Volební systémy

VOLEBNÍ SYSTÉMY

Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu CZ.1.07/1.1.04/03.0045

VOLEBNÍ SYSTÉMY

soubor pravidel, která určují způsob obsazování funkcí na základě získaných hlasů ve volbách

Záleží na:a)způsobu, jakým volič volí b)způsobu přidělování mandátů c) počtu a velikosti volebních obvodů

POMĚRNÉ (PROPORČNÍ) VOLEBNÍ SYSTÉMY

procento odevzdaných hlasů odpovídá procentu reprezentantů

hodnoceny jako spravedlivé - umožňují i zastoupení menších stran

vláda bývá méně stabilní – vznik koalicí podporují systémy více stran často stanovena tzv. volební klauzule -

podmínka pro vstup do parlamentu (např. 5%)

volby v několika větších volebních obvodech

POMĚRNÉ (PROPORČNÍ) VOLEBNÍ SYSTÉMY

volby do PS PČR, dále Polsko, Švýcarsko, Izrael aj.

VĚTŠINOVÉ (MAJORITNÍ) VOLEBNÍ SYSTÉMY

princip „vítěz bere všechno“ zvolen pouze jediný kandidát, který získá

v daném volebním obvodu nejvíce hlasů většinou jednomandátové volební obvody systém vede ke snížení počtu politických

stran vláda obvykle tvořena pouze jedinou stranou jednokolový (vítězí kandidát s největším

počtem hlasů) dvoukolový (pokud v 1. kole nikdo nezíská

většinu hlasů, postupují do 2. kola kandidáti s největším počtem hlasů)

VĚTŠINOVÉ (MAJORITNÍ) VOLEBNÍ SYSTÉMY

Většinovým systémem se volí Senát PČR, dále se používá např. ve Velké Británii nebo Austrálii

VOLEBNÍ CHOVÁNÍ

Čím je motivováno rozhodování voličů? nerozhodnutí voliči (váhající) nevoliči (nechodí k volbám, nemají koho

volit nebo se nezajímají o politiku) Co rozhoduje?a) sociální faktory (soc. status)b) ekonomické faktory (výše příjmů)c) žebříček hodnot (svoboda vs. sociální jistoty) taktická volba (volit menší zlo) předvolební preference (průzkumy

veřejného mínění)

VOLEBNÍ ÚČAST

podíl z celkového počtu oprávněných voličů, kteří přišli volit

nízká volební účast – nedostatečný zájem o politiku nebo spokojenost s politickou situací

nižší legitimita pro politické strany vyšší volební účast např. v Rakousku, Nizozemí nižší volební účast např. v Polsku, na

Slovensku v ČR nižší volební účast u voleb do senátu povinná volební účast (např. Austrálie či

Belgie)

VOLEBNÍ ÚČAST VE VOLBÁCH DO POSLANECKÉ SNĚMOVNY PARLAMENTU ČR

2010 – 62,60%

2006 – 64.47%

2002 – 58.00%

1998 – 74.03%

1996 – 76.41%

Volby do České národní rady 1992 – 85,08 %

VOLEBNÍ ÚČAST VE VOLBÁCH DO SENÁTU PARLAMENTU ČR 2010 – 44,59% v 1. kole, 24,64% ve 2. kole 2008 – 39,52% v 1. kole, 29,85% ve 2. kole 2006 – 42,09% v 1. kole, 20,73 % ve 2. kole 2004 – 28,97% v 1. kole, 18,41 % ve 2. kole 2002 – 24,10% v 1. kole, 32,55 % ve 2. kole 2000 – 33,72% v 1. kole, 21,56% ve 2. kole 1998 – 42,37% v 1. kole, 20,36% ve 2. kole 1996 – 35,03% v 1. kole, 30,63% ve 2. kole

REFERENDUM O PŘISTOUPENÍ ČESKÉ REPUBLIKY K EVROPSKÉ UNII 2003

Volební účast – 55,21% Výsledky: ANO – 77.33% NE – 22.67%

ZDROJE

DAVID, R. Politologie. Základy společenských věd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2000. ISBN 80-7182-162-4.

KOL. AUT. Společenské vědy pro střední školy. 2. díl. Brno: Didaktis, 2010. ISBN 978-80-7358-152-7.