View
5
Download
0
Category
Preview:
Citation preview
B E Z P E Č N Ě V P Ř Í R O D Ě A V H O R Á C H 1
2
ww
w.h
ud
y.cz
info
@h
ud
y /
bře
zen
/ 2
00
5
7 KROKŮ PLÁNOVÁNÍ TÚRYV rámci plánování musíme promyslet ce-lou túru od A do Z. Rozbor trasy provádí-me v 7 krocích, které je třeba systematicky opakovat před každou túrou:1. Shromáždit a vzájemně porovnat informace2. Prostudovat klíčová místa3. Najít alternativy a varianty4. Naplánovat body rozhodování 5. Stanovit podrobný plán túry6. Ověřit předpokládaná rizika7. Přizpůsobit se reálným podmínkám (dynamické plánování)
Po volbě túry uděláme úvodní hrubé plánování. Promyslíme při tom krok 1 až 3. Pokud ještě neznáme podmínky ani účastníky túry, položíme si jednoduše otázku, jací musí účastníci být, abychom
mohli túru uskutečnit.Posléze, při detailním plánování těsně
před túrou, podrobněji prostudujeme kroky 1 až 3 a doplníme je o kroky 4 až 7. Přípravný proces plynule přechází do „aktivního plánování“ na cestě. Po túře pomáhá porovnání plánování se skuteč-ným průběhem k prohloubení zkušeností a poučení pro příště.
Krok 1. Shromáždit a vzá-jemně porovnat informaceV tomto prvním kroku si uděláme ob-rázek o průběhu trasy a shromáždíme všechny dostupné informace - jak co se týče počasí, sněhu a lavinové situace, tak i účastníků túry. Trasu si zakreslí-me do mapy nejlépe v měřítku 1:25 000 a zhruba si vyznačíme klíčová místa a časovou náročnost. Veškeré informace
o počasí a podmínkách (např. sníh, le-dovec apod.), které můžeme shromáždit díky telefonu nebo internetu, zaneseme do formuláře (ke stažení na www.hudy.cz a www.transalp.cz), který nám pomá-há v lepší orientaci při plánování. Poté porovnáme nejkritičtější pasáže co se týče nebezpečí lavin s aktuální lavino-vou situací a předpovědí, zejména pak strmost svahu a jeho expozici. Hledáme rovněž problémová místa s otevřenými ledovcovými trhlinami. Na letní túře v zaledněném terénu musíme vymýšlet trasu v dostatečné, bezpečné vzdálenosti od ledopádů a séraků. Možnost pada-jícího kamení musíme zohlednit tehdy, chystáme-li se na zajištěnou cestu nebo na alpské lezení. Samozřejmě při všech aktivitách vytipováváme exponovaná místa s nebezpečím pádu.
info hudywww.hudy.cz
Následně nás zajímá přesné složení naší skupiny. Odpovídají schopnosti účastní-ků kondiční a technické náročnosti této túry? Krátké zhodnocení limitních vari-ant (možnosti dopravy, jízdní řády lano-vek, vleků a autobusů) doplňuje přehled o plánované túře.
Krok 2. Prostudovat klíčová místaPoté co jsme si vytvořili přehled, sys-tematicky hledáme další klíčová místa a studujeme je. O každé pasáži si mu-síme udělat přesný obrázek a vytvořit strategii, jak bychom ji mohli překonat: Jak přesně vypadá terén? Jak je strmý? Co leží nad naší trasou a co pod ní? Jaké podmínky tam můžeme očekávat? Jak je toto místo překonatelné? Mohu se na ostatní účastníky a sám na sebe spoleh-nout? Jaké musí být počasí a viditelnost? Odkud si mohu klíčová místa poprvé prohlédnout, apod.?
Při detailním studiu klíčových míst často zjistíme, za jakých konkrétních okolností jsou překonatelná. Je důležité si tyto podmínky stanovit předem, proto-že na trase si musíme být včas jisti, zda tyto předpokládané skutečnosti opravdu platí. Pro zvýšení rezervy v rámci bezpe-čí se přesvědčíme, zda-li jsou standardní opatření dostatečná (např. rozestupy při výstupu nebo sjezdu) a jaké speciální vy-bavení budeme potřebovat (cepín, lano, stoupací hřebeny atd.). V zimním terénu
aplikujeme některou ze strategií, s jejíž pomocí nakonec vyhodnotíme, zda lze nebezpečné místo přejít nebo ne (Stop or Go, redukční metoda 3x3).
Zvládnutelná místa? Technika? Taktika? Výbava?
Krok 3. Najít alternativy a variantyTúra je naplánována natolik, že dobře známe očekávané podmínky, účastníky i trasu, odhalili jsme zákeřnosti klíčo-vých míst, a teď zbývá naplánovat alter-
Jak plánovat horskou túruNávod jak zvýšit svou bezpečnost na zimní i letní túře(skitouring, sněžnice, alpské lezení, via ferrata)
Text a ilustrace: Emanuel Wassermann a Michael Wicky
1
info
@h
ud
y /
čís
lo 2
/ 2
00
5
číslo 2 / 2005
lehkébezpečné
těžkénebezpečné
nízkonízko
klíčová místa
Dobré plánování túry pomáhá včas odhalit nebezpečí a případně zvolit túru jinou nebo stávající pozměnit. Pokud to ovšem jde. Při plánování má člověk dostatek klidu a času, může si promyslet různé alternativy, a pře-devším není vystaven reálnému nebezpečí. Důkladná příprava před túrou napomáhá také k vytvoření si rozho-dujícího náskoku z hlediska bezpečnosti. Místo kouzelné hůlky poslouží mapa, informace z lavinového zpra-vodajství a meteorologie, zprávy od kompetentních osob a samozřejmě i zkušenost samotného horského vůdce.
sk ia lp in i smushoro lezec tv í
úvodemDo poloviny 20. století byla bezpečnost v průmyslu hodnocena především podle tech-nického stavu zařízení. Toto hodnocení podle „hardwaru“, který lze snadněji kontro-lovat, se však ukázalo jako nedostatečné. K hodnocení celkové bezpečnosti přispívají mnohem větší měrou „měkké“ faktory (software), do kterých lze zahrnout způsob řízení, postupy, plánování. Avšak ani ideální kombinací tvrdých a měkkých faktorů není možné pokrýt vše, co se pod pojmem risk management v průmyslu skrývá. Ne-dílnou částí bezpečnosti je totiž člověk, v průmyslu by se tedy dalo říci liveware, který je pro přínos k bezpečnosti často rozhodující, a je významem nadřazen hardwaru či softwaru.
(volně převzato ze Safety Culture – Risk Awareness, Swiss Re)
Srovnání s bezpečností v horách odhalí překvapivé podobnosti. Rozhodující není stav vybavení, často ani naučené způsoby jištění, technika a podobně. Při řešení kritických situací zpravidla rozhoduje způsob myšlení a přístup k bezpečnosti obecně. Důležité je naučit se přistupovat k bezpečnosti z obecné perspektivy, zkusit si v jakékoli situaci představit různé scénáře imaginárních nehod či nehod plynoucích z mé bezprostřední činnosti. To je výrazně těžší, než se naučit správně slaňovat.Vlastní úvaha o bezpečnosti je mnohem cennější, než pasivně absolvovaný kurz
o nejlepších technikách. S perfektním vybavením (hardwarem) a perfektními techni-kami jištění (softwarem) ještě pořád není horolezec vybaven optimálně proti nebezpe-čí, kterému je vystaven. Nejdůležitější je totiž jeho myšlení a přístup ke každé činnosti kterou provádí (liveware). Způsob myšlení a přístup k bezpečnosti pak ovlivňuje veš-keré další oblasti - nákup a výběr vhodného vybavení, nácvik technik, školení a kont-rolu vlastního partnera při lezení, dvojitá kontrola sebe sama, rozhodování o předčas-ném návratu z cesty, sledování počasí apod. Výrazem přístupu k bezpečnosti je i čtení odborného tisku, v neposlední řadě je důkazem změny přístupu k vlastní bezpečnosti možná i to, že se trpělivý čtenář dostal až sem. Lukáš Hančil
Lano, laso, špagát…
• Typy lan• Použití lan• Lana a vlhkost• Lexikon lana• Rázová síla• Pádový faktor• Praktické rady
Symbolem kamarádského ducha je v lezení bez diskuse lano. Obsáhlý a komplexní blok přináší snad všechno důležité, co byste o laně měli vědět. Autorem hlavního textu je renomovaný šiřitel osvěty bezpeč-nosti v horolezectví Pit Schubert. Důležité informace si přečtete i díky podkladům od firem Lanex a Beal.
Plánování túry
• Plánování = samozřejmost• Pro letní i zimní túry• 7 kroků plánování• Shromažďování informací• Dynamické plánování• Vyhodnocení túry
Kdo z vás, lezců, skialpinistů nebo snow-boardistů, plánuje každou túru? Přitom jde o velmi důležitý předpoklad bezpečného pohybu, zejména pak v zimním, potenciálně lavinovém prostředí. Dvojice švýcarských horských vůdců Wicky & Wassermann výstižně a systematicky zpracovala metodiku této nedílné součásti každé „túry“ – inspi-rujte se!!!
Horské slunceKvalitní sluneční brýle a stálá péče o po-kožku vystavenou horskému slunci. Takové chování by mělo být určitě samozřejmostí. Text z pera Matthiase Möhrle, dermatolo-ga z univerzitní kožní kliniky v německém Tübingenu určitě přesvědčí i ty, kteří ochra-nu před horským sluncem podceňují.
Skitour CardPři plánování túry se musí postupovat strate-gicky, pracovat s mapou, shromažďovat informace a vyhodnocovat je. Pomůckou je Avalanche Card – karta, která vám usnadní přípravu túry.
str.
7
str.
2
str.
23
Berg&Steigenwww.bergundste igen.at
B E Z P E Č N Ě V P Ř Í R O D Ě A V H O R Á C H3
4
ww
w.h
ud
y.cz
dit či je nad síly prvolezce přelézt klíčo-vou lanovou délku. Důležité je systema-ticky vypátrat všechna dílčí rizika horské túry, k čemuž lze použít 3 navzájem kom-binovatelné metody:
Chronologické ověření Túra je chronologicky krok za krokem ověřena. Případné otázky zní: „Na kte-rých svazích mnou plánované cesty je riziko lavin největší?“ a „Kde mohu být vystaven jinému alpskému nebezpe-čí?“ nebo „Jaké další vlivy mohou snížit mou/naši bezpečnost?“.
„The worst case“ – nejhorší případK vyhledání dílčích rizik můžeme také použít hypotetické nehody. Při této me-todě rozmýšlíme, co nejhoršího by se na túře mohlo stát, jak, kde a díky čemu by mohlo k této nehodě dojít. Často jde o zřetězení, spojení okolností, které na-konec vedou k nehodě. Tento imaginární řetězec chyb má zásadní výhodu, že roz-borem jeho jednotlivých článků můžeme ve finále předejít souhře těchto okolností.
IntuiceNěkdy není potřeba namáhat hlavu, ný-brž stačí moment klidu k přesnému urče-ní, co může být nejchoulostivějším na plá-nované túře. Důležité je najít si vědomě čas k poslechu vnitřního hlasu.
