Anatomie a fyziologie krevního oběhu

strana 1

Anatomie a fyziologiekrevního oběhu

MUDr. Václav Hlaváček

Krevní oběhKrevní oběh

FUNKCE KREVNÍHO OBĚHUFUNKCE KREVNÍHO OBĚHU

• Činnost srdce a krevního oběhu je důležitý článek udržování homeostázy

• Oběhová soustava zásobuje tkáně kyslíkem, živinami, odstraňování zplodin látkové přeměny, pomáhá udržovat stálou koncentraci iontů, acidobazickou rovnováhu, tělesnou teplotu, předávání informací pomocí hormonů

• Krevní oběh je uzavřený ve smyslu objemu kapaliny, která v systému obíhá

• Mezi tkáněmi a krví probíhá čilá látková výměna

• Hnací jednotkou oběhové soustavy je srdce, které má velké možnosti přizpůsobit se požadavkům organismu

SRDCESRDCE

• Srdce pracuje nonstop, 24 hodin denně, měsíce, roky a když je třeba, i celé století

• Den co den musí vykonat průměrně 100.000 stahů, 36milionů ročně

• Za život provede srdce dva a půl miliardy úderů (75 let), přičemž prohání každou minutu v průměru šest litrů krve 150.000 kilometrů dlouhým cévním řečištěm

• Váží u mužů 0,45% hmotnosti těla (300-350g), u žen 0,4% (250-300g)

• V klidových podmínkách je za minutu přečerpáno přibližně 5-6 litrů krve, při zátěži je toto množství až 20 i více litrů (zrychlí se srdeční frekvence a zvýší se objem vypuzované krve)

SRDCESRDCE

• Srdce je dutý svalový orgán, který pod tlakem pohání krev v oběhu krevním tím, že se rytmicky smršťuje a ochabuje

• Srdce má tvar nepravidelného kužele s bazí obrácenou dozadu vzhůru a s hrotem směřujícím dopředu dolů a doleva

• Je uloženo v mezihrudí, za hrudní kostí, jednou třetinou je vpravo od střední čáry, dvěma třetinami vlevo od střední čáry

• Podélnou přepážkou je srdce rozděleno na pravou a levou polovinu

• Každá polovina srdce má tenkostěnnou síň (atrium) a silnostěnnou komoru (ventriculus) - mezi nimi jsou chlopně, které umožňují proudění krve jen v jednom směru (fungují jako jednosměrný ventil, zabraňují zpětnému toku krve z komor do síní)

• Na povrchu srdce probíhají věnčité (koronární tepny, které zásobují srdeční sval kyslíkem a živinami

SRDCESRDCE

Na stěně srdeční se rozeznávají tři vrstvy:

- endokard: je tenká lesklá blána vystýlající nitro srdce.

- myokard: je svalová vrstva tvořená příčně pruhovanou svalovinou srd.

- epikard: je povrchový obal srdce

• Povrch srdce je kryt osrdečníkem, což je vazivová blána, která se dělí na zevní list (perikard) a vnitřní list (epikard), který přechází na srdce

• Štěrbinový prostor mezi perikardem a epikardem vytváří tzv.perikardiální dutinu vyplněnou malým množstvím tekutiny umožňující hladký a klouzavý pohyb srdce

• Vnitřní výstelku srdce tvoří nitroblána srdeční (endokard), která přechází mezi síněmi a komorami v chlopně cípaté

Lidské srdce má 4 dutiny: dvě síně a dvě komory• Pravá síň a pravá komora tvoří tzv. pravé srdce, oddělené síňovou a

komorovou přepážkou od levé síně a komory, které vytvářejí tzv. levé srdce.

