B E Z P E Č N Ě V P Ř Í R O D Ě A V H O R Á C H 1

2

ww

w.h

ud

y.cz

info

@h

ud

y /

bře

zen

/ 2

00

5

7 KROKŮ PLÁNOVÁNÍ TÚRYV rámci plánování musíme promyslet ce-lou túru od A do Z. Rozbor trasy provádí-me v 7 krocích, které je třeba systematicky opakovat před každou túrou:1. Shromáždit a vzájemně porovnat informace2. Prostudovat klíčová místa3. Najít alternativy a varianty4. Naplánovat body rozhodování 5. Stanovit podrobný plán túry6. Ověřit předpokládaná rizika7. Přizpůsobit se reálným podmínkám (dynamické plánování)

Po volbě túry uděláme úvodní hrubé plánování. Promyslíme při tom krok 1 až 3. Pokud ještě neznáme podmínky ani účastníky túry, položíme si jednoduše otázku, jací musí účastníci být, abychom

mohli túru uskutečnit.Posléze, při detailním plánování těsně

před túrou, podrobněji prostudujeme kroky 1 až 3 a doplníme je o kroky 4 až 7. Přípravný proces plynule přechází do „aktivního plánování“ na cestě. Po túře pomáhá porovnání plánování se skuteč-ným průběhem k prohloubení zkušeností a poučení pro příště.

Krok 1. Shromáždit a vzá-jemně porovnat informaceV tomto prvním kroku si uděláme ob-rázek o průběhu trasy a shromáždíme všechny dostupné informace - jak co se týče počasí, sněhu a lavinové situace, tak i účastníků túry. Trasu si zakreslí-me do mapy nejlépe v měřítku 1:25 000 a zhruba si vyznačíme klíčová místa a časovou náročnost. Veškeré informace

o počasí a podmínkách (např. sníh, le-dovec apod.), které můžeme shromáždit díky telefonu nebo internetu, zaneseme do formuláře (ke stažení na www.hudy.cz a www.transalp.cz), který nám pomá-há v lepší orientaci při plánování. Poté porovnáme nejkritičtější pasáže co se týče nebezpečí lavin s aktuální lavino-vou situací a předpovědí, zejména pak strmost svahu a jeho expozici. Hledáme rovněž problémová místa s otevřenými ledovcovými trhlinami. Na letní túře v zaledněném terénu musíme vymýšlet trasu v dostatečné, bezpečné vzdálenosti od ledopádů a séraků. Možnost pada-jícího kamení musíme zohlednit tehdy, chystáme-li se na zajištěnou cestu nebo na alpské lezení. Samozřejmě při všech aktivitách vytipováváme exponovaná místa s nebezpečím pádu.

info hudywww.hudy.cz

Následně nás zajímá přesné složení naší skupiny. Odpovídají schopnosti účastní-ků kondiční a technické náročnosti této túry? Krátké zhodnocení limitních vari-ant (možnosti dopravy, jízdní řády lano-vek, vleků a autobusů) doplňuje přehled o plánované túře.

Krok 2. Prostudovat klíčová místaPoté co jsme si vytvořili přehled, sys-tematicky hledáme další klíčová místa a studujeme je. O každé pasáži si mu-síme udělat přesný obrázek a vytvořit strategii, jak bychom ji mohli překonat: Jak přesně vypadá terén? Jak je strmý? Co leží nad naší trasou a co pod ní? Jaké podmínky tam můžeme očekávat? Jak je toto místo překonatelné? Mohu se na ostatní účastníky a sám na sebe spoleh-nout? Jaké musí být počasí a viditelnost? Odkud si mohu klíčová místa poprvé prohlédnout, apod.?

Při detailním studiu klíčových míst často zjistíme, za jakých konkrétních okolností jsou překonatelná. Je důležité si tyto podmínky stanovit předem, proto-že na trase si musíme být včas jisti, zda tyto předpokládané skutečnosti opravdu platí. Pro zvýšení rezervy v rámci bezpe-čí se přesvědčíme, zda-li jsou standardní opatření dostatečná (např. rozestupy při výstupu nebo sjezdu) a jaké speciální vy-bavení budeme potřebovat (cepín, lano, stoupací hřebeny atd.). V zimním terénu

aplikujeme některou ze strategií, s jejíž pomocí nakonec vyhodnotíme, zda lze nebezpečné místo přejít nebo ne (Stop or Go, redukční metoda 3x3).

Zvládnutelná místa? Technika? Taktika? Výbava?

Krok 3. Najít alternativy a variantyTúra je naplánována natolik, že dobře známe očekávané podmínky, účastníky i trasu, odhalili jsme zákeřnosti klíčo-vých míst, a teď zbývá naplánovat alter-

Jak plánovat horskou túruNávod jak zvýšit svou bezpečnost na zimní i letní túře(skitouring, sněžnice, alpské lezení, via ferrata)

Text a ilustrace: Emanuel Wassermann a Michael Wicky

1

info

@h

ud

y /

čís

lo 2

/ 2

00

5

číslo 2 / 2005

lehkébezpečné

těžkénebezpečné

nízkonízko

klíčová místa

Dobré plánování túry pomáhá včas odhalit nebezpečí a případně zvolit túru jinou nebo stávající pozměnit. Pokud to ovšem jde. Při plánování má člověk dostatek klidu a času, může si promyslet různé alternativy, a pře-devším není vystaven reálnému nebezpečí. Důkladná příprava před túrou napomáhá také k vytvoření si rozho-dujícího náskoku z hlediska bezpečnosti. Místo kouzelné hůlky poslouží mapa, informace z lavinového zpra-vodajství a meteorologie, zprávy od kompetentních osob a samozřejmě i zkušenost samotného horského vůdce.

sk ia lp in i smushoro lezec tv í

úvodemDo poloviny 20. století byla bezpečnost v průmyslu hodnocena především podle tech-nického stavu zařízení. Toto hodnocení podle „hardwaru“, který lze snadněji kontro-lovat, se však ukázalo jako nedostatečné. K hodnocení celkové bezpečnosti přispívají mnohem větší měrou „měkké“ faktory (software), do kterých lze zahrnout způsob řízení, postupy, plánování. Avšak ani ideální kombinací tvrdých a měkkých faktorů není možné pokrýt vše, co se pod pojmem risk management v průmyslu skrývá. Ne-dílnou částí bezpečnosti je totiž člověk, v průmyslu by se tedy dalo říci liveware, který je pro přínos k bezpečnosti často rozhodující, a je významem nadřazen hardwaru či softwaru.

(volně převzato ze Safety Culture – Risk Awareness, Swiss Re)

Srovnání s bezpečností v horách odhalí překvapivé podobnosti. Rozhodující není stav vybavení, často ani naučené způsoby jištění, technika a podobně. Při řešení kritických situací zpravidla rozhoduje způsob myšlení a přístup k bezpečnosti obecně. Důležité je naučit se přistupovat k bezpečnosti z obecné perspektivy, zkusit si v jakékoli situaci představit různé scénáře imaginárních nehod či nehod plynoucích z mé bezprostřední činnosti. To je výrazně těžší, než se naučit správně slaňovat.Vlastní úvaha o bezpečnosti je mnohem cennější, než pasivně absolvovaný kurz

o nejlepších technikách. S perfektním vybavením (hardwarem) a perfektními techni-kami jištění (softwarem) ještě pořád není horolezec vybaven optimálně proti nebezpe-čí, kterému je vystaven. Nejdůležitější je totiž jeho myšlení a přístup ke každé činnosti kterou provádí (liveware). Způsob myšlení a přístup k bezpečnosti pak ovlivňuje veš-keré další oblasti - nákup a výběr vhodného vybavení, nácvik technik, školení a kont-rolu vlastního partnera při lezení, dvojitá kontrola sebe sama, rozhodování o předčas-ném návratu z cesty, sledování počasí apod. Výrazem přístupu k bezpečnosti je i čtení odborného tisku, v neposlední řadě je důkazem změny přístupu k vlastní bezpečnosti možná i to, že se trpělivý čtenář dostal až sem. Lukáš Hančil

Lano, laso, špagát…

• Typy lan• Použití lan• Lana a vlhkost• Lexikon lana• Rázová síla• Pádový faktor• Praktické rady

Symbolem kamarádského ducha je v lezení bez diskuse lano. Obsáhlý a komplexní blok přináší snad všechno důležité, co byste o laně měli vědět. Autorem hlavního textu je renomovaný šiřitel osvěty bezpeč-nosti v horolezectví Pit Schubert. Důležité informace si přečtete i díky podkladům od firem Lanex a Beal.

Plánování túry

• Plánování = samozřejmost• Pro letní i zimní túry• 7 kroků plánování• Shromažďování informací• Dynamické plánování• Vyhodnocení túry

Kdo z vás, lezců, skialpinistů nebo snow-boardistů, plánuje každou túru? Přitom jde o velmi důležitý předpoklad bezpečného pohybu, zejména pak v zimním, potenciálně lavinovém prostředí. Dvojice švýcarských horských vůdců Wicky & Wassermann výstižně a systematicky zpracovala metodiku této nedílné součásti každé „túry“ – inspi-rujte se!!!

Horské slunceKvalitní sluneční brýle a stálá péče o po-kožku vystavenou horskému slunci. Takové chování by mělo být určitě samozřejmostí. Text z pera Matthiase Möhrle, dermatolo-ga z univerzitní kožní kliniky v německém Tübingenu určitě přesvědčí i ty, kteří ochra-nu před horským sluncem podceňují.

Skitour CardPři plánování túry se musí postupovat strate-gicky, pracovat s mapou, shromažďovat informace a vyhodnocovat je. Pomůckou je Avalanche Card – karta, která vám usnadní přípravu túry.

str.

7

str.

2

str.

23

Berg&Steigenwww.bergundste igen.at

B E Z P E Č N Ě V P Ř Í R O D Ě A V H O R Á C H3

4

ww

w.h

ud

y.cz

dit či je nad síly prvolezce přelézt klíčo-vou lanovou délku. Důležité je systema-ticky vypátrat všechna dílčí rizika horské túry, k čemuž lze použít 3 navzájem kom-binovatelné metody:

Chronologické ověření Túra je chronologicky krok za krokem ověřena. Případné otázky zní: „Na kte-rých svazích mnou plánované cesty je riziko lavin největší?“ a „Kde mohu být vystaven jinému alpskému nebezpe-čí?“ nebo „Jaké další vlivy mohou snížit mou/naši bezpečnost?“.

„The worst case“ – nejhorší případK vyhledání dílčích rizik můžeme také použít hypotetické nehody. Při této me-todě rozmýšlíme, co nejhoršího by se na túře mohlo stát, jak, kde a díky čemu by mohlo k této nehodě dojít. Často jde o zřetězení, spojení okolností, které na-konec vedou k nehodě. Tento imaginární řetězec chyb má zásadní výhodu, že roz-borem jeho jednotlivých článků můžeme ve finále předejít souhře těchto okolností.

IntuiceNěkdy není potřeba namáhat hlavu, ný-brž stačí moment klidu k přesnému urče-ní, co může být nejchoulostivějším na plá-nované túře. Důležité je najít si vědomě čas k poslechu vnitřního hlasu.

MANAGEMENT RIZIKA PŘI PLÁNOVÁNÍ TÚRY

Plánování túry jako takové lze považo-vat za aktivní management rizika. Tvoří nejdůležitější část celého „risikomanage-mentu“ každé túry, protože plánování túry pomáhá najít nebezpečná místa a souhry okolností způsobující nehody:• klíčová místa musí být nalezena a ana-lyzována;• s ověřením rizika (krok 6 v plánování túry) mohou být vypátrány další možné zdroje nebezpečí.Při plánování túry jsou vyhodnocena

rizika a stanovena opatření k jejich mi-nimalizaci:• volba túry vhodná pro skupinu;• dobrá volba trasy s alternativami;• stanovení taktiky pro pohyb v klíčových místech;• odhad časového rozvržení a nutného materiálu;• poskytnutí dobrých informací skupině.

Dobrý management rizika vyžaduje standardizované postupy, aby ve spěchu nedošlo k opomenutí důležitého bodu. Proto musí být plánování túry propra-cováno vždy systematicky, dle výše zmi-ňovaných 7 kroků. A zcela na závěr se nabízí následující kontrolní otázky k ově-ření, zda nebylo nic opomenuto, zda jsem túru připravil správně. Z hlavy musím dokázat zodpovědět následující důležité otázky:

SKITOURING• Jaký je stupeň lavinového nebezpečí podle oficiální prognózy? Hlavní nebez-pečí?• Může být mlha? Taktika při mlze?• Je/byl silný vítr? Jestliže ano, z jakého směru foukal?• Jaká je časová náročnost túry? Její pře-výšení? Čas startu?• Počet účastníků? Kdo vede skupinu?• Nejdůležitější klíčová místa? Strmost svahů? Taktika? Alternativy?• Nebezpečí v důsledku ledovcových trhlin a pádu do trhliny?• Další povinný materiál k základnímu vybavení?

ALPSKÉ LEZENÍ• Jaká je přístupová cesta pod nástup – její časová náročnost, technické obtíže,

nebezpečí lavin?• Jaký je aktuální stav stěny (led, voda)? – důležitý je průzkum stěny dalekohle-dem nebo vyhledání cesty na fotce, jenž stěnu zobrazuje, a její porovná-ní s TOPO (nákres lezecké cesty). Násled-ně je třeba se zaměřit na místa, která se úplně neshodují.• Čas potřebný nejen k výstupu, ale i ke slanění? Dostatečná rezerva?• Jaká je předpověď počasí?

• Technické obtíže ve stěně a při sestupu? • Klíčová místa? Varianty výstupu, ale i sestupu?• Je cesta odjištěná nýty a borháky? V jakém stavu jsou štandy?• Materiál potřebný k výstupu a jeho rozdělení?• Počet účastníků? Kdo je vedoucí?

nativy. Může to být varianta vyhnutí se klíčovému místu, alternativní cíl v půli cesty, nebo zcela jiný cíl túry. Ten je vždy nutný, protože si nikdy nemůžeme být předem jisti, zda odhad okolností, teré-nu a účastníků odpovídá skutečnosti. Příprava různých variant nám umožňuje rychle změnit trasu k alternativnímu cíli. Když plánujeme příliš striktně a bez va-riant – podle hesla „všechno nebo nic“, směřujeme k podcenění nebezpečí jenom proto, že nabízející se alternativy nejsou uspokojivé.

Zakreslit různé alternativy

Krok 4. Naplánovat body rozhodováníU rozhodujících bodů trasy nám musí být jasno, které varianty použijeme ane-bo jakou taktikou budeme klíčová místa překonávat. Zásadní kritéria musíme určit v teple chaty, protože na cestě, pod tlakem času a skupiny dojde často k pře-hlédnutí důležité informace. Na papíře nebo v hlavě si proto předem pevně sta-novíme strategii pro každý rozhodující bod. Situace může tedy vypadat takto: „Pokud bude na hřebeni vyfoukaný sníh, pak…, jinak jdeme…“ apod. Rozhodující body souvisejí obvykle s klíčovými místy a rozcestími před vstupem do nové terén-ní oblasti. Plánujeme je ale také před mís-

tem, z kterého není návrat možný vůbec, nebo by byl velmi náročný.

Zakreslit rozhodnutí a kombinovat je

s přestávkami.

Krok 5. Stanovit podrobný plán túryNa základě podrobné přípravy vytvoří-me přesný časový plán. Nutné vybavení je přesně stanoveno. Co potřebují řadoví účastníci túry, co nese vůdce (vůdco-vé) jako společný materiál pro skupinu (lana, atd.)? Kdo přesně jde s námi a kde se sejdeme? Všechny poznámky mohou být napsány např. na okraj mapy. Cesty vyznačené v mapě jsou zkontrolovány a eventuelně ještě připíšeme symboly od-povídající místům odpočinku, rozhodují-cím bodům a místům důležitým z hledis-ka míry nebezpečí.

Pozor na žrouty času - přecenění technických

dovedností a kondice, vyšlapávání stopy, nejasná

další cesta (mlha), nedorozumění a přestávky ja-

kéhokoliv druhu (focení).

Krok 6. Ověřit předpoklá-daná rizikaV této fázi po konečném naplánování túry provedeme příslušné ověření rizik např. pomocí chronologického překon-trolování. Každou jednotlivou etapu od příjezdu přes dosažení vrcholu až po sjezd/sestup a návrat domů ještě jednou systematicky ověříme z hledis-ka rizika. Pro každou konkrétní část si položíme otázku, co by se zde mohlo přihodit, za jakých podmínek a do jaké míry je to pravděpodobné. V dalším kroku ještě jednou vše prohlédneme a zeptáme se, jak se jednotlivé dílčí aspekty mohou navzájem ovlivňovat

(kritické by mohlo být například zmeš-kání ranního vlakového spoje, protože oteplování během dne činí výstup na chatu nebezpečným). U každého zjiště-ného potenciálního nebezpečí si klade-me otázku, jakými opatřeními můžeme jeho riziko minimalizovat.

Co se může přihodit?

Krok 7. Přizpůsobit se rea-litě - krok k dynamickému plánováníNejpozději v tomto kroku musí být všichni účastníci informováni. Seznáme-ní celé skupiny s nejdůležitějšími argu-menty rozhodování a jejich zdůvodnění napomáhá prosadit je před účastníky. Plánování se tak plynule stává dynamic-kým, mění se v čase a dle okolností. Prv-ní rozhodnutí padají již v předvečer túry. Ráno posuzujeme, zda se počasí přes noc vyvíjelo dle očekávání. Během jízdy la-novkou stojíme u okna a porovnáváme skutečné podmínky s těmi, které jsme očekávali při večerním základním pláno-vání. Dynamické plánování během túry nyní znamená na základě rozpoznaných aktuálních podmínek zhodnotit naplá-novaný scénář, nikoliv volit spontánně např. jiné varianty sjezdu, jež nebyly na-plánovány.

Dynamické plánování během cesty.

METODY VYHLEDÁVÁNÍ RIZIKAPodstatné je odhalit, kde nebezpečí číhá, vypátrat pokud možno všechny jeho zdroje. Je ovšem k ničemu, když se plá-nování túry točí pouze kolem lavinového nebezpečí a nakonec někdo spadne z na led vyfoukaného vrcholového hřebene, potok bez mostu nelze bezpečně přebro-

info

@h

ud

y /

čís

lo 2

/ 2

00

5

▲ Guide 35+Batoh s mnoha funkčními detaily plně vyhovující všem alpinistickým sportům. Výškově stavitelné vrchní víko s kapsou, vnitřní kapsa na cennosti, odnímatel-ný polstrovaný bederní pás, stabilizační a kompresní popruhy, smyčky pro uchycení cepínů a maček, boční nosiče na lyže, vyjímatelná podložka na sezení, po-stranní zipy umožňující přístup do batohu z boku, kompatibilní na vodní rezervoár. Barva: Červená / oranžová, šedá / černáHmotnost: 1750 g(1250 g bez beder. pásu a hliník. výztuh)Kompatibilní na vodní rezervoár Materiál: Deuter-Ballistic-NylonObjem: 35+8 lOdvětrávací systém: Alpine Back SystemPočet hlavních komor: 1Rozměry: 68x34x24 cmSamostatné boční kapsy Speciální poutka, nosiče, jiné zvláštnosti Vrchní víko s kapsou

Cena: 2 790 Kč HUDYpartner: 2 595 KčCena: 3 650 Sk HUDYpartner: 3 395 Sk

▲ Air LightSamonafukovací karimatka pro outdoorové použití. Vzduchové kanálky a jádro matrace z vysoce kvalit-ního pěnového materiálu Rubex zaručují maximální komfort. Otočný kovový ventil odolný vůči mecha-nickému poškození. Součástí karimatky je transportní vak a originál opravná sada Metzeler. Karimatka je dodávána také ve velikosti S a XL.Tento výrobek získal ekologické ocenění za rok 2004 od bavorského minis-terstva životního prostředí.Hmotnost: 850 gVelikost: 181x51x3 cmVnější materiál: Nawaro (slunečnicový olej)Vnitřní materiál: Rubex Duo Cell®Zateplovací límec:

Cena: 2 190 Kč HUDYpartner: 2 037 KčCena: 2 850 Sk HUDYpartner: 2 651 Sk

▲ Alaska / Alaska LadyPevná celokožená turistická bota s goretexovou membránou. Vhodná pro turistiku a VHT.Barva: HnědáDop. impregnace: Hmotnost: 1720 g (pár průměr pánské) / 1380 g (pár průměr dámské)Mezipodešev: Air PulsePodešev: Vibram® FuoraPodšívka: GORE-TEX®Rozsah velikostí: 36 - 48Svršek: Kůže Nubuk

Cena: 5 590 Kč HUDYpartner: 5 199 KčCena: 7 290 Sk HUDYpartner: 6 780 Sk

cestou:pozorovat!vnímat!

srovnávat s plánováním

Vyvodit důsledky

sk ia lp in i smushoro lezec tv í

B E Z P E Č N Ě V P Ř Í R O D Ě A V H O R Á C H3

4

ww

w.h

ud

y.cz

dit či je nad síly prvolezce přelézt klíčo-vou lanovou délku. Důležité je systema-ticky vypátrat všechna dílčí rizika horské túry, k čemuž lze použít 3 navzájem kom-binovatelné metody:

Chronologické ověření Túra je chronologicky krok za krokem ověřena. Případné otázky zní: „Na kte-rých svazích mnou plánované cesty je riziko lavin největší?“ a „Kde mohu být vystaven jinému alpskému nebezpe-čí?“ nebo „Jaké další vlivy mohou snížit mou/naši bezpečnost?“.

„The worst case“ – nejhorší případK vyhledání dílčích rizik můžeme také použít hypotetické nehody. Při této me-todě rozmýšlíme, co nejhoršího by se na túře mohlo stát, jak, kde a díky čemu by mohlo k této nehodě dojít. Často jde o zřetězení, spojení okolností, které na-konec vedou k nehodě. Tento imaginární řetězec chyb má zásadní výhodu, že roz-borem jeho jednotlivých článků můžeme ve finále předejít souhře těchto okolností.

IntuiceNěkdy není potřeba namáhat hlavu, ný-brž stačí moment klidu k přesnému urče-ní, co může být nejchoulostivějším na plá-nované túře. Důležité je najít si vědomě čas k poslechu vnitřního hlasu.

MANAGEMENT RIZIKA PŘI PLÁNOVÁNÍ TÚRY

Plánování túry jako takové lze považo-vat za aktivní management rizika. Tvoří nejdůležitější část celého „risikomanage-mentu“ každé túry, protože plánování túry pomáhá najít nebezpečná místa a souhry okolností způsobující nehody:• klíčová místa musí být nalezena a ana-lyzována;• s ověřením rizika (krok 6 v plánování túry) mohou být vypátrány další možné zdroje nebezpečí.Při plánování túry jsou vyhodnocena

rizika a stanovena opatření k jejich mi-nimalizaci:• volba túry vhodná pro skupinu;• dobrá volba trasy s alternativami;• stanovení taktiky pro pohyb v klíčových místech;• odhad časového rozvržení a nutného materiálu;• poskytnutí dobrých informací skupině.

Dobrý management rizika vyžaduje standardizované postupy, aby ve spěchu nedošlo k opomenutí důležitého bodu. Proto musí být plánování túry propra-cováno vždy systematicky, dle výše zmi-ňovaných 7 kroků. A zcela na závěr se nabízí následující kontrolní otázky k ově-ření, zda nebylo nic opomenuto, zda jsem túru připravil správně. Z hlavy musím dokázat zodpovědět následující důležité otázky:

SKITOURING• Jaký je stupeň lavinového nebezpečí podle oficiální prognózy? Hlavní nebez-pečí?• Může být mlha? Taktika při mlze?• Je/byl silný vítr? Jestliže ano, z jakého směru foukal?• Jaká je časová náročnost túry? Její pře-výšení? Čas startu?• Počet účastníků? Kdo vede skupinu?• Nejdůležitější klíčová místa? Strmost svahů? Taktika? Alternativy?• Nebezpečí v důsledku ledovcových trhlin a pádu do trhliny?• Další povinný materiál k základnímu vybavení?

ALPSKÉ LEZENÍ• Jaká je přístupová cesta pod nástup – její časová náročnost, technické obtíže,

nebezpečí lavin?• Jaký je aktuální stav stěny (led, voda)? – důležitý je průzkum stěny dalekohle-dem nebo vyhledání cesty na fotce, jenž stěnu zobrazuje, a její porovná-ní s TOPO (nákres lezecké cesty). Násled-ně je třeba se zaměřit na místa, která se úplně neshodují.• Čas potřebný nejen k výstupu, ale i ke slanění? Dostatečná rezerva?• Jaká je předpověď počasí?

• Technické obtíže ve stěně a při sestupu? • Klíčová místa? Varianty výstupu, ale i sestupu?• Je cesta odjištěná nýty a borháky? V jakém stavu jsou štandy?• Materiál potřebný k výstupu a jeho rozdělení?• Počet účastníků? Kdo je vedoucí?

nativy. Může to být varianta vyhnutí se klíčovému místu, alternativní cíl v půli cesty, nebo zcela jiný cíl túry. Ten je vždy nutný, protože si nikdy nemůžeme být předem jisti, zda odhad okolností, teré-nu a účastníků odpovídá skutečnosti. Příprava různých variant nám umožňuje rychle změnit trasu k alternativnímu cíli. Když plánujeme příliš striktně a bez va-riant – podle hesla „všechno nebo nic“, směřujeme k podcenění nebezpečí jenom proto, že nabízející se alternativy nejsou uspokojivé.

Zakreslit různé alternativy

Krok 4. Naplánovat body rozhodováníU rozhodujících bodů trasy nám musí být jasno, které varianty použijeme ane-bo jakou taktikou budeme klíčová místa překonávat. Zásadní kritéria musíme určit v teple chaty, protože na cestě, pod tlakem času a skupiny dojde často k pře-hlédnutí důležité informace. Na papíře nebo v hlavě si proto předem pevně sta-novíme strategii pro každý rozhodující bod. Situace může tedy vypadat takto: „Pokud bude na hřebeni vyfoukaný sníh, pak…, jinak jdeme…“ apod. Rozhodující body souvisejí obvykle s klíčovými místy a rozcestími před vstupem do nové terén-ní oblasti. Plánujeme je ale také před mís-

tem, z kterého není návrat možný vůbec, nebo by byl velmi náročný.

Zakreslit rozhodnutí a kombinovat je

s přestávkami.

Krok 5. Stanovit podrobný plán túryNa základě podrobné přípravy vytvoří-me přesný časový plán. Nutné vybavení je přesně stanoveno. Co potřebují řadoví účastníci túry, co nese vůdce (vůdco-vé) jako společný materiál pro skupinu (lana, atd.)? Kdo přesně jde s námi a kde se sejdeme? Všechny poznámky mohou být napsány např. na okraj mapy. Cesty vyznačené v mapě jsou zkontrolovány a eventuelně ještě připíšeme symboly od-povídající místům odpočinku, rozhodují-cím bodům a místům důležitým z hledis-ka míry nebezpečí.

Pozor na žrouty času - přecenění technických

dovedností a kondice, vyšlapávání stopy, nejasná

další cesta (mlha), nedorozumění a přestávky ja-

kéhokoliv druhu (focení).

Krok 6. Ověřit předpoklá-daná rizikaV této fázi po konečném naplánování túry provedeme příslušné ověření rizik např. pomocí chronologického překon-trolování. Každou jednotlivou etapu od příjezdu přes dosažení vrcholu až po sjezd/sestup a návrat domů ještě jednou systematicky ověříme z hledis-ka rizika. Pro každou konkrétní část si položíme otázku, co by se zde mohlo přihodit, za jakých podmínek a do jaké míry je to pravděpodobné. V dalším kroku ještě jednou vše prohlédneme a zeptáme se, jak se jednotlivé dílčí aspekty mohou navzájem ovlivňovat

(kritické by mohlo být například zmeš-kání ranního vlakového spoje, protože oteplování během dne činí výstup na chatu nebezpečným). U každého zjiště-ného potenciálního nebezpečí si klade-me otázku, jakými opatřeními můžeme jeho riziko minimalizovat.

Co se může přihodit?

Krok 7. Přizpůsobit se rea-litě - krok k dynamickému plánováníNejpozději v tomto kroku musí být všichni účastníci informováni. Seznáme-ní celé skupiny s nejdůležitějšími argu-menty rozhodování a jejich zdůvodnění napomáhá prosadit je před účastníky. Plánování se tak plynule stává dynamic-kým, mění se v čase a dle okolností. Prv-ní rozhodnutí padají již v předvečer túry. Ráno posuzujeme, zda se počasí přes noc vyvíjelo dle očekávání. Během jízdy la-novkou stojíme u okna a porovnáváme skutečné podmínky s těmi, které jsme očekávali při večerním základním pláno-vání. Dynamické plánování během túry nyní znamená na základě rozpoznaných aktuálních podmínek zhodnotit naplá-novaný scénář, nikoliv volit spontánně např. jiné varianty sjezdu, jež nebyly na-plánovány.

Dynamické plánování během cesty.

METODY VYHLEDÁVÁNÍ RIZIKAPodstatné je odhalit, kde nebezpečí číhá, vypátrat pokud možno všechny jeho zdroje. Je ovšem k ničemu, když se plá-nování túry točí pouze kolem lavinového nebezpečí a nakonec někdo spadne z na led vyfoukaného vrcholového hřebene, potok bez mostu nelze bezpečně přebro-

info

@h

ud

y /

čís

lo 2

/ 2

00

5

▲ Guide 35+Batoh s mnoha funkčními detaily plně vyhovující všem alpinistickým sportům. Výškově stavitelné vrchní víko s kapsou, vnitřní kapsa na cennosti, odnímatel-ný polstrovaný bederní pás, stabilizační a kompresní popruhy, smyčky pro uchycení cepínů a maček, boční nosiče na lyže, vyjímatelná podložka na sezení, po-stranní zipy umožňující přístup do batohu z boku, kompatibilní na vodní rezervoár. Barva: Červená / oranžová, šedá / černáHmotnost: 1750 g(1250 g bez beder. pásu a hliník. výztuh)Kompatibilní na vodní rezervoár Materiál: Deuter-Ballistic-NylonObjem: 35+8 lOdvětrávací systém: Alpine Back SystemPočet hlavních komor: 1Rozměry: 68x34x24 cmSamostatné boční kapsy Speciální poutka, nosiče, jiné zvláštnosti Vrchní víko s kapsou

Cena: 2 790 Kč HUDYpartner: 2 595 KčCena: 3 650 Sk HUDYpartner: 3 395 Sk

▲ Air LightSamonafukovací karimatka pro outdoorové použití. Vzduchové kanálky a jádro matrace z vysoce kvalit-ního pěnového materiálu Rubex zaručují maximální komfort. Otočný kovový ventil odolný vůči mecha-nickému poškození. Součástí karimatky je transportní vak a originál opravná sada Metzeler. Karimatka je dodávána také ve velikosti S a XL.Tento výrobek získal ekologické ocenění za rok 2004 od bavorského minis-terstva životního prostředí.Hmotnost: 850 gVelikost: 181x51x3 cmVnější materiál: Nawaro (slunečnicový olej)Vnitřní materiál: Rubex Duo Cell®Zateplovací límec:

Cena: 2 190 Kč HUDYpartner: 2 037 KčCena: 2 850 Sk HUDYpartner: 2 651 Sk

▲ Alaska / Alaska LadyPevná celokožená turistická bota s goretexovou membránou. Vhodná pro turistiku a VHT.Barva: HnědáDop. impregnace: Hmotnost: 1720 g (pár průměr pánské) / 1380 g (pár průměr dámské)Mezipodešev: Air PulsePodešev: Vibram® FuoraPodšívka: GORE-TEX®Rozsah velikostí: 36 - 48Svršek: Kůže Nubuk

Cena: 5 590 Kč HUDYpartner: 5 199 KčCena: 7 290 Sk HUDYpartner: 6 780 Sk

cestou:pozorovat!vnímat!

srovnávat s plánováním

Vyvodit důsledky

sk ia lp in i smushoro lezec tv í

B E Z P E Č N Ě V P Ř Í R O D Ě A V H O R Á C Hw

ww

.hu

dy.

cz FAKTORY PŘI PLÁNOVÁNÍ TÚR

Počínání při plánování časového rozvrhu• Musíme být v určitém času na urči-tém místě nebo zpátky v údolí (provlhlý sníh, tající séraky, sestup exponovanou cestou, blížící se tma, poslední vlak)? • Určit v hrubém rámci místo srazu, dobu startu, čas dosažení vrcholu, návrat.• Odhadnout časovou rezervu, eventu-álně určit čas otočení túry zpět. • Takticky naplánovat přestávky.

Výpočet času potřebného pro túru• Z mapy odečíst celkové převýšení a celkovou horizontální vzdálenost. • Čas výstupu v hodinách = výškové metry / 400 + horizontální vzdálenost v km / 4. K tomu připočítat přestávky, u lezeckých pasáží si eventuálně všímat času, který zabere jištění vůdce.• Sjezd: Připočítáme ¼ doby výstupu. Čas sjezdu je silně závislý na terénu, podmínkách a sjezdařské dovednosti účastníků. Příklad:1200 výškových metrů a 8 km horizon-tální vzdálenosti při výstupu: 1200 / 400 + 8 / 4 = 5 hodin + doba přestávek.Podrobněji je výpočet času túry uveden na Avalanche Card (vystřihovací příloha tohoto čísla).

Prameny informací pro plánování túry• Mapa 1:25 000 pro detailní plánová-ní.• Mapa lyžařských túr 1:50 000 - po-

skytuje dobrý přehled o možných túrách v regionu a o průběhu cesty. • Průvodce lyžařských túr pro danou oblast.• Informace od chatařů, horských vůdců, místních znalců terénu, obrázky, pohlednice. • Dalekohled pomůže při průzkumu během túry v „sousedství“.• Prohlédnutí alternativní túry na internetu, např.: www.lezec.cz, www.gipfelbuch.ch, www.bergsteigen.at.

Hlavní otázky ohledně prů-běhu trasy• Kudy vede cesta?• Kde se nachází nejožehavější místa z hlediska lavinové-ho nebezpečí?• Která jsou místa s nebezpečím pádu lyžaře / lezce?• Vyžaduje naplánova-ná trasa zvláštní lyžařské / lezecké dovednosti?• Vyskytnou se během cesty lezecké úseky, např. od místa, kde necháváme lyže, k vrcholu?• Jaké bude celkové převýšení (výstup i sjezd) a horizontální délka trasy?• Kde se nechází orientačně náročná místa v případě mlhy?• Na ledovcích: kde jsou úseky s trhli-nami? Je nebezpečí pádu ledu?

Hlavní otázky ohledně počasí• Jaká je předpověď?• Jak je spolehlivá? Počasí v celém

regionu?• Počítá se s mlhou? Jak vysoko leží hladina mraků? • Jaká je tendence počasí?• Předpověď větru a teploty? • Množství srážek?…

Hlavní otázky týkající se sněhu a lavin• Je k dispozici oficiální a aktuálnílavinové zpravodajství? • Jaký stupeň nebezpečí je předpoví-dán pro region túry?

• Jaká expozice svahu je obzvláště ohrožující, včetně

výškové informace (hlavně v záp. Alpách)?

• Kdy byl poslední cyklus významných srážek? • Je čerstvý navátý sníh (směr větru)?

• Stoupá nebezpečí bě-hem dne? Kvůli oteplení?

Kvůli novému sněhu? • Počátek a množství očekáva-

ných srážek?• Výšková hranice padání sněhu? Směr větru? • Jaký charakter má povrch napadlého sněhu? • Co bylo ostatními (co možná nej-kompetentnějšími) řečeno o sněhové pokrývce?

Hlavní otázky ohledně lidského faktoru• Kdo je ve skupině?• Jsou velké rozdíly v úrovni účastníků?• Jaká je kondice, technické doved-nosti a zkušenosti z hor, zejména u těch nejslabších?

• Jaká jsou předsevzetí a přání? Moti-vace? • Kdo je zodpovědný za skupinu? Kdo rozhoduje?• Jak budou členové skupiny informo-váni a organizováni? • Dosažitelnost cíle?• Jsou účastníci dobře vybaveni? Kdo se stará a zodpovídá za společný materi-ál?

Zkušenost z hor hraje podstatnou roliČím méně je vlastních zkušeností z hor, tím těžší je odhadnout průběh túry. Z to-ho také vyplývá méně zkušeností s řeše-ním nenadálých situací na cestách. Proto je zvláště důležité naplánovat dostateč-nou časovou rezervu (výkonnost skupiny, případné komplikace, možnosti návratu, atd.) a stále se opakovaně zabývat otáz-kami vedoucími k minimalizaci rizika.

sk ia lp in i smushoro lezec tv í

5

CHRONOLOGIE PLÁNOVÁNÍ TÚRY

Hrubé plánováníVolba túry, často týdny předem

Kroky 1-31. Shromáždit a porovnat informace2. Prostudovat klíčová místa3. Najít alternativy a varianty

Kdy je tato túra vůbec realizovatelná? Sněhové podmínky? / Kvalita skály? / Kvalita ledu? Lavinový bulletin?Předpověď počasí?Míra zasněžení ledovce?Schopnosti účastníků?

Podrobné plánováníVětšinou večer před túrou

Kroky 1-71. Shromáždit a vzájemně porovnat informace2. Prostudovat klíčová místa3. Najít alternativy a varianty4. Naplánovat body rozhodování5. Stanovit podrobný plán túry6. Ověřit předpokládaná rizika7. Přizpůsobit se reálným podmínkám – dynamické plánování

Noc před túrouMám-li neklidné spaní, projdu znovu naplánování túry - vrátím se ke kroku 6, a případně ke kroku 3

Start túryPanují takové podmínky, jaké jsme předpo-kládali při plánování?

Dynamické plánováníběhem túrynahrazení, případné vylepšení plánu a apli-kace příslušné taktiky

Návrat z túrypivo, káva, polévka, dobrůtka…

Vyhodnocení túryCílem je poučit se z chyb (zpětná vazba = vylepšení kvality plánování)

Ski

tou

r C

ard

ST

OP

OR

GO

– r

ozh

od

ova

cí s

trat

egie

© M

ich

al B

ulič

ka –

ww

w.t

ran

salp

.cz

po

dle

zd

rojů

OE

AV

(M

. L

arch

er),

SA

C (

S.

Har

vey)

a S

LF

Plá

nová

ní �

Che

ck 1

� C

heck

2 �

stan

dar

dní

op

atře

ní

CH

EC

K 1

: st

upeň

lavi

nové

ho n

ebez

peč

í � li

mit

skl

onu

svah

u

CH

EC

K 2

: p

řesn

ější

(lo

káln

í) p

osou

zení

jed

notl

ivýc

h fa

ktor

ů

STA

ND

AR

DN

Í O

PA

TŘ

EN

Í: p

rakt

ikuj

eme

vžd

y ne

závi

sle

na p

odm

ínká

ch

NO

VÝ

SN

ÍHN

AV

ÁTÝ

SN

ÍHP

RO

VL

HN

UT

Í S

NĚ

HU

LAV

INY

PR

AS

KÁ

NÍ

SV

AH

U

Plá

nová

ní• L

avin

ová

zprá

va –

Stu

peň

nebe

zpeč

í, te

nden

ce, s

tabi

lita

sněh

u, n

avát

ý sn

íh• P

ředp

ověď

poč

así –

Srá

žky,

směr

a sí

la v

ětru

, prů

běh

tepl

oty,

výšk

ová

hran

ice sn

ěžen

í a m

razu

, vid

iteln

ost

• Map

a –

Expo

zice,

sklo

n sv

ahů,

klíč

ová

nebe

zpeč

ná m

ísta

• Sku

pina

– V

elik

ost,

výko

nnos

t, zk

ušen

ost,

lyža

řská

zdat

nost

, vy

bave

nost

, disc

iplín

a

Sje

zd• 3

0 m

roze

stup

y od

sklo

nu ≥

30°

(neb

o je

dnot

livě)

• jez

dit j

edno

tlivě

(org

anizo

vaně

) od

sklo

nu ≥

35°

Výs

tup

• Nou

zové

vyb

aven

í = v

yhle

dáva

č + lo

pata

+ so

nda

• Kon

trol

a vy

hled

ávač

e (v

ysílá

ní i

příje

m)

• Odl

ehčo

vací

roze

stup

y 10

m o

d sk

lonu

≥ 3

0°

Ob

ecné

• opt

imál

ní v

yužit

í ter

énu

(pře

dpok

lad

vidi

teln

osti)

• prů

běžn

á or

ient

ace

• jas

né p

ovel

y (r

ozes

tupy

, org

aniza

ce sj

ezdu

)• v

ýstu

p ≠

sjezd

, sje

zd =

nov

ý te

rén

• zůs

tat p

ohro

mad

ě (t

empo

, pře

stáv

ky)

STU

PN

ICE

LA

VIN

OV

ÉH

O N

EB

EZ

PE

ČÍ

1 –

nízk

é (2

) �

Všeo

becn

ě vel

mi p

řízni

vé p

odm

ínky

pro

túry

. Dob

ře zp

evně

ná sn

ěhov

á po

krýv

ka –

na

pov

rchu

se vy

tvoř

í tlu

stá

zmrz

lá vr

stva

firn

u (h

lavn

ě na

jaře

). Fi

rnov

á vr

stva

se m

ůže

vytv

ořit

i běh

em zi

my

– hl

avně

při

inte

nziv

ním

deš

ti a

násle

dném

och

laze

ní. N

ebez

pečn

á m

ísta

by se

měl

a vy

skyt

ovat

velic

e spo

radi

cky n

a ex

trém

ně st

rmýc

h sv

azích

a

k uv

olně

ní la

viny

je z

apot

řebí

vel

kou

zátě

ž. B

ez s

pont

ánní

ch la

vin

i pra

skán

í sně

hové

vrs

tvy.

13-%

zim

ních

dn

ů-–

žádn

é ne

štěs

tí.

2 –

mír

né (

4) �

Přízn

ivé

podm

ínky

pro

túry

při

zohl

edně

ní lo

káln

ího

nebe

zpeč

í. Sn

ěhov

á po

krýv

ka v

šeob

ecně

dob

ře zp

evně

ná,

s-vý

jimko

u oj

edin

ělýc

h m

íst, k

de je

zpev

něna

pou

ze m

írně.

Ve s

rovn

ání s

nízk

ou ú

rovn

í lav

inov

ého

nebe

zpeč

í se

hust

ota

ploš

ného

rozlo

žení

neb

ezpe

čnýc

h m

íst ta

křka

zdv

ojná

sobu

je. N

ebez

pečn

á m

ísta

se n

evys

kytu

jí po

uze

na e

xtré

mně

strm

ých

svaz

ích, a

le i

na sv

azích

se sk

lone

m m

enším

než

cca

40°

. Poz

or n

a zá

větr

né sv

ahy.

Sesu

v la

viny

hro

zí je

n v

důsle

dku

velk

é př

ídav

né z

átěž

e (n

apř.

skup

ina

spor

tovc

ů, o

dstř

el, r

olba

) a

jen

na p

řesn

ě vy

mez

iteln

ých

přík

rých

sva

zích.

Bez

nov

ých

spon

tánn

ích la

vin

(vyj

ímeč

ně z

ext

rém

ně s

trm

ých

svah

ů). 4

6-%

zimní

ch d

nů –

17-%

neš

těst

í.

3 –

znač

né (

8) �

Om

ezen

é m

ožno

sti

túr,

velm

i po

dsta

tné

nebe

zpeč

í, vy

žadu

je z

kuše

nost

i. N

esjíž

dět

prud

ší sv

ahy

než

při

výst

upu,

vho

dné

sjížd

ět tr

asou

výs

tupu

. Mírn

ě až

nep

atrn

ě zp

evně

ná s

něho

vá p

okrý

vka.

Krit

ické

nebe

zpeč

í na

záv

ětrn

ých

svaz

ích –

nav

átý

sníh

! Typ

ický

varo

vný

signá

l – p

rask

ání s

něhu

„wum

m“.

Příp

adné

zpo

zoro

vané

tr

hlin

y ve s

něhu

jsou

důs

ledk

em zl

omů

ve st

rukt

uře –

pra

skán

í. 3 =

úro

veň

s-ne

jširš

ím ro

zpět

ím m

ožný

ch se

suvů

la

vin

(uvo

lnite

lné

jedn

ím č

lově

kem

). Sp

ontá

nní l

avin

y m

axim

álně

stř

ední

vel

ikos

ti. N

a ja

ře s

e la

viny

opa

kují

v cy

klec

h so

uvise

jících

se

ztrá

tou

pevn

osti

sněh

ové

pokr

ývky

v p

růbě

hu d

ne. Č

asto

hro

zí i v

elké

lavi

ny, n

apř.

běhe

m in

tenz

ivní

ho sn

ěžen

í dop

rová

zené

ho v

ětre

m. 3

6-% zi

mní

ch d

nů, 6

3-% n

eště

stí.

4 –

vyso

ké (

16)

�Ve

lmi o

mez

ené

mož

nost

i túr

, vyž

aduj

e ve

lké

zkuš

enos

ti. P

ředc

hází

mu

inte

nziv

ní sn

ěžen

í a v

ítr, p

opř.

inte

nziv

ní

déšť

na

star

ou s

něho

vou

pokr

ývku

. Můž

e vz

nikn

out i

při

mén

ě in

tenz

ivní

m s

něže

ní je

-li s

oudr

žnos

t nov

ého

sněh

u se

star

ou sn

ěhov

ou p

okrý

vkou

ve

všec

h sm

ěrec

h sv

ahu

mim

ořád

ně šp

atná

. Zna

men

ím js

ou č

etné

spon

-tá

nní la

viny

(mal

é, st

ředn

í, ve

lké)

i zač

átke

m zi

my a

trhl

iny v

e sně

hu. K

-ses

uvům

lavi

n do

cház

í ve v

šech

směr

ech

svah

u, n

ebez

pečn

á m

ísta

již n

ení m

ožno

vym

ezit

podl

e ex

pozic

e a

nadm

ořsk

é vý

šky.

Lavi

nu v

yvol

á i j

edin

ý člo

věk.

Nut

nost

vní

mat

neb

ezpe

čí i v

rov

inác

h a-

mírn

ých

svaz

ích –

spo

ntán

ní la

viny

! Neb

ezpe

čí v

údol

ích a

pr

otisv

azích

. 6-%

zim

ních

dnů

, 18-%

neš

těst

í. 5

– ve

lmi v

ysok

é (3

2) �

Nel

ze p

odni

kat t

úry.

Sněh

ová

pokr

ývka

vše

obec

ně sl

abě

zpev

něna

a z

načn

ě ne

stab

ilní.

Neb

ezpe

čí př

edst

avuj

e ka

tast

rofic

kou

situa

ci, k

dy je

mož

no o

čeká

vat č

etné

ses

uvy

velk

ých

lavi

n i m

írném

teré

nu. L

yžař

ské

túry

nel

ze

podn

ikat

. Vět

šinou

rych

le o

dezn

í. 1-%

zim

ních

dnů

, 2-%

neš

těst

íPo

znám

ka: N

ebez

pečí

rost

e exp

onen

ciáln

ě. P

omoc

ná in

terp

reta

ce 1

– 2 –

3 – 4

– 5 p

ouze

zjed

nodu

šeně

vyja

dřuj

e sk

uteč

ný p

oten

cioná

l neb

ezpe

čí 2 –

4 –

8 – 1

6 – 3

2. Te

nto

pote

nciá

l (po

uze d

o st

upně

3) p

oužív

á př

i své

redu

kční

m

etod

ě 3x

3 W

erne

r Mun

ter.

ROZHODOVÁNÍ Je to pro mě nebezpečné?

• odpověď zní 5x NE – GO• odpověď je min. 1x ANO – STOP / náhradní túra / program

(např. nácvik práce s vyhledávačem)

??? kdy naposled ??? kolik ??? s působením větru ???od 3.stupně (značné) je kritické množství nového sněhu:• 10 – 20 cm při nevýhodných podmínkách• 20 – 30 cm při průměrných podmínkách• 30 – 50 cm při výhodných podmínkáchPodmínky určuje síla větru (vítr je stavitelem lavin!!!), teplota, charakter povrchu starého sněhu, četnost a pravidelnost sjíždění svahu.Nový sníh + vítr = nebezpečí deskových lavin

??? jak čerstvý ??? kolik ??? kde ??? na jakém podkladu ???• Navátý sníh = LAVINOVÝ sníh• Navátý sníh = sníh „dopravený“ větrem z místa a do místa B• Je nebezpečný na svazích prudších 30° během tří dnů po sněžení• Čím čerstvější, tím nebezpečnější (nebezpečný během tří dnů po sněžení)• Častěji se vyskytuje ve vyšších polohách (často vítr)• Odlamuje se v blocích, stopa po lyžích má ostré okraje, v okolí stopy jsou trhlinky, povrch se neleskne, tupý odpor při stoupání i sjezdu.• Většinou na závětrných svazích • Ačkoli je měkký, vždy je soudržný• Sledovat příznaky působení větru (převěje, koryta apod.)

??? jak intenzivní ??? nosnost krusty ???• Důsledkem ztráta pevnosti a tím soudržnosti sněhové vrstvy• Způsobuje 50% spontánních lavin• Příčiny: výrazné oteplení, déšť• Nejčastěji za teplých jarních dnů bez nočního mrazu• Pozor při jarních túrách v odpoledních hodinách

??? jak staré ??? kde ??? jejich příčina ???• Varovné znamení = spontánní laviny na okolních svazích• Pokud padá na svazích identického sklonu a expozice s plánovanou túrou – stop/náhradní varianta

??? kde ??? příčina praskání ???• Projevuje se zvukem „wummm“• Provází nestabilitu sněhové vrstvy• Doporučení: jít občas „na zkoušku“ novou stopou (mimo starou zpevněnou)

5 ve

lmi v

ysok

é

záka

z túr

1 ní

zké

2 m

írné

ne

vstu

pova

t na

svah

y 40°

a ví

ce

3 zn

ačné

ne

vstu

pova

t na

svah

y 35°

a ví

ce

4 vy

soké

ne

vstu

pova

t na

svah

y 30°

a ví

ce

CO

JE

DO

BR

É

VĚ

DĚ

TK

dy

vzni

ká la

vino

vé n

ebez

peč

í• n

ový

sníh

pad

ající

za v

ětru

• ryc

hlé

a cit

elné

ote

plen

í• s

labá

, nes

tabi

lní v

rstv

a uv

nitř

sněh

ové

pokr

ývky

• prv

ní k

rásn

ý de

n po

sněž

ení b

ývá

zvlá

šť b

ohat

ý na

ne

štěs

tí

Poč

así m

ůže

rych

le z

měn

it la

vino

vé

neb

ezp

ečí

• srá

žky

– sn

íh, d

éšť,

inte

nzita

• vítr

– sí

la, s

měr

(vítr

ve

výšk

ách,

loká

lní v

ítr)

• tep

lota

– a

ktuá

lní,

dosa

vadn

í výv

oj, t

ende

nce

• vid

iteln

ost –

pře

dpok

lad

pro

optim

ální

vol

bu tr

asy

• obl

ačno

st –

ned

ojde

k o

chla

zení

a p

rom

rznu

tí po

vr-

chu

sněh

ové

vrst

vy (n

ebez

pečn

é hl

avně

na

jaře

)

Sně

hové

pod

mín

ky• m

ocná

vrs

tva

sněh

u je

stab

ilněj

ší ne

ž ten

ká• t

est s

něho

vé v

rstv

y (k

luzn

ý bl

ok, k

ompr

esní

zk

oušk

a) m

ohou

přin

ést i

nfor

mac

e o

nest

abiln

ích a

kl

uzný

ch v

rstv

ách

ve sn

ěhov

é po

krýv

ce

Cho

vání

v t

erén

u –

konf

ront

ace

s p

láne

m• S

klon

svah

ů –

stál

e od

hado

vat a

měř

it (k

ritick

á hr

anice

30°

)–

sledo

vat s

trm

é sv

ahy

nad

sebo

u i p

od se

bou

• Exp

ozice

– Vě

tšin

a úr

azů

se st

ává

na st

inný

ch st

rmýc

h sv

azích

v

blízk

osti

hřeb

enů

• Rel

iéf

– V

teré

nu v

yužív

at o

blé,

bez

pečn

é vy

výše

niny

, hř

eben

y (k

onve

xní).

Vyh

ýbat

se d

olin

ám a

sout

ěská

m,

je-li

to m

ožné

– čl

enitě

jší te

rén

umož

ňuje

vol

bu b

ezpe

čněj

ší tra

sy• V

eget

ace

– Le

s nec

hrán

í pře

d de

skov

ými l

avin

ami

Vyb

aven

í na

lyža

řské

túr

y

Povi

nná

výba

va sk

ialp

inist

y (k

aždý

vžd

y) –

lyže

, vá

zání

, bot

y, pá

sy, s

toup

ací h

řebe

ny n

a ly

že, t

eles

-ko

pick

é ho

le, l

avin

ový

vyhl

edáv

áč, s

něho

vá lo

pata

, la

vino

vá so

nda,

biv

akov

ací v

ak p

ro 2

oso

by.

Pro

skup

inu

(vžd

y) –

map

a, b

usol

a (G

PS),

léká

rničk

a,

náhr

adní

pás

y, le

pidl

o na

pás

y.V

ledo

vcov

ém te

rénu

nav

íc ka

ždý

– se

dací

úvaz

ek, 1

x ka

rabi

na H

MS,

2x

kara

bina

se zá

mke

m, s

ešitá

plo

chá

smyč

ka 12

0 cm

, pom

ocné

šňůr

y –

repk

y pr

ůměr

u 5–

6 m

m, d

élky

1,3

a 5 m

, příp

adně

1x T

iblo

c, p

řípad

ně 2

ks

tvar

ově

stej

ných

kar

abin

bez

zám

ku, p

ro sk

upin

u la

no

typu

1 ne

bo 1/

2, d

élka

40

– 60

m.

Podl

e ch

arak

teru

túry

– st

oupa

cí že

leza

(co

nejle

hčí),

le

hký

turis

tický

cepí

n.

Nes

mys

lné

mýt

y o

lavi

nách

–

nep

ravd

ivé

nesm

ysly

• Mál

o sn

ěhu

znam

ená

mal

é la

vino

vé n

ebez

pečí

• Za

nízk

ých

tepl

ot n

epad

ají l

avin

y• L

es ch

rání

pře

d la

vino

u• S

topy

lyží

na sv

ahu

signa

lizuj

í bez

pečí

• Na

krát

kém

svah

u se

nem

ůže

nic s

tát

• 3 d

ny p

o sn

ěžen

í je

lavi

nové

neb

ezpe

čí pa

ssé

• Na

drsn

ém p

ovrc

hu n

epad

ají l

avin

y• L

avin

y pa

dají

jen

za šp

atné

ho p

očas

í• P

rask

ání v

e sn

ěhu

signa

lizuj

e vý

hodn

é se

sedá

ní

sněh

ové

vrst

vy

Nej

čast

ější

chy

by v

edou

cí

k la

vino

vým

neš

těst

ím• C

hyby

v p

láno

vání

túry

• Příl

išná

ocho

ta b

rát n

a se

be ri

ziko

• Ign

orov

ání v

arov

ných

pod

nětů

• Ned

osta

tečn

á vy

bave

nost

• Poh

rdán

í var

ovný

mi r

adam

i zna

lců• Š

patn

á vo

lba

trasy

(neo

ptim

ální

vyu

žití t

erén

u)• C

hybn

ý od

had

času

túry

(hla

vně

na ja

ře)

• Ned

iscip

linov

anos

t při

sjezd

u• T

úra

za šp

atné

vid

iteln

osti

• Příl

iš ve

lká

skup

ina

• Sám

na

túře

LAV

INO

VÁ

PŘ

ED

PO

VĚ

Ď N

A I

NT

ER

NE

TU

ww

w.la

win

e.or

g –

odka

zy n

a vš

echn

y ev

rops

ké sk

ialp

inist

ické

regi

ony

ZÁ

CH

RA

NA

V

-LA

VIN

ĚC

hová

ní z

asyp

ávan

ého

Poku

sit se

lavi

ně u

jet (

lze zř

ídka

), ot

evřít

vá

zaní

, zah

odit

hůlk

y, ko

lena

pro

ti hr

udní

ku,

ruce

drž

et p

evně

pře

d ob

ličej

em –

vyt

vořt

e si

vzdu

chov

ou k

omor

u. P

o za

sypá

ní se

ukl

idni

t, po

mal

u dý

chat

, věř

it v

zách

ranu

Cho

vání

nez

asyp

anýc

h• c

ílem

je v

yhra

bat z

asyp

ané(

ho) d

o 15

min

. ka

ždá

vteř

ina

má

cenu

zlat

a, k

amar

ádsk

á po

moc

má

před

nost

pře

d te

lefo

nová

ním

zá-

chra

nné

služb

ě.• p

ečliv

ě po

zoro

vat l

avin

u a

bod

zmize

ní

post

ižené

ho

• všic

hni p

řepn

ou v

yhle

dáva

če d

o ře

žimu

„přij

ímač

"(vč

etně

otř

esen

ých

neza

sypa

ných

)• s

tano

vit v

elite

le zá

chra

ny a

pln

it je

ho

poky

ny. d

ružs

tvo

rozd

ělit

na „v

yhle

dáva

če" a

„v

ypro

šťov

ače"

(maj

í vžd

y ba

toh

s seb

ou)

• získ

at p

řehl

ed –

pro

mys

let –

jedn

at (c

o ne

jrych

leji,

syst

emat

icky)

• vel

itel z

avol

á po

moc

(112

)• p

ři ví

cená

sobn

ém za

sypá

ní p

ečliv

ě or

gani

zo-

vat d

ohle

dání

• co

nejv

íce li

dí v

ypro

šťuj

e lo

pata

mi (

opat

rně,

po

hyby

ze st

rany

)• p

osky

tnut

í prv

ní p

omoc

i (pr

votn

ě uv

olni

t dý

chac

í ces

ty a

hru

dník

)

Zás

ady

prv

ní p

omoc

i v la

vině

• co

nejd

říve

uvol

nit h

lavu

a h

rudn

ík, u

voln

it dý

chac

í ces

ty, z

jistit

zda

byla

vzd

ucho

vá k

apsa

• kon

trol

a zá

klad

ních

živo

tních

funk

cí –

dých

ání,v

ědom

í, kr

evní

obě

h. p

řípad

né

oživ

ován

í• o

chra

na p

řed

další

m p

roch

laze

ním

• stá

lý d

ohle

d a

péče

• tra

nspo

rt v

rtul

níke

m

Zác

hran

a vr

tuln

íkem

• zón

a be

z pře

káže

k 25

x 2

5 m, h

orizo

ntál

ní

dose

dací

ploc

ha 6

x 6

m• s

klon

plo

chy

max

. 8°

• v o

kruh

u 50

m n

esm

í být

vol

né p

ředm

ěty

• sně

hový

pod

klad

pok

ud m

ožno

udu

sat

• nav

igát

or k

lečí

na o

kraj

i dos

edac

í plo

chy

doku

d se

roto

r nez

asta

ví• p

ohyb

oso

b v

blízk

osti

vrtu

lník

u je

n př

i sto

-jíc

ím ro

toru

jina

k je

n za

dop

rovo

du p

osád

ky a

vž

dy za

očn

ího

kont

aktu

s pi

lote

m

Tele

fony

v n

ouzi

Evro

pa 11

2, R

akou

sko

140,

Švý

cars

ko 14

14, I

tálie

118,

Bav

orsk

o 19

222,

Fra

ncie

18, Č

R 15

5, S

love

nsko

1830

0 (V

.

Tatr

y 42

1524

4228

20, Z

. Tat

ry ji

h +4

2144

5586

218,

Z. T

atry

seve

r +42

1435

3951

01, N

. Tat

ry +

4214

4559

1678

, V. F

atra

+421

4841

9972

4, M

. Fat

ra +

4214

1569

5232

STA

TIS

TIK

A (

výb

ěr)

97-%

lavi

n na

svaz

ích ≥

30°

, 84-

% la

vin

na sv

azích

≥ 3

5°, 9

0-%

lavi

n uv

olni

l zás

ah čl

ověk

a, 6

3-%

neš

těst

í se

stal

o př

i 3. (

znač

ném

) stu

pni,

17-%

při

2. (m

írném

) stu

pni l

avin

ovéh

o ne

bezp

ečí.

63-%

neš

těst

í se

stal

o na

závě

trný

ch sv

azích

dík

y na

váté

mu

sněh

u (d

esko

vé la

viny

) v ro

zmez

í exp

ozice

SV

– V

– JV

, 27-

% n

eště

stí s

e st

alo

na st

inný

ch sv

azích

s ne

stab

ilní s

něho

vou

vrst

vou

(plo

vouc

í pře

krys

taliz

ovan

ý

sníh

, pov

rcho

vá ji

nova

tka)

v ro

zmez

í exp

ozice

SZ

– S

– SV

, 10-

% n

eště

stí s

e st

alo

na sl

uneč

ných

, náv

ětrn

ých

svaz

ích se

stab

ilní s

něho

vou

vrst

vou

díky

pro

vlhl

ému

sněh

u, v

rozm

ezí e

xpoz

ice JV

– J

– Z

– SZ

.

B E Z P E Č N Ě V P Ř Í R O D Ě A V H O R Á C H

ww

w.h

ud

y.cz FAKTORY PŘI PLÁNOVÁNÍ TÚR

Počínání při plánování časového rozvrhu• Musíme být v určitém času na urči-tém místě nebo zpátky v údolí (provlhlý sníh, tající séraky, sestup exponovanou cestou, blížící se tma, poslední vlak)? • Určit v hrubém rámci místo srazu, dobu startu, čas dosažení vrcholu, návrat.• Odhadnout časovou rezervu, eventu-álně určit čas otočení túry zpět. • Takticky naplánovat přestávky.

Výpočet času potřebného pro túru• Z mapy odečíst celkové převýšení a celkovou horizontální vzdálenost. • Čas výstupu v hodinách = výškové metry / 400 + horizontální vzdálenost v km / 4. K tomu připočítat přestávky, u lezeckých pasáží si eventuálně všímat času, který zabere jištění vůdce.• Sjezd: Připočítáme ¼ doby výstupu. Čas sjezdu je silně závislý na terénu, podmínkách a sjezdařské dovednosti účastníků. Příklad:1200 výškových metrů a 8 km horizon-tální vzdálenosti při výstupu: 1200 / 400 + 8 / 4 = 5 hodin + doba přestávek.Podrobněji je výpočet času túry uveden na Avalanche Card (vystřihovací příloha tohoto čísla).

Prameny informací pro plánování túry• Mapa 1:25 000 pro detailní plánová-ní.• Mapa lyžařských túr 1:50 000 - po-

skytuje dobrý přehled o možných túrách v regionu a o průběhu cesty. • Průvodce lyžařských túr pro danou oblast.• Informace od chatařů, horských vůdců, místních znalců terénu, obrázky, pohlednice. • Dalekohled pomůže při průzkumu během túry v „sousedství“.• Prohlédnutí alternativní túry na internetu, např.: www.lezec.cz, www.gipfelbuch.ch, www.bergsteigen.at.

Hlavní otázky ohledně prů-běhu trasy• Kudy vede cesta?• Kde se nachází nejožehavější místa z hlediska lavinové-ho nebezpečí?• Která jsou místa s nebezpečím pádu lyžaře / lezce?• Vyžaduje naplánova-ná trasa zvláštní lyžařské / lezecké dovednosti?• Vyskytnou se během cesty lezecké úseky, např. od místa, kde necháváme lyže, k vrcholu?• Jaké bude celkové převýšení (výstup i sjezd) a horizontální délka trasy?• Kde se nechází orientačně náročná místa v případě mlhy?• Na ledovcích: kde jsou úseky s trhli-nami? Je nebezpečí pádu ledu?

Hlavní otázky ohledně počasí• Jaká je předpověď?• Jak je spolehlivá? Počasí v celém

regionu?• Počítá se s mlhou? Jak vysoko leží hladina mraků? • Jaká je tendence počasí?• Předpověď větru a teploty? • Množství srážek?…

Hlavní otázky týkající se sněhu a lavin• Je k dispozici oficiální a aktuálnílavinové zpravodajství? • Jaký stupeň nebezpečí je předpoví-dán pro region túry?

• Jaká expozice svahu je obzvláště ohrožující, včetně

výškové informace (hlavně v záp. Alpách)?

• Kdy byl poslední cyklus významných srážek? • Je čerstvý navátý sníh (směr větru)?

• Stoupá nebezpečí bě-hem dne? Kvůli oteplení?

Kvůli novému sněhu? • Počátek a množství očekáva-

ných srážek?• Výšková hranice padání sněhu? Směr větru? • Jaký charakter má povrch napadlého sněhu? • Co bylo ostatními (co možná nej-kompetentnějšími) řečeno o sněhové pokrývce?

Hlavní otázky ohledně lidského faktoru• Kdo je ve skupině?• Jsou velké rozdíly v úrovni účastníků?• Jaká je kondice, technické doved-nosti a zkušenosti z hor, zejména u těch nejslabších?

• Jaká jsou předsevzetí a přání? Moti-vace? • Kdo je zodpovědný za skupinu? Kdo rozhoduje?• Jak budou členové skupiny informo-váni a organizováni? • Dosažitelnost cíle?• Jsou účastníci dobře vybaveni? Kdo se stará a zodpovídá za společný materi-ál?

Zkušenost z hor hraje podstatnou roliČím méně je vlastních zkušeností z hor, tím těžší je odhadnout průběh túry. Z to-ho také vyplývá méně zkušeností s řeše-ním nenadálých situací na cestách. Proto je zvláště důležité naplánovat dostateč-nou časovou rezervu (výkonnost skupiny, případné komplikace, možnosti návratu, atd.) a stále se opakovaně zabývat otáz-kami vedoucími k minimalizaci rizika.

sk ia lp in i smushoro lezec tv í

5

CHRONOLOGIE PLÁNOVÁNÍ TÚRY

Hrubé plánováníVolba túry, často týdny předem

Kroky 1-31. Shromáždit a porovnat informace2. Prostudovat klíčová místa3. Najít alternativy a varianty

Kdy je tato túra vůbec realizovatelná? Sněhové podmínky? / Kvalita skály? / Kvalita ledu? Lavinový bulletin?Předpověď počasí?Míra zasněžení ledovce?Schopnosti účastníků?

Podrobné plánováníVětšinou večer před túrou

Kroky 1-71. Shromáždit a vzájemně porovnat informace2. Prostudovat klíčová místa3. Najít alternativy a varianty4. Naplánovat body rozhodování5. Stanovit podrobný plán túry6. Ověřit předpokládaná rizika7. Přizpůsobit se reálným podmínkám – dynamické plánování

Noc před túrouMám-li neklidné spaní, projdu znovu naplánování túry - vrátím se ke kroku 6, a případně ke kroku 3

Start túryPanují takové podmínky, jaké jsme předpo-kládali při plánování?

Dynamické plánováníběhem túrynahrazení, případné vylepšení plánu a apli-kace příslušné taktiky

Návrat z túrypivo, káva, polévka, dobrůtka…

Vyhodnocení túryCílem je poučit se z chyb (zpětná vazba = vylepšení kvality plánování)

Ski

tou

r C

ard

ST

OP

OR

GO

– r

ozh

od

ova

cí s

trat

egie

© M

ich

al B

ulič

ka –

ww

w.t

ran

salp

.cz

po

dle

zd

rojů

OE

AV

(M

. L

arch

er),

SA

C (

S.

Har

vey)

a S

LF

Plá

nová

ní �

Che

ck 1

� C

heck

2 �

stan

dar

dní

op

atře

ní

CH

EC

K 1

: st

upeň

lavi

nové

ho n

ebez

peč

í � li

mit

skl

onu

svah

u

CH

EC

K 2

: p

řesn

ější

(lo

káln

í) p

osou

zení

jed

notl

ivýc

h fa

ktor

ů

STA

ND

AR

DN

Í O

PA

TŘ

EN

Í: p

rakt

ikuj

eme

vžd

y ne

závi

sle

na p

odm

ínká

ch

NO

VÝ

SN

ÍHN

AV

ÁTÝ

SN

ÍHP

RO

VL

HN

UT

Í S

NĚ

HU

LAV

INY

PR

AS

KÁ

NÍ

SV

AH

U

Plá

nová

ní• L

avin

ová

zprá

va –

Stu

peň

nebe

zpeč

í, te

nden

ce, s

tabi

lita

sněh

u, n

avát

ý sn

íh• P

ředp

ověď

poč

así –

Srá

žky,

směr

a sí

la v

ětru

, prů

běh

tepl

oty,

výšk

ová

hran

ice sn

ěžen

í a m

razu

, vid

iteln

ost

• Map

a –

Expo

zice,

sklo

n sv

ahů,

klíč

ová

nebe

zpeč

ná m

ísta

• Sku

pina

– V

elik

ost,

výko

nnos

t, zk

ušen

ost,

lyža

řská

zdat

nost

, vy

bave

nost

, disc

iplín

a

Sje

zd• 3

0 m

roze

stup

y od

sklo

nu ≥

30°

(neb

o je

dnot

livě)

• jez

dit j

edno

tlivě

(org

anizo

vaně

) od

sklo

nu ≥

35°

Výs

tup

• Nou

zové

vyb

aven

í = v

yhle

dáva

č + lo

pata

+ so

nda

• Kon

trol

a vy

hled

ávač

e (v

ysílá

ní i

příje

m)

• Odl

ehčo

vací

roze

stup

y 10

m o

d sk

lonu

≥ 3

0°

Ob

ecné

• opt

imál

ní v

yužit

í ter

énu

(pře

dpok

lad

vidi

teln

osti)

• prů

běžn

á or

ient

ace

• jas

né p

ovel

y (r

ozes

tupy

, org

aniza

ce sj

ezdu

)• v

ýstu

p ≠

sjezd

, sje

zd =

nov

ý te

rén

• zůs

tat p

ohro

mad

ě (t

empo

, pře

stáv

ky)

STU

PN

ICE

LA

VIN

OV

ÉH

O N

EB

EZ

PE

ČÍ

1 –

nízk

é (2

) �

Všeo

becn

ě vel

mi p

řízni

vé p

odm

ínky

pro

túry

. Dob

ře zp

evně

ná sn

ěhov

á po

krýv

ka –

na

pov

rchu

se vy

tvoř

í tlu

stá

zmrz

lá vr

stva

firn

u (h

lavn

ě na

jaře

). Fi

rnov

á vr

stva

se m

ůže

vytv

ořit

i běh

em zi

my

– hl

avně

při

inte

nziv

ním

deš

ti a

násle

dném

och

laze

ní. N

ebez

pečn

á m

ísta

by se

měl

a vy

skyt

ovat

velic

e spo

radi

cky n

a ex

trém

ně st

rmýc

h sv

azích

a

k uv

olně

ní la

viny

je z

apot

řebí

vel

kou

zátě

ž. B

ez s

pont

ánní

ch la

vin

i pra

skán

í sně

hové

vrs

tvy.

13-%

zim

ních

dn

ů-–

žádn

é ne

štěs

tí.

2 –

mír

né (

4) �

Přízn

ivé

podm

ínky

pro

túry

při

zohl

edně

ní lo

káln

ího

nebe

zpeč

í. Sn

ěhov

á po

krýv

ka v

šeob

ecně

dob

ře zp

evně

ná,

s-vý

jimko

u oj

edin

ělýc

h m

íst, k

de je

zpev

něna

pou

ze m

írně.

Ve s

rovn

ání s

nízk

ou ú

rovn

í lav

inov

ého

nebe

zpeč

í se

hust

ota

ploš

ného

rozlo

žení

neb

ezpe

čnýc

h m

íst ta

křka

zdv

ojná

sobu

je. N

ebez

pečn

á m

ísta

se n

evys

kytu

jí po

uze

na e

xtré

mně

strm

ých

svaz

ích, a

le i

na sv

azích

se sk

lone

m m

enším

než

cca

40°

. Poz

or n

a zá

větr

né sv

ahy.

Sesu

v la

viny

hro

zí je

n v

důsle

dku

velk

é př

ídav

né z

átěž

e (n

apř.

skup

ina

spor

tovc

ů, o

dstř

el, r

olba

) a

jen

na p

řesn

ě vy

mez

iteln

ých

přík

rých

sva

zích.

Bez

nov

ých

spon

tánn

ích la

vin

(vyj

ímeč

ně z

ext

rém

ně s

trm

ých

svah

ů). 4

6-%

zimní

ch d

nů –

17-%

neš

těst

í.

3 –

znač

né (

8) �

Om

ezen

é m

ožno

sti

túr,

velm

i po

dsta

tné

nebe

zpeč

í, vy

žadu

je z

kuše

nost

i. N

esjíž

dět

prud

ší sv

ahy

než

při

výst

upu,

vho

dné

sjížd

ět tr

asou

výs

tupu

. Mírn

ě až

nep

atrn

ě zp

evně

ná s

něho

vá p

okrý

vka.

Krit

ické

nebe

zpeč

í na

záv

ětrn

ých

svaz

ích –

nav

átý

sníh

! Typ

ický

varo

vný

signá

l – p

rask

ání s

něhu

„wum

m“.

Příp

adné

zpo

zoro

vané

tr

hlin

y ve s

něhu

jsou

důs

ledk

em zl

omů

ve st

rukt

uře –

pra

skán

í. 3 =

úro

veň

s-ne

jširš

ím ro

zpět

ím m

ožný

ch se

suvů

la

vin

(uvo

lnite

lné

jedn

ím č

lově

kem

). Sp

ontá

nní l

avin

y m

axim

álně

stř

ední

vel

ikos

ti. N

a ja

ře s

e la

viny

opa

kují

v cy

klec

h so

uvise

jících

se

ztrá

tou

pevn

osti

sněh

ové

pokr

ývky

v p

růbě

hu d

ne. Č

asto

hro

zí i v

elké

lavi

ny, n

apř.

běhe

m in

tenz

ivní

ho sn

ěžen

í dop

rová

zené

ho v

ětre

m. 3

6-% zi

mní

ch d

nů, 6

3-% n

eště

stí.

4 –

vyso

ké (

16)

�Ve

lmi o

mez

ené

mož

nost

i túr

, vyž

aduj

e ve

lké

zkuš

enos

ti. P

ředc

hází

mu

inte

nziv

ní sn

ěžen

í a v

ítr, p

opř.

inte

nziv

ní

déšť

na

star

ou s

něho

vou

pokr

ývku

. Můž

e vz

nikn

out i

při

mén

ě in

tenz

ivní

m s

něže

ní je

-li s

oudr

žnos

t nov

ého

sněh

u se

star

ou sn

ěhov

ou p

okrý

vkou

ve

všec

h sm

ěrec

h sv

ahu

mim

ořád

ně šp

atná

. Zna

men

ím js

ou č

etné

spon

-tá

nní la

viny

(mal

é, st

ředn

í, ve

lké)

i zač

átke

m zi

my a

trhl

iny v

e sně

hu. K

-ses

uvům

lavi

n do

cház

í ve v

šech

směr

ech

svah

u, n

ebez

pečn

á m

ísta

již n

ení m

ožno

vym

ezit

podl

e ex

pozic

e a

nadm

ořsk

é vý

šky.

Lavi

nu v

yvol

á i j

edin

ý člo

věk.

Nut

nost

vní

mat

neb

ezpe

čí i v

rov

inác

h a-

mírn

ých

svaz

ích –

spo

ntán

ní la

viny

! Neb

ezpe

čí v

údol

ích a

pr

otisv

azích

. 6-%

zim

ních

dnů

, 18-%

neš

těst

í. 5

– ve

lmi v

ysok

é (3

2) �

Nel

ze p

odni

kat t

úry.

Sněh

ová

pokr

ývka

vše

obec

ně sl

abě

zpev

něna

a z

načn

ě ne

stab

ilní.

Neb

ezpe

čí př

edst

avuj

e ka

tast

rofic

kou

situa

ci, k

dy je

mož

no o

čeká

vat č

etné

ses

uvy

velk

ých

lavi

n i m

írném

teré

nu. L

yžař

ské

túry

nel

ze

podn

ikat

. Vět

šinou

rych

le o

dezn

í. 1-%

zim

ních

dnů

, 2-%

neš

těst

íPo

znám

ka: N

ebez

pečí

rost

e exp

onen

ciáln

ě. P

omoc

ná in

terp

reta

ce 1

– 2 –

3 – 4

– 5 p

ouze

zjed

nodu

šeně

vyja

dřuj

e sk

uteč

ný p

oten

cioná

l neb

ezpe

čí 2 –

4 –

8 – 1

6 – 3

2. Te

nto

pote

nciá

l (po

uze d

o st

upně

3) p

oužív

á př

i své

redu

kční

m

etod

ě 3x

3 W

erne

r Mun

ter.

ROZHODOVÁNÍ Je to pro mě nebezpečné?

• odpověď zní 5x NE – GO• odpověď je min. 1x ANO – STOP / náhradní túra / program

(např. nácvik práce s vyhledávačem)

??? kdy naposled ??? kolik ??? s působením větru ???od 3.stupně (značné) je kritické množství nového sněhu:• 10 – 20 cm při nevýhodných podmínkách• 20 – 30 cm při průměrných podmínkách• 30 – 50 cm při výhodných podmínkáchPodmínky určuje síla větru (vítr je stavitelem lavin!!!), teplota, charakter povrchu starého sněhu, četnost a pravidelnost sjíždění svahu.Nový sníh + vítr = nebezpečí deskových lavin

??? jak čerstvý ??? kolik ??? kde ??? na jakém podkladu ???• Navátý sníh = LAVINOVÝ sníh• Navátý sníh = sníh „dopravený“ větrem z místa a do místa B• Je nebezpečný na svazích prudších 30° během tří dnů po sněžení• Čím čerstvější, tím nebezpečnější (nebezpečný během tří dnů po sněžení)• Častěji se vyskytuje ve vyšších polohách (často vítr)• Odlamuje se v blocích, stopa po lyžích má ostré okraje, v okolí stopy jsou trhlinky, povrch se neleskne, tupý odpor při stoupání i sjezdu.• Většinou na závětrných svazích • Ačkoli je měkký, vždy je soudržný• Sledovat příznaky působení větru (převěje, koryta apod.)

??? jak intenzivní ??? nosnost krusty ???• Důsledkem ztráta pevnosti a tím soudržnosti sněhové vrstvy• Způsobuje 50% spontánních lavin• Příčiny: výrazné oteplení, déšť• Nejčastěji za teplých jarních dnů bez nočního mrazu• Pozor při jarních túrách v odpoledních hodinách

??? jak staré ??? kde ??? jejich příčina ???• Varovné znamení = spontánní laviny na okolních svazích• Pokud padá na svazích identického sklonu a expozice s plánovanou túrou – stop/náhradní varianta

??? kde ??? příčina praskání ???• Projevuje se zvukem „wummm“• Provází nestabilitu sněhové vrstvy• Doporučení: jít občas „na zkoušku“ novou stopou (mimo starou zpevněnou)

5 ve

lmi v

ysok

é

záka

z túr

1 ní

zké

2 m

írné

ne

vstu

pova

t na

svah

y 40°

a ví

ce

3 zn

ačné

ne

vstu

pova

t na

svah

y 35°

a ví

ce

4 vy

soké

ne

vstu

pova

t na

svah

y 30°

a ví

ce

CO

JE

DO

BR

É

VĚ

DĚ

TK

dy

vzni

ká la

vino

vé n

ebez

peč

í• n

ový

sníh

pad

ající

za v

ětru

• ryc

hlé

a cit

elné

ote

plen

í• s

labá

, nes

tabi

lní v

rstv

a uv

nitř

sněh

ové

pokr

ývky

• prv

ní k

rásn

ý de

n po

sněž

ení b

ývá

zvlá

šť b

ohat

ý na

ne

štěs

tí

Poč

así m

ůže

rych

le z

měn

it la

vino

vé

neb

ezp

ečí

• srá

žky

– sn

íh, d

éšť,

inte

nzita

• vítr

– sí

la, s

měr

(vítr

ve

výšk

ách,

loká

lní v

ítr)

• tep

lota

– a

ktuá

lní,

dosa

vadn

í výv

oj, t

ende

nce

• vid

iteln

ost –

pře

dpok

lad

pro

optim

ální

vol

bu tr

asy

• obl

ačno

st –

ned

ojde

k o

chla

zení

a p

rom

rznu

tí po

vr-

chu

sněh

ové

vrst

vy (n

ebez

pečn

é hl

avně

na

jaře

)

Sně

hové

pod

mín

ky• m

ocná

vrs

tva

sněh

u je

stab

ilněj

ší ne

ž ten

ká• t

est s

něho

vé v

rstv

y (k

luzn

ý bl

ok, k

ompr

esní

zk

oušk

a) m

ohou

přin

ést i

nfor

mac

e o

nest

abiln

ích a

kl

uzný

ch v

rstv

ách

ve sn

ěhov

é po

krýv

ce

Cho

vání

v t

erén

u –

konf

ront

ace

s p

láne

m• S

klon

svah

ů –

stál

e od

hado

vat a

měř

it (k

ritick

á hr

anice

30°

)–

sledo

vat s

trm

é sv

ahy

nad

sebo

u i p

od se

bou

• Exp

ozice

– Vě

tšin

a úr

azů

se st

ává

na st

inný

ch st

rmýc

h sv

azích

v

blízk

osti

hřeb

enů

• Rel

iéf

– V

teré

nu v

yužív

at o

blé,

bez

pečn

é vy

výše

niny

, hř

eben

y (k

onve

xní).

Vyh

ýbat

se d

olin

ám a

sout

ěská

m,

je-li

to m

ožné

– čl

enitě

jší te

rén

umož

ňuje

vol

bu b

ezpe

čněj

ší tra

sy• V

eget

ace

– Le

s nec

hrán

í pře

d de

skov

ými l

avin

ami

Vyb

aven

í na

lyža

řské

túr

y

Povi

nná

výba

va sk

ialp

inist

y (k

aždý

vžd

y) –

lyže

, vá

zání

, bot

y, pá

sy, s

toup

ací h

řebe

ny n

a ly

že, t

eles

-ko

pick

é ho

le, l

avin

ový

vyhl

edáv

áč, s

něho

vá lo

pata

, la

vino

vá so

nda,

biv

akov

ací v

ak p

ro 2

oso

by.

Pro

skup

inu

(vžd

y) –

map

a, b

usol

a (G

PS),

léká

rničk

a,

náhr

adní

pás

y, le

pidl

o na

pás

y.V

ledo

vcov

ém te

rénu

nav

íc ka

ždý

– se

dací

úvaz

ek, 1

x ka

rabi

na H

MS,

2x

kara

bina

se zá

mke

m, s

ešitá

plo

chá

smyč

ka 12

0 cm

, pom

ocné

šňůr

y –

repk

y pr

ůměr

u 5–

6 m

m, d

élky

1,3

a 5 m

, příp

adně

1x T

iblo

c, p

řípad

ně 2

ks

tvar

ově

stej

ných

kar

abin

bez

zám

ku, p

ro sk

upin

u la

no

typu

1 ne

bo 1/

2, d

élka

40

– 60

m.

Podl

e ch

arak

teru

túry

– st

oupa

cí že

leza

(co

nejle

hčí),

le

hký

turis

tický

cepí

n.

Nes

mys

lné

mýt

y o

lavi

nách

–

nep

ravd

ivé

nesm

ysly

• Mál

o sn

ěhu

znam

ená

mal

é la

vino

vé n

ebez

pečí

• Za

nízk

ých

tepl

ot n

epad

ají l

avin

y• L

es ch

rání

pře

d la

vino

u• S

topy

lyží

na sv

ahu

signa

lizuj

í bez

pečí

• Na

krát

kém

svah

u se

nem

ůže

nic s

tát

• 3 d

ny p

o sn

ěžen

í je

lavi

nové

neb

ezpe

čí pa

ssé

• Na

drsn

ém p

ovrc

hu n

epad

ají l

avin

y• L

avin

y pa

dají

jen

za šp

atné

ho p

očas

í• P

rask

ání v

e sn

ěhu

signa

lizuj

e vý

hodn

é se

sedá

ní

sněh

ové

vrst

vy

Nej

čast

ější

chy

by v

edou

cí

k la

vino

vým

neš

těst

ím• C

hyby

v p

láno

vání

túry

• Příl

išná

ocho

ta b

rát n

a se

be ri

ziko

• Ign

orov

ání v

arov

ných

pod

nětů

• Ned

osta

tečn

á vy

bave

nost

• Poh

rdán

í var

ovný

mi r

adam

i zna

lců• Š

patn

á vo

lba

trasy

(neo

ptim

ální

vyu

žití t

erén

u)• C

hybn

ý od

had

času

túry

(hla

vně

na ja

ře)

• Ned

iscip

linov

anos

t při

sjezd

u• T

úra

za šp

atné

vid

iteln

osti

• Příl

iš ve

lká

skup

ina

• Sám

na

túře

LAV

INO

VÁ

PŘ

ED

PO

VĚ

Ď N

A I

NT

ER

NE

TU

ww

w.la

win

e.or

g –

odka

zy n

a vš

echn

y ev

rops

ké sk

ialp

inist

ické

regi

ony

ZÁ

CH

RA

NA

V

-LA

VIN

ĚC

hová

ní z

asyp

ávan

ého

Poku

sit se

lavi

ně u

jet (

lze zř

ídka

), ot

evřít

vá

zaní

, zah

odit

hůlk

y, ko

lena

pro

ti hr

udní

ku,

ruce

drž

et p

evně

pře

d ob

ličej

em –

vyt

vořt

e si

vzdu

chov

ou k

omor

u. P

o za

sypá

ní se

ukl

idni

t, po

mal

u dý

chat

, věř

it v

zách

ranu

Cho

vání

nez

asyp

anýc

h• c

ílem

je v

yhra

bat z

asyp

ané(

ho) d

o 15

min

. ka

ždá

vteř

ina

má

cenu

zlat

a, k

amar

ádsk

á po

moc

má

před

nost

pře

d te

lefo

nová

ním

zá-

chra

nné

služb

ě.• p

ečliv

ě po

zoro

vat l

avin

u a

bod

zmize

ní

post

ižené

ho

• všic

hni p

řepn

ou v

yhle

dáva

če d

o ře

žimu

„přij

ímač

"(vč

etně

otř

esen

ých

neza

sypa

ných

)• s

tano

vit v

elite

le zá

chra

ny a

pln

it je

ho

poky

ny. d

ružs

tvo

rozd

ělit

na „v

yhle

dáva

če" a

„v

ypro

šťov

ače"

(maj

í vžd

y ba

toh

s seb

ou)

• získ

at p

řehl

ed –

pro

mys

let –

jedn

at (c

o ne

jrych

leji,

syst

emat

icky)

• vel

itel z

avol

á po

moc

(112

)• p

ři ví

cená

sobn

ém za

sypá

ní p

ečliv

ě or

gani

zo-

vat d

ohle

dání

• co

nejv

íce li

dí v

ypro

šťuj

e lo

pata

mi (

opat

rně,

po

hyby

ze st

rany

)• p

osky

tnut

í prv

ní p

omoc

i (pr

votn

ě uv

olni

t dý

chac

í ces

ty a

hru

dník

)

Zás

ady

prv

ní p

omoc

i v la

vině

• co

nejd

říve

uvol

nit h

lavu

a h

rudn

ík, u

voln

it dý

chac

í ces

ty, z

jistit

zda

byla

vzd

ucho

vá k

apsa

• kon

trol

a zá

klad

ních

živo

tních

funk

cí –

dých

ání,v

ědom

í, kr

evní

obě

h. p

řípad

né

oživ

ován

í• o

chra

na p

řed

další

m p

roch

laze

ním

• stá

lý d

ohle

d a

péče

• tra

nspo

rt v

rtul

níke

m

Zác

hran

a vr

tuln

íkem

• zón

a be

z pře

káže

k 25

x 2

5 m, h

orizo

ntál

ní

dose

dací

ploc

ha 6

x 6

m• s

klon

plo

chy

max

. 8°

• v o

kruh

u 50

m n

esm

í být

vol

né p

ředm

ěty

• sně

hový

pod

klad

pok

ud m

ožno

udu

sat

• nav

igát

or k

lečí

na o

kraj

i dos

edac

í plo

chy

doku

d se

roto

r nez

asta

ví• p

ohyb

oso

b v

blízk

osti

vrtu

lník

u je

n př

i sto

-jíc

ím ro

toru

jina

k je

n za

dop

rovo

du p

osád

ky a

vž

dy za

očn

ího

kont

aktu

s pi

lote

m

Tele

fony

v n

ouzi

Evro

pa 11

2, R

akou

sko

140,

Švý

cars

ko 14

14, I

tálie

118,

Bav

orsk

o 19

222,

Fra

ncie

18, Č

R 15

5, S

love

nsko

1830

0 (V

.

Tatr

y 42

1524

4228

20, Z

. Tat

ry ji

h +4

2144

5586

218,

Z. T

atry

seve

r +42

1435

3951

01, N

. Tat

ry +

4214

4559

1678

, V. F

atra

+421

4841

9972

4, M

. Fat

ra +

4214

1569

5232

STA

TIS

TIK

A (

výb

ěr)

97-%

lavi

n na

svaz

ích ≥

30°

, 84-

% la

vin

na sv

azích

≥ 3

5°, 9

0-%

lavi

n uv

olni

l zás

ah čl

ověk

a, 6

3-%

neš

těst

í se

stal

o př

i 3. (

znač

ném

) stu

pni,

17-%

při

2. (m

írném

) stu

pni l

avin

ovéh

o ne

bezp

ečí.

63-%

neš

těst

í se

stal

o na

závě

trný

ch sv

azích

dík

y na

váté

mu

sněh

u (d

esko

vé la

viny

) v ro

zmez

í exp

ozice

SV

– V

– JV

, 27-

% n

eště

stí s

e st

alo

na st

inný

ch sv

azích

s ne

stab

ilní s

něho

vou

vrst

vou

(plo

vouc

í pře

krys

taliz

ovan

ý

sníh

, pov

rcho

vá ji

nova

tka)

v ro

zmez

í exp

ozice

SZ

– S

– SV

, 10-

% n

eště

stí s

e st

alo

na sl

uneč

ných

, náv

ětrn

ých

svaz

ích se

stab

ilní s

něho

vou

vrst

vou

díky

pro

vlhl

ému

sněh

u, v

rozm

ezí e

xpoz

ice JV

– J

– Z

– SZ

.