1. STAVEBNÍ TRH - MPO

Stavebnictví ČR 2006

II

STAVEBNICTVÍ

1. Postavení stavebnictví v NH a základní trendy jeho vývoje

2. Stavební trh 3. Stavební produkce a ceny 4. Pracovníci a mzdy 5. Hospodářské výsledky

Stavebnictví ČR 2006 II - Stavebnictví

II - 1 POSTAVENÍ STAVEBNICTVÍ V NH A

ZÁKLADNÍ TRENDY JEHO VÝVOJE

V České republice, obdobně jako ve většině ekonomicky vyspělých zemí, patří sta-vebnictví mezi hlavní národohospodářská odvětví, a lze jej považovat za jeden z pilířů národ-ní ekonomiky, když - vytváří přibližně 7 % hrubé přidané hodnoty (v běžných cenách), - zaměstnává kolem 9 % osob pracujících v civilním sektoru, vykazuje dlouhodobě stabili-

zovanou zaměstnanost, - po věcné stránce je hlavním tvůrcem budov a staveb, které jsou jednou z hlavních součástí

hrubého fixního kapitálu; jeho tvorba je jedním z faktorů růstu výkonnosti celé ekonomi-ky.

V průběhu transformace stavebnictví prokázalo schopnost adaptovat se na tržní pod-mínky: - vyrovnává se změnou poptávky, restrukturalizací výrobní základny, stejně jako - s nároky na vyšší kvalitu i architektonickou úroveň stavebních děl, - úspěšně sleduje evropské trendy ve všech hlavních oborech stavění Především ale stavebnictví - se opírá o vlastní výrobní a ekonomický potenciál i o know-how zahraničních partnerů, kteří

jsou významnými vlastníky největších stavebních společností se sídlem v České republice, - vytvořilo tržní strukturu, z hlediska velikosti podniků i jejich organizačních právních forem,

která je tvořená klasickými dodavatelsko odběratelskými sítěmi se širokým zázemím pod-dodavatelů, developerských firem, architektů, projektantů a s vazbami na aktivity v oblasti trhu pozemky a ostatními nemovitostmi,

- významně se podílí na obnovování dynamiky celé české ekonomiky, - v řadě aktivit je na úrovni stavebnictví zemí Evropské unie, nebo se jí blíží. Nezanedbatelný je multiplikační efekt odvětví, spočívající v tom, že ovlivňuje jak poptávku po výrobcích ostatních odvětví (ve stavebnictví se spotřebuje ročně cca za 200 mld. Kč vý-robků a služeb z jiných odvětví), tak následných služeb, spojených s údržbou stavebních děl. Podle výpočtů z národních účtů vyvolávající investice do stavebních prací více než trojnásob-ný růst produkce v celé ekonomice, růst zaměstnanosti a znamenají značné přínos do státního rozpočtu a dlouhodobé účinky na státní finance (splátky úvěrů) a službách.

Stavebnictví také, zejména v dlouhodobějším horizontu, indikuje s časovým předsti-hem další vývoj celé ekonomiky. Ve struktuře produkce mají trvale výlučné postavení práce v tuzemsku - podíl staveb-ních prací v zahraničí a podobný podíl má nová výstavba (včetně rekonstrukcí a moderniza-cí).


Nejsilnějším směrem výstavby v 2. polovině 90. let se staly inženýrské stavby, a to díky státním zakázkám na dopravní infrastrukturu. Toto postavení převzala inženýrská vý-stavba po nebytových nevýrobních budovách, které byly objemově nejsilnějším segmentem trhu v 1. polovině dekády, díky prudkému rozvoji bankovního sektoru; pokles jeho investič-ních aktivit částečně kompenzovaly investice zahraničních maloobchodních řetězců. Zahra-niční investice se jeví dalším významným zdrojem financování investic a stavebních prací. Podíl bytové výstavby, který má v zahraničních ekonomikách obvykle vedoucí postavení, se v ČR stále pohybuje na nižší úrovni. I při postupně pozitivním vývoji rentability stavebních prací nadále přetrvává nízká úroveň dosahovaného zisku stavebních podniků. Přetrvává také nedostatek vlastního kapitálu, zvláště v malých a středních podnicích, což např. znesnadňuje jejich přístup k úvěrům a ztě-žuje pozici v soutěžích o zakázky (u kterých jsou vyžadovány vysoké garance, příp. účast na financování výstavby).

* * * Po roce 1990 došlo v důsledku transformačních změn k výraznému reálnému poklesu stavební produkce se dnem v roce 1993. V letech 1994 až 1999 měl vývoj cyklický charakter s růstem v letech 1994 - 1996 a recesí v letech 1997 - 1999. Rokem 2000 nastalo období oži-vení a růstu, který trval, přes určitý pokles dynamiky, i v dalších letech; v roce 2005, to je již šestý rok nepřetržitého růstu.


II - 2 STAVEBNÍ TRH

II - 2.1 POČET A STRUKTURA STAVEBNÍCH PODNIKŮ Počet podniků s převažující stavební činností (OKEČ 45, dále stavební podniky), které byly registrovány Českým statistickým úřadem, přesáhl na konci roku 1999 200 tisíc subjektů a od té doby se pohybuje nad touto hranicí. Na konci roku 2002 bylo registrováno 241.303 subjektů a během roku 2003 se tento počet ještě zvýšil, a to na 256.273. Na celkovém počtu registrovaných hospodářských subjektů všech odvětví, kterých bylo k 31. 12. 2003 celkem 2.325.977, se stavební podniky podílely z 11 %. V roce 2004 se snížil počet jak registrova-ných hospodářských subjektů (2.213.904), tak stavebních podniků ( 248.991), v roce 2005 opět zase vzrostl jak počet celkem registrovaných subjektů 2.388.490, tak subjektů s převažu-jící stavební činností 269.625.

Počet a skladba stavebních podniků podle vybraných právních forem k 31. 12. 2005

počet % Subjekty v Registru ČSÚ 2 388 490 100,00 - Subjekty s převažující stavební činností (OKEČ 45) 269 625 11,29 - ze subjektů s převažující stavební činnosti 100,00 - Soukromí podnikatelé celkem z nich zapsaní v Obchodním rejstříku

230 419 2 899

85,46 1,08

100,00 1,26

Obchodní společnosti celkem z nich akciové společnosti společnosti s ručením omezeným

18 532 824 16 564

6,87 0,31 6,14

100,00 4,45

89,38 Družstevní organizace Státní podniky

509 61

0,19 0,02

- -

Podle vybraných právních forem bylo ke konci roku 2005 ve stavebním sektoru: - 230.419 soukromých podnikatelů (85,5 %), z toho zapsaných v obchodním rejstříku bylo

2.899 (1,1 %), - 18.532 obchodních společností (6,9 %), z toho 824 akciových společností (0,3 %) a 16.564

společností s ručením omezeným (6,1 %), - 509 družstevních organizací (0,2 %) a - 61 státních podniků (0,02 %).

Počet a skladba stavebních podniků podle sektorů v roce 2005

Celkem Veřejný sektor Soukromý sektor - pod zahr.kontr. S. domácností počet

% 269 625

100,00 107

0,04 41 607

15,43 24 083

8,93 227 766

84,48


Podle sektorů bylo: - 107 podniků veřejného sektoru (0,04 %), - 41.607 podniků soukromého sektoru (15,4 %), z toho 24.083 podniků pod zahraniční kont-

rolou (8,9 %) a - 227.766 podniků v sektoru domácností (84,5 %; sektor domácností zahrnuje, kromě domác-ností jako spotřebitelů, také podnikatele jako výrobce, podnikající podle živnostenského zá-kona).

* * *

Stavební podniky s 20 a více zaměstnanci podle sektorů

Nefin. veřejné

podniky Nefin. sou-kromé podniky

Nefin.soukr.p. pod zahr.kontr.

Sektor domácností

Celkem

2000 2001 2002 2003

počet

12 10 7 5

1 884 1 860 1 920 1 921

51 89 96 97

369 251 219 224

2 216 2 210 2 242 2 247

2004 2005

počet

%

6 7

0,3

2 058 2 193

86,7

114 133

5,3

226 196

7,8

2 404 2 529

100,0 Ve struktuře institucionálních sektorů podle metodiky národních účtů měly v posled-ních letech výrazně převažující podíl nefinanční soukromé podniky pod českou kontrolou. Narůstající byl význam nefinančních soukromých podniků pod zahraniční kontrolou, a to nejen v důsledku jejich rostoucího počtu, ale také proto, že šlo převážně o velké podniky.


Stavební podniky s 20 a více zaměstnanci podle právních forem

Soukromé podniky Podniky celkem nezaps. zapsané v. o. s. s. r. o. akc. spol. družst. Ostatní

p r o c e n t a - r o k 2 0 0 5 98,6 7,5 1,7 1,2 73,9 13,6 0,8 0,5

nezaps. - podnikatelé - fyzické osoby, nezapsaní v obchodním rejstříku zaps. - dtto, zapsaní v obchodním rejstříku v. o. s. - veřejné obchodní společnosti Z celkového počtu stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci měly v letech 2002 a 2003 soukromé podniky podíl 98,6 %. V roce 2004 se tento podíl zvýšil o jednu desetinu pro-centa na 98,7%, ale v roce 2005 zase poklesl na 98,6% V roce 2005 bylo celkem 2 498 sta-vebních podniků s 20 a více zaměstnanci. Šlo především o společnosti s ručením omezeným, kterých v roce 2005 bylo 1.847 (z celkového počtu stavebních podniků s 20 a více zaměst-nanci 74 %). Druhou početně nejvýznamnější kategorií byly akciové společnosti (339, tj. 13,6 %), za nimiž následovaly podniky soukromých podnikatelů, fyzických osob. Podniky ostat-ních právních forem byly, co do počtu, méně významné.