MANAGEMENT RIZIKA PŘI PLÁNOVÁNÍ TÚRY
Plánování túry jako takové lze považo-vat za aktivní management rizika. Tvoří nejdůležitější část celého „risikomanage-mentu“ každé túry, protože plánování túry pomáhá najít nebezpečná místa a souhry okolností způsobující nehody:• klíčová místa musí být nalezena a ana-lyzována;• s ověřením rizika (krok 6 v plánování túry) mohou být vypátrány další možné zdroje nebezpečí.Při plánování túry jsou vyhodnocena
rizika a stanovena opatření k jejich mi-nimalizaci:• volba túry vhodná pro skupinu;• dobrá volba trasy s alternativami;• stanovení taktiky pro pohyb v klíčových místech;• odhad časového rozvržení a nutného materiálu;• poskytnutí dobrých informací skupině.
Dobrý management rizika vyžaduje standardizované postupy, aby ve spěchu nedošlo k opomenutí důležitého bodu. Proto musí být plánování túry propra-cováno vždy systematicky, dle výše zmi-ňovaných 7 kroků. A zcela na závěr se nabízí následující kontrolní otázky k ově-ření, zda nebylo nic opomenuto, zda jsem túru připravil správně. Z hlavy musím dokázat zodpovědět následující důležité otázky:
SKITOURING• Jaký je stupeň lavinového nebezpečí podle oficiální prognózy? Hlavní nebez-pečí?• Může být mlha? Taktika při mlze?• Je/byl silný vítr? Jestliže ano, z jakého směru foukal?• Jaká je časová náročnost túry? Její pře-výšení? Čas startu?• Počet účastníků? Kdo vede skupinu?• Nejdůležitější klíčová místa? Strmost svahů? Taktika? Alternativy?• Nebezpečí v důsledku ledovcových trhlin a pádu do trhliny?• Další povinný materiál k základnímu vybavení?
ALPSKÉ LEZENÍ• Jaká je přístupová cesta pod nástup – její časová náročnost, technické obtíže,
nebezpečí lavin?• Jaký je aktuální stav stěny (led, voda)? – důležitý je průzkum stěny dalekohle-dem nebo vyhledání cesty na fotce, jenž stěnu zobrazuje, a její porovná-ní s TOPO (nákres lezecké cesty). Násled-ně je třeba se zaměřit na místa, která se úplně neshodují.• Čas potřebný nejen k výstupu, ale i ke slanění? Dostatečná rezerva?• Jaká je předpověď počasí?
• Technické obtíže ve stěně a při sestupu? • Klíčová místa? Varianty výstupu, ale i sestupu?• Je cesta odjištěná nýty a borháky? V jakém stavu jsou štandy?• Materiál potřebný k výstupu a jeho rozdělení?• Počet účastníků? Kdo je vedoucí?
nativy. Může to být varianta vyhnutí se klíčovému místu, alternativní cíl v půli cesty, nebo zcela jiný cíl túry. Ten je vždy nutný, protože si nikdy nemůžeme být předem jisti, zda odhad okolností, teré-nu a účastníků odpovídá skutečnosti. Příprava různých variant nám umožňuje rychle změnit trasu k alternativnímu cíli. Když plánujeme příliš striktně a bez va-riant – podle hesla „všechno nebo nic“, směřujeme k podcenění nebezpečí jenom proto, že nabízející se alternativy nejsou uspokojivé.
Zakreslit různé alternativy
Krok 4. Naplánovat body rozhodováníU rozhodujících bodů trasy nám musí být jasno, které varianty použijeme ane-bo jakou taktikou budeme klíčová místa překonávat. Zásadní kritéria musíme určit v teple chaty, protože na cestě, pod tlakem času a skupiny dojde často k pře-hlédnutí důležité informace. Na papíře nebo v hlavě si proto předem pevně sta-novíme strategii pro každý rozhodující bod. Situace může tedy vypadat takto: „Pokud bude na hřebeni vyfoukaný sníh, pak…, jinak jdeme…“ apod. Rozhodující body souvisejí obvykle s klíčovými místy a rozcestími před vstupem do nové terén-ní oblasti. Plánujeme je ale také před mís-
tem, z kterého není návrat možný vůbec, nebo by byl velmi náročný.
Zakreslit rozhodnutí a kombinovat je
s přestávkami.
Krok 5. Stanovit podrobný plán túryNa základě podrobné přípravy vytvoří-me přesný časový plán. Nutné vybavení je přesně stanoveno. Co potřebují řadoví účastníci túry, co nese vůdce (vůdco-vé) jako společný materiál pro skupinu (lana, atd.)? Kdo přesně jde s námi a kde se sejdeme? Všechny poznámky mohou být napsány např. na okraj mapy. Cesty vyznačené v mapě jsou zkontrolovány a eventuelně ještě připíšeme symboly od-povídající místům odpočinku, rozhodují-cím bodům a místům důležitým z hledis-ka míry nebezpečí.
Pozor na žrouty času - přecenění technických
dovedností a kondice, vyšlapávání stopy, nejasná
další cesta (mlha), nedorozumění a přestávky ja-
kéhokoliv druhu (focení).
Krok 6. Ověřit předpoklá-daná rizikaV této fázi po konečném naplánování túry provedeme příslušné ověření rizik např. pomocí chronologického překon-trolování. Každou jednotlivou etapu od příjezdu přes dosažení vrcholu až po sjezd/sestup a návrat domů ještě jednou systematicky ověříme z hledis-ka rizika. Pro každou konkrétní část si položíme otázku, co by se zde mohlo přihodit, za jakých podmínek a do jaké míry je to pravděpodobné. V dalším kroku ještě jednou vše prohlédneme a zeptáme se, jak se jednotlivé dílčí aspekty mohou navzájem ovlivňovat
(kritické by mohlo být například zmeš-kání ranního vlakového spoje, protože oteplování během dne činí výstup na chatu nebezpečným). U každého zjiště-ného potenciálního nebezpečí si klade-me otázku, jakými opatřeními můžeme jeho riziko minimalizovat.
Co se může přihodit?
Krok 7. Přizpůsobit se rea-litě - krok k dynamickému plánováníNejpozději v tomto kroku musí být všichni účastníci informováni. Seznáme-ní celé skupiny s nejdůležitějšími argu-menty rozhodování a jejich zdůvodnění napomáhá prosadit je před účastníky. Plánování se tak plynule stává dynamic-kým, mění se v čase a dle okolností. Prv-ní rozhodnutí padají již v předvečer túry. Ráno posuzujeme, zda se počasí přes noc vyvíjelo dle očekávání. Během jízdy la-novkou stojíme u okna a porovnáváme skutečné podmínky s těmi, které jsme očekávali při večerním základním pláno-vání. Dynamické plánování během túry nyní znamená na základě rozpoznaných aktuálních podmínek zhodnotit naplá-novaný scénář, nikoliv volit spontánně např. jiné varianty sjezdu, jež nebyly na-plánovány.
Dynamické plánování během cesty.
METODY VYHLEDÁVÁNÍ RIZIKAPodstatné je odhalit, kde nebezpečí číhá, vypátrat pokud možno všechny jeho zdroje. Je ovšem k ničemu, když se plá-nování túry točí pouze kolem lavinového nebezpečí a nakonec někdo spadne z na led vyfoukaného vrcholového hřebene, potok bez mostu nelze bezpečně přebro-
info
@h
ud
y /
čís
lo 2
/ 2
00
5
▲ Guide 35+Batoh s mnoha funkčními detaily plně vyhovující všem alpinistickým sportům. Výškově stavitelné vrchní víko s kapsou, vnitřní kapsa na cennosti, odnímatel-ný polstrovaný bederní pás, stabilizační a kompresní popruhy, smyčky pro uchycení cepínů a maček, boční nosiče na lyže, vyjímatelná podložka na sezení, po-stranní zipy umožňující přístup do batohu z boku, kompatibilní na vodní rezervoár. Barva: Červená / oranžová, šedá / černáHmotnost: 1750 g(1250 g bez beder. pásu a hliník. výztuh)Kompatibilní na vodní rezervoár Materiál: Deuter-Ballistic-NylonObjem: 35+8 lOdvětrávací systém: Alpine Back SystemPočet hlavních komor: 1Rozměry: 68x34x24 cmSamostatné boční kapsy Speciální poutka, nosiče, jiné zvláštnosti Vrchní víko s kapsou
Cena: 2 790 Kč HUDYpartner: 2 595 KčCena: 3 650 Sk HUDYpartner: 3 395 Sk
▲ Air LightSamonafukovací karimatka pro outdoorové použití. Vzduchové kanálky a jádro matrace z vysoce kvalit-ního pěnového materiálu Rubex zaručují maximální komfort. Otočný kovový ventil odolný vůči mecha-nickému poškození. Součástí karimatky je transportní vak a originál opravná sada Metzeler. Karimatka je dodávána také ve velikosti S a XL.Tento výrobek získal ekologické ocenění za rok 2004 od bavorského minis-terstva životního prostředí.Hmotnost: 850 gVelikost: 181x51x3 cmVnější materiál: Nawaro (slunečnicový olej)Vnitřní materiál: Rubex Duo Cell®Zateplovací límec:
Cena: 2 190 Kč HUDYpartner: 2 037 KčCena: 2 850 Sk HUDYpartner: 2 651 Sk
▲ Alaska / Alaska LadyPevná celokožená turistická bota s goretexovou membránou. Vhodná pro turistiku a VHT.Barva: HnědáDop. impregnace: Hmotnost: 1720 g (pár průměr pánské) / 1380 g (pár průměr dámské)Mezipodešev: Air PulsePodešev: Vibram® FuoraPodšívka: GORE-TEX®Rozsah velikostí: 36 - 48Svršek: Kůže Nubuk
Cena: 5 590 Kč HUDYpartner: 5 199 KčCena: 7 290 Sk HUDYpartner: 6 780 Sk
cestou:pozorovat!vnímat!
srovnávat s plánováním
Vyvodit důsledky
sk ia lp in i smushoro lezec tv í
B E Z P E Č N Ě V P Ř Í R O D Ě A V H O R Á C H3
4
ww
w.h
ud
y.cz
dit či je nad síly prvolezce přelézt klíčo-vou lanovou délku. Důležité je systema-ticky vypátrat všechna dílčí rizika horské túry, k čemuž lze použít 3 navzájem kom-binovatelné metody:
Chronologické ověření Túra je chronologicky krok za krokem ověřena. Případné otázky zní: „Na kte-rých svazích mnou plánované cesty je riziko lavin největší?“ a „Kde mohu být vystaven jinému alpskému nebezpe-čí?“ nebo „Jaké další vlivy mohou snížit mou/naši bezpečnost?“.
„The worst case“ – nejhorší případK vyhledání dílčích rizik můžeme také použít hypotetické nehody. Při této me-todě rozmýšlíme, co nejhoršího by se na túře mohlo stát, jak, kde a díky čemu by mohlo k této nehodě dojít. Často jde o zřetězení, spojení okolností, které na-konec vedou k nehodě. Tento imaginární řetězec chyb má zásadní výhodu, že roz-borem jeho jednotlivých článků můžeme ve finále předejít souhře těchto okolností.
IntuiceNěkdy není potřeba namáhat hlavu, ný-brž stačí moment klidu k přesnému urče-ní, co může být nejchoulostivějším na plá-nované túře. Důležité je najít si vědomě čas k poslechu vnitřního hlasu.
MANAGEMENT RIZIKA PŘI PLÁNOVÁNÍ TÚRY
Plánování túry jako takové lze považo-vat za aktivní management rizika. Tvoří nejdůležitější část celého „risikomanage-mentu“ každé túry, protože plánování túry pomáhá najít nebezpečná místa a souhry okolností způsobující nehody:• klíčová místa musí být nalezena a ana-lyzována;• s ověřením rizika (krok 6 v plánování túry) mohou být vypátrány další možné zdroje nebezpečí.Při plánování túry jsou vyhodnocena
rizika a stanovena opatření k jejich mi-nimalizaci:• volba túry vhodná pro skupinu;• dobrá volba trasy s alternativami;• stanovení taktiky pro pohyb v klíčových místech;• odhad časového rozvržení a nutného materiálu;• poskytnutí dobrých informací skupině.
