Foersto na lok~litě Pavlov (Loštice) v letech1978 - 1979. Zde se teritorium o polovinu zmenšilo při hromadnémvýskytu housenek obaleče dubového (Tortrix viridana) na skupině

dubů v blízkosti hnízda.

Všechny druhy lesních mr-avenců mají s-ilně vyvinut tzv. teri­tori?ln~ instinkt. Velmi agresivně celé teritorium ohrání před

konkurencí jiné kolonie či jiných predátoru. l1točí na vše živé.Jejich útočnost je d~na obrovskou potřebou bílkovinné potravy po­třebné pro vývoj larevo Je však nutno dodat, že při vši agresi­vitě nejsou lesní mravenoi sto zdecimovat a vyhladit některý_ži­

vočišný druh na území svého teritoria úplně. Nemohou tak narušitrovnováhu a harmonii v lesní biocenóze. Nedělajíc rozdílu mezihmyzem škodlivým a užitečným loví mravenci všechen. Přemnoží-li

se na území teritoria některý druh, mravenci se s ním setkávajíčastěji a tak se tento častěji stává jejich kořistí. ~ttavenci

navštěvují přednostně tento náhlý zdroj a teritoriwn mění svůj

tvar i velikost. V té době se mění skladba jejich potravy a danýškůdce tvoří dočasně třeba 95 %potravy lli~ízdao Po snížení počet­

ní~o stavu škůdce se teritorium začiná opět rozšiřovat a skladbapotravy se blíží normáluo Právě v této plastičnosti teritoriaa schopnosti, či spíše neschopnosti lesních mravenců vyhubitúplně některý živočišný druh spočívá hlavní význam lesních mra­vencuj'ako predátorl1o A přidáme-li k tomu dlouhověkost roje a dy­namičnost jeho rozvoje pochopíme, že teritoria kolonií lesníchmravenců jsou vlastně lesní 1seky udržované přirozenou cestouv harmonii a rovnováze, tedy ve zdravém stavu. Jako taková senikdy nemohou stát ohnisky masového míření lesních ŠkůdCUOlt

3.8 Orgal1iZfl,č:rLÍ s tz-uk tur-a mraveniš,tě

Základní orgcnizační jednotkou je rodina neboli roj. Tentoroj je tvořen plodnou samičkou (matkou) a potomstvem. Ovšem pří-

, d v • '~d'· '" ~ r ....pad, kdy V jednom hn~~.e Je pouze Je na Sf~~CKa se svym po~om-

stvem je II lesních mravenců nepřiliž častý. Všechny druhy lesníchmravenců mají sklon k polygynii. To zn2~ená, že v jednom ~~ízdě

v. to ... ..., ~ 3 _v ~ K Yd' . t...' , t t m'z~Je Bpo~ecne v~ce sam~ceK. _BZ a z n~cu ma Bve pc oms VOe ~1m

se početnost jedinců v roji rychle zvyšuje. Při dosažení určité

úrovně početnosti se začínají v h..:.'1ízdě tvořit samos ta tné organi-v' 'k d'-v, . 11' "'d' d f Lč , l'd' o. l,t '

zacn~ ce~ y - . 1~C1 rOJe. ABZ Y 1 01 rOJ ov a a SVUJ seA arhnízda a jemu odpovídající sektor teritoria.Mezi dí15imi reji pa­rolje v hnízdě rovnováha. Pokud některý dílčí roj zesílí nad úro­veň ostatnichtdojde k porušení rovnováhy,jejímž výsledkGm je roz­štěpení hnízda a vznik odděLků , Oddělky (nnfzda dceřiná) vznikajínedaleko ~illízda rnateřského, většinou ve směru ke zdroj1m potra~Jo

TI ~ • • k ... k ' . # , , d # ( l' 1" k') ! 1 . . .,~r~ vzn~u ~a ovs v~celUl1Z n~ pOYKa ~C e Ke on~e se SPOJUJ~

teri toris.. jedno tlivých hnfz.d do jednoho ve Lkého tari t oz-La, ovšemt # '" t', cl e 'I. t' " ,v ,. '" - '" •• "-I ' , tli am, ze po er-avna z <LOJe Z(.o.8· avaj a v urzenJ.. K.;,~zC\e.rw Jeano ir avenc

I,., , d . q ~ -.I .;. y... ·~o ....i e t' ov !.,.. , "·;hnm,e a tl J sou oraneny ~ F-'- ',","" mrt;venC:l aae KO.LOn~e t ú. ...e J ane o

hnízda.