Počet stavebních podniků s 20* a více zaměstnanci

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

2 370 2 408 2 316 2 216 2 210 2 242 2 247 2 404 2 463 Významné ekonomické postavení podniky s 20 a více zaměstnanci vyplývalo z jejich podílu na celkové stavební produkci (cca 70 %) i na celkové zaměstnaností. Jejich počet se v posledních letech ustálil nad hranicí 2.200 subjektů, ovšem v roce 2004 téměř přesáhl 2.400 subjektů a v roce 2005 přesáhl i 2 460 subjektů.: Největšími stavebními podniky, podle ročního objemu tržeb, podle objemu aktiv, resp. podle počtu zaměstnanců v roce 2004 (údaje za rok 2005 budou zveřejněny v 2. polovině roku 2006), byly:

Objem tržeb Objem aktiv Počet zaměstnanců pořadí mld.Kč pořadí mld.Kč pořadí Skanska CZ a.s.* 1. 29,462 1. 21,581 1. 4 413 Metrostav a.s.* 2. 19,579 2. 12,026 2. 4 573 Stavby silnic a železnic, a.s.* 3. 18,317 3. 10,219 3. 4 650 STRABAG a.s. 4. 14,466 4. 9,058 4. 6 334 ŽS Brno, a.s. 5. 8,071 5. 3,812 5. 4 003 IMOS Brno, a.s. 6. 5,244 10. 2,433 11. 5 663 HOCHTIEF VSB a.s. 7. 4,728 8. 2,676 6. 2 942 GEOSAN GROUP a.s. 8. 4,081 7. 2,692 26. 10 075S u b t e r r a a.s.*** 9. 4,029 12. 1,938 12. 4 663 VCES a.s. 10. 3,085 6. 3,014 9. 2 932 TCHAS, spol. s r.o. 11. 2,617 14. 1,793 7. 1 856 COLAS CZ, a.s. 12. 2,449 15. 1,342 13. 2 854 SYNER, s.r.o. 13. 2,404 9. 2,436 35. 7 961 UNISTAV a.s. 14. 2,345 13. 1,863 19. 4 318 PSJ holding, A.S. 15. 2,283 18. 1,145 37. 7 983 KONSTRUKTIVA KONSIT a.s. 16. 2,124 17. 1,169 31. 5 618 Pražské silniční a vodohosp.stavby, a.s. 17. 1,893 20. 1,127 15. 2 685 GEMO OLOMOUC, spol. s r.o. 18. 1,808 29. 0,601 32. 4 820 SMP CZ, a.s. 19. 1,774 19. 1,137 16. 2 617 BAK a.s. 20. 1,635 22. 0,986 18. 2 645 VOKD, a.s. 21. 1,588 23. 0,937 8. 1 230 Dálniční stavby Praha, a.s. 22. 1,530 11. 2,290 41. 5 690 SWIETELSKY stavební s.r.o. 23. 1,514 27. 0,702 20. 2 975 M - Silnice a.s. 24. 1,474 21. 1,049 17. 2 359 P r ů m s t a v , a.s. 25. 1,471 28. 0,624 22. 3 185 Elektrizace železnic Praha a.s. 26. 1,456 16. 1,317 14. 2 056 NAVATYP a.s. 27. 1,216 26. 0,737 34. 3 629 Energie - stavební a báňská a.s. 28. 1,007 24. 0,826 10. 1 054 FIRESTA-Fišer, rekonstrukce, stavby a.s. 29. 0,933 32. 0,486 27. 2 314 Českobudějovické pozemní stavby spol. s r.o. 30. 0,931 40. 0,309 28. 2 315


Struktura stavebních firem podle počtu zaměstnanců

2000 2001 2002 2003 2004 2005

Podniky s: procenta 20 - 24 25 - 49 50 - 99

100 - 499 500 - 999

1000 a více zaměstnanci

19,3 43,9 22,4 13,1

0,8 0,4

19,1 45,5 22,0 12,3

0,8 0,4

19,8 46,0 22,1 11,6

0,7 0,4

20,0 45,5 22,3 11,3

0,6 0,4

24,3 43,8 20,5 10,4

0,6 0,4

25,0 43,6 20,3 10,2

0,6 0,4

Během 90. let se zvýšil podíl malých podniků (do 49 zaměstnanců) a snížil podíl středních a velkých podniků:


II - 3 STAVEBNÍ PRODUKCE A CENY

II -3.1 OBJEM A STRUKTURA STAVEBNÍ PRODUKCE Vývoj objemu stavební produkce

stálé ceny (ceny 2000) běžné ceny mld. Kč předch. r. = 100 mld. Kč předch. r. = 100

2000 2001 2002 2003

2004 2005

258,9 283,8 290,9 317,0 347,7 362,1

105,3 109,6 102,5 108,9 109,7 104,2

259,7 295,7 311,2 346,8 394,3 422,7

109,3 113,8 105,2 111,4 113,7 107,2

Rok 2000 je možné považovat za první rok nového oživení stavebního trhu. Od té do-by pokračoval růst objemu provedených stavebních prací již pátým rokem. Struktura stavebních prací podle druhu výstavby

2001 2002 2003 2004 2005* % z celkového objemu provedených stavebních prací

v zahraničí v tuzemsku z toho: novostavby (a) opravy a údržba ostatní práce

2,0 98,0

74,1 23,0

0,9

1,3 98,7

73,4 24,3

1,0

1,1 98,9

72,7 25,2

1,0

1,4 98,6

76,1 21,7

0,8

1,5 98,5

78,2 19,5

0,8 % z objemu stav. prací provedených podniky s 20 a více zaměstnanci

v zahraničí v tuzemsku z toho: novostavby (a) opravy a údržba ostatní práce

2,3 97,7

84,7 12,2

0,9

1,4 98,6

84,1 13,5 1,0

1,2 98,8

83,5 14,3 1,0

1,5 98,5

84,4 12,9

1,2

1,6 98,4

85,4 11,7

1,3 (a) včetně rekonstrukcí a modernizací * údaje z celkového objemu provedených stavebních prací = odhad Trvale měly výraznou převahu práce v tuzemsku; podíl prací v zahraničí se pohyboval v na úrovni přes 1 %. Na pracích v tuzemsku měla již tradičně výraznou převahu nová vý-stavba, včetně rekonstrukcí a modernizací, s více než osmdesátiprocentním podílem. Z porovnání údajů z obou částí předchozí tabulky vyplývá, že podniky s 20 a více za-městnanci se orientovaly více na novou výstavbu (jejich podíl na těchto pracích byl o +7,2 procentního bodu vyšší než podíl všech podniků), resp. také na práce v zahraničí (podíl vyšší o +0,1 p. b.), a méně na opravy a údržbu (kde byl jejich podíl o +7,8 p. b. nižší než podíl všech podniků).


Stavební produkce malých a velkých podniků

mld. Kč b.c. Podíl v % Index, b. c.* 2000 Podniky s 19 a méně zaměstnanci

Podniky s 20 a více zaměstnanci 66,724

192,946 25,7 74,3

115,2 107,4

2001 Podniky s 19 a méně zaměstnanci Podniky s 20 a více zaměstnanci

78,006 217,700

26,4 73,6

116,9 112,8


84,899 226,273

27,3 72,7

108,8 103,9


100,525 246,227

29,0 71,0

118,4 108,8


116,098 278,207

29,4 70,6

115,5 113,0


132,065 290,672

31,2 68,8

105,4 108,1

* indexy b.c.= odhad Podíl menších podniků měl v posledních letech růstový trend.V roce 2000 provedly podniky s 20 a více zaměstnanci cca 75 % objemu stavebních prací, v roce 2005 to bylo už „jen“ 69 %.

Struktura produkce podle velikosti podniku

(podniky s 20 a více zaměstnanci)

2000 2001 2002 2003 2004 2005 Počet zam.: procenta

20 - 24 25 - 49 50 - 99 100 - 499 500 - 999 1000 a více

3,8 14,8

16,8 35,5 7,8 21,3

3,9 15,4

17,9 31,2 7,2 24,4

4,3 16,3 17,3 30,7

8,2 23,2

4,1 15,7 17,6 28,5

8,4 25,6

5,2 15,7 16,9 27,6

8,9 25,8

4,9 14,5 15,3 26,2 10,5 28,6


Vývoj struktury produkce podle velikosti podniků odrážel změny, ke kterým v národ-ním hospodářství došlo. Především se snížil podíl středních a velkých podniků ve prospěch podniků malých; největší podniky si však významný podíl na celkové produkci zachovaly. Struktura stavební produkce podniků s 20 a více zaměstnanci podle sektorů

Nefin. podniky veřejné

Nefin podniky soukromé

Nef.p. pod zahr. kontrolou

Sektor domácnosti

procenta 2000 2001 2002

2003 2004 2005

1,7 1,8 2,4 1,4 1,3 1,2

90,1 78,1 80,0 77,8 79,5 79,2

4,5 17,4 15,0 18,3 16,9 17,8

3,6 2,7 2,9 2,5 2,2 1,7

mld. Kč, běžné ceny 2005 3,584 230,276 51,777 5,035

Většinové postavení, podle podílu na produkci, měly ze stavebních podniků s 20 a ví-ce zaměstnanci nefinanční soukromé podniky (bez podniků pod zahraniční kontrolou), i když se jejich podíl od roku 2000 do roku 2005 snížil o více než 10 procentních bodů. Neustále rostl podíl podniků pod zahraniční kontrolou. Podíly ostatních dvou sektorů byly méně vý-znamné.

Struktura stavební produkce podniků s 20 a více zaměstnanci podle právní formy podniků v %

Soukromé podniky Podniky celkem nezaps. zaps. v. o. s. s. r. o. akc.sp. družst. ostatní

2001 2002 2003 2004 2005

99,3 99,6 99,8 99,6 99,9

3,1 2,8 2,6 2,1 1,6

0,8 1,0 1,0 1,2 1,1

1,2 1,3 0,8 0,6 0,4

42,7 42,1 40,3 40,6 38,7

51,5 52,1 54,7 54,7 57,8

0,3 0,2 0,2 0,2 0,2

0,1 0,2 0,0 0,2 0,1

Vysvětlivky: nezaps. - podniky soukromých podnikatelů - fyzických osob, nezapsané do obchodního rejstříku zaps. - podniky soukromých podnikatelů - fyzických osob, zapsané do obchodního rejstříku v. o. s. - veřejné obchodní společnosti s. r. o. - společnosti s ručením omezeným Soukromé podniky produkovaly prakticky celou stavební produkci podniků s 20 a ví-ce zaměstnanci. Především to byly akciové společnosti s podílem, který v roce 2005 dosáhl téměř 58 % a který se během posledních tří let zvyšoval na úkor ostatních kategorií. Druhou právní formou stavebních podniků, která se významně podílela na stavební produkci, byly společnosti s ručením omezeným; jejich podíl se pohyboval pod 40 procenty. Podniky ostat-ních právních forem nebyly z tohoto hlediska významné a jejich podíly dosáhly společně ne-celých tři a půl procenta.