Dobrý management rizika vyžaduje standardizované postupy, aby ve spěchu nedošlo k opomenutí důležitého bodu. Proto musí být plánování túry propra-cováno vždy systematicky, dle výše zmi-ňovaných 7 kroků. A zcela na závěr se nabízí následující kontrolní otázky k ově-ření, zda nebylo nic opomenuto, zda jsem túru připravil správně. Z hlavy musím dokázat zodpovědět následující důležité otázky:
SKITOURING• Jaký je stupeň lavinového nebezpečí podle oficiální prognózy? Hlavní nebez-pečí?• Může být mlha? Taktika při mlze?• Je/byl silný vítr? Jestliže ano, z jakého směru foukal?• Jaká je časová náročnost túry? Její pře-výšení? Čas startu?• Počet účastníků? Kdo vede skupinu?• Nejdůležitější klíčová místa? Strmost svahů? Taktika? Alternativy?• Nebezpečí v důsledku ledovcových trhlin a pádu do trhliny?• Další povinný materiál k základnímu vybavení?
ALPSKÉ LEZENÍ• Jaká je přístupová cesta pod nástup – její časová náročnost, technické obtíže,
nebezpečí lavin?• Jaký je aktuální stav stěny (led, voda)? – důležitý je průzkum stěny dalekohle-dem nebo vyhledání cesty na fotce, jenž stěnu zobrazuje, a její porovná-ní s TOPO (nákres lezecké cesty). Násled-ně je třeba se zaměřit na místa, která se úplně neshodují.• Čas potřebný nejen k výstupu, ale i ke slanění? Dostatečná rezerva?• Jaká je předpověď počasí?
• Technické obtíže ve stěně a při sestupu? • Klíčová místa? Varianty výstupu, ale i sestupu?• Je cesta odjištěná nýty a borháky? V jakém stavu jsou štandy?• Materiál potřebný k výstupu a jeho rozdělení?• Počet účastníků? Kdo je vedoucí?
nativy. Může to být varianta vyhnutí se klíčovému místu, alternativní cíl v půli cesty, nebo zcela jiný cíl túry. Ten je vždy nutný, protože si nikdy nemůžeme být předem jisti, zda odhad okolností, teré-nu a účastníků odpovídá skutečnosti. Příprava různých variant nám umožňuje rychle změnit trasu k alternativnímu cíli. Když plánujeme příliš striktně a bez va-riant – podle hesla „všechno nebo nic“, směřujeme k podcenění nebezpečí jenom proto, že nabízející se alternativy nejsou uspokojivé.
Zakreslit různé alternativy
Krok 4. Naplánovat body rozhodováníU rozhodujících bodů trasy nám musí být jasno, které varianty použijeme ane-bo jakou taktikou budeme klíčová místa překonávat. Zásadní kritéria musíme určit v teple chaty, protože na cestě, pod tlakem času a skupiny dojde často k pře-hlédnutí důležité informace. Na papíře nebo v hlavě si proto předem pevně sta-novíme strategii pro každý rozhodující bod. Situace může tedy vypadat takto: „Pokud bude na hřebeni vyfoukaný sníh, pak…, jinak jdeme…“ apod. Rozhodující body souvisejí obvykle s klíčovými místy a rozcestími před vstupem do nové terén-ní oblasti. Plánujeme je ale také před mís-
tem, z kterého není návrat možný vůbec, nebo by byl velmi náročný.
Zakreslit rozhodnutí a kombinovat je
s přestávkami.
Krok 5. Stanovit podrobný plán túryNa základě podrobné přípravy vytvoří-me přesný časový plán. Nutné vybavení je přesně stanoveno. Co potřebují řadoví účastníci túry, co nese vůdce (vůdco-vé) jako společný materiál pro skupinu (lana, atd.)? Kdo přesně jde s námi a kde se sejdeme? Všechny poznámky mohou být napsány např. na okraj mapy. Cesty vyznačené v mapě jsou zkontrolovány a eventuelně ještě připíšeme symboly od-povídající místům odpočinku, rozhodují-cím bodům a místům důležitým z hledis-ka míry nebezpečí.
Pozor na žrouty času - přecenění technických
dovedností a kondice, vyšlapávání stopy, nejasná
další cesta (mlha), nedorozumění a přestávky ja-
kéhokoliv druhu (focení).
Krok 6. Ověřit předpoklá-daná rizikaV této fázi po konečném naplánování túry provedeme příslušné ověření rizik např. pomocí chronologického překon-trolování. Každou jednotlivou etapu od příjezdu přes dosažení vrcholu až po sjezd/sestup a návrat domů ještě jednou systematicky ověříme z hledis-ka rizika. Pro každou konkrétní část si položíme otázku, co by se zde mohlo přihodit, za jakých podmínek a do jaké míry je to pravděpodobné. V dalším kroku ještě jednou vše prohlédneme a zeptáme se, jak se jednotlivé dílčí aspekty mohou navzájem ovlivňovat
(kritické by mohlo být například zmeš-kání ranního vlakového spoje, protože oteplování během dne činí výstup na chatu nebezpečným). U každého zjiště-ného potenciálního nebezpečí si klade-me otázku, jakými opatřeními můžeme jeho riziko minimalizovat.
Co se může přihodit?
Krok 7. Přizpůsobit se rea-litě - krok k dynamickému plánováníNejpozději v tomto kroku musí být všichni účastníci informováni. Seznáme-ní celé skupiny s nejdůležitějšími argu-menty rozhodování a jejich zdůvodnění napomáhá prosadit je před účastníky. Plánování se tak plynule stává dynamic-kým, mění se v čase a dle okolností. Prv-ní rozhodnutí padají již v předvečer túry. Ráno posuzujeme, zda se počasí přes noc vyvíjelo dle očekávání. Během jízdy la-novkou stojíme u okna a porovnáváme skutečné podmínky s těmi, které jsme očekávali při večerním základním pláno-vání. Dynamické plánování během túry nyní znamená na základě rozpoznaných aktuálních podmínek zhodnotit naplá-novaný scénář, nikoliv volit spontánně např. jiné varianty sjezdu, jež nebyly na-plánovány.
Dynamické plánování během cesty.
METODY VYHLEDÁVÁNÍ RIZIKAPodstatné je odhalit, kde nebezpečí číhá, vypátrat pokud možno všechny jeho zdroje. Je ovšem k ničemu, když se plá-nování túry točí pouze kolem lavinového nebezpečí a nakonec někdo spadne z na led vyfoukaného vrcholového hřebene, potok bez mostu nelze bezpečně přebro-
info
@h
ud
y /
čís
lo 2
/ 2
00
5
▲ Guide 35+Batoh s mnoha funkčními detaily plně vyhovující všem alpinistickým sportům. Výškově stavitelné vrchní víko s kapsou, vnitřní kapsa na cennosti, odnímatel-ný polstrovaný bederní pás, stabilizační a kompresní popruhy, smyčky pro uchycení cepínů a maček, boční nosiče na lyže, vyjímatelná podložka na sezení, po-stranní zipy umožňující přístup do batohu z boku, kompatibilní na vodní rezervoár. Barva: Červená / oranžová, šedá / černáHmotnost: 1750 g(1250 g bez beder. pásu a hliník. výztuh)Kompatibilní na vodní rezervoár Materiál: Deuter-Ballistic-NylonObjem: 35+8 lOdvětrávací systém: Alpine Back SystemPočet hlavních komor: 1Rozměry: 68x34x24 cmSamostatné boční kapsy Speciální poutka, nosiče, jiné zvláštnosti Vrchní víko s kapsou
Cena: 2 790 Kč HUDYpartner: 2 595 KčCena: 3 650 Sk HUDYpartner: 3 395 Sk
▲ Air LightSamonafukovací karimatka pro outdoorové použití. Vzduchové kanálky a jádro matrace z vysoce kvalit-ního pěnového materiálu Rubex zaručují maximální komfort. Otočný kovový ventil odolný vůči mecha-nickému poškození. Součástí karimatky je transportní vak a originál opravná sada Metzeler. Karimatka je dodávána také ve velikosti S a XL.Tento výrobek získal ekologické ocenění za rok 2004 od bavorského minis-terstva životního prostředí.Hmotnost: 850 gVelikost: 181x51x3 cmVnější materiál: Nawaro (slunečnicový olej)Vnitřní materiál: Rubex Duo Cell®Zateplovací límec:
Cena: 2 190 Kč HUDYpartner: 2 037 KčCena: 2 850 Sk HUDYpartner: 2 651 Sk
▲ Alaska / Alaska LadyPevná celokožená turistická bota s goretexovou membránou. Vhodná pro turistiku a VHT.Barva: HnědáDop. impregnace: Hmotnost: 1720 g (pár průměr pánské) / 1380 g (pár průměr dámské)Mezipodešev: Air PulsePodešev: Vibram® FuoraPodšívka: GORE-TEX®Rozsah velikostí: 36 - 48Svršek: Kůže Nubuk
Cena: 5 590 Kč HUDYpartner: 5 199 KčCena: 7 290 Sk HUDYpartner: 6 780 Sk
cestou:pozorovat!vnímat!
srovnávat s plánováním
Vyvodit důsledky
sk ia lp in i smushoro lezec tv í
B E Z P E Č N Ě V P Ř Í R O D Ě A V H O R Á C Hw
ww
.hu
dy.
cz FAKTORY PŘI PLÁNOVÁNÍ TÚR
Počínání při plánování časového rozvrhu• Musíme být v určitém času na urči-tém místě nebo zpátky v údolí (provlhlý sníh, tající séraky, sestup exponovanou cestou, blížící se tma, poslední vlak)? • Určit v hrubém rámci místo srazu, dobu startu, čas dosažení vrcholu, návrat.• Odhadnout časovou rezervu, eventu-álně určit čas otočení túry zpět. • Takticky naplánovat přestávky.
Výpočet času potřebného pro túru• Z mapy odečíst celkové převýšení a celkovou horizontální vzdálenost. • Čas výstupu v hodinách = výškové metry / 400 + horizontální vzdálenost v km / 4. K tomu připočítat přestávky, u lezeckých pasáží si eventuálně všímat času, který zabere jištění vůdce.• Sjezd: Připočítáme ¼ doby výstupu. Čas sjezdu je silně závislý na terénu, podmínkách a sjezdařské dovednosti účastníků. Příklad:1200 výškových metrů a 8 km horizon-tální vzdálenosti při výstupu: 1200 / 400 + 8 / 4 = 5 hodin + doba přestávek.Podrobněji je výpočet času túry uveden na Avalanche Card (vystřihovací příloha tohoto čísla).
Prameny informací pro plánování túry• Mapa 1:25 000 pro detailní plánová-ní.• Mapa lyžařských túr 1:50 000 - po-
skytuje dobrý přehled o možných túrách v regionu a o průběhu cesty. • Průvodce lyžařských túr pro danou oblast.• Informace od chatařů, horských vůdců, místních znalců terénu, obrázky, pohlednice. • Dalekohled pomůže při průzkumu během túry v „sousedství“.• Prohlédnutí alternativní túry na internetu, např.: www.lezec.cz, www.gipfelbuch.ch, www.bergsteigen.at.
