Upload
others
View
9
Download
0
Embed Size (px)
Citation preview
Aktuální
témata výzkumu Geografie zemědělství
•
Hlad ve světě•
Nadprodukce
•
Industrializace•
Regulace trhu (EU a SZP, atd.)
Přírodní
podstata zemědělství
a jeho industrializace
•
Biologická
podstata•
Maximalizace zisků
a výnosů
•
Prostorová
podmíněnost
Zmíněné
skutečnosti nezabránily industrializaci zemědělství, pouze odklonily jiným směrem
AGROINDUSTRIALIZACE Dva přístupy (omezení
významu přírody ve všech fázích
výroby potravin)
•
1 „Appropriationism“•
Kapitalistické
firmy –
neschopnost industrializovat zemědělství
jako
celek•
Pokusy -
max. racionalizace, mechanizace a intenzifikace
vybraných aspektů
zemědělství•
Určité
typy činností
byly následně
se zemědělství
vyvázané
–
nová
průmyslová
odvětví
–
propojení
zpátky se zemědělskou prvovýrobou (kupovaná, placená
služba)
•
Př.: vývoj a prodej GMO, nákum
zem. Strojů, výstavba stájí….
•
2 „Substitutionism“•
Omezení
různorodosti zeměděl. produktů
–
do podoby
unifikovaných výrobků
(pro zpracovatelské
firmy –
snáze odkupitelné
zpracovatelné, trvanlivější
•
Náhrada zem. výrobků
syntetickými nezem. výrobky
„Commodty chains“
•
Koncept, který sleduje tempo agroindustrializace
v jednotlivých
oblastech zemědělství•
Analýza odlišností
mezi jednotlivými
plodinamive
smyslu:-
Pracovní
náklady
-
intenzita industrializace-
marketing farem atd.
5 fází:•
Vědecké
a technické
postupy
•
Vlastní
pěstování
plodiny na farmě•
Zpracování
zemědělského produktu na
farmě•
Distribuce potravin vyrobených z dané
plodiny•
Spotřeba potravin vyrobených z dané
plodiny
„Commodty chains“
Globalizace zemědělství
•
Globální
charakter regulací
v zemědělství•
-
koncept „Food
regimes“
•
Rostoucí
vliv nadnárodních korporací
(TNCs)•
lepší
pochopení
dynamiky agro-byznysu –
např.:
-
vznik systemu
nadstatnich
regulačnich
organů-
systematicke
posileni
dominance MDRs
nad
zemědělstvim
v LDR
Sociální aktéři agro-byznysu
•
Kritika industrializačních a globalizačních přístupů
•
Podle něho se přehlíží
role lidských aktérů působících v celém agro-byznysu
•
Př.: farmy s alternativní
výrobní
strategií•
Environmentální
aktivisté, hnutí
proti GMO
atd.
Potravinové
problémy –
hlad ve světě
Klasifikace zemědělství
Subsistenční/Tržní•
Rozvinutejší
regiony –
tržní
zemědělství
•
Méně
rozvinuté
regiony – samozásobitelské
(subsistenční)-
výroba
pro vlastní
spotřebu
Subsistenční/Tržní
Pět základních rozdílů:•
Účel hospodaření
•
Podíl zemědělců
na pracovní
síle / zaměstnanosti
•
Využití
mechanizace a dalších technologií v zemědělství
•
Velikost farmy / zemědělského podniku•
Vztah zemědělství
k dalším hospodářským
odvětvím (agro-byznys)
Světové zemědělské regiony
•
nejrozšířenější
je klasifikace připravená Derwentem
Whittleseyem
(Derwent
Whittlesey, 1936). Klasifikace je založena na:•
klimatických podmínkách,
•
převládajících zemědělských činnostech a zvycích,
•
stupni rozvinutosti daneho
uzemi.
