AKTIVNAKTIVNÍÍ POHYBOVÝ POHYBOVÝ APARAPARÁÁTT

((MyologieMyologie))

•• SvalovSvalováá

soustava, jejsoustava, jejíímmžž

zzáákladem kladem je smrje smrššttěěnníí

schopnschopnáá

svalovsvalováá

tktkááňň

ppřřííččnněě

pruhovanpruhovanáá, je funk, je funkččnněě spjata s pohyblivspjata s pohyblivěě

spojeným spojeným

skeletem (s pasivnskeletem (s pasivníím pohybovým m pohybovým aparaparáátem).tem).

TkTkááňň svalovsvalováá

•• Je tvoJe tvořřena z bunena z buněěk nebo vlk nebo vlááken, kterken, kteráá majmajíí

schopnost aktivnschopnost aktivníího zkracovho zkracováánníí, ,

stahu (kontrakce). Podkladem tstahu (kontrakce). Podkladem tééto to schopnosti jsou elementy bschopnosti jsou elementy bíílkovinnlkovinnéé

povahy tzv. povahy tzv. myofibrilymyofibrily..

Druhy svalovDruhy svalovéé tktkáánněě

1.1.

TkTkááňň

svalovsvalováá

hladkhladkáá2.2.

TkTkááňň

svalovsvalováá

ppřřííččnněě

pruhovanpruhovanáá

3.3.

TkTkááňň

svalovsvalováá

srdesrdeččnníí

TkTkááňň svalovsvalováá hladkhladkáá

TvoTvořřena z hladkých ena z hladkých svalových bunsvalových buněěk, s ovk, s ováálnýmlnýmjjáádrem uprostdrem uprostřředed

TypickTypickéé

––

pomalpomaláá, , ddééle setrvle setrváávajvajííccíí

kontrakcekontrakce

TkTkááňň svalovsvalováá hladkhladkáá

StStěěny cny céév a orgv a orgáánnůů

ČČinnost innost řříízena zena nervovými podnnervovými podněětyty(vegetativn(vegetativníí

nervy)nervy)

TkTkááňň svalovsvalováá ppřřííččnněě pruhovanpruhovanáá

TvoTvořřena z pena z přřííččnněě

žžííhaných haných svalových vlsvalových vlááken s perifernken s periferněěulouložženými jenými jáádrydry

TvoTvořříí

zzááklad kosternklad kosterníích ch svalsvalůů

TkTkááňň svalovsvalováá srdesrdeččnníí

PodobnPodobnáá

tktkááni pni přředchozedchozííRozdRozdííl l ––

je tvoje tvořřena z ena z

prostorovprostorovéé

ssííttěě

bunbuněěk sk sJednJedníím nebo dvm nebo dvěěma jma jáádrydry((kardiomyocytykardiomyocyty). Mezi ). Mezi bubuňňkami jsou schodovitkami jsou schodovitéémezibunmezibuněčěčnnéé

kontakty kontakty

(interkal(interkaláárnrníí

disky).disky).

Svaly Svaly ((musculimusculi))

•• JednJednáá

se o funkse o funkččnníí

slosložžky, orgky, orgáány ny aktivnaktivníího pohybovho pohybovéého aparho aparáátutu

•• MusculusMusculus

--

lat. mylat. myšškakatoto oznatoto označčeneníí

vzniklo vzniklo

pravdpravděěpodobnpodobněě

podle protpodle protááhlhléého tvaru ho tvaru svalu a podle charakteristicksvalu a podle charakteristickéého ho hmatnhmatnéého pohybu stahujho pohybu stahujííccíího se svaluho se svalu

ŠŠlachalacha ((tendo musculitendo musculi))

•• PPřřipojuje sval ke kostiipojuje sval ke kosti•• JednJednáá

se o pruh tuhse o pruh tuhéého ho fibroznfibrozníího ho vazivavaziva

•• Pevnost Pevnost ššlachy je znalachy je značčnnáá

––

ššlacha unese lacha unese hmotnost 6hmotnost 6--12 kg na 1mm12 kg na 1mm2 2 prprůřůřezuezu

V tV těěle je celkem kolem 600 svalle je celkem kolem 600 svalůů, z nich, z nichžž vvěěttššina je pina je páárovrováá..

