8. ISLM model - is.muni.cz · PDF fileISLM modelem (Přednáška 8) Mundell-Flemingovým modelem (Přednáška 9) Modelem AD-AS (AD:Přednáška 8-9) (AS: Přednáška 10) slide 5

slide 1

8. ISLM model

slide 2

Obsahem přednášky je…

Úvod do hospodářských cyklů a agregátní poptávky

Křivka IS a její vztah ke keynesiánskému kříži modelu zapůjčitelných fondů

Křivka LM a její vztah k teorii preference likvidity

jak IS-LM model determinuje důchod a úrokovou sazbu v krátkém období, když je P fixní

slide 3

8.1. Úvod

slide 4

Krátké období

Základním smyslem analýzy krátkého období je odvodit teorie k analýze krátkodobých fluktuací ekonomiky (hospodářského cyklu)

Proto se budeme zabývat třemi modely:

ISLM modelem (Přednáška 8)

Mundell-Flemingovým modelem (Přednáška 9)

Modelem AD-AS (AD:Přednáška 8-9)

(AS: Přednáška 10)

slide 5

Fakta o hospodářském cyklu

Průměrný růst reálného HDP se pohybuje v dlouhém období okolo 3 – 3,5 % ročně s velkými krátkodobými fluktuacemi.

Spotřeba a investice oscilují společně s HDP, ale volatilita investic je mnohem vyšší než volatilita spotřeby.

Nezaměstnanost stoupá během recesí a klesá během expanzí.

Okunův zákon: negativní vztah mezi HDP a nezaměstnaností.

slide 61970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2010 2015-4

-2

0

2

4

6

8

10

Tempa růstu reálného HDP a spotřeby

Meziroční procentní

změna

Průměrné tempo růstu

Tempo růstu reálného

HDPTempo růstu

spotřeby

slide 71970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2010 2015-30

-20

-10

0

10

20

30

40

Tempo růstu reálného HDP, spotřeby a investic

Tempo růstu investic

Tempo růstu reálného

HDP

Tempo růstu spotřeby

Meziroční procentní

změna

slide 81970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2010 20150

2

4

6

8

10

12

Nezaměstnanost

Procento pracovní

síly

slide 9

-3 -2 -1 0 1 2 3 4-4

-2

0

2

4

6

8

10

Okunův zákon

Procentní změna

reálného HDP

Změna v míře nezaměstnanosti

1975

19821991

2001

1984

1951 1966

2003

1987

2008

1971

2009

= −3 2Y

uY

∆ ∆

slide 10

Časové horizonty v makroekonomii

Dlouhé období (LR): Ceny jsou pružné a reagují na změny v nabídce nebo poptávce.

Krátké období (SR):Mnoho cen je nepružných.

Ekonomika se chová velmi odlišně, pokud jsou ceny nepružné.

slide 11

Klasická makroekonomie (Přednášky 2-7)

Výstup je determinován stranou nabídky: zásobou kapitálu a práce technologií

Změny v poptávce po zboží a službách (C, I, G ) ovlivní pouze cenu, nikoliv množství.

Předpokládá dokonalou cenovou flexibilitu.

Vztahuje se k dlouhému období.

slide 12

Pokud jsou ceny nepružné… (Přednášky 9-11)

…výstup a zaměstnanost závisí také na poptávce, která je ovlivněna

fiskální politikou (G a T ) monetární politikou (M ) dalšími faktory, jako jsou exogenní změny v

C nebo I.

slide 13

Model agregátní poptávky a nabídky (AD – AS)

Paradigma, které většina mainstreamových ekonomů a tvůrců hospodářské politiky používá k uvažování o hospodářských cyklech a stabilizační politice

Ukazuje, jak je determinována cenová hladina a celkový výstup

Ukazuje rozdíly v chování ekonomiky v krátkém a dlouhém období

slide 14

Agregátní poptávka

Křivka agregátní poptávky ukazuje (negativní) vztah mezi cenovou hladinou a množstvím poptávaného výstupu

Křivku agregátní poptávky si odvodíme z modelu IS-LM (jednoduchá AD křivka se dá odvodit z rovnice směny)

Zatím ji berte jako negativně skloněnou křivku zachycující vztah mezi P a Y

slide 15

Agregátní nabídka v dlouhém období

Vzpomeňte si z druhé přednášky: V dlouhém období je výstup determinován nabídkou výrobních faktorů a technologií

je výstup na úrovni plné zaměstnanosti neboli přirozená úroveň výstupu, někdy také potenciální produkt. Tj. úroveň výstupu, kdy jsou zdroje ekonomiky plně využívány.

“Plná zaměstnanost” znamená, že nezaměstnanost je na přirozené míře (nikoliv nulová)

,= ( )Y F K L

Y

slide 16

Dlouhodobá agregátní nabídková křivka

Y

P LRAS

nezávisí na P, takže LRAS je vertikální.