11 hlavních zemědělských regionů5 typů
LDRs:
- „stěhovavé“
zemědělství-
pastevecky nómadismus
-
intenzivní
subsistenční
zemědělstvís dominanci ryže
-
intenzivní
subsistenční
zemědělstvís dominanci jiné
plodiny než
je ryže
-
plantažni
zemědělstvi
(„plantation“)
6 typů
MDRs:-
smišena
rostlinna
a živočišna
vyroba
-
mlekarenstvi
(„dairying“),- pěstovani
obilovin („grain“),
-
chov dobytka –
rančerstvi
(„ranching“),- středomořske
zemědělstvi
(„mediterranean“),
-
tržni
ovocnictvi
a zahradnictvi
Typy zemědělství 1 Stěhovavé
zemědělství
•
vlhke
tropicke
oblasti světa (Amazonie v Jižni
Americe, středni
a zapadni Afrika, ostrovy
•
jihovychodni
Asie)•
dohromady cca . ¼
povrchu Země, •
živi se jim však jen asi 5 % populace světa;zakladni
znaky:•
zisk pozemku -
posekani
vegetace a spalenim
zbytků
(„slash-and-burn-agriculture“),•
využiti pozemku jen na velmi kratkou
dobu (cca 3 roky) –
do vyčerpání
půdní
živiny•
environmentalni
forma zemědělstvi
v tropech (lesy při ni nejsou ničeny),•
půda vlastněna celou vesnici, nikoliv jednotlivymi
rodinami;typicke
plodiny: vliv mistnich
zvyků
a chuti:•
-
jihovychodni
Asie → ryže,•
-
Jižni
Amerika → kukuřice, maniok,•
- Afrika → proso, čirok (sorghum),•
- kromě
toho mistně: yam, cukrova
třtina, banan, zelenina, …očekavana
budoucnost:•
-
staly pokles rozlohy (cca o 100 tis. km2, tj. o 1 % ročně),•
-
nahradni
land-use: těžba dřeva, chov dobytka, pěstovani
tržnich
plodin,•
-
narušeni mistni
kulturni
diverzity.
Pastevecký nomádismus
(„pastoral nomadism“):
•
suche
klimaticke
oblasti (severni
Afrika, Středni
Vychod, časti středni
Asie) •
-
dohromady cca 20 % povrchu Země, živi se jim však jen asi 15 mil. obyvatel;zakladni
znaky:•
-
pastva domestikovanych
živočišnych
druhů
(→ mleko, kůže, srst / vlna, …),•
-
zviřata
však nejsou chovana
jako zdroj masa, hlavni obživou je obili (pěstuji jej např. ženy ve vhodnych
mistech, zatimco
zbytek skupin putuje se stady, či je ziskavano
vyměnou
s usedlymi
subsistenčnimi
zemědělci za živočišne
produkty),•
-
silny
smysl pro teritorialitu (kontrola uzemi
nutneho
pro přežiti skupiny, přesne
vzorce migračniho
chovani, někdy např. tzv. transhumance
= sezonni
migrace mezi pastvou v horach
a nižinnach);typicke
zviřeci
druhy:•
-
severni
Afrika, Středni
Vychod
→ velbloud, ovce, koza,•
- středni
Asie → kůňočekavana
budoucnost:•
-
pokles vyznamu
teto formy zemědělstvi,•
-
snahy o přesidleni
/ usazeni nomadů
např. v Čině, Kazachstanu
(za byvaleho
SSSR) a v některych
statech
Středniho
Vychodu.
Intenzivní
subsistenční
zemědělství s dominancí
rýže
•
hustě
zalidněne
oblasti ve vychodni, jihovychodni
a jižni Asii (jihovychod
Činy, vychod
Indie, čast
jihovychodni
Asie);zakladni
znaky:
•
-
male pozemky (nejmenši
na světě) na jednotlive
rodiny → dokonale propracovane
metody zemědělstvi
(terasovani
strmych
svahů),•
- pěstovani
semenačků
na zaplavenych
poličkach
(tzv.
sawah, někdy tež
nespravně
paddy)•
v některych
oblastech sklizeň
dvoji
urody
za rok → jih
Činy, Taiwan, zřidka
v Indii (podminkou
je tepla zima), obvykle je take
v zimě
pěstovana
jina
plodina –
např.
ječmen.