K vytvoření oddolků a vzniku kolonie může dojít také nfi naš-- _ l:J ..

kazeni ma~eřskšho hnízda (např. při stahování dřeva) nebo při náh-"1!' I!" vv "l'v,"" 'l"'d V' b J kd ..i9 a ve L'.3 zmeno ne j C a z s ane oz.o 1 nna.z a. ~z. o r •. , e Je

znázorněna situace hnízda mravence Formica po1yctena Foerst. nalokalitě Pavlov (Loštice) v letech 1978 - 1981. Původní mateřské

hnízdo se nalézalo v souvislém porostu smrku při lesní cestě.

V zimě 1978-79 byla nedaleko hnízde vytvořena veliká slunná pase­ka, na jaře osázená semenáčky emrků , V měsíci květnu byl již vy­

tvořen oddělek a cesty ke zdrojům potravy zcela změnily svůj pů­

vodní směr. V květnu následUjícího roku bylo již vytvořeno oddělků

několik a byly rozšíreny souběžně s okrajem lesa. V květnu 1981již původní mateřské ~ízdo bylo opuštěno. Zato vznikl novÝt čtvr­

tý oddělek, který ,byl již vysunut do prostoru paseky, kde vzrůsta­

ly sazenice smrků. Roli hlavního (největšího) hnízda převzal•

první oddělek.

12

Y' o "

ZARAZENI MRAVENCU V ZOOLOGICKEM SYSTEMU

Třída:

~ád:

Skupina:Celed:Podčelea:

Insecta (Hmyz)Hymenoptera (Hmyz blanokřídlý)

Aculeata (llinyz blanokřídlý se žahadlem)Formicidae (Mravenci)Formicinae, Myrmicinae, Dolichoderinae, Ponerinae

Zařazení lesních mravenc~

Podčeled:

Rod:Podrod:Druh:

:&'ormicinaeFormice. L.Formica s. str.Formice Tufe L.Parmice polyctena Foerst.Formica lugubris Zett •.Pormica pratensis Retz ..Pormice truncorum PabroFormica aquilonia Yarr. u nás dosud nezjištěná

Z uvedeného přehledu vyplývá, že lesní mravenc~ JSOU zařaze­

ni do rodu Formica L. a v něm do podrodu Formica s. str. Protoževšak máme na na.šem územf hojně zastoupeny druhy dalších třech pod-

rod~ (a to Serviformic8, Coptoformica a Raptiformica) z nichžněkteré jsou lesním mravencům velmi podobné, je uveden v následu­jící části určovací klíč v němž jsou shromážděny rozlišovací zna­ky všech čtyř podrodů rodu Formicn L. Dále je uveden určovací

klíč podrodu Serviformica, jehož příslušníci hrají významnou rolijako pomocní mravenci při zakládání hnízd lesních mravenců. Zna­lost jednotlivých druhů mravenců podrodu Serviformic~ ~ude nez­bytná pro pracovníky provádějící umělé rozšiřování lesních mra­venců pomocí vypouštění oplodněných samiček. Třetím uvedeným

I, fl/" ,-'J

klíčem je klič podrod~ Formica s. str. sloužící k určení ,jedno­tlivých druhů lesních mravenců.

, lY Y I I o o

KLICE K URCOVANI DRUHU MRAVENCU

Všechny uvedené klíče jsou zjednodušené a upravené pro potře­

bu,akce"Formica". Pro správné použití klíčů je třeba znát základ­ní anatomii'mravenčího těla viz obrázek č. 4. Dále je třeba pra­covat se silnou (20 x zvětšující) lupou nebo mikroskopem. Každýdruh je třeba určovat podle deseti a více exemplářů odebranýchz jednoho hnízda. Tento počet je nezbytný protože v rozhodujícíchznacích, jako je, ochlupení hlavy a hrudi. existuje vysoká varia­bilita a tak 'při stanovení druhu je třeba zohlednit aritmetickýprůměr celého prověřeného vzorku.