Y

( )= ,Y

F K L

slide 17

Dlouhodobé dopady zvýšení agregátní poptávky

Y

P

AD1

LRAS

P1

P2V dlouhém období se zvýší cenová hladina

…ale výstup se nezmění

AD2

Y

slide 18

Agregátní nabídka v krátkém období

Mnoho cen je v krátkém období strnulých.

Pro začátek budeme předpokládat všechny ceny jsou v krátkém období strnulé na

předem dané úrovni Firmy jsou ochotny prodat tolik, kolik jsou při

dané cenové úrovni zákazníci ochotni koupit

Proto je krátkodobá křivka agregátní nabídky (SRAS) horizontální

slide 19

Krátkodobá křivka agregátní nabídky

Y

P

SRAS

Křivka SRAS je horizontální:Cenová hladina je fixní na dané cenové úrovni a firmy prodají vše, co zákazníci poptávají.

P

slide 20

Krátkodobé dopady zvýšení agregátní poptávky

Y

P

AD1

V krátkém období jsou ceny strnulé

… způsobí zvýšení výstupu

SRAS

Y2Y1

AD2

…růst agregátní poptávky…

P

slide 21

Souvislosti

Dlouhé období Ceny jsou pružné Výstup je determinován množstvím výrobních

faktorů a technologiemi Nezaměstnanost je rovna přirozené míře

Krátké období Ceny jsou fixní Výstup je determinován agregátní poptávkou Nezaměstnanost negativně závisí na produktu

slide 22

Model IS-LM

Tato přednáška odvozuje IS-LM model, což je základ pro odvození křivky agregátní poptávky.

Pohybujeme se v krátkém období a předpokládáme, že cenová hladina je fixní

Tato přednáška se zabývá případem uzavřené ekonomiky. Příští přednáška se zabývá případem otevřené ekonomiky.

slide 23

8.2. Trh zboží a křivka IS

slide 24

Keynesiánský kříž

Jednoduchý model uzavřené ekonomiky, ve kterém je důchod determinován výdaji.

Značení: I = plánované investice

E = C + I + G = plánované výdaje

Y = reálný HDP = skutečné výdaje

Rozdíl mezi skutečnými a plánovanými výdaji = neplánované investice do zásob.

slide 25

Součásti keynesiánského kříže

Spotřební funkce:

Prozatím plánované investice jsou exogenní:

Plánované výdaje:

Podmínka rovnováhy:

Indikátory vládní politiky:

skutečné výdaje = plánované výdaje

( )C C Y T= −

I I=

,G G T T= =

( )E C Y T I G= − + +

=Y E

slide 26

Zakreslení plánovaných výdajů

Důchod, produkt, Y

E

plánované výdaje

E =C +I +G

MPC1

slide 27

Zakreslení podmínky rovnováhy

Důchod, produkt, Y

E

plánované výdaje

E =Y

45º

slide 28

Rovnovážná hodnota důchodu

důchod, produkt Y

E

plánované výdaje

E =Y

E =C +I +G

Rovnovážný důchod

slide 29

Zvýšení vládních nákupů

Y

EE

=Y

E =C +I +G1

E1 = Y1

E =C +I +G2

E2 = Y2∆Y

Pro Y1, nyní vzniknul neplánovaný pokles zásob…

…proto firmy zvýší produkci a důchod stoupá k nové rovnováze.

∆G

slide 30

Řešení pro ∆Y

Podmínka rovnováhy

… ve změnách

protože I je exogenní

protože ∆C = MPC ∆Y

Úpravou pro ∆Y : Řešení pro ∆Y :

Y C I G= + +

Y C I G∆ = ∆ + ∆ + ∆

MPC= × ∆ + ∆Y G

C G= ∆ + ∆

(1 MPC)− ×∆ = ∆Y G

1

1 MPC

∆ = × ∆ ÷− Y G

slide 31

Multiplikátor vládních výdajů

Příklad: Pokud MPC = 0.8, potom

Definice: zvýšení důchodu způsobené zvýšením G o 1 Kč.

V tomto modelu je multiplikátor vládních výdajů roven:

Zvýšení G způsobí, že se

důchod zvýší 5-ti násobně!

1

1 MPC

∆ =∆ −YG

15

1 0.8

∆ = =∆ −YG

slide 32

Proč je multiplikátor větší než 1?

Původně zvýšení G způsobí stejně velké zvýšení Y: ∆Y = ∆G.

Ale ↑Y ⇒ ↑C

⇒ další ↑Y

⇒ další ↑C

⇒ další ↑Y Proto je celkový dopad na důchod mnohem větší

než původní ∆G.

slide 33

Zvýšení daní

Y

EE

=Y

E =C2 +I +G

E2 = Y2

E =C1 +I +G

E1 = Y1∆Y

V Y1 dochází k neplánovanému přebytku zásob…

…proto firmy snižují výstup a důchod klesá k nové rovnováze

∆C = −MPC ∆T

Zpočátku zvýšení daní způsobí snížení spotřeby a tudíž E:

slide 34

Řešení pro ∆YPodmínka rovnováhy ve změnách

I a G exogenní

Řešení pro ∆Y :

Konečný výsledek:

Y C I G∆ = ∆ + ∆ + ∆

( )MPC= × ∆ − ∆Y T

C= ∆

(1 MPC) MPC− ×∆ = − × ∆Y T

MPC

1 MPC

−∆ = × ∆ ÷− Y T

slide 35

Daňový multiplikátor

def: změna v důchodu způsobená zvýšením T o 1 Kč:

Pokud MPC = 0.8, potom je daňový multiplikátor roven:

MPC

1 MPC

∆ −=∆ −YT

0.8 0.84

1 0.8 0.2

∆ − −= = = −∆ −YT

slide 36

Daňový multiplikátor

…je negativní: Zvýšení daní sníží C, což sníží důchod.