VVááha svalha svalůů

dosahuje u mudosahuje u mužže pre průůmměěrnrněě 36% t36% těělesnlesnéé

vvááhy, u hy, u žžen 32%.en 32%.

Z celkovZ celkovéého mnoho množžstvstvíí

svalstva psvalstva přřipadipadáá vvííce nece nežž

polovina hmotnosti (56%) na polovina hmotnosti (56%) na

svaly dolnsvaly dolníí

konkonččetinyetiny

ZZáákladnkladníí stavba svalustavba svalu

SvalovSvalováá

vlvláákna pkna přřííččnněě

pruhovanpruhovanáá

––

zzáákladnkladníí aktivnaktivníí

slosložžka svalu; dka svalu; déélka a tloulka a tlouššťťka kolka kolííssáá

v v

jednotlivých svalech i individujednotlivých svalech i individuáálnlněěVazivoVazivo

––

spojuje a obaluje svalovspojuje a obaluje svalováá

vlvláákna, kna,

obaluje celý sval a vytvobaluje celý sval a vytváářříí

úúpony svalu ke pony svalu ke kosti (kosti (ššlachy)lachy)PomocnPomocnáá

zazařříízenzeníí

svalovsvalováá

––

fasciefascie, bursy, , bursy,

ššlachovlachovéé

pochvypochvySvalovSvalovéé

ccéévy a nervyvy a nervy

Stavba svalovStavba svalovéého snopceho snopce

1.1.

SvalovSvalovéé

vlvlááknokno2.2.

Snopec svaluSnopec svalu

3.3.

Perimysium internumPerimysium internum ((endomysiumendomysium))

4.4.

Perimysium externumPerimysium externum ((fasciefascie))

•• FascieFascie

obaluje nejen jednotlivobaluje nejen jednotlivéé

svaly, ale svaly, ale ttééžž

celceléé

skupiny svalskupiny svalůů

a povrch kaa povrch kažžddéého ho

oddoddíílu tlu těěla la fascie fascie povrchovpovrchováá

Sval a jeho Sval a jeho ččáástisti

Tvar svalTvar svalůů

•• VVřřetenovitý svaletenovitý svalSval dvojhlavýSval dvojhlavý

Tvar svalTvar svalůů

•• VVřřetenovitý svaletenovitý svalSval trojhlavýSval trojhlavýSval Sval ččtytyřřhlavýhlavý

Tvar svalTvar svalůů

•• VVřřetenovitý svaletenovitý svalSval Sval dvojbdvojbřříšíškovýkový

•• Plochý svalPlochý sval

––

vyskytuje se vyskytuje se na trupu, mna trupu, máá

šširokou plochou irokou plochou

ššlachulachu

((aponeurosisaponeurosis

))

m.m.latissimus dorsilatissimus dorsi

•• Kruhovitý svalKruhovitý sval(m.(m.orbicularisorbicularis))

m.m.sphincter sphincter ani ani externusexternus

PomocnPomocnáá zazařříízenzeníí svalovsvalováá

1.1.

svalovsvalovéé

fasciefascie2.2.

ttííhovhovéé

(synovi(synoviáálnlníí) v) vááččky ky ––

bursae bursae

mucosaemucosae3.3.