Všechny tři klíče jsou upraveny pro určov~~í podle dělnic

a nezahrnují samice a samce. Jsou vhodné pouze pro určení před­

běžné a orientační. Pro definitivní určení je třeba spolupracovatse specialistou - entomologem, který se opírá o velké zkušenostia srovnávací materiálo

5.1 Klíč na podrody rodu Formioa L.

Viz obrázek č. 5

1 - Týl hlavy a šupina silně proláklé ••.••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••• podrod Coptoformica Umller

- Týl hlavy a šupina nejsou proláklé ••••••••••••••••••••••• 2

2 - Clypeus na předním okraji vykrojen ••••..•••••.••••••••••••••••••••••••••••••• podrod RaptiformicaForel

- Clypeus na předpím okraji nevykrojen ••••••••••••••••••••• 3

3 - ~elní dvůrek matný. Tělo útiejší; hlava užší, oválnější •••••••••••••••••••••• podrod~~rviformicaPorel

- ~elní dvůrek lesklý. Tělo robustnější, hlava širší a hrana­tější •••••••••••• podrod Pormica s. str.

Podrod Coptoformica je u nás zastoupen dvěma druhy a to For­mica (Coptoformica) exsecta a Formica (Coptoformica) pressila­bris. Oba druhy j sou na našem území vaácné , Obývaj í podhorskéa horské otevřené tereny, kde staví drobnější kupky z rostlin­ného materiálu př~devším z trav. Jedna kolonie se často skládáz několika desítek až stovek hnízdo '

Podrod Raptiform1ca reprezentuje jeden druh Formica (Rapti­fórmica) sanguinea. Je to loupeživý mravenec žijící u nás hojně, .

všude, od nížin po horské hřbety. Má rád světlá místa a hnízdazakládá pod kameny, dřevem a v pařezech, často s použitím ro~­

tlinného materiálu. Celkovou stavbou je nejvío podoben mravencům

podrodu Formica. Podrod Berviformica je na našem území zastoupen7 druhy.

5.2 Klíč druhů podrodu Berviformica

1 - Zadní okraj hlavy s věncem odstávajících chloupků. Vespodhlavy více jak tři páry odstávajících chloupků. Zbarveníšedočerné matné. Hrud částečně bronzová až červenavá ••••••••••••••••••••••••• cinerea Mayr

- Zadní okraj hlavy holý, stejně tak hlava vespod, nebo zdenanejvýš s 1-3 páry odstávajících chloupků ••••••••••••••• 2

2 - Smolně černý, silně lesklý, zvláště zadeček hladký. Ochmýře­

ní mírné. Odstávající chloupky na prvním článku zadečku

cca 0,13 až 0,2 mm dlouhé ••••••••••••.•••••••••••••••••••• 3- Nepříliž lesklý následkem hustého přiléhavého ochmýření.

Chloupky prvního tergitu většinou kratší než 0,1 mm •••••• 4,15

3 - Epinotum v profilu ± nerovně zakulacené. Hrud holá nebo u ro­bustních exemplářů s.několika odstávajícími chloupky. Hnízda

, .v zemi a pod kameny v teplých oblastech Moravy a Slovenska........... . . . . . . . . . . . • . . . . . . ~ ..... gagates Latr.

- Epinotum v profilu spíše v Úhlu zaobleno. Pronotum a mesono­tum (hrud) zpravidla s mnoha odstávajícími chloupky. Hnízdav kupách rašeliníků či mechů na rašeliništích ••••••••••••••• •••••••••••••••••••'. • • • • ••• J2.icea NZl. (= transkaucasica Nas.)

4 - Hnědočerný až černý. Zadeček. dík. menšímu ochmiření lesklejší· ......•......... 0. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . • . . . . . . . . . • • . • • • •• 5

- Tělo, zvláši hrud, nejednotně tmavé s difuzně naěervenalými

skvrnami až jasně červené. Zadeček s hustým přiléhajícím

oc.h.mý"ření-m je matný ••.......•.•..•••..••...........•.•.•• 6

5 - Pronotum holé nebo nanejvýš s 1-4 krátkými Odstávajícímichloupky. Střední a zadní stehna holá ••••••••••••••••••••· . • . • . . . . . . . . . . . . . . . . • . . . . •. fusca L.

- Pronotum a mesonotum až s 20 odstávajícími chloupky. Na spodustředních a zadních stehen též několik chloupku ••••••••••• • . • . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .• lemani Bond.

6 - Pronotum a mesonotum zpravidla holé (1 strany pronota).~upina holá či vyjimečně na horní straně s 1-4 chloupky. Zbar­vení variabilní černočerveně difuzní ••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••• cunicularia Latr.Pronotum a mesonotum ± odstále ochlupeno.(na pronotu je ně­

kolik chloupků až po boční zadní okraj). Hrana šupiny větši­

nou s .5 (2-42) chloupky. Hrud a šupina zpravidla jedno tně..., ..., b IIlr"" 1''''' t ..."cervene z arvena. ~ens~ exemp are mavs~ •••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••• rufibarbis Fabr.