Hlavní otázky ohledně prů-běhu trasy• Kudy vede cesta?• Kde se nachází nejožehavější místa z hlediska lavinové-ho nebezpečí?• Která jsou místa s nebezpečím pádu lyžaře / lezce?• Vyžaduje naplánova-ná trasa zvláštní lyžařské / lezecké dovednosti?• Vyskytnou se během cesty lezecké úseky, např. od místa, kde necháváme lyže, k vrcholu?• Jaké bude celkové převýšení (výstup i sjezd) a horizontální délka trasy?• Kde se nechází orientačně náročná místa v případě mlhy?• Na ledovcích: kde jsou úseky s trhli-nami? Je nebezpečí pádu ledu?
Hlavní otázky ohledně počasí• Jaká je předpověď?• Jak je spolehlivá? Počasí v celém
regionu?• Počítá se s mlhou? Jak vysoko leží hladina mraků? • Jaká je tendence počasí?• Předpověď větru a teploty? • Množství srážek?…
Hlavní otázky týkající se sněhu a lavin• Je k dispozici oficiální a aktuálnílavinové zpravodajství? • Jaký stupeň nebezpečí je předpoví-dán pro region túry?
• Jaká expozice svahu je obzvláště ohrožující, včetně
výškové informace (hlavně v záp. Alpách)?
• Kdy byl poslední cyklus významných srážek? • Je čerstvý navátý sníh (směr větru)?
• Stoupá nebezpečí bě-hem dne? Kvůli oteplení?
Kvůli novému sněhu? • Počátek a množství očekáva-
ných srážek?• Výšková hranice padání sněhu? Směr větru? • Jaký charakter má povrch napadlého sněhu? • Co bylo ostatními (co možná nej-kompetentnějšími) řečeno o sněhové pokrývce?
Hlavní otázky ohledně lidského faktoru• Kdo je ve skupině?• Jsou velké rozdíly v úrovni účastníků?• Jaká je kondice, technické doved-nosti a zkušenosti z hor, zejména u těch nejslabších?
• Jaká jsou předsevzetí a přání? Moti-vace? • Kdo je zodpovědný za skupinu? Kdo rozhoduje?• Jak budou členové skupiny informo-váni a organizováni? • Dosažitelnost cíle?• Jsou účastníci dobře vybaveni? Kdo se stará a zodpovídá za společný materi-ál?
Zkušenost z hor hraje podstatnou roliČím méně je vlastních zkušeností z hor, tím těžší je odhadnout průběh túry. Z to-ho také vyplývá méně zkušeností s řeše-ním nenadálých situací na cestách. Proto je zvláště důležité naplánovat dostateč-nou časovou rezervu (výkonnost skupiny, případné komplikace, možnosti návratu, atd.) a stále se opakovaně zabývat otáz-kami vedoucími k minimalizaci rizika.
sk ia lp in i smushoro lezec tv í
5
CHRONOLOGIE PLÁNOVÁNÍ TÚRY
Hrubé plánováníVolba túry, často týdny předem
Kroky 1-31. Shromáždit a porovnat informace2. Prostudovat klíčová místa3. Najít alternativy a varianty
Kdy je tato túra vůbec realizovatelná? Sněhové podmínky? / Kvalita skály? / Kvalita ledu? Lavinový bulletin?Předpověď počasí?Míra zasněžení ledovce?Schopnosti účastníků?
Podrobné plánováníVětšinou večer před túrou
Kroky 1-71. Shromáždit a vzájemně porovnat informace2. Prostudovat klíčová místa3. Najít alternativy a varianty4. Naplánovat body rozhodování5. Stanovit podrobný plán túry6. Ověřit předpokládaná rizika7. Přizpůsobit se reálným podmínkám – dynamické plánování
Noc před túrouMám-li neklidné spaní, projdu znovu naplánování túry - vrátím se ke kroku 6, a případně ke kroku 3
Start túryPanují takové podmínky, jaké jsme předpo-kládali při plánování?
Dynamické plánováníběhem túrynahrazení, případné vylepšení plánu a apli-kace příslušné taktiky
Návrat z túrypivo, káva, polévka, dobrůtka…
Vyhodnocení túryCílem je poučit se z chyb (zpětná vazba = vylepšení kvality plánování)
Ski
tou
r C
ard
ST
OP
OR
GO
– r
ozh
od
ova
cí s
trat
egie
© M
ich
al B
ulič
ka –
ww
w.t
ran
salp
.cz
po
dle
zd
rojů
OE
AV
(M
. L
arch
er),
SA
C (
S.
Har
vey)
a S
LF
Plá
nová
ní �
Che
ck 1
� C
heck
2 �
stan
dar
dní
op
atře
ní
CH
EC
K 1
: st
upeň
lavi
nové
ho n
ebez
peč
í � li
mit
skl
onu
svah
u
CH
EC
K 2
: p
řesn
ější
(lo
káln
í) p
osou
zení
jed
notl
ivýc
h fa
ktor
ů
STA
ND
AR
DN
Í O
PA
TŘ
EN
Í: p
rakt
ikuj
eme
vžd
y ne
závi
sle
na p
odm
ínká
ch
NO
VÝ
SN
ÍHN
AV
ÁTÝ
SN
ÍHP
RO
VL
HN
UT
Í S
NĚ
HU
LAV
INY
PR
AS
KÁ
NÍ
SV
AH
U
Plá
nová
ní• L
avin
ová
zprá
va –
Stu
peň
nebe
zpeč
í, te
nden
ce, s
tabi
lita
sněh
u, n
avát
ý sn
íh• P
ředp
ověď
poč
así –
Srá
žky,
směr
a sí
la v
ětru
, prů
běh
tepl
oty,
výšk
ová
hran
ice sn
ěžen
í a m
razu
, vid
iteln
ost
• Map
a –
Expo
zice,
sklo
n sv
ahů,
klíč
ová
nebe
zpeč
ná m
ísta
• Sku
pina
– V
elik
ost,
výko
nnos
t, zk
ušen
ost,
lyža
řská
zdat
nost
, vy
bave
nost
, disc
iplín
a
Sje
zd• 3
0 m
roze
stup
y od
sklo
nu ≥
30°
(neb
o je
dnot
livě)
• jez
dit j
edno
tlivě
(org
anizo
vaně
) od
sklo
nu ≥
35°
Výs
tup
• Nou
zové
vyb
aven
í = v
yhle
dáva
č + lo
pata
+ so
nda
• Kon
trol
a vy
hled
ávač
e (v
ysílá
ní i
příje
m)
• Odl
ehčo
vací
roze
stup
y 10
m o
d sk
lonu
≥ 3
0°
Ob
ecné
• opt
imál
ní v
yužit
í ter
énu
(pře
dpok
lad
vidi
teln
osti)
• prů
běžn
á or
ient
ace
• jas
né p
ovel
y (r
ozes
tupy
, org
aniza
ce sj
ezdu
)• v
ýstu
p ≠
sjezd
, sje
zd =
nov
ý te
rén
• zůs
tat p
ohro
mad
ě (t
empo
, pře
stáv
ky)
STU
PN
ICE
LA
VIN
OV
ÉH
O N
EB
EZ
PE
ČÍ
1 –
nízk
é (2
) �
Všeo
becn
ě vel
mi p
řízni
vé p
odm
ínky
pro
túry
. Dob
ře zp
evně
ná sn
ěhov
á po
krýv
ka –
na
pov
rchu
se vy
tvoř
í tlu
stá
zmrz
lá vr
stva
firn
u (h
lavn
ě na
jaře
). Fi
rnov
á vr
stva
se m
ůže
vytv
ořit
i běh
em zi
my
– hl
avně
při
inte
nziv
ním
deš
ti a
násle
dném
och
laze
ní. N
ebez
pečn
á m
ísta
by se
měl
a vy
skyt
ovat
velic
e spo
radi
cky n
a ex
trém
ně st
rmýc
h sv
azích
a
k uv
olně
ní la
viny
je z
apot
řebí
vel
kou
zátě
ž. B
ez s
pont
ánní
ch la
vin
i pra
skán
í sně
hové
vrs
tvy.
13-%
zim
ních
dn
ů-–
žádn
é ne
štěs
tí.
2 –
mír
né (
4) �
Přízn
ivé
podm
ínky
pro
túry
při
zohl
edně
ní lo
káln
ího
nebe
zpeč
í. Sn
ěhov
á po
krýv
ka v
šeob
ecně
dob
ře zp
evně
ná,
s-vý
jimko
u oj
edin
ělýc
h m
íst, k
de je
zpev
něna
pou
ze m
írně.
Ve s
rovn
ání s
nízk
ou ú
rovn
í lav
inov
ého
nebe
zpeč
í se
hust
ota
ploš
ného
rozlo
žení
neb
ezpe
čnýc
h m
íst ta
křka
zdv
ojná
sobu
je. N
ebez
pečn
á m
ísta
se n
evys
kytu
jí po
uze
na e
xtré
mně
strm
ých
svaz
ích, a
le i
na sv
azích
se sk
lone
m m
enším
než
cca
40°
. Poz
or n
a zá
větr
né sv
ahy.
Sesu
v la
viny
hro
zí je
n v
důsle
dku
velk
é př
ídav
né z
átěž
e (n
apř.
skup
ina
spor
tovc
ů, o
dstř
el, r
olba
) a
jen
na p
řesn
ě vy
mez
iteln
ých
přík
rých
sva
zích.
Bez
nov
ých
spon
tánn
ích la
vin
(vyj
ímeč
ně z
ext
rém
ně s
trm
ých
svah
ů). 4
6-%
zimní
ch d
nů –
17-%
neš
těst
í.
3 –
znač
né (
8) �
Om
ezen
é m
ožno
sti
túr,
velm
i po
dsta
tné
nebe
zpeč
í, vy
žadu
je z
kuše
nost
i. N
esjíž
dět
prud
ší sv
ahy
než
při
výst
upu,
vho
dné
sjížd
ět tr
asou
výs
tupu
. Mírn
ě až
nep
atrn
ě zp
evně
ná s
něho
vá p
okrý
vka.
Krit
ické
nebe
zpeč
í na
záv
ětrn
ých
svaz
ích –
nav
átý
sníh
! Typ
ický
varo
vný
signá
l – p
rask
ání s
něhu
„wum
m“.
Příp
adné
zpo
zoro
vané
tr
hlin
y ve s
něhu
jsou
důs
ledk
em zl
omů
ve st
rukt
uře –
pra
skán
í. 3 =
úro
veň
s-ne
jširš
ím ro
zpět
ím m
ožný
ch se
suvů
la
vin
(uvo
lnite
lné
jedn
ím č
lově
kem
). Sp
ontá
nní l
avin
y m
axim
álně
stř
ední
vel
ikos
ti. N
a ja
ře s
e la
viny
opa
kují
v cy
klec
h so
uvise
jících
se
ztrá
tou
pevn
osti
sněh
ové
pokr
ývky
v p
růbě
hu d
ne. Č
asto
hro
zí i v
elké
lavi
ny, n
apř.
běhe
m in
tenz
ivní
ho sn
ěžen
í dop
rová
zené
ho v
ětre
m. 3
6-% zi
mní
ch d
nů, 6
3-% n
eště
stí.