Intenzivní
subsistenční
zemědělství s dominancí
jiné
plodiny než
je rýže
•
hustě
zalidněne
oblasti jižni, jihovychodni
a vychodni
Asie se suššimi
lety a drsnějšimi
zimami ve srovnani
s předchozim
typem (vnitrozemi
Indie,
severovychod
Činy);zakladni
znaky:
•
-
stejne
jako předchozi
typ -
male pozemky (nejmenši
na světě) na jednotlive
rodiny → dokonale propracovane
metody zemědělstvi
(terasovani
strmych
svahů),•
- v některych
oblastech (přihodnějši
podnebi) sklizeň
dvoji
urody
za rok →
důmyslne
střidani
pěstovanych
plodin;typicke
plodiny:
•
-
pšenice,•
- ječmen,
•
-
dalši
druhy obilovin (proso, oves, kukuřice, čirok / sorghum),•
- luštěniny,
•
-
soja,•
-
tržni
produkce bavlny, lnu, konopi
a tabaku;
Čina (oba předchozi
typy subsistenčniho
zemědělstvi) → modifikace tradičniho způsobu zemědělstvi
(pilitika
Velkeho
skoku) → vznik společnych
zemědělskych
komun → fiasko
Plantážní
zemědělství
(„plantation“)•
oblasti tropů
a subtropů
(Latinska
Amerika, Afrika, Asie);
zakladni
znaky:•
plantaže
jsou sice převažně
lokalizovany
v LDRs, nicmeně
vlastněny a
spravovany
jsou obvykle evropskymi
a americkymi
společnostmi,•
tržni
pěstovani
plodin → prodej na trzich
v MDRs,
•
specializace velkych
farem pouze na jednu, maximalně
dvě
plodiny,•
plantaže
jsou obvykle lokalizovany
v řidce
zalidněnych
oblastech → nutny
dovoz pracovnich
sil (důsledkem toho byla v minulosti např. nucena migrace z Afriky do Ameriky),
•
předzpracovani
plodin na plantažich
před exportem → sniženi
hmotnosti, zlevněni přepravy;
typicke
plodiny:•
-
bavlna, kaučukovnik,
•
-
cukrova
třtina,•
-
kavovnik, čajovnik, kakaovnik,
•
-
tabak,•
-
bananovnik,
•
-
palma olejna,
Smíšená
rostlinná
a živočišná výroba
•
zapad
USA, značna
čast
Evropy (Francie až
Rusko);zakladni
znaky:
•
-
kombinace rostlinne
a živočišne
vyroby
(většina plodin je zkrmena zviřatům, podnik „živi“
předevšim
prodej živočišne
produkce –
maso,
mleko, vejce, …),•
- rovnoměrnějši
rozloženi pracovni
zatěže
v průběhu roku,
•
-
redukce sezonnich
variaci v urovni
přijmů,•
- střidani
plodin (rotačni
system);
typicke
plodiny:•
-
pšenice,
•
- kukuřice,•
-
dalši
druhy obilovin (ječmen, žito, …),
•
- soja (USA).
Mlékárenství•
zemědělske
podniky, dřive
uzce
vazane
na blizkosti
velkych
městskych
regionů•
(severovychod
USA, jihovychod
Kanady, severozapadni
Evropa, Rusko,
Australie, Novy Zeland, …) –
v uvedenych
regionech je vyrobeno a spotřebovano
cca 60 % světove
produkce mleka;
•
dohromady cca 20 % zemědělske
produkce zapadni Evropy a Severni Ameriky;
zakladni
znaky:•
-
rychle tempo urbanizace v 19. stoleti
→ růst poptavky
po mlece
→ vznik
tržniho
mlekarenstvi,•
- dřive
velmi uzka
vazba na blizkost
ke spotřebitelům (max. 50 km od
města), dnes v důsledku rozvoje dopravnich
technologii tato vazba vyrazně oslabila,
•
-
specializace regionů
(např. na Novem Zelandu
–
největši
světovy producent mlečnych
vyrobků
– tvoři čerstve
mleko
na produkci mlečnych
vyrobků
jen 5 %, ve srovnani
s 50 % ve Velke
Britanii → přičinou
je vzdalenost
Noveho
Zelandu
od hlavnich
světovych
trhů
–
zapadni Evropy a
Severni
Ameriky),•
-
mlekarenstvi
je naročne
na množstvi
pracovni
sily → ekonomicky poměrně
naročne
odvětvi.