FUNKČNÍ MORFOLOGIE SRDCEFUNKČNÍ MORFOLOGIE SRDCE

• Srdce svými pravidelnými kontrakcemi zajišťuje neustálý oběh krve a mízy v organismu

• Metabolizmus srdeční svalové buňky je převážně vázán na oxidační pochody

• Zdrojem energie pro srdeční činnost jsou cukry (glykogen, glukóza), mastné kyseliny, laktát a v menší míře i aminokyseliny

• Srdeční svalovina = syncytium - jednotlivé svalové buňky jsou propojeny plazmatickými můstky

• Buněčná jádra jsou uložena centrálně (jako u svalů hladkých), v myofibrilách je patrné příčné pruhování (jako u svalu kosterního)

• Tloušťka stěny jednotlivých srdečních dutin je rozdílná (nejmohutnější v levé komoře)

KORONÁRNÍ TEPNYKORONÁRNÍ TEPNY

• Výživa srdečního svalu je uskutečňována krví, přiváděnou koronárními (věnčitými) tepnami, které jsou prvními větvemi aorty

• Pravá věnčitá tepna (a.coronaria dextra) zásobuje myokard přibližně pravé poloviny srdce

• Levá věnčitá tepna (a. coronaria sinistra) přivádí okysličenou krev zhruba pro svalovinu levé poloviny srdce

• Větve obou věnčitých tepen vytvářejí obrovské kapilární sítě, svědčí o mimořádně vysokém metabolismu srdečního svalu

• Přes mnohonásobné propojení kapilárních sítí se koronární tepny chovají jako konečné; tj. uzávěr tepny nebo její větve vede k nedostatku kyslíku a k rozpadu příslušné části svalu (k infarktu myokardu)

KORONÁRNÍ TEPNYKORONÁRNÍ TEPNY

KREVNÍ OBĚH V SRDCIKREVNÍ OBĚH V SRDCI

a1) levá komora

a2) pravá komora

b1) levá síň

b2) pravá síň

c) dvojcípá chlopeň (mitrální chlopeň)

d) hrot srdeční

e) aorta s odstupy velkých tepen

f) tepna plicnice

g) horní dutá žíla (v.cava superior)

h) dolní dutá žíla (v.cava inferior)

ch) plicní žíly

i) aorta sestupná (pokračování aorty)

j) mezikomorová přepážka

ANATOMIE SRDCEANATOMIE SRDCE

Srdce bez osrdečníku

a) srdce (srdeční sval myokard)

b) osrdečník (epikard)

c) srdečnice (aorta)

d) plícnice (arteria pulmonalis)

e) srdeční hrot

f) pravá komora

g) levá komora

FUNKCE SRDEČNÍCH CHLOPNÍFUNKCE SRDEČNÍCH CHLOPNÍ

• Díky chlopním je zajištěn jednosměrný průtok krve v srdci

• Chlopně působí jako ventily, jsou umístěny ve vazivové tkáni, srdeční bazi, která odděluje svalovinu komor a předsíní a tvoří pevný podklad pro upnutí svalových vláken komor i síní

Poloměsíčité chlopně (aortální, pulmonální) sestávají ze tří pohyblivých segmentů a mají poměrně malou plochu, oddělují prostor velkých cév (aorta, plicnice) od dutin srdečních komor

Atrioventrikulární chlopně (mitrální, trikuspidální) oddělují prostor srdečních síní a komor, mají větší plochu a jejich uzávěr je podporován šlašinkami a papilárními svaly

• Chlopně se uzavírají pasivně působením zvýšeného tlaku v příslušné dutině

FUNKCE SRDEČNÍCH CHLOPNÍFUNKCE SRDEČNÍCH CHLOPNÍ

SRDEČNÍ CYKLUS

• Srdeční svalovina je vybavena schopností stahovat se (systola) a roztahovat se (diastola)

• V diastole se srdce plní krví, v systole srdce vypuzuje krev do oběhu, přitom z pravé poloviny srdce je krev čerpána do plicního oběhu krve, z levé poloviny srdce do orgánů a tkání (tak zvaný systémový oběh krve)

• Pravá komora vhání krev do plic, aby se tam okysličila, okysličená krev se pak vrací do levé síně a komory

• Z levé srdeční komory je vypuzována do celého organismu

• Poté se krev prostřednictvím systému žil opět vrací do pravé poloviny srdce a celý proces probíhá znovu

• Výsledkem je vypuzení určitého objemu krve (tepový objem) do velkého a malého oběhu

• Srdeční cyklus je řízen převodním systémem srdečním tj. elektrickými ději, které spouštějí mechanické děje.