Podíl stavebních prací pozemních a inženýrských staveb

2 0 0 3 2 0 0 4 2 0 0 5 tuzemsko

=100 NV

=100 O+Ú

= 100 tuzemsko

=100 NV

=100 O+Ú

= 100 tuzemsko

=100 NV

=100 O+Ú

= 100 pozemní stavby inženýrské stavby

58,1 40,9

60,2 39,8

50,2 49,8

59,3 39,5

61,1 38,9

53,0 47,0

57,3 41,4

58,4 41,6

55,6 44,4

Poznámky: NV - nová výstavba včetně rekonstrukcí a modernizací Rozdíl podílů na pracích v tuzemsku tvoří ostatní práce Většinu stavebních prací provádí v tuzemsku podniky s 20 a více zaměstnanci. Zane-dbatelný podíl z toho tvoří ostatní stavební práce. Práce pozemního stavitelství představují cca 57 %. Tento podíl se od roku 2001 do roku 2003 snížil z cca 64 na cca 58 %, v roce 2004 opět o 1 % vzrostl,ale v roce 2005 poklesl na již zmíněných 57,3 %. Práce inženýrského stavi-telství tvoří zbývajících cca 41 % výroby. Převahu měly práce na nové výstavbě (včetně re-konstrukcí a modernizací),a to jak u pozemního tak i inženýrského stavitelství.

Struktura stavebních prací podle směrů výstavby

2000 2001 2002 2003 . 2004…Celková produkce % z celkového objemu nové výstavby (vč. R a M)

Budovy pro bydlení Budovy nebytové nevýrobní Budovy nebytové výrobní Stavby inženýrské Stavby vodohospodářské

15,4 19,4 27,5 35,6

2,1

15,0 16,4 33,7 33,7 1,2

15,5 17,0 30,4 35,8

1,3

17,3 16,2 29,5 35,4

1,6

18,6 18,5 22,5 38,9

1,5 Podniky s 20 a více zaměstnanci % z celkového objemu nové výstavby (vč. R a M)

Budovy pro bydlení Budovy nebytové nevýrobní Budovy nebytové výrobní Stavby inženýrské Stavby vodohospodářské

13,8 19,7 28,1 36,5

1,9

13,2 16,1 36 34 2

13,7 16,8 31,7 36,8

1,0

15,9 15,8 30,6 36,4

1,3

17,4 18,6 22,2 40,6

1,2

Ve struktuře nové výstavby podle směrů: - převládaly od poloviny 90. let inženýrské stavby a výrobní nebytové budovy, jejichž podíly

se pohybovaly kolem 30 %, v roce 2003 při převaze inženýrských staveb o 6 procentních bodů, v roce 2004 dokonce už o 16 procentních bodů

- sestupný trend zaznamenala výstavba nebytových nevýrobních budov, jejíž podíl z přibližně čtvrtinového podílu v polovině 90. let klesl v současnosti asi na jednu šestinu,

- významné změny prodělala bytová výstavba; po poklesu na 7 % v roce 1995 dosáhla v roce 2000 podíl 15 % a v roce 2004 přesáhla 18 %; přes toto zvýšení byl však podíl bytové vý-stavby stále pod úrovní většiny evropských zemí.


II - 3.2 POTENCIÁLNÍ PRVKY DYNAMIKY

II - 3.21 Stavební povolení

Počet vydaných stavebních povolení

2000 2001 2002 2003 2004 2005

Počet v tisících meziroční změna (%)

169,6 +1,2

149,2 -12,0

140,8 -5,6

149,3 +6,0

153,6 +2,9

142,9 -7,0

Počet vydaných stavebních povolení od roku 1994 do roku 1997 plynule narůstal až na téměř 181 tisíc. Od roku 1998 se začal snižovat a v roce 2002 dosáhl jen cca 141 tisíc. V roce 2003 došlo k meziročnímu nárůstu na cca 149 tisíc (nárůst + 6 %), což bylo přibližně stejně jako v roce 2001. V roce 2004 se nárůst poněkud zmírnil ( + 2,9 %) a počet stavebních povolení nepřesáhl 154 tisíc, v roce 2005 počet stavebních povolení opět poklesl a nepřesáhl 143 tisíc.


Skladba vydaných stavebních povolení podle krajů Kraj: Pha StČ JČ PL KV ÚL LB KH PA Vys JM OL ZL MSl

p r o c e n t a (počtu vydaných povolení) 2002 2003 2004 2005

9,2 9,2 8,5 8,2

17,3 17,8 18,0 18,4

7,0 7,1 7,0 6,5

7,0 6,9 6,8 6,7

2,6 2,6 2,7 2,9

5,3 5,2 5,3 5,5

3,6 3,8 4,1 3,9

5,2 5,4 5,6 5,2

4,1 4,4 4,2 4,1

6,1 5,3 5,3 4,9

11,8 12,3 13,2 13,8

6,2 6,5 5,5 5,9

4,6 4,4 4,6 4,7

8,9 8,3 8,3 8,2

V krajském průřezu bylo nejvíce povolení vydáno ve Středočeském a v Jihomorav-ském kraji, nejméně v kraji Karlovarském. Jak je patrné z podílů jednotlivých krajů v jednotlivých letech, byla krajská struktura počtu vydaných povolení stabilizovaná.

Počet vydaných stavebních povolení podle předmětu výstavby

Bytové budovy Nebytové budovy O. ŽP Ostatní 2005 celkem nové změny celkem nové změny

počet změna

podíl

47 974 -6,8 33,6

16 614 -1,2 11,6

31 360 -9,5 22,0

25 668 -12,8 18,0

10 100 - 16,8

7,1

15 568 -7,7 10,9

33 691 -6,6 23,6

35 608 -2,95 24,9

Poznámka: Změny proti roku 2004 v %, podíly v % z celkového počtu vydaných povolení Nejvíce povolení bylo v roce 2005 vydáno na bytové budovy, téměř 48 tisíc, což je oproti předchozímu roku pokles o 6,8 %. Tento trend přetrvává již několik let. Stejně tak pře-trvává i trend převahy změn dokončených budov (bytových), více než 31 tisíc (meziroční po-kles o 9,5 %), počet povolení na novostavby také proti roku 2004 poklesl (o 1,2 % na cca 16,6 tisíc), lehce přesahuje třetinu všech povolení na bytové budovy. Na druhém místě, podle počtu, byla v roce 2005 ( stejně jako v roce 2004) povolení vydaná na stavby k ochraně životního prostředí, kterých bylo vydáno 33 tisíc, což je o 6,6 % méně než v předchozím roce. Počet povolení vydaných na nebytové budovy v roce 2005 také meziročně poklesl o -12,8 %; ale podobně jako v případě bytových budov převažují především o povolení na změ-ny dokončených staveb. Počet povolení na ostatní stavby také poklesl o téměř 3 %. V krajském pohledu bylo vydáno nejvíce povolení na bytové budovy ve Středočeském kraji a v Praze, 8.540, resp. 7.485 povolení. Zatímco ve Středočeském kraji byl počet povole-ní na novostavby a na změny dokončených budov přibližně v rovnováze, v Praze výrazně pře-vládala povolení na změny dokončených budov. V ostatních krajích se počet vydaných povo-lení pohyboval od 1.223 povolení v Karlovarském kraji po 6.013 povolení v Jihomoravském kraji, i zde převažovala povolení na změny dokončených budov. Orientační hodnota vydaných stavebních povolení

2000 2001 2002 2003 2004 2005 mld. Kč změna (%)

229,96 -3,7

236,38 +2,8

242,21 +2,5

286,23 +18,2

315,07 +10,1

325,82 +3,4


Orientační hodnota povolených staveb v běžných cenách od roku 1994 téměř plynule rostla (výjimkou byl rok 2000), na čemž měl podíl i růst cen stavebních prací. Nejvyšší rela-tivní růst byl zaznamenán v letech 1994 - 1996. V dalších letech došlo k výraznému snížení ročních nárůstů, což vzhledem k růstu cen stavebních prací znamenalo reálnou stagnaci,. Až v roce 2003 došlo opět k vysokému relativnímu růstu orientační hodnoty, a to o +18,2 %. V ro-ce 2004 sice nebylo dosaženo takového procentuelního nárůstu, ale +10,1% lze prohlásit za růstový trend. V roce 2005 se růst orientační hodnoty staveb zpomalil na 3,4 %.

Skladba vydaných stavebních povolení podle orientační hodnoty a krajů Kraj: Pha StČ JČ PL KV ÚL LB KH PA Vys JM OL ZL MSl

p r o c e n t a (orientační hodnoty vydaných povolení 2002 2003 2004 2005

17,5 15,1 16,3 11,9

12,5 12,0 12,9 13,6

4,8 4,2 4,7 4,2

5,4 5,0 5,0 5,7

2,2 2,2 2,6 1,9

6,6 4,7 4,6 6,1

3,2 2,2 2,4 2,3

4,3 3,6 4,2 3,8

3,5 2,9 3,9 4,1

4,9 4,2 3,7 3,6

9,5 9,3 9,0 10,3

4,2 4,2 4,2 4,6

4,2 3,4 4,0 3,8

7,5 7,9 7,7 7,3

Největší podíly na hodnotovém objemu vydaných povolení měl Středočeský kraj, 13,6 % a Praha, 11,9 %, (z vyššího podílu orientační hodnoty než počtu vydaných povolení zejmé-na v Praze lze usuzovat na větší velikost a vyšší vybavenost povolených staveb). Z ostatních krajů se na hodnotě povolených staveb podílely nejvíce Jihomoravský a Moravskoslezský kraj, jejichž podíly dosáhly 10,3 resp. 7,3 %. Podobně jako krajská struktura počtu vydaných povolení i struktura orientační hodnoty stavebních povolení byla v podstatě stabilizovaná.


Orientační hodnota vydaných stavebních povolení podle předmětu výstavby


mld. Kč změna

podíl

97,3 +2,8 29,9

73,7 +6,2 22,6

23,5 -6,8 7,2

108,6 +9,2 33,3

61,7 +9,6 18,9

46,9 +8,8 15,4

28,4 +13,7

8,7

91,5 -4,7 28,1

Na objemu orientační hodnoty se třetinou podílely nebytové budovy a 30 procenty bytové budovy. V porovnání s rokem 2004 vzrostla v roce 2005 hodnota povolených nebyto-vých budov o +9,2 % a bytových budov o +6,2 %. V porovnání s předchozím rokem nové by-tové budovy tvořily více než 70% a navýšení oproti roku 2004 bylo +6,2 %. U nebytových novostaveb je podíl menší než 60% a v porovnání s rokem 2004 byl zaznamenán nárůst o +9,6 %. Orientační hodnota povolených staveb k ochraně životního prostředí přesáhla 28 mld. Kč. Na celkové hodnotě se tyto stavby podílely cca 9 % a proti roku 2004 došlo k nárůstu je-jich hodnoty o necelých +14 %. Ostatní povolené stavby, jejichž podíl poklesl a činil 28,1 %, snížily proti roku 2004 svou hodnotu o -4,7 %. Průměrná hodnota připadající na jedno stavební povolení

2000 2001 2002 2003 2004 2005 mil. Kč změna (%)

1,356 -4,8

1,584 +16,8

1,720 +8,6

1,917 +11,4

2,051 +7,0

2,279 +11,1

Průměrná hodnota jedné stavby (hodnota připadající na jedno povolení) od roku 1994 v podstatě rostla. Podobně jako v případě orientační hodnoty se i zde projevil vliv růstu cen stavebních prací.