Mravenci podrodu Serviformica žijí hojně na celém našemúzemí od nížin po vrcholky horstev. Obývají místa otevřená i stin­ná. Hnízda bud.Uj'í většinou pod kameny, dřevem a !ků~~u a také

46

v kupkách rašeliníků a mechů na rašeliništích a prameništích.Druh F. <S.) cinerea nepatří právě mezi naše hojné mravence a mů­

žeme se s ním setkat jen na málo místech. Vyhledává převážně říč­

ní terasy, terény s podkladem štěrkovým a pískovým a je možné jejzastihnout i ve městech. Také F.(S~) gagates není příliž rozší­řený druh. Vyskytuje se pouze v nejteplejších oblastech Moravya Slovenska, zde však misty velice nojněo Oproti tomu druh F. (S.)picea vyhledává místa studená a vlhká jako jsou rašeliniště"aprameniště. Zde buduje hnízda v kupkách mechů a rašeliníků téměř

úplně zaplavených vodou. Protože takovýchto míst není na našem~ízemí tak mnoho, ani tento mravenec nepatří mezi hojné. To však.vynahradí další druh - F. (S.) fusca - velice hojný mravenec,patřící mezi naše nejhojnější mravence vůbec. Je velice přizpůso­

bivý a tak se s ním setkáme v teplých nížinách jako i v podhůří,

v otevřených terénech i uprostřed lesů. Hnízda tohoto mravenceslouží především jako pomocná hnízda při zakládání nových hnízdlesních mravenců. A to v nížináCh a v pahorkatinách, přibližně

do výše 600-800 metrů. Ve vYšších polohách je tento druh pln~

nahrazen velmi příbuzným druhem F. (S.) lemani, který je ve všech-,

našich pohořích snad nejhojnějším druhem mravence vůbac , Zbývají-cí dva druhy F. (S.) cunicularia a F. (S.) rufibarbis vyhledávajíspíše otevř~né, slunné terény našich nížin a pahorkatin, kde budu­jí hnízda pod kameny, nebo staví nízké zemité kupky. Oba dva dru­hy jsou poměrně hojné.

5.3 Klíč druhů podrodu Pormica

1 - Zadní okraj hlavy holý ••••••••••.•••••••••••••••••••••••• 2- Na zadním okraji hlavy ~ většiny dělnic v kolonii minimálně

1 až 2 páry Odstávajících .chloupků ••••••••••••••••••••••• 3

2 - Hrutt holá nebo s 1 až 2 páry kratších chloupků na pronotu.Spodní stran~ hlavy holá, maximálně s 1-2 krátkými chloupky.lrravenci spíše menšich rozměrů••••••.••••••••••••••••••~••

4,

•

•••••••••••••••••••••••••••••••• Rolyctena Foerst.- Na pronotu většina dělnic v roji více jak 5 párd chloupků.

Také na spodní straně hlavy bývá většinou několik odstáva­jícíCh chloupků. Mravenci spíše' robustní ••••. ~ •••••••••••• . • . • . • • • . . . . . . . . . . • . • . . . . . . • . •. rufa L.

3 - Na zadním okraji hlavy několik odstávajících šikmo zakřivených

chloupků poblíž zadních rohů hlavy". Na spodní straně hlavyvždy několik odstávajících chloupků. Hru~ co do o?hlupeníjako u F~ polyctena. Mravenci spíše menších rozměrů •••••••••.•...•.••.•.••••.•..•..•..•••• (aguilon1a Yarr.~ .

- Zadní okraj hlavy bohatě pokryt odstávajícími chloupky. Takéhru~ pokryta bohatě, nejméně 30-ti chloupky ••••••••••••••• 4

4 - Hlava i u větších dělnic dvoubarevná, červenočerná •••••••• 5- Hlava a hrua, zvláště u velkých dělnic, svítivě rezavě červe­

ná a silně ochlupená. Na přední, příkré straně prvního ter­gitu je červená skvrna, mnohdy zabírající celou přední polo­vinu tohoto tergitu ••••••••••••• truncorum Fabr.-

5 - Ochlupení na zadním okraji hlavy husté, lemující jej ve věn­

ci. Čelní dVUrek lesklý. Tmavé skvrny na hrudi jsou různé

intenzity a neostře ohraničené, difuzní ••••••••••••••••••••••••••••••••...••.••.....•...•.• lugubris Zetto

- Ochlupení všude velmi bohaté. ~elni dvůrek trochu·mdlý.Černé skvrny,· zejména u větších dělnic, jsou výrazné a zpra~

/

vidla jsou ostře ohraničené •••••• Rratensis Retz.