…je vetší než jedna (v absolutní hodnotě): Změna v daních má multiplikační dopad na důchod. (Platí pro MPC>0,5)

…je menší než multiplikátor vládních výdajů: Spotřebitelé uspoří část (1 – MPC) snížení daní, proto je počáteční zvýšení výdajů v důsledku snížení daní nižší než v případě stejně velkého zvýšení G.

slide 37

Příklad:

Použijte model Keynesiánského kříže a ukažte, jaký dopad má zvýšení plánovaných investic na rovnovážnou úroveň důchodu (výstupu).

slide 38

Odpověď

38

Y

EE

=Y

E =C +I1 +G

E1 = Y1

E =C +I2 +G

E2 = Y2ΔY

Při Y1, je zde neplánovaný pokles zásob…

…takže firmy zvýší výstup a důchod vzroste na novou rovnovážnou úroveň

ΔI

slide 39

Křivka IS

def: spojnice všech kombinací r a Y, které vedou k rovnováze na trhu zboží

t.j. skutečné výdaje (výstup) = plánované výdaje

Rovnice pro křivku IS je:

( ) ( )Y C Y T I r G= − + +

slide 40

Y2Y1

Y2Y1

Odvození křivky IS

↓r ⇒ ↑I

Y

E

r

Y

E =C +I (r1 )+G

E =C +I (r2 )+G

r1

r2

E =Y

IS

∆I⇒ ↑E

⇒ ↑Y

slide 41

Proč je křivka IS klesající

Pokles úrokové míry motivuje firmy ke zvýšení investičních výdajů, což zvyšuje celkové plánované výdaje (E ).

K obnovení rovnováhy na trhu zboží musí výstup (skutečné výdaje, Y ) vzrůst.

slide 42

Křivka IS a model zapůjčitelných fondů

S, I

r

I (r ) r1

r2

r

YY1

r1

r2

(a) Model Z.F. (b) Křivka IS

Y2

S1S2

IS

slide 43

Fiskální politika a křivka IS

Model IS-LM můžeme využít k analýze vlivu fiskální politiky (G a T ) na agregátní poptávku a výstup.

Začneme s využitím keynesiánského kříže k ilustraci, jak fiskální politika posunuje křivku IS…

slide 44

Y2Y1

Y2Y1

Posun křivky IS: ∆G

Pro každou hodnotu r,

↑G ⇒ ↑E ⇒ ↑Y

Y

E

r

Y

E =C +I (r1 )+G1

E =C +I (r1 )+G2

r1

E =Y

IS1

Horizontální posun křivky IS je roven

IS2

…proto se křivka IS posouvá doprava.

∆Y1

1 MPC∆ = ∆

−Y G

slide 45

Příklad: Posun IS křivky

Použijte model Keynesiánské kříže k určení dopadů zvýšení daní na IS křivku.

Pokud to jde, určete velikost změny

slide 46

Odpověď

Posun IS křivky: ΔT

46

Y2

Y2

Pro každou hodnotu r,

hT h hC h hPE

PE =C2 +I (r1 )+G

IS2

Horizontální vzdálenost posunu IS křivky je:

Y

PE

r

Y

PE =Y

Y1

Y1

PE =C1 +I (r1 )+G

r1

IS1

…takže IS křivka se posune doleva

ΔY−∆ = ∆−MPC

1 MPCY T

slide 47

8.3. Trh peněz a křivka LM

slide 48

Teorie preference likvidity

John Maynard Keynes.

Jednoduchá teorie, ve které je úroková míra determinována nabídkou peněz a poptávkou po penězích.

slide 49

Nabídka peněz

Nabídka reálných peněžních zůstatků je fixní:

M/P Reálné

peněžní zůstatky

rúroková

míra

( ) sM P M P=

( ) sM P

M P

slide 50

Poptávka po penězích

Poptávka po reálných peněžních zůstatcích:

M/P reálné peněžní zůstatky

rúroková

míra

L (r )

( ) sM P

M P

( ) ( )dM P L r=

slide 51

Rovnováha

Úroková sazba se přizpůsobuje, aby vyrovnala nabídku a poptávku po penězích:

M/P Reálné


rúroková

míra

L (r )

r1

( ) sM P

M P

( )M P L r=

slide 52

Jak CB zvyšuje úrokovou míru?