Průměrná hodnota připadající na jedno povolení podle předmětu výstavby


mil.Kč změna relace

2,027 +10,3

88,9

4,435 +7,5

194,6

0,752+3,333,0

4,232+25,3185,7

6,109+31,7268,0

3,013+20,9132,2

0,844 +21,8

37,0

2,570-1,9

112,7 Poznámka: změna proti roku 2004 v %; relace: celková průměrná hodnota = 100 Růstový trend se projevil také v případě průměrných hodnot jednotlivých druhů sta-veb. Průměrná hodnota bytových budov v roce 2005 dosáhla 2,279 mil. Kč a proti roku 2004 se zvýšila o +11,1 %. Průměrná hodnota bytové novostavby dosáhla 4,435 mil. Kč. Tuto re-lativně vysokou hodnotu ovlivňuje velkým podílem změny dokončených staveb, proto je cel-ková hodnota relativně nízká. Obdobná je i situace u hodnoty nebytových budov, 4,232 mil. Kč -celkem. Také zde se výrazně projevil vliv podílu změn dokončených staveb (průměrná hodnota změny dosáhla 3,013 mil. Kč, průměrná hodnota novostavby 6,109 mil. Kč). Výraz-


ně nižší byla průměrná hodnota staveb k ochraně životního prostředí, přibližně třetina celko-vého průměru. V povolených bytových budovách by mělo vzniknout 38.711 nových bytů, z toho v novostavbách 32.887, při změnách dokončených bytových budov 5.824 nových bytů a v ne-bytových budovách dalších 2.917 nových bytů. Proti roku 2004 by v bytových budovách mě-lo vzniknout o +4,1 % více nových bytů, z toho v novostavbách o +7,4 % a při změnách exis-tujících budov o -11,3 %. V nebytových budovách se počet nových bytů proti předchozímu roku zvýšil o +5,8 %. II - 3.22 Zakázky na stavební práce

Zakázky ke konci roku ...

2000 2001 2002 2003 2004 2005 mld. Kč, běžné ceny

C e l k e m 102,644 118,912 136,501 158,451 212,499 205,390 z toho v zahraničí tuzemsku

2,611 100,033

3,242 115,670

2,420 134,081

2,589 155,862

11,315 201,184

11,350 194,040

procenta; zakázky celkem = 100 Zakázky zahraniční tuzemské

2,5 97,5

2,7 97,3

1,8 98,2

1,6 98,4

5,3 94,7

5,5 94,5

Od roku 1993, od kdy jsou zakázky statisticky sledovány (zakázky na práce charakte-ru „hlavní stavební výroby“ ve stavebních podnicích s 20 a více zaměstnanci - OKEČ 451 a 452), do konce roku 2004 se stav zakázek v běžných cenách zvýšil téměř trojnásobně, z cca 71 mld. Kč na 212,5 mld. Kč.V roce 2005 objem zakázek poklesl. I přes zvýšení podílu za-hraničních zakázek v roce 2004 na více než trojnásobek (což se přeneslo i do roku 2005), vý-razně převládaly tuzemské zakázky.

Tuzemské zakázky ke konci roku ... podle charakteru prací

2000 2001 2002 2003 2004 2005 mld. Kč, běžné ceny

Nová výstavba * Opravy a údržba Ostatní práce

95,387 4,485 0,161

110,823 4,749 0,098

127,777 6,182 0,122

147,686 7,379 0,797

193,299 7,099 0,786

185,750 7,596 0,693

procenta; zakázky celkem = 100 Nová výstavba * Opravy a údržba Ostatní práce

92,9 4,4 0,2

93,2 4,0 0,1

93,6 4,5 0,1

93,2 4,7 0,5

91,0 3,3 0,4

90,4 3,7 0,3

* včetně rekonstrukcí a modernizací Ze zakázek na práce v tuzemsku převažuje podíl zakázek na novou výstavby, včetně rekonstrukcí a modernizací.


Meziroční nárůsty objemů zakázek k 31. 12. 2005 podle směrů výstavby

- - Tuzemské zakázky Nová výstavba+rekonstrukce+modernizace

Celkem Zahr. celkem O + Ú Ost. p. Nová v. Byt. b. NB/NV NB/V Inž. s. VH s. p r o c e n t a

- 3,3 +0,3 -3,6 +7,0 -11,8 -3,9 +16,3 +13,9 +27,5 -15,3 -10,8 K 31. 12. 2005 se proti roku 2004 snížil celkový objem zakázek o cca -3,3% a přibliž-ně stejným tempem poklesl i objem tuzemských zakázek a zakázek na novou výstavbu (vč. rekonstrukcí a modernizací). Oproti loňskému roku nedošlo k růstu ve všech směrech ani ve všech směrech nové výstavby. Největší pokles zaznamenaly inženýrské stavby o cca -15%, dále pak vodohospodářské stavy o -10,8%. Nadprůměrně vzrostl objem zakázek na nebytové výrobní a nevýrobní budovy.

Struktura zakázek na novou výstavbu* ke konci roku ...

2000 2001 2002 2003 2004 2005 mld. Kč, běžné ceny

Budovy - bytové - nebyt. nevýrobní - nebytové výrobní Stavby inženýrské vodohosp.

13,636 28,062 11,003 40,517

2,169

13,23426,849

8,95659,807

1,977

18,50629,115

7,52570,352

2,279

20,45540,998

8,70174,109

3,422

22,053 33,384 12,079

122,508 3,275

25,63738,01115,397

103,7852,920

procenta; nová výstavba + rekonstrukce + modernizace = 100 Budovy - bytové - nebyt. nevýrobní - nebytové výrobní Stavby inženýrské vodohosp.

14,3 29,4 11,5 42,5

2,3

11,9 24,2

8,1 54,0

1,8

14,5 22,8

5,9 55,1

1,8

13,8 27,8

5,9 50,2

2,3

11,4 17,3

6,2 63,4

1,7

13,8 20,5

8,3 55,9

1,6 * včetně rekonstrukcí a modernizací Ve struktuře zakázek došlo meziročně především ke snížení podílu zakázek na inže-nýrské stavby, a to o -7,5 procentních bodů. O desetinu bodu se snížil také podíl zakázek na vodohospodářské stavby. Podíly zakázek ostatních směrů nové výstavby se meziročně zvýši-ly, přibližně o + 2 %. Na konci roku 2005 se proti roku 2004 snížila průměrná velikost zakázky, z 13,707 mil. Kč na 12,536 mil. Kč, tj.cca o -8,5 %. V následujících 6 měsících, tj. v 1. pololetí 2006 mělo být z objemu zakázek v zásobě realizováno 41,7 % (z počtu 79,5 %), což bylo přibližně stejně, jako v předchozím roce. V dalším pololetí (tj. 2. pololetí 2006) má být realizováno dalších 30,4 % objemu (13,9 % po-čtu), tj. o něco více než v předchozím roce.


Podíly veřejného sektoru podle objemu v % Stav k

31.12. Tuzemsko Nová

výstavba Budovy bytové

Budovy nebyt.nevýr

Budovy nebyt. výr.

Inženýrské stavby

Vodohosp. stavby

2000 2001 2002 2003

2004 2005

64,6 69,9 72,5 71,2 77,1 69,1

64,8 70,2 72,3 71,1 77,1 68,5

48,9 42,9 47,4 35,1 37,9 20,6

59,8 61,9 58,8 58,2 61,4 56,9

20,9 27,8 37,3 41,6 21,4 13,9

84,5 85,8 88,0 90,8 93,6 92,1

81,1 86,1 76,0 90,4 90,3 89,2

Významné postavení si v roce 2005 zachoval jako zadavatel veřejný sektor, a to jak v nové výstavbě, tak v opravách a údržbě a v ostatních pracích; v nové výstavbě měl převahu zejména ve svých tradičních směrech výstavby, jako jsou inženýrské a vodohospodářské stav-by. I když oproti předchozím letům se podíl veřejných zakázek prakticky ve všech oborech snížil.Veřejné a soukromé zakázky se také lišily svou velikostí: průměrná velikost veřejné zakázky byla více než dvounásobná (19,9 proti 6,6 mil. Kč).

II - 3.3 CENY STAVEBNÍCH PRACÍ

1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Indexy ročního růstu cen stavebních prací; předchozí rok = 100,0

114,0 110,9 111,3 111,3 109,3 104,5 104,0 104,0 102,7 102,2 103,7 103,0


Po výrazném vzestupu cen stavebních prací na začátku 90. let (v návaznosti na všeo-becný růst cen, který sledoval odstranění cenových diskrepancí z předchozího období centrál-ně řízené ekonomiky) se růstový trend sice zachoval, ale roční tempa růstu se postupně sni-žovala. Snižování probíhalo pozvolna s výjimkou skoků v letech 1994 a 1999. Rok 2004 při-nesl v tomto směru změnu a to zvýšení růstového trendu o +1,5 procentního bodu, ale již v roce 2005 se tento zase snížil o +0,7 p.b..

Stejné období předch. r. = 100 2003 2004 2005 2005 - 2004 Ceny stavebních prací (OKEČ 45) 102,2 103,7 103,0 -0,7 Ceny stavebních děl (CZ - CC) - budovy bytové - budovy nebytové nevýrobní - budovy nebytové výrobní - inženýrské stavby - vodohospodářské stavby

102,2 102,2 102,1 102,1 102,2 102,7

103,7 103,7 103,4 104,1 103,6 102,7

102,9 102,8 102,8 103,1 103,1 102,6

-0,8 -0,9 -0,6 -1,0 -0,5 -0,1

* rok 2003 Ceny stavebních děl (OKEČ 46)

Ke zvýšení temp růstu došlo v roce 2004 ve všech směrech výstavby, naopak v roce 2005 došlo ke snížení temp růstu ve všech směrech výstavby: nejmarkantněji se meziročně zpomalil růst cen nebytových výrobních budov, o -1 p. b., naopak k nejmenšímu snížení resp. ke stagnaci došlo v případě cen vodohospodářských staveb, a sice o -0,1 p. b. Roční tempa růstu byla v jednotlivých směrech výstavby se pohybovala většinou v intervalu +2,6 až +3,1 %. V průběhu roku mělo tempo růstu snižující charakter ve všech smě-rech výstavby. Nejvyšších hodnot dosáhlo v 1. čtvrtletí. – indexy cen přesáhly 104,0 (rozsah 104,0 -104,4), a naopak ve 4. čtvrtletí byly hodnoty nejnižší ( rozsah 102,3 -103,2).