Formica rufa je typický mravenec celé skupiny. Je rozšířený

u nás všude, ale málo kde hojně. Je to mravenec jehličnatých

lesů pa40rkatin a podhůří. Vyhledává místa na krajích lesů, při

cestách a průsecích. Jeho kupy jsou spíše oválnější většinou

nepříliž vysoké. '

Formica polyctena žije v nížinách a podhuří a objevuje se~'1~

nejen v jehličnatých a smíšených porostech, ale i v čistých

dubinách, kde buduje svá hnízda z úlomků suchých listů, větviček

a pupenu dubu. Na světlo není tak náročný a staví svá hnízda iuprostřed porostů. Mravenci jsou to spíš drobnější, ale~polygynní.

V jednom hnízdě žije až 5 000 samiček a tak se často vytváří od­dělky a vznikají mnohdy velké kolonie. Je to druh velice agresiv­ní a proto i hospodářsky nejvýznamnější.

Formica truncorum vlastně ani nepatří do užší skupiny F. rufa.Co do vzhledu i způsobu života se částečně od této jinak velmisemknuté skupiny odlišuje a je docela možné, že ěasem bude syste­maticky zařazen do samostatného podrodu. Na našem území je roz­šířen velmi sporadicky. V některých oblastech je docela hojný,z~tímco v jiných úplně chYbí. Obývá jak borové lesy v nížinách.tak i smrkové lesy pahorkatin a také, jako jediný zástupce podro­du Formica vystupuje i nad souvislou horní hranici lesů a je mož­né jej nalézt v pásmu kosodřeviny. Ve všech případech však vyža­duje vysloveně slunná stanoviště. Hnízda zakládá v pařezeoh a pa­hýlech stromů, kde využívá chodbiček a komůrek po jinem hmyzu.Často je však možné nalézti jeho hnízdo pod kamenem či dřevemo

Tato hnízda většinou doplňuje stavbou z jehličí.

Formica pratensis je robustní mravenec rovněž milující otev­řené terény. Jeho kupy z rostlinného materiálu jsou ploché, často

proláklé a téměř každé jaro s propadlou klenbou. Stavební materi­ál je větěinou hrubší než u předcházejících druhů. Často stavíhnízda daleko od lesních porostů v polích a lukách. Casto téžv příkopech silnic. Tato hnízda jsou převážně ze stébel trav ačásteček půdy. Obývá nížiny a podhůří, nevystupuje do hor.

Formica lugubris je dosti podobný mravenec žijící ovšemnaopak pouze v horách. U nás byl dosud zjištěn na Šumavě, odkudse vzáoně rozšířii i na Brdy. Mimo tuto oblast byl dosud proká­zán jen z Jeseníků, kde žije na ~vou lokalitách. Podobně jakoF. polyctena je i tento druh VÝrazně polygynní a jeho kolonie

~/~

obsahují často mnoho hnízd. Hnízda jsou spíš kuželovitá a velmivysoká.

Formica aquilonia nebyla na našem území dosud prokázánao

, .INVENTARIZACE LE5NICH MRAVENCU

6.1 Cíl a význam inventarizace

Inventarizace je součástí celonárodní akce Formica. Tatoakce má podchytit a centrálně řídit ochranu lesních mravenců.

Dalším stupněm bude hospodářské využití lesních mravenců směrem

ke zvyšování odolnosti lesních areálů proti hmyzím škůdcům. kte­ří v důsledku oslabení lesních porostů za~ínají vážně ohrožovatvelké komplexy lesů našeho státu. Celá akce je dělena na 4 fáze:

a) Šíření informací - rozvinutí široké propagace a proškolenídostatečného počtu specialistů. kteří budou řídit vlastníčinnost v terénu.

b) Inventarizace hnízd lesních mravenců.

c) Centrální řízení ochrany hlavních komplexů hnízd lesníchmravenců a jejich hospodářské využití.

d) Mezinárodní spolupráce na řešení uvedené problematiky.