Fáze srdečního cyklu

1) Systola komor

• Napínací – izovolumická fáze. Na začátku systoly komor se začne zvyšovat intraventrikulární tlak a uzavřou se atrioventrikulární chlopně (systolická ozva)

• Vypuzovací – ejekční fáze. Intraventrikulární tlak převýší tlak ve velkých tepnách, otevřou se semilunární chlopně a dojde k vypuzování krve z komor (systolický tlak v tepnách). Ejekční fáze končí, jakmile intraventrikulární tlak klesne na hodnotu o něco nižší než je tlak ve velkých tepnách, proud se obrátí a semilunární chlopně se uzavřou (diastolická ozva)

2) Diastola komor

• Fáze izovolumické relaxace. Nemění se objem,intraventrikulární tlak klesá

• Plnící fáze. Po ochabnutí komorové svaloviny natolik, že tlak v síních převýší tlak v komorách dojde k otevření atrioventrikulárních chlopní. Zpočátku – fáze rychlého plnění, později fáze pomalého plnění. Systola síní = konečná fáze komorové diastoly (cca 20% objemu)

Fáze srdečního cykluechokardiografie (parasternální projekce)



KREVNÍ OBĚHKREVNÍ OBĚH

• Krevní oběh jsou dva oddělené okruhy:

- malý (plicní) oběh je poháněn pravou komorou srdeční

- velký (systémový) oběh poháněný levou komorou

• Plicní a systémový oběh se však liší tlakem a odporem. Tlak v plicním oběhu je 4 – 5 krát nižší než v oběhu systémovém

• Objem krve, který je za časovou jednotku přečerpán malým a velkým oběhem, je stejný = minutový objem srdeční

• Srdeční výdej je určen velikostí systolického tepového objemu (objem krve vypuzené během jedné srdeční kontrakce) a tepovou frekvencí

• Srdce pracuje jako tlakové čerpadlo,na jeho výkonu se podílí:

- složka statická: překonání tlakového rozdílu mezi komorou a tepnou

- složka kinetická: udílí zrychlení vypuzenému množství krve

DVA OBĚHY V JEDNOMDVA OBĚHY V JEDNOM

• Do pravé síně srdeční přitéká horní a dolní dutou žílou odkysličená krev z orgánů a tkání těla

• Tmavá žilní krev chudá na kyslík, je vypuzována z pravé komory přes plicní chlopeň do plícnice, ta se rozděluje na pravou a levou plicní tepnu, z nichž každá zásobuje jednu plíci

• V plicích se krev zbavuje oxidu uhličitého a sytí se kyslíkem

• Její barva se mění v jasně červenou, okysličená krev odtéká z plic čtyřmi plicními žilami do levé srdeční síně a odtud do levé komory

• Z levé komory je okysličená krev pod vysokým tlakem vypuzena do aorty, která prostřednictvím svých větví zásobuje okysličenou krví všechny orgány v těle

• Předává přenášený kyslík a přibírá na svou palubu oxid uhličitý, opět proměňuje svou barvu na tmavě červenou

• Kyslíku zbavená krev přitéká horní a dolní dutou žílou opět do pravé síně

• To vše trvá asi ½ minuty, celý oběh je dokončen a začíná znovu

• Tím je též vysvětleno, proč krev v tepnách má jasně červenou barvu a proč krev v žilách je tmavě červená

Obsah kyslíku v arteriální krvi:

CaO2 = (Hgb x 1.36 x SaO2) + (0.0031 x PaO2)

Dodávka kyslíku do tkání:

DO2 = CO x CaO2

Spotřeba kyslíku v tkáních:

= CO x (CaO2 - CvO2)

Malý oběh

Průtok plicní cirkulací (~srdeční výdej) 4 - 8 l/min

Tlak v plicnici (Ppa) 15-30/5-15 mmHg

Tlak v pravé síni 0 - 10 mmHg

Tlak v pravé komoře 15-30/0-8 mmHg

Tlak v zaklínění 5 - 10 mmHg

Plicní cévní odpor 150 - 250 dyn.sec/cm5

Hranice plicní hypertenze střední PAP > 25 mmHg v klidu

Objem krve v plicích ~450 ml (9% celkového objemu krve)

Srdeční výdej – cardiac outup - COSrdeční výdej – cardiac outup - CO

= objem krve přečerpané srdeční komorou za 1 minutu

CO = SV x HR ....l/min

( 4,9l/min = 70ml x 70min)

• SV – stroke volume, objem krve vypuzený komorou během systoly

= EDV - ESV

CI – cardiac index

CI = CO / BSA ....l/min/m2

(4,9l/min / 1,8 m2....2.7 l/min/m2 )

BSA – body surface area

http://www.halls.md/body-surface-area/bsa.htm

Srdeční výdej – determinantySrdeční výdej – determinanty

4 determinanty:

• afterload

• preload

• kontraktilita

• srdeční frekvence

AFTERLOADAFTERLOAD

= dotížení, napětí vyvinuté ve stěně srdeční komory během systoly

= odpor, proti němuž je krev ze srdce vypuzována (odpor kladený kontrakci)

↑ afterloadu → ↓ srdečního výdeje

Zvyšuje-li se tlak v aortě (afterload), otevírá se aortální chlopeň až při odpovídajícím zvýšení tlaku v levé komoře → zatěžuje myokard → ↑ spotřebu kyslíku v myokardu → zhoršuje prokrvení myokardu → ...↓CO

...afterload je o tlaku v aortě, tepenném řečišti

PRELOADPRELOAD

= předtížení, náplň srdeční komory na konci diastoly, enddiastolický objem

= síla, která napíná myokard před stahem

↑ preloadu → ↑ srdeční výdej• vychází z principu Frankova-Starlingova zákonu:

zvýšená náplň srdce na konci diastoly (preload) zvýší intenzitu srdečního stahu - množství krve vypuzené při následné systole – tepový objem. Podstatou je uspořádání myofibril, překryvy aktinových a myosinových filament; mechanismus platí jen v určitém rozsahu – při nadměrném zvětšení komory(dilatace)

...preload je o náplni cévního řečiště

Frank-Starlingův zákonFrank-Starlingův zákon

KONTRAKTILITA MYOKARDUKONTRAKTILITA MYOKARDU

= schopnost myokardu se kontrahovat; nezávisle na after a preloadu

- stažlivost = schopnost kontrakce

- klinicky odpovídá rychlosti ejekce

- rychlost změny tlaku v komoře, vztažená na velikost překonávaného periferního tlaku

- matematicky je tato závislost vyjádřena derivací hodnoty tlaku v komoře v časovém průběhu (dP/dt/TK).

Ejekční frakce:

EF = SV / EDV....EDV – ESV / EDV

• př. 70 ml / 120 ml = cca 60%

Srdeční výdej – měřeníSrdeční výdej – měření

Swan – Ganz:• invazivní metoda

• měření tlaků, srdečního výdeje a odvozených parametrů

přímo měřené hodnoty:• CO, SvO2, CVP, RAP, RVP, PAP, PCWP

vypočtené hodnoty:• SVR(dyne.sec/cm5) = (MAP - CVP)/CO x 79.9

• PVR(dyne.sec/cm5) = (MPAP - PCWP)/CO x 79.9

• DO2 (ml O2/min) = CaO2 x CO = CO x Hb x SaO2 x 13

• VO2 (ml O2/min) = CO x (CaO2-CvO2)