4 –
vyso
ké (
16)
�Ve
lmi o
mez
ené
mož
nost
i túr
, vyž
aduj
e ve
lké
zkuš
enos
ti. P
ředc
hází
mu
inte
nziv
ní sn
ěžen
í a v
ítr, p
opř.
inte
nziv
ní
déšť
na
star
ou s
něho
vou
pokr
ývku
. Můž
e vz
nikn
out i
při
mén
ě in
tenz
ivní
m s
něže
ní je
-li s
oudr
žnos
t nov
ého
sněh
u se
star
ou sn
ěhov
ou p
okrý
vkou
ve
všec
h sm
ěrec
h sv
ahu
mim
ořád
ně šp
atná
. Zna
men
ím js
ou č
etné
spon
-tá
nní la
viny
(mal
é, st
ředn
í, ve
lké)
i zač
átke
m zi
my a
trhl
iny v
e sně
hu. K
-ses
uvům
lavi
n do
cház
í ve v
šech
směr
ech
svah
u, n
ebez
pečn
á m
ísta
již n
ení m
ožno
vym
ezit
podl
e ex
pozic
e a
nadm
ořsk
é vý
šky.
Lavi
nu v
yvol
á i j
edin
ý člo
věk.
Nut
nost
vní
mat
neb
ezpe
čí i v
rov
inác
h a-
mírn
ých
svaz
ích –
spo
ntán
ní la
viny
! Neb
ezpe
čí v
údol
ích a
pr
otisv
azích
. 6-%
zim
ních
dnů
, 18-%
neš
těst
í. 5
– ve
lmi v
ysok
é (3
2) �
Nel
ze p
odni
kat t
úry.
Sněh
ová
pokr
ývka
vše
obec
ně sl
abě
zpev
něna
a z
načn
ě ne
stab
ilní.
Neb
ezpe
čí př
edst
avuj
e ka
tast
rofic
kou
situa
ci, k
dy je
mož
no o
čeká
vat č
etné
ses
uvy
velk
ých
lavi
n i m
írném
teré
nu. L
yžař
ské
túry
nel
ze
podn
ikat
. Vět
šinou
rych
le o
dezn
í. 1-%
zim
ních
dnů
, 2-%
neš
těst
íPo
znám
ka: N
ebez
pečí
rost
e exp
onen
ciáln
ě. P
omoc
ná in
terp
reta
ce 1
– 2 –
3 – 4
– 5 p
ouze
zjed
nodu
šeně
vyja
dřuj
e sk
uteč
ný p
oten
cioná
l neb
ezpe
čí 2 –
4 –
8 – 1
6 – 3
2. Te
nto
pote
nciá
l (po
uze d
o st
upně
3) p
oužív
á př
i své
redu
kční
m
etod
ě 3x
3 W
erne
r Mun
ter.
ROZHODOVÁNÍ Je to pro mě nebezpečné?
• odpověď zní 5x NE – GO• odpověď je min. 1x ANO – STOP / náhradní túra / program
(např. nácvik práce s vyhledávačem)
??? kdy naposled ??? kolik ??? s působením větru ???od 3.stupně (značné) je kritické množství nového sněhu:• 10 – 20 cm při nevýhodných podmínkách• 20 – 30 cm při průměrných podmínkách• 30 – 50 cm při výhodných podmínkáchPodmínky určuje síla větru (vítr je stavitelem lavin!!!), teplota, charakter povrchu starého sněhu, četnost a pravidelnost sjíždění svahu.Nový sníh + vítr = nebezpečí deskových lavin
??? jak čerstvý ??? kolik ??? kde ??? na jakém podkladu ???• Navátý sníh = LAVINOVÝ sníh• Navátý sníh = sníh „dopravený“ větrem z místa a do místa B• Je nebezpečný na svazích prudších 30° během tří dnů po sněžení• Čím čerstvější, tím nebezpečnější (nebezpečný během tří dnů po sněžení)• Častěji se vyskytuje ve vyšších polohách (často vítr)• Odlamuje se v blocích, stopa po lyžích má ostré okraje, v okolí stopy jsou trhlinky, povrch se neleskne, tupý odpor při stoupání i sjezdu.• Většinou na závětrných svazích • Ačkoli je měkký, vždy je soudržný• Sledovat příznaky působení větru (převěje, koryta apod.)
??? jak intenzivní ??? nosnost krusty ???• Důsledkem ztráta pevnosti a tím soudržnosti sněhové vrstvy• Způsobuje 50% spontánních lavin• Příčiny: výrazné oteplení, déšť• Nejčastěji za teplých jarních dnů bez nočního mrazu• Pozor při jarních túrách v odpoledních hodinách
??? jak staré ??? kde ??? jejich příčina ???• Varovné znamení = spontánní laviny na okolních svazích• Pokud padá na svazích identického sklonu a expozice s plánovanou túrou – stop/náhradní varianta
??? kde ??? příčina praskání ???• Projevuje se zvukem „wummm“• Provází nestabilitu sněhové vrstvy• Doporučení: jít občas „na zkoušku“ novou stopou (mimo starou zpevněnou)
5 ve
lmi v
ysok
é
záka
z túr
1 ní
zké
2 m
írné
ne
vstu
pova
t na
svah
y 40°
a ví
ce
3 zn
ačné
ne
vstu
pova
t na
svah
y 35°
a ví
ce
4 vy
soké
ne
vstu
pova
t na
svah
y 30°
a ví
ce
CO
JE
DO
BR
É
VĚ
DĚ
TK
dy
vzni
ká la
vino
vé n
ebez
peč
í• n
ový
sníh
pad
ající
za v
ětru
• ryc
hlé
a cit
elné
ote
plen
í• s
labá
, nes
tabi
lní v
rstv
a uv
nitř
sněh
ové
pokr
ývky
• prv
ní k
rásn
ý de
n po
sněž
ení b
ývá
zvlá
šť b
ohat
ý na
ne
štěs
tí
Poč
así m
ůže
rych
le z
měn
it la
vino
vé
neb
ezp
ečí
• srá
žky
– sn
íh, d
éšť,
inte
nzita
• vítr
– sí
la, s
měr
(vítr
ve
výšk
ách,
loká
lní v
ítr)
• tep
lota
– a
ktuá
lní,
dosa
vadn
í výv
oj, t
ende
nce
• vid
iteln
ost –
pře
dpok
lad
pro
optim
ální
vol
bu tr
asy
• obl
ačno
st –
ned
ojde
k o
chla
zení
a p
rom
rznu
tí po
vr-
chu
sněh
ové
vrst
vy (n
ebez
pečn
é hl
avně
na
jaře
)
Sně
hové
pod
mín
ky• m
ocná
vrs
tva
sněh
u je
stab
ilněj
ší ne
ž ten
ká• t
est s
něho
vé v
rstv
y (k
luzn
ý bl
ok, k
ompr
esní
zk
oušk
a) m
ohou
přin
ést i
nfor
mac
e o
nest
abiln
ích a
kl
uzný
ch v
rstv
ách
ve sn
ěhov
é po
krýv
ce
Cho
vání
v t
erén
u –
konf
ront
ace
s p
láne
m• S
klon
svah
ů –
stál
e od
hado
vat a
měř
it (k
ritick
á hr
anice
30°
)–
sledo
vat s
trm
é sv
ahy
nad
sebo
u i p
od se
bou
• Exp
ozice
– Vě
tšin
a úr
azů
se st
ává
na st
inný
ch st
rmýc
h sv
azích
v
blízk
osti
hřeb
enů
• Rel
iéf
– V
teré
nu v
yužív
at o
blé,
bez
pečn
é vy
výše
niny
, hř
eben
y (k
onve
xní).
Vyh
ýbat
se d
olin
ám a
sout
ěská
m,
je-li
to m
ožné
– čl
enitě
jší te
rén
umož
ňuje
vol
bu b
ezpe
čněj
ší tra
sy• V
eget
ace
– Le
s nec
hrán
í pře
d de
skov
ými l
avin
ami
Vyb
aven
í na
lyža
řské
túr
y
Povi
nná
výba
va sk
ialp
inist
y (k
aždý
vžd
y) –
lyže
, vá
zání
, bot
y, pá
sy, s
toup
ací h
řebe
ny n
a ly
že, t
eles
-ko
pick
é ho
le, l
avin
ový
vyhl
edáv
áč, s
něho
vá lo
pata
, la
vino
vá so
nda,
biv
akov
ací v
ak p
ro 2
oso
by.
Pro
skup
inu
(vžd
y) –
map
a, b
usol
a (G
PS),
léká
rničk
a,
náhr
adní
pás
y, le
pidl
o na
pás
y.V
ledo
vcov
ém te
rénu
nav
íc ka
ždý
– se
dací
úvaz
ek, 1
x ka
rabi
na H
MS,
2x
kara
bina
se zá
mke
m, s
ešitá
plo
chá
smyč
ka 12
0 cm
, pom
ocné
šňůr
y –
repk
y pr
ůměr
u 5–
6 m
m, d
élky
1,3
a 5 m
, příp
adně
1x T
iblo
c, p
řípad
ně 2
ks
tvar
ově
stej
ných
kar
abin
bez
zám
ku, p
ro sk
upin
u la
no
typu
1 ne
bo 1/
2, d
élka
40
– 60
m.
Podl
e ch
arak
teru
túry
– st
oupa
cí že
leza
(co
nejle
hčí),
le
hký
turis
tický
cepí
n.