Ačkoli již bylo řečeno, že z 'hospodářského hlediska jsounejužitečnějšími druhy Formioa polyctena a Formica lugubris.je třeba vědět, že z ekologiokého hlediska zaujímají všeohnydruhy lesních mravenců důležité místo v ekosystému lesa. Inven­tarizaoe nám dává přehled o rozšíření jednotlivých druhů v' růz­nýoh oblastech a lesních celcích. Dává nám také předpoklady prosledování změn a pro druh ochrany či stupeň hospodářského využi­tí lesních mravenoů v dané oblasti. Inventarizace spočívá v dů­

kladném plošném průzkumu všech lesních oblastí (s důrazem najehličnaté monokultury) a v založení podrobné evidence zjiště­

ných hnízd.

2.0

6.2 Příklady ze zahraničí

Konkrétním vzorem pro celonárodní akci Formica je obdobnáoperace "Muravej", vyhlášená v roce 1971 ministerstvem lesníhohospodářství RSFSR a Všeruskou společnosti ochrany přírody. Dotéto akce byli zapojeni pracovníci lesu, ochranáři a mládežnickéorganizace. Také v ostatních evropských státech se úspěšně za­bývají hospodářským využitím lesních mravenců. Vedle NDR, Bul­harska či Polska mají vynikající výsledky ve Finsku, Itálii,~výcarsku a NSR. Ve Finsku například provádí celostátní inven­tar;izaci lesních mravenců. každých deset let a tak mají možnostsrovnání stavu za několik uplynulých desetiletí. Ve Švýcarskujsou inventarizace i do provádění ochrany zapojeny vedle lesníchzaměstnanců i oddíly mladých ochránců přírody. V Itálii majíjiž tolik zkušeností a dobrých výsledků, že se k nim oprátilana pomoc Kanada a bylo provedeno'rozsáhlé stěhování hnízd les­ních mravenců, které byly letecky přepraveny do ohrožených lesů

Kanady. Všecr~ tyto mezinárodní zkušenosti a metody ochranypřírody jsou pro náB bohatým zdrojem informaci z nichž lze čer-

,t v. I L. v "'.!,.,. V" k t' opa pr~ zac!~ane nas~cÁ~ narusenycn e asys emu.

6.3 Organizace inventarizace lesních mravenců

Celou akci Formica bude centrálně řídit Rada odborné sekceOP při Cv.~SOP. V rámci každého okresu bude akci, tedy i inven­tarizaci řídit RAOS OP okresního výboru ~SOP. Zde dostanou zá­kladní organizace i jednotliví zájemci informace o způsobu ma­pováni a předávání vzorků. Zodpovědný člen RAOS okresního výbo­ru bude shromaždovat výsledky inventarizace pro~edené v jednot­

livých obvodech. bude ověřOVat údaje jednotlivých mapovateltl

v terénu, vyhotoví definitivní evidenční list a zašle vzorkyk determinaci. Tento pracovník bude mít řádně absolvované škole­ní a složené zkoušky. Navíc RAOS OP okresního výboru navážeúzký kontakt s pracovníkem příslušné organizace lesního hospodář­

ství, jehož funkční náplní je ochrana lesa. Tato spolupráce bude

21

nezbytná pro samé zahájení inventarizaoe. V první fázi se totižprovede rámoová inventarizace formou dotazníkové akce. Dotazníky(~zor viz příloha č. 1) rozešle vedení organizaoe lesního hospo­dářství všem svým podřízeným složkámo Výsledky budou velmi oenné,'protože se tak jednotlivým mapovatelům dostane do ruky přehled

lesních oelk~, kterým je nutno věnovat zvýšenou pozornost. Usnad­ní jim to práci a navíc jsou údaje přímo vázány na lesnickéčlenění porostd.

Pro provádění inventarizace bude bezpodmínečně nutné roz­dělit každý okres 'na několik obvodů. Každý obvod bude zpraoová­vat jeden mapovatel (záklo org. ČSOP nebo ,jednotlivec). Hranicetěohto obvodd je třeba volit citlivě, s ohledem na lesní hospo­dářské celky. Nejlépe tak, aby se hranioe obvodů kryly s hranice­mi jednotlivýoh lesních správ. U menších obvodd pak s hranioemijednoho či několika lesních oddělenío

6.4 Založení evidence, mapování, odběr vzorku,

Mapováni a odběry vzorků se dají provádět po celou aktivnísezonu lesních mravenoů, tedy na většině našeho území od koncebřezna do konce října. Návštěvy, a kontroly vybraných Komplexdhnízd pak po celý rok.