• LVSW (g.m) = SV x (MAP - PCWP) x 0.0136

• RVSW (g.m) = SV x (PAP - CVP) x 0.0136


Swan – Ganz:

• měření srdečního výdeje: principem je měření změny teploty krve termistorem na konci katetru po aplikaci tekutiny o určitém objemu a teplotě do pravé síně cestou CVP vstupu SG katetru – termodiluční metoda


Měření pomocí analýzy arteriální pulzové křivky

• Vigileo, Edwards Lifescience

• vyžaduje pouze arteriální katetr

• méně invazivní

• méně přesné

• HR, CO, SVV, SVR, SvO2

Šokové stavy - hemodynamika

32

Typ šoku TK SVR CVP PCWP CI SvO2

hypovolemický

↓ ↑ ↓ ↓ ↓ ↓

kardiogenní ↓ ↑ ↑ ↑ ↓ ↓

septický ↓ ↓ ↓ ↑ ↔ ↓ ↑ ↔ ↓ ↑

anafylaktický ↓ ↓ ↓ ↓ ↓ ↓

Řídící mechanismy srdečně-cévního sy., regulace TK

= tlak, kterým působí protékající krev na stěnu cévy

Determinanty krevního tlaku:

Fyziologické - srdeční výdej x systémová cévní rezistence................CO x SVR

Fyzikální – objem krve a poddajnost cévní stěny

Dosažení perfůze tkání je díky existenci

1. tlakových gradientů – srdce

2. odporu – rezistence kladená cévním systémem


A) místní:

• myogenní autoregulace

• metabolická regulace

• endotelová regulace

...hl. svalovina arteriol reaguje na lokální podmínky a podněty

Především – mozek, srdce, ledviny

Řídící mechanismy srdečně-cévního sy., regulace TKB) celkové:

• rychlé(krátkodobé)

• nervové – sympatikus, parasympatikus, baroreceptorové reflexy

• hormonální – katecholaminy, sy. renin-angiotenzin, ANP

• pomalé(dlouhodobé)

• ADH, aldosteron

• ...působí na oběh prostřednictvím řízení celk. objemu krve

místní vs. lokální regulační mechanismy - „hierarchie“

• př. kůži dominují centrální vlivy X v myokardu převládá autoregulace

Řídící mechanismy srdečně-Řídící mechanismy srdečně-cévního sy., regulace TKcévního sy., regulace TK

receptor účinky

1vazokonstrikce (periferní, renální, koronární)

zvýšení kontraktility myokardu (nejisté)

2inhibice uvolnění noradrenalinu

vazodilatace

3 koronární vazokonstrikce

1zvýšení kontraktility myokardu

zvýšení srdeční frekvence

2

vazodilatace (periferní, renální)bronchodilatace

metabolické účinky (snížení sekrece inzulinu, hyperglykemie, hypokalemie)

3 regulace termogeneze


adrenalin ++ +++ +++

dobutamin 0 +++ +++

noradrenalin +++ + 0


Řídící mechanismy srdečně-cévního sy., regulace TKx

Řízení srdečního výdeje

Baroreflex, baroreceptory

• Baroreceptory se nacházejí v arcus aortae a v sinus caroticus (aortokarotické receptory)

• Jedná se o mechanoreceptory reagující na rychlé změny arteriálního tlaku

• Dochází k depolarizaci a tím vzniku akčního potenciálu

• Zvýšení krevního tlaku se projeví vyšší frekvencí

akčních potenciálů

- kompenzuje krátkodobé změny tlaku,

- slouží jako nárazníkový systém

př. ↑ TK → …↓ sympatiku - ↓kontraktility, vasodilatace → ↑ parasympatiku - ↓ TF

…. ↓ TK ….

VLASTNOSTI MYOKARDUVLASTNOSTI MYOKARDU

Základní fyziologické vlastnosti myokardu jsou automacie, vodivost, dráždivost a stažlivost

Automacie (chronotropie) = schopnost vytvářet vzruchy. Výsledkem vzruchové aktivity je sled pravidelných rytmických srdečních stahů i bez vnějšího podráždění

Vodivost (dromotropie) = vzruch se přenáší na celou srdeční jednotku (síně a komory), čímž je zajištěn synchronní stah všech svalových vláken.