Nes
mys
lné
mýt
y o
lavi
nách
–
nep
ravd
ivé
nesm
ysly
• Mál
o sn
ěhu
znam
ená
mal
é la
vino
vé n
ebez
pečí
• Za
nízk
ých
tepl
ot n
epad
ají l
avin
y• L
es ch
rání
pře
d la
vino
u• S
topy
lyží
na sv
ahu
signa
lizuj
í bez
pečí
• Na
krát
kém
svah
u se
nem
ůže
nic s
tát
• 3 d
ny p
o sn
ěžen
í je
lavi
nové
neb
ezpe
čí pa
ssé
• Na
drsn
ém p
ovrc
hu n
epad
ají l
avin
y• L
avin
y pa
dají
jen
za šp
atné
ho p
očas
í• P
rask
ání v
e sn
ěhu
signa
lizuj
e vý
hodn
é se
sedá
ní
sněh
ové
vrst
vy
Nej
čast
ější
chy
by v
edou
cí
k la
vino
vým
neš
těst
ím• C
hyby
v p
láno
vání
túry
• Příl
išná
ocho
ta b
rát n
a se
be ri
ziko
• Ign
orov
ání v
arov
ných
pod
nětů
• Ned
osta
tečn
á vy
bave
nost
• Poh
rdán
í var
ovný
mi r
adam
i zna
lců• Š
patn
á vo
lba
trasy
(neo
ptim
ální
vyu
žití t
erén
u)• C
hybn
ý od
had
času
túry
(hla
vně
na ja
ře)
• Ned
iscip
linov
anos
t při
sjezd
u• T
úra
za šp
atné
vid
iteln
osti
• Příl
iš ve
lká
skup
ina
• Sám
na
túře
LAV
INO
VÁ
PŘ
ED
PO
VĚ
Ď N
A I
NT
ER
NE
TU
ww
w.la
win
e.or
g –
odka
zy n
a vš
echn
y ev
rops
ké sk
ialp
inist
ické
regi
ony
ZÁ
CH
RA
NA
V
-LA
VIN
ĚC
hová
ní z
asyp
ávan
ého
Poku
sit se
lavi
ně u
jet (
lze zř
ídka
), ot
evřít
vá
zaní
, zah
odit
hůlk
y, ko
lena
pro
ti hr
udní
ku,
ruce
drž
et p
evně
pře
d ob
ličej
em –
vyt
vořt
e si
vzdu
chov
ou k
omor
u. P
o za
sypá
ní se
ukl
idni
t, po
mal
u dý
chat
, věř
it v
zách
ranu
Cho
vání
nez
asyp
anýc
h• c
ílem
je v
yhra
bat z
asyp
ané(
ho) d
o 15
min
. ka
ždá
vteř
ina
má
cenu
zlat
a, k
amar
ádsk
á po
moc
má
před
nost
pře
d te
lefo
nová
ním
zá-
chra
nné
služb
ě.• p
ečliv
ě po
zoro
vat l
avin
u a
bod
zmize
ní
post
ižené
ho
• všic
hni p
řepn
ou v
yhle
dáva
če d
o ře
žimu
„přij
ímač
"(vč
etně
otř
esen
ých
neza
sypa
ných
)• s
tano
vit v
elite
le zá
chra
ny a
pln
it je
ho
poky
ny. d
ružs
tvo
rozd
ělit
na „v
yhle
dáva
če" a
„v
ypro
šťov
ače"
(maj
í vžd
y ba
toh
s seb
ou)
• získ
at p
řehl
ed –
pro
mys
let –
jedn
at (c
o ne
jrych
leji,
syst
emat
icky)
• vel
itel z
avol
á po
moc
(112
)• p
ři ví
cená
sobn
ém za
sypá
ní p
ečliv
ě or
gani
zo-
vat d
ohle
dání
• co
nejv
íce li
dí v
ypro
šťuj
e lo
pata
mi (
opat
rně,
po
hyby
ze st
rany
)• p
osky
tnut
í prv
ní p
omoc
i (pr
votn
ě uv
olni
t dý
chac
í ces
ty a
hru
dník
)
Zás
ady
prv
ní p
omoc
i v la
vině
• co
nejd
říve
uvol
nit h
lavu
a h
rudn
ík, u
voln
it dý
chac
í ces
ty, z
jistit
zda
byla
vzd
ucho
vá k
apsa
• kon
trol
a zá
klad
ních
živo
tních
funk
cí –
dých
ání,v
ědom
í, kr
evní
obě
h. p
řípad
né
oživ
ován
í• o
chra
na p
řed
další
m p
roch
laze
ním
• stá
lý d
ohle
d a
péče
• tra
nspo
rt v
rtul
níke
m
Zác
hran
a vr
tuln
íkem
• zón
a be
z pře
káže
k 25
x 2
5 m, h
orizo
ntál
ní
dose
dací
ploc
ha 6
x 6
m• s
klon
plo
chy
max
. 8°
• v o
kruh
u 50
m n
esm
í být
vol
né p
ředm
ěty
• sně
hový
pod
klad
pok
ud m
ožno
udu
sat
• nav
igát
or k
lečí
na o
kraj
i dos
edac
í plo
chy
doku
d se
roto
r nez
asta
ví• p
ohyb
oso
b v
blízk
osti
vrtu
lník
u je
n př
i sto
-jíc
ím ro
toru
jina
k je
n za
dop
rovo
du p
osád
ky a
vž
dy za
očn
ího
kont
aktu
s pi
lote
m
Tele
fony
v n
ouzi
Evro
pa 11
2, R
akou
sko
140,
Švý
cars
ko 14
14, I
tálie
118,
Bav
orsk
o 19
222,
Fra
ncie
18, Č
R 15
5, S
love
nsko
1830
0 (V
.
Tatr
y 42
1524
4228
20, Z
. Tat
ry ji
h +4
2144
5586
218,
Z. T
atry
seve
r +42
1435
3951
01, N
. Tat
ry +
4214
4559
1678
, V. F
atra
+421
4841
9972
4, M
. Fat
ra +
4214
1569
5232
STA
TIS
TIK
A (
výb
ěr)
97-%
lavi
n na
svaz
ích ≥
30°
, 84-
% la
vin
na sv
azích
≥ 3
5°, 9
0-%
lavi
n uv
olni
l zás
ah čl
ověk
a, 6
3-%
neš
těst
í se
stal
o př
i 3. (
znač
ném
) stu
pni,
17-%
při
2. (m
írném
) stu
pni l
avin
ovéh
o ne
bezp
ečí.
63-%
neš
těst
í se
stal
o na
závě
trný
ch sv
azích
dík
y na
váté
mu
sněh
u (d
esko
vé la
viny
) v ro
zmez
í exp
ozice
SV
– V
– JV
, 27-
% n
eště
stí s
e st
alo
na st
inný
ch sv
azích
s ne
stab
ilní s
něho
vou
vrst
vou
(plo
vouc
í pře
krys
taliz
ovan
ý
sníh
, pov
rcho
vá ji
nova
tka)
v ro
zmez
í exp
ozice
SZ
– S
– SV
, 10-
% n
eště
stí s
e st
alo
na sl
uneč
ných
, náv
ětrn
ých
svaz
ích se
stab
ilní s
něho
vou
vrst
vou
díky
pro
vlhl
ému
sněh
u, v
rozm
ezí e
xpoz
ice JV
– J
– Z
– SZ
.
B E Z P E Č N Ě V P Ř Í R O D Ě A V H O R Á C H
ww
w.h
ud
y.cz FAKTORY PŘI PLÁNOVÁNÍ TÚR
Počínání při plánování časového rozvrhu• Musíme být v určitém času na urči-tém místě nebo zpátky v údolí (provlhlý sníh, tající séraky, sestup exponovanou cestou, blížící se tma, poslední vlak)? • Určit v hrubém rámci místo srazu, dobu startu, čas dosažení vrcholu, návrat.• Odhadnout časovou rezervu, eventu-álně určit čas otočení túry zpět. • Takticky naplánovat přestávky.
Výpočet času potřebného pro túru• Z mapy odečíst celkové převýšení a celkovou horizontální vzdálenost. • Čas výstupu v hodinách = výškové metry / 400 + horizontální vzdálenost v km / 4. K tomu připočítat přestávky, u lezeckých pasáží si eventuálně všímat času, který zabere jištění vůdce.• Sjezd: Připočítáme ¼ doby výstupu. Čas sjezdu je silně závislý na terénu, podmínkách a sjezdařské dovednosti účastníků. Příklad:1200 výškových metrů a 8 km horizon-tální vzdálenosti při výstupu: 1200 / 400 + 8 / 4 = 5 hodin + doba přestávek.Podrobněji je výpočet času túry uveden na Avalanche Card (vystřihovací příloha tohoto čísla).
Prameny informací pro plánování túry• Mapa 1:25 000 pro detailní plánová-ní.• Mapa lyžařských túr 1:50 000 - po-
skytuje dobrý přehled o možných túrách v regionu a o průběhu cesty. • Průvodce lyžařských túr pro danou oblast.• Informace od chatařů, horských vůdců, místních znalců terénu, obrázky, pohlednice. • Dalekohled pomůže při průzkumu během túry v „sousedství“.• Prohlédnutí alternativní túry na internetu, např.: www.lezec.cz, www.gipfelbuch.ch, www.bergsteigen.at.
Hlavní otázky ohledně prů-běhu trasy• Kudy vede cesta?• Kde se nachází nejožehavější místa z hlediska lavinové-ho nebezpečí?• Která jsou místa s nebezpečím pádu lyžaře / lezce?• Vyžaduje naplánova-ná trasa zvláštní lyžařské / lezecké dovednosti?• Vyskytnou se během cesty lezecké úseky, např. od místa, kde necháváme lyže, k vrcholu?• Jaké bude celkové převýšení (výstup i sjezd) a horizontální délka trasy?• Kde se nechází orientačně náročná místa v případě mlhy?• Na ledovcích: kde jsou úseky s trhli-nami? Je nebezpečí pádu ledu?
Hlavní otázky ohledně počasí• Jaká je předpověď?• Jak je spolehlivá? Počasí v celém
regionu?• Počítá se s mlhou? Jak vysoko leží hladina mraků? • Jaká je tendence počasí?• Předpověď větru a teploty? • Množství srážek?…
Hlavní otázky týkající se sněhu a lavin• Je k dispozici oficiální a aktuálnílavinové zpravodajství? • Jaký stupeň nebezpečí je předpoví-dán pro region túry?
• Jaká expozice svahu je obzvláště ohrožující, včetně
výškové informace (hlavně v záp. Alpách)?
• Kdy byl poslední cyklus významných srážek? • Je čerstvý navátý sníh (směr větru)?
• Stoupá nebezpečí bě-hem dne? Kvůli oteplení?
Kvůli novému sněhu? • Počátek a množství očekáva-
ných srážek?• Výšková hranice padání sněhu? Směr větru? • Jaký charakter má povrch napadlého sněhu? • Co bylo ostatními (co možná nej-kompetentnějšími) řečeno o sněhové pokrývce?
Hlavní otázky ohledně lidského faktoru• Kdo je ve skupině?• Jsou velké rozdíly v úrovni účastníků?• Jaká je kondice, technické doved-nosti a zkušenosti z hor, zejména u těch nejslabších?
• Jaká jsou předsevzetí a přání? Moti-vace? • Kdo je zodpovědný za skupinu? Kdo rozhoduje?• Jak budou členové skupiny informo-váni a organizováni? • Dosažitelnost cíle?• Jsou účastníci dobře vybaveni? Kdo se stará a zodpovídá za společný materi-ál?
Zkušenost z hor hraje podstatnou roliČím méně je vlastních zkušeností z hor, tím těžší je odhadnout průběh túry. Z to-ho také vyplývá méně zkušeností s řeše-ním nenadálých situací na cestách. Proto je zvláště důležité naplánovat dostateč-nou časovou rezervu (výkonnost skupiny, případné komplikace, možnosti návratu, atd.) a stále se opakovaně zabývat otáz-kami vedoucími k minimalizaci rizika.
sk ia lp in i smushoro lezec tv í
5
CHRONOLOGIE PLÁNOVÁNÍ TÚRY
Hrubé plánováníVolba túry, často týdny předem
Kroky 1-31. Shromáždit a porovnat informace2. Prostudovat klíčová místa3. Najít alternativy a varianty
Kdy je tato túra vůbec realizovatelná? Sněhové podmínky? / Kvalita skály? / Kvalita ledu? Lavinový bulletin?Předpověď počasí?Míra zasněžení ledovce?Schopnosti účastníků?
Podrobné plánováníVětšinou večer před túrou
Kroky 1-71. Shromáždit a vzájemně porovnat informace2. Prostudovat klíčová místa3. Najít alternativy a varianty4. Naplánovat body rozhodování5. Stanovit podrobný plán túry6. Ověřit předpokládaná rizika7. Přizpůsobit se reálným podmínkám – dynamické plánování
Noc před túrouMám-li neklidné spaní, projdu znovu naplánování túry - vrátím se ke kroku 6, a případně ke kroku 3
Start túryPanují takové podmínky, jaké jsme předpo-kládali při plánování?
Dynamické plánováníběhem túrynahrazení, případné vylepšení plánu a apli-kace příslušné taktiky
Návrat z túrypivo, káva, polévka, dobrůtka…
Vyhodnocení túryCílem je poučit se z chyb (zpětná vazba = vylepšení kvality plánování)
Ski
tou
r C
ard
ST
OP
OR
GO
– r
ozh
od
ova
cí s
trat
egie
© M
ich
al B
ulič
ka –
ww
w.t
ran
salp
.cz
po
dle
zd
rojů
OE
AV
(M
. L
arch
er),
SA
C (
S.