Pěstování obilovin•
oblasti přiliš
suche
pro rozvoj smišene
a rostlinne
živočišne
vyroby: Severni
Amerika (USA, Kanada –
winter
wheat
area ×
spring
wheat
area), Argentina, Australie, Evropa (Francie, Velka
Britanie, Ukrajina, Rusko);
zakladni
znaky:•
-
zakladni
rozdil
oproti typu smišene
rostlinne
a živočišne
vyroby
spočiva
v
tom, že většina produkce je pěstovana
primarně
na vyrobu
potravin, nikoliv na krmeni;
typicke
plodiny:•
-
pšenice (nejdůležitějši
obilovina, vyšši
cena ve srovnani
s ostatnimi
plodinami → snazši
skladovani
a efektivnějši
doprava na velke
vzdalenosti → exportni
plodina ve světě č. 1),
•
- žito,•
-
oves,
•
- ječmen.
Chov dobytka – rančerství•
semiaridni
a aridni
oblasti nevhodne
pro rostlinnou vyrobu: Severni
Amerika (zapad
USA a Kanady, sever Mexika), Jižni
Amerika (pampy v Argentině, jižni
Brazilii
a v Uruguai), Středni
Vychod
(středni
Asie –
postsovětske
republiky), jižni
Afrika, Australie, Novy Zeland;
zakladni
znaky:•
-
tržni
pastva dobytka → prodej živočišnych
produktů
(zejmena
maso, dale
vlna, kůže, …),•
-
zvlaštni
kulturni
vyznam
rančerstvi
v USA (ranče, lidove
zvyky, …);
typicke
zviřeci
druhy:•
- USA → dobytek,
•
-
Jižni
Amerika → dobytek, ovce,•
-
Australie
→ spiše
ovce,
•
- zbytek světa → take
spiše
ovce.
Středomořské
zemědělství („mediterranean“)
•
středomořske
klima (podobne
přirodni
podminky): Středomoři, Kalifornie, středni
Chile, jihozapad
Jihoafricke
republiky, jihozapad
Australie;zakladni
znaky:
•
-
rostlinna
i živočišna
vyroba, ale rostlinna
dominuje,•
- někdy praktikovana
transhumance
→ ovce a kozy se v
zimě
pasou na pobřeži, v letě
v horach;typicke
plodiny:
•
- většina světove
produkce oliv, vina, ovoce a zeleniny (staty
kolem Středozemniho
moře, zvlaště
Italie, Francie
a Španělsko → ⅔ světove
produkce vina),•
-
obiloviny (min. . zemědělske
půdy),
•
-
Kalifornie → citrusove
plody.
Tržní
ovocnictví
a zahradnictví („commercial
gardening“)
•
jihovychod
USA (dlouha
letni sezona, vlhke klima, dostupnost velkych
trhů
–
Bost-Wash
aj.);
zakladni
znaky:•
-
vysoce efektivni
způsoby hospodařeni
(mechanizace, experimenty, specializace farem);
zakladni
plodiny:•
-
jablka, třešně, salat, houby, rajčata, …,
•
-
specializace na „luxusni“
zboži
pro bohatši vrstvy spotřebitelů
(jahody, asparagus, …).