ššlachovlachovéé

pochvy pochvy ––

vaginae synovialesvaginae synoviales

SvalovSvalovéé fasciefascie

•• silnsilnéé

vazivovvazivovéé

blbláány, ny, kterkteréé

obalujobalujíí

svalysvaly

•• usnadusnadňňujujíí

posuny posuny svalu proti okolnsvalu proti okolníímu mu vazivuvazivu

•• do jistdo jistéé

mmííry ry zabezpezabezpeččujujíí

i polohu i polohu

snopcsnopcůů

masitmasitéé

ččáásti sti svalu, psvalu, přři jejich i jejich poruporuššeneníí

mmůžůže doje dojíít t

k výhk výhřřezu masitezu masitéé ččáástisti

SvalovSvalovéé fasciefascie

•• vedle vedle fascifasciíí, kter, kteréé

pokrývajpokrývajíí

ururččitý sval, itý sval, jsou i jsou i fascie fascie skupinovskupinovéé, kter, kteréé

jsou jsou

vytvovytvořřeny kolem svalových skupineny kolem svalových skupin•• ččasto jsou zakotveny na kosti a ohraniasto jsou zakotveny na kosti a ohraniččujujíí

s nimi prostory s nimi prostory ((osteofasciosteofasciáálnlníí))

TTííhovhovéé vvááččkyky ((bursae mucosaebursae mucosae))

•• vznikajvznikajíí

tam, kde tam, kde ššlacha, lacha, sval klousval kloužže po tue po tužžšíším m podkladpodkladěě

(nap(napřř. kosti). kosti)

•• jsou to dutinky, jejichjsou to dutinky, jejichžž ststěěnu tvonu tvořříí

synovisynoviáálnlníí

blanka a kterblanka a kteréé

jsou jsou zvlhzvlhččenenéé

synovisynoviíí

ŠŠlachovlachovéé pochvypochvy

•• ppřřidridržžujujíí

ššlachu ke lachu ke kostkostěěnnéému podkladu a mu podkladu a mmíírnrníí

ttřřeneníí, kter, kteréé

vznikvznikáá

ppřři posunech i posunech ššlachylachy

Inervace svalInervace svalůů

•• Svaly jsou orgSvaly jsou orgáány nejen pohybu, ale i ny nejen pohybu, ale i velmi významnými orgvelmi významnými orgáány citlivosti.ny citlivosti.

•• Koordinace svalovKoordinace svalovéé

aktivity se aktivity se uskuteuskutečňčňuje jednak motorickými, jednak uje jednak motorickými, jednak senzitivnsenzitivníími nervovými zakonmi nervovými zakonččeneníími.mi.

•• Ke svalKe svalůům m ––

pokudpokud jsou inervovjsou inervováány ny

nervy nervy mozkommozkomíšíšnníími mi ––

ppřřichicháázejzejíí

nervovnervováá vlvláákna mkna mííchychy

•• Nervovými vlNervovými vláákny kny se se šíšířříí

impulsy impulsy

(vzruchy), kter(vzruchy), kteréé vedou vedou

prostprostřřednictvednictvíím m motorických motorických plotplotéének ke nek ke kontrakci svalových kontrakci svalových vlvláákenken

•• NervovNervováá

vlvláákna obsakna obsažženenáá

v nervu, který v nervu, který vstupuje do svalu jsou trojvstupuje do svalu jsou trojíího typuho typu

motorickmotorickáásenzitivnsenzitivníívegetativnvegetativníí

MotorickMotorickáá nervovnervováá vlvlááknakna

•• neurity nervových bunneurity nervových buněěk ulok uložžených v ených v mmíšíše nebo v mozkove nebo v mozkovéém kmenim kmeni

•• tyto butyto buňňky jsou oznaky jsou označčovováány jako ny jako motoneuronymotoneurony, z nich pak vych, z nich pak vycháázejzejíí

motorickmotorickáá

vlvláákna a vedou do svalu kna a vedou do svalu impulsy ke smrimpulsy ke smrššttěěnníí

svalových vlsvalových vláákenken

•• neurit jednoho neurit jednoho motoneuronu motoneuronu se obvykle se obvykle vvěětvtvíí

k vk věěttšíšímu pomu poččtu svalových vltu svalových vláákenken

SpecializovanSpecializovanáá

zakonzakonččeneníí motorických nervových motorických nervových

vlvlááken se oznaken se označčujujíí

jako jako motorickmotorickéé

plotplotéénkynky

a jsou a jsou

ulouložžena na povrchu vlena na povrchu vlááken ken ppřřííččnněě

pruhovanpruhovanéého svalu.ho svalu.