Har
vey)
a S
LF
Plá
nová
ní �
Che
ck 1
� C
heck
2 �
stan
dar
dní
op
atře
ní
CH
EC
K 1
: st
upeň
lavi
nové
ho n
ebez
peč
í � li
mit
skl
onu
svah
u
CH
EC
K 2
: p
řesn
ější
(lo
káln
í) p
osou
zení
jed
notl
ivýc
h fa
ktor
ů
STA
ND
AR
DN
Í O
PA
TŘ
EN
Í: p
rakt
ikuj
eme
vžd
y ne
závi
sle
na p
odm
ínká
ch
NO
VÝ
SN
ÍHN
AV
ÁTÝ
SN
ÍHP
RO
VL
HN
UT
Í S
NĚ
HU
LAV
INY
PR
AS
KÁ
NÍ
SV
AH
U
Plá
nová
ní• L
avin
ová
zprá
va –
Stu
peň
nebe
zpeč
í, te
nden
ce, s
tabi
lita
sněh
u, n
avát
ý sn
íh• P
ředp
ověď
poč
así –
Srá
žky,
směr
a sí
la v
ětru
, prů
běh
tepl
oty,
výšk
ová
hran
ice sn
ěžen
í a m
razu
, vid
iteln
ost
• Map
a –
Expo
zice,
sklo
n sv
ahů,
klíč
ová
nebe
zpeč
ná m
ísta
• Sku
pina
– V
elik
ost,
výko
nnos
t, zk
ušen
ost,
lyža
řská
zdat
nost
, vy
bave
nost
, disc
iplín
a
Sje
zd• 3
0 m
roze
stup
y od
sklo
nu ≥
30°
(neb
o je
dnot
livě)
• jez
dit j
edno
tlivě
(org
anizo
vaně
) od
sklo
nu ≥
35°
Výs
tup
• Nou
zové
vyb
aven
í = v
yhle
dáva
č + lo
pata
+ so
nda
• Kon
trol
a vy
hled
ávač
e (v
ysílá
ní i
příje
m)
• Odl
ehčo
vací
roze
stup
y 10
m o
d sk
lonu
≥ 3
0°
Ob
ecné
• opt
imál
ní v
yužit
í ter
énu
(pře
dpok
lad
vidi
teln
osti)
• prů
běžn
á or
ient
ace
• jas
né p
ovel
y (r
ozes
tupy
, org
aniza
ce sj
ezdu
)• v
ýstu
p ≠
sjezd
, sje
zd =
nov
ý te
rén
• zůs
tat p
ohro
mad
ě (t
empo
, pře
stáv
ky)
STU
PN
ICE
LA
VIN
OV
ÉH
O N
EB
EZ
PE
ČÍ
1 –
nízk
é (2
) �
Všeo
becn
ě vel
mi p
řízni
vé p
odm
ínky
pro
túry
. Dob
ře zp
evně
ná sn
ěhov
á po
krýv
ka –
na
pov
rchu
se vy
tvoř
í tlu
stá
zmrz
lá vr
stva
firn
u (h
lavn
ě na
jaře
). Fi
rnov
á vr
stva
se m
ůže
vytv
ořit
i běh
em zi
my
– hl
avně
při
inte
nziv
ním
deš
ti a
násle
dném
och
laze
ní. N
ebez
pečn
á m
ísta
by se
měl
a vy
skyt
ovat
velic
e spo
radi
cky n
a ex
trém
ně st
rmýc
h sv
azích
a
k uv
olně
ní la
viny
je z
apot
řebí
vel
kou
zátě
ž. B
ez s
pont
ánní
ch la
vin
i pra
skán
í sně
hové
vrs
tvy.
13-%
zim
ních
dn
ů-–
žádn
é ne
štěs
tí.
2 –
mír
né (
4) �
Přízn
ivé
podm
ínky
pro
túry
při
zohl
edně
ní lo
káln
ího
nebe
zpeč
í. Sn
ěhov
á po
krýv
ka v
šeob
ecně
dob
ře zp
evně
ná,
s-vý
jimko
u oj
edin
ělýc
h m
íst, k
de je
zpev
něna
pou
ze m
írně.
Ve s
rovn
ání s
nízk
ou ú
rovn
í lav
inov
ého
nebe
zpeč
í se
hust
ota
ploš
ného
rozlo
žení
neb
ezpe
čnýc
h m
íst ta
křka
zdv
ojná
sobu
je. N
ebez
pečn
á m
ísta
se n
evys
kytu
jí po
uze
na e
xtré
mně
strm
ých
svaz
ích, a
le i
na sv
azích
se sk
lone
m m
enším
než
cca
40°
. Poz
or n
a zá
větr
né sv
ahy.
Sesu
v la
viny
hro
zí je
n v
důsle
dku
velk
é př
ídav
né z
átěž
e (n
apř.
skup
ina
spor
tovc
ů, o
dstř
el, r
olba
) a
jen
na p
řesn
ě vy
mez
iteln
ých
přík
rých
sva
zích.
Bez
nov
ých
spon
tánn
ích la
vin
(vyj
ímeč
ně z
ext
rém
ně s
trm
ých
svah
ů). 4
6-%
zimní
ch d
nů –
17-%
neš
těst
í.
3 –
znač
né (
8) �
Om
ezen
é m
ožno
sti
túr,
velm
i po
dsta
tné
nebe
zpeč
í, vy
žadu
je z
kuše
nost
i. N
esjíž
dět
prud
ší sv
ahy
než
při
výst
upu,
vho
dné
sjížd
ět tr
asou
výs
tupu
. Mírn
ě až
nep
atrn
ě zp
evně
ná s
něho
vá p
okrý
vka.
Krit
ické
nebe
zpeč
í na
záv
ětrn
ých
svaz
ích –
nav
átý
sníh
! Typ
ický
varo
vný
signá
l – p
rask
ání s
něhu
„wum
m“.
Příp
adné
zpo
zoro
vané
tr
hlin
y ve s
něhu
jsou
důs
ledk
em zl
omů
ve st
rukt
uře –
pra
skán
í. 3 =
úro
veň
s-ne
jširš
ím ro
zpět
ím m
ožný
ch se
suvů
la
vin
(uvo
lnite
lné
jedn
ím č
lově
kem
). Sp
ontá
nní l
avin
y m
axim
álně
stř
ední
vel
ikos
ti. N
a ja
ře s
e la
viny
opa
kují
v cy
klec
h so
uvise
jících
se
ztrá
tou
pevn
osti
sněh
ové
pokr
ývky
v p
růbě
hu d
ne. Č
asto
hro
zí i v
elké
lavi
ny, n
apř.
běhe
m in
tenz
ivní
ho sn
ěžen
í dop
rová
zené
ho v
ětre
m. 3
6-% zi
mní
ch d
nů, 6
3-% n
eště
stí.
4 –
vyso
ké (
16)
�Ve
lmi o
mez
ené
mož
nost
i túr
, vyž
aduj
e ve
lké
zkuš
enos
ti. P
ředc
hází
mu
inte
nziv
ní sn
ěžen
í a v
ítr, p
opř.
inte
nziv
ní
déšť
na
star
ou s
něho
vou
pokr
ývku
. Můž
e vz
nikn
out i
při
mén
ě in
tenz
ivní
m s
něže
ní je
-li s
oudr
žnos
t nov
ého
sněh
u se
star
ou sn
ěhov
ou p
okrý
vkou
ve
všec
h sm
ěrec
h sv
ahu
mim
ořád
ně šp
atná
. Zna
men
ím js
ou č
etné
spon
-tá
nní la
viny
(mal
é, st
ředn
í, ve
lké)
i zač
átke
m zi
my a
trhl
iny v
e sně
hu. K
-ses
uvům
lavi
n do
cház
í ve v
šech
směr
ech
svah
u, n
ebez
pečn
á m
ísta
již n
ení m
ožno
vym
ezit
podl
e ex
pozic
e a
nadm
ořsk
é vý
šky.
Lavi
nu v
yvol
á i j
edin
ý člo
věk.
Nut
nost
vní
mat
neb
ezpe
čí i v
rov
inác
h a-
mírn
ých
svaz
ích –
spo
ntán
ní la
viny
! Neb
ezpe
čí v
údol
ích a
pr
otisv
azích
. 6-%
zim
ních
dnů
, 18-%
neš
těst
í. 5
– ve
lmi v
ysok
é (3
2) �
Nel
ze p
odni
kat t
úry.
Sněh
ová
pokr
ývka
vše
obec
ně sl
abě
zpev
něna
a z
načn
ě ne
stab
ilní.
Neb
ezpe
čí př
edst
avuj
e ka
tast
rofic
kou
situa
ci, k
dy je
mož
no o
čeká
vat č
etné
ses
uvy
velk
ých
lavi
n i m
írném
teré
nu. L
yžař
ské
túry
nel
ze
podn
ikat
. Vět
šinou
rych
le o
dezn
í. 1-%
zim
ních
dnů
, 2-%
neš
těst
íPo
znám
ka: N
ebez
pečí
rost
e exp
onen
ciáln
ě. P
omoc
ná in
terp
reta
ce 1
– 2 –
3 – 4
– 5 p
ouze
zjed
nodu
šeně
vyja
dřuj
e sk
uteč
ný p
oten
cioná
l neb
ezpe
čí 2 –
4 –
8 – 1
6 – 3
2. Te
nto
pote
nciá
l (po
uze d
o st
upně
3) p
oužív
á př
i své
redu
kční
m
etod
ě 3x
3 W
erne
r Mun
ter.
ROZHODOVÁNÍ Je to pro mě nebezpečné?
• odpověď zní 5x NE – GO• odpověď je min. 1x ANO – STOP / náhradní túra / program
(např. nácvik práce s vyhledávačem)
??? kdy naposled ??? kolik ??? s působením větru ???od 3.stupně (značné) je kritické množství nového sněhu:• 10 – 20 cm při nevýhodných podmínkách• 20 – 30 cm při průměrných podmínkách• 30 – 50 cm při výhodných podmínkáchPodmínky určuje síla větru (vítr je stavitelem lavin!!!), teplota, charakter povrchu starého sněhu, četnost a pravidelnost sjíždění svahu.Nový sníh + vítr = nebezpečí deskových lavin
??? jak čerstvý ??? kolik ??? kde ??? na jakém podkladu ???• Navátý sníh = LAVINOVÝ sníh• Navátý sníh = sníh „dopravený“ větrem z místa a do místa B• Je nebezpečný na svazích prudších 30° během tří dnů po sněžení• Čím čerstvější, tím nebezpečnější (nebezpečný během tří dnů po sněžení)• Častěji se vyskytuje ve vyšších polohách (často vítr)• Odlamuje se v blocích, stopa po lyžích má ostré okraje, v okolí stopy jsou trhlinky, povrch se neleskne, tupý odpor při stoupání i sjezdu.• Většinou na závětrných svazích • Ačkoli je měkký, vždy je soudržný• Sledovat příznaky působení větru (převěje, koryta apod.)