II - 4 PRACOVNÍCI A MZDY

II - 4.1 ZAMĚSTNANOST

II - 4.11 Zaměstnanost v odvětví

Pracovníci v odvětví stavebnictví

Počet pracovníků Předch.obd. =100 Rok 1990 = 100 Podíl v % 1990 402,5 - 100,0 7,5 1995 455,4 - 113,1 9,2 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

443,2 439,0 428,4 435,6 438,6 451,1 457,5

- 99,1 97,6

101,7 100,7 102,8 101,4

110,1 109,1 106,4 108,2 109,0 112,1 113,7

9,3 9,3 9,0 9,1 9,3 9,5 9,5

Průměrný počet osob pracujících ve stavebnictví se postupně zvyšoval z cca 200 tisíc v roce 1950 a v 70. letech překračuje 400 tisíc osob. V 2. polovině 90. let došlo k mírnému snižování, v posledních letech se počet opět mírně zvýšil a v roce 2004 přesáhl 450 tis. pra-covníků a v roce 2005 se přiblížil ke 460 tis.. Změny byly ovlivňovány konjunkturálním vý-vojem, restrukturalizací firem a růstem produktivity práce.

Zaměstnanost v ČR podle odvětví v roce 2005 (osoby s jediným nebo hlavním zaměstnáním ve 4. čtvrtletí)

tisíc osob % 2000 = 100

Stavebnictví 457,5 9,5 105,1 Zemědělství, myslivost, lesní hospodářství, chov ryb Těžba nerostných surovin Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu, vody

144,5 52,2

1 319,1 73,5

3,0 1,1

27,5 1,5

62,5 95,3

100,1 95,0

Obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží Ubytování a stravování Doprava, skladování, spoje

612,1 181,1 356,8

12,7 3,8 7,4

97,4 103,7

98,0 Finanční zprostředkování Nemovitosti, pronájem, podnikatelské činnosti

98,2 304,1

2,0 6,3

104,8 107,0

Veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení Vzdělávání Zdravotní a sociální péče, veterinární činnosti Ostatní veřejné, sociální a osobní služby

339,7 306,4 322,7 189,6

7,1 6,4 6,7 3,9

105,4 99,8

106,5 98,9

C e l k e m 4 803,7 100,0 101,7


V roce 2005 se stavebnictví podílelo na zaměstnanosti (osoby s jediným nebo hlavním zaměstnáním v ČR) z 9,5% a počet pracovníků dosáhl 457,5 tisíc osob. V tomto roce počet zaměstnaných ve stavebnictví vzrostl o +6,4 tisíce osob a tento obor se tak zařadil k 8 růsto-

vým odvětvím. Z hlediska podílu pracovníků ve stavebnictví byla Česká republika na srovna-telné úrovni např. s Itálií, Portugalskem, Německem, Rakouskem nebo Švýcarskem.

Pracovníci (P) - zaměstnanci (Z) - podnikatelé (Po) ve vybraných odvětvích

P Z Po tisíce tisíce % * tisíce bez Z. % **

Celkem v hlavním zaměstnání ve 4. čtvrtletí 4 803,7 4 026,4 83,8 724,6 547,8 75,6 Stavebnictví 457,5 292,7 64,0 160,6 134,3 83,6 Zemědělství, myslivost a související činnosti Těžba nerostných surovin Zpracovatelský průmysl Obchod, opravy mot. vozidel a spotř. zboží Doprava, skladování a spoje Nemovitostí, pronájem, podnikatel. činnosti

144,5 52,2 1319,1 612,1 356,8 304,1

102,3 50,7 1221,3 461,9 310,9 198,2

71,0 97,1 92,6 75,5 87,1 65,2

23,3 1,5

90,7 141,4

43,5 102,1

19,7 1,2

61,6 43,3 33,2 84,4

84,5 80,0 67,9 30,6 76,3 82,7

Vysvětlivky: * z počtu pracovníků; ** podnikatelé bez zaměstnanců z počtu podnikatelů celkem Rozdíl mezi součtem počtu zaměstnanců a podnikatelů a počtem pracovníků jsou další kategorie pracovníků, jako např. členové produkčních družstev, počet pomáhajících rodinných příslušníků apod. Většina pracovníků ve všech odvětvích měla postavení zaměstnanců. V souhrnu za všechna odvětví ve 4. čtvrtletí 2005 tvořil podíl zaměstnanců na celkové zaměstnanosti 84 %. Ve stavebnictví byl podíl zaměstnanců již tradičně nejnižší ze všech odvětví, 62,4 % (292,7 tis. osob). Stavebnictví má své specifikum. Z celkového počtu 160,6 tisíc podnikatelů ve sta-vebnictví měli výraznou převahu podnikatelé bez zaměstnanců, kterých bylo 134,3 tisíc (tj. 83,6 % - téměř nejvyšší podíl ze všech oborů); na celkovém počtu podnikatelů bez zaměst-nanců se stavebnictví podílelo téměř celou čtvrtinou. Podle odhadu FIEC (federace evropských stavebních zaměstnavatelských svazů Fédération de l’Industrie Européenne de la Construction) se na začátku této dekády v členských zemích EU pohybovaly podíly zaměstnanců z celkového počtu pracovníků ve stavebnictví většinou nad úrovni České republiky. Belgie Dánsko Finsko Francie

79 % 87 %

80 % 85 %

Itálie Německo Portugalsko Rakousko

62 % 79 %

75 % 93 %

Spoj. král. Španělsko Švédsko EU 15

60 % 79 %

85 % 70 %

Ve skladbě pracovníků českého stavebnictví podle pohlaví byl nadprůměrný podíl mužů: zatímco ve 4. čtvrtletí 2005 podíl mužů na úrovni celé ekonomiky dosáhl 56,7 % (po-kles 11% proti roku 2004), ve stavebnictví to bylo 91,7 %. To odráželo, kromě jiného, vyso-kou fyzickou náročnost stavebních profesí a prací, jak vlivem hmotnosti stavebních materiálů a konstrukcí, tak vlivem charakteru pracovišť (provizória) a klimatu (práce v otevřeném pro-storu). Vysoký podíl mužů má ve stavebnictví dlouhodobý charakter.


Věková struktura pracovníků stavebnictví v %

15 - 24 let 25 - 29 let 30 - 44 let 45 - 59 let 60 a více let 7,2 13,2 39,2 36,9 3,5

Věková struktura pracovníků stavebnictví byla přibližně shodná s průměrnou celood-větvovou strukturou, resp. se strukturou ve zpracovatelském průmyslu.

II - 4.12 Zaměstnanci v podnicích s 20 a více zaměstnanci

Ve stavebních podnicích s 20 a více zaměstnanci se v roce 2005 průměrný evidenční počet zaměstnanců zvýšil proti roku 2004 přibližně o +7 500 osob, tj. o +4,9 %. Stavebnictví je sezónním odvětvím, co znamená, že průměrné evidenční měsíční stavy zaměstnanců od počátku roku (150.721) narůstaly až do srpna (167.916), v následujících třech měsících se po-hybovaly nad 166 tisíci osob, v závislosti na sezónních výkyvech produkce, v prosinci pak průměrný evidenční počet zaměstnanců klesl nad 162,5 tisíc osob. Zaměstnanci stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci pod právní formy

Průměrný evidenční počet Index 2004 2005 2004 = 100

C e l k e m 152 674 159 867 104,7 z toho soukromé podniky nezapsané v OR soukromé podniky zapsané v OR veřejné obchodní společnosti společnosti s ručením omezeným akciové společnosti

5 306 2 380 877

83 494 59 922

5 948 2 363 938

89 468 60 338

112,1 99,3

106,9 107,2 100,7

družstevní organizace ostatní hospodářské organizace

707 719

923 840

130,6 116,9

K nárůstu počtu zaměstnanců došlo u všech podniků kromě soukromých zapsaných v obchodním rejstříku.

Struktura zaměstnanosti podle organizačně právní formy podniků

Podniky soukromé Organizace nezaps. zapsané v. o. s. s. r. o. akc. sp. celkem družst. ostatní

p r o c e n t a 2000 2001 2002 2003 2004 2005

5,2 5,3 4,8 4,7 4,3 3,7

1,5 1,5 1,5 1,6 1,6 1,5

1,1 1,1 1,1 1,0

0,8 0,6

50,9 51,6 52,8 52,7 53,8 55,3

40,1 39,0 38,6 38,6 38,1 37,3

99,1 99,0 99,1 99,0 99,0 98,9

0,7 0,7 0,6 0,6 0,5 0,6

0,2 0,3 0,3 0,4 0,5 0,5

Poznámky a vysvětlivky: Vzhledem k počtu subjektů nejsou údaje za kategorii “státní podniky” publikovány nezaps. - soukromé podniky nezapsané v obchodním rejstříku zapsané - soukromé podniky zapsané v obchodním rejstříku v. o. s. - veřejné obchodní společnosti s. r. o. - společnosti s ručením omezeným


Z tabulky vyplývá, že - více než polovina zaměstnanců pracovala ve společnostech s ručením omezeným a jejich podíl vzrostl, - necelých 40 % zaměstnanců pracovalo v akciových společnostech; jejich podíl se mírně sní-žil, - podniky nezapsané v obchodním rejstříku se na celkové zaměstnanosti podílely přibližně ze 4 % a jejich podíl má klesající tendenci, - podíly soukromých podniků zapsaných do obchodního rejstříku a veřejných obchodních společností byly v podstatě stálé, na úrovni kolem 1,5 % resp. 0,6% - podíly podniků ostatních právních forem, tj. družstevních a ostatních organizací, měly zane-dbatelné podíly kolem půl procenta. Souhrnně lze konstatovat, že struktura zaměstnanosti podle právní formy podniků byla v porovnání s předchozím obdobím relativně neměnná. Při bližším zkoumání se dá konstato-vat, že se nepatrně zvyšuje podíl společností s ručením omezeným na úkor akciových společ-ností.

Zaměstnanci podle velikosti podniků

Zaměstnanci Dělníci Prům. evid. počet Index Struktura Prům. evid. počet Index Podíl 2004 2005 ‘04=100 2005 2004 2005 ‘04=100 Z=100

C e l k e m 154 100 161 630 104,9 100,0 100 883 105 769 104,8 65,4 z toho podniky s 20 - 49 50 - 299 300 - 499 500 - 999 1000 a více zam.