Do terénu by měl mapovatel vyrazit vybaven porostovou neboaspoň tur1stickoumapou svého obvodu, informačním listem s údajilesáků, blokem evidenčních listů a očíslovanými zkumavkami(lékevkami, tubami, skleničkami apodo) na odběr vzork~. Dále jenutné měřítko na měřeni hnízda a základní znalosti biologiemravenců a botan1kyo

Každé nalezené hnízdo lesníoh mravenců mapovatel zakreslíjednoduchou, jednotně volenou značkou do mapy. Hnízdu přidělí

pořadové číslo. Toto číslo je složeno ze dvou částí (např. VII/32),

22

kde první číslice je číslem přiděleného obvodu a teprve druh~

číslice udává vlastní pořadové číslo hnízda. Toto číslo. stej~ě

jako ostatní údaje zapíše do evidenčního listu. Míry hnízda, kte­ré měří jsou jen dvě a to největší výška a největší průměr zá­kladny. V případě. že se jedná o kolonii několika hnízd je třeba

brát do evidence a měřit jen jedno z nich (největší) a do pří­

slušné kolonky uvést celkový jejich počet. Zde je! nutné se všakdobře pfesvědčit, že se jedná skuteěně o hnízda jedné koloniea ne o sousedící hnízda různých kolonií.

Další součástí evidence j·e označení hnízda přímo v terénu.Provádí se olejovou nebo syntetickou barvou na kmen aejblížestojícího stromu do výše prsou, případně ha zaražený kolík. Veli­kost číslic cca 5 cmo Vybrané cenné komplexy hnízd budou po vy­hodnocení akce označeny evidenčními štítky státní ochrany přírody.

Posledním a důležitým Úkolem mapovatele v terénu je odběr

vzorkuo Odběr je nutno provést u každého evidovaného hnízda. Do

zkumavky (do níž jsme předem vložili několik kousků pomačkaného

papiru, aby jsme omezili pohyb a tím poškození'přepravovaného

vzorku) nasbíráme z povrchu hnízda či jeho nejbližšího okolí10 a více dělnic. Pokud jsou na hnízdě právě přítomny okřídlené

samičky a samečci přibereme i několik jejich exemplářů. Pakdo zkumavky kápneme několik kapek lékařského benzínu (možno téžp~užít Benzínového čističe skvrn), které v několika okamžicíchmravence usmrtí a do příští manipulace nakonz~rvují. Zkumavkudobře uzavřeme a označíme stejným evidenčním číslem, jakým jsmeoznačili hnízdo v evidenčním listě a na nejbližším stromě. Nej­lepší je vložit lísteček s evidenčním číslem do zkumavky.

Po zpracování celého obvodu, nebo jeho určité stejnorodéčásti, odevzdá mapovatelvzorky a mapu zodpovědnému členu RAOSOP okresního výboru ČSOP. Stejně tak mu odevzdá i originála jednu kopii evidenčního listuo Druhou kopii si ponechá pro

23

vlastní evidenci. Zodpovědný člen RAOS OP odešle vzorky mra­venců k určení specialistovi a prověří správnost údajů mapova­teleo Po obdržení výsledků determinace založíc definitivníevidenční list hnízd a shrnuté informace předloží Radě odbornésekce OP k dalšímu využitio Tím skončí první fáze inventarizace.Mapovatelé by však neměli ztrácet kontakt s hnízdy a občasnou

návštěvou by měli kontrolovat vývoj i těch hnízd a hnízdníchkomplexů, které nebudou vybrány RAOS OP k intenzivnímu hospodář­

skéwM využití. Celá inv~ntarizace by měla být periodicky, vždypo pěti či deseti letech prováděna znovu.

ZÁVĚR

V příručce jsou obsaženy nejen údaje o biologii lesníchmravenců, ale ~ údaje o jejich působení v ekosystému lesaa o významu tohoto působení pro člověka. Akce Formioa není samo­účelná, nýbrž směřuje k udržení hygieny lesa a tím i k zachová­ní zdravého životního prostředí. Čim více je uznáván význam lesapro ozdravění země a člověka, tím naléhavěji si musíme uvědomo­

vat, že je třeba zdraví lesa uchovávat nebo znovu obnovovatIJen zdravý les m1že splňovat očekávfu~é blahodárné účinky propodporu hospodaření s vodou, zmírnění klimatu, čistění vzduchua pro rekreaci člověka.