Rostlinná výroba světa
Druhy zemědělství•
Intenzivní
zemědělství
-
ve více zalidněných oblastech, -
na menší
rozloze
-
intenzivní
využívání
mechanizace a chemizace-
vysoké
hektarové
výnosy
-
Nizozemsko, Dánsko, Alpské
země•
Extenzivní
zemědělství
-
rozsáhlé
plochy -
v řídce zalidněných oblastech
-
nižší
hektarové
výnosy-
Kanada, USA, Brazílie, Mexiko
Druhy zemědělství
•
Příměstské
zemědělství-
rozsáhlé
skleníkové
plochy
-
u velkých měst-
produkce plodin určených k okamžité
spotřebě
-
(zelenina, ovoce)•
Plantážní
zemědělství
-
v tropických a subtrop.oblastech-
v rozvojových zemích
-
poměrně
vysoká
úroveň
Rostlinná výroba světa•
RV tvoří
2/3 produkce
světového zemědělství,
•
Vyspělé
státy: méně
50 %, •
Méně
rozvinuté
státy: 70-80%
Pro zemědělství
je využíváno přibližně
1/3 souše.•
11% orná
půda
•
24% louky a pastviny•
1% plochy s trvale pěstovanými rostlinami (sady, plantáže, vinice)
Rostlinná komoditaRostlinnými komoditami se rozumí
polní
a
speciální
plodiny pěstované
pro své
hlavní
i vedlejší
produkty:
•
k lidské
výživě
a konzumaci, •
k výživě
hospodářských zvířat i
•
k technickému a farmaceutickému užití, •
jako jsou obiloviny, luskoviny, okopaniny, pícniny a technické
a speciální
plodiny
Rostlinná produkce
•
A POTRAVINY•
B TECHNICKÉ
PLODINY
•
C POCHUTINY•
D KRMOVINY
•
potraviny a krmiva –
90% RV•
dominantní
a nejdůležitější
postavení
mají
obilniny (podíl
na RV 50-60%)
A POTRAVINY
1) obiloviny2) hlíznaté
plodiny
3) luštěniny4) ovoce a zelenina
B TECHNICKÉ
PLODINY1) plodiny pro výrobu cukru2) olejniny3) textilní
plodiny
4) ostatní
typy plodin
C POCHUTINY
1) plodiny pro přípravu nápojů2) kořeniny3) plodiny lékařského významu
D KRMOVINY1) krmoviny
na orné
půdě
2) TTP
Obiloviny•
Najrozšířenější
odvětví
RV,
•
Slouží
přímo na výživu nebo jako krmivo•
Jejich podíl na výživě
je:
15 % Austrálie a Oceánie65 % Ásie
•
významná
exportná
skupina,•
50 –
60 % produkce RV
•
Obiloviny = 50% ornej pôdy, •
plochy pôdy klesajú
z
dôvodu urbanizácie, devastácie.