Skupina svalových vlSkupina svalových vlááken ken inervovaných jedinou inervovaných jedinou nervovou bunervovou buňňkou je kou je motorickmotorickáá

jednotka.jednotka.

SenzitivnSenzitivníí nervovnervováá vlvlááknakna

•• vedou podnvedou podněěty ze svalu do centrty ze svalu do centráálnlníího nervstvaho nervstva•• vvěěttššina senzitivnina senzitivníích vlch vlááken vede informace o ken vede informace o

stupni kontrakce a napstupni kontrakce a napěěttíí

svalových vlsvalových vlááken a ken a snopcsnopcůů

ššlachy lachy vlvláákna ze specializovaných kna ze specializovaných

receptorreceptorůů

(svalov(svalováá

vvřřetetéénka a nka a ššlachovlachováá

vvřřetetéénka)nka)•• jinjináá

senzitivnsenzitivníí

vlvláákna vedou bolest (sbkna vedou bolest (sbíírajrajíí

se se

zpravidla z volných nervových zakonzpravidla z volných nervových zakonččeneníí))

SvalovSvalováá

vlvláákna (motorickkna (motorickéé

jednotky) jsou jednotky) jsou inervovinervováána velkými na velkými motoneuronymotoneurony

tzv. tzv.

alfaalfa--motoneuronymotoneuronyKe svalovým vlKe svalovým vlááknknůům v tzv. svalových m v tzv. svalových vvřřetetéénknkáách vysch vysíílajlajíí

svsvéé

neurity malneurity maléé

motoneurony motoneurony tzv.tzv.

gamagama--motoneuronymotoneurony

VegetativnVegetativníí nervovnervováá vlvlááknakna

•• jsou soujsou souččááststíí

autonomnautonomníího systho systéému mu nervovnervovéého, který inervuje vnitho, který inervuje vnitřřnníí

orgorgáány ny

a hladka hladkéé

svalstvosvalstvo•• ve svalech inervujve svalech inervujíí

ststěěny krevnny krevníích cch céév, v,

úúččastnastníí

se regulace prse regulace průůsvitu csvitu céév v regulace prregulace průůtoku krve svalemtoku krve svalem

CCéévnvníí zzáásobensobeníí svalusvalu

•• KrevnKrevníí

ccéévy ve svalu zajivy ve svalu zajiššťťujujíí

jeho jeho lláátkovou výmtkovou výměěnu nu

•• Do kaDo kažžddéého svalu vstupujho svalu vstupujíí

tepny a ze tepny a ze svalu vystupujsvalu vystupujíí

žžíílyly

•• MnoMnožžstvstvíí

krve protkrve protéékajkajííccíí

svalem je svalem je mměěnlivnlivéé

v klidu a pv klidu a přři pri prááci (kdy stoupci (kdy stoupáá

prprůůtok krve svalem atok krve svalem ažž

devdevíítintináásobnsobněě))

Funkce svaluFunkce svalu

•• ZZáákladem funkcekladem funkce

svalu je svalový svalu je svalový stah stah (kontrakce)(kontrakce)

•• Stah je za normStah je za normáálnlníích okolnostch okolnostíí

vyvolvyvoláán n nervovým podnnervovým podněětemtem

•• Rychlost kontrakceRychlost kontrakce

je rje růůznznáá; od 25ms do ; od 25ms do 75ms75ms

•• SSííla stahula stahu

se lise lišíší

u ru růůzných svalzných svalůů; 5; 5--12kg 12kg na 1cmna 1cm2 2 prprůřůřezu svalových snopcezu svalových snopcůů

SvalovSvalováá kontrakcekontrakce

1.1.