Dráždivost (bathmotropie) = možnost vyvolat svalový stah dostatečně silným, nadprahovým podnětem. Zatímco podprahový podnět stah nevyvolá, nadprahový podnět různé intenzity vyvolá stejnou odpověď, pokud se dostaví v období, kdy je svalovina schopna na podnět reagovat

Stažlivost (inotropie) = schopnost svalové kontrakce a její závislost na dalších faktorech, např. na výchozím napětí svalového vlákna

NERVOVÁ REGULACE SRDEČNÍ ČINNOSTINERVOVÁ REGULACE SRDEČNÍ ČINNOSTI

• Pokyny k rychlosti srdečních kontrakcí přicházejí nervy autonomního nervového systému z kardioregulačního centra v mozkovém kmeni

• Centrum řízení srdeční činnosti je umístěno v prodloužené míše, spolu s dalšími životními centry

• Je řízeno bez jakéhokoliv vědomého zásahu

• Srdeční činnost je ovlivňována také hormony a jinými chemickými látkami

• Sympatické (noradrenalin, adrenalin, dopamin) i parasympatické (acetylcholin) neurotransmitery se uplatňují na úrovni myokardu, specializovaných tkání sinusového i atrioventrikulárního uzlu a převodního systému

• Ovlivňují srdeční frekvenci, sílu kontrakce, koronární průtok

• Nervová regulace je velmi rychlá na rozdíl od humorální

• Základní funkcí kardiovaskulárních reflexů je integrace funkce srdce a cirkulačních požadavků

PŘEVODNÍ SYSTÉM SRDCEPŘEVODNÍ SYSTÉM SRDCE

• Veškerá srdeční svalovina je schopna samočinného vzniku vzruchu a následného stahu = automacie

• Myokard komor i předsíní uplatní automacii pouze za patologických okolností

• V srdci je systém svalové tkáně s morfologií lišící se od ostatní svaloviny předsíní a komor. Je specializovaný na tvorbu a převod impulzů vyvolávajících kontrakci srdečního svalu

• Struktura buněk převodního systému se od běžné buňky myokardu liší nižším obsahem myofibril, vysokým obsahem glykogenu a zejména elektro-fyziologickými vlastnostmi

• Uzlová část převodního systému (uzel sinoatriální a atrioventrikulární), má poměrně nízkou rychlost (0,02-0,1 m/s) šíření vzruchu, ale naopak vysokou schopnost automacie.

• Ostatní části převodní systém vynikají vysokou rychlostí šíření vzruchu – depolarizační vlny (4 m/s = 14 km/hod).


• sinoatriální uzel (Keithův-Flackův) = pacemaker – je umístěn na vtokové části pravé předsíně (sinusový rytmus 60 – 80/min)

• internodální dráhy – spojují sinoatriální uzel s atrioventrikulárním uzlem (zadní přes Crista terminalis a přední přes interatriální septum)

• Pokud nefunguje SA uzel nebo přenos z něj je blokován, pak přebírá funkci pacemakeru další část převodního systému

• atrioventrikulární uzel (Aschoffův-Tawarův) – je umístěn při ústí trikuspidální chlopně (nodální rytmus 30 – 40/min). Čas potřebný k průchodu vzruchu A-V uzlem je 130 ms

• Funkce zpomaleného převodu je specifická pro AV uzel = zabraňuje předčasnému převodu na komory v případek rychlého atriálního rytmu jako např. fibrilace či flutter síní

• AV uzel zpomaluje signál o asi 0,1 s před jeho rozšířením na komory

• Důležitost = zajistit, aby síně byly kompletně vyprázdněné před kontrakcí komor.