Ke zvýšení r CB snižuje M

M/P Reálné


rúroková

míra

L (r )

r1

r2

1MP

2MP

slide 53

CASE STUDY: Monetární restrikce a úrokové sazby (USA)

Konec sedmdesátých let: π > 10%

Říjen 1979: předseda Fedu Paul Volcker vyhlašuje, že monetární politika se bude snažit snížit inflaci

Srpen 1979-Duben 1980: Fed snižuje M/P o 8,0 %

Leden 1983: π = 3,7 %

Jak tato změna monetární politiky ovlivní nominální úrokové míry?

slide 54

Monetární restrikce a úrokové sazby, pokr.

∆i < 0∆i > 0

8/1979: i = 10,4%

1/1983: i = 8,2%

8/1979: i = 10,4%

4/1980: i = 15,8%

pružnénepružné

KTP, Fisher efekt(klasický)

Preference likvidity(keynesiánský)

predikce

skutečnost

Dopad monetární restrikce na nominální úrokové sazby

ceny

model

dlouhé obdobíkrátké období

slide 55

Křivka LM

Nyní vraťme Y zpět do funkce poptávky po penězích:

Křivka LM je spojnice všech kombinací r a Y, které vyrovnávají nabídku a poptávku po reálných peněžních zůstatcích.

Rovnice křivky LM je:

( , )M P L r Y=

( ) dM P L r Y= ( , )

slide 56

Odvození křivky LM

M/P

r

L (r , Y1 )

r1

r2

r

YY1

r1

L (r , Y2 )

r2

Y2

LM

(a) Trh reálných peněžních zůstatků

(b) Křivka LM

1MP

slide 57

Proč je křivka LM rostoucí?

Zvýšení důchodu zvyšuje poptávku po penězích.

Protože je nabídka reálných peněžních zůstatků fixní, vznikne tak na trhu peněz při původní úrokové míře převis poptávky.

Úroková míra proto musí vzrůst, aby obnovila rovnováhu na trhu peněz.

slide 58

Jak ∆M posouvá křivku LM

M/P

r

L (r , Y1 ) r1

r2

r

YY1

r1

r2

LM1

(a) Trh reálných peněžních zůstatků

(b) Křivka LM

LM2

1MP

2MP

slide 59

Zkuste si sami: Posun křivky LM

Předpokládejte, že vlna zneužití platebních způsobí, že lidé budou více používat hotovost při provádění transakcí.

Použijte model nabídky a poptávky po penězích (preference likvidity) k určení posunu LM křivky.

slide 60

Odpověď

Posun LM křivky

60

M/P

r

L (r , Y1 ) r1

r2

r

YY1

r1

r2

LM1

(a) Trh reálných peněžních zůstatků (b) LM křivka

LM2

L (r , Y1 )

1MP

slide 61

Rovnováha v krátkém období

Krátkodobá rovnováha je taková kombinace r a Y, které současně splňují podmínku rovnováhy na trzích zboží a peněz:

Y

r

IS

LM

rovnov. úroková míra

rovnov. úroveň důchodu

( ) ( )Y C Y T I r G= − + +

( , )M P L r Y=

slide 62

8.4. Aplikace ISLM modelu

slide 63

Průsečík determinuje jedinečnou kombinaci Y a r, která splňuje podmínku rovnováhy na obou trzích.

LM křivka představuje rovnováhu na trhu peněz.

Rovnováha v IS -LM modelu

IS křivka představuje rovnováhu na trhu zboží.

ISY

rLM

r1

Y1

( ) ( )Y C Y T I r G= − + +

( , )M P L r Y=

slide 64

Analýza politik v IS -LM modelu

IS-LM model můžeme použít k analýze důsledků

• fiskální politiky: G a/nebo T

• monetární politiky: MIS

Y

rLM

r1

Y1

( ) ( )Y C Y T I r G= − + +

( , )M P L r Y=

slide 65

čímž způsobí růst výstupu a důchodu.

IS1

Zvýšení vládních nákupů1. IS křivka se posouvá doprava o:

Y

rLM

r1

Y1

IS2

Y2

r2

1.2. To zvýší poptávku po penězích a zvýší úrokovou míru …

2.

3. …což sníží investice, takže konečné zvýšení Y je menší než:

3.

1by

1 MPCG∆

−

1is smaller than

1 MPCG∆

−

slide 66

IS1

1.

Snížení daní

Y

rLM

r1

Y1

IS2

Y2

r2

Spotřebitelé uspoří (1−MPC) ze snížení daní, takže počáteční impuls pro výdaje je menší pro ∆T než pro stejně velké ∆G… a křivka IS se posune o:

1.

2.

2.…proto jsou dopady na r a Y menší pro ∆T než pro stejně velké ∆G.

2.

MPC

1 MPCT

− ∆−

slide 67

2. …způsobí tak pokles úrokové míry

IS

Monetární politika: Zvýšení M

1. ∆M > 0 posune křivku LM dolů(nebo doprava)

Y

r LM1

r1

Y1 Y2

r2

LM2

3. …takže zvýší investice, což zvýší výstup.

slide 68

Interakce mezi monetární a fiskální politikou

Model: Veličiny monetární a fiskální politiky (M, G, a T ) jsou exogenní.