Kontrakce isotonickKontrakce isotonickáá

––

mměěnníí

se dse déélka lka svalu (zsvalu (zůůststáávváá

stejnstejnéé

vnitvnitřřnníí

napnapěěttíí))

--

koncentrickkoncentrickáá

(sval se zkracuje)(sval se zkracuje) --

excentrickexcentrickáá

(sval se prodlu(sval se prodlužžuje)uje)

2.2.

Kontrakce izometrickKontrakce izometrickáá

––

sval vykonsval vykonáávváá ččinnost statickou, neminnost statickou, neměěnníí

ddéélku, a jeho lku, a jeho

akce je patrnakce je patrnáá

ve zmve změěnněě

napnapěěttíí svalovsvalovéého bho břříšíškaka

•• IzometrickIzometrickáá

a izotonicka izotonickáá

kontrakce se kontrakce se mohou stmohou střříídat i v prdat i v průůbběěhu jednoho hu jednoho pohybu pohybu

•• PohybovPohybovéé

vlastnosti svalu jsou tvlastnosti svalu jsou tééžž

zzáávislvisléé na vnitna vnitřřnníí

struktustruktuřře svalu, podle ne svalu, podle níížž

se se

mměěnníí

hlavnhlavníí

slosložžky pohybu svalu, tj. ky pohybu svalu, tj. vývýšška ka zdvihu a szdvihu a sííla, jakou je pohyb vykonla, jakou je pohyb vykonáávváánn

•• sval msval můžůže me míít napt napřř. p. přři vi vřřetenovitetenovitéém m tvaru svtvaru svéé

snopce upravensnopce upravenéé

bubuďď

paralelnparalelněě, pod, podéélnlněě

nebo nebo ššikmo ikmo tzv. tzv. svaly zpesvaly zpeřřenenéé

PPřři kontrakci o ti kontrakci o třřetinu detinu déélky vllky vlááken mken máá sval s sval s podpodéélnoulnou

úúpravou vpravou věěttšíší

vývýššku ku

zdvihu avzdvihu avššak menak menšíší

ssíílu, kdelu, kdežžto svalyto svaly zpezpeřřenenéé

majmajíí

malou výmalou výššku zdvihu, pohyb ku zdvihu, pohyb

vvššak vykonak vykonáávajvajíí

velkou silouvelkou silouProto jsou svaly s podProto jsou svaly s podéélnými snopci lnými snopci zpravidla upnuty dzpravidla upnuty dáále od osy kloubu, le od osy kloubu, svaly zpesvaly zpeřřenenéé

pak blpak blíížže ose kloubue ose kloubu

•• Svaly jsou rozloSvaly jsou rozložženy kolem kloubeny kolem kloubůův dv důůsledku toho jednotlivsledku toho jednotlivéé

svaly psvaly půůsobsobíí

v v

rrůůzných smzných směěrechrechagonistagonistéé

sval, který pro ursval, který pro urččitý smitý směěr r

ppůůsobsobíí

jako inicijako iniciáátor pohybutor pohybuantagonistantagonistéé

svaly psvaly půůsobsobííccíí

protichprotichůůdný pohybdný pohybantagonistickantagonistickéé

dvojice svaldvojice svalůů

vytvvytváářřeny eny agonistou agonistou a antagonistou a a antagonistou a pohyb zpohyb zááleležžíí

na souhna souhřře te těěchto dvojicchto dvojic

synergistsynergistéé

svaly, ktersvaly, kteréé

ppřři i jednom pohybu spolupracujjednom pohybu spolupracujíí

m.m.brachialisbrachialis

SynergistSynergistéé

ppřři flexii flexiv loketnv loketníím kloubum kloubu

AntagonistaAntagonista

––

m.triceps m.triceps brachiibrachii, prov, prováádděějjííccííextenzi v kloubu loketnextenzi v kloubu loketníímm

•• Svaly, kterSvaly, kteréé

jsou pjsou přři uri urččititéém pohybu m pohybu synergisty, mohou být psynergisty, mohou být přři jini jinéém antagonisty. m antagonisty.