• Hissův svazek – seskupení buněk srdečního svalu specializovaných na převod signálu - odstupuje z atrioventrikulárního uzlu a prochází síňokomorovou přepážkou (jediné vodivé spojení síní a komor)

• pravé a levé (přední a zadní) Tawarovo raménko – směřují do odpovídající svaloviny komor

• Purkyňova vlákna – probíhají periferně a jsou zakončena ve svalovině komor

• Hissův svazek, Tawarova raménka a Purkyňova vlákna tvoří dohromady síť ventrikulárního převodního systému

• Signálu trvá cesta z Hissova svazku ke svalovině komor asi 0,03-0,04 s.


Barorecetory

• Skupina nervových zakončení schopných registrovat změny tlaku krve

• Nacházejí se v tepnách blízko srdce (v karotidě, aortě)

• Informace z baroreceptorů se přenášejí do CNS, odkud prostřednictvím autonomních nervů může být řízena činnost srdce a cév, které jsou schopny tlak krve upravit

• Při poklesu dráždění sinus caroticus (např.při hypotenzi) dochází k aktivaci sympatiku s venokonstrikcí a zvýšením žilního návratu do pravého srdce, v oblasti arteriální pak vede vasokonstrikce ke zvýšení vaskulární rezistence a krevního tlaku

• Při zvýšení krevního tlaku je průběh opačný

Převodní systém srdeční, akční potenciál

• Vlákna sinoatriálního uzlu jsou velice propustná pro Na+, které vstupují do buňky, a snižují tak jejich klidový membránový potenciál (pouze –55 až –65 mV).

• Tento proces snižování polarizace probíhá až do dosažení prahové hodnoty –40 mV – prepotenciál (spontánní depolarizace).

• Při této hodnotě se náhle otevřou sodíko-vápníkové kanály na buněčných membránách a proběhne akční potenciál.

• V průběhu depolarizace akčního potenciálu jsou K+ kanály uzavřeny a opět se otevřou až při repolarizaci.



EKG MONITORACEEKG MONITORACE• Rutinní u pacientů v intenzivní péči

• 12-ti svodové EKG, lze v případě potřeby doplnit (PK, laterální, etážové)

• Změny srdečního rytmu,tichá ischémie

• Pozice hrudních svodů, pozor na otočené končetinové svody

• Arterfakty (třes, eliminační metoda,…)

• Monitorace 1 svodu nedostatečná (vlna P, osa, ischémie)

• Software na detekci arytmie s dostatečnou senzitivitou a specificitou

Příklad normálního ekg:

http://en.ecgpedia.org/images/8/82/Nsr.jpg

EKG MONITORACEEKG MONITORACE

Končetinové svody: • Červený – pravá ruka

• Žlutý – levá ruka

• Zelený – levá noha

• Černý – pravá noha (uzemnění)

Končetinové bipolární (měří změny potenciálu mezi dvěma příslušnými elektrodami)

• Eithovenovy I., II, III.

Končetinové unipolární (měří změny potenciálu mezi danou elektrodou a Wilsonovou svorkou vzniklou spojením dvou protilehlých elektrod)

• Goldbergerovy aVL, aVR, aVF

Hrudní svody (Wilsonovy)

V1-V2 = PK

V3-V6 = LK• V1 – 4. mezižebří parasternálně vpravo

• V2 – 4. mezižebří parasternálně vlevo

• V3 – mezi V2 a V4

• V4 – 5. mezižebří v medioklavikulární čáře

• V5 – mezi V4 a V6

• V6 – 5. mezižebří ve střední axilární čáře

Mohou se použít i tzv. Nehbovy svody• V7 – 5. mezižebří v zadní axilární čáře

• V8 – 5. mezižebří ve skapulární čáře

• V9 – 5. mezižebří v paravertebrální čáře



Děkuji Vám za pozornost

Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. lékařská fakulta UK

a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

U Nemocnice 2, Praha 2, 128 08 T: +420 603 111 345F: +420 224 966370

E: [email protected]

Documents

Anatomie a fyziologie krevního oběhu