Historická geologie

Historická geologie

Stručný přehled vývoje Země

Radim Pikner 2005

1. Čas v geologii Určování stáří hornin představuje jednu z hlavních

podmínek pochopení vývoje Země. Do konce 19. století se předpokládalo, že naše planeta je stará cca 20 mil. let, což vedlo ke zkreslení představ o procesech, které se od jejího vzniku odehrály.

Po objevu přirozené radioaktivity a rozpadu prvků, jako zdroje tepla, bylo zřejmé, že doba, po níž mohly probíhat procesy, byla velmi dlouhá a historie Země je velmi bohatá a pestrá. Dnes víme, že Země je stará asi 4,6 mld let.

Čas v geologii

Rozlišujeme 2 základní druhy geologického času:a) absolutní stáří

– určujeme stáří hornin v letech – použití přirozené radioaktivity

• ve všech horninách jsou prvky, které se stálou rychlostí mění v jiné

– poločas rozpadu • doba, za níž se polovina atomů prvku změní v atomy jiné

– metody• U - Pb, Th - Pb, K – Ar• C - N pro organické látky

b) relativní stáří– porovnáváme, která hornina je starší, a která mladší– různý způsob u usazených a krystalických (vyvřelých a

přeměněných) hornin

Čas v geologii

1.Relativní stáří usazených hornin

Použití 2 základních geologických zákonů• zákon superpozice

– V normálně uloženém vrstevném sledu jsou svrchněji uložené vrstvy mladší než vrstvy spodní

• zákon stejných zkamenělin– Vrstvy obsahující stejné vůdčí zkameněliny jsou

stejně staré

Čas v geologii

Základní pojmy při určení relativního stáříusazených hornin

• hiát – časová mezera ve vrstevném sledu – čas, kdy nevznikala hornina

• vůdčí fosilie (zkamenělina)– organismus, který žil krátce, ale na velkém území– Např. trilobiti pro starší prvohory

• konkordance – mezi vrstvami není hiát– došlo ke změně podmínek, ale nebyla přerušena

sedimentace

• diskordance – mezi vrstvami došlo k přerušení sedimentace (je hiát)

Čas v geologii

2. Určování relativního stáří metamorfované a vyvřelé horniny

• většinou nemáme fosílie • používáme zákon pronikání

– hornina pronikající (žíla) je mladší než hornina pronikaná (masív, pluton)

– hornina metamorfující je mladší než metamorfovaná

Čas v geologii - úkoly

1. Nechte si od učitele fyziky vysvětlit princip radioaktivního rozpadu prvků.

2. Nalezněte poločas rozpadu pro izotopy uranu, thoria, draslíku a uhlíku

3. Seřaďte vrstvy obsahující trilobity, amonity, savčí kosti a dinosauří stopy od nejmladší po nejstarší.

4. Proč je pro dobrou vůdčí zkamenělinu nutné, aby žila na velkém území?

5. Nakreslete obrázek tělesa žuly prostoupeného naskrz pěti žílami tak, aby výsledek dával smysl podle zákona pronikání a seřaďte tělesa podle stáří.

2. Stratigrafie

• Obor, který se zabývá členěním historie Země do časových jednotek podle různých hledisek.

• V průběhu času se usazují vrstvy hornin a zaznamenávají tak podmínky v době a místě jejich vzniku.

Stratigrafie

Startigrafické jednotky– litostratigrafické

• podle stavebních znaků • např. souvrství

– biostratigrafické • podle zkamenělin • biozóny

– chronostratigrafické • nejdůležitější • tělesa ohraničená nějakou geologickou událostí (např.

vymírání, zalednění..)