46 096 67 006 10 179 11 378 19 439

50 36869 85810 30611 73119 630

109,3104,3101,2103,1

99,6

31,243,2

6,47,3

12,0

32 73945 398

6 1596 6049 983

35 729 47 156

6 240 6 798 9 847

109,1 103,9 101,3 102,9 98,6

70,9 67,5 60,5 57,9 50,8

Poznámka a vysvětlivka: Členění velikostních kategorií v tabulce odpovídá přibližně vymezení malých, středních a velkých podniků podle počtu zaměstnanců. Podíl = podíl dělníků ze zaměstnanců v roce 2005 V malých podnicích (s 20 až 49 zaměstnanci) bylo v roce 2005 zaměstnáno více než 30 % všech zaměstnanců, ve středně velkých podnicích (s 50 až 299 zaměstnanci) to bylo ví-ce než 43 % a ve velkých podnicích cca čtvrtina všech zaměstnanců. Proti struktuře z před-chozího roku se v roce 2005 snížil počet zaměstnanců i dělníků ve velkých podnicích, a to ve prospěch především malých, ale i středních podniků: - počet zaměstnanců a jejich podíl na celkové zaměstnanosti v malých podnicích se zvýšil o

cca 4.200 tisíce, tj.. více než 9 %; počet dělníků se zvýšil cca o +2.200 osob, tj. téměř o +9 %,

- počet zaměstnanců a jejich podíl se ve středně velkých podnicích zvýšil o téměř +3 tisíce osob, tj. více než o +4 %; počet dělníků se zvýšil o cca 1.800 osob, tj. téměř o +4 %,

- počet zaměstnanců ve velkých podnicích se snížil o -191 zaměstnanců, tj. o -0,4 %; počet dělníků se snížil o -136 osob, tj. o –1,4 %.

Největší podíl z počtu zaměstnanců měli dělníci v malých podnicích, více než 70 %. Ve středně velkých podnicích byl jejich podíl nižší než 70 % a ve velkých podnicích se pohy-boval na úrovni cca 50 až 60 %, tento stav přibližně odpovídá předchozímu roku.


Zaměstnanost podle institucionálních sektorů

Nef. podniky

veřejné Nef. podniky

soukromé Podniky pod zahr.

kontrolou Sektor

domácností 2004 Zaměstnanci Dělníci

3 432 1 755

127 997

84 519

16 902 9 981

5 768 4 628

2005 Zaměstnanci Index - ‘03 = 100 Dělníci Index - ‘03 = 100 Podíl ze zam.

3 376

98,4 1 705

97,1 50,5

134 171

104,8 88 312

104,5 65,8

17 586

104,0 10 619

106,4 60,4

6 496

112,6 5 132

110,9 79,0

V roce 2005 došlo k růstu počtu zaměstnanců v podnicích téměř všech institucionál-ních sektorů, nejvíce v sektoru domácností, o +12,6 %. Výjimkou byl sektor nefinančních ve-řejných podniků, kde se počet zaměstnanců proti roku 2004 snížil o –2,9 %. Obdobný vývoj byl zaznamenán i v roce 2004. Podobně se vyvíjel i počet dělníků. Nejvyšší nárůst byl za-znamenán v sektoru domácností, a to +10,9 %. V sektorech soukromých nefinančních podni-ků a podniků pod zahraniční kontrolou se změna (nárůst) pohybovala kolem 6%. V nefinanč-ních veřejných podnicích se počet dělníků snížil o –2,9 %.

II - 4.2 M Z D Y

II - 4.21 Mzdy v odvětví

Průměrná měsíční mzda zaměstnanců podle odvětví v roce 2005

Mzda Růst Relace Kč % %

Stavebnictví 18 963 +4,9 99,6 Zemědělství, myslivost, lesní hospodářství Chov ryb, rybolov Těžba nerostných surovin Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu, vody

13 878 15 986 22 484 17 825 24 186

+5,6 +4,0 +6,3 +4,6 +6,9

72,9 84,0

118,2 93,7

127,1 Obchod, opravy motor. voz. a spotřebního zboží Ubytování a stravování Doprava, skladování a spoje

19 040 13 393 20 579

+3,8 +3,0 +6,0

100,1 70,4

108,1 Finanční zprostředkování Nemovitostí a pronájmy, podnikatel. činnosti

37 406 21 147

+5,6 +8,0

196,6 111,1

Veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení Vzdělávání Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti Ostatní veřejné, sociální a osobní služby

22 307 17 184 17 529 15 622

+8,9 +4,7 +4,6 +6,0

117,2 90,3 92,1 82,1

C e l k e m 19 030 +5,5 100,0


V roce 2005 průměrná měsíční mzda ve stavebnictví: - dosáhla absolutní výše 18.963 Kč, - proti roku 2004 se zvýšila o +892 Kč, tj. o +4,9 %, - ze 14 odvětví byla svou výší na 7. místě, meziročním tempem růstu na 8. místě a meziroč-

ním absolutním přírůstkem na 6. místě a

II - 4.22 Mzdy v podnicích s 20 a více zaměstnanci

Ve stavebních podnicích s 20 a více zaměstnanci vzrostla průměrná nominální měsíční mzda v roce 2003 o + 6,1 % a roce 2004 o + 6,2 %, rok 2005 přinesl také ale poněkud nižší růst + 3,8 %. U manuálně pracujících nominální měsíční mzda také vzrostla i když poněkud méně.

Měsíční nominální mzda zaměstnanců a dělníků podle sektorů

Kč Rozdíl 2005 - 2004 2004 = 100 Mzdy zaměstnanců - celkem - p. nefin. veřejné - p. nefin. soukromé - p. pod zahr. kontrol. - sektor domácností

18 233 17 496 17 652 24 717 12 576

690 1 025

652 1 132

578

103,8 105,9 103,7 104,6 104,6

Mzdy dělníků - celkem - p. nefin. veřejné - p. nefin. soukromé - p. pod zahr. kontrol. - sektor domácností

14 923 16 066 14 749 17 362 12 397

377 610 378 312 504

102,5 103,8 102,6 101,8 104,0

- V roce 2005 nejvyšší absolutní výši i absolutní růst a dosáhla mzda v podnicích pod zahra-

niční kontrolou: absolutní přírůstek +1.132 Kč, průměrná měsíční mzda 24.717 Kč. Průměr-ná měsíční mzda v těchto podnicích také vysoko překročila celkový průměr, o +36,6 %.

- Nejvyšší relativní přírůstek a 2. místo, co do absolutního přírůstku, byla mzda v nefinanč-

ních veřejných podnicích (tempo růstu +5,9 %, přírůstek +1.025 Kč, průměrná výše mzdy v těchto podnicích byla o 2,1 % pod celkovým průměrem).

- Nejnižší průměrná měsíční mzda a nejnižší meziroční absolutní přírůstek byly v sektoru

domácností (tempo růstu +4,6 %, absolutní přírůstek 578 Kč, průměrná měsíční mzda 12.576 Kč, o –30,5 % pod celkovým průměrem).

Podobný vývoj zaznamenala také mzda dělníků. V porovnání se zaměstnaneckými mzdami byl ale jejich růst pomalejší. I tyto mzdy byly nadprůměrné v podnicích pod zahra-niční kontrolou a v nefinančních veřejných podnicích. Celkově byla úroveň dělnických mezd na 80,9 % mezd zaměstnaneckých: nejvyšší podíl měly mzdy dělníků v podnicích pod zahra-


niční kontrolou, 93 %, naopak nejnižší v sektoru domácností, necelých 70 % (což souvisí i s velikostí a tudíž zaměstnaneckou strukturou podniků těchto sektorů). Poměrně vysoký podíl byl v nefinančních veřejných podnicích, 88,1 %, zatímco v nefinančních soukromých podni-cích to byla 79,9 %.

Měsíční nominální mzda zaměstnanců podle právní formy podniků

Prům. měs. mzda Kč Index Přírůstek Relace %* 2004 2005 2004 = 100 ‘05 - ‘04 2005

C e l k e m 18 233 18 923 103,8 690 100,0 Soukromé podniky celkem - soukromé podniky nezapsané v OR - soukromé podniky zapsané v OR. - veřejné obchodní společnosti - společnosti s ručením omezeným - akciové společnosti

18 271 12 603 14 721 16 681 16 493 21 458

18 977 13 137 15 282 17 129 16 799 22 996

103,9 104,2 103,8 102,7 101,9 107,2

706 534 561 448 306

1 538

100,3 69,4 80,8 90,5 88,8

121,5 Družstevní organizace Ostatní hospodářské organizace

14 247 14 047

13 373 14 720

93,9 104,8

-874 673

70,7 77,8

* relace k celkovému průměru Podle organizačně právních forem podniků nejvíce, relativně i absolutně, vzrostla prů-měrná měsíční mzda v akciových společnostech, o +7,2 %, resp. o +1.538 Kč. Její výše téměř dosáhla 23.000 Kč a nad celkovým průměrem byla o +21 %. V podnicích ostatních organi-začních forem nedosáhla měsíční mzda průměrnou výši: ve veřejných obchodních společnos-tech o –9,5%, ve společnostech s ručením omezeným o -11,2 %, v ostatních podnicích o cca –20-30 %.

Měsíční mzda podle velikosti podniku

Podniky s počtem zaměstnanců do 24 49 74 99 199 299 399 499 999 více

Z a m ě s t n a n c i 2004 2005

14 544 14 845

15 410 15 664

16 130 16 600

17 145 17 517

17 070 17 580

18 085 18 561

19 210 20 041

19 907 20 236

22 458 23 892

26 697 29 692

‘04=100 rozdíl

102,1 301

101,7 254

102,9 470

102,2 372

103,0 510

102,6 476

104,3 831

101,7 329

106,4 1434

111,2 2995

Σ‘05=1 0,78 0,83 0,88 0,93 0,93 0,98 1,06 1,07 1,26 1,57


D ě l n í c i 2004 2005

13 398 13 650

13 860 14 022

14 295 14 735

14 701 14 994

14 650 14 976

14 627 15 243

16 158 16 688

16 664 16 411

17 134 18 108

18 176 19 259

‘04=100 rozdíl

101,9 252

101,2 162

103,1 440

102,0 293

102,2 326

104,2 616

103,3 530

98,5 -253

105,7 974

106,0 1083

Σ‘05=1 0,89 0,92 0,96 0,98 0,98 1,00 1,09 1,07 1,18 1,26 Vysvětlivky k předchozí tabulce:: 2005, 2004 - mzda v Kč ‘04=100 - předchozí rok = 100 rozdíl - rozdíl mzdy v roce 2005 proti roku 2004 v Kč Σ‘05=1 - celkový průměr v roce 2005 = 1


O měsíčních mzdách podle velikosti podniků lze konstatovat: • Výše průměrné měsíční mzdy zaměstnanců jevila silnou závislost na velikosti podniku

(podle počtu zaměstnanců): - mzda zaměstnanců v malých podnicích (s 20 až 49 zaměstnanci) dosáhla v roce 2005 jen cca 80 % celkového průměru, ve středně velkých podnicích (s 50 až 299 zaměstnanci) 88 až 98 % a ve velkých podnicích až 157 % celkového průměru, - mzda dělníků v malých podnicích dosáhla cca 90 % celkového průměru, ve středně vel-kých podnicích 96 až 100 % a ve velkých podnicích až 126 %.