•• NapNapřř. . flexe lokteflexe lokte: m. : m. pronatorpronator

teresteres

a a m.biceps m.biceps brachiibrachii

synergistsynergistéé

pronacepronace

a a supinacesupinace

ppřředloktedloktíí: : m.m.pronatorpronator

teresteres

––

pronacepronace

ppřředloktedloktíí; m.biceps ; m.biceps

brachiibrachii

––

supinacesupinace

ppřředloktedloktíí antagonistantagonistéé

pronacepronace

a a supinacesupinaceppřředloktedloktíí

ČČáást jednoho a tst jednoho a tééhohožž

svalu msvalu můžůže me míít rt růůznou funkci.znou funkci.NapNapřř. p. přřednedníí

snopce svalu m.snopce svalu m.deltoideusdeltoideus

papažži pi přředpaedpažžujujíí

a rotuja rotujíí

navnitnavnitřř, zat, zatíímco zadnmco zadníí

snopce pasnopce pažži zapai zapažžujujíí

a a rotujrotujíí

zevnzevněě..

PPřři analýze svalovi analýze svalovéé

ččinnosti je dinnosti je důůleležžititéé, , zda jde o sval, který pzda jde o sval, který přřechecháázzíí

jen jeden jen jeden

kloub kloub (sval (sval jednokloubovýjednokloubový) ) nebo klouby nebo klouby dva, popdva, popřříípadpaděě

kloubkloubůů

vvííce ce (sval (sval

vvíícekloubovýcekloubový))

Svaly Svaly vvíícekloubovcekloubovéé

nemohou vyvolat plný nemohou vyvolat plný pohybový rozsah soupohybový rozsah souččasnasněě

ve vve vššech ech

kloubech, kterkloubech, kteréé

ppřřechecháázejzejíí

•• VVíícekloubovcekloubovéé

svaly nemohou vykonat svaly nemohou vykonat sousouččasnasněě

plný rozsah pohybplný rozsah pohybůů

ve vve vššech ech

kloubech, na nkloubech, na něžěž

ppůůsobsobíí. . aktivnaktivníísvalovsvalováá

insuficienceinsuficience

Svaly na zadnSvaly na zadníí

stranstraněěstehna, kterstehna, kteréé

ppůůsobsobíí

jednak jeho natajednak jeho natažženeníív kloubu kyv kloubu kyččelnelníím, m, jednak ohnutjednak ohnutíí

v kloubuv kloubu

kolennkolenníím, nemohoum, nemohoumaximmaximáálnlněě

ohnout ohnout

koleno, jekoleno, je--li konli konččetinaetinanatanatažžena v kloubu kyena v kloubu kyččelnelníímm

PasivnPasivníí

svalovsvalováá

insuficienceinsuficience

––

stav, kdy dstav, kdy déélka svalu lka svalu nedovoluje, aby ve vnedovoluje, aby ve vššech kloubech, na kterech kloubech, na kteréé

svalsval

ppůůsobsobíí, byl proveden maxim, byl proveden maximáálnlníí

pohyb opapohyb opaččnnééhohosmsměěru, neru, nežž

který sval aktivnkterý sval aktivněě

vyvolvyvoláávváá..

Svaly na zadnSvaly na zadníí

ploploššeestehna nedovolstehna nedovolíí

ppřřii

natanatažžených kolenouených kolenoumaximmaximáálnlníí

ohnutohnutíí

vv

kykyččelnelníím kloubu.m kloubu.

•• Vedle doVedle doččasných, krasných, kráátkodobých tkodobých kontrakckontrakcíí

je kaje kažždý sval trvale i v klidu ve dý sval trvale i v klidu ve

stavu urstavu urččititéého napho napěěttíí..•• Tento klidový stah se nazývTento klidový stah se nazýváá

klidovklidovéé

napnapěěttíí

svalsvalůů

––

svalový tonussvalový tonus