•
Vývoj produkce obilovin má
za posledních 60 let vzestupnou tendenci
Obiloviny
Národohospodářský význam•
Výživa (přímo i krmivo)
•
Dlouhodobé
skladování•
Přeprava na velké
vzdálenosti
•
Minimální
ztráty•
Rozhodující
význam při tvorbě
potravinových rezerv•
1/5 světového obchodu
Obiloviny
•
Největší
význam ve výživě
obyvatelstva má
rýže a pšenice
•
Největší
podíl na růstu sklizně
obilovin má pšenice, rýže a kukuřice (78 % světové
produkce obilovin)•
Ječmen, proso a čírok
stagnujou
•
Produkce žita a ovse neustále klesá
Obiloviny
Vyspělé
země:•
Hlavní
konzumní
obilovina je pšenice
Méně
vyspělé
země
(situace je pestřejší):•
Střední
Amerika –
kukuřice (70 % přímá
spotřeba)•
JV část Jižní
Ameriky -
pšenice
•
Ásie
-
rýže•
Afrika -
čirok a proso (50 %) plus kukřice
Obiloviny
Vyspělé
země:•
Tendence k poklesu spotřeby konzumného
obilí
na 1 obyvatele•
Zvyšuje se podíl spotřebovaných obilovin jako krmivo (jadrná
krmiva)
•
65 % -
80 % produkce obilí
se zkrmujeMéně
vyspělé
země:
•
Růst spotřeby konsumného
obilí
na 1 obyvatele dlouhodobého charakteru
•
Státy odkázané
na dovoz z vyspělých zemí
Světová
obilniceoblast jihu a východu Evropy
(pontická)
-
sev. Kazachstán -
hl. pšenice, kukuřice, žito, ječmen a oves
oblast severoamerická-
od kanadsko-americ hranic po jižní
okraje centrální
části USA -
hl. pšenice, kukuřice a oves
oblast jihoamerická
(Laplatská)-
hl. pšenice a kukuřice
oblast Asijská
(západní
Indie a jižní
Čína) - v případě
nedostatku obilovin na S polokouli se stanou
exportní
komoditou-
hl. rýže, částečně
pšenice a proso
oblast Australská
(JV Austrálie)-
hl. pšenice
Obiloviny -
Pšenice•
Nejvýznamnější
•
Nejnáročnější
obilovina mírných šířek•
Těžiště
její
kultivace je v stepných-
černozemních oblastec
S polokoule s ročním chodem srážek kolem 500 mm
•
Sklízí
se na všech kontinentech a všech klimatických pásmech, po celý rok
•
Příznivé
předpoklady pro mezinárodní obchod
Obiloviny -
Pšenice•
Více než
30 % osevních ploch obilovin na světě
•
Největší
dynamika rozšiřování
osevů, sklizní, hektarových výnosů
a postavení
ve světovém obchodu s
potravinami •
Světová
produkce 600 mil. Tun s maximem v roce 2004
(627,1 mil tun) -
nejvíce připadá
na Asii 41,9 %
-
Evropa 32 %-
Severní
Amerika 13,5 %
•
Od 50. let se roční
světová
produkce se zvýšila téměř 3,5 krát
Obiloviny -
PšeniceNejvětší
produkční
oblasti:
•
Dální
východ
– Severočínská
nížina•
Jižní
Asie
–
SZ Indie, přilehlé
oblasti Pákistánu
•
Evropa
s 40%, kde jsou dvě
významné
oblasti pěstování: a) Východoevropská
pšeniční
oblast
pšeničný pás -
povodí
Dunaje přes Ukrajinu, Severni
Kavkaz, Povolží až po jižní Uralb)
Západoevropská
oblast
pšeničný pás -
sev. Francie, Itálie a hnědozemní
oblasti Německa.
•
Severní
Amerika
vypěstuje 25%, pěstování
se soustředía) na prérie do povodí
Mississippi
(Kansas, Oklahoma,
Severní
a Jižní
Dakota), b) provincie Kanady
(Manitoba, Saskatchewan)
Kanada a USA jsou největšími exportéry (60% ze světového exportu)
Obiloviny -
PšeniceVýznamnou přebytkovou oblastí
s velkými vývozy jsou:
•
JV Austrálie•
Argentina (oblast řeky La Plata)
Pro produkci pšenice je typická:•
Vysoká
mechanizace
•
Vysoká
produktivita práce•
Vysoká
rentabilita
•
Kolísavá
intenzitaCelosvětový průměr ha výnosů
2,7 t/ha
•
ZE země
více než
7 t/ha (Nizozemí, Belgie, Německo)•
Největší
světový producent Čína 110 mil tun ročně
•
Dále nasleduje
Indie, USA, RUSKO, Francie, Kanada, Austrálie, Turecko, Německo, Pákistán, Ukrajina
Obiloviny -
Rýže•
světová
produkce 500-550 mil.
tun
•
monzunová
Asie je dominantním producentem rýže, ale i spotřebitelem
•
Čínsko-japonský region produkuje 40%•
Indický region (zahrnuje i Bangladéš
a Pakistán) 30%
•
jihovýchodní
region (Indonésie,Tajsko, Barma) 20%
Obiloviny –
kukuřice •
světová
produkce 500-550 mil.