• Patrná byla také závislost meziročního přírůstku mzdy zaměstnanců na velikosti podniku. Přírůstek se pohyboval od cca +254 Kč v malých podnicích přes cca +400 až +800 Kč ve středně velkých podnicích až k +2.995 Kč v největších podnicích. Podobně tomu bylo i v případě mezd dělníků, když v malých podnicích přírůstek mzdy dosáhl cca +200 Kč, ve středně velkých podnicích až +600 Kč a v největších podnicích +1.000 Kč.

• S velikostí podniku se také snižoval poměr měsíční mzdy dělníků a zaměstnanců, a to z cca 92 % v malých podnicích na 68 % v největších podnicích.

II - 4.3 PRODUKTIVITA PRÁCE

Produktivita práce (PP) v roce 2005

ve srovnatelných cenách v běžných cenách PP z hodnoty „S“ (Kč) Meziroční tempo růstu (%)

1 540 080 +0,2

1 798 379 +3,0

PP z hodnoty „ZSV“ (Kč) Meziroční tempo růstu (%)

- -

1 351 721 +9,0

Ve vývoji produktivity práce (z hodnoty „S“) došlo k obratu roku 2000. Po snížení o -0,8 % v roce 1999 se produktivita v roce 2000 zvýšila a růst byl dosažen i v dalších letech: v roce 2005 dosáhla 1.540.080 Kč a proti roku 2004 vzrostla o +0,2 % (ve srovnatelných ce-nách), resp. 1.798.379 Kč, tj. +3,0 % (v běžných cenách). Znamenalo že nepředstihla růstu měsíční mzdy (který dosáhl +3,8 %) .

Produktivita práce podle institucionálních sektorů

Nefin. p. veřejné Nefin. p. soukromé P. pod zahr. kontrolou Domácnosti Produktivita práce v tis. Kč v cenách roku 2000

2004 890 1 484 2 346 731 2005 index

910 102,3

1 471 99,1

2 510 107,3

666 91,2

P - M -3,6 -4,6 +2,7 -13,4 Vysvětlivky k předchozí tabulce: index - rok 2003 = 100 P - M - rozdíl tempa růstu produktivity a měsíční mzdy Nejvyšší produktivitu práce dosáhly podniky pod zahraniční kontrolou: v roce 2005 překročila 2,5 mil. Kč (ve srovnatelných cenách). Tempo růstu produktivity bylo nejvyšší prá-vě v podnicích pod zahraniční kontrolou a přesáhlo +7 %.Přibližně o 1 mil.nižší než produk-tivita v podnicích pod zahraniční kontrolou byla produktivita v soukromých podnicích (1,5


mil. Kč). Nejnižší produktivita byla dosažena v sektoru domácností, cca 666 tis. Kč při pokle-su přes 9%. Předstih růstu produktivity před růstem mezd byl dosažen pouze v podnicích pod za-hraniční kontrolou, kde rozdíl mezi tempem růstu produktivity a mezd dosáhl necelé 3 pro-centní body ve prospěch růstu produktivity. V ostatních podnicích a v domácnostech růst produktivity zaostal za růstem měsíční mzdy o 3,6 až 13,4 p. bodu. Proti předchozímu roku došlo k výrazným změnám, kdy největší předstih dosáhla produktivita v v soukromých podni-cích, ale k největšímu zaostání došlo právě jako letos u domácností.

Produktivita práce podle velikosti podniků


Produktivita práce, tis. Kč, ceny roku 2000 2004 948 1 075 1 115 1 296 1 220 1 814 1 654 1 465 2 041 3 207 2005 index

905 95,4

984 91,5

1 058 94,8

1 188 91,7

1 104 90,5

1 827 100,7

1 746 105,5

1 659 113,3

2 212 108,4

3 665 114,3

P - M - 6,7 - 10,2 - 8,1 - 10,5 - 12,5 - 1,9 1,2 11,6 2,0 3,1 Vysvětlivka: index - rok 2003 = 100 P - M - rozdíl tempa růstu produktivity a měsíční mzdy


Výše produktivity práce byla téměř přímo úměrná velikosti podniku, tzn. „čím větší podnik, tím vyšší produktivita“ (, s výjimkou podniků s 200 až 399 zaměstnanci.) : v malých podnicích dosáhla přibližně 1 mil. Kč, ve středně velkých od 1,0 do 1,8 mil. Kč a ve velkých podnicích od 2 do 3,6 mil. Kč. Produktivita se meziročně zvýšila ve velikostních kategoriích nad 200 zaměstnanců. Projevila se také závislost tempa růstu produktivity na velikosti podni-ků: ve středně velkých podnicích dosahovalo tempo i jen několika desetin procenta, kdežto v podnicích s 1000 a více zaměstnanci dosáhlo kolem +14 %.

Relace růstu produktivity a měsíční mzdy dosáhla předstihu růstu produktivity před růstem mezd jen v podnicích s 300 a více zaměstnanci, k významnějšímu předstihu došlo v kategorii s 400 – 499 zaměstnanci (11,6%). V menších podnicích nepředstihlo tempo růstu produktivity růst mezd.


II - 5 HOSPODÁŘSKÉ VÝSLEDKY

II - 5.1 HOSPODÁŘSKÉ VÝSLEDKY (PODNIKŮ SE 100 A VÍCE ZAMĚSTNANCI)

Stavební podniky se 100 a více zaměstnanci vyprodukovaly v roce 2005 stavební prá-ce podle dodavatelských smluv (hodnota „S“) za 189,3 mld. Kč a svými vlastními pracovníky (hodnota „ZSV“) za 122,0 mld. Kč, což více než polovina celkové stavební produkce. Lze je proto považovat za reprezentativní vzorek všech stavebních podniků.

2004 2005 05/04 Podíl ziskových podniků % ztrátových podniků %

83,1 16,9

85,8 14,2

+3,3 -16,0

Rentabilita nákladů % vlastního kapitálu % výnosů % aktiv % Hospodářský výsledek na 1 zaměstnance tis. Kč Mzdová nákladovost %

4,5 21,2

4,3 7,6

113,2 8,5

4,6 21,3

4,4 7,9

148,9 8,4

+3,1 +0,6 +2,3 +3,9

+31,5 -1,8

Podíl přidané hodnoty z výkonů % Produktivita práce z přidané hodnoty tis.Kč Délka obrátky zásob (dny)

18,6 538,5

22,1

18,0 562,7

21,0

-3,1 +4,5 -5,0

Vysvětlivky: 05/04, = meziroční změny v procentních bodech nebo v % Vývoj ekonomiky těchto podniků lze v roce 2005 považovat za příznivý, protože: • Vzrostl hospodářský výsledek na 1 zaměstnance • Tvorba vlastních zdrojů výrazně vrostla • Produktivita práce z přidané hodnoty vzrostla o +4,5 a překročila půl milionu Kč. • Vzrostly investice do strojů a zařízení, stav zásob se zvýšil meziročně o + 5,7 %, z toho

nedokončená výroba o +5,6 %, čímž se zvýšila potřeba finančních zdrojů. • Růst výnosů předstihl růst nákladů o +0,2 procentního bodu, což ovlivnilo meziroční růst

hospodářského výsledku před zdaněním (nárůst o +15,3 %). Dalším důsledkem této sku-tečnosti bylo zvýšení podílu ziskových podniků na 85,8 % a tomu odpovídající snížení po-dílu ztrátových podniků (z celkového počtu 271 podniků předkládajících statistický výkaz P 3-04). Přitom zisk ziskových podniků se proti roku 2004 zvýšil o +17,2 % ale ztráta ztrá-tových podniků se zvýšila o -48 %. Zvýšila se také rentabilita (nákladů, vlastního kapitálu, výnosů i aktiv).

• Mzdy vzrostly o 9,9 p.b., ostatní osobní náklady o 2 p.b. ( ovšem náklady celkem vzrostly

o +11,7 p.b.) v důsledku toho se mzdová nákladovost v roce 20054 snížila o -1,8 p. b.


• Výkonová spotřeba více vzrostla (13,0 %), v porovnání s růstem přidané hodnoty (+8,6%), což vedlo k dalšímu snížení podílu přidané hodnoty na výkonech, o -0,6 p. b. na 18,0 %, a k růstu objemu celkových nákladů o +11,7 %.

• Výnosnost aktiv vzrostla proti roku 2004 o +3,9 % a zvýšil se také podíl vlastního jmění

na aktivech o +3,1 p. b., na 35,2 %. Specializace firem ⇒ Poz. st. Byt. b. NB/NV NB/V Inž. st. O + Ú Nespec Počet podniků z toho ziskových ztrátových

44 42

2

13 11

2

9 9 0

23 22

1

63 58

5

21 17

4

142 115

27 Rentabilita vlastního kapitálu výnosů Hosp. výsledek na 1 zaměstnance Výnosnost aktiv

22,9 5,0

116,6 9,7

13,1 1,5

37,3 3,6

19,1 5,5

132,9 10,5

26,6 6,5

148,4 12,0

28,0 5,8

223,7 10,4

16,6 4,9

92,1 7,9

16,7 3,3

116,4 6,1

Produktivita práce z přidané hodnoty Délka obrátky zásob

479,4 23,2

371,6 34,9

443,9 31,3

539,6 15,1

700,0 14,9

429,9 15,5

511,0 24,9

Vysvětlivky: Poz. st. - pozemní stavitelství Byt. b. - bytové budovy Inž. st. - inženýrské stavitelství NB/NV - nebytové nevýrobní budovy NB/V - nebytové výrobní budovy O + Ú - opravy a údržba Nespec - nespecializované podniky Finančně ekonomické výsledky se lišily podle výrobní specializace podniků. • Podniky orientované převážně na pozemní stavitelství snížily v roce 2005 zisk o – 0,7 mld.

Kč (o –40,5 %). Výnosy poklesly o –45,7 %, • Rozhodující část růstu připadla na podniky inženýrských staveb; v podnicích orientova-

ných na bytovou výstavbu se meziročně snížila rentabilita, v podnicích orientovaných na občanskou výstavbu se naopak zvýšila a zvýšila se u nich i tvorba zisku a nepatrně se sní-žila zadluženost.