??? jak intenzivní ??? nosnost krusty ???• Důsledkem ztráta pevnosti a tím soudržnosti sněhové vrstvy• Způsobuje 50% spontánních lavin• Příčiny: výrazné oteplení, déšť• Nejčastěji za teplých jarních dnů bez nočního mrazu• Pozor při jarních túrách v odpoledních hodinách
??? jak staré ??? kde ??? jejich příčina ???• Varovné znamení = spontánní laviny na okolních svazích• Pokud padá na svazích identického sklonu a expozice s plánovanou túrou – stop/náhradní varianta
??? kde ??? příčina praskání ???• Projevuje se zvukem „wummm“• Provází nestabilitu sněhové vrstvy• Doporučení: jít občas „na zkoušku“ novou stopou (mimo starou zpevněnou)
5 ve
lmi v
ysok
é
záka
z túr
1 ní
zké
2 m
írné
ne
vstu
pova
t na
svah
y 40°
a ví
ce
3 zn
ačné
ne
vstu
pova
t na
svah
y 35°
a ví
ce
4 vy
soké
ne
vstu
pova
t na
svah
y 30°
a ví
ce
CO
JE
DO
BR
É
VĚ
DĚ
TK
dy
vzni
ká la
vino
vé n
ebez
peč
í• n
ový
sníh
pad
ající
za v
ětru
• ryc
hlé
a cit
elné
ote
plen
í• s
labá
, nes
tabi
lní v
rstv
a uv
nitř
sněh
ové
pokr
ývky
• prv
ní k
rásn
ý de
n po
sněž
ení b
ývá
zvlá
šť b
ohat
ý na
ne
štěs
tí
Poč
así m
ůže
rych
le z
měn
it la
vino
vé
neb
ezp
ečí
• srá
žky
– sn
íh, d
éšť,
inte
nzita
• vítr
– sí
la, s
měr
(vítr
ve
výšk
ách,
loká
lní v
ítr)
• tep
lota
– a
ktuá
lní,
dosa
vadn
í výv
oj, t
ende
nce
• vid
iteln
ost –
pře
dpok
lad
pro
optim
ální
vol
bu tr
asy
• obl
ačno
st –
ned
ojde
k o
chla
zení
a p
rom
rznu
tí po
vr-
chu
sněh
ové
vrst
vy (n
ebez
pečn
é hl
avně
na
jaře
)
Sně
hové
pod
mín
ky• m
ocná
vrs
tva
sněh
u je
stab
ilněj
ší ne
ž ten
ká• t
est s
něho
vé v
rstv
y (k
luzn
ý bl
ok, k
ompr
esní
zk
oušk
a) m
ohou
přin
ést i
nfor
mac
e o
nest
abiln
ích a
kl
uzný
ch v
rstv
ách
ve sn
ěhov
é po
krýv
ce
Cho
vání
v t
erén
u –
konf
ront
ace
s p
láne
m• S
klon
svah
ů –
stál
e od
hado
vat a
měř
it (k
ritick
á hr
anice
30°
)–
sledo
vat s
trm
é sv
ahy
nad
sebo
u i p
od se
bou
• Exp
ozice
– Vě
tšin
a úr
azů
se st
ává
na st
inný
ch st
rmýc
h sv
azích
v
blízk
osti
hřeb
enů
• Rel
iéf
– V
teré
nu v
yužív
at o
blé,
bez
pečn
é vy
výše
niny
, hř
eben
y (k
onve
xní).
Vyh
ýbat
se d
olin
ám a
sout
ěská
m,
je-li
to m
ožné
– čl
enitě
jší te
rén
umož
ňuje
vol
bu b
ezpe
čněj
ší tra
sy• V
eget
ace
– Le
s nec
hrán
í pře
d de
skov
ými l
avin
ami
Vyb
aven
í na
lyža
řské
túr
y
Povi
nná
výba
va sk
ialp
inist
y (k
aždý
vžd
y) –
lyže
, vá
zání
, bot
y, pá
sy, s
toup
ací h
řebe
ny n
a ly
že, t
eles
-ko
pick
é ho
le, l
avin
ový
vyhl
edáv
áč, s
něho
vá lo
pata
, la
vino
vá so
nda,
biv
akov
ací v
ak p
ro 2
oso
by.
Pro
skup
inu
(vžd
y) –
map
a, b
usol
a (G
PS),
léká
rničk
a,
náhr
adní
pás
y, le
pidl
o na
pás
y.V
ledo
vcov
ém te
rénu
nav
íc ka
ždý
– se
dací
úvaz
ek, 1
x ka
rabi
na H
MS,
2x
kara
bina
se zá
mke
m, s
ešitá
plo
chá
smyč
ka 12
0 cm
, pom
ocné
šňůr
y –
repk
y pr
ůměr
u 5–
6 m
m, d
élky
1,3
a 5 m
, příp
adně
1x T
iblo
c, p
řípad
ně 2
ks
tvar
ově
stej
ných
kar
abin
bez
zám
ku, p
ro sk
upin
u la
no
typu
1 ne
bo 1/
2, d
élka
40
– 60
m.
Podl
e ch
arak
teru
túry
– st
oupa
cí že
leza
(co
nejle
hčí),
le
hký
turis
tický
cepí
n.
Nes
mys
lné
mýt
y o
lavi
nách
–
nep
ravd
ivé
nesm
ysly
• Mál
o sn
ěhu
znam
ená
mal
é la
vino
vé n
ebez
pečí
• Za
nízk
ých
tepl
ot n
epad
ají l
avin
y• L
es ch
rání
pře
d la
vino
u• S
topy
lyží
na sv
ahu
signa
lizuj
í bez
pečí
• Na
krát
kém
svah
u se
nem
ůže
nic s
tát
• 3 d
ny p
o sn
ěžen
í je
lavi
nové
neb
ezpe
čí pa
ssé
• Na
drsn
ém p
ovrc
hu n
epad
ají l
avin
y• L
avin
y pa
dají
jen
za šp
atné
ho p
očas
í• P
rask
ání v
e sn
ěhu
signa
lizuj
e vý
hodn
é se
sedá
ní
sněh
ové
vrst
vy
Nej
čast
ější
chy
by v
edou
cí
k la
vino
vým
neš
těst
ím• C
hyby
v p
láno
vání
túry
• Příl
išná
ocho
ta b
rát n
a se
be ri
ziko
• Ign
orov
ání v
arov
ných
pod
nětů
• Ned
osta
tečn
á vy
bave
nost
• Poh
rdán
í var
ovný
mi r
adam
i zna
lců• Š
patn
á vo
lba
trasy
(neo
ptim
ální
vyu
žití t
erén
u)• C
hybn
ý od
had
času
túry
(hla
vně
na ja
ře)
• Ned
iscip
linov
anos
t při
sjezd
u• T
úra
za šp
atné
vid
iteln
osti
• Příl
iš ve
lká
skup
ina
• Sám
na
túře
LAV
INO
VÁ
PŘ
ED
PO
VĚ
Ď N
A I
NT
ER
NE
TU
ww
w.la
win
e.or
g –
odka
zy n
a vš
echn
y ev
rops
ké sk
ialp
inist
ické
regi
ony
ZÁ
CH
RA
NA
V
-LA
VIN
ĚC
hová
ní z
asyp
ávan
ého
Poku
sit se
lavi
ně u
jet (
lze zř
ídka
), ot
evřít
vá
zaní
, zah
odit
hůlk
y, ko
lena
pro
ti hr
udní
ku,
ruce
drž
et p
evně
pře
d ob
ličej
em –
vyt
vořt
e si
vzdu
chov
ou k
omor
u. P
o za
sypá
ní se
ukl
idni
t, po
mal
u dý
chat
, věř
it v
zách
ranu
Cho
vání
nez
asyp
anýc
h• c
ílem
je v
yhra
bat z
asyp
ané(
ho) d
o 15
min
. ka
ždá
vteř
ina
má
cenu
zlat
a, k
amar
ádsk
á po
moc
má
před
nost
pře
d te
lefo
nová
ním
zá-
chra
nné
služb
ě.• p
ečliv
ě po
zoro
vat l
avin
u a
bod
zmize
ní
post
ižené
ho
• všic
hni p
řepn
ou v
yhle
dáva
če d
o ře
žimu
„přij
ímač
"(vč
etně
otř
esen
ých
neza
sypa
ných
)• s
tano
vit v
elite
le zá
chra
ny a
pln
it je
ho
poky
ny. d
ružs
tvo
rozd
ělit
na „v
yhle
dáva
če" a
„v
ypro
šťov
ače"
(maj
í vžd
y ba
toh
s seb
ou)
• získ
at p
řehl
ed –
pro
mys
let –
jedn
at (c
o ne
jrych
leji,
syst
emat
icky)
• vel
itel z
avol
á po
moc
(112
)• p
ři ví
cená
sobn
ém za
sypá
ní p
ečliv
ě or
gani
zo-
vat d
ohle
dání
• co
nejv
íce li
dí v
ypro
šťuj
e lo
pata
mi (
opat
rně,
po
hyby
ze st
rany
)• p
osky
tnut
í prv
ní p
omoc
i (pr
votn
ě uv
olni
t dý
chac
í ces
ty a
hru
dník
)
Zás
ady
prv
ní p
omoc
i v la
vině
• co
nejd
říve
uvol
nit h
lavu
a h
rudn
ík, u
voln
it dý
chac
í ces
ty, z
jistit
zda
byla
vzd
ucho
vá k
apsa
• kon
trol
a zá
klad
ních
živo
tních
funk
cí –
dých
ání,v
ědom
í, kr
evní
obě
h. p
řípad
né
oživ
ován
í• o
chra
na p
řed
další
m p
roch
laze
ním
• stá
lý d
ohle
d a
péče
• tra
nspo
rt v
rtul
níke
m
Zác
hran
a vr
tuln
íkem
• zón
a be
z pře
káže
k 25
x 2
5 m, h
orizo
ntál
ní
dose
dací
ploc
ha 6
x 6
m• s
klon
plo
chy
max
. 8°
• v o
kruh
u 50
m n
esm
í být
vol
né p
ředm
ěty
• sně
hový
pod
klad
pok
ud m
ožno
udu
sat
• nav
igát
or k
lečí
na o
kraj
i dos
edac
í plo
chy
doku
d se
roto
r nez
asta
ví• p
ohyb
oso
b v
blízk
osti
vrtu
lník
u je
n př
i sto
-jíc
ím ro
toru
jina
k je
n za
dop
rovo
du p
osád
ky a
vž
dy za
očn
ího
kont
aktu
s pi
lote
m
Tele
fony
v n
ouzi
Evro
pa 11
2, R
akou
sko
140,
Švý
cars
ko 14
14, I
tálie
118,
Bav
orsk
o 19
222,
Fra
ncie
18, Č
R 15
5, S
love
nsko
1830
0 (V
.
Tatr
y 42
1524
4228
20, Z
. Tat
ry ji
h +4
2144
5586
218,
Z. T
atry
seve
r +42
1435
3951
01, N
. Tat
ry +
4214
4559
1678
, V. F
atra
+421
4841
9972
4, M
. Fat
ra +
4214
1569
5232
STA
TIS
TIK
A (
výb
ěr)
97-%
lavi
n na
svaz
ích ≥
30°
, 84-
% la
vin
na sv
azích
≥ 3
5°, 9
0-%
lavi
n uv
olni
l zás
ah čl
ověk
a, 6
3-%
neš
těst
í se
stal
o př
i 3. (
znač
ném
) stu
pni,
17-%
při
2. (m
írném
) stu
pni l
avin
ovéh
o ne
bezp
ečí.
63-%
neš
těst
í se
stal
o na
závě
trný
ch sv
azích
dík
y na
váté
mu
sněh
u (d
esko
vé la
viny
) v ro
zmez
í exp
ozice
SV
– V
– JV
, 27-
% n
eště
stí s
e st
alo
na st
inný
ch sv
azích
s ne
stab
ilní s
něho
vou
vrst
vou
(plo
vouc
í pře
krys
taliz
ovan
ý
sníh
, pov
rcho
vá ji
nova
tka)
v ro
zmez
í exp
ozice
SZ
– S
– SV
, 10-
% n
eště
stí s
e st
alo
na sl
uneč
ných
, náv
ětrn
ých
svaz
ích se
stab
ilní s
něho
vou
vrst
vou
díky
pro
vlhl
ému
sněh
u, v
rozm
ezí e
xpoz
ice JV
– J
– Z
– SZ
.
Recommended