tun
•
50% se pěstuje v USA –
JV (kukuřičný pás Ohio, Indiana, Illions, Iowa)
•
20% se vypěstuje v Asii (nejvíce v Číně)•
Latinská
Amerika (Brazilie, Mexico,
Argentina) 12%•
Evropa 10% v Dunajské
nížině
a na
Ukrajině
Obiloviny
Ječmen (barley)•
světová
sklizeň
dosahuje
180 mil. tun z toho Evropa produkuje 70%, severní
Amerika 15% a 11% Turecko s Čínou
Oves (oats)•
je druhá
nejdůležitější
plodina v Evropě, kde se také
pěstuje 60% světové
produkce, v Severní Americe se vyprodukuje
25%
Žito (rye)•
hlavní
produkční
oblast je
střední
a východní Evropa, kde se vypěstuje
zhruba 30 mil tun (80% světové
produkce),
zbylých 20% pochází
ze Sev. Ameriky, Číny a Turecka
Proso (millet)•
celosvětově
se vypěstuje
110 mil. tun z toho v Asii (Čína, Indie) 40%, Sev. Amerika 22%, Afrika (Nigérie) okolo 20%, Lat. Amerika (Argentina, Mexiko) 15%
Hlízovité plodiny•
MÍRNÝ PÁS
•
brambory•
TROPICKÉ
OBLASTI
•
maniok,•
jamy,
•
bataty,•
taro, aj.
Hlízovité
plodinyBrambory
•
pravlastí
je jihoamerický kontinent (Peru), evropané se s nimi setkali v 16. století
při pronikání
Španělů
•
Světová
produkce zhruba 310 mil tun, pěstování
je rozšířeno od 70o
sev.. šířky až
po 60o
jižní
šířky a do
výšky 2000 m n m.
Evropa a Asie
spolu 80% (40+40) světové
sklizně
•
Produkce:
1. Čína, 2.
Rusko,
3.
Indie,
4.USA,
5. Ukrajina,
6. Polsko
•
Hektarový výnos: Nový Zéland
442 kg/ha, následují Dánsko,
V. Británie
a
Nizozemí
•
Nizozemí, Německo
a
ČR jsou důležitými producenty sadbových brambor v Evropě
a také
exportéry
MANIOK (KASAWA)•
původ: J Amerika
•
půdy s nízkou úrodností, 6–10 měsíců vegetační
období, 1–5 m
•
základní
potravinová
složka pro více než 500 mil. lidí
•
mouka na chléb, pivo, ocet, čistý škrob (tzv. tapioka), Gari, Fufu, …
•
Krmivo,manioková
moučka–
prasata, skot, ovce, kozy
MANIOK•
Oblasti pěstování:
•
Z, Stř., V Afrika
–
Gambie, Guinea, Ghana, Nigérie, Burundi, Keňa, Madagaskar, …
190 mil. tun/rok = 55 %
•
Latinská
Amerika
–
Brazílie, Bolívie, Guyana, Dominikánská
republika, = 18 %
•
JV, J Asie
–
Thajsko, Indie, Laos, Filipíny, Východní
Timor,
Indonésie, = 28 %•
Oceánie
–
Papua-Nová
Guinea, …
2. BATATY•
„sladké
brambory“
•
původ: Stř. Am. –
Peru, Kolumbie •
povijnice batátová
(jedlá)
•
vyžadují
větší
množství
slunečního záření
•
listy –
krmivo pro hosp. zvířata (prasata)
•
Asie
(Čína 84 %, Vietnam, Indonésie), Afrika
(Uganda, Nigérie)
•
130 mil. tun/rok
3. JAMY
•
původ: Afrika, J-V Asie•
100 druhů, popínavá
rostlina
•
pěstování
i v sušších oblastech –
Afrika (Nigérie 65 %, Pobřeží
Slonoviny, Ghana, Benin), Asie, Oceánie
•
35–40 mil. tun/rok •
složité
zpracování
hlíz na
mouku•
náročné
na pracovní
sílu
4. TARO•
kolokázie jedlá
•
1–2 m, vodní
rostlina•
Afrika
(Nigérie, Ghana), JV Asie
(Čína), Oceánie
…•
vařené, pečené, smažené, suší
a
melou se na mouku, výroba škrobu,…
•
řapíky, mladé
listy –
zelenina•
okrasná
rostlina
LUSKOVINY
•
Luštěnina
= luskovina, •
je souhrnné
označení
pro
skupinu rostlin a jejich plodů zahrnující
hrách, fazole,
čočku
a sóju.•
mají
vysokou schopnost vázat atmosférický dusík symbiózou s
baktériemi, díky čemuž
vyžadují
méně
hnojiv. •
obsahují
značné
množství
vitaminů
skupiny B, poměrně
dost
nerostných látek, o polovinu méně
vápníku
než
mléko, fosfor
a stejné
množství
železa
jako žloutek.