Skutečný svět: Monetární autority mohou přizpůsobit M v reakci na změny fiskální politiky a obráceně.

Takovéto interakce mohou změnit dopad původní změny politiky.

slide 69

Reakce CB na ∆G > 0

Předpokládejme, že vláda zvýší G.

Možné reakce CB:1. udržovat M konstantní

2. udržovat r konstantní

3. udržovat Y konstantní

Pro každý případ, je vliv na ∆G odlišný:

slide 70

Pokud vláda zvýší G, IS křivka se posune doprava.

IS1

Reakce 1: Udržovat M konstantní

Y

rLM1

r1

Y1

IS2

Y2

r2

Pokud CB udržuje M konstantní, potom se křivka LM neposune.

Výsledky:

2 1Y Y Y∆ = −

2 1r r r∆ = −

slide 71

Pokud vláda zvýší G, křivka IS se posune doprava.

IS1

Reakce 2: Udržovat r konstantní

Y

rLM1

r1

Y1

IS2

Y2

r2

K udržení konstantního r

CB zvýší M a posune křivku LM doprava.

LM2

Y3

Výsledky:

3 1Y Y Y∆ = −

0r∆ =

slide 72

IS1

Reakce 3: Udržovat Y konstantní

Y

rLM1

r1

IS2

Y2

r2

K udržení konstantního Y sníží CB sníží M a posune tak křivku LM doleva.

LM2

Výsledky:

Y1

r3

Pokud vláda zvýší G, IS křivka se posune doprava

0Y∆ =

3 1r r r∆ = −

slide 73

Odhady multiplikátorů fiskální politikyz DRI macroeconometric model (USA)

Předpoklady o monetární politice

Odhad∆Y / ∆G

Fed udržuje nominální úrokové sazby konstantní

Fed udržuje nabídku peněz konstantní

1.93

0.60

Odhad∆Y / ∆T

−1.19

−0.26

slide 74

Šoky v IS -LM modelu

Šoky v IS křivce: exogenní změny v poptávce po zboží a službách

Příklady: Boom nebo propad na akciových trzích

⇒ změna bohatství domácností⇒ ∆C

Změna důvěry nebo očekávání spotřebitelů nebo investorů⇒ ∆I a/nebo ∆C

slide 75

Šoky v IS -LM modelu

Šoky v LM křivce: exogenní změny v poptávce po penězích.

Příklady: Vlna zneužití platebních karet zvýší

poptávku po penězích. Rozšíření bankomatů nebo internetového

bankovnictví sníží poptávku po penězích.

slide 76

PŘÍKLAD: Analyzujte šoky v IS-LM modelu

Použijte IS-LM model k analýze těchto událostí1. krach na trhu s nemovitostmi sníží bohatství

spotřebitelů2. vlna zneužití platebních karet zvýší poptávku po

penězích

Pro každý šok

a. použijte IS-LM diagram k určení dopadů šoků na Y

a r.

b. určete, co se stane s C, I, a nezaměstnaností

slide 77

Odpověď, část 1

Krach na trhu s nemovitostmi

77

IS1

Y

rLM1

r1

Y1

IS2

Y2

r2

IS křivka se posune doleva, což způsobí, že r a Y klesnou.

C se sníží kvůli nižšímu bohatství a nižšímu důchodu,

I vzroste, protože r se snížilo

u vzroste, protože Y je nižší (Okunův zákon)

slide 78

Odpověď, část 2

Růst poptávky po penězích

78

IS1

Y

rLM1

r1

Y1Y2

r2

LM2LM křivka se posune

doleva, což způsobí, že r vzroste a Y klesne.

C klesne kvůli nižšímu důchodu,

I klesne, protože r je vyšší

u vzroste, protože Y je nižší (Okunův zákon)

slide 79

Případová studie: Recese 2001 v USA

Během roku 2001,

2.1 miliónu lidí přišlo o práci, protože nezaměstnanost vzrostla z 3.9% na 5.8%.

Růst HDP se zpomalil 0.8% (oproti 3.9% průměrnému růstu během let 1994-2000).

slide 80

Příčiny: 1) Pokles na akciovém trhu ⇒ ↓C

300

600

900

1200

1500

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003

Ind

ex (

194

2 =

100

) Standard & Poor’s 500


slide 81

Příčina: 2) 9/11 Zvýšení nejistoty Pokles důvěry spotřebitelů & obchodníků Výsledek: nižší výdaje, IS křivka se posune

vlevo

Příčina: 3) Účetní skandály velkých firem Enron, WorldCom, atd. Pokles cen akcií, pokles investic


slide 82

Reakce fiskální politiky: posun křivky IS doprava Snížení daní v letech 2001 a 2003 Zvýšení vládních výdajů

Záchranné balíčky pro letecký průmysl Obnova New Yorku Válka v Afgánistánu


slide 83

Reakce monetární politiky: posun LM křivky doprava

Three-month T-Bill Rate

0

1

2

3

4

5

6

7


slide 84

Jaký nástroj používá centrální banka?