I n for mač n í 1 i.s t

o v Ý s k Y t u 1 e. s n,a c h mra v e n c ů

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

• • • • • • • • • • • • • • • • • • •• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •Lesní závod:Polesí:Oddělení (za číslem oddělení uveate odhad počtu hnízd) :·...........................................,...~ ........... ...." ....................................................·........•...•...............•......................... ' ...• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •• •••••••••••••• • • •• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Ohrožení lokality předpokládané lesnické zásahy v místě

výskytu lesníoh mravencd, např. těžební činnost, stavbacest a svážnio apod.:

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • o

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • o ~ o • • • oe. o • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Datum: • • • • • • • • • • • • • • Vedouoí polesí: • • • • • • • • • •

EVlDENČWf LIS~ - vzer

~videnční list ~nťzdaČíslo hnízda:le8n:!~h mravencO

:pruh:Okres: I Obvod: U!ivatel:

Les: IPodrost: ·INadm.vÝška:POda:hlinitá.písčitá.jílovitá.kamenitá /zatrhnout/Svah:rovina.mírný.p~íkrýZastínění:ne.mal'.velké

Tvar kupy: C\ .6.f\ Vý§ka:.< >. .

Staveb.materiál: Počet hnízd kolonie:Zji§těn' nedostatky:

.

Datum evidence Mapovatel:a odb~ru vzorku:

26

1977

zo ------------~---L _

H

1978

o . ~. I;:fl I \ \ \ _ /1 : \~ t-----~ -- - - - - --"'-~~""---'----

H H

1979

A f\\ \(i \.'" (\ \. \ II , . ' {

" . \ - - - - -~- - - , - -"..... --- - -----~ ---

H S H

Obr.č.l

B •••• hnízdo, Z •••• z480bárna,'S •••• stanice2.?

1979-- --...

,- - -- -~ - _/10\ '\/" --- '61)

/' ® \2.0 I// @ ~ . (

I fl) O I. \

Il O O O \,\ \

\ ~H /----- O I\ \!JI -ř <-c:»" O /........ ./.....-._----'

1980

o

Obr.ě.2

H •••• hnízdo, O .... smrky t 0 .... duby t

přeruěovaná čára •••• hranice teritoria

2B

Obr.č.3

~•••• mateřské hnízdo, ~ •••• oddělky,přerušovaná

čára •••• mravenčí cesty,plocha s křížky •••• smrkovýles,plocha tečkovaná •••• paseka

1978

1979IX X X X\ XlxI X X J(

'x X x »;II -----zEš fil,-- l!.e-.sTA I

,I.~x--x-. ><I xI X x XI

1980x X X ~

>(@>\ X X x. l X x )( X

LE"S'lIl'~S'tlf-----L~-~

--. . x. _\ X X X~x )( )(

1981

x

xt

I, 1)( X X,t . , '. I ~ X0-'-.-- ~-,x X x X

+-----L.EsNí CE.sr1-- --r - - ~- _

:-- --- - .- - - - :- - - ---: - - ~ttIifA>< X (- ..}, " ~ '-")(. ~, . '. ~'. ',', .' . ku;x X

_-?-- ~-1--- /

---2

0J--:-l'<U -, - - - - - 3-!:.---4

-5-------6---7

---.8---9 ---

1•••• t!1 hlavy,2•••• temeno.3 ••••čeln! dvorek,4 ••••clypeus, •••• pronotus.6 ••••mesonotumt7••••epinotum,8•••• šupina9••••první článek zadečku /t.tergit/

A •••• mravenee podrodu Raptiformiea /F.sanguinea/B • • • • mravenee podrodu Coptoformiea /F.exsecta/C •••• mravenee podrodu Serviformiea lF.fusea/D •••• mravenee podrodu Formiea /F.rufa/

31

AKCE FOR:UCA-Metodická příručka s, 1V roce 1982 vydal okresní výbor Českého svazu ochráncfi 2řírodyv Prachaticích pro vnitřní potřebu orgánfi a organizací OSOP.Autor textu Pavel Bezděčka.Povoleno pod číslem 403/16-23/81OK ONV Prachatice.Vytiskla Stráž,tiskařské závody,n.p.Plzeň,závod ve Vimperku.Náklad 2 000 ks.Distribuce ČSOP Praha.Neprodejné,