•
Postrádají
vitaminy A
a C. •
Až
na sóju jsou všechny chudé
na tuky
•
Luštěnina
= luskovina, •
je souhrnné
označení
pro skupinu rostlin a jejich plodů
zahrnující
hrách, fazole, čočku
a sóju.
•
Nejefektivnější
producenty bílkovin•
Na stejné
ploše dva až
tři krát více než
obiloviny•
Jejich kultivace -
řešení
problému nedostatku
bílkovin v méně
vyspělých zemích •
Agrochemické
hledisko –
zlepšují
půdní
srukturu
a obohacují
ji dusíekem•
Vhodné
jako mrziplodiny
•
Jejich zavádění
do osevních postupů umožňuje zvyšovat výnosy ost. zem. Plodin
•
Některé
plodiny (sója, podzemnice olejná) mají značný význam i jako olejniny
Význam pěstování luskovin
•
Pěstují
se na celkové
výměře 120 mil. Ha, z toho:
•
45 % osetých ploch sója•
25 % osetých ploch fazole
•
10 % osetých ploch hrách a cizrna•
6 % osetých ploch bob
•
2 % čočka
Pěstování
luskovin
•
Semená
bohatá
na bílkoviny (40 %)•
Semena bohatá
na oleje (20 %)
•
Mnohostrannost využití•
Produkty:
•
Rostlinné
oleje, mouka, rostlinné
mléko, smetana, sýr,
•
Krmivo v živočišní
výrobě
Sója
Produkce soje•
Produkce
•
Sója se pěstuje v tropických, subtropických podmínkách a v teplých oblastech mírného pásu.
•
Většinou je zavlažována pouze dešťovými srážkami, začíná
se však rovněž
používat umělé
zavlažování.
•
Sója je sice poměrně
rezistentní
k teplotním extrémům, ale její
růst může být výrazně
zpomalen při teplotách pod
18°C a nad 35°C. •
Za vhodných podmínek může sója vytvořit až
400 lusků
obsahujících 1 až
5 semen.•
Při zavlažování
má
sója tendenci zvyšovat obsah
proteinu na úkor oleje.
•
Co se týče objemu sklizně
je nejvýznamnější
luskovinou
•
Průměrná
roční
světová
sklizeň dosahuje téměř
190 milionů
tun ročně
•
Největší
producenti:•
USA a Brazílie –
odtud pochází
62 %
světové
produkce•
Následuje Argeentína, Čína, Indie
Sója
GMO sója
•
Celá
rostlina•
Tzv. geneticky modifikovaná
neboli transgenní
sója se podle odhadů
podílí
na světové
produkci asi 65 procenty.
•
Je však obtížné
stanovit přesný podíl, protože v některých zemích je nebo byla geneticky modifikovaná
sója pěstována neoficiálně
(Argentina), nebo přímo ilegálně
Brazílie
a Rumunsko