Když se v médiích mluví o reakci centrální banky, běžně se uvádí, že CB mění úrokové sazby.

Centrální banka řídí mezibankovní sazby (u nás PRIBOR/PRIBID, v US federal funds rate)

Centrální banka tedy mění nabídku peněz a posouvá LM křivku tak aby dosáhla požadované úrovně sazeb.

(V ČR centrální banka vyhlašuje repo sazbu , od ní je odvozená právě mezibankovní sazba, kterou CB ovlivňuje operacemi na volném trhu.)

slide 85

Proč centrální banka řídí úrokovou sazbu místo nabídky peněz?

1)Měří se lépe než nabídka peněz.

2)Centrální banka si myslí, že šoky v LM křivce jsou častější než šoky v IS křivce. Pokud tomu tak je, pak řízení úrokových sazeb stabilizuje ekonomiku daleko lépe než řízení nabídky peněz.

Jaký nástroj používá centrální banka?

slide 86

IS-LM a agregátní poptávka

Doposud, jsme využívali IS-LM model k analýze krátkého období, kdy předpokládáme fixní cenovou hladinu.

Avšak změna v P by posunula LM a následně ovlivnila Y.

Křivka agregátní poptávky zachycuje vztah mezi P a Y.

slide 87

Y1Y2

Odvození křivky AD

Y

r

Y

P

IS

LM(P1)

LM(P2)

AD

P1

P2

Y2 Y1

r2

r1

Intuice pro sklon křivky AD :

↑P ⇒ ↓(M/P )

⇒ LM doleva

⇒ ↑r

⇒ ↓I

⇒ ↓Y

slide 88

Monetární politika a křivka AD

Y

P

IS

LM(M2/P1)

LM(M1/P1)

AD1

P1

Y1

Y1

Y2

Y2

r1

r2

CB může zvýšit agregátní poptávku:

↑M ⇒ LM posun doprava

AD2

Y

r

⇒ ↓r

⇒ ↑I

⇒ ↑Y pro každou hodnotu P

slide 89

Y2

Y2

r2

Y1

Y1

r1

Fiskální politika a křivka AD

Y

r

Y

P

IS1

LM

AD1

P1

Expanzivní fiskální politika (↑G a/nebo ↓T ) zvyšuje agreg. poptávku:

↓T ⇒ ↑C

⇒ IS posun doprava

⇒ ↑Y pro každé P

AD2

IS2

slide 90

Velký přehled

Keynes. kříž

Teorie preference likvidity

ISkřivka

LM křivka

IS-LMmodel

Křivka AD

Křivka AS

Model AD-AS

Vysvětlení hospodářských

cyklů

slide 91

Shrnutí

1. Keynesiánský kříž Základní model determinace důchodu Bere fiskální politiku a investice jako exogenní Fiskální politika má multiplikativní dopad na

důchod.

2. IS křivka Odvozena z keynesiánského kříže, kde plánované

investice závisí negativně na úrokové míře Ukazuje všechny kombinace r a Y

které vyrovnávají plánované výdaje se skutečnými výdaji na zboží a služby

slide 91

slide 92

Shrnutí

3. Teorie preference likvidity Základní model determinace úrokových sazeb Bere nabídku peněz a cenovou hladinu jako

exogenní Zvýšení nabídky peněz sníží úrokovou sazbu

4. Křivka LM Odvozena z teorie preference likvidity, kde

poptávka po penězích závisí pozitivně na důchodu Ukazuje všechny kombinace r a Y pro které se

rovná poptávka po reálných peněžních zůstatcích jejich nabídce

slide 92

slide 93

Shrnutí

5. IS-LM model Průsečík křivek IS a LM ukazuje jediný bod (Y, r ),

který splňuje podmínku rovnováhy jak na trhu zboží, tak na trhu peněz.

slide 93

slide 94

Shrnutí

6. AD křivka

Zachycuje vztah mezi P a modelově (IS-LM) rovnovážným Y.

Negativní sklon, protože ↑P ⇒ ↓(M/P ) ⇒ ↑r ⇒ ↓I ⇒ ↓Y

Expanzivní fiskální politika posouvá IS křivku doprava, zvyšuje důchod a posouvá křivku AD doprava.

Expanzivní monetární politika posouvá LM křivku doprava, čímž zvyšuje důchod a posouvá křivku AD doprava.