• V porovnání s podniky ostatních specializací dosahovaly podniky pozemního stavitelství:

- mírně nadprůměrnou rentabilitu - podprůměrnou výší hospodářského výsledku na 1 zaměstnance - mírně nadprůměrnou výnosnost aktiv, - podprůměrnou produktivitu práce z přidané hodnoty, produktivitu z výnosů a produktivi-

tu z výkonů - téměř nejdelší obrátku zásob, (s výjimkou podniků bytové výstavby)

• Podniky orientované na inženýrské stavitelství dosáhly

- mírně nadprůměrnou rentabilitu, - velmi nadprůměrný hospodářský výsledek přepočtený na 1 zaměstnance, nejvyšší ze

všech specializací, - nadprůměrnou výnosnost aktiv a - nejvyšší produktivitu práce z přidané hodnoty.

• Podniky orientované především na práce inženýrského stavitelství vytvořily v roce 2005 masu zisku meziročně vyšší o +2,3 mld. Kč. Přesto 58 podniků tohoto zaměření vytvořilo cca 47 % celkového zisku podniků se 100 a více zaměstnanci.


• V nespecializovaných firmách se zvýšily výnosy o +23 %. Přesto došlo ke zhoršení v oblas-ti rentability

II - 5.2 PODNIKY POD ZAHRANIČNÍ KONTROLOU Z 271 stavebních podniků se 100 a více zaměstnanci bylo 29 podniků pod zahraniční kontrolou. O jejich významu svědčí, že v roce 2005 zaměstnávaly 16,8 % osob zaměstnaných ve všech těchto podnicích a na výnosech se podílely z 23,4 %.

Vybrané finančně ekonomické ukazatele za rok 2005

Podniky CELKEM Podniky pod zahraniční kontrolou Ukazatel 2004 = 100 Ukazatel Podíl v % 2004 = 100

Počet Počet zaměstnanců Výnosy (mil. Kč)

271 75 555

255 813

104,2 103,9 111,9

29 13 277 59 817

9,2 16,8 24,2

120,8 108,5 108,1

qw 3 385,8 11 250,5 21,3

21,0

107,6 115,3 100,5

95,0

4 505,3 1 989,9 16,6 15,7

143,6 20,4 87,7 80,5

99,7 100,1

89,2 88,2

Poznámka: Podniky se 100 a více zaměstnanců (zpracováno podle výkazu P3-04)

Porovnání některých finančně ekonomických ukazatelů za roky 2004 a 2005

2004 2005 Celkem Z. K. Relace Celkem Z. K. Relace

Výnosnost aktiv v % Rentabilita výnosů v % vlastního kapitálu v % aktiv v % Hospodářský výsledek na 1 zaměstnance v tis. Kč

7,6 4,3

21,2 7,9

134,2

6,0 3,6

18,6 6,0

162,4

0,79 0,84 0,88 0,76 1,21

7,9 4,4

21,3 7,6

148,9

6,2 3,3

16,6 6,0

149,9

0,78 0,75 0,78 0,79 0,01

Produktivita z výnosů v tis. Kč výkonů v tis. Kč přidané hodnoty v tis. Kč

3146,1 2893,7 538,5

4518,2 4119,7 707,9

1,44 1,42 1,31

3385,8 3122,4

562,7

4505,3 4149,2

657,5

1,33 1,33 1,17

Krytí aktiv vlastním jměním v % 34,1 31,0 0,91 35,2 34,9 0,99 Délka obrátky zásob ve dnech 22,1 17,8 0,81 21,0 15,7 0,75 Vysvětlivky: Celkem - stavební podniky se 100 a více zaměstnanci celkem Z. K. - stavební podniky se 100 a více zaměstnanci pod zahraniční kontrolou Relace - podniky celkem = 1,00

Podíl podniků pod zahraniční kontrolou na produkci podniků s 20 a více zaměstnanci 2001 2002 2003 2004 2005

17,4 % 15,0 % 18,3 % 16,9% 13,3% V letech 2004 a 2005 podniky pod zahraniční kontrolou, v porovnání s celým souborem pod-niků se 100 a více zaměstnanci: - byly méně rentabilní; i když se jejich rentabilita výnosů a vlastního kapitálu vůči úrovni cel-

kového průměru zlepšila a celkový průměr rentabilit se snížil zaostaly za ním až o -20 %,


- v roce 2005 zaostaly o -1,7 % celkový průměr ve výnosnosti aktiv - proti roku 2004 se snížil jejich předstih ve výši hospodářského výsledku na 1 zaměstnance - jednoznačně předstihly ostatní podniky v produktivitě, - v roce 2005 poklesla jejich zadluženost na úroveň 65 % - mají výrazně kratší délku obrátky zásob o cca -5 dni tj. o 25 %. V souhrnu je lze charakterizovat jako produktivnější, ale méně rentabilní.

* * *

Podle šetření České národní banky stavební podniky se zahraniční majetkovou účastí se síd-lem v České republice v roce 2004:

- Dosáhly tržby za zboží a služby v objemu 80 756,032 mil. Kč. Na celkových tržbách podniků všech odvětví se stavební podniky podílely 3,2 % a tento jejich podíl se proti roku 2003 snížil o -0,4 procentního bodu.

- Pracovalo v nich 18 022 zaměstnanců. Proti předchozímu roku se počet jejich zaměst-nanců zvýšil téměř o 7 tisíc na celkovém počtu zaměstnanců podniků pod zahraniční kontrolou všech odvětví se podílely cca 3%

- Vytvořily přidanou hodnotu ve výši 14 372,407 mil. Kč, což bylo 17,8 % z objemu tr-žeb. V porovnání se souhrnem podniků všech odvětví byl podíl přidané hodnoty na tržbách nižší o –3,2 procentního bodu. Na objemu přidané hodnoty vytvořené podni-ky všech odvětví se stavební podniky podílely z 2,7 %.

- V přepočtu na 1 zaměstnance dosáhl objem tržeb za zboží a služby stavebních podni-ků 4,5 mil. Kč, což bylo o 9,6 % více než dosáhly podniky všech odvětví. Znamená to, že ve stavebních podnicích byla dosahována vyšší „hrubá produktivita“, v porovnání se všemi podniky se zahraniční majetkovou účastí, resp. za podniky ostatních odvětví.

- V přepočtu na 1 zaměstnance byla vytvořená přidaná hodnota v objemu 0,8 mil. Kč, která byla nižší o 7,2 % než přidaná hodnota vytvořená v průměru podniků všech od-větví, tzn. že stavební podniky zaostávaly za celkovým průměrem v tvorbě „čisté pro-duktivity“, resp. za podniky ostatních odvětví.

Podniky se zahraniční majetkovou účastí se sídlem v ČR

Tržby Zaměstnanci Přidaná hodnota Tržby Přidaná hodnota mil. Kč osoby mil. Kč tis. Kč / 1 zaměstnanec

C e l k e m 2 536 079,566 100,0 %

620 367 533 245,885 21,0 %

4 088,031 100,0 %

859,565 100,0 %

Stavebnictví - podíl z celku - relace k celku

80 756,032 100,0 % 3,2 %

18 022

2,9 %

14 372,407 17,8 % 2,7 %

4 480,970

109,6 %

797,492

92,8 % Stavební podniky s tuzemskou majetkovou účastí v zahraničí v roce 2004:

- Dosáhly tržby za zboží a služby v objemu 10 032,478 mil. Kč. Na tržbách podniků všech odvětví se podílely 7,0 %, což bylo méně než v předchozím roce.

- Pracovalo v nich 4 342 zaměstnanců, což bylo nejvíce ze všech oborů podniků s tuzemskou majetkovou účastí všech odvětví. Proti roku 2003 se počet zaměstnanců zvýšil o 500.

- Vytvořily přidanou hodnotu v objemu 2 310,566 mil. Kč. Proti roku 2003 se objem vytvořené přidané hodnoty zvýšil 1,5krát a na přidané hodnotě vytvořené podniky všech odvětví se stavební podniky podílely ze 15,7 % .


- V „hrubé“ a „čisté“ produktivitě stavební podniky značně zaostávaly za podniky všech odvětví (a tím za podniky ostatních odvětví), když dosáhly jen 39,7 % průměrné výše tržeb v přepočtu na 1 zaměstnance, resp. 89,8 % průměrné výše přidané hodnoty.

Podniky s tuzemskou majetkovou účastí v zahraničí

Tržby Zaměstnanci Přidaná hodnota Tržby Přidaná hodnota mil. Kč osoby mil. Kč tis. Kč / 1 zaměstnanec

C e l k e m 144 445,116 100,0 %

24 812 13 285,025 9,2 %

5 821,583 100,0 %

535,427 100,0 %

Stavebnictví - podíl z celku - relace k celku

10 032,478 100,0 % 7,0 %

4 342

17,5 %

2 088,163 20,8 % 15,7 %

2 310,566

39,7 %

480,922

89,8 %

* * * Za silné stránky českých stavebních podniků je možné považovat: - schopnost provádět stavby nejvyšší technické náročnosti, kvality a obtížnosti, což bylo pro-kázáno realizací řady tuzemských i zahraničních projektů, - vysokou kvalitu architektů a inženýrů, která se opírá o kvalitní vysokoškolské vzdělání a

profesní tradici, - vysokou kvalifikovanost a schopnost samostatného rozhodování (improvizace) i pracovníků řemeslných profesí,

- relativně dobrou obecnou vzdělanost a profesní tradice pracovníků všech kategorií, - nízké ceny stavebních prací a nízké mzdové náklady, jako „dočasné“ komparativní výhody, - znalost podmínek domácího trhu, východoevropských trhů a trhů zemí třetího světa, dřívěj-

ších odběratelů bývalého Československa, a kontakty na nich. Ke slabým stránkám patří: - klesající počty kvalifikovaných řemeslníků, - kriticky nízké počty učňů, zejména některých oborů, - nedostatečná kvalita prací na drobných stavbách (i jako důsledek zrušení povinného staveb-

ního dozoru), - absolutně i relativně vysoký počet drobných firem (ve srovnání se zahraničím). Prameny ke kapitole II: Publikace ČSÚ: Organizační statistika stav k 31.12. 2005 Stavebnictví České republiky (do roku 2005) Statistická ročenka ČR Přehled vydaných stavebních povolení Statistika stavebních zakázek Indexy cen stavebních prací a stavebních objektů za 4. čtvrtletí 2005 Zaměstnanost a nezaměstnanost v České republice podle výsledků výběrového šetření pra-covních sil, 4. čtvrtletí 2005 Evidenční počet zaměstnanců a jejich mzdy v ČR za 1.-4. čtvrtletí 2005 Ostatní prameny:


Top - Stav 100, v: Stavitel, č. 12/2005 L’activité de la construction en Europe 2005, FIEC Stavebnictví v roce 2005, ÚRS Praha, březen 2006 Přímé zahraniční investice 2004, ČNB

Documents

1. STAVEBNÍ TRH - MPO