– geochronologické• vyjádření chronostratigrafických jednotek v letech

Stratigrafie

Chronostratigrafické jednotky

• mají mezinárodní platnost• hranice vyznačeny v terénu = stratotyp

– např. celosvětový stratotyp pro hranici silur - devon je Klonk u Suchomast (u Prahy)

• jednotky tvoří systém– příklady

• eonothem (fanerofoikum)– erathem (paleozoikum = prvohory)

• ÚTVAR (devon)– ODDĚLENÍ (spodní devon)

» STUPEŇ (givet)

nejvyšší

nejnižší

Startigrafie - úkoly

1. Do které éry (erathému) patří následující útvary – paleogén, kambrium, trias, pleistocén?

2. Jak dlouho trvalo paleozoikum? Kolik je to lidských životů? Kolik generací?

3. Která významná událost je hranicí mezi druhohorami a třetihorami?

4. Nalezněte v dobré mapě Klonk u Suchomast.

3. Prekambrium

• Nejstarší období– 4,5 mld - 570 mil B.R.

• (before recent = před dnešní dobou)

• málo rozvinutý život (jen mikrofosilie)• jiné podmínky než dnes• dělíme na 2 éry

– Archaikum (prahory)– Proterozoikum (starohory)

Prekambrium –geologické procesy

• Archaikum– tvoří se zemská kůra

• nejstarší horniny ISUA (Grónsko 3,8mld) a Barberton (JAR)

– atmosféra • není volný kyslík = není zvětrávání

– hydrosféra • kyselé prostředí - nevznikají vápence

– první kupole granitoidů (žula) = základy kontinentů, mezi nimi pásy „zelenokamů“

Prekambrium - geologické procesy

• Proterozoikum– ochlazování– přibývá kyslíku = první zvětrávání dnešního typu

– klesá kyselost moří• vznik vápenců a evaporitů• vznik páskovaných železných rud (střídání

vrstviček křemene a oxidů Fe, později už nevznikaly (Hammersley - Austrálie)

– opakované zalednění

Prekambrium - orogeneze

• Orogeneze - horotvorná činnost– vznik dnešních štítů

• nejstarší základy kontinentů • Kanadský, Baltský..

– Kadomské vrásnění • Zvané též Panafrické • vznik nejstarších pohoří

– první superkontinent Rodinia (Pangea I)

Pozdní proterozoikumrozpad Rodinie, doba ledová

Upraveno podle http://www.scotese.com

Prekambrium - život

• jednobuněční (bakterie,sinice,řasy)• mnohobuněční až na konci proterozoika• Stromatolity

– bochníky vrstevnatých vápenců ze sinic– produkovaly kyslík– dodnes v Austrálii

• Jaderní (Eukaryota) - 1mld B.R.• Ediacarská fauna

– na konci proterozoika– mnohobuněční bez schránek– žahavci, houby...

detail stromatolitu

Obrázky http://www.ucmp.berkeley.edu

Korály – příklad Ediacarské fauny

Obrázky http://www.ucmp.berkeley.edu

Prekambrium v ČR

• nejstarší část Barrandienu – Plzeň, Kralupy nad Vltavou– tmavé břidlice, droby, flyš

• většina hornin dnes metamorfovaná

• tělesa vyvřelin– brněnský masív - nejstarší – moldanubický pluton (ČM Vrchovina)

Prekambrium - úkoly

1. Evapority jsou horniny vzniklé vypařováním vody. Které to mohou být?

2. Zopakujte si eukaryotickou buňku.

3. Pokuste se nakreslit obrázek Ediacarské fauny s korály, červy, ploštěnci a medúzami.

4. Najděte na geologické mapě brněnský masív, moldanubický pluton a Barrandien.

4. FanerozoikumPaleozoikum - Prvohory

• Éra trvající 570 - 245 mil B.R.– starší paleozoikum

• kambrium• ordovik• silur• devon

– mladší paleozoikum• karbon• perm

Starší paleozoikum• začíná nástupem organismů se schránkami

(měkkýši, členovci, ostnokožci …)• více litosférických desek než dnes

– na J velký kontinent - Gondwana (kolem pólu)– na S více malých kontinentů (teplé klima)

• Laurentia, Baltica, Siberia, Čínský kont.

• 3 velké oceány– Japetus - mezi Laurentií a Balticou– Prototethys - kolem Gondwany– Panthalasa - největší

Kontinenty ve středním ordoviku

Upraveno podle http://www.scotese.com

Starší paleozoikum - procesy

• kambrium– konec kadomského vrásnění

• ordovik - silur– kaledonská orogeneze

• kolize Laurentie a Baltiky• vzniká skandinávské pohoří + skotská vysočina• vzniká kontinent Laurusie - Old Red kontinent (O.R.S.)

• devon– hercýnské (variské) vrásnění

• rozsáhlé mezi Gondwanou a Laurusií• pokračuje v mladším paleozoiku

Hercýnské vrásnění

O. R. S.

Upraveno podle http://www.scotese.com

Starší paleozoikum - klima

• kontinenty mimo Gondwanu ležely v teplé zóně

• indikátory - vápence, evapority, červené horniny

• v ordoviku zalednění Gondwany • dropstone – kameny vypadlé z ledových ker

• silur - devon - globální oteplení• vápence i v Českém masívu (ležel na

Gondwaně)

Starší paleozoikum – úkoly 1

1. Při jakém pohybu litosférických desek dochází k vrásnění?

2. Zkratka O.R.S. vznikla ze slov Old red sandstone, co to znamená v češtině?

3. Která evropská pohoří vznikla hercínským vrásněním?

4. Kde na Zemi dnes mohou vznikat dropstones?

5. V jakém klimatu vznikají vápence?

5. Starší paleozoikum - život

• nástup živočichů se schránkami– nástup většiny známých kmenů

• silur - ryby (lalokoploutví, pancířnatí, dvojdyšní)• devon - obojživelníci (Ichtyostega)

– vůdčí fosilie• trilobiti

– členovci mnoha forem

• graptoliti – polostrunatci, silur

• amoniti – měkkýši, od devonu

• rostliny• od siluru přechod na souš• převaha výtrusných (Ryniofyty, přesličky, plavuně)

Obrázky http://www.avph.hpg.ig.com.br/ichtyostega.htm

Starší paleozoikum - život

Kambrium

První členovci

Obrázky - Turek V., Horný R., Prokop R. (2003):

Starší paleozoikum - život

Trilobiti

Obrázky - Turek V., Horný R., Prokop R. (2003):

Starší paleozoikum - život

Trilobit

Obrázky - Turek V., Horný R., Prokop R. (2003):

Starší paleozoikum - život

Ordovik• Trilobiti• Ramenonožci

Obrázky - Turek V., Horný R., Prokop R. (2003):

Starší paleozoikum - život

Ordovik – silur

Porosty řas

na pobřeží moře

Obrázky - Turek V., Horný R., Prokop R. (2003):

Starší paleozoikum - život

Svrchní

Ordovik

Trilobiti hlavní skupinou živočichů

Obrázky - Turek V., Horný R., Prokop R. (2003):

Starší paleozoikum - život

Spodní silurTrilobit – ukázka druhu

specializovaného na život při hladině

Obrázky - Turek V., Horný R., Prokop R. (2003):

Starší paleozoikum - život

Silur

První amoniti a graptoliti

Obrázky - Turek V., Horný R., Prokop R. (2003):

Starší paleozoikum - život

Svrchní

Silur

plž

Obrázky - Turek V., Horný R., Prokop R. (2003):

Starší paleozoikum - život

Spodní devon – první ryby

Obrázky - Turek V., Horný R., Prokop R. (2003):

Starší paleozoikum - život

Amonit pancířnaté ryby

Obrázky - Turek V., Horný R., Prokop R. (2003):

Starší paleozoikum - život

Devon

Různí amoniti

Obrázky - Turek V., Horný R., Prokop R. (2003):

Starší paleozoikum v ČR• Barrandien

– nejdůležitější oblast na světě– nepřetržitá sedimentace od kambria do devonu– stratotyp S-D - Klonk u Suchomast

• K - Příbramsko - jinecká pánev (břidlice, pískovce)• O - Praha - tmavé břidlice s „dropstouny“• S - graptolitové břidlice, SV od Plzně• D - vápence Českého krasu

• Železné hory- Barrandien v malém

• Morava a Slezsko • D - Moravský kras, Mladeč, Hranice

Starší paleozoikum – úkoly 2

1. Nakresli si trilobita.2. Ocasatí obojživelníci jsou starší než

bezocasí. Uveď dnešní zástupce těchto skupin.

3. Která CHKO leží na území Barrandienu?

4. Která hornina vznikla usazováním těl výtrusných rostlin v prvohorách?

6. Mladší paleozoikum

• 360 – 245 mil

• 2 útvary– Karbon– Perm

• Málo výrazná hranice – permokarbon

• Začíná málo výraznou změnou fauny

Mladší paleozoikum - procesy

• Kolize Gondwany s Laurusií – variské vrásnění

• mohutné hory rovnoběžkového směru • Iberská meseta, Vogézy, Schwarzwald, Harz,

Český masív

• kolize Gondwany se Siberií (vznik Uralu)

• na konci vzniká Pangea - superkontinent

Největší zalednění v historii

Konec karbonu

Upraveno podle http://www.scotese.com

Mladší paleozoikum - klima

• Na území Evropy tropy

• Postupné vysušování = superkontinent

• Jih Gondwany zaledněný – Největší a nejdelší zalednění v historii – 90mil

let

• Na konci největší vymírání v historii

Konec permu - Pangea

Suché oblasti

Upraveno podle http://www.scotese.com

Mladší paleozoikum – úkoly 1

1. Z čeho vzniklo pojmenování karbon pro útvar mladších prvohor?

2. Najdi město jménem Perm.

3. Co má společného Apalačské pohoří v USA a Český masív?

7. Mladší paleozoikum - život

V moři• pokračoval vývoj bez přerušení• úbytek trilobitů, rozvoj amonitů, Foraminifera

Souš• Bouřlivý rozvoj hmyzu – švábi, vážky (75 cm)• Sladká voda – paprskoploutvé ryby• Svrchní karbon

– maximum obojživelníků – KRYTOLEBCI– nástup plazů – PELICOSAURIA

Prvohory končí největším vymíráním v dějinách 77 – 95% druhů

Mladší paleozoikum - život

Rostliny– PALEOFYTIKUM– Převaha výtrusných rostlin

• plavuně, přesličky, stromové kapradiny• Žily v bažinách – vznik černého uhlí

– Od svrchního permu převaha nahosemenných = MESOFYTIKUM

Rostliny karbonu

Upraveno podle http://www.wiem.onet.pl

Mladší paleozoikum v ČR

– Mořské sedimenty • Vápence

– pokračují z devonu– Hranický a Moravský kras

• Droby a břidlice– Kulmský flyš – Drahanská vrchovina

– Kontinentální sedimenty• Prachovce+jílovce+uhlí

– limnické (jezerní) pánve» Molasa – cyklické střídání vrstev » Dolno a hornoslezská pánev, Kladno, plzeňsko » hercýnské předhlubně

– Výplň brázd – BOBR – boskovická brázda

Mladší paleozoikum – úkoly 2

1. Nakreslete několik příkladů dírkovců (Foraminifera).

2. Na geologické či jiné mapě najděte oblasti těžby černého uhlí.

3. Jak v dnešní době vypadají plavuně a přesličky?

4. Projděte se údolím Oslavy od Oslavan proti proudu a hledejte uhlí pocházející z období permu.

8. Mesozoikum - Druhohory

• Období mezi 245 – 65 mil let zpět• začíná výrazným vymíráním fauny• vymizení starších skupin (trilobiti)• nástup nových živočišných skupin• noví amoniti, šestičetní koráli, dírkovci

• Rozlišujeme tři útvary• trias• jura• křída

Mesozoikum - procesy

• Rozpad Pangey• Trias - v rovníkovém směru vzniklo moře Tethys • Jura

– otevírání Atlantiku a Indického oceánu– Indie a Antarktida samostatné a blízko Afriky

• Alpínské vrásnění• Začíná v křídě, znamená zánik Tethys• Pokračuje do třetihor• Vznik Alp, Karpat …

• Časté změny hladiny moře• Z klimatických a tektonických důvodů• Transgrese (vzestup) a regrese (pokles)• Největší transgrese v křídě (moře i u nás)

Rozpad Pangey

Upraveno podle http://www.scotese.com

Kontinenty v kříděmoře u nás

Upraveno podle http://www.scotese.com

Mesozoikum - klima

Žádné zalednění!!• Celé období bylo teplé• Trias suchý, postupně rostla vlhkost až do křídy• Silný skleníkový efekt

Změny klimatu

zalednění

Druhohory – teplé období

Upraveno podle http://www.scotese.com

Mesozoikum – úkoly 1

1. V druhohorách byl silný skleníkový efekt, co to je? Jak vzniká a funguje?

2. Kdy v historii Země bylo chladněji než dnes? Dnes asi 15°C.

3. Na papír obkreslete atlantické pobřeží Afriky a Jižní Ameriky, vystřihněte a sesaďte k sobě. Jak to dopadlo a proč?

4. Která hornina vzniká činností korálů? V jakých podmínkách to je?

9. Mesozoikum - život

• Živočichové – v moři doba měkkýšová

• Amoniti – hlavonožci se schránkami

• Belemniti – hlavonožci doutníkového tvaru

• spousta plžů a mlžů

Obrázky http://www.ucmp.berkeley.eduhttp://home.tiscali.be/christian.moriame2/site_dudziak/debutants/belemnite/belemnite.htm

Živočichové

– Ostnokožci – lilijice • (vápence na Stránské

skále u Brna)

– Foraminifery (Dírkovci)• Jednobuněční s

vápenatými schránkami• Vůdčí fosilie

Obrázky http://www.ucmp.berkeley.edu

Mesozoikum - život

• Obratlovci– Rozvoj kostnatých ryb– Nástup bezocasých

obojživelníků (žáby)

• Bouřlivý rozvoj plazů!!!!– Obsadili všechny živly – souš,

voda, vzduch– Obří rozměry– Dinosauři

• Až 50m až 50t, teplokrevní?, živorodí?, býložraví i masožraví, čtyřnozí, dvounozí i klokanovití

• Mořští – ichtyosauři, mosasauři, plesiosauři

• Létající – pterosauři Stopa dinosaura

Býložravý dinosaurus

Obrázky http://www.ucmp.berkeley.edu

Mesozoikum - život

– Nástup ptáků • Poprvé v juře• Archeopteryx

– První savci • Od triasu• Malí, nenápadní• Stromoví, hmyzožraví• Ve stínu plazů!!!

Obrázky http://en.wikipedia.org/wiki/Archeopteryxwww.ac-nancy-metz.fr/enseign/svt/format/qualif/agregint00/archeo.htm

Mesozoikum - život

• Rostliny– Mesofytikum

• Převaha nahosemenných – cykasy, jinany, jehličnany

Cykas

Jinan dvoulaločný

•Od křídy nástup krytosemenných = neofytikum

Obrázky http://www.ucmp.berkeley.edu

Druhohory v ČR• Trias

– Pouze na Broumovsku, fialová barva• Jura

– Útesové vápence, světle modrá– Brno, Pálava, Štramberk

• Křída - zelená– Česká křídová pánev

• Oblast skalních měst východních a severních Čech– Jihočeské pánve

• Jezerní sedimenty– Moravskoslezské beskydy

• Flyš – pískovce, jílovce a podobné horniny

• Vulkanity– Na Slovensku obrovské sopky – Štiavnické vrchy

Mesozoikum – úkoly 2

1. Najděte ve svém okolí strom jinanu.

2. Nakresli ptakoještěra s rozpětím křídel 12m v měřítku 1:60.

3. Najděte obrázky našich sklaních měst pocházejících z křídy.

4. Které druhy savců patří do řádu hmyzožravců?

10. Kenozoikum

• společný název pro terciér (třetihory) a kvartér (čtvrtohory)

• znamená, že fauna má dnešní charakter– Na souši dominují

savci– Ve vzduchu ptáci První třetihorní netopýr

Obrázky http://www.ucmp.berkeley.edu

Terciér

• Období 65 – 1,8 mil. let b.r. • spodní hranice velmi ostrá

– náhlé přerušení vývoje organismů (moře i souš) – asi důsledek impaktu (dopad meteoritu)– důkaz – iridiová anomálie

• vysoký obsah tohoto kosmického prvku v sedimentech

• Rozlišujeme dva útvary – paleogén (starší)

• dělí se na paleocén, eocén a oligocén• dělení důležité pro studium východní Moravy

– neogén (mladší) • dělí se na miocén a pliocén

Terciér - procesy

– vytvořeny dnešní kontinenty• pomalý pohyb • výjimkou rychlý pohyb Indie

– alpínské vrásnění v oblasti Tethydy • vznik mladých pásemných pohoří s příkrovovou

stavbou

– rozsáhlý vulkanismus• plateau bazalty - rozsáhlé plošné výlevy lávy• např. na plošině Dekan v Indii až 500 000km2

Starší třetihory

Upraveno podle http://www.scotese.com

Mladší třetihory

začíná zalednění

Upraveno podle http://www.scotese.com

Terciér - klima

• ochlazování – paleocén

• na pólech ještě 6-8°C

– oligocénu • začíná zalednění Antarktidy

– miocén • o 7°C tepleji než dnes• na konci regrese až o 40 m • voda uložena do kontinentálních ledovců

Terciér – úkoly 1

1. Meteorit, který způsobil vymření dinosaurů dopadl do oblasti Yucatanu. Najdi co a kde to je.

2. Která pohoří vznikla nárazem Indie do Asie?

3. Co je příkrov?

4. Čeká nás v nejbližší době regrese, nebo transgrese?

11. Terciér - Organismy• na konci křídy vymírají amoniti,

belemniti a veleještěři• fauna se začíná podobat dnešní• explozivní rozvoj savců

– na rozdíl od jiných jsou homoiotermní a mají vnitřní vývoj

– savci ovládli všechny živly – významné řády

• vačnatci

• chobotnatci

• lichokopytníci

• hlodavci – velký stratigrafický význam

noha mastodonta

prakůň

prabobr

Obrázky http://www.ucmp.berkeley.edu

Primáti

• objevují se od konce křídy• příbuzní lidoopů i ve střední

Evropě (Dryopithecus u Devína)

• předchůdci člověka – Australopithecus (3,8 mil, J a

V Afrika)

• rod Homo– Homo habilis; 2 – 3 mil– Afrika

Obrázky http://www.mnh.si.edu/anthro/humanorigins

Terciér - rostliny

• podobné dnešním teplým oblastem

• u nás jako dnes v JV Asii

platan

Obrázky http://www.ucmp.berkeley.edu

Terciér v ČR

• sedimenty – paleogén

• flyš vnějších Karpat (Chřiby, Bílé Karpaty, Javorníky)

– neogén • sladkovodní sedimenty v podkrušnohorských pánvích

– písky, jílovce, hnědé uhlí!!

• jihočeské pánve– významný výskyt vltavínů

• mořské sedimenty karpatské předhlubně– až několik tisíc metrů

• sladkovodní výplně nesených pánví – vídeňská pánev - lignit, ropa – hornomoravský úval

Terciér v ČR

• vulkanity = neovulkanity– bazaltové lávy s pyroklastiky

• Doupovské hory – jeden obrovský stratovulkán

• České středohoří – mnoho různých hornin

• další osamocené sopky – Bezděz, Říp

– andezity v Bílých Karpatech • Komňa, Bánov• zelená barva

Terciér – úkoly 2

1. K čemu je dobré být homoiotermní organismus a mít vnitřní vývoj?

2. Zkuste se dnes pohybovat a tvářit jako Ramapithecus a zítra jako Australopihecus.

3. Jmenujte zástupce suchozemských, vodních i létajících savců.

4. Na geologické mapě najděte usazeniny neogénu. Kde jsou vám nejbližší?

12. Kvartér - čtvrtohory

• období od 1,8 mil. zpět dosud • pro současnost používáme výraz recent• dělí se na dva útvary

– základem pro dělení jsou klimatické změny– starší (pleistocén)

• období opakovaného střídání dob ledových a meziledových

– mladší (holocén)• doba poledová • možná jen další doba meziledová• trvá dodnes

Kvartér - procesy

• ukládání nevytříděných ledovcových sedimentů – morény a mocné říční lavice

• silné mrazové zvětrávání

• vznik spraší

• meziledové doby byly jako dnešek – vznik rašelin, jezerní křídy a travertinů

Kvartér - klima

• opakované střídání dob ledových (glaciály 5x ) a meziledových (interglaciály)– Proč tomu tak bylo se přesně neví– V jednotlivých glaciálech byla ještě období více a

méně chladná.• vznik kontinentálních ledovců

– pokrývaly až 30% pevniny – rozsáhlé periglaciální oblasti

• pokles hladiny oceánu až o 100m• Ve střední Evropě vypadala krajina jako dnešní

severní Sibiř (tundra)

Poslední doba ledová

Zaledněné oblasti

Upraveno podle http://www.scotese.com

Kvartér – úkoly 1

1. Který typ zvětrávání převažoval v pleistocénu?

2. V Číně je rozsáhlá sprašová oblast, kterou protéká velká řeka, jež má od spraše barvu i jméno. Jak se jmenuje?

3. Najděte na mapách největší ledovce současnosti.

4. Můžeme v ČR vidět krajinu vytvarovanou ledovcem?

13. Pleistocén - život

• typičtí živočichové – mamut– jeskynní medvěd, srstnatý nosorožec– lumíci, svišti...

• stratigrafický význam mají plži a hlodavci

• flóra – v dobách ledových mechy, lišejníky..– v meziledových dobách jako dnes

mamutí stolička

Obrázky http://www.ucmp.berkeley.edu

Vývoj člověka

• Homo erectus – na počátku čtvrtohor vystřídal Homo habilis – rozšířil se po starém světě – nálezy

• Přezletice u Prahy• Stránská skála u Brna

Obrázky http://en.wikipedia.org/wiki/Homo_erectus

Vývoj člověka

• Homo sapiens – A) Homo sapiens neandrthalensis

• před 300 000 lety • užíval pěstní klín• u nás jeskyně Šipka a Kůlna

– B) Homo sapiens sapiens (člověk dnešního typu)• objevil se na konci wurmu (poslední doba ledová)• postupně osídlil všechny kontinenty• rychlý vývoj kultur a nástrojů = slouží k členění kvartéru

místo zkamenělin– období kamenných nástrojů - doba kamenná– později obrábění kovů – doba bronzová a železná

druh zmíněný v textu Upraveno podle http://www.mnh.si.edu/anthro/humanorigins/ha/a_tree.html

Pleistocén u nás• zaledněny pouze nejsevernější části

– Šluknovsko, Frýdlantsko, Osoblažsko, Ostravsko– důkazy

• bludné balvany (eratické)• Souvky• rapakivi žula..

• vznik spraší– v teplejší době odděleny půdou

• vznik říčních teras – Svitava v Brně – Tuřanská, Černovická…

• jeskynní sedimenty – velký význam – jeskyně Kůlna, Pekárna, Šipka u Štramberka

• významná sídliště lovců mamutů – Předmostí u Přerova, Dolní Věstonice

• Vulkanity – Železná hůrka u Chebu (800 tis let) poslední sopka u nás

Kvartér – úkoly 2

1. Při vývoji člověka proběhly procesy hominizace a sapientace. O co šlo?

2. Najdi obrázek bludného balvanu. Pro který stát je typický?

3. Navštivte některou jeskyni, kde přebývali pravěcí lidé (Šipka, Kůlna, Pekárna…)

4. Nakreslete si do sešitu Věstonickou Venuši.

5. Kde je pavilon Antropos? Co se tam dá vidět?

14. Holocén

• Současné období– začalo oteplením před cca 10 000 lety a táním

ledovců

• Neolit (mladší doba kamenná)• větší teplo a vlhko než dnes• člověk přešel od lovu a sběru k zemědělství • silný vliv na krajinu, odlesňování

• Dochází k menším výkyvům teploty– nyní roste– pravá příčina není zcela jasná

Holocén – vývoj krajiny

1. Lovecko – sběračské období (asi do 6000 př.n.l.)• Celkově jen několik miliónů obyvatel• Lidé putovali krajinou v malých skupinách• Živili se lovem a sběrem planých rostlin• Vliv nebyl odlišný od podobně velkých zvířat• Vliv lokální a krátkodobý

2. Zemědělské období (6000 př.n.l. – 16. stol.n.l.)• Lidé se usadili, vytvořili trvalé osady, živili se zemědělstvím • Hustota vzrostla na 1-2obyv./km2

• Vliv se stal trvalým• První regionální katastrofy (Mezopotámie, Řecko…)• Vynálezy

• Pila, vodní kolo, kosa …= růst možností měnit krajinu

Holocén – vývoj krajiny

3. Průmyslové období (začíná v 16. stol)• Rozvoj zdravotní péče, odtržení lidí od půdy• Využití fosilních paliv• Růst výroby a spotřeby• Vliv na krajinu se stává globálním a někdy i nevratným

4. Dnešek (moderní doba, postindustriální období)• Změny ve společnosti

• Demokracie, rovnoprávnost, emacipace…

• Pokles růstu obyvatel ve vyspělých zemích, rychlý růst v rozvojových• Růst počtu lidí živících se myšlenkami• Odtržení lidí od půdy, krajiny a přírody jako celku

Kvartér – úkoly 3

1. Které kultury vznikly v oblasti Mezopotámie?

2. Jak se na krajině projevilo používání kosy, pily a vodního kola?

3. Srovnej běžný denní program ženy na počátku 20. a 21. století.

4. Plánujete, že se v životě budete živit rukama, nebo hlavou?

15. Geologická budoucnost ZeměProcesy

Za 50 mil let– Zánik Středozemního moře– Zánik Indického oceánu

Za 150 mil let– Zúžení Atlantiku– Spojení Austrálie a Antarktidy

Za 250 mil let– Další superkontinent– Jediný velký oceán

Upraveno podle http://www.scotese.com

Upraveno podle http://www.scotese.com

Upraveno podle http://www.scotese.com

Upraveno podle http://www.scotese.com

Geologická budoucnost ZeměKlima

• Nejistota již v řádu několika let– Očekáváme vzestup teplot

• Nejvíce v mírných šířkách

– Větší klimatické extrémy• Sucha, povodně, hurikány

– Tání ledovců a vzestup hladiny oceánu• Zánik řady ostrovů

Geologická budoucnost ZeměOrganismy

• Člověk je nejpřizpůsobivější organismus v historii Země– Narozdíl od jiných zvířat se nemění sám, ale mění

své prostředí– Tato změna je tak rychlá, že ostatní organismy se

nestíhají adaptovat a mizí– Současná rychlost vymírání je až tisíckrát větší než je

přirozený stav– Všechny organismy, které člověk nepotřebuje, a které

ho nevyužívají jsou v ohrožení– Člověk je schopen zničit život na celé planetě

Geologická budoucnost ZeměÚkoly

1. Vy lidé jste nyní silnější než většina přírodních procesů. Geologická budoucnost Země je ve vašich rukou. Přemýšlejte o tom!

Literatura a prameny• http://www.adam_system.webpark.pl/simple_layout.htm• http://www.scotese.com• http://home.tiscali.be/christian.moriame2/site_dudziak/debutants/belemnite/

belemnite.htm• http://www.ucmp.berkeley.edu• http://en.wikipedia.org/wiki/Archeopteryx• http://www.ac-nancy-metz.fr/enseign/svt/format/qualif/agregint00/archeo.htm• http://www.wiem.onet.pl• http://en.wikipedia.org/wiki/Homo_erectus• http://www.mnh.si.edu/anthro/humanorigins/ha/a_tree.html

• Chlupáč I. (2001): Historická geologie, Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, Praha

• Turek V., Horný R., Prokop R. (2003): Ztracená moře uprostřed Evropy, Academia, Praha