IS nebo LM šoky posouvají křivku AD.

slide 94

slide 95

Literatura

Mankiw (2010): Chapter 9: Introduction to Economic Fluctuations. Chapters 10+11: Aggregate Demand I+IIHolman (2010): Kapitola 10: Agregátní poptávka v uzavřené ekonomice – model IS-LM

Powerpoint Slides: Mankiw’s Macroeconomics 6th edition. Worth Publishers. (autor: R. Cronovich)

slide 95

slide 96

DODATEK 1: IS-LM model a

AS-AD model

slide 97

SRAS

LRAS

Dlouhodobá rovnováha v modelu AS-AD

Y

P

AD1

Dlouhodobá rovnováha

P

Y

slide 98

IS-LM a AD-AS v krátkém a dlouhém období

Silou, která posouvá ekonomiku z krátkého do dlouhého období je postupné přizpůsobení cen.

stoupne

klesne

nezmění se

V krátkodobé rovnováze, pokud:

Potom časem cenová hladina:

Y Y>Y Y<

Y Y=

slide 99

Y

r

Y

P LRAS

LRAS

IS1

SRAS1P1

LM(P1)

IS2

AD2

AD1

V nové krátkodobé rovnováze

Krátkodobé a dlouhodobé efekty šoku v IS křivce

Y

Y

Y Y<

slide 100


Y

r

Y

P LRAS

LRAS

IS1

SRAS1P1

LM(P1)

IS2

AD2

AD1

V nové krátkodobé rovnováze

Během času se P postupně bude snižovat, což způsobí

• SRAS se posune dolů.

• M/P vzroste, což způsobí posun LM doprava dolů. Y

Y

Y Y<

slide 101

AD2

Y

r

Y

P LRAS

LRAS

IS1

SRAS1P1

LM(P1)

IS2

AD1

SRAS2P2

LM(P2)

Během času se P postupně bude snižovat, což způsobí

• SRAS se posune dolů.

• M/P vzroste, což způsobí posun LM doprava dolů.


Y

Y

slide 102

AD2

SRAS2P2

LM(P2)

Y

r

Y

P LRAS

LRAS

IS1

SRAS1P1

LM(P1)

IS2

AD1

Tento proces pokračuje dokud ekonomika nedosáhne dlouhodobé rovnováhy


Y

YY Y=

slide 103

PŘÍKLAD: Analyzuje krátkodobé a dlouhodobé efekty ∆M

a. Nakreslete IS-LM a AD-AS diagram podobný jako tady.

b. Předpokládejte, že CB zvýší M. Ukažte krátkodobé efekty v grafu.

c. Ukažte, co se stane během přechodu z krátkého do dlouhého období.

d. Jak se nové dlouhodobé rovnovážné hodnoty endogenních proměnných liší oproti svým původním hodnotám?

Y

r

Y

P LRAS

LRAS

IS

SRAS1P1

LM(M1/P1)

AD1

Y

Y

slide 104

Odpověď, část 1

Krátkodobý vliv ΔM

104

LM křivka a AD křivka se posunou doprava

r klesá, Y roste nad Y

r

Y

P LRAS

LRAS

IS

SRASP1

LM(M1/P1)

AD1

LM(M2/P1)

AD2

Y2

Y2

r2r1

Y

YY

slide 105

Odpověď, část 2

Přechod z krátkého do dlouhého období

105

V průběhu času,

P vzroste

SRAS se posune nahoru

M/P klesne

LM posune doleva

Nová dlouhodobá rovnováha

P je vyšší

všechny reálné proměnné jsou zpět na svých výchozích hodnotách

Peníze jsou neutrální v dlouhém období.

Y

r

Y

P LRAS

LRAS

IS

SRASP1

LM(M1/P1)

AD1

LM(M2/P1)

AD2

Y2

Y2

r2r1

LM(M2/P3)

SRASP3

r3 =

Y

Y

slide 106

DODATEK 2: Velká Deprese

slide 107

Velká Deprese (USA)

Nezaměstnanost (pravá osa)

Reálný HNP(levá osa)

120

140

160

180

200

220

240

1929 1931 1933 1935 1937 1939

mld

. US

D; s

tále

cen

y ro

ku 1

958

0

5

10

15

20

25

30

% p

raco

vní s

íly

slide 108

Výdajová hypotéza: Šoky IS křivky

Tvrdí, že Velká Deprese byla způsobena především exogenním propadem poptávky po zboží a službách – posun křivky IS doleva.

důkaz: jak výstup, tak úroková sazba poklesly, což by mohlo být důsledkem posunu IS křivky doleva.

slide 109

VÝDAJOVÁ HYPOTÉZA: Důvody pro posun křivky IS

Burzovní krach ⇒ exogenní ↓C říjen-prosinec1929: S&P 500 spadl o 17 % říjen 1929-prosinec 1933: S&P 500 spadl o 71 %

Propad investic “korekce” po stavební horečce ve dvacátých letech Rozšířené krachy bank ztěžovaly přístup k

úvěrovému financování investic

Restriktivní fiskální politika Politici zvýšili daně a omezili výdaje, aby bojovali s

rostoucími deficity.

slide 110

PENĚŽNÍ HYPOTÉZA: Šoky LM křivky

Tvrdí, že Velká Deprese byla způsobena především velkým poklesem nabídky peněz.

důkaz: M1 propadla o 25 % během 1929-33.

Ale existují dva problémy s touto hypotézou: P spadla ještě více, takže M/P ve skutečnosti

lehce vzrostla mezi 1929-31. Nominální úrokové sazby klesly, což je opak

toho, co by šlo očekávat od posunu LM doleva.

slide 111

PENĚŽNÍ HYPOTÉZA ZNOVU: Efekt padajících cen

Tvrdí, že hloubka Deprese byla způsobena značnou deflací:

P klesla o 25 % během 1929-33.

Tato deflace byla pravděpodobně způsobena poklesem M, takže možná peníze přece jen hrály významnou roli.

Jakým způsobem ovlivňuje deflace ekonomiku?

slide 112


Stabilizační efekt deflace:

↓P ⇒ ↑(M/P ) ⇒ LM posun doprava ⇒ ↑Y Pigouův efekt:

↓P ⇒ ↑(M/P )

⇒ bohatství domácností ↑

⇒ ↑C

⇒ IS se posouvá doprava

⇒ ↑Y

slide 113


Destabilizační efekt očekávané deflace:

↓π e⇒ r ↑ pro každou hodnotu i

⇒ I ↓ protože I = I (r )

⇒ Plánované výdaje a AD ↓

⇒ Důchod a výstup ↓

slide 114


Destabilizační efekt neočekávané deflace:dluhově-deflační teorie

↓P (pokud neočekávaná) ⇒ přesouvá kupní sílu od dlužníků k věřitelům

⇒ dlužníci utrácejí méně, věřitelé utrácejí více

⇒ pokud je sklon ke spotřebě dlužníků větší něž věřitelů, potom agregátní výdaje klesají, IS křivka se posouvá doleva a Y klesá.

slide 115

Proč je další Velká krize nepravděpodobná

Ekonomové a ekonomičtí poradci politiků vědí o makroekonomii daleko více: Centrální banka (Fed) ví, že nemá nechat M

tolik klesnout, obzvlášť během recese. Vláda ví, že nemá zvyšovat daně nebo snižovat

výdaje během recese.

Pojištění bank by mělo zabránit hromadným krachům bank

Automatické stabilizátory činí fiskální politiku expanzivní během ekonomického poklesu.

slide 116

CASE STUDYFinanční krize a recese v letech 2008–09

2009: Reálné HDP GDP kleslo, míra nezaměstnanosti vzrostla k 10%

Důležité faktory v krizi: Politika nízkých úrokových sazeb na začátku dekády Hypotéční krize prasknutí cenové bubliny na trhu s nemovitostmi,

nárůst nesplacených hypoték Pokles cen akcií na burze Pád finančních institucí Pokles spotřebitelské důvěry, pokles výdajů na statky

dlouhodobé spotřeby a na investiční statky

slide 117

Úrokové sazby a ceny nemovitostí

2000 2001 2002 2003 2004 20050

1

2

3

4

5

6

7

8

9

50

70

90

110

130

150

170

190

Federal Funds rate30-year mortgage rateCase-Shiller 20-city composite house price index

Úro

ková

mír

a (%

)

Ind

ex c

en n

emo

vito

stí,

200

0 =

100

slide 118

Změna cena nemovitostía míra nesplacených hypoték, 1999–2009

1999 2001 2003 2005 2007 20090%

200%

400%

600%

800%

1000%

1200%

0,0

0,2

0,4

0,6

0,8

1,0

1,2

1,4US house price indexNew foreclosures

Pro

cen

tní

změn

a ce

n n

emo

vito

stí

(op

roti

pře

dch

ozí

mu

ro

ku)

No

vé n

esp

lace

né

hyp

oté

ky (

% c

elko

vých

hyp

oté

k)

slide 119

USA: Pády banky, 2000–2011

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 20110

20

40

60

80

100

120

140

160

Počet zbankrotovaných bank

slide 120

USA: Hlavní burzovní indexy(% změna oproti předchozímu roku)

3650

0

3675

1

3700

2

3725

3

3750

4

3775

5

3800

6

3825

7

3850

8

3875

9

3901

0

3926

1

3951

2

3976

3

4001

4

-80%

-60%

-40%

-20%

0%

20%

40%

60%

80%

100%

120%

140%

DJIA

S&P 500

NASDAQ

slide 121

Důvěra spotřebitelů a výdaje na statky investičního charakteru

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 20090%

200%

400%

600%

800%

1000%

1200%

50

60

70

80

90

100

110

Durables

Investment

UM Consumer Sentiment Index

% z

měn

a o

pro

ti p

řed

cho

zím

u r

oku

Ind

ex s

po

třeb

itel

ské

dů

věry

, 19

66 =

100

slide 122

Růst reálného HDP and míra nezaměstnanosti

3470035065

3543135796

3616136526

3689237257

3762237987

3835338718

3908339448

3981440179

4054440909

-6

-4

-2

0

2

4

6

8

10

12

0

2

4

6

8

10Real GDP growth rate (left scale)

Mez

iro

ční

změn

a v

%

% p

raco

vní

síly

Documents

8. ISLM model - is.muni.cz · PDF fileISLM modelem (Přednáška 8) Mundell-Flemingovým modelem (Přednáška 9) Modelem AD-AS (AD:Přednáška 8-9) (AS: Přednáška 